MODRÁ REVUE
KULTURNĚ-POLITICKÝ A SOCIÁLNÍ MĚSÍČNÍK PRO ČECHY A SLOVÁKY ŽIJÍCÍ V HOLANDSKU
VYDÁVÁ A ŘÍDÍ REDAKČNÍ RADA
1956 . Ročník: II
Číslo: 8
-9
„Modrá Revue” is een politiek, cultureel en sociaal geschrift voor de Tsjechen en Slowaken, die in Nederland verblijvenen voor Nederlanders, die voor Tsjechoslowaakse problemen belangstelling hebben. „Modrá Revue” propageert geen specifieke politieke doelstellingen, behalve dat het afwijzend Staat tegenover de communistische en soortgelijke bewindsvormen. Het wordt samengesteld door een redactieraad en uitgegeven door begunstigers.
Correspondentie-adres: Dr. J. Beran, Rotterdam, Postbox 98.
VYDÁVÁ: Dr. J. Beran s redakční radou.
Korespondenci týkající se administrace a zasílání časopisu, jakož i korespondenci týkající se redakce zasílejte na adresu: Dr. J. Beran: Rotterdam, Postbox 98.
~ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo OOO O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O J ojNOOOOOO o óo ■no " M M U 0 JDJ KR AÁ R iiE V E " n v U iti xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
jO " 'O
00
,
Ročník II»,číslo 8 xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Sp 80 00
0 0
Duben 1956. xxxxxxxxxxx
00 00 00
08 po 00 x00 ^ 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 o 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 o0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Z M Ě N Y V Č E S K O S L O V E N S K U , xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Dvacátý sjezd sovětské komunistické strany měl již své dozvuky také v Československu. Nejen že usnesení sjezdu bylo vyhlášeno jako nejnovější moudrost a že propagandisté mají plné ruce práce s výchovou k "leninismu",jsou zde ještě makavější zjevy,než pouhé překřtění chaotické doktríny. První tajemník Komunistické strany Československa Antonín Novotný zjistil,že se také v Československu pěstoval "kult osobnosti" a že se z Gott walda dělalo neomylného bůžka. Novotný to pokáral a i když prohlásil,že Gott wald za to nemůžefprotože byl skromný,z jeho projevu bylo patrno,že nastávají zlé časy pro nejbližší okolí někdejšího prvního komunistického presidenta. Již delší dobu se trousily pověsti,že je ohroženo postavení dr.Če pičky ,Václava Kopeckého,Bacíllca a jiných. Nyní rána dopadla. Dr.Alexej Čepička, "generál armády",první náměstek předsedy vlády a ministr národní obrany byl zbaven svých funkcí,protože se dopustil vážných omylů a přehmátli. /Mladá Fron ta přinesla několik dnů před odstraněním Čepičky článek,v němž Čepičku vinila z kultu vlastní osobnosti. Takový útok je postačitelným příznakem^že je někdo v nemilosti,protože v komunistickém světě není zvykem,aby noviny utočily na hodnostáře bez přímého příkazu shora./ Ještě hůře,Čepička byl zbaven členství v politbyru strany,což dokazuje,že jeho přípafl je velmi vážný. Čepička je typem fanatické inteligence,lhostejné k lidským osudům a oddané jediné myšlence: "všechna moc komunistické straně". Čepička je komuni stou od studentských let. Tento maličký právník se stal po válce na jeden čas ministrem spravedlnosti,načež se dostal do ministerstva národní obrany a z ci vilisty se stal rovnou generálem. Je potřebí doznat,že si na uniformu hodně po trpěl,§rtejně jako jeho tchán. Čepička by byl patrně dělal kariéru v komunici ' straně i kdyby si nebyl vzal za ženu Gottwaldovu dceru Martu,ale tento sňatek značně urychlil pozdější fáze jeho kariéry. Možné,že přispěl nyní hodně k je ho pádu* Na Cepičkovo místo přichází gen.B* Lomský. Lomský,na rozdíl od Če pičky, je voják z povolání,sloužil jako důstojník již v předmnichovské republi ce,byl ve Svobodově armádě v Sovětském svazu a po skončení války až do r.1943 se hlásil k sociálním demokratům. Neznámo ku kterému křídlu - ale Lomského čin nost byla vždy vojenská a ne politická. Členem komunistické strany se stal při nuceném sloučení sociální demokracie s komunisty, Tato výměna hodnostářů,ač zajímavá a snad příznačná pro další vý voj,není tak důležitá,jako pro jev,který uveřejnila v posledních dnech "Práce", orgán vedení tak zvaných odborových organisací. "Práce" se rozepsala,jako by byla oposičním listem "zrádné emigrace", Z jistila,že ten slavný parlament v Če skoslovensku za nic nestojí,protože se v něm nediskutuje,nikdo se neodváží pro jevit odchylné názory,kritisovat ministry a že se vládní návrhy přijímají jedno myslně a beze změny. A "Práce",která praví,že stejná výtka platí i na nižší zvolené orgány,vyhlašuje najednou,že si lid v Československu žádá mnohem širší demokracie. Není pochyby,že "práce" má tentokráte plnou pravdu,ale otázkou je, je-li náprava možná bez odstranění komunistického režimu. Lze snadno pochopit,že i diktátoři - s výjimkou šílenců,jakými by li Hitler a Stalin v posledních letech - si přejí,aby lidé,plnící poslušně jejich vůli,dali k jejich disposici všechno své vědění a radili jim. Chtějí,aby se jich uposlechlo,chtějí rozhodovat,ale nemívají zpravidla námitek proti to. ,
-
2
-
aby se jim předložilo několik návrhů mezi nimiž by si mohli frybrat. Ne každý diktátor je takový Šílenec,aby nepochopil,že nejbezpečnější cesta ku zkáze je nevidět a neslyšet, Ale,jak se mohou lidé odvážit vyslovovat v diktatůrách od chylné názory,i když jsou k tomu diktátorem vyzváni,když se při tom docela^ nutně vystavují nebezpečí,že jejich návrh nebo názor bude s nelibostí zavržen diktátorem, A vzbudit nelibost diktátorovu je krajně nebezpečné. Kdo chce ži ti, bučí umlkne,nebo říká,co diktátorovi lahodí - jako to činí na příklad tak zvané Československé Národní shromáždění. "Práce" se patrně dožije smutného zklamání - diskuse t.zv. parla mentu neoživne,i když na povel se páni "poslanci" budou snažit diskusi simulo vat. Diskuse předpokládá svobodu a dokud nebude svobody v Československu,nelze očekávati oživení veřejného života. Komunistický režim se pokouší o nemožnost - zachovati diktatůru a při tom jí dáti demokratické formy. Mezi diktaturou a svobodou není v?ak možný kompromis - bucL jedno nebo druhé. Nynější komunistic ké koketování s částečnou demokracií nemůže dlouho trvat. Buči se budou muset dáti - třeba nedobrovolně - na cestu demokratisace svého režimu a tím jeho zni čeni,anebo se vrátit k staré despocii vlády jednoho muže. Zde není možná stře ní cesta a bylo by proto pošetilé a škodlivé,kdybychom se oddávali přehnaným naděigím. Beztak velkým nebezpečím těchto pokusů je,že značná část veřejného mínění ve svobodném světě se dá jimi ošálit a uspat svou bdělost, Komunism je stálým nebezpečím,ale nikdy není tak nebezpečný,jako když si navlékne líbeznou masku. ooo
R. Kopecký. 000 ooo
LENIN BRAL PLAT OD CÍSAŘSKÉHO NĚMECKA . Vůdci Sovětského svazu se rozhodli přepracovati dějiny Komuni stické strany Sovětského svazu a také sovětského státu,aby prý lépe vyhovova ly historickým skutečnostem. Práce na takovémto díle si vyžádá hodně času a počkáme si tedy hezky dlouho,než se budeme moci podívat,jakým způsobem Kreml znova překroutil pravdu. Můžeme ovšem již dnes vzíti jed na to,že ani v nových dějinách komunismu nebude po pravdě vylíčena podpora,kterou komunistům poskyt lo za první světové války vilémovské Německo. Po první světové válce byl pořádáním německých válečných archivů pověřen známý německý socialistický teoretik Karl Kautsky. Na tomto místě ne vydržel dlouho - nebyl dost poslušným upravovatelem pravdy - ale působil tam dost dlouho,aby nám vylíčil nejen jak se svět dostal do války,ale také aby od halil ledacos zajímavého o spolupráci německého generálního štábu na slavné ruské revoluci. Z jeho odhalení víme,že cesta Lenina a jeho druhů v zaplombo vaném vagonu přes Německo do Finska a odtud do Ruska,není výmyslem protikomu nistické propagandy,ale nesporným faktem. Německo,stísněné na dvou frontách a obávající se,že by demokratické Rusko mohlo být vážnějším nepřítelem než Rus ko carské,podniklo všechno možné,aby Rusko nejen porazilo na vojenské frontě, ale také aby je vnitřně rozvrátilo, "pátá kolona" není vynálezem doby pozděj ší. Byla prvně vytvořena německým generálním štábem a německým ministerstvem zahraničí. Organisování ruské revoluce bylo jedním z činů,jimiž chtělo Němec ko vyhráti válku. Královský ústav pro mezinárodní záležitosti v Londýně publikoval nyní dokumenty,jež dokazují,že se císařské Německo neomezilo na to,že v dubnu 1917 umožnilo Leninovi a jeho druhům cestu do carského Ruska. Z dokumentů,jež se týkají činnosti organisace vytvořené dr. Helphandem /více známého pode jmé nem dr. Parvus/ je zřejmé,že se Německo snažilo vyvolati revoluci v Rusku již od 1915 a že se neomezilo jen na takové drobné úsluhy,jako je zaplombovaný vlak pro hrstku revolucionářů z povolání. Již na podzim 191^ upozorňoval němec ký velvyslanec v Kodani hrabě Brockdorff-Rantzau německou vládu,že Lenin chce přijeti do Stockholmu,ale že tam nemůže mnoho dokázati,protože nemá peníze, íěmecká vláda byla chápavá a již 29 .prosihce 1915 přijal dr.Parvus od hraběte Brockdorf±a-Rantzaua z německých vládních prostředků jeden milion rublů v rus/ dokončení na str. 8 . /
Jaromír Měšían : JEN SNÍCÍ BÁSNÍK PADNE. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Nejlepší vůdci národa v dobách tragických i ve chvílích pohody jsou mrtvi básníci. Nelibí-li se vám slovo vůdce,nahrabte je slovem - průvodce. Nejen pro národ doma,ale i pro skutečný,politický náš exil je jím Viktor ".yk. Letošního jara vzpomínáme 25 tého výročí jeho smrti. 1 % V. 193 : při šla do Prahy zpráva o tragickém Dykově skonu na ostrově Lopud u Dubrovníka Osiřela Dykova pracovna v Letohradské ulici číslo 13. na Královských Vinonradech,dnes v ulici Dykově,básníkův pracovní stůl v redakci "Národních listů",, Dykovo křeslo v senátě Československé republiky. Tři pole působnosti - básnj.*:-ké,politické a novinářské,jedno nelze odděliti od druhého,prolínají se,prostu pují.slučují a vytvářejí osobnost,jednu z nejvýraznějších v naší moderní lite ratuře, U Dýka spojují se u nás v dosud nevídané míře intelektuální síly,tvoři vost básnická a politické poslání,v bohatou,složitou a jiskřivou osobnost. S odstupem let a s přibýváním času rozeznáváme teprve pravou a stále žijící Dykovu velikost. Dykem uzavírá se - jako "posledním vlastencem" - řada generací ná rodních buditelů,v jehož díle se dovršuje a on sám jako spolutvůrce a spolunositel svědčí o vyvrcholení staletého úsilí buditelákého: je básníkem státní sa mostatnosti a národní nezávislosti. Dykem uzavírá se mythická řada slavných i neznámých jmen,přicházejících z hlubin národa,a je posledním,uzavírajícím kruh jmen Palacký - Havlíček - Rieger - Machar. Dykovo dílo,literární i politické, je napojeno touto národní tradicí. Obsáhlost jeho literárního odkazu,který byl vytvořen za poměrně krátkou,ale pohnutou dobu 35 let,je veliká a závažná. Obsa huje vedle činnosti novinářské a publicistické lyriku,epiku,novely,romány a drama. Z tohoto díla stalo se mnohé majetkem národa a neodlučitelnou součástí našeho literáíního vývoje;mnohé,co se zdálo za života básníka mrtvé nebo zapo mínané,žije dnes plnou naléhavostí a výmluvnosti. Dyk,"dítě Polabí",jak se sám nazývá,syn z rodiny hospodářského ře ditele na mělnickém panství,byl na gymnasiu v žitné ulici žákem Aloise Jiráska. Z žáka a učitele stali se později přátelé,Jirásek zanechal v díle Dykově četnou odezvu a v létech republiky spojovala je konečně také v parlamentě příslušnost ke klubu téže strany. Dyk psal již na gymnasiu pod pseudonymem Viktor Souček a tomuto Viktoru Součkovi věnoval Dyk pak svoji básnickou prvotinu "A porta inferi"..«. Bylo to v r.ld97 a Dyk se stal brzy výrazným členem literární generace drtiié poloviny let devadesátých. Jeho jméno se objevuje v "Moderní revue",vyrů stá společně s Tomanem,Šrámkem,Gellnerem a hlavně s St.K*Neumannem,s nímž ho dlouho poutá úzké a blízké přátelství. Dýka a Neumanna rozdělila nenávratně až říjnová revoluce ruská, Neumann jde za visí socialismu,Dyk kráčí stezkou všeplatného,humáního nacionalismu,za politickým liberalismem a individualismem. Dyk zasvětil všechna léta politické práce v republice myšlence pospolitosti vše národní a občanské a programu národního liberalismu,jak ho hlásala národně de mokratická strana,za níž byl volen do československého parlamentu. Nejedlý a A,M. Píša,kteří se odvažují dnes vykládat Dykovo dílo, se domnívají,že v časných básníkovo létech jsou stopy uvědomělého a záměrného cítění socialistického. Jde o záměrné zneužití silných Dykových citů sociálních Dyk nebyl nikdy,ani literárně ani politicky,blízko materialistickému sociali smu, Básníkův anarchismus a buřičství jsou v Praze zaměňovány za třídní,socia listický, nenárodní cit. Dyk sdíli zde stejný osud s Aloisem Jiráskem,oba jsou vyvlastněni a znárodněni komunistickými zaklinači pro jejich politické a stra nické ^potřeby, K básníkovu výročí vydala Praha "Výbor Dýkovy poesie" na 415 stranách v knižnici Odkazy, Jde v podstatě o přetisk Výboru,který uveřejnil ,’yk kx'átce před smrtí v r.1931 v Družstevní práci. Nový Výbor má úvod Dr.A.M. i'n-ši a doslov závadův a ponechává takřka nerušeně celý ráz básnické osobnosti L politického Dykova profilu,jako je žhavý národní cit,zápal pro ideál,víra 7 jedince,mravnost a aktivismus básnické myšlenky v činnosti politické. Dyk,ač lekompromisní odpůrce komunismu a každé stádnosti,působí jistě silně na komun:: etické vykladače tendenční literatury.Vytvořil dílo aktivní,militantní poesie, jaké se rádnému z komunistiskýoh literátů dosud nepodařilo.
4 Dykova poesie je stigmatisována dobou. Obdivovatel Mussetův a Heinricha Heina,pěvec galantních veršů,raněný mal de siécle,samotářský lyrik, brzy se přetavuje v bojovníka proti maioměšíáctví a měšíáctví,konvencx a. šosáctví, Dykovo buřičství se stopami anarchismu nese znaky bezohledných stisíců skepse a ironie. Rozpory mezi slabostí a rozhodovánim,mezi snem a činem,ironii a vírou tvoří základní básnické disonance a sváry,poznamenávající jeho dílo až do posledníc"h vět a slov. Příkladem pro toto skeptické rozpolcení Dykovo je v románu "Prosinec". Při zpěvu slavného Libušina proroctví,že "drahý český ná rod neskoná",klade básníkův hrdina v zápětí otázku; "Neskoná. Ale jak bude žít?" Dyk je básníkem naší národní osudovosti a národní tragedie. Doba učinila z ně ho věštce a proroka,v jeho díle jsou ukovány vise apokalypsy září 33,března 59 i potupného 25 února 43. - Z raněného chlapce vyrostl muž činu,z buřiče věšte* ze snílka prorok. Národní revoluce,samostatný stát,obavy z budoucnosti /tolik odůvodněné/,volání po obětavosti,po mravní síle a varování před špatnými a tra gickými rysy naší národní povahy,to je poloměr velkého díla,které s tragickými rysy inferna a "pozdravy s druhého břehu1' zachovalo si naléhavost až dramatic kou. Doba se odráží v Dykových osudech. Jako jiní básníci,také Dyk se dal zapsat na právnickou fakultu. Sám o tom říká; "Studia nechal jsem,nebavi lo - banální bylo." Brzy ocitá se v dění politickém,sbližuje se s kruhem stá toprávních pokrokářů,revolucionář a idealista,odporuje sociálním demokratům i mladocešství,je proti Kondelíkům i kondelíkovštině /"nad vše drahá věc je spra vedlivost ,však pivo víc"/,proti šosákům a Hloupým Honzům,proti každé malosti, politické idyle a idyličnosti. Dyk bojuje v malých,úzkých a těsných poměrech zbraněmi svého genia a jen málokteří mohou s ním soutěžit. Se světovou válkou,kterou Dyk dlouho tušil a předvídal,přišlo uvědoměni,že kostky národních osudů jsou vrženy, přes noc uzrál v trubače národ ní víry a síly,pracoval odbojově,politicky a národně s celým zápalem básnické ho srdce. Teskná nota byla nahrazena údery výzvy a voláním k vytrvalosti a od hodlání. Ne vždy byli jeho nepřátelé jen v císařské Vídni, V r.1915 chystal se Dyk k odchodu za hranice přes Sedmihradsko v dohodě s dr. Benešem, Zostře ním situace na hranicích se Dykův přechod do zahraničního odboje nezdařil. Li terární i političtí historici jsou názoru,že Dykovo místo bylo stejně na domá cí frontě, V r.l9l6 od 20,XI. do 15,XII. je vě zněn v Praze v policejní věznici. Od 16.XII. do 27.V. 1917 v posádkovém vězení vídeňském. To se již v Čechách recitovala jeho báseň na smrt poručíka V. Dostala,který padl jako první český dobrovolník 9.V.1915 v-boji u obce Neuville-Saint-Vaast poblíž Arrasu. Báseň se jmenovala "Na hrob neznámého" a byla napsána v červnu 1915 s kredem: "Je ži vot jeden. Povinnost je jedna!" V čase uvěznění vznikla básnická sbírka "Okno1', živé zrcadlo úzkostí,víry a nadějí. Takto hovoří Dyk,rukojmí národa,ve vězeňské^cele; "A neuštve nikdy pochyb smečka,nezbaví sil, A zahyne-li,ví,že padlé přečká,veliký cíl...." V téže cele měsíc před propuštěním byla napsána v dubnu 19 "Země mluví" /prvně otištěna 25,V.1917 v Lumíru/,bronzový odlitek atmosféry básnického vězně i celého času nad Čechami. Báseň byla napsána po pádu Ruska a uprostřed snah monarchie a Českého svazu po dorozumění a vyrovnání za nové situace ve starém rámci, "země mluví" je báseň ryze politická. Musela být na psána tak,aby prošla nejen schválením podezíravého auditora vojenské věznice ve Vídni,ale i uzkostlivou censurou v Praze. Dyk napsal sám o básni v knize "0 Národní Stát"; "Byl to výkřik,který nebyl jen výkřikem básníkovým,ale všech, kteří tenkráte mluvit nemohli...." V Samostatnosti,Národních Listech,České De mokracii, Národě,Lumíru,Sibeničkách,Neodvislosti,i v Bassových Letácích jsou loženy Dykovy statě politické,směřující k hrdému postoji,za národní stát a sa mostatnost politickou,za podporu odboje zahraničního,proti aktivismu,t.j. pro ti politice min. Fořta,Mattuše,Šmerala i Pekaře. V té: době objevovaly se Dyko vy příspěvky v Lumíru pod pseudonymem Amarus. /"Obzor je zachmuřen a mír je drleký"/» V r»191J^píše Dyk sbírku "Poslední rok", která "je nejen kniha lyrika, ale kniha^bojovná,kniha politické aktivity". Dyk vskutku mluvil za němé a mlu. vil jako idealista a radikál,voják na vnitřní frontě před posledním útokem. -
-
K
-
19.11*1913 vstoupil Dyk r, Antonínem Hajném a státoprávními pokrokáři a s Herbenovými realisty do nové strany národně demokratické,s ^ejimis osudy je pak spojen politicky až do tragická smrti. Není selekce mezi Dýkovýra dílem literárním a prací politickou,. Literárně neměl nikdy blízko k nakékolj.v oficiosnosti. Za života neměl pořádného nakladatele* Sám profesor Grund říká, že Dýkovy knihy vycházely v různých "kuriósních edicích" ve státě,který pomahal ze všech sil budovat;byly mnohé tendence umlčeti bezohledného ironika a bojovného satirika,"bojovníka jediného praporu". Prvý soubor Dykových spisů vycházel za redakce básníka u Topiče 1916-24. /Jenom básnických sbírek napsal Dyk 21 !/ Nový soubor redigoval před válkou u Borových po dlouhé době prof, Arne Novák. Po Novákovi prof.Ant. Grurr: až do r.1942,kdy nacisté vydávání Dykových knih zastavili. V r„1947 bylo opat za redakce prof. Grunda vydávání souboru obnoveno,ještě za spolupráce dr,Zden ky Dykové-Háskové. V r.1949 bylo opět zastaveno - komunisty. Veliký básníkův odkaz zůstává knižně torsem a skutečné souborné vydání ještě dlouho míti nebu deme. Po státním převratu nedostalo se Dykovi místa,které mu nalézelo. Politické boje,prudká atmosféra a osobní hořkosti nezůstaly bez vlivu na bás níka,který život zasvětil velkému ideálu národa. Dyk stojí k mnohým událostem v oposici,s nesouhlasem a s obavami sleduje přebujelé a ziskuchtivé stranictví a prosp. chářství,pocit osamocení násobí běh událostí, Dyk se rozešel s dr.Be nešem i s Masarykem,jemuž věnuje odvážnou politickou knihu "Ad usum presidente republiky". Jsou v exilu i doma ještě mnozí,které stihl bič básníkovy ironie a satiry, Dyk je v boji s malodušností a malostí,sobectvím a samolibostí,se cialisty i s agrárním panstvem. Hledá únik v přírodě,v zasněžených pláních Kr konoš ,v milovaném Navarově,vesničce nad prudkou Kamenicí. Jeho ucho,nachýlené k osudové zemi,rozeznává podzemní hukot* Děsí se bouře,jejíž mračna se kupí na obzoru bezstarostných dnů. P ípo svoji poslední knihu "Devátá vlna",v níž jasno zřivě a děsivě předpověděl vlastní smrt. Je to kniha mnohých živých stínů,pro mlouvá v ní dávno mrtvá matka a kouzlo české země,blízcí mrtví a krása života, přízraky smrti a děsivě hučící moře. Ještě jednou se v ní naplno rozvoněla bá sníkova česká jara,vonné dni české země,kouzelné podzimy,bolesti rozdrceného srdce,děs z prázdna,houstnoucí tma kolem nás* Naléhavý je jeho dialog s příto mností, než "tma na kraj padne". V "Deváté vlně" ozývá se ještě jednou Dykovi naše národ lost a tradice: Komenský,Jirásek,Němcová,Neruda,Vrchlický,jeho přátelé literární,Novák,Arnošt Procházka,Krupička,Holý,Březina. "Tvá země je zemí naděje1'. Byla n a d ě j e opravdu všejCo zbylo básníkovi po létech zápasů?! "Křivdou více r o š t u . , ř í k á ve chvíli,kdy stíny se dlouží a jeho ruka předá vá odkaz národního snu,činu a cti budoucím, Účastníci minulého exilu vyprávěli nám,čím jim byl v těžkých do bách vyhnanství tento národní komentátor a vznešený pathetik z "té země podi vné ,jež jmenuje se Čechy"* I nás ve válečných dnech s nízkou oblohou sílily verše Dykovy. Ale teprve v tomto exilu jsme pochopili celou hloubku i živost básníkových výstrah. Je podoben hrdinovi z básně Guieseppe Moro,který také jde, protože musí donést poselství, Exil vzpomíná právem Viktora Dýka a přejímá jeho odkaz mužné sí ly, odhodlání,víry v ideál a cti. Slovy básníka říkáme si v jarních exilových soumracích; "Kéž najdou Čechy stejně věrnou stráž". Najdou ji? V "Devátévlně1, čteme verše i ,, Poznate-li rodnou zemi? v A pozná-li vás rodná zem?" Žádný z básníků,kteří jáou s námi v exilu,nevyslovil dosud tolik z našeho osu du, V Prologu k "Buřičům" čteme slova: "Nepadly sny,jen snící básník padne", Dyk nebyl básník snící,byl bojovnik,člověk pokorou,věštec posláním,prorok osu dové budoucnosti. Devátá vlna zalkla mu ústa. Aleje s námi a stojí v naší řa dě ,idealistický buřič,milenec své země a vyznavač nepomíjejících hodnot. Je s námi,živý mrtvý,i když jeho přítomnost je jenom stín. Nikoliv na Vyšehradě,ale přece vysoko na českém Parnasu,leží prostý Dykův hrou.
— 6 A myslice na domov,opakujeme Dykova slova,napsaná po prvém opojení samostatno sti a svobodou,na nemocničním lůžku,v červnu 1919:
"psi rvou se o kost,vlky slyším výt a ciábel, ten se potměšile směje. Chtěl bych tu s vámi ještě chvíli být, n e b o í fcle je*" oooo 00 oooo KONCENTRAČNÍ TÁBOR DACHAU - PO JEDENÁCTI LETECH . xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Na zámku Dachau u Mnichova konala se konferen ce zástupců Mezinárodního komitétu bývalých vězňů z koncentračního tábora v Dachau.Byli při tomni zástupci z Francie,Rakouska,Holandska, Belgie a záp. Německa.V měsíci září bude uspo řádána pamětní pouí na jedno z nejsmutnějšich míst nedávné minulosti.Přinášíme dnes obraz, j. i* Dachau vidí a jak ho popsala významná západon mecká novinářka Ursula von Kardoff ve významu.mnichovském listě "Süddeutsche Zeitung". -ran. Tiché městečko je Dachau dnes. Hledám ale místo,které bylo jednou těsně spojeno s jménem Dachau,. Hledám koncentrační tábor. Je,vzdor své rozle hlosti,těžce k nalezení. Žádná tabulka,žádná šipka.Před vojenskou americkou bu dovou /Američané okupovali přes polovinu bývalého táborového území/,ptám se anglicky vojáka v helmě. Ale on mi nerozumí,je to Němec. Konečně mi ukáže ce stu ke "Starému krematoriu",jak ho nazývá. Po kostrbaté silnici jedeme podél čisťounkých domků,pozdě ji podél bezútěšných zdí a ostnatých drátů,až konečně objevíme tabulku s nápisem:"Krgutergarten". Zde to musí být: Nemělo SS pokusné zahrady pro německé koření? Ty jsou dnes pronajaty jako zahradnictví-. Přes malý dřevěný most vede cesta k nějakému háji, U něho opět jo den hlídající voják. "V neděli přijde mnoho cizinců k prohlídce,přes týden sko ro nikdo",říká. Na ošlehaném plakátu je možno čisti ve vybledlé černi: "Bývalé krematorium", "U nás mu říkáme pouze "Blok X",vyprávěl mi později jtden bývalý vězeň".Ale co se zde dělo,nevěděl nikdo". Na začátku budovy ukazuje staromódní tabulka mlčky na okružní cestu. Jdu po úzké,dobře udržované cestě. Jsem docela sama,slunce svítí, voní jaro. Smrky,jedle,živý plot,keřu s pučícími pupeny. Z lesklé černé země vyskakují macešky,v pozadí dřevěná Davidova hvězda,dřevěný kříž. To jsou hro madné hroby. Na mramorových deskách stojí ve třech, recích; "Hrob tisíců neznámj'ch-, " Pod vysokým smrkem tabulka; "Popraviště střelou, zezadu", před malým hrobem s nakloněnou dřevěnou zahrádkou: "Popraviště se stružkou pro krev’1, 70..000 lidí všech národností přišlo v Dachau o život. Od roku 1933 do 193Ö by li tam pouze němečtí vě znové ,teprve pak přišli první Rakuš ané ,pozdě ji převlád,:li cizinci. To bylo,když baráky zřízené pro 800 osob,byly naplněny 2.300 osazenci, ty,který vkročíš na toto místo utrpení" Vstupuji do jednoho baráku,na němž je nápadný pouze vysoký komín. Je to "nové krematorium",staré leží naproti. Otevřené di^eře vrzají ve větru. Vstupuji do místnosti,podobající se staré prázdné garáži,na jejíchž bílých stěn#ch jsou otisky podrážek. Tu byla umrlčí komora,ale mrtví už nemají žádné boty, Přes oti sky bot až ke stropu tisíce podpisíi., Mnoho řečí.mnoho adres. Návštěvníci pře četných národů pokládali za správné,že se tu zvěčnili při smutné návštěvě. Mnozí namalovali srdce s iniciálami, "A horrible place for Ameri cans to remeber",napsal jeden z nich. "Dejte pozor,vrazi ještě žijí",stojí tau
anglicky. 'Vive la paix,Mort aux Naciz", Dojemné jsou záznamy bývalých vězňů; jména,čísla a data jejich návštěvy. U nich nenápadný nápis; "Nezapomeňte na N ě m c e j s o u tím míněni členové německého podzemního hnutí? A anglická věta: nKéž by Bůh odpustil a svět zapomněl,nechï vládne mír,1954»" Na stěně je že lezná deska a pod ní stojí francouzský: "Ty,který přicházíš na tato místa utr pení, jdi do sebe a vzpomeň těch,kteří se nevrátili,kteří tň padli na hroudě cti pro mír a Belgii", Stále je tu podivné ticho. Stojím v druhé místnosti před kamny krematoria. Ve dvířkách jedněch pamětní deska se jmény francouzských mrtvých, U jiných kamen,které s pohrabáči a železnými rošty působí jako pekelná pekár na,malý pozlacený papírový koš,plný papírových květin a na nich lístek s ital skou modlitbou. Na stěnách vybledlé věnce se stuhami v národních barvách mnoha národů: docela dole u země,lehce zaprášen,také německý. Také zde kolem dokola nápisy,převládá slovo Peace,Paix,Pace. Německy není k nalezení. Jenom nápis "Brausebad" přes dohotovenou plynovou komoru,která ale,dík sabotáži vězňů,ni kdy nebyla dána do provozu. Ovšem tato skutečnost, pro pravdu, by patřila ta ké na tabulku,,.. Když přidou návštěvníci ...... Ticho tohoto místa,směs komáry hrůzy a háje mrtvých,je zřídka po rušeno. Americká halasnost;dvě rodiny s dětmi.Dvanáctiletý a hezká osmiletá holčička mají k modrým Blae Jeans bavorácké kloboučky. Zatím co otcové fotogra fují,míjí děti spalovací kamna a dotýkají se pohrabáčů, "Look,mammie'' volá ma lá vysokým hláskem,"did they put them in it?" Matka potvrzuje. "A horrible pic ce",mručí otec,než stiskne osvětlovač, Do r, 1953 byla zde ještě jedna místnost,ve které systém koncen tračního tábora byl osvětlen pomocí tabulek,plánů,fotografií,vězeňských šatů a různých odznaků. Když od Zemského úřadu převzalo správu ředitelství "pro zám ky,parky a jezera",byla tato místnost zavřena* Od té doby není už také žádného průvodce, "No guide",stojí pověšeno lakonicky v umrlčí komoře. Hlasitě blíží se jeStě více Američanů. Vystupují z krematoria. Na pomníku vyhladovělého a vyhublého vězně stojí vytesáno* "Mrtvým ke cti,ži vým k výstraze". Jedu do části tábora Dachau-Ost,ve které jsou vězeňské baráky dodnes obydleny. Na prašné cestě před černým návěštím stojí staré ženy v šát cích. Němci z Rumunska,kteří tu žijí od r, 1949» V bloku 26 -/tak pořáde zní staré číslování/- navštívila jsem lágrového faráře,Dominikána Potha. Chci vě dět,co říká požadavku mezinárodního komitétu,že má být tábor vyklizen a zřízen jako památník v původní podobě. Kněz,hubený,s vpadlými tvářemi,je muž neobvy klé životnosti,která se snoubí s mírností, "Každý člověk,který žije dlouho v takovém táboře,jako je tento,za jde",říká, "Kdybych nebyl sám jako vězen zde neseděl tři roky,nesnášel bych to duševně. Samozřejmě jsem pro vyklizení tábo ra. Napřed musí být odstěhováno 1643 uprchlíků /jsou mezi nimi také nově pří chozí uprchlíci z východního Německa/ do lidsky důstojných bytů s nízkým nájem ným a nikoliv daleko od města,aby měli pracovní možnosti. Dříve se nevystěhuje nikdo,i kdyby mělo být užito násilí. Má zůstat jenom pět baráků. Kurát Leonhard Roth přišel krátce po vysvěcení na dva roky,pozdě ji na tři roky do věznic Gestapa a až do osvobození do Dachau, Naposled byl ošetřovatelem v tyfovém revíru, z dvaceti knězi,kteří se k této práci hlásili, zemřelo osmnáct. Na přání kardinála Faulhabera převzal duchovní správu nových obyvatelů KZ Dachau, 2ÍJ.000 SS-manů. "z počátku to bylo pro mne nepředstavitel ně těžké,ač jsem později odhalil,že mladí příslušníci zbraní SS nebyli zlí,ale svedení"-. Ještě dnes bydlí v jednom bloku,v němž bydlil jako vězeň, (t "Celé prostředí mělo by se znovuzřídit,jako bylo dříve",říká ku rát, "K tomu by musil bavorský stát uvolnit lágrovou koupelnu,v niž je dnes továrna na kožené zbozí. Tam umírali invalidi a byli trýzněni. Americká armáda by musela předat nejen část apelplatzuskterý používá,ale také trestní bunkr, který stavěl Hitler a v němž nyní Američané mají svoje vězně, V jedné z býva-
-
8
-
lých umrlčích komor v uprchlickém táboře je dnes obchod s poživatinami. Na lá grové hlavní silnici,po níž jezdily pojízdné šibenice,hrají si malé děti a par kují auta. Kde tolik lidí zemřelo,neměl by se pít žádný alkohol,jak je to ovšem dnes běžné v restauracích-." Uzávěr pátera Rotha: "Měli by se strhnout všechny baráky. Jen pět by jich mělo zůstat stát a zařídit je tak,jako byly tehdy, Z tohoto tábora by nemělo být zřízeno žádné museum hrůzy,ale svaté místo,ke kterému by putovalo lidstvo". Předseda německého oddělení Mezinárodního komitétu Dachau je s tím zcela srozuměn.,"Také oba kostely /které později postavili internovaní SS/ by měly zůstat stát," On se nijak netají tím,že když seděl 7 let jako komunista v Dachau,že jím zůstal,ale ztotožňuje se s knězem, "Žádná nenávist zde nemá být rozsévána,ani pravda nemá být ale zakrývána", - "Nám je to místo svaté'1,ří ká kněz. "Musí se stát poutním místem",říkají Němci,
00000 000 ooo*o LENIN BRAL_PLAT OD_Cͧa Ss k ÉHO NĚMECKA^/dokončení článku s 2, strany/, kých bankovkách, Potvrzenka nalezená v archivech německého ministerstva zahra ničí praví doslovně: "Přijal od německého velvyslanectví v Kodani dne 29«pro since 1915 částku jednoho milionu rublů v ruských bankovkách na podporu revo lučního hnutí v Rusku". Podepsán; Dr,A.Helphand.A od té doby Německo neskrblilo penězi pro ruské bolševiky,jimž dr. Helphand subvenci poctivě odváděl. Slavná ruská bolševická revoluce byla tedy vyvolána německými pe nězi a umožněna všemožnou německou pomocí. Spolupráce bolševiků a německých militaristů tím nekončila. Vybudování sovětské ozbrojené moci bylo umožněno taj nou vojenskou spoluprací mezi Německem a Sovětským svazem,jež potrvala až do prvních dob Hitlerovy vlády. V roce 1939 došlo k třetí spolupráci německého a sovětského imperialismu: smlouva mezi Hitlerem a Stalinem a nové rozdělení Pol ska, jež se stalo počátkem druhé světové války. To jsou velmi zajímavé náměty pro historika bolševické revoluce a sovětského státu* Obáváme se a jistě hodně důvodně,že se v nové učebnici dě jin,kterou chystá Kreml,o tom zase nic nedočteme. P* S*
000 000 000 "CO BYCHOM DĚLALI,KDYBY xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Pod tímto nadpisem v "Českém Slově" /roč.2,č.5 - květen 1956/ píše pan dr, Otakar Machotka,že .."není přece jiného "kdyby" než to veliké "kdybychom se vrátili domů",To naplň:je naše srdce i mysli ,,. Odpověď na ono velké"kdyby" obsahuje ovšem celou řadu plánů a myšlenek,Víme,za kterým blízkým a milým člo věkem bychom se šli podívat nejdříve,která drahá místa bychom šli hned navští vit, jak bychom hledali některé osobní památky.fotografie,dopisy.knihy,obrazy... Vy doma ovšem máte na mysli spíše jiné odpovědi na to veliké "kdyby"« Myslíte upíše",pokračuje pan dr.Machotka."na to, jak bychom se spořádali s problémy a • j lidmi, jak bychom si zařídili poměry ve véřejném životě, jak bychom odpověděli '■"¡a nevyřešené otázky politické vhospodářské a sociální.Na tyto věci ovšem my myslíme také" ... a nyní se opět vyklube i panu drj Machorkoví čertovo kopýtko. Jw totiž přesvědčen,že "jistě se shodujeme" - totiž on a národ doma - kromě ji ného v požadavku z j e d n o d u š i t náš p ř e d v á l e č n ý s t r a n i k ý s y s t é m . S obvyklou výmluvou,že "od začátku své činnosti za hranicemi jsme přijali zásadu,že o všech politických,sociálních i hospodářských otázkách si r o z h o d n e n á r o d d o m a s á m " snaží se pan dr, Machotka vzbuditi dojem,jako kdyby celý exil byl s ním a s onou zdiskreditovanou sku pinou Dr, Zenkla a zenklistů za jedno.zatím co pravý opak je pravdou, O tak zva né RADE SVOBODNÉHO ČESKOSLOVENSKA pí®e dále pan dr. Machotka,jako kdyby měla vůbec nějaký ještě význam,zátím co právě diktátorské manýry pana dr. Z«nkla a
- 9 s'ool. učinily RADU od jejího vytvoření neschopnou práce,neschopnou representace„nehodnou důvěry exilu i representantů nepředpojatých vlád zemí,v.cna pobottir.ství exulanti požívají» Nemá významu šířiti se o tom, jsou to f atria vsecl'-:--. né známá.Nemůžeme však nevšímavě přecházet neustále opakované pokusy takový--.:.i lidíjjako profesor dr. Hlavatý nebo profesor dr. Machotka /jsou však i jiní/, ktoří pořád ještě po vzoru nacistů a komunistů by rádi zakazovali nepohodlná jim politická hnutí a při tem by se rádi schovávali za "lid doma"tkterý je prý s nimi za jedno v přání " z j e d n o d u š i t náš p ř e d v á l e č ný s t r a n i c k ý s y s t é m " ~,jako oni tomu říkají. Přesvědčíte se jednou o tom,pánové,že náš předválečný stranický systém nebudete "zjednodušovat1''. Nebyl by se byl náš stranický předválečný systém "zjednodušil" ani v roce / třebas 'že toto "zjednodušování" propa goval po celou dobu své činnosti v Londýně v minulém odboji president republi ky dr. Eduard Beneš /,kdyby se nebylo bývalo šlo domů přes Moskvu a Kosice a pod "ochranou" Rudé armády« Není a nebude bohudík v tomto odboji žádného dr< Beneše ,nebude v exilu ani na cestě domů nebo po návratu domů zákazu žádné po litické strany,nebude přivezen z exilu ani nebude udělán doma žádný retribuoní dekret, M^li byste se už,pánové ,začít jednou stydět takovéto diktátorské chout ky dávat na jevo a měli byste se přestat domnívat,že Češi a Slováci - ti dome i ti v exilu - jsou tak hloupí,aby vám to neprohlédli,
1945
Be. ooooo 000 ooooo " S i b i e t p o s t e r i s " xxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxx Gottwald padl,zemřel,odešel - doufejme že na věčnost - již před třemi léty a nyní,dnes po druhé. Jaká to smutná,zdrcující událost!!Benešův předseda vlády,osobní přítel našeho zlatého Jana,našeho národa,ten miláček lidu,ten muž plný zásluh,těhotný slávou - jak je to možno!? Ten šílený nevděk - jen proto,že kolaboroval se Stalinem? - Náš ubohý tatíček! - Jediný,co dovedl pořádně zatočiti s našimi vysávači,s kapitalisty.s nežádou cími feudály, hrdina, narodil se v podkrovní světničce z chudé matkypomocni ce v domácnosti, vzal si za ženu dceru neznámého vojína, zbavil nás prominentů ze západu, ubránil nás před zrádci a špiony, pomohl zbaviti nás nenáviděný-.h Čechoslováků nekomunistů německé a macíarské národnosti a dal nám v plen jejich majetky. Nejen celé noce,dny - ale týdny prochlastal s naším drahým Janem na poradách o našem dalším blahu a osudu. Tento náš idol že má býti ze slávy a z mausolea na Ziskově odstra něn? - Ne, nikdy !!!!! Do posledního dechu,do poslední kapky krve i vodky ho budeme brániti - i jeho slávu a zásluhy. - Bez něho by jsme zde ani nebyli. On to byl, který zařídil náš přechod na Západ, bez nebezpečí a obtíží, se stráží či s pa sy s výjezdním povolením. Jemu vděčíme za vše, - My, my, my Čechoslováci pro minenti, my osobnosti !! - Sjednoťte se už konečně vy osobnosti - bez emi grantů alespoň, ~ ooo 000 ooo
J. Westen.
"Rudé právo" z^23.4.1956 otisklo článek "RYCHLOČISTÍRNA"» Chtěl jsem mít ryn . chle vyčin těné šaty.Vzal jsem si je tedy přes ruku a šel do rychločistírny na Václavském nám.To byla chyba!Jednak proto.že jsem přišel v úterý,a také proto, že jsem měl s sebou uz šaty.Pro "zrychlení" služeb je totiž zaveden systém čí sel. Jediný den v týdnu - v pátek - se vydávají čísla s termínem.kdy si může zá kazník přinést šaty na vysištění.T&k se šetří časem pracujících - jedna úplně zbytečná^cesta pro ěíslolA kde je slíbená rychlost?Pro samé erganisování práce se zapomíná,že vpichni lidé nebydlejí a nepracují na Václavském náměstí«VcRoček,
10
-
Alfa : N O V Ý Č L O V Ě K xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Někteří soudruzi nám předhazují,že neděláme dost rychlé pokroky. Nu,do jisté míry,s jistého stanoviska je to snad pravda,naše sovětská litera tura,náš socialistický realismus stváří nového člověka už hezkou řádku let a on pořád nikde. Ale s druhé strany oni musí také trochu chápat n#s: jestliže, abych tak řekl,lidský proces,etablovaný od mnoha tisíc let,přes všecky zlepšo vací snahy dodnes trvá devět měsíců,nebylo by zcela spravedlivé požadovat od nás,aby tu něco zbrusu nového bylo obratem ruky. To se přece jen nedá popřít, že jisté náběhy jsme už udělali,a to i v jiných kulturních oborech. Jako na příklad ve filmu. To ví každý,kdo viděl naše vzorné filmy o dojičce Táně a traktoristovi Míšovi a jiné jim podobné. Bohužel,a to musím přiznat sám,výtvarné umění s námi dosud nedodržuje kfcok. Přejmenovali jsme onehdy Beriovo náměstí na Náměstí Nového člově ka. A vypsali soutěž na sochu,která by je zdobila,představujíc člověka naší nedaleké socialistické budoucnosti, K našemu velikému zklamání účast nebyla žádná, Nezbylo tedy nic jiného,než pověřit některého z národních umělců zhoto vením díla z moci úřední. Volba padla na Vasila Vasiljeviče Bobrova. Minister stvo proletářské kultury jmenovalo šestnáctičlennou komisi,která by byla uměl ci nápomocna po ideologické stránce a zároveň odpovídala za zdárný výsledek. Asi za rok nás pozval Vasil Vasiljevič Bobrov do svého atelieru, abychom jeho práci shlédli a posoudili. Sjeli jsme se tedy ze všech končin, vodky popili,zákusků přehryzli,poblahořečili rodné Straně a mistr Vasil odha lil své dílo. Díváme se a vidíme; Dva a půl metrový mladý muž,ve vysokých botách,kombiné ze a košili, vysoukané rukávy,v jedné ruce drží kladivo druhé zdvihá srp a ze široka se usmívá. Chodíme tedy kolem,prohlížíme se všech stran,pokyvujeme hlavami vot, nový člověk ! - Charašó,pobrukujeme každý pro sebe,trochu nejistě patříce v tvá ře druhých a sklápějíce oči,kdykoli se naše pohledy střetly s neméně tázavým a kradmým pohledem některého soudruha nebo soudružky. Schválit nového člověka, to není jen tak plácnout do vody,to je veliká odpovědnost* Bude stát na námě stí,kde kdo půjde kolem,zastaví se,popatří a pomyslí: Takovéhleho člověka schválili,sobáky! Nový člověk,prosím,a on má nos na křivo,nebo jedno ucho vět ší, nebo jakou chybu už na něm najde. A možná on nejen pomyslí,ale i nahlas prohodí,do novin to přijde,v ministerstvu se dočtou,a už hledají bumágu,kdo to takového člověka uznal» Nikdo z nás se proto nechtěl drát do popředí a schválit nového člověka první. Když jsme kolem něho prochodili čas do večera*tak už nás bolely nohy a záda a hlava od pokyvování,a konečně NaSa Nastavova,kterou ministerstvo jmenovalo do komise jako ztoláštní odměnu za to,že překonala rekord Uzbekistánu ve střihání ovčí vlny,už to nemohla vydržet a řekla; Nu,továryši,věčně tu tak chodit nemůžeme,jinde práce čeká. Má enad někdo nějaké námitky? - Já nevím,jestli to mám říct,řekla Avdotja Čuchina z Čeljabinsko textilky Marx-Lenin-Stalin,ale já nemohu pochopit,proč nový člověk potřebuje být tak oblečený. Takový chlap jako hora,jen se na něho podívejte,to je hrůza, kolik textilií spotřebuje! Jestli budou všichni noví lidé tak velicí a budou se všichni chtít takhle oblékat,no děkuju pěkně! Já si už tři roky chci koupit novou sukni - a není, A to je dnes. Co potom,až budou všude takovíhle velcí chlapi - vot! V tom jsme byli všichni s Avdotjou za jedno. Chceš sukni Chceš kalhoty - nejsou, Vot - jak řekla Avdotja správně. A takovéhle chlapisko.,.. Prosím - nový člověk a má staré zlozvyky,obléká se docela tak jako my, a dvakrát tolik textilií spotřebuje! To by nám asi plánovací úřad byl vděčný! - Boty taky musí pryč,řekl jeden soudruh r^solutně,ale to už se rozumělo samo sebou.
,v
-
11
-
Řekli jsme tedy Vasilu Vasiljevičovi Bobrovu,že dílo nemůžeme uznat a proč. Mistr si námitku poznamenal,slíbil,že udělá změnu podle našeho přání,a my šli u vědomí dobře vykonané prácet Nikdo nebude moci říkat,že texti lu je málo naší vinou. Za čtvrt roku nás Vasil Vasiljevič pozval znovu. Když odhalil dí lo,vidíme; nový člověk je docela jako byl,stejně veliký,stejně silný,v jedné ruce drží kladivo,v druhé zdvihá srp jako na pozdrav a ze široka se usmíváš Jen oděv a boty jsou pryč. Díváme se tedy na něho plni obdivu a uznání,hlavami souhlasně po kyvujeme ,pobrukujeme vot.vot a hledáme očima jeden druhého.docela nenápadně. A tu jako by nás to naschvál přitáhlo,všichni hledíme na Olgu Eudokiuu, Stojí ona před novým člověkem,hledí jako u vytržení„oči na něm může nechat. A pak rty otevírá a najednou vyhrkne: - Na mou duši! zrovna takhle vypadá můj Nikolka! Vpemi námi to trhlo a koukáme na niva Olga Eudokina se začervena la až po uši a povídá nějak nelogicky,jak se soudružkám stává; - Ale my se vezmeme,jen co bude po žních! Po jejích privátních záležitostech,co pravda,nikomu nic není,ale zachmuřili jsme se a řekli jsme Vasilu Vasiljevičovi Bobrovu svoje. Jakýpak no vý člověk,když vypadá jako její Nikolka! Když nový člověk,tak docelanový a ně jako někdo! Byli jsme zklamáni a jali jsme se usilovně hledat,co by se na něm ještě dalo změnit. - Nový člověk musí bojovat za mír,řekl Gregori Pinčumpajdov,který byl slavným lovcem lišek za polárním kruhem,a to odhodlání musí na něm jasně a na první pohled být vidět. To je hezké,že má v rukou kladivo a srp,ale nový člověk musí držet i pušku! Nový člověk! řekl Alexy Alexandrovič Pirogin s ironií v hlase. Vot,pomyslete si jen,co takovýhle chlap toho sní! Takový musí být horší než mandelinka bramborová. Celá širá Pus aby plodila jen pro jeho břicho. Jakoby nebylo dost na tom,co toho sníme my,i když ještě se nám to zdá málo. A kdyby neměl břicho^tak by jíst nepotřeboval! Uvážili jsme vespolek i o tomhle návrhu a jeho kladné stránky nám byly očividné. Nemohl jsem se zdržet,abych také něco nenavrhl,kdyby už jen z prestižních důvodů: - Nu,továryši,charašó,povídám a může mi někdo z vás říci,na co no vý člověk potřebuje hlavu? Víte všichni,že za vás myslí Strana,a já předpoklá dám,že jste se mnou za jedno v názoru,že lepší se myslet nedá? Nebo soudí snad náhodou někdo opačně? Opačně nesoudil nikdo a tak jsme Vasilu Vasiljevoviči Bobrovu ře kli své výtky souhrnně,a on si je všecky poznamenal a my mu to podepsali,bez výjimky,když jsme jednu starší soudružku,která neuměla číst,slavně ujistili,že ani ta věc,co připomněla Olze Eudokyně jejího Nikolku,nebyla zapomenuta a zmi2jÍ• Popili jsme vodky,přehryzli zákusků,sepsali hlášení ministerstvu, že dílo pokračuje,a umluvili si ůalší sjezd za šest měsíců. K závěrečné schůzce nás mistr Vasil očekával v atelieru,zaplave ném květinami a vyzdobeném portréty všech předáků Strany. Uprostřed Nový člověk byl zahalen prostěradlem. Jenom jedním,ač jsme už byli zvyklí na tři,sešitá do hromady, Tentokrát jedno^vystačilo,protože nový člověk se zřejmě asi zmenšil. Když mistr prostěradlo sňal,viděli'jsme a žasli; - Vot,tak vypadá nový člověk! řekl Vasil Vasiljevič se širokým úsměvem. Vzato od spoda,vypadal takhle; Nohy. Rovnou na kyčlích mohutný hrudní koš se širokými rameny0 3 těch vystupovaly na jedné straně dvě ruce,s kladivem a srpem,na druhé straně třetí ruka s puškou, A - to bylo všecko! První se vzpamatoval Filip Filipovič Myškin,alespoň na tolik,že našel hlas. - Ale tohle... povídá,, ~ Jak si soudruzi přáli,klaněl se Vasil Vasiljevič Bobrov a jeho oči horečnatě svítily. Žádný oděv^žádné boty. Žádné břicho. Puška. Žádná hlava.
-
12
-
Zadné to tamto. Všecko podle přání ideologické komise. Všecko to tu mám zapsa né a podepsané. Má,prosím,někdo ze soudruhů nebo soudružek nějakou připomínku? Ne,připomínku jsme neměli. Jen jsme chodili kolem nového člověka, pokyvovali hlavami a pobrukovali konsternované; - Vot,nový člověk! Charošij. Da,da. Docela nový! Nového člověka,pravda,poněkud stísněně,ale bez námitek jsme uzna li, Nikomu nikoho nepřipomínal a tak nám bylo zřejmé,že jsme své poslání splni li na sto procent. Sepsali jsme protokol o dokončení a schválení díla a proto kol jsme poslali na ministerstvo. Nazítří se odtamtud přišli na nového člověka podívat,i se zástup ci tisku. Všechno by bylo dopadlo docela dobře,kdyby si byl nějaký redaktor z Pravdy nebyl matně připomněl,že něco podobného viděl v jakémsi pařížském žur n á l e ^ neztropil povyk,že tenhle nový člověk je vlastně buržoázní úchylka. Za chvilku se k němu přidali jiní znalci a ve tři hodiny ráno si přijela pro Vasila Vasiljeviče Bobrova politická policie. Při výslechu doznal,že celý život pracoval pro Wall Street a Vatikán a nás uvedl jako své spolupracovníky. Tak nás všech sednáct putovalo na Sibiř, Náměstí Nového člověka je bez pomníku dosud. Ale jak říkám,to pře jde taky. Socialistický realismus je velká věc a jistě se brzy slavně projeví i v našem výtvarném umění. Přetištěno ze sbírky “CIZINEC MEZI NÁMI a jin^ humoresky" vydané jako sedmý svazek EDICE SKLI:ZEN SVOBODNÉ TVORBY,/ Vychází pod záštitou ČESKÉ KULTURNÍ •RADY'-V ZAHRANIČÍ, Řídí Dr Robert Vlach,Onsdagsv&gen 8 ,Enskede jStockholm./ ooooo
000
ooooo
oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc 0° co 8 o Akce pomoci dr, Sch, v Leysinu ve Švýcarsku ; oc OO OO oo xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx oo oo oc oo neuhražený schodek činil v březnu 205»60 zl, oo OO • ,' * vA. v v00 oo a zustava v dubnu i*1květnu nezmenen, oo 88 Žádný příspěvek na úhradu nedošel, oo oo oc ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooG> oooooO O O O O O O 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 O O O O O 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO0 0 OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO 00 OO
og OO oo 88 oo
88 oo gg oo oo
Na výlohy spojené s vydáváním časopisu přispěli ; i
v březnu; p. V,Z, ,Tilburg p, J,S,,Tilburg
, .
částkou "
,
v dubnu; tři našičtenáři zBelfastu,kteří nechtějí být jmenováni,poslali každý 1 celkem k. 3 ,což se rovná cca
oo gg
gc oo oc
v
• _ _ 3 1 j50 "
Celkem Za všechnypříspěvky
6 ,oo zl 6 ,oo "
srdečněděkujeme. Red.
43,50 zl,
o-
oc o? oo co uo c í,
c
OOOOOOO0 0 OOOOOOOOOO0 0 OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO0 0 O000C i
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooc ooooo 000 ooooo
o o c o o 0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
OOOc0 0 COOOOO0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ^OO^J
38 ^ Q co
00 80 OO 00
" MO D R Á R E V U E " xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Ročník I I .,č í s l o 9« xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
00 UU
K v ě t e n 1956. xxxxxxxxxxxx
oc gg oj Uw
00 00 00 0000 000 00 0000000 000 000 000 00 00 000 000000 00 0 0 00 000 000 0 00000000 0 00000000 0 00 0000 00 0 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
DISKUSE O ZÁSADÁCH ANEBO LACINÉ ZRÁDCOVÁNÍ ? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V době od 194í3 do 1953 jsem vydával časopis "Národ",v ně se snažil důsledně upozorňovati ex il na základní problémy jeho snažení. Neta jil jsem se nikdy názorem,že předmnichovská republika,^řes všechny její chyby a nedostatky, jimž se nemůže vyhnout žádný společenský utvař,byla státem dobrým, který se mohl rovnati každému jinému a většinu dokonce předčil. Mohl bych ř íc i, že jsem ji považoval a dosud považuji za ztracený ráj. K tomu mám důvody věcná i osobní. V republice jsem prožil ne jšíastně jš í léta svého života a je jen po chopitelné , že k ní dosud citově lnu, A vychován v ideálech a politických názo r e c h , je jichž výrazem se stala republika a jež dosud považuji za dobré a sprá vné,dosud souhlasím s podstatou vnitřního zřízení republiky,i když ve světle pozdějších zkušeností vidím,že by ledacos bylo mělo býti zařízeno poněkud j i nak. Mnohé chyby jsem viděl doma - kdo z nás nekritisoval ostatně svobodně re publiku a život v ní? Jiné jsem poznal až v cizin ě. Ale v cizině jsem mohl poznati také jiná zřízení a v id ě t tže také ona mají chyby,velmi často větší; než měla republika,jež obstojí ve srovnání s těmi nejdokonalejšími státy. Nicméně, nejsem tak zaslepen,abych neviděl,že nelze doufat v mechanický návrat k pomě rům,panu jícím v kterémkoliv daném roce. Život je nepřetržitá změna a vývoj a ani republika se tomu nemůže vyhnout, Na to jsem důsledně upozorňoval a varoval před vírou,tak rozšířenou v exulantských kruzích,že bude možno otočit ručičkou hodin nazpět. Můžeme se vrátit k zásadám,ale budeme je uplatňovat v prostředí docela jiném,než ti,k t e ř í budovali republiku. Kdo si to neuvědomuje, zavírá zby tečně oči před skutečnostmi. Byl jsem přesvědčen a dosud jsem toho názoru,že naše exilní sna žení má tři základní problémy.jež je potřebí vyřešiti,máme-li vytvořiti jakou s i jednotu akce a máme-li se jednpu vrátit s užitečným programem. Jedním je, jak za jis t it ,a b y se neopakovaly ud á losti,jež vedly ku Košické deklaraci a tím i k unoru 194ď, tedy, jak za jistit demokracii a svobodu ve státě po jeho osvobo zení, s politickým zřízením rozvráceným,v němž všechno,od státní administrativy a školství až k hospodářskému životu a dobrovolným organisacím bude potřebí přebudovat a se značnou částí veřejnosti navyklou na metody nedemokratické a v ovzduší naplněném pochopitelnou všeobecnou nedůvěrou jednoho k druhému. Nepo zo ru ji,že by tento problém byl vzbudil v exilu valnou pozornost, pokud se o něm mluvilo, odbylo se to hesly. Stejný osud měly připomínky, že je potřebí vyřešiti příští poměr Cechů a Slováků,jakož i náš poměr k Němcům z Československa. Je pohodlné ř íc i, že oba tyto problémy jsou vyřešeny jednou pro vždy - ale jsou vyřešeny doopra vdy ? , . / v v 0 Vzájemný poměr Cechů a Slováků se zhoršoval již v předmnichovské republice rok od roku a tento spor přispěl značnou měrou k mnichovské katastro fě , Zřízení tak zvaného svobodného slovenského státu tento rozpor jen zhoršilo a období 1945 - 194o zlepšení poměru nepřispělo. Dnes jistě nelze z j i s t i t , jal: smýšlí prostý lid na Slovensku* Všechno co se o tom v exilním tisku píše jsou jen dohady a zbožná přání* Ani t i,k t e ř í v poslední době p řišli ze Slovenska, nemohou nám dát spolehlivou informaci,protože v režimu útisku může každý znát smýšlení jen svého nejbližšího okolí. Nebyl jsem nikdy v životě ve Spojených státech,ale mohu s i uěin iti snáze a spolehlivěji představu o tom,jak se tamní lid dívá na základní problémy svého národního bytí,než jak se dívá na základní problémy lid Slovenska,na němž jsem často byl, Ale v emigraci se potkáváme me-
z i S l o v á k y s t o l i k o zá s a d n í m i o d p ů r c i Č e s k o s l o v e n s k a , v š e h o č e s k o s l o v e n s k é h o a někdy i všeho českého,abychom s i mohli u č i n i t i p ř e d s t a v u , že pád k o m u n i s t i c k é ho re žim u n e s k o n č í p ol e m ik y a s p o r y . Jsou ovšem l i d é , k t e ř í na t o m a j í neomyl ný r e c e p t , t o t i ž bgcjonety a s t á t n í p o l i c i i . N e v ě ř i l jsem n i k d y na^takové meto dy ? o s t a t n ě n e d ů s t o j n é n á r o d a , k t e r ý sám t o l i k u t r p ě l ú t i s k e m . V ě ř i l jsem a dosud v ě ř í m , že b y rozumní l i d é na obou s t r a n á c h m ě l i a mohli n a l é z t i s p r a v e d l i v é ř e š e n í , j e ž b y u s p o k o j i l o s l u š n é l i d i , i kd yž b y se n e l í b i l o f a n a t i k ů m na obou s t r a n á c h . E x i l z a t í m s i t í m h l a v u neláme^a místo úvahy a d i s k u s e d a l p ř e d n o s t l a c i n ý m a demagogickým heslům, na škodu Čechů i S l o v á k ů i j e j i c h spo lečné v ě c i . Nic n e n í l a c i n ě j š í h o než n a d a t i někomu zrá dc ů a s druhé s t r a n y im perialistů. A le u c h y l o v á n í s e k takovým metodám d o k a z u j e j e n , j a k to někoho b o l í myslet. T ř e t í m s t e j n ě d ů l e ž i t ý m a s t e j n ě ožehavým problémem j e náš poměr k Němcům vyhoštěným z Č e s k o s l o v e n s k a , Ne up o zo rň ov al jsem na n ě j z n ě ja k é z v l á š t n í n á k l o n n o s t i k Němcům - t o u jsem n i k d y n e t r p ě l a nemám nejmenšího dů vodu s e j í oddávat d nes . Ale j i ž v době, kdy bezmocné Německo b y l o r o z d ě l e n o li a č t y ř i ok upační pásma, jsem v i d ě l - jako musel o s t a t n ě v i d ě t k a ž d ý , kdo n e n í s l e p ý na. obě o č i že okupace nebude t r v a t vě čně a že se Německo s t a n e znova v e l m o c í , j e j í ž s l o v o bude mnoho p l a t i t ve s p o l e č n é p o l i t i c e západu. S t u p ň u j í c í s e r o z p o r mezi Západem a S ov ět sk ým svazem a jeho blokem z v y š o v a l význam Německa ve s v ě t o v é p o l i t i c e a b y l o z ř e j m é , že se v y t v á ř í s i t u a c e , z c e l a o d l i š n á od obou s v ě t o v ý c h v á l e k , j e j i c h ž průběh a v ý s l e d e k dosud za s le p u ji e my š l e n í p ře váž né č á s t i našeho e x i l u . Po prvé v n a š í době s e Německo s t á v á sp o jencem m o c n o s t í , n a j e j i c h ž p ř í z n i z á v i s í naše o s v o b o z e n í a po prvé se t a k do stáváme dc s i t u a c e , že b y for m ál ně dosud e x i s t u j í c í č e s k o s l o v e n s k ý s t á t se mohl s t á t i poraženým n e p ř í t e l e m , k d e ž t o Německo členem v í t ě z n é k o a l i c e . To je s k u t e č n o s t a j e - l i n e p ř í j e m n á , nemůžeme j i o d s t r a n i t i t í m , že zavíráme před n í oči. R a d i l jsem p r o t o h l e d a t ř e š e n í našeho poměru s vy ho š tě ný m i N ě m c i , j e ž b y v y h o v ě l o tomu, na co ma jí n ár ok a nám s o u č a s n ě z a j i s t i l o .bez čeho nemůžeme u d r ž e t náš s t á t a b e z p e č n o s t ná ro d a . Č i n i l jsem t a k ne ze zájmu o p ro s p ě c h Němců,ale o náš p r o s p ě c h . Čím d ř í v e bychom b y l i v y ř e š i l i t e n problém t a k , a b y s p r a v e d l n o s t ř e š e n í b y l a z j e v n á záp adn í v e ř e j n o s t i a z a j i s t i l a nám t a k podporu západního v e ř e j n é h o mínění p r o t i přehnaným požadavkům e x t r é m i s t ů , tím s n a d n ě j š í b y b y l a dohoda. Čím d é l e se o d k l á d á , t í m n e s n a d n ě j š í bude, p r o t o ž e Němci z Č e s k o s l o v e n s k a s e r a d i k a l i s u j í , Německo, j e j i c h p ř i r o z e n ý o c h r á n c e , s e s t á v á ro k od roku m o c n ě jš í a v l i v n ě j š í a Západ t a k é vždy v í c e zapomíná na t o , co s e d ě l o od 1933 do 194-5 a v i d í dnes j i n á n e b e z p e č í , než b y l a ona od Německa.Byla doba, kdy Němci v y h o š t ě n í z Č e s k o s l o v e n s k a b y l i v Německu samém p o v a ž o v á n i za nepříjemnou p o l i t i c k o u a hospod ářskou p ř í t ě ž a na západě b u d i l p o h o r š e n í způ s o b , jímž b y l i v y h o š t ě n i , a l e ne v y h o š t ě n í samo. Dnes v Německu, j e ž do s áh lo s v r c h o v a n o s t i a n e z á v i s l o s t i na západu a s t a l o s e znovu mocenským č i n i t e l e m , v z r ů s t á s t a r ý n a c i o n a l i s m , jeh ož mocným a v l i v n ý m p od por ova te le m js o u n ě k t e r é s k u p i n y v y h o š t ě n c ů , k t e ř í j i ž dnes p ř e d s t a v u j í značnou p o l i t i c k o u moc. Každá p ř ip o m ín k a , že se poměry budou měnit a že se nemůžeme p ř e s p ř í l i š s p o l é h a t i na t o , že jsme k d y s i b y l i s p o j e n c i západu / k o l i k národů j i ž d o p l a t i l o d r a z e na t o t o s p o l é h á n í ! / , b y l a n ě k t e r ý m i skupinami e x i l u ozn ačena za zradu a druhými p ř e h l í ž e n a . F a n a t i k o v é s i to u d ě l a l i náramně jednoduché; s t a r a t se o o d v r á c e n í n e b e z p e č í , d á t i něco za t o , aby s e jednoho dne nemuselo d á t i za n i c , j e hanebné. J e d in ě spr ávn é j e z a v í r a t o č i a t v r d i t , že s k u t e č n o s t i n e e x i s t u j í a op ako vat l í b i v é f r á z e . F a n a t i k o v é m ěl i v e x i l u ú s p ěc h na c e lé čáře. P r o m e š k a l i jsme v š e c h n y p ř í l e ž i t o s t i s j e d n o t i t e x i l ve vzájemné důvě ř e , n e ř e š i l i jsme o t á z k u vzájemného poměru Čechů a S l o v á k ů a o t á z k u Němaů z Če s k o s l o v e n s k a . C e s t a do k a t a s t r o f y vede o b v y k l e p ře s p ř e h l í ž e n í problémů a je d l á ž d ě n a promeškanými p ř í l e ž i t o s t m i . F a n a t i k o v é n e v y d t ř í z l i v ě l i a n i n y n í , kdy m e z in á ro d ní s i t u a c e u k a z u j e z ř e j m ě j i na t o , co s e d a l o před n ě k o l i k a l e t y t o l i k o p ř e d v í d a t . Peroutka n a p s a l do dubnového č í s l a " Č e s k o s l o v e n s k ý c h n o v i n " č l á n e k , v němž připomíná n u t n o s t ř e š i t pr oblém, o němž t o l i k k ř i k l o u n ů p r o h l a š u j e , že n e e x i s t u j e . A d r , J a r o s l a v S t r á n s k ý s s s e š e l s vůdcem v y h o š t ě n ý c h Němců d r . von Lodgmanem v Nijmegen. pře d tí m j i ž p o s k y t l r o z h o v o r r e d a k t o r u New York er S t a a t s Z e it u n g
-
5
-
Hermannu W. G e a r t n e r o v i , v němž o d s o u d i l zp ů so b , jímž b y l i Němci z r e p u b l i k y v y h o š t ě n i a v y s l o v u j e oc h o tu v y j e d n á v a t s j e j i c h vedením. Neznám p l á n y d r . J a r o s l a v a S t r á n s k é h o a nevím a n i jak é p l á n y má F e rd in a n d p e r o u t k a a j a k s i ř e š e n í problému p ř e d s t a v u j e . Soudím p r o t o , že s úsudkem je p o t ř e b í p o č k a t , až bude známo v í c e . S l u š í t o l i k o v í t a t , ž e někdo c h áp e , že j e zde problém a má odvahu to ř í c i . F a n a t i k o v é s e v š a k n e p r o b u d i l i ze s v ý c h l i b ý c h snů j e š t ě a n i 195^. Československý zahraniční ú stav v e x i l u , i n s t i t u c e , j e j í ž s l o ž e n í je známo j e n zasvěcencům, k nimž n e p a t ř í m , v y d a l p r o t e s t n í p r o j e v a to z i n i c i a t i v y p r o f e s o r a H l a v a t é h o , k t e r ý j e v p o s l e d n í době h o r l i v ě n a b í z e n za nového vůdce e x i l u , A z a s e s l y š í m e z r á d c o v á n í , l a c i n á h e s l a , m íst o s t ř í z l i v é úvahy. D o p r a c o v a l t o e x i l opravdu už t a k d a l e k o , že z a t r a c u j e i t o , co nezná a p ř e d s t a v u j í s i " p r a c o v n í c i " e x i l u svou ú loh u t a k , že se bude za k ř i k o v a t ka ž d é h o , kdo s e o d v á ž í m y s l e t , m íst o aby p a p o u š k o v a l h e s l a , j e ž dávno z t r a t i l a s m y s l ? Ří ká s e , že koho bohové c h t ě j í z n i č i t , toho r a n í slepotou. N ě k t e ř í l i d é v n a š i c h ř a d á c h s e o s l e p u j í d o b r o v o l n ě , ja k o b y se konečné k a t a s t r o f y opravdu nemohli d o č k a t , R.
Kopecký
00000 000 00000 CO VYPRAVUJÍ NÁVŠTĚVNÍCI . xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V ne tu š en é míře o t e v ř e l y s e h r a n i c e pro n á v š t ě v n í k y ze do ČSR. O d j í ž d ě j í c e l é v ý p r a v y i j e d n o t l i v c i , mnozí v l a s t n í m i a u t y , N ejvětš í p r o c e n t o t v o ř í Němci, z ČSR o d s u n u t í . Je mnoho p ř í p a d ů , že c e s t u j í c í do ČSR p ř i j e d o u na č e s k o s l o v e n s k é h r a n i c e b e z potřeb néh o v i s a . V takovém p ř í p a dě t e l e f o n u j e p o h r a n i č n í ú ř e d n í k do Prahy a během t ř í hodin p ř i j d e t e l e f o n n í v y ř í z e n í z Pr a hy , V p oh ran ič ní m pásmu v š í ř c e 10 km nesmí c e s t u j í c í autem n i k d e z a s t a v i t a nesmí j e t i v e l k o u r y c h l o s t í . Všude p o t k á v á o z b r o j e n é p oh ra n ičn í hlídky. Téměř nikdo n e n í od h r a n i c až do c í l e n i j a k k o n t r o l o v á n . C izí a u t a a z v l á š t ě nové německé modely j s o u předmětem ž i v é h o zájmu č e s k o s l o v e n s k ý c h občanů a p ř i z a s t á v c e j e k a ž d ý c i z í vůz ihned ob kl o p en řadami d i v á k ů . M er c ed es y, Porche a dokonce i Vol kswagny j s o u předmětem o b d i v u . Jeden n á v š t ě v n í k nám s d ě l i l , ž e c e s t o u od s t á t n í h r a n i c e p ře s P l z e ň do Prahy p o t k a l c e l kem č t r n á c t a u t . Jakm il e se o k o l í d o z v í , že j e někde n á v š t ě v a ze západu, ne tr h n o u se n á v š t ě v y a mnozí m u s e l i vypnout zvo nky , aby jim z b y l a c h v i l k a pro navštívené. P ř i c h á z e j í v š a k h la v n ě s t a r š í l i d é , k t e ř í se z a j í m a j í o ’’o s o b n í z p r á v y " ze západu. V š i c h n i c h t ě j í s l y š e t "kdy to s k o n č í " , ja k á j e s k u t e č n á s i t u a c e a "kdy p ř i j d o u Američané do ČSR". Mládež se o t y t o o t á z k y v ě t š i n o u n e z a j í m á , a pokud n e n í či nn á v rů zn ýc h k o m u n i s t i c k ý c h o r g a n i s a c í c h , j e s i l n ě in filtrován a. I d ě t i r o d i č ů - nekomunistů m a jí s i l n ě z k r e s l e n é p ř e d s t a v y o p r v n í r e p u b l i c e , o západě a o skutečném ž i v o t ě zde. Jeden n á v š t ě v n í k v y p r á v ě l , že jeho syn ov ec n e c h t ě l a n i p ř i j m o u t š a t y , k t e r é mu n á v š t ě v n í k p ř i v e z l . . . K á ce ní s t a l i n i s m u j e pokládáno za pouhý manévr k o m u n i s t i c k ý c h s t r a n , k t e r ý s k o n č í b e z s k u t e čn é h o e f e k t u pro o s v o b o z o v a c í ú s i l í podmaněných národů. Jsou to o s o b n í b o j e mezi k o m u n is ti c k ý m i p o h l a v á r y a mají jen o k r a j o v ý význam. L i dé se mnoho z a j í m a j í o bud ování západoněmeské armády, a l e z Německa j e s t á l e v š e o b e c n ý s t r a c h . Mnoho l i d í j é zklamáno v y s í l á n í m z á p a dn íc h s t a n i c , k t e r é s l i b u j í pět l e t j i ž b l í z s k é o s v o b o z e n í a j e j i c h r e d a k t o ř i j s o u p r ý mnoho v z d á l e n i ' s k u t e č n é m u s t a v u ve v l a s t i . Mnohé r e l a c e p ů s o b í £>rý směšně a mnohé j i n é d e p r i m u j í c í m způsobem, NIKDO PRÝ SE NETÁZAL, CO DĚLAJÍ ČESKOSLOVENŠTÍ EXILOVÍ VEDOUCÍ A ČESKOSLOVENSKÉ EXILOVÉ ORGANISACE. Kdo d o s t i v y d ě l á v á , n e ž i je špatně, Mnozí o t e v ř e n ě k r i t i s u j í v lá d u a poměry a v š i c h n i o č e k á v a j í o s v o b o z e n í od Američanů, Ani A n g l i č a n i a n i F ra n co u zo vé j i ž n e j s o u v k u r s u . Po s t a v e n í n ě k t e r ý c h v r s t e v , jako a d v o k á t ů , s e o p r o t i d ř í v ě j š k u z l e p š i l o . Masa j e málo, a l e p r a ž s k á šunka a u z e n i n y j s o u p r ý s t á l e s t e j n ě dobr é.
-
4
-
Praha d ě l á š e d ý a unavený dojem. Ženy n e m aj í d ř í v ě j š í e l e g a n c i , a v š a k mnohé umělecké předměty j s o u v y s t a v e n y k p r o d e j i a r e p r e s e n t a t i v n í k l e n o t n i c t v í na P ř í k o p e c h n a b í z í š p e r k y , k t e r é p ř e d s t i h u j í š p e r k y zá p a d n í. C i g a r e t y j s o u l e v n é a d ob ré . P r o d l o u ž e n í v i s a n e č i n í žádný ch p o t í ž í , mnohým j e téměř vnucováno. Domy, i na Václ avs ké m n á m ě s t í , j s o u š p a t n ě u d rž o v á n y a v četných u l i c í c h vy p ad a jí s c h á t r a le . Nové s t a v b y j s o u v ‘'moskevském s t y l u ' a v pražském p r o s t ř e d í p ů s o b í c i z e a směšně. Mnoho žen ch odí po u l i c í c h v te p lá c íc h , kalhotech a š á tc íc h . V e l i k á sháňka je po ob rá zk o v ý c h č a s o p i s e c h a módních ž u r n á l e c h ze západu. A konečně: jeden n á v š t ě v n í k n a v š t í v i l s v o j i bývalou v ilu . B y l mu o c ho tn ě p o vo l en v s t u p a pokorně v y s l e c h n u t a v ý t k a , že ' ' d ř í v e to b y l o ve v ě t š í m po řá d ku ". A na c e s t u d a l o b y v a t e l bývalému m a j i t e l i k y t i c i k v ě t i n z j a r n í za hr a d y, Romy, oooo 000 oooo CÍRKEV BOJUJÍCÍ A
-
TRPÍCÍ .
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X xxx x x
Na l i s t i n ě jmen, o j e j i c h ž p r o p u š t ě n i s e z a s a d i l b r i t s k ý mi n i s t e r s k ý př e ds ed a Anthony Eden u p ř í l e ž i t o s t i n á v š t ě v y B u l g a n i n a a C h ru š č e va v A n g l i i , j e s t uvedeno t a k é jméno p r a ž s k é h o hrdinného a r c i b i s k u p a Dr Be rana, To t o jméno s y m b d i s u j e dnes pro nás i pro domov u t r p e n í a s t a v c í r k v e v Československu, N e s p o l e h l i v í k n ě ž í nesmí k á z a t . T i s í s e d uc hov ní ch n a c h á z í se v koncentračních táborech a in te rn ačn ích s t ř e d i s s í c h , V Jáchymovských do l e c h , kde j e s t nasa-zeno n ě k o l i k s e t k n ě ž í na t ě ž k o u p r á c i na povrchu i v do l e c h , j s o u i s o l o v á n i od o s t a t n í c h vězňů a n e j s o u jim p ř i z n á n y n e jm e n š í výho dy, - V Z e l i v i j e i n t e r n a č n í s t ř e d i s k o pro k n ě z e . Jsou tam i n t e r n o v á n i h l a v n ě p r e m o n s t r á t i a to p r o v i n c i á l o v é a p ř e d s t a v e n í řá d ů a k l á š t e r ů . Řádové s e s t r y js o u z a ř a z e n y do p r á c e v p rů my sl ový ch a zeměděl ských podnicích. Jsou p l a c e n y méně než o s t a t n í z a m ě s t n a n c i . P r a c í jim má b ý t znemožněn k o n v e n t n í ž i v o t a p r a v i d e l n ě j s o u p ř i d ě l o v á n y na n o č n í směny. Na S l o v e n s k u / v Ž i l i n ě , Trnavě / 300 s e s t e r b y l o n á h le pro p u ště no z nemoc n i č n í c h s l u ž e b , k d e p r a c o v a l y jako o š e t ř o v a t e l k y a i n s t r u m e n t á ř k y . Na j e j i c h m í s t a b y l y n a s a z e n y n e k v a l i f i k o v a n é s í l y , s nimiž n e j s o u s p o k o j e n i a n i " l i d o v í " p a c i e n t i , a n i l é k a ř i , s t ě ž u j í c í s i na neo dbo rno st a n e z k u š e n o s t nového personálu, Dr T r o c h t a j e Vězněn v t r e s t n i c i v L eo p o l d o v ě a jeho s t a r á matka, k t e r á ž i l a u něho, b y l a p o s l á n a do ©hudobince, Výchovný dům S a l e z i á nů v P ra z e - K o b y l i s í c h b y l zab rán pro p o t ř e b y armády. Na k o s t e l n í c h v ý v ě s n í c h t a b u l k á c h nesmí b ý t i u v e ř e j n ě n o jméno k n ě z e , k t e r ý č t e mši, p r o t o ž e by v ě ř í c í n e š l i na mše s l o u ž e n é '' vl ast en ec k ým i' * k n ě z i . Avšak a n i " V l a s t e n e č t í ’' k n ě ž í , t o j e s t t i , k t e ř í s e z a v á z a l i l o y a l i t o u k r e ž i m u , n e d a l i s vé p o d p i s y na požadované p r o h l á š e n í p r o t i V a t i k á n u . U p re m o n s tr á tů na S t r a h o v ě č e t l před časem mši jeden " v l a s t e n e c k ý 11 kněz . Když p ř í t o m n í v ě ř í c í u v i d ě l i p ř i c h á z e t i ho k o l t á ř i , o p u s t i l i k o s t e l všemi vchody. Zmíněný kn ěz b y l k r á t c e po t é n a l e z e n o b ě š e n ý , ^ - t a k hl u b o ce na něho z a p ů s o b i l o t e v ř e n ý p r o j e v hněvu a^pohrdání v ě ř í c í c h . Ž i v ě j e s l e d o v á n osud hrdinného a r c i b i s k u p a B e r a n a , a č k o l i v o jeho po b yt e n e n í věrohodných zp rá v . Jednu cobu b y l c v c i b i a k u y tír. J o s e i ^8cr;. n k o n í i « o ván t a k á v... s vtírá rociyt i. r o a u n i s t ó pozná l i , ž e n e z l o u ! s t a t e č n é h o j e h o d uc ha 4proto se tak o b á v a l i v l i v u t o h o t o s ku t eč n é h o a neo hroženého k n í ž e t e ducha t a k , že m í s t a jeho v ě z n ě n í t a j i l i a s t ř í d a l i . Režim s e n e š t í t i l sáhnout a n i na k o s t e l n í vzácné o b r a z y , me š n í r o u c h a , k r u c i f i x y a vz á c n é s o c h y , z v l á š t ě ze z r u š e n ý c h a zabavených k l á š t e r ů a pr odává t y t o památky na a u k c í c h na západě za t v r d é v a l u t y . V budo v á c h za bavených k l á š t e r ů j s o u u m ís t ě n y v o j e n s k é , o d b o r á ř s k á , p o l i c e j n í a mlá d e ž n i c k é u č i l i š t ě a na p r ů č e l í c h z á ř í rudé p ě t i c í p é hv ěz d y. K o s t e l y j s o u p ln é v ě ř í c í c h a a t m o s f é r a připomíhá n e j h o r š í do bu P r o t e k t o r á t u , Vzorem odporu z ů s t á v á e p i s k o p á t a v ě r n o s t k n ě ž í i v ě ř í c í c h svým vězněným a týraným biskupům, _ n R‘
-
5
-
J. Jarek* PRÁVNÍ POSTAVENÍ CIZINCE V HOLANDSKU.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Není to j e n náhodou,že bychom v n a š i c h k n ih o vn á ch marně h l e d a l i t ř e b a j e d i n ý . v í c e méně ú p l n ý soubor u s t a n o v e n í , k t e r á o v l á d a j í p r á v n í p o s t a v e n í c i z i n c e v Holandsku. Musíme s i j i ž od samého z a č á t k u u v ě d o m i t i s k u t e č n o s t , že ho la n d s k é c i z i n e c k é právo n e n í k o d i f i k o v á n o , a l e j e r o z p t ý l e n o v ř a d ě z á k o n ů , u s t a n o v e n í , p ř e d p i s ů a n a ř í z e n í n e j r o z l i ě n ě j š í h o d r u h u , k t e r é mimo to p o c h á z e j í od rů z n ý c h i n s t a n c í . Tím je t a k é možno v y s v ě t l i t i , proč a u t o ř i , k t e ř í z v o l i l i o t á z ku c i z i n e c k é h o p r á v a za předmět s v ý c h po j e d n á n í , n i k d y j i n e p r o b r a l i v c e l k u , nýbr ž s n a ž i l i s e n a n e j v ý š e d o t k n o u t i je n p o s t r a n n í o t á z k y nebo u r č i t é h o f r a g mentu a p ř i tom d á v a l i v í c e p ř e d n o s t a k t u a l i t ě n e ž l i ú p l n o s t i . Pramen c i z i n e c k é h o p rá va v Holandsku musíme h l e d a t i j a k v právu k o d i f i kovaném t a k i v p rá vu obyčejovém. Ke každému tomuto právnímu prameni za s e n á l e ž í p r a v i d l a národ níh o i mez inárodního p r á v a , K nepsaným p r a v i d l ů m mezinárodního p rá va c i z i n e c k é h o můžeme z a ř a d i t i n ě k t e r é vš e ob e cn é z á s a d y , v ě t š i n o u r á z u humanitního. M ezinárodní k o l e k t i v n í s t a t u t p r á v n í t ý k a j í c í p ráv ní ho p o s t a v e n í c i z i n c ů do dneška c h y b í . Pr ot o u z a v ř e l o Holandsko b i l a t e r á l n í smlouvy s řadou c i z í c h m o c n o s t í , jako smlouvy o v y d á n í , u s a z o v á n í a za m ě st n á v á n í c i z i n c ů , j a k o ž i n ě k t e r é k o l e k t i v n í t r a k t á t y t ý k a j í c í se mezinár od níh o p rá va soukromého. V národním právu nalezneme v e d l e zákona z 13. sr p na 1349 / S . 39/ | k t e r ý jedná o p ř i p u š t ě n í a v y p o v ě z e n í c i z i n c ů , c e l o u řa du u s t a n o v e n í s t á t o p r á v n í c h a a d m i n i s t r a t i v n í c h v z t a h u j í c í c h se na v y d á n í / e x t r a d i c i / c i z i n c ů , n a vy k o n á v á n í ob ča n s k ý ch p r á v , u p r a v u j í c í c h jmenování c i z i n c ů do ř í š s k ý c h s l u ž e b a j e j i c h v o je n s ko u p o v i n n o s t , možnost zamě stn ání neb v y k o n á v á n í svobodných p o v o l á n í , s k l á d á n í u n i v e r s i t n í c h zkou šek a . t , d . Dále je nutno zde j m é n o v a t i z á k o n ík y občan s k ý , p r o c e s n í , obchodní a t r e s t n í , k t e r é r o v n ě ž t v o ř í prameny p rá vn í h o p o s t a v e n í c i z i n c ů . Též o b y č e j o v é právo zau jímá d ů l e ž i t é m í s t o , j a k p o z d ě j i u v i d í m e . Kdybychom c h t ě l i p o z n a t i d ě j i n y b o j e , k t e r ý se od eh ráv á mezi "skutečným" právním p o s ta v e n í m c i z i n c e a zásadami v y s l o v e n ý m i zák on od ár c em ,m u se li bychom n a h l é d n o u t i do n e j s t a r š í k o n s t i t u c e našeho k r á l o v s t v í . B y l a to ú s t a v a z roku 1815, k t e r á j o prvé p o j a l a do člá nk u 4. n á s l e d u j í c í u s t a n o v e n í : ’'V š i c h n i ,kdo se z d r ž u j í na území ř í š e , a í j s o u j e j í o b y v a t e l é nebo c i z i n c i , m a j í s t e j n ý n á ro k na ochranu osob a s t a t k ů . " V l á d a b y l a n á z o r u , ž e č l á n e k 4 . j í ponechává v o l n o s t r o z h o d o v á n í v b r á n ě n í c i z i n c ů m ke vs t u p u do země,nebo je ze země v y p o v ě d ě t i . Že t a t o pravomoc je nutná a s p r a v e d l i v á , b y l o vš e ob e cn ě u z n á v á n o , avs ak že by t a t o pravomoc b y l a t é ž ob saž en a v tomto č l á n k u , b y l o r á z n ě p o p í r á n o . Van Hogendorp a Thorbecke pouka z o v a l i na jeho n e ú p l n o s t a ž á d a l i , a b y b y l do pln ěn . Po d lo u h ýc h b o j í c h b y l ko nečně p ř i změně ú s t a v y v r o c e 1343 p ř i p o j e n druhý o d s t a v e c z n ě j í c í : ''zákon ř í d í p ř i p u š t ě n í a v y p o v ě z e n í c i z i n c ů a s t a n o v í všeo be cné podmínky,na j e j i c h ž zá k l a d ě mohou b ý t i u z a v í r á n y smlouvy s c i z í m i mocnostmi o e x t r a d i c i c i z í c h s t á t n í c h p ř í s l u š n í k ů . 11 Zákon,na k t e r ý p ou ka zu je druhý o d s t a v e c člán ku 4 . , b y l vydán dne 13. s r p na 1349 / S . 39/V Pojed ná vá o p ř i p u š t ě n í a v y p o v ě z e n í c i z i n c ů . Až do roku 1375 o b s a h o v a l t e n t o zákon t é ž podmínky,pod k t e r ý m i se mohly u z a v í r a t i smlouvy s c i z í m i mocnostmi o v y d á v á n í / e x t r a d i c i / c i z i n c ů , a v š a k zákonem ze 6 , dubna l t 575 / s . 66/ b y l a t a t o pravomoe upravena o d d ě le n ě . Tendenci c i z i n e c k é h o zákona bychom mohli o p s a t i n á s l e d o v n ě : d á t i v lá d ě možnost v y h o s t i t i a d o n u t i t i k o p u š t ě n í země toho c i z i n c e , jehož p ř í t o m n o s t v zemi j e ne bezpečhá veřejnému k l i d u a pořádku,nebo c i z i n c e , k t e r ý j e na o b t í ž t í m , ž e nemá p r o s t ř e d k ů k ž i v o b y t í nebo nemůže z í s k a t i zam ě stn á ní . Po dl e systému t o h o t o zákona mělo p ř i p u š t ě n í c i z i n c e do země p ř e d c h á z e t i p r o v ě ř e n í p o l i c i í , z d a c i z i n c ů v m a j e t e k v y h o v u j e předepsané h r a n i c i zámožno s t i a zda se c i z i n e c může řá dn č l e g i t i m o v a t i . V l a s t n i l - l i . p l a t n ý p a s , m ě l prát/o ž á d a t i o p ř i p u š t ě n í , n e b o t v p a r a g r a f u druhém se ř í k á ; p ř i p u š t ě n í s e d ě j e na z á k l a d ě p la t n é h o pasu; p a r a g r a f t ř e t í d o v o l o v a l p ř i p u š t ě n í i na p r o p a d l ý pau a p a r a g r a f č t v r t ý dokonce i na pouhou p ř i h l á š k u u p o l i c i e , a l e j i s t ě n e n í t ř e b a
-
6
-
zdůrazňovat!,že v takovém případě byl cizinec důkladně prověřen,hlavně zda není závady s hlediska bezpečnosti státu, "¿působ připuštění1' je předepsán paragrafem pátým, Pozůstává v tom,že^ v elitel policie pohraniční obce nebo na samotných hranicích v^staví_cestovní pas a pas pobytu /reis- en verblifp as/. Zda pro stále se zvětšující cestovní řucE,či~ž~jiňych~ďůvodu7óď~žkóumaňí""hranice blahobytu se upustilo a k vystave ní uvedených p&sů ,i když o ně cizinec výslovně požádal,nedošlo. Je tedy skuteč ností,že v zemi není ani jeden oficielně připuštěný cizinec. Vstup do země dě je se z blahovůle policie a~vsichni cizin ci v zemi se zdržující každým okamži kem jsou k disposici /t e r beschikking/ p o lic ii! Z celého cizineckého zákona zůstal v platnosti pouze paragraf devátý, který ponechává otevřenou možnost všechny nepřipuštěné cizince - a v Holandsku jsou jen nepřipuštění cizin ci - vysaditi přes hranice.
U t v o ř i l o s e t e d y právo o b y č e j o v é , k t e r é n e u ž ív á n ím p ř e d p i s ů c i z i n e c k é h o zákona c e l ý zákon - kromě p a r a g r a f u d evá té ho - v y ř a d i l o . S v ě t o v o u v á l k o u 1914 - 191á n a s t a l a v c i z i n e c k é m ruchu v e l i k á změna, k t e r á n u t i l a k op a tř en í m t ý k a j í c í m se hl a v n ě omezení volného pobytu c i z i n c ů , . Koncem v á l k y n a c h á z e l se v zémi v e l i k ý p o č e t c i z i n c ů , z v e l k é č á s t i n e ž á d o u c í c h ž i v l ů , j e j i c h ž v y h o š t ě n í pomocí zákona z roku l d 49 n e b y lo možno p r o v é s t i . B y l i to v ě t š i n o u d e s e r t é ř i a o b y v a t e l é území obsazeného n e p ř í t e l e m /Němci/ a t u d í ž z b a v e n í s e j i c h by s e udál o p r o t i duchu zákona a v ů l i zá k ono dár ce . M u si lo b ý t i n a l e z e n o j i n é v ý c h o d i s k o . Nutná u s t a n o v e n í , k t e r á umožňovala p ř í s n o u k o n t r o l u c i z i n c ů v zemi s e z d r ž u j í c í c h a k t e r á n a ř i z o v a l a i j e j i c h i n t e r n a c i a b y l a p r o to i přechodného r á z u , b y l e p o j a t a do zákona ze 1 7 , č e r v e n c e 191d / S . 4 1 0 / , B l i ž š í p ř e d p i s y t ý k a j í c í s e dohledu na c i z i n c e j s o u s h r n u t y do " V r e e m d e l i n g e n r e g l e ment" /K, B. 16, s rp n a 191d , S , 521;pozměněn K . B . 14. ř í j n a 193j , S . 252; 3 * k v ě t n a 1939, S , 240/ , k t e r ý n a ř i z u j e z ř í z e n í "V r e e m d e li n g e .n d ie n s t" a u p r a v u j e j e j í p r a vomoc, S u s t á l e n í m poměrů u p o u š t ě l o se od v y k o n á v á n í pravomoci v r e e m d e l i n g e n d í e n s t , a l e počátkem druhé s v ě t o v é v á l k y 1939-1945 nový proud c i z i n c ů p ř e š e l h r a n i c e s t á t u a po v á l c e t i s í c e p o l i t i c k ý c h u p r c h l í k ů ze zemí ob s az en ý ch komu n i s t y h l e d a j í zde ú t o č i š t ě . To mělo za n á s l e d e k o ž i v e n í č i n n o s t i v r e e m d e l i n g e n d i e n s t a s t a r ý c h n a ř í z e n í , jako na p ř í k l a d povinné h l á š e n í p ř e n o c o v á n í c i z i n c ů , d a t u j í c í se z roku 1939. Roku 1913 bylo nařízeno,že každý cizinec dožadující -se vstupu do země musí předložití platný pas opatřený holandským visem. Ale postupem času a na základě vzájemných smluv s cizími státy od požadování visa se upouštělo.Paso vá kontrola,je jíš účelem je vykonávati dozor na vstupující do země cizince,má základ v zákoně z 10. ledna 1920 / S , 11/ , pozměněném 29. června 1925 / S . 30< 3/ a 1 6 , září 1939 / S . 203/. S r o s t o u c í n e z a m ě s t n a n o s t í b y l a nutná o p a t ř e n í ku ochra ně domácího p r a co vn íh o tr h u p r o t i k o n k u r u j í c í m c i z i n c ů m , Holandská v l á d a se. dlouho s n a ž i l a hosp od ář sko u svobodu u ^ r ž e t i j á l e konečně musela c h r á n i t i o b y v a t e l e své země. S t á t y , k t e r é j i ž dlouho před tí m p ř i k r o č i l y k těmto om e ze ní m ,b y ly p ř í k l a d e m , T a k s e z r o d i l zákon ze 16, k v ě t n a 1934 /S, 257/ » k t e r ý ponechává v l á d ě možnost n a ř í d i t i , ž e z a m ě s t n a v a t e l é n e s m ě j í p ř i j í m a t i do zamě stn ání c i z i n c e b e z p o v o l e n í mi n i s t e r s t v a s o c i á l n í p éč e. Toto p o v o l e n í vydává m i n i s t e r s t v o je n t e h d y , j e - l i pro d o t y č n ý obor p r á c e n e d o s t a t e k s i l h o l a n d s k ý c h . Tento s ys té m b y l p o z d ě j i r o z š í ř e n zákonem z 22, dubna 1937 / S . 626/ i na v y k o n á v á n í svob odných p o v o l á n í a o b ch o do v án í. Vlá da může n a ř í d i t i , ž e c i z i n s i s v á p o v o l á n í n e s m ě j í v y k o n á v a t i b e z s v o l e n í m i n i s t e r s t v a obchodu. Nezaměstnanost v ř a d á c h i n t e l i g e n c e v y v o l a l a zákon z 15. ř í j n a 1933 /S. ^[7/ něhož m i n i s t e r s t v o š k o l s t v í a n á r o d n í o s v ě t y může b r á n i t i z á p i s u c i z i n c ů na u n i v e r s i t á c h 5 t e c h n i c e . Kromě toho v l á d a může d l e zákona z 31*květ .a -934 / S . 2d5/ b r á n i t i c i z i n c ů m ve s k l á d á n í u n i v e r s i t n í c h zkoušek. Tato v ý š e uvedená u s t a n o v e n í značně z h o r š i l a p r á v n í p o s t a v e n í c i z i n c e
7 o p r o t i d ř í v ě j š í době. Všechna t a t o u s t a n o v e n í b y l a myšlena pouze na p ře ch o d nou d o b u , a l e n á v r a t k d ř í v ě j š í v o l n o s t i nemůžeme v dohledné době o č e k á v a t i . Mohli bychom s i j e š t ě p o l o ž i t í o t á z k u j a k vypadá pra xe v p r o v á d ě n í t ě c h to o p a t ř e n í , Rychlým vzestupem b l a h o b y t u s t á l e v z r ů s t á pop tá v ka po p r a c o v n í c h s i l á c h a p ro t o p ř i c h á z e j í t i s í c e c i z i n c ů do Holandska l á k a n ý c h z d e j š í konjunk tu r o u a dobrými p l a t y , V r o c e 1955 s t u d o v a l o na v y s o k ý c h š k o l á c h v Holandsku vÍ6e n e ž l i 3*000 c i z i n c ů a ho l and sk á v l á d a p o s k y t u j e ka žd or o čn ě v e l i k ý p o č e t s t i p e n d i í c i z o z e m ským studentům,. Nesmí se v š a k z a p o m í n a t i , ž e p ř e d p i s y v ý š e uvedené j s o u s t á l e p l a t n é a že v p ř í p a d ě ho spod ářské k r i s e je v l á d a v plném r o z s a h u může u p l a t n o v a t i . -
/ Psáno v k v ě t n u 1956, U t r e c h t . / 00000 000 00000 0000000000000000000000oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo P o j e d n á n í t é h o ž a u t o r a o "PRÁVNÍM POSTAVENÍ POLITICKÝCH UPRCHLÍKŮ V HOLANDSKU1'
přineseme v některém z n e j b l i ž š í c h č í s e l .
Redakc e. 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 Z NOVÉ POLITICKÉ LITERATURY . xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Každá v á l k a j e p ro v á z en a z á p l a v o u v á l e č n é l i t e r a t u r y , b e l e t r i s t i o ké i n e b e l e t r i s t i c k é , j e ž se s n a ž í z a c h y t i t i v á l e č n é d ě j e v c e l k u neb j e d n o t l i v o s t e c h , s t e jně jako p o l i t i c k é p o z a d í v z n i k u v á l k y , j e j í h o průběhu a n á s l e d k ů . A s t e j n ě r y c h l e , j a k o se t a t o z á p l a v a p ř i v a l í , z a s e z m i z í a t e p r v e za n ě j a k ý čas s e o b j e v í druhá j e j í v l n a . T a ko v á to v l n a z a p l a v i l a v p o s l e d n í c h l e t e c h B r i t a n n i i a máme zde n y n í b e z p o č e t k n i h , j e d n a j í c í c h o osudech j e d n o t l i v c ů nebo n á r o dů, N ě k t e ré z n i c h j s o u n o v é , j i n é za s e j s o u le v n ý m i p ř e t i s k y kn ih j i ž d ř í v e v y š l ý c h . Mezi nimi j e i k n i h a , k t e r á mne před l e t y z a u j a l a a l e nakonec t ě ž c e d e p r i m o v a l a a j e j í ž s v ě d e c t v í má z v l á š t n í význam pro d ů v ě ř i v ě j š í č á s t e m i g ra c e , Je to " E a s t e r n a p p r o a c h e s ", j e ž n a p s a l F i t z r o y Maclean. Autor b y l jako mladý p r o f e s i o n á l n í d ip lo m a t na v e l v y s l a n e c t v í v P a ř í ž i , Zájem o ř e č í , o l i d i a o d o b r o d r u ž s t v í ho p ř i m ě l , ž e p o ž á d a l o p ř e l o mení z P a ř í ž e do Moskvy, N a u č i l s e r u s k ý a k n e l i b o s t i s o v ě t s k ý c h úřa dů c e s t o v a l po SSSR,někdy s povo len ím pod do zor em ,o bč as b e z p o v o l e n í - s návratem vždy pod dozorem. D o s t a l s e t a k až na h r a n i c e P e r s i e , A f g a n i s t a n u a do Mongolská a p o z n a l t a k l é p e , n e ž k t e r ý k o l i j i n ý b r i t s k ý d ip lo m a t S o v ě t s k ý s v a z před v á l k o u . V á l k a ho z a s t i h l a v Lond ýně ,v m i n i s t e r s t v u z a h r a n i č í . Ihned pomý š l e l , j a k se d o s t a t do armády - s l u ž b a v m i n i s t e r s t v u mu z a b r a ň o v a l a n a r u k o v a t . Ž á d o s t i , a b y mohl o d e j i t i z m i n i s t e r s t v a na v o j n u b y l y za m ítá ny . Pak a l e o b j e v i l v p ř e d p i s e c h mezeru. Z j i s t i l , ž e k a ž d ý ú ř e d n í k m i n i s t e r s t v a , k t e r ý ka n d id u je do p a r l a m e n t u , s e musí v z d á t i svého m í s t a . Oznámil t e d y , ž e bude k a n d id o v a t za p o s l a n c e v d o p l ň o v a c í v o l b ě , b y l p r o p u š tě n z úřadu a n e p r o d le n ě se d a l o d v é s t i a n a r u k o v a l jako p r o s t ý v o j í n , A když m i n i s t e r s t v o z a č a l o s e z a j í m a t o t o , z d a s k u t e č n ě n a s t o u p i l p o l i t i c k o u k a r i é r u , v z a l s i na v o j n ě d o v o l e n o u , a b y mohl kan d i d o v a t za k o n s e r v a t i v n í s t r a n u v jedné d o p l ň u j í c í v o l b ě . B y l z v o l e n , a l e svým v o l i č ů m ř e k l přede m,že po dobu v á l k y ho ve sněmovně n e u v i d í , p r o t o ž e bude na v o j n ě . V o j í n Maclean s e s t a l pomalu p o d d ů s t o jn ík e m , p a k d ů s t o jn í k e m a p r o t o ž e o b y č e j n é v o j a n č e n í b y l o p ř í l i š n e z a j í m a v é , z a b r o u s i l do s l u ž b y , k d e se mohl ú č a s t n i t t a k o v ý c h z a j í m a v ý c h a k c í , j a k o j e s a b o t á ž za n e p ř á t e l s k o u f r o n t o u , ú n o s ne p ř á t e l s k é h o g e n e r á l a a nakonec pobyt mezi p a r t i z á n y v J u g o s l á v i i . Nakonec jako b r i g á d n í g e n e r á l b y l b r i t s k ý m vojenským zástupcem u T i t a . A v z p o m í n k y , j e ž p s a l jako p o s l a n e c k o n s e r v a t i v n í s t r a n y /dnes je parlamentním podnájemníkem v mini s t e r s t v u v á l k y , což j e fu nk ce j a k é h o s i n i ž š í h o m i n i s t r a / s e č t o u jako n a p ín a v ý román. A l e č t o u se t a k é jako z a jí m a v é p o u č e n í , j a k o v a r i a c e na H a v l í č k ů v e p i gram "NechoS Vašku s pány na l e d , . . "
- a Maclean v ý p r a v u j e , j a k v době k d y se j e d n a l o o t o m , m á - l i b ý t i ho zen p ř e s palubu g e n e r á l M i h a j l o v i č a k r á l P e t r . r e f e r o v a l m i n is te rs k é m u p ř e d s e d o v i C h u r c h i l l o v i , ž e T i t o a o s t á n í v ů d c i jeho h n u t í j s o u z j e v n ě a doznané k o m u n is t y a že s y s t é m , k t e r ý v y t v o ř í bude n e v y h n u t e ln ě p o d le s o v ě t s k é h o vzoru^a že se v š í p r a v d ě p o d o b n o s t í budou pevně o r i e n t o v á n i na S o v ě t s k ý s v a z . OdpověO m i n i s t e r s k é h o p ř e d s e d y v y ř e š i l a mé p o c h y b n o s t i , p t a l s e : "Máte v umyslu se po v á l c e u s a d i t i v J u g o s l á v i i ? 11 Odpověděl jsem: "Ne1'. "Já t a k é n e " , ř e k l C h u r c h x i l , "A za t ě c h t o o k o l n o s t í čím méně se b u d e te vy nebo j á s t a r a t o t o , j a k ý druh v l á dy n a s t o l í , t í m l é p e , , . » Co nás zají má j e , k d o z n i c h p ů s o b í v í c e škod Němcům, Maclean c i t u j e j e š t ě jeden p r o j e v C h u r c h i l l ů v , p r o n e s e n ý 1t í . l e d n a 1945: ''Nemáme žádný z v l á š t n í zájem na tom, ja k ý p o l i t i c k ý s y s té m z v í t ě z í v Ju g o s l á v i i , M y s lí m , ž e málo l i d í v B r i t a n n i i bude v í c e p o t ě š e n o nebo v í c e s k l í č e no pro p ř í š t í ú s t a v u J u g o s l á v i e , ' ' Po nedávné C h u r c h i l l o v ě ř e č i v Cáchách mnoho l i d í s e d i v i l o , j a k j i . u v é s t i v s o u l a d s jeho ř e č í , ve F u l t o n u . A l e vz n eše né z á s a d y b ý v a j í v e lm i ča s t o je n p l á š t í k e m pro n?co d o c e l a j i n é h o . L i d é , z á v i s l í na úm yslech mocných t o hoto s v ě t a u č i n í d o b ř e , n e s p ě c h á j í - l i s v í r o u ve zvučná s l o v a v e l k ý c h mužů. Čím v í c e v í č l o v ě k ze z á k u l i s í , t í m je o p a t r n ě j š í . U t i š t ě n í a u j a ř m e n í , s l a b í a bezmocní nemohou b ý t i n i k d y d o s t o p a t r n í a n e d ů v ě ř i v í . C riticu s ooo 000 ooo PO NAVRÁTILCÍCH
"NÁVŠTĚVNÍCI" . xxxxxxxxxxxxXxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Na obou s t c a n á c h ž e l e z n é opony j e s t n a p r o s t o j a s n é , ž e akce komu n i s t i c k ý c h s a t e l i t n í c h režim ů,kterým i b y l i u p r c h l í c i lá k á n i k n á v r a tu ,s k o n č ily naprostým fiaskem. P ro t o se t a k é k o m u n i s t i c k é r e ž i m y n e c h l u b í celkovým počtem n a v r á t i l c ů , p o n ě v a d ž i kdyby s i b y l i t r o u f l i p o č e t j e j i c h u dat i n ě k o l i k r á t e zvětšeným č í s l e m , p o ř á d b y to b y l ú s p ěc h v e l i c e pochybný* A kdybychom mohli ze s k u t e č n é h o p o č t u n a v r á t i l c ů o d e č í s t i komunistickým režimem k n á v r a t u vy zvaná i n d i v i d u a , k t e r á b y l a zp ě t p o v o lá n a po s p l n ě n í - neb t a k é pro neúspěšné p l n ě n í ú k o l ů , p r o něž b y l a k o m u n is ti c k ý m i E s t é b á k y mezí e x u l a n t y v y s l á n a , z b y l o by č í s l o ž a lo s tn ě nepatrné. S l e d o v a l i - l i jsme občas z p r á v y "Hlasu domova"',týdenníku vydá van é ho pražským režimem a ve velkém p oč tu z a s í l a n é h o do c e l é h o s v ě t a je n za t í m ú č e l e m , a b y s e snad p o d a ř i l o j e š t ě n ě k o l i k n e š ť a s t n í k ů z l á k a t i neb vynucenými d o p i s y r o d i č ů d o n u t i t i k n á v r a t u , m o h l i jsme z j i s t i t i v š e l i j a k é i d o c e l a humor né p ř í p a d y . Jako p ř í p a d tak ové ho S l á v e č k a Doubka. Ve 14t i l e t e c h svého věku u p r c h l z domova, V e m i g r a c i p ř e d s t í r a l hluboké náboženské z a n í c e n í / d á v a l se p r a v i d e l n ě " n a l é z t i " pobožně s e modle v k o s t e l e / a p od v á d ě l k n ě z e , v j i c h ž dů v ě r u se v e t ř e l . T i mu p o z d ě j i o p a t ř i l i i s ti p e n d i u m a c e l é z a o p a t ř e n í v odbor né š k o l e p o b l í ž e P a ř í ž e , V i 6 t i l e t e c h svého věku p r c h a l v í c e k r á t e v týdnu z t o h o t o i n t e r n á t u p ře s hradbu a t r á v i l c e l é noce s p a ř í ž s k ý m i p r o s t i t u t k a m i . Po n ě k o l i k e r é m p ř i s t i ž e n í b y l o mu pohroženo vy lo u če ní m / a b y l b y b ý v a l v y l o u čen i h n e d , k d y b y n e b y lo s o u c i t u nad jeho osudem e x u l a n t a / . V y l o u p i l zamčené z á su v k y s v ý c h s p o l u ž á k ů , o d c i z i l p e n í z e a š a t y a u p r c h l do B e l g i e - i l l e g á l n ě , b e z d o k la d ů . B r z y měl t a k é tam p o t í ž e s p o l i c i í z důvodů k r i m x n e l n í c h , u p r c h l t e d y z B e l g i e do Holandska, Opět v š a k po z n a l , ž e mu i zde h o ř í půda pod nohama, když z v ě d ě l , ž e b y l a vy žád án a z p r á v a o něm od f r a n c o u z s k ý c h a b e l g i c k ý c h úřadů . O d c i z i l t e d y b i c y k l a u p r c h l na něm do N ě m e c k a . . . . A p o z d ě j i jsme se d o č e t l i v "H la s e c h domova" a dokonce i v o f i c i e l n í m orgánu K om un ist ic ké s t r a n y Č e s k o s l o v e n s k a v pražském "Rudém p r á v u " , ž e t e n t o S l á v a Doubek d r ž e l " t i s k o v o u kon f e r e n c i " v Po d ěb ra de ch ,n a n í ž v p ř í t o m n o s t i j e d n o s t o s e d m d e s á t i ž u r n a l i s t ů a f u n k c i o n á ř ů k o m u n i s t i c k ý c h úřadů a k r a j s k ý c h , o k t e s n í c h i m í s t n í c h n á r o d n í c h v ý b o rů b a r v i t ě l í č i l ,fb í d n é " poměry ž i v o t a na západě. 0 k o l i k a " n a v r á t i l c í c h " by s e d a l o na p s a t mnoho podobného - a t a ké j e š t ě mnohem h o r š í h o . To v š a k komunistům n e v a d í . Oni v ě d í , s kým mají co dě
-
9
-
l a t , a l e v š e je
jim dobré pro j e j i c h propagandu. Když s e jim n e p o d a ř i l a akce s n a v r á t i l c i . p o k o u š e j í o novou akci^ s t a k zvanými '‘n á v š t ě v n í k y ’’, U v o l n i l i omezení a p o v o l i l i ve v ě t š í m p o č tu n á v š t ě v y rodinným p ř í s l u š n í k ů m , p r a v i d e l n ě matk ám .kter é p ř i j í ž d ě j í n a v š t í v í t i s v é d c e r y provdané za c i z i n c e a u s e d l é s nimi v cizině® V n ě k o l i k a p ř í p a d e c h snad po v o l i l i i n á v š t ě v u rodinným p ř í s l u š n í k ů m e x u l a n t ů - pc.-hogiooXuS p ře d e v š ím ta k e t ě m , k t e ř í se za e x u l a n t y pouze v y d á v a j í , tí&i.orV:y jmé nemohou b ý t i t i t o n á v š t ě v n í c i v š i c h n i šmahem p o v a ž o v á n i za ko m u n is ti ck ým i E s t é b á k y š k o l e n é š p i o n y , m ů ž e me v š a k b ý t i j i s t i , ž e v š i c h n i - i t i n e š k o l e n í - budou po svém n á v r a t u d ů k l a d ně v y s l ý c h á n i k o m u n is ti c k ý m i a g e n t y a že i nepřímo do j e j i c h o k o l í v y s la n ý m i z v ě d y , k t e ř í budou p ř e d s t í r a t i "soukromý z á je m 1',bude z j i š t o v á n o v š e , c o bude pro k o m u n i s t i c k o u p o l i c i i z a j í m a v é . Nutno s tí m p o č í t a t i . Hlavním úkolem t ě c h t o n á v š t ě v n í k ů j e s t v š a k p ř e d s t í r a t i , že komu nismus n e n í j i ž t a k z l ý , ž e s e doma li d e m d a ř í ce lke m dobře a že v rámci ' ' k o e x i s t e n c e " má k o m u n i s t i c k ý r e ž i m p o c t i v ě v úmyslu o d s t r a n í t i a že j i ž o d s t r a ň u j e v ě t š i n u t ě c h t e r o r i s t i c k ý c h o p a t ř e n í , j i c h ž z a v e d e n í , pokud je budou muset doz n a t i , b u d o u pravděpodobně t a k é s v á d ě t i je n a jen na S t a l i n a * Vžd yí j i ž s t u d e n t i v P ra ze p o ř á d a l i po dl ou hý c h l e t e c h opět " m a j a l e s " a v průvodu Prahou byl*, jim do vo le no n e s e n í s t a n d a r t s posměšnými n á p i s y n e j e n p r o t i S t a l i n o v i a s t a l i n i s m u , a v š a k i s posměšky na v l á d n í ú ř a d y a b y r o k r a c i i . V ě ř í m e , ž e n a j d e se mezi u p r c h l í k y v e l i c e málo t ě c h , k t e ř í budou o c h o t n í v t u t o změnu v ě ř i t i . V ž d y í o n i p r ý j s o u t i k o m u n i s t i č t í E s té b á . c i Scho p n i . i ž e r t o v a t a ř í c i m a tc e, kt er g ř je de n a v š t í v i t i s v o j i d c e r u na západ; "Vždyí t a v a š e d c e r a je pro nás v l a s t n ě z rá d k y n ě " - a p o v o l e n í k v ý j e z d u matce d á t . D a l i - l i by s e snad n ě k t e ř í u p r c h l í c i tí m o k l a m a t , j a k bychom se pak mohli d i v i t , b y l i - l i b y i o b y v a t e l é zá p a d n í ch s t á t ů t a k é t a k n a i v n í a l e h k o m y s l n í . J i s t é j e , že j e t o pouze o b r a t v t a k t i c e , k t e r ý um ožn il a komunismu smrt S t a l i n o v a , n e b o í jemu by j i ž n e b y lo u v ě ř e n o , kdyby s e b y l o něco podobného, jako B u l g a n i n a Chruščev,pokoušel. Komunisté ni k d e a n i o p íS n e u s t o u p i l i a n e u s t o u p í . D e m o b i l i s u j í snad 1 , 200.000 p ř í s l u š n í k ů své armády, - snad ta k é n i k o l i , n e b o í n i k d o , a n i s a motní občané S o v ě t s k é h o s v a z u nebudou moci z k o n t r o l o v a t i , k o l i k v o j í n ů b y l o s k u t e č n ě d e m o b i l i s o v á n o , I kdyby v š a k S o v ě t s k ý s v a z d e m o b i l i s o v a l s k u t e č n o c e l ý j i m i udaný p o č e t , z ů s t a n e i na d á le po č et ní m stavem své armády d a le k o s i l n ě j š í , n e ž vš e c h n y o s t a t n í ko mun istickým i m p e ri a li s m em ohrožované s t á t y dohromady. Pokud se pak t ý k á v ý s l e d k u j e d n á n í b o l š e v i c k ý c h z a t ím j e š t ě k a marádů B u l g a n i n a a C hr u š če va v A n g l i i , s t a č í je n p ř e č í s t , 90 o něm ř í k á Eden a Adenauer. p ř e d s e d a a n g l i c k é v l á d y Antony Eden ve své z p r á v ě o v ý s l e d k u j e d n á n í s k e p t i c k y ř e k l , ž e b y to mohl b ý t i z a č á t e k z a č á t k u . N e ř e k l , ž e j e to z a č á t e k ani z a č á t e k z a č á t k u , p o u z e b y to mohl b ý t i z a č á t e k z a č á t k u , P ř e s v ě d č í m e se op ě t č a s em ,ž e to a n i t e n z a č á t e k z a č á t k u nebude. S p o l k o v ý k a n c l é ř německý Konrýd Ade nauer v y j á d ř i l se o z á v ě r e č n é zp rá vě o v ý s l e d c í c h j e d n á n í v Londýně j e š t ě v ý s t i ž n ě j i , S e k l o tom na z a s e d á n í s t r a n y CDU ve S t u t t g a r t ě : "Můžete to č í s t ze předu i od z a d u , n i c v tom ne ní !" ' Nebučíme t e d y l e h k o m y s l n í a bo jujme p r o t i e v e n t u e l n í l e h k o m y s l n o s t i a n a i v n o s t i s v ý c h záp a dn íc h p ř á t e l , Be. 00000 000 00000 NENÍ NAD SKROMNOST . xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx V jedné ze s v ý c h o b v y k l ý c h v ý z e v k od b ě ra te lů m l i s t u " Č e c h o s l o v á k " o z n a č u j e pan J o s e f J o s t e n své p o l i t i c k é h o k y n á ř s t v í za " j e d e n s v ě t l ý bod v e x i l u " . S v ě t l ý c h bodů v našem e x i l u j e t a k m á l o , ž e j e n e l z e p ř e h l é d n o u t i , a l e dosud nikoho nenapadlo p o č í t a t k nim páně J o s te n ů v obchůdek s v l a s t e n e c t v í m . Snad bychom j e j m ěl i p ř i č í s t i k tom sti nn ým bodům. A l e to je věc n á z o ru . J i s t é je t o l i k o , ž e ač se e x i l dovede shodnout je n na n ě k o l i k a málo v ě c e c h , n a jedné se shodne j i s t ě , ž e t o t i ž pan J o s e f J o s t e n n e t r p í přemírou s k r o m n o s t i , er - o -
-
10
-
KDO PAŠUJE KOMUNISTICKOU PROPAGANDU DO AMERIKY ? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Redakce Modré Revue o b d r ž e l a od p r o f . F»L» S i n k ” z M in n e a p o li s v USA d o p i s s d ol o žk o u "dávám t í m to v ý s l o v n ý s o u h l a s k u v e ř e j n ě n í t o h o t o d o p is u d o s l o v n ě a n e z k r á c e n ě ' 1. Dopis d o s l o v n ě o t i s k u j e m e : České č a s o p i s y , k t e r é v y c h á z e j í ve svobodných zemích zá p a d n í E v r o py a ve S p o j e n ý c h s t á t e c h u p o z o r ň u j í č a s t o své č t e n á ř e , ž e n a k l a d a t e l s t v í I n t e ř p r e s s L i m i t e d , 132 George S t r e e t , London W . l . má na s k l a d ě v ý b ě r dobré če sk e l i teratury. Ve S p o j e n ý c h s t á t e c h j e na k n iž n í m tr h u poměrně v e l m i málo č e s k ý c h k n ih a I n t e r p r e s s t e d y d o s t á v á z Ameriky měsíčně d e s í t k y d o t a z ů a ž á d o s t í o seznam k n i h . zá je m ce o b d r ž í zanedlouho odpověci.: D v o u st rá n k o v ý c y k l o s t y l o v á n y seznam " k n i h vy daných před únorem 1943" j e j a k s i nenápadně p ř i l o ž e n k t i š t ě n j m a i l l u s t r o v a n ý m brožurám; "0 k n i h á c h a a u t o r e c h " / v y d a l o n a k l a d a t e l s t v í Česko s l o v e n s k ý S p i s o v a t e l v Pr a ze v le dnu 1956/ a "Mladým čtenářůM" / v y d a l a Mladá F r o n t a v P r a z e v le dnu 195 6/. Z a l i s t o v a l jsem b r o ž u r o u "mladým čtenářům" a ' n a l e z l d o p o r u č e n í t ě c h t o " č e s k ý c h k n i h " ; O s t r o v s k ý - J a k se k a l i l a o c e l , F u č í k - R e p o r t á ž e z b u r ž o a s n í r e p u b l i k y , Zápotocký-Rudá z á ř e nad Kladnem, F a d ě j e v - M l a d á g a r d a , Š o l o c h o v Rozrušená země,Klement Go tt w al d m l á d e ž i , L e n i n a S t a l i n m l á d e ž i , V o s t r i š e v - J a k p o u ž í v a t l i t e r a t u r y k p r o p a g a n d i s t i c k é p r á c i , Astavin-Komsomolská p r á c e , Golubko v - M e to d i k a v y u č o v á n í l i t e r a t u ř e . T o g l i a t t i - p r o j e v y k mladým I t a l ů m , a . t . d . N a š e l jsem zde p o u č e n í pro m l á d e ž , j a k může z í s k a t F u č í k ů v o d z n a k , n a š e l jsem ž i v o t o p i s I* Ehrenburga a I van a O l b r a c h t a a nadšenou r e c e n s i o k n i z e Anny Kod ý t k o v é "Vzpomínky na maďarskou a s l o v e n s k o u s o v ě t s k o u r e p u b l i k u ' ' . B r o ž u r a "O k n i h á c h a a u t o r e c h " je neméně k o m u n i s t i c k á a p ř i n á š í p ů l s t r á n k o v ý výňatek ze s o v ě t s k é k r i t i k y o d í l e Marie Pujmanové. Z m a t e r i á l u , k t e r ý jsem ob drželym usím mít d o j e m , ž e I n t e r p r e s s j e buS. obchodním podnikem K om un ist ic ké s t r a n y Č e s k o s l o v e n s k a nebo za h ra n i čn í m r e p r e s e n t a n t e m k o m u n is ti c k é h o národ níh o podniku Kniha v P r a z é . Doufám,že t o t o u p o z o r n ě n í ne u j d e p o z o r n o s t i v y d a v a t e l ů č e s k ý c h svobod nýc h č a s o p i s ů . N e z á l e ž í na tom ,zd a d o p o r u č e n í b y l o placeným i n s e r á t e m ne bo r e da kč ní m upozorněním - v y d a v a t e l n ese za své d o p o r u č e n í plnou od p ov ě dn o st . M a j i t e l e I n t e r p r e s s u c h c i u p o z o r n i t i , ž e p a š o v á n í k o m u n is ti c k é p r o pagandy do S p o j e n ý c h s t á t ů j e f e d e r á l n í m i zákony zak ázá no . C h c e - l i I n t e r p r e s s v t é t o č i n n o s t i p o k r a č o v a t , n e c h í s e z a r e g i s t r u j e v j u s t i č n í m departementu jako k o m u n i s t i c k ý z a h r a n i č n í a g e n t , j a k p ř e d p i s u j í zákony S p o j e n ý c h s t á t ů . A n e c h í ve zm e , p r o s ím , n a v ě d o m í , ž e my zde v Americe s i nepřejeme b ý t o b t ě ž o v á n i p o l i t i c kou p o r n o g r a f i í Kominformy, F ra nk L. Š i n k a . 4235, 12t h Avenue Sou th
Minneapolis,Min. 00000 000 00000 000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 I n t e r p r e s s L t d , 132 George S t r e e t , London W . l . u p o z o r ň u j e m e ,ž e otis kn em e je ho v y j á d ř e n í k tomuto d o p i s u , b u d e - l i nám z a s l á n o a b u d e - l i věcné^ Redakce. 00000o000000000000000000000000000000000000000o00o00000000000000000000000000000 / Věc I n t e r p r e s s / Prof_, S i n k a na dh a zu je problém opravdu zá v a ž n ý . Bo jk o tu je m e plným právem p l z e ň s k é p i v o , olomoucké s y r e č k y a podobné p r o d u k t y dnešního Č e s k o s l o v e n s k a , abychom h o s p o d á ř s k y n e p o d p o r o v a l i režim* Máme v y h l á s i t podobný b o j k o t t a k é na č e s ko u k n ih u ? Ty to k n i h y , j e ž s e o b j e v u j í v m n o ž s t v í celkem malém v z a h r a n i č í t l z e r o z d ě l i t do dvou k a t e g o r i í . Jednak j s o u to p ř e t i s k y d ě l s t a r š í c h ,
-
11
-
jed nak j s o u t o d í l a n o v á , v z n i k l á j i ž za k o m u n is ti c k é h o r e ž i m u , a l e o b o j í js o u vydána po r o z h o d n u t í k o m u n i s t i c k é c e n s u r y , ž e j s o u "n e z á v a d n á ". Jak se zach o v a t ? P ř e s t a n e r ů ž e v o n ě t , p r o t o ž e po n í l e z l s l i m á k , p o z b y l o na ceně d í l o Němcové, N e r u d y , S l á d k a , Č e c h a , J i r á s k a , D ý k a a mnoha j i n ý c h jenom p r o t o , ž e j e ny n í vydává to č i ono k o m u n i s t i c k é n a k l a d a t e l s t v í a e x p e d u j e "n á ro d n í pod ni k " Kniha? Mnohá z t ě c h t o d ě l j s o u " z l e p š e n a " p ř e d m l u v a m i ,d o s l o v y a v y s v ě t l i v k a m i k o m u n i s t i c k ý c h p r o p a g a n d i s t ů , a l e nikdo n e n í p ov in en č i s t i t y t o p ř í d a v k y . J i s t ě by b y l o l e p š í m í t i t y t o k n i h y b e z rozumů pana p r o f e s o r a N e j e d l é h o , a l e mám e - l i na vy branou buČL s p ř í d a v k y k o m u n i s t i c k ý c h a p o l o g e t ů nebo b e z n i c h , j a k se rozhodneme? Doznám s e k a j í c n ě ; k u p u j i t y t o k n i h y a l i t u j i , ž e j i c h nemohu, s e h n a t v í c e . A doznávám,že odebírám jeden d enn í l i s t z P r a h y , ž e č t u d a l š í a vůbec se zajímám o k a ž d ý kus p o t i š t ě n é h o p a p í r u , k t e r ý p ř i j d e z domova. Ten zá jem n e n í je n p r o f e s i o n á l n í , č i n i l b yc h t a k i kdybych měl d o c e l a j i n é zaměstná n í . B ý t i p r o t i režimu a komunismu vůbec neznamená s t a v ě t ž e l e z n o u oponu mezi nás a národ, Nejsme z v ě d a v i na t o , j a k a čím ž i j e národ duchovně? Smíme se v y s t a v i t n e b e z p e č í , ž e se d o c e l a v z d á l í m e národu a že se odtrhneme od jeho k u l t u r n í h o v ý v o j e ? Dnešní f á z e j e ú p a d k o v á , a l e i t u máme z n á t . L e d a c o s , c o v y š l o , u d r ž í s i své m í s t o v n á r o d n í k u l t u ř e i až pomine d n e š n í doba p o n í ž e n í . Není dobře s e s t a v o v a t i " i n d e x kn ih z a k á z a n ý c h " . P o š k o d i l i bychom je n s eb e s a my. Musíme s e s t a v ě t p r o t i k o m u n i s t i c k é p r o p a g a n d ě , n e c h ť jde z Č e s k o s l o v e n s k a nebo o d k u d k o l i v , a l e n e n í n e b e z p e č í , ž e b y s e l i d é , k t e ř í před komunismem o d e š l i z v l a s t i , d a l i na komunism po p ř e č t e n í n ě j a k é k o m u n i s t i c k é k n i h y . Nebezpečím j e s p í š e , ž e s e k o m u n i s t i c k á l i t e r a t u r a d o s t n e č t e a že l i d é d os t n e ch á p ou ,c o jim h r o z í a nedovedou n á l e ž i t ě v a r o v a t své o k o l í . Studium komunismu.. jeho t e o r i e a p r a x e , b y mělo b ý t povinné pro k a ž d é h o , zejména pro e x u l a n t a , ž i j í c í h o v p r o s t ř e d í nakloněném d í v a t s e na s o v ě t s k ý b l o k rů žovými b r ý l e m i . Č e s k o s l o ven ská k n i h k u p e c t v í v z a h r a n i č í - I n t e r p r e s s n e n í j e d i n é a pokud znám j e j i c h s ez n am y, n a b í z e j í v í c e méně s t e j n é k n i h y - k o n a j í z á s l u ž n o u p r á c i . Snad b y chom mu mohli v y t k n o u t , ž e mí sto aby p o s í l a l Jpn s v ů j s e z n a m , p o s í l á na n ě k t e ré a d r e s y ta k é seznamy vydané v p r a ž e . To j e snad n e d b a l o s t nebo nevhodná š e t r n o s t , j i s t ě ne úmysl s l o u ž i t komunismu. B e z t ě c h t o k n i h k u p e c t v í bychom b y l i n u c e n i č i s t i jen c i z o j a z y č n o u l i t e r a t u r u . Č tu k n i h y v n ě k o l i k a ř e č í c h , a l e nedovedu s i p ř e d s t a v i t i . c o bych s i p o č a l b e z k n ih y č e s k é . I když j i někdy u s m o l i l komunista, Rud olf Kopecký ooooo 000 ooooo 00 ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo V e x i l u vedeme v š i c h n i v í c monology, než abychom d iskutovali.
Jsme o c h o t n i o t i s k n o u t i na každou
v ě c i opačné n á z o r y , b u d o u - l i v y j á d ř e n y vě cně a s l u š n o u formou. Redakce, ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo T ý d e n í k č e s k o s l o v e n s k é h o z a h r a n i č n í h o ú s t a v u " Č e s k o s l o v e n s k ý SVĚT" v č í s l e 15. ze dne 12 , dubna 1956 p í š e nadšeně o pátém s n í ž e n í maloobchodních cen s p o t ř e b ního z b o ž í v Č e s k o s lo v e n s k u a pot ov ná yá samozřejmě h n e d , j a k s e n ě k t e r é ceny podobného z b o ž í na západě z d r a ž i l y , pxše ovšem pouze o č á s t k á c h , o k t e r é b y l y c e n y v Č e s k o s lo v e n s k u z l e v n ě n y , r e s p e k t i v e o k t e r é b y l y na západě z d r a ž e n y , Vyhyba se s y s t e m a t i c k y a d ů s le d n ě u d a t i j a k o u k o l i v v ý š i sen v CSR i na západě? aby nemohl , j a k by m u s e l , k a ž d ý č t e n á ř v i d ě t i n e s m y s l n o s t , ba podvodnost t é t o " s t a t i s t i k y " . Pod e n t h u s i a s t i c k ý m nadpisem " K á v a , k á v i č k a . .* " l í č í , j a k ve s p e c i á l n ě p r o d e j n ě k á v y k u p u j í l i d é 5 / p ě t / , 10 / d e s e t / , 15 / p a t n á c t / až i doken/ d v a c e t / dekagramů k á v y a j a k p a n í , k t e r á k o u p i l a t ě c h t o d v a c e t d e k a g r a mů,uš et řil a p ř i tomto nákupu za s n í ž e n é ce^y 10 K č s , č i l i p ě t a pů l holand ské z l a t k y . Tuto č á s t k u , z a k t e r o u u nás v Holandsku k o u p í 75 dekagramů p r v o t ř í d n í
k á v y , u š e t ř i l a na 20 dekagramech. A ' k o l i k ' t e d y za tu kávu ona pan í z a p l a t i l a ? Před s n í ž e n í m po sl e dn ím s t á l a k á v a v ČSR po d le druhu od 280. - do 3^0. - K o s , t . 3« 150. - až 200. - h o l . z l a t ý c h za je de n k i l o g r a m , t , j . 40. - až 50. “ a m er ic k ýc h d o l a r ů . M á s l o , k t e r é i dnes s t o j i v Č e s k o s l o v e n s k u 51» ~ K č s , t . j . a s i 28. - h o l . z l . s t o j í u ' n á s v Holandsku 4*30 z l * 0 tom ovšem t e n t o t ý d e n í k n i c n e ř í k á , z a t o v š a k z lo m y s ln ě poznamenává o z v y š o v á n í cen na z á p a d ě , z a t í m co o n i z l e v ň u j í a F r a n c i e p r ý na p ř . z d r a ž i l a máslo na 1 kg o 62«- f r a n k ů . Svým čtenářům n e v y s v ě t l í ovšem a n i t o , ž e t ě c h t o 6 2 . - f r a n c o u z s k ý c h f r a n k ů č i n í as jednu Kčs neb o pár h a l é ř ů v í c e . 000
000
000
000000000000000000000000000000000000000000000o000000000000000000000000000000o Prosíme naše č t e n á ř e , aby o m l u v i l i opožděné v y d á n í dubno vého č í s l a našeho č a s o p i s u ,
-S p o ju je m e j e s č í s l e m k v ě t
novým do to h o t o d v o j č í s l a . Redakce. 00000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000
000000000000000000000000000000000000000 00000000000 000 Po u z á v ě r c e l i s t u , p ř i c y k l o s t i l o v á n í l l * s t r a n y č í s l a 9 »našeho č a s o p i s u o b d r ž e l i jsme d o p i s , k t e r ý zde o t i s k u j e m e a omlouváme se za jeho u m í s t ě n í , D o p i s d o š e l v p á t e k dne 1. 6 , r a n n í p o š t o u . Týká s e v ě c i " i n t e r p r e s s *';
"30. 5« 1956tv f,před pár minutami jsem s l y š e l od k o l e g y M. o zamýšleném č lá n k u p r o t i t . z v , k o m u n i s t i c k é l i t e r a t u ř e a r e a g u j i - l i , p a k je to r e a k c e vs k u t k u o k a m ž it á . N a d h a z u j i k ú v a ze t ě c h t o n ě k o l i k v ě c í : 1 . Domnívá s e p i s a t e l , ž e e x i l /dohromady v e l i k ý a s i jako P a r d u b i c e / může zů s t a t b e z české k n i h y vydané k d e k o l i v ? 2. Je s i vědom,že a n i n e j p o p u l á r n ě j š í k n i h y s e neprodá v e x i l u v í c e než cc a 500 v ý t i s k ů a že t e d y v y d á v á n í , h la v n ě v ě t š í c h d ě l , j e sk or o nemožné? 3 . B é ř e v ú v a h u , ž e na v ě t š i n u dobré česk é l i t e r a t u r y má Pra ha e d i č n í p r á v a , k t e r á b y s e musela kup ov at? 4. U v á ž i l , ž e n a p ř , ' B a b i č k a * ' z ů s t a n e ' ' B a b i č k o u 1' i k d y b y b y l z á p o t o c k ý č e s k ý m králem?
5. Je s i vědom,že j s o u v e x i l u l i d é , k t e ř í MUSÍ s l e d o v a t i k o m u n is ti c k o u l i t e raturu? 6. M y s l í p i s a t e l , ž e BBC,Hlas A m e ri k y , Svobodná E v r o p a , V a t i k á n a t d . n e p o t ř e b u j í n e j e n k n i h y , a l e č a s t á i u p o z o r n ě n í nač b y měly r e a g o v a t ? 7 . V í p i s a t e l , k o l i k evropskjřch i mimoevropských u n i v e r s i t p o t ř e b u j e dobrou kn ihkupeckou s l u ž b u ? 8. Uvědomuje s i , k o l i k odborné l i t e r a t u r y pomáhá našim l i d e m v e x i l u na nohy? "Odborné l i t e r a t u r y k o m u n i s t i c k é Si je n p r o t o , ž e j i komunisté právem s i l n ě j šího u k ra d li a prodávají? 9 . M y s l í p i s a t e l , ž e je možno v e x i l u v y d á v a t s l o v n í k y a u č e b n i c e ? 10. Nenapadá p i s a t e l e , ž e ude MOHOU BÍTI I JINÉ VÁŽNÉ DtJVODY,aby če s k é nekomunis t i c k é k n i h k u p e c t v í e x i s t o v a l o , i když j e s obchodního h l e d i s k a n a p r o s t o pasivní? 1 1 . U v á ž i l , ž e h la v n ě v e x i l u nemůže k a ž d ý v š e c k o ř í k a t na pl nou hubu? Zat ím je n t o t o , s mnoha upřímnými p oz d ra vy 0000000000000000000000000000000000000000000000000000 Mokrý. Poznamenáváme,že r e d a k c e n e z t o t o ž ň u j e s e s n á z o r y pana p r o f . Š i n k y , n ý b r ž s ná zo r y pana r e d a k t o r a Kopeckého a A d o l f a Mokrého. Redakce. OOOOOOOOOOOOOO 0 OOOOOOOOOOOOOOOOOOO0000000!00 000 0000 000000000 000000 o 00 00 00 o 000
