STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2009/2010 Obor 04 - Biologie
MOHELENSKÁ HADCOVÁ STEP
Vypracovala: Denisa Hudková Katolické gymnázium Třebíč SEPTIMA, 2009/2010 Konzultant: Ing. Hana Koutná Zadavatel: Ing. Miriam Dufková Katolické gymnázium Třebíč
Náměšť nad Oslavou Kraj Vysočina 2010
Jméno a příjmení autora: Denisa Hudková Název seminární práce: Mohelenská hadcová step Číslo oboru SOČ: 04 Biologie Škola: Katolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč 674 01 Kraj: Vysočina Zadavatel seminární práce: Ing. Miriam Dufková Rok obhajoby seminární práce: 2010
Prohlášení Prohlašuji, že jsem seminární práci zpracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Miriam Dufkové a uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje.
V Náměšti nad Oslavou dne 20. 1. 2010
……………………………………….
3
Poděkování Díky patří všemu, co umožnilo existenci mého námětu – tedy hlavně přírodě. Velký dík patří rodičům, kteří mě vedli od dětství k lásce k přírodě, za jejich toleranci při obléhání počítače i doporučení, kam se obrátit pro materiály. Také za jejich trpělivost a podporu, s jakou mě opakovaně vozili na Mohelenskou hadcovu step, pomáhali při hledání zajímavých objektů k focení a za nadšení, které se mnou sdíleli. Děkuji také paní Ing. Haně Koutné z Městského úřadu v Třebíči, odboru životního prostředí, za vstřícnost, odborné konzultace a zapůjčení materiálů. Díky i Mgr. Raimundu Urbanovi – řediteli Základní školy Mohelno za půjčení velmi užitečných zdrojů k mé práci i za čas mi věnovaný. Děkuji i panu Jiřímu Kostelníkovi – starostovi městyse Mohelno za poskytnutí dvou DVD o obci Mohelno a jeho okolí. V neposlední řadě patří mé poděkování i paní profesorce Ing. Miriam Dufkové za podporu mé práce.
4
Anotace Jako téma této práce jsem si zvolila Hadcovou step u Mohelna. Důvodem byla blízkost stepi od mého bydliště a hlavně její výjimečnost. Také jsem chtěla psát práci, které bych dobře rozuměla. Tato oblast okolí Mohelna i samotná hadcová step je mi blízká, protože jsem ji navštěvovala už od dětství s rodiči i prarodiči. V práci jsem spojila obecně známá fakta o Mohelenské hadcové stepi s odborným popisem. Práce doplněná obrázky a fotkami může sloužit snad i jako zajímavá a poučná četba.
Klíčová slova: serpentinizace, hadec, fauna, flóra.
5
Obsah
1. Úvod ...................................................................................................................... str. 8 2. Cíle práce .............................................................................................................. str. 9 3. Obec Mohelno .................................................................................................... str. 10 4. Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step ................................. str. 12 4. 1. Půdy Mohelenské hadcové stepi ........................................................str. 13 4. 2. Dělení hadcové stepi na jednotlivé části ............................................str. 13 4. 3. Využití ................................................................................................str. 13 5. Serpentinit (hadec) - přeměněná (metamorfovaná) hornina ......................... str. 14 5. 1. Vznik ..................................................................................................str. 14 5. 2. Složení ................................................................................................str. 14 5. 3. Barva ..................................................................................................str. 14 5. 4. Výskyt ................................................................................................str. 14 5. 5. Hadec (charakteristika) .......................................................................str. 15 5. 6. Serpentin .............................................................................................str. 15 5. 7. Serpentinizace ....................................................................................str. 15 6. Květena (flóra) ................................................................................................... str. 16 7. Zvířena (fauna) .................................................................................................. str. 17 8. Témata naučné stezky ....................................................................................... str. 18 8. 1. Podrobná charakteristika naučné stezky .............................................str. 18 9. Ochranné podmínky národní přírodní rezervace .......................................... str. 20 10. Typické rostliny na Mohelenské hadcové stepi ............................................. str. 21 10. 1. Jmelí jehličnanové borové ................................................................str. 21 10. 2. Borovice lesní ...................................................................................str. 21 10. 3. Podmrvka hadcová ...........................................................................str. 21 10. 4. Mochna písečná ................................................................................str. 22 10. 5. Rozchodník prudký ..........................................................................str. 22 10. 6. Kavyl chlupatý .................................................................................str. 22 10. 7. Čekánek obecný ...............................................................................str. 23 10. 8. Pupava obecná ..................................................................................str. 23
6
11. Typičtí živočichové žijící na Mohelenské hadcové stepi ............................... str. 25 11. 1. Ještěrka zelená ..................................................................................str. 25 11. 2. Mravenec zrnožravý .........................................................................str. 25 11. 3. Ploskoroh pestrý ...............................................................................str. 25 11. 4. Přástevník kostivalový .....................................................................str. 25 11. 5. Dudek chocholatý .............................................................................str. 26 11. 6. Otakárek ovocný ...............................................................................str. 26 11. 7. Stepník rudý .....................................................................................str. 26 11. 8. Saranče modrokřídlá .........................................................................str. 26 12. Výsledky práce ................................................................................................. str. 29 13. Závěr ................................................................................................................. str. 30 14. Použité zdroje ................................................................................................... str. 31 15. Seznam příloh .................................................................................................. str. 33 16. Přílohy .............................................................................................................. str. 34
7
1. Úvod Mohelenská hadcová step se nachází v údolí řeky Jihlavy v délce asi dvou kilometrů. Řeka zde tvoří dokonalý meandr, takzvaný Čertův ocas. Dnes je zde přísná rezervace, která má na malé rozloze travnatou step. O rezervaci se zasloužil botanik a lichenolog Rudolf Dvořák (1874 – 1945). Její největší část je však tvořena skalnatou stepí. Nachází se zde velké množství druhů hmyzu a rostlin. Rezervace má rozlohu asi 4810 arů. Je zde také řada druhů hmyzu, které byly objeveny pro Evropu poprvé, některé jsou známy jenom odtud. Teplé a suché mikroklima výslunných svahů umožnilo na specifickém geologickém podloží tvořeném serpentinitem (hadcem) rozvoj řady teplomilných a suchomilných druhů rostlin i živočichů. Serpentinit ovlivňuje vegetaci svým chemismem, zejména bazickou rekcí a vysokým obsahem hořčíku, což zapříčinilo vznik nanismů – zakrslých forem některých druhů rostlin. Evropská unie si dala na svém území za cíl ochranu ohrožených přírodních stanovišť a rostlinných i živočišných druhů. Tato nejcennější místa byla proto podle legislativy Evropské unie vyhlášena a zařazena do soustavy chráněných území nazvané Natura 2000. Evropsky významná Mohelenská hadcová step je jednou z nejcennějších lokalit soustavy Natura 2000 na území České republiky. Na rozdíl od minulosti dnes již nikdo nepochybuje, že Mohelenská hadcová step patří právem mezi přírodně nejvýznamnější území v České republice. Unikátní podmínky, které zde panují, dělají z tohoto území jedinečnou lokalitu jak z botanického, tak i zoologického hlediska. Většina přírodně cenných ploch na této lokalitě je dnes zajištěna vyhlášením za zvláště chráněné území. Samotná historie ochrany Mohelenské hadcové stepi proto vždy bude ukázkovým příkladem boje o zajištění existence cenného přírodního území.
8
2. Cíle práce Cílem mé práce bylo komplexně zmapovat nepochybně jednu z nejzajímavějších a nejvýznamnějších rezervací České republiky. Zaujala mě hlavně pestrost vegetace a její zvláštnosti. Zaměřila jsem se zvláště na faunu a floru této oblasti a posbíraná data jsem vyhodnocovala tak, abych získala odpověď na tyto otázky:
1. Vede specifický chemismus půd k výskytu rostlin vázaných na hadec? 2. Vyskytují se zde nanismy – tj. rostliny s „trpasličím“ vzrůstem? 3. Závisí počet druhů rostlin a živočichů na velikosti plochy?
9
3. Obec Mohelno Obec Mohelno se rozkládá na náhorní plošině na levém břehu řeky Jihlavy asi deset kilometrů jižně od Náměště nad Oslavou. Osídlení lokality obce sahá hluboko do pravěku – archeologickými nálezy (pazourkovitých nástrojů) doložené nejstarší osídlení je datováno zhruba pěti tisíci léty před naším letopočtem. Také o osídlení v pozdější době (neolit) v lokalitě Mohelna svědčí četné nálezy keramiky a kamenných nástrojů. Osídlení v době železné (halštat) dosvědčují nálezy (keramika, bronzové a železné předměty) z pohřebních mohyl, od nichž je odvozen i název obce. Největší mohyla se nachází na jižním okraji obce na pastvinaté části hadcové stepi. Na mohyle jsou boží muka nazývaná sv. Antoníček. Pravděpodobně již ve 12. století se ve zdejší slovanské osadě nacházelo opevněné místo – zárodek pozdějšího zeměpanského dvorce či tvrze. V letech 1237 – 1349 sídlil v Mohelně královský purkrabí. Po předání královského majetku do šlechtických rukou markrabětem Jindřichem v roce 1368 se majitelé Mohelna poměrně často střídali. Za vlastnictví obce Petrem z Mohelna byl v roce 1417 králem Zikmundem udělen Mohelnu znak, který užívá dosud. Za husitských válek bylo Mohelno vypleněno a tvrz zničena. Z této doby zřejmě pocházejí tzv. lochy – rozsáhlé rozvětvené sklepy pod řadou domů, které sloužily jako útočiště obyvatel v neklidných válečných dobách. Od roku 1527 se Mohelno stalo součástí náměšťského panství. [1 – CD-ROM]
Dominantou města je kostel Všech svatých s mohutnou třípatrovou hranolovou věží z konce 15. století. Kostel a fara v Mohelně existovaly již ve 13. století, kdy patronát fary patřil oslavanskému ženskému klášteru. Dnešní podoba kostela je výsledkem četných přestaveb a oprav, zejména po ničivých požárech v minulých staletích. [2 – CD-ROM]
Na svazích v blízkosti obce se v minulých staletích pěstovala vinná réva. Vinice zanikly v 19. století po napadení révokazem. V 18. a 19. století se v Mohelně rozvinula truhlářská výroba – proslulý byl zejména zdejší malovaný nábytek. [3 – CD-ROM]
_______________________ [1, 2, 3 – CD-ROM]: KOSTELNÍK, J., KRYŠKA, F., Obec Mohelno: Mohelno a okolí, r.2OO2, 1. – 2. díl.
10
Mezi významné architektonické památky v obci patří renesanční radnice z roku 1546, ve které dnes sídlí obecní úřad a knihovna, barokní fara z roku 1775, socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století a empírová budova školy z roku 1836. Žulový pomník s básní Jana Skácela připomíná činnost partyzánské skupiny Josefa Hybeše, z nichž mnozí položili své životy v boji s fašisty. [4 – CD-ROM]
K obci přiléhá přírodní park Střední Pojihlaví s národní přírodní rezervací „Mohelenskou hadcovou stepí“. Údolí řeky Jihlavy s četnými meandry, skalnatými úbočími i hlubokými lesy je vyhledáváno tuzemskými i zahraničními návštěvníky. Středním Pojihlavím vede naučná turistická stezka, po níž lze dojít ke zříceninám středověkých hradů Rabštejnu, Templštýnu a Holoubku. Několik kilometrů na sever se nachází další přírodní rezervace „Údolí Oslavy a Chvojnice“. Najdeme zde i zříceniny středověkých hradů, mezi které patří například Levnov, Kraví hora, Lamberk a Sedlecký hrad. [5 – CD-ROM]
_______________________ [4, 5 – CD-ROM]: KOSTELNÍK, J., KRYŠKA, F., Obec Mohelno: Mohelno a okolí, r.2OO2, 1. – 2. díl.
11
4. Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, součást Českomoravské vrchoviny, nabízí nesčetné množství unikátů jak z říše rostlinné, tak z živočišné. Zajímavost flóry je dána morfologickými zvláštnostmi, zejména nanismy (zakrslé formy rostlin). Zakrnělý vzrůst je ovlivněn hlavně nedostatečnou výživou rostlin z důvodu vysokého obsahu sloučenin hořčíku, železa a křemíku, minimálním obsahem dusičnanů, draselných a vápenatých sloučenin, nepřítomností chloridů a síranů, fyzikálními vlastnostmi půdy, stálým vysoušením půdy zvýšeným slunečním ozářením, vysušujícím prouděním vzduchu a malým výskytem srážek. Trpasličí rostliny dosahují jen jedné desetiny normálního vzrůstu, někdy jsou zmenšené až třicetkrát a přitom jsou kvetoucí i plodné. Například jitrocel prostřední (Plantago media L.), v běžných podmínkách dosahuje výšky až padesát centimetrů, zde však roste v nanismu asi pěti centimetrů. Také bodlák nicí (Carduus nutans L.) je zde nalézán v exemplářích do patnácti centimetrů. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) na tomto území vytváří pokroucené trpasličí typy, připomínající bonsaje. Nanismy rostlin rostou výhradně na náhorním plateau – travnaté pastvinné stepi – a to spontánně a v masách. Nanismy nejsou stálou a dědičně ustálenou vlastností zdejších rostlin. Jde o účelovou adaptaci rostlin vyvolanou nepříznivými životními podmínkami. Při vysetí semen do běžné zahradní půdy z nich vyrostou již normální statné formy. Mohelenský hadec je součástí starého horského masivu (stáří 350 – 330 milionů let). Z hlediska mineralogického je serpentinit hornina tvořená minerály serpentinové skupiny (serpentiny), které vznikají přeměnou z bezvodých hořečnatých křemičitanů, nejčastěji olivínu, ale i pyroxenů a na hliník chudých amfibolů. Minerály serpentinu jsou poměrně měkké. Podle Mohsovy stupnice mají tvrdost 4. V sousedství hadců se vyskytují zbřidličnatělé granulity. Serpentiny tvoří hlavní součást hadce, horniny vzniklé přeměnou (serpentinizací) ultra bazických magmatických hornin. Tento proces probíhá za vysokých teplot (do 700 °C), vysokém tlaku a za přítomnosti vody. V oblasti Mohelna byly serpentinizací přeměněny horniny jako granátický peridotit, dunit, therzolit, bronzitovec, amfibolický peridotit a olivnické gabro. Půda vzniká působením půdotvorných faktorů. Její vlastnosti ovlivňuje matečná hornina, klima i vegetace. [6] _______________________ [6]: TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 13 - 15, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: 80-7221-024-6.
12
4. 1. Půdy Mohelenské stepi rozdělujeme na: - rendziny na serpentinech, - degradované černozemě na spraších, - hnědozemě na spraších, - podzoly na granulitech, - aluviální náplavy řeky Jihlavy, - skály a sutě. Půdy jsou zde hlinitopísečné až štěrkovité, suché a velmi udržují teplo. Na hadcích mají vesměs neutrální až alkalickou reakci (pH = 7,0 až 8,0). [7]
4. 2. Dělení hadcové stepi na jednotlivé části: - Horní část (náhorní rovina) v prostoru boží muky nad Mohelnem a 120 m nad meandrem řeky je travnatá pastvinná step = stepní lada. - Skalnaté svahy k řece Jihlavě tvoří pustinná nebo skalní step. Step je rozbrázděna pěti roklemi, šestá rokle je za silnicí. - Na pravém břehu řeky se rozprostírá smíšený les. Přechod mezi ním a xerotermní bylinnou vegetací tvoří rozvolněné borové porosty. [8]
4. 3. Využití: Rezervace leží v blízkosti obce. Dříve bylo území využíváno jako obecní pastvina, poněvadž k jiným účelům se nehodilo. V různých obdobích se na stepi pásl skot, ovce a kozy. O intenzitě pastvy částečně vypovídají snímky z první poloniny 20. století, ukazující vskutku „step pustinnou“ s výraznými stopami eroze podmíněné pastvou. Od vyhlášení ochrany bylo území dlouhou dobou ponecháno bez využití, což vedlo mimo jiné k sekundární sukcesi dřevin (hlavně borovice lesní) a k hromadění travní biomasy na náhorní rovině. Koncem 80. let 20. století bylo zahájeno systematické odstraňování borových náletů a prořeďování keřových porostů. Od roku 1997 byla obnovena pastva ovcí na náhorní plošině. Značná pozornost byla a je věnována likvidaci trnovníku akátu. Rezervace je turistům přístupná po značených cestách a po trase naučné stezky.
_____________________ [7]: TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 15, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: 80-7221-024-6. [8]: TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 16, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: 80-7221-024-6.
13
5. Serpentinit (hadec) – přeměněná (metamorfovaná) hornina 5. 1. Vznik Hadce vznikají přeměnou ultrabazických hornin (vyvřelé horniny). Jejich součástí je olivín (nazelenalá barva), pyroxenity a anfibol. Mezi pyroxeny patří například bronzit. Také mohou vznikat z bazického gabra.
5. 2. Složení Serpentinit se skládá především ze serpentinu, který se vyskytuje ve dvou podobách. První je antigorit (šupinkový) a druhý chryzotil (vláknitý). Dále se skládá z chromitu nebo magnetitu. Většina serpentinitů je v povrchových podmínkách silně rozpukaná a často metasomaticky přeměněná, což dokumentuje vznik opálu na puklinách, vznik magnezitových poloh nebo polohy složené z chloritu a aktinolitu. Vzhledem k původu serpentinitů se často používá označení serpentinizovaný peridotit.
5. 3. Barva Hadec má mnoho barev podle toho, jaké horniny v sobě obsahuje. Může být například žlutozelený, zelenočerný, černý s modravým nebo fialovým odstínem, šedozelený. Hadec je skvrnitý vlivem zvětrávání. Zvětralé části na povrchu šednou, až hnědnou.
5. 4. Výskyt Serpentinity se místy vyskytují u Křemže, Mariánských Lázní, Kutné Hory, v Posázaví a velmi hojně na Českomoravské vrchovině (Mohelno, Hrubšice, Dolní a Horní Bory, aj.). Hadcový azbest těžený v Dobšiné se používá k výrobě azbestocementové krytiny. V místech, kde se vyskytuje hadec, má půda zásaditou reakci. Mohou tam proto růst některé zvláštní druhy rostlin, které by v jiných podmínkách existovat nemohly. Příkladem může být rožec hadcový (Cerastium alsinifolium), který roste v Čechách pouze v oblasti Mariánských Lázní (na Slovensku se nevyskytuje).
14
5. 5. Hadec (charakteristika) Hornina složená převážně ze serpentinu, k němuž v menší míře někdy přistupuje granát (pyrop) a rudní materiál (hlavně magnetit a chromit). Časté jsou žilky jemně vláknitého chryzotilu. Vzniká přeměnou ultrabazických vyvřelin, zejména peridotitů a pyroxenitů, jejichž součástí (olivín, pyroxen, amfibol) se někdy mohou v hadci uchovat jako relikty. Mezinárodní jméno pro hadec je serpentinit. Nejvýznamnější naše hadce jsou u Křemže v jižních Čechách, u Mariánských Lázní a u Mohelna na Moravě. Mnohé z hornin dosud u nás běžně označované jako hadce mají nízký stupeň serpentinizace a je správné je nazývat názvem výchozí vyvřeliny (peridotit, herzolit, wehrlit, harzburgit apod.). Hadce jsou horniny celistvé, matného lesku nebo bez lesku, s texturou všesměrnou. Trhliny v serpentinitech bývají v některých případech vyplněny chryzotilem. Jeho bílá, nazelenalá nebo nažloutlá vlákna jsou orientovaná kolmo ke stěnám trhlin. Při větším množství a vhodné kvalitě se těží jako chryzotilový azbest.
5. 6. Serpentin Kdysi pokládaný za samostatný druh nerostu, chemicky zásaditý křemičitan hořečnatý. Souhrnný název řady nerostů stejného složení, které se však liší svou strukturou. K dvěma hlavním nerostům serpentinové řady patří lupenitý antigorit a jemně vláknitý chryzotil. Serpentiny jsou hydratované produkty rozkladu olivínu a mnohých jiných křemičitanů obsahujících převážně hořčík a dvojmocné železo. Antigorit a chryzotil se vyskytují v různých odstínech barvy zelené nebo žlutozelené. Tvoří horninový serpentinit (hadec).
5. 7. Serpentinizace Přeměna některých tmavých minerálů na serpentin. Nejvýznamnější součástí této přeměny je hydratace. Původní olivín, méně často pyroxen, chondrodit aj., jsou postupně nahrazovány od okrajů a puklin serpentinem. Železo uvolněné ze složky olivínu dává vznik rudním minerálům, hlavně magnetitu. Roztoky, které přeměnu zprostředkovávají, buď jsou z horniny samé (autometamorfóza), nebo jsou přiváděny z vnějších zdrojů. _____________________ [Serpentinit (hadec) – přeměněná (metamorfovaná) hornina]: - HEJTMAN, B.: Petrografie, s. 228 - 231, 8855. publikace, Praha, SNTL – nakladatelství technické literatury, 1981, 261 s., ISBN: 04-410-81. - PETRÁNEK, J.: Encyklopedický slovník geologických věd 1. svazek A-M (s. 453, 920 stran) a 2. svazek M-Z (s. 421 - 422, 852 stran), 500. publikace, Praha, Academia, 1983, ISBN: 509-21-857.
15
6. Květena (flóra) Proměnlivost ekologických podmínek v jednotlivých částech národní přírodní rezervace se odráží v pestrosti vegetace. Ve skalních štěrbinách se vyskytují společenstva svazu Asplenion serpentini s kapradinami sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium), jenž je striktně vázán na hadcový podklad a podmrvkou jižní (Notholaena maranthae), která místním exklávním výskytem (v ČR jediným) dosahuje absolutní severní hranice svého areálu. Na strmých skalnatých svazích nacházíme společenstvo svazu Alysso-Festucion pallentis s dominující kostřavou sivou (Festuca palens), kterou doprovázejí např. kavyl chupatý (Stipa dasyphila) [Obr. 6], kručinka chlupatá (Genista pilosa), tařinka horská (Alyssum montanum), sesel sivý (Seseli osseum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), česnek žlutý (Allium flavum), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) a pryšec sivý menší (Tithymalus seguierianus subsp. minor). Na méně ukloněných svazích s hlubším půdním profilem převládají porosty ostřice nízké (Carex humilis), kterou doplňuje např. bílojetel německý (Dorycnium germanicum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), starček roketolistý (Senecio erucifolius), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae) a zlatovlásek obecný (Linosyris vulgaris). Maloplošně se vyskytují otevřená společenstva jarních efemerů s křivatcem českým (Gagea bohemica). Porosty na hlubší půdě náhorní roviny tvoří krátkostébelné trávníky Festucion valesiacae s převládajícím podílem kostřavy slanomilné (Festuca pseudovina) a kostřavy walliské (Festuca valesiaca), které hostí další obligátní serpentinofyt – trávničku obecnou hadcovou (Armeria vulgaris subsp. serpentini) a další druhy, např. diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum) a čestec klasnatý (Pseudolysimachion spicatum). Potenciální lesní vegetaci chráněného území představují hadcové sleziníkové doubravy (Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae). V dnešních porostech, většinou vzniklých sekundární sukcesí i umělým zalesňováním, zcela převládá borovice lesní (Pinus sylvestris) [Obr. 2] a jen málo se vyskytuje dub zimní (Quercus petraea). V jejich podrostu dominuje
drišťál obecný (Berberis vulgaris). Ze vzácnějších druhů bylinného patra lze uvést např. penízek horský (Thlaspi montanum), jenž roste na Čertově ocasu, a pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans). Pozoruhodná je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů na hadcových skalách. Ze vzácných druhů lišejníků se zde vyskytují např. Acarospora suzai, Lecanora leatokkaensis, Harpidium rutilans a Lichinella stipatula.
16
7. Zvířena (fauna) Neobyčejně bohatá a v podstatě unikátní je fauna bezobratlých. Její podrobný průzkum byl zahájen již v 30. letech 20. století a dosud přinesl obrovské množství údajů a poznatků. Podrobně je zpracována zvláště fauna pavouků, mravenců a také dalších skupin bezobratlých. Mezi velmi vzácné teplomilné druhy pavouků, nalezené v rezervaci, patří např. Ozyptila kotulai a Xysticus marmoratus. V NPR žije přes 60 % druhů myrmekofauny ČR, především množství stepních a teplomilných druhů mravenců jako Plagiolepis vindobonensis, Camponotus aethiops aj. Z dalších blanokřídlých stojí za zmínku výskyt žahalky Scolia hirta. Pozoruhodná je i fauna brouků, z nichž se zde vyskytují např. střevlíčci Cymindis axillaris, Cymindis humeralis, Platiderus rufus a na borovicích krasec Buprestis octoguttata. Jednou z nejvýznamnějších zdejších kobylek je kobylka révová (Ephippigera ephippiger). Pravidelně se zde vyskytuje vzácný mravkolev Dystoleon tetragrammicus. Na dobré úrovni je i poznání motýlí fauny. Z mnoha set dosud zjištěných druhů lze jen obtížně vybrat několik reprezentativních taxonů. K nejhodnotnějším patří zelenáček chrpový (Jordanita chloros), vřetenuška pozdní (Zyganea laeta), píďalky Scopula decorata, Chesias rufata, Trichopteryx polycommata, můry Xestia ashworthii, Mesoligia literosa, přástevník černoskvrnitý (Cycnia luctuosa) a další. Pro mola Ateliotum hungaricellum je území nejseverozápadnější lokalitou v rámci jeho areálu. Z dalších drobných motýlů je možné upozornit na zavíječe Mecyna trinalis, obaleče Eucosma tundrana, makadlovku Sophronia ascalis, smutníčka Scythris paullela a adéla Adela dumeriella. Historicky prokázaný výskyt vzácných vřetenušek Zygaena punctum a Zygaena cynarae a některých dalších druhů motýlů, podobně jako výskyt mravence Strongylognathus bulgaricus či některých reliktních druhů pavouků nebyl v posledních letech potvrzen. Na druhé straně je výsledkem současných entomologických průzkumů nález mnoha nových druhů hmyzu nejen pro toto území, ale i pro celou Českou republiku. Výslunné suché svahy jsou biotopem ještěrky obecné (Lacerta agilis), sysla obecného (Spermophilus citellus), užovky hladké (Coronella austriaca) a hlavně ještěrky zelené (Lacerta viridis) [Obr. 9], která zde žije v relativně početné populaci, nejdále vysunuté do nitra Českomoravské vrchoviny. Ve světlých lesích žije slepýš křehký (Anguis fragilis), v okolí řeky pod stepí užovka podplamatá (Natrix tessellata). Vyskytují se zde spíše teplomilné ptačí druhy, např. krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops) [Obr. 13], pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo konopka obecná (Carduelis cannabina).
17
8. Témata naučné stezky 1. Informace o stezce, mapa trasy, historie rezervace. 2. Geomorfologie a mikroklima, hranice skalní a drnové stepi. 3. Ekotyp mohelenské borovice, skalní step. 4. Biotopy v říčním údolí, lesní společenstva na hadci. 5. Agrocenózy, základní pojmy vývoje společenstev. 6. Vlastnosti hadce, akátiny. 7. Živočichové, řeka a příbřežní stanoviště. 8. Mohelenská step očima malířů a fotografů, lesy na granulitu. 9. Rostliny, skalní štěrbiny. 10. Péče o rezervaci, drnová step.
8. 1. Podrobná charakteristika naučné stezky Na výchozím panelu č. 1 se můžete seznámit s pohnutou historií rezervace od roku 1933 do současnosti a zejména s událostmi, které provázely vyhlášení územní ochrany. Nechybí ani informace o současné správě území. Vyhlídka a celý přírodní amfiteátr s meandrem řeky Jihlavy od zastávky č. 2 vám poskytne příležitost poznat geomorfologický vývoj hluboce zaříznutého údolí. V bezprostřední blízkosti vyhlídky můžete současně pozorovat plošně velmi omezený biotop skalních hran a prozkoumat životní strategii zde žijících rostlin a živočichů. Jen o několik málo metrů leží skalní step. Biotop se svébytným mikroklimatem. K panelu č. 3, kde kromě skalní stepi najdete i kapitolu o ekotypu mohelenské borovice, se dostanete po horní hraně amfiteátru. Odtud již budete klesat k další zastávce č. 4 o rozložení biotopů říčního údolí a vykreslující hadcovou doubravu. Agrocenózu (společenstvo organismů polí) naproti tomu přiblíží diorama na zastávce č. 5, kde se také dovíte něco o vývoji společenstev. S významnými osobnostmi, které se o ochranu stepi zasloužily, vás seznámí tabule zastávky č. 6. Kromě toho zde najdete také vlastnosti a význam horniny, která je geologickým podkladem celé rezervace – hadce. K nejníže položenému místu stezky – řece Jihlavě sestoupíte kolem Mohelenského mlýna, ve kterém je mimo jiné umístěna galerie. U zastávky č. 7 u jezu si můžete prohlédnout zcela 18
jinou tvář stepi a to biotop okolí řeky. V těsné blízkosti řeky narazíte na ještěrku zelenou nebo užovku podplamatou a ve štěrbinách skal spatříte endemitní podmrvku hadcovou. Zelenobílé značky Vás zavedou k chatě, kde přebýval známý malíř Bobeš. S jeho dílem i s tvorbou některých jeho soudobých i současných malířů a fotografů se seznámíte u zastávky č. 8. Cesta stoupající lesem Vás přivede ke kamenným schůdkům, kde u zastávky č. 9 proniknete do míst skalních štěrbin a poblíž stezky můžete pozorovat většinu vzácných kapradin. Po zdolání schůdků se dostanete na náhorní plošinu, odkud jsou překrásné výhledy do údolí. Poslední zastávka č. 10 Vám přiblíží biotop drnové stepi. Dále informuje o zajímavostech z posledních let, kdy rezervace prošla rozsáhlými zásahy.
19
9. Ochranné podmínky národní přírodní rezervace Ochranný režim národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step je dán jednak zněním tzv. Základních ochranných podmínek a dále obsahem tzv. bližších ochranných podmínek. Základní ochranné podmínky jsou stejné pro všechna zvláště chráněná území určité kategorie. Pro kategorii národní přírodní rezervace platí, že na celém území je zakázáno (§ 29 zákona č. 114/1992 Sb.): •
hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy,
•
povolovat a umisťovat stavby,
•
těžit nerosty a humolity,
•
vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků,
•
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
•
provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
•
zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti,
•
vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu,
•
sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o výkon rybářského a mysliveckého práva, který je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody,
•
tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
•
měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. [9]
_____________________ [9]: KNOTEK, J.: časopis: Hadcová step u Mohelna, článek: Ochranné podmínky národní přírodní rezervace, s. 13, Třebíč a Městys Mohelno, AMAPRINT-Kerndl, s.r.o., 2007, 24 stran.
20
10. Typické rostliny na Mohelenské hadcové stepi 10. 1. Jmelí jehličnanové borové (Viscum laxum Boiss. et Reuter subsp. laxum) čeleď: ochmetovité – Loranhaceae Vždyzelený, poloparazitický keřík s dřevnatějícími lodyhami, zapouštějící pohružovací savé kořeny (haustoria) do dřevního pletiva borovic, ze kterého čerpá vodu a rozpuštěné minerální látky. Listy jsou vstřícné a květy drobné v tříkvětých vrcholcích. Jmelí jehličnanové borové je dvoudomá rostlina. Plodem je nepravá bobule s lepkavým oplodím, kvete v dubnu až květnu. [Obr. 1]
10. 2. Borovice lesní (Pinus sylvestris L.) čeleď: borovicovité – Pinaceae Dřevina s červenohnědou borkou, širokou až kulovitou korunou, jehlicemi po dvou na brachyblastu. Vytrvalá, jednodomá dřevina, dosahuje stáří až několika set let. Šišky mají vejcovitý tvar, jsou krátce stopkaté. Jsou složeny z dřevnatých šupin semenných a z drobných, zakrnělých šupin podpůrných. Průměrně jsou šišky 4 cm dlouhé a 3 cm široké. Semeno má na vrcholu velké, blanité, světle hnědé, lesklé křídlo. Borovice lesní je dobře přizpůsobena k rozšiřování větrem i vodou. Typické porosty vznikly na zvláštních podkladech, jako např. na hadcích nebo na vápencovitých skalách v krasových oblastech. [Obr. 2]
10. 3. Podmrvka hadcová (Notholaena marantae R. Brown) čeleď: podmrvkovité – Hemionitidaceae Vyrůstá ve skalních štěrbinách z hustě plevinatého oddenku. Listy jsou svazčité s dlouhými řapíky, v obrysu polodlouhé kopinaté a přímé, dvakrát zpeřené, na líci tmavozelené a na rubu šedostříbrné, později rezavé barvy. Hadcová step u Mohelna je jedinou lokalitou tohoto druhu u nás. [Obr. 3]
21
10. 4. Mochna písečná (Potentilla arenaria Borkh.) čeleď: růžovité – Rosaceae Lodyhy a listy má šedoplstnaté, na obou stranách pokryté hvězdicovitými trichomy. Přízemní trojčetné až pětičetné listy mají krátké řapíky a lístky klínovitě obvejčité, vpředu zaoblené a vroubkovaně pilovité. Dlouze stopkaté květy mají vykrojené, sytě žluté korunní lístky, které jsou delší než kalich. Lístky kalíšku jsou kratší než kalich a květní lůžko je chlupaté. Kvete v březnu až dubnu, místy dosti hojně, zvláště na vápencovitém podkladu teplejších stanovišť v nížinách až pahorkatinách, na výslunných stráních, mezích, u cest, na skalách a písečných svazích. Často bývá v přírodě zaměňována za mochnu jarní. [Obr. 4]
10. 5. Rozchodník prudký (Sedum acre L. emend. Grimm) čeleď: tlusticovité (tučnolisté) – Crassulaceae Vytrvalá, řídce trsnatá rostlina a také oblíbená skalnička. Kvetoucí lodyhy jsou listnaté řidčeji, nesou květenství ze dvou až tří vijanů hvězdičkovitých, jasně žlutých květů a plodem je měchýřek. Častý druh mělkých kamenitých půd, skalních terásek a korun zídek. Obsahuje piperidinové alkaloidy semadin, sedridin a jiné, které ve větších dávkách působí toxicky. Při příliš dlouhém kontaktu rostliny s pokožkou může dojít k zánětu kůže a tvorbě puchýřků. Vyžaduje přímé sluneční světlo a kvete od května do srpna. [Obr. 5]
10. 6. Kavyl chupatý (Stipa dasyphylla Lindem. Trautv.) čeleď: lipnicovité – Poaceae Kavyl má dlouhé, hustě a krátce chlupaté listy a plodem je obilka s chlupatou osinou. Dlouhé osiny také umožňují rozšiřování obilek zvířaty (zoochorně). Je to nejhojnější a nejnápadnější kavyl Mohelenské hadcové stepi. Kvete v květnu. [Obr. 6]
22
10. 7. Čekánek obecný (Colymbada scabiosa L.) čeleď: hvězdicovité – Asteraceae Vytrvalá bylina, listy má drsné a na konci větví rozkvétají velké jednotlivé úbory s fialovými květy. Plodem je nažka s chmýrem. Kvete v červenci až září, čekánek je častý druh teplobytných travnatých rostlin na hlubších půdách. [Obr. 7]
10. 8. Pupava obecná (Carlina vulgaris L.) čeleď: hvězdnicovité – Asteraceae Nižší až středně vysoká, dvouletá až vytrvalá rostlina. Z přízemní listové růžice vyrůstá jediná přímá lodyha, nevětvená nebo nahoře větvená a nahoře ukončená květními úbory. V přízemní růžici jsou listy větší a mají čepele podlouhle kopinaté, špičaté, zubaté a dole zúžené v řapík. Květenství tvoří velký koncový úbor, až pět centimetrů v průměru. Květy mají pět tyčinek přirostlých nitkami vespod květní koruny a jejich prašníky jsou trubkovitě srostlé. Jednopouzdrý semeník má dlouhou přímou čnělku s bliznou vyčnívající z květu. Rostliny kvetou v červenci až září. Plody jsou nažky, na povrchu leskle rezavé, huňaté. U nás je hojně rozšířena na suchých stanovištích od nížin až do horských oblastí, na mezích, pasekách, pastvinách, ve světlých lesích. Je významným druhem s výraznými botanickými znaky. [Obr. 8]
_____________________ - TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 105 - 128, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: 80-7221-024-6. - HRON, F., ZEJBRLÍK, O.: Rostliny strání, skal, křovin a lesů, 6-82-37/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 404 s., ISBN: 14-168-87. - LHOTSKÁ, M., KROPÁČ, Z., MAGET, J.: Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin, 6-82-30/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 547 s., ISBN: 14-120-85. - SOJÁK, J.: Rostliny našich hor, 6-42-25/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1983,431 s., ISBN: 14-472-83.
23
Tabulka 1: Přehled zvláště chráněných druhů rostlin
Název druhu (česky)
Název druhu (latinsky)
Početnost populace
Kategorie ochrany*
podmrvka hadcová
Notholaena maranthae
cca 200 jedinců
KO
sleziník nepravý
Asplenium adulterinum
několik jedinců
KO
sleziník hadcový
Asplenium cuneifolium
cca 3800 jedinců
SO
trávnička obecná hadcová
Armeria vulgaris ssp. serpentini
tisíce jedinců
O
plamének přímý
Clematis recta
několik jedinců
O
dvojštítek hladký proměnlivý
Biscutella laevigata ssp. varia
desítky jedinců
O
brambořík nachový
Cyclamen purpurascens
cca 3500 jedinců
O
lomikámen cibulkatý
Saxifraga bulbifera
desítky jedinců
O
divizna brunátná
Verbascum phoeniceum
stovky jedinců
O
starček roketolistý
Senecio erucifolius
cca 250 jedinců
SO
hvězdnice chlumní
Aster amellus
desítky jedinců
O
hvězdnice zlatovlásek
Aster linosyris
cca 500 jedinců
O
chrpa chlumní
Cyanus triumfettii
několik jedinců
O
křivatec český
Gagea bohemica
desítky jedinců
KO
lilie zlatohlavá
Lillium martagon
několik jedinců
O
vstavač kukačka
Orchis morio
několik jedinců
SO
kavyl chlupatý
Stipa dasyphylla
cca 6000 jedinců
SO
kavyl Ivanův
Stipa joannis
cca 2000 jedinců
O
kavyl sličný
Stipa pulcherrima
cca 2500 jedinců
SO
kavyl tenkolistý
Stipa tirsa
cca 400 jedinců
SO
* Pozn.: O – ohrožený, SO – silně ohrožený, KO – kriticky ohrožený zvláště chráněný druh. _____________________ - KNOTEK, J.: časopis: Hadcová step u Mohelna, článek: Ochranné podmínky národní přírodní rezervace, s. 22 - 23, Třebíč a Městys Mohelno, AMAPRINT-Kerndl, s.r.o., 2007, 24 stran. - ŘEPKA, R.: Inventarizační průzkum NPR Mohelenská hadcová step, Floristická inventarizace – ms., 2005.
24
11. Typičtí živočichové žijící na Mohelenské hadcové stepi 11. 1. Ještěrka zelená (Lacerta agilis) Nejhojnější a nejrozšířenější z našich ještěrek. Sameček je zelený, samička hnědavá. Živí se hmyzem a jinými bezobratlými živočichy a vyhledává výslunná místa. Ještěrka zelená je hojná v nížinách i v podhorských oblastech do 700 metrů nad mořem a dorůstá do délky asi 20 – 24 cm. [Obr. 9]
11. 2. Mravenec zrnožravý (Messor structor) Mravenec, který shromažďuje semena do komůrek, je rozšířen hlavně ve středomořské oblasti. Žije především na teplých a výslunných stanovištích, na okrajích lesů, na mezích, kde si obvykle pod kameny staví hnízda. [Obr. 10]
11. 3. Ploskoroh pestrý (Ascalaphus macaronius) Jejich tykadla mají na konci paličku a jsou dlouhá jako přední křídla. Larvy jsou dravé (vysávají různý hmyz). Ploskoroh je chráněný a žije vzácně na jižní Moravě a Slovensku na stepních stráních. [Obr. 11]
11. 4. Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) Přástevník se vyznačuje rozpětím křídel až 6 cm a tmavě hnědým zbarvením s krémovými pruhy. Jeho zadní křídla jsou oranžově červená s černými skvrnami. Obývá kamenité stráně a křoviny. Je to denní motýl. Housenky jsou tmavě hnědé s oranžovými a krémovými pruhy, krátkými chlupy a mezi jejich hostitelské rostliny patří například hluchavka, kopřiva, vrbovka, líska, ostružiník nebo maliník. [Obr. 12]
25
11. 5. Dudek chocholatý (Upupa epops) Žije na lukách a pastvinách se starými stromy (duby, vykotlané vrby), v jejichž dutinách hnízdí. Je chráněný, z řádu srostloprstých. Hlava, krk a prsa jsou rezavozelené, křídla a ocas černé a křídla jsou pruhovaná. Samice s mláďaty se zbarvením podobají samci. Dudek chocholatý přezimuje v Africe. [Obr. 13]
11. 6. Otakárek ovocný (Iphiclides podarilius L.) Patří mezi největší denní motýly. Rozšířen je v lesostepních oblastech. Zdržuje se na suchých stanovištích. Otakárek ovocný je heliofilní druh a jeho vývoj je dvougenerační (duben – červen, červenec – srpen). Housenka žije na různých ovocných stromech (jabloně, švestky). V ČR legislativně chráněný. [Obr. 14]
11. 7. Stepník rudý (Eresus cinnaberinus) Mohutný pavouk, který vyhledává otevřené stepní lokality. Sameček měří 8–11 mm, samička 9–16 mm. Sameček pobíhá za slunečných dní volně, samičky se zdržují pod zemí v norách. U ústí každé nory je šikmá plochá pavučina k chytání kořisti. Hlavní potravou jsou brouci. Samečkové dospívají na podzim, ale páří se až po přezimování. Žijí v teplých slunných pahorcích a stráních v koloniích. [Obr. 15]
11. 8. Saranče modrokřídlá (Oedipoda caerulescens) Saranče modrokřídlá žije především na slunných, kamenitých a suchých místech. Díky barvě a struktuře povrchu těla se velmi dobře maskují a bývají k nerozeznání od kamení či hlíny. Pod hnědými svrchními křídly se nacházejí spodní křídla, která mají jasnou tyrkysovou barvu. [Obr. 16] _____________________ - ČIHAŘ, J. a kol.: Příroda v ČSSR, 5376. publikace, Praha, PRÁCE, vydavatelství a nakladatelství ROH, 1978, 384 s., ISBN: 24-001-78.
26
Tabulka 2: Přehled zvláště chráněných druhů živočichů
Název druhu (česky)
Název druhu (latinsky)
Početnost populace
Kategorie ochrany*
velmi hojná
KO
kudlanka nábožná
Mantis religiosa
pakudlanka jižní
Mantispa styriaca
nezjištěna
KO
ploskoroh pestrý
Libelloides macaronius
nezjištěna
KO
batolec červený
Apatura ilia
nezjištěna
O
bělopásek topolový
Limenits populi
nezjištěna
O
otakárek ovocný
Iphiclides podalirius
nezjištěna
O
otakárek fenyklový
Papilio machaon
nezjištěna
O
mravenec
Formica cinerea
nezjištěna
O
mravenec
Formica cunicularia
nezjištěna
O
mravenec
Formica exsecta
nezjištěna
O
mravenec otročící
Formica fusca
nezjištěna
O
mravenec
Formica gagates
nezjištěna
O
mravenec množivý
Formica polyctena
nezjištěna
O
mravenec trávní
Formica pratensis
nezjištěna
O
mravenec lesní
Formica rufa
nezjištěna
O
mravenec
Formica rufibarbis
nezjištěna
O
mravenec loupeživý
Formica sanguinea
nezjištěna
O
mravenec pařezový
Formica truncorum
nezjištěna
O
čmelák
Bombus
nezjištěna
O
krasec
Sphenoptera antiqua
nezjištěna
KO
ropucha obecná
Bufo bufo
jednotlivě
O
skokan ostronosý
Rana arvalis
jednotlivě
SO
skokan štíhlý
Rana dalmatina
jednotlivě
SO
mlok skvrnitý
Salamandra salamandra
desítky
SO
ještěrka obecná
Lacerta agilis
jednotlivě
SO
27
ještěrka zelená
Lacerta viridis
desítky
KO
slepýš křehký
Anguis fragilis
nezjištěna
SO
užovka obojková
Natrix natrix
jednotlivě
O
užovka podplamatá
Natrix tessellata
jednotlivě
SO
užovka hladká
Cornella austriaca
jednotlivě
SO
lelek lesní
Caprimulgus europaeus
jednotlivě
SO
rorýs obecný
Apus apus
desítky
O
ledňáček říční
Alcedo atthis
jednotlivě
SO
dudek chocholatý
Upupa epops
jednotlivě
SO
krutihlav obecný
Jynx torquilla
jednotlivě
SO
ťuhýk šedý
Lanius excubitor
jednotlivě
O
ťuhýk obecný
Lanius collurio
jednotlivě
O
vlaštovka obecná
Hirundo rustica
desítky
O
konipas luční
Motacilla flava
jednotlivě
SO
sysel obecný
Citellus citellus
desítky
KO
veverka obecná
Sciurus vulgaris
nezjištěna
O
* Pozn.: O – ohrožený, SO – silně ohrožený, KO – kriticky ohrožený zvláště chráněný druh.
_____________________ - KNOTEK, J.: časopis: Hadcová step u Mohelna, článek: Ochranné podmínky národní přírodní rezervace, s. 22 - 23, Třebíč a Městys Mohelno, AMAPRINT-Kerndl, s.r.o., 2007, 24 stran. - ŘEPKA, R.: Inventarizační průzkum NPR Mohelenská hadcová step, Floristická inventarizace – ms., 2005.
28
12. Výsledky práce Zde bych se pokusila zodpovědět otázky, které jsem si v úvodu mé seminární práce položila. Podle odborné literatury i mého výzkumu bylo hned na první pohled zřejmé, že specifický chemismus půd vede k výskytu rostlin vázaných na hadec – objevila jsem mimo jiné například sleziník hadcový, podmrvku jižní, trávničku obecnou hadcovou. Mnohé rostliny patří k evropským i světovým unikátům. Také výskyt nanismů – tj. rostlin s „trpasličím“ vzrůstem – je na Mohelenské hadcové stepi všudypřítomný. Rostliny jako borovice lesní (tady připomíná bonsaje), bodlák nicí (do 15 cm) nebo jitrocel prostřední (asi 5 cm) dosahují pouze jednu desetinu své původní velikosti. Přitom kvetou i plodí. Nanismy rostlin rostou výhradně na náhorní travnaté pastvinné stepi, a to spontánně a v masách. Některé z vzácných druhů nepochybně následkem změny podmínek prostředí nebyly delší dobu pozorovány. Kromě značného množství vzácných druhů jsou zde i např. ještěrka zelená (tady se mi povedlo myslím zdařilé vlastní foto), užovka podplamatá, výr velký, dudek chocholatý, krutihlav obecný aj. Mimo borovice lesní, která se na step rozšířila z blízkého lesa, zde roste i vzácná borovice osinatá. Její nejstarší exemplář má 170 let. Přitom běžné je její stáří jenom kolem sta roků. Nejdéle jsem se zabývala poslední otázkou závislosti počtu druhů rostlin a živočichů na velikosti plochy. Vytýčila jsem si území o rozloze od 1 m2, dále 25 m2, 100 m2, 400 m2 a 900 m2 a zde jsem zkoumala počet druhů rostlin a živočichů. Tento výzkum jsem prováděla za pomoci rodičů, kteří mě pravidelně na Mohelenskou hadcovou step vozili. Můj výzkum probíhal v období od září do listopadu. Na hadcové stepi jsem si odkrokovala a vytýčila plochy, které jsem dále podrobně zkoumala. Zapisovala jsem druhy rostlin a živočichů, které se na jednotlivých plochách nacházely. Tato data jsem zpracovala do přehledného grafu. Z grafu, který uvádím v příloze, je
možné vidět, že se vzrůstající plochou se počet druhů rostlin a živočichů na stepi zvyšuje. [Schéma 1], [Graf 1]
29
13. Závěr Obsahem této práce je unikátní území, známé jako Mohelenská hadcová step. Národní přírodní rezervací a zákonem je toto území chráněné už od roku 1933. Tento neobyčejný krajinný rámec Mohelna charakterizuje od východu se svažující pahorkatina, rozbrázděná údolím řeky Jihlavy. Jsem ráda, že jsem se mohla podrobně seznámit s takto unikátním územím ve svém okolí, minimálně evropského významu. K jihu orientovaná skalní a drnová step hostí vzácné druhy rostlin a živočichů, vázaných na přítomnost serpentinu, minerálu, který tvoří podstatnou složku hadcové horniny. Mým cílem bylo vytvořit práci, ve které bych podrobně zmapovala tuto chráněnou oblast. O Mohelenskou hadcovou step jsem se zajímala již dříve, když jsem ji s prarodiči navštěvovala. Díky vypracování této seminární práce jsem se seznámila s mnohými zajímavostmi a pomocí rodičů, kteří mě na Hadcovou step vozili, jsem mohla provést svůj výzkum. Především jsem chtěla důkladně zmapovat faunu a flóru. Zjistila jsem, že na tomto unikátním území se počet druhů rostlin i živočichů zvyšuje v závislosti na velikosti plochy území. V porovnání s oblastmi v okolí Mohelna se na stepi nachází nesčetné množství druhů rostlin a živočichů, což má za příčinu především hornina, která tvoří podklad Mohelenské hadcové stepi. Serpentinit neboli hadec má charakteristické vlastnosti, které zde podporují vývoj vzácných rostlin i živočichů. Obsahuje velké množství hořčíku, který má vliv na vznik nanismů. Hadec také dlouhodobě udržuje teplotu, proto se zde vyskytuje i řada teplomilných rostlin a živočichů, ti se nacházejí na teplých výslunných stráních. Doufám, že prostřednictvím mé práce se lidé seznámí se zajímavostmi Mohelenské hadcové stepi, a že přibude lidí, kteří tak získají mnohem bližší vztah k chráněným místům v našem regionu.
30
14. Použité zdroje
CD-ROM:
- KOSTELNÍK, J., KRYŠKA, F., Obec Mohelno: Mohelno a okolí, r.2OO2, 1. – 2. díl.
Literatura:
- AMBROZEK, L., Městský úřad Třebíč – obor životní prostředí: Třebíčsko – životní prostředí, ekologie, Třebíč, Vydavatelství Akcent, 2003, 78 s., ISBN: 80-7268-251-2. - ČIHAŘ, J. a kol.: Příroda v ČSSR, 5376. publikace, Praha, PRÁCE, vydavatelství a nakladatelství ROH, 1978, 384 s., ISBN: 24-001-78. - HEJTMAN, B.: Petrografie, s. 228 - 231, 8855. publikace, Praha, SNTL – nakladatelství technické literatury, 1981, 261 s., ISBN: 04-410-81. - HRON, F., ZEJBRLÍK, O.: Rostliny strání, skal, křovin a lesů, 6-82-37/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 404 s., ISBN: 14-168-87. - KNOTEK, J.: časopis: Hadcová step u Mohelna, článek: Ochranné podmínky národní přírodní rezervace, s. 13, Třebíč a Městys Mohelno, AMAPRINT-Kerndl, s.r.o., 2007, 24 stran. - LHOTSKÁ, M., KROPÁČ, Z., MAGET, J.: Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin, 682-30/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 547 s., ISBN: 14-120-85. - LYSÁK, J.: Pooslaví a Pojihlaví Vlastivědné vycházky, Arca JiMfa, Třebíč, 1997. - MATUŠKA, P.: Hadcová step u mohelna a její proměny, chrana přírody, ročník 51, číslo 6, 1996. - PETRÁNEK, J.: Encyklopedický slovník geologických věd 1. svazek A-M (s. 453, 920 stran) a 2. svazek M-Z (s. 421 - 422, 852 stran), 500. publikace, Praha, Academia, 1983, ISBN: 509-21-857. - ŘEPKA, R.: Inventarizační průzkum NPR Mohelenská hadcová step, Floristická inventarizace – ms., 2005. - SLAVÍK, P.: Plán péče o národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step a její ochranné pásmo na období 2006 – 2015, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Brno, Brno, 2005.
31
- SOJÁK, J.: Rostliny našich hor, 6-42-25/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1983,431 s., ISBN: 14-472-83. - TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 105 - 128, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: 80-7221-024-6. - ZEJDA, R. a kol.: Třebíčsko, krajina mnoha tváří, 476. publikace, Třebíč, Vydavatelství Akcent, 2007, 158 s., ISBN: 978-80-7268-476-2.
Internetové stránky: - http://botanika.wendys.cz/, autor: Zdeněk Pazdera - http://itras.cz/mohelenska-hadcova-step/galerie/ - www.naturfoto.cz, autor: Pavel Krásenský
Latinské názvy:
- ČIHAŘ, J. a kol.: Příroda v ČSSR, 5376. publikace, Praha, PRÁCE, vydavatelství a nakladatelství ROH, 1978, 384 s., ISBN: 24-001-78 - TREFULKA, J., FORAL, T., ŠTOLFA, V.: Mohelenská step, s. 105 - 128, 133. publikace, Třebíč, Arca JiMfa spol. s.r.o., 1998, 151 s., ISBN: 80-7221-024-6. - HRON, F., ZEJBRLÍK, O.: Rostliny strání, skal, křovin a lesů, 6-82-37/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1987, 404 s., ISBN: 14-168-87. - LHOTSKÁ, M., KROPÁČ, Z., MAGET, J.: Kapesní atlas semen, plodů a klíčních rostlin, 682-30/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1985, 547 s., ISBN: 14-120-85. - SOJÁK, J.: Rostliny našich hor, 6-42-25/1 publikace, Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1983,431 s., ISBN: 14-472-83.
32
15. Seznam příloh Obr. 1: Jmelí jehličnanové borové, zdroj: vlastní fotografie Obr. 2: Borovice lesní, zdroj: vlastní fotografie Obr. 3: Podmrvka hadcová, zdroj: http://itras.cz/mohelenska-hadcova-step/galerie/ Obr. 4: Mochna písečná, zdroj: vlastní fotografie Obr. 5: Rozchodník prudký, zdroj: http://botanika.wendys.cz/, autor: Zdeněk Pazdera Obr. 6: Kavyl chlupatý, zdroj: vlastní fotografie Obr. 7: Čekánek obecný, zdroj: http://botanika.wendys.cz/, autor: Zdeněk Pazdera Obr. 8: Pupava obecná, zdroj: http://botanika.wendys.cz/, autor: Zdeněk Pazdera Obr. 9: Ještěrka zelená, zdroj: vlastní fotografie Obr. 10: Mravenec zrnožravý, zdroj: www.naturfoto.cz, autor: Pavel Krásenský Obr. 11: Ploskoroh pestrý, zdroj: http://itras.cz/mohelenska-hadcova-step/galerie/ Obr. 12: Přástevník kostivalový, zdroj: www.naturfoto.cz, autor: Pavel Krásenský Obr. 13: Dudek chocholatý, zdroj: www.naturfoto.cz, autor: Pavel Krásenský Obr. 14: Otakárek ovocný, zdroj: http://itras.cz/mohelenska-hadcova-step/galerie/ Obr. 15: Stepník rudý, zdroj: www.naturfoto.cz, autor: Pavel Krásenský Obr. 16: Saranče modrokřídlá, zdroj: vlastní fotografie Obr. 17: Národní přírodní rezervace, zdroj: vlastní fotografie Obr. 18: Hadcová step – jaro, okolí řeky, zdroj: vlastní fotografie Obr. 19: Hadcová step – jaro, řeka, zdroj: vlastní fotografie Obr. 20: Hadcová step – jaro, pohled do údolí, zdroj: vlastní fotografie Obr. 21: Hadcová step – podzim, borovice lesní, zdroj: vlastní fotografie Obr. 22: Hadcová step – podzim, pohled z vyhlídky, zdroj: vlastní fotografie Obr. 23: Hadcová step – podzim, pohled do údolí, zdroj: vlastní fotografie Obr. 24: Hadec – hornina 1, zdroj: http://mesic.hvezdarna.cz/2007/04/mohelensk-hadcovstep.html, autor: Pavel Gabzdyl Obr. 25: Hadec – hornina 2, zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hadec Obr. 26: Hadec – hornina 3, zdroj: www.sharkan.net/print.php?t=888 Obr. 27: Petrografická mapka okolí Mohelna (F. Němec, 1937), zdroj: AMBROZEK, L., Městský úřad Třebíč – obor životní prostředí: Třebíčsko – životní prostředí, ekologie, Třebíč, Vydavatelství Akcent, 2003, 78 s., ISBN: 80-7268-251-2. Schéma 1: Velikosti zkoumaného území (čtverce 1x1, 5x5, 10x10, 20x20 a 30x30 m). Graf 1: Graf závislosti počtu druhů (rostlin i živočichů) na velikosti plochy území. 33
16. Přílohy
Obr. 1 Jmelí jehličnanové borové
Obr. 2 Borovice lesní 34
Obr. 3 Podmrvka hadcová
Obr. 4 Mochna písečná 35
Obr. 5 Rozchodník prudký
Obr. 6 Kavyl chlupatý 36
Obr. 7 Čekánek obecný
Obr. 8 Pupava obecná 37
Obr. 9 Ještěrka zelená
Obr. 10 Mravenec zrnožravý 38
Obr. 11 Ploskoroh pestrý
Obr. 12 Přástevník kostivalový 39
Obr. 13 Dudek chocholatý
Obr. 14 Otakárek ovocný 40
Obr. 15 Stepník rudý
Obr. 16 Saranče modrokřídlá 41
Obr. 17 Národní přírodní rezervace
Obr. 18 Hadcová step – jaro, okolí řeky 42
Obr. 19 Hadcová step – jaro, řeka
Obr. 20 Hadcová step – jaro, pohled do údolí 43
Obr. 21 Hadcová step – podzim, borovice lesní
Obr. 22 Hadcová step – podzim, pohled z vyhlídky 44
Obr. 23 Hadcová step – podzim, pohled do údolí
Obr. 24 Hadec – hornina 1 45
Obr. 25 Hadec – hornina 2
Obr. 26 Hadec – hornina 3 46
Obr. 27 Petrografická mapka okolí Mohelna
47
Velikosti zkoumaného území
Schéma 1 Velikosti zkoumaného území
Graf závislost počtu druhů na velikosti plochy 100 90
88
80
Počet druhů
70 60
62
50 45 40 30
29
20 12
10 0 0
100
200
300
400
500
600 2
Plocha (m )
Graf 1 Graf závislosti počtu druhů na velikosti plochy
48
700
800
900
1000
