Vlastivedne zpravy Muzea Sumavy (3)
MUZEUM SUMAVY 1995
JifiFroYdich
Archeologicky vyzkum sklaren v okoli Kasperskych Hor Pocatky sklafstvi na Kasperskohorsku spadaji podle svedectvi pisemnych zprav do 15. stoleti. Prvni nepfimy doklad o sklafich poskytuje listina z roku 1445, v niz se objevuji ctyfi zoldnefi s jmenem Sklaf (Glaser) z panstvi hradu Kasperk, ktefi vstoupili do sluzeb mesta Pasova." V majetku Kasperka jsou skutecne v polovine 15. stoleti dolozeny dve sklarny. Lze opravnene pfedpokladat, ze slo o hute ve Svojsi a Podlesi (Vogelsangu), Mere byly v 16. stoleti od hradu odprodany mestu Kasperske Hory.2' Ve Svojsi pravdepodobne pracovaly v 16. stoleti sklarny dve a posledni zminky o nich mizi v r. 1629. Sklarna v Podlesi behem sve existence nekolikrat menila sve stanoviste a deflnitivne zanikla roku 1891.
vykopy v hutich Jelenov, Buchingruv Dvur, Antigl a Hluboka. Vyber nalezu pak pouzil v expozici Muzea Sumavy v Susici. V roce 1984 zkoumal dr. Frantisek Fryda ze Zapadoceskeho muzea v Plzni sklarnu Stara hut' I u Podlesi, nahodne objevenou studenty pfi lesni brigade.3' V nasledujicich letech se pruzkumu sklaren Jelenov, Buchingruv Dvur, Antigl, Zlata Studna, Klastersky Mlyn a Annin venovali dr. Jan Mergl a dr. Vladimir Horpeniak ve spolupraci se Stanici mladych techniku v Plzni.41 Pruzkum sklaren v prostoru jizne a jihozapadne od Kasperskych Hor provedl v letech 1988 - 1991 autor tohoto pfispevku. Jeho vysledky jsou zvefejneny nize.51 Pruzkum navazal na obdobnou akci ve vychodnim sousedstvi Kasperskohorska, na Vimpersku a jeho okoli.61 Vysledky zjistene v terenu byly pro srovnani doplneny strucnymi udaji z archivnich pramenu, zejmena daty existence sklaren a
Nejvetsi rozvoj sklafstvi v sirsim okoli Kasperskych Hor nastal v 18. stoleti, zejmena v jeho druhe polovine. Vznikla cela fada huti (Jelenov, Zelena Hora, Hluboka, Filipova Hut, Antigl, Annin, Zlata Studna). Provoz nekterych ale nedozil konce stoleti. Do pocatku 19. stoleti pracovaly hute Antigl a Filipova Hut', do roku 1880 se udrzela Zlata Studna a az do r. 1945 byla v provozu sklarna v Annine, kde je dodnes brusirna olovnateho kfist'alu. Nejmladsi sklarnou datem vzniku i zaniku byl Klastersky Mlyn, pracujici v letech 1836 - 1947. O cinnosti sklaren se v archivnim materialu dochovaly jen neuplne informace. Nektere z chybejicich udaju vsak vyznamne rozsifila archeologicka prospekce v arealech zaniklych huti. Ty se podafilo lokalizovat v terenu a v nekterych zdokumentovat zbytky vyrobnich a dalsich objektu. Zlomky nalezenych vyrobku doplnily a upf esnily dosud znamy vyrobni sortiment. Pocatky povrchoveho archeologickeho pruzkumu zaniklych sklaren na Kasperskohorsku spadaji do sedesatych let. V letech 1960-1964 provedl tehdejsi feditel susickeho muzea stfedoskolsky prof. Vladimir Holy povrchove sbery a drobne
94
Konzeruovane zbytky chladicipece ve Stare huti I u Podlesi - Vogelsangu Foto Ing. Mlloslav Bohacek
95
znamym vyrobnim sortlmentem. Typy publlkovanych koralku jsou pouzity z tabulky sestavene J. Frohlichem.71
Pfehled zkoumanych huti SVOJSE
Nejstarsi zminka o sklarne ve Svojsi je z roku 15238), 1 kdyz je pravdepodobne, ze zde existovala jlz v polovine 15. stoleti a patfila k hradu Kasperk.91 V roce 1565 pracovaly ve Svojsi dve sklarny101, ve kterych vyroba zanikla r. 1629.111 Pfi pruzkumu v r. 1988 a 1989 byly zjisteny stopy sklafske vyroby pfimo ve vsi. Na zahrade domu cp. 11 byla nalezena polovlna opalinoveho koralku typu 1, dva zlomky panvi a ulomky keramiky ze 16. - 17. stoleti. Z nize polozeneho cp. 1 je v suslckem muzeu ulozen od r. 1962 zlomek panve (pfir. c. 226/62). Mene prukazny doklad o pfipadne poloze druhe sklarny pochazi od potoka 750 m vychodne od Svojse. Zde byla nalezena polovlna modreho koralku typu 1 a zlomek rubinoveho fasetovaneho koralku. Obe lokallty jsou v nadmofske vysce 790 m. Blizsi zhodnoceni nalezu pflnasi druhe cislo sborniku Muzea Sumavy.121 PODLESI (VOGELSANG)
97
96
Rovnez tato sklama patfila snad jiz v polovine 15. stoleti k hradu Kasperk.131 Dolozeno je to az v roce 1580, kdy zde pracoval hut'mlstrTomas Glaser.141 V roce 1584 pfesla sklarna do majetku Kasperskych Hor.151 V letech 1606 - 1610 se v ni vyrabely koralky barvy cerne, modre, zelene a dalsich. Koncem 17. stoleti je pfipominano sklo dute a opticke. Od roku 1726 se uvadi opet vyroba koralku. Na pfelomu 18. a 19. stoleti se v hutl vyrabelo hlavne dute sklo, koralky a okenni sklo. Sklarna byla vybavena vlastniml rafinerskyml provozy, ve kterych se vyrobky zuslecht'ovaly brusem a malbou. Koralky se vyrabely az do r. 1828. Roku 1831 byla obnovena vyroba duteho skla. Vyroba zanikla v r. 1891.16) Pfi terennim pruzkumu bylo zjisteno, ze sklarna se nekolikrat stehovala v ramci tizemi hutniho okrsku. Nejstarsi polohu sklarny Ize pfedpokladat na miste dnesniho Podlesi nebo v jeho bezprostfednim okoli. Po vytezeni okolniho dfeva se posunula vyse do svahu Hut'ske hory (kota 1187 rn). Nejmene
I - 2 Svojse, 3 Podlesi, 4 Stard hail, 5 StardHu£lI, GJelenov, 7 Antigl, 8 Hlubokd, 9 Buchingriiv Dviir, 10 Fttipova hid, I 1 Stard zelenohorskd hui, 12 Nova zelenohorskd huf, 13 Kldstersky Mlyn, FFLusdrna
Obr. 1. Sklarny v okoli Kasperskych Hor
••*£•*•
^IfiffiVlr. *,*•*"•*,£*• -—*._£«- s^ *1
jizne od koupaliste v osade. Na miste sousedniho zplanyrovaneho domu byly nalezeny ulomky ruznobarevneho duteho skla, tabuloveho skla, skloviny a panvi, ktere reprezentuji zaverecne obdobi vyroby (Muzeum Sumavy Kasperske Hory, mv. c. S 1703 - 1704). Na ceste vedouci kjihozapadubyl nalezen mlecny koralek (Muzeum Sumavy Kasperske Hory, inv. c. S 1702). Dalsi sklarna na Podlesi stala 400 m jizne od statku a podle dosavadnich necetnych nalezu ji pfedbezne datujeme rovnez do 18. stoleti. V techto mistech byl na ceste a pfilehle louce nalezen sklafsky odpad, ulomky duteho skla, okraj okenniho terce a koralky typu 1, 3, 8, 9, 11 a 13, vyrobene ze skla cireho, modreho, medove zluteho, zeleneho a cerneho. Na Stare huti I se unikatne zachoval areal sklarny, archeologicky datovany do druhe poloviny 18. stoleti. Hut' stala vedle prameniste potoka v nadmofske vysce 1100 m. V roce 1989 zde byl zahajen archeologicky vyzkum, jehoz pfedbezne vysledky jsou zvefejneny v minulem sborniku.181
Obr. 2. Story komin na Stare Huti II od 18. stoleti stala v miste oznacenem na mapach Stara hut'. Na mape kasperskohorske Zlate stezky z roku 1736 j sou na tomto miste zakresleny 2 chalupy a misto je pojmenovano Am Vogelgesang.171 Asi 600 m jihozapadne pracovala ve druhe polovine 18. stoleti dalsi sklarna (pro rozllseni je v nasem pfehledu oznacena jako Stara hut' I, pfedchozi Stara hut' II). Patrne na konci 18. stoleti se vyroba vratila zpet do Podlesi, kde take v roce 1891 definitivne zanikla. Ruiny posledni sklarny v nadmofske vysce 810 m ukryvaji mlade stromky
98
Sklarna Stara hut' II stala 600 m severovychodne od pfedchozi, v nadmofske vysce 1000 m, pfi potoce pramenicim nedaleko. V jihozapadni cast! lokality dosud stoji dfevena chata lesniho zavodu s puvodnim celokamennym vysokym kominem (obr. 2). Sklafska surovina - kfemen - se tezila v lomu vzdalenem 100 m severozapadnim smerem. Cesta kolem lomu pokracuje dale po svahu Hut'ske hory na severozapad az k zanikle Flusarne19', kde se vyrabela dulezita sklafska surovina - potas cili flus (obr. 3). Na louce ve svahu pod chatoujsou na pravem bfehu potoka zbytky pece a dalsich usedlosti a pfimo u potoka je velka halda sklafskeho odpadu. Z ni a z dalsich mist byly ziskany vzorky vyrobku, vyrobniho odpadu, zlomky panvi, kachlu a uzitkove keramiky. Vyrabelo se zde dute i tabulove sklo a koralky barvy mlecne, opalinove, modre a medove zlute typu 1 a 3. Ctyfi ulomky modreho, mlecneho a cireho malovaneho skla (obr. 6:8), nalezene na horni ceste, naznacuji moznost existence malirny. Z tehoz mista pochazi kapicka rubinoveho skla, barveneho zlaterh.
99
Ofor. 3. Flusdma uPodlesifVogelsangu), v pozadiKasperske Hory, historicky snimek z doby kolem roku 1930 Zde se vyrabela duleztta. sklafska surovina - potas cilijlus.
K datovani huti do 18. stoleti poslouzila vedle nalezu duteho skla zejmena uzitkova keramlka. Zda se, ze tato sklarna pfedchazela vyse polozene huti a nelze ani vyloucit, ze na obou mistech se v urcite dobe pracovalo soucasne. Cast ziskanych nalezu je ulozena v Muzeu Sumavy v Kasperskych Horach pod inv. c. S 1701, zbytek se zpracovava. Dumyslnym technickym zafizenim je vodni nahon, jehoz pocatek najdeme v pramenisti niezi sklarnami Stara hut' I a II. Na jeho vice nez 2 km dlouhe trase do nej ustilo kolem osmi pramenu a potoku, jejichz spolecna sila stacila k pohonu brusirny v Podlesi.
JELENOV(HIRSCHENSTEIN)
Prvni zprava o sklarne pochazi z roku 1714 a nejmene do roku 1738 se v ni vyrabely koralky.20) Spolu s Podlesim ji najdeme zakreslenu na Mullerove mape Kralovstvi ceskeho z roku 1720.21) V roce 1747 byla snad postavena na jinem miste. Zanikla v roce 1764, kdy byla znicena vichfici. Na puvodnim miste jiz nebyla obnovena, nybrz nove postavena v lesich blize k Antiglu (Buchingruv Dvur?). Stavba nove sklarny byla dokoncena v r. 1766.22) Zpravy o sklarne konci r. 1782.231 Nejstarsi hut' stala na zapadnim svahu navrsi sklanejiciho se k soutoku Vydry s Kfemelnou, v nadmofske vysce 740 m, 1 kmjihozapadne od Svojse, najiznim okraji nejjiznejsi samoty (dum s vezickou). Prvni nalezy odtud ziskal v kvetnu 1960 prof. Vladimir Holy (Muzeum Sumavy Susice, pfir. c. 196 - 197/60). Dalsivyzkum polohy provedli v polovine osmdesatych let dr. Vladimir Horpeniak a dr. Jan Mergl se Stanici mladych techniku z Plzne. V r. 1988 ziskal autor v odpadove vrstve za zbouranou stodolou v blizkosti vodotece koralky barvy cire, medove zlute, modre, zelene, opalinove a fialove typu 1, 3, 9 a 11. Dale zde byly nalezeny ulomky panvi, skelny odpad a zlomky uzitkovych nadob z 18. stoleti (Muzeum Sumavy Kasperske Hory, inv. c. S 1694-1696).N ANTJGL
V literature uvadena sklarna na Antiglu, zalozena udajne po zakoupeni pozemku sklafem Fuxem ze Svojse v r. 152324), neni zatim dolozena a z dochovaneho dokladu neni ani jasne, zda byla vubec postavena. Fux mohl zakoupit les pouze pro paleni dfeva, z jehoz popelu vyrabel potas. Sklarna na Antiglu byla postavena r. 1786 a provoz zahajila v r. 1787.25) Podle B. Stiesse hlaseni o sklarne konci rokem 1808.26) Zda se vsak, ze pracovala jeste o deset let dele.271 Z archivnich dokladu je prokazana vyroba duteho skla a koralku.
100
101
Poloha sklarny byla tradlcne kladena do udoli Vydry na misto kralovackeho dvorce Antigl ajejijmeno bylo odvozovano od sklarny sjednou panvi.281 Na misto hajovny navrchu Otyglu ji lokalizoval Josef Blau.29' Jeji pfesnou polohu v blizkosti hajovny archeologicky dolozil 20. 4. 1963 prof. Vladimir Holy (Muzeum Sumavy Susice, pfir. c. 61/63) a nove ovefili dr. Vladimir Horpeniak a dr. Jan Mergl se Stanici mladych techniku z Plzne. Dalsi objekty sklarny zjistil autor pfi pruzkumu vroce 1989. Tato nejvyse polozena sumavska sklarna vznikla v nadmofske vysce 1130 - 1135 m. Zbytky jejich objektu jsou dosud patrne pfi obou stranach komunikace spojujici Filipovu Hut' s Horskou Kvildou. Misto je na okraji slate asi 100 m od leveho bfehu potoka, v blizkosti trasy Zlate stezky. Terennim pruzkumem byly zjisteny, dve skupiny objektu vzdalenych od sebe 150 m. Jsou to kopule peci, kamenne destrukce obydli sklafu ci vyrobnich objektu (jeden patrny pudorys ma rozmery 5 x 5 m) a odpadove haldy. Nektere objekty jsou cerstve naruseny amaterskymi vykopy neznameho pachatele. Pfi prospekci byly nalezeny ulomky duteho a tabuloveho skla, koralky, skelny odpad, ulomky panvi a uzitkove keramiky. Z duteho skla Ize rozlisit poharky a mlecne malovane sklo. Hutnicky tvarovana je zatka a ousko snad z dzbanku (obr. 6:2-3). Zastoupeno je sklo cire, mlecne, modre, zelene a ojedinele sklo vrstvene. Koralky jsou barvy modre, mlecne, opalinove, medove zlute, cire, zelene, cerne a fialove typu 1, 2, 3 a 7. Zajimavym nalezemje ulomek nizke delene panve, ktera podle nazoru Michala Gelnara z Noveho Boru301 mohla slouzit patrne k vyrobe dvoubarevnych koraiku (obr. 6:1). Podobna panev z Vimperska je v expozici vimperskeho muzea. Uzitkovou keramiku Ize v souladu s pisemnymi zpravami datovat do 18. - pocatku 19. stoleti. Poslednim nalezem je rytim zdobena hlavicka dymky z tvrde palene hliny. Pro primitivnejsi tvar a material pfiporninajici material panvi soudime, ze jde o vyrobek mistnich sklafu.
102
Obr. 4. Zbytky pece v huti. HLubokd
103
HLUBOKA
(imFENTHALERHUTTE)
Hut' byla postavena v r. 175431' a v race 1786 byl jeji provoz pfenesen na Antigl.321 Na mape prvniho vojenskeho mapovani (Josefskeho) z druhe poloviny 18. stoleti331 jeoznacenajmenem majitele jako Eisnerova hut'. Podle archivnich zprav se v huti vyrabelo dute sklo a koralky.34' Hut' stala na pravem bfehu pravostranneho pfitoku Zhufskeho potoka, 120 m od soutoku s nim, v nadmofske vysce 960 m. Zbytky sklafskych objektu se nachazeji na louce velikosti 100 x 35 m, kterou prochazi zlute znacena turisticka cesta z Novych Domu kTurnerove chate, od ktereje sklarna vzdalena 1250 m (obr. 4-5). V jizni cast! hute jsou zbytky dvou peci vysky az 1,5 ni a pod nimi na svahu odpadove haldy. Severneji jsou jine dve vyvyseniny - kamenne destrukce patrne dalsich objektu sklarny. Na pravem bfehu Zhufskeho potoka asi 40 m pod soutokem jsou stopy po dalsim objektu stavenem z kamene a cihel. Prvni archeologicke nalezy ve sklarne ziskal prof. Vladimir Holy 11.6. 1964, anizznaljejijmeno (MuzeumSumavy Susice, pfir. c. 129/64) .35) Pruzkum v roce 1988 pfinesl pomerne ruznorody sortiment zlomku vyrobku a dalsiho odpadu. Ve zlomcich duteho sklaje zastoupena napf. lahvicka na snupavy tabak z modreho skla (obr. 6:6), uzitkove poharky foukane do formy (obr. 6:4) a cire sklo se zatavenymi bflymi nitemi. Hutnicky tvarovane cire sklo reprezentuji ouska dzbanku ci sklenic (obr. 6:5) a dosud nezabrousena zatka (obr. 6:7). Nekolik ulomku je z cireho tabuloveho skla. Koralky barvy modre, cire, mlecne, opalinove, medove zlute a cerne reprezentuji typy 1, 2, 3, 7 a 8. Ve skelnem odpadu jsou mj. dalsi druhy skla - barvy zelene a cervene pecetniho vosku, tzv. rothwelsch. Z technicke keramiky byly nalezeny ulomky panvi a zlomek steny nadoby rezneho povrchu s reparacnim otvorem, ktery je patme z chladici nadoby. Zlomky uzitkove keramiky nalezeji do 18. stoleti.
Obr. 5. Terenni nacrt sklafske huti. Hluboka P - pece, O - blize newcene objekty, H - odpadove haldy BUCHLNGRUVDVUR
O teto sklarne zatim nemame zadne prime pisemne doklady. V Buchingrove huti se narodil Leopold Gottenmajer, pfipominany v r. 1784 v sousedni huti Hluboka jako tovarys a otec ctyf deti35a). Na mape prvniho vqjenskeho mapovani z druhe poloviny 18. stoleti je oznacena jako Stara hut'. Protoze Buchingruv Dvur patfil k majetku Kasperskych Hor, zda se, ze zde mohla byt jedna z poloh sklarny Jelenov.
104
105
Existence sklarny byla poprve ovefena prof. Vladimirem Holym 27. 7. I960 (Muzeum Sumavy Susice, pfir. c. 234/60), dalsi nalezy zde ziskall v polovine osmdesatych let dr. Jan Mergl a dr. Vladimir Horpeniak se Stanici mladych techniku z Plzne. Pfi pruzkumu autora v odpadove vrstve pod dolni (jizni) usedlosti Buchingrova Dvorabyly nalezeny zlomky duteho skla, ulomek okennflio terce a koralky barvy cire, medove zlute, mlecne a cerne typu 1, 3, 9 a 12. Dale zde byly ulomky panvi a uzitkove keramiky z 18. stoleti. Sklarna stala v udoli pfi soutoku dvou potucku v nadmofske vysce 850 m. FTUPOVAHUf
Hut' byla zalozena v roce 1785 a vyrabela dute sklo.361 Udaje o jejim zaniku se ruzni. Podle Bedficha Stiesse371 zanikla 24. dubna 1799, nejnovejiuvazuje JitkaLnenickova38' o ukonceni vyroby az v r. 1820. Hut' stala v n. v. 1090 m na pravem bfehu Filipohut'skeho potoka, pod silnici spojujici Modravu s Kvildou, v okoli pamatkove chranene roubene stavby cp, 2, ktera nyni slouzi jako rekreacni chalupa.391 Pfi chalupe je dochovana stara roubena studna. Na zahrade a sousedni louce byl v r. 1989 nalezen ruzny skelny odpad, ktery je charakteristicky pro blizkost pece. Z vyrobku je zastoupen jediny ulomek cireho duteho skla, dale zde byly nalezeny zlomky panvi a ulomek uzitkove keramicke nadoby. ZELENA HORA (GRUNBERGERHUTTE)
Sklarnu zalozil Vavfinec Schedelbauer v roce 1757 a vyrabelo se v ni dute sklo a koralky. Po r. 1778 byla upravena na vyrobu zrcadloveho skla. Zanedlouho vsak vyhofela a kdyz byla v roce 1782 obnovena, vyrabelo se v ni opet dute sklo a koralky. Vyroba byla ukoncena v roce 1799.40) Na mape prvniho vojenskeho mapovani z druhe poloviny 18. stoleti jsou zakresleny zelenohorske hute dve - Stara a Nova. Je zajimave, ze jejich poloha neodpovida zjistenim v terenu. Na lokalizaci huti maji zasluhu manzele Havlickovi ze Srni, ktefi take vetsinu svych nalezu pfedall muzeu v Kas-
106
11
Obr. 6. Vyberncdeziizesklaren: 1 delendpanev, 2, 5ouska, 3, 7 zdtky, 4 ofcrq/ poharku, 6 hrdlo lahvicky na snupavy tabak, 8 malovane sklo, 9 knqflik, 10, 11 umel£ kameny Lokality: 1 - 3 Antigl, 4 - 7 Hluboka, 8 Stara hut II, 9 Nova, zelenohorskd hud, 10-11 Stara zelenohorska hid
107
perskych Horach. Dalsi pruzkum provedli v jejich doprovodu dne 16. 8. 1989 dr. Vladimir Horpeniak a autor tohoto pfispevku. Prvni z huti stala na vychodnim svahu Jezerniho hfbetu nad levym bfehem Plavebnlho potoka, v nadmofske vysce 1000 m. Zbytky hute byly registrovany na louce severne od stare, kamenim dlazdene cesty, vblizkosti zaniklych usedlosti a byvale skoly. Jeden z nizkych pahorku na louce je odpadovou haldou, druhy snad zbytkem pece, po niz se na miste dochovaly zbytky vyzdivky s natavenou sklovinou. V drobnych sondickach a povrchovym sberem byly ziskany ulomky panvi a uzitkove keramiky, skelny odpad a pozustatky vyrobku. Vyrabelo se zde tabulove a dute sklo a ruzne drobne pfedmety. Z duteho skla je v nalezech dolozen poharek se stenou vyrazne clenenou plastickymi zebry (stejny tvar se vyrabel ve Stare huti I u Podlesi) a ctyfboky flakonek. Koralky jsou barvy medove zlute, modre, mlecne, opalinove, zelene, cerne, cire a fialove a zastoupeny jsou typy 1,3, 11 a nad tez 9 a 12. S jejich vyrobou souvisi nalezeny drat se zbytky skloviny, ktera zustala po navijenych koralcich. Jediny nalezeny knoflik je dvojity z medove zluteho skla. Dva umele kameny z cireho a rubinoveho skla maji prumer 11 a 12 mm (obr. 6:10-11). Zustava otazkou, nakolik muzeme tuto hut' ztotoznit se Starou zelenohorskou huti, ktera je na vyse uvedene mape zakreslena na bfehu tehoz potoka, ale asi 1200 m severovychodneji. Na druhou zelenohorskou hut' nas upozornili manzele Havlickovi v prostoru nad soutokem Plavebniho potoka a Kfemelne. Zde, na zalesnenem svahu v nadmofske vysce cca 820 m, jsou zbytky sklafske pece, mohutne kamenne zidky a vyse nad peci zbytky asi tfi zemedelskych usedlosti. V profllu nove prorazene cesty pod peci byly nalezeny zbytky panvi a uzitkove keramiky, skloviny a vyrobku. V huti se vyrabelo dute sklo, knofliky (dvojity modry knoflik na obr. 6:9) a patrne tez koralky (udajne zde byla nalezena polovina koralku).
1
Obr. 7. Monstrance ze Smi s umelymi kameny z roku 1763
108
111
110
Na Kasperskohorsku se od stfedoveku tezil zlatonosny kf emen a Ize proto pfedpokladat, ze odpadovy kfemenny pisek ze zlatorudnych upraven byl prodavan sklarnam. Spotfeba dfeva v dolech byla znacna a proto sklamy, zavisle na teto surovlne, nachazime na mistech vzdalenych od zlatodolu. Hute staly v dosti znacnem vyskovem rozpeti; Zatimco sklarna Klastersky Mlyn (n. v. 580 m) patfila v ramcl Sumavy k nejnize polozenym, jine svou nadmofskou vyskou pfes 1000 m reprezentuji nejvyse umistene sklarny (Stara hut' I a II, Fllipova hut', Stara zelenohorska hut'), pflcemz hut' Antigl byla nejvyse polozenou sumavskou sklarnou, zalozenou v nadmofske vysce az 1135 m. Jedna se o polohyjiz nevhodne pro zemedelstvi a z tohoto duvpdu byla fada mist po ukonceni vyroby opustena, nebo osidlenajizjen kratkodobe. Zcelajina situace je na Vimpersku, kde budovy zaniklych huti slouzily dal jako zemedelske usedlosti. V dusledku vyse uvedenych skutecnosti se na Kasperskohorsku zachovalo nekolik sklaren s pecemi a dalsimi vyrobnimi a nevyrobnimi objekty. Destruovane pece se v terenu dnes jevi jako mohylovite vyvyseniny vysky 1,5 - 2 m, na nichz zpravidla roste strom, jehoz kofeny cerpaji zMny z pudy obohacene popelem. Dochovaly se tez sklipky, zbytky dalsich nevyrobnich objektu, jejichz funkci nelze bez archeologickeho vyzkumu zjistit, a kamenne zidky ohranicujici pozemky. Odpadove haldyjsou zpravidla porostle rumistnimi rostlinami. Dobfe zachovanymi sklarnami z druhe poloviny 18. stoleti a pfipadne z pocatku 19. stoleti jsou sklarny Hluboka, Antigl, Nova zelenohorska hut' a Stara hut' I u Podlesi. Jejich vhodnost pro archeologicky vyzkumnasobi skutecnost, zejejichzalozeni nepfedchazelo zadne osidleni, ze vznikly "na zelenem drnu", takze je jistota, ze nalezy pochazeji v drtive vetsine z obdobi provozu huti. Na Stare huti I probflia systematicky vyzkum od r. 1989 (viz informativni zprava J. Frohlicha a F. Frydy v pfedchozim sborniku; z ni jsou take pfevzaty udaje pro to to celkove shrnuti) a lokalita byla pro svoji mimofadnost navrzena k zapsani do statnflio seznamu nemovitych pamatek. Po
Archeologicka prospekce sklafskych huti v slrsim okoli Kasperskych Hor umoznila konfrontaci archivnich zprav s terenniml poznatky a srovnani vysledku s oblasti Vimperska, kde byla obdobna akce jiz vyhodnocena.43' Sklarny u Kasperskych Hor byly zakladany nejmene od 15. stoleti az do 19. stoleti. Vznikaly nejen v mistech s dostupnymi sklafslcymi surovinami, ale 1 v mistech s dobrymi moznostmi odbytu. Neni jiste nahodou, ze sklarny ve vetsi ci mensi vzdalenosti lemuji kasperskohorskou Zlatou stezku, ktera byla v provozu od stf edoveku az do pfelomu 18. a 19. stoleti.441
Poloha huti pfiblizne odpovida Nove zelenohorske huti, i kdyz na mape z druhe poloviny 18. stoleti se zda zakreslena jizneji. Kolik poloh mela hut' Zelena hora, ukaze jedine dalsi terenni prospekce. KLASTERSKYMLYN
Sklarna byla zalozena roku 1836 a zpocatku produkovala kpralky a zfejme i dute sklo, ve 40. letech tabulove sklo. V sedesatych letech se v huti vyrabelo vyhradne jen dute sklo. Sklarna zanikla v listopadu 1947 z duvodu nedostatku pracovnich sil.411 V odpadovych vrstvach na levem bf ehu Otayy byly nalezeny zlomky duteho skla, skloviny a ulomky panvi. Pfi pruzkumu byly take objeveny mlynske kameny a kamen s miskami ze stfedovekeho zlatorudneho mlyna. BERGERHUTTE
Patefikovii hut' Bergerhutte42' se dosud nepodafllo v terenu ovefit. Bergerhutte byly 3 domy cp. 16, 18 a 19 u Zhufi, ale take dum cp. 40 u Svojse. Prvne jmenovane misto oznacene na mape Nove Domy nebylo zatim prohlednuto. Na druhem miste jlhovychodne od Svojse jsou pfi ceste k mlynu zbytky zdi cp. 40. Povrchovy pruzkum v okoll byl negativni.
ukonceni vyzkumu byla sklafska pec ponechana odkryta a peci Muzea Sumavy byla staticky zabezpecena a zastfesena. Stejne pamatkove ochrany by se vsak melo dostat i ostatnim jmenovanym sklarnam, zejmena kdyz uvazime, ze krome nekolika sklaren v zapadni casti Sumavy a nejmladsi seravske huti byla naprosta vetsina sumavskych sklaren zplanyrovana. Vyrobni sortiment zkoumanych huti je podobny sklarnam na Vimpersku. Vyroba duteho skla je archeologicky dolozena v Podlesi, Stare huti I a II, Antiglu, Hluboke, Buchingrove Dvofe, Filipove huti, Stare i Nove zelenohorske huti a v Klasterskem Mlyne. Az do konce 18. stoleti tvofilo vetsinu produkce bezne uzitkove sklo. Luxusni vyrobky se objevujijen ojedinele (napf. Stara hut' I), to ovsem jeste neznamena, ze se v jinych hutich nemusely vyrabet. Poprve je archeologicky dolozena vyroba lahvicek na snupavy tabak v hutich Hluboka a Stara hut' I. Rozsahla sbirka techto lahvicek z 19. stoleti je ulozena ve sbirkaeh Muzea Sumavy v Kasperskych Horach. Na Sumave byly hojne uzivany v lidovych vrstvach obyvatelstva. Nekolik ulomku malovaneho skla (rostlinne motivy, vlnovka) pochazi z Antiglu a Stare huti I a II. Pro jejich maly pocet nelze stanovit, zda se v techto hutich sklo malovalo ci zda sem bylo pfineseno odjinud. Brousene a ryte sklo zatim v nalezech chybi. V archivnich dokladech je dolozeno brouseni skla od sklonku 17. stoleti v Podlesi.451
113
112
modre, mlecne, opalinove, medove zlute a cire, menejiz v barve zelene, fialove, cerne a cervene pecetniho vosku. Z posledne jmenovaneho skla byl registrovan jediny koralek na Stare huti I, stejna sklovina byla nalezena v huti Hluboka. Koralky z tohoto skla byly vzacne vyrabeny i na Vimpersku.46' Na prvni pohled ceme pusobici sklo je pfi prosviceni zlomku tmave zelene a hnedocervene. Z dosud znamych 19 typu koralku vyrabenych na Sumave471 bylo na Kasperskohorsku registrovano 9 typu v souboru temef 700 ks. Zcela bezne jsou typy 1 (krouzkovy) a 3 (soudkovy az kulovity), Castejsi jsou tez typy 9 (fasetovany) a l l (malinovy). Dale byly registrovany typy 2 (krouzkovy z cireho skla se zatavenym modrym prstencem)481, 7 (protazene soudkovity), 8 (prstencovity), 12 (svisle zebrovany) a 13 (sikmo zebrovany). Dvojite knofliky ze skla modreho, medove zluteho a cireho, ruznych tvaru a velikosti, nicmene stejnych typu jako na Vimpersku, byly zatim zjisteny ve Stare huti I a ve Stare a Nove zelenohorske huti. Jejich vyrobu Ize vsak ocekavat i na dalsich sklarnach. Umele kameny, ktere imitovaly drahokamy v liturgickych nadobach a kniznich vazbach, se vyrabely z cireho a rubinoveho skla ve Stare huti I a ve Stare zelenohorske sklarne. Na Sumave zname vyrobu tohoto druhu umelych kamenu jiz jen ve Stegarove huti u Volar491 a snad take na Velkem Babylone, kde jsem v r. 1989 nalezl umely kamen ze svetle modreho skla na ceste. Nelze vyloucit, ze umele kameny ze Stare zelenohorske sklarny nasly uplatneni na stfibrne monstranci z roku 1763 (obr. 7), ktera byla puvodne v kostele v sousednim Srni.501 K vyrobnim pomuckam muzeme zafadit drat k navijeni koralku, zlomek rotacniho brusu k zabrusovani skla a pazourkove kfesadlo na rozdelavani ohne. Z technicke keramiky byly nalezeny temef ve vsech hutich ulomky panvi ruznych velikosti. O ucelu delene panve z Antiglu jiz bylo sdeleno u popisu teto hute. Zlomky forem zname zatim jen ze Stare huti I. Stejne jako na Vimpersku byly nalezeny zlomky
Temef ve vsech zkoumanych hutich se vyrabely koralky do nizencu, tzv. patefiky (dolozeny nejsou jen na Filipove Huti a archeologicky v Klasterskem Mlyne). Vyrabely se ve stejnych barvach jako na Vimpersku, tj. v ruznych odstinech barvy
Nepfflis kvalitni tabulove sklo bylo ziskano v hutich Podlesi, Stara hut' I a II, Antigl, Hluboka a Stara zelenohorska hut'. Odpadove tabulove sklo z huti Antigl a snad i z jinych sklaren jiste naslo uplatneni v Kvilde, kdeje od r. 1788 dolozena dilna na podmalby na skle. Ve Stare huti I se z tabuloveho skla vyfezavala sklicka do bryli. Jediny ulomek zrcadla nalezeny u pece v teze huti nemusi byt tamnim vyrobkem. Okenni terce byly vyrabeny ve Stare huti I a na Buchingrove Dvofe.
vetsich nadob s reznym cihlove cervenym stfepem, ktere nepochybne pochazejl z chladicich nadob.511 Pomerne velkym procentem je zastoupena bezna uzitkova keramlka, ktera casove odpovida zpravam o dobe provozu huti. Nektere nadoby jiste slouzily k uskladneni sklafskych surovin (ve Stare hutl I v nekterych vapno), vetsina vsak bylo pouzivana v domacnosti sklafu. Tvarove jsou zastoupeny hrnce, misy, panve, poklicky, kameninova lahev na mineralku a dalsi druhy. Vyzkum sklaren na Kasperskohorsku neni v zadnem pfipade uzavfen a Ize ocekavat, ze publikovane vysledky budou v budoucnu jeste rozsifeny. Pozndmky: 1. Praxl, P., Ein Passauer Soldnerverzeichnis vom 1445, Ostbairische Granzmarken, Passauer Jahfbuch fur Geschichte Kunst u. Volkskunde 10, 1968, 229 - 230. 2. Praxl, P., Die altesten Glashutten des Bohmerwaldes, Ostbairische Grenzmarken, Passauer Jahrbuch fur Geschichte Kunst u. Volkskunde 25, 1983, 73, pozn. 43 a 44. 3. Fryda, F., Lidlovy Dvory, in: Vyzkumy v Cechach 1984-85, Praha 1987, 108. 4. Horpeniak, V., Muzeum a mladez, Sumava 29, 1989, 20; Hofmann, G. Mergl, J., recenze knihy V. Kudrlicka - J. Zaloha: Umeni sumavskych sklafu, Minulosti zapadoceskeho kraje XXTV, 1988, 274 - 275. 5. Za poskytnuti nekterych udaju dekuji historiku Muzea Sumavy PhDr. Vtadimiru Horpeniakovi. 6. Fr6hlich, J., Sklarny stfedni Sumavy. Vysledky archeologickeho pruzkumu, Susice 1989. 7. FrShlich, J., c. d., obr. 6. 8. Mares, F., Ceske sklo. Pfispevky k dejinamjeho az do konce XVIII. stoleti, Praha 1893, 19, 159. 9. Praxl, P., c. d. 1983, 73, pozn. 43 a 44. 10. Holy, V., ObjizdkalesuKralovskehohvozduroku 1565, Vyberzpraciclenu Historickeho klubu pfi Jihoceskem muzeu v Ceskych Budejovicich 20, 1983, 259. 11. Lnenickova, J., Sklarny ve SvojSi, Vlastivedne zpravy Muze'a Sumavy II, Susice 1990, 97 - 102. 12. Frohlich, J., Pokus olokalizaci sklaren veSvojsi, Vlastivedne zpravy Muzea Sumavy II, Susice 1990, 103 - 105. 13. Praxl, P., c. d. 1983, 73, pozn. 43 a 44.
114
14. Blau, J., Die Glasmacher im Bohmer- und Bayerwald, II. Band: Familienkunde, Kallmunz/Regensburg 1956, 85. '< 15. Sedlacek, A., Hrady, zamky a tvrze kralovstvi ceskeho 11, Prachensko, Praha 1897, 172. 16. Lnenickova, J., Sklarny v Podlesi (Vogelsangu), Vlastivedne zpravy Muzea Sumavy I, Susice 1989, 35 - 45. 17. SUA Praha, SMP 463/c DV 1/3. 18. Frohlich, J. - Fryda, F., Pfedbezna zprava o vyzkumu sklarny Stara hut I u Podlesi v r. 1989. Vlastivedne zpravy Muzea Sumavy II, Susice 1990, 183 - 184. 19. Im Lande der kiinischen Freibauern Heimatbuch fur den mittleren Bohmerwald, Grafenau 1980, 2. Auflage, 460. Flusarnaje pfipominana vr. 1780. 20. Lnenickova, J., Sklarny v Jelenove, Vlastivedne zpravy Muzea Sumavy II, Susice 1990, 105- 112. 21. Lukas, V., Mullerova mapa Kralovstvi ceskeho z roku 1720 jako pramen k historii ceskeho sklafstvi, Ars vitraria 7, 1982, 14. 22. Lnenickova, J., viz pozn. 20. 23. Mares, F., c. d., 65. 24. Kudrlicka, V., Skelne hute a sklarny na zapadni Sumave, in: Kudrlicka, V. - Zaloha, J., Umeni sumavskych sklafu, Ceske Budejovice 1986, 147 - 149. 25. Stiess, B., Move poznatky (K revizi starsich udaju z dejin zapadoceskeho sklafstvi), Casopis spolecnosti pfatel starozitnosti LXTV, 1956, 116, pozn. 12. 26. Stiess, B., c. d., 119. 27. Mares, F., c. d., 65; Lnenickova , J., c. d. 1989, 40. 28. Napf. Zaloha, J., Sumava od A do Z, Ceske Budejovice 1984, druhe doplnene a upravene vydani, 7; Kumpera, J., Zapadocesky kraj A - Z, Plzen 1989, 42. 29. Blau, J., Wanderbuch fur der Bohmer- und Bayerwald, Plzen, b. r., 144. 30. Dopis M. Gelnara autorovi v r. 1989. 31. Blau, J., c. d. 1956, 73 - 74, pozn. 17. 32. Lnenickova, J., c. d. 1989, 39. 33. Original mapy ulozen ve Statnim archivu ve Vidni, fo toko pie v SUA Praha. Mapovano bylo v letech 1764-1767, opravy se provadely v letech 17801783. 34. Stiess, c. d., 115. 35. Na pfilozenem listku u nalezu pfipsano "Z nezname sklarny". 35a). Lnenickova J., Sklarny v Hluboke (Tiefenthalu), clanek v tomto sborniku, pozn. 28.
115
36. Mares, F., c. d., 60. 37. Stiess, B.,c.d., 121. 38. Lnenickova, J., c. d. 1989, 40. 39. Chybnym ctenim spatne citelne fotokopie mapy z r. 1797 jsem v publikaci Sklarny stfedni Sumavy tuto hut' nespravne lokalizoval na sousedni Modravu. 40. Mares, F., c. d., 59 - 60; Stiess, B., Patefikove hute (Kapitola k dejinam sumavskych sklaren), Sklaf a keramlk XXI, 1971, 296. 41. Mergl, J. - Panenkova, D., Sklarna Jan Lotz vdova, in: Sklarna Lotz, Klastersky Mlyn, Praha 1989, 13 - 15. 42. Stiess, B:, c. d. 1971, 296. 43. Frohlich, J., c. d. 1989. 44. Praxl, P., Salzhandel und Saumverkehr, Waldkirchen 1989. Na situovani huti pfi Zlate stezce z Freyungu do Vimperka upozornili manzele Jarosovi v clanku Nektere zakladni otazky historickeho a prumyslove archeologickeho vyzkumujihoceskych sklaren zaniklychod 14. do 19. stol., in: Zkoumani vyrobnich objektu archeologickymi metodami, sbornik TM Brno, 1984, 138. 45. Mares, F., c. d., 65. 46. Frohlich, J., c. d. 1989, 8, 12. Po jednom koralku z tohoto skla bylo nalezeno v Michlove huti l a v Bfezske huti. 47. FrShlich, J., c. d. 1989, 22 - 23, obr. 6. 48. Podle pozorovani dr. J. Mergla je mezi obema druhy skel cervenohnedy skelny prach (pfednaska na zasedani Odborne sklafske skupiny pfi CSSA dne 3. 5. 1989 v Zapadoceskem muzeu v Plzni). 49. Frohlich, J., c. d. 1989, 17. 50. Hostas, K. - Vanek, F., Soupis pamatek historickych a umeleckych v kralovstvi ceskem, d. XII, polit. okres susicky, Praha 1900, 99. Ones je monstrance ulozena na Farnim ufade v Kasperskych Horach. 51. Cerna, E., NejstarsidokladysklafskevyrobyvKrusnychhorach, Pamatkypfiroda-zivot 12, 1980, 88.
Foto a kresby (obr. 1-2, 4-7) v clanku Archeologicky vyzkum sklaren v okoli Kasperskych Hor - J. Frohlich
116
Jin Frohlich. Archaologische Forschung an Glashiitten Standorten in der Umgebung von Bergreichenstein Die Anfange der Glaserzeugung in der Umgebung von Bergreichenstein durften nach Aussage der schriftlichen Unterlagen in das 15. Jahrhundert fallen. Das erst indirekte Dokument uber Glasmacher ist eine Urkunde vom Jahr 1445, in welcher vierSoldner von der Herrschaft der Burg Karlsberg erwahnt werden, die in die DienstederStadtPassau eingetreten sind.-Tatsachlich werden in der ersten Halfte des 15. Jahrhunderts zwei Glashutten im Eigentum der Burg erwahnt. Man kann davon ausgehen, daB es sich urn die 16. Jahrhundert von der Burgherrschaftan die Stadtverwaltung verkauft wurden. In Zwoischen wurden vermutlich im 16. Jahrhundert zwei Glashutten betrieben, deren letzte Erwahnung in das Jahr 1629 fallt. Der groBte Aufschwung des Glashuttenwesens in der weiteren Umgebung von Bergreichenstein fand im 18. Jahrhundert statt, besonders in dessen zweiter Halfte. Damals entstanden die Glashutten Hirschenstein, Alte und Neue Grunberger Hutte, Tiefenthaler Hutte, Philippshutte und die Hu'tten in Antigel, Annathal und Goldbrunn. Einige waren nur bis Ende des Jahrhunderts in Betrieb, in anderen wurden im 19. und in der ersten Halfte des 20. Jahrhunderts die Ofen furimmerkalt. Diejungste Glashutte, sowohl was die Griindung als auch die Betriebseinstellung betrifft, war Klostermiihle 1836-1947. Es haben sich zur Geschichte der Glashutten nur wenige schriftliche Nachrichten erhalten. Deshalb wurde versucht, zusatzliche Informationen uber archaologische Forschungen zu erhalten, die vom Bohmerwald - Museum angeregt wurden. Es gelang, die Glashutten im Gelande zu lokalisieren Abb. 1) und bei einigen Glasfragmente aus der Produktion und anderes zu finden. Die BruchstCicke und die fehlerhafte AusschuBware, die gefunden wurden, erganzen und bestatigen das bisher bekannte Produktions - Sortiment. Man fertigte gablasenes Glasin verschiedenen Formen, manchmal mit Emailbemalung, dann Tafelglas, Brillenglas, Fensterscheiben, Patierln, Knopfe und Kunststeine, also Edelstein Imitate.
Ill
Mehrjahrige archaologische Forschungen wurden in Althiitte bei Vogelsang durchgefiihrt, wo im 18. Jahrhundert eine Glashutte in 1100 m Seehohe betrieben wurde. Der Glasofen blieb nach Beendigung der Fundaufnahme und Ausmessung geoffnet. Erbefindet sich in der Obhut des Bohmerwald- Museums, wurde statisch gesichert und mit einem Dach versehen. Es ist geplant, ihn im Rahman eines Lehrpfades fur Besucher zuganglich zu machen.
Lohvicky na snupavy tabdk - vyrobky sumavskych sklaren z 19. stoleti, sbirky Muzea Sumavy Foto Ing. Miloslav Bohacek
Jitka Lnenickoud
'
Sklarny v Hluboke (Tiefenthalu) Jiz v pfedchozich cislech Vlastivedneho sborniku Muzea Sumavy byla venovana pozornost hlstorii sklaren na Kasperskohorsku. Po sklarnach v Podlesi a ve Svojsi, jejichz dejiny sahaji do 16. stoleti a mladsim Jelenovu (18. stoleti)11 byni pfistupujeme k dalsi ze zdejsich sklafskych lokalit - Hluboke. Nase znalosti o sklafske vyrobe v Hluboke jsou bohuzel posud torzovite, ale presto se na zaklade dostupnych materialu podafilo vcelku plynule sledo vat jeji vyvoj, ktery trval jen neco malo pfes tficet let.2) Hluboka vznikla jako sklafska osada zalozena mestern Kasperske Hory a jeji pocatky spadaji do poloviny 18. stoleti, kdy na Kasperskohorsku a na blizkem Prasilsku doslo k rychlemu rozvoji sklafske vyroby. Tehdy sem pfisli za dfevem pfislusnici slavnych skelmistrovskych rodin Gattermayeru a Eisneru. Dostatek dfeva byl totiz jednou ze zakladnich podminek sklafskeho podnikani a zdejsi lesy postihla roku 1740 vichfice31, ktera zpusobila znacne skody na rozsahlych lesnich porostech a majitele lesu meli zajem na torn, aby byly polomy zpracovany. Doprava dfeva ze Sumavy do centralnich oblasti Cech byla velmi draha, a proto jednou z mala moznosti, jak dfevo vyuzit, bylo zakladani sklaren.41 Nabizejici se pfilezitost vyuzili skelmistfi z oblasti, kde se jiz zacal projevovat nedostatek dfeva nebo kde nemeli dostatek moznosti k dalsimu extenzivnimu rozvoji podnikani. Konjunktura, kterou tehdy ceske sklafstvi pfes hospodafske potize monarchie prozivalo, umoznovala skelmistrum uspesne rozvinout sklafske podniky, nebot' odbyt na domacim a zahranicnim trhu byl znacny. V teto dobe byl obnoven provoz na sklarnach v Podlesi a Jelenove.5) Na blizkem Prasilsku (patfilo pod Kralovsky hvozd) a na Kasperskohorsku byly zalozeny nove sklarny. V Prasilech se jednalo o Hofejsi a Dole] si hut' (1749), Novou Studnici (1752), Zelenou Horu (1757)61 a na majetcich kralovskeho mesta Kasperskych Hor to byla prave sklarna v Hluboke. Jeji
119
118
