Město Třinec
Strategie protidrogové politiky města Třince na období 2014 – 2020
Motto:
Prevence nesmí sloužit k propagaci, informovanosti a vzbuzení zájmu široké veřejnosti a zejména dětí a mladistvých o něco, o čem do té doby nevěděli.
-2-
Úvod................................................................................................................................. 5 1. Třinec – současnost a jeho historie .......................................................................... 6 1.1 Historie .................................................................................................................... 7 2. Sociodemografická analýza ....................................................................................... 8 2.1 Aktuální stav počtu obyvatel .................................................................................. 10 2.2 Bydlení .................................................................................................................. 11 2.3 Nezaměstnanost ................................................................................................... 12 2.4 Sociální dávky ....................................................................................................... 14 2.5 Existence lokalit ohrožených sociálním vyloučením ............................................. 15 3. Problematika návykových látek ............................................................................... 18 3.1 Obecný popis ........................................................................................................ 18 3.1.1 Alkohol ........................................................................................................... 18 3.1.2 Opioidy a opiáty.............................................................................................. 19 3.1.3 Stimulancia..................................................................................................... 20 3.1.4 Halucinogenní drogy....................................................................................... 20 3.1.5 Konopné drogy ............................................................................................... 21 3.1.6 Analgetika, sedativa a trankvilizéry ................................................................. 21 3.1.7 Léky vyvolávající závislost .............................................................................. 22 3.1.8 Těkavé látky ................................................................................................... 22 3.1.9 MDMA a jiné drogy „technoscény“ .................................................................. 23 3.1.10 Tabák a závislost na tabáku ......................................................................... 23 3.2 Postoje k užívání návykových látek ....................................................................... 24 4. Protidrogová politika v ČR ....................................................................................... 25 4.2 Preambule............................................................................................................. 25 4.2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 - 2018 .............................. 26 4.3 Základní východiska .............................................................................................. 26 4.4 Přístupy k řešení problému užívání drog ............................................................... 27 4.5 Principy protidrogové politiky České republiky ....................................................... 28 4.6 Cíle a priority protidrogové politiky na období 2010 – 2018 ................................... 29 4.8 Akční plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 - 2018 .................................................................................................................................... 30 4.9 Role a odpovědnost klíčových subjektů protidrogové politiky ................................ 30 4.10 Časový rámec ..................................................................................................... 30 5. Protidrogová politika v Moravskoslezském kraji ................................................... 35 5.1 Drogová scéna v Moravskoslezském kraji ............................................................. 35 5.2 Protidrogová politika v Moravskoslezském kraji..................................................... 35 5.3 Financování programů protidrogové prevence v Moravskoslezském kraji ............. 36 -3-
5.4 Zhodnocení protidrogové politiky Moravskoslezského kraje v letech 2005 - 2010 . 36 5.5 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011 – 2014 . 36 6. Problematika návykových látek v Třinci.................................................................. 38 6.1 Protidrogová politika v Třinci ................................................................................. 38 6.2 Zařízení podílející se na realizaci protidrogové politiky v Třinci ............................ 39 6.2.1 Sociální služby poskytované v Třinci .............................................................. 39 6.2.2 Návazné sociální aktivity poskytované v Třinci: .............................................. 40 6.2.3 Sociální služby poskytované v okolí Třince..................................................... 43 6.3 Drogová scéna v Třinci.......................................................................................... 44 6.3.1. Způsob protidrogové prevence ve školách v Třinci ........................................ 44 6.3.2. Užívání drog ve školách v Třinci .................................................................... 45 6.3.3. Užívání drog v Třinci mezi dospělými ............................................................ 45 7. Cíle protidrogové Strategie v městě Třinci ............................................................. 47 Závěr .............................................................................................................................. 52 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 53 Použité zdroje ............................................................................................................... 54 Kontaktní údaje ............................................................................................................. 55
-4-
Úvod Vážení spoluobčané, pro nikoho asi není tajemstvím, že naše společnost je dlouhodobě velmi tolerantní k neúměrnému požívání alkoholických nápojů, a to nejen u dospělé populace. V posledních letech se navíc rozšiřuje nabídka a spotřeba nelegálních drog a zase jsou nejvíce ohroženi mladí lidé, dokonce i děti. Rozšířenými nešvary jsou také kouření, stravovací zlozvyky, nedostatek pohybu, návštěva heren atd. Důsledky takového jednání a takových postojů jsou pro člověka neblahé – od nízké kvality života přes hrozbu degenerace až po předčasnou smrt. Nejlépe by o tom mohli hovořit příbuzní těch, kdo propadli té či oné závislosti. Politická reprezentace města je si vědoma svých povinností v oblasti protidrogové prevence. V Třinci dlouhodobě realizuje protidrogovou politiku odbor sociálních věcí ve spolupráci s odborem školství, kultury a tělovýchovy, komisí prevence kriminality, Policií ČR, městskou policií, místními neziskovými organizacemi apod. Dosud však nebyl zpracován strategický dokument, který by protidrogovou politiku na místní úrovni koncepčně ukotvil. Takový dokument Vám nyní předkládáme. Strategii protidrogové politiky města Třince na období 2014 – 2020 zpracoval odbor sociálních věcí spolu s komisí prevence kriminality. Snahou města je co nejvíce přispět k ochraně nás občanů, k zajištění předpokladů pro náš plnohodnotný život. Zodpovědnost ale zůstává na každém z nás. S přáním, aby se nám společně dařilo vytvářet z Třince město dobré pro život, Vás zdraví PhDr. Milada Hejmejová, místostarostka a Mgr. Ellen Raszková, vedoucí odboru sociálních věcí
V Třinci 18.02.2014
-5-
1. Třinec – současnost a jeho historie Třinec je průmyslové město nacházející se v Moravskoslezském kraji u hranice s Polskem, má přibližně 37 000 obyvatel. Je obklopen horami Moravskoslezských a Slezských Beskyd. V blízkém okolí města jsou údolí lákající pěší turisty, cyklisty na horských kolech a v zimě lyžaře na sjezdových i na běžeckých lyžích. Pro příjezd do města lze využít mezinárodní silnici E 75, která spojuje Třinec s Českým Těšínem a na druhou stranu se Slovenskou republikou. Z mezinárodní silnice E 75 je možné odbočit na komunikaci E 462, která vede do Frýdku-Místku a dále ve směru na Olomouc a dálnici do Brna. Nejrychlejší najetí na rychlostní komunikaci R 48 (E 462) umožňuje silnice 468. Město Třinec má 13 částí. Správní obvod Třince, obce s pověřeným obecním úřadem, je vymezen územím 11 dalších obcí. Obr. 1: Správní obvod Třince
-6-
1.1 Historie Obec Třinec vznikla ve 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1444. Důležitou událostí v historii obce bylo založení Třineckých železáren v roce 1839. Zásadní význam pro rozvoj železáren a tím i celé obce mělo vybudování Košicko-bohumínské železniční dráhy v letech 1869 - 1871, které bylo následováno rychlým rozvojem veřejných institucí. Na město byla obec Třinec povýšena k 1. lednu roku 1931. Později se k Třinci připojovaly i některé okolní obce. Na území dnešní městské části Lyžbice bylo v letech 1956-1977 vybudováno sídliště podle projektu ateliéru ing. arch. Františka Křeliny z Hradce Králové. Dnes v Lyžbicích žije asi 18 000 obyvatel. Díky své občanské a kulturní vybavenosti se právě tato část stala novým centrem města. Lyžbice hraničí s městskou částí Staré Město. Později vybudované sídliště Sosna pro 3.000 obyvatel je umístěno na svazích kopce Jahodná v katastru městské části Dolní Líštná. Vedlejší Horní Líštná a Kojkovice přímo sousedí s Polskou republikou – dříve se zde nacházely hraniční přechody. Významnou částí města Třince jsou Oldřichovice, které leží na úpatí hory Javorový (1 032m) a mají asi 3 000 obyvatel. Dále na jih, pod svahy kopců Kozince a Ostrého, leží městská část Karpentná se 700 obyvateli. Mezi Javorovým a Ostrým je městská část Tyra, ve které žije asi 400 stálých obyvatel. V Tyře byla v průběhu let vybudována řada rekreačních středisek a chat. Dále na sever, v Gutech (700 obyvatel), se nachází nejvýznamnější historická památka na území Třince – dřevěný kostelík Božího těla. Na západní straně města je rozložena městská část zvaná Kanada (1 050 obyvatel) a dále směrem na Frýdek-Místek leží Nebory (1 500 obyvatel). Podél železnice, směrem na Český Těšín, se rozkládá další městská část – Konská (1 500 obyvatel). Původní vesnice zanikla, na jejím území se dnes rozprostírají Třinecké železárny. Vedle Konské leží poslední městská část Osůvky. Ve městě je možno navštívit Muzeum Třineckých železáren a města Třince, Galerii města Třince, kino Kosmos, městskou knihovnu, dokonce i hvězdárnu. Kulturní dům nabízí občanům širokou škálu kulturních, vzdělávacích a uměleckých programů a činností. Kromě základních škol působí ve městě tři střední školy: gymnázium, Střední odborná škola TŽ, soukromá obchodní akademie a hotelová škola. Volnočasové aktivity organizuje Dům dětí a mládeže, p. o., možnosti sportovního vyžití zajišťuje městská příspěvková organizace STaRS. Návštěvník může strávit příjemné chvíle v celé řadě restaurací a zábavných podniků nebo v lesoparku upraveném pro aktivní odpočinek.
Blízké okolí
města je lákadlem pro turisty, cyklisty a v zimě pro lyžaře. V Třinci je možnost celoročního sportovního vyžití.
2. Sociodemografická analýza Níže uvedené tabulky udávají hodnoty Českého statistického úřadu týkající se obyvatel správního obvodu ORP Třinec v různých kontextech a s vývojem za posledních 20 let. Tab. 1: Obyvatelstvo podle pohlaví a druhu pobytu 3.3.1991
1.3.2001
26.3.2011
57 030
56 243
55 593
muži
27 992
27 465
27 184
ženy
29 038
28 778
28 409
trvalý
57 030
56 127
55 356
.
116
237
.
727
788
34 952
34 457
32 221
Obyvatelstvo celkem
v tom pohlaví
v tom druh pobytu
dlouhodobý
z celku cizinci Narození v obci trvalého bydliště
Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
Zastoupení žen v populaci je tradičně vyšší. Tab. 2: Obyvatelstvo podle věku 3.3.1991
1.3.2001
26.3.2011
Obyvatelstvo celkem 57 030
56 243
55 593
12 393
9 636
8 169
muži
6 388
4 931
4 187
ženy
6 005
4 705
3 982
celkem
38 047
38 718
38 202
muži
19 081
19 447
19 353
ženy
18 966
19 271
18 849
celkem
6 590
7 889
9 222
muži
2 523
3 087
3 644
ženy
4 067
4 802
5 578
celkem 0 - 14 let
15 - 64 let
65 a více let včetně nezjištěno
Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
V Třinci dochází, stejně jako v celé České republice, ke stárnutí obyvatelstva.
-8-
Tab. 3: Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu 3.3.1991 Muži celkem
27 465
27 184
*
11 521
11 832
14 426
13 608
12 394
rozvedení
*
1 555
2 223
ovdovělí
*
691
705
29 038
28 778
28 409
*
9 252
9 415
14 456
13 618
12 423
rozvedené
*
1 979
2 653
ovdovělé
*
3 863
3 903
ženatí
Ženy celkem svobodné vdané z toho
26.3.2011
27 992 svobodní
z toho
1.3.2001
* údaje nebyly v daném období sledovány Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
Trvale klesá počet obyvatel vstupujících do manželství. Stoupá trend rozvodovosti, který má s tím související ekonomické a sociální důsledky. Tab. 4: Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání Obyvatelstvo ve věku 15 a více let
3.3.1991 1.3.2001 26.3.2011 44 637 46 607
47 424
základní vč. neukončeného
16 184 12 073
9 007
střední vč. vyučení (bez maturity)
15 968 17 811
16 200
9 468 12 826
14 898
z toho nejvyšší ukončené úplné střední (s maturitou) a vyšší vzdělání
odborné včetně nástavbového vysokoškolské bez vzdělání
2 512
3 440
5 405
176
205
256
Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
Významně stoupá počet obyvatelstva s dosaženým vysokoškolským vzděláním, avšak také narůstá počet obyvatel bez vzdělání.
-9-
Tab. 5: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 3.3.1991
1.3.2001 26.3.2011
Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní zaměstnaní zaměstnanci v tom
57 030
56 243
55 593
28 526
26 808
26 456
27 974
23 303
24 213
20 407
.
19 951
.
.
831
zaměstnavatelé
z toho
osoby pracující
.
na vlastní účet nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní
.
1 970
552
3 505
2 243
28 504
29 208
26 662
Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
Po významném nárůstu nezaměstnanosti v r. 2001 z 552 na 3.505 uchazečů o zaměstnání je v roce 2011 sledována klesající tendence. 2.1 Aktuální stav počtu obyvatel Město Třinec mělo na konci roku 2013 35.992 obyvatel. Je šestým největším městem v Moravskoslezském kraji, druhým největším městem okresu Frýdek - Místek. V posledních letech ale počet obyvatel trvale klesá, což je způsobeno jak záporným přirozeným přírůstkem, tak negativní bilancí migrace. Ke dni 1.1.2013 měl Třinec 36.285 obyvatel. Meziroční srovnání počtu obyvatel města Třince činí -293 obyvatel. Pozorován a dle výše uvedeného potvrzen trend stěhování se z centra do okolních vesnic. Dle Českého statistického úřadu žilo v Třinci k 31.12.2011 51,18 % žen, 48,82 % mužů. Ve věku 0 – 14 let bylo v Třinci 5 196 obyvatel, ve věku 15 – 64 let 25 299 obyvatel a nad 65 let 6 250. Na základě statistických údajů je zřejmé, že i v Třinci se průběžně mění skladba obyvatelstva, kdy ubývá nově narozených dětí a přibývá silná generace seniorů, kteří se dožívají podstatně vyššího věku než v minulosti. Následující tabulka uvádí počet a procentuální poměr žen a mužů starších 60 let žijících v Moravskoslezském kraji v roce 2012. Graf 1: Věková pyramida je grafickým vyjádřením číselných hodnot tabulky.
- 10 -
Tab. 6: Index maskulinity obyvatelstva 60letých a starších v Moravskoslezského kraje v roce 2012 Počet
Věk
Muži
Procentuálně Ženy
Muži
Ženy
60-64
40 163
45 635
33,32%
27,43%
65-69
31 273
39 544
25,94%
23,77%
70-74
22 640
30 562
18,78%
18,37%
75-79
13 350
20 322
11,07%
12,21%
80-84
8 637
17 047
7,16%
10,25%
85-89
3 517
9 771
2,92%
5,87%
967
3 512
0,80%
2,11%
120 547
166 393
100,00%
100,00%
90+ Celkem
Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
Graf 1: Věková pyramida
Věková pyramida 60letých a starších Moravskoslezského kraje v roce 2012 90+ 85-89 80-84 75-79
Věk
70-74 65-69 60-64 30 Muži
Ženy
20
10
0
10
20
30
40
% Zdroj: Český statistický úřad (www.czso.cz)
2.2 Bydlení V Třinci je přes 5 000 domů, z toho 82 % je domů rodinných. Bytových jednotek je téměř 16 000, z toho 63 % je v bytových domech. Téměř 40 % obyvatel žije v rodinných domech, zbytek v domech bytových. Ve městě Třinec jsou byty družstevní, v osobním vlastnictví a v majetku soukromé společnosti CPI Byty, a.s. Také město Třinec má svůj - 11 -
bytový fond, který k 01.01.2014 zahrnuje 871 bytů. Problém stáří není tolik vidět u bytů, které jsou průběžně renovované, ale v Třinci existují lokality, ve kterých nejsou domy dostatečně udržované. Jedná se zejména o byty v majetku soukromé společnosti na Borku a Folvarku v městských částech Staré Město a Dolní Líštná. Zde se kumulují obyvatelé s nižší životní úrovní. Potřeba podpořit tyto lokality vyvstala z Plánu prevence kriminality na léta 2008 – 2011 a 2012 – 2015. Městu Třinec se podařilo získat finanční prostředky v rámci programů prevence kriminality a vybudovat komunitní centra v obou těchto problémových lokalitách – na Folvarku Komunitní centrum Most přátelství, na Borku Komunitní centrum Borek. V roce 2012 a 2013 byli obyvatelé přízemních domů bez kanalizace na Folvarku přestěhováni do sousedních domů nebo do bytů v Lyžbicích a nevyhovující domy jsou postupně demolovány. 2.3 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti na Třinecku je v současné době nejnižší za posledních deset let, tento příznivý stav je dán existencí velkého zaměstnavatele v Třinci, který má vliv i na prosperitu soukromého podnikání ve městě, dále vznikem mnoha nových pracovních míst na průmyslové zóně na Balinách, rozvojem sociálních a jiných služeb, stavebním ruchem ve městě ad. Přesto žije v Třinci hodně osob trvale nebo přechodně nezaměstnaných, kteří potřebují pomoc ostatních. Tab. 7: Míra nezaměstnanosti 2004 - 2013 Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v letech 2004 – 2013 Územní celek
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
201 1
ke 2012
* Není k
Třinec
15,5
13,6
11,7
9,4
6,1
8,3
8,0
7,2
dispozic i
Třinecko Okres FrýdekMístek Moravskoslez ský kraj Česká republika
30.6.2013
Není k dispozici
15,1
12,9
11,4
9,5
6,2
8,3
7,9
7,1
7,5
6,0
13,9
12,9
11,0
9,1
6,2
8,5
9,4
8,3
8,4
7,1
15,4
14,7
13,4
11,0
8,4
11,1
11,9
11,3
11,4
9,8
9,2
9,0
8,1
6,6
5,4
8,0
9,0
8,6
8,6
7,8
Zdroj: Český statistický úřad, Úřad práce ČR– krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek * Ministerstvo práce a sociálních věcí přešlo na nový ukazatel nezaměstnanosti v ČR s názvem podíl nezaměstnaných osob. Od ledna 2013 se již nevykazuje míra registrované nezaměstnanosti, ale nahradil ji nový ukazatel - podíl
- 12 -
nezaměstnaných osob. Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 - 64 let k obyvatelstvu v témže věku.
Graf 2: Míra nezaměstnanosti
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v letech 2004 - 2013 18 16 14 12 %
10 8 6 4 2 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ke 30.06.2013*
Rok
Třinecko
Okres Frýdek-Místek
Moravskoslezský kraj
Česká republika
Zdroj: Český statistický úřad, Úřad práce ČR– krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek
Tab. 8: Míra nezaměstnanosti v roce 2012 Míra nezaměstnanosti v roce 2012 v jednotlivých měsících
Územní celek Třinecko
Roční
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
průměr
7,7
7,8
7,8
7,2
6,8
6,8
7,5
7,2
7,6
7,7
7,9
8,4
7,5
8,8
8,9
8,8
8,2
7,8
7,8
8,1
8,1
8,4
8,5
8,7
9,3
8,5
11,7
11,9
11,7
11,2
11,0
10,9
11,1
11,1
11,4
11,4
11,6
12,3
11,4
9,1
9,2
8,9
8,4
8,2
8,1
8,3
8,3
8,4
8,5
8,7
9,4
8,6
Okres FrýdekMístek Moravsko slezský kraj Česká republika
Zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek
- 13 -
Tab. 9: Míra nezaměstnanosti 1. pololetí roku 2013 Míra nezaměstnanosti v 1. pololetí roku 2013 dle nového ukazatele nezaměstnanosti
Územní celek Třinecko Okres Frýdek-Místek Moravskoslezský kraj Česká republika
Průměr
I
II
III
IV
V
VI
6,1
6,3
6,2
5,9
5,8
5,6
6,0
7,4
7,5
7,4
7,1
6,8
6,7
7,1
9,8
10,0
10,0
9,8
9,6
9,5
9,8
8,0
8,1
8,0
7,7
7,5
7,3
7,8
Zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek
Míra nezaměstnanosti je jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat vývoj drogové scény ve městě. 2.4 Sociální dávky V České republice existuje několik sociálních dávek, které pomáhají osobám v době, kdy jsou bez finančních příjmů nebo mají finanční příjmy nízké. O dávky státní sociální podpory, ale také o dávky pomoci v hmotné nouzi se žádá na kontaktních místech příslušných Úřadů práce ČR. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou vypláceny úřady práce dle místa trvalého pobytu občana. Jedná se o tyto dávky: mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Tabulka uvádí počet a výši vyplácených sociálních dávek závislých na výši příjmu na území obce, resp. ve správním obvodu ORP, za rok 2012 a 2013. Tab. 10: Dávky hmotné nouze Hmotná nouze Rok 2012
Rok 2013
počet
počet
Druh vyplácené
vyplácených
neinvestiční
vyplacených
neinvestiční
dávky
dávek
výdaje
dávek
výdaje
MOP celkem
211
353 998
228
366 425
Příspěvek na živobytí
7 841
29 074 956
9 500
33 986 163
Doplatek na bydlení
2 531
5 637 268
3 470
8 481 848
10 583
35 066 222
13 198
42 834 436
Celkem
Zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Třinec
- 14 -
Meziroční srovnání počtu vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi: +2.615. Meziroční srovnání částek vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi: +7.768.214,- Kč. Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny úřady práce dle místa trvalého pobytu občana. Jedná se o tyto dávky: rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení. V tabulce níže jsou uvedeny počty a výše vyplacených sociálních dávek závislých na výši příjmu na území obce, resp. ve správním obvodu ORP, za r. 2012 a 2013. Tab. 11: Dávky státní sociální podpory SSP Rok 2012
Rok 2013
počet
počet
Druh vyplácené
vyplácených
neinvestiční
vyplacených
neinvestiční
dávky
dávek
výdaje
dávek
výdaje
Rodičovský příspěvek
18 784
125 459 598
17 562
121 478 572
Příspěvek na bydlení
15 290
32 374 491
18 235
40 265 551
Celkem
34 074
157 834 089
35 797
161 744 123
Zdroj: Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Třinec
Meziroční srovnání počtu vyplacených dávek státní sociální podpory:
+1.723.
Meziroční srovnání částek vyplacených dávek státní sociální podpory:
+391.004,- Kč.
Stav všech vyplacených sociálních dávek v roce 2013 a 2014: V roce 2012 bylo vyplaceno celkem 44.657 dávek v celkové výši 192.900.311,- Kč. V roce 2013 bylo vyplaceno celkem 48.995 dávek v celkové výši 204.578.559,- Kč. Meziroční srovnání počtu všech vyplacených sociálních dávek činí:
+4.338 dávek.
Meziroční srovnání částek všech vyplacených sociálních dávek činí:
+11.678.248,- Kč.
2.5 Existence lokalit ohrožených sociálním vyloučením
1
Do skupiny sociálně handicapovaných obyvatel řadíme ty občany, kteří se nemohou plně realizovat ve společnosti. Příčinou nemusí být jen zdravotní či mentální postižení. Může se jednat např. o osoby nezaměstnané, kterým se dlouhodobě nedaří nalézt zaměstnání. Důsledkem pak může být nejen finanční tíseň, ale i psychické strádání, sociální izolace a celkové snížení životní úrovně. 1
Plán prevence kriminality města Třince na léta 2012 - 2015
- 15 -
V Třinci existují dvě hlavní lokality ohrožené sociálním vyloučením. Jedná se o městské části Dolní Líštná - Folvark a Staré Město – Borek (především Starý Borek). V těchto lokalitách je zvýšená míra nezaměstnanosti, nižší úroveň vzdělání, nízká úroveň bydlení. Děti a mladí lidé, kteří na Borku a Folvarku nyní vyrůstají, jsou negativně ovlivněni zdejším sociálním okolím. Rodinné prostředí je nezřídka kriminálně infikováno. Socioekonomická a kulturní úroveň rodiny se u dětí projevuje nejen v oblékání, postojích, zájmech, nižším vzdělání, ale také např. ve zvýšené míře kriminality. Hodnotový systém dětí je narušený. Jejich chápání společenských norem je odlišné od dětí, jejichž socializace proběhla v sociálně funkčním prostředí. Obr. 2: Lokality ohrožené sociálním vyloučením v Třinci
Borek Folvark
Mnoho
dospělých
osob
je
nezaměstnaných,
dopouští
se
trestné
činnosti.
Díky nezaměstnanosti můžeme za problém považovat také ekonomickou zátěž, kterou obyvatelé vytvářejí. Pobírají sociální dávky, nepracující dospělí nebudou mít v budoucnu nárok na důchod. Jejich finanční budoucnost je nejistá. Celková životní úroveň obyvatel Borku (Starého Borku) a Folvarku se bude obtížně měnit, nepodaří-li se celkově pozvednout ekonomickou úroveň oblasti. To je náročné vzhledem k pracovním návykům zdejších obyvatel a míře nezaměstnanosti. Koncentrace sociálně slabých obyvatel ve Starém Borku a Folvarku je příliš vysoká, bude nutné je integrovat do jiných částí města nebo se postupně snažit pozvednout úroveň celých lokalit. Obě možnosti by vyžadovaly koordinované dlouhodobé úsilí. Bylo by třeba mnoho lidských i finančních zdrojů.
- 16 -
Folvark Od roku 2012 zde probíhá bourání jednopodlažních domů s více bytovými jednotkami. Nájemníci těchto bytů byli přestěhováni do sousedních činžovních domů, do tzv. „vysoké zástavby“, která projde rekonstrukcí. Někteří nájemníci se přestěhovali na Borek nebo do Starého Města. Borek Lokalita Borek v městské části Třinec - Staré Město se v době zvyšujících se nákladů na bydlení také stává místem, kam se uchylují sociálně slabé rodiny, a to nejen romského etnika, ale i majoritní společnosti. Kumulují se v ní obyvatelé s nízkou životní úrovní a nízkou úrovní vzdělání. Na Borku je 128 domů, k trvalému pobytu je přihlášeno celkem 695 osob, ale žije zde i mnoho osob bez trvalého pobytu. V souvislosti s demolicí „nízké zástavby“ na Folvarku našli někteří obyvatelé nové bydlení přiměřené jejich finančním možnostem právě na Borku, kde se nachází větší počet volných nízkonákladových bytů. Jedná se o ohraničenou oblast se starou zástavbou. Celá lokalita působí velmi zanedbaně. Lidé bydlí zejména ve starších domech, často neutěšeného stavu, a bytech nižší kategorie (společné WC na chodbě, pouze studená voda, vytápění na tuhá paliva v lokálních topeništích), okolí domů neudržují, nestarají se o zahrádky. Místy, kde se dospělí mohou setkávat, je hospoda a večerka, u které postávají a konzumují alkohol. Mnoho dospělých osob je nezaměstnaných, pobírá sociální dávky, jejich finanční budoucnost je nejistá, ve stáří nebudou mít nárok na důchod. Hodnotový systém těchto občanů může být narušen, což se může projevit i ve zvýšené míře kriminality. Původně nemovitosti v těchto lokalitách sloužily pro bydlení zaměstnanců Třineckých železáren, a. s. Pokud se nyní do této části lokality obyvatelé stěhují, tak proto, že si (z různých důvodů) nemohou bydlení na vyšší úrovni dovolit. Byty patří společnosti CPI Byty, a. s., která je odkoupila od Třineckých železáren, a. s. Jedná se o bydlení nájemní – z tohoto pohledu je bydlení na Borku a Folvarku vlastní volbou jeho obyvatel. V obou uvedených lokalitách ohrožených sociálním vyloučením je nejčastěji užívanou návykovou látkou alkohol.
- 17 -
3. Problematika návykových látek 3.1 Obecný popis 3.1.1 Alkohol Alkohol (chemicky etylalkohol, etanol C2H5–OH) vzniká chemickým procesem kvašení ze sacharidů buď z jednoduchých cukrů obsažených v ovoci nebo z polysacharidů z obilných zrn nebo brambor. Vyšší koncentrace je dosažená destilací. Alkohol byl ve formě nápojů vyráběn a konzumován již v dobách historických civilizací. Svědčí o tom četné archeologické nálezy – nejdříve jako látka zvláštního významu při náboženských obřadech, později jako nápoj. Staré jsou též zprávy o léčebném používání alkoholu. V současnosti se alkohol v širokém měřítku používá ve farmakologii a v lidové medicíně. Zřejmě stejně dlouho, jak je alkohol znám, však lidstvo provází i negativní následky požívání alkoholu. Nadměrná pravidelná konzumace alkoholických nápojů se u nás týká přibližně 25% dospělé mužské populace a 5% žen. Při pravidelné konzumaci vyšších dávek alkoholu může docházet k řadě vážných zdravotních potíží. V průmyslově vyspělých zemích představují lidé závislí na alkoholu 30 – 40 % celkového počtu pacientů psychiatrických lůžkových zařízení.2 Alkoholová závislost má různá stádia. Např. osoba ve stádiu rozvinuté závislosti na alkoholu je schopna denně zkonzumovat značné množství alkoholu, aniž by poté budila dojem opilého člověka. Posléze však dochází k výraznému snížení tolerance na alkohol a již malé množství vypitého alkoholu vyvolá u jedince příznaky těžké opilosti. Závislost na alkoholu je chronické recidivující onemocnění, které postihuje pacienta ve všech oblastech jeho života. Nemá jen zdravotní problémy, ale i sociální – neshody v rodině mohou vést k rozkladu rodiny, problémy v práci, ztráta zaměstnání a neschopnost nalézt zaměstnání nové, finanční obtíže a nabalující se dluhová problematika. Pro úspěšnou léčbu této závislosti je bezpodmínečně nutná trvalá abstinence. Nelze se již vrátit ke „kontrolovanému pití alkoholu“. Pro léčbu alkoholové závislosti je důležité, mimo farmakoterapii a psychoterapii, aby jedinec i zcela změnit dosavadní nevhodný způsob života a nahradil jej zdravým životním stylem. Následující graf procentuálně vyjadřuje konzumenty alkoholu v České republice za rok 2012. Z grafu vyplývá, že dokonce 20,8 % obyvatelstva ČR je považováno za konzumenty s vysokým rizikem a za problémové konzumenty (pravděpodobná závislost).
2
Kalina, K. a kol. Drogy a drogové závislosti 1. 2003, s. 151. ISBN 80-86734-05-6
- 18 -
Obr. 3: Pyramida konzumenta alkoholu v ČR
3.1.2 Opioidy a opiáty V lékařství jako silné léky proti bolesti a léky proti kašli. Mechanismus účinku je dán vazbou látky na opioidní receptory, které se vyskytují v CNS. Podle poměru síly vazby k receptoru a síly aktivace receptoru se opioidy dělí: 1. Opioidní agonisté – silná vazba i silná aktivace receptoru – morfin, kodein 2. Opioidní antagonisté – silná vazba, ale nulová aktivita – naloxon – používá se při předávkování a substituční léčbě, blokuje účinek jiného opioidu 3. Částeční opioidní agonisté a antagonisté – váží se na receptory a některé aktivují jiné blokují 4. Částeční opioidní antagonisté (dualisté) – pevná vazba k receptoru, ale slabá vnitřní aktivita (síla aktivace receptoru) - buprenorfin Nejznámější a nejrozšířenější drogou z této skupiny je heroin. Jedná se o většinou bílý prášek, který se šňupe, kouří, nebo především aplikuje nitrožilně. Dále se na české drogové scéně užívá opium, které si uživatelé většinou sami „sklízí“ na makových polích. Do stejné skupiny patří i braun a metadon. Braun - jedná se o specificky českou drogu, vyrábí se v domácích laboratořích z léčiv obsahujících kodein (metylmorfin), výsledný produkt je tinktura hnědé barvy (proto tento název), aplikuje se nitrožilně. Metadon – patří mezi syntetické opioidy, chemicky není odvozen od morfinu. Vyrábí se pouze legálně pro medicínské účely – substituční léčba závislých na opioidech (mimořádně pomalý
- 19 -
nástup účinku s minimálním pocitem euforie, nižší potenciál závislosti než heroin). Aplikace nejčastěji ústy, v zahraničí i injekční formou. Dostává se též na nelegální trh, kde je vyhledáván jako náhradní nebo doplňující droga a pro účely abstinenčních pokusů. 3.1.3 Stimulancia Psychostimalancia (psychoanaleptika, psychomimetika) jsou látky s nefyziologickým budivým efektem na centrální nervový systém. Skupina budivých aminů má stovky zástupců, s bohatou historii jako léky proti únavě, narkolepsii, nadměrné chuti k jídlu nebo jako látky zneužívané armádou pro vyšší výkon bojových jednotek. Typickými zástupci jsou pervitin (metamfetamin), amfetamin a kokain. Méně typickým zástupcem je extáze, která může mít kromě stimulačních účinků také účinek psychedelický. Psychostimulancia zvyšují psychomotorické tempo a bdělost, urychlují myšlení, zkracují spánek a zahánějí únavu, vyvolávají euforii a velmi příjemný pocit síly (duševní i tělesné) a energie, snižují chuť
k jídlu.
Užívání
představuje
zátěž
pro
celý
organismus,
především
pro kardiovaskulární systém, stoupá riziko srdečních a mozkových příhod, uživatelé jsou mnohdy extrémně vyhublí. Tradiční způsob aplikace kokainu je žvýkání kokových listů, který se v našich podmínkách nevyskytuje. Užívání kokainu je nejčastěji šňupáním, injekční aplikace je méně častá. Crack (chemicky forma volné báze) lze kouřit. Pervitin a skupina budivých aminů se aplikuje ústy, šňupáním nebo nitrožilně, což je v ČR nejčastější způsob aplikace. 3.1.4 Halucinogenní drogy Do skupiny halucinogenních drog patří několik stovek různých látek. Obecně se rozdělují do tří základních skupin – přírodní halucinogenní drogy rostlinného původu a z hub, přírodní halucinogenní drogy živočišného původu a semisyntetické a syntetické halucinogenní drogy. Nejčastějšími halucinogeny jsou LSD a psilocybin. LSD se na našem současném černém trhu objevuje téměř výhradně ve formě tzv. tripů (malé papírové čtverečky s potiskem různými symboly) či krystalů (malé granulky většinou tmavomodré
či
zelené
barvy).
Oba
přípravky
se užívají
perorálně
postupným
rozpouštěním v ústech pod jazykem. Psilocybin je psychicky velmi aktivní látka obsažená v houbách rodu lysohlávek. Ty se běžně vyskytují na území naší republiky. Kromě dvou výše uvedených se v ČR vyskytuje značné množství dalších halucinogenů, jejich rozšíření je však relativně malé. V posledních letech se např. objevily otravy způsobené požitím některé z rostlin čeledi lilkovitých (Solanaceae) – durman nebo rulík zlomocný. Všechny halucinogenní drogy patří účinkem k nejméně předvídatelným drogám. U nižších dávek se vyskytují iluze a pseudohalucinace, častý výskyt barevných kaleidoskopických obrazců, pocity mírné euforie. Někdy dochází k pocitu nepohody, úzkosti nebo depresi. Vyšší dávky látky mohou navodit intenzivní halucinatorní stav bez možnosti ovlivnění vůlí - 20 -
(poruchy myšlení, zvýšená vztahovačnost až paranoidita, poruchy paměti, úsudku a pozornosti). Může dojít k depersonalizaci (odosobnění) – pocit ztráty citlivosti v části či celém těle nebo derealizaci – stav odcizení vlastního těla a prožívání, kdy vnímá sám sebe jako divák a má dojem neúčasti dění kolem sebe. U predisponovaných osob může dojít
k rozvoji
velmi
intenzivních
depresivních
stavů,
úzkosti,
paniky,
hrozí
sebepoškozování až sebevražda či agrese k okolí. I jednorázovou první zkušeností s touto drogou může dojít k provokaci latentního duševního onemocnění. 3.1.5 Konopné drogy Účinné látky obsažené v produktech konopí byly identifikovány až v r. 1964, kdy se zjistilo, že psychicky aktivní jsou látky nazývané cannabinoidy. Samy jsou na psychiku téměř neaktivní. Za psychicky nejaktivnější látku je považováno THC. Kanabinoidy mají kromě psychotropního efektu i další zajímavé vlastnosti. Analgetický vliv s efektivním potlačením nevolnosti a zvracení je již od r. 1991 využíván i terapeuticky při zvládání těchto obtíží u AIDS a chemoterapii nádorových onemocnění. Příznivý vliv je zaznamenán při léčbě Alzheimerovy choroby. Perspektivní užití preparátů je zaznamenán v neurologii (roztroušená skleróza, migréna, Parkinsonova choroba), ve vnitřním a očním lékařství. Na černém trhu se vyskytují a jsou zneužívány dvě základní formy drogy: marihuana (sušené květenství a horní lístky ze samičí rostliny konopí) a hašiš (konopná pryskyřice). Konopné drogy jsou užívány především kouřením, v menším měřítku perorálně jako součást pokrmů či nápojů. „Kanabos“ v překladu znamená hlučný. Právě hlučnost je jedním z charakteristických projevů chování skupinového užívání. Při pravidelném užívání se mohou dostavit tzv. flashbacky. Výjimečná není autoagrese či agrese vůči okolí. Často se jedná o provokaci latentního duševního onemocnění, kde konopí sehrává úlohu spouštěcího mechanismu. 3.1.6 Analgetika, sedativa a trankvilizéry Analgetika jsou látky, které s dostatečnou selektivitou snižují vnímání bolesti. Analgetika můžeme rozdělit na dvě základní skupiny – opioidní analgetika (blokují bolest přímo v centrální nervové soustavě) a nesteroidní antiflogistika (působí v místě bolesti). Sedativa jsou látky se všeobecně zklidňujícím účinkem. Do této skupiny medikamentů se řadí barbituráty, bromidy a některé rostlinné drogy. Za sedativa lze také pokládat hypnotika – „léky na spaní“, které negativně ovlivňují vigilitu (bdělost). Anxiolytika (trankvilizéry). Jedná se o skupinu léků, které pozitivním způsobem ovlivňují náladu. V medicínské terminologii převažuje označení „anxiolytika“. Léky působí snížení či odstranění anxiety (úzkosti), psychického napětí a strachu.
- 21 -
V medicíně se ve většině případů jedná o preparáty aplikované perorálně. Některá opioidní analgetika (např. morfin) lze užít i injekčně. V praxi si uživatelé drog nitrožilně aplikují nadrcené tabletky rozpuštěné ve vodě. Vždy se jedná o mnohonásobně vyšší dávky než dávky medicínské. Lékové závislosti se podceňují, jsou však velmi obtížně léčitelné. Léčba odvykacího stavu (detoxifikace) vyžaduje obvykle několikanásobně delší dobu než je tomu při detoxifikaci u závislosti na jiných drogách. Léčba je obdobná jako léčba závislosti na alkoholu. 3.1.7 Léky vyvolávající závislost Mezi léky vyvolávající závislost patří zejména sedativa, hypnotika, analgetika a anxiolytika (léky proti chorobným stavům úzkosti). Hlavním společným účinkem je útlum CNS. Po jejich užití dochází k postupující ospalosti, otupělosti, k celkovému útlumu, k poruše koordinace pohybů, k celkovému útlumu s rozmazanou blábolivou řečí, vyhasínání reflexů a při předávkování až k hlubokému bezvědomí – kómatu. Chronické užívání vede k psychické a somatické závislosti na dané návykové látce, a to i u uživatelů, kteří ji dostávají jako lék na lékařský předpis. Při chybění léku se objevuje odvykací syndrom charakterizovaný neklidem, nespavostí, zvýšenou mrzutostí až agresivitou, případně zvýšením nebo znovuobjevením bolestí. Při nedostatku může dojít ke zhoršení prostorového vidění a udržení pozornosti, v krajních případech se může vyvinout i epileptický záchvat. Analgetika tvoří rozsáhlou skupinu léků s potencionální závislostí. Používají se k tlumení nebo odstranění bolesti. Řada z nich je k dostání i bez lékařského předpisu. Hypnotika a sedativa se užívají ve velké míře k léčbě spánkových poruch a někteří pacienti se pak stávají na těchto lécích závislými. Mezi nejdéle užívané patří barbituráty. Anxiolytika jsou léky k tlumení patologického strachu a úzkosti. Zařadily se mezi nejčastěji předepisované a bohužel i zneužívané léky současnosti. Návyk vzniká poměrně rychle, hlavním účinkem je útlum CNS, postupující ospalost, poruchy koordinace, nezájem o okolí a tím i únik z reality, z úzkosti a strachu. Při odnětí léku dochází k neklidu, nespavosti, zvýšené mrzutosti, k projevům agresivity. Při náhlém vysazení může dojít k epileptickému záchvatu. Proto je podstatné postupné vysazování. 3.1.8 Těkavé látky Jsou označovány také jako prchavé látky či inhalační drogy. Patří sem některá ředidla, lepidla a plynné látky (např. éter a rajský plyn). Společným znakem po užití je ovlivnění CNS, které se projevuje euforií, většinou s útlumem, projevují se zrakové a sluchové halucinace. Počet uživatelů inhalačních drog je v ČR poměrně stabilní. Uživatelé relativně brzy s užíváním přestávají a často pak přecházejí na jiné návykové látky. Spolu s tabákem a alkoholem se staly součástí startovacích drog. Při inhalaci se rychle objevuje
- 22 -
pocit euforie, poruchy vnímání provázené živými barevnými halucinacemi, dochází k útlumu, ke spánku, k poruchám vědomí, dokonce může dojít k bezvědomí až koma, následně k srdeční zástavě, k zástavě dechu nebo udušení zvratky. Při delším užívání dochází k celkovému otupění, degradaci osobnosti, poruchám emotivity a chování, agresivitě, ztrátě zájmů a výkonnosti. Dále dochází k toxickému poškození jater a ledvin, poleptání dýchacích cest, případně k aspirační pneumonii. Při užívání této drogy je též charakteristický zápach v prostředí a z oblečení. U závislých jsou vyhlídky na dosažení abstinence daleko menší, neboť pacient je dlouhodobým užíváním natolik zasažen, že není
dostatečně
schopen
vnímat
své
okolí,
chápat
souvislosti
a
docházet
do zdravotnického zařízení. Někteří z nich končí smrtí nebo invaliditou. Zneužívání této skupiny látek je velmi nebezpečné, ale přesto bývá podceňováno. 3.1.9 MDMA a jiné drogy „technoscény“ MDMA
–
jedná
se
o
drogu
zvanou
extáze
(chemicky
3,4-methylendioxy-N-
methylamfetamin) patří mezi uměle připravené drogy podávané obvykle ve formě pilulek či tobolek. Patří mezi amfetaminy. Hlavním místem účinku je centrální nervová soustava. Účinky se přirovnávají ke kombinaci mírných halucinogenů a amfetaminů. Patří mezi nejrozšířenější drogu užívanou mladými lidmi na tanečních párty, na trhu je obvykle dostupná ve formě tablet či kapslí. Má stimulační účinky, díky čemuž je konzument schopen zvýšené fyzické aktivity, aniž by adekvátně pociťoval únavu. To však může vést až ke kolapsu organismu následkem fyzického vyčerpání. Mezi nejzávažnější komplikace užití MDMA patří hypertermie – přehřátí organismu – kdy se mohou spustit děje, které mohou vést až k úmrtí. Mírné psychedelické účinky se projevují především v nárůstu empatie, příjemných pocitů a laskavosti. Kombinací extáze s jinými drogami či léky zvyšuje pravděpodobnost výskytu závažných zdravotních komplikací a nežádoucích účinků.Riziko vzniku závislostí je u MDMA nižší než u jiných drog. Psychosociálním problémem však je návyk určitého životního stylu spojeného s užíváním extáze a podobných drog – život „od párty k párty“. Závislost na extázi přichází k léčbě jen výjimečně, častěji, ale i tak dosti zřídka, jde o psychologické komplikace. 3.1.10 Tabák a závislost na tabáku Jedinou návykovou látkou z tisíce složek tabákového kouře či v tabáku je toxický rostlinný alkaloid nikotin. Jde o bezbarvou tekutinu, bez zápachu. Dnes je rozšířen prakticky po celé planetě, původně jej pěstovali Indiáni a do Evropy jej přivezli námořníci na lodích Kryštofa Kolumba roku 1492. Negativní vliv tabáku na zdraví byl zjištěn až po roce 1950. Jsou u nás běžné dvě formy aplikace: bezdýmový tabák nebo tabák, který hoří (doutník, dýmka, cigarety). Bezdýmový tabák dále dělíme na šňupací (aplikace vdechem
- 23 -
do nosních dutin) a orální (aplikace ústy – žvýkání tabákových listů a „moist snuff“ tj. papírové pytlíčky s tabákem, které se vkládají do úst, kde se z nich uvolňuje nikotin). Akutní účinky kouření jsou lokální podráždění sliznic, nevolnost, bolesti hlavy, průjem. Začínající kuřák tyto problémy rychle překoná a později se již neobjevují, vzniká rychlá tolerance. Závislost na tabáku začíná závislostí psychosociální (kombinace psychické a sociální závislosti. Psychická – naučená potřeba určité činnosti v určité situaci. Sociální – totéž v určité společnosti.) a až po určité době fyzická závislost na nikotinu. Mezi hlavní abstinenční příznaky při vzniklé závislosti patří nezvladatelná touha po cigaretě, nervozita, podrážděnost, změny nálady, smutek až deprese, nesoustředěnost, poruchy spánku, únava. Kouření je naučené chování, které si kuřák fixuje většinou mnoho let. Proto při odvykání není výsledek okamžitý. Kuřák si musí především přát přestat kouřit a rozhodnout se sám k aktivní změně. Ta může trvat několik měsíců i let. 3.2 Postoje k užívání návykových látek Postoje k toleranci užívání legálních a nelegálních drog zaznamenal výzkum publikovaný v Celopopulační studii užívání návykových látek a postojů k němu v České republice v roce 2008 následovně: „Nejméně tolerantní byli respondenti k jednorázovému vyzkoušení heroinu (pouze 12% respondentů proti tomu nic nenamítá). Druhým nejméně tolerovaným jednáním bylo příležitostné kouření marihuany nebo hašiše (33 % osob proti tomu nic nenamítalo), dále vyzkoušení extáze (34 %) a kouření 10 a více cigaret denně (40 %). Téměř 62 % populace nemělo nic proti pití jednoho nebo dvou alkoholických nápojů několikrát týdně“.3 Stejný zdroj dále uvádí, že téměř 37 % obyvatel ČR ve věku 15 – 64 let někdy v životě užilo nelegální drogu. Většinou se jednalo o konopnou drogu. Konopí je uváděno jako nejrozšířenější nelegální droga v ČR. Nejvíce užívanou nekonopnou drogou je extáze, následují halucinogenní houby, LSD, pervitin a nakonec kokain a heroin. Prevalence užití všech návykových látek byla nejvyšší u věkové kategorie 15 – 34 let, dále u mužů, u svobodných, u jedinců se základním nebo se středním odborným vzděláním, a u nezaměstnaných.
3
Běláčková, V., Nechanská, B., Chomynová, P., Horáková, M. Celopopulační studie užívání
návykových látek a postojů k němu v České republice v roce 2008. 2012, s. 75. ISBN 978-80-7440-052-0
- 24 -
4. Protidrogová politika v ČR Klíčovým koncepčním dokumentem vlády ČR a zároveň programovým vyjádřením záměrů a postupů vlády při řešení problému užívání drog je Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, která byla schválena usnesením vlády č. 340 ze dne 10. května 2010. Z dokumentu dále uvádíme nejdůležitější statě. 4.2 Preambule Užívání návykových látek a nezákonné zacházení s nimi je nejenom v naší zemi, ale v celém světě vnímáno jako vážný problém, který stále představuje ohrožení zdraví, bezpečnosti, sociální pohody a prosperity obyvatel, zejména mládeže. Podemílá udržitelný rozvoj, politickou stabilitu a demokratické instituce, ohrožuje bezpečnost států a vládu práva, přináší útrapy jednotlivcům i rodinám vede ke ztrátám lidských životů. Česká republika si toto nebezpečí uvědomuje a pokládá za svou povinnost aktivně provádět a podporovat na svém území i v mezinárodní spolupráci důslednou protidrogovou politiku s cílem zajistit lidské společnosti zdraví, důstojnost a bezpečí. Národní strategie 2010 – 2018 navazuje na Národní strategii protidrogové politiky na období 2005 až 2009. Dlouhodobý směr protidrogové politiky České republiky není třeba zásadně revidovat. Její obsah však musí přihlédnout k dosaženým objektivním výsledkům. V průběhu pěti let se podařilo udržet relativně stabilní situaci v počtu problémových uživatelů nelegálních drog. Na nízké úrovni se podařilo udržet výskyt zdravotních následků užívání drog – infekční onemocnění a úmrtí. Podařilo se také udržet základní síť programů a služeb v primární, sekundární a terciální prevenci zneužívání drog s relativně širokým spektrem programů a zavést systém ověřování jejich odborné kvality. V případě experimentálního užívání drog mezi mladými lidmi došlo ke stabilizaci, nicméně na vysokých hodnotách – zejména v užívání konopných drog vykazuje ČR nejvyšší míru užívání v Evropě. Ani u dospělé populace ČR nedošlo k zastavení nárůstu užívání drog, spotřeba nelegálních drog vzrostla. Nepodařilo se snížit dostupnost nejčastěji užívaných drog, zejména konopných drog. V užívání alkoholu se situace od devadesátých let mezi mladými lidmi v naší republice nezlepšila. Vzhledem k vysoké míře užívání alkoholu jde o varovné znamení. Je proto nutné v dalším období věnovat zvýšenou pozornost cíleným a systematickým preventivním opatřením vedoucím ke snížení poptávky po legálních i nelegálních drogách. Na přípravě strategie se podíleli odborníci z rezortů a dalších centrálních institucí, z krajských úřadů, vědeckého a akademického pracoviště a ze státních a nestátních organizací poskytujících služby uživatelů drog.
4.2 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 - 2018 Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 je aktualizací předcházející strategie, využívá nová vědecká poznání o fenoménu užívání drog, o jeho důsledcích a o účinných řešeních souvisejících problémů. Národní strategie 2010 – 2018 definuje základní východiska a směry řešení problému užívání drog a principy a přístupy, na kterých protidrogová politika staví. Hlavní funkce strategie:
vytyčení základních přístupů, principů a cílů, stanovení priority národní protidrogové politiky ČR pro všechny články veřejné správy a pro občanskou společnost;
vymezení institucionálního a organizačního rámce protidrogové politiky i odpovědnosti a kompetencí všech hlavních článků veřejné správy v protidrogové politice;
propojení veřejné správy, nestáních i svépomocných organizací na všech úrovních realizace protidrogové politiky;
nabídka institucím, organizacím a občanské společnosti možnost aktivně se zapojit do realizace národní protidrogové politiky a přispět k naplňování jejích cílů;
spolupráce a informovanost odborné i laické veřejnosti na národní i mezinárodní úrovni o podobě a vývoji národní protidrogové politiky ČR.
4.3 Základní východiska Protidrogová politika je komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření, včetně vymáhání práva, uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni. Jejím účelem je zabezpečit zdraví, ochranu a bezpečnost jednotlivců, společnosti a majetku před zdravotními, sociálními, ekonomickými škodami a dopady v podobě trestné činnosti, která je s drogami spojená. Česká republika vychází při řešení problému užívání drog z konceptu Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny v 21. století. Podle něho je užívání drog problémem ohrožujícím veřejné zdraví. Jde zejména o jeho negativní sociální, zdravotní, trestněprávní, bezpečnostní a ekonomické dopady, které nepříznivě ovlivňují zdravý vývoj jak jednotlivce a tak celé společnosti.
- 26 -
Protidrogová politika ČR vychází zde dvou základních konceptů:
ochrana veřejného zdraví,
ochrana bezpečnosti jednotlivců a společnosti.
Ochrana veřejného zdraví, dle definice Světové zdravotnické organizace, staví na komplexu
preventivních,
vzdělávacích,
léčebných,
sociálních,
regulačních
a
kontrolních opatření, včetně opatření vymáhání práva (omezení dostupnosti a distribuce drog a dodržování zákonů) a dalších, jež mají za cíl zlepšovat zdravotní, sociální, ekonomické, bezpečnostní a trestněprávní podmínky, které ovlivňují zdravý vývoj jedince a společnosti. Ochrana
bezpečnosti
nekompromisní
úsilí
jednotlivců
všech
složek
a
společnosti
protidrogové
vyžaduje
politiky.
koordinované
Výroba,
distribuce
a a
neautorizované nakládání s ilegálními drogami jsou nezákonné jevy, se kterými je spojen výskyt kriminálního chování. Ohrožení bezpečnosti jednotlivce a společnosti představuje především organizovaná forma trestné činnosti, která souvisí s výrobou a distribucí drog, nebo praní špinavých peněz pocházejících z obchodu s drogami, a to zejména mezinárodního charakteru. Rizikem je rovněž zacházení s legálními drogami mimo rámec vymezený zákonem. 4.4 Přístupy k řešení problému užívání drog Jako účinný, směřující k řešení problémů spojených s užíváním drog, uznává vláda ČR komplexní, multidisciplinární a vyvážený přístup. Jedná se o uplatňování těchto tří základních přístupů:
snižování nabídky drog (kontrola prodeje a distribuce legálních a potlačování nezákonné výroby a distribuce nelegálních drog),
snižování poptávky po drogách (primární prevence, léčba a sociální začleňování uživatelů),
snižování rizik spojených s jejich užíváním.
Protidrogovou politiku ČR proto budou, v kontextu těchto přístupů, i nadále tvořit čtyři základní pilíře:
primární prevence,
léčba a sociální začleňování,
snižování rizik,
snižování dostupnosti drog. - 27 -
Činnost ve všech oblastech musí být koordinována k zajištění společného postupu při dosahování cílů stanovených strategií. Další podmínkou je podpora veřejnosti, její informovanost, aktivní přístup a nebagatelizování nežádoucích a nezákonných jevů. Takový přístup umožňuje ovlivnit problém užívání drog, počínaje odrazováním od experimentování s nimi, až po omezování negativních zdravotních, sociálních, ekonomických a bezpečnostních důsledků jejich užívání. 4.5 Principy protidrogové politiky České republiky Principy protidrogové politiky jsou: Evropská hodnota – respekt a uplatňování společné evropské hodnoty: úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, solidarita, odpovědnost, právní stát a lidská práva včetně práva na zdraví, zdravotní péči a rovnost přístupu ke službám. Komplexní řešení problematiky nelegálních a legálních drog – je prokázána souvislost mezi užíváním alkoholu, tabáku a nelegálních drog, nutno řešit komplexně. Dlouhodobé a komplexní plánování – změny v dosavadním nepříznivém vývoji tak komplexního jevu lze dosáhnout pouze dlouhodobým a komplexním úsilím a strategiemi. Realistické rozhodování – uplatňování ověřených dat a hodnocení efektivity – protidrogová politika vyžaduje vědecky ověřená fakta a data, nikoliv předpoklady a domněnky. Proto v zájmu uplatňování a zavádění ověřených a účinných strategií a intervencí je podporován výzkum a zavádění jeho poznatků do praxe. Racionální financování a garance kvality služeb – bez adekvátního finančního zabezpečení není možno účinná opatření protidrogové politiky uskutečnit. Garance kvality je podmínkou pro získání finančních prostředků z veřejných zdrojů. Partnerství a společný postup – podpora partnerství a široké spolupráce všech článků veřejné správy a občanské společnosti. Společný koordinovaný postup na místní, krajské, národní a mezinárodní úrovni zvyšuje pravděpodobnost účinnosti působení a úspěchu pro dosahování stanovených cílů.
- 28 -
4.6 Cíle a priority protidrogové politiky na období 2010 – 2018 Národní strategie protidrogové politiky má čtyři hlavní cíle: Cíl I. - snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi; Cíl II. - snížit míru problémového a intenzivního užívání drog; Cíl III. - snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost; Cíl IV. - snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi. S jednotlivými cíli strategie protidrogové politiky korespondují čtyři pilíře: Cíl I. → primární prevence; Cíl II. → léčba a sociální začleňování; Cíl III. → snižování rizik; Cíl IV. → snižování dostupnosti drog. Pro dosažení cílů strategie je třeba vytvořit odpovídající podmínky pro jejich realizaci a zkvalitnit stávající organizační prostředí. Je třeba posílit systém koordinace a dbát na efektivní alokaci zdrojů (hl. finančních), poskytování kvalitních informací, podporovat výzkum, zapojit se do mezinárodní spolupráce, dodržovat mezinárodní závazky a využívat zahraniční zkušenosti. Cíle strategie a dále aktivity spadající do jednotlivých podpůrných technickoorganizačních oblastí jsou pro každou oblast protidrogové politiky samostatně rozpracovány ve třech Akčních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, které pokrývají období 2010 – 2012, 2013 – 2015 a 2016 – 2018. Priority protidrogové politiky jsou ve třech akčních plánech realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 rozpracovány na stanovené období pokryté konkrétním akčním plánem a u každého akčního plánu jsou aktualizovány na základě provedené analýzy současného stavu.
- 29 -
4.8 Akční plány realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 2018 Po dobu platnosti strategie budou zpracovány tři akční plány, každý v délce tří let. Ty zároveň budou plnit funkci:
implementačního nástroje strategie v dané oblasti – určují konkrétní aktivity a výstupy,
rozdělení
odpovědnosti,
termíny,
plnění
a
odhadované
zdroje
pro realizaci aktivit;
kontrolního nástroje realizace strategie – definují ukazatele dosažení stanovených cílů, uskutečněné plánované aktivity a definují potřebné zdroje informací pro jednotlivé ukazatele;
usměrňujícího dokumentu pro realizaci protidrogové politiky různými subjekty působícími v dané oblasti – definují priority protidrogové politiky na období pokryté v příslušném akčním plánu.
4.9 Role a odpovědnost klíčových subjektů protidrogové politiky Národní protidrogová politika je realizována ve spolupráci mezi zástupci orgánů veřejné správy na všech úrovních a ve spolupráci se členy odborných společností a zástupců občanské společnosti. Za realizaci opatření nese na centrální úrovni odpovědnost věcně příslušný člen vlády nebo Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Věcně příslušná ministerstva jsou -
ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a
sociálních věcí, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo vnitra, ministerstvo
spravedlnosti,
ministerstvo
obrany,
ministerstvo
zahraničních
věcí,
ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství. Kraje a obce jsou klíčovými partnery centrálních institucí při přípravě a realizaci národní strategie protidrogové politiky. Kraje a některé obce (zejména obce s rozšířenou působností) v různé míře přijímají vlastní protidrogové strategie a plány, v jejichž rámci přijímají opatření vhodná pro dané území. Různorodost jejich přístupů se projevuje v celé řadě dílčích aspektů; v rámci koordinace protidrogové politiky však postupně dochází k harmonizaci a k zavádění osvědčené praxe na základě přenášení zkušeností mezi kraji. Partnery institucí veřejné správy v otázkách protidrogové politiky na všech úrovních jsou odborné společnosti, nestátní neziskové organizace, výzkumné instituce a univerzity. 4.10 Časový rámec Platnost strategie je určena na období let 2010 – 2018. Jejímu uvedení do praxe napomáhají tři akční plány, každý na období tří let. Každoročně proběhne hodnocení splněných úkolů. V roce 2012 a 2015 budou výsledky hodnocení sloužit jako podklad - 30 -
pro stanovení aktuálních priorit protidrogové politiky a zpracování akčního plánu pro následující období. Realizace Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018 bude vyhodnocena v roce 2018. Na základě tohoto hodnocení bude připravena strategie protidrogové politiky na období od roku 2019.
- 31 -
Tab. 12: Pacienti užívající návykové látky léčení v ambulantních zdravotnických zařízeních podle skupin návykových látek a sídla zdravotnického zařízení v roce 2011
Zdroj: www.uzis.cz/system/files/16_12.pdf
Tab. 13:
Počet oddělení, lůžek a hospitalizací pro základní diagnózu F10–F19
v psychiatrických léčebnách pro děti a dospělé podle kraje sídla zdravotnického zařízení v roce 2008
Zdroj: Uživatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice od r. 1959.
Tab. 14: Počet hospitalizací pro základní diagnózu F10–F19 v psychiatrických léčebnách pro děti a dospělé podle kraje sídla zdravotnického zařízení za roky 1997–2008
Zdroj: Uživatelé alkoholu a jiných drog ve zdravotnické statistice od r. 1959.
Přehled použitých diagnóz MKN-10
F10 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
F11 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opiátů a opioidů
F12 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
F13 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ a hypnotik
F14 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
F15 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním ostatních stimulancií
F16 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
F17 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
F18 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním těkavých látek
F19 – poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek Tab. 15:
Věková struktura uživatelů vybraných návykových látek Věková kategorie v letech
Skupina látek dle dg. kategorií MKN 10 F10 alkohol
0 – 14
15 – 19
20 – 29
30 – 39
40 a více
Celkem
31
502
4726
9272
14051
28582
3
98
418
507
761
1787
43
563
534
94
14
1248
4
463
2427
474
96
3464
24
88
166
23
9
310
F13 sedativa, hypnotika F12 kanabinoidy F11 heroin F18 prchavá rozpustidla
Zdroj: Drogy a drogové závislosti 1, Kamil Kalina a kolektiv – str. 191, tab. 2
Výše uvedené tabulky dokladují užívání legálních a nelegálních návykových látek v rámci celé ČR. Z tabulek č. 12 – 14 je zřejmé, že největší skupina pacientů je závislá na alkoholu a to jak pro celou ČR, tak pro náš MSK. Tabulka č. 15 potvrzuje, že nejrozšířenější návykovou látkou je alkohol. Jeho největší konzumenti jsou ve věkové kategorii 40 a více let.
- 34 -
5. Protidrogová politika v Moravskoslezském kraji 4 Protidrogová politika je komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření včetně vymáhání práva, uskutečňovaných na krajské i místní úrovni. Cílem je snížit užívání všech typů drog a zamezení škodám, které jednotlivcům a společnosti v důsledku jejich užívání mohou nastat. Moravskoslezský kraj se problematice drog a drogových závislostí věnuje dlouhodobě a kontinuálně již od roku 2002. Klíčovým dokumentem Moravskoslezského kraje pro oblast protidrogové politiky je Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011 – 2014. Respektuje principy Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. Záštitu nad přípravou a následnou implementací dokumentu převzala Pracovní skupina protidrogové prevence. Na přípravě dokumentu se dále podíleli zástupci obcí s rozšířenou působností
Moravskoslezského
kraje,
zástupci
poskytovatelů
služeb
v oblasti
protidrogové prevence v našem kraji, zástupci Krajské hygienické stanice v Ostravě a v neposlední řadě také členové Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a Výboru
zdravotního
strategického
zastupitelstva
dokumentu
přispěla
Moravskoslezského metodická
podpora
kraje.
Ke
vzniku
sekretariátu
Rady
tohoto vlády
pro koordinaci protidrogové politiky při Úřadu vlády České republiky. Dokument je rozdělen do jednotlivých kapitol dle hlavních pilířů v oblasti uplatňování protidrogové politiky. V těchto kapitolách jsou pak popsány podrobněji jednotlivé kroky, které vedou k naplňování hlavních cílů a také jsou zde popsány očekávané výstupy z naplňování těchto aktivit. 5.1 Drogová scéna v Moravskoslezském kraji Vzhledem ke skutečnosti, že užívání nelegálních drog je jevem latentním, není možno přesně stanovit počet osob závislých na návykových látkách. Na základě vyjádření zástupců Policie ČR a poskytovatelů služeb v oblasti protidrogové prevence lze v Moravskoslezském kraji hovořit o cca 20 000 uživatelích návykových látek. Do tohoto čísla nejsou zahrnuty osoby závislé na alkoholu, rekreační uživatelé drog ap. 5.2 Protidrogová politika v Moravskoslezském kraji Klíčovými subjekty v protidrogové politice Moravskoslezského kraje jsou:
4
Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011–2014. ISBN 978-80-
87503-06-5
- 35 -
Výbor sociální zastupitelstva Moravskoslezského kraje;
Pracovní skupina protidrogové prevence;
Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje;
Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Moravskoslezského kraje;
Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje;
Sociální a zdravotní služby v oblasti protidrogové prevence;
Policie ČR;
Krajská hygienická stanice.
5.3 Financování programů protidrogové prevence v Moravskoslezském kraji Programy protidrogové prevence jsou každoročně podporovány v rámci dotačního řízení z Ministerstva práce a sociálních věcí, Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a z Ministerstva zdravotnictví. Moravskoslezský kraj podporuje protidrogovou prevenci prostřednictvím dotačních titulů - Program protidrogové politiky kraje, Program rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji a Program na poskytnutí účelových dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje na podporu projektů v odvětví zdravotnictví. Osoby závislé na návykových látkách a osoby ohrožené závislostí spadají do cílových skupin podporovaných
v rámci
financovaných
z
Operačního
prostředků
programu
z Evropského
Lidské sociálního
zdroje fondu.
a
zaměstnanost Některé
obce
Moravskoslezského kraje vyhlašují své místní programy na podporu služeb sociální prevence, popřípadě na prevenci kriminality, v rámci kterých lze žádat i prostředky na podporu programů v oblasti protidrogové prevence. 5.4 Zhodnocení protidrogové politiky Moravskoslezského kraje v letech 2005 - 2010 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje byla v předchozím období realizována prostřednictvím výše zmíněného dokumentu, který byl rozpracován do dvou akčních plánů v nichž byly řešeny následující oblasti:
Oblast primární prevence;
Oblast snižování rizik;
Oblast léčby a resocializace;
Oblast koordinace aktivit a subjektů zapojených do protidrogové prevence na všech úrovních.
5.5 Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011 – 2014 Vizí je zachovat stávající síť služeb pro uživatele návykových látek a rozvíjet v oblasti protidrogové prevence takové aktivity a služby, jež povedou k postupnému snižování užívání návykových látek v Moravskoslezském kraji a ke snižování rizik, které mohou v souvislosti s jejich abúzem nastat. - 36 -
Klíčové přístupy k řešení problematiky drog – primární prevence, léčba závislostí a sociální začleňování, snižování rizik spojených s užíváním drog (harm-reduction), snižování dostupnosti drog. Hlavní cíle protidrogové politiky kraje:
vytváření podmínek pro efektivní primární prevenci závislostí;
dostupnými nástroji snižovat rizika související s užíváním nelegálních drog;
monitorovat dostupné možnosti léčby osob závislých na legálních i nelegálních drogách a realizovat kroky vedoucí k optimalizaci sítě těchto léčebných zařízení léčebných programů;
prosazovat mechanismy vedoucí k efektivní koordinaci a vzájemné komunikaci mezi všemi subjekty zapojenými do protidrogové problematiky.
V současnosti je zpracovávána Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2015 – 2020. Na připravovaném dokumentu se podílejí také pracovníci obcí, kteří mají v kompetenci řešit problematiku návykových látek a závislostního chování, neboť právě oni mohou v dané problematice přinést z místních lokalit na krajskou úroveň své přímé aktuální postřehy, poznatky a zkušenosti.
- 37 -
6. Problematika návykových látek v Třinci 6.1 Protidrogová politika v Třinci Základní principy a zásady protidrogové politiky jsou ukotveny v zákoně č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. V ČR definuje drogy zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů jako omamné a psychotropní látky a přípravky je obsahující. Městský úřad Třinec Za účelem koordinace protidrogové politiky na území města je na odboru sociálních věcí zřízena funkce protidrogového koordinátora, který napomáhá při uskutečňování veškerých činností v oblasti protidrogové politiky a spolupracuje se státními a nestátními subjekty zabývajícími se programy prevence a léčby návykových nemocí. Spolupracuje a je metodicky veden krajským protidrogovým koordinátorem. Efektivní protidrogová koordinace na obecní úrovni je charakterizována spoluprací města Třince, zejména odboru sociálních věcí, se sociálními pracovníky organizací, které působí v oblasti protidrogové
problematiky,
organizacemi
působícími
v oblasti
prevence
sociálně
negativních jevů, Policií ČR, Městskou policií a dalšími dotčenými institucemi a organizacemi. Odbor sociálních věcí města Třince zajišťuje pro správní obvod ORP sociální práci a sociální poradenství pro všechny cílové skupiny osob, přičemž pro oblast protidrogové politiky jsou klíčové zejména pozice protidrogového koordinátora, kurátorů pro mládež a sociálního kurátora. Protidrogový koordinátor zároveň úzce spolupracuje s koordinátorem komunitního plánování při zajišťování financování sociálních služeb a návazných aktivit zaměřených na oblast prevence ohrožení sociálně negativními jevy. V rámci plánování rozvoje sociálních služeb podporuje město Třinec finančně prostřednictvím grantů v sociální oblasti sociální služby Renarkon, o.p.s., a Bunkr, o.s., a návazné aktivity, které působí zejména v oblasti prevence sociálně negativních jevů. Mezi tyto návazné aktivity patří zejména Spolek Karavana, Komunitní centrum Most přátelství – Folvark, Komunitní centrum Borek, Šance – Kontaktní centrum podaná ruka, Šance – alternativní tresty pro mladistvé,
Bunkr, o.s. – PET tým, Pedagogicko psychologická
poradna, Frýdek-Místek, odloučené pracoviště Třinec. Více je k výše uvedeným službám a návazným aktivitám uvedeno v následující kapitole. Město Třinec také mnohým z výše uvedených organizací poskytuje nájem nebytových prostor za snížené ceny. 5
5
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Třince na období let 2013 – 2017.
- 38 -
Protidrogový koordinátor zpracovává Strategii protidrogové politiky města Třince. Strategie je klíčovým koncepčním dokumentem města Třince. Vyjadřuje záměry a postupy při řešení problematiky užívání drog, definuje v komplexní rovině základní východiska, principy a směry řešení problémů. Součástí strategie je SWOT analýza a z ní vyplývající priority a opatření vedoucí k naplnění těchto priorit. Dokument stanovuje cíle, kterých se snaží dosáhnout, a priority při realizaci opatření na období sedmi let. Vzhledem ke skutečnosti, že užívání alkoholu a tabáku má neméně závažné dopady na jedince a společnost jako ilegální drogy, věnuje tento dokument ve zvýšené míře pozornost i legálním drogám. Odbor školství, kultury a tělovýchovy spolupracuje se společenskými a sportovními organizacemi na území města Třince při rozvoji volnočasových aktivit dětí a mládeže, při rozvoji tělovýchovy a sportu. Podílí se na organizování významných akcí v oblasti sportu, tělovýchovy a využití volného času. Připravuje návrhy na podporu sportovních a volnočasových aktivit na území města, realizuje opravy a údržbu městských hřišť a sportovišť. Podpora aktivního trávení volného času velkou měrou kladně přispívá ke snížení míry závislosti na drogách. Městská policie Věnuje se prevenci drogové závislosti především prostřednictvím přednáškové činnosti. Policie ČR Odpovídá za realizaci konkrétních opatření při potlačování nabídky ilegálních drog, za kontrolu dodržování právních norem, které upravují prodej legálních drog (alkoholu, tabáku), za ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti a potírání kriminality páchané v souvislosti s neoprávněným nakládáním s návykovými látkami na všech úrovních. Věnuje se prevenci. Dle posledních průběžných statistických údajů Policie České republiky, obvodní oddělení Třinec, je ve městě sledován mírný nárůst konzumentů drog.
6.2 Zařízení podílející se na realizaci protidrogové politiky v Třinci 6 6.2.1 Sociální služby poskytované v Třinci
6
Průvodce sociálními službami a návaznými aktivitami města Třince 2012.
- 39 -
» Renarkon, o.p.s. – Terénní program Frýdecko-Místecko Adresa: Pionýrů 1757, 738 01 Frýdek-Místek Telefon: 558 628 444, 723 141 029 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.renarkon.cz Charakteristika uživatele: Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách. Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Věková kategorie klientů je od 15 do 64 let. Pro třinecké občany je služba poskytována v Třinci. Charakteristika služby: Vyhledávání a oslovování uživatelů nealkoholových drog přímo v jejich přirozeném prostředí (restaurace, bary, herny, ulice, parky, byty apod.). Poskytování služeb zaměřených na snižování rizik plynoucích z užívání drog. » Bunkr, o.s. – Streetwork v Třinci Adresa: Sosnová 411, 739 61 Třinec Telefon: 739 401 802, 558 989 828 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.bunkr.cz Charakteristika uživatele: Děti a mládež od 10 do 20 let ohrožené společensky nežádoucími jevy. Charakteristika služby: Streetworker vyráží za mladými lidmi do míst, kde tráví volný čas. Podporuje a motivuje mladé lidi ohrožené riziky dospívání a nacházející se v nepříznivé životní situaci k aktivitě, samostatnosti a směřování.
6.2.2 Návazné sociální aktivity poskytované v Třinci: » Slezská církev evangelická a.v. - Šance – Kontaktní centrum podaná ruka Adresa: Revoluční 609, 739 61 Třinec Telefon: 558 339 103, 608 613 411 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.sancepodanaruka.cz Charakteristika uživatele: Osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, osoby spoluzávislé. Charakteristika aktivity: Poskytování poradenství lidem ohroženým závislostmi, spoluzávislým osobám. Podpůrné skupiny, aktivity následné péče.
- 40 -
» Slezská církev evangelická a.v. - Šance – Alternativní tresty pro mladistvé Adresa: Revoluční 609, 739 61 Třinec Telefon: 558 339 103, 608 613 411 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.sancepodanaruka.cz Charakteristika uživatele: Mladiství, kteří se dopustili trestné činnosti. Charakteristika aktivity: Individuální práce s mladistvými, poradenství, pracovní terapie, volnočasové aktivity. » Bunkr, o.s. – PET TÝM Adresa: Jablunkovská 110, 739 61 Třinec Telefon: 734 178 557 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.bunkr.cz Charakteristika uživatele: Děti a mladí lidé do 18 let, rodiny s dítětem/dětmi, rodiče (a další členové rodiny), osoby pečující (pěstouni, poručníci). Charakteristika aktivity: Poradna pro děti, dospívající a jejich rodiče, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci a potřebují řešit rodinné, vztahové či výchovné problémy. Poskytování
odborné
terapeutické
činnosti
–
individuální,
párové,
rodinné.
Poskytování psychologických konzultací a diagnostiky. »
Spolek Karavana – Preventivní programy pro děti a mládež
Adresa sídla: Nový Borek 100, 739 61 Třinec Telefon: 601570 538 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.oskaravana.cz Charakteristika uživatele: Skupiny dětí a mladých lidí ve věku od 5 do 18 let. Charakteristika
služby:
Pořádání
besed,
přednášek,
prožitkových
programů
zaměřených na prevenci sociálně negativních jevů, na komunikaci a vztahy ve skupině mladých lidí. »
Pedagogicko-psychologická poradna, Frýdek-Místek, odloučené pracoviště
Třinec Adresa: Máchova 643, 739 61 Třinec Telefon: 558 334 541 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.pppfm.cz - 41 -
Charakteristika uživatele: Děti od 3 let. Charakteristika aktivity: Diagnostika poruch mentálního vývoje, šetření školních zralostí, následná péče o děti se speciálními poruchami učení a chování, terapie, kariérní poradenství.
»
Bunkr, o.s. - Komunitní centrum Borek
Adresa: Staré Město – Borek 323, 739 61 Třinec Telefon: 734 326 080 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.bunkr.cz Charakteristika uživatele: Obyvatelé lokality na hraně sociálního vyloučení – Borek. Charakteristika aktivity: KC Borek nabízí komplex aktivit určených všem věkovým skupinám, volnočasové, vzdělávací aktivity, preventivní přednášky. »
Sbor církve adventistů sedmého dne Třinec - Komunitní centrum Most
přátelství Adresa: Dolní Líštná 171, 739 61 Třinec Telefon: 775 789 016 Email:
[email protected] Charakteristika uživatele: Děti a mladiství ohroženi sociálním vyloučením v Třinci. Charakteristika služby: Poskytování zázemí, pomoci a podpory dětem a mládeži z rodin ohrožených sociálním vyloučením, pořádání letních pobytových táborů, volnočasových aktivit.
- 42 -
6.2.3 Sociální služby poskytované v okolí Třince » Modrý kříž v České republice, o.s. Adresa: Viaduktová 8, 737 01 Český Těšín Telefon: 595 534 521, 731 494 713 Email:
[email protected] Internetová adresa: www.modrykriz.org Charakteristika uživatele: Osoby závislé na návykových látkách, hazardních hrách, jejich rodiny. Charakteristika služby: Poradenství, podpora a pomoc k trvalé kladné změně životního stylu formou krátkodobého, střednědobého nebo dlouhodobého poradenství a terapie prostřednictvím individuálních či skupinových setkání.
- 43 -
6.3 Drogová scéna v Třinci 6.3.1. Způsob protidrogové prevence ve školách v Třinci Ve městě je devět základních škol zřizovaných městem Třinec a 2 základní školy zřizované jinými subjekty. Jsou zde tři střední školy. Jedná se o Gymnázium Třinec, TRIA – Soukromá třinecká obchodní akademie a hotelová škola, s.r.o., a Střední odborná škola Třineckých železáren. Na základě sběru dat realizovaného pověřenými pracovníky obce během roku 2013 byl zjištěn na třineckých základních a středních školách následující způsob protidrogové prevence. Níže uvedená data a skutečnosti byly získány na základě řízeného rozhovoru s pedagogy jednotlivých třineckých škol, zástupci NNO a zapojených subjektů popř. vyplynuly z jednání komise prevence kriminality. Pro zajištění anonymity respondentů, která jim byla před jednáním přislíbena, záměrně nejsou uváděny konkrétní školy ani organizace. Primární prevence je realizována na všech základních a středních školách ve městě. V jednotlivých školských zařízeních je zřízena pozice školního metodika prevence (metodika prevence sociálně patologických jevů, preventista rizikových jevů ap.), která je obsazena pedagogem, jenž tuto funkci ve většině případů vykonává vedle svého plného pracovního úvazku. Jen ve výjimečných případech má snížen úvazek (např. o 1 hodinu). Povinností každé základní a střední školy i odborného učiliště je mít pro daný školní rok zpracován dokument Minimální preventivní program (Metodický pokyn MŠMT k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže č. j. 14514/2000 – 51). V Třinci není žádná organizace, která by se svou činností zaměřovala specificky jen na protidrogovou prevenci. Rozhovory vedenými se školními metodiky prevence bylo zjištěno, že existuje úzká spolupráce školních metodiků prevence s Pedagogickopsychologickou poradnou ve Frýdku-Místku. Jde o metodické vedení, konání společných porad a odborných konferencí pro školní metodiky prevence ap. Primární prevence je realizována již od první třídy základní školy v rámci školní výuky. Přednášková činnost na školách je realizována v nízkém počtu přímo školním metodikem prevence, pro zvýšení efektu kladného dopadu přednášky častěji externími organizacemi. Působí preventivně ve smyslu vytváření volnočasových aktivit, udržení dobrých vztahů ve školním kolektivu ap. Přednášková činnost pro školy je realizována hlavně ve spolupráci s Policií ČR Třinec, Městskou policií Třinec, s občanským sdružením ACET a se Spolkem Karavana. Mimo běžné přednášky v rámci primární prevence jsou na školách realizovány také přednášky, které reagují na problém vzniklý v třídním kolektivu (drogy a závislosti, vztahy, krádež, šikana, kyberšikana ap.) Dobrou praxí řešení problémů žáků se ve školách jeví instalace Schránek důvěry.
- 44 -
Do nich mohou žáci
anonymně vhazovat na lístečku napsaná svá sdělení, co je trápí, a tím upozornit na jakýkoliv problém, který se vyskytne ve škole i mimo ni. Schránky jsou na přístupném místě, ale skýtají soukromí při vhazování důvěrné informace. Ve stanovených intervalech jsou vybírány a dle obsahu sdělení dále řešeny obvykle školním metodikem prevence nebo výchovným poradcem. Převážná
většina
třineckých
školních
metodiků
uvedla,
že
se
školy
potýkají
s nedostatkem financí na protidrogovou prevenci, cena je proto bohužel jedním z hlavních kritérií, jak se přednášky pro školáky vybírají. Často na přednášky, z finančních důvodů, nechtějí přispívat ani rodiče. 6.3.2. Užívání drog ve školách v Třinci Oslovení pedagogové třineckých škol se obvykle vyjadřovali kladně k možnosti výskytu drog na jiných školách, ne však v jejich vlastní škole. Připouštěli možnost užívání tabáku i alkoholu
mimo
školu,
také
experimentování
s marihuanou
mimo
školu.
Jsou
zaznamenány případy, že žáci kouří cigaretu pravidelně již od 6. třídy základní školy, ne však ve škole. Jen výjimečně bylo řešení užívání drog v kompetenci školy. Užívání uvedených drog mimo školní vyučování i školní budovu je problémem mnohem větším. Tyto poznatky měli pedagogové zejména z vlastních dotazníkových šetření (kladné odpovědi na užívání některé z návykových látek), hovory s žáky i vlastním zjištěním o způsobu trávení volného času žáků po skončení vyučování a během jejich volna. Pedagogové oslovených třineckých škol, zástupci NNO i zapojené subjekty uvedli, že experimentování s drogou není jen výsadou dětí ze sociálně slabších rodin. Užívání legálních i nelegálních drog hodnotí jako důsledek nefunkční rodiny, nesprávných rodičovských příkladů, malé nebo žádné komunikace v rodině, náhrady kladných volnočasových aktivit trávením v partě s patologickými zájmy. Uvádějí, že nejslabším článkem řešení problému jsou rodiče a jejich neschopnost situaci, ať už z nezájmu, z nevědomosti či bagatelizováním problému, řešit. Všichni oslovení odborníci shodně potvrdili známý fakt, že užívání legálních návykových látek nahrává snadná dostupnost alkoholu i tabákových výrobků a vysoká míra tolerance společnosti k uživatelům a užívání těchto legálních drog. Oslovení pedagogové upozorňovali na častou závislost žáků na počítačích, kteří mnohdy všechen volný čas tráví hraním počítačových her. 6.3.3. Užívání drog v Třinci mezi dospělými Organizace podílející se na realizaci protidrogové politiky ve městě uvádějí, že na Třinecku se jedná o uzavřenou drogovou scénu. Velmi těžce se mezi uživatele proniká, jsou skrytí, užívání drog v Třinci se odehrává většinou nepozorovaně v domácnostech. Z nelegálních drog se nejčastěji objevuje marihuana, pervitin, výjimečně
- 45 -
opiáty. V tabulce níže jsou uvedeny informace o.p.s. Renarkon, která v Třinci provozuje sociální službu terénní program. Renarkon, o.p.s., vyhledává v Třinci osoby závislé na návykových látkách, poskytuje jim poradenství a realizuje zde výměnu injekčních setů. Tab. 16: Počet kontaktů a počet vyměněných injekčních setů v Třinci v r. 2013 2013
kontakty / injekční sety
leden
6/600
únor
29/222
březen
22/350
duben
27/921
květen
28/400
červen
11/560
červenec
15/555
srpen
22/1092
září
24/165
říjen
20/1269
listopad
34/563
prosinec
27/1156
CELKEM
265/7853
celkem za čtvrtletí
57/1172
66/1881
61/1812
81/2988
265/7853
Zdroj: Renarkon, o.p.s. – Terénní program Frýdecko-Místecko (Třinec)
Z výše uvedené tabulky je zřejmý nárůst, který je způsoben především tím, že se uvedené společnosti podařilo proniknout hlouběji mezi uživatele nealkoholových drog ve městě a výrazně tak navýšit efektivitu programu. Je všeobecně známo, že mezi uživateli legálních i nelegálních drog dominuje v Třinci nadměrné užívání alkoholu a tabáku. Zejména nadužívání alkoholu a alkoholová závislost je problémem číslo jedna. I zde velkou roli sehrává snadná dostupnost alkoholu a vysoká míra tolerance společnosti vůči uživatelům této legální drogy.
- 46 -
7. Cíle protidrogové Strategie v městě Třinci SWOT analýza: „Současný stav problematiky závislostí na návykových látkách na území města Třince“
Silné stránky
Slabé stránky
Propracovaný a funkční systém sociální Nonstop
otevřená
restaurační
práce a sociální prevence.
("pivnice", "putyka", "nálevna").
Podpora ze strany politiků.
Existence
heren
s
výherními
zařízení loterijními
terminály a kasin. Síť volnočasových aktivit.
Vysoká míra tolerance k užívání návykových látek mladistvými.
Finanční podpora (grantový systém).
Nedostatečná
vymahatelnost
platných
obecně závazných vyhlášek. Příkladná
spolupráce
zainteresovaných Slabá vymahatelnost postižitelnosti rodičů za
subjektů (MěP, PČR, MěÚ atd.).
nedostatečnou výchovu.
Nízká míra nezaměstnanosti pod celostátním Snadná průměrem.
dostupnost
alkoholu
a
jiných
návykových látek.
Stav trestné činnosti nevybočuje oproti jiným Nedostatečné lokalitám Moravskoslezského kraje.
metodické
vedení
obcí
nadřízenými orgány.
Vysoká občanská vybavenost (kultura, sport, Neprůhledná drogová scéna. ap.) Nulová tolerance největších zaměstnavatelů Nárůst ohrožených rizikových rodin. k návykovým látkám. Existence obecně závazných vyhlášek - V Třinci chybí poradna pro všechny druhy regulace požívání alkoholu na veřejnosti, závislostí. regulace hazardu a provozní doby zařízení. Existence Systému včasné intervence na obci. Na školách zřízena pozice školního metodika prevence
a
existence
Minimálního
preventivního programu.
- 47 -
Příležitosti Kampaň
na
veřejných
Ohrožení prostranstvích Nevhodnost
situování
hracích
prvků
upozorňující na rizika užívání návykových bezprostředně u restauračních zařízení. látek. Podpora prožitkových programů pro děti a Vysoký počet mládež.
restaurací (resp.
hospod,
putyk, …).
Osvětu pro rodiče zaměřit především na Prodlužování provozní doby rest. zařízení. rizika užívání návykových látek dětmi. Využítí místních médií k osvětě.
Nárůst
rodičů
závislých
na
návykových
látkách - nebezpečí pro další generaci. Zefektivnit kontroly restauračních zařízení.
Snadná dostupnost návykových látek pro děti a mládež.
Prosvětlení temných zákoutí.
Přenášení rodičovské zodpovědnosti na jiné instituce.
Získat ke studiu zájemce pro práci asistenta v Nefunkční rodina. ohrožených lokalitách. Prostřednictvím
orgánů
územně Vysoká tolerance okolí k užívání návykových
samosprávných celků zvýšit tlak na změnu látek zejména u mladistvých. legislativy. Předcházení záškoláctví.
Snižování věkové hranice dětských uživatelů.
Zvýšení počtu kontrol v inkriminovaných Nepropojenost Systému včasné intervence v lokalitách (např. lesopark, Jablunkovská ul.).
rámci celé republiky. Bagatelizace rizik při užívání návykových látek. Ohrožení funkčnosti stávajícího Systému včasné intervence. Negativní vliv pouličních part.
- 48 -
Stanovení priorit
Priorita č. 1
Vzdělávací, přednáškové a informační aktivity 1.1 Kampaň na veřejných prostranstvích upozorňující na rizika
užívání
návykových
látek
1.2 Osvěta pro rodiče zaměřená především na rizika užívání Opatření vedoucí
návykových látek dětmi
k naplnění priority
1.3 Informování veřejnosti o rizicích užívání návykových látek včetně tabákových výrobků a alkoholu, o preventivních opatřeních, o možnostech léčby ze závislostí, informace o institucích působících v této oblasti
Cílová skupina
Děti, mládež, dospělí
Zodpovědnost
MěÚ, NNO, školy a školská zařízení
Finanční zajištění
Dotace, grantové programy, vlastní zdroje města
Termín plnění
2014 – 2020
Způsob měření efektivity
Počet
dopadů
informačních aktivit
Priorita č. 2
Opatření vedoucí k naplnění priority
realizovaných
vzdělávacích,
přednáškových
Podpora akcí a programů pro děti a mládež (výlety, tábory) 2.1 Jedná se o aktivity směřující k prevenci sociálně patologických jevů, především zaměřených na problematiku závislostí na návykové látky
Cílová skupina
Děti, mládež
Zodpovědnost
MěÚ, NNO, školy a školská zařízení, tělovýchovná jednota
Finanční zajištění
Dotace, grantové programy, vlastní zdroje města
Termín plnění
2014 – 2020
Způsob měření efektivity dopadů
a
Počet podpořených programů pro děti a mládež
- 49 -
Udržitelnost stávajících terénních sociálních služeb Priorita č. 3
(streetwork) zaměřených na vyhledávání a zprůhlednění užívání návykových látek
Opatření vedoucí
3.1 Zajistit podporu aktivit včetně vyčlenění finančních
k naplnění priority
prostředků z veřejných rozpočtů
Cílová skupina
Zapojení poskytovatelé služeb sociální prevence a jejich uživatelé
Zodpovědnost
MěÚ, NNO
Finanční zajištění
Dotace, grantové programy, vlastní zdroje města
Termín plnění
2014 – 2020
Způsob měření efektivity
Počet
dopadů
finančních prostředků
Priorita č. 4
podpořených
subjektů
a
výše
poskytnutých
Nulová tolerance k hazardu a podpora zákazu požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství 4.1 Dodržování obecně závazných vyhlášek a opatření
Opatření vedoucí k naplnění priority
týkajících se hazardu 4.2 Dodržování obecně závazné vyhlášky č. 3/2008 O zákazu požívání alkoholických nápojů na veřejném prostranství
Cílová skupina
Obyvatelé města Třince a osoby zdržující se v Třinci
Zodpovědnost
Městská policie Třinec
Finanční zajištění
Vlastní zdroje města
Termín plnění
2014 – 2020
Způsob měření efektivity
Počty provedených kontrol MěP, počty zjištěných porušení
dopadů
obecně závazných vyhlášek.
- 50 -
Priorita č. 5
Zajištění udržitelnosti systému včasné intervence 5.1 Prohlubování spolupráce všech subjektů včetně jejich
Opatření vedoucí
uživatelů zapojených do systému včasné intervence
k naplnění priority
5.2 Zajištění udržitelnosti a obnovy softwarového systému.
Cílová skupina
Zapojené subjekty včetně jejich uživatelů, poskytovatel softwaru systému včasné intervence.
Zodpovědnost
MěÚ
Finanční zajištění
Státní dotace na výkon SPOD, vlastní zdroje města.
Termín plnění
2014 – 2020
Způsob měření efektivity
5.1 Počet zapojených subjektů
dopadů
5.2 Počet upgrade softwaru systému včasné intervence
Priorita č. 6
Podpora zřízení poradny pro závislé osoby 6.1 Vznik poradny zaměřené na různé druhy závislostí
Opatření vedoucí k naplnění priority
Cílová skupina Zodpovědnost Finanční zajištění
(alkohol, drogy, gamblerství, PC apod.) včetně poskytování podpory a pomoci osobám závislým i jejich rodinným příslušníkům a blízkým osobám. Osoby trpící závislostmi, rodiny a osoby blízké osobám trpícím závislostmi. NNO vlastní zdroje NNO, úhrady zdravotních pojišťoven, příp. příspěvek města Třince
Termín plnění
2014 – 2020
Způsob měření efektivity
6.1 Počet klientů
dopadů
- 51 -
Závěr Protidrogová politika je ucelený komplex opatření, jehož cílem je zabezpečit zdraví, bezpečnost a ochranu jednotlivců, společnosti a majetku před negativním sociálním dopadem a ekonomickými škodami spojenými s užíváním drog. Vypracováním Strategie protidrogové politiky města Třince na období 2014 – 2020 máme v rukou dokument zabývající se drogovou situací a protidrogovou politikou v celé ČR, MSK a především v našem městě Třinci. Na základě analýzy současné situace a zjištěných potřeb bylo stanoveno šest hlavních priorit v oblasti protidrogové politiky na obecní úrovni. Ty jsou zaměřeny jak na preventivní a osvětovou činnost, tak na udržitelnost stávajících sociálních služeb, aktivit a opatření zabývajících se závislostmi. Dokumentem Strategie protidrogové politiky města Třince na období 2014 - 2020 je navržen směr, kterým by se mohla protidrogová politika města v nejbližších letech ubírat.
- 52 -
Seznam použitých zkratek
a.s.
akciová společnost
CNS
centrální nervový systém
ČR
Česká republika
EU
Evropská unie
Kč
koruna česká
LSD
diethylamid kyseliny lysergové
MěÚ
městský úřad
MDMA
extáze (chemicky 3,4-methylendioxy-N-methylamfetamin)
MOP
mimořádná okamžitá pomoc
MŠMT
ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NNO
nestátní nezisková organizace
o.p.s.
obecně prospěšná společnost
ORP
obec s rozšířenou působností
SPOD
oddělení sociálně-právní ochrany dětí
SSP
státní sociální podpora
SWOT
počáteční slova anglického Strengths (silné), Weaknesses (slabé) , Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby)
THC
tetra-hydro-cannabinol (účinná látka v konopných drogách)
- 53 -
Použité zdroje - Běláčková, V., Nechanská, B., Chomynová, P., Horáková, M. Celopopulační studie užívání návykových látek a postojů k němu v České republice v roce 2008, 1. vydání. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012. - Kalina, K. a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový přístup, 1. vydání. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. - Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018. Praha: Úřad vlády České republiky, 2011. - Plán prevence kriminality města Třince na léta 2012 – 2015. Třinec: Město Třinec, odbor sociálních věcí, 2012. - Průvodce sociálními službami a návaznými aktivitami města Třince 2012. Třinec: Město Třinec, odbor sociálních věcí, 2012. - Rosmarin, A., Eastwoodová, N. Tichá revoluce: Praktické uplatňování politiky dekriminalizace drog v různých zemích světa, 1. vydání v jazyce českém. Praha: Úřad vlády České republiky, 2013. - Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období 2011 – 2014. Ostrava: Moravskoslezský kraj, 2010. - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Třince na období let 2013 – 2017. Třinec: odbor sociálních věcí, 2013. - Užívání drog v EU – legislativní přístupy, 1. vydání v jazyce českém. Praha: Úřad vlády České republiky, 2005. - Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2012. Praha: Úřad vlády České republiky, 2013.
- 54 -
Kontaktní údaje
Městský úřad Třinec Odbor sociálních věcí Jablunkovská 160 739 61 Třinec
Zpracovali: Bc. Milena Haškovcová – koordinátor prevence email:
[email protected] Mgr. David Životský – vedoucí oddělení sociální pomoci email:
[email protected] Mgr. Ellen Raszková – vedoucí odboru sociálních věcí email:
[email protected]
Vydáno: Únor 2014
Tento dokument byl schválen Zastupitelstvem města Třince na jeho 22. zasedání konaném dne 18.02.2014 pod usnesením č. 22/667/2014.
- 55 -
