Modul: OPATŘOVÁNÍ VÝROBNÍCH ČINITELŮ

Název projektu:

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Liberec, Šamánkova 500/8, příspěvková organizace Otevřená škola

Registrační číslo:

CZ.1.07/3.2.01/03.0007

Žadatel:

Modul: OPATŘOVÁNÍ VÝROBNÍCH ČINITELŮ Podmodul: ZÁSOBOVACÍ ČINNOST Název tématu Zásobovací činnost Charakteristika oběžného majetku Plán zásobování Propočet velikosti zásob Řízení zásob Evidence a rozbor zásob Celkem * Testy nejsou součástí tohoto materiálu

Počet hodin 6 3 3 3 2 2 19

Počet pracovních listů 3 2 4 4 1 1 15

Počet průběžných testů 1 0 0 0 0 0 1

Obsah: 1. téma

Zásobovací činnost

3 – 14

2. téma

Charakteristika oběžného majetku

15 – 20

3. téma

Plán zásobování

21 – 24

4. téma

Propočet velikosti zásob

25 – 32

5. téma

Řízení zásob

33 – 35

6. téma

Evidence a rozbor zásob

36 – 38

7.

Řešení pracovních listů

39 – 52

Metodický list Modul – podmodul: Počet vyučovacích hodin modulu: Počet témat modulu (podmodulu):

Opatřování výrobních činitelů - Zásobovací činnost 19 6

Téma kurzu: Počet vyučovacích hodin tématu: Počet pracovních listů: Počet testů:

Zásobovací činnost 6 3 1

Autor:

Ing. Hana Bystřická

Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování podmodulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Charakteristika zásobovací činnosti 2. Pracovní list – Zásobovací činnost – zadání 3. Pracovní list – Zásobovací činnost – řešení 4. Pracovní list – Zásoby – zadání 5. Pracovní list – Zásoby – řešení 6. Pracovní list – Materiálový a informační tok – zadání 7. Pracovní list – Materiálový a informační tok – řešení 8. Průběžný test 2 – Zásobovací činnost Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích:

1. Přečtěte si kapitolu 1 a 2 - Zásobovací činnost a Zásobovací útvar podniku 2. Přečtěte si kapitolu 3 a podkapitoly 3.1, 3.2 a 3.3 - Zjišťování potřeby materiálů, Velikost budoucí spotřeby, Stanovení velikosti potřebných zásob a Stanovení výše dodávek 3. Přečtěte si kapitolu 4 – Volba dodavatele 4. Přečtěte si kapitolu 5 a podkapitoly 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, 5.5, 5.6, 5.7, 5.8 a 5.9 – Jednání s dodavateli, Právní úprava kupních smluv, Podmínky vzniku kupních smluv, Podstatné náležitosti a obsah kupních smluv, Možnosti uzavírání kupních smluv, Vznik kupní smlouvy, Změna a zánik kupní smlouvy, Písemnosti při uzavírání kupních smluv, Reklamace a Smlouva o dílo 5. Vypracujte Pracovní list - Zásobovací činnost 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Zásobovací činnost - řešení 7. Prostudujte kapitolu 7 a 8 - Zabezpečení potřebných zásob a Kontrola a příjem dodávek materiálu 8. Vypracujte Pracovní list - Zásoby 9. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Zásoby – řešení. 10. Prostudujte kapitolu 10 a 11 - Materiálový a informační tok zásob a Skladování zásob 11. Vypracujte Pracovní list - Materiálový a informační tok 12. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Materiálový a informační tok – řešení 13. Vypracujte průběžný test 2 – Zásobovací činnost Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 3

Seznam použité literatury: Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et.al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vlastní archiv

4

TÉMA 1: ZÁSOBOVACÍ ČINNOST KNIHA 1: CHARAKTERISTIKA ZÁSOBOVACÍ ČINNOSTI 1 Zásobovací činnost Zásobovací činnost je velmi důležitá podniková činnost, při které podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou výrobu. Cílem zásobovací činnosti je zajistit materiál v potřebném množství, druhu a kvalitě. Materiál je třeba zajistit v potřebném čase a za výhodné ceny. Zásobovací činnost zahrnuje: pořizování materiálu, skladování materiálu, výdej materiálu do výroby. Zásobovací činnost musí zajistit plynulost výroby. To znamená, že zásob nesmí být málo, aby se nemusela výroba přerušit, ale ani moc, protože zásoby váží finanční prostředky, které by se daly použít jinde a zhodnotit. Zásobovací činnost musí zajistit takzvanou „optimální“ zásobu.

2 Zásobovací útvar podniku Zásobovací činností se zabývá zásobovací útvar podniku. Jeho hlavní úkoly jsou: zjišťování potřeby materiálu a volba dodavatele, jednání s dodavateli a uzavírání kupních smluv, zajišťování dodávek, příjem materiálu a jeho kontrola, skladování materiálu a jeho výdej do spotřeby. Podstata a způsob realizace těchto hlavních úkolů je vysvětlen v dalším výkladu.

3 Zjišťování potřeby materiálů Zjišťování potřeby jednotlivých druhů materiálu vychází z plánování potřeb materiálů. Při tomto plánování je třeba stanovit: velikost budoucí spotřeby, velikost potřebných zásob, výši dodávek. Potřebné propočty se provádějí na základě různých podkladů, v různé míře podrobnosti, v naturálních i peněžních jednotkách. Princip výpočtů je vysvětlen v dalším výkladu.

5

3.1 Velikost budoucí spotřeby Stanovení velikosti budoucí spotřeby Stanovení velikosti budoucí spotřeby materiálu zavisí na druhu materiálu, pro který je spotřeba vypočítávána. Podle toho se vychází z různých podkladů. Budoucí spotřeba u nejdůležitější skupiny materiálů (na výrobě se podílejí ve velkém množství) je stanovena podle údajů o plánovaných výkonech převzatých z plánu výroby a údajů z technicko-hospodářských norem (THN) spotřeby materiáluvypracovaných při technologické přípravě výroby. Příklad: Pekárna plánuje, že v příštím roce upeče 3 600 t chleba. Norma spotřeby na 1 tunu chleba činí: mouka žitná 420 kg, mouka pšeničná 280 kg, sůl 10 kg, kmín 1kg. Výpočet plánované spotřeby uvedených druhů materiálů: Druh materiálu

Měřicí jednotka

Norma spotřeby * Výrobní úkol = Plánovaná spotřeba

Žitná mouka

t

0,420

3600

1 512,0

Pšeničná mouka

t

0,280

3600

1 008,0

Sůl

t

0,010

3600

36,0

Kmín

t

0,001

3600

3,6

U dalších skupin materiálů to mohou být různé druhy statistických norem na jednotku výkonu (počet krabic na 1 tunu pracího prášku), nebo na jinou veličinu ( norma spotřeby oleje na 1 stroj za rok, norma spotřeby úklidových prostředků na 1 uklizečku za rok). V některých případech se vychází ze skutečné minulé spotřeby a přihlédne se k očekávaným změnám. Tato metoda je ale nejméně přesná.

6

3.2 Stanovení velikosti potřebných zásob Stanovení velikosti potřebných zásob Podnik si může vytvářet různé druhy zásob materiálu. Zásoba může být například: - běžná = měla by vydržet na dobu mezi dvěma pravidelnými dodávkami - pojistná = pokrývá výkyvy v dodávkách (dodavatel se opozdil), nebo je využita při vyšší spotřebě - technická = pro přípravu materiálu před výdejem do výroby - sezónní = předzásobení např. z důvodu očekávání potíží u dodavatele, v dopravě … - strategická = pro zajištění fungování podniku například při živelných pohromách - spekulativní = pro dosažení mimořádného zisku, např. při dočasném snížení ceny, nebo před očekávaným zvýšením ceny. Při plánování se nejčastěji využívá stanovení výše běžné zásoby. Jedná se o určení dvou stavů této zásoby: 1. očekávané počáteční zásoby, to je zásoby, kterou bude podnik mít na začátku období, na které sestavuje plán (nejčastěji na začátku roku) 2. normované (optimální) zásoby, to je průměrné zásoby, kterou by měl podnik v plánovaném období udržovat. Je to taková výše průměrné zásoby, která by při uvažované denní spotřebě měla podniku vydržet na dobu mezi dvěma pravidelnými dodávkami. Princip výpočtů je vysvětlen v dalším výkladu.

3.3 Stanovení výše dodávek Výše dodávek vyplývá ze vztahu mezi plánovanou spotřebou a plánovanými zásobami. Dodávky musí pokrýt plánovanou spotřebu a umožnit plánované zvýšení nebo snížení zásob. Využívá se bilance, v níž se porovnávají potřeby a zdroje. Potřeby tvoří spotřeba a zdroje jsou dodávky a plánovaná změna stavu zásob. Chce-li podnik zásoby zvýšit (normovaná zásoba je vyšší než očekávaná počáteční zásoba), musí být dodávky vyšší než spotřeba a naopak.

4 Volba dodavatele Každý podnik má zpravidla vytvořenou síť dodavatelů, s nimiž dlouhodobě spolupracuje. Tyto stálé dodavatele může postupně v jednotlivých případech měnit. Při volbě dodavatele se obvykle posuzuje: schopnost dodávat potřebné množství, schopnost dodržet požadovanou jakost, spolehlivost plnit dodávky v dohodnutých lhůtách, prodejní cena materiálu včetně vedlejších nákladů pořízení (například přepravné). Kromě zásobovacího útvaru se touto činností zabývá také marketingový útvar podniku, který zkoumá trh. Sleduje zejména stav, vývoj a potřebu jednotlivých druhů materiálů a surovin a ceny potřebných zásob. Dále porovnává dodací lhůty a spolehlivost dodavatelů, jejich platební a přepravní podmínky.

7

5 Jednání s dodavateli Jednání s dodavateli je velmi důležitou součástí zásobovací činnosti. Je realizováno zejména uzavíráním smluv. Smlouva je ujednání mezi dvěma nebo více stranami o vzájemných právech a povinnostech. Je to právní úkon, který vzniká souhlasem všech účastníků. Je to navzájem adresovaný a obsahově shodný projev vůle. Blíže se seznámíme s kupní smlouvou a smlouvou o dílo.

5.1 Právní úprava kupních smluv Právní ustanovení o kupních smlouvách jsou v současné době obsažena ve dvou zákonících: zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

5.2 Podmínky vzniku kupní smlouvy Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží), určenou jednotlivě, nebo co do množství a druhu, a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení. Ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle paragrafu 448 obchodního zákoníku (prodávající požaduje zaplacení kupní ceny, za kterou se prodávalo zboží v době uzavření smlouvy). Podmínky vzniku kupní smlouvy jsou: 1) oboustrannost (aktu se musí účastnit obě strany – kupující i prodávající), 2) souhlas vůle (obě strany musí projevit vůli kupní smlouvu uzavřít), 3) výkon prodávajícího (prodávající musí dodat zboží a umožnit převod vlastnických práv na kupujícího), 4) výkon kupujícího (kupující musí odebrat zboží a musí za něj zaplatit), 5) možnost a povolenost (uzavření kupní smlouvy musí být realizováno v rámci zákonů dané země). Smlouva musí být uzavřena svobodně, vážně, určitě (konkrétně) a srozumitelně.

5.3 Podstatné náležitosti a obsah kupní smlouvy Podstatné náležitosti kupní smlouvy jsou podmínky obchodu, které musí být v kupní smlouvě dohodnuty. Patří mezi ně: 1) předmět plnění = musí být přesně uvedeno co se prodává (druh, množství, jakost, tedy informace o zboží), 2) čas plnění = doba, ve které má být dodávka uskutečněna (určitý den, lhůta), 3) cena = částka, kterou musí kupující zaplatit. Kupní cena musí být dohodnuta, nebo musí být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení (určitá částka, katalog, ceník). V kupní smlouvě mohou být dohodnuty i další podmínky, tzv. nepodstatné náležitosti: způsob balení, podmínky placení, podmínky dodání … .

Obsah kupní smlouvy: 8

1) název a adresy obou stran (kupujícího i prodávajícího), 2) povinnosti prodávajícího, 3) povinnosti kupujícího, 4) další ujednání (postup při reklamaci, podstatné způsoby porušení smlouvy), 5) místo a datum vyhotovení smlouvy a podpisy smluvních stran.

5.4 Formy uzavírání kupních smluv Návrh kupní smlouvy předkládá navrhovatel. Může jím být kterýkoli z účastníků - kupující nebo prodávající. Smlouva je uzavřena, jakmile se strany dohodnou alespoň o jejích podstatných náležitostech. Kupní smlouvy se mohou uzavírat těmito formami: 1) Písemně = nejčastější forma, výhodou je průkaznost. Smlouva musí být sepsána pečlivě a správně, aby se předešlo pozdějším nesrovnalostem. Nevýhodou této formy uzavření je, že je dražší a časově náročnější. 2) Ústně = využívá se u nákupu zboží denní spotřeby. Její výhodou je rychlost a bezproblémová realizace prodeje, ale nevýhodou je neprůkaznost. 3) Důsledným jednáním = používá se tehdy, je-li zcela jasný záměr zboží prodat a koupit. Je zřejmý úmysl poznat vůli kupujícího, konečného spotřebitele (např. v obchodě se vkládá zboží do košíku a jde se k pokladně zaplatit = uzavření KS). 4) Mlčením = k uzavření kupní smlouvy dochází tehdy, když smluvní strana výslovně neodmítne plnění (např. při zaslání závazné objednávky obchodník mlčí, tím projeví souhlas, kupní smlouva je uzavřena).

5.5 Vznik kupní smlouvy Prvním z úkonů je návrh na uzavření smlouvy. Návrh smlouvy lze odvolat. Druhým úkonem je projev souhlasu s nabídkou. Smlouva je uzavřena okamžikem podpisu, či dojde-li k navrhovateli. Platí zásada, že připomínky se musí uvést před podepsáním smlouvy. Uzavřením smlouvy vznikají oběma partnerům práva a povinnosti. Je třeba si uvědomit, že povinnosti jedné strany odpovídají právům druhé strany. Smlouva vzniká souhlasným, navzájem adresovaným a obsahově shodným projevem vůle všech účastníků. Okamžikem vzniku může být: a) okamžik přijetí návrhu, b) okamžik doručení navrhovateli, c) okamžik, kdy strana, které byl návrh určen, se podle něj začala chovat.

9

5.6 Změna a zánik kupní smlouvy Pokud to neodporuje právním předpisům, nebo povaze závazku, smluvní strany se mohou dohodnout na změně smlouvy. Například na jiném termínu dodání zboží, jiném množství objednávaného zboží a podobně. Obě strany s touto změnou musí souhlasit. Ke změně může dojít, pokud dohoda neodporuje právním závazkům. Pokud zaniknou závazky a jsou nahrazeny jinými není to změna smlouvy. Zánik smlouvy znamená zánik povinností, které ze smlouvy vyplývají pro smluvní strany. Může k němu dojít: 1) splněním smlouvy (to znamená včas a řádně splněná kupní smlouva), 2) dohodou stran, 3) odstoupením od smlouvy - jednostranný akt, 4) uplynutím doby – smlouvy nebyly podle právních předpisů včas splněny.

5.7 Písemnosti při uzavírání kupních smluv Podnik musí být ve styku se svými obchodními partnery. Musí své zákazníky informovat o nových výrobcích, kladně je ovlivňovat a vzbuzovat jejich zájem o nabízené výrobky. Před uzavřením kupní smlouvy si musí kupující ujasnit co chce koupit, kolik toho chce koupit,a kdy to chce koupit. Potom se musí rozhodnout s kým uzavře kupní smlouvu, tzn. získat informace o možných obchodních partnerech. Toto se může se uskutečnit ústně (telefonicky nebo osobně), nebo písemně (dopis). Může také reagovat na inzerát. Mezi základní písemnosti při uzavírání kupních smluv patří: POPTÁVKA, NABÍDKA, OBJEDNÁVKA. Tyto písemnosti jsou blíže vysvětleny v modulu Obchodní a personální korespondence.

10

5.8 Reklamace Proces při uplatňování nároků kupujícím při vadách v dodávce je nazýván reklamace. Nároky kupujícího při vadách v dodávce se odvíjejí od toho, zda je kupní smlouva porušena podstatným, nebo nepodstatným způsobem (to je třeba posoudit u každé konkrétní smlouvy podle dohodnutých podmínek). Je vypracován záznam, ve kterém kupující oznamuje prodávajícímu vadné plnění. Kupující je povinen oznámit vadu ihned po zjištění. Reklamační lhůta je do konce záruční doby (dle občanského zákoníku). Náležitosti reklamace: označení zboží, vymezení vad, způsob, jakým se vady projevují, nárok, který uplatňujeme. Odpovědnost dělíme do tří skupin: a) za prodlení: smlouva nebyla splněna včas. Toto může nastat z obou stran - prodávající včas nedodá, nebo kupující včas nepřevezme nebo nezaplatí. Postižená strana může požadovat penále, náhradu škody, odstoupení od smlouvy. b) za vady: zjevná nebo skrytá vada (nejsou vidět, projevují se později při použití zboží), právní vady - jsou spojeny s porušením práv 3. osoby (ochranná práva), faktické vady - jsou vady skutečné, jsou spojeny s dodáním nesprávného druhu zboží, nesprávné kvality, jiného množství atd. c) za škody: porušením povinnosti došlo na druhé straně ke škodě. Škodou může být i ušlý zisk. Postižená strana škodu vyjádří v penězích a uhrazuje se buď průměrná skutečná škoda, nebo se uvádí majetek do původního stavu.

11

5.9 Smlouva o dílo Obchody se uzavírají nejen kupní smlouvou, ale i smlouvou o dílo. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Rozdíl mezi kupní smlouvou a smlouvou o dílo je určen dvěma hledisky: 1. hledisko materiálu: předá-li kupující podstatnou část materiálu pro výrobu zboží a prodávající ho pouze zpracuje = smlouva o dílo, předá-li kupující jen malou část materiálu k výrobě, nebo vůbec žádný materiál = kupní smlouva. 2. rozsah činnosti: dílem se rozumí zhotovení výrobku z dodaného materiálu, montáž, údržba, oprava nebo úprava věci = smlouva o dílo. Rozdíl je vlastně ten, že u kupní smlouvy přechází vlastnictví z jednoho na druhého u hotové věci, kdežto u smlouvy o dílo jde o zhotovení výrobku za sjednanou cenu.

6 Vypracujte Pracovní list - Zásobovací činnost Vypracujte Pracovní list - Zásobovací činnost

Pracovní list 1 – Zásobovací činnost Úkol č. 1 Co je to zásobovací činnost a co je jejím cílem? Úkol č. 2 Jaké činnosti patří do zásobování? Úkol č. 3 Jaké jsou úkoly zásobovacího útvaru podniku? Úkol č. 4 Co obsahuje plánování potřeb materiálů? Úkol č. 5 Čím je ovlivněna volba dodavatele? Úkol č. 6 Jaké povinnosti vyplývají pro kupujícího a prodávajícího z kupní smlouvy?

7 Zabezpečení potřebných zásob Existují tři základní možnosti zajišťování dodávek potřebných zásob: a) nákup od dodavatele - nejčastější způsob zabezpečení zásob, b) kooperace s jiným podnikem - za zboží od dodavatele podnik zaplatí svým zbožím, c) vlastní výroba. Jak již bylo řečeno, na základě jednání s vhodnými dodavateli uzavírá podnik kupní smlouvu, nebo jinou smlouvu. Jsou v nich přesně stanovena práva a povinnosti smluvních stran. Dodavatel je povinen dodat zboží řádně a včas a umožnit převod vlastnických práv. Odběratel je povinen provést odběr zboží a zaplatit podle ujednání ve smlouvě. 12

8 Kontrola a příjem dodávek materiálu Materiál přichází od dodavatele a provádí se tzv. odběr, to je převzetí a běžná kontrola materiálu. O dodávce informuje návěští, což je doklad, který posílá dodavatel, a včas informuje odběratele o dodání zboží. Následuje přejímka, důsledná kontrola z hlediska množství (kvantity) a jakosti (kvality) podle dodacího listu. Dodací list je doklad, ve kterém musí být vymezeny jednotlivé druhy materiálu, jeho množství, kvalita, někdy také cena. Doklad přichází se zbožím, může přijít i dříve, ale ne později, protože je nutný pro přejímku. Faktura je listina, v níž dodavatel vyjadřuje svůj peněžní nárok vůči odběrateli za dodané zboží či poskytnuté služby. Je to doklad, který slouží jako podklad pro placení. Musí v něm být uvedena zejména cena zboží. Převzetí na sklad je realizováno, pokud je dodávka materiálu po kontrolách v pořádku. Skladník uskladní materiál na sklad a vystaví příjemku = doklad o přijetí materiálu na sklad. Materiál je na skladě evidován na skladní kartě zásob. Vyskladnění materiálu je realizováno na základě požadavků z výrobní činnosti podniku. Materiál se ze skladu vydává na základě výdejky = doklad o výdeji materiálu ze skladu.

9 Vypracujte Pracovní list - Zásoby Pracovní list 2- Zásoby Úkol č. 1 Vyjmenujte a charakterizujte jednotlivé druhy zásob.

Úkol č. 2 Jaké jsou možnosti zabezpečení potřebných zásob?

Úkol č. 3 V jakém řízení se řeší nedostatky a vady v dodávkách?

Úkol č. 4 Charakterizujte odběr a příjemku.

Úkol č. 5 Co je to návěští a co dodací list? K čemu slouží?

Úkol č. 6 K čemu slouží příjemka a k čemu výdejka?

13

10 Materiálový a informační tok zásob Materiál tedy během zásobovacího procesu prochází tzv. materiálovým a informačním tokem, který charakterizuje fázi jeho pohybu a postupu. Informační tok se týká dokladů, fyzický tok vlastního pohybu materiálu. Informační tok: Fyzický tok: návěští příchod dodávky dodací list převzetí dodávky příjemka přejímka materiálu skladní karta zásob skladování materiálu výdejka výdej materiálu do výroby faktura

11 Skladování zásob Skladování zásob je činnost, při které se zásoby soustřeďují na určitém místě, určitou dobu, v určitém množství. Připravují se na další využití. Sklady zajišťují ochranu materiálu před znehodnocením a ztrátami. Při skladování zásob musí být dodrženy podmínky vyplývající z povahy zásob, aby se neznehodnotily. Povaze zásob musí být přizpůsobeno vybavení skladů a jejich umístění. Rozlišujeme tři základní druhy skladů: 1) nákupní sklady (je v nich skladován zejména materiál od dodavatelů), 2) mezisklady (slouží k uskladnění nedokončené výroby a polotovarů vlastní výroby), 3) odbytové sklady (uskladnění hotových výrobků). 12 Vypracujte Pracovní list - Materiálový a informační tok Vypracujte Pracovní list - Materiálový a informační tok

Pracovní list 3 - Materiálový a informační tok Úkol č. 1 Vysvětlete fyzický materiálový tok.

Úkol č. 2 Vysvětlete informační materiálový tok.

Úkol č. 3 Co obnáší skladování materiálů, jaké podmínky při něm musí být dodrženy? Úkol č. 4 Vyjmenujte a charakterizujte základní druhy skladů.

Odkaz na obchodní zákoník http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/ Odkaz na občanský zákoník http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/

Odpovězte na otázky průběžného testu: Zásobovací činnost 14




Charakteristika oběžného majetku 3 2 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování podmodulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Charakteristika oběžného majetku 2. Pracovní list – Oběžný majetek – zadání 3. Pracovní list – Oběžný majetek – řešení 4. Pracovní list – Skladované materiálové zásoby – zadání 5. Pracovní list – Skladované materiálové zásoby – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Přečtěte si kapitolu 1 a 2 - Oběžný majetek a Zásoby. 2. Vypracujte Pracovní list - Oběžný majetek. 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Oběžný majetek – řešení. 4. Přečtěte si kapitolu 4 - Materiálové zásoby. 5. Vypracujte Pracovní list - Skladované materiálové zásoby. 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Skladované materiálové zásoby – řešení. Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et.al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Zákon č. 77/1977 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=22&expand=1& Vlastní archiv 15

TÉMA 2: CHARAKTERISTIKA OBĚŽNÉHO MAJETKU KNIHA 1: CHARAKTERISTIKA OBĚŽNÉHO MAJETKU 1 Oběžný majetek Základní skupinou majetku, kterou musí být podnik vybaven, aby mohl plynule vyrábět a poskytovat služby, je majetek oběžný. Oběžný majetek podnik využívá k zajištění své hlavní činnosti. V podniku tento majetek mění svoji formu, během výrobního procesu se jednorázově spotřebovává. Využívá se krátkodobě, to znamená do 1 roku. Náklady vložené do oběžného majetku by se měly rychle vracet ve formě tržeb. Oběžný označujeme tento majetek proto, že rychle mění svou formu, "obrací" se během krátkého období. Koloběh oběžného majetku můžeme z časového hlediska znázornit takto: peníze ------ zásoby materiálů ----- nedokončená výroba ----- polotovary vlastní výroby ----výrobky ----- pohledávky ----- peníze. Rozdělení oběžného majetku: 1) zásoby, 2) pohledávky, 3) peněžní prostředky v pokladně a na běžném účtu, 4) krátkodobé cenné papíry. Zásoby tvoří zpravidla hlavní složku oběžného majetku. Slouží k zajištění plynulosti výroby. Váží finanční prostředky. Podnik by měl proto udržovat optimální výši zásob, to je taková výše, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími celkovými náklady. Jedná se o hmotné statky, které dosud nebyly použity k danému účelu. V podniku vyrovnávají časový nesoulad mezi nákupem, výrobou a prodejem. Umožňují, aby tyto činnosti probíhaly hospodárně. Rozlišujeme zásoby vlastní výroby a zásoby cizí výroby. Zásoby zahrnují jednotlivé položky majetku, které budou vysvětleny v dalším výkladu. Pohledávky jsou neuhrazené platby od odběratelů za zboží. Představují právo věřitele na plnění určitého závazku (dluhu) druhou osobou - dlužníkem. Běžný účet je účet "na viděnou", to znamená možnost výběrů z účtu bez omezení (peníze ihned k dispozici). Krátkodobé cenné papíry jsou cenné papíry, které jsou splatné do jednoho roku. Například směnky a šeky. Bližší vysvětlení a charakteristika je provedena v podmodulu Cenné papíry.

16

2 Zásoby Jak již bylo řečeno, zásoby tvoří jednu z největších částí oběžného majetku. Zásoby zahrnují tyto složky: 1) materiálové zásoby (zásoby materiálu), 2) zásoby nedokončené výroby a polotovarů vlastní výroby, 3) zásoby výrobků, 4) zásoby zvířat (v zemědělských podnicích), 5) zásoby nakoupeného zboží. Materiálové zásoby jsou zásoby, které vstupují do podniku a budou se v něm spotřebovávat. Rozdělují se těchto skupin: - základní suroviny a materiál, - pomocné látky, - provozní látky, - náhradní díly, - obaly. Nedokončená výroba je produkt, na kterém nejsou dokončeny všechny výrobní operace a nedá se samostatně prodávat. Polotovary vlastní výroby jsou produkty, na kterých nejsou dokončeny všechny výrobní operace, ale mohou se samostatně prodávat. Výrobky jsou produkty, na kterých jsou dokončeny všechny výrobní operace a jsou určeny k prodeji. Zvířata jsou mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, drobná zvířata (hejna slepic, kachen, hus, krůt), ryby, kožešinová zvířata. Nakoupené zboží jsou předměty, které podnik nakupuje a beze změny prodává. Nakoupené zboží převažuje v obchodních podnicích. Druhové zastoupení zásob, jejich množství a struktura, je ovlivněno typem podniku a způsobem organizace zásobování. Pro zařazování jednotlivých produktů mezi uvedené skupiny zásob je rozhodující v jakém podniku se nacházejí a k jakému účelu tam slouží. Látka může být materiálem, nedokončenou výrobou, výrobkem i zbožím.

17

3 Vypracujte Pracovní list - Oběžný majetek Vypracujte Pracovní list - Oběžný majetek

Pracovní list 4- Oběžný majetek Úkol č. 1 Charakterizujte oběžný majetek.

Úkol č. 2 Jaké je rozdělení oběžného majetku, stručná charakteristika.

Úkol č. 3 Naznačte koloběh oběžného majetku.

Úkol č. 4 Na jaké složky dělíme zásoby?

Úkol č. 5 Charakterizujte jednotlivé složky zásob.

18

4 Materiálové zásoby Blíže si ještě budeme charakterizovat důležitou skupinou zásob, a to zásoby materiálu. Do materiálových zásob patří: - základní suroviny a materiál, - pomocné látky, - provozní látky, - náhradní díly, - obaly. Základní suroviny a materiál jsou zásoby, které se spotřebovávají v hlavní výrobě, přecházejí do výrobku a tvoří jeho podstatu. Na tyto skupiny spadá největší objem spotřeby. Například dřevěné desky v truhlářství. Pomocné látky tvoří velký počet různých druhů zásob materiálů, které také přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu. Například hřebíky a šrouby v truhlářství. Provozní látky jsou zásoby materiálů, které nepřecházejí do výrobku. Slouží k zajištění chodu celé výroby a k údržbě. Například čistící prostředky, oleje, kancelářské potřeby. Náhradní díly jsou nakupovaným materiálem, který slouží k opravám strojů, dopravních prostředků a dalšího majetku. Obaly jsou důležité z pozice ochrany výrobků i pro snadnější manipulaci a dopravu. Významná je také jejich funkce z hlediska marketingu (reklama) - mají zaujmout zákazníka.

19

5 Vypracujte Pracovní list - Skladované materiálové zásoby Vypracujte Pracovní list - Skladované materiálové zásoby

Pracovní list - Skladované materiálové zásoby Úkol č. 1 Co patří do skladovaných materiálových zásob? Úkol č. 2 Uveďte, do kterých skupin zásob patří tyto druhy materiálů: 1. V pekárně: mouka – kvasnice – rozinky – sůl – provozní olej – mýdlo – bochník chleba – 2. V masokombinátu: prasečí půlky – naporcované maso – koření – střívka – trvanlivý salám – šlehací metly – 3. V krejčovské dílně: látky – nitě – jehly – knoflíky – čistící prostředky – ušitá saka – ochranné obaly na saka –

20




Plán zásobování 3 4 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování podmodulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Plán zásobování 2. Pracovní list – Bilance plánu zásobování – zadání 3. Pracovní list – Bilance plánu zásobování – řešení 4. Pracovní list – Plánování zásob – zadání 5. Pracovní list – Plánování zásob – řešení 6. Pracovní list – Spotřeba materiálu – zadání 7. Pracovní list – Spotřeba materiálu – řešení 8. Pracovní list – Bilance zásob – zadání 9. Pracovní list – Bilance zásob – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Přečtěte si kapitolu 1 a 2 - Bilance plánu a Výpočet plánu zásob. 2. Vypracujte Pracovní list - Bilance plánu zásobování. 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Bilance plánu zásobování – řešení. 4. Přečtěte si kapitolu 4 - Význam plánu zásobování. 5. Vypracujte Pracovní listy - Plánování zásob, Spotřeba materiálu, Bilance zásob. 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Plánování zásob, Spotřeba materiálu, Bilance zásob – řešení. Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et.al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Vlastní archiv 21

TÉMA 3: PLÁN ZÁSOBOVÁNÍ KNIHA 1: PLÁN ZÁSOBOVÁNÍ 1 Bilance plánu Plán zásobování je tvořen pomocí bilance, která se sestavuje v naturálních jednotkách (kg, kusy) a v peněžních jednotkách (Kč). Porovnávají se zdroje a potřeby. Zdroje tvoří počáteční zásoba a nákup. Potřeby tvoří spotřeba a konečná zásoba. Pro vyváženou bilanci se zdroje a potřeby musí rovnat. Počáteční zásoba = zásoba, která je v podniku na počátku plánovaného období (stejná jako konečná zásoba minulého roku). Nákup = množství materiálu, který musí podnik nakoupit od dodavatelů k zajištění rovnovážné bilance. Spotřeba materiálu se stanoví podle plánovaného objemu výroby a technickohospodářských norem spotřeby. Konečná zásoba = množství materiálu, které zůstává na skladě jako pojistka pro příští období (počáteční zásoba následujícího roku).

2 Výpočet plánu zásob Jak již bylo řečeno, při výpočtu se vychází z velikosti: Počáteční zásoby = PZ = zásoba, která je v podniku na počátku plánovaného období (stejná jako konečná zásoba minulého období). Nákupu = N = množství materiálu, který musíme nakoupit od dodavatelů k zajištění rovnovážné bilance. Spotřeby materiálu = S = stanoví se podle plánovaného objemu výroby a technickohospodářských norem spotřeby. Výrobní úkol se vynásobí normou spotřeby materiálu. Konečné zásoby = KZ = množství materiálu, které zůstává na skladě jako pojistka pro příští období (počáteční zásoba následujícího období). Výpočet: PZ + N = S + KZ Pro stanovení velikosti nákupu: N = S + KZ – PZ

22

3 Vypracujte Pracovní list - Bilance plánu zásobování Vypracujte Pracovní list - Bilance plánu zásobování

Pracovní list 6 - Bilance plánu zásobování Úkol č. 1 Charakterizujte bilanci plánu zásobování, v jakých jednotkách se sestavuje? Úkol č. 2 Co patří do zdrojů v plánu zásobování? Úkol č. 3 Co patří do potřeb v plánu zásobování? Úkol č. 4 V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem 200 000 kusů pánských sak. Norma spotřeby materiálu činí 3,9 m látky na jedno sako. Cena jednoho metru látky je Kč 450,-. Počáteční zásobu má podnik stanovenou na 80 000 metrů látky, konečnou zásobu plánuje ve výši 100 000 metrů. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci plánu zásobování a sestavte ji v naturálních a v peněžních jednotkách.

4 Význam plánu zásobování Podnik musí se zásobami dobře hospodařit. Plán zásobování je podkladem pro jednání s dodavateli, objednávání a nákup materiálu i pro ovlivňování výroby. Podnik ho sestavuje na základě průzkumu trhu materiálů a propočtů potřeb podniku.

5 Vypracujte Pracovní listy - Plánování zásob, Spotřeba materiálu, Bilance zásob Vypracujte Pracovní listy - Plánování zásob, Spotřeba materiálu, Bilance zásob

Pracovní list 7 - Plánování zásob Úkol č. 1 V čem spočívá plánování zásob? Úkol č. 2 Co vyjadřují technicko-hospodářské normy? Úkol č. 3 Co vyjadřuje hospodaření s materiálem? Úkol č. 4 Jak je stanovena budoucí spotřeba základní skupiny materiálů? Úkol č. 5 Jaký je význam plánu zásobování?

23

Pracovní list 8 – Spotřeba materiálu V minulém roce oděvní podnik ušil 150 000 kusů dámských sak. Norma spotřeby materiálu byla 2,5 m látky na jedno sako, cena jednoho metru činila Kč 370 ,-. I pro příští rok podnik plánuje výrobu těchto sak. Po průzkumu trhu počítá se zvýšením rozsahu výroby o 12% a s nárůstem ceny materiálu o 8%. Díky úsporným opatřením se sníží norma spotřeby materiálu o 3%. Vypočítejte: 1) celkovou spotřebu materiálu v loňském roce v naturálních a peněžních jednotkách 2) plánovanou spotřebu materiálu pro příští rok v naturálních a peněžních jednotkách

Pracovní list 9 – Bilance zásob Firma vyrábí hračky z plastických hmot. V příštím roce chce zavést do výroby nový typ hračky – domeček s kostkami. Sada bude obsahovat 10 barevných kostek a formu domečku s okny. Naplánovaný úkol pro příští rok je 50 000 kusů těchto sad. Na domeček se spotřebuje 1,2 kg plastu + 5 % odpadu, na 1 kostku 150 g plastu a 3 % tvoří odpad. Firma nakupuje plast za Kč 90,-/kg. Ke dni sestavení bilance (k 1. 10. letošního roku) má podnik na skladě 90 000 kg plastů, do konce běžného roku očekává ještě 3 dodávky po 10 000 kg a vyrobí 600 000 ks kostek pro jinou zakázku. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni 7 791,6 kg. Vypočítejte a sestavte bilanci zásob pro příští rok: 1) v naturálních jednotkách, 2) v peněžních jednotkách.

24


Opatřování výrobních činitelů (Zásobovací činnost) 19 6


Propočet velikosti zásob 3 4 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování podmodulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Propočet optimální zásoby 2. Pracovní list – Výpočet normované zásoby – zadání 3. Pracovní list – Výpočet normované zásoby – řešení 4. Pracovní list – Hodnocení hospodaření se zásobami – zadání 5. Pracovní list – Hodnocení hospodaření se zásobami – řešení 6. Pracovní list – Normovaná zásoba – zadání 7. Pracovní list – Normovaná zásoba – řešení 8. Pracovní list – Hospodaření se zásobami – zadání 9. Pracovní list – Hospodaření se zásobami – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Přečtěte si kapitolu 1, 2 a 3 - Výpočet normované zásoby, Časová norma a Normativ. 2. Vypracujte Pracovní list - Výpočet normované zásoby. 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Výpočet normované zásoby – řešení. 4. Prostudujte kapitolu 5 - Hodnocení hospodaření se zásobami, včetně podkapitol 5.1, 5.2 a 5.3. 5. Vypracujte Pracovní listy - Hodnocení hospodaření se zásobami, Normovaná zásoba a Hospodaření se zásobami. 6. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Hodnocení hospodaření se zásobami, Normovaná zásoba a Hospodaření se zásobami – řešení. Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et.al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Vlastní archiv 25

TÉMA 4: PROPOČET VELIKOSTI ZÁSOB KNIHA 1: PROPOČET OPTIMÁLNÍ ZÁSOBY 1 Výpočet normované zásoby Jak již bylo řečeno, zásob nemá být málo, aby nedošlo k přerušení výroby, ale ani moc, protože zásoby váží finanční prostředky, které se dají použít jinde, zhodnotit. Musí se stanovit „optimální“ zásoba, která zajistí plynulost výroby bez zbytečně vázaných finančních prostředků. Tato zásoba je označována jako zásoba normovaná. Normovaná zásoba (Zn) je zásobou optimální, průměrnou. Je průměrem zásoby maximální (množství v den dodávky) a minimální (množství těsně před dodávkou). Zn = (Z maximální + Z minimální) / 2 Zn = (c/2 + p + t) . s = naturální jednotky Při výpočtu vycházíme z: délky dodávkového cyklu, který označujeme c, a je to doba mezi dvěma dodávkami ve dnech, doby pojistné zásoby, kterou označujeme p, což je doba, kterou si podnik stanovil na vyrovnání případné odchylky v dodávce nebo ve spotřebě, doby technické zásoby, kterou označujeme t, a používá se tehdy, je–li třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit (roztřídit, rozřezat, vysušit atd.). Dále se vychází z průměrné denní spotřeby materiálu, která se označuje s, a spočítá se vydělením roční spotřeby (S) 360 dny. Při zásobovacích propočtech se počítá za rok 360 dní.

2 Časová norma zásob Zásoby materiálu musí být v podniku v takové výši, aby zabezpečily plynulou činnost podniku, čili výrobu, a zároveň, aby náklady s nimi spojené byly co nejnižší. Vypočítaná časová norma zásob vyjadřuje délku období po které je zásoba v podniku. Časová norma zásob vychází ve dnech. Vypočítá se jako součet poloviny délky dodávkového cyklu, délky pojistné zásoby a délky technické zásoby. Čn = c/2 + p + t = dny

3 Normativ zásob Normativ zásob je normovaná zásoba vyjádřená v peněžních jednotkách. Normativ zásob = Zn . cena materiálu = Kč Jeho výpočet je důležitý pro možnost posouzení úrovně hospodaření se zásobami. Podnik musí se zásobami co nejhospodárněji nakládat, musí se snažit z určitého objemu zásob vytvořit co nejvíce výkonů.

26

4 Vypracujte Pracovní list - Výpočet normované zásoby Vypracujte Pracovní list - Výpočet normované zásoby

Pracovní list 10 - Výpočet normované zásoby - zadání Úkol č. 1 Proč je důležitá "optimální" zásoba v podniku? Úkol č. 2 Co je to "normovaná" zásoba, jak se vypočítá? Úkol č. 3 Z čeho vycházíme při výpočtu normované zásoby? Úkol č. 4 Charakterizujte časovou normu. Úkol č. 5 Charakterizujte normativ.

27

5 Hodnocení hospodaření se zásobami Podnik musí se zásobami co nejhospodárněji nakládat, musí se snažit z určitého objemu zásob vytvořit co nejvíce výkonů. Objem výkonů by měl růst rychleji, než objem zásob. Souhrnnými ukazateli úrovně hospodaření se zásobami jsou: 1) ukazatel efektivnosti hospodaření se zásobami, 2) ukazatel vázanosti zásob (materiálové náročnosti), 3) ukazatelé rychlosti obratu zásob: - počet obrátek, - doba obratu.

5.1 Efektivnost hospodaření se zásobami Ukazatel vychází z výpočtu efektivnosti, tedy porovnání výstupu a vstupu, hodnoty produkce a hodnoty spotřeby nebo normativu. Efektivnost = výstup / vstup Efektivnost = Q : S nebo N Q = hodnota produkce v Kč, S = hodnota roční spotřeby v Kč, N = normativ v Kč. Výpočtem zjistíme kolik Kč produkce připadne na 1 Kč spotřeby zásob, nebo na 1 Kč normativu. Ukazatel má být co nejvyšší, tedy co nejvíce Kč produkce na 1 Kč spotřeby zásob nebo normativu.

5.2 Vázanost zásob Ukazatel vázanosti zásob (materiálové náročnosti) vychází z porovnání vstupu a výstupu. Vázanost zásob = vstup / výstup Vázanost zásob = S nebo N : Q Q = hodnota produkce v Kč, S = hodnota roční spotřeby v Kč, N = normativ v Kč. Vázanost zásob = obrácená efektivnost. Ukazatel vyjadřuje kolik Kč je vázáno v zásobách (ve spotřebě nebo v normativu) na 1 Kč produkce. Ukazatel má být co nejmenší, tedy co nejméně Kč vázaných v zásobách na 1 Kč produkce.

28

5.3 Rychlost obratu zásob Ukazatelé obratu zásob jsou doba obratu a počet obrátek. 1. Doba obratu = DO Doba obratu vyjadřuje, za jakou dobu se přemění zásoba z jedné formy na formu jinou. Doba obratu tedy vyjadřuje dobu potřebnou k tomu, aby se zásoba materiálu přeměnila v následující formu (nedokončená výroba, polotovar vlastní výroby, výrobek ...). Porovnává se normovaná zásoba a jednodenní spotřeba. DO = Zn : s nebo DO = 360 : PO Ukazatel vychází ve dnech. Zn = normovaná zásoba v naturálních jednotkách, s = denní spotřeba v naturálních jednotkách, PO = počet obrátek. Ukazatel má být co nejmenší. Čím kratší je doba obratu, tím je hospodaření se zásobami účinnější. 2. Počet obrátek = PO Porovnává se roční spotřeba a normovaná zásoba. Ukazatel vyjadřuje, kolikrát se průměrná zásoba obrátí za 1 rok ve spotřebě (například 6x). PO = S : Zn nebo PO = 360 : DO S = roční spotřeba v naturálních jednotkách, Zn = normovaná zásoba v naturálních jednotkách, DO = doba obratu ve dnech. Ukazatel vychází jako číslo nepojmenované (kolikrát). Čím vyšší je výsledek, tím větší je účinnost hospodaření se zásobami.

6 Vypracujte Pracovní listy Hodnocení hospodaření se zásobami, Normovaná zásoba a Hospodaření se zásobami. Vypracujte Pracovní listy Hodnocení hospodaření se zásobami, Normovaná zásoba a Hospodaření se zásobami.

29

Pracovní list 11 - Hodnocení hospodaření se zásobami Úkol č. 1 Proč by měl objem výkonů růst rychleji než objem zásob? Úkol č. 2 Jaké jsou souhrnné ukazatele úrovně hospodaření se zásobami? Úkol č. 3 Jak se vypočítá ukazatel efektivnosti hospodaření se zásobami, jaký má vyjít? Úkol č. 4 Jak se vypočítá ukazatel vázanosti zásob, jaký má vyjít? Úkol č. 5 Co vyjadřuje ukazatel doby obratu zásob, jak se vypočítá, jaký má vyjít? Úkol č. 6 Co vyjadřuje ukazatel počtu obrátek, jak se vypočítá, jaký má vyjít

30

Pracovní list 12 – Normovaná zásoba Firma, která vyrábí oděvy, plánuje pro příští rok rozšíření nabídky o nový typ sportovních pánských kalhot. Je tedy třeba vypočítat:

1) časovou normu zásob 2) normovanou (průměrnou) zásobu 3) normativ zásob 4) dobu obratu zásob 5) počet obrátek zásob 6) ekonomickou efektivnost hospodaření se zásobami 7) vázanost zásob (náročnost) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: dodávkový cyklus pojistná zásoba celková spotřeba materiálu na novou výrobu cena 1 m látky plánovaná celková produkce

20 dnů 2 dny 18 000 m látky Kč 230,Kč 11.400.000,-

31

Pracovní list 13 – Hospodaření se zásobami Firma vyrábí hračky z plastických hmot. V příštím roce chce zavést do výroby nový typ hračky - sadu nářadí na pískoviště pro děti od 3 let. Sada bude obsahovat 6 kusů formiček různých tvarů, kbelíček a lopatku. Pro tuto plánovanou produkci je třeba vypočítat: 1) normu spotřeby materiálu na 1 sadu 2) plánovanou spotřebu materiálu na celý příští rok 3) nákup materiálu na příští rok 4) časovou normu zásob 5) normovanou zásobu - zaokrouhlení na 1 desetinné místo 6) normativ zásob 7) dobu obratu zásob 8) počet obrátek zásob 9) ekonomickou efektivnost hospodaření se zásobami 10) vázanost zásob 11) jak se změní normovaná zásoba, jestliže se doba obratu zkrátí na 10 dnů Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: spotřeba materiálu na 1 sadu plánovaná produkce stav zásob ke dni sestavení bilance očekávané dodávky do konce letošního roku spotřeba materiálu do konce letošního roku (mat. bude spotřebován na jiný typ hračky) konečná zásoba materiálu pro příští rok dodávkový cyklus pojistná zásoba cena 1 kg plast. hmoty předpokládaná prodejní cena 1 sady

400 g + 2 % odpadu 2 000 sad 15 kg 30 kg 25 kg 10 kg 20 dnů 2 dny Kč 60,Kč 70,-

32


Opatřování výrobních činitelů (Zásobovací činnost) 19 6


Řízení zásob 2 1 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování podmodulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Řízení zásob 2. Pracovní list – Řízení zásob – zadání 3. Pracovní list – Řízení zásob – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Přečtěte si kapitolu 1 a 2 - Metoda ABC a Metoda Just in time. 2. Vypracujte Pracovní list - Řízení zásob. 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Řízení zásob – řešení. Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et.al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Vlastní archiv

33

TÉMA 5: ŘÍZENÍ ZÁSOB KNIHA 1: ŘÍZENÍ ZÁSOB 1 Metoda ABC Většina podniků využívá při své činnosti více druhů zásob. Některé druhy spotřebovává ve velkém množství a spotřeba může být pravidelná. Jiné druhy zásob se spotřebovávají pouze občas a v malém množství. Podnik proto věnuje různým druhům zásob různou pozornost. Zejména pokud jde o přesnost plánování velikosti zásob a udržování stavu jednotlivých druhů zásob. Podniky využívají při řízení zásob například metodu ABC, nebo metodu “just in time“. Jednou z metod diferencovaných přístupů k jednotlivým druhům zásob je metoda ABC. Podle této metody se jednotlivé druhy zásob rozdělí do 3 skupin, zejména podle objemu spotřeby, jakým se podílejí na výrobě. Skupina A – jsou do ní zařazeny zásoby, které se podílejí na spotřebě 60 - 80 % (základní suroviny a materiál). Je jich pouze několik druhů, asi 10% druhů. Této skupině věnuje podnik velkou pozornost. Optimalizují se výše dodávek, dodávkové cykly, fyzické i informační toky zásob. Propočítávají se jednotlivé plánované veličiny, především normovaná zásoba. Výše zásob se stále sleduje a usměrňuje. Skupina B – jsou do ní zařazeny zásoby, které se podílí na spotřebě mnohem méně, jen 15 25 %. Tato skupina zásob je tvořena 15 - 25% druhů (pomocné látky). Pozornost podniku je zaměřena na stanovení tzv. objednávkové zásoby. Čili na základě zpráv ze skladů se vystaví na požadované množství objednávka. Skupina C – jsou do ní zařazeny zásoby, které se podílí na spotřebě pouze 10 %. Zásoby jsou tvořeny velkým množstvím druhů, až 60 - 80% druhů. Tyto drobné materiály se nakupují podle požadavků jednotlivých podnikových útvarů. Jedná se například o kancelářské potřeby.

2 Metoda "just in time" Metoda “just in time“, to je zásobování bez skladování. Většina materiálů přechází od dodavatele přímo na výrobní linky, do výroby. Zásobování bez skladování, to znamená bez skladů a zaměstnávání skladníků a následné dopravy zásob do výroby, znamená pro podnik velkou úsporu finančních prostředků. Tato metoda je velmi náročná na organizaci. Zejména na domluvu s dodavateli. Při zpoždění dodávek může dojít k přerušení výroby a velkým ztrátám. Metodu just in time realizují hlavně velké podniky, například firma T. P. C. A. Kolín nebo Škoda Auto Mladá Boleslav.

3 Vypracujte Pracovní list Řízení zásob Vypracujte Pracovní list Řízení zásob

34

Pracovní list 14 - Řízení zásob Úkol č. 1 Proč podnik věnuje různým druhům zásob různou pozornost? Úkol č. 2 Co je podstatou metody ABC při řízení zásob? Úkol č. 3 Charakterizujte jednotlivé skupiny zásob u metody ABC. Úkol č. 4 Charakterizujte metodu „just in time“. Úkol č. 5 Vyjmenujte výhody a nevýhody metody „just in time“.

35




Evidence a rozbor zásob 2 1 0

Autor:


Předpoklady pro studium tohoto modulu: Absolvování podmodulu Výrobní činitelé podniku a podnik Seznam připravených materiálů: 1. Výkladová skripta – Evidence zásobování 2. Pracovní list – Evidence a rozbor zásob – zadání 3. Pracovní list – Evidence a rozbor zásob – řešení Použití připravených materiálů: Při studiu postupujte v těchto krocích: 1. Přečtěte si kapitolu 1 a 2 - Evidence zásobování a Rozbor zásob. 2. Vypracujte Pracovní list - Evidence a rozbor zásob. 3. Zkontrolujte si vypracované úkoly v PL – Evidence a rozbor zásob – řešení. Poznámka: V modulu je zohledněna právní úprava této problematiky k 1. 1. 2012 Seznam použité literatury: Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. Praha, Fortuna 2007. ISBN 978-80-7168-989-9. Chromá, D., Vykopalová, M., Czontala, M.: Základy podnikové ekonomiky. Praha, Fortuna 1993. ISBN 80-7168-070-2. Chromá, D. et.al.: Podniková ekonomika pro 2. ročník obchodních akademií. Praha, Fortuna 1995. ISBN 80-7168-261-6. Novotný, Z.: Základy podnikové ekonomiky. Břeclav, Moraviapress a. s. 2005. ISBN 80-86181-73-1. Klínský, P., Munch, O.: Ekonomika pro ekonomická lycea a ostatní střední školy. Praha, Fortuna 2008. ISBN 978-80-7373-033-8. Klínský, P., Munch, O., Chromá, D.: Ekonomika ekonomická a finanční gramotnost pro střední školy. Praha, Eduko 2012. ISBN 978-80-87204-65-8. Vlastní archiv

36

TÉMA 6:EVIDENCE A ROZBOR ZÁSOB KNIHA 1: EVIDENCE ZÁSOBOVÁNÍ 1 Evidence zásobování Aby zásobování v podniku dobře fungovalo, to znamená, aby podnik měl potřebný materiál v množství a v době, kdy ho potřebuje, a zároveň při nejnižších nákladech na zásobování, musí být zásobovací činnosti, včetně jejich technického zabezpečení, předem uspořádány. Zároveň musí být určeno kdo, a v jakém organizačním začlenění do struktury podniku je bude uskutečňovat. O zásobovací činnosti se vede rozsáhlá evidence v rámci operativní evidence a účetnictví. V nákupním útvaru se evidují především uzavřené kupní smlouvy a jejich plnění, reklamační nároky a jejich vyřízení. Udržují a aktualizují se zde rovněž databázové soubory dodavatelů, dopravců, používaných druhů materiálů a jejich ceny. Ve skladech se evidují došlé a převzaté dodávky, vratné obaly, stav a pohyb jednotlivých druhů materiálu. Evidence se zpravidla vede v naturálních jednotkách. V účtárně se v peněžních jednotkách eviduje stav a pohyb zásob materiálu v souhrnném i podrobnějším uspořádání (za podnik jako celek, podle skladů i podle skupin materiálů), došlé faktury a jejich úhrada. Pramenem informací jsou prvotní doklady, jimiž jsou především kupní smlouvy, dopravní dokumenty, různá osvědčení (například o jakosti, o původu zboží), celní deklarace, dodací listy, příjemky, převodky, skladní karty, výdejky, došlé faktury, výpisy z bankovních účtů. Tato evidence se využívá k operativnímu řízení zásobování i k jeho následné kontrole a hodnocení.

2 Rozbor zásob Jak již bylo uvedeno, podnik musí se zásobami co nejhospodárněji nakládat, musí se snažit z určitého objemu zásob vytvořit co nejvíce výkonů. Objem výkonů by měl růst rychleji, než objem zásob. Jsou využívány různé metody hodnocení, kterými se posuzuje situace firmy a jsou podkladem pro ekonomické hodnocení podnikatelského subjektu a hodnocení úspěšnosti. Cílem je získání představy o současném, nebo očekávaném stavu řízeného subjektu. Pomocí ukazatelů a údajů můžeme zjistit, jak se vyvíjí vzájemné vztahy mezi parametry, které sledujeme. Rozbor zásob dává možnost určit a rozpoznat začínající potíže, podporuje rozhodovací úlohy, umožňuje orientaci v nápravných opatřeních a umožňuje předvídat důsledky rozhodnutí. Jsou využívány ukazatelé finanční analýzy. Tato problematika bude více probrána v podmodulu Finanční analýza.

3 Vypracujte Pracovní list Evidence a rozbor zásob Vypracujte Pracovní list Evidence a rozbor zásob

37

Pracovní list 15 - Evidence a rozbor zásob Úkol č. 1 Co představuje hospodárné nakládání se zásobami? Úkol č. 2 Proč jsou zásoby důkladně hodnoceny? Úkol č. 3 Co je cílem hodnocení a rozboru zásob? Úkol č. 4 Jaká evidence se vede v nákupním útvaru? Úkol č. 5 Co se eviduje ve skladech, v jakých jednotkách? Úkol č. 6 Co se eviduje v účtárně, v jakých jednotkách?

38

Řešení pracovních listů Pracovní list 1 – Zásobovací činnost Úkol č. 1 Co je to zásobovací činnost a co je jejím cílem? Je podniková činnost, při které podnik zajišťuje potřebný materiál pro svou výrobu. Cílem zásobovací činnosti je zajistit materiál v potřebném čase, množství, druhu a kvalitě za výhodné ceny. Zásobovací činnost musí zajistit plynulost výroby. Úkol č. 2 Jaké činnosti patří do zásobování? Zásobovací činnosti zahrnují: pořizování materiálů (nákup) skladování materiálů výdej do výroby Úkol č. 3 Jaké jsou úkoly zásobovacího útvaru podniku? Zásobovací činností se zabývá zásobovací útvar podniku. Úkoly: 1. zjišťování potřeby materiálu a volba dodavatele 2. jednání s dodavateli a uzavírání kupních smluv 3. zajišťování dodávek, příjem materiálu na sklad a jeho kontrola 4. skladování materiálu a jeho výdej do spotřeby Úkol č. 4 Co obsahuje plánování potřeb materiálů? Plánování potřeb materiálů: stanovení velikosti budoucí spotřeby stanovení velikosti zásob stanovení výše dodávek Propočty se dělají na základě různých podkladů, v různé podrobnosti, v naturálních a peněžních jednotkách. Úkol č. 5 Čím je ovlivněna volba dodavatele? Kromě zásobovacího útvaru se touto činností zabývá také marketingový útvar, který sleduje zejména stav, vývoj a potřebu jednotlivých druhů materiálů a surovin a ceny potřebných zásob. Dále dodací lhůty a spolehlivost dodavatelů, jejich platební a přepravní podmínky. Úkol č. 6 Jaké povinnosti vyplývají pro kupujícího a prodávajícího z kupní smlouvy? Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.

39

Pracovní list 2 – Zásoby Úkol č. 1 Vyjmenujte a charakterizujte jednotlivé druhy zásob. Zásoba může být: - běžná = měla by vydržet na dobu mezi pravidelnými dodávkami - pojistná = pokrývá výkyvy v dodávkách - technická = pro přípravu materiálu před výdejem do výroby - sezónní = předzásobení např. z důvodu očekávání potíží u dodavatele, v dopravě … - strategická = pro přežití podniku např. při živelných pohromách - spekulativní = pro dosažení mimořádného zisku, např. při dočasném snížení ceny, nebo před očekávaným zvýšením ceny. Úkol č. 2 Jaké jsou možnosti zabezpečení potřebných zásob? Existují tři základní možnosti zabezpečení potřebných zásob: a) nákup od dodavatele - nejčastější způsob zabezpečení, b) kooperace s jiným podnikem - za zboží od dodavatele zaplatím svým zbožím, c) vlastní výroba. Úkol č. 3 V jakém řízení se řeší nedostatky a vady v dodávkách? Nedostatky a vady v dodávkách se řeší v reklamačním řízení. Úkol č. 4 Charakterizujte odběr a přejímku. Materiál přichází od dodavatele a provádí se tzv. odběr, to je převzetí a běžná kontrola materiálu. Následuje přejímka, to je důsledná kontrola z hlediska množství (kvantity) a jakosti (kvality) podle dodacího listu. Úkol č. 5 Co je to návěští a co dodací list? K čemu slouží? Návěští je doklad, který posílá dodavatel, včas informuje odběratele o dodání zboží. Dodací list je doklad, ve kterém musí být vymezeny jednotlivé druhy materiálu, jejich množství, kvalita, někdy také cena. Doklad přichází se zbožím, může přijít dříve, ale ne později, protože je nutný pro přejímku. Úkol č. 6 K čemu slouží příjemka a k čemu výdejka? Převzetí na sklad = pokud je materiál v pořádku, skladník dodá na sklad a vystaví příjemku. Při vyskladnění skladník vypíše výdejku na základě požadavků z výrobní činnosti podniku.

40

Pracovní list 3 – Materiálový a informační tok Úkol č. 1 Vysvětlete fyzický materiálový tok. Fyzický tok se týká vlastního pohybu materiálu: příchod dodávky, převzetí dodávky, přejímka materiálu, skladování materiálu, výdej materiálu do výroby. Úkol č. 2 Vysvětlete informační materiálový tok. Informační tok se týká dokladů: návěští, dodací list, příjemka, skladní karta zásob, výdejka, faktura. Úkol č. 3 Co obnáší skladování materiálů, jaké podmínky při něm musí být dodrženy? Skladování materiálu je činnost, při které se zásoby soustřeďují na určitém místě, určitou dobu, v určitém množství. Připravují se na další využití. Při skladování zásob musí být dodrženy podmínky vyplývající z povahy zásob, aby se neznehodnotily. Povaze zásob musí být přizpůsobeno vybavení skladů a jejich umístění. Úkol č. 4 Vyjmenujte a charakterizujte základní druhy skladů. Rozlišujeme tři základní druhy skladů: 1) nákupní sklady (je v nich skladován zejména materiál od dodavatelů), 2) mezisklady (slouží k uskladnění nedokončené výroby a polotovarů vlastní výroby), 3) odbytové sklady (uskladnění hotových výrobků).

41

Pracovní list 4 – Oběžný majetek Úkol č. 1 Charakterizujte oběžný majetek. Oběžný majetek podnik využívá k zajištění své hlavní činnosti. V podniku mění svoji formu, během výrobního procesu se jednorázově spotřebovává. Využívá se krátkodobě (do 1 roku), náklady vložené do oběžného majetku by se měly rychle vracet ve formě tržeb. Úkol č. 2 Jaké je rozdělení oběžného majetku, stručná charakteristika. Rozdělení oběžného majetku: 1) zásoby, 2) pohledávky, 3) peněžní prostředky v pokladně a na běžném účtu, 4) krátkodobé cenné papíry. 1) Zásoby slouží k zajištění plynulosti výroby. Váží finanční prostředky. Tvoří jednu z největších složek oběžného majetku. 2) Pohledávky jsou neuhrazené dluhy od odběratelů za odebrané zboží. 3) Běžný účet je účet „na viděnou“, obvykle z něj lze vybírat peněžní prostředky bez omezení (peníze ihned k dispozici). 4) Krátkodobé cenné papíry jsou cenné papíry, které jsou splatné do jednoho roku – směnky a šeky. Úkol č. 3 Naznačte koloběh oběžného majetku. Oběžný označujeme tento majetek proto, že rychle mění svou formu, obrací se během krátkého období. Koloběh můžeme z časového hlediska znázornit takto: peníze ------ zásoby materiálů ----nedokončená výroba ----- polotovary vlastní výroby ----- výrobky ----- pohledávky ----- peníze. Úkol č. 4 Na jaké složky dělíme zásoby? Zásoby dělíme na tyto složky: 1) skladové materiálové zásoby, 2) nedokončená výroba a polotovary vlastní výroby, 3) výrobky, 4) zvířata, 5) nakoupené zboží. Úkol č. 5 Charakterizujte jednotlivé složky zásob. Skladované materiálové zásoby to jsou zásoby materiálu, které podnik nakupuje. Rozdělují se do těchto skupin: - základní suroviny a materiál, - pomocné látky, - provozní látky, - náhradní díly, - obaly. Nedokončená výroba je produkt, na kterém nejsou dokončeny všechny výrobní operace, nedá se samostatně prodávat. Polotovar vlastní výroby je produkt, na kterém nejsou dokončeny všechny výrobní operace, ale může se samostatně prodávat. Výrobky jsou produkty, na kterých jsou dokončeny všechny výrobní operace. Je určen k prodeji. Zvířata to jsou mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, drobná zvířata (hejna slepic, kachen, hus, krůt), ryby, kožešinová zvířata. Nakoupené zboží to jsou předměty, které podnik nakupuje a beze změny prodává. Nakoupené zboží převažuje v obchodních podnicích. 42

Pracovní list 5 – Skladované materiálové zásoby Úkol č. 1 Co patří do skladovaných materiálových zásob? Do skladovaných materiálových zásob patří: - základní suroviny a materiál, - pomocné látky, - provozní látky, - náhradní díly, - obaly. 1) Základní suroviny a materiál = zásoby, které se spotřebovávají v hlavní výrobě a přecházejí do výrobku a tvoří jeho podstatu. Na tyto skupiny spadá největší objem spotřeby. Například dřevěné desky v truhlářství. 2) Pomocné látky = velký počet různých druhů materiálů, které také přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu. Například hřebíky a šrouby v truhlářství. 3) Provozní látky = materiály, které nepřecházejí do výrobku, ale slouží k zajištění chodu výroby a k údržbě. Například čistící prostředky, oleje, kancelářské potřeby. 4) Náhradní díly = nakupovaný materiál, slouží k opravám strojů, dopravních prostředků a dalšího majetku. 5) Obaly jsou důležité z pozice ochrany výrobků i pro snadnější manipulaci a dopravu. Významná je také jejich funkce z hlediska marketingu (reklama) - mají zaujmout zákazníka. Úkol č. 2 Uveďte, do kterých skupin zásob patří tyto druhy materiálů: 1. V pekárně: mouka – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – základní materiál kvasnice – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky rozinky – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky sůl – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky provozní olej – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – provozní látky mýdlo – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – provozní látky bochníky chleba – oběžný majetek – zásoby – výrobky. 2. V masokombinátu: prasečí půlky – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – základní materiál naporcované maso – OM – zásoby – skladované materiálové zásoby – základní materiál nebo může být výrobek koření – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky střívka – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky mleté maso na výrobu trvanlivých salámů – polotovar vlastní výroby trvanlivý salám – oběžný majetek – zásoby – výrobky šlehací metly – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – náhradní díly. 3. V krejčovské dílně: látky – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – základní materiál nitě – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky jehly – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – provozní látky knoflíky – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – pomocné látky čistící prostředky – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – provozní látky ušitá saka – oběžný majetek – zásoby – výrobky ochranné obaly na saka – oběžný majetek – zásoby – skladované materiálové zásoby – ob 43

Pracovní list 6 - Bilance plánu zásobování Úkol č. 1 Charakterizujte bilanci plánu zásobování, v jakých jednotkách se sestavuje? Plán zásobování je tvořen pomocí bilance, ve které se porovnávají zdroje a potřeby. Bilance se sestavuje v naturálních jednotkách (kg, kusy, metry …) a v peněžních jednotkách (Kč). Úkol č. 2 Co patří do zdrojů v plánu zásobování?

Zdroje jsou počáteční zásoba a nákup. Počáteční zásoba = zásoba, která je v podniku na počátku plánovaného období (stejná jako konečná zásoba minulého období). Nákup = množství materiálu, které musí podnik nakoupit od dodavatelů k zajištění rovnovážné bilance. Úkol č. 3 Co patří do potřeb v plánu zásobování?

Potřeby jsou spotřeba a konečná zásoba Spotřeba materiálu se stanoví podle plánovaného objemu výroby a technickohospodářských norem spotřeby. Konečná zásoba = množství materiálu, které zůstává na skladě jako pojistka pro příští období (počáteční zásoba následujícího období). Úkol č. 4 V příštím roce podnik plánuje vyrobit celkem 200 000 kusů pánských sak. Norma spotřeby materiálu činí 3,9 m látky na jedno sako. Cena jednoho metru látky je Kč 450,-. Počáteční zásobu má stanovenou na 80 000 metrů látky, konečnou zásobu plánuje ve výši 100 000 metrů. Vypočítejte, kolik materiálu musí podnik v příštím roce nakoupit. Při výpočtu použijte bilanci plánu zásobování a sestavte ji v naturálních a v peněžních jednotkách. Bilance plánu zásobování ZDROJE POTŘEBY

Podnik musí nakoupit 800 000 metrů látky v hodnotě Kč 360 000 000,-.

44

Pracovní list 7 - Plánování zásob Úkol č. 1 V čem spočívá plánování zásob? Plánování zásob spočívá v: 1) stanovení velikosti budoucí spotřeby, 2) stanovení velikosti zásob, 3) stanovení výše dodávek. Úkol č. 2 Co vyjadřují technicko-hospodářské normy? Technicko-hospodářské normy (THN) vyjadřují spotřeby materiálu na kalkulační jednici. Jsou vypracované při technologické přípravě výroby. Úkol č. 3 Co vyjadřuje hospodaření s materiálem? Hospodaření s materiálem vyjadřuje: 1. pořízení materiálu, 2. skladování materiálu, 3. spotřebu materiálu. Úkol č. 4 Jak je stanovena budoucí spotřeba základní skupiny materiálů? Budoucí spotřeba je stanovena u nejdůležitější skupiny materiálů podle údajů o plánovaných výkonech převzatých z plánu výroby a údajů z technicko-hospodářských norem (THN) spotřeby materiálu vypracovaných při technologické přípravě výroby. Úkol č. 5 Jaký je význam plánu zásobování? Plán zásobování je podkladem pro jednání s dodavateli, objednávání a nákup materiálu, pro ovlivňování výroby. Podnik ho sestavuje na základě průzkumu trhu materiálů a propočtu potřeb podniku.

45

Pracovní list 8 – Spotřeba materiálu V minulém roce oděvní podnik ušil 150 000 kusů dámských sak. Norma spotřeby materiálu byla 2,5 m látky na jedno sako, cena jednoho metru činila Kč 370 ,-. I pro příští rok podnik plánuje výrobu těchto sak. Po průzkumu trhu počítá se zvýšením rozsahu výroby o 12% a s nárůstem ceny materiálu o 8%. Díky úsporným opatřením se sníží norma spotřeby materiálu o 3%. Vypočítejte: 1) celkovou spotřebu materiálu v loňském roce v naturálních a peněžních jednotkách 2) plánovanou spotřebu materiálu pro příští rok v naturálních a peněžních jednotkách

1) S = 150 000 . 2,5 = 375 000 m Cena = 375 000 . 370 = Kč 138.750.000,2) S = (150 000 . 1,12) . (2,5 . 0,97) = 168 000 . 2, 425 = 407 400 m Cena = 407 400 . (370 . 1,08) = 407 400 . 399,6 = Kč 162.797.040,-

Pracovní list 9 – Bilance zásob Firma vyrábí hračky z plastických hmot. V příštím roce chce zavést do výroby nový typ hračky – domeček s kostkami. Sada bude obsahovat 10 barevných kostek a formu domečku s okny. Naplánovaný úkol pro příští rok je 50 000 kusů těchto sad. Na domeček se spotřebuje 1,2 kg plastu + 5 % odpadu, na 1 kostku 150 g plastu a 3 % tvoří odpad. Firma nakupuje plast za Kč 90,-/kg. Ke dni sestavení bilance (k 1. 10. letošního roku) má podnik na skladě 90 000 kg plastů, do konce běžného roku očekává ještě 3 dodávky po 10 000 kg a vyrobí 600 000 ks kostek pro jinou zakázku. Konečnou zásobu podnik plánuje na úrovni 7 791,6 kg. Vypočítejte a sestavte bilanci zásob pro příští rok: 1) v naturálních jednotkách, 2) v peněžních jednotkách. S = 50 000 . [ (1,2 . 1,05) + (10 . 0,15 . 1,03)] = 50 000 . (1,26 + 1,545) = 140 250 kg KZ = 7 791,6 kg PZ = 90 000 + 30 000 – ( 0, 1545 . 600 000) = 90 000 + 30 000 – 92 700 = 27 300 kg Bilance zásob Zdroje ( kg) Potřeby PZ = 27 300 S = 140 250 N = 120 741, 6 KZ = 7 791, 6 148 041,6 148 041, 6

Zdroje ( Kč) Potřeby 2.457.000 12.622.500 10.866.744 701.244 13.323.744 13.323.7

46

Pracovní list 10 - Výpočet normované zásoby Úkol č. 1 Proč je důležitá "optimální" zásoba v podniku?

Zásob nesmí být málo, aby nedošlo k přerušení výroby, ale ani moc, protože zásoby váží finanční prostředky, které se dají použít jinde, zhodnotit. Musí se zajistit „optimální“ zásoba, která zajistí plynulost výroby bez zbytečně vázaných finančních prostředků. Úkol č. 2 Co je to "normovaná" zásoba, jak se vypočítá?

Normovaná zásoba je zásobou optimální, průměrnou. Je průměrem zásoby maximální (v den dodávky) a minimální (těsně před dodávkou). Zn = (Z maximální + Z minimální) / 2 Zn = (c + p + t) . s + (p + t) . s / 2 Zn = (c/2 + p + t) . s Úkol č. 3 Z čeho vycházíme při výpočtu normované zásoby?

Při výpočtu normované zásoby vycházíme z: délky dodávkového cyklu, který označujeme c, je to doba mezi dvěma dodávkami ve dnech, doby pojistné zásoby, kterou označujeme p, což je doba, kterou si podnik stanovil na vyrovnání případné odchylky v dodávce nebo ve spotřebě, doby technické zásoby, kterou označujeme t, používá se tehdy, je–li třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit (roztřídit, rozřezat, vysušit atd.), dále se vychází z průměrné denní spotřeby materiálu, která se označuje s, a spočítá se vydělením roční spotřeby 360 dny (při zásobovacích propočtech se počítá za rok 360 dní). Úkol č. 4 Charakterizujte časovou normu.

Časová norma vychází ve dnech, je součtem poloviny délky dodávkového cyklu, délkou pojistné zásoby a délkou technické zásoby. Čn = c/2 + p + t = dny Úkol č. 5 Charakterizujte normativ.

Normativ zásob = Zn . cena materiálu = Kč Je to normovaná zásoba vyjádřená v peněžních jednotkách.

47

Pracovní list 11 - Hodnocení hospodaření se zásobami Úkol č. 1 Proč by měl objem výkonů růst rychleji než objem zásob?

Protože podnik musí se zásobami co nejhospodárněji nakládat, musí se snažit z určitého objemu zásob vytvořit co nejvíce výkonů, proto by měl objem výkonů růst rychleji, než objem zásob. Úkol č. 2 Jaké jsou souhrnné ukazatele úrovně hospodaření se zásobami?

Souhrnnými ukazateli úrovně hospodaření se zásobami jsou: 1) ukazatel efektivnosti hospodaření se zásobami, 2) ukazatel vázanosti zásob (náročnosti), 3) ukazatelé rychlosti obratu zásob: - počet obrátek, - doba obratu. Úkol č. 3 Jak se vypočítá ukazatel efektivnosti hospodaření se zásobami, jaký má vyjít? Ukazatel efektivnosti hospodaření se zásobami se stanoví podílem hodnoty produkce a normativu, nebo hodnoty roční spotřeby. Efektivnost = Q : S nebo N Q = hodnota produkce v Kč, S = hodnota roční spotřeby v Kč, N = normativ v Kč.

Ukazatel má vyjít co nejvyšší. Co nejvíce Kč produkce na 1 Kč spotřeby zásob nebo normativu. Úkol č. 4 Jak se vypočítá ukazatel vázanosti zásob, jaký má vyjít?

Vázanost zásob je obrácená efektivnost. Vyjadřuje kolik Kč je vázáno v zásobách na 1 Kč produkce. Vázanost zásob = vstup / výstup = normativ / hodnota produkce. Ukazatel má vyjít co nejmenší. Co nejméně Kč vázaných v zásobách na 1 Kč produkce. Úkol č. 5 Co vyjadřuje ukazatel doby obratu zásob, jak se vypočítá, jaký má vyjít?

Doba obratu vyjadřuje dobu potřebnou k tomu, aby se zásoba materiálu přeměnila v následující formu ( nedokončená výroba, polotovar vlastní výroby, výrobek ...). doba obratu = DO DO = ZN : s DO = 360 : PO ZN = normovaná zásoba v naturálních jednotkách, s = denní spotřeba v naturálních jednotkách, PO = počet obrátek. Čím kratší je tato doba, tím je hospodaření se zásobami účinnější.

48

Úkol č. 6 Co vyjadřuje ukazatel počtu obrátek, jak se vypočítá, jaký má vyjít? Ukazatel vyjadřuje kolikrát se průměrná zásoba obrátí za 1 rok ve spotřebě (6x). PO = S : ZN PO = 360 : DO S = roční spotřeba v naturálních jednotkách, ZN = normovaná zásoba v naturálních jednotkách, DO = doba obratu ve dnech. Čím vyšší je výsledek, tím větší je účinnost hospodaření se zásobami.

Pracovní list 12 – Normovaná zásoba Firma, která vyrábí oděvy, plánuje pro příští rok rozšíření nabídky o nový typ sportovních pánských kalhot. Je tedy třeba vypočítat:

8) časovou normu zásob 9) normovanou (průměrnou) zásobu 10)normativ zásob 11)dobu obratu zásob 12)počet obrátek zásob 13)ekonomickou efektivnost hospodaření se zásobami 14)vázanost zásob (náročnost) Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: dodávkový cyklus pojistná zásoba celková spotřeba materiálu na novou výrobu cena 1 m látky plánovaná celková produkce

20 dnů 2 dny 18 000 m látky Kč 230,Kč 11.400.000,-

1) Čn = 1/2c + p + 1 = 1/2 . 20 + 2 = 12 dnů 2) Zn = Čn . s = 12 . 18 000/360 = 12 . 50 = 600 m 3) N = Zn . cena za jednotku = 600 . 230 = Kč 138.000,4) DO = Zn/s = 600/50 = 12 dnů DO = 360/PO = 360/30 = 12 dnů 5) PO = S/Zn = 18 000/600 = 30 krát PO = 360/DO = 360/12 = 30 krát 6) ekonomická efektivnost = produkce/N = 11.400.000/138.000 = 82,6087 = 82,61 Kč produkce na 1 korunu zásob 7) vázanost zásob = N/produkce = 138.000/11.400.000 = 0,0121 = 0,01 Kč vázaných v zásobách na 1,- korunu produkce.

49

Pracovní list 13 – Hospodaření se zásobami Firma vyrábí hračky z plastických hmot. V příštím roce chce zavést do výroby nový typ hračky - sadu nářadí na pískoviště pro děti od 3 let. Sada bude obsahovat 6 kusů formiček různých tvarů, kbelíček a lopatku. Pro tuto plánovanou produkci je třeba vypočítat:

11) normu spotřeby materiálu na 1 sadu 12) plánovanou spotřebu materiálu na celý příští rok 13) nákup materiálu na příští rok 14) časovou normu zásob 15) normovanou zásobu - zaokrouhlení na 1 desetinné místo 16) normativ zásob 17) dobu obratu zásob 18) počet obrátek zásob 19) ekonomickou efektivnost hospodaření se zásobami 20) vázanost zásob 11) jak se změní normovaná zásoba, jestliže se doba obratu zkrátí na 10 dnů Při výpočtech vycházejte z těchto údajů: spotřeba materiálu na 1 sadu plánovaná produkce stav zásob ke dni sestavení bilance očekávané dodávky do konce letošního roku spotřeba materiálu do konce letošního roku (mat. bude spotřebován na jiný typ hračky) konečná zásoba materiálu pro příští rok dodávkový cyklus pojistná zásoba cena 1 kg plast. hmoty předpokládaná prodejní cena 1 sady

400 g + 2 % odpadu 2 000 sad 15 kg 30 kg 25 kg 10 kg 20 dnů 2 dny Kč 60,Kč 70,-

1) norma spotřeby na 1 sadu = čistá spotřeba + odpad = 400 + 400 . 0,02 = 408 g 2) plánovaná spotřeba za rok = norma spotř. na 1 sadu . plánovaná produkce = = 408 . 2 000 = 816 000 g = 816 kg 3) nákup = S + KZ - PZ = 816 + 10 - 20 = 806 kg PZ = stav ke dni sestavení bilance + očekávané dodávky do konce roku - spotřeba do konce roku = 15 + 30 - 25 = 20 kg 4) Čn = 1/2c + p + t = 1/2 . 20 + 2 = 12 dnů 5) Zn = Čn . s = 12 . 816/360 = 12 . 2,27 = 27,2 kg 6) N = Zn . cena za jednotku = 27,2 . 60 = Kč 1.632,7) DO = Zn/s = 27,2/2,27 = 11,982378 = 12 dnů DO = 360/PO = 360/30 = 12 dnů 8) PO = S/Zn = 816/27,2 = 30 krát PO = 360/DO = 360/12 = 30 krát 9) ekonomická efektivnost = produkce/N = 2 000.70/1.632 = 140.000/1.632 = 85,784314 = 85,78 korun produkce na 1 korunu vázanou v zásobách 10) vázanost zásob = N/produkce = 1.632/140.000 = 0,01166 = 0,01 korun vázaných v zásobách na 1 korunu produkce 11) DO = Zn/s Zn = DO . s = 10 . 2,27 = 22,7 kg

50

Pracovní list 14 - Řízení zásob Úkol č. 1 Proč podnik věnuje různým druhům zásob různou pozornost?

Protože většina podniků využívá při své činnosti více druhů zásob. Některé druhy spotřebovává ve velkém množství a spotřeba může být pravidelná. Jiné druhy zásob se spotřebovávají pouze občas a v malém množství. To se projevuje v různém množství finančních prostředků vázaných v různých druzích zásob. Těm nejdůležitějším druhům zásob musí podnik věnovat největší pozornost. Úkol č. 2 Co je podstatou metody ABC při řízení zásob?

Podle této metody se jednotlivé druhy zásob rozdělí do 3 skupin podle výše objemu spotřeby, jakým se podílejí na výrobě. Úkol č. 3 Charakterizujte jednotlivé skupiny zásob u metody ABC.

Skupina A – to jsou zásoby, které se podílejí na spotřebě 60 - 80% (základní suroviny a materiál). Je jich pouze několik druhů. Této skupině věnuje podnik velkou pozornost, optimalizují se výše dodávek, dodávkové cykly, fyzické i informační toky zásob. Propočítávají se jednotlivé plánované veličiny, především normovaná zásoba. Výše zásob se stále sleduje a usměrňuje. Skupina B – podílí se na spotřebě mnohem méně, jen 15 - 25% (pomocné látky). Pozornost je zaměřena na stanovení tzv. objednávkové zásoby. Na základě zpráv ze skladů se vystaví na požadované množství objednávka. Skupina C – podílí se pouze 10% na spotřebě (například kancelářské potřeby). Tyto drobné materiály se nakupují podle požadavků jednotlivých podnikových útvarů. Úkol č. 4 Charakterizujte metodu „just in time“.

Metoda “just in time“, to je zásobování bez skladování. Většina materiálů přechází od dodavatele rovnou na výrobní linky, do výroby. Úkol č. 5 Vyjmenujte výhody a nevýhody metody „just in time“.

Zásobování bez skladování, to znamená bez skladů a zaměstnávání skladníků a následné dopravy do výroby, znamená velkou úsporu finančních prostředků pro podnik. Ale je velmi náročná na organizaci a domluvu s dodavateli. Při zpoždění dodávek může dojít k přerušení výroby a velkým ztrátám.

51

Pracovní list 15 - Evidence a rozbor zásob Úkol č. 1 Co představuje hospodárné nakládání se zásobami?

Podnik musí se zásobami co nejhospodárněji nakládat, musí se snažit z určitého objemu zásob vytvořit co nejvíce výkonů. Objem výkonů by měl růst rychleji, než objem zásob. Úkol č. 2 Proč jsou zásoby důkladně hodnoceny? Protože zásoby váží velké množství finančních prostředků a ovlivňují plynulost výroby. Úkol č. 3 Co je cílem hodnocení a rozboru zásob?

Cílem je získání představy o současném nebo očekávaném stavu řízeného subjektu. Pomocí ukazatelů a údajů můžeme zjistit, jak se vyvíjí vzájemné vztahy mezi parametry, které sledujeme. Rozbor zásob dává možnost určit a rozpoznat začínající potíže, podporuje rozhodovací úlohy, umožňuje orientaci v nápravných opatřeních, umožňuje předvídat důsledky rozhodnutí. Úkol č. 4 Jaká evidence se vede v nákupním útvaru? V nákupním útvaru se evidují především uzavřené kupní smlouvy a jejich plnění, reklamační nároky a jejich vyřízení. Udržují a aktualizují se zde rovněž databázové soubory dodavatelů, dopravců, používaných druhů materiálů a jejich ceny. Úkol č. 5 Co se eviduje ve skladech, v jakých jednotkách? Ve skladech se evidují došlé a převzaté dodávky, vratné obaly, stav a pohyb jednotlivých druhů materiálu. Evidence se zpravidla vede v naturálních jednotkách. Úkol č. 6 Co se eviduje v účtárně, v jakých jednotkách?

V účtárně se v peněžních jednotkách eviduje zejména stav a pohyb zásob materiálu v souhrnném i podobnějším uspořádání, došlé faktury a jejich úhrada.

52

Modul: OPATŘOVÁNÍ VÝROBNÍCH ČINITELŮ

Recommend Documents