Město Náchod. Masarykovo náměstí Náchod

Územní plán Náchod - Doplňující průzkumy a rozbory

Město Náchod Masarykovo náměstí 40 547 61 Náchod

ÚZEMNÍ PLÁN NÁCHOD Doplňující průzkumy a rozbory Projektant: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Autorský kolektiv: Ing. arch. Jana Šejvlová, RNDr. Lukáš Zemánek, Ph.D., Pavel Kupka, Ing. arch. Ludmila Svobodová, Lucie Hostáková, Jan Harčarik, Iva Koubová, Ing. Zbyněk Neudert, Pavel Prášil Objednatel:

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

Město Náchod

Červenec 2011

1


OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI ÚVOD 1. Vymezení řešeného území a jeho poloha v širších vztazích 2. Charakter a funkce doplňujících průzkumů a rozborů v procesu tvorby ÚP

str. 3 str. 3

a) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ str. 5 a1) Politika územního rozvoje České republiky 2008 str. 5 a2) ÚP VÚC Trutnovsko-Náchodsko, Zásady územního rozvoje kraje Královéhradeckého kraje str. 5 b) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ

str. 6

c) POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ A PŘEDPOKLADY ROZVOJE MĚSTA

str. 7

c1) Požadavky a principy vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a nadřazené ÚPD

str. 8

c2) Požadavky a principy vyplývající z rozvojových dokumentů města Náchod str. 8 c3) Celkové rozvojové perspektivy a priority města str. 9 d) POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) str. 12 d1) Charakteristika urbanistické struktury sídel na území města a uspořádání krajiny str. 12 d2) Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití str. 16 d3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) d3.1) Požadavky vyplývající z předcházející ÚPD a nadřazených dokumentací d3.2) Požadavky vyplývající z dalších podkladů pořizovaných Městem Náchod, z jednání týmu pro územní plán a dalších subjektů Města a MěÚ Náchod d3.3) Požadavky individuální d3.4) Souhrnné požadavky na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny e) ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY e1) Technická infrastruktura e2) Dopravní infrastruktura e2.1) Silniční doprava e2.2) Železniční doprava e2.3) Letecká doprava e2.4) Cyklistická doprava, cykloturistika e2.5) Pěší doprava, turistika e3) Občanské vybavení e4) Veřejná prostranství

str. 19 str. 19 str. 20 str. 21 str. 22 str. 24 str. 24 str. 36 str. 36 str. 39 str. 40 str. 40 str. 40 str. 41 str. 41

f) OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ g) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE

str. 41 str. 44

h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ h1) Civilní a požární ochrana, obrana a bezpečnost státu h2) Protipovodňová ochrana h3) Ochrana před dalšími rizikovými přírodními jevy, ochrana ložisek nerostných surovin

str. 45 str. 45 str. 47 str. 48

i) HLAVNÍ STŘETY ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ

str. 49

j) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU MĚSTA V ROZVOJOVÉ OSE

str. 54

k) PLOCHY A KORIDORY K PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ

str. 55

l) PLOCHY A KORIDORY, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM

str. 56

m) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

str. 56

n) POTŘEBA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU A ZPRACOVÁNÍ VARIANT

str. 56

o) OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ

str. 56

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

str. 57


2


ÚZEMNÍ PLÁN NÁCHOD DOPLŇUJÍCÍ PRŮZKUMY A ROZBORY ÚVOD 1. Vymezení řešeného území a jeho poloha v širších vztazích Územní plán bude zpracován v rozsahu administrativního území města Náchod (IČZÚJ 573868, kód obce 101265), které se skládá z 10 částí obce (Babí, Běloves, Bražec, Dobrošov, Jizbice, Lipí, Malé Poříčí, Náchod, Pavlišov, Staré Město nad Metují) a ze stejného počtu katastrálních území (Babí u Náchoda, Běloves, Bražec, Dobrošov, Jizbice u Náchoda, Lipí u Náchoda, Malé Poříčí, Náchod, Pavlišov, Staré Město nad Metují). Náchod je v současnosti tvořen celkem 25 základními sídelními jednotkami (ZSJ) - viz dále kap. d). Celková rozloha řešeného území činí cca 3334 ha (dle ČSÚ k 1. 1. 2011). K 1. 1. 2011 v Náchodě žilo dle ČSÚ 20 688 obyvatel (20 241 dle evidence obyvatel MÚ Náchod), z toho 9 908 mužů a 10 780 žen. Hustota zalidnění na řešeném území tak ke stejnému datu dosahovala hodnoty 620,8 ob./km2 (přičemž ve srovnatelném Jičíně k 31. 12. 2010 činila téměř 677, v SO ORP Náchod 173, v Královéhradeckém kraji pouze 116,6 a v celé ČR cca 133 ob./ km2). Co do počtu obyvatel je Náchod třetím nejlidnatějším městem Královéhradeckého kraje - po krajském centru a Trutnovu. Město Náchod je obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ) a zároveň obcí s rozšířenou působností (ORP). Roli POÚ Náchod plní pro 4 okolní obce (Borová, Česká Čermná, Kramolna a Dolní Radechová), funkci centra správního obvodu ORP pak celkem pro 36 měst a obcí (včetně 4 dalších měst s rolí POÚ - Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov a Police nad Metují. Správní obvod ORP má celkovou rozlohu 35 559 hektarů a počátkem roku 2010 zde žilo 61 509 obyvatel. Administrativně je dnes Náchod (v rámci statistického okresu Náchod) součástí Královéhradeckého kraje. Přitom leží v jeho SV cípu, z významné části při hranici s Polskou republikou. Náchod leží vzdušnou čarou cca 32 km severovýchodně od krajského města Hradce Králové, s nímž ho spojuje i nevýznamnější silniční dopravní tah v řešeném území - silnice I/33 resp. E67. Z významnějších středisek osídlení ve spádovostně specifickém regionu je nutno zmínit zejména sousední Hronov (6 km severovýchodně od Náchoda), jihozápadně ležící Nové Město nad Metují (6 km) a Českou Skalici (8 km), popř. 9 km SZ situovaný Červený Kostelec. Městem prochází již zmíněné komunikace I. třídy č. 33/E67 (Hradec Králové - Jaroměř - Česká Skalice - Náchod - Kudowa Zdrój (a dále v PR), která je zde v dílčím souběhu se silnicí I/14 (Liberec - Jablonec n. N. - Jablonec n. Jizerou - Vrchlabí - Rudník - Trutnov - Úpice - Červený Kostelec - Náchod - Nové Město nad Metují Dobruška - Solnice - Rychnov nad Kněžnou - Vamberk - Ústí nad orlicí - Česká Třebová - Třebovice zaústění do I/43). Ze silnice I/14 ve městě odbočuje komunikace II/303 směr Hronov - Police nad Metují - Broumov - hranice s PR). Tyto silnice spolu se 7 komunikacemi III. třídy vytvářejí v Náchodě základní urbanizační skelet růžicovitě vybíhající z centra města do jeho zázemí. Náchod leží na celostátní železniční trati č. 026 Týniště n. O. - Nové Město n. M. - Náchod Hronov - Meziměstí - Broumov, která je cca 3 km úvraťovým úsekem č. 033 propojena s celostátní tratí č. 032 Jaroměř - Trutnov. V rámci řešeného území se na trati č. 026 nacházejí celkem 4 železniční stanice (Náchod, Náchod-zastávka, Náchod-Běloves a Náchod-Malé Poříčí). Obslužnost veřejnou autobusovou dopravou (vč. dílčí sítě MHD) zůstává v nejfrekventovanějších časech a směrech na přijatelné úrovni a spojení s významnými cíli (zdroji) vyjížďky (dojížďky) za prací i službami je tak zajištěno (Hradec Králové, Nové Město n. M., Červený Kostelec, Hronov, Č. Skalice, Jaroměř aj.). Autobusové nádraží ve městě přímo sousedí s vlakovým. Náchod leží ve sféře mezoregionálního vlivu Hradce Králové (zejména díky silnici I/33). Vymezením vlastní spádovostní autonomie je u Náchoda na úrovni mikroregionu 2. Dopravněgeografickou polohu města lze i přes nevyhovující obsluhu železniční dopravou hodnotit jako exponovanou. Tuto klasifikaci podporuje zejména trasování hned 2 silnic I. třídy řešeným územím, přičemž I/33 je zároveň silnicí mezinárodního významu (s čímž souvisejí i dopravně-hygienické problémy na jejím průtahu městem). Blízkost krajského města i hierarchicky srovnatelných center osídlení spoluvytváří dobré předpoklady pro rozvoj Náchoda (širší nabídka pracovních příležitostí a služeb aj.). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

3


Náchod je členem Euroregionu Glacensis (od r. 1996), Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (od r. 1992), Svazu cestovního ruchu Branka, o.p.s. a Sdružení lázeňských míst ČR (shodně od r. 2000), Občanského sdružení Orlicko-kladský varhanní festival (od r. 1999) a Partnerského výboru měst okresu Náchod - Warrington (partnerské anglické město; od r. 1993). dalšími partnerskými městy Náchoda jsou Klodzko, Kudowa Zdrój (PR), německý Halberstadt a lotyšská Bauska.

2. Charakter a funkce doplňujících průzkumů a rozborů v procesu tvorby ÚP Doplňující průzkumy a rozbory jsou přípravnou etapou pro zpracování vlastního ÚP Náchod a slouží jako podklad pro zpracování zadání územního plánu (dle smlouvy o dílo na Zpracování územního plánu Náchod uzavřené dne 31. 3. 2011. resp. dodatku č.1 ze dne 21. 6. 2011). Účelem tohoto dokumentu není sumarizace jevů vyskytujících se v území. Tyto jsou obsaženy a podrobně popsány v dokumentech, z nichž průzkumy vycházejí. Doplňující průzkumy a rozbory si kladou za cíl shrnutí a zhodnocení požadavků na rozvoj řešeného území včetně definování střetů a problémů, a to v podrobnosti odpovídající velikosti města a jeho postavení ve struktuře osídlení. Pro komplexní zhodnocení stavu a vývoje řešeného území byly provedeny doplňující průzkumy a rozbory vycházející zejména z následujících zdrojů: -

-

údaje a dílčí materiály poskytnuté Městským úřadem Náchod; Územně analytické podklady pro správní území obce s rozšířenou působností Náchod (URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové, 2009, aktualizace 11/2010) Strategický plán rozvoje Náchodska (?? , červen 2005); Integrovaný plán rozvoje města Náchoda (centrum evropského projektování a.s., Hradec Králové, říjen 2008); Územní plán sídelního útvaru Náchod (URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové, 1998) včetně schválených a projednávaných změn; Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (SURPMO, dosud nevydané); resp. informace poskytnuté KrÚ KH kraje, oddělení územního plánování; Územní plán velkého územního celku Trutnovsko - Náchodsko (SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s., 2004); Generel zeleně a Rozpracování programu rozvojových os systému zeleně Náchod (Florart Šimek; projekční a poradenská kancelář pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Mariánské Lázně 1999 - 2000); Regulační plán - centrální zóny - Náchod (URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové, 2005); Plán odpadového hospodářství města Náchod (OŽP MÚ, 06/2010); Povodňový plán Města Náchod (červen 2006); Posouzení průlomové vlny v případě havárie odkaliště v Dolní Radechové“ (PP projekt s.r.o., Praha 8, 06/1998); Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje; informace dostupné na webových stránkách Královéhradeckého kraje a MÚ Náchod; podklady získané od správců sítí technické infrastruktury; vlastní průzkumy v území;

Na základě komplexní analýzy byly Doplňující průzkumy a rozbory (textová část) zpracovány v členění a rozsahu přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb. zákona 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon). Grafická část pak obsahuje Problémový výkres a Výkres stavu funkčního využití území.


4


a) POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VYDANÉ KRAJEM, POPŘÍPADĚ Z DALŠÍCH ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Kapitola obsahuje analýzu požadavků na řešení ÚP Náchod vyplývajících z:

a1) Politika územního rozvoje České republiky 2008 PÚR ČR 2008 byla schválená usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009. Řešené území Náchoda neleží v rozvojových oblastech, rozvojových osách, specifických oblastech ani koridorech a plochách dopravy vymezených tímto dokumentem. Dle PÚR je řešeným územím veden koridor technické infrastruktury - plynárenství - Koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63 vedoucí z okolí obce Olešná v kraji Vysočina na hranici ČR-Polsko do okolí hraničního přechodu Náchod - Kudowa Zdrój v Královéhradeckém kraji. Důvodem vymezení je zabezpečení potřebné plochy pro podzemní zásobníky plynu, což přispěje ke zvětšení uskladňovací kapacity pro zásobování severomoravského a jihomoravského regionu v zimním období a dojde tak k zajištění plynulosti a rovnoměrnosti přepravy zemního plynu s příznivým efektem na posílení bezpečnosti zásobování domácího a evropského trhu. Územním plánem je nutno vymezit koridor VVTL plynovodu dle ZÚR (viz dále). Broumovsko (resp. části území ORP Broumov, Náchod) jsou v kapitole 7 „Další úkoly pro územní plánování“ zařazeny pod bodem 174 jako „území vykazující relativně vyšší míru problémů, zejména z hlediska udržitelného rozvoje území“. Úkolem pro územní plánování je zde „vymezit upřesněná území jako nadmístní specifické oblasti“, což by mělo být řešeno v nadřazené územněplánovací dokumentaci ZÚR (viz dále). PÚR byly stanoveny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Ve vztahu k rozvoji území stanovují rámce k vytváření vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro udržitelný rozvoj území. Územním plánem budou zohledněny jednotlivé požadavky v souladu s pozicí Náchoda ve struktuře osídlení, charakterem krajiny a rozvojovými možnostmi a prioritami města. Bude nutno hledat optimální řešení zejména v případech, kdy se rozvojové záměry dostávají do vzájemného střetu či střetu s limity nebo hodnotami řešeného území.

a2) ÚP VÚC Trutnovsko - Náchodsko, Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje V současné době je pro řešené území platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací Územní plán velkého územního celku Náchodsko - Trutnovsko, který byl schválen Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 14. 10. 2004, číslo usnesení 32/1170/2004. V současné době se ukončuje proces pořízení ZÚR Královéhradeckého kraje. S ohledem na skutečnost, že se vydání krajského územně plánovacího dokumentu předpokládá v září tohoto roku, měl by ÚP Náchod reagovat na tento nový dokument. Nadřazenou územně plánovací dokumentací (ZÚR) Náchodsko nebylo (dle PÚR) definováno jako specifická oblast krajského významu (na rozdíl od Broumovska, které má zejména ze sociálního, demografického, ekonomického a dopravního hlediska obtížnější podmínky pro další rozvoj). Řešené území Náchoda je v ZÚR vymezeno v rámci rozvojové osy NOS4 Jaroměř - Náchod Hronov. Z tohoto zařazení vyplývají pro řešení ÚP Náchod následující úkoly: -

vymezováním ploch a koridorů pro dopravní infrastrukturu vytvářet územní podmínky pro optimální dopravní dostupnost města Náchod, jako polyfunkčního střediska, z území OS4 Praha - Hradec Králové/Pardubice Trutnov - hranice ČR /Polsko (Wroclaw), vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů v dosahu dopravních tahů především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby,

přičemž je nutno: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

5


-

-

-

koordinovat rozvojové záměry v rámci rozvojové osy s územím OS4 Praha - Hradec Králové/Pardubice - Trutnov - hranice ČR / Polsko (Wroclaw) a NOS5 Nové Město nad Metují - Rychnov nad Kněžnou, respektovat podmínky rozvoje NSO1 Broumovsko v kontaktním území, koordinovat zpřesnění ploch vymezených ZÚR v rozvojové ose, včetně dalších zastavitelných ploch pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů s přírodními, kulturními a civilizačními hodnotami území, respektovat vymezené cílové charakteristiky krajiny dotčené územím rozvojové osy.

ZÚR jsou dále stanoveny požadavky na vymezení následujících ploch a koridorů (řešeno v kap. d) plošné a prostorové uspořádání): -

prvky systému ekologické stability (NRBC 87 Peklo, NRBK K37 MB, RCB 1636 Pavlišov, RBC H009 Nad Bělovsí, RBC H072 Poříčská Metuje, RBC H073 Běloveská Metuje, H078 Kobylice, RBK RK 767, RK 768/2, RK H039, RK H040) protipovodňová ochrana území - úprava koryta toku Metuje v Náchodě a Velkém Poříčí (PPO3) územní rezerva VVTL plynovodu DN 500 PN 63 (TPr1); optimalizace trati č. 032 Jaroměř - Náchod s výstavbou tzv. Vysokovské spojky (DZ1); silniční obchvat Náchoda (DS7p); přeložka silnice II/303 v úseku mezi Náchodem a Velkým Poříčím s novým napojením na I/33 (DS14p); nadzemní elektrické vedení 2 x 110 kV Neznášov - Jaroměř - Česká Skalice - TR Náchod (TE3p); územní rezerva pro dálkový vodovodní řad Trutnov - Červený Kostelec - Velké Poříčí (TV1pr); předávací a regulační stanice Česká Čermná (TR2 - leží mimo řešené území) včetně STL přivaděče Česká Čermná z Polské republiky pro zabezpečení plynofikace Orlických hor (TP2) dle ZÚR je řešené území zařazeno do oblasti se shodným krajinným typem - krajiny lesozemědělské a krajiny lesní;

b) POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ Kapitola obsahuje analýzu požadavků na řešení ÚP Náchod vyplývajících z Územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Náchod, které byly zhotoveny v roce 2009, v roce 2010 proběhla aktualizace (URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové). ÚAP obsahují Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Náchod (dále jen PRURÚ) a vlastní Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Náchod (dále jen RURÚ). V podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území ORP Náchod jsou uvedeny informace o území v členění hospodářský pilíř, sociální pilíř a environmentální pilíř. tyto údaje byly základním podkladem pro průzkum řešeného území. Kromě textové části byla pro tvorbu doplňujících průzkumů a rozborů použita i data v elektronické podobě. Na základě analýzy dokumentu, porovnáním jeho textové a grafické stránky a dále srovnáním s dalšími získanými údaji o území byly zjištěny některé nesrovnalosti, které bude nutno v dalších fázích ÚP řešit (např. vymezení zastavěného území, rozpory ve výčtu a vymezení prvků systému ekologické stability území). Územním plánem budou respektovány limity využití území vyplývající z právních předpisů a rozhodnutí a z vlastností území a budou chráněny a rozvíjeny hodnoty uvedené v ÚAP. V této části ÚAP jsou uvedeny záměry v území vyplývající zejména z ÚPSÚ Náchod a ÚP VÚC Trutnovsko - Náchodsko (řešeno v rámci kap. a) a c). Druhá část textové části ÚAP - Rozbor udržitelného rozvoje území obsahuje SWOT analýzu dle třech výše uvedených pilířů udržitelného rozvoje území (podrobnější SWOT analýzy a souhrnná SWOT analýza). Obecně jsou v poslední kapitole definovány Problémy k řešení v ÚPD. V rámci aktualizace ÚAP v roce 2010 byl Rozbor udržitelného rozvoje území doplněn o SWOT analýzu a určení problémů k řešení v ÚPD pro jednotlivé obce. Pro město Náchod:


6


SWOT analýza Náchod

Silné stránky

Slabé stránky

Příležitosti

Vyšší koeficient ekologické stability Městská památková zóna Veškerá občanská vybavenost Oblastní nemocnice Veškerá technická vybavenost Tradiční kulturní a sportovní akce (Náchodská prima sezóna, Běh Hronov Náchod, Kuronské slavnosti) Výskyt Maloplošného zvláště chráněného území - Přírodní rezervace - Peklo u Nového Města nd Metují a NATURY 2000 - Evropsky významné lokality Březinka, Pevnost Dobrošov a Peklo Zdroj přírodní minerální vody v Bělovsi Zhoršená kvalita ovzduší Nedostatečné parkovací kapacity Teplárna Náchod - zdroj znečištění Výskyt sesuvných území v zastavěném území nebo zastavitelných plochách bránící možný rozvoj obce Velké dopravní zatížení tranzitní dopravou průtahem města Dořešení technické vybavenosti v místních okrajových částech Realizace obchvatu Rekreační potenciál Neexistence poddolovaného území v obci a tím její možnost rozvoje Úbytek obyvatelstva Zabírání zemědělské půdy

Hrozby

Nerealizace obchvatu a zhoršování dopravy průtahem města Chátrání lázeňského komplexu v Bělovsi Ohrožení povodněmi

problémy k řešení: ‐ ‐ ‐ ‐ ‐ ‐

Řešit rozvojové plochy pro bydlení Vybudování stezek pro nemotorovou dopravu Dořešení technické infrastruktury v okrajových místních částech Zajistit podmínky pro eliminaci negativních dopadů z průjezdné dopravy Řešit přeložku II/303 Řešit protipovodňová opatření

Lze konstatovat, že se výše uvedené problémy k řešení jsou pouze částečným průmětem těch, které jsou podrobněji specifikovány v rámci jednotlivých kapitol Doplňujících průzkumů a rozborů.

c) POŽADAVKY NA ROZVOJ ÚZEMÍ A PŘEDPOKLADY ROZVOJE MĚSTA Kapitola sumarizuje požadavky strategického charakteru, resp. požadavky na koncepci rozvoje řešeného území. Nejsou podrobněji řešeny plošné a prostorové požadavky na rozvoj města, které jsou předmětem kap. d) Požadavky vyplývající z ÚAP jsou předmětem kap. b) dokumentu. Kapitola se dále zabývá rozborem rozvojové perspektivy a priorit rozvoje města Náchoda.


7


c1) Požadavky a principy vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008 a nadřazené ÚPD Podrobně viz. kap. a).

c2) Požadavky a principy vyplývající z rozvojových dokumentů města Náchod Město Náchod má v současnosti zpracované zejména následující rozvojové dokumenty: -

Integrovaný plán rozvoje města Náchoda (centrum evropského projektování a.s., Hradec Králové, říjen 2008);

-

Strategický plán rozvoje Náchodska (??, červen 2005);

-

Územní plán sídelního útvaru Náchod (URBAPLAN, spol. s r.o., Hradec Králové, září 1998) včetně schválených změn;

Strategický plán rozvoje města Strategickým plánem zpracovaným komunitní metodou je stanovena vize rozvoje Náchodska do roku 2020. Náchodsko je definováno jako lázeňské, kulturní a průmyslové centrum euroregionu česko - polského pomezí. Náchod pak jako čisté rozvíjející se město, přirozené středisko regionu s odpovídajícím zastoupením úřadů, služeb a občanskou vybaveností a dostatečnou dopravní dostupností. Strategie rozvoje je definována v rámci následujících okruhů specifických cílů (stručný výtah): Doprava a infrastruktura, životní prostředí -

rozvoj Náchodska bude zaměřen zejména na výstavbu vnějšího dopravního systému (vymístění tranzitní dopravy) a zlepšení vnitřního dopravního systému regionálního dopravního systému. Navrhuje se podpora dopravní infrastruktury z pohledu cestovního ruchu a lázeňství a rozvoje česko-polské spolupráce.

Ekonomika a průmysl -

cílem je vytvářet pružná trh práce, podmínky a zázemí pro rozvoj a podnikání nepoškozující životní prostředí a podpora aktivit podnikání v cestovním ruchu.

Občanská vybavenost, služby - kvalita života -

zlepšení podmínek pro kvalitní bydlení, komplexní rozvoj občanské vybavenosti, zlepšení vzhledu města.

Cestovní ruch a česko-polská spolupráce -

cílem je propagace regionu, rozvoj v oblasti cestovního ruchu a rozvoj česko – polské spolupráce. Rozvoj lázeňství v regionu.

Integrovaný plán rozvoje města Náchoda Integrovaný plán rozvoje města (dále jen IPRM) je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů (SF) v programovacím období 2007 - 2013. IPRM jsou definována základní opatření a aktivity, které jsou dále rozpracována do definice konkrétních úkolů. Jedná se o následující opatření (stručný výtah): Obnovení tradice Náchoda jako lázeňského města -

zaměření na obnovu lázní, revitalizaci významných veřejných prostranství a okolí lázeňského komplexu;

-

zvýšení atraktivity veřejných ploch a obnova historických objektů ve městě;


8


-

zaměření na regeneraci a rekonstrukci historických lokalit a objektů k volnočasovým aktivitám, revitalizace parků a hřišť;

-

zkvalitnění infrastruktury pro občanské a veřejné služby;

-

zaměření na rekonstrukci sportovních, zdravotnických, kulturně - společenských zařízení a vzdělávacích, služeb veřejné dopravy;

Rozvoj příhraniční spolupráce a cestovního ruchu -

zaměření na propagaci lázeňského regionu, zkvalitnění související infrastruktury;

Územní plán sídelního útvaru Náchod Územní plán v textové části jednoznačně nestanovuje koncepci rozvoje řešeného území, tu je možno vysledovat z dílčích kapitol a grafické části ÚPSÚ. I zde je ústředním bodem vymístění tranzitní dopravy mimo centrum Náchoda. Územní plán dále řeší náprava urbanistických disproporcí a rozvojové plochy pro jednotlivé funkce. S ohledem na dobu vzniku se ÚPSÚ nezabýval přeshraničními vazbami, jeho rozvoj je podřízen funkci příhraničního regionálního centra s významným hraničním přechodem do Polska. Shrnutí: Z výše uvedeného je možno definovat rozvojové vize města Náchoda, které by měly být adekvátně reflektovány v rámci koncepce ÚP Náchod: -

rozvoj Náchoda jako lázeňského města;

-

vymístění tranzitní dopravy mimo centrum Náchoda a optimalizace vnitřního dopravního systému;

-

posílení pozice Náchoda jako regionálního centra a rozvoj přeshraniční spolupráce (propojení lázeňských aktivit a koordinace obslužných funkcí blízkých měst jak v České republice, tak v Polsku);

-

přitažlivost města pro trvalé bydlení, rekreaci a cestovní ruch (vytvoření podmínek pro různé formy kvalitního bydlení, rozšiřování a zkvalitňování nabídky občanské vybavenosti a služeb, vytváření podmínek pro podnikatelské aktivity nenarušující životní prostředí);

c3) Celkové rozvojové perspektivy a priority města Demograficko-sociální východiska Všechny komplexnější rozvojové záměry ve městě jsou úzce svázány s trvalejší populační stabilizací na řešeném území. I přes mírný pokles lidnatosti v posledních letech (-1159 ob. v období 2001-2011 s indexem 94,6) a dosti nevýhodnou věkovou strukturu populace (převaha poproduktivní složky nad předproduktivní 14,3 % ku 17,5 %) je toto východisko reálně splnitelné. V roce 2001 bylo dosaženo historického populačního maxima, zatímco minimum bylo spjato s výchozím rokem podchyceného období (6757 obyv. v r. 1869). Největšího boomu přitom Náchod dosáhl v souvislosti s rozvojem průmyslu (zejména textilního) již v následujícím časovém úseku 1869-1900, kdy se vlastní město populačně téměř ztrojnásobilo (resp. více jak zdvojnásobilo v dnešních administrativních hranicích). Dlouhodobější horizont posledních 20 let pak již indikuje vyrovnaný populační trend, když index 2011/1991 činí 97,7. Podmínkou setrvání tohoto vývoje je však udržení atraktivity obytné funkce ve městě. Vzhledem k nedostatku vhodných rozvojových ploch pro bydlení ve vlastním Náchodě (danému zejména terénními podmínkami) je v posledních letech nová obytná výstavba významně zastoupena i v okrajových částech původně venkovského charakteru, což zde tlumilo přirozený úbytek obyvatel. I přes přítomnost několika sídel převážně venkovského charakteru v administrativním rámci města nelze v Náchodě příliš počítat s "populační rezervou" v podobě rekreantů - to pokud by se tu fakticky i formálně stali trvale žijícími osobami (v r. 2001 zde bylo jen 138 bytových jednotek sloužících k rekreaci a 57 přechodně obydlených bytů). Přestože demografické trendy lze na městské úrovni ovlivnit pouze částečně, je vhodné snahu o populační stabilitu trvale reflektovat v politice města, včetně územních záměrů (podpora vhodné nové výstavby pro bydlení, příp. obnova stávajících objektů k obytným účelům, využití dílčího potenciálu současných dlouhodobých rekreantů apod.). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

9


Sociálně-ekonomická, urbanistická a environmentální východiska Pro trvalé bydlení jsou přitom v Náchodě vesměs dobré podmínky. Negativa spojená s kapacitním tranzitní dopravou vedenou středem města a s přítomností 6 významnějších zdrojů znečištění ovzduší (vč. teplárny v centru města) jsou do značné míry vyvážena kvalitním a rekreačně využitelným zázemím města, solidní dopravně-geografickou polohou a obslužností veřejnou dopravou, dostačující a pestrou nabídkou školních i předškolních zařízení, zdravotnické i sociální vybavenosti (vč. regionální nemocnice) i dalších služeb. Město má velmi dobrý standard také v nabídce sportovněrekreačních aktivit (3 větší venkovní areály, zimní stadion, koupaliště a krytý bazén, dopravní hřiště, sportoviště u školských zařízení aj.). Bohatá je i místní spolková a kulturní scéna, podporovaná přítomností místního divadla, muzea, knihovny, galerie, zámku a víceúčelového zrekonstruovaného objektu Hotelu U Beránka. Ani technická infrastruktura není zásadním limitem rozvoje. Počítá se pouze s dílčím doplněním některých prvků TI (kanalizace, plyn) v okrajových částech města (Pavlišov, Dobrošov aj. - viz dále) a potřebných sítí v rozvojových lokalitách. Výhodou je plošné pokrytí veřejnou vodovodní sítí s dostatečnou kapacitou zdrojů vody. Pro perspektivní rozvoj řešeného území je důležitým prvkem i udržení pestré a konkurenceschopné nabídky místních ekonomických aktivit, která je v Náchodě historicky založena. Také díky ní se míra nezaměstnanosti ve zdejším mikroregionu dlouhodobě pohybovala pod krajskou úrovní, což však již aktuálně neplatí - i kvůli útlumu výrobní funkce některých tradičních podniků v posledních letech (Tepna, částečně Rubena aj.). Průmyslový sektor, který na sebe v Náchodě v r. 2001 vázal ještě přes 35 % zaměstnaných ekonomicky aktivních obyvatel, bude patrně ještě po nějakou dobu významným pilířem ekonomiky města. Nutno je však sladit fungování a příp. rozvoj všech ekonomických aktivit se žádoucí obnovou lázeňské funkce ve městě. A to nejen v Bělovsi, na níž jsou tradičně vázány hlavní léčivé zdroje a související prvky. Náchod jako celek by se svým vysokým standardem doprovodné občanské vybavenosti (kulturní, sociální, zdravotnické, sportovně-rekreační) mohl sloužit jako „servisní zázemí“ budoucí přeshraniční lázeňské zóny Běloves Kudowa Zdrój. Výraznější úlohu v podpoře takto směřovaného místního ekonomického rozvoje by mohly sehrát i aktivity zaměřené na rozvoj nelázeňského turismu a dlouhodobější rekreace. Výhodou města je pestrost potenciální nabídky přímo v řešeném území. Tu tvoří v první řadě kvalitní přírodní zázemí a bohaté kulturně-historické dědictví (cenný fenomén řeky Metuje vč. malebného údolí Peklo, lesopark Montace, Dobrošov a unikátní pevnostní systém v okolí, hustě vedené turistické stezky vč. naučných + značené cyklotrasy, Městská památková zóna se zámkem, četné památky bojů zejména z r. 1866, lokalityči objekty spojené s významnými osobnostmi). Cenná je i blízkost atraktivního širšího zázemí v regionu (nedaleká VN Rozkoš, Babiččino údolí, CHKO Broumovsko vč. Adršpašsko-teplických skal aj.). Co se týče klíčové doprovodné infrastruktury, ubytovací kapacity (zejména hotelového typu) jsou vzhledem k velikosti města vcelku dostatečné, jejich příp. doplnění by bylo závislé na míře rozvoje zejména lázeňských aktivit. Plusem pro rozvoj turistiky je též fungování informačního centra a sezónních cyklobusů. Orientaci na tento směr rozvoje by odpovídalo i doplnění sítě cyklostezek a propojení značených cyklotras - s významem i pro bezpečnější a ekologicky citlivou dojížďku za prací a službami (s limitem terénních poměrů). Důležitou podmínkou dalšího rozvoje území výše uvedeným směrem je však zkvalitnění dopravního napojení města a zlepšení vnitroregionálních a přeshraničních vazeb. Nutnost odklonu tranzitní silniční (zejména nákladní) dopravy mimo město vyplývá z negativních environmentálních dopadů trasování hlavního průtah po silnici I/33 (E67). Ta vytváří mj. prostorově-funkční bariéru a zčásti degraduje Náchod na „průjezdní město“. Výraznou úlohu v dopravní obsluze řešeného území i širšího regionu by měla sehrát železnice, jejíž potenciál je dlouhodobě zanedbáván a nevyužit. Žádoucí je zejména její propojení se sousedním polským lázeňským městem Kudowa Zdrój, realizace přímého spojení s Hradcem Králové bez současného úvraťového úseku a prověření využití železniční trati pro dopravní obsluhu vnitřního města - např. formou tzv. tramvajovlaku (tramtrain). Za žádoucí urbanistický krok lze považovat větší funkční propojení zastavěného území města s jeho přírodním zázemím, to vše ale při zachování biologické a rekreační prostupnosti krajiny. Stejně vhodné je i posílení zelených ploch v těch zónách města, kde je výrazná absence tlumivé a ozdravné funkce zeleně (zejména centrální zóna). Nezbytným krokem je sanace zbývajících starých ekologických zátěží (především SUN), revitalizace ploch s charakterem tzv. brownfields, příp. i obnova některých stavebně hodnotných, avšak zchátralých objektů. Žádoucí je i zprůchodnění některých partií města, posílení protipovodňové ochrany města (v kombinaci s úpravou nábřeží Metuje) a revitalizace některých menších toků (vč. prověření dílčího odtrubnění některých úseků Radechovky či Mlýnského potoka).


10


Vyčerpány nejsou ani všechny formy přeshraniční a mikroregionální spolupráce, která je u některých finančně náročnějších a významově přesahových investic či záměrů často nezbytná. Náchod - i jako součást Euroregionu Glacensis, má k rozvoji těchto snah dobrou výchozí pozici. Jako prospěšná se jeví zejména koordinace rozvojových aktivit se sousedním Velkým Poříčím, Hronovem, Vysokovem, Kramolnou, Dolní Radechovou a polským městem Kudowa Zdrój. Úkolem nového územního plánu by mělo být zejména vytvoření předpokladů pro zkvalitňování životních podmínek a trvalejší stabilizaci počtu obyvatel ve městě. Je nutno navrhnout vhodné lokality jak pro bydlení, občanskou vybavenost, tak i pro rozvoj podnikatelských a souvisejících aktivit (vč. optimalizace dopravní infrastruktury). Jedním z principů ÚP musí být maximálně harmonické řešení přírodního zázemí a vytipování možností využití tohoto potenciálu pro obnovu lázeňské funkce, rekreaci a cestovní ruch. 

Vývoj počtu obyvatel Rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006*

2011*

Náchod

6757

15138

18649

18562

18846

19729

20713

20712

21400

21079

20241

Náchod

3537

10049

11811

12825

13104

13148

14045

14216

13570

-

15332*

Babí

306

726

1170

1046

1047

1010

842

738

769

-

766

Běloves

704

1430

1676

1629

1555

1594

1934

1670

1505

-

1430

Bražec

134

155

229

250

296

299

255

230

230

-

218

Dobrošov

385

463

354

197

201

148

109

76

113

-

119

Jizbice

306

308

319

252

262

253

227

211

239

-

228

Lipí

436

524

538

491

375

337

303

310

321

-

353

Malé Poříčí

191

481

492

361

375

304

262

282

299

-

275

Pavlišov

359

383

333

221

216

208

182

190

187

-

204

Staré Město n. M.

399

619

1727

1290

1415

2428

2554

2789

4167

-

1316*

Pozn.: údaje 1869-2001 k datu příslušného SLDB; * za rok 2006 údaje podle ČSÚ k 1. 1. 2006; za rok 2011 údaje dle evidence obyvatel MÚ Náchod k 18. 7. 2011; značný rozdíl lidnatosti u č.o. Staré Město (úbytek oproti SLDB 2001 o 2851 obyvatel) a u č.o. Náchod (+ 1762 obyv.) je patrně způsoben započtením obyvatel Sídliště u nemocnice k č.o. Náchod, přestože SUN leží ještě na k.ú. Staré Město nad Metují);

Vývoj počtu obyvatel v Náchodě 25000 20000

15000 10000

5000 0 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2006*

2011*

rok

Město Náchod celkem


č.o. Náchod

11


Vývoj počtu obyvatel menších místních částí Náchoda 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011*

Pavlišov

Staré Město n. M.

rok Babí

Běloves

Bražec

Dobrošov

Jizbice

Lipí

Malé Poříčí

d) POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY) Kapitola obsahuje analýzu stávajícího stavu uspořádání území a dále formulaci požadavků vyplývajících z této analýzy, z předcházejících dokumentací a podkladů, z přípravných prací pořizovatele a jednání týmu pro územní plán Náchoda.

d1) Charakteristika urbanistické struktury sídel na území města a uspořádání krajiny Řešené území představuje administrativní rámec města Náchod. Z morfologického hlediska je toto území mimořádně členité, což je dáno jeho polohou v Podorlické pahorkatině s údolím významného vodního toku Metuje. Jádrový sídelní útvar (tvořený urbanisticky provázanou intenzivní zástavbou na k.ú. Náchod, k.ú. Běloves a k.ú. Staré Město nad Metují) sleduje údolí řeky od východu, vystupuje do svahů na obou jejích březích. Souvislá zástavba jádrového sídelního útvaru je ukončena na západě v sedle Branka. Kromě kompaktnosti zástavby sjednocují jádrový sídelní útvar prvky dopravní infrastruktury, z nichž se nejvýrazněji projevuje průtah silnice I/33 (mezinárodní tah E 67) s peáží silnice I/14 a navazující silnicí II/303. Další místní části vykazují alespoň částečnou prostorovou izolovanost. Na severu se v údolí Metuje nachází Malé Poříčí, na jihu je část Bražec. Zbývající místní části jsou v polohách vyšších o 100 až 200 m než mají části v údolí. Na pravém břehu se jedná o části Babí a Pavlišov, na levém břehu jsou v náhorní poloze části Lipí, Jizbice a Dobrošov. Celek správního území města představuje mimořádně silně urbanizovaný prostor se zástavbou rozprostřenou do krajiny. Důvodem těchto specifických forem urbanizace je nejen vysoká REGIO, projektový ateliér s.r.o.

12


intenzita zástavby jádrového území, faktické vyčerpání možností dalšího zahušťování v tomto území, ale také mimořádné podmínky pro každodenní a víkendovou rekreaci obyvatel v dosažitelných vzdálenostech od města. Četné původní zahrádkové osady a zahrady se postupně transformují v plochy čistě rekreační popř. v plochy s funkcí bydlení. Řešené území náleží do typu lesozemědělský krajinný typ, v údolí Metuje a na velké části k.ú. Dobrošov je krajina lesního typu. Charakteristickým prvkem krajiny Náchodska jsou objekty pevnostního systému II. světové války Dobrošov, jejichž četnost je nejvyšší na k.ú. Dobrošov a dále na k.ú. Pavlišov a Babí u Náchoda. Administrativní uspořádání města Náchod Urbanistický celek

Název katastrálního území Náchod

Název místní části Náchod

Staré Město nad Metují

Staré Město n. Metují

Běloves

Běloves

Babí u Náchoda

Babí

Bražec Dobrošov Jizbice u Náchoda Lipí u Náchoda Malé Poříčí Pavlišov

Bražec Dobrošov Jizbice Lipí Malé Poříčí Pavlišov

Jádrový sídelní útvar

Ostatní části města

Název základní sídelní jednotky Hamra Kladské Předměstí Montace Montacký les Náchod Podzámčí Nový Svět Plhov U Branky U Kramolé U Metuje Hamra - jih Pod Rozkoší Skalka Staré Město n. Metují U Metuje Běloves Homolka Babí Babí - východ Bražec Dobrošov Jizbice Lipí Malé Poříčí Pavlišov

Urbanistická charakteristika sídel dle jednotlivých částí města: Jádrový sídelní útvar - celek jádrového sídelního útvaru je tvořen zástavbou na k.ú.Náchod, k.ú. Staré Město nad Metují a k.ú. Běloves. Náchod Náchod byl po celou dobu svého historického vývoje politickým, hospodářským a správním centrem území. Význam města byl ovlivněn zejména jeho polohou ve strategickém komunikačním prostoru na pomezí Čech a Kladska, hospodářský rozvoj dále souvisel s využitím řeky Metuje, významně se aktivoval také po vybudování železniční trati, velkou roli v rozvoji města sehrávají lázně v Bělovsi. Kontinuální dlouhodobý rozvoj města v poměrně stísněném prostoru s kvalitním přírodním zázemím dal vznik specifickým urbanistickým formám, generovaly se však také četné urbanistické problémy. Charakteristické rysy města představuje vedle značné intenzity využití jádrového území města, také prolínání obytné a výrobní zóny. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

13


Velmi příznivé jsou podmínky pro bydlení ve čtvrtích situovaných na svazích mimo dosah masivních projevů inverzí, město má mimořádné podmínky pro každodenní rekreaci; areály, stavby a zařízení veřejné infrastruktury vykazují vesměs dobrou architektonicko-urbanistickou kvalitu, pozitivně působí vlastní historické jádro města. V obrazu města se masivně uplatňují přírodní prvky, zelené klíny pronikají mnohde až k samotnému centru, velmi působivé jsou pohledové horizonty, výrazná je dominanta zámeckého vrchu. Negativně působí výrazná komunikační bariéra tvořená tělesem železničního valu, mimořádně nepříznivé jsou důsledky vedení silně zatížených silničních tahů obytným územím (zejména se jedná o silnici I/33 s evropským tahem E67). Město trpí nedostatkem veřejných prostranství, málo se uplatňuje řeka s nábřežími. V důsledku specifických morfologických poměrů jsou ztíženy podmínky pro zajištění dopravní obsluhy u četných lokalit, zejména se tento problém projevuje v prostorech, kde se původní rekreační zástavba transformuje na trvalé bydlení. Schází také lepší dopravní propojení mezi částmi na pravém a levém břehu řeky. Průnik výroby do oblasti centra a dalších obytných území přináší kromě přímých negativních dopadů výrobních procesů také umocnění negativních projevů případných brownfields (opuštěných a devastovaných areálů výroby). Tento fenomén má však i pozitivní stránku - ustupující výroba může poskytovat nové prostory a možnosti rozvoje uvnitř města. Příkladem nevhodného využití takového prostoru je situování velkoplošné přízemní unifikované prodejny na části areálu zaniklé továrny Tepna. Městská památková zóna zahrnuje historickou zástavbu centra, zámecký vrch se zámkem a ulicemi na jeho severovýchodním a jihozápadním úpatí. Od jihu je MPZ vymezena valem železniční trati. Ochranná zóna MPZ zahrnuje navíc lesy na hřbetu s přístupovou cestou k zámku - Alej Kateřiny Zaháňské. Historické jádro města na úpatí zámeckého vrchu má podkovovitý půdorys s ústředním prvkem čtvercového náměstí, z něhož paprskovitě vybíhají úzké ulice. Architektura staveb dokládá historický vývoj města. Vedle prvků náležejících středověkému opevněnému sídlu se v malém prostoru centrální části výrazně uplatňují representativní stavby související s rozvojem města v 19. století, 20. století je kromě hodnotných staveb representováno také některými nevhodnými urbanistickými zásahy (např. bodové bytové domy v ulici Parkány). Zástavba mezi tělesem valu s železniční tratí a řekou se původně formovala jako městská struktura s uličním systémem a uzavřenými nebo polootevřenými bloky (převážně 3 - 4 podlažní objekty), později byly doplněny solitérní objekty. Ve čtvrti Hamra se silně uplatňuje symbióza funkcí areály průmyslové výroby se prolínají se starší smíšenou městskou zástavbou, při řece jsou soustředěny sportovní areály, ve čtvrti jsou situovány také vícepodlažní bytové panelové objekty. K vysoké dopravní zátěži komunikací přispívají kapacitní komerční zařízení. Městské prostředí je narušeno některými mimořádně nevhodnými funkcemi - např. sběrný dvůr, čerpací benzinová stanice či prodejna ojetých vozidel. Na východě je zástavba centra ukončena rozlehlou plochou bývalého seřaďovacího nádraží železniční stanice Náchod. Vlastníkem jsou části pozemku postupně rozprodávány; bezkoncepční zástavba vede k urbanistickým problémům, jejichž náprava bude mimořádně obtížná. Areál Teplárny, z něhož je zásobována velká část města, je problémem nejen urbanistickým; jeho emise velkou měrou přispívají k dalším složkám znečištění ovzduší města. Estetickým problémem je teplovodní vedení směřující z výtopny do různých částí města, nadzemní části vedení se devastujícím způsobem projevují zejména na nábřeží Metuje. Ve vyvýšené poloze nad výrobními areály východně od silnice I/14 je situováno starší sídliště nízkopodlažních bytových domů a převážně rodinných domů tzv. Kašparák. Čtvrť Plhov (severně od Tepny a západně od silnice I/14) tvoří z větší části sídliště bytových domů v panelové technologii (deskové 8 NP, věžové až 13 NP). Na sídliště se základní školou navazuje moderní sportovní areál zahrnující koupaliště. Smíšená obytná a rekreační zástavba Ikárie je přechodovou fází v procesu postupné přestavby původní zahrádkové osady na bydlení. Stabilizovaná zástavba převážně rodinných domů tvoří přechod do nezastavěného území na Zámeckém vrchu. Další část jádrového území na k.ú. Náchod tvoří zástavba na severozápadně orientovaném svahu nad řekou („Pod Montací“). Jsou zde situovány nejvýznamnější areály městské vybavenosti (školy, nemocnice, domov seniorů, zimní stadion). Rozsáhlé sídliště převážně rodinných domů vně přechází do smíšené zástavby obytné-rekreační. Areál pivovaru je jedinou výrobní plochou v dané lokalitě. „Montace“ je rekreační les s rozsáhlým sportovně rekreačním areálem, který přímo navazuje na zástavbu. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

14


Čtvrti Nový Svět a Klínek představují rozsáhlé stabilizované území rodinné zástavby na svazích severně od železniční trati. Část plochy zahrádkové osady Klínek je v procesu postupné změny využití pro bydlení. Území (zejména v lokalitě Klínek) je obtížně dopravně obsluhovatelné. Obytná zástavba čtvrti Branka je převážně soustředěna ve vyvýšené poloze nad průtahem. Rozvoj výroby a výrobních služeb se v současnosti odehrává na rozhraní území města a území obce Vysokov. Sídliště bytových domů v panelové technologii (4 NP deskové, 6 NP bodové) leží částečně již na k.ú. Staré Město nad Metují. V jádrovém území a zejména na k.ú. Náchod se nejvíce projevuje negativní vliv dopravy na páteřní komunikaci. Symbióza průtahu silnice I/33 s peáží silnice I/14 a dopravní obsluhy pro městskou zástavbu tento negativní vliv na obytné území násobí. Ačkoli byly křižovatky přebudovány na kruhové, nelze ve stávajících podmínkách docílit plynulosti dopravního toku, kolony na průtahu jsou častým jevem. Při východním okraji centra se nachází ve velmi stísněném prostoru nejproblematičtější dopravní uzel města. Stýkají se zde zájmy dopravy silniční (z tahu I/33 se odpojuje silnice I/14 a silnice II/303), dopravy železniční (železniční trať se železniční stanicí), dopravy hromadné (vlakové a autobusové nádraží) a dopravy pěší s trasami směřujícími do centra a dalších částí města. Běloves Bez urbanistického předělu přechází na východě městská zástavba na k.ú. Běloves. Na nábřeží Metuje pokračuje lokalita vysokopodlažních bytových domů, na výrobní zónu za nádražím navazuje rozsáhlé území se smíšeným charakterem - plochy sportovních areálů jsou prostoupeny skupinami obytných objektů, vyskytují se zde i poměrně rozsáhlé celky nezastavěného území. Na tah I/33 až k samému hraničnímu přechodu jsou navázána plošně rozsáhlá komerční zařízení. Centrum Bělovsi tvořené nízkopodlažní obytnou zástavbou se rozkládá po obou březích Metuje, na východě je zakončeno areálem lázní. Lázně Běloves jsou po nezdařené privatizaci mimo provoz, při jejich obnově bude nejproblematičtější zajištění infrastruktury a opětovné získání některých původních součástí areálů. Způsob využívání území lázeňského místa a tzv. vnitřního území lázeňského místa podléhá režimu ochrany, který byl stanoven statutem lázeňského místa. Svahy nad silnicí II/303 (Karlův kopec, k.ú. Běloves) jsou pokryté zástavbou rodinných domů; enklávy bydlení pronikají i do ploch individuální rekreace vymezených v původním ÚPSÚ jako zahrádkové osady. Dominantou lokality je skupina bodových bytových domů. Území mezi paralelními dopravními tahy v ulicích Kladská a Polská, jímž rovněž prochází železniční trať, má převážně výrobní charakter. Na severu (v okolí zastávky Náchod Běloves) jsou situovány převážně skladové areály, mohutný je areál hraničního přechodu. Staré Město nad Metují Údolní poloha je vyplněna výrobními areály („Hamra-jih“). Starší obytná zástavba doprovází dále řeku v sevřeném údolí, na jižně orientovaném svahu nad řekou se rozkládá soustředěná lokalita rodinných domů Skalka. Na ostrožně nad řekou bylo vybudováno „Sídliště u nemocnice“ (SUN) tvořené převážně bytovými panelovými domy střední podlažnosti (4 - 6 NP). U vybraných lokalit rodinné rekreace probíhá proces změny využití ve prospěch bydlení (plochy smíšené obytné rekreační vymezené v grafické části průzkumů). Další místní části města mimo jádrový sídelní útvar: Malé Poříčí Převážně obytná zástavba doprovází silnici II/303; při severní hranici k.ú. se nachází výrobní průmyslový areál. Babí Obytná zástavba v náhorní poloze má příměstský charakter, na k.ú. Babí u Náchoda jsou dále tři drobné odloučené lokality pro bydlení; dvě z nich jsou přístupné pouze ze silnice v údolí Metuje (II/303). Dále je v údolí mezi silnicí a železnicí je situován rozsáhlý výrobní areál. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

15


Pavlišov Zástavba má venkovský charakter; bývalý zemědělský areál je situován v izolované poloze. Bražec Údolní polohu vyplňuje z větší části areál ČOV. Obytná zástavba obklopuje silnici III/01420 napojenou na silnici I/14. Dobrošov Jedná se o nejvýše položenou část Náchoda (580 m n. m.). Zástavba má smíšený charakter rekreačně obytný. Pevnostní systém Dobrošov je hojně navštěvovanou lokalitou cestovního ruchu stejně jako Jiráskova chata s rozhlednou. „Polsko“ a „Amerika“ jsou odloučené lokality, vedle objektů pro rekreaci obsahují také bydlení, „V Potokách“ je odloučenou lokalitou rodinné rekreace. Lipí Starší zástavba v okolí původní návsi má venkovský charakter, v severní části se již jedná o zástavbu příměstskou. Lokalita na východním okraji původně v ÚPSÚ navrhovaná jako zahrádková osada je využívána pro individuální rekreaci. Stávající dopravní infrastruktura není v mnoha lokalitách dimenzována s ohledem na probíhající i předpokládaný rozvoj. V jižním výběžku k.ú. se v hlubokém údolí Metuje nachází odloučená část zastavěného území spadající do proslulé turistické lokality Peklo. V okolních lesích jsou roztroušeny četné objekty rodinné rekreace. Jizbice Zástavba je uspořádána kolem malé návsi, má převážně venkovský charakter. Ve východní části se nachází funkční zemědělský areál.

d2) Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití území V rámci zpracování průzkumů a rozborů bylo celé správní území města rozčleněno (ve smyslu vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území) na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. Tímto termínem se označují plochy určité homogenní funkce (hlavní funkce včetně souvisejících funkcí a dalších zahrnutých funkcí), které se vymezují s ohledem na specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a pro stanovení požadavků na využívání území. V rámci průzkumů a rozborů je členění na plochy s rozdílným způsobem využití detailnější tak, aby průzkum poskytnul co nejvíce informací o území. Tento výstup bude využit jako podklad pro vlastní návrhovou část územního plánu. Dokument potom vymezí homogenní plochy s vyšší flexibilitou způsobů využití. Níže uvedené informace se týkají konkrétních kriterií vymezení plochy; charakteristika plochy pokud se uvádí - je zaměřena na funkci hlavní, mezi souvisejícími a dalšími zahrnutými funkcemi jsou zpravidla pozemky, stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury a veřejná prostranství. V případech, kdy v terénu zjištěný způsob využití území není v souladu s katastrem nemovitostí (jedná se např. o plochy RI v krajině, jejichž zástavba není zapsána v KN), obsahuje Výkres stavu funkčního využití území (výkres č. 1) předmětnou plochu bez vymezení hranice zastavěného území. V zastavěném území jsou zastoupeny následující druhy ploch: Plochy smíšené obytné – městské - (SM) Plochy smíšené obytné zahrnující bydlení a obslužnou sféru místního a nadmístního významu jsou vymezeny na území historického jádra a v navazujících částech jádrového území města, pokud nejsou pozemky a stavby zahrnuty do jiných druhů ploch. Pokud to bude účelné (zejména z důvodu uplatnění specifických regulativů pro historické jádro s MPZ), budou návrhem ÚP odlišeny plochy druhu smíšené obytné - centrální. Plochy bydlení – v bytových domech - (BH) Jsou samostatně vymezeny pro stavby bytových domů včetně pozemků, které slouží zejména jako obytná zeleň a dopravní vybavení pro obyvatele těchto domů. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

16


Plochy bydlení – v rodinných domech – městské a příměstské – (BI) Plochy jsou vymezeny v jádrovém sídelním útvaru; hlavní využití v nich představuje bydlení s příměsí nerušících obslužných funkcí včetně vybavenosti a služeb. V plochách mohou být zahrnuty také pozemky, stavby a zařízení rodinné rekreace a samostatné zahrady, pokud rozlohou významně nepřesahují obvyklé rozlohy pozemků v lokalitě. Plochy bydlení – v rodinných domech – venkovské – (BV) Jsou vymezeny v místních částech mimo jádrové území, zahrnují kromě pozemků rodinných domů a zemědělských usedlostí zahrady v prolukách (mimo zahrad, které mají pro svůj rozsah samostatně vymezenou plochu), stavby a zařízení vybavenosti včetně výrobních služeb a zemědělské malovýroby (pokud se jedná o areály nebo stavby s bydlením) apod. Plochy smíšené obytné – rekreační – (SR) Nacházejí se při okrajích jádrového sídelního útvaru; vznikaly zejména tam, kde ÚPSÚ navrhoval přestavbu zahrádkových kolonií na plochy bydlení, jsou tvořeny pozemky staveb pro bydlení v rodinných domech a pozemky staveb pro rodinnou rekreaci. Smíšená zástavba vznikla ale i v některých lokalitách, které byly určeny jako zahrádková osada (např. jižně od lokality RD Skalka). Problémem, který se projevuje u mnohých lokalit tohoto druhu, je obtížné zajišťování dopravní obslužnosti území. Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci – (RI) Jsou vymezeny pro soustředěné skupiny pozemků staveb pro rodinnou rekreaci, popř. jednotlivé pozemky či stavby pro rodinnou rekreaci a také tam, kde původní ÚPSÚ vymezil stávající nebo navrhované zahrádkové osady, v nichž byly umisťovány stavby pro rodinnou rekreaci. Pokud nemá stavba pro rodinnou rekreaci (uvedená KN) vlastní pozemek, je plocha (včetně hranice zastavěného území) vymezena pouze na stavební parcele. Plochy rekreace – zahrádkové osady – (RZ) Byly vymezeny na pozemcích ve vlastnictví Města Náchod v Babí a na k.ú. Staré Město nad Metují. Plochy mají společné oplocení, nejsou rozčleněny na jednotlivé pozemky, nejsou na nich stavby. Plochy rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci – (RH) Jedná se o jedinou plochu obsahující autokemping. Plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední – (OM) Jsou samostatně vymezeny pouze pro prostorově významnější areály. Ostatní stavby a zařízení dané funkce jsou zahrnuty v jiných druzích ploch. Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura – (OV) Jsou samostatně vymezeny pouze pro prostorově významnější areály nebo objekty. Ostatní stavby a zařízení dané funkce jsou zahrnuty v jiných druzích ploch. Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení – (OS) V průzkumové části jsou zahrnuty i plochy předmětné funkce, pro které nejsou v katastru nemovitostí uvedeny samostatné pozemky. Plochy občanského vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá – (OK) V průzkumové části zahrnují tyto plochy i parkoviště zřizovaná pro jednotlivá zařízení. Plochy občanského vybavení – lázeňství - (OL) Jsou vymezeny v Bělovsi v areálech lázeňství ale i na pozemcích, které dříve lázeňství sloužily, avšak jejich současné využití je jiné. Plochy veřejných prostranství – (PV) Plochy obsahují prostorově významná veřejná prostranství (ulice a další komunikace, náměstí, rozptylové plochy); většinou jsou veřejná prostranství zahrnuta do ploch jiných druhů. Plocha dopravní infrastruktury dopravní infrastruktury – silniční - (DS, DSa, DSp, DSč, DSg) Jsou samostatně vymezeny na pozemcích silnic I. II. a III. třídy; plocha DSa je vymezena v prostoru, REGIO, projektový ateliér s.r.o.

17


jehož převažující funkcí je autobusové nádraží; plochy DSp jsou samostatně vymezeny pro větší veřejná parkoviště; plochy DSg jsou vymezeny pro větší uskupení garáží; plochy DSč jsou vymezeny pro čerpací stanice pohonných hmot. Plocha dopravní infrastruktury dopravní infrastruktury – železniční - (DZ) - zahrnuje pozemky drážní. Plochy výroby a skladování - lehký průmysl - (VL) - jsou vymezeny rovněž v prostorách výrobních areálů s ukončenou výrobou, které mají charakter brownfields. Plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba - (VD) - jsou vymezeny pro areály a stavby charakteru výrobních služeb a v areálu farmaceutické výroby na k.ú. Malé Poříčí. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba - (VZ) - v průzkumové části jsou vymezeny pro areály a stavby zemědělské výroby a zahradnictví. Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě - (TI) - jsou vymezeny pro areály a stavby technické infrastruktury většího rozsahu. Plocha technické infrastruktury – plochy pro stavby a zařízení pro nakládání s odpady - (TO) - plocha pro nakládání s odpady je vymezena rovněž pro odkaliště (úložiště popílku z teplárny), aniž by zde byla stanovena hranice zastavěného území. Plochy specifické - (X) Plochy specifické jsou vymezeny pro pozemky (ostatní plochy), které v KN náleží k objektům vojenského opevnění. Plochy sídelní zeleně: Plochy veřejných prostranství – veřejná zeleň - (ZV) - byly vymezeny i tam, kde zeleň danou funkci doposud neplní, má však z hlediska polohy a vazeb předpoklady pro požadovanou funkci. Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - (ZS) - byly samostatně vymezeny u rozsahem významných zahrad. Plochy zeleně - přírodního charakteru - (ZP) - byly samostatně vymezeny tam, kde sídelní zeleň nemá charakter ploch výše uvedených a nejedná se o plochy PUPFL. V nezastavěném území jsou vymezeny následující druhy ploch: Plochy lesní - (NL) Plochy lesní zahrnují rovněž lesy ochranné a lesy zvláštního určení – příměstské a rekreační, jejichž vymezení je patrné vyjádřením limitu. Dále jsou vymezeny plochy, jejichž porost má charakter lesa, ale v katastru nemovitostí nejsou jako les uvedeny. Plochy zemědělské - (NZ) Plochy zemědělské zahrnují pozemky orné půdy, pozemky trvalých travních porostů dle KN a plochy ostatní (neplodná půda). Sjednocení je provedeno z důvodu stávajícího nesouladu zařazení pozemků v KN se skutečným stavem nebo způsobem obhospodařování. V návrhu budou z ploch NZ vyčleněny plochy smíšené nezastavěného území s případným dalším členěním dle skutečného nebo požadovaného stavu. Plochy vodní a vodohospodářské - (W) Jsou vymezeny dle druhu uvedeného v KN a skutečnosti. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

18


Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - (ZS) Samostatně jsou také pozemky zahrad v krajině, které byly v území identifikovány – většinou se jedná o zahrady fyzicky vymezené oplocením. Plochy těžby nerostů - nezastavitelné - (NT) Byly vymezeny u bývalého písníku v Malém Poříčí, na ploše bývalých lomů v Babí, v Bělovsi a v prostoru dalších malých opuštěných lomů. Plochy smíšené nezastavěného území - sportovní ,přírodní - (NSsp) Plochy smíšené nezastavěného území - sportovní, přírodní jsou vymezeny pro lyžařské sjezdovky. Plochy lesní, plochy vodní a vodohospodářské a plochy dopravní infrastruktury, a vybrané plochy zeleně jsou zastoupeny jak v urbanizovaném, tak neurbanizovaném území.

d3) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) d3.1) Požadavky vyplývající z předcházející ÚPD a nadřazených dokumentací ÚPSÚ Náchod Komplexní rozvoj města včetně venkovských částí a nezastavěného území byl dosud koordinován a usměrňován Územním plánem sídelního útvaru Náchod. Koncepce původního dokumentu byla respektována v následných změnách ÚPSÚ rámcově, její některé prvky byly prostorovou konkretizací jednotlivých změn oslabeny. Základem dopravního řešení byl návrh severního obchvatu města s trasou silnice I/33 včetně peáže silnice I/14 (na území sousední obce) a návrh přeložek silnic II/303 a III/30414. Další prvky dopravního řešení ÚPSÚ směřují k lepšímu obsloužení centra včetně zřízení záchytných parkovišť. Pro bydlení, vybavenost a výrobu byly navrženy zastavitelné a přestavbové plochy. ÚPSÚ vymezuje dále plochy pro rozvoj území smíšených (městských a venkovských) a území lázeňství. Rozvoj centra v plochách brownfields byl převážně veden jako výhledové řešení. Zahrádkové osady byly částečně stabilizovány, jejich významná část byla navržena k přestavbě na plochy pro bydlení v rodinných domech. V krajině byly navrženy plochy pro zalesnění, plochy pro nové zahrádkové osady, plochy a koridory pro realizaci ÚSES. Nový územní plán naváže na koncepci ÚPSÚ Náchod, avšak některé prvky původního dokumentu nelze do nového dokumentu transformovat. Důvodem je změna podmínek v území, změna struktury potřeb (zejména u bydlení, vybavenosti a individuální rekreace v zahrádkových osadách). Přehodnoceny mohou být také některé prvky dopravního řešení včetně požadavků na zajištění prostorových podmínek pro rozvoj hromadné dopravy. Nový územní plán zohlední možnosti ploch určených pro změnu využití a to zejména přestavbových ploch pro bydlení v původních zahrádkových osadách, kde bylo v důsledku realizace staveb pro rodinnou rekreaci dosaženo stavu, kdy plocha má charakter „smíšená obytná - rekreační“. Tento funkční charakter bude nutno v určitých případech chápat jako stabilizovaný - tzn. nelze zde počítat s podstatným zvyšováním kapacity bydlení. V mnohých takových plochách jsou ztížené podmínky pro realizaci potřebné dopravní a technické infrastruktury. Dopravní řešení se severním obchvatem obsahuje závažné urbanistické a zejména krajinářské problémy; vzhledem k četným negativním reakcím vlastníků dotčených nemovitostí i obecné veřejnosti by dopravní řešení mělo být při tvorbě nového územního plánu komplexně prověřeno ve variantách. Problémový výkres (výkres č. 2) znázorňuje dosud nerealizované návrhové prvky ÚPSÚ pro konfrontaci s aktualizovanými limity území, dalšími záměry v území a požadavky na ochranu hodnot. Vzhledem k tomu, že se v problémovém výkrese jedná pouze o informaci o existenci návrhových ploch v daném prostoru, byl zvolen zjednodušený způsob presentace těchto ploch. Znázorněny jsou v jednom grafickém vyjádření zastavitelné a přestavbové plochy, a to v členění na plochy bydlení (společně všechny druhy bydlení), vybavenosti (včetně ploch charakteru smíšené obytné-městské a ploch sportovní vybavenosti) a výroby. Dalším kriteriem pro znázornění byl rozsah plochy popř. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

19


(výjimečně) zvýšený důraz na problematiku. U zastavitelných ploch je zakreslena pouze ta část, která nebyla dosud realizována, u přestavbových ploch nejsou plochy v cílovém stavu preparovány. Z návrhových ploch dopravní infrastruktury jsou zakresleny pouze silnice, dále významné místní komunikace v centrální části, navržená záchytná parkoviště a navržené autobusové nádraží. Ze změn ÚPSÚ jsou podchyceny změny č.1 - 4 a změna 6, které byly schváleny, a dále změna 13, která má schválené zadání. Severní obchvat je prezentován dle změny č.15 (projednávané při zpracování průzkumů a rozborů). Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje ZÚR Královéhradeckého kraje nebyly v době zpracování P+R vydány. Návrh ZÚR, který byl v době zpracování průzkumů a rozborů k ÚP Náchod v závěrečné fázi řízení, obsahuje následující prvky technické a dopravní infrastruktury, pro něž bude v ÚP Náchod vymezen a upřesněn koridor. Jeho účelem bude zajištění ochrany území před jinými aktivitami, které by mohly ztížit nebo znemožnit budoucí realizaci předmětných staveb. Dále je nutno umístění koordinovat s ostatními nadmístními záměry a záměry rozvoje města. Jedná se o následující stavby (označení je přebráno ze ZÚR): -

TP1r - propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63 (Jedná se o VVTL plynovod vedoucí od Olešné na Vysočině k přechodu Náchod - Kudowa Zdrój, koridor bude vymezen formou rezervy)

-

TP2 - STL plynovod Česká Čermná - Náchod (nutno upřesnit, zda se dotkne řešeného území)

-

TE3p nadzemní elektrické vedení 2 x 110 kV TR Neznášov - Jaroměř - Česká Skalice TR Náchod

-

TV1p - dálkový vodovodní řad Červený Kostelec, Horní Radechová, Hronov, Trutnov, Velké Poříčí , Rtyně v Podkrkonoší, Náchod, Úpice, Velké Svatoňovice

-

DZ1 - optimalizace trati 032 Jaroměř - Náchod s výstavbou tzv. Vysokovské spojky

-

DS14p - přeložka silnice II/303 na k.ú. Malé Poříčí

-

PPO3 - protipovodňová ochrana území - úprava koryta toku Metuje v Náchodě a Velkém Poříčí (nutno prověřit - dle upřesnění ÚAP ORP Náchod končí uvažované opatření na hranici k.ú. Velké Poříčí mimo řešené území).

Návrh dopravního řešení se stavbou DS7p (severní obchvat Náchoda silnicí I/33) by měl být v novém ÚP Náchod prověřen. Dále budou v územním plánu respektovány prvky územního systému ekologické stability vymezené v ZÚR : NRBC 87 Peklo, NRBK K37 MB, RBC 1635 Pavlišov, RBC H009 Nad Bělovsí, RBC H072 Poříčská Metuje, RBC H073 Běloveská Metuje, RBC H078 Kobylice a regionální biokoridory RK 767, RK 768/2, RK H039 a RK H040.

d3.2) Požadavky vyplývající z dalších podkladů pořizovaných Městem Náchod, z jednání týmu pro územní plán a dalších subjektů Města a MěÚ Náchod Požadavky z jednání týmu pro územní plán: Prioritou návrhu nového ÚP by mělo být stanovení podmínek na využití opuštěných výrobních areálů v centrální části města, které umožní komplexní rozvoj funkcí adekvátních tomuto významnému prostoru. Bude prověřena možnost odkrytí potoka Radechovky a jeho využití jako městotvorného prvku. Další prioritou je vytvoření podmínek (v kompetenci územního plánování) pro rozvoj lázní Běloves, jejich těsnější spojení s centrem města, využití nábřeží Metuje pro pěší a cyklistickou komunikaci. Prověřeno by mohlo být také případné využití území tzv. starých lázní. Při tvorbě nového ÚP by měly být prověřeny návrhy na intenzifikaci využití městské zeleně dle Generelu zeleně města Náchod (Florart - Šimek, listopad 1999), zejména vytvoření rozvojových os systému zeleně a obnova využití nábřeží Metuje s pěší a rekreační komunikací, která bude v úseku mezi lázněmi Běloves a centrem města plnit dále funkci komfortního propojení lázní s kulturním centrem v historickém jádru Náchoda. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

20


Dále by měly být při tvorbě nového ÚP prověřeny následující náměty na doplnění dopravní infrastruktury města: -

přemostění Metuje v prostoru Myslbekova - Na Strži s novou komunikací jižně od sídliště SUN až k silnici směr Dobrošov;

-

prodloužení Raisovy ulice až na ulici B. Němcové;

-

nové dopravní řešení s vytvořením terminálu u vlakového nádraží, s rehabilitací stávajícího autobusového nádraží a jeho doplněním dalšími funkcemi (parkoviště, bezkolizní propojení do centra);

-

obnova staré účelové komunikace kolem lomu v Bělovsi na hranice s Polskem s Křížovou cestou;

-

využití železniční dopravy pro lepší dopravní obsloužení v rámci města a regionu hromadnou dopravou.

Komise rovněž nevylučuje variantní prověření trasy obchvatu silnice I/33. Komise zdůrazňuje potřebu dopravního propojení ulic Poštovní a Janáčkova s podjezdem železniční trati dle ÚPSÚ Náchod. Požadavky z jednání komise životního prostředí Komise požaduje zachovat park v rohu Masarykova náměstí (stabilizovat veřejnou zeleň), při přestavbě Tepny zachovat cca 50 % uvolněné plochy pro zeleň, zachovat veřejnou, izolační a ochrannou zeleň, požaduje důslednou přírodních hodnot území. Návrhy a připomínky k nově připravovanému územnímu plánu Náchod a vyhodnocení platného ÚPSÚ Náchod - odbor životního prostředí MěÚ Náchod: - z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem je třeba vycházet z aktuálního znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje - orgán ochrany ZPF považuje za vhodné přezkoumat využití zastavitelných ploch ÚPSÚ z hlediska reálnosti; pokud není zástavba v dané lokalitě reálná, doporučuje navrácení pozemků do ploch zemědělských - z hlediska ochrany přírody a krajiny neshledal správní orgán ve stávajícím ÚPSÚ nedostatky s výjimkou absence zákresu interakčních prvků; v novém ÚP je žádoucí tyto prvky zapracovat - z hlediska ochrany ovzduší OŽP upozorňuje na existenci energetické koncepce Města Náchoda, která byla zpracována v r. 2006; v koncepci byla navržena opatření ke snížení emisního zatížení na území města

d3.3) Požadavky individuální Jako individuální požadavky reflektované v rámci rozborové části byly zkoumány podněty, které jsou obsaženy v Upraveném návrhu zadání změny č.5 Územního plánu sídelního útvaru Náchod a dále požadavky uplatněné při přípravě Změny č.8. Grafická část P+R obsahuje pouze lokality většího rozsahu. Presentované podněty (bez ohledu na požadované funkční využití) jsou v problémovém výkrese znázorněny jednotným grafickým vyjádřením. Upravené zadání změny č.5 ÚPSÚ Náchod (schválené usnesením zastupitelstva města Náchod č. II/j, ze dne 28. 2. 2011) obsahuje celkem 23 požadavků na změnu ÚPSÚ individuálních žadatelů, které budou prověřeny v rámci budoucího zpracování návrhu změny č.5. Vzhledem k samostatnosti procesu tvorby změny č.5 a vzhledem k faktu, že se jedná o počáteční fázi této tvorby, nebude rozborová část obsahovat pojmenování střetů jednotlivých podnětů a určení problémů. Střety zájmů však mohou být patrné z grafického vyjádření požadavků na podkladě zákresu limitů území, jeho hodnot popř. jiných záměrů v konkrétní lokalitě. V rámci přípravy změny č.8 ÚPSÚ vyzval pořizovatel veřejnost k uplatnění požadavků na změny (popř. úpravy) stávajícího územního plánu. Vzhledem k četnosti podnětů bylo později rozhodnuto o zahrnutí těchto požadavků do řešení, které bude prověřováno v rámci tvorby nového územního plánu města. Celkem bylo uplatněno 52 žádostí individuálních vlastníků nemovitostí (které jsou předmětem žádostí). Vesměs se jedná jednotlivé pozemky pro výstavbu objektů pro bydlení, pro rekreaci popř. pro zřízení zahrady. Mnohé žádosti směřují proti dopravnímu řešení, které se dotýká nemovitostí žadatelů. Všechny žádosti budou prověřovány v rámci tvorby nového územního plánu a to s ohledem na REGIO, projektový ateliér s.r.o.

21


celkovou koncepci urbanistickou a koncepci využití krajiny, limity využití území, obecné zásady územního plánování a ochranu hodnot. V problémovém výkrese jsou z uvedených požadavků presentovány pouze tři plochy většího rozsahu, jejichž potencionální využití dle záměrů představuje popř. mohlo by představovat střet s limity využití území, požadavky na ochranu hodnot území popř. jinými prvky. Lokalita záměru na výstavbu rodinných domů na k.ú. Běloves, jižně od areálu lázní je tvořena rozsáhlou plochou, která se nachází v území chráněném zvláštními předpisy - jedná se o území evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a navrhované přírodní památky Březinka. Potencionální střety zájmů by se mohly projevit také při obnově a dalším rozvoji lázní. Lokalita záměru na výstavbu zařízení vybavenosti v blízkosti hraničního přechodu na k.ú. Běloves je situována v záplavovém území, na pozemcích spadajících do plochy přírodního charakteru, jejíž využití by dle generelu zeleně měla představovat pouze nenáročná rekreace v přírodním prostředí. Lokalita záměru na zástavbu smíšeného charakteru na k.ú. Běloves (komerční využití, sport a bydlení) - se nachází ve vnitřním území lázeňského místa, využití dle záměru by mohlo být v rozporu se statutem lázeňského místa Běloves a vykazovat enormní zátěž na území s ochranou přírodních léčivých zdrojů. Další podněty uplatněné v rámci přípravy změny č. 8 (celkem od osmi jednotlivců, kteří nejsou vlastníky předmětných nemovitostí) se vesměs týkají zachování veřejné zeleně na pozemcích p.č. 201/1 a p.č. 2 225 obé k.ú. Náchod - tj. parčíku u Masarykova náměstí. Podnět zastupitele p. Jana Ježka vyjadřuje nesouhlas se zástavbou navrhovanou v ÚPSÚ na loukách v lokalitách Pod Homolkou, Pod Vyhlídkou a U Metuje neboť se jedná o lokality z krajinářského a přírodního hlediska výjimečně cenné. Občanská rada Dobrošov požaduje posílení vybavenosti veřejných prostranství na návsi, vybudování chodníků podél silnice, vybudování komunikace pro pěší a cyklisty od zastávky v centru k turistickému cíli - Národní kulturní památce Pevnostním systému Dobrošov. Občanská rada Klínek poukazuje na nedostatečnost dopravní obsluhy v území Kovářova Dolu, nedostatečnost stávající technické infrastruktury v území, absenci pěšího propojení do ulice Na Letné a směrem ke Kramolné; dále požaduje změnit stávající dokument v části návrhu zástavby v prostoru Klínek - uplatnění nízkopodlažní zástavby namísto vícepodlažní a redukci rozvoje do hranic stávající zástavby. Správa pohřebišť požaduje rozšíření hřbitova, rozšíření kapacity stávajícího parkoviště u hřbitova, zlepšení dopravní obsluhy hřbitova.

d3.4) Souhrnné požadavky na urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny Obecné požadavky na zajištění kvalitního urbanistického řešení města a celkově vyvážené koncepce rozvoje v ÚP Náchod - Koncepce rozvoje bude odrážet aktuální rozvojové tendence města při koordinaci záměrů vyplývajících z nadřazené územně plánovací dokumentace a za současného respektování limitů využití území, ochrany a rozvoje hodnot řešeného území a ochrany území před negativními vlivy a ohroženími; - Funkční plochy, resp. plochy s rozdílným způsobem využití budou vymezeny v souladu s vyhláškou 501/2006 Sb. a v souladu s metodikou MINIS Královéhradeckého kraje; - Plochy stabilizovaného území budou vymezeny v logických celcích s převládajícím, resp. cílovým způsobem využití; - Návrhu zastavitelných ploch bude předcházet prověření aktuálnosti (vhodnosti) záměrů obsažených v platné územně plánovací dokumentaci, zejména s ohledem na zhodnocení aktuálních rozvojových potřeb a nároků na dopravní či technickou infrastrukturu. Územní plán stanoví podmínky pro kvalitní urbanistické řešení nových rozvojových celků, zejména obytných, s důrazem na jejich prostorové řešení, vybavení veřejnou infrastrukturou a dostatečnými plochami veřejných prostranství, zeleně aj.; - U každé definované plochy s rozdílným způsobem využití bude posouzen rozsah výčtu přípustného event. podmíněně přípustného využití, tzn. je nutno zvážit míru flexibility náplně jednotlivých ploch REGIO, projektový ateliér s.r.o.

22


s rozdílným způsobem využití za účelem dosažení optimální funkce, ochrany území před negativními vlivy atd.; - Hranice zastavěného území bude vymezena dle skutečného využívání území k datu zpracování konceptu a návrhu územního plánu. Návrh urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny nového územního plánu Náchod se zaměří na vytvoření podmínek (v gesci územního plánování) pro: -

rozvoj městského centra v prostoru zaniklého výrobního areálu firmy Tepna; rozvoj nových adekvátních funkcí v plochách dalších areálů se zaniklým výrobním využitím, které jsou v kontaktu s centrální částí města;

-

ochranu urbanistické struktury historické části města, zejména omezení možnosti realizace velkoplošných monofunkčních přízemních prodejních zařízení v centrální zóně;

-

respektování stávající symbiózy různých způsobů využití území tam, kde funkce nepůsobí vzájemně rušivě (zejména ve vztahu k obytnému prostředí);

-

zmírnění bariérového efektu dopravních koridorů na prostorovou a funkční provázanost obytného území;

-

intenzivnější využití nábřeží Metuje jako městotvorného prvku s rekreační a promenádní funkcí;

-

obnovu a rozvoj lázní Běloves ve smyslu statutu lázeňského místa včetně komfortního pěšího a cyklistického propojení lázní s historickým centrem Náchoda, umožnění pěšího a cyklistického propojení lázní s centrem města Kudowa Zdrój;

-

zlepšení obytného prostředí v plochách obytných a smíšených obytných včetně vytvoření veřejných prostranství a nových ploch veřejné zeleně, vymístění rušících způsobů využití a takového využití, které generuje vysokou dopravní zátěž;

-

redukci rozvoje sídel do krajiny, eliminaci rozvoje individuální rekreace včetně zahrádkových osad na nových plochách;

-

přiměřený rozvoj bydlení včetně souvisejících funkcí v zastavitelných plochách a dále pro pokračování transformace vybraných ploch bývalých zahrádkových osad na plochy obytné;

-

zlepšení dopravní a technické infrastruktury v urbanizovaných plochách, zejména v plochách v nichž probíhá transformace pro bydlení (u segmentů přestavbových ploch s nevyhovující dopravní a technickou infrastrukturou je možné podmínit jejich další rozvoj doplněním této infrastruktury);

-

nové adekvátní využití částí plochy seřazovacího nádraží, které budou zbytné pro drážní účely;

-

zachování pohledově exponovaných svahů, zelených horizontů, hlavních pohledových os a dominant při vymezování zastavitelných ploch;

-

intenzifikaci využití ploch zeleně v zastavěném území a v jeho návaznosti (cílem je tvorba ploch charakteru park, parkově upravená plocha, rekreační louka, příměstský rekreační les);

-

uchování lokalit cenných z přírodního a krajinářského hlediska před urbanizačním tlakem;

-

vymístění tahů silnic I/33 a I/14 mimo obytnou zástavbu a optimalizaci jejich trasování;

-

zmírnění dopadů zátěže od těžké a tranzitní dopravy na obytné území;

-

omezení zátěže centra města od cílové dopravy vytvořením záchytných parkovišť a parkovacích domů na okraji předmětného území;

-

doplnění komunikační sítě pro dopravní obsluhu stabilizovaných a rozvojových území včetně zlepšení propojení obou břehů řeky Metuje;

-

zlepšení funkce dopravního terminálu hromadné dopravy u nádraží;

-

kvalitní a bezpečnou cyklistickou a pěší dopravu ve městě; doplnění stávající cyklostezky podél Metuje;


23


-

zajištění ochrany území pro umístění prvků nadřazené technické a dopravní infrastruktury včetně nového železničního propojení Jaroměř - Náchod (tzv. „Vysokovská spojka) a železničního propojení Běloves - Kudowa Zdrój;

-

ochranu stabilizované zástavby spadající do záplavového území;

-

uchování kulturních hodnot území včetně tzv. památek místního významu (vymezených nad rámec ochrany zajišťované na základě zvláštních zákonů);

-

uchování hodnot krajiny vymezením příslušně strukturovaných smíšených ploch nezastavěného území s omezením hospodářského využití, zlepšení prostupnosti krajiny;

-

zajištění funkčnosti územního systému ekologické stability vymezením ploch prvků regionálního a lokálního ÚSES s ochranou přírodního charakteru tohoto území;

e) ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY e1) Technická infrastruktura A/ ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Způsob zásobování, zdroje vody Vlastníkem a provozovatelem vodovodů a kanalizací ve správním území města Náchod jsou Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. Na správním území města Náchod se nenacházejí žádné významné zdroje pitné vody sloužící pro veřejné zásobování pitnou vodou. Prameniště se nacházejí v Teplicích nad Metují, Petrovičkách, Machově a ve Vysokém Srbském a jsou součástí Polické křídové pánve. Množství vody v jímacích objektech je pro stávající stav zásobovaných obyvatel dostatečné. Správní území je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Teplice nad Metují - Náchod Bohuslavice přes vodojem Vysoká Srbská s kapacitou 1500 m3, kota dopravní výšky 495,60 m.n.m . Z toho vodojemu je dopravována voda hlavním zásobním řadem DN 600 mm do distribučních vodojemů v jednotlivých městských částech a všech okolních obcích, které náležejí do správního území. V případě odstávky přivaděče je kapacita vodojemů na krizovém bodě. Provozovatel má zpracovanou projektovou dokumentaci na rozšíření vodojemu Vysoká Srbská. Voda ve vodojemu Vysoká Srbská je hygienicky upravována oxidem chloričitým, kvalita vody je v souladu s vyhláškou MZd č. 376/200 Sb. Náchod Město je vzhledem ke konfiguraci terénu zásobováno z několika distribučních vodojemů, které jsou napájeny z vodojemu Vysoká Srbská. Jedná se o: Vodojem Kašparák - podzemní - stávající objem 1000 m3 - kota min. hladiny 416,0 m n. m. Vodojem Nemocnice II - podzemní - stávající objem 1200 m3 - kota min. hladiny 407,0 m n. m Vodojem Nemocnice I - podzemní - stávající objem 200 m3 - kota min. hladiny 447,0 m n. m. Vodojem Pod vyhlídkou - podzemní - stávající objem 750 m3 - kota min. hladiny 442,15 m n. m. Vodojem Branka I - podzemní - stávající objem 1200 m3 - kota min. hladiny 407 m n. m. Vodojem Branka II - podzemní - stávající objem 500 m3 - kota min hladiny 430,5 m n. m. Vodojem Klínek - podzemní - stávající objem 200 m3 - kota min. hladiny 440,5 m n. m. Tento vodojem slouží zároveň jako přečerpávací vodojem pro obec Kramolna, ležící mimo řešené území. Výškové umístění jednotlivých vodojemů a jejich vzájemné propojení vodovodními řady umožňuje i přes rozdílnou konfiguraci terénu u stávající zástavby ve městě gravitační zásobování REGIO, projektový ateliér s.r.o.

24


vodou v normových tlacích bez zařazení automatických tlakových a redukčních stanic na vodovodní síti. Kapacita vodojemů je pro současnou spotřebu vody dostačující, objem akumulované vody ve vodojemech v současné době zabezpečí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Dobrošov, Jizbice, Lipí Dobrošov je zásobován gravitačně z podzemního vodojemu Dobrošov o stávajícím objemu 100 m3 a kotou min. hladiny 620,03 m n. m., kam je voda dopravována z vodojemu Vysoká Srbská přes vodojemy Pod vyhlídkou a Nemocnice I. Vodojemem Dobrošov je gravitačně zásobována i část Jizbice. Z vodojemu Dobrošov vede samostatný vodovodní řad na přerušovací podzemní vodojem Lipí (stávající objem 100 m3, kóta min. hladiny 507,2 m n. m.), z něhož je gravitačně zásobováno Lipí. Kapacita obou vodojemů je pro současnou spotřebu vody dostačující, objem akumulované vody ve vodojemech v současné době zabezpečí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Malé Poříčí, Pavlišov Malé Poříčí je gravitačně zásobováno z podzemního dvoukomorového vodojemu Malé Poříčí (stávající objem 500 m3, kota min. hladiny je 427,90 m n. m.), kam je voda dopravována z vodojemu Vysoká Srbská. Odtud je voda přečerpávána přes tzv. Pavlišovskou smyčku na věžový vodojem Pavlišov (objem 100 m3, kota min. hladiny vody 519,0 m n. m.), který zásobuje vodou stejnojmennou část. Objem akumulované vody v obou vodojemech v současné době zabezpečí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Babí Babí je gravitačně zásobováno z podzemního vodojemu Babí (stávající objem 75 m3, kota min. hladiny 455,0 m n. m.), kam je voda dopravována z vodojemu Vysoká Srbská přes vodojem Kašparák. Objem akumulované vody ve vodojemu v současné době zabezpečí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Vodovodní síť Náchod, Běloves, Bražec, Staré Město n. M. Celková délka vodovodní sítě města Náchod je 118 676 km. Množství vody je pro stávající počet zásobovaných obyvatel dostatečné. Jakost vody po úpravě odpovídá č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Současný stav vodovodních řadů je vyhovující z hlediska dimenzí, technického stavu potrubí, zajištění požární vody a možnosti manipulace na zásobních řadech ve vztahu k jednotlivým vodojemům. Do budoucna se předpokládá zachování stávající koncepce zásobování vodou, nevyhovující úseky vodovodní sítě budou rekonstruovány, v rámci rozvojových lokalit budou navrženy nové vodovodní řady. U výše položených rozvojových lokalit bude nutné uvažovat o vybudování automatické tlakové stanice, tzn. o vyšším tlakovém pásmu pro jejich zásobování - např. lokalita Pod vyhlídkou. Rozvoj severní části města, která je zásobována z VDJ Kašparák, je limitován kapacitou tohoto vodojemu. Při návrhu rozvojových ploch v této lokalitě je proto nutné počítat s navýšením kapacity stávajícího vodojemu Kašparák. Dobrošov, Jizbice, Lipí Celková délka vodovodní sítě v Dobrošově činí 5 643,85 m, v části Jizbice pak 3 245,12 m a v Lipí 5 063,51 m. Současný stav místních vodovodních řadů (napojených na skupinový vodovod) je po technické stránce vyhovující. Dimenze potrubí umožňují zajištění potřebného množství požární vody. Malé Poříčí, Pavlišov Celková délka vodovodní sítě v Malém Poříčí je 7 966,63 m, v Pavlišově 4 125,53 m. Současný stav vodovodních řadů (napojených na skupinový vodovod) je zde po technické stránce vyhovující. Dimenze potrubí umožňují zajištění potřebného množství požární vody. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

25


Babí Celková délka vodovodní sítě v Babí je 7 405,66 m. Současný stav vodovodních řadů (napojených na skupinový vodovod) je po technické stránce vyhovující. Dimenze potrubí umožňují zajištění potřebného množství požární vody. Potřeba vody Dle údajů poskytnutých provozovatelem veřejného vodovodu se roční potřeba vody v daném území pohybuje kolem 1 300 tis. m3. S ohledem na kapacitu vodojemů je ale třeba vzít v úvahu, že na náchodský systém jsou napojeny i další významné lokality ležící mimo správní území, které odebírají vodu přes některé náchodské vodojemy (např. Nové Město n. Met. - 630 tis. m3 + další obce 180 tis. m3, Kramolna a dlaší obce - 150 tis. m3, předávaná voda - Hradec Králové a další - cca 1 mil. m3). Řešení Do budoucna se u všech obcí napojených na veřejný vodovod v ř.ú. předpokládá zachování stávající koncepce zásobování vodou. Je počítáno s rozšířením vodovodního systému v rámci navržených rozvojových lokalit.

Ochranná pásma Část trasy hlavního zásobního řadu DN 600 mm prochází ochrannými pásmy léčivých zdrojů lázní Běloves. K bezprostřední ochraně vodovodních a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ta jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou V případě havárie na přívodním zásobním řadu DN 600 mm pokryje současný objem všech stávajících akumulací cca 1 denní potřebu pitné vody pro město Náchod a přilehlé obce. V případě déletrvající poruchy nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Teplice nad Metují Bohuslavice - tj. z vodojemu Vysoká Srbská (vzdálenost cca 12 km od Náchoda), nebo z neporušené části zásobního řadu v kilometráži před poruchou, případně dovozem a nákupem balené pitné vody. V případě havárie na některém z jímacích objektů je možné pro nouzové zásobování obyvatel využít další nepoškození zdroje. Dále je možné pro dovoz pitné vody využít vrt LT-4 Litá v Černčicích nebo některý fungující vodovod okolních obcí. Pro nouzové zásobování mohou být (zejména v okrajových částech) využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Požární voda Zásobování požární vodou je zajištěno ze skupinového vodovodu pomocí požárních hydrantů v souladu s příslušnými normami. Dostatečná požární zásoba je zajištěna ve stávajících vodojemech. Jako se záložním zdroj požární vody se počítá s tokem Metuje, popř. s rybníky (Podborný/Velký, Rybářský) a menšími nádržemi (vč. požárních). Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.


26


B/ NAKLÁDÁNÍ S ODPADNÍMI VODAMI Vlastníkem a provozovatelem vodovodů a kanalizací a ČOV ve správním území města Náchod jsou Vodovody a kanalizace Náchod a.s. Postupně zde byla realizována jednotná kanalizační síť o celkové délce přes 60 km, odvádějící produkované odpadní vody prostřednictvím sběračů a stok na centrální čistírnu odpadních vod v městské části Bražec. Do kanalizačního systému města Náchod a dále na ČOV jsou přečerpávány i odlehčené odpadní vody z Hronova a Velkého Poříčí. Na jednotný kanalizační systém jsou jak části, které jsou součástí správního území (Malé Poříčí, Náchod a Lipí), tak i obce mimo řešené území (Hronov, Velké Poříčí, Kramolna, Dolní Radechová). ČOV Bražec Centrální čistírna odpadních vod se nachází v Náchodě v městské části Bražec. Současné parametry ČOV: Počet připojených obyvatel: 19 410 Dotčený recipient: Metuje č.h.p. 1-01-03-041 Jedná se o mechanicko biologickou ČOV s kapacitou 60 100 EO, vybudovanou na vstupní znečištění 3 606 kg BSK5 a na průměrný nátok 25 200 m3 den. V mechanicko biologické ČOV dochází k anaerobnímu vyhnívání kalu a odvodňování ve šnekovém kalolisu HUBER-ROTAMAT ROS35. Čištění využívá aktivační systém s regenerací vratného aktivovaného kalu - tzv. RND proces. ČOV má platné povolení k vypouštění OV vydané dne 3. 12. 2007 č.j. 17740/ZP/2007-5 Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, odborem životního prostředí s platností do 31.12.2011. Toto povolení bylo prodlouženo dne 5. 1. 2011 rozhodnutím č.j. 23121/ZP/2010-5 dne 5. 1. 2011. Řešení Provozovatel veřejné kanalizace má zpracovanou projektovou dokumentaci na rekonstrukci ČOV včetně platného stavebního povolení. Na tuto stavbu byly již uvolněny finanční prostředky a s její rekonstrukcí se má začít ve 2. pololetí roku 2011. Stavební úpravy ČOV se týkají: Úpravy hrubého a mechanického znečištění Úpravy biologického stupně čištění Snížení odtokových koncentrací fosforu Výměna dožitého strojního zařízení a sanace stavebních objektů Výměna řídícího systému ČOV bude rekonstruována na tyto hodnoty: Množství odpadních vod Q24 = 20 159 m3/den; 7 358 035 m3/rok Qd max = 25 200 m3/den Qh min = 504 m3/h Qdešt = 3 780 m3/hod

Znečištění BSK5 = 30 606 kg/den NL = 3 589 kg/den Nc = 462 kg/den Pc = 109 kg/den

Kanalizační síť Náchod, Staré Město n. M. Kanalizace je převážně jednotná, kanalizační síť byla včetně hlavního přivaděče budována souběžně s výstavbou centrální čistírny odpadních vod v polovině 90. let minulého století. Na kanalizaci jsou osazeny dešťové oddělovače a čerpací stanice, které převádí odpadní vody do dalších úseků gravitační kanalizace. Dešťové oddělovače mají vysoké přelivné hrany a tak úseky stok nad nimi plní částečně i funkci retenční. Odlehčovací stoky jsou zaústěny do Metuje a místních vodotečí a jsou opatřeny zpětnými klapkami proti vzdutí vody do kanalizačního systému. Technický stav a kapacita stok je vzhledem k jejich stáří vyhovující. Objekty na kanalizaci nejsou specifikovány.


27


Celková délka jednotné kanalizace je cca 60,6 km (dle PRVK). Kmenová stoka A má profil kanalizace od DN 1700 do DN 1200 mm, je dlouhá 5,7 km a je na ní 5 dešťových oddělovačů. Dalšími páteřními stokami jsou stoky B až L, jejichž profily se pohybují od DN 400 do DN 1200 mm a je na nich celkem 6 dešťových oddělovačů (odlehčovacích komor). Lokalita Pod Vyhlídkou (k.ú. Staré Město n. M.) dosud kanalizaci nemá, existuje již studie. Malé Poříčí V Malém Poříčí je vybudována jednotná gravitační kanalizace, jejíž celková délka je cca 4,72 km. Obcí prochází sběrač L, který odvádí odpadní vody z Velkého Poříčí a Hronova. Odpadní vody jsou odvedeny stokami L a L-1 do kmenové stoky A a dále na ČOV Bražec. Stoka L má profil potrubí od DN 800 do DN 1000 mm, úsek v délce cca 88 m je DN 2000 mm. Stoka L-1 má profil potrubí DN 400 mm a je zaústěna do stoky L. Dobrošov V akci „Z“ zde byl v minulosti vybudován dílčí úsek kanalizace, jejíž průběh a parametry nejsou známy. Lipí V obci je vybudována převážně jednotná kanalizace doplněná kanalizací oddílnou. Odpadní vody jsou odvedeny do kmenové stoky A na dále na ČOV Bražec. Profily stávající kanalizace nejsou známy, její celková délka je cca 0,53 km. Jizbice Veřejná kanalizace zde chybí, je však těsně před realizací (vydáno územní rozhodnutí). Odpadní vody z nemovitostí jsou zatím odváděny do jímek a septiků, popř. vyváženy z bezodtokých jímek. Babí V Babí je vybudována jednotná gravitační kanalizace. Odpadní vody z převážné části obce jsou svedeny sběračem M do kmenové stoky A. Stoka M má profil potrubí od DN 300 mm do DN 800 mm. Celková délka kanalizace je 2,6 km. Část kanalizace ze severozápadního sektoru Babí odvádí odpadní vody do melioračního příkopu. Žádoucí je zde kompletní odkanalizování a svedení odpadních vod na ČOV (návrh PRVK počítá s cca 0,5 km kanalizačním řadem o DN 300 a jeho napojením do stávající kanalizace). Pavlišov Veřejná kanalizace zde chybí, je využíván systém příkopů, struh a propustků. Odpadní vody z nemovitostí jsou odváděny do jímek a septiků, popř. vyváženy z bezodtokých jímek. Z ekonomických důvodů bude individuální způsob nakládání a likvidace odpadních vod patrně ponechán i v budoucnu, při dodržení odpovídající kvality jímek a jejich vyvážení na ČOV. Řešení V rámci řešení územního plánu se u částí s vybudovanou veřejnou kanalizaci předpokládá zachování stávající koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod. Stávající kanalizační sít se bude rozšiřovat jak ve stávající zástavbě, tak v rámci rozvojových lokalit. V nových lokalitách bude upřednostňována oddílná kanalizace, srážkové vody budou likvidovány na pozemcích investorů nebo budou odváděny do recipientů. Dále je plánováno přepojení několika úseků kanalizací, v současnosti ústících do příkopů a recipientů, do systému jednotné kanalizace. V částích Dobrošov, Jizbice a Pavlišov, kde neexistuje kanalizační sytém svedený na ČOV, bude buď ponechán stávající způsob zneškodňování odpadních vod při zkvalitnění jeho parametrů (Dobrošov, Pavlišov), popř. doplněna kanalizační síť (Jizbice - fáze ÚR).


28


Ochranná pásma K bezprostřední ochraně vodovodních a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ta jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a to: - u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. OP ČOV nad 15 000 m3/den je obecně stanoveno TNV 75 6011 v rozsahu 300 m od objektů obytné zástavby. Stávající ČOV v Bražci má vyhlášené OP v rozsahu vyznačeném v grafické příloze. OP bylo vyhlášeno Městským úřadem v Náchodě, odborem ŽP - rozhodnutím č. 1002/91-1, č.j. výst. 525/91-N dne 28. 6.1991 v rámci stavební uzávěry v tomto území. V ÚP je nutno prověřit aktuálnost vymezení OP a omezení z něj vyplývající.

C/ ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Většina urbanizovaného území Náchoda je plynofikována, dodávky zemního plynu zajišťuje RWE - Východočeská plynárenská, a.s. Plynofikace chybí v č.o. Dobrošov, Jizbice, Pavlišov (kde vede jen VTL plynovod) a ve větší části Malého Poříčí. Ke dni SLDB 2001 bylo v ř.ú. plynofikováno cca 44 % obydlených bytů. Zemní plyn je do Náchoda přiveden vysokotlakým VTL plynovodem Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov a z vysazené odbočky VTL plynovodu Červený Kostelec - Hronov - Náchod-Babí. Distribuci zemního plynu odběratelům v řešeném území umožňují středotlaké plynovody ze tří VTL/STL regulačních stanic (z toho dvou přímo v ř.ú. - Babí, Běloves), popř. nízkotlaké rozvody plynu ze 32 STL/NTL regulačních stanic (centrální část města, Staré Město, většina Skalky, lokalita Pod Montací, část Bělovsi a Kašparáku). NTL rozvody již dále nebudou rozšiřovány, po ukončení jejich životnosti budou nahrazeny STL vedením (při zvýšení provozního trlaku z 0,1 MPa na 0,3 MPa). Počítá se s příp. plynofikací Pavlišova pomocí nové regulační stanice VTL/STL a realizace STL plynovodního systému nepropojeného s STL systémem vlastního Náchoda (s tlakem 0,3 MPa). Kapacita plynovodní sítě v ř.ú. je dimenzována pro pokrytí stávajících i plánovaných budoucích odběrů. V ÚP bude prověřena možnost rozšíření plynovodní sítě v rámci neplynofikovaných částí města a v rámci nových rozvojových lokalit. Ochranná pásma plynovodů a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu; b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu; c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu; Bezpečnostní pásma Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.


29


Rozsah bezpečnostních pásem je u vysokotlakých plynovodů: do DN 100 ...15 m; nad DN 100 a do DN 250 ... 20 m kolmo na půdorys; nad DN 250 ... 40 m kolmo na půdorys; regulační stanice vysokotlaké ... 10 m kolmo na půdorys zařízení; systém aktivní protikorozní ochrany ... 40 m v zastavěném území a 100 m v nezastavěném území;

D/ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Dodávku tepla do většiny bytových domů (cca 4895 bytů) zajišťuje KA Contracting ČR s.r.o. svojí provozovnou Teplárna Náchod (Plhovská 244) s instalovaným tepelným výkonem 115 MWt (118 dle ÚAP) a instalovaným elektrickým výkonem 17 MWe (dosažitelný el. výkon 10,5 MWe). Tento tepelný zdroj dodává teplo i pro většinu průmyslových závodů a objektů tercierní sféry ve městě. Teplo je z Teplárny Náchod dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 70 (57 dle ÚAP) předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody (z toho 16 PS je ve vlastnictví KA Contracting ČR s.r.o., 35 vlastní Město Náchod a 19 jednotliví odběratelé). Podíl CZT na zásobování teplem ve městě 60 % průmysl

30 % byty

10 % tercierní sektor

60 % obyvatelstvo

V Teplárně Náchod je celkem 6 kotlů 3 typů (vč. největšího kotle na hnědé uhlí, plynového a dvou menších kotlů spalujících LTO). Do budoucna se zde místo hnědého uhlí uvažuje o cca 40 % využití biomasy (dřevní štěpka) a 60 % podílu spalování zemního plynu. Zemní plyn spalují i prakticky všechny ostatní centrální zdroje tepla ve městě, jeho využití převažuje i v lokálních zdrojích v rodinných domech. Vytápění u zbytku rodinných domů je převážně elektrické. Stávající objekty i zástavbu v navrhovaných lokalitách je žádoucí vytápět ekologicky šetrným způsobem (kromě zemního plynu např. elektřina - nejlépe v kombinaci s akumulací, tepelné čerpadlo, propan-butan, dřevo, biomasa, pasivní i aktivní využití sluneční energie apod.). Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry. Souběžně s uvedenými hlavními způsoby získávání energie pro vytápění je zejména u objektů v kompaktní zástavbě doporučeno využívat pro předehřev teplé užitkové vody i další vhodné alternativní zdroje energie - např. sluneční energii (pomocí termosolárních kolektorů umístěných vhodně na objektu bez negativního dopadu na tvářnost města a krajinný ráz). Aktuálně je nutno řešit zchátralost části teplovodního vedení a eliminovat působení teplovodu na nábřeží jako bariéry v území a esteticky rušivého prvku (v koordinaci s úpravou nábřeží, příp. realizací protipovodňových opatření, cyklostezky apod.).

E/ ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Elektrorozvody Provozovatel elektrické sítě v ř.ú. je ČEZ Distribuce a.s. Děčín, Teplická 874/8; Provozní správa: ČEZ Distribuční služby s.r.o. Způsob napájení Oblast Náchoda je napájena z nadřazené přenosové soustavy a.s. ČEPS řešeno zejména prostřednictvím transformovny TR 400/110 kV Neznašov. Vlastní zásobování napájecích bodů je pak zajištěno z rozvodny TR 110/35/10 kV Náchod-Babí. Částí území prochází napájecí linka VVN 110 kV.


30


Rozvodný systém VN 35 kV, 10 kV zahrnuje vrchním i kabelové rozvody. Centrum města je napájeno kabelovými rozvody VN 10 kV z rozvodny TR 35/10 kV Náchod Město napájené kabely VN 35 kV č. K 451 a K 452. Okrajové části města, velkoodběry a místní části jsou napájeny vrchním rozvodným systémem VN 35 kV z rozvodny TR 110/35 kV Náchod-Babí napájené linkami VN 350, VN 450, VN 351 a VN 356. Transformace VN/NN Transformační stanice Náchod + Běloves K transformaci VN/NN zde slouží celkem 48 transformačních stanic v majetku ČEZ Distribuce a.s., 11 transformačních stanic společných a 13 transformačních stanic cizích. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS NA 0010 NA 1024 NA 0103 NA 1055 NA 1069 NA 1091 NA 0011 NA 0012 NA 0021 NA 0024 N0 0028 NA 0004 NA 0461 NA 0511 NA 0525 NA 0592 NA 0006 NA 0626 NA 0645 NA 0646 NA 0648 NA 0680 NA 0682 NA 0707 NA 0720 NA 0721 NA 0723 NA 0729 NA 0730 NA 0760 NA 0775 NA 0778 NA 0794 NA 0798 NA 0805 NA 0821 NA 0827 NA 0831 NA 0862 NA 0882 NA 0902 NA 0903 NA 0909 NA 0913 NA 0917 NA 0924 NA 0958 NA 0964

název TS

druh TS

výkon TS

napětí

rok

Náchod – KOLONIE TEPNY Náchod - LIDL Náchod – SKALKA Náchod – E. KRÁSNOHORSKÉ Náchod – ZA TOVÁRNOU Náchod – PURKYŇOVA Náchod – ROUDNÉ Náchod - BĚLOVES CELNÍ DEKLARANT Náchod – RUBENA PŘECHODOVÁ Náchod – BĚLOVES 1.MÁJE Náchod – BĚLOVES U ŠKOLY Náchod – PŘÍKOPY Náchod – U PRÁDELNY Náchod – BRANKA Náchod – KLINEK Náchod – ŘÍPÁK Náchod – NOVÝ SVĚT Náchod - ROUDNICE II ŠAFAŘÍKOVA Náchod – MONTACE I Náchod – MONTACE II Náchod – PARKANY Náchod – BĚLOVES ZELEZNIČNÍ Náchod – BRANKA SÍDLIŠTĚ Náchod – HAMRA STADION Náchod – KOLLÁROVA Náchod – PLHOV NÁMĚSTÍ Náchod – U KOUPALIŠTĚ Náchod – PLHOV HAVLÍČKOVA Náchod – BĚLOVES IDA Náchod – ZÁMEK Náchod – NÁMĚSTÍ T.G.M. Náchod – KAŠPARÁK Náchod – HAMRA Náchod – PLHOV TYLOVA Náchod – POD HOMOLKOU Náchod – PODĚBRADOVAÍ Náchod - KAMENICE VELKOPRODEJNA Náchod – BRANKA RAJ Náchod – BRANKA SÍDLIŠTĚ 1 Náchod – LIDICKÁ Náchod – U VÝMĚNÍKU Náchod – U PRODEJNY Náchod – BĚLOVES U CELNICE Náchod – KOMENSKÉHO Náchod – RUBENA SKLADY Náchod – SÍDL. U NEM. MODRA Náchod – RUBENA JÍDELNA Náchod – UNEMOCNICE SUN

zděná kabelová beton. kompaktní BTS třísloupová beton. kompaktní beton. kompaktní beton. kompaktní zděná kabelová PTS široká věžová koncová plastová pochozí věžová koncová zděná kabelová zděná kabelová BTS dvouslopová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová věžová koncová zděná kabelová zděná kabelová věžová koncová zděná kabelová věžová koncová zděná kabelová věžová koncová vestavěná kabelová zděná kabelová BTS dvousloupová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová plastová pochozí zděná kabelová BTS dvosloupová věžová koncová věžová přechodová zděná kabelová zděná kabelová BTS dvousloupová zděná kabelová BTS dvosloupová zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová

800 kVA 400 kVA 630 kVA 400 kVA 630,0 kVA 0 kVA 630 kVA 100 kVA 160 kVA 400 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 250 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 400 kVA 800 kVA 400 kVA 630 kVA 400 kVA 400 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 1260 kVA 1030 kVA 1260 kVA 250 kVA 630 kVA 1260 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 630 kVA 0 kVA 630 kVA 1260 kVA 250 kVA 630 kVA 160 kVA 630 kVA 630 kVA 1030 kVA

10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1979 2005 1965 2007 2008 2009 1943 1976 1956 1980 1978 1978 1966 1969 1973 1971 1950 1973 1975 1975 1973 1980 1983 1979 1980 1981 1981 1981 1980 1983 1983 1981 1981 1985 1984 1985 1986 1985 1987 1993 1992 1991 1993 1993 1992 1992 1992 1990


31


majitel: Společné (ČEZ Distribuce a.s. + cizí) číslo TS NA 1038 NA 0014 NA 0375 NA 0663 NA 0700 NA 0724 NA 0784 NA 0983 NA 0995 NA 0997 NA 1045

název TS

druh TS

výkon TS

napětí

rok

Náchod – NEMOCNICE Náchod – NOVÁ NEMOCNICE Náchod – BĚLOVES U JZD Náchod – TEPNA 03 BARTOŇ Náchod – SPOJE Náchod – ZIMNÍ STADION Náchod – ČSD Náchod – MERKURTISK Náchod – TEPLÁRNA 35 kV Náchod – BĚLOVES KAUFLAND Náchod - BĚLOVES FAMILY CENTER

zděná kabelová zděná kabelová PTS široká věžová koncová zděná kabelová zděná kabelová plastová pochozí zděná kabelová věžová koncová ostatní kabelová vestavěná kabelová

0 kVA 560 kVA 160 kVA 6000 kVA 1660 kVA 800 kVA 630 kVA 1250 kVA 250 kVA 560 kVA 630 kVA

10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV

2008 1997 1958 1975 1979 2009 1982 1990 1999 2002 2008

název TS

druh TS

výkon TS

napětí

rok

zděná kabelová vestavěná kabelová vestavěná kabelová vestavěná kabelová PTS široká zděná kabelová zděná kabelová zděná kabelová věžová koncová zděná kabelová vestavěná kabelová vestavěná kabelová zděná kabelová

400 kVA 235 kVA 1000 kVA 2000 kVA 100 kVA 1030 kVA 630 kVA 400 kVA 400 kVA 1030 kVA 0 kVA 630 kVA 2000 kVA

35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 10 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1979 1965 1965 1998 1978 1974 1981 1993 1999 1993 1900 2002 1962

majitel: Cizí číslo TS NA 0140 NA 0018 NA 0022 NA 0025 NA 0026 NA 0647 NA 0735 NA 0933 NA 0935 NA 0941 NA 0994 NA 0999 NA 0535

Náchod – MLÝNY Náchod – TEPNA 05 Náchod – RUBENA Náchod – BĚLOVES AMETEK Náchod – BĚLOVES PEKÁRNY Náchod – PIVOVAR Náchod – POJIŠŤOVNA Náchod – SNĚŽKA Náchod – BĚLOVES PRIMA Náchod – WEYROVA Náchod – TEPLÁRNA 10 kV Náchod – INTEGRAF Náchod – MEZ

Transformační stanice - Babí u Náchoda K transformaci VN/NN zde slouží celkem 5 transformačních stanic v majetku ČEZ Distribuce a.s. a 1 transformační stanice cizí. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS

název TS

NA 0016 NA 0033 NA 0034 NA 0038 NA 0657

Babí u Náchoda - BABÍ U TEPNY 02 Babí u Náchoda - BABÍ I V DOLCÍCH Babí u Náchoda - BABÍ II VYŠEHRAD Babí u Náchoda - BABÍ TEPNA 02 Babí u Náchoda - BABÍ U ZŠ

druh TS BTS třísloupová věžová koncová věžová koncová věžová koncová PTS široká

výkon TS

napětí

rok

250 kVA 630 kVA 160 kVA 2000 kVA 250 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1964 1951 1924 1998 1976

výkon TS

napětí

rok

1630 kVA

35 kV/0,4 kV

1972

majitel: Cizí číslo TS NA 0038

název TS Babí u Náchoda - BABÍ TEPNA 02

druh TS věžová koncová

Transformační stanice - Jizbice K transformaci VN/NN zde slouží 1 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. a 1 transformační stanice cizí. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS NA 0031

název TS Jizbice


druh TS PTS široká

výkon TS

napětí

rok

250 kVA

35 kV/0,4 kV

1975

32


majitel: Cizí číslo TS NA 0866

název TS Jizbice - ZD

druh TS BTS dvousloupová

výkon TS

napětí

rok

160 kVA

35 kV/0,4 kV

1988

Transformační stanice - Lipí K transformaci VN/NN zde slouží 2 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS

název TS

NA 0030 NA 0845

Lipí Lipí - RODINNÉ DOMKY

druh TS věžová konová BTS dvousloupová

výkon TS

napětí

rok

250 kVA 400 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1931 1986

Transformační stanice - Bražec K transformaci VN/NN zde slouží 3 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. a 3 transformační stanice cizí. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS NA 1115 NA 0029 NA 0715

název TS

druh TS

Bražec - U ČOV BTS jednosloupová Bražec - NÁCHOD BRAŽEC PTS široká Bražec - NÁCHOD BRAŽEC BYT. PODNIK PTS široká

výkon TS

napětí

rok

250 kVA 400 kVA 250 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

2010 1978 1988

výkon TS

napětí

rok

2000 kVA 0 kVA 1260 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

2000 1978 1994

majitel: Cizí číslo TS

název TS

NA 0141 NA 1100 NA 0914

Bražec - NÁCHOD BRAŽEC TEPNA 04 Bražec - FVE MEGABOARD Bražec - ČOV BRAŽEC

druh TS BTS dvousloupová betonová kabelová věžová koncová

Transformační stanice - Dobrošov K transformaci VN/NN zde slouží 3 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS

název TS

NA 0293 NA 0032 NA 0814

Dobrošov – CHATA Dobrošov Dobrošov - U HÁJOVNY

druh TS PTS široká věžová koncová BTS dvousloupová

výkon TS

napětí

rok

160 kVA 250 kVA 160 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1966 1937 1987

Transformační stanice - Malé Poříčí K transformaci VN/NN zde slouží 3 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS NA 0037 NA 0801 NA 0036

název TS

druh TS

Malé Poříčí - NÁCHOD MALÉ POŘÍČÍ věžová koncová Malé Poříčí - NÁCHOD MALÉ POŘÍČÍ OSS PTS široká Malé Poříčí - M.POŘÍČÍ BRZDY věžová koncová

výkon TS

napětí

rok

400 kVA 400 kVA 1030 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1926 1984 1943

Transformační stanice - Pavlišov K transformaci VN/NN zde slouží 2 transformační stanice v majetku ČEZ Distribuce a.s. majitel: ČEZ Distribuce a.s. číslo TS NA 0035 NA 0865

název TS Pavlišov Pavlišov - PAVLIŠOV II


druh TS PTS široká PTS široká

výkon TS

napětí

rok

250 kVA 160 kVA

35 kV/0,4 kV 35 kV/0,4 kV

1957 1987

33


Rozvod NN 1 kV Rozvod NN 1 kV je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C, a to vrchním vedením i kabelovými rozvody. Výroba elektřiny Na řešeném území jsou aktuálně v provozu dvě významnější výrobny elektrické energie. Teplárna Náchod s instalovaným elektrickým výkonem 17 MWe a dosažitelným elektrickým výkonem 10,5 MWe předává vyrobenou elektrickou energii do distribuční soustavy připojením generátor TG2 přes trafo T2 do rozvodny 10 kV, resp. generátoru TG4 přes trafo T4 do rozvodny 35 kV. V Bražci je od 11/2010 umístěna fotovoltaická elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem 0,98 MWe, jejímž provozovatelem je FV Elektrárna Bražec, s.r.o. Ochranná pásma Je nutno respektovat ochranná pásma elektrických vedení (dle zákona č. 458/2000 Sb.). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 20 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 12 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná po 1. 1. 2000 platí ochranná pásma: U napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: - vodiče bez izolace - 7 m od krajního vodiče na obě strany; - vodiče se základní izolací - 2 m; - závěsná kabelová vedení - 1 m; U napětí nad 35 kV do 110 kV včetně - vodiče bez izolace - 12 m; - vodiče se základní izolací - 5 m; U napětí nad 110 kV do 220 kV včetně - 15 m; U napětí nad 220 kV do 400 kV včetně - 20 m; U napětí nad 400 kV - 30 m; U závěsného kabelového vedení 110 kV - 2 m; U zařízení vlastní telekom. sítě držitele licence -1 m; Podzemní vedení všech druhů do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky - ochranné pásmo 1 m po obou stranách, nad 110 kV ochranné pásmo 3 m po obou stranách.


34


Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti. U venkovních elektrických stanic a stanic s napětím větším než 52 kV v budovách - 20 m od oplocení či vnějšího límce obvodového zdiva; U stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem do 52 kV - 7 m od vnější hrany půdorysu ve všech směrech; U kompaktních a zděných elektrických stanic do 52 kV - 2 m od vnějšího pláště; U vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění; OP výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva;

F/ TELEKOMUNIKACE A RADIOKOMUNIKACE Telekomunikace Provozovatelem telefonní sítě je Telefónica O2 Czech Republic, a.s., proběhla plošná digitalizace telefonní sítě a na většině ř.ú. i rekonstrukce jejích rozvodů. Stávající stav: Náchod - byl nově kabelizován etapově v letech 1996 (lokalita Klínek a Na Brance), lokalita Nad Pivovarem a Běloves v roce 1997. Část rozvodů v centru byla obnovena v roce 1996, nadále je zachováván provoz některých kabelů z roku 1977. Po metalické stránce je v centru Náchoda už jen málo rezerv pro další výstavbu. Mimo centrum jsou podmínky lepší. V letech 1996-1997 byly s kabelizacemi pokládány ve městě chráničky pro optické kabely. Případnou významnější poptávku po telekomunikačních službách je tak možné řešit dodatečnou instalací optického kabelu o kapacitě 100 linek. Dobrošov - kabelizován 1995-1996, cca 60 % rozvodů je uloženo v zemi ostatní na nadzemních podpěrách. Kapacitně dostatečně vykrytí i pro další rozvoj. Připojen na TÚ Náchod. Jizbice - nejsou kabelizovány a stávající služby jsou řešeny nadzemním vedením. Pro obec je od roku 1996 připravena rezerva cca 900 m od obce. Dlouhodobě se důvodů finanční náročnosti neuvažuje o dokončení napojení. Přípojná ústředna TÚ Náchod. Lipí - dostatečně dimenzovaný přívod z TÚ Náchod na dolní konec Lipí. Kabelizace cca 10 %, ostatní nadzemním vedením. O další kabelizace se v dohledné době neuvažuje. Bražec, Staré Město nad Metují - provedena celoplošná kabelizace v letech 2000 - 2002. Ponechány rezervy pro zástavbu 50 a více rodinných domů. Napojení z TÚ Náchod. Babí, Malé Poříčí, Pavlišov - celoplošně kabelizováno v letech 1996 - 1997. Rezervy pro další zástavbu ponechány. Napojení na TÚ Náchod. V roce 1996 byl zprovozněn dálkový optický kabel (DOK) Náchod - Broumov, v roce 2002 pak DOK Náchod - Nový Hrádek. V současné době je po přechodu na digitální síť možno uspokojit prakticky všechny žadatele o připojení. Kromě kabelových vedení v majetku Telefónica O2, a.s. řešeným územím vedou či nohou vést i dálkové spoje dalších provozovatelů - zejména SŽDC, s.o. (příp. i Ministerstva vnitra, ČEZ a.s. a dalších). Ochranná pásma K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko provozního oddělení přenosové techniky Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranné pásmo místních a dálkových podzemních telefonních kabelů je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu.


35


Radiokomunikace, TV Řešeným územím dále prochází radioreléová trasa Ministerstva obrany ČR Náchod, Dobrošov - Černá hora (od JV hranice ř.ú. u Dobrošova severozápadním směrem), dle tabulky v textové části ÚAP ř.ú. vedou i další 3 RR trasy. Na Restauraci Vyhlídka (jižně od Náchoda) a na vrchu Kašparák se televizní převaděče Českých radiokomunikací (většina vnitřního města má kabelový rozvod TV signálu) a dle textové části ÚAP se v ř.ú. nacházejí i další bodová zařízení radiokomunikační zařízení. Je nutno respektovat ochranná pásma liniových popř. bodových radiokomunikačních zařízení.

G/ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Odvoz a likvidaci směsného komunálního odpadu zajišťují pro město Technické služby Náchod, s.r.o. přičemž odpad je ukládán na skládku v Dobrušce-Křovicích a na centrální skládku Trutnov - Kryblice. Pro separovaný komunální odpad jsou ve městě zřízeny sběrná místa, z nichž většina umožňuje třídění papíru, skla a plastů. TS pro město 1x měsíčně provádí i doplňkový svoz obalových odpadů formou pytlového sběru (papír, plasty, nápojové kartony a drobné kovové odpady). Město zajišťuje rovněž svoz železného odpadu. Na určených místech ve městě funguje zpětný odběr suchých baterií, v lékárnách jsou shromažďovány staré léky. Kromě sběrného dvora Technických služeb pro odpady kategorie N, O (Bílkova 196) slouží občanům města též výkupna druhotných surovin firmy STEF RECYKLING, a.s. při Palachově ulici, v oblasti odpadového hospodářství (vč. likvidace odpadů) je činná též firma EKO-Service 2000 s.r.o. (Českých bratří 563). V červnu 2010 byl zpracován Plán odpadového hospodářství města Náchod, a to na období od 1. 7. 2010 - 31. 7. 2015. Na řešeném území se nenachází žádná provozovaná skládka TKO, nelegální skládky jsou průběžně likvidovány. Mezi producenty nebezpečných odpadů na ř.ú. patří Teplárna Náchod (zejména plynné emise) a Prádelny a čistírny Náchod, a.s. - chemická čistírna (PER). Předpokládá se zachování stávající koncepce odpadového hospodářství s umožněním zkvalitňování systému. Dočasné shromažďování komunálního odpadu formou umísťování sběrných míst bude funkčně umožněno v rámci vhodných funkčních ploch (zejména veřejných prostranství) jako technická infrastruktura pro obsluhu řešeného území. Je žádoucí prověřit urbanisticky rušivé umístění výkupny sběrných surovin na nábřeží při ulici Palachova.

e2) Dopravní infrastruktura Řešené území je obsluhováno jak silniční, tak železniční dopravou. Je zde vedena silnice I. třídy č.33 mezinárodního významu (E 67), silnice I. třídy č.14 a celostátní železniční trať č. 026.

e2.1) Silniční doprava Silnice I. - III. tříd Silniční doprava má pro dostupnost a obsluhu řešeného území rozhodující úlohu. Přes řešené území jsou vedeny následující silnice: Silnice I/33 Polsko - Náchod-Běloves - Náchod (I/14) - Jaroměř (I/37) - Hradec Králové (I/11, I/35); jako součást mezinárodního tahu E67 vedoucího v ČR po těchto zdrojových komunikacích: I/33 Běloves Polsko - Náchod - Jaroměř - Hradec Králové I/11 Hradec Králové - Vrčení - okr. křiž. I/32 Vrčení okr. křiž. - konec D11 D11 konec D11 - Praha I/1 Praha - Praha I/29 Praha - Praha MÚK s II/243 REGIO, projektový ateliér s.r.o.

36


Silnice I/14

Liberec (I/13) - Jablonec n.Nisou (I/65) - Tanvald (I/10) – Na Mýtě (I/10) - Vrchlabí - Trutnov (I/16, I/37) - Náchod, Staré Město n.Met. (I/33) - Vamberk (I/11) - Ústí n.Orlicí - Č.Třebová Třebovice (I/43);

Státní komunikace nadregionálního významu č. 33 tvoří dopravní osu území ve směru severovýchod - jihozápad, státní komunikace nadregionálního významu č.14 pak ve směru severozápad - jihovýchod. Stávající technický stav silnic I/14 a I/33 není uspokojivý pro zajištění přepravních potřeb (současných ani výhledových). Silnice v zájmovém území narušuje a ovlivňuje životní prostředí i bezpečnost silničního provozu, protože mimo funkce významného dopravního tahu plní i funkci obslužnou s přímou dopravní obsluhou přilehlé obytné zástavby, zejména v centrální části města. Obě silnice procházejí centrem města (částečně v souběhu). II/303

Náchod - Hronov - Police nad Metují - Broumov - hranice Polsko;

Silnice II. třídy má regionální význam, propojuje jednotlivá sídla v oblasti. Rovněž tato silnice prochází centrem města s řadou dopravních závad. Silnice II. třídy je v majetku a správě Královéhradeckého kraje.

III/28526 III/01420 III/3034 III/30413 III/30416 III/30414 III/03327

I/33 Náchod - Česká Čermná - Borová - Nový Hrádek; I/33 Náchod - Staré Město nad Metují - Bražec -I/14 II/303 Náchod - Babí - Pavlišov - II/303 Hronov I/14 Náchod - Kramolna - Studnice I/33 Náchod - Vysokov - Studnice I/33 Náchod - Běloves I/33 Náchod - Vysokov

Silnice III. třídy zahušťují silniční síť, zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel. Významu těchto komunikací odpovídají návrhové prvky. Silnice III. třídy jsou v majetku a správě Hrálovehradeckého kraje. Další komunikace v území jsou místní, resp. účelové. Intenzity silniční dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, www.rsd.cz - v roce 2010). Tabulka intenzit provozu - rok 2010 Číslo silnice I/14 I/14 I/33 I/33 I/33 II/303 II/303 III/28526 III/30413

Číslo úseku 5-3511 5-0134 5-0130 5-0133 5-0111 5-2271 5-0132 5-6020 5-4413

Popis úseku

T

O

M

S

Náchod začátek zástavby- Náchod křiž.II/303 Náchod vyústění 33 - Náchod, zaúst.33 Křiž. MK (býv. 33) - st.hranice ČR - POLSKO Náchod, křiž I/14 - Křiž. MK (býv. 33) Náchod, křiž I/14 vyústění - zaústění I/14 Náchod, MK býv. I/33 - Náchod, Malé Poříčí k.z. Náchod, vyúst.ze 14 - Náchod, MK byv 33 Dobrošov, konec zástavby - Náchod, zaústění do 33 Náchod vyústění z 33 - Náchod ul. Tyršova

669 1535 1743 1834 3435 1002 889 82 691

7656 11875 3487 6377 14881 8851 7410 1166 8266

117 187 56 71 231 136 114 28 129

8442 13597 5286 8282 18 547 9989 8413 1276 9086

Legenda: T - těžká motorová vozidla a přívěsy O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla S - součet všech motorových vozidel a přívěsů


37


Největší podíl dopravní zátěže (s téměř pětinovým podílem nákladní dopravy) je veden po silnici I. třídy č. 14 a č.33, velmi vysoké hodnoty (až 18 547 vozidel celkem) jsou zaznamenány při průjezdu centrem města. Zvýšený provoz a tím i zhoršená dopravní situace je zejména v souběhu silnic I/14 a I/33. V tomto úseku je na silnici I. třídy napojena i řada místních komunikací. Poměrně značné dopravní zatížení města tvoří tranzitní doprava ve směru Hradec Králové Klodzko, ale i tranzitní doprava do Broumovského výběžku. Významný je však i podíl dopravy generované i směřované v rámci řešeného území. Klíčovým krokem k řešením dopravní situace je odklonění tranzitní dopravy mimo centrum města, přičemž je nutno prověřit i alternativu k problematickému severnímu obchvatu města (variantní řešení). Silniční síť silnic II. a III.tříd je poměrně hustá a stabilizovaná a nepředpokládá se další rozšiřování. Místní komunikace Pro místní dopravu jsou v zájmovém území využívány významně i průtahy silnic I., II. a III. tříd. Páteřní komunikací je průtah státní silnice I/33, na kterou se napojuje silnice I. č.14 ve vlastnictví státu prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic Praha, silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví kraje. Na tyto silnice navazuje ve městě poměrně hustá síť místních komunikací různé délky a proměnlivých parametrů. Problematické jsou zejména šířkové a rozhledové poměry v některých částech (Bražec, Lipí, Skalka, Kašparák, Ikarie, část Družstevních sadů, Starého Města n. M., Bělovsi aj.). V okrajových částech jednotlivých místních částí mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem většinou bez chodníků v šířce kolem 2,5 - 3 m, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných, popř. dlážděných, po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňuje několik bývalých i současných polních cest, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu. Kategorizace silnic a funkční třídy Dle "Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR, červen 2000) jsou pro silnice v řešeném území stanoveny následující kategorie: silnice I/14, I/33 . . . S 9,5/70 silnice II/303 . . . S 7,5/60 Pro silnice III. třídy není kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam však je uvažována kategorie minimální - S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních obslužných komunikací nedostačující, je však dostačující provozu po nich uskutečňovanému. Funkční skupina stávajícího průtahu silnice I/33 je dle ČSN 73 6110 ve skupině B, funkční skupina průtahů silnic II. tříd ve skupině B a funkční skupina průtahů III. tříd ve skupině B až C. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D. Doprava v klidu Parkování vozidel je uskutečňováno na soukromých pozemcích, v profilu místních komunikací a na veřejných parkovištích. Větší mimouliční parkoviště jsou v Náchodě v centrální části na Masarykově náměstí a u stadiónu při ulici Pražská a Bří Čapků. Další samostatná parkoviště jsou vybudována před obchodními objekty (Lidl v areálu bývalé Tepny, při Pražské ul. pak Albert a Penny Market, Kaufland v Bělovsi apod.), objekty občanské vybavenosti (mj. i u zámku, koupaliště, ZŠ, Na Plhově u ulice Pod Kapličkou), při vícepodlažní obytné zástavbě, u areálů větších firem aj. Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy bude potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity záchytných parkovišť (odstavných stání), popř. garáží v místech s jejich nedostatkem (sídliště, centrum města, sousedství s autobusovým a vlakovým nádražím atd.).


38


Ochranná pásma silnic Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice I. tříd silnice II. tříd silnice III. tříd

....... 50 m od osy vozovky ....... 15 m od osy vozovky ....... 15 m od osy vozovky

Hromadná doprava osob Autobusovou dopravu v současnosti zajišťuje převážně organizátor regionální dopravy Oredo s.r.o. prostřednictvím soukromých dopravců (např. CDS, s.r.o. Náchod; ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.; P-transport, s.r.o. Broumov) na těchto linkách: - Trutnov - Úpice - Rtyně v Podkrkonoší - Červený Kostelec - Náchod (souhrnný jízdní řád) - Náchod - Dolní Radechová - Horní Rybníky - Zábrodí - Červený Kostelec - Náchod - Kramolna - Trubějov - Studnice - Česká Skalice - Náchod - Kramolna - Červený Kostelec - Náchod - Nové Město n.Met. - Černčice - Bohuslavice - Králova Lhota - Hradec Králové - Náchod - Vysokov - Provodov-Šonov - Česká Skalice - V. Třebešov - Dolany - Jaroměř Hradec Králové - Náchod - Vysokov - Česká Skalice - Provodov-Šonov - Nové Město n. Metují - Náchod - Borová - Nový Hrádek - Slavoňov - Nové Město n. Metují - Náchod - Nové Město n.Met. - Dobruška - Bílý Újezd - Solnice - Rychnov nad Kněžnou Městskou hromadnou dopravu zajišťuje CDS, s.r.o. Náchod na těchto linkách: - Náchod - Kudowa Zdrój - Polanica Zdrój - Klodzko - Pavlišov - aut.st. - Běloves - Branka - Bražec - aut.st. - Pavlišov - aut.st. - Třešinky - nemocnice - Na Skalce V období květen - září zajišťuje firma CDS s.r.o. Náchod také provoz cyklobusů na 4 linkách. Žádoucí je zkvalitnění systému odbavení a zázemí pro cestující na autobusovém nádraží, vč. prověření realizace odstavného parkoviště a úschovny/odpočinkového místa pro cyklisty v kontaktu s nádražím.

e2.2) Železniční doprava Řešeným územím prochází celostátní železniční trať č. 026 Týniště n. O. - Nové Město n. M. Náchod - Hronov - Meziměstí - Broumov, která je cca 3 km úvraťovým úsekem celostátní trati č. 033 propojena s celostátní tratí č. 032 Jaroměř - Trutnov. Trať č. 026 je jednokolejná, trakce motorová, s rychlostí 90 km/hod. V rámci řešeného území se na trati č. 026 nachází železniční stanice Náchod zastávka, železniční stanice Náchod, žel. stanice Náchod-Běloves a Náchod-Malé Poříčí. Počet spojů na železniční trati č. 026 je cca 36 za den v obou směrech s možností napojení na dálkové spoje v Týništi nad Orlicí. Z trati 026 v centru Náchoda SV od nádraží odbočuje přes Kladskou ulici železniční vlečka do areálu Teplárny Náchod, která je klíčová pro zásobení palivem tohoto hlavního zdroje CZT v ř.ú. (nutno prověřit aktuálnost záměru dovozu biomasy). Žádoucí je modernizace, popř. rekonstrukce trati č. 026 pro zachování normového stavu (směr Hronov i Nové Město n. M.) a prověření jejího možného využití pro vnitroměstskou dopravní obsluhu (např. formou tram-train) ve snaze snížit bariérový efekt železnice ve městě. V souladu se strategickými dokumenty, s prioritní obnovou lázeňské funkce města a s cílem zlepšit regionální a přeshraniční provázanost je nutno prověřit i možnosti realizace (resp. obnovy) REGIO, projektový ateliér s.r.o.

39


železničního spojení s Polskem (resp. se sousedním lázeňským městem Kudowa-Zdrój) a způsob přímého železničního propojení Náchoda - bez nutnosti současné úvrati - směr Hradcem Králové (tj. s tratí 032 - např. v podobě tzv. Vysokovské spojky). Ochranná pásma železnice Železniční ochranné pásmo je stanoveno Zákonem o drahách č. 266/94 Sb. a tvoří prostor po obou stranách dráhy do vzdálenosti 60 m od osy krajní koleje, nejméně však do vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy. U vlečky je ochranné pásmo 30 m od osy krajní koleje. V ochranném pásmu je dovoleno stavět pouze drážní stavby, výjimky lze povolit pro stavby pozemních komunikací, vodních děl, zařízení vedení, měřičských znaků a signálů a jen v odůvodněných případech pro ostatní pozemní stavby. Výjimky povoluje Drážní správní orgán, který přitom stanoví podmínky.

e2.3) Letecká doprava Letecká doprava v ř.ú. není přímo plošně zastoupena, neveřejné letiště s travnatým povrchem - LKNACH Náchod, coby plocha SLZ pro ultralehká letadla provozovaná Aeroklubem Náchod, je situováno těsně za západním okrajem řešeného území u Vysokova. Stanovení OP je dle ÚAP v projednání. Do JZ sektoru ř.ú. zasahuje ochranné pásmo veřejného vnitrostátního letiště Nové Město - LKNM, do SV sektoru pak OP veřejného vnitrostátního letiště Velké Poříčí - LKVP provozované Aeroklubem Hronov (stanoveno 03/1998). Je žádoucí prověřit možnost přiměřeného budoucího využití obou nejbližších letišť (ve Velkém Poříčí a u Vysokova), a to i ve vztahu k žádoucímu rozvoji lázeňské funkce a souvisejícího turismu.

e2.4) Cyklistická doprava, cykloturistika Řešeným území jsou vedeno 5 značených cyklotras a 1 okruh (č. 22, 4034, 4037, 4055, 4095 a Masarykův okruh): cyklotrasa č. 22 - dálková „Jizersko-krkonošská magistrála“ ...Hronov - Náchod + odb. přes Lipí a Jizbice na Dobrošov - Česká Čermná a dále směr Orlické hory; cyklotrasa č. 4034 - Náchod - Peklo - Nové Město n. M. - Černčice - Josefov; cyklotrasa č. 4037 - Lipí - Peklo - Jizbice - Dobrošov; cyklotrasa č. 4055 - Babiččino údolí - vodní nádrž Rozkoš - Provodov-Šonov - Václavice Branka/Náchod; cyklotrasa č. 4095 - Rtyně v Podkrkonoší - Červený Kostelec - Náchod - Kudowa Zdrój; Samostatné těleso cyklostezky je vedeno podél silnice II/303 v ulici Kladská a umožňuje bezpečný výjezd cyklistů z centra směr Polsko po cyklotrase č. 4095, která by výhledově měla navazovat na cyklotrasu č. 22. Její část od okraji Bělovsi u řeky Metuje je již realizována jako cyklostezka směr Malé Poříčí a dále na sever. V souběhu se silnicí I/14 v oblasti Podborného/Velkého rybníka je při ulici Kostelecká u Jiráskova koupaliště samostatná cyklistická stezka oddělující pěší a motorovou dopravu. Krátký úsek cyklostezky po cyklotrase zasahuje do ř.ú.v Bražci (po cyklotrase 4034), cyklisticky dobře využitelná je i nábřežní ulice Na Strži u Metuje na cyklotrase č. 22. Je žádoucí prověřit maximální propojení, popř. zokruhování cyklotras a cyklostezek, popř. komunikací dobře využitelných pro cyklisty - např. vhodně vyřešit přechod Metuje v Bělovsi na křížení cyklotras č. 4095 a 22; doplnit nové cyklostezky tam, kde to umožňují technické parametry (nejen pro cykloturistiku); zlepšit vazbu cyklistů na vlakové a autobusové nádraží apod.

e2.5) Pěší doprava, turistika Chodníky jsou realizovány převážně při průtazích silnic I. - III. tříd a u většiny místních komunikací. Chodníky chybějí v některých okrajových partiích města při silnicích III. třídy. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

40


Řešeným území je vedeno hned několik turistických značených stezek (modrá, žlutá, červená a zelená - vč. naučné stezky NS Pevnost Dobrošov a NS Po stopách války 1866 „Náchod-Vysokov-Václavice“. Je žádoucí prověřit možnosti doplnění chodníků ve vhodných úsecích (i v kombinaci s cyklostezkami), celkové zlepšení pěší prostupnosti území města. Vhodná je např. dílčí eliminace vnímání železniční trati jako urbanistické bariéry (např. formou posílení jejího dopravněobslužného významu pro vlastní město a souvisejících pěších vazeb), zprůchodnění některých dosud hůře prostupných či neprostupných monofunkčních areálů (bývalá Tepna aj.).

e3) Občanské vybavení Potřeby obyvatel jsou v dostatečné míře pokryty v oblasti vzdělávání (mateřské školy, základní školy, gymnázium, střední odborné školy, soukromá střední a vyšší odborná škola), zdravotnictví (oblastní Nemocnice Náchod, poliklinika a další.), sociální péče (Domov důchodců Náchod, denní stacionář, azylový dům, Dům na půli cesty, SVČ Déčko a další), kultury (Městské divadlo, LS dětem pro radost, Kino Vesmír, Okresní muzeum Náchod, Městská knihovna Náchod a další) i sportu a tělovýchovy (3 větší sportovní areály, hřiště u ZŠ, krytý bazén, koupaliště, zimní stadion a další). V dostatečné míře je ve městě rovněž zastoupena státní správa, ochrana obyvatel (Policie ČR, SDH, městská policie), regionální dosah má okresní soud Náchod. Plošně rozsáhlejší jsou areály oblastní nemocnice, zámecký areál a některé areály škol a sportu. Zastoupení občanského vybavení veřejného charakteru v Náchodě nevykazuje výraznější deficit v žádné z oblastí. Specifické postavení má v Náchodě lázeňství, kdy byl městu přiznán status lázeňského místa. Lázeňský areál je však v současnosti nefunkční. V rámci koncepce územního plánu je nutno plochy občanského vybavení veřejného charakteru hájit a umožnit jejich přiměřený rozvoj, a to i v rámci ploch zastavitelných. Je nutno vytvořit podmínky pro znovuobnovení lázní, resp. rehabilitaci Náchoda jako lázeňského města.

e4) Veřejná prostranství Součástí veřejné infrastruktury jsou i veřejná prostranství. Lze konstatovat, že významnější veřejná prostranství (náměstí a návsi) se jako základ urbanistické struktury sídel vyvinula v podstatě ve všech místních částech, snad jen mimo místní části Malé Poříčí. Do systému veřejných prostranství je nutno zahrnout i veřejností využívané plochy zeleně např. v podobě parků a parkově upravených ploch, lesních ploch v zastavěném území, nábřeží apod. -

-

Úkolem územního je mimo jiné: chránit stávající plochy veřejných prostranství jak z hlediska plošného, tak z hlediska ochrany před jejich nevhodným využíváním (nežádoucí zastavování těchto ploch, upřednostňování funkce dopravní před funkcí odpočinkovou a rekreační apod.); umožnit, resp. zajistit podmínky pro jejich rozšíření v rámci zastavěného území a pro vznik nových veřejných prostranství v rámci ploch přestavbových a zastavitelných;

f) OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ V návrhu územního plánu budou respektovány veškeré přírodní, kulturní, technické, architektonické, urbanistické a jiné hodnoty, které se v řešeném území vyskytují. Jde jednak o hodnoty, které mají charakter limitů - tzn. jejich ochrana je zajišťována právními předpisy nebo rozhodnutími příslušných orgánů. Druhou skupinu potom tvoří hodnoty, jejichž ochrana bude umožněna prostřednictvím územního plánu. Jedná se o tzv. památky místního významu a další kulturně-civilizační, technické, urbanistické, architektonické a přírodní hodnoty, podrobněji popsané v příslušných kapitolách analytické části. V řešeném území se jedná o:


41


HODNOTY ÚZEMÍ S CHARAKTEREM LIMITŮ Kulturně-historické hodnoty území

kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR; (aktuálně v ř.ú. registrováno 57 památek/souborů památek - vč. NKP Zámek Náchod, 1 v řízení;) 2 národní kulturní památky vč. OP - Zámek Náchod (od r. 2001); - Pevnostní systém Dobrošov (od r. 2001); Městská památková zóna Náchod (vyhlášena r. 1990; plocha 33,64 ha); území s archeologickými nálezy (ÚAN kategorie I, II);

Přírodní a přírodněcivilizační hodnoty území

Přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují (kód 2929; vyhlášena OkÚ Náchod od 1. 8. 1997; zasahuje na k.ú. Jizbice u Náchoda); Evropsky významná lokalita Peklo (CZ 0524047; kód 2929; vyhlášena nařízením vlády ČR s účinností od 22. 12. 2004 resp. 3. 11. 2009; zasahuje na k.ú. Jizbice u Náchoda a k.ú. Lipí u Náchoda); Evropsky významná lokalita Březinka (CZ 0520178; kód 2899; vyhlášena nařízením vlády ČR s účinností od 22. 12. 2004; zasahuje na k.ú. Běloves, Dobrošov a Náchod; celková rozloha 161,5 ha); příprava vyhlášení Přírodní památky Březinka; Evropsky významná lokalita Pevnost Dobrošov (CZ 0523680; kód 2931; vyhlášena nařízením vlády ČR s účinností od 22. 12. 2004; zasahuje na k.ú. Dobrošov; celková rozloha 1,9725 ha; lokalita netopýra brvivého a velkého, vrápence malého); Památný strom - Lípa svobody 1919 (vyhlášen 18. 6. 2008, p.č. 1243/1 ); registrovaný významný krajinný prvek Lom Běloves (NA-VKP 131; MěÚ Náchod 7. 8. 1995; k.ú. Běloves; rozloha 5,05 ha); významné krajinné prvky dané přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/92 Sb. (lesy, rašeliniště, mokřady, vodní toky, údolní nivy a rybníky); prvky územního systému ekologické stability (dle ZÚR - rozdíly oproti ÚAP): - nadregionální biocentrum NRBC 87 Peklo (zasahuje jižní okraj ř.ú.); - osa nadregionálního biokoridoru NRBK K 37 MB (vede z NRBC Adršpašské skály přes RBC Žaltman, Zbečník a Pavlišov do NRBC Peklo); - regionální biocentrum RBC 1635 Pavlišov (leží na ose K 37 MB při zaústění RBK 767 na severním okraji ř.ú.); - regionální biocentrum RBC H009 Nad Bělovsí (leží na NRBK K 37 MB u východního okraje ř.ú. v Bělovsi, v ÚAP není); - regionální biocentrum RBC H072 Poříčská Metuje (leží na RBK 763, dle ZÚR se dotýká východního okraje ř.ú. u Malého Poříčí, v ÚAP není); - regionální biocentrum RBC H073 Běloveská Metuje (leží na RBK H040 při jeho zaústění do NRBK K 37 MB; dle ZÚR zasahuje do východního okraje ř.ú., v ÚAP není); - regionální biocentrum RBC H078 Kobylice (leží na RBK 768/1, dle ZÚR zasahuje do západního okraje ř.ú., v ÚAP není); - regionální biokoridor RBK 768/2 (propojuje RBC H078 Kobylice s NRBC 87 Peklo; dle ZÚR se dotýká západního okraje ř.ú.); - regionální biokoridor RBK 767 (propojuje RBC 1635 a RBK 768/1 na severním okraji ř.ú.; v ÚAP není); - regionální biokoridor RBK 763 (propojuje RBC 1635 a RBK 768/1 na severním okraji ř.ú.; v ÚAP není); - regionální biokoridor RBK H040 (propojuje NRBC 87 Peklo s RBC H073 Běloveská Metuje - po řece Metuji; v ÚAP není); 2 vodní zdroje se stanoveným ochranným pásmem I. stupně - v k.ú. Dobrošov na východní hranici ř.ú. (+ OP II. stupně) a na hranici k.ú. Běloves a Babí - pouze dle ÚAP (ve vodohospodářské mapě nezobrazeny); zdroje přírodních minerálních vod (léčivých zdrojů) Běloves + OP I. a II. stupně (IIA, IIB, II.); lázeňské místo Běloves + vnitřní a vnější území lázeňského místa (statut lázeňského místa vyhlášen Vč KNV r. 1978); 3 významné vodní toky - řeka Metuje a 2 její levostranné přítoky - Střela (úsek u hranic cca 0,3 km) a Brlenka (krátký úsek protínající výběžek ř.ú. SV od Malého Poříčí); pozemky určené k plnění funkcí lesa (+ pásmo 50 m od hranice PUPFL) - v ř.ú.


42


zastoupeny lesy hospodářské, ochranné (sever k.ú. Lipí) a lesy zvláštního určení příměstské a rekreační; BPEJ - zemědělská půda I. a II. třídy ochrany;

Z doplňujících průzkumů a rozborů vyplynul požadavek na respektování a rozvoj také následujících hodnot: památky místního významu - architektonicky a kulturně-historicky hodnotné objekty Kulturní, pietní nezapsané na seznamu kulturních památek, včetně uchovaných lidových staveb, architektonické a urbanistické hodnoty drobných sakrálních, pietních a jiných, převážně kamenosochařských děl v zastavěném území i volné krajině (viz též další samostatné kategorie); památky a lokality spojené s významnými dějinnými událostmi - třicetiletá válka - např. „Švédské šance“; prusko-rakouské války („sedmiletá 1756-1763, a zejména ta z r. 1866 vč. četných pomníků, hrobů a pohřebišť); významně dochovaná unikátní linie československého opevnění z let 1935-1938 (dělostřelecká tvrz Dobrošov, pěchotní sruby Březinka, Polsko, Hrobka, Jirásek, Lom a Lázně + objekty lehkého opevnění - tzv. řopíky aj.); objekty a lokality spojené s významnými rodáky či osobnostmi v Náchodě žijícími (J. Škvorecký, J. S. Guth-Jarkovský aj.); areál někdejšího letního kina (venkovního amfiteátru) v lese u zámku; pozitivní architektonické dominanty - zámek, kostel sv. Vavřince, radnice s věží, Hotel U Beránka, Husův sbor, gymnázium, škola v Babí, kaple v Pališově a Dobrošově aj. konkrétní lokality archeologických nálezů; uchovaná historická urbanistická struktura města a jeho částí; Přírodní a krajinné hodnoty

přirozené krajinné dominanty - vč. zámeckého návrší a vrchu Dobrošov, cenné pohledy na město (zejména na architektonické dominanty), výhledy do krajiny i směry důležitých průhledů; krajinný ráz; krajinný typ B2 s KES 2,24 (intermediální, mírně stabilní kulturní krajina) vodní toky v kontaktu se zastavěným územím jako urbanisticky i jinak cenné prvky (kromě řeky Metuje zejména Radechovka a tzv. Mlýnský potok - v ř.ú. převážně zatrubněné); vodní zdroje bez stanoveného OP, prameny a prameniště (vč. léčivých zdrojů); BPEJ III., IV. a V. třídy ochrany; interakční prvky jako podpůrný faktor pro prvky ÚSES; luční enkláva Dobrošov (původně VKP Dobrošov určené k registraci); zoologicky významná lokalita Na Drážkách v k.ú. Babí (výskyt netopýrů a vrápenců); parková zeleň; významné stromy a další solitérní, liniové i plošné prvky mimolesní zeleně;

Ostatní hodnoty

tradice lázeňství v Bělovsi; značené turistické stezky (zastoupena všechna 4 barevná odlišení); naučné stezky „Pevnost Dobrošov“ (Běloves- Dobrošov) a „Náchod-Vysokov-Václavice“ (Po stopách války 1866; NS zřízena 1996-1998); značené cyklotrasy (č. 22, 4095, 4034, 4037, 4055, Masarykův okruh) a cyklostezky (při ulici Kostelecká u Jiráskova koupaliště, úsek při ulici Kladská po trase 4095, v Malém Poříčí u řeky Metuje směr Běloves po trase č. 22, cyklisticky využitelná nábřežní ulice Na Strži na u Metuje - trasa č. 22, úsek cyklostezky u řeky v Bražci po trase 4034); sportovní areály v Bělovsi, v lokalitě Hamra (vč. plaveckého bazénu a protějšího zimního stadionu) a při ulici Kostelecká vč. Jiráskova koupaliště; 2 lyžařské vleky; důležité prvky kulturně-společenské vybavenosti (Městské divadlo Dr. Josefa Čížka, Regionální muzeum v Náchodě, Galerie výtvarného umění, Městská knihovna Náchod, kino Vesmír, Jiráskova chata s rozhlednou na Dobrošově aj.;


43


g) VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE V souladu s §§ 101 a 170 stavebního zákona se veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a plochy pro asanaci dále člení na ty, pro něž lze uplatnit předkupní právo, a na ty, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Vymezení VPS a VPO v ÚP vyplývá jednak z nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR Královéhradeckého kraje), jednak z potřeb rozvoje řešeného území. Dle ZÚR jsou jako veřejně prospěšné stavby a opatření vymezeny v podstatě veškeré návrhové prvky - plochy a koridory včetně prvků systému ekologické stability území (blíže popsány v kap. c) tohoto dokrmnu). V ÚP Náchod bude nutno (v součinnosti s pořizovatelem ZÚR - Kr.Ú. Královéhradeckého kraje) zvážit účelnost vymezení těchto prvků jako VPS a VPO, příp. vybrat pouze ty s významným vlivem na rozvoj řešeného území ve smyslu ochrany veřejných zájmů. Jako veřejně prospěšné stavby a opatření mohou být vymezeny následující prvky: -

veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, včetně ploch nezbytných k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel;

-

veřejně prospěšná opatření, a to: -

ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami; zvyšování retenčních schopností území; založení prvků systému ekologické stability; ochrana archeologického dědictví;

-

veřejně prospěšné stavby občanského vybavení;

-

veřejná prostranství;

-

veřejně prospěšná opatření k ochraně přírodního nebo kulturního dědictví;

V současně platném ÚPSÚ byly veřejně prospěšné stavby definovány. Ve Vyhlášce č.7 o závazných částech Územního plánu sídelního útvaru Náchod jsou VPS vyjmenovány v příloze této vyhlášky. VPS jsou rozděleny do bloků: dopravní stavby, technická vybavenost a občanská vybavenost. V rámci stanovení koncepce nového ÚP bude provedena jejich revize. Zároveň bude zhodnocena potřeba vymezení dalších VPS vyplývající z řešení nového ÚP. Jako VPS a VPO je nutno vymezovat pouze ty stavby a opatření: -

které mají podstatný význam pro rozvoj města a ochranu veřejného zájmu (vymezení VPS a VPO omezuje vlastnická práva);

-

které je možno poměrně jasně územně definovat;

-

které pro realizaci budoucího záměru vyžadují odejmutí pozemků nebo jejich části pro konkrétní účel (nejedná se např. o podzemní liniové sítě, které nemají podstatný vliv na využití pozemků, přes které jsou vedeny a jsou pro tato zařízení v KN zřizována věcná břemena);


44


h) DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ h1) Civilní a požární ochrana, obrana a bezpečnost státu Požadavky vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, budou respektovány v těch bodech, které danému území přísluší dle Havarijního plánu Královéhradeckého kraje v rozsahu předaných podkladů. Dle Havarijního plánu Královéhradeckého kraje nezasahuje řešené území do žádné vnější zóny havarijního plánování. Pásma havarijního plánování pro silniční a železniční síť v Královéhradeckém kraji nejsou z hlediska přepravy nebezpečných látek stanovena. Potenciálním ohrožením je v tomto ohledu zejména silnice I/33 Hradec Králové - Náchod - Běloves, a dále železniční trať Choceň Meziměstí, kde jsou rizikovými místy hlavně železniční nádraží, přejezdy a mosty. Ve správním území Náchoda se nacházejí dva objekty možného ohrožení únikem nebezpečných látek (zejména toxických plynů) s vymezenou zónou havarijního plánování: Zdroj ohrožení Primátor a. s. - pivovar Náchod Zimní stadion Náchod

Adresa zdroje

Č.p.

Dobrošovská

130

Na Strži

Ohrožující faktor

Množství

Poloměr zóny (m)

Amoniak

7t

200

Louh sodný 2%

1795

18 m

3

Amoniak

6t

Ropné látky

1,6 t

200

Možným zdrojem ohrožení okolí únikem nebezpečných látek je i Teplárna Náchod (Plhovská 544), u níž však není stanovena příslušná zóna havarijního plánování. Na správním území města Náchod se nachází 7 dálkově ovládaných rotačních elektrických sirén pro varování obyvatelstva v případě mimořádné události, a to s tímto umístěním: Koncový prvek Obec Náchod

Místní část Malé Poříčí

ulice Broumovská

čp. 3

Objekt

Typ

bývalá ZŠ stožár

rotační

Ovládání

Souřadnice S-JTSK Majitel

X

Y

dálkové

HZS

-612604.87

-1019812.53

-612992.62

-1021880.13

Náchod

Běloves

U zbrojnice

322

požární zbrojnice

rotační

dálkové

siréna obec, přijímač HZS

Náchod

Kašparák

Na Koletově

249

stožár

rotační

dálkové

HZS

-613520.67

-1021438

Náchod

Plhov - Ikarie

Vaňátkova

1134

stožár

rotační

dálkové

HZS

-614956.43

-1021502.38

Náchod

Staré Město

Pod Rozkoší

131

rotační

dálkové

HZS

-614893.07

-1023691.59

Náchod

Bražec

Odboje

32

rotační

dálkové

HZS

-615565.16

-1024189.2

Náchod

Staré Město

Václavická

stožár Bartoň textilní závody, a.s. obytný dům

rotační

dálkové

HZS

-616288.5

-1023584.63

1717

Pro případ mimořádných a krizových situací se nepočítá s ukrytím obyvatelstva ve stálých (monofunkčních) úkrytech. Ukrytí by bylo řešeno pouze v případě stavu ohrožení státu, případně za válečného stavu pomocí improvizovaných úkrytů. V souladu s materiálem „Havarijní plán kraje, Krizový plán kraje“ není známa taková „mírová“ krizová situace, při jejímž vzniku by bylo ukrytí obyvatelstva využitelné (neočekávanost a rychlost vzniku). Rozhodujícím způsobem kolektivní ochrany při mimořádných událostech je využití improvizovaného ukrytí v běžných stavbách. Využije se přirozených ochranných vlastností obytných a jiných budov. Jedná se zpravidla o místnosti a prostory na odvrácené straně zdroje nebezpečí, utěsněné proti pronikání nebezpečných látek a nad úrovní terénu, neboť řada látek je těžší než vzduch.


45


Mezi stálé, tlakově odolné úkryty, ve městě dle ÚAP patří: Náchod, Palachova 1303 (Město Náchod) - kapacita 100 osob Náchod, Purkyňova 1503 (Město Náchod) - 50 Náchod, Českých bratří 1501 (Město Náchod)) - 150 Náchod, Kladská 1512 (Město Náchod) - 50 Náchod, Na Hamrech 1498 (Město Náchod) - 50 Náchod, Komenského 1420 (Město Náchod) - 100 Náchod, Purkyňova 1497 (Město Náchod) - 100 Náchod, Purkyňova 1495 (Město Náchod) - 100 Náchod, Raisova 678 (Okresní soud Náchod) - 900 Náchod, Plhovská 290 (KA Contracting s.r.o., Teplárna Náchod) - 50 Náchod, Tyršova 59 (Ministerstvo zemědělství) - 50 Staré Město nad Metují, Zelená 1953 (Julius Meinl, a.s.) - 500 Jako improvizované úkryty jsou v ÚAP označeny tyto objekty: Náchod, Denisovo nábřeží 674 (Obchodní akademie) - kapacita 300 osob Náchod, Za Tratí 396 (R-Tech a.s.) - 600 osob Náchod, Bratří Čapků 722 (ATAS elektromotory a.s.) - 150 Náchod, Bratří Čapků 722 (ATAS elektromotory a.s.) - 150 Náchod, Kladská 128 (České dráhy, a.s.) - 100 Náchod, Denisovo nábřeží 665 (MUDr. Semerák) - 300 Náchod, Pražská 260 (BD) - 50 osob Nouzové ubytování U obyvatel postižených mimořádnou událostí se předpokládá v rozhodující míře se samoubytováním u příbuzných a známých ve městě a blízkém okolí. Kdo nemá tuto možnost, bude ubytován ve vytipovaných prostorách ZŠ T. G. Masaryka Náchod, ZŠ Náchod - Plhov a Středisko volného času Déčko Náchod. V případě, že by kapacity tohoto ubytování nepostačovaly, bylo by využito komerčních objektů uvedených v Havarijním plánu kraje. Sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na správním území města Náchod se sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci nenalézají. Nejbližší úložiště je na centrální požární stanici při Územním odboru HZS Velké Poříčí. Jedná se o soupravu nouzového přežití pro 50 osob. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu Královéhradeckého kraje). Nejbližší stanice profesionálního HZS je v sousedním Velkém Poříčí, přímo na ř.ú. funguje několik SDH (viz dále). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou V případě havárie na přívodním zásobním řadu DN 600 mm pokryje současný objem všech stávajících akumulací cca 1 denní potřebu pitné vody pro město Náchod a přilehlé obce. V případě déle trvající poruchy nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu Teplice nad Metují Náchod - Bohuslavice - tj. z vodojemu Vysoká Srbská (vzdálenost cca 12 km), nebo z neporušené části zásobního řadu v kilometráži před poruchou, případně dovozem a nákupem balené pitné vody. V případě havárie na některém z jímacích objektů je možné využít pro nouzové zásobování obyvatel další nepoškození zdroje. Dále je možné pro dovoz pitné vody využít vrt LT-4 Litá v Černčicích nebo fungující vodovod v některé z okolních obcí. Pro nouzové zásobování budou využívány (zejména v okrajových částech Náchoda) i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

46


Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií a teplem Město Náchod je zásobováno elektrickou energií z rozvodny 110/35 kV Náchod - Babí, odkud je distribuována až ke spotřebiteli. Napájení rozvodny je řešeno tak, aby v případě poruchy bylo toto možno zabezpečit jiným způsobem. Využitelné jsou i mobilní náhradní zdroje energie (agregáty). Teplárna Náchod je schopna zabezpečit dodávky tepelné energie i při výpadku jednoho kotle náhradními zdroji (další dva zdroje). Požární ochrana Zásobování požární vodou je zajištěno ze skupinového vodovodu pomocí požárních hydrantů. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. Nejbližší stanice profesionálního HZS je v sousedním Velkém Poříčí, přímo na ř.ú. fungují SDH v Náchodě, Babí, Bělovsi, Dobrošově, Lipí a v Pavlišově. Obrana a bezpečnost státu Na řešeném území se nevyskytují strategické vojenské objekty důležité pro obranu státu. Z objektů důležitých pro plnění úkolů Policie ČR se na ř.ú. nachází: Územní odbor krajského ředitelství Východočeského kraje (Územní odbor Náchod, Husovo náměstí 698), Obvodní oddělení Náchod (Plhovská 1176), Oddělení cizinecké policie Náchod (Husovo náměstí 698), Dopravní inspektorát Náchod (Prokopa Velikého 639). Služebna Městská policie Náchod pak sídlí na adrese Hurdálkova 406.

h2) Protipovodňová ochrana Ochrana před povodněmi Záplavové území bylo stanoveno na řece Metuji (referátem životního prostředí Okresního úřadu Náchod, dne 12. srpna 2002 pod č.j. 387/02/ŽP-Ve-V2) a jeho hranice je v grafické části zakreslena. Aktivní zóna oficiálně stanovena není. Povodňový plán Města Náchod (zpracovaný v červnu 2006 a naposledy aktualizovaný 17. 1. 2011) udává její stanovení cca 5 m od hranice stávajícího toku a na některých dílčích úsecích (Malé Poříčí - Za Vodou, Běloves - Na Horním Konci). V současné době probíhá aktualizace záplavového území (návrh opatření obecné povahy v gesci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Záplavové území řeky Metuje zasahuje významnou, především pravobřežní část urbanizovaného území města. V dosahu Q100 (s hodnotou 146 m3/sec u Pivovarského jezu v Náchodě) se na správním území Náchod nachází 240 obytných budov, 5 průmyslových objektů, 1 zemědělský objekt, 1 sportovní stadion, 1 ČOV a 1 železniční stanice. Průtočná kapacita koryta Metuje (dle úprav z let 1916-1939) se pohybuje od cca 98 m3/sec na úseku Malé Poříčí - Běloves, po 120 m3/sec v Bražci, 160 m3/sec v Náchodě a 162 m3/sec v Bělovsi. Kapacita převážně zatrubněného koryta Radechovky, coby nejvýznamnějšího pravostranného přítoku Metuje na území vnitřního města, činí 23 m3/sec. Povodňovou situaci na Metuji může významně ovlivnit i levostranný přítok Střela ústící u Bělovsi. Pro průběh povodňových stavů na Metuji je klíčová manipulace se 3 pohyblivými jezy Běloveským, pivovarským a jezem u zimního stadionu. Při vyhlášení III. stupně povodňové aktivity ohrožení (49,6 m3/sec a výšce hladiny 150 cm) musí být jejich průtočný profil zcela vyhražen. U ostatních vodních toků v zájmovém území záplavová území nejsou stanovena, přesto na nich může dojít k významným povodňovým stavům (jako např. na částečně zatrubněné bezejmenné vodoteči od Jiráskovy chaty 17. 7. 1982, kdy došlo ke kombinaci s výrazným erozním smyvem půdy kvůli nesprávnému způsobu hospodaření). Na Metuji a jejích přítocích v řešeném území jsou problematické zejména letní povodně z dlouhodobějších regionálních srážek zasahujících větší část povodí (největší byly zaznamenány 06/1979 a 07/1997). Průběh povodňové vlny na Metuji bývá spíše pomalejší a většinou dobře odhadnutelný. Povodně z krátkodobějších lokálních srážek ohrožují zejména menší toky REGIO, projektový ateliér s.r.o.

47


s nevyrovnaným průtokem (viz výše). Ohrožení zimními (zejména tzv. ledovými) povodněmi po tání sněhu (popř. v kombinaci s dešťovými srážkami) je v Náchodě historicky menší a lokálně omezené. Na území města (zejména v ulicích Poštovní, Kamenice, Českých Bratří, Dvořákova, Pražská, v prostoru Hamer) může dojít i k povodni v důsledku extrémních srážek zahlcením kanalizace, která je dimenzována na intenzitu deště cca 147 l/sec/ha. V ÚP je žádoucí prověřit možnosti další protipovodňové ochrany města, nejlépe v kombinaci technických a přírodě blízkých opatření. Tam, kde je to možné, musí být maximálně hájena nezastavěná část přirozeného inundačního prostoru v nivě Metuje. Dílčí protipovodňová opatření lze realizovat např. v kombinaci s úpravou nábřeží (vč. případného zakrytí teplovodu), popř. formou citlivého čištění (zkapacitnění) koryta řeky. Ochrana před zvláštními povodněmi Na správním území města Náchoda se nacházejí dvě vodní díla III. kategorie. Jedná se o teplárenský jez na řece Metuji v Bělovsi (kde se nepočítá se vznikem průlomové vlny a s ohrožením území) a odkaliště popílku na pravostranném přítoku Radechovky západně od Podborného rybníka při SZ okraji ř.ú. Pod odkalištěm (s retenčním prostorem 73 800 m3) a Podborným rybníkem spadá část města do „území zvláštní povodně“. Případnou průlomovou vlnou jsou ohroženy tyto významnější objekty: rekreační objekt pod hrázovým systémem, obchodní firma (bývalý Kaden), provozní objekt SÚS, objekty rybníka Podborný, restaurace Na Hrázi, Jiráskovo koupaliště, komunikace Náchod - Dolní Radechová a přilehlé objekty, čerpací stanice PHM (Shell), Základní škola Plhov, komunikace pod tratí ČD u nádraží. Pro transformaci a převedení tisícileté povodňové vlny je v odkališti vybudován převaděč povodňové vlny. Tento objekt je dle povodňového plánu nutno vyhrazovat v závislosti na úrovni volné vody v odkališti a stavu odpadního potrubí, které je zaústěné přes vývařiště do Radechovky. Provozovatelem odkaliště teplárenského popílku je KA Contracting ČR s.r.o., který má v rámci integrovaného povolení schválen havarijní plán. Na toto vodní dílo bylo v roce 1998 zpracováno „Posouzení průlomové vlny v případě havárie odkaliště v Dolní Radechové“ (PP projekt s.r.o., Praha 8). Dle tohoto materiálu zvláštní povodeň pod úložištěm popílku zasahuje nejprve rybník Podborný (s předpokladem postupu popelových směsí v mocnosti cca 2 m). Vyvolané zpětné vzdutí vodního toku Radechovka pak zasáhne dolní část obce Dolní Radechová. Území Města Náchoda se postup povodňové vlny dotkne podél toku Radechovky až k zatrubené části pod městským koupalištěm a po zahlcení vtoku bude pokračovat směrem do areálu ZŠ Plhov (předpoklad cca 500 mm popelového náplavu) a následně zejména po Plhovské ulici až k bývalému hotelu Itálie (zaplavení podjezdu ČD). Zvodnělá směs vody a popílkových sedimentů zasáhne celý tok Radechovky až po Metuji a část úseku na ní. Vymezení oblasti zasažené průlomem hráze (z grafické části Posouzení) bude respektováno i při tvorbě nového územního plánu, nedošlo-li od doby zpracování ke změnám podstatných parametrů.

h3) Ochrana před dalšími rizikovými přírodními jevy, ochrana ložisek nerostných surovin Z dalších přírodních rizikových faktorů může na řešeném území nastat sněhová kalamita, ztěžující zejména dopravní obsluhu terénně členitého území (Vysokovský kopec aj.) a zásobování obyvatel. Vichřice může formou polomů ohrozit zejména lesní porosty nad údolím Metuje. Negativní působení větrné, a zejména vodní eroze, je spíše dlouhodobějšího rázu, přesto však může na svažitých nezalesněných pozemcích napáchat významné škody a v kombinaci s extrémními srážkami i vést k akutnímu ohrožení osob i majetku (viz povodeň na vodoteči od Jiráskovy chaty v r. 1982). Z geologických rizik se v řešeném území vyskytuje celkem 7 sesuvů aktivních (1 plošný v Bražci a 6 bodových - z toho 5 v Náchodě a 1 v Bražci) a 16 sesuvů potenciálních plošných (3 v Bražci a 13 v Náchodě). V Bělovsi je evidováno poddolované území (pozůstatek těžby rud) bodového typu a ojedinělého rozsahu (evidence r. 1983, klíč 3616). V řešeném území se nenachází žádná výhradní plocha ložiska nerostných surovin, žádné chráněné ložiskové území ani hlavní důlní dílo nebo dobývací prostor. Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází převážně v oblasti s přechodným (nivy Metuje a dalších toků vč. centra města), středním (většina ř.ú.) a vysokým (okolí Dobrošova) REGIO, projektový ateliér s.r.o.

48


radonovým indexem geologického podloží. Pro účely posouzení radonového rizika v konkrétní lokalitě (např. při stavbě domu atd.) je třeba vždy vycházet z výsledků měření radonu v podloží na daném místě. V případě středního a vysokého rizika pronikání radonu je nutno při výstavbě realizovat protiradonová opatření dle vyhlášky MZČR č.76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. Co se týče antropogenně vyvolaných rizik spojených s podložím, Systém evidence starých ekologických zátěží a mapování skládek ČGS (zdroj: CENIA) v řešeném území lokalizovaly 3 staré ekologické zátěže (kontaminovaná místa/skládky) - Babí u Náchoda (plocha VČE, a.s.), Jizbice u Náchoda (skládka Jizbice) a Staré Město nad Metují (skládka u nemocnice). Jelikož mapování skládek a ekologických zátěží proběhlo před několika lety, některé evidované lokality již dnes nemusí vykazovat charakter ekologické zátěže, naopak jiné mohly přibýt. V ÚAP bylo jako staré ekologické zátěže označeno i dalších 7 ploch, převážně spojených s výrobou (RUBENA, a.s., prádelny a čistírny s.p.) a dopravou (ČD, a.s., Depo kolejových vozidel, Benzina, a.s., ČSAD BUS Ústí n. O.). Při doplňujících průzkumech a rozborech pro ÚP bylo několik lokalit v rámci řešeného území navíc hodnoceno jako tzv. brownfields (poškozené nebo neadekvátně využívané plochy s negativním esteticko-urbanistickým dopadem a možnými riziky pro životní prostředí) - viz urbanistické části.

i) HLAVNÍ STŘETY ZÁJMŮ A PROBLÉMY V ÚZEMÍ Nový územní plán je jedním z nevýznamnějších rozvojových dokumentů města. Měl by vytvořit dostatečně flexibilní prostorový rámec pro realizaci žádoucích záměrů a aktivit města, tj. umožnit jejich konkrétní průmět do území. V rámci níže uvedených okruhů jsou identifikovány hlavní střety zájmů a problémy v území, které bude koncepce rozvoje města stanovená územním plánem reflektovat, dle možností ÚP řešit či částečně eliminovat: - problémy s regionálním dopadem a problémy vyplývající ze širších vztahů - sociálně - demografické a sociálně - ekonomické problémy (rizika) - uspořádání území - urbanistická struktura - ohrožení hodnot řešeného území (přírodně krajinářských, kulturních aj.) - dopravní infrastruktura - technická infrastruktura - environmentální a bezpečnostní rizika

Problémy s regionálním dopadem a problémy vyplývající ze širších vztahů Problém, střet

Komentář

Oslabená pozice Náchoda v systému osídlení, neadekvátní napojení na české vnitrozemí

Náchod je nadměrnou průjezdní dopravou a blízkostí krajského města po silnici I/33 zčásti degradován na tranzitní město, čímž jsou oslabeny i přítomné funkce regionálního charakteru; Spádovostní dosah je snížen také nevyhovující dopravní dostupností a propojeností přirozeného regionálního zázemí (Broumovsko), problematickým dopravním napojením samotného Náchoda (nevyhovující parametry železničního spojení, často neprůjezdná hlavní silnice I/33 apod.), oslabením pestrosti a rozsahu nabídky pracovních příležitostí ve městě atd.; Nutno vytvořit podmínky pro rehabilitaci Náchoda jako lázeňského města, zlepšit jeho dopravní napojení vč. vymístění tranzitní dopravy a umožnit větší diverzifikaci ekonomické a kulturně-rekreační základny;

Nefungující lázeňský areál

Přerušená tradice lázeňského města s negativním dopadem na fyzickou podobu města i na jeho postavení v širších územních vazbách; Řešení - viz výše;

Nedostatečná provázanost s polským územím

Stále do jisté míry existující prostorová a vztahová „bariéra“ na hranicích, neadekvátně rozvinuté funkční a prostorové vazby s městem Kudowa-Zdrój, popř. s Lewinem Klodzkim, v minulosti nedostatečná přeshraniční koordinace rozvojových záměrů; Po odstranění hranice jako neprostupné bariéry je nutno posilovat prostorové a funkční vazby s navazujícím polským územím (dopravní vztahy, propojení lázeňských aktivit, využívání veřejné vybavenosti aj.);


49


Sociálně-demografické a sociálně-ekonomické problémy (rizika) Problém, střet

Komentář

Populační stagnace města, snižování jeho obytné atraktivity

Aktuálně stagnující či mírně klesající počet obyvatel ve městě (2001-2011); Záporné migrační saldo (-67 obyvatel za rok 2010); Nabídnout adekvátní rozvojové plochy pro obytnou funkci a související vybavenost vč. využití vhodných rezerv uvnitř zastavěného území (revitalizace území);

Nevýhodná věková struktura obyvatel

Poproduktivní složka populace výrazně převyšuje předproduktivní (index stáří 122 počátkem r. 2011); Řešení - viz výše;

Oslabení ekonomické základny a nabídky pracovních příležitostí ve městě

Žádoucí částečné vymístění výroby z centra města a některých okrajových částí nebylo adekvátně nahrazeno rozvojem nových progresivnějších ekonomických aktivit šetrných k ŽP; Zvolna rostoucí míra nezaměstnanosti (v 06/2011 o něco vyšší než celokrajský průměr) s nevýhodnou věkovou strukturou (vysoký podíl mladších ročníků); Umožnit rozvoj diverzifikované ekonomické základny nerušící obytnou a rekreační funkci města (vč. lázeňské);

Relativně vysoký výskyt sociálně-patologických jevů

Častý vandalismus, problémové chování zejména určitých skupin mládeže, drogové delikty apod.; Kromě opatření neúzemní povahy lze tyto jevy částečně eliminovat fyzickou a funkční revitalizací veřejných prostor a těch částí města, které jsou svým charakterem náchylné k těmto negativním projevům;

Uspořádání území - urbanistická struktura Problém, střet

Komentář

Nevhodný způsob využití částí řešeného území

Areály zaniklých a fungujících výrobních areálů s negativním dopadem na okolí zejména v centrální části Náchoda narušují urbanistickou strukturu města (bývalá Tepna, Rubena, areál teplárny, areál CDS, prostor seřaďovacího nádraží); Jedná se o plochy, které jsou z urbanistického hlediska neadekvátně využity s ohledem na jejich prostorovou (centrum města) či funkční (návaznost na klidové funkce) polohu ve struktuře města, nedostatečné dopravní napojení apod.; Umožnit následnou revitalizaci těchto ploch v zastavěném území ve snaze o jejich polyfunkční využití odpovídající pozici ve struktuře města;

Nalezení proporce dílčích funkčních využití smíšené zóny

Zajištění podmínek pro OV, bydlení a nerušící podnikatelské aktivity ve snaze o ponechání městotvorného podílu obytné funkce v centrální zóně;

Nedostatek zeleně v centru města, nerovnoměrné rozložení ploch zeleně v řešeném území

Nutnost posílení ploch městské zeleně s funkcí veřejných prostranství a funkcí rekreační při zajištění jejich vzájemného propojení (vytvoření vycházkového rekreačního okruhu s vazbami na lázeňský areál, plochy krajinné zeleně, kulturněhistorické prvky aj.);

Nedostatek veřejných prostranství, neadekvátní uspořádání a využití těch stávajících

Odstranění překážek ve využití stávajících prostranství (parkování automobilů) a důsledné uplatňování požadavků na vznik nových veřejných prostranství v rámci rozsáhlejších zastavitelných ploch a zejména ploch přestaveb v návaznosti na centrum města;

Nevyužitý potenciál příměstské zeleně ke krátkodobé rekreaci obyvatel

Zlepšit propojení pro pěší a cyklisty do krajinného zázemí města, zvětšit rozsah lesů příměstských a rekreačních;

Nevyužitý potenciál nábřeží Metuje a malých vodních toků ve struktuře města

Vytvoření nábřežních promenád, obnova pěších komunikací, zmírnění negativního působení vrchního teplovodního potrubí na nábřeží; Revitalizace malých vodních toků a alespoň dílčí otevření zatrubněných částí potoků (v místech, kde to bude technicky řešitelné) jako oživujícího prvku městského prostředí;

Tranzitní doprava procházející centrem města

Nutnost vymístění tranzitní dopravy, která degraduje charakter uličních prostorů jako veřejných prostranství a představuje významnou prostorově-funkční bariéru;

Komunikační bariéra tvořená tělesem železnice

Prostorová bariéra výrazně dělící zejména centrální část města. Dopad na propojení městské zástavby částečně zmírněn realizovanými podchody. Železniční násep je však zároveň pozitivně působící liniovou enklávou zeleně v samém středu města.


50


Zhodnotit další možnosti „zprůchodnění“ území a prověřit možnost využití železnice pro intenzivnější obsluhu řešeného území (tramvajová doprava, vč. propojení s Polskem apod.); Rozrůstání individuální obytné zástavby do krajiny

S ohledem na komplikovaný terén a nedostatek vhodných ploch pro bydlení dochází k rozrůstání obytné zástavby do okrajových částí Náchoda, často pohledově velmi exponovaných a dopravně složitě obsloužitelných; Zabránit rozrůstání zástavby do volné krajiny; Důsledně zhodnotit další extenzivní rozvoj i případné zahušťování zástavby s ohledem na krajinářské působení a kvalitu dopravní obsluhy;

Zachování prostorové a sociální identity jednotlivých místních částí

U prostorově izolovaných místních částí posoudit míru vhodnosti návrhu nových zastavitelných ploch s ohledem na zachování jejich urbanistické struktury a prostorové a sociální identity;

Vzájemné střety záměrů

- střet vymezení zastavitelných ploch s OP navržené PP Březinka; - střet navrhovaného pěšího propojení podél lázní do Polska a navrženou PP Březinka; - střet navrženého severního obchvatu Náchoda s návrhovými koridory TI (dle ZÚR); - střet navrženého severního obchvatu Náchoda s prvky ÚSES; - střet navrženého severního obchvatu Náchoda s lokalitami bydlení (dle ÚPSÚ); - další vzájemné střety záměrů liniového charakteru; - střet zastavitelné plochy pro bydlení v lokalitě SUN se záměrem posílení ploch městské zeleně; - střet areálu ATAS se záměrem posílení ploch městské zeleně u Mlýnského náhonu; - střet využití louky a občanské vybavenosti u hraničního přechodu v Bělovsi; Bude řešeno s ohledem na celkovou koncepci a dlouhodobé priority města;

Střety záměrů (zastavitelné plochy, koridory dopravní a technické infrastruktury aj.) s limity využití území a jiným využitím území

- střet s ochrannými pásmy technické infrastruktury; - střet s ochranným pásmem lesa (50 m od hranice PUPFL); - střet s prvky územního systému ekologické stability krajiny; - střet s kvalitními zemědělskými půdami I. a II. třídy ochrany; - střet se stanoveným záplavovým územím; - střet s omezeními plynoucími z platného statutu lázeňského místa; - střet záměru PP Březinka s rekreačně sportovním (sjezdovka) a turistickým využíváním krajiny („pevnostní“ stezka); Limity budou respektovány, resp. v řešení zohledněny;

Umístění prostorově významné plochy FVE na plochách určených k bydlení

Nutno prověřit časový horizont (trvalost) umístění FVE;

Ohrožení či nevyužití hodnot řešeného území (přírodně-krajinářských, kulturních aj.) Problém, střet

Komentář

Problematické trasování severního obchvatu Náchoda

Navržená trasa výrazně narušuje krajinné zázemí města a jeho přírodní hodnoty; narušení krajinářské hodnoty členitého terénu severně, severozápadně a severovýchodně od města; degradace území s historicky založenou lázeňskou funkcí tranzitní dopravou - rozpor se žádoucí obnovou lázeňství v Bělovsi (jako jednou ze dvou hlavních priorit města) a s provozem funkčních lázní Kudowa Zdrój, kterými prochází tranzit ČR - PL (vybudování rozlehlé mimoúrovňové křižovatky v údolní nivě řeky Metuje při jejím vstupu do náchodského údolí - tj. v krajinářsky a funkčně velmi citlivém místě); střet trasy obchvatu s významnými prvky ÚSES (nadregionální biokoridor K 37 MB a jeho ochranná zóna; regionální biokoridor RK 768/1; dotčení regionálního biocentra H078 Kobylice; LBC); významný kontakt s obytnou zástavbou a rekreační funkcí; prodloužení trasy tranzitu a jeho přenesení do dnes stabilizované obytněklidové zóny; narušení (protnutí) funkčních vazeb v zázemí města; Nutno prověřit alternativní způsob vymístění tranzitní dopravy z centra města (variantní řešení);


51


Neadekvátně využitý cenný fenomén řeky v centru města

Nábřeží plní rekreační funkci jen v krátkém úseku, žádoucí je zde trasování např. cyklostezky v kombinaci s chodníkem, doplnění zeleně, mobiliáře, odpočinkových míst apod.; Urbanisticky negativním prvkem je trasování teplovodu podél řeky - žádoucí jeho alespoň částečné zapuštění (překrytí) - nejlépe v koordinaci s protipovodňovými opatřeními;

Značný podíl zatrubněných vodních toků na území města

Prakticky kompletní zatrubnění některých toků (zejména Radechovky a Mlýnského /Podbučního/Zámeckého či Podzámeckého potoka) znemožňuje využití jejich urbanisticko-estetického, rekreačního a ekostabilizačního potenciálu; žádoucí je alespoň částečná revitalizace toků spojená s dílčím odtrubněním ve vhodných úsecích, či alespoň využití části průtoku pro napájení vodních prvků v plochách zeleně apod.;

Neadekvátní využití a ochrana četných zdrojů podzemních vod (vč. minerálních/léčivých)

Jde zejména o nevyužití zdrojů Ida a dalších kvalitativně srovnatelných pramenů zejména v oblasti Bělovsi; Bude řešeno komplexně s ohledem na záměr revitalizace lázeňské funkce města (jeho části);

Nedostatečné prostorové a funkční zdůraznění historického významu území jako jedné ze vstupních bran do Čech

Četné pietní památky spojené zejména s prusko-rakouskou válkou r. 1866; Unikátní systém pohraničního opevnění z let 1935-1938 - velký počet poškozených, zcela zničených, neadekvátně využitých či udržovaných objektů; Související hodnoty budou v ÚP respektovány, bude prověřena možnost jejich většího využití v rámci regionálních a přeshraničních aktivit;

Negativní stavebnětechnické dominanty znehodnocující krajinný ráz

Tovární komíny a panelové stavby výškového charakteru kolidují v pohledech na dominantu zámeckého návrší; Fotovoltaická elektrárna nad areálem ČOV se významně se uplatňuje v dálkových pohledech; Teplovodní vedení u řeky jako funkční a estetický problém; Žádoucí alespoň částečná eliminace těchto jevů a zabránění dalšímu znehodnocení panoramatu města a krajinářsky cenných pohledů i průhledů;

Nejasný statut, předmět ochrany a lokalizace u některých památek

Nutno revidovat a doplnit údaje z ÚAP, kde např. nejsou lokalizovány některé nemovité kulturní památky, překryv kategorizace zámku (NKP a národní NKP), charakter ochrany pevnostních prvků na Dobrošově a Pavlišově apod.;

Střety vymezení prvků ÚSES

V řešeném území se vyskytují či jsou navrženy prvky systému ekologické stability nadregionálního, regionálního a lokálního charakteru. S ohledem ne jejich nekoordinované vymezování z hlediska časového i v rámci dokumentů různých úrovní je nutno provést revizi celého ÚSES s územním upřesněním dílčích prvků;

Dopravní infrastruktura a obslužnost Problém, střet

Komentář

Intenzivní tranzitní doprava procházející napříč městem a související problémy

Kapacitní tranzit vedený podél celé osy centrální části města (zejména silnice I/33) způsobuje nejen dopravní problémy (sníženou průjezdnost, často spíše neprůjezdnost města; dramatické zpožďování veřejné hromadné dopravy), ale i hygienická a technická ohrožení (hluk, emise, vibrace, dopravní kolize); V neposlední řadě je degradována i obytná, rekreační a komunikační funkce městského prostoru, ztížena je průchodnost města pro pěší a omezeno plnohodnotné urbanistické dotvoření centra; Nutno prověřit i alternativní variantu (variantní řešení) k navrženému severnímu obchvatu města, jehož trasování krajinářsky hodnotnými partiemi je problematické - viz tab. „Ohrožení či nevyužití hodnot řešeného území“;

Významný podíl silniční IAD dopravy generované uvnitř města

Vzhledem k terénním podmínkám, odloučenosti některých částí města a ztížené obsloužitelnosti území veřejnou hromadnou dopravou je značný podíl vnitroměstské dopravy realizován osobními automobily, což podstatně zhoršuje problémy způsobované tranzitní složkou dopravy; Kromě vymístění nadměrné tranzitní dopravy je nutno řešit i zlepšení funkčnosti vnitřního dopravního systému města; Důsledně zhodnotit další extenzivní rozvoj i případné zahušťování zástavby s ohledem na kvalitu dopravní obsluhy;

Nevyhovující dopravní uzel na východním okraji centra

Umožnit vhodné urbanistické a dopravní řešení prostoru, kde se stýkají zájmy dopravy silniční, železniční a pěší;


52


Nevyhovující řešení významných křižovatek

U Slavie, U Čedoku, Itálie; Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je velmi problematická křižovatka na silnici I/33 v Bělovsi; v rámci komplexní optimalizace vnitřní dopravy řešit zlepšení propustnosti a bezpečnostních parametrů křižovatek;

Nevyhovující dopravní propojení jednotlivých částí města a dopravní obslužnost v rámci jednotlivých lokalit

Tento problém souvisí s obtížnými terénními podmínkami řešeného území a rozvojem lokalit, jejichž parametry původně založené dopravní obslužnosti aktuálnímu stavu nedostačují (omezené šířkové a rozhledové parametry). Řešit je nutno zejména dopravní dostupnost obytných souborů v okrajových částech města. Problém je umocněn tranzitní dopravou, která velmi komplikuje průjezd obslužné dopravy městem. Problematické jsou rovněž dopravní poměry v rámci okrajových smíšených či obytných celků (zejména výškové a šířkové parametry místních komunikací); Řešení - viz výše;

Nevyhovující propojení městských částí pro pěší

Ztížená prostupnost městského prostředí kvůli terénním a jiným bariérám (neprůchodné areály, železniční trať aj.); Při návrzích ploch přestaveb počítat s maximálním možným zprůchodněním území, plnohodnotně zapojit železnici do městské struktury a vnitroměstské dopravní obsluhy;

Nedostatečná síť cyklostezek a bezpečných značených cyklotras

Nutno doplnit a maximálně propojit (zokruhovat) stávající cyklotrasy a cyklostezky, a to nejen s ohledem na cyklo-turistické využití (tj. i pro potřeby dopravy do zaměstnání, do škol a za službami) v těch úsecích, kde je to reálné;

Nedostatek parkovacích kapacit v centrální zóně a u některých turistických cílů

Nedostatek parkovišť se projevuje zejména v prostoru centra města, kde jsou nad únosnou míru zatěžována veřejná prostranství. Je nutno vytipovat vhodné konkrétní plochy pro parkování (vč. prověření záchytného parkoviště, popř. i parkovacího domu) a vyžadovat jejich zřizování v rámci rozsáhlejších ploch přestaveb, umístění parkovacích domů umožnit podmínkami využití území v příslušných funkčních plochách;

Nevyhovující dispoziční a funkční řešení autobusového nádraží

Nutno umožnit zkvalitnění zejména zázemí pro cestující (v koordinaci s potřebami sousedního železničního nádraží), optimalizovat systém odbavení cestujících a vazbu na pěší, cyklistickou a individuální automobilovou dopravu (záchytné parkoviště v kontaktu s nádražím atd.);

Kvalitativně neadekvátní obsloužení města a regionu železniční dopravou

Nutnost modernizovat žel. tratě směr Nové Město n. M. a Meziměstí, kvalitativně zlepšit spojení směrem na Hradec Králové (přímý průjezd u Václavic - za hranicí ř.ú.), umožnit příp. realizaci obnovy železničního propojení s městem Kudowa Zdrój, prověřit využití principu „tramvajovlaků“ pro vnitřní obsluhu části území;

Možný střet záměru rozšíření sportovního letiště s okolním lesním porostem

Nutno prověřit aktuálnost potřeby rozšíření a jeho územní nároky;

Technická infrastruktura Problém, střet

Komentář

Absence kanalizace s adekvátní čistící koncovkou

Problém se týká č.o. Pavlišov, Dobrošov, Jizbice (zde těsně před realizací - ÚR), menší části Babí (SZ sektor) a lokality Pod Vyhlídkou (k.ú. Staré Město n. M.; existuje studie); V ÚP bude koncepčně a funkčně umožněno adekvátní doplnění kanalizační sítě;

Problematické vymezení OP ČOV v Bražci

Územní rozhodnutí vydáno zmatečně, není jasná povaha OP (zakresleno v ÚPSÚ) a omezení z něj vyplývající; Nutno vyjasnit v další fázi ÚP;

Absence plynofikace v některých menších částech obce

Plynofikace neproběhla v č.o. Pavlišov, Jizbice, Dobrošov a většině Malého Poříčí; Potřeba a reálnost plynofikace bude v ÚP prověřena;

Nedostatečné využití a zajištění některých zdrojů vody v ř.ú.

Bude řešeno komplexně s ohledem na záměr revitalizace lázeňské funkce města (jeho části);

Hygienicky a urbanisticky problematické umístění teplárny v centru města

Střet s městotvornou funkcí; Nutno zamezit zvyšování dopravní zátěže související s obsluhou teplárny, uchovat její napojení na železniční vlečku;


53


Environmentální a bezpečnostní rizika Problém, střet

Komentář

Záplavové území na řece Metuji v centru města

Záplavové území zasahuje významný pás města, vč. části lázeňské zóny v Bělovsi; V záplavovém území bude eliminována nová zástavba. Nutno prověřit potřebu adekvátních protipovodňových opatření - ideálně v kombinaci přírodě blízkých opatření a technických prvků (vč. možnosti k přírodě šetrného zkapacitnění koryta Metuje); Nutno vyjasnit existenci či neexistenci stanovené aktivní zóny zápalvového území na Metuji (dle údajů Povodňového plánu a ústní informace z MÚ stanovena je, dle ÚAP a sdělení OŽP MÚ stanovena není);

Území zvláštní povodně pod úložištěm popílku z teplárny

ÚZP zasahuje významnou část města pod úložištěm (zhruba v trase původního toku Radechovky), následně v dílčím souběhu s korytem Metuje; Nutno jako limit zohlednit při navrhovaných záměrech (vč. případné revitalizace koryta Radechovky);

Ohrožení lokálními povodněni, zahlcením kanalizace

Vzniká zejména po intenzivních krátkodobějších dešťových srážkách v létě na menších tocích, rizikem je i zahlcení kanalizace v některých částech města; Nutno eliminovat správným hospodařením s dešťovými vodami (maximální uvádění do vsaku na pozemcích), údržbou vodních toků a vhodnými protierozními opatřeními v krajině;

Dvě zóny havarijního plánování ve vnitřní části města

ZHP u pivovaru a zimního stadionu - v kontaktu s obytnou funkcí; Nutno jako limit zohlednit při navrhovaných záměrech;

Výskyt sesuvných území, poddolované území

Jevy omezující využití území. Je nutno eliminovat vymezování zastavitelných ploch do těchto území.

Vyšší radonový index na významné části ř.ú.

Hodnoty radonového indexu nutno zohlednit při výstavbě na konkrétní lokalitě a příp. realizovat protiradonová opatření;

Negativní vlivy silniční dopravy

Nadměrný hluk, emise, vibrace, dopravní střety a další problémy plynoucí z intenzivní tranzitní dopravy a terénních podmínek (místy omezené šířkové a rozhledové parametry komunikací - viz doprava);

Stará ekologická zátěž v lokalitě SUN

Neumožňuje rozšíření obytné funkce, možno využití pro posílení ploch městské zeleně;

Přítomnost významného stacionárního zdroje znečištění v centru města

Náchodská teplárna dosud využívá kromě zemního plynu i hnědé uhlí (záměr spalovat rovněž biomasu); Nutno zamezit zvyšování dopravní zátěže související s obsluhou teplárny, uchovat její napojení na železniční vlečku; Nutno prověřit výhledové technické parametry teplárny (podíl spalovaných zdrojů, aktuální počet kotlů, instalovaný výkon);

j) POŽADAVKY NA VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU MĚSTA V ROZVOJOVÉ OSE Návrh rozvoje města ve smyslu urbanistické koncepce a koncepce řešení veřejné infrastruktury bude územním plánem konkretizován mj. formou územního průmětu - tj. vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch a ploch určených ke změně stávajícího využití (ploch přestavby). Při vymezování zastavitelných a přestavbových ploch by měly být respektovány následující požadavky: -

zastavitelné a přestavbové plochy dimenzovat s cílem zajištění udržitelného a proporcionálního rozvoje města jako polyfunkčního střediska nadmístní rozvojové osy NOS4 (ve smyslu nadřazeného dokumentu ZÚR Královéhradeckého kraje);

-

před vymezením zastavitelných ploch pro určenou funkci prověřit možnosti jejího uplatnění v nevyužívaných, popř. nevhodně užívaných segmentech zastavěného území, v nichž jsou předpoklady pro daný způsob využití;


54


-

při vymezování zastavitelných a přestavbových ploch respektovat hodnoty území včetně hodnot, které budou stanoveny územním plánem nad rámec zvláštních zákonů;

-

při vymezování zastavitelných a přestavbových ploch respektovat limity využití území včetně limitů, které budou vycházet z řešení územního plánu;

-

zastavitelné plochy výroby a skladování a občanské vybavenosti, které mohou představovat potencionální cíle kapacitní dopravy, situovat v dosahu významnějších dopravních tahů;

-

zastavitelné plochy vymezovat s ohledem na ochranu zelených horizontů, pohledových os, pohledově exponovaných svahů a dominant; konkrétní prostorové limity budou stanoveny návrhem územního plánu;

-

zastavitelné plochy vymezit v návaznosti na zastavěné území s ohledem na podmínky zajištění dopravní a technické infrastruktury; přednostně prověřit využití ploch vymezených v dosud nezastavěných lokalitách stanovených ÚPSÚ Náchod (ve smyslu vydaných změn dokumentu); u zastavěných lokalit zahrnout zbytkové segmenty (s rozlohou nedosahující limit 2000 m2) do zastavěného území;

-

využití segmentu zastavitelné plochy pro rozvoj lázní Běloves spadajícího do záplavového území omezit pouze na vyhrazenou zeleň a případná protipovodňová opatření;

-

při vymezování zastavitelných ploch eliminovat další propojování obytné zástavby města a místní části Lipí;

-

zastavitelné plochy v krajině (bez návaznosti na zastavěné území) vymezovat jen pro pozemky staveb veřejné infrastruktury (technické nebo dopravní infrastruktury);

-

koridory nadřazené sítě dopravní infrastruktury (silnic I. a II. třídy) vymezit tak, aby eventuální zásah do obytného území byl minimalizován a aby nebyl podstatně dotčen obraz krajiny.

k) PLOCHY A KORIDORY K PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Územní studie patří mezi územně plánovací podklady, ověřuje možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje. Územní studie je zpravidla pořizována pro ověření možností využití konkrétního řešeného území, zastavitelných nebo přestavbových ploch nebo vybrané části nezastavěného území z hlediska komplexního řešení krajiny. Navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. Výhodou územní studie je skutečnost, že jí lze prověřovat a posuzovat jakékoliv změny v území bez formálních náležitostí, které jsou vyžadovány u pořizování územně plánovací dokumentace. Nevýhodou pak to, že se nejedná o dokument, který je závazný. V ÚP Náchod bude prověřena potřeba stanovení ploch a koridorů, jejichž podmínky budou prověřeny územní studií, a to zejména v případě nutnosti ověření možnosti využití: -

rozsáhlejších zastavitelných ploch, u nichž bude nutno vyřešit vazby na systémy veřejné infrastruktury případně stanovit podmínky vnitřní organizace území včetně vymezení veřejných prostranství;

-

z hlediska velikosti, funkce či polohy významných přestavbových ploch (např. řešení přednádražního prostoru a souvisejících ploch apod.);

Pro každou takovou plochu a koridor se stanoví lhůta pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o studii do evidence územně plánovací činnosti.


55


l) PLOCHY A KORIDORY, PRO KTERÉ BUDOU PODMÍNKY PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH JEJICH VYUŽITÍ STANOVENY REGULAČNÍM PLÁNEM Regulační plán je závaznou územně plánovací dokumentací, která stanoví v řešené ploše podmínky pro vymezení a využití pozemků a pro prostorové uspořádání zástavby na těchto pozemcích, pro vymezení pozemků veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření. Regulační plán může v řešené ploše nahradit ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí (pouze v zastavěném území a zastavitelné ploše). Vzhledem k závaznosti řešení Regulačního plánu je jeho institut možno využít pro řešení, resp. stanovení podrobnějších podmínek využití ploch, jejichž nevhodné budoucí konkrétní využití může znehodnotit urbanisticky, historicky či funkčně významné části území a kde je zejména nutno ochránit veřejný zájem. Územním plánem bude prověřena účelnost stanovení podmínky zpracování regulačního plánu: -

v území areálu bývalé Tepny (z důvodu významné polohy v návaznosti na centrum města, zajištění prostupnosti území, dostatečného poměru ploch zeleně a veřejných prostranství a parkovacích ploch a optimálního funkčního využití);

-

v areálu lázní (stávající i zastavitelné plochy) z důvodu ochrany stávajících hodnot a zajištění optimálního rozvoje lázeňského území;

-

případně v dalších plochách, pokud nutnost řešení vyplyne ze stanovené koncepce rozvoje města;

m) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území (obsah dle přílohy č.5 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) bude zpracováno v rámci odůvodnění návrhu územního plánu v případě, že příslušný dotčený orgán při posouzení zadání nevyloučí významný vliv návrhu na významné lokality uvedené v národním seznamu evropsky významných lokalit (nařízení vlády č. 132/2005 Sb.) a na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, příp. pokud uplatní požadavek na posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

n) POTŘEBA ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU A ZPRACOVÁNÍ VARIANT Koncept územního plánu zpravidla ověřuje koncepci řešeného území ve variantním řešení. Lze předpokládat zejména variantní prověření řešení dopravního systému města.

o) OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU A JEHO ODŮVODNĚNÍ VČETNĚ MĚŘÍTEK VÝKRESŮ A POČTU VYHOTOVENÍ Obsahové náležitost Územního plánu včetně jeho odůvodnění je obsažen v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. v jeho prováděcích předpisech - vyhlášce č. 500/2006 Sb. (přílohy č. 7, ev. 5) a č. 501/2006 Sb. Přesný rozsah stanoví pořizovatel v návrhu zadání územního plánu.


56


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ ČD ČEZ ČGS ČOV ČSN ČSÚ CZT DN DOK EO EVL FVE IPRM KES KP, NKP KrÚ KH kraje k.ú. LBC, RBC LBD LBK, RBK, NRBK LTO MB MHD MPZ MÚ MZd NN, VN, VVN NP OP ORP OŽP POÚ PP PRVKUK PUPFL PÚR ČR RD RR RURÚ ř.ú. SDH SO ORP STL, VTL, VVTL SUN SŽDC, s.o. TKO TR TS ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚPSÚ ÚP VÚC ÚSES ÚZP VAK VD VKP VPS, VPO ZHP ZÚR REGIO, projektový ateliér s.r.o.

- bonitovaná půdně ekologická jednotka - České dráhy, a.s. - České energetické závody, a.s. - Česká geologická služba - čistírna odpadních vod - česká státní norma - Český statistický úřad - centrální zásobování teplem - dimenze potrubí - dálkový optický kabel - ekvivalentní obyvatel - evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 - fotovoltaická elektrárna - integrovaný plán rozvoje města - koeficient ekologické stability - kulturní památka, národní kulturní památka - krajský úřad Královéhradeckého kraje - katastrální území - lokální, regionální biocentrum - lidů, bytů domů (sčítání) - lokální, regionální, nadregionální biokoridor - lehký topný olej - mezofilně bučinný - městská hromadná doprava - městská památková zóna - městský úřad - Ministerstvo zdravotnictví ČR - nízké, vysoké, velmi vysoké napětí - nadzemní podlaží - ochranné pásmo - obec s rozšířenou působností - odbor životního prostředí - pověřeny obecní úřad - přírodní památka - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje - pozemky určené k plnění funkce lesa - Politika územního rozvoje České republiky (2008) - rodinný dům - radioreléové - Rozbor udržitelného rozvoje území (SO ORP Lanškroun) - řešené území - sbor dobrovolných hasičů - správní obvod ORP - středotlaký, vysokotlaký , velmi vysokotlaký (plynovod) - sídliště u nemocnice - Správa železniční dopravní cesty - tuhý komunální odpad - transformovna - elektrická transformační stanice - území s archeologickými nálezy - územně analytické podklady - územní plán - územně plánovací dokumentace - územní plán sídelního útvaru - územní plán velkého územního celku - územní systém ekologické stability - území zvláštní povodně - vodovody a kanalizace - vodní dílo - významný krajinný prvek - veřejně prospěšná stavba, veřejně prospěšné opatření - zóna havarijního plánování - Zásady územního rozvoje

57

Město Náchod. Masarykovo náměstí Náchod

Recommend Documents