Městský úřad Lázně Bohdaneč Odbor rozvoje města Masarykovo náměstí Lázně Bohdaneč

Náměstí 317 538 25 Nasavrky tel.: 469 326 500 fax: 469 326 515 ID DS: kpddyvy

Městský úřad Lázně Bohdaneč Odbor rozvoje města Masarykovo náměstí 1 533 41 Lázně Bohdaneč

e-mail: [email protected] www.zeleznehory.nature.cz

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ 10248/ZH/2013 VAŠE ZNAČKA 04375/13/ORM/PKu

VYŘIZUJE Fišarová, Růžička, Peřina

PARDUBICE 16.9.2013

Věc: Odborné vyjádření k záměru kácení vybraných stromů v aleji k Neratovu AOPK ČR, SCHKO Železné hory a KS Pardubice (dále jen „Agentura“) vydává toto odborné vyjádření na základě žádosti MěÚ Lázně Bohdaneč č.j. 04375/13/ORM/Pku, kterou Agentura obdržela dne 31.7.2013. Obsahem odborného vyjádření má být záměr kácení dřevin v lokalitě Alej k Neratovu v katastrálním území Lázně Bohdaneč. Podle žádosti o kácení jsou stromy navržené ke kácení suché, havarijní nebo silně ohrožující přilehlou silnici a Opatovický kanál a vykazující defekty. Stromy se nacházejí na pozemcích p.č. 903, 905/3, 908, 1091/1, 1091/4, 1091/6, 1092/1 a1460. Dotčené stromy rostou podél komunikace III/0361 v úseku Lázně Bohdaneč – Neratov a na obou březích Opatovického kanálu. Alej je registrováným VKP dle registrace MěÚ Lázně Bohdaneč č.j. 067/G005/96/Vo ze dne 26.3.1996. Podkladem tohoto odborného vyjádření byly následující dokumeny a šetření: - žádost MěÚ Lázně Bohdaneč ze dne 29.7.2013, včetně oznámení o zahájení řízení, mapová situace se zaměřením jednotlivých stromů a seznamu stromů navržených ke kácení. - vlastní terénní šetření provedené ve dnech 22.8. 31.8. a 13.9.2013. - odborné články a studie vztahující se k dané lokalitě, jako např.: MOCEK B., MIKÁT M., 2001: Entomologické zhodnocení alej „K Neratovu“, k.ú. Lázně Bohdaneč. Nepubl. – depon AOPK ČR, LEMBERK V., 2008: Posouzení vlivu na faunu na záměr Silnice I/36 Lázně Bohdaneč - obchvat, varianty A-D. Ms. – dep. in Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 30 stran., LEMBERK V., 2009: Silnice I/36 Lázně Bohdaneč – obchvat. Aktualizace posouzení vlivu na faunu z roku 2008. Ms. – dep. in Transconsult s.r.o., Hradec Králové, 7 stran, LEMBERK V., 2004: Netopýři (Chiroptera) východních Čech. Lynx, n. s. (Praha), 35: 49-118, LEMBERK V., 2012: Výskyt zajímavějších druhů savců ve východních Čechách, 2005-2012 (Mammalia). Lynx, n. s. (Praha), 43: 113-136.  elektronická nálezová databáze AOPK ČR (NDOP),  obecně přístupná odborná literatura a materiály archivované Agenturou. Studiem archivním materiálů a nálezové databáze NDOP byl v posledních deseti letech v dané lokalitě zjištěn výskyt následujících zvláště chráněných druhů (viz § 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, dále jen IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

„zákon“) (uvedeny pouze ty, jejichž přirozený vývoj může navržené kácení významně ovlivnit): Živočichové silně ohrožený hohol severní (Bucephala clangula), kavka obecná (Corvus monedula), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr parkový (Pipistrellus nathusii), netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr večerní (Eptesicus serotinus), netopýr vodní (Myotis daubentonii), páchník hnědý (Osmoderma eremita), žluva hajní (Oriolus oriolus), ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata), veverka obecná (Sciurus vulgaris) a zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa). V přehledu jsou uvedeny druhy, u kterých bylo v nedávné minulosti zjištěno rozmnožování v přímé vazbě na zdejší stromy. Jde o druhy, které v případě ptáků buď hnízdí v dutinách, nebo v korunách vysokých stromů, v případě netopýrů hledají úkryty v dutinách stromů, larvy uvedených druhů brouků se vyvíjejí v trouchu dutin starých, nebo dožívajících stromů. Během entomologického výzkumu byly zjištěny v předmětné aleji např. na staré stromy vázané druhy brouků z čeledí vrtavcovitých (Ptinidae), červotočovitých (Anobiidae) a kožojedovitých (Dermestidae) a v dutinách přítomnost larev brouků z čeledi potemníkovitých (Tenebrionidae) vázaných na trouch. V dutém torzu dubu (první strom v aleji ve směru z Bohdanče) byl nalezen vzácný, černočerveně zbarvený kovařík Ampedus cardinalis. Jak MOCEK & MIKÁT (2001) dále uvádějí „Vzhledem k velkému množství mohutných starých stromů lze předpokládat výskyt bohaté arborikolní entomofauny vázané na dutiny a odumřelé dřevo (v různém stupni rozkladu a vlhkosti) a druhů mykoxylofágních (vázaných na stromové houby nebo na dřevo prorostlé mycelii) a velké množství parazitických druhů a predátorů. Složení entomofauny pozitivně ovlivňuje i pravděpodobná dlouhá časová kontinuita výskytu obdobných porostů v okolí Bohdanče (porosty podél komunikací, vodotečí, na hrázích rybníků). V kultivované středoevropské krajině přežívají v takovýchto druhotných starých porostech s dostatečnou kontinuitou reliktní „pralesní“ druhy bezobratlých, které jsou v hospodářských lesních celcích prakticky vyhubeny (např. kovaříci r. Lacon, některé druhy rodu Ampedus, kovařík Elater ferrugineus, pestrokrovečník Aporthopleura sanguinicollis, páchník hnědý (Osmoderma eremita) zdobenci r. Trichius a Gnorimus, zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa) a mnohé jiné).“ Studiem Agenturou archivovaných materiálů bylo dále zjištěno, že v roce 2001 byly stromy v aleji ošetřeny z prostředků Ministerstva životního prostředí, konkrétně prostřednictvím Programu péče o krajinu (PPK) a vhodná místa byla dosazena kvalitními školkařskými výpěstky dubů letních a lip srdčitých. Při místním šetření bylo zjištěno následující: V rámci dendrologické části šetření byl posuzován zdravotní stav, provozní bezpečnost a perspektiva předmětných stromů. Terénní šetření bylo provedeno s využitím vizuálních metod – hodnocena byla výhradně odolnost stromů proti zlomu. Odolnost proti vyvrácení byla hodnocena pouze na základě viditelných symptomů. Číslování a parametry průměrů kmenů stromů byly převzaty z poskytnutého seznamu stromů navržených ke kácení. Číslování a parametry průměrů kmenů stromů byly převzaty z poskytnutého seznamu stromů navržených ke kácení. 1., 2. olše lepkavé (Alnus glutinosa) – průměr kmene 45 cm a 50 cm. Rostou u mostku do kempu v malé vzájemné vzdálenosti. Kmeny jsou na povrchu zdravé, postupně se větvící do koruny. Koruny si navzájem konkurují, proto má olše č. 2 jednostranně vyvinutou korunu a olše č. 1 má kmen odkloněný od první olše. Její koruna se již nachází v kolmém směru a v ose. Koruny stromů jsou vitální. Obě olše lze odstranit. V místě vjezdu do kempu jsou neperspektivní. IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

11. dub letní (Quercus robur) – průměr kmene 60 cm. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Koruna je zdravá, vitální. Na kmeni, v koruně ani nad kořenovým systémem nebyly zjištěny defekty. Bezpečnostní řez. 13. dub letní – průměr kmene 100 cm. Mohutný dvoják. Silný terminál blíže k toku se zlomil, zůstal z něho pahýl. Druhý terminál má vitální, zdravou korunu. Od paty kmene do výšky cca 1 m je infikovaná rána s dutinou. Ve srovnání s mohutností kmene nemá rána s dutinou v současné době negativní vliv na stabilitu stromu. Pro zvýšení provozní bezpečnosti a z důvodu potenciálního stanoviště zvláště chráněných druhů doporučuje Agentura provést sesazení terminálu nad první živou větví. 14. dub letní – průměr kmene 100 cm. Krásný jedinec, mohutný dvoják ve výšce 2,2 m. Úžlabí je vyhovující. Koruna je zdravá, vitální. Na jednom terminálu, který směřuje k toku, je podélná obnažená rána a plodnice ohňovce statného (Phellinus robustus). Redukčním řezem odlehčit infikovaný terminál. 15. lípa srdčitá (Tilia cordata) – průměr kmene 60 cm. Kmen se postupně větví do koruny. V celém objemu koruny jsou symptomy chřadnutí. Vitalita je zřetelně narušená až výrazně snížená. Lípa je neperspektivní, nelze vyloučit poškozený kořenový systém a pravděpodobnost jejího vyvrácení. Doporučujeme ji skácet (další lípa ve směru k Neratovu se již vyvrátila). 16. lípa srdčitá – průměr kmene 65 cm. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Kořenové náběhy jsou vyvinuté. Koruna je vitální, objemově redukovaná z důvodu konkurence s korunami stromů č. 15 a 17. Lze ji ponechat bez zásahů. 18. lípa srdčitá – průměr kmene 60 cm. Roste v blízkosti dubu č. 17. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Koruna je zdravá, vitální, ve vrcholu jsou suché větve. Provozní bezpečnost je vyhovující, lze ji zvýšit realizací bezpečnostního nebo redukčního řezu. 22. dub letní – průměr kmene 90 cm. Kmen je zdravý, ve výšce 10 – 12 m se větví na dva terminály. Kořenové náběhy jsou vyvinuté. V koruně jsou symptomy mírného chřadnutí a koruna mírně fragmentuje. Stav dubu je vyhovující. 27. lípa srdčitá – průměr kmene 70 cm. Kmen je na povrchu zdravý, ve výšce 10 – 12 m se větví na dva terminály. Ve vrcholu jsou suché větve. Spodní cca 2/3 objemu koruny jsou vitální. Agentura doporučuje redukční řez ve vrcholu koruny a lípu ponechat. 31. dub letní – průměr kmene 110 cm. Mohutný, na povrchu zdravý kmen. Ve výšce 3,5 m se větví na dva terminály. Z jednoho terminálu zůstal krátký pahýl. Koruna druhého terminálu je vitální. Dub lze ponechat bez zásahů nebo korunu obvodovým řezem redukovat. 34. lípa srdčitá – průměr kmene 70 cm. Kmen je na povrchu zdravý, postupně se větvící do koruny. V koruně je patrná zřetelně narušená až výrazně snížená vitalita, vrcholová část chřadne. Na kmeni ani v koruně nejsou defekty, Agentura doporučuje redukční řez a ponechat lípu na dožití. 37. dub letní – průměr kmene 125 cm. Koruna je suchá, pouze na kmeni, ve výšce 5 m a 7 m rostou čtyři slabé živé výhony. Kmen sesadit ve výšce 5 – 6m, nad slabými živými větvemi. 38. dub letní – průměr kmene 90 cm. U paty kmene, směrem k silnici, jsou stará poškození. Kmen se ve výšce cca 4 m větví na dva souběžně rostoucí terminály. Jejich úžlabí je vyhovující. Koruna je zdravá, mírně fragmentuje, vyskytují se v ní suché větve. Vitalita je zřetelně narušená až výrazně snížená. Z důvodu infekce báze kmene doporučuje Agentura dub skácet. 39. lípa srdčitá – průměr kmene 20 cm. Mladá vitální lípa. Kmen je velmi poškozen, od paty do výšky 1,7 m je velká obnažená rána zasahující až polovinu obvodu kmene. Lípa je neperspektivní. 42. dub letní – průměr kmene 105 cm. Od 0,1 do 1 m je na kmeni stará infikovaná rána. Kořenové náběhy jsou méně patrné. Kmen se postupně větví do koruny, koruna objemově převažuje směrem od silnice. Dub je pravděpodobným biotopem zvláště chráněných druhů živočichů, proto je vhodné dub ponechat a sesadit ho řezem ve výšce cca 6 m. IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

43. dub letní – průměr kmene 125 cm. Na kmeni, od 3 m do 5 m, je dutina. Korunu tvoří terminál a dvě silné vedlejší větve směřující do prostoru mimo silnici. Koruna je zdravá, vitální, objemově převažuje směrem od silnice. Dub doporučuje Agentura ponechat a korunu řezem redukovat tak, aby byla zajištěna bezpečnost okolí. 44. dub letní – průměr kmene 100 cm. Na bázi kmene je stará velká obnažená rána, která sahá do výšky 1,4 m a zasahuje cca čtvrtinu obvodu kmene. Kmen se postupně větví do koruny, ve výšce 12 – 15 m se větví v širokém úhlu na dva terminální výhony. Na kmeni jsou rány s dutinami v místech po odstraněných větvích. Ve výšce 3 m je zacelená rána s plodnicemi ohňovce sp. (Phellinus sp.). Kořenové náběhy nejsou patrné. Koruna je vitální, zdravá. Z dubu vytvořit sesazením kmene torzo, nebo ho skácet. 45. lípa srdčitá – průměr kmene 80 cm. Kmen je na povrchu zdravý, na bázi je čerstvě odřený. Kořenové náběhy jsou vyvinuté. Lípa je mírně vykloněná směrem od silnice. Korunu tvoří tři silné kosterní větve a celkem čtyři terminály. Kmen a koruna jsou bez defektů, vitalita je zřetelně narušená. Redukční symetrizační řez. 46. jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) - průměr kmene 40 cm. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Na bázi kmene je rána se závalem hojivého pletiva po mechanickém poškození. Koruna je zdravá, kompaktní. Stav stromu je v současné době vyhovující, rána na kmeni nemá v současné době vliv na stabilitu stromu. 47. dub letní – průměr kmene 110 cm. Suché torzo – po dalším sesazení torzo ponechat. 51. javor mléč (Acer platanoides) – průměr kmene 40 cm. Na bázi kmene je rána se strženou kůrou se závalem hojivého pletiva. Kmen se postupně větví do koruny. Strom je vykloněný nad kanál. Koruna je zdravá, ve vrcholu se symptomy chřadnutí. V současné době neohrožuje okolí, výhledově je neperspektivní. 52. jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) – průměr kmene 15 cm. Mladý jedinec se zdravým kmenem i korunou. Koruna je vitální. V současné době stav vyhovuje. 53. dub letní – průměr kmene 110 cm. Kmen je na povrchu zdravý, postupně se větvící do koruny. Koruna je zdravá, typického habitu, bez silných suchých větví. Na kmeni ani v koruně nebyly shledány defekty. Zdravotní řez. 54. lípa srdčitá – průměr kmene 100 cm. Lípa byla předmětem terénního šetření v září 2012. V současné době suchý vrchol, chřadnutí koruny a tlaková vidlice v úžlabí kosterních větví. Přítomnost dřevomoru kořenového (Ustulina deusta) nebyla potvrzena. Lípu skácet. 55. olše lepkavá – průměr kmene 75 cm. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Je vykloněný nad tok, koruna se nachází již v ose s kmenem. Strom lze v současné době ponechat bez zásahů, nebo skácet. 60. lípa srdčitá – průměr kmene 85 cm. Na kmeni, od paty do výšky 1,5 m, je otevřená dutina zasahující centrální válec. Po okraji dutiny jsou silné závaly hojivého pletiva. Koruna byla řezem sesazena na dva silné, různě vysoké pahýly. Na kratším pahýlu je dutina v celé délce v místě po vylomené kosterní větvi. Na delším pahýlu je podélná rána s dutinou. Korunu nahradily sekundární výhony. Koruna je vitální, pravidelně zavětvená. U paty kmene infekce (podezření na dřevomor) – neperspektivní, skácet. 61. dub letní – průměr kmene 70 cm. Kmen je zdravý, vykloněný nad tok. Roste v krajnici silnice a kořenové náběhy nejsou patrné. Kmen se ve výšce 3,5 m větví na dva terminály s vyhovujícím úžlabím. Koruna je vitální, zdravá. Náklon dubu hodnotí Agentura jako defekt. Ze skutečnosti, že nejsou patrné kořenové náběhy lze usuzovat, že v minulosti došlo pravděpodobně k výškovým úpravám terénu nebo k poškození v kořenové zóně dubu. Nelze vyloučit selhání stromu, proto je neperspektivní. Skácet. 63. dub letní – průměr kmene 120 cm. Kmen i koruna jsou zdravé. Kmen se postupně větví do koruny. Koruna není příliš rozložitá, ve vrcholu jsou suché větve. U paty kmene plodnice pstřeně dubového (Fistulina hepatica) – dlouhodobě neperspektivní, skácet. 64. dub letní – průměr kmene 115 cm. Na kmeni, od paty do výšky cca 3 m, jsou dvě hluboké trhliny. Koruna objemově převažuje směrem nad tok, je redukovaná z důvodu konkurence s korunou stromů č. 63 a 65. Kořenové náběhy jsou málo patrné. Dub je neperspektivní, hrozí jeho selhání, skácet.

IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

65. dub letní – průměr kmene 100 cm. Kmen je zdravý, koruna štíhlého habitu, málo vyvinutá, ve vrcholu jsou suché větve. Agentura navrhuje bezpečnostní řez. 70. dub letní – průměr kmene 150 cm. Kmen je na povrchu zdravý, korunu tvoří dvě mohutné větvící se větve. Jejich úžlabí je vyhovující. Koruna je zdravá, vitální. Agentura doporučuje provedení redukce přetížených větví. 73. lípa srdčitá – průměr kmene 90 cm. Kmen je zdravý, korunu tvoří silný terminál směřující nad sousední pozemek a jeden pahýl po odstraněném druhém terminálu. Na pahýlu se vytvořil obrost sekundárních výhonů o průměru do 5 cm. Součástí koruny je dále jedna vedlejší větev směřující nad sousední pozemek. Koruna je vitální, objemově převažuje směrem od silnice. Lípa okolí neohrožuje, lze ponechat, výhledově za 5 let skácet. 78. lípa srdčitá – průměr kmene 90 cm. Kmen je zdravý, po svahu od silnice jsou vyvinuté kořenové náběhy. Ve výšce 1,5 – 1,7 m je velká rána po odstraněné větvi. Po okraji rány je silný zával hojivého pletiva. Kmen se větví ve výšce 3,5 m a 4,5 m na vedlejší větve. Koruna je zdravá, bez defektů. Vitalita je zřetelně narušená. Stav lípy je vyhovující. Odlehčení přetížených větví, popř. symetrizaní řez. 81. lípa srdčitá – průměr kmene 80 cm. Kmen je na povrchu zdravý, ve výšce 2,5 m se větví na dvě silné větve s rizikovým úžlabím. Korunu tvoří celkem čtyři terminály a jedna vedlejší větev ve výšce 2,5 m. Ve vrcholu koruny jsou patrné symptomy chřadnutí. Stav lípy je vyhovující. Odlehčení přetížených větví, instalace bezpečnostní vazby. 83. dub letní – průměr kmene 130 cm. Na bázi je kmen poškozen, se strženou kůrou až do dřeva. Další rána se strženou kůrou se nachází ve výšce od 1 m do 2,2 m. Po okraji rány je silný zával hojivého pletiva. Třetina až polovina objemu koruny směrem od silnice je suchá, druhá část koruny vykazuje velmi dobrou vitalitu. Bezpečnostní a redukční řez. 88. dub letní – průměr kmene 95 cm. Kmen je zdravý, ve výšce cca 8 m se větví v širokém úhlu na dva terminály. Na jednom terminálu je velká podélná rána po vylomené větvi. Kořenové náběhy po svahu od silnice jsou vyvinuté. Protože dub je možným biotopem zvláště chráněných druhů, lze doporučit bezpečnostní a redukční řez, popř. dub přetvořit na torzo. 94. olše lepkavá – průměr kmene 60 cm. Kmen je zdravý, koruna vitální. Kmen i s korunou jsou vykloněné přes tok až k jasanu na protějším břehu. Náklon hodnotí Agentura jako je defekt, olše je nestabilní, skácet. 104. dub letní – průměr kmene 180 cm. Je to suché torzo s rozkládajícími se kořenovými náběhy. Kořenové náběhy jsou infikované, s výskytem plodnic dřevokazné houby. Strom je pro okolí nebezpečný, je neperspektivní. Skácet. 108. dub letní – průměr kmene 140 cm. Kmen i koruna jsou zdravé, bez výskytu silných suchých větví. Kořenové náběhy jsou vyvinuté. Stav dubu je vyhovující. Bezpečnostní a redukční řez. 111. lípa srdčitá – průměr kmene 60 cm. Pravděpodobně se jedná o strom rostoucí na břehu Opatovického kanálu, naproti lípě č. 118. Tvoří ji dva kmeny o průměru 40 cm a 80 – 90 cm. Silný kmen se větví ve výšce 1,7 m na dva terminály. Kmeny jsou vykloněné směrem k toku, koruna roste kolmo v ose s bází kmene. Koruna je zdravá, ve vrcholu se symptomy mírného chřadnutí. Stav lípy hodnotí Agentura jako vyhovující, v současné době lze ponechat. 115. lípa srdčitá – průměr kmene 50 cm. Roste na břehu Opatovického kanálu, na kmeni je, od paty do 1,5 m, obnažená rána široká až 20 cm. Po okraji rány je silný zával hojivého pletiva. Korunu tvoří dva terminály, objemově převažuje nad tok. Koruna je zdravá, vitální, typického habitu. Skácet – infekce kmene. 116. lípa srdčitá – průměr kmene 70 cm. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Koruna je úzkého habitu, vysoká, se suchým vrcholem. Kácení lípy není nutné, korunu lze výškově redukovat řezem a prozatím ponechat. 118. lípa srdčitá – průměr kmene 80 cm. Kmen je zdravý, postupně se větvící do koruny. Kořenové náběhy jsou vyvinuté. Koruna je zavětvená, kompaktní, vitální. Důvody ke skácení nebyly zjištěny. Zdravotní řez. IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

122. lípa srdčitá – průměr kmene 40 cm. Kmen je vykloněný nad tok. Kmen je zdravý, postupně se větví do koruny. Koruna je zdravá, vitální. Hrozí pád stromu, roste na břehové hraně – skácet. 129. lípa srdčitá – roste vlevo od vjezdu k objektu. Kmen je členitý, o průměru cca 90 cm. Ve výšce cca 3 m se větví v širokém úhlu na dvě mohutné větve. Korunu tvoří celkem tři terminály. Na kmeni je uzavřená trhlina zakončená ve výšce 1,8 m nezacelenou ránou pravděpodobně v místě po odstraněné větvi. Rána je infikovaná, přechází v dutinu. Kořenové náběhy jsou vyvinuté. V koruně jsou symptomy mírného chřadnutí s výskytem slabých suchých větví. Za předpokladu odborného ošetření lze lípu ponechat. Redukční řez, odlehčení přetížených větví, popř. stabilizovat korunu bezpečnostními vazbami. 134. pravděpodobně lípa (je v terénu označena na kmeni), v seznamu stromů je uveden dub o průměru kmene 70 cm. V terénu není žádný z dubů (dva duby červené a jeden dub letní) na kmeni označen. Lípa srdčitá – kmen je na průřezu asymetrický, je vykloněný mimo osu. Ve výšce 2 m se větví na tři silné větve. Korunu tvoří celkem šest terminálů s rizikovými úžlabími. Ve výšce 1,7 – 2,2 m je rána s dutinou v místě po stržené kůře v minulosti. Vitalita je zřetelně narušená. Redukční (stabilizační) řez, odlehčení přetížených větví. 142. olše lepkavá – průměr kmene 60 cm. Kmen je mírně esovitý, postupně se větví do koruny, je na něm uzavřená trhlina. Koruna je zdravá. Hrozí riziko pádu olše do Opatovického kanálu, proto je hodnocena jako neperspektivní. Skácet. 152. – 157. olše lepkavé o průměru kmenů 30 cm, 50 cm, 45 cm, 40 cm, 35 cm 40 cm. Kmeny i koruny olší jsou zdravé, koruny výš nasazené, bez suchých větví. Kmeny jsou průběžné do korun. Na kmenech ani v korunách olší nebyly zjištěny defekty. Jedna olše je vykloněná nad silnici. Tuto vykloněnou olši č. 152 skácet. 9a) olše lepkavá – průměr kmene 40 cm. Roste v toku, kmen je nakloněný ve směru proti proudu. Koruna je vitální, s ulomeným vrcholem. Olši lze skácet. 19a) lípa srdčitá – průměr kmene 40 cm. Na kmeni, ve výšce 1,8 m, je rána po odstraněném druhém terminálu. Spodní část koruny je vitální, horní polovinu tvoří pouze suchý kmen bez obrostu. Lípa je neperspektivní. Skácet. 29a) lípa srdčitá – průměr kmene 60 cm. Na kmeni, v úrovni úžlabí dvou silných terminálů, je dutina. Kmen i s korunou jsou vykloněné nad tok. Na jedné kosterní větvi je rána po vylomené větvi. Náklon lípy je defekt, lípa je neperspektivní, nestabilní. Skácet. 49a) lípa srdčitá – průměr kmene 40 cm. Kmen a koruna jsou vykloněné nad tok. Vrchol vykazuje symptomy chřadnutí. Náklon je defektní, lípa je neperspektivní, nestabilní. Skácet. 60a) lípa srdčitá – průměr kmene 40 cm. Kmen je vykloněný v úhlu až 450 nad tok. Koruna je vitální, kompaktní, estetická. Náklon je hodnocen jako defekt, lípa je nestabilní, neperspektivní. Skácet. 61a) lípa srdčitá - průměr kmene 40 cm. Kmen se postupně větví do koruny, je mírně vykloněný nad tok. Koruna je úzkého habitu, s výskytem slabých suchých větví. Vitalita je zřetelně narušená. Dlouhodobě je lípa neperspektivní. Skácet. 94a) lípa srdčitá – průměr kmene 30 cm. Na kmeni, ve výšce cca 4 m, je rána s dutinou v místě po vylomené větvi. Kmen je vykloněý nad tok. Koruna je vitální. Dlouhodobě je lípa neperspektivní. Skácet. 94b) lípa srdčitá – průměr kmene 25 cm. Lukovitě prohnutý kmen, koruna je vitální, její vrchol se symptomy chřadnutí. Bez závažných defektů, lípu lze v současné době ponechat bez zásahů nebo v koruně realizovat výškový redukční řez. Dlouhodobě je lípa neperspektivní. 95a) lípa srdčitá – průměr kmene 30 cm. Vrchol je ulomený, bezprostředně okolí neohrožuje, je dlouhodobě neperspektivní. 99a) lípa srdčitá – průměr kmene 50 cm. Dvoják vykloněný nad tok. Náklon kmene je hodnocen jako defekt, lípa je neperspektivní. Skácet. 112a) lípa srdčitá – průměr kmene 60 cm. Je mírně vykloněná směrem k dvojkmeni lípy (č. 111) na pravém břehu. Skácet.

IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

132a) lípa srdčitá – průměr kmene 70 cm, dvoják s defektním úžlabím. Koruna je zdravá, vitální, objemově převažuje nad tok. Stav lípy je vyhovující. 139a) dub letní – průměr kmene 70 cm. Na kmeni je velká rána, koruna je z 80 – 90% jejího objemu suchá. Ponechat jako torzo. 142a) dub letní – průměr kmene 80 cm. Pahýl kmene s jednou slabou živou větví. Ponechat jako torzo. Mezi stromy č. 34 a 37 je třeba odstranit mladý náletový akát (Robinia pseudoacacia). Zoologie Při orientační chiropterologické pochůzce v podvečer dne 31.8.2013 bylo v aleji pozorováno nejméně 6 jedinců druhu netopýr rezavý. Jde o našeho druhého největšího netopýra. Tento živočich vyhledává mimo období hibernace (tj. mimo období cca listopad – březen) úkryty v dutinách starých stromů. V poslední době se sice silně synantropizoval, ale do opláštění panelových domů se přestěhovali spíše samičí reprodukční kolonie. Navíc v souvislosti se zateplením panelových domů jim byly v mnohých případech tyto úkryty znepřístupněny. Lze proto očekávat jejich postupný, alespoň částečný návrat do přirozených úkrytů – vzhledem ke své velikosti potřebují velké dutiny v mohutných, starých stromech. V dutinách mohutných stromů se nadále ukrývají jednotlivý samci a na přelomu léta a podzimu v tzv. období přeletů jde o místa, kde se setkávají obě pohlaví za účelem rozmnožení. Při šetření dne 1.9.2013 byla věnována pozornost výskytu dutin ve stromech, případně výskytu výletových otvorů brouků a dalších pobytových známek vzácných druhů brouků (trus). Dále jsou uvedeny pouze stromy, ve kterých byly některé tyto objekty zjištěny: 13. (5) dub letní – velká dutina ve kmeni, 14. (6) - dutina, nález trusu buď zlatohlávka skvostného, nebo mladších instarů larev páchníka hnědého, 33 (14) – velká centrální dutina, trus páchníka hnědého, možnost osídlení i velkými druhy netopýrů, 42 (22) – ve kmeni pravděpodobně centrální dutina, příznaky pro brouky vhodné „červené hniloby“, žádoucí je seříznutí na torzo nad druhou až třetí živou větví od spodu, 44 (23) – uvnitř kmene počíná dutina, vhodné ponechání torza, 47 (24) – torzo s velkou dutinou, ponechat, popřípadě pouze mírně snížit, 60 (32) lípa – velká dutina ve kmeni, řídce trus zlatohlávka, bylo by vhodné ponechání torza, ale vzhledem k umístění stromu u vjezdu do objektu sádek, není ponechání torza nutné, 104 (56) dub – suchý strom, zjištěn řídce trus buď zlatohlávka skvostného, nebo mladších instarů larev páchníka hnědého, 78 (109) lípa – velká centrální dutina ve spodní části kmene, ponechat torzo minimálně 4 m vysoké, 83 (114) dub – mohutný strom, ve kmeni množství výletových otvorů tesaříků, krasců a dalších druhů brouků vyvíjejících se ve dřevě, 43 (130) dub – velká otevřená dutina, vhodné i pro velké druhy netopýrů, 37 (132) dub – dutiny ve kmeni, trus zlatohlávka skvostného, nebo mladších instarů larev páchníka hnědého, ponechat minimálně torzo alespoň 5 – 6 m vysoké, 31 (134) dub – pod stromem trus zlatohlávka skvostného, nebo mladších instarů larev páchníka hnědého. Larvy obou zmíněných druhů brouků se vyvíjejí v dutinách starších nebo dožívajících stromů, larvy páchníka hnědého dorůstají větších velikostí (trus larev páchníka hnědého lze proto odlišit pouze v případě, že je delší než 6 mm). Vhodná je pro ně tzv. „červená hniloba“. Trouch musí mít vedle příznivého způsobu hnití též určitou vlhkost. Pokud je dutina obsazena některým z těchto druhů, značí to, že zde panují příznivé mikroklimatické podmínky. V takovém případě není žádoucí dutinu otvírat dešti, nebo naopak ji zmenšovat, či ořezávat větve v okolí. Pokud se dutina při snižování koruny otevře dešti, je nutné ji ze shora zastřešit tak, aby do ní nezatékala ve velkém množství dešťová voda, ale současně IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

tak, aby byla zachována přístupnost do dutiny z boku nejen pro brouky, ale např. i pro ptáky nebo netopýry. Čísla stromů uvedená v závorce odpovídají číslování ve znaleckém posudku ing. Kolaříka, Ph.D. ze dne 21.7.2013 pod č. 109-1 740/13. Závěr: Z posouzených stromů doporučuje Agentura ke skácení následující: č. 1,2, 15, 38, 54 – 64, 94, 104, 115, 122, 142, 152, 9a, 19a, 29a, 49a, 60a, 61a, 94a, 99a, 112a. Perspektivní jedince navrhuje Agentura k ošetření. Stromy č.13, 37, 44, 88, 139a a 142a je vhodné zachovat, ale k zajištění bezpečného okolí je nutné provést hluboký sesazovací řez. Z pohledu ochrany entomofauny lze připustit ořez suchých větví nad silnicí, které svým případným pádem ohrožují provoz na silnici. Větve mimo dosah silnice lze ponechat nebo je ošetřit v rámci redukčního řezu. Dutiny ponechat v původním stavu, chemicky nekonzervovat a trouch nevybírat. Vzhledem k výše uvedeným výskytům zvláště chráněných druhů živočichů je dle našeho názoru před kácením nutné požádat o výjimku podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů uvedených v § 50 zákona. Místně a věcně příslušným orgánem ochrany přírody je v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody. Podle našeho názoru jde o vyřešení předběžné otázky podle § 57 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád v úplném znění. Proto by měla být otázka povolení výjimky ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných živočichů vyřešena ještě před vydáním rozhodnutí o povolení kácení stromů. Týká se to především případného kácení stromů s dutinami. Vzhledem ale k přítomnosti druhů, které nejsou vázány pouze na dutiny, jako např. lejsek šedý, který si své hnízdo staví v polodutinách, žluvy hajní hnízdící v korunách stromů, menších druhů netopýrů vyhledávajících úkryty též za odchlipující se kůrou, nebo v prasklinách mohutných stromů, je dle našeho názoru nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody nutnost obdržení výjimky i pro kácení ostatních stromů v aleji. Z hlediska míry rizika pro zde se pohybující osoby a automobily se jako nejproblematičtější jeví početný výskyt zcela suchých větví do průměru 20 cm v okrajových částech korun stromů v aleji. Pro bezpečnostní ořez větví těchto parametrů (suché větve do průměru 20cm) by dle našeho názoru nebylo nutné žádat o výjimku podle ustanovení § 56 odst. 1 zákona. Toto je však pouze náš odborný názor, pro případné posouzení této věci je kompetentní Krajský úřad Pardubického kraje. V případě zcela suchého dubu č. 104 aktuální stav tohoto stromu z hlediska jeho stability, dle našeho názoru, naplňuje situaci pro možné uplatnění § 8 odst. 4) zákona-kácení bez povolení z důvodu zřejmého a bezprostředního ohrožení života či zdraví osob. Posuzovaná alej patří z hlediska ochrany přírody a krajiny k těm vůbec nejhodnotnějším v rámci celého Pardubického kraje. V případě povolení kácení vybraných stromů doporučujeme pro zachování kontinuity lokality uložení náhradní výsadby dubů a lip do uvolněných úseků a míst v aleji. Na základě provedených terénních šetření a s přihlédnutím ke zkušenostem našeho pracoviště získaných při řešení obdobných řízení, kde na straně jedné stojí snaha o maximální provozní bezpečnost a usnadnění dopravní obslužnosti a na straně druhé zájmy ochrany přírody reprezentované uchováním druhové rozmanitosti, stability populací zvláště chráněných druhů a v neposlední řadě i krajinně estetických charakteristik se domníváme, že nalezení řešení, které by kompromisně skloubilo všechny uvedené zájmy, je zde možné. Pro dosažení tohoto stavu by dle našeho názoru bylo vhodné uspořádat místní šetření s účastníky řízení, s autory posudků a se zástupci Krajského úřadu Pardubického kraje.

IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583

Mgr. Vlastimil Peřina VEDOUCÍ SPRÁVY A STŘEDISKA

Na vědomí: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení ochrany přírody, Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice Korespondenční adresa: AOPK ČR SCHKO Železné hory a KS Pardubice Jiráskova 1665 530 02 Pardubice Při zaslání Vaší odpovědi prostřednictvím datové schránky prosíme o doplnění údajů u příjemce o následující informaci: Org. jednotka Pardubice.

IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228–011/0710 I [email protected] I T: 466 797 583