Motýlek 11. – 13. 12. 2009 Praha P
EHLED P EDSTAVENÍ
Divadlo Stavovské divadlo (ND) Národní divadlo Divadlo Kolowrat
Název D v átko se sirkami Rinaldino Louská ek – váno ní p íb h Píšu z pekla (scénické tení)
druh balet opera
den PÁ SO
hodina 19.00 19.00
cena 30 až 700 30 až 1400
balet
SO
18.00
30 až 1000
SO
19.00
300
PÁ SO SO PÁ SO PÁ SO PÁ SO PÁ SO PÁ SO PÁ SO
19.00 14.30, 19.00 14.00 19.00 15.00, 19.00 18.00 14.00, 18.00 18.00 14.00, 18.00 19.00 15.00, 19.00 20.00 20.00 20.00 20.00
inohra
Divadlo Kalich
Johanka z Arcu
Divadlo Milénium
Kladivo na arod jnice muzikál
Hudební Divadlo Karlín
Limonádový Joe
muzikál
Divadlo Broadway
Kleopatra
muzikál
Divadlo Hybernia
Dracula
muzikál
GOJA Music Hall
D ti ráje
muzikál
Black light Theatre IMAGE, Pa ížská 4 erné divadlo METRO, Národní t ída 25
Studio Clip Cabinet Život je fajn (Life is life)
muzikál
199 až 699 195 až 595 230 až 700 149 až 699 199 až 699 299 až 599 480 480 460
Ubytování: Základní škola, Na Zlíchov 19, Praha 5 – Hlubo epy. Doprava: metro B, stan. Smíchovské nádraží a pak 1,5 km p šky nebo 3 zastávky tramvajemi 12, 13, 14, 20 a no ní 54 na zast. ZLÍCHOV (sm r Sídlišt Barrandov). Z centra: tram 12 a 20 (Malostranské nám.), 14, 54 (Václavské nám.)
PODROBNÉ INFORMACE O JEDNOTLIVÝCH P
EDSTAVENÍCH
Muzikál Johanka z Arcu Divadlo Kalich, Jungmannova 9, Praha 1 Na scénu Divadla Kalich se v obnovené premié e a hv zdném obsazení vrací divácky velmi úsp šný muzikál Ond eje Soukupa a Gabriely Osvaldové Johanka z Arku. Máte možnost tak znovu prožít netradi n vypráv ný a zpracovaný p íb h o dívky zvané Panna Orleánská, kterou hlasy, jež slýchala od svých 14 let, dovedly až do ela francouzských vojsk, a která p esto, že dokázala v nejt žší chvíli vrátit Francii ztracené sebev domí ve válce s anglickým králem Jind ichem VI., skon ila díky strachu mocných na hranici. Dnes již legendární p edstavení, které bylo v minulosti uvád né v divadle Ta-Fantastika, nabízí krom pohledu do historie i zajímavou reflexi k našemu sou asnému životu, k dob , v níž se obchoduje absolutn se vším. Ú inkují: Bára Basiková, Lucia Šoralová, Kamil St ihavka, Vilém ok, Bohuš Matuš, Ond ej Ruml, Vladimír Marek, Ji í Zonyga, Richard Tesa ík...
Muzikál Kladivo na arod jnice Divadlo Milenium, Pražská tržnice, Praha 7 - Holešovice Muzikál Kladivo na arod jnice je p vodní eský muzikál autor a producent Pavla Holého a Milana Levého (hudba), Jana Kr ty (texty hudebních ísel) a scénáristy Marka Kožušníka. Jeho p íprava trvala tém 2 roky a 30.4.2009 bude mít premiéru v nov otev eném Divadle Milenium. Kladivo na arod jnice je multimediální muzikál, jehož p edlohou je skute ná historie eských zemí 17. století. Inkvizi ní procesy na Morav ve Velkých Losinách a v Šumperku m ly na sv domí 101 upálených ob tí. Jejich osudy zpracoval scénárista Marek Kožušník do muzikálového p íb hu, v n mž vystihl podstatu tehdejší doby v hlavních postavách - Zuzan Voglickové, d kanovi Kryštofu Lautnerovi, inkvizi nímu soudci Bobligovi z Edelstadtu a jeho p isluhova i hrbá ovi. Tyto historické postavy ožijí na jevišti Divadla Milenium s mnoha dalšími 30.4.2009 v p íb hu k ivdy, lásky, bolesti a víry....v muzikálu Kladivo na arod jnice, jehož odkaz p eznívá i do dnešní doby. Základním návodem k t mto proces m se stala kniha Malleus maleficium (Kladivo na arod jnice), jejíž autorství je p i teno dominikán m Heinrichu Kramerovi a Jakobu Sprengerovi. Kniha byla poprvé vydána roku 1486 ve Štrasburku a obsahuje teologický výklad temných, nadp irozených sil, zejména arod jnic, který ukazuje soudobé lidové p edstavy, tradované nebo dokumentované p ípady a návody k pronásledování arod jnic. ernou cestu smá enou slzami vydláždila církev v dob inkvizice bolestí, utrpením, strachem a k ivdami nevinných ob tí...píše se rok 1680... A o tom vypráví tento muzikál ve strhujícím emotivn vypjatém p íb hu. Silné hudební motivy, vynikající písn , strhující tane ní ísla i melancholie a romantika adí toto dílo k výjime ným. Muzikál bude realizován s využitím nejmodern jších technologií - prostorový zvuk, nejmodern jší sv telná technika, projekce na n kolika plátnech, zvukové efekty, len ná scéna v etn speciálních dekorací, hydraulické otevírání jevišt a jeho ástí, dokonalé kostýmy, jejichž návrhy a výroba vyšly z dílny našeho p edního kostýmního návrhá e Romana Šolce, a které výrazn vyniknou v náro né choreografii a jevištní režii Ladislava Berana. Obrazové a sv telné režie se ujal zkušený Petr epický. Pro ú inkování v tomto muzikálu bylo osloveno 70 profesionálních um lc , herc , zp vák a tane ník , kte í prošli náro nými konkurzními zkouškami. Jejich kvality jsou ov eny v mnoha projektech, divadelních p edstaveních, filmových a divadelních rolích a jejich ú inkování je zárukou té nejvyšší kvality. Divadlo Milenium otevírá dve e i novým tvá ím, absolvent m konzervato í a dává šanci mladým zp vák m k jejich uplatn ní. K podpo e a výjime nosti tohoto projektu plánuje produkce divadla uspo ádat týden p ed premiérou st edov ký jarmark v areálu Holešovické tržnice p ed Divadlem Milenium. Vzhledem k tomu, že se bezpochyby jedná o první p vodní eský muzikál, který vychází ze skute né historie eských zemí, s p ihlédnutím k náro né realizaci a výjime nosti prostoru Divadla Milenium, jsou napln ny všechny p edpoklady významného kulturního zážitku pro širokou ve ejnost. Ú inkují: Ilona Csáková, Sisa Sklovská, Markéta Zehrerová, Martina Pártlová, Ji í Zonyga, Vladimír Hron, Vladimír Marek, Lešek Semelka, Lukáš Kumpricht, Richard Tesa ík, Petr Dopita...
Muzikál Limonádový Joe Hudební divadlo Karlín, K ižíkova 10, Praha 8 Limonádový Joe aneb Ko ská opera Jeden z nejlpeších eských film všech dob se do ká divadelního ztvárn ní v sou asném muzikálovém hávu. Limonádový Joe - neohrožený hrdina Tornado Lou žena - lvice a Arizónská P nice Winnifred - zt lesn ní panenské istoty Horác Hogo Fogo - zloduch a zlosyn sv tového formátu... ...a další legendární postavy kultovního eského filmu Limonádový Joe ožijí znovu na jevišti Snad žádný jiný film si v historii eské kinematografie nevydobyl u divák takové postavení, jako práv Limonádový Joe, který m l premiéru v roce 1964. Ale nejenom u divák ! Vedle Ceny eskoslovenského filmového diváka na XV. Filmovém festivalu pracujících v roce 1964 je Limonádový Joe ov n en i cenami zahrani ními: Zvláštní cena poroty St íbrná mušle na XII. MFF v San Sebastianu 1964, ceny za režii, výpravu, filmové triky a za herecký výkon Miloše Kopeckého v roli Hoga Foga na V. MFF v Panam 1967, a další. Kultovní Limonádový Joe za více než 40 let od svého zrodu v bec nezestárnul. Na rozdíl od jiných starších eských film , které jsou poznamenány dobou, je westernová parodie na kaubojky stále živá a svým zp sobem dnes i aktuáln jší. Brde ka si totiž d lá legraci nejenom z naivních barvotiskových p íb h o neohrožených mstitelích bezpráví, ale i z reklamy, tedy z odv tví, které bylo našemu divákovi v roce 1964 zcela špan lskou vesnicí. Je zajímavé, že p vodn cht li tv rci nazvat sv j nápoj podle nejslavn jší limonády Coca Cola a získat tak prost edky k nato ení filmu p ímo od výrobce. To však tehdejší znárodn ná kinematografie nemohla, samoz ejm , p ipustit. V p vodním scéná i je stále ješt název Kolakoka – teprve v pr b hu filmování se zrodila pr chodn jší Kolaloka. V divadle tedy budou hrdinové muzikálu pít Kolaloku (která se tak báje n loká!), o po ádn hustý dým v baru se postará nádherná Tornado Lou s nemén krásnými barovými tane nicemi, budeme sv dky rva ek, p est elek a vzrušujících parti ek pokeru, ni emové nám, v rozporu s dnešními poznatky medicíny, budou tvrdit, že alkohol, podávaný v malých dávkách, neškodí v jakémkoli množství, a bezpráví bude trestat neposkvrn ný hrdina v ješt neposkvrn n jším bílém kostýmu na b lostném o i. Nenechme se však mýlit dokonalým vzhledem našeho hrdiny: kolty Limonádového Joa visí vždy proklat nízko a jeho muška, nezkalená výpary alkoholu, je vždy zcela p esná. P esná bude i režie Antonína Procházky, hv zdné obsazení, které za doprovodu živého orchestru zazpívá všechny hity muzikálu (ale i n kolik nových písní) a samoz ejm i kostýmy Kate iny Štefkové a scéna arch. Martina erného. Ú inkují: Karel Fiala, Aleš Háma, Ji í Korn, Petr Kostka, Mojmír Mad ri , Ladislav Mrkvi ka, Lumír Olšovský, Martin Sobotka, Roman Škoda, Marek Vašut, Václav Vydra, Kate ina Brožová, Tereza Duchková, Markéta Hrubešová, Zuzana Norisová, Linda Rybová
Muzikál Kleopatra Divadlo Broadway, Na P íkop 31, Praha 1 Vedle p vodního režiséra projektu Filipa Ren e bude kv li velkému asovému vytížení na novém režijním a choreografickém nastudování spolupracovat též p vodní choreograf muzikálu Ladislav Beran. N které z p vodních kostým Jána Kocmana se budou p ed lávat a šít pod taktovkou vý-
tvarníka kostým muzikálu T i Mušketý i Romana Šolce. Slavnostní premiéra je stanovena na 13. zá í 2008. Starov ký Egypt a ím. Je rok 48 p .n.l.- Caesar, který porazil Pompeia a stává se tak nejmocn jším mužem íma, vstupuje do Alexandrie. Egypt je již n kolik staletí, od dob obrovské íše Alexandra Velikého, ovládán Ptolemaiovci. Situace je taková, že na tr n sedí trnáctiletý Ptolemaios, avšak vládne p edevším rádce Ponthinus. Ptolemaios má dv sestry, Arsinoé a Kleopatru. Nás zajímá pochopiteln Kleopatra, nebo vyprávíme p edevším její strhující p íb h. Kleopatra je bystrá, dvacetiletá dívka, jež touží po moci. Navíc pragmaticky chápe, že pasivita by jí mohla stát život – brzy by se stala bratrovi na tr n nepohodlnou. Hraje tedy vabank a nechá se tajn dopravit p ed Caesara, zabalená v drahocenném koberci. Caesar se necítí uražen, ba nalézá v dívce zalíbení pro její okouzlující vý e nost, duchaplnost a neskromné cíle. Ptolemaios, vedený Ponthinem cítí, že sestra Kleopatra usiluje o tr n. Napadne proto ímany a prohrává, ímž završí sv j krátký úd l panovníka. Mezi Caesarem a Kleopatrou vzplane láska – stárnoucí muž, jehož náru í prošly stovky žen p ijímá tento dar osudu, Kleopat e se stává oporou v jejích politických snahách. V idylických asech na Nilu Kleopatra porodí syna Caesariána a spolu s Caesarem a synkem odjíždí do íma. ím není Kleopat e naklon n, má se všeobecn za to, že Caesar si m l vybrat matku svého syna mezi ímankami – nicmén všechny okouzlí Kleopat in královský vzhled, chování i její bohatství. Marcus Antonius, Caesar v spolubojovník a p ítel navrhuje v senátu, aby Caesar ozdobil svou hlavu korunou ímských král . Caesar odmítá, ale senát je zd šen možnými d sledky pro republiku. Zrodí se spiknutí, jehož cílem je odstran ní Caesara. Kleopatra nabádá Caesara, aby se stal králem a posílil svou pozici, nebo tuší, že v opa ném p ípad o svou moc p ijde a ona i syn budou v nebezpe í. Caesar vše zleh uje a odmítá se stát králem. P ichází Brutus ,Caesar v adoptivní syn a p esv d uje vládce, aby šel do senátu. A Kleopatra varuje Caesara, ten odchází a je v senátu zavražd n. Kleopatra kvapem opouští ím, p ed cestou se lou í s Marcem Antoniem, který nazna uje, že se ješt setkají. Po Caesarov smrti je ím zmítán nepokoji. Druhý Caesar v adoptivní syn, Octavius, se obává rostoucího vlivu n kterých senátor a Caesarových vrah a uzav e s Antoniem dohodu – porazí Caesarovi vrahy a stanou se spole n vládci íma. Po vít zném boji jsou však sýpky prázdné a vojáci cht jí žold – nezbývá, než požádat o pomoc v Egypt , u Kleopatry. Antoniovo setkání s Kleopatrou je osudové – íman z stává v Egypt a užívá života. V ím ovšem jeho aktivita neujde Octaviovi - bystrému intrikánovi dochází, že Antonius v blízkosti Kleopatry a jejího syna Caesariána je víc než nebezpe ný . Octavius využívá Antoniova krátkého návratu do íma a žení jej se svou sestrou Octavií. Po návratu do Egypta nachází Antonius Kleopatru zle nalad nou – pochopiteln . Aby od inil potupu, jíž se královn dostalo jeho ímskou svatbou, uzavírá s atek s Kleopatrou a prohlašuje Caesariána budoucím králem Egypta. To je ovšem chování, které v íme nem že ujít pozornosti – obratný Octavius strhává senát k souhlasu s válkou proti Egyptu. Osudová bitva u Actia zp sobí porážku egyptského lo stva , zbývá zoufalá obrana Alexandrie. Antonius dostává falešnou zprávu, že Kleopatra je mrtva – naléhá na me , ovšem neumírá, je t žce ran n. V tomto stavu jej dopraví do kobky chrámu, kde našla Kleopatra úto išt . Antonius umírá u milované Kleopatry, p ichází Octavius, jediný vládce sv ta. Kleopatra ví, že dohrála, p estože jí Octavius slibuje, že se jí nic nestane – v nest ežené chvíli se nechá uštknout kobrou, ukrytou v košíku s fíky. Kleopatra – egyptská královna Gaius Iulius Caesar – ímský ob an, triumvir ( I. triumvirát), pozd ji imperátor, milenec Kleopatry a otec jejího syna Caesariána
Marcus Antonius – ímský ob an, triumvir ( II.triumvirát), milenec a pozd ji manžel Kleopatry Octavianus – ímský ob an, adoptivní syn Caesara, triumvir ( s Marcem Auereliem), pozd ji jediný vládce íma Ponthinus – rádce Ptolemaia, bratra Kleopatry Ptolemaios – bratr Kleopatry a král egyptský Apollodoros – rádce a d v rník Kleopatry Brutus – ímský ob an, senátor a adoptivní syn Caesar v, jeden z jeho vrah Casius, Cimber, Casca – ímští senáto i, spolu s Brutem v dci spiknutí proti Caesarovi Fulvia – ímská ob anka, manželka Marca Antonia Octavia – sestra Octavianova, pozd ji též manželka Marca Antonia Agrippa – Octavián v vojev dce, vít z nad Antoniem (bitva u Actia) Caesarián – syn Kleopatry a Caesara, budoucí egyptský král Ú inkují: M.Absolonová, I.Csáková, R.Fišarová, M.Maxa, R.Genzer, J.Vojtek, P.Polá ek...
Muzikál Dracula Divadlo Hybernia, Nám stí Republiky 4, Praha 1 Polovina 16. století. Vojsko krutého knížete Draculy drancuje okolní vesnice. Prchající obyvatelé hledají spásu v klášte e. Poklidná mše je narušena vpádem ute enc . D stojný kn z ute ence ukliduje vírou v boží spravedlnost. Potulný mnich pochybuje a poukazuje na Draculovu bezbožnost, ale nakonec je chorálem v ících uklidn n. Najednou do kláštera vtrhne Dracula s hordou erných rytía prohlašuje klášter za sv j majetek. Kn z proti n mu odvážn vystoupí, ale nezabrání rabování a vražd ní. Když v jeho náru í dokoná t žce ran ný potulný mnich, který ho cht l chránit i když je p edtím všechny varoval, vy kne nad Draculou slova prokletí, jimiž ho odsoudí k v nému životu a nekone né touze po krvi. Pak je kn z zabit, s ním všichni v ící a klášter je vydrancován a vypálen ... Ú inkují: Daniel H lka, Josef Vojtek, Leona Machálková, Monika Absolonová, Marián Vojtko, Ji í Langmajer, Radka Fišarová, Zdenka Trvalcová, Šárka Va ková, Kamila Nývltová, Bohuš Matuš, Tomáš Savka, Josef Vágner, Alan Bastien, Juraj Bernáth, Martin Pošta, Jaromír Holub, Bed ich Levý, Ji í B ezík, Aleš Háma, Tomáš Trapl, Hanka K ížková, Michaela Nosková, Olga Lounová, Renáta Drössler, Sylva Schneiderová, Jana Burešová
Muzikál D ti ráje Goja music hall, Výstavišt , Praha 7 cena 299, 399, 499 a 599 K Kamarádi do dešt se vrací jako D TI RÁJE!!! Známe jména hlavních hv zd mediáln sledovaného muzikálu D TI RÁJE! A nejsou to jména jen tak ledajaká. Po tém 18 letech se znovu sejdou Kamarádi do dešt Lukáš Vaculík a Sagvan Tofi. Ti budou vystupovat v rolích DJ , p i emž pro Sagvana je to v bec první divadelní role. Muzikál o tom, jak jedna písni ka ve víru diskotékového t ešt ní rozd lila Evu a Michala a jak je zase dala dohromady. D v rn je znáte. Bu to byly písni ky vašeho mládí, nebo mládí vašich d tí i rodi . Nestárnou, jsou tady po ád. Možná vás i štvou, ale ur it je zbož uje n kdo, koho znáte. Samy si íkaly o muzikál. Tak jsme to zkusili ! Písni ky Františka Jane ka, Michala Davida, Zde ka Bartáka, Pavla Vrby a skupiny Kroky hrají v muzikálu Sagvana Tofiho hlavní roli. Možná je tenhle p íb h, který za al na diskotéce v 80. letech i vaším p íb hem. Trocha romantiky,
mali ko nostalgie, humor, zábava, ale i nadhled. Mládí bez ohledu na to, kolik vám dneska je. as na blbnutí je vždycky, zvláš když k tomu hrají Decibely lásky, Poupata, Nonstop, Nejv tší z nález a ztrát, Pár p átel, Každý mi T lásko závidí a další ze t iceti legendárních písní. Režie se ujal Petr Novotný, renomovaný muzikálový režisér, jehož inscenace se staly legendami. Za všechny jmenujme Jesus Christ Superstar, Les Misérables – Bídníci nebo Miss Saigon.
