Členové svazu uspěli v soutěži Česká biopotravina roku 2011
Představujeme nové členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
Připravte se na farmářské trhy včas
Mykotoxiny v biopotravinách
Výroba biosýrů na Salaši Ryžovna
Kvalitní bioprodukty na českém trhu rychle přibývají
Biovejce a „vaječná krize“
Valná hromada členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se uskuteční tentokrát v Želivu
V
alná hromada Svazu PROBIO se uskuteční 12. dubna 2012 od 9.30 hodin v hotelu Na Kocandě v Ţelivu u Humpolce. Neměli byste zde chybět, dozvíte se podrobnosti o dosavadní i plánované činnosti svazu. Na programu bude kromě obvyklých bodů (jako jsou zpráva revizní komise nebo schválení účetní závěrky a výroční zprávy za rok 2011) také hodnocení činnosti svazu v roce 2011 a plán práce a rozpočet na rok 2012.
Kampaně Důleţité informace zazní při prezentaci kampaně na „české BIO― nebo při prezentaci a diskuzi k vytvoření sekce poradců pod křídly svazu. Zároveň budete informováni o postupu práce a aktualitách v souvislosti se Společnou zemědělskou politikou ve vztahu
k ekologickému zemědělství. Nebyla by to valná hromada bez voleb. Tentokrát půjde o to, kdo bude pracovat v revizní komisi ve funkčním období 2012—2014.
Diskuze Součástí kaţdé valné hromady jsou podnětné diskuze a předávání informací z regionálních center. I toto je důvod, proč byste se měli do Ţeliva vydat. Chutný oběd v biokvalitě, který bude pro vás připraven, je uţ jen bonusem :). Pokud se nebudete moci valné hromady zúčastnit osobně, zplnomocněte svého zástupce (nejlépe správce vašeho regionálního centra nebo jiného člena svazu).
Navigace na místo Cesta z Prahy nejkratší cesta (cca 95 km -1 h) - po D1
Exit 75, směr Křelovice a Ţeliv nejjednodušší cesta (cca 108 km - 1 h 10 min) - po D1 Exit 90 (Humpolec), dále směr Humpolec a na 1. kruhovém objezdu doleva směr Ţeliv Cesta z Brna nejkratší cesta (cca 118 km -1 h 15 min) - po D1 sjezd Exit 90 (Humpolec), dále směr Humpolec a na 1. kruhovém objezdu doleva směr Ţeliv Loc: 49°31'37.975"N, 15°12'59.124"E
Pořádáte akci pro veřejnost, získali jste ocenění? Dejte o tom vědět
Ř
ada členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců je nejen kvalitními zemědělci, producenty biopotravin či ekology, ale podílí se také na veřejném ţivotě ve svých regionech a pořádá řadu zajímavých akcí, o kterých by měli lidé vědět. To samozřejmě platí i pro uvádění nových výrobků na trh, získání nejrůznějších ocenění a dalších událostí týkajících se ekologického zemědělství a biopotravin nebo vzdělávání a osvěty. Ve Svazu PRO-BIO je řada velkých subjektů, kteří se prezentaci své činnosti intenzivně věnují, ale také těch, jeţ práce ve statku, v chlévě, na poli či ve zpracovně zaměstnává natolik, ţe na informování veřejnosti jiţ nemají jednoduše kapacitu. Ovšem i pro ně platí, ţe kdyţ se jim podaří získat nejrůznější granty, je třeba dbát na povinnou publicitu. Stejně tak je dobré se pochlubit v souvislosti se získáním ocenění vašich bioproduktů z rozličných soutěţí a degustací. Velké úsilí rovněţ vyţaduje i organizace akcí pro veřejnost, vzdělávacích a osvětových aktivit, které je potřeba propagovat. Tým PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců vám rád s propagací pomůţe. Dejte nám však
včas vědět, abychom mohli informovat média, včetně těch z vašeho regionu, zařadit např. pozvánky do kalendáře na webových stránkách www.pro-bio.cz, informačních serverů, rádií atd. Stačí napsat krátký email na
[email protected] či na
[email protected].
Navázaná spolupráce V současné době se podařilo navázat spolupráci s odborným periodikem Reatil Info. Na září připravuje speciální část věnovanou potravinám pro zvláštní výţivu. Pokud zvaţujete uvedení nových biovýrobků této kategorie na trh právě v Měsíci biopotravin, jsme připraveni o tom do Retail Info napsat Poněkud odlehčenější forma propagace ekologického zemědělství zaměřená na rodiny byla zahájena na stránkách víkendové přílohy Deníku – Moje rodina. Chcete-li dopřát ekodobrodruţství medvědovi Hugovi u vás na farmě, napište na výše uvedené emialy. Pokusíme se zprostředkovat setkání s plyšákem, z něhoţ vznikne originální text doplněný fotografiemi. Zatím pekl biochléb, ale jistě by si rád podojil kravku nebo ostříhal ovce nebo zoral pole. (syh)
Ministr zemědělství: Prodej ze dvora je návratem k osvědčeným tradicím
P
odpora přímého prodeje, tedy například prodeje ze dvora a farmářských slavností, byly tématem nedávného setkání ministra zemědělství Petra Bendla s novináři při jeho návštěvě Netína na Ţďársku. Ministr hovořil také o diverzifikaci zemědělské činnosti a školení zemědělců. Prodej ze dvora je podle ministra Bendla jednou z moţností, jak zatraktivnit venkov a rozšířit škálu poskytovaných sluţeb. „V zájmu kaţdého farmáře je nabízet hygienicky nezávadné, kvalitní produkty. Jde nejen o konkurenceschopnost, ale i budování dobrého jména své farmy a svých produktů. Je třeba si uvědomit, ţe vlastní zpracování části faremní produkce a prodej ze dvora je návratem k osvědčeným tradicím,― řekl Petr Bendl. Ministerstvo zemědělství podporuje v rámci Opatření Další odborné vzdělávání a informační činnost z Programu rozvoje venkova semináře „Jak na prodej ze dvora―. Jejich cílem je poskytnout těm, kteří chtějí začít či rozšířit své podnikatelské aktivity o tzv. uvádění potravin ţivočišného původu do oběhu na regionální úrovni lepší orientaci v současné legislativě. „Semináře pro
zemědělskou veřejnost se konají v různých regionech. Z dosavadních zkušeností víme, ţe jejich účastníci hojně vyuţívají moţností se zeptat na to, co je zajímá. Mnohdy jsou jejich dotazy podnětné i pro přednášející,― uvedl ministr Bendl. Ministerstvo zemědělství se snaţí podporovat lokální zemědělce, regionální potraviny, farmářské slavnosti i trhy a přímý prodej vůbec. „Těší mě, ţe odezva u českých zákazníků je poměrně velká, ţe lidé mají zájem kupovat české potraviny a ţe jim věří,―uvedl ministr Bendl. Podotkl, ţe i přes nelehké ekonomické podmínky se čeští zemědělci stále více prosazují na trhu. Pokud jde o diverzifikaci zemědělských činností, ministr zdůraznil, ţe jejím cílem je nejen podporovat ekonomicky rentabilní oblasti podnikání na venkově, ale klást rovněţ důraz na environmentální funkci zemědělství, tedy péči o venkovskou krajinu. „Diverzifikace zemědělských aktivit má podpořit vytváření nových pracovních příleţitostí a zdrojů příjmů pro obyvatele venkovských oblastí,― dodal Petr Bendl. Kateřina Böhmová ředitelka Odboru komunikace Mze
Nominace v drtivé většině jednotlivých kategoriích soutěže Česká biopotravina roku 2011 proměněny. Členové svazu uspěli
V
ítězem jubilejního desátého ročníku soutěţe a tedy Českou biopotravinou roku 2011 byl vyhlášen ovčí biosýr Arnika z Horského statku Abertamy. Odborná porota vítěze vybrala mezi dalšími 57 nominovanými biopotravinami. Ovšem členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců uspěli i v dílčích kategoriích. Bezlepkové bioperníčky Jan Zemana (Biopekárna Zemanka) byly vyhodnoceny jako nejlepší mezi mlýnskými a pekárenskými výrobky. V kategorii Ovoce a zelenina a výrobky z nich zvítězil Barunčin BIO dţem ze Statku Tilia. Mezi biovýrobky pro gastronomii nejlépe uspěly ječné lívance BIOLINIE od PRO-BIO, obchodní společnosti. A víno z ekologicky pěstovaných hroznů? Nejlepší byl pozdní sběr 2009, Hibrenal, víno s přívlastkem, ze společnosti Vinselekt Michlovský a.s. "V letošním ročníku biopotraviny roku se jasně ukázalo, ţe produkční potenciál tuzemští ekologičtí zemědělci mají. A o to více nás těší, ţe mnoho biovýrobků, které byly do soutěţe přihlášeny, pochází od našich členů. Nesmírně si váţíme
jejich práce a pochopitelně bychom rádi ocenili všechny, coţ však bohuţel nejde. Osobně jsem se účastnila ochutnávek a výběru biopotraviny roku jako porotce a musím říct, ţe bylo velmi obtíţné vybrat vítěze. Bio od našich sedláků je skutečně vynikající. Ať uţ si vez-
mete vítězný biosýr z Abertam, nebo třeba biodţem ze statku Tilia, biovíno od Michlovského či biomarmeládu od rodiny Komárkových a mnohé další, přesně to jsou kvalitní biopotraviny z tuzemských surovin, které chceme dostat na stůl našich spotřebitelů. A doufám, ţe uţ na letošním Biostylu se podaří v tomto udělat první krok a vítězné biovýrobky tam představit," komentovala Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců.
Vítězové produktových kategorií Také v letošním roce byly kromě hlavní ceny vyhlášeni vítězové jednotlivých produktových kategorií. Vítězem kategorie mléko a mléčné výrobky se stal celkový vítěz soutěţe ovčí sýr Arnika. Nejlépe hodnoceným v kategorii mlýnské a pekárenské výrobky byly Bezlepkové bioperníčky z Biopekárny Zemanka. Nejlepším nápojem se dle poroty stal Vinný mošt Veltlínské červené rané
BIO 2011 od moravského vinaře Pavla Bindera. Porotce zaujal a vítězem kategorie výrobky z ovoce a zeleniny se stal Barunčin BIO dţem ze Statku Tilia. Kategorii biovýrobky pro gastronomii vyhrála PRO-BIO, obchodní společnost s.r.o. s výrobkem BIOLINIE Ječné lívance. Ještě větší zájem byl letos o kategorii vína z ekologických hroznů. Vítězem se stal Hibernal víno s přívlastkem pozdní sběr 2009 z produkce společnosti Vinselekt Michlovský, loňského vítěze kategorie. „Jsem rád, ţe opět zvítězil netradiční a přitom vynikající bioprodukt z české farmy,― komentoval výsledky soutěţe Tomáš Kreutzer, ředitel Potravinářské komory ČR. „Horský statek Abertamy je členským podnikem
PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců a velmi nás těší, ţe takové členy mezi sebou máme. Z osobní zkušenosti se všemi jejich sýry mohu konstatovat, ţe ochutnat je, vţdy znamená mít záruku gurmánského záţitku, doplněno sklenkou dobrého tuzemského biovína a svět je hned mnohem hezčí,― dodává Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. „Biopotraviny se stávají stále běţnější součástí kaţdodenního ţivota. Podporou soutěţe Česká biopotravina roku se naše
společnost snaţí podpořit povědomí o bioprodukci v České republice. Toto partnerství proto vnímáme jako jednu z cest, jak můţeme podporovat domácí výrobce biopotravin a napomáhat tak ke zvýšení povědomí o kvalitách a výhodách ekologického zemědělství,― řekl Marcel Skála, obchodní ředitel společnosti Bureau Veritas, jeţ je Zlatým partnerem soutěţe. (syh) Foto: archiv výrobců
Českou biopotravinou roku 2011 se stal sýr Arnika z Horského statku Abertamy. Vyrábí se na salaši Božího Daru. Postřehy z praxe členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
O
d Boţího Daru přichází nejen tisíce jeţíšovských dopisů, ale také nevšední gurmánské záţitky. Biosýry z ovčího, kozího a kravského mléka na Salaši Ryţovna vyrábí zaměstnanci Horského statku Abertamy s.r.o. O své kvalitě přesvědčil porotu soutěţe Česká biopotravina roku 2011 ovčí biosýr Arnika. Louky uprostřed přírody Krušných hor, o kterou jiţ necharakterizují uschlé stromy, nabízí kvalitní pastvu. K horskému statku v obci Abertamy, patří 1400 ha trvalých travních porostů, které jsou spásány skotem, kozami, ovcemi a koňmi. Ovčí mléko, ze kterého vznikají lahodné sýry, pochází z vlastního chovu ovcí pasených na jiţních svazích v okolí nedaleké obce Mariánská. „Chováme stádo čítající tři tisíce kusů ovcí. Z toho dojíme 450 ovcí plemene Lacaune a kříţenců tohoto plemene se šumavskou ovcí. Biosýr Arnika je ovčí plnotučný lisovaný sýr, který zraje aţ půl roku. Podobně jako ostatní ovčí sýry jej vyrábíme pouze v sezóně dojení, tedy od
konce května do září,― přiblíţil Petr Zacharda. Pro sýry kozí a kravské dodávají mléko ekologicky hospodařící farmáři z blízkého okolí. „Na našich sýrech jsou patrné vlivy přírody i střídání ročních období, jedná se o ţivé bioprodukty. Kvalita tradičně vyráběných sýrů kolísá v závislosti na
různých faktorech, jako je druh pastvy i počasí a dalších aspektech. Nedají se proto vůbec srovnávat s celoročně průmyslově vyráběnými sýry, jejichţ chuť a kvalita je neměnná,― říká jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda. Dodává, ţe výrobní postup nejlepší biopotraviny roku 2011není
ţádným tajemstvím, neboť je známý po tisíciletí. Pasterizace kvalitního ovčího mléka, zasíření, přidání mléčné kultury, odstranění syrovátky, lisování tvarohu do forem, ponoření do solné lázně na 24 hodin a pak jiţ jen zrání po dobu tří aţ šest měsíců, kdy se třikrát týdně potírá sýr slanou vodou. A ţádné přidané stabilizátory, konzeravanty nebo náhraţky, zkrátka poctivá práce – to je tajemství nejlepší České biopotraviny roku 2011, ovčího sýra Arnika. Ročně ho vyrobí dvě, tři sýrařky jeden a půl tuny. Jen pro zajímavost: ze sta litrů ovčího mléka se vyrobí deset aţ dvanáct kilogramu sýra. „K tomu, ţe jsou naše sýry kvalitní a chutné je třeba toho základního – stačí nic neokrádat,― komentoval získání ocenění Česká biopotravina roku jednatel Horského statku Abertamy s.r.o. Petr Zacharda.
Kvínu i na zapékání Biosýr Arnika je bezesporu vynikající pochoutkou. Je aromatický, a tak jeho chuť vynikne ve spojení s dobrým vínem, ale hodí se na zapékání,či strouhání. Získání ocenění předcházelo několik let práce, pokusů a moţná i dílčích nezdarů. „Myšlenka vyrábět sýry vznikla zhruba před sedmi lety. Do vlastní realizace jsme se pustili o tři roky později,― sdělil Petr Zachrada. V současné době patří Salaš Ryţovna mezi zajímavá místa Krušných hor. Je zastávkou turistů, kteří se vydávají po Krušnohorské magistrále, ať jiţ pěšky, na kole, či v zimě na běţkách. Bioturistika sice v Čechách není ještě tak populární jako za hranicemi, přesto by horský statek neměli minout ani ti, kdo milují dobré jídlo, ať uţ „bio― či „nebio―. Nejen, ţe mohou vyuţít pěkného ubytování a proţít pár příjemných chvil na salaši, poznat jak se vyrábí biosýry, ale také získat řadu gurmánských záţitků. „Bioturistika má jistě co nabídnout. Zvláště pak je to šance pro malé rodinné farmy. My jsme poměrně velký podnik, a tak se agroturistice věnujeme ‚manaţerským‘ způsobem. Poskytujeme ubytovací a kulinářské sluţby. Kromě sýrů nabízíme v restauraci pokrmy z jehněčího a kůzlečího biomasa,― přiblíţil Petr Zacharda. Sýry a další BIO speciality na Salaši
Ryţovna mohou návštěvníci rovnou ochutnat v místní restauraci ve formě sýrových talířů, nebo jako součást dalších pokrmů. Vzít by si měli i tašku, neboť po ochutnání je těţké odolat a neodnést si lahodné sýry i domů. Proto všechny zde vyráběné sýry, jogurty a nápoje nabízí zákazníkům denně otevřená prodejna. (Salaš Ryţovna je majetkem obce Boţí Dar, Horský statek Abertamy s.r.o ji provozuje jako nájemce.) Bioprodukty ze Salaše Ryţovna zákazníci koupí také ve městě Abertamy, na třech místech v Karlových Varech či na farmářských trzích v Plzni a Praze. „Naši stálí zákazníci jsou milovníci kvalitních potravin a ti, kdo dávají přednost biopotravinám. Do prodejny
přímo na salaši míří v zimě běţkaři, v létě cyklisté. Výhodou je i naše poloha. Díky přeshraniční turistice tvoří aţ šedesát procent zákazníků Němci,― charakterizoval Petr Zacharda. Do budoucna plánuje Horský statek Abertamy s.r.o. pokračovat v úspěšně nastartované výrobě sýrů. Zřejmě však změní místo, neboť úskalí vyplývající z provozovny v nájmu chce nahradit vlastním prostorem, kde by se sýrárna, včetně prodejny, mohly úspěšně rozvíjet. Text: Sylva Horáková Foto: Archiv Salaše Ryžovna
Řady členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se rozšířily. V posledních týdnech se přidaly další čtyři subjekty Představujeme nové členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
V
České republice se ekologickým zemědělstvím a výrobou bioproduktů ke konci roku 2011 zabývalo 3 920 ekologických farem (nově vstoupilo do ekologického zemědělství 579 farem, 175 svoji činnost skončilo). Ekologickým způsobem tak hospodařilo přes 12 % zemědělských podnikatelů v České republice. Celková výměra ekologicky obhospodařovaných ploch vzrostla na celkových 482 984 hektarů, coţ představuje 12% podíl na celkové zemědělské půdě ČR. Podílem ploch v ekologickém zemědělství patří Česká republika k předním zemím na světě. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v současné době cca 660 subjektů. V uplynulých týdnech se řady členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců rozšířily o čtyři další členy. Tři z nich vám představíme.
Farma Klokočí – ekologické zemědělství u vody Ahooj, ahooj, typický vodácký pozdrav
uslyšíte často i na farmě v Klokočí, na malém kousku Českého ráje – pod skalami a v údolí řeky Jizery. Kromě zemědělské činnosti se totiţ manţelé Tomáš a Anna Hudští zaměřují i na vodáckou turistiku a vzdělávání. Malá rodinná farma s ekologickým zemědělstvím provozuje půjčovnu lodí, kánoí i raftů, na řece Jizeře a rybnících Českého ráje.
Půjčovna lodí Na Malé Skále je nejmoderněji vybavenou půjčovnou na Jizeře. Webové stránky farmy slibují, ţe návštěvníci zde mohou ledacos vidět a nakoupit, ale téţ vyzkoušet, pohladit, pochovat, ochutnat, dozvědět se – zkrátka zaţít. Anna Hudská se zemědělství věnuje prakticky od dětství. „Co si pamatuji, trávila jsem čas na poli a u zvířat
s rodiči, babičkou. Později jsem samostatně pěstovala hokkaido. Svoji vlastní farmu jsem zaloţila pořízením dvou králíků a osetím deseti arů v roce 2008,― vzpomíná na začátky Anna Hudská. Od té doby kaţdoročně, s tím, jak se osamostatňují děti, něco málo přidá. Dnes má malé smíšené stádo ovcí, koz a skotu na třech hektarech pastvin a obhospodařuje jeden hektar orné, kde pěstuje zeleninu. Zeleninové bedýnky z Farmy Klokočí si mohou lidé koupit přímo ze dvora. V sezóně, tedy od června do listopadu si je zákazníci odnáší přímo z pole v Klokočí a mimo sezónu jsou produkty na základě domluvy distribuovány poštou. Anna Hudská by ráda postupně přidala do sortimentu i kozí a kravské mléko. Farma v Klokočí se věnuje nejen ekololet,― uzavírá Anna Hudská. V Klokočí stejně jako jinde se nezahálí ani v zimě. Chovatelka a pěstitelka v zimních měsících zpracovává ovčí vlnu, prodává ručně předené a pletené zboţí a pořádá kurzy předení a ekovýchovné programy pro děti. Farma Klokočí hospodaří ekologicky a je drţitelem značky Regionální produkt Českého ráje. Mimo jiné nabízí moţnost školníc h výletů a pro fir my teambuilding.
gickému zeměd ělství, ale také „vodácké― turistice. Obě činnosti se daří skloubit. „Obojí se odehrává především v létě, ale o lodě se stará hlavně manţel a já u zeleniny, ač velmi zaměstnaná, jsem časově poměrně flexibilní. Takţe kdyţ je třeba, vylezu z pole, umyju si v řece hlínu z kolen a jedu pro lodě,― popisuje praxi farmářka. Z hlediska činnosti ekologického zemědělce ji nejvíce těší, ţe se jí podařilo začít z ničeho. „Říkám, ţe hospodařím tak, jak by mohl začít kaţdý a ţe k hospodaření není třeba 500 ha a dvůr plný strojů, jak se dnes obecně myslí. Ale na výsledky budu hrdá aţ mě moje práce uţiví. Zeptejte se mě tak za pět
Ekologicky vypěstované hrozny na stůl i pro vinaře Vinař Miroslav Vařák z Mikulova hospodaří na vinicích o rozloze 6 hektarů, pro které v roce 2011 získali certifikaci BIO. „Ekologickému pěstování vinné révy se věnujeme s přechodným obdobím jiţ pátý rok,― sdělila paní Vařáková. Vinařství Miroslava Vařáka chce přispět něčím novým, chce dodávat české hrozny v biokvalitě z jiţní Moravy přímo na stůl zákazníků, aby mohli ochutnat plody, ze kterých se dělá víno. Především však dodává pro vinaře kvalitní hrozny pro výrobu vína. „Specializujeme se na dodávky biohroznů vinařským zpracovatelům,― potvrdila paní Vařáková. Jedná se o odrůdy: Neuburské, Modrý por-
tugal, Zweigeltrebe, Rulandské šedé, Chardonnay a Svatovavřinecké. Vařákovy v současné době těší, ţe ţe se jim daří se bojovat s nemocemi révy vinné i v bio reţimu. Vařákovi zájemcům prodávají hrozny modrých i bílých odrůd v biokvalitě k přímé spotřebě v sezóně, tedy od srpna do října. Dodávají je téţ závozem k biobedýnkám, přes farmářské trhy i osobním odběrem s prohlídkou biovinice. Jak jiţ bylo řečeno stěţejní jsou však dodávky vinařským zpracovatelům na výrobu vína. Vinice obhospodařované Vařákovými jsou na dohled Mikulovskému zámku. Jsou nejen zdrojem nádherných a kvalitních hroznů, ale rovněţ domovem řady ţivočišných druhů a rozmanitých rostlin.
Dvůr Hranečník Další zemědělci, kteří se při dali k velké rodině Svazu PRO-BIO, ţijí na statku, který nese jméno Hranečník. Snaţí se obnovit jeho tradici. Mají však před sebou mnoho práce. „Jsme vlastně začínající zemědělci,― uvedl pan Šiler. Sta-
tek Hany Šilerové obhospodařuje ekologickým způsobem louky a pastviny v okolí Račice na Vyškovsku. Na několika hektarech se pasou koně, ovce, kozy a krávy. Podle pana Šilera se do budoucna chtějí věnovat chovu především mléčného skotu a rozvíjet chov koz. O rozšíření stáda se stará kozel Bohuš, plemenný Anglonubijec (foto: vpravo dole). Kromě pastvin patří ke dvoru Hranečník rovněţ orná půda. Tu v současné době ekologicky vyuţívá další ekologický sedlák.
Chovatele Zdeňka Miklase, který je čtvrtým novým čelenem PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, představíme příště. Text: Sylva Horáková Fotografie: archiv farmy Klokočí, vinařství Vařákových a dvora Hranečník
Hody, hody, doprovody…. aneb k Velikonocům patří zelené polévky, pochoutky z biojehněčího a biovejce
B
líţí se čas příprav na Velikonoce, které jsou oslavou zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Ve světské rovině patří k těmto svátkům kromě velkého úklidu i tradiční pokrmy. Mnohé recepty připomínají, ţe je vhodný čas pro očistu organismu. Ke slovu se hlásí zelené polévky a nádivky, které by měly obsahovat aspoň devět bylin, například řeřichu, paţitku, kopřivu, pampelišku, popenec, sedmikrásku, třeba i list fialky či jahodové listí, šťovík, libeček, polníček nebo bazalku a další.
Na Zelený čtvrtek je také populárním špenát. Ne vţdy tomu tak ale bývalo. V tento den se jídaly pokrmy s medem, včetně jidášů. Dalším pokrmem, který k Velikonocům patří je jehněčí pečeně. V kvalitě bio se dá jehněčí od tuzemských ekologických chovatelů zakoupit na desítkách míst v České republice. Jednak se jedná o bioprodejny a za další například v Praze je k dostání v supermarketech Billa. Další způsob, jak se dostat ke biojehněčímu, a moţná ten nejlepší, je kontaktovat svého farmáře, který se chovu ovcí věnuje. Jen v adresáři členů Svazu PROBIO na www.pro-bio.cz/cms/adresar/ jsou jich desítky. Kdo se do přípravy jehněčí pečeně nechce pouštět, můţe stejně jako nemajetní předkové zvolit adekvátní náhradu. Jiţ asi tušíte, ţe je řeč o beránku z těsta. Na některých farnostech začíná opět nabývat na popularitě ţehnání velikonočním pokrmům. Ţehnání chleba a svátečního pečiva, ţehnání masa a uzeniny a veškerých pokrmů, které se jí na památku velikonočního Beránka, soli,
aby chránila od nákazy a vajíček, znamení nového ţivota. Vajíčka v současné době hýbají mediálním světem, proto i přestoţe v sektoru biovajec nic dramatického, jim můţeme věnovat pozornost téţ. Zaslouţí si minimálně chutný recept. Text a foto: Sylva Horáková
Připravte na sezonu farmářských trhů včas. Využijte podpory PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
O
blíbené farmářské trhy se brzy rozběhnou v plné míře. Je třeba se na ně dobře a včas připravit. Nejde jen o to mít v nabídce kvalitní produkty, ale také jejich kvalitu dobře prezentovat. V minulém roce jste jistě zaznamenali rozhořčení médií nad tím, ţe například zelenina prodávaná na stáncích farmářů obsahuje pesticidy. Je jasné proč- vţdyť jen menšina produkce na těchto trzích je v kvalitě bio. To bohuţel veřejnost stejně jako někteří novináři velmi často netuší. (Jen pro zajímavost, vloni jsme museli urgovat nápravu zavádějícího článku zveřejněného i na tak prestiţních internetových stránkách, ke kterým patří zpravodajský server MF Dnes - idnes.cz.) Nedorozuměním ve vztahu „bio― x „nebio― na trţištích chceme předejít jasným označováním. Pro členy PRO-
BIO Svazu ekologických zemědělců je k dispozici podpora v podobě jednotné grafiky spojené se značkou GARANT OVÁNO SV AZEM P RO -B IO. „Našim čelenům poskytneme pro vyuţití na farmářských trzích, výročních jarmarcích a dalších příleţitostech podpůrné nástroje. Jsou to mimo jiné etikety, členská tabule, tabule bioprodukt z farmy, samolepky bioprodukt z farmy a jednotné cenovky na bedýnky se zeleninou a ovocem, kam jen sami napíší označení prodávaného zboţí a cenu,― vysvětlila Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Veškeré podklady budou k dispozici u správců regionálních center i se smlouvami a dalšími informacemi. Zároveň plánujeme zveřejnit informace o kvalitě prodávaného zboţí čelenů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců na takto označených stáncích
v médiích daného regionu. Vyzveme ke spolupráci městské zpravodaje, poţádáme správce webových stránek měst, kde se farmářské trhy pořádají. Věříme, ţe doprovodná informační kampaň cílená přímo na zákazníky v daném městě bude mít pozitivní dopad na zviditelnění produktů vyrobených na statcích členů sdruţených v PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Jiţ nyní můţete začít označovat své výrobky logem GARANTOVÁNO SVAZEM PRO-BIO, tak abyste byli na sezonu připraveni včas. Neváhejte proto a obraťte se co nejdříve na správce RC nebo na centrálu svazu v Šumperku. (syh)
Biovejce nezdražují, zájem zákazníků o ně vzrůstá. Některé bioprodejny prodají jednou tolik
V
ejce v kvalitě bio výrazně nezdraţují oproti dřívějšku, a tak má cenový nárůst vajec z konvenční produkce paradoxně i pozitivní efekt. Přilákal zákazníky, kteří dříve kvůli obsahu peněţenky s jejich koupí váhali. Spotřebitelé, kteří se orientují na vejce z ekologické produkce, tak za téměř stejnou cenu jako dříve získávají potravinu s prokazatelně vysokou kvalitou. Zatímco cena vajec z konvenční produkce se v posledních týdnech šplhala strmě vzhůru, ceny biovajec se nijak zvlášť nezměnily. V bioprodejnách se dají koupit za cenu kolem osmi korun za kus. V internetových obchodech při objednávce většího počtu se můţe zákazník dostat i na cenu pod sedm korun za kus, tedy stejnou částku, jakou často zaplatí spotřebitel za vejce z klasického chovu. U ekologických chovatelů drůbeţe přímo na farmě je pak cena za vejce ještě niţší. Ekologičtí malochovatelé nosnic zaznamenali zvýšený zájem spotřebitelů o jejich produkci. „Lidé se častěji poptávají, ale zatím můţeme realizovat jen předem nasmlouvané odběry,― potvrdil Jiří Beránek z Farmy Stránské z Moravskoslezského kraje. Vývoj na trhu s vejci vnímá jako příznivý, neboť ekologičtí farmáři díky vyššímu zájmu spotřebitelů o biovejce získávají spravedlivou cenu. Dle Pavla Kýra z Heroltic na Olomoucku záleţí na velikosti vajec a typu balení. Velká vejce v balení po šesti kusech jsou nejdraţší. V případě odběru přímo z farmy je schopen zákazníkům nabídnout cenu jiţ od 5,50 korun za kus. Zajímavé však je, ţe stoupá zájem i prodej ze dvora. Například farma Pavla Kýra, která produkuje průměrně 1600 vajec denně, prodá veškerou produkci. Dříve však přímo z farmy realizoval Pavel Kýr minimum prodeje, v současné době přímo ze dvora prodá aţ 300
vajec týdně. Ještě zajímavější čísla udávají bioprodejny. Například v bioprodejně Bazalka v Hradci Králové, kterou provozuje Jana Lukešová, správce sekce bioprodejen Svazu PRO-BIO, se za poslední tři týdny zvýšil prodej biovajec o 100%.
Proč raději biovejce? Odborné studie dokázaly, ţe biovejce mají vyšší výţivově – fyziologickou kvalitu. Obsahují větší mnoţství lecitinu, tuků a karotenoidů. Zároveň vejce slepic z volného chovu, který je pro ekologický chov nosnic typický, mají výrazně niţší P-hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového chovu. Vejce ekologicky chovaných slepic jsou navíc těţší, z čehoţ vyplývá, ţe váha ţloutku je výrazně vyšší. „Další přidanou hodnotou produkce biovajec je welfare zvířat. Nosnice v ekologickém chovu mají zajištěny podmínky pro přirozený způsob ţivota. Snůšku ovlivňuje roční období a cyklus dne, nikoliv umělé osvětlení. Nosnice mají prostor k hrabání a vyhledávání potravy, popelení se, nerušené snůšce do hnízda a vzájemnému kontaktu i
souţití v hejnu s kohouty. Venkovní výběh je samozřejmostí,― uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Krmivo slepic v ekologických chovech pochází min. z 80 % z produkce ekologického zemědělství a z části ho tvoří čerstvá tráva, seno nebo naklíčené obilí. V potravě nosnice však rozhodně nenajdou zakázané extrahované šroty, tedy krmiva chemického původu, a krmiva s příměsí GMO. „Cenový vývoj na trhu s vejci ukazuje, jak obchodníci vyuţívají situace. Zatímco ekologičtí chovatelé hospodaří za mnohem přísnějších podmínek s vyššími ekonomickými náklady, cena jejich biovajec je nyní srovnatelná s konvenční produkcí v klecových ‚koncentrácích‘. Někde tak není něco v pořádku,― upozornila Kateřina Nesrstová. S využitím: Velimirov, A. & Müller, W (2003): Kvalita ekologicky pěstovaných potravin. Komplexní přehled literatury k identifikaci potenciálních přínosů biologicky vyrobených potravin (Zdroj: Bio Corp, Rakousko)
Obáváme se snížení výdajů na Společnou zemědělskou politiku, požadujeme lepší cílení prostředků
P
RO-BIO Svaz ekologických zemědělců se připojuje k nesouhlasu dalších nevládních organizací, týkajícího se moţného krácení výdajů na Společnou zemědělskou politiku (SZP). „Jednoznačně nesouhlasíme s plošným krácením prostředků určených na SZP, ale naopak poţadujeme jejich lepší cílení. Pevně doufám, ţe i pan ministr to cítí stejně a ţe právě jeho navrhovaný diferencovaný přístup bude tím cílením podpor do oblastí, které vykazují perspektivu udrţitelnosti,― uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Společná zemědělská politika by dle záměru Evropské komise měla mít pozitivní dopad na ţivotní prostředí, erozi, mnoţství vody v krajině, biodiverzitu, zaměstnanost, welfare zvířat atd. „Opatření by měla být cílená, nikoliv plošná. Z probíhajících jednání na Ministerstvu zemědělství České republiky je zřejmé, ţe i samotní úředníci si toto uvědomují. Budeme tedy usilovat o to, aby uchopili tyto podmínky správně,― informovala Kateřina Nesrstová. Upozorňuje na nebezpečí, které by vyplývalo ze situace, kdy by se výraznější krácení finančních prostředků na Společnou zemědělskou politiku týkalo pouze České republiky a nikoliv celé Evropské unie, coţ by mělo negativní vliv na konkurenceschopnost našeho zemědělství, na plnění přísných podmínek ochrany ţivotního prostředí, welfare zvířat, údrţby krajiny apod. Omezování Společné zemědělské politiky z hlediska rozpočtu nelze povaţovat za strategické, ale naopak velice krátkozraké. Zasáhlo by také sektor ekologického zemědělství, neboť naplnění koncepce ozelenění SZP by pak mohlo být komplikovanější. Ekologické zemědělství dnes plní mnoho dalších funkcí, neţ je pouze produkce zdravých, kvalitních potravin. „Sedláci, hospodařící na eko-
Zdroj: http://ec.europa.eu/agriculture/capexplained/sustain/index_cs.htm
farmách, svou činností chrání půdu před erozí a zvyšují její úrodnost, pomáhají k vyšší čistotě ovzduší a vod, nezatěţují ţivotní prostředí pesticidy. Zároveň svým přístupem podporují biodiverzitu nebo často vyuţívají staré plodiny nebo plemena zvířat, čímţ ochraňují a uchovávají genofond apod.,― doplnil Milan
Kouřil z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Ekologičtí zemědělci z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se shodují s dalšími oborovými svazy, ţe rozpočet pro Společnou zemědělskou politiku nemá být omezován, ale lépe a efektivněji vyuţit.
Nové členské cedule jsou k dispozici. Stačí si zvolit už jen text a zaslat logo, které chcete na novém štítu mít
M
nozí členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců před časem projevili zájem o novou členskou ceduli. V souvislosti se změnou loga svazu se i členská cedule oblékla do nového kabátu.
Dvě varianty „Nabízíme ceduli ve dvou variantách, buď na výšku nebo na šířku,― informuje Andrea Vizinová z centrály Svazu PROBIO. Rozměry jsou následující: na výšku 550 × 1000 mm, na šířku 1000 × 600 mm. Pokud o ceduli máte zájem, postačí napsat, jaký formát jste si vybrali a poslat text, který na ceduli chcete mít. V případě, ţe chcete mít na ceduli vlastní logo, stačí nám ho poslat v některém z těchto formátů .pdf, .eps, .ai (v křivkách). „Neposílejte loga, prosím, v .jpg,
.png, protoţe s tímto formátem se nedá dále pracovat,― vysvětlila Andrea Vizinová.
Mykotoxiny v biopotravinách – jaká je pravda?
S
talo se jiţ evergreenem v souvislosti s bioprodukty a biopotravinami neustále poukazovat na to, ţe zcela jistě obsahují zvýšené mnoţství mykotoxinů, kdyţ se při pěstování plodin nepouţívají pesticidy. Nejnovější dostupná data z Norska prokázala opak. Kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství významně niţší neţ u obilovin pocházejících ze zemědělství konvenčního. Fungicidy (podskupina pesticidů) jsou chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů. Zkratkovitý způsob myšlení říká, ţe pokud nejsou v ekologickém zemědělství fungicidy pouţívány, musí být veškerá bioprodukce (obilí, zelenina apod.) napadena plísněmi. Některými publicisty je stále prezentována tato „zjevná pravda―, aniţ by pátrali po tom, jak to ve skutečnosti je. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se k problematice kvalitních, nezávadných a zdravých biopotravin dlouhodobě vyjadřuje. „Naším zájmem zcela jistě není zastírat, pokud by se vyskytl problém se zdravotní nezávadností bioproduktů, právě naopak. Ze stejného důvodu však musíme a donekonečna budeme opakovat, ţe správně pěstované plodiny v reţimu ekologického zemědělství nejsou kontaminovány
plísněmi (a jejich metabolity – mykotoxiny),― upřesnil Milan Kouřil ze Svazu PRO-BIO. Na ekologicky hospodařící farmě nejsou mj. pouţívána minerální dusíkatá hnojiva, coţ vede k pomalejšímu růstu rostlin, které mají pevnější pletiva a jsou tudíţ méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Nejnovější dostupná data z roku 2010 z Norska prokázala, ţe kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství naopak významně niţší. Studie zkoumala 602 vzorků ječmene, ovsa a pšenice pěstovaných v konvenčním a ekologickém zemědělství. K podobným závěrům došla také zpráva Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Jiná vědecká zjištění udávají, ţe riziko kontaminace u konvenčního a organického zrna je stejné. V České republice se dlouhodobě výzkumem v oblasti moţné kontaminace mykotoxiny u bioprodukce zabývá Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) Praha, ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) Praha, Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříţ, Výzkumným ústavem pícninářským (VÚP) Troubsko či Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) Praha. Při dlouhodobých polních experimentech zajišťují striktní dodrţování podmínek ekologického zemědělství a opakovaně prokazují, ţe mýty o vyšší
úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Nekonzistentní údaje o rozdílech v obsahu mykotoxinů svědčí hlavně o tom, ţe mnohem větší vliv na tento ukazatel mají podmínky během růstu, zpracování bioprodukce po sklizni (čištění, rychlé usušení) a skladování obilovin, neţ produkční systém (ekologické vs. konvenční zemědělství). „Ukazuje se, ţe správně pěstované, uskladňované a ošetřované bioplodiny nejsou ve zvýšené míře napadány plísněmi a tudíţ neobsahují mykotoxiny. Našim členům, ekologickým zemědělcům, radíme, jak správně bioprodukci skladovat, aby k její kontaminaci plísněmi nemohlo dojít,― řekla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Na kontrolu kvality skladů se zaměřují také státní kontroly (např. Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským), a kontroly v rámci ekologického zemědělství. „Tyto kontroly spolu s nadstandardními poţadavky na ekologickou produkci a se znalostmi ekologických sedláků vedou k jistotě, ţe biopotraviny jsou nejen vysoce kvalitní, ale hlavně zdravotně nezávadné,― uzavřela Kateřina Nesrstová. Spotřebitelé si tak mohou být jisti, ţe kupují-li tuzemskou bioprodukci, dostává se jim zcela bezpečných potravin.
Kvalitní bioprodukty na českém trhu rychle přibývají, většinu z nich však v supermarketech nenajdete
V
zhledem k neustálým negativním komentářům o vývoji produkce českých biopotravin, o nízké produktivitě českých ekofarmářů, o snaze vyrábět maximálně „bioseno― apod., cítí PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců nutnost zastat se sektoru ekologického zemědělství. Naposledy před několika týdny, v rozhovoru na ČT 24 věnovanému vývoji a rozvoji ekologického zemědělství, vystoupil Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky.
Jen „bioseno“? Ne! Jan Veleba se vyjadřoval ve smyslu, ţe čeští ekozemědělci vyuţívají příznivého dotačního klimatu v České republice k tomu, aby dostávali více peněz, neţ jejich kolegové, kteří hospodaří konvenčně. Dle vyjádření Jana Veleby je hlavním produktem ekologického zemědělství tzv. „bioseno―, produkce biopotravin je velmi malá a čeští ekozemědělci nejsou schopni své hospodaření dovést k nějaké koncovce tak, jak je tomu u našich kolegů v Německu či v Rakousku. O způsobu ekologického hospodaření, který je zcela odlišný od současného pěstování řepky či kukuřice pro hojně dotované bioplynové stanice, uţ se však prezident Agrární komory ČR bohuţel nezmínil. „Vrátíme-li se však k produkci z ekologických ploch a budeme-li brát v potaz návštěvu několika supermarketů, můţeme opravdu získat mylný dojem, ţe české ekologické zemědělství toho moc neprodukuje. Ve chvíli, kdy se však vydáme na farmy, mezi spotřebitele, kteří nelitují úsilí a ‘svého‘ farmáře si našli, zjistíme, ţe mnoţství, kvalita a různorodost bioproduktů jsou obrovské,― vyvrací Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. V kaţdém koutu naší republiky najdeme
sedláka, který hospodaří ekologicky a nabízí vysoce kvalitní bioprodukty – ne sice v mnoţství zajímavém pro velké obchodní řetězce, avšak pro spotřebitele ano. Potvrzuje to i hodnocení účastníků mezinárodního veletrhu BioFach, který se konal tento měsíc v Norimberku. Podle Kateřiny Nesrstové by se po některých prohlášeních Agrární komory ČR mohli spotřebitelé domnívat, ţe vzniká chyba na straně bioproducentů. Situace v ekologickém a konvenčním zemědělství ilustrovaná pouze čísly však nabízí jen zkreslený náhled na realitu, nevypovídá o způsobu produkce tuzemských biopotravin, která se velmi často realizuje v málo úrodných podhorských a horských oblastech. „Ekologicky hospodařící sedláci nabízejí vysokou kvalitu svých produktů spojenou s ochranou ţivotního prostředí, ovzduší a čistotou vod, údrţbou krajiny, zachováním biodiverzity, péčí o staré, tradiční plodiny a plemena zvířat a další sluţby, které si většinou ani neuvědomujeme,― upozorňuje Milan Kouřil z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Znát svého zákazníka To, ţe supermarkety nejsou zaplněny českými biopotravinami, má mnoho důvodů. Některé jsou objektivní – ekologičtí zemědělci většinou nemají produkční a marketingové kapacity nutné k tomu, aby mohli pravidelně zásobovat všechny supermarkety v České republice. Další, neméně důleţité, jsou subjektivní důvody. Ekologičtí farmáři a drobní producenti biopotravin chtějí znát
svého zákazníka a usilují o to, aby zákazník znal je. Proto je důleţité, ţe se Češi učí hledat své farmáře, zajímat se o kvalitu a původ potravin, které jedí.
Biopotravina roku Tuzemská produkce biopotravin má své nezastupitelné místo. Svědčí o tom i zájem Potravinářské komory České republiky, která je například spoluvyhlašovatelem soutěţe o Českou biopotravinu roku, která právě vyvrcholila. Soutěţ jasně ukázala produkční potenciál tuzemských ekologických zemědělců. Zvítězil ovčí sýr Arnika z Horského statku Abertamy, objevila se zde vynikající vína v biokvalitě, jak od vítěze kategorie Miloše Michlovského, tak od dalších vinařů. Produkty z ovoce a zeleniny, pekárenské výrobky i biovýrobky pro gastronomii jsou dalšími kategoriemi soutěţe, kde předvedli svůj um ekologičtí farmáři a producenti biopotravin. „Velice nás těší, ţe mnoho výborných biovýrobků, které se objevily ve zmiňované soutěţi nebo na veletrhu BioFach, pochází od členů PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Nebojím se o produkční potenciál ekologických sedláků sdruţených ve svazu, jsem o něm pevně přesvědčena,― řekla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Biostyl První velkou příleţitost potkat vynikající bioprodukty českých ekofarmářů bude veřejnost mít na festivalu Biostyl 2012, který se bude konat v dubnu v Praze.
Chovy prasat v ekologickém režimu jsou již nyní často nadstandardní
P
oţadavky na lepší podmínky pro chov prasat ekologičtí zemědělci vítají jako krok ke zlepšení welfare zvířat. Poţadavky Evropské unie na zvětšení velikosti kotců pro prasnice uţ splňují. Většina ekologických zemědělců se tak nemusí nijak zvlášť obávat zvýšených nákladů spojených s přebudováváním kotců, neboť podmínky v jejich chovech jsou jiţ nyní nadstandardní.
Welfare zvířat „My ekologičtí chovatelé prasat jdeme v podpoře dobrých ţivotních podmínek našich zvířat pochopitelně mnohem dále, neţ konvenční chovatelé. Prasata jsou chována v kotcích s moţností celo-
ročního výběhu, pohybují se na čerstvém vzduchu v maximálně přirozených podmínkách splňujících etologické nároky. Zvířata ţijí pohromadě, většinou v tzv. rodinné stáji (několik prasnic se selaty a kanec), mají k dispozici stelivovou slámu. V krmné dávce jsou vyuţívány pouze krmiva ekologického původu – neobsahují ţádné extrahované šroty, masokostní moučky, stimulátory růstu, hormonální látky, syntetické aminokyseliny, antibiotika atd.,― vysvětlil Milan Kouřil z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Navíc čeští ekologičtí chovatelé prasat nepouţívají v současné době ani krmné směsi s obsahem sóji, která je ve většině případů geneticky modifikovanou plodinou.
„Podaří-li se státní správě udrţet nastolený kurz a bude účinně bránit tomu, aby k nám proudilo vepřové ze zemí, které nebudou pravidla Evropské unie dodrţovat, vidíme to jako velkou příleţitost pro české zemědělce. Mohou prokázat svou konkurenceschopnost a dostat spravedlivou cenu za své maso v případě, ţe je dostatečně kvalitní,― domnívá se Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Poukazuje na fakt, ţe všichni chovatelé měli moţnost se na změny připravit, rekonstruovat stáje či předělat způsob chovu s podporou peněz Evropské unie. Velká část z tuzemských chovatelů tak učinila, a tak je nová nařízení nezaskočí.
