Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví Informační studia a knihovnictví
Miroslava Čepová
Modelový projekt rekonstrukce knihovny Muzea romské kultury Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Jana Horváthová
2006
Bibliografický záznam ČEPOVÁ, Miroslava. Modelový projekt rekonstrukce knihovny Muzea
romské kultury. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české
literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 68 s., 14 s. příloh. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jana Horváthová.
Anotace
Diplomová práce zachycuje historii a současnost Muzea romské kultury
se zaměřením na jeho knihovnu, zpracování a uchování jejího fondu. Zmíním
se o její historii a navrhnu, jakým způsobem ji otevřít co nejširšímu spektru zájemců z řad veřejnosti. Aby mohl být realizován, je nezbytné zvolit takový
knihovní systém, který se stane uživatelsky přívětivým a především cenově dostupným.
Práce obsahuje dvě srovnání: Knihovny Muzea romské kultury
a Obecní knihovny Lysice, přibližující se počtem svazků knihovního fondu
a personálním obsazením, pak porovnám vytypované systémy, využitelné pro retrokonverzi dat.
Klíčovým prvkem, jenž může knihovnice okamžitě převzít a realizovat,
je nástin prací, nutných k provedení rychlé a kvalitní přestavby celé knihovny, počínaje fyzickým zpracováním svazků a efektivní katalogizací konče.
Prvotním zájmem Muzea romské kultury je seznamovat veřejnost
s dějinami romského etnika a snaha o vzájemné porozumění. Využití bohatého fondu knihovny se k tomu přímo nabízí. Může se stát - také díky své knihovně -
otevřeným centrem setkávání majority s příslušníky jedné
z nejpočetnějších etnických menšin, žijících v České republice.
Klíčová slova
Muzeum romské kultury, knihovna, rekatalogizace, webové stránky,
knihovnické systémy, internet, rozvoj, propagace
2
Annotation
This diploma takes down history and present of The Museum of Roma
Culture aimed at the library, data processing and collection storage. I will make a reference to library history and I will suggest how to open it for wider public.
For the project realization it’s necessary to choose such library system, which will become user friendly and affordable.
The work includes two comparisons: The Museum of Roma Culture
library and Lysice library, which corresponds in amount of collection and start. Then I will match certain data of recatalogizational systems.
Pivot element that librarians can immediately adapt and realize is to do
a list of duties necessary for quick and proficient whole library reconstruction.
Museum‘s primary interest is to introduce Romani history to public and
effort to mutual understanding in rich collection. Even due to library it can become meeting point for the majority and one of the most populous ethnic minorities in Czech republic.
Keywords
Muzeum of Roma Culture, library, recatalogization, web sites, library
systems, internet, development, publicity
3
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.
V Brně 17. dubna 2006
................................................................ Miroslava Čepová
4
Poděkování
Děkuji za cenné rady PhDr. Janě Horváthové, vedoucí mé bakalářské
práce, knihovnici Mgr. Heleně Sadílkové a mé mamince.
5
Obsah
Úvod............................................................................................................... 8 1. Muzeum romské kultury......................................................................... 9 1.1. Vznik muzea ...................................................................................... 9
1.2. Osobnosti ......................................................................................... 11
1.3. Působiště MRK ................................................................................ 15
1.4. Knihovna MRK ................................................................................ 19
1.4.1. Personální obsazení knihovny ................................................ 21
1.4.2. Umístění a interiér knihovny .................................................. 21
1.4.3. Akvizice a zpracování knihovního fondu................................ 22
1.5. Spolupráce a partneři........................................................................ 24 1.6. Komunitní role knihovny.................................................................. 25 1.7. Legislativa........................................................................................ 27
2. Obecní knihovna Lysice ........................................................................ 28 2.1. Historie ............................................................................................ 28
2.2. Knihovna.......................................................................................... 29
2.2.1. Stavění fondu ......................................................................... 29
2.2.2. Personální obsazení................................................................ 30
2.2.3. Metodická činnost.................................................................. 31
2.3. Retrokonverze dat ............................................................................ 32 2.4. Závěr................................................................................................ 33
3. Srovnání činností knihoven................................................................... 34 4. Knihovní systémy .................................................................................. 36
4.1. Srovnání systémů DAIMON a CLAVIUS ........................................ 36 4.1.1. Úvod...................................................................................... 36
4.1.2. Moduly .................................................................................. 37
4.1.3. Přednosti................................................................................ 41
4.1.4. Zákaznická podpora po zavedení systému .............................. 42
4.1.5. Demo aplikace DAIMON ..................................................... 42
6
4.1.6. Edice DAIMON lite ............................................................... 42
4.1.7. Licence pro malé knihovny – CLAVIUS................................ 43
5. Modelový projekt rekonstrukce............................................................ 44 5.1. Úvod ................................................................................................ 44
5.2. DEMUS ........................................................................................... 48
5.3. Zpracování dat.................................................................................. 51
5.3.1. Tvorba záznamu..................................................................... 52
5.4. Návrh pracovního postupu pro knihovnu MRK................................. 54 5.4.1. Katalogizace .......................................................................... 54
5.4.2. Výpůjční protokol .................................................................. 56 5.4.3. Registrace čtenáře .................................................................. 56 5.4.4. Časový plán ........................................................................... 57
Závěr............................................................................................................ 58 Seznam použitých zkratek .......................................................................... 59
Seznam obrázků .......................................................................................... 60 Seznam použitých zdrojů............................................................................ 61
Seznam příloh.............................................................................................. 68 Přílohy ......................................................................................................... 69
7
ÚVOD
Téma diplomové práce jsem si vybrala na základě svého dlouholetého
zájmu o romskou problematiku a protože mě zaujala jedinečnost instituce. Knihovna Muzea romské kultury stojí ve stínu, proto jsem se rozhodla zpracovat jednoduchý a funkční model, který může sloužit pro rychlou rekonstrukci sbírkového a knihovního fondu a nabídne okamžitou realizaci
jeho převodu do počítačové podoby, s možností zveřejnění na webových stránkách a zpřístupnění široké veřejnosti.
Úvodem bych ráda představila strukturu této práce. Ta je rozdělena do
pěti oddílů. V textu odkazuji na poznámky pod čarou, obrázky a přílohy, jejichž seznamy jsou umístěny na konci práce.
První oddíl představuje vývoj, dějiny a současný stav Muzea romské
kultury a jeho knihovny.
V druhém oddílu nastíním pohled na Obecní knihovnu Lysice, která
rozsahem fondu, způsobem převodu dat, personálním obsazením a volbou programů velmi připomíná knihovnu Muzea romské kultury. Třetí oddíl obsahuje srovnání obou typů knihoven.
Ve čtvrtém oddílu provedu srovnání dvou knihovních systémů
s přihlédnutím k aktuálním potřebám Muzea romské kultury a možnostem jejich využití.
Poslední část práce představuje modelový projekt rekonstrukce
knihovny Muzea romské kultury se zaměřením na současný stav a možnosti jeho zlepšení, s využitím knihovních standardů, systémů a školení.
8
1. MUZEUM ROMSKÉ KULTURY 1.1 Vznik muzea Muzeum romské kultury patří k jedné z nejmladších institucí nejen na
území České republiky, ale také v Evropě. Svou deklarovanou potřebou shromáždit, uchovat, evidovat a prezentovat co nejširší veřejnosti poznatky o romském etniku prostřednictvím výstav, publikační činnosti a dokumentárněstudijního fondu se stalo ojedinělým unikátem mezi ostatními zařízeními. Stanovilo si ambiciózní úkol - přispět těmito prostředky k hlubšímu poznání života a téměř mizející kultury Romů, ke zlepšení vztahů jak mezi nimi samotnými, tak mezi Romy a příslušníky jiných etnik.
Informace pro následující kapitolu jsem čerpala z Bulletinů Muzea
romské kultury a z rozhovorů s ředitelkou MRK PhDr. Janou Horváthovou a jejím otcem, ing. Karlem Holomkem.
O založení romského muzea se jako první, bezúspěšně, pokoušel Svaz
Cikánů - Romů, fungující v ČSSR v letech 1969 - 1973. První terénní výzkumy
proběhly na Slovensku. Měly dokumentovat život v osadách a romské kovářství.
Činnost svazu ukončily politické důvody. V r. 1991 podnikli v Brně další kroky ing. Karel Holomek a PhDr. Jana Horváthová. Ke spolupráci vyzvali PhDr. Evu
Davidovou a historika Bartoloměje Daniela. Jejich zásluhou vznikla Společnost pro založení romského muzea (dále SPZRM).
7. 3. 1991 zasedal přípravný výbor a patnáct přítomných zvolilo
prozatímního předsedu SPZRM - ing. K. Holomka. Řádná registrace proběhla 9.11.1991 na MV ČR, prvním oficiálním sídlem se stala Okružní 17 v Brně Lesné, kde začali pracovat tři odborní pracovníci a současně zaměstnanci MRK: - historik Bartoloměj Daniel
- etnografka a kunsthistorička Eva Davidová - historička Jana Horváthová
9
Historicky první zasedání SPZRM proběhlo 12. 6. 1991 v pražském
Ústředním kulturním domě železničářů. Ustavilo se samostatným právním
subjektem s cílem získat pro vznikající muzeum především vlastní prostředky a budovu. Od června 1991 probíhala jednání s ministerstvem kultury o účelově vázaném
příspěvku
na
realizaci
projektu
MRK.
O
ing. K. Holomek, v té době poslanec ČNR i na půdě parlamentu.
totéž
usiloval
11. 9. 1991 získala SPZRM od Odboru osvěty MK ČR příslib finanční
podpory ve výši 600 tisíc Kč. Částka měla pokrýt náklady na nájem, provoz, nákup
sbírkových
a osvětovou činnost.
materiálů,
literatury,
vybavení
depozitářů,
výstavní
8. 10. 1991 se v brněnském hotelu Slovan konalo druhé zasedání
SPZRM. Na programu mělo projednání konkrétních podmínek využití financí
v MRK. Nečekaně se zde rozhořel konflikt se členy ROI v čele s doktorem Emilem Ščukou, a především jeho bratrem Milanem Ščukou (vedoucí agentury
ROMART – hospodářské zařízení ROI, které sídlilo v Brně), dožadujícími se členství v SPZRM se všemi rozhodovacími pravomocemi. Své podmínky zdůvodňovali tím, že myšlenka na založení MRK vznikla na půdě ROI. Bouřlivé jednání opustil ing. K. Holomek, trvající na apolitičnosti a odbornosti MRK.
Třetí zasedání se konalo v Praze, za účasti tehdejšího ministra kultury
Milana Uhdeho, který chtěl vzniklou krizovou situaci vyjasnit. Jednání přineslo
změnu názvu z původního Společnost pro založení romského muzea na Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury (dále SOPMRK), kam vstoupilo 18 přítomných. Hlasování schválilo Jednací řád SOPMRK,
pozměněné stanovy, deklarující politickou nezávislost instituce. Do statutu začlenilo preambuli o občanském sdružení SOPMRK, zřizujícím MRK jako
spolkové muzeum, stávající se právnickou osobou. Předsedou se znovu stal ing. K. Holomek, členy čtyřčlenné rady Svatopluk Čech z Iniciativy pro založení
slovenského romského muzea, Margita Reiznerová z pražského Svazu romských
autorů, dr. Renata Wernerová a dr. Vladimíra Lindnerová z ÚEF ČSAV Praha.
10
Na pozici vedoucího MRK měl být vypsán konkurz. Toto zasedání bylo rozhodující pro spor vzniklý na druhém zasedání, protože Milan Uhde dal za pravdu SOPMRK pod vedením ing.s Karla Holomka.
12. 11. 1991 se uskutečnilo dohodovací řízení, které mělo řešit otázku,
komu připadnou finanční prostředky od ministerstva kultury. Jeho účastníci
rozhodli doporučit ministerstvu předat peníze přímo MRK, jako samostatné právnické osobě.
Muzeum romské kultury zahájilo svou činnost na spolkovém principu -
zřizovatelem zůstala SOPMRK, hospodařící s prostředky, přidělovanými MK
ČR po předložení a schválení projektu kulturních aktivit v oblasti rozvoje a uchování kultury romské národnostní menšiny.
1.2 Osobnosti PhDr. Jana Horváthová - historička a muzeoložka
Pochází z rodu Holomků - původních moravských Romů, kteří se na
Moravě usazovali od konce 17. století. Otec je strojní inženýr (Karel Holomek)
a maminka pracovala v Moravské galerii.
„Po absolvování humanitního gymnázia 1985 začala studovat obor
historie na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykovy
univerzity) v Brně. Roku 1989 studia ukončila a získala titul PhDr.“1 Ve své diplomové práci se nakonec zabývala romskou historií.
„Po promoci nastoupila na místo lektorky do Muzea města Brna.
Zároveň začala spolupracovat s brněnskou organizací Romské občanské HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: < http://www.libri.cz/databaze/orient/search.php?name=Horv%E1thov%E1>
1
11
iniciativy (ROI). Podílela se rovněž jako moderátorka na akcích kulturní
agentury Romart. Roku 1990 pracovala na Ústředním výboru ROI jako tajemnice pro kulturu a školství. Brzy se však vrátila do Brna a od dubna 1991
se stala odbornou pracovnicí nově vznikajícího Muzea romské kultury.“2 V Muzeu pracuje dodnes, od 1. října 2003 je jeho ředitelkou.
„Spolupracuje s brněnskou redakcí České televize při přípravě
magazínu Romale a dalších dokumentů z oblasti romské kultury. Roku 1994 zahájila specializační studium muzeologie na FF MU, které ukončila 1997.
Odborně se zabývá zejména výzkumem historie a kultury českých Romů, zaznamenává vzpomínky pamětníků romského holocaustu, usiluje o rozšíření
a utřídění sbírkového fondu muzea. Vedle práce pro televizi propaguje romskou kulturu i přednáškami, populárními články a výstavami.“3 Ing. Karel Holomek - romský aktivista
Jeho otec Tomáš Holomek byl první vysokoškolsky vzdělaný Rom
v bývalém Československu. Karel Holomek vystudoval strojní inženýrství na
strojní fakultě brněnské Vojenské akademie. Později zde působil jako odborný
asistent. Pro své výroky o okupaci sovětských vojsk v roce 1968 byl z fakulty
vyloučen. Do roku 1990 vystřídal několik dělnických profesí: řidič těžkých
vozidel, vedoucí demolic apod. V letech 1982 až 1989 pracoval pro samizdatové nakladatelství. Po roce 1990 byl dva roky poslancem České národní rady za Občanské hnutí. Podnikal poté do roku 1996 ve stavebních činnostech a zaměstnával Romy bez práce.
V současné době je čestným předsedou o. s. Společenství Romů na
Moravě, Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, byl ředitelem HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: < http://www.libri.cz/databaze/orient/search.php?name=Horv%E1thov%E1>
2
3
Tamtéž
12
Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění,
členem vládní rady pro lidská práva a šéfredaktorem romských novin Romano hangos.
Bartoloměj Daniel
Romský historik, který se v posledních letech svého života zabýval
nejstarší historií Romů. „Po skončení vojny začal pracovat v Praze na Státním
statku. Tam byl navržen do večerní školy, tzv. Přípravky pro pracující dorost na vysoké školy. Zde složil maturitu a 1950 začal studovat historii na Vysoké
škole politických a hospodářských věd. Promoval 1955“.4 Vystudoval obor České dějiny a archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
Vystřídal mnoho manuálních zaměstnání „V letech 1969-73 byl činný
ve Svazu Cikánů-Romů a začal budovat muzeum romské kultury, pro něž
sbíral tradiční výrobky a další exponáty. Psal odborné studie, 1971 uspořádal
výstavu o romském kovářství. Poté, co byl svaz zrušen, ztratil možnost vykonávat odbornou práci.“5
Od roku 1988 pracoval v časopise Romano ľil. Později začal psát
a publikovat.
Kromě
odborných
studií
psal
i
poezii
v
rodném
západoslovenském romském dialektu a díla sám ilustroval. Byl moudrým
a obětavým člověkem, nejen všestranně vzdělaným, ale zároveň představujícím živou kroniku dějin romského etnika.
HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW:
4
5
Tamtéž
13
Eva Davidová
„Po maturitní zkoušce studovala na Filozofické (tehdy Filozoficko-
historické) fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor etnografie a dějiny umění, promovala 1957.“ 6
Tématem její diplomové práce se stala romská komunita v Trebišově,
kterou monograficky zpracovala. „Naučila se romsky, poznávala romský život, kulturu, sbírala písně (má jednu z největších sbírek písňového folklóru v ČR), fotografovala. Po skončení studií byla zaměstnána nejdříve na Středočeském krajském národním výboru v Praze, 1960 z vlastního rozhodnutí odešla
pracovat na Východoslovenský krajský národní výbor v Košicích, protože právě v této oblasti tehdy žilo nejvíce Romů. (…) Později působila v tehdejším
Osvětovém ústavu v Praze ve výzkumném oddělení, kde však neměla možnost věnovat se své specializaci. V červnu 1968 byla přijata do Sociologického ústavu ČSAV v Praze, kde se prováděl výzkum sociální situace Romů. Roku 1976 se odstěhovala z Prahy do Českého Krumlova. Pracovala zde jako
samostatný etnograf v Okresním vlastivědném muzeu, navíc až do konce roku 1990 i jako okresní konzervátor památek. V těchto letech se zaměřila na
výzkum etnických a národnostních přeměn jihočeského pohraničí, na migraci Romů ze Slovenska do Čech po druhé světové válce a na problematiku přeměn jejich postavení, struktury, způsobu života a kultury.
V dubnu 1991 spoluzaložila MRK v Brně, kde pracuje jako etnograf.
Navíc externě přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, na
Univerzitě Palackého v Olomouci a zúčastňuje se mnoha romistických mezinárodních konferencí. Je dlouholetou členkou mezinárodní vědecké
romistické společnosti - Gypsy Lore Society, kde byla 1995 zvolena do
správního výboru. Aktivně působí i v International Romani Union, je členkou jeho encyklopedické komise.
HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: 6
14
Spolupracuje aktivně s romským hnutím v ČR i v řadě dalších zemí,
pomáhala založit Romskou občanskou iniciativu v letech 1989-90. Je čestnou členkou mezinárodní poroty každoročně konané umělecké soutěže „Amico Rom“ v Itálii.“7
1.3 Působiště MRK MRK od svého vzniku až do listopadu 1992 mělo k dispozici dvě
pronajaté místnosti na ulici Okružní 17 v Brně. V jedné mělo provizorní
depozitář, ve druhé univerzální pracovnu a kancelář. Koncem listopadu 1992 se přestěhovalo poblíž centra města na ulici Václavskou 6.
Na první významný úspěch čekalo až do 2. poloviny r. 1995. Rada
Magistrátu města Brna (díky společnému úsilí SOPMRK, Odboru regionální
a národnostní kultury MK ČR, Sekretariátu Rady pro národnosti, Vlády ČR) schválila 10. 8. záměr pronajmout MRK dům na Bratislavské 67. Konkrétní
podmínky předání zdevastované budovy do užívání a podíly smluvních partnerů na jeho generální opravě se nepodařilo do konce roku vyjasnit.
Počátkem roku 1996 na základě vypsané veřejné soutěže na projekt
rekonstrukce chátrajícího domu zvítězila firma Stavoprojekt Brno. Šlo o vysoce finančně náročnou rekonstrukci a vznikly dvě varianty, počítající s minimálními a maximálními náklady. Současně se do financování mohl zapojit stát.
V dubnu 1996 se v MRK konalo výjezdní zasedání Rady pro národnosti
za účasti ministra bez portfeje a předsedy rady RNDr. Igora Němce a náměstka
ministra kultury ing. Jaromíra Talíře. Prohlédli si stávající skromné prostory
muzea, depozitáře a pak proběhla v audiovizuálním sále Moravského zemského HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: 7
15
muzea prezentace výsledků dosavadní práce Muzea a rozprava o koncepci dalšího rozvoje jeho aktivit mezi účastníky zasedání.
Ministerstvo financí si vyžádalo další doplnění podkladů, a tak došlo
k nečekanému odkladu. Mezitím proběhly parlamentní volby, na zainteresované posty nastoupili noví lidé a následovala další jednání, vysvětlování
a zdůvodňování. V r. 1997 se Vláda ČR rozhodla uvolnit ze státního rozpočtu 33 milionů na opravu zatím dále chátrajícího domu. MRK se opět stěhovalo, tentokrát do samostatné budovy na Jugoslávskou 17. Nově pronajatý objekt byl v bezprostřední blízkosti budoucího sídla MRK a umožňoval průběžné sledování
a kontrolu prováděných prací na generální rekonstrukci a následné jednodušší stěhování do nových prostor.
Jednání s investičním odborem Magistrátu města Brna s firmou
Stavoprojekt o dodržování požadavků MRK na vnitřní členění renovované
budovy uvízla na mrtvém bodě. Situaci mělo řešit vypsání nové veřejné soutěže na pružnějšího dodavatele stavebních prací. Zvítězila firma Pozemní stavby
Jihlava, spol. s.r.o., nabízející výhodnější podmínky. Odložená rekonstrukce na
Bratislavské 67 se v září 1999 znovu rozběhla. Tato firma se předvedla jako komunikativní a schopný partner, který opravu rychle dokončil. V prosinci 2000 se do zrenovovaného objektu MRK konečně nastěhovalo. Možná symbolicky, jako dárek k 10. výročí svého vzniku, dostalo klíče od budovy. Za konečným
vítězstvím stála dlouholetá práce jak Společnosti odborníků a přátel Muzea romské kultury, tak jeho pracovníků, kteří tento boj nevzdali a vydrželi až do
konce, aby naplnili svoji vizi - soustředit a prezentovat bohaté sbírkové fondy, dokumentující rozmanitý a barevný život tohoto etnika.
10. 5. 2005 premiér Jiří Paroubek zveřejnil prohlášení, v němž se vláda
kromě jiného zavázala k dobudování MRK v Brně, které je od 1. 1. 2005 státní příspěvkovou organizací pod MK ČR.
16
Transformace MRK neprobíhala bez problémů. Zvažovány byly čtyři
varianty řešení 8:
1. ponechat stávající formu působení muzea jako obecně prospěšné společnosti 2. zřídit muzeum jako novou organizační složku státu
3. rozšířit činnost některé stávající státní příspěvkové organizace a muzeum začlenit do její organizační struktury jako novou součást
4. zřídit muzeum jako novou státní příspěvkovou organizaci
Protože v rámci dotačních programů nelze zajistit úplné pokrytí
provozních nákladů, nákladů na odbornou činnost muzea, vybudování stálé
muzejní expozice, vznikly existenční problémy. Jako příklad slouží skutečnost, že ve druhém pololetí roku 2004 hrozilo MRK z důvodu nedostatku financí. Zřízení MRK jako nové organizační složky státu odmítlo MK ČRi vedení
muzea. „Třetí variantu kategoricky odmítlo stávající vedení muzea z důvodu obavy ze ztráty vlastní profilace muzea.“
9
Nejvhodnějším řešením bylo
zřízení státní příspěvkové organizace, varianty, jež měla podporu MK ČR i vedení muzea.
Problematika dějin romského etnika se v průběhu času ukázala natolik
zajímavá, že bude užitečné uvést další příklady a pokusy o zmapování jejich historie.
Muzeum pro Romy a Sinty10 Budova byla zbudována v letech 1937 - 1938 a byla přeměněna v muzeum
v roce 2001. Stálá výstava pod názvem Národně socialistická genocida Sintů a Romů Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002. [online]. Praha : 2004 [cit. 13. února 2006]. s.9. Text v češtině. Dostupný z WWW: 8
9
Tamtéž
Sachsenhausen Memorial Site : Museum for Roma & Sinti [online]. [2001] [cit. 11. listopadu 2005]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: 10
17
se skládá z fotografií na velkých tabulích a textů, popisujících historii nacistické
genocidy na Romech. Všechny texty jsou v němčině, bez překladů. Mezi exponáty se
najde také pár nepřesností. Jeden z vystavovaných obrazů se proslavil jako Židovská dívka z Polska. Dívka na obraze je ale ve skutečnosti Romka jménem Settela Steinbach.
MRK se za celou dobu svého působení obdobných chyb nedopustilo. Muzeum současného cikánského umění11 Romamoma označuje maďarský projekt a pracovní skupinu, které jsou
výsledkem veřejné žádosti na zřízení instituce současného romského umění, iniciované současnými romskými umělci a intelektuály. Poukazuje na to, že elitismus v umění znamená sociální nerovnost a nespravedlnost.
IMF - Internationell Musikforening12 Od roku 1998 sbírá literaturu o Romech – dětské knihy, romány, učebnice,
časopisy, data a vytvořilo tak první romskou knihovnu a romské informační centrum.
Kromě literatury nabízí i romské filmy a obrovskou sbírku romské hudby z celého světa. Existují plány na zbudování zvukového a obrazového archívu s příběhy
nejstarších Romů pro potřeby budoucích generací. Muzeum mělo být veřejnosti otevřeno během roku 2001.
Muzeum Ingram
„Peter Ingram začal před 25 lety sbírat vše, co se týkalo anglických
Romů - Romaničelů a Romů vůbec.“ 13
BALOGH, Tibor, CSÁMPAI, Rozi, HORVÁTH, Kálmán. Az elsı Kortárs Roma Mővészeti Múzeum létrehozásáért / For the First Museum of Contemporary Roma(Gypsy) Art : Petition to Nemzeti Kulturális Örökség Minisztériuma / Ministry of National Cultural Heritage, Hungary [online]. c1999-2005 [cit. 1. října 2005]. Text v angličtině a maďarštině. Dostupný z WWW: 11
IMF Romer : International Music Association [online]. c2000 [cit. 11. listopadu 2005]. Dostupný z WWW: 12
18
Vznikla tedy unikátní sbírka, kterou se ale její majitel z důvodu
plánované emigrace do Kanady rozhodl prodat.“
1.4 Knihovna MRK Muzeum romské kultury se rychle etablovalo jako zařízení unikátní,
životaschopné a aktivní. Svou deklarovanou snahou stát se dokumentačně badatelským, vzdělávacím centrem pro Romy i romisty, a také skvěle vedeným
public relations vstoupilo mezi ostatní zařízení nejen v České republice, ale
i v zahraničí. Muzejní romistická knihovna se stala součástí ostatních sbírek, s cílem získávat původní romskou literaturu, odbornou a vědeckou romistickou
literaturu, bibliografie, beletrii s romskou tématikou, naše i zahraniční periodika,
a také budovat archiv výstřižků z tisku. Aby mohla své poslání plnit, potřebovala především to nejzákladnější - prostor a personální obsazení.
MRK začínalo svou činnost ve dvou pronajatých místnostech. Od r. 1995
do r. 2000 vedlo urputný boj o získání budovy na Bratislavské ulici 67. Než se tam definitivně usadilo, několikrát se stěhovalo. Tato situace činnost knihovny
velmi znesnadňovala a komplikovala, stejně jako časté personální změny na pozici knihovníka. Teprve od r. 2000 lze hovořit o koncepční a soustředěné práci na tomto úseku.
Knihovnu MRK tvoří 2 druhy fondu:
konzervační - vedený jako sbírkový Fond literatury a tisku
studijní - prezenční, omezeně přístupný odborné veřejnosti (jen po předběžné
telefonické domluvě a jen prezenčně, nesmí opustit budovu muzea, tato zásada je obsažena v knihovním řádu).
Romano džaniben : Soukromé romské muzeum Ingram [online].[1994- ] [cit. 1. ledna 2006]. Dostupný z WWW: 13
19
Fond tvoří knihy, časopisy a nevyvázané ročníky periodik. Jeho
doplňování probíhá podle možností, především finančních, vždy nejméně po 2 exemplářích, s ohledem na jeho strukturu. Kromě toho knihovna získává diplomové a ročníkové práce, odborné studie, separáty článků z nejrůznějších oborových periodik. Získat tituly z domácí produkce nepřináší žádné zvláštní
problémy, stejně jako se daří doplňovat odborné materiály s romskou tématikou z řady evropských zemí, především díky široce koncipované spolupráci MRK
s vědeckými institucemi a organizacemi stejného nebo příbuzného oboru. Cizojazyčnou literaturu a periodika získává knihovna převážně výměnou nebo dary. Od ne příliš početných sponzorů pak finanční prostředky na nákup angloamerické a německé produkce.
S ohledem na fakt, že dnes žijí Romové prakticky na celém světě, je
skladba cizojazyčné literatury velmi pestrá. V knihovně nechybí ani tituly nebo periodika věnovaná národnostním menšinám. Sem spadají především sborníky
z mezinárodních konferencí, zprávy o situaci minorit v jednotlivých zemích. V závěru roku 1995 se podařilo navázat spolupráci se Střední knihovnickou školou Brno, jejíž studenti pod pedagogickým vedením Mgr. Blahoslava Španiela začali budovat jmenný a systematický katalog jako základní zdroj informací o fondu knihovny.
Do té doby byl veden jen přírůstkový seznam bez dalšího knihovnického
zpracování. Během jednoho roku se podařilo utřídit v té době poměrně malý
fond, pro nějž vybrali studenti nejdůležitější znaky mezinárodního desetinného třídění (ČSN 01 0180 z r. 1975) a provedli jen nepatrné úpravy. Například
přidáním písmene R ke znakům (39 - národopis, 39 R – romské etnikum, 323.1 národnostní otázka, 323.1 R – problémy romské menšiny a rasové problémy Romů, 89 - orientální literatura a ostatní literatury, 89 R - romská literatura).
Z knih a časopisů, v nichž byla romské tématice věnována jedna kapitola
nebo článek, pořídili analytické záznamy těchto částí na zeleně odlišené
katalogizační lístky. Studenti pod vedením Mgr. Španiela zpracovali
20
systematický katalog stávajícího fondu tak, aby bylo možné provést konverzi dat do vhodně zvoleného systému automatizovaného zpracování dat. Svou prací
položili základy pro snadný převod knihovny, který z technických a finančních důvodů v té době neprobíhal.
1.4.1 Personální obsazení knihovny 1991 - 1994
postupné budování knihovny
1996 - 1997
Marta Hudečková
1995 - 1996
1997 - 2000
Marta Hudečková, Jan Horváth Jana Brachtlová
2000 - 2001
Eva Urbánková
2005 - 2006
Helena Sadílková
2001 - 2005
Ivona Parčiová
1.4.2 Umístění a interiér knihovny Knihovna má od r. 2002, kdy byla slavnostně otevřena a zpřístupněna
odborné obci a studujícím, své působiště ve 2. podlaží zrenovovaného domu na Bratislavské 67.
Na ploše 112 m2 se nachází : • studovna se 14 studijními místy a 2 počítačovými stanicemi
• kancelář knihovníka o velikosti 18.5 m2
• sklad knihovního fondu 56 m2: knihy, sborníky, periodika, separáty, diplomové práce.
Pro práci čtenářů slouží ve studovně jmenný katalog, systematický
katalog a kopírka. Knihovna nemá klimatizaci. Interiér tvoří mobiliář převážně ze dřeva a kovu, doplňky v modrozelené barvě a plovoucí podlaha.
V celém depozitáři jsou kovové uzavírací regály. Při první návštěvě působí
21
přívětivě, moderně, přitažlivě a pohodlně jak pro čtenáře, tak pro knihovníka, který má své zázemí v těsné blízkosti studovny i skladu.
1.4.3 Akvizice a zpracování knihovního fondu Zápis přírůstků získaných darem, koupí, výměnou, jak tuzemských, tak
zahraničních, provádí knihovnice ručně do vázaného přírůstkového seznamu tak, že každoročně začíná od přírůstkového čísla 1. Používá se od 23.7. 1993.
Přírůstkový seznam má dvacet pořadových jednotek na straně, na rozdíl
od tradičních třiceti. Přírůstkové číslo lomí rokem zpracování – např. 1/1999, 1/2000, a tento znak se lepí na hřbet svazku. Takto označené knihy stojí na regálech ve skladu, při jejich hledání pro čtenáře musí tento údaj knihovnice
znát, aby svazek dokázala najít. Knihy a ostatní dokumenty knihovnice
orazítkuje podle pravidel jmenné katalogizace na rubu titulního listu, sedmnácté a poslední straně textu. V počátcích zpracování knihovního fondu se
v přírůstkovém seznamu vyskytovaly systematické znaky pro naučnou literaturu, v současnosti je knihovnice nepoužívá. Třebaže se pravidelně provádí revize fondu, není založen úbytkový seznam.
Knihovní fond obsahuje knihy (beletrii a naučnou literaturu), periodika,
sborníky, diplomové práce, vše doplňováno podle možností ve 2 exemplářích, stojících u sebe ve skladě.
Knihovní fond není stavěn podle systematických znaků (u naučné
literatury) ani abecedně (u beletrie). Čtenář je odkázán na odborné a praktické
znalosti, pohotovost a zběhlost knihovnice dobře se orientovat v tomto specifickém stavění.
Knihovna začala v r. 1997 zpracovávat fond v počítačovém programu
DEMUS, vytvořeném pro muzejní sbírky. Z pohledu uživatele mi tento způsob nepřipadá efektivní, protože popisuje muzejní fondy. Knihovní fond je svým
specifickým způsobem unikátní a v každé knihovně je zpracováván podle
22
pravidel a norem adekvátních těmto sbírkám. Knihovní řád knihovny MRK vychází a odvolává se na Zákon č. 257/2001 Sb., O knihovnách a podmínkách
provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, Vyhlášku
Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. k provedení zákona č. 257/2001 Sb. O knihovnách
a
podmínkách
provozování
veřejných
knihovnických
a informačních služeb a současně na zákon č. 122/2000 Sb., O ochraně sbírek muzejní povahy a podle mého názoru, tím deklaruje, že se jedná nikoliv
o sbírku ve smyslu muzejním, ale o unikátní soubor z hlediska knihovnického. Mezi oběma lze najít rozdíly, jejichž hledání, nalezení a vyhodnocení však není smyslem ani cílem této práce.
Z pohledu knihovníka vidím jako závažný nedostatek, že zpracování
knihovního fondu neprobíhá zcela podle pravidel pro jmennou katalogizaci
a že nedošlo k vytipování, eventuálně výběrovému řízení na takový počítačový program, který by naplňoval poslání knihovny, jímž by mělo být efektivní,
rychlé, kvalitní a snadné vyhledávání studijního materiálu jak uvnitř, tak zvnějšku knihovny (prostřednictvím on-line katalogu, přístupného na www
stránkách MRK). Nemusí jít o velkokapacitní a finančně náročný program, jakým disponují krajské nebo vědecké knihovny, ale o takový, který by
splňoval výše uvedené požadavky. Nehledě na fakt, že katalogy, založené
studenty SKŠ Brno, pod odborným vedením profesora Španiela, jsou z dnešního pohledu nedostatečné.
V současnosti pracují knihovny s anglo-americkými pravidly a ta už
akceptují všechny počítačové knihovnické systémy. Pracovat s nimi přináší
nespornou výhodu také při zajišťování služby MVS, nabízenou knihovnou
v knihovním řádu. Rychlost, efektivita hledání a možnost vstupu do souborných katalogů je velikou devizou tohoto propojení.
Jako zásadní nedostatek vidím špatně zvolený současný počítačový
program a v jeho správné volbě naopak klíčový okamžik pro vytvoření
otevřeného přístupu do knihovního fondu. Retrokatalogizace dat nestačí. Celou
23
práci bych zahájila zpracováním knihovního fondu v nově založeném
přírůstkovém seznamu – lze generovat automaticky v příslušném počítačovém
programu, který umí přidělovat přírůstková čísla, s jednou řadou přírůstkových
čísel, která je zbytečné každoročně obnovovat. Současně bych naučnou literaturu označila systematickými znaky, vybranými s ohledem na unikátní
specifikum knihovny, podle nichž bych fond stavěla na regálech. Totéž platí
pro beletrii, kde je podle mého soudu dostačující abecedně-jmenné stavění.
Knihy lze zpracovávat také využitím sdílené katalogizace, kde prověřené
a standardy dodržující záznamy dodává řada menších i větších knihoven, včetně Národní knihovny ČR, s právem povinného výtisku. Tento postup se mi
zdá ekonomický (šetří pracovní síle čas – nač zpracovávat něco, co už jinde
kvalitně zpracováno je) a také je možné využít nabídky VISK a na počítačový program získat prostředky odsud.
1.5 Spolupráce a partneři Spolupráce byla navázána s Etnografickým ústavem MZM v Brně,
Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, Muzeem J. A. Komenského v Uherském Brodě, Vlastivědným muzeem v Olomouci, Ústavem lidové kultury ve Strážnici, Slezským muzeem v Opavě a dalšími. Někteří zahraniční partneři:
Národopisný ústav SAV v Bratislavě, Slovenské národní muzeum,
Gemersko-malohontské muzeum v Rimavské Sobotě, Vihorlatské muzeum
v Humenném, Etnografické muzeum v Martině, Okresní muzeum v Tarnowě (kde je část stálé expozice věnována životu polských Romů), Národopisné muzeum v Budapešti, Anna Frank House v Amsterdamu, nově otevřený
Památník Holocaustu ve Washingtonu, v jehož expozici je i připomínka utrpení
24
Romů za II. světové války. V druhé polovině roku 1993 byla část sbírkového fondu muzea zapůjčena na výstavu v rakouském městečku Kittsee.
1.6 Komunitní role knihovny „Pojem „komunitní“ se v poslední době objevuje stále častěji ve
slovníku nejen pracovníků neziskového sektoru, ale i politiků a v legislativních
materiálech. (…) Termín komunita (z latinského „communitas“ - společenství,
společnost, obec) se k nám dostává z anglického jazykového prostředí.“14
Užívá se v několika významech, zejména jako označení skupiny lidí, jejíž život se odehrává na zeměpisně vymezeném místě, kterou spojuje místo společných tradic, aktivit, zájmů, profesí, činností, náboženství a mají mezi sebou sociální
vazby. Používá se i v souvislosti s etnickými menšinami – např. romská
komunita. V českém prostředí vůči němu přetrvává rezervovanost i negativní postoj části veřejnosti.15
Romové patřili v minulosti a nyní stále patří k nejpočetnějším menšinám
žijícím na území ČR. Dokazují to výsledky sčítání lidu z několika uplynulých
let a to i přesto, že je prokázáno, že etničtí Romové se ke své národnosti stále nehlásí tak, jak by to bylo žádoucí a směrodatné. V současnosti se tedy můžeme pouze domnívat, jaký je skutečný počet členů této minority v ČR. Při sčítání lidu v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo 11 859 osob, ale odhady
romských představitelů a dalších odborníků jsou několikanásobně větší v rozmezí 150 – 300 tisíc.16
HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2004, roč. 8, č. 4 [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075 14
15
Tamtéž
Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002 [online]. Praha : 2003 [cit. 13. března]. Text v češtině. Dostupný z WWW: 16
25
Momentálním trendem je vypracovávání plánů a projektů na podporu
romské minority a organizací, které s ní pracují. Převážná většina zejména starší generace Romů mluví romským jazykem, byť různě přetvořeným pod vlivem
prolínání slov s češtinou a slovenštinou. Většina z nich také nedosáhla vyššího
stupně vzdělání, než je zvláštní či základní škola. Nezaměstnanost je v těchto lokalitách téměř stoprocentní. Stejně tak problémy s docházkou dětí do škol.
Zpracováním Národního plánu boje proti chudobě a sociálnímu
vyloučení 17 bylo zjištěno, že se chudé obyvatelstvo shoduje se značnou částí etnických Romů. V Brně situace nepřerostla v systematické vystěhovávání romských rodin na okraje města, ale stávající trend v sestěhovávání romských rodin do stejných lokalit, v jedné z nichž se MRK právě nachází, napovídá, že koncepce integrace Romů do společnosti zůstává nenaplňována. Stav romské
komunity je více než špatný ať už po stránce ekonomické, sociální či zdravotní.
Navíc mnoho z nich postupně ztrácí vztah k mnoho let zažitým tradicím a také
jazyku. Někteří se jich zbavují záměrně, s cílem lépe se začlenit do většinové
společnosti. Tím ale přichází o kontakt se svou komunitou a majoritě se nepřiblíží, neboť zůstávají stále na jejím okraji.
Právě zde je prostor pro MRK a jeho působení jak na majoritu, tak i na
Romy samotné, neboť právě uchování historie, tradic a navázání dialogu mezi minoritou a majoritou je jedním z jeho hlavních cílů a úkolů.
KOTÝNKOVÁ, Magdalena, LAŇKA, Štěpán. Revize věcné náplně a konstrukce životního minima : Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské Unie [online]. 2002 [cit. 4. dubna 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW: 17
26
1.7 Legislativa
Jak již bylo zmíněno výše, role MRK je nenahraditelná. Zejména
v rámci uchování a rozvoje kulturních aktivit Romů jež jsou ošetřeny četnými právními předpisy. Jako ukázku uvádím několik z nich18:
Rozvoj kulturní identity národnostních a etnických menšin zajišťuje
§ 17 odst. 1 písm. g) Zákon č. 231/2001 ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.19
Pro uchování a rozvoj kultury národnostních menšin je významné
nařízení vlády č. 98/2002 Sb., „kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity“.20
Usnesení vlády ze dne 27. srpna 1997 č. 518, „o poskytnutí finančních
prostředků na rekonstrukci objektu určeného pro umístění Muzea romské kultury v Brně“.21
Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002 [online]. Praha : 2003 [cit. 13. března]. Text v češtině. Dostupný z WWW: 18
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání : /2001 Sb. ZÁKON ze dne 17. května 2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů [online]. 2001 [cit. 4. dubna 2006]. Dostupný z WWW: 19
Sbírka zákonů Česká republika : Ročník 2005 [online]. 2005 [cit. 2006-04-02]. Dostupný z WWW: 20
Rada vlády pro národnostní menšiny : Výběr materiálů týkajících se národnostních menšin, předložených vládě v letech 1993-2001 [online]. [1993-2001] [cit. 2. března 2006]. Dostupný z WWW: 21
27
2. OBECNÍ KNIHOVNA LYSICE 2.1 Historie22 Obecní knihovna v Lysicích vznikla r. 1867 jako čtenářská beseda.
Svou činnost začínala se 100 svazky, později vznikly spolkové knihovny – hasičská, sokolská, orelská. Knihovna čtenářské besedy se stala jádrem obecní knihovny, zřízené r. 1920. Umístění našla v budově radnice, vedl ji 30 let Karel
Jašek. Za 2. světové války se přestěhovala do místního hostince, kde knihovník půjčoval v neděli dopoledne.
V r. 1950 na návrh ONV Boskovice je do funkce knihovníka jmenován
Antonín Opluštil. Knihovna se opět stěhuje do budovy vyprázdněné bývalé
školy. Z ní získává nábytek, knihovní fond je prověřen, označen a zabalen do papírových obalů, založen jmenný a názvový katalog a napsány seznamy na
vyhledávání knih určené čtenářům. Dochází ke změně výpůjční doby: v pátek 16.00 – 18.00 se půjčuje dětem, 17.00 – 20.00 dospělým čtenářům.
Knihovna za svou pestrou činnost nejen na poli knihovnickém, ale
i osvětovém získala v soutěži „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“ v r. 1954 uznání rady ONV, v r. 1955 uznání rady KNV, v r. 1957 uznání Ministerstva školství a kultury, v r. 1958 štít a titul „Vzorná lidová knihovna“ .
12. 4. 1964 je slavnostně po rekonstrukci budovy, oken, dveří, položení
parketové podlahy, zakoupení a nainstalování nových regálů, závěsných polic,
výpůjčních pultů, osvětlení zahájen provoz v nové knihovně. V r. 1972 proběhla profesionalizace a z Místní lidové knihovny vzniká Středisková
knihovna. V r. 1993 dochází ke změně názvu na Obecní knihovna Lysice
a k přechodu od Okresní knihovny Blansko, která v roce 1993 zaniká a převádí své kompetence na Obecní úřad Lysice.
Následující kapitola vychází z archivních materiálů Obecní knihovny Lysice: zprávy a hodnocení činnosti uchované od jejího vzniku po současnost. Tyto jsou uloženy v archivu knihovnice Jitky Severové. 22
28
2.2 Knihovna Knihovna se v Lysicích několikrát stěhovala. V současnosti sídlí
v budově bývalé obecní školy, spolu se zdravotnickým střediskem. K dispozici má v prvním patře dvě samostatné místnosti - dětské a dospělé oddělení.
V r. 1978 a 1979 došlo ke zrušení skladu, situovaného mezi obě
oddělení, který se přesunul se do stávajícího dětského oddělení, to se přepažilo, pořídily a zabudovaly se v něm vestavěné kovové skladištní regály.
Z původního skladu vznikla pracovna a současně místo ke zpracování knižního fondu. Celý interiér působí příjemně, obě oddělení jsou vybavena regály ze
světlého dřeva, na podlahách položeno světlé PVC, v pracovně modrý koberec. Nechybí květiny, nástěnky s aktuálními informacemi pro dětské i dospělé čtenáře. V oddělení pro dospělé jsou umístěna 2 počítačová místa s připojením na internet, který je veřejný. V přízemí budovy vznikla výstavní síň, kde knihovna pořádá každoměsíčně výstavy s vernisážemi. Aktuální půjčovní doba:
pondělí: 12.00 – 17.00 pouze oddělení pro děti úterý
: 15.00 – l7.30 pouze pro dospělé čtenáře
čtvrtek : 13.00 – 17.30 pouze pro dospělé čtenáře
2.2.1 Stavění fondu Oddělení pro dospělé:
Knihovní fond je rozdělen do dvou skupin:
1. Naučná literatura: knihy jsou řazeny podle systematických skupin a v každé
pak abecedně. Na hřbetech je na bílé etiketě černě číselný znak a nad ním, také na bílém štítku první tři písmena příjmení autora.
29
2. Beletrie: na hřbetech bílá etiketa s prvními třemi písmeny příjmení autora v černé barvě, samostatně vyčleněná a označená poezie – černé písmeno P na bílé etiketě, pod ní první tři písmena příjmení autora. Oddělení pro děti a mládež
Knižní fond je rozdělen do 2 věkových kategorií.
1. kategorie (od 6 do 10 let) je označena barevně podle témat: •
• •
pohádky červené
příběhy o dětech žlutě říkadla modře
2. kategorie (od 11 do 15 let) je rozdělena na beletrii pro mládež (na hřbetě knihy na bílé etiketě červeně první tři písmena příjmení autora) a naučnou literaturu. Je stavěna podle zjednodušeného MDT (na hřbetě knihy na bílém štítku červené označení systematické skupiny).
Knihovna se připravuje od. r. 2006 na přeznačení naučné literatury pro
dospělé podle UNIMARCu.
2.2.2 Personální obsazení 1920 - 1950
Karel Jašek
1972 - 1974
Jiřina Opluštilová
1951 - 1971 1974 - 1975 1975 - 2006
Antonín Opluštil
Jiří Schwarzberger Jitka Severová
30
2.2.3 Metodická činnost Knihovna od okamžiku profesionalizace plnila současně střediskovou
funkci a pečovala o 14 místních lidových knihoven, spadajících do obvodu Lysice: Drnovce, Voděrady, Lhota u Lysic, Kunice, Žerůtky, Býkovice,
Štěchov/Lačnov, Bedřichov, Černovice, Hodonín, Tasovice, Kunčina Ves, Kozárov, Dlouhá Lhota.
Tyto knihovny pracovaly do r. 1984 samostatně. Od vzniku občanských
výborů se staly součástí MNV Lysice, který je spravoval a řídil, přerozděloval
finanční prostředky. Středisková knihovna Lysice o ně pečovala po odborné a metodické stránce, 2x ročně pořádala knihovnické aktivy. Od 1. 7. 1980 se stalo 9 z nich pobočkami lysické, která pro ně zajišťovala tyto činnosti:
- výběr, zápis, kompletní zpracování knih včetně katalogizačních záznamů
(pro jmenný, názvový, revizní katalog)
- knihy byly obaleny, označeny a opatřeny knižními lístky tak, že je mohl
dobrovolný knihovník hned půjčovat
- knihovnice Střediskové knihovny Lysice 1x měsíčně provedla rozvoz knižního fondu po svém obvodu
V době, kdy o ně pečovala profesionální knihovnice, bylo všech
9 knihoven přepracováno, v každé založen nový přírůstkový a úbytkový
seznam, provedena přestavba a přeznačení knižního fondu podle MDT. V r. 1990 tato činnost skončila. Dobrovolní knihovníci převzali své seznamy, aby v nich mohli samostatně pokračovat, pokud nedošlo ze strany obecních úřadů k úplnému zrušení knihovny.
31
2.3 Retrokonverze dat Jako první na okrese Blansko získala Obecní knihovna Lysice počítač
pro zpracování knižního fondu. Vedení obce po konzultacích s vedením MZK
Brno pro ni vybralo počítačový program MAKS, který se jevil finančně nejpřijatelnější. Měl sloužit jen na zpracování knižního fondu a tisk katalogizačních lístků.
Aby mohla knihovnice také půjčovat, byl zakoupen od dnes už
neexistující počítačové firmy FPO Blansko program AUS, sloužící jen
k tomuto účelu. Knihovnice začala zvládat oba programy v r. 1994 a pracovat s nimi od února 1995. Knižní fond nebyl zpracován celý, knihovna nebyla uzavřena a knihy se stahovaly od čtenářů dodatečně a ručně vkládaly.
V r. 2003 proběhly dokončovací práce ve skladu. Tento systém
půjčování a zpracování ve dvou odlišných programech se velice rychle ukázal jako nevyhovující, nedostačující. Ani jedna z dodavatelských firem na jejich
rozvoji a inovaci dál nepracovala. Knihovnice se pohybovala v programech, které spolu jen obtížně komunikovaly. Z modulu katalogizace musela vystoupit, uložit ho a otevřít si další program na půjčování. Tato situace velmi
komplikovala a ztěžovala půjčování, katalogizaci, nevyvíjela se, naopak stagnovala. Knihovnice se ocitla bez odborné pomoci a především servisu,
protože blanenská firma FPO jako jeden z dodavatelů zanikla. Tímto okamžikem vznikly neřešitelné a neřešené problémy s půjčováním.
Knihovnice ihned začala v r. 2000 uvažovat o přechodu na skutečný
knihovnický počítačový program, určený menšímu typu knihovny, s fondem
do 10 000 svazků. V té době se na trhu nabízel modul LANIUS. Knihovna požádala o grant v rámci projektu NKČR VISK na novější typ CLAVIUS.
V r. 2003 ho získala, v létě téhož roku programátor KJM Brno Pavel
Straka nahrál data z programů MAKS A AUS (katalog a výpůjční protokol)
a poslal je do Tábora, sídla firmy LANIUS. Zde data překonvertovali do
32
CLAVIA, vrátili Pavlu Strakovi a ten je v říjnu nainstaloval do počítačů lysické knihovny. Program CLAVIUS zde pracuje s těmito moduly: půjčování
- akvizice - katalogizace - revizní katalog - ISHARE tiskové výstupy (tisk přírůstkového a úbytkového seznamu, dodacích listů) statistické výstupy.
Začátkem listopadu 2003 proběhla v novém programu revize knižního
fondu, která trvala pouhý týden. Po jejím skončení začala knihovnice pracovat
v CLAVIU, který dokázala při všech těchto náročných pracích zvládnout. Do konce června 2004 byl zpracován, ukončen a předán Obecnímu úřadu Lysice závěrečný revizní protokol, posléze schválený radou a zastupitelstvem.
2.4 Závěr Knihovnice Jitka Severová dokázala v poměrně krátkém časovém
období díky svému obrovskému pracovnímu nasazení, kvalitní spolupráci
s Obecním úřadem a prakticky bez přerušení provozu knihovny přebudovat nejen integrované knihovny, které její zásluhou získaly odborně zpracovaný
fond, ale především vytvořit z Obecní knihovny Lysice moderní informační a kulturně-výchovné středisko pro širokou uživatelskou veřejnost. Neodradila ji žádná překážka, kterou musela řešit. Na okrese Blansko se vyskytují další
obecní knihovny s profesionálním knihovníkem, žádná z nich však neprošla tak složitým, a přitom dynamickým rozvojem jako právě lysická.
33
3. SROVNÁNÍ ČINNOSTÍ KNIHOVEN o Časté stěhování, konečné umístění se u obou jeví jako definitivní. o Stejný zřizovatel: obecní a krajský úřad.
o Obě knihovny nejprve řešily zpracování svého fondu. Knihovna MRK
zvolila postup nezvyklý. Obecní knihovna Lysice zůstala u tradičního, obecně používaného a vyplatilo se jí to při konverzi dat.
o Obě knihovny nezvolily prvotně optimální počítačový program.
o Svým rozsahem fondu patří obě do kategorie knihoven do 10 000 svazků.
o Stejné personální obsazení s tím rozdílem, že Jitka Severová v Lysicích absolvovala SKŠ Brno, knihovnice v knihovně MRK je původní profesí romistka s vysokoškolsky ukončeným vzděláním.
o Knihovnice Obecní knihovny Lysice okamžitě řešila komplikovanou situaci, způsobenou nevhodně vybranými programy (MAKS a AUS), požádala o grant, získala ho a vložila do efektivního programu. Knihovna MRK také obdržela grant, použila ho na nákup literatury.
o Knihovně v Lysicích se podařilo úspěšně dokončit retrokonverzi dat včetně revize, knihovna MRK sice provádí inventury fondu při výměně knihovníka (nemá veden úbytkový seznam) a není zřejmé, jak proběhly.
o V lysické knihovně se podařilo stabilizovat personální obsazení, což se mi
jeví jako velká deviza. Zkušenosti a znalosti se osvědčily při situacích, které zde nastaly a bylo nutné je řešit. Knihovna MRK neměla na pozici
knihovníka vždy člověka s odpovídajícím vzděláním a také zde docházelo k časté výměně.
o Knihovna MRK má na webových stránkách MRK svou prezentaci
spočívající v nabídce knih vydaných muzeem, a také výpůjční dobu včetně
34
kontaktu na knihovnu, ale chybí možnost vyhledávání v on-line katalogu knihovny.
o Obecní knihovna Lysice v současnosti nemá vůbec zpracované webové stánky ani přístup do svého fondu.
o Obecní knihovna Lysice zahájí v r. 2006 zpracování knih v UNIMARCU, knihovna MRK tuto odbornou knihovnickou záležitost neřeší a ani nepokračuje v systematickém stavění, založeném studenty SKŠ Brno.
o Obě knihovny rozvíjejí nejen výpůjční, ale také kulturně-výchovnou činnost (besedy, exkurze, v Lysicích knihovnické lekce, netradiční formy práce se čtenářem, výstavy).
35
4. KNIHOVNÍ SYSTÉMY 4.1 Srovnání systémů DAIMON a CLAVIUS 4.1.1 Úvod DAIMON23 je původní český knihovní systém pro všechny typy
a velikosti knihoven, který na rozdíl od CLAVIA24 nemá žádného předchůdce
(SMARTLIB-LANIUS-CLAVIUS). Oba shodně využívají nejmodernějších technologií a podporují standardy: • • • • • • •
norma ISO 2709
UNIMARC a UNIMARC/Autority: příprava na přechod k MARC21 katalogizační pravidla AACR2R, doporučení ISBD protokol Z39.50
kódování znaků - formát Unicode IP, HTTP, HTML
XML – formát pro ukládání záznamů a podporující vyhledávání
SEFIRA : DAIMON [online]. c1995-2006 [cit. 3. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
23
Knihovní systémy Lanius a Clavius : Clavius - základní informace [online]. [1998] [cit. 15. března 2006]. Dostupný z WWW: 24
36
4.1.2 Moduly Akvizice
Oba programy shodně pracují s modulem akvizice. Pro oba platí tvorba
deziderát (požadované dokumenty), evidence dodavatelů a objednávek, jejich tisk, urgence a reklamace, sledování lhůt dodávek.
CLAVIUS navíc sleduje realizaci dodávek z pohledu rozpočtů, historii
objednávek titulů včetně čísel dokladů a finančních částek, hlídá rozpočet a statistiku a automaticky využívá záznamů pro katalogizaci. Katalogizace
Společné oběma je zpracování všech druhů dokumentů, jejich popis na
monografické, seriálové, analytické úrovni, tvorba a správa autorit, výběr
z číselníků a řízených slovníků, fulltextové i strukturované vyhledávání, tiskové výstupy - katalogizační lístky, přírůstkový a úbytkový seznam, čárové
kódy. Každý pracovník může mít své vlastní upravené vstupní formuláře dle činnosti, kterou provádí. Na
rozdíl
od
systému
DAIMON
umožňuje
CLAVIUS
širší
a variabilnější práci s poli a podpoli dle jednotlivých druhů dokumentů, které může nadefinovat jak programátor, tak knihovník, což je nad rámec
UNIMARC. Mezi záznamy lze vytvářet vazby. Pro jednotlivé dokumenty jsou
připraveny vstupní formuláře, plně modifikovatelné myší metodou drag and drop. Každé pole obsahuje nápovědu včetně příkladů. Navíc nově definovaná
pole mohou být i multimediálního typu (obrázek, zvuk, video, HTTP odkaz na síti Internet).
Kdykoli během katalogizace lze zobrazit bibliografický zápis ISBD
ve formě katalogizačního lístku. Při ukládání titulu systém kontroluje vyplnění
povinných polí dle definice v konfigurační databázi. Systém také ukládá
37
svazkové údaje, které lze pro větší množství exemplářů snadno kopírovat. Katalogizace je podporována z více stanic v síti současně.
Klíčový rozdíl v katalogizaci spočívá v tom, že CLAVIUS umožňuje
rozpis sborníků, věstníků, AV médií i na jednotlivé části, které je možno katalogizovat jako samostatné záznamy. Sdílená katalogizace
Pouze CLAVIUS disponuje sdílenou katalogizací, která umožňuje
získat záznamy stažením z knihoven sdružených uživatelů CLAVIA a Národní
knihovny ČR, připojených na internet. Knihovník nemusí záznam zpracovávat, pouze připojí signaturu, stavěcí znak a přírůstkové číslo svazku. Revize
Modul CLAVIA, který v krátkém časovém úseku umí efektivně
odpovědět na otázku, které knihy v knihovně chybí, a po uplynutí lhůty na
jejich dohledání je odepíše. Jako bonus firma nabízí zapůjčení dlouhých scannerů, které dosáhnou do všech míst knihovny. Správa seriálů (periodik)
Oba systémy shodně provádějí správu periodik v akvizičním
a katalogizačním modulu, evidenci předplatného, objednávek, dodaných čísel,
urgence nedodaných, reklamace, evidence svázaných čísel periodik. CLAVIUS navíc umožňuje vlastní denní evidenci periodik nebo pomocí speciálního
režimu jejich hromadnou evidenci. Lze také provádět denní evidenci mnoha set
exemplářů periodik (deníků, týdeníků), a to velice jednoduchou formou. Výsledkem je přesný rozpis nákladů na každého odběratele za určité období. Výpůjční modul
Základ oběma systémům tvoří: kategorizace čtenářů, dokumentů,
výpůjčních lhůt, pokut, evidence a správa čtenářů, výpůjček, rezervací,
38
upomínek, sledování poplatků a plateb, tisk, potvrzení o výpůjčce a vrácení, upomínek, stvrzenek, zasílání zpráv čtenářům (e-mail).
CLAVIUS navíc plně využívá technologie čárových kódů, kdy
scannerem na tabletě zjišťuje údaje o čtenářském kontu. Součástí modulu je
správa databáze uživatelů, s možností zadání osobního finančního kreditu, i režimy na evidenci MVS. Díky informačním režimům lze zjistit historii
výpůjčky. Z modulu lze vygenerovat statistické výstupy: výpůjčky, statistický výkaz, deník a žebříček nejžádanějších dokumentů. Tiskové výstupy lze kromě tisku exportovat i do textového editoru nebo posílat e-mailem. OPAC
Vyhledávání v katalogu OPAC se provádí prostřednictvím vybraných
a nakonfigurovaných polí, aby bylo možné rychlé vyhledání dotazu přes internet. Nabízí dvojí možnost: vyhledávání ze všech polí, vyhledávání ze
stanovených polí, a to pomocí kombinovaného dotazu využitím slovníků, tezaurů a logických operátorů
Předem lze omezit druh dokumentu, v němž bude hledání probíhat. Je
možné využít buď pravostranné rozšíření nebo fulltextové hledání slov v rámci určitého pole nebo kdekoli v textu záznamu.
Výsledkem vyhledání získá čtenář informaci o lokaci knihy a jejím
režimu. Zobrazí se mu v přehledových tabulkách, jejichž podobu dohodne knihovník s programátorem.
Pokud jsou k vyhledanému záznamu připojeny multimediální prvky
(obrázek, zvuková ukázka, URL odkaz), lze je ihned zobrazit. Výsledná data
lze z vlastního programu tisknout nebo je exportovat do různých druhů souborů HTM, ISO, XML. Toto řešení je výhodné s ohledem na ochranu dat v síti. Většina uživatelů se lépe orientuje ve standardním uživatelském prostředí Internetu a v případě firemní sítě je výhodou nulová správa pracovních stanic a nízké nároky na přenosovou kapacitu sítě.
39
Modul umí sledovat konto čtenáře (výpůjčky, rezervace, dobu
vrácení), online objednávky, rezervace a prodlužování výpůjček, vyhledávání ve vzdálených databázích knihoven (přes Z39.50). Dětský ONLINE katalog
Dětští čtenáři předškolního i školního věku mají k dispozici dětskou
verzi ONLINE katalogu, která pracuje s obrázkovými symboly a jednoduchou formou jim nabízí seznam nejžádanějších žánrů dětské beletrie, vědy a kultury.
Starší čtenáři pak mohou vyhledávat podle jména autora, názvu a klíčových
slov, menší čtenáři mohou využít obrázkovou, volně nastavitelnou část. Toto unikátní řešení nabízí pouze CLAVIUS. Z39.50 klient + server
Zajišťuje vystavení fondu a umožňuje vyhledávání v ostatních Z39.50
tuzemských serverech v rámci jednotného uživatelského rozhraní. CLAVIUS pak i v zahraničních, s možností přebírání bibliografických a autoritních záznamů do katalogizace z ostatních knihoven. Statistika
DAIMON umožňuje sestavování a využívání statistických dotazů
a export výsledků statistiky do programu MS Excel, CLAVIUS řeší statistické výstupy
operativně
protokol…).
v jednotlivých
Správa knihoven Oba programy
a kalendáře.
zajišťují
modulech
nastavení
(katalogizace,
lokací
výpůjční
poboček, exemplářů
Dispečink studovny
Usnadňuje evidenci přístupu čtenářů k síti Internet. Obsluha oddělení
má přehled o využití počítačů, a může tedy stopovat čas vyhrazený návštěvníkovi pro práci s Internetem. Modul vizuálně i zvukově signalizuje
40
uplynutí této doby. Dovoluje provádět rezervace času počítačů předem, následně vypočítává poplatky a tiskne účtenky za pronájem. Výhodou je
automatické vedení evidence o využívání těchto služeb a možnost tisku statistiky využití.
4.1.3 Přednosti ⊕ minimální nároky na správu ⊕ stabilita a výkonnost ⊕ minimum chyb
⊕ možnost řešit on-line propojení ústřední knihovny s pobočkami ⊕ rychlé zavádění do provozu
⊕ přívětivé a intuitivní grafické prostředí ⊕ využití nejmodernějších technologií ⊕ efektivní a rychlé vyhledávání
⊕ univerzálnost pro široké spektrum knihoven
⊕ výkonnost při zpracovávání velkého objemu dat
⊕ průběžný rozvoj systému v reakci na aktuální potřeby knihoven
DAIMON:
Ukládání dat do centrální relační databáze Oracle, WWW technologie, vysoká
nastavitelnost dle potřeb uživatele, propracovaný systém přístupových práv, možnost integrace s dalšími systémy a zařízeními instituce. CLAVIUS:
Intranetový OPAC pracuje na PC různého stáří a konfigurace.
41
4.1.4 Zákaznická podpora po zavedení systému Přístup do systému na evidenci a řízení požadavků (e-mail, www
rozhraní), telefonický kontakt, poskytování nových verzí systému, zřízení a provoz vzdáleného zabezpečeného připojení, server hosting (pro edici
DAIMON Lite). Řešení problémů u zákazníka, vzdálená správa systému formou outsourcing.
4.1.5 Demo aplikace DAIMON Možnost vyzkoušet demo aplikaci
modulu OPAC
i Z39.50,
podporování strukturovaného vyhledávání (v poli autor, název, ISBN), i fulltextového.
Zadaný dotaz lze průběžně upravovat, výsledky lze setřídit dle
požadovaného údaje a zobrazit v různých formátech. Záznamy může uživatel
uložit „do schránky“ k pozdějšímu využití. Pro další operace se po uživateli
vyžaduje registrace pomocí uživatelského jména a hesla. Objednávky, rezervace, výpůjčky, sledování konta, užívání uživatelského profilu fungují
v závislosti na povolení knihovnou. K dispozici je kontextová a komplexní nápověda, která se zobrazí v samostatném okně.
4.1.6 Edice DAIMON Lite Určena knihovnám s nízkým rozpočtem, finančními a technickými
omezeními (žádné nebo málo výkonné připojení na internet) a omezenému počtu uživatelů, zpravidla v počtu 1-10 knihovníků. Cena:
Systém licencován na knihovníky: počet licencí = počet knihovníků. Cena za
1 licenci + zavedení systému: 52 200 Kč, cena za zákaznickou podporu na rok: 12 000 Kč. Při nákupu více licencí množstevní slevy. Např.: Základní cena za 5 licencí + zavedení systému (vč. základního proškolení): 127 844 Kč. Cena za
42
roční zákaznickou podporu pro 5 licencí: 23 800 Kč. Ceny jsou uvedeny včetně
DPH. Možnost cenové nabídky přímo pro knihovnu; možnost splátkového kalendáře podle možností a potřeb.25
4.1.7 Licence pro malé knihovny - CLAVIUS Knihovní systém CLAVIUS je možné odkoupit po částech, respektive
každý modul samostatně. Výhodou, kterou je nutné vzít v potaz, je také licence pro malé knihovny do 5000 svazků (což se MRK bezprostředně týká). Cena:
„Komplet katalogizace knih, vyhledávání a rešerše, výpůjční protokol + č.kód: 13 000 Kč ( SQL verze + 20 000 Kč ). Ostatní moduly k této licenci: 50% z cen do 20 000 svazků. Školení pro školy a malé knihovny: 1 500 Kč / den.“26
SEFIRA : DAIMON [online]. c1995-2006 [cit. 3. ledna 2006]. Dostupný z WWW: 25
Knihovní systémy Lanius a Clavius : Clavius - základní informace [online]. [1998] [cit. 15. března 2006]. Dostupný z WWW: 26
43
5. MODELOVÝ PROJEKT REKONSTRUKCE 5.1 Úvod Na základě konzultací s knihovnicí Mgr. Helenou Sadílkovou, která
deklarovala základní podmínky a představy o fungování nového systému nejen
po stránce technické, ale i uživatelské, byla s plánem rekonstrukce knihovny
MRK seznámena ředitelka Muzea romské kultury PhDr. Jana Horváthová, bez jejíhož souhlasu nelze plán začít realizovat.
Dohodly jsme se, že po vytvoření představy fungujícího systému
(knihovnice a přizvaný odborník) proběhne seznámení všech zainteresovaných stran a projednají se finanční a technické podmínky převodu dat. V průběhu diskuzí se ukázalo, že se naše představy od sebe liší. Následovalo několik
schůzek nejen s ředitelkou MRK, ale především s knihovnicí. Přebírala fond ve značně neuspořádaném stavu, a tak jsme se shodly inovaci uspořádání
knihovního fondu a novém systému zápisu novinek do přírůstkového seznamu.
V současnosti jsou některé přírůstky v přírůstkové knize rozepisovány zvlášť, ačkoli jsou totožné. Některé jsou uvedeny jedenkrát a obsahují poznámku o počtech kusů formou písmen (například a-d). V letech 1993 – 2004
přírůstková kniha obsahuje poznámky o počtech kusů, s výjimkou roku 1995.Viz. příloha č.4.
Tak jak již bylo zmíněno výše v kapitole 1.4.3 Akvizice a zpracování
knihovního fondu, knihovna muzea funguje jako jedna ze sbírek a musí
dodržovat každoroční zápis přírůstků, počínaje číslem 1. Tato oblast se ukázala jako první problémová. Návrh nového vedení přírůstků v jedné číselné řadě se
neslučuje se zásadami muzejní evidence. Vzhledem k tomu, že knihovní fond
je sbírkový, v prvním stupni evidence chtěla ředitelka MRK ponechat klasická přírůstková čísla, která začínají každý rok číslem 1.
44
Dále proběhla debata s knihovnicí na téma vzhledu stránek v případě
jejich vystavení formou odkazu z hlavních stránek MRK. Dospěly jsme
k závěru, že by bylo vhodné, aby čtenáři z řad široké veřejnosti měli možnost využití booleovských operátorů a zástupných znaků. V samotném vyhledávači by se zájemci orientovali v rámci polí autor, klíčová slova, rok vydání,
nakladatel a případně kombinací slov z různých polí. Struktura samotného záznamu by byla klasická, jakou využívá například databáze Národní knihovny v souborném katalogu CASLIN (viz.obr. 1).
Obr. 1: Print screen systému Caslin
Obsahovala by hlavní záhlaví, které by tvořilo: jméno autora, dále pak
název, údaje o vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu, o umístění ve
fondu, o edici, další autoři, ISBN/ISSN, počet kusů a přírůstkové číslo nebo případně signatura a také informace o výpůjčce. Tedy zda má kniha absenční či prezenční formu.
45
Další otázkou byla forma vzhledu výstupního záznamu:
1. Pro WWW katalog naskenovaný klasický knižní lístek (viz obr.2). Údaje o autorovi jsou formou odkazu. Ten čtenáře navede dál do bloku klíčových
slov seřazených dle abecedy a k dalším dílům od vybraného autora. Cílem je vzájemná provázanost jednotlivých prvků systému.
Obr. 2: Print screen knižního lístku v systému Clavius MěK Blansko
2. Návěšťový lístek obsahující údaje seřazené pod sebou (viz obr. 3)
Obr. 3: Print screen návěšťového lísku v systému Clavius MěK Blansko
46
3. Tagový výstup UNIMARC, kde jsou údaje uvedeny dle anglo-amerických pravidel (viz obr.4).
Obr. 4: Print screen tagového výstupu UNIMARC v systému Clavius MěK Blansko
Po ujasnění základních podmínek bylo dohodnuto, že jako bonus by
systém mohl obsahovat levostranné rozšíření a také cizojazyčné anotace. Knihovnice vznesla požadavek na zřízení oddělení statistiky s cílem zjistit, kolik lidí a kdy si vypůjčilo jaké knihy, například dle klíčových slov. Ta by
měla také obsahovat přehled, v jaké kvalitě je fond knihovny. Například u 1-5,
historie záznamů by ukázala, že v roce 2005 měla kniha kvalitu 1 a v roce 2006 už kvalitu 5. Tím by se také zpřesnila frekvence výpůjček a nutnost obnovy
některých titulů. Tato sekce by se stala ukazatelem, zda nejsou některé oblasti dlouhodobě zanedbávány, jestli se knihovna nezaměřuje příliš jedním směrem.
Osobně si myslím, že to není zcela nezbytné a také realizovatelné, neboť každé klíčové slovo má jinou váhu.
47
5.2 DEMUS - Dokumentace a evidence muzejních sbírek Základní informace27 Je programovou nadstavbou nad MS Access. Všechny verze systému
pracují na počítačích s procesorem alespoň 486 (doporučeno Pentium), s pamětí RAM alespoň 8MB (doporučeno 32MB a více). Tvoří vyšší
alternativu ke kartotékám katalogizačních karet a přírůstkové knize. Základní
formulář si uživatel přizpůsobí svým potřebám a současně má k dispozici tiskové výstupy. Nechybí univerzální návody a nápověda.
Eviduje výpůjčky, výstavy a publikace, konzervátorskou dokumentaci
a další specifické muzejní agendy. Textovou dokumentaci sbírkových předmětů lze doplnit obrázky, zvukem či videosekvencí.
Data z tohoto programu lze efektivně využít v práci každého odborného
muzejního pracovníka, není však určen do knihovny. Je nevhodný na
zpracování textů nebo kreslení či editaci obrázků a map, není určen pro práci s Internetem ani k prezentování sbírek a jejich statistickému vyhodnocování.
Garance, návaznost Program vyvíjí oddělení informatiky Moravského zemského muzea
v Brně a finanční podporu zajišťuje MK ČR.
Struktura dat odpovídá mezinárodnímu standardu Object ID, kvalitu
zadání garantují oborové komise Asociace Moravských Galerií.
DEMUS odpovídá zákonu č. 122/2000 Sb. o sbírkách, obsahuje
automatický export dat do bezpečnostního systému ISO SEUD (Integrovaný CITEM Metodické centrum pro informační technologie v muzejnictví : DEMUS [online]. c2005-2006 [cit. 1. října 2006]. Dostupný z WWW: 27
48
systém ochrany kulturních památek, Systém evidence uměleckých děl).
Zajištěn i převod čísel do Centrální evidence sbírek. Mimo to je možný import a export dat ve všech běžných databázových formátech.
Výhody a nevýhody ⊕ Součástí systému je adresář muzeí a galerií ČR, států, katastrů a okresů ČR, ⊕ různé slovníky a číselníky v závislosti na oboru.
⊕ Některé slovníky jsou fixní (např. katastry), jiné si vytváří či doplňuje uživatel dle svých potřeb (např. lokality, osobnosti).
DEMUS neřeší pro uživatele vše. Hlavním důvodem je různorodost a nepředvídatelnost požadavků muzejních pracovišť. I proto byl pro implementaci DEMUSU volen systém Access, který svou přívětivostí a srozumitelností usnadňuje případné provádění vlastních individuálních úprav.
Evidence Chronologická evidence a sběr dat ze sbírkových modulů dodávány
automaticky s každým sbírkovým modulem.
Katalog Universální aplikace pro jakékoliv sbírky. Pokrývá potřeby menších
muzeí a i odborná pracoviště v oborech, kde specializovaný modul bude
vytvořen později. Je zajištění převedení dat, které je nad možnosti běžného uživatele. Současným trendem je snaha o rozšíření možností o horkou linku (telefon, e-mail), poskytující poradenství i návštěvy a školení u uživatelů.
49
Standardy •
Příprava centrální evidence sbírek CES.
•
Spolupráce s okolními státy v rámci CEICOM (středoevropské skupiny
•
•
ICOM) k ustavení základních standardů pro česká muzea. Možnost
producentům
kompatibility.
vytvářet
potřebný
software
se
zárukou
Možnost nejen vlastní dokumentace sbírek, ale i jejich prezentaci na
Internetu - vytvoření universálního nástroje ProMus (Prohlížeč Muzejních Sbírek).
Cena Katalog + Evidence: 2 000 - 5 000 Kč dle velikosti muzea (určuje AMG) Každá aplikace navíc: 2 000 Kč Nové verze: 2 000 Kč
Licence se vztahuje na celé muzeum, možnost instalovat DEMUS na libovolný počet počítačů
50
5.3 Zpracování dat V případě knihovny MRK není bohužel možné za stávajících podmínek
využít sdílené katalogizace. Ta „se využívá pro zpracování nových přírůstků tištěných monografií, hudebnin a kartografických dokumentů. Přispívající knihovny používají angloamerická katalogizační pravidla (AACR2). Záznamy
jsou přenášeny v mezinárodním formátu UNIMARC a jejich rozsah splňuje podmínky minimálního záznamu pro souborný katalog stanovené Národní knihovnou ČR. Do sdílené katalogizace se mohou plnohodnotně zapojit knihovny s připojením na Internet pevnou i komutovanou linkou.“28
Jak již bylo zmíněno výše, systém Demus není určen pro knihovny
a ani pro práci s Internetem, což přímo vylučuje možnost přebírání záznamů
zpracovaných podle platných katalogizačních pravidel, např. z Národní knihovny.
Základní principy kooperace při sdílené katalogizaci v systému LANius:29
• Knihovna bezúplatně poskytuje všechny záznamy nových přírůstků. •Centrum
bezúplatně
zúčastněných knihoven.
poskytuje
všechny
shromážděné
tituly
všech
• Poskytnuté záznamy se předávají dále anonymně.
• Nezveřejňují se údaje o počtu poskytnutých záznamů z jednotlivých
knihoven.
• Neeviduje se počet kopírovaných záznamů z jednotlivých knihoven.
HEJNOVÁ, Marie; OTRUBOVÁ, Alena; SCHUSTEROVÁ, Marie. Sdílená katalogizace v systému LANius. Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 1999, roč. 3, č. 8 [cit. 17. března 2006]. Dostupný z: . ISSN 1212-5075 28
29
Tamtéž
51
5.3.1 Tvorba záznamu Protože knihovnice Muzea ani přizvaný odborník, který měl nový
systém vytvořit, neznali knihovnické standardy a ani pravidla pro zpracování záznamů, bylo nutné je s danou problematikou seznámit. Anglo-americká pravidla, UNIMARC a další standardy jsou tématem příliš obsáhlým, zvolila jsem tedy možnost názorné ukázky a konkrétního popisu jednotlivých
záznamů. Jedním z dalších zdrojů, kde může knihovnice získat informace, je
jedna ze sekcí webu Národní knihovny, s odkazy na semináře a knihovnické konference.30
V první řadě bylo nutné definovat problémy při popisu tištěných
monografií a určit, jakou formu zvolit, abychom se vyvarovali přílišné
složitosti zpracování. Nejvýstižnější a nejlepší se jeví klasická struktura dle AACR2.
Hlavní název = Souběžný název : další názvová informace. Číslo části/sekce
díla, Název části díla / první údaj o odpovědnosti ; další údaje o odpovědnosti. – Označení vydání. – První místo vydání : první nakladatel, datum vydání. – Rozsah : další fyzické údaje ; rozměr + doprovodný materiál. – (Hlavní název edice/údaj
o odpovědnosti k edici, ISSN edice ; číslování v rámci edice. Název subedice ; číslování v rámci subedice). – Poznámky. – MDT.31
Standardní číslo. Vedlejší záhlaví.
SKIP - svaz knihovníků a informačních pracovníků : SEKCE VZDĚLÁVÁNÍ - VÝUKOVÉ CENTRUM PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KNIHOVNÍKŮ [online]. 2003 [cit. 27. března 2006]. Dostupný z WWW: 30
PELCOVÁ, Gabriela. Krajská knihovna Karlovy Vary : Anglo-americká katalogizační pravidla AACR2R [online]. [2003] [cit. 12. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
31
52
Vycházíme-li z toho, že se knihovna řídí zákonem o knihovnách, jeví se
další práce s počítačovým systémem DEMUS jako nevyhovující. Pokud chce aplikovat současné moderní knihovnické standardy, nezbývá jí než přejít na moderní počítačový knihovní systém. Má několik možností:
1. Zajistit od zřizovatele dostatečné množství finančních prostředků, které by umožnily zakoupení jednoho nebo více modulů ze stávající nabídky počítačových programů, které jsou na trhu.
2. V případě, že se nepodaří zajistit dostatek financí, dohodnout možnost splátkového kalendáře.
3. Zapojit se do programu Národní knihovny VISK32 a požádat o grant. 4. Kombinovat tyto metody.
Knihovnice by po dohodě s vedením MRK měla provést sondáž trhu
s jednotlivými knihovnickými systémy a vybrat takový, který bude splňovat tyto podmínky:
ekonomicky výhodný s možností splátek
jednoduchý na obsluhu knihovníka i čtenáře
centrální zálohování dat(všechna data na centrálním serveru) dlouhodobě nižší náklady na provoz a vybavení systému možnost technické a uživatelské podpory možnost připojení k internetu
zabezpečený provoz aplikace kvůli převodu osobních dat
NERGLOVÁ, Anna. VISK - Veřejné informační služby knihoven : VISK 5 [online]. 2006 [cit. 27. března 2006]. Dostupný z WWW:
32
53
5.4 Návrh pracovního postupu pro knihovnu MRK 5.4.1 Katalogizace
1. Po zvážení kvality zpracovaných záznamů v muzejním programu
DEMUS získá knihovnice odpověď na otázku, zda je možné exportovat data
do nového knihovního programu.
2. V případě, že je tato cesta možná, bude mít retrokonverzi ulehčenou
tím, že bude dle knihovnických pravidel doplňovat a upřesňovat katalogizační záznamy.
3. Jestliže to nebude možné, bude muset provést úplnou retrokonverzi dat
a zvolit buď zpracování záznamů s knihou v ruce (nebo využití sdílené katalogizace, pokud jí to nový program umožní) nebo skenování záznamů jmenného lístkového katalogu.
4. Než knihovnice přistoupí k vlastní práci, seznámí se se základy AACR
tak, aby byla schopná zpracovat jednoduchý katalogizační záznam. Nabízí se kurzy pořádané MZK v Brně nebo dohoda s oddělením ZKF knihovny Jiřího
Mahena. Další variantou je náslech hodin na FF MU. Mnoho užitečných
poznatků lze také najít v elektronickém časopise Ikaros.33 Národní knihovna poskytuje množství informací na svých webových stránkách.34
5. Vzhledem k tomu, že knihovna nemá k dispozici scanner a finanční
možnosti MRK jsou do té míry omezené, že se jej nepodaří zajistit, knihovnice přistoupí k retrokonverzi vzestupně od nejstarších k nejnovějším přírůstkům.
Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. c1998-2006 [cit. 16. ledna 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-50 33
SVOBODA, Martin. SKIP - sekce vzdělávání : Knihovnické konference, semináře, vzdělávací akce [online]. c2002 [cit. 27. března 2006]. Dostupný z WWW: 34
54
6. MRK by mělo zajistit systémového knihovníka, který provede kontrolu
správnosti formátu UNIMARC a obsahovou revizi vytvořených záznamů, než se objeví v online katalogu knihovny.
7. Knihovnice se rozhodne, jak rozčlení knihovní fond.
8. Prvním krokem bude spuštění modulu katalogizace a jeho programové
nastavení tak, aby mohla knihovnice zpracovávat fond v bázi knih. Vzhledem k několika číselným řadám přírůstkových čísel sjednotí číselnou řadu přírůstků.
9. Při vlastní katalogizaci knih do systému bude vyplňovat pole povinná
pro hlavní záhlaví. Měla by mít umožněnu zpětnou kontrolu záznamu, což v praxi znamená vygenerování například knižního lístku.
10. Pro zrychlení práce a odstranění rekatalogizace a duplicity záznamů
má k dispozici knihovnice na internetu JIB CASLIN, umožňující prohledávání
elektronických katalogů ve více knihovnách najednou jediným dotazem, a sama si vybere nejlepší. Na něj pak jen doplní přírůstkové číslo svazku, signaturu nebo stavěcí znak.
11. V další fázi se knihovnice rozhodne po dohodě s vedením MRK, zda
omezí na určitou dobu služby knihovny a bude intenzivně zpracovávat fond nebo bude tuto činnost provádět za provozu jako dosud, a tedy ji nebude možné časově omezit.
12. Po zpracování fondu knih přistoupí k dalším dokumentům.
13. Po dokončení retrokonverze celého fondu zpřístupní fond na
webových stránkách.
14. Umožní všem zájemcům vyhledávat v systému jak zvenčí, tak zevnitř
knihovny.
55
Dokončení prací:
1. Knihovnice vygeneruje přírůstkový seznam knihovny, uzavře lístkový
katalog, ve studovně bude čtenářům k dispozici online katalog knihovny, který programátor po konzultaci s knihovnicí nakonfiguruje předem.
2. Knihovna bude zpřístupněna veřejnosti bez zkušební lhůty,
a knihovnice tedy musí mít možnost využít kvalitní a rychlé zákaznické podpory, ať již emailem nebo po telefonu.
Pro knihovnu je nutné zabezpečit dva moduly, s nimiž je možné ihned
pracovat - výpůjčky a katalog. Postupem času je možné pořídit modul revizí.
5.4.2 Výpůjční protokol Převažujícím způsobem půjčování dokumentů MRK bude forma
prezenční, s tím, že má knihovnice má možnost zvolit současně také variantu
absenční formu. Tento v současné době převažující způsob ukazuje na to, že přepínač mezi těmito dvěma formami není nezbytný. V případě, že by se knihovnice rozhodla půjčovat dokumenty i absenčně, pak by bylo nutné změnit status knihy v modulu katalogizace a současně se přepnout na absenční půjčování.
Během konzultací s vedením MRK bylo určeno, že režim půjčování
zůstane pouze prezenční formou z důvodu celkové hodnoty knižních sbírek a jejich nepostradatelnosti ve fondu vzhledem ke špatným možnostem předcházení krádežím.
5.4.3 Registrace čtenáře Čtenáře zaregistruje knihovnice do standardních polí na základě
předložení občanského průkazu a vyplní základní údaje (jméno, adresa, rodné číslo a další).
56
Po zaregistrování čtenáře může knihovnice otevřít jeho konto, kde
program eviduje pro statistiku historii výpůjček a svazky, s nimiž čtenář
pracoval. Po ukončení práce s kontem je k dispozici tlačítko „odchod“, které vrátí knihovnici do hlavní nabídky.
Tato registrace umožní přesnou evidenci čtenářů využívajících služeb,
sloužící ke statistické evidenci za kalendářní rok. V rámci statistiky je možné
sledovat počet návštěvníků knihovny v určitém časovém úseku, sledovat věkovou strukturu, vzdělání, pohlaví…
Výpůjční modul umožní evidovat na jednom místě všechny výpůjčky,
bez ohledu na druh dokumentu.
Modul současně sleduje požadavky ostatních institucí na MVS. Tento
model je záměrně jednoduchý, protože knihovnici odpadá řešení upomínek, vybírání poplatků a náhrad.
5.4.4 Časový plán Oba moduly jsou koncipovány tak, aby mohlo být prováděno průběžné
zálohování dat. Data bude zálohovat ve stanovených časových intervalech pověřený pracovník knihovny.
Na základě mých praktických zkušeností, které jsem získala v rámci
knihovnické praxe, se domnívám, že celý proces retrokatalogizace a přestavby
knihovního fondu by neměl trvat déle než tři měsíce. Práce knihovnice
(razítko, přidělení nového přírůstkového čísla, označení na hřbetě, čárový kód, katalogizace) by neměla tato činnost u jednoho svazku zabrat více než patnáct minut.
Aby mohl být tento časový plán dodržen, knihovna bude v době
přestavby uzavřená a knihovnice bude mít možnost věnovat se pouze odborné knihovnické činnosti s možností využití posil z řad brigádníků.
57
ZÁVĚR Cílem mé práce bylo stručně nastínit postupy, na jejichž základě by
mohla knihovna MRK zahájit svou přestavbu. Nejvýhodnějším způsobem
finančního zajištění automatizovaného výpůjčního systému a retrokonverze se
jeví využití finančních prostředků z grantů, zaměřených na knihovnickou problematiku.
V současné době brání automatizaci knihovny MRK také nedostatek
technického vybavení. Počítače jsou zastaralé a je jich málo. V možnostech Muzea je dokoupení nových na konci kalendářního roku, ale pouze v případě, že se vyčlení určitá část finančních prostředků.
Ukládáním záznamů do databázové podoby, využíváním jednotných
standardů a převedením fondu, by knihovnice i další pracovníci MRK získali
nové cenné zkušenosti, a výsledkem by byly ucelené informace o fondu knihovny na Internetu a v elektronické podobě.
Při retrospektivní katalogizaci se nabízí možnost využití katalogů
jiných knihoven, sdílené katalogizace či přebírání záznamů ze zahraničních knihoven prostřednictvím JIB. Tím se knihovna vyvaruje rekatalogizaci a zbytečné časové prodlevě.
Ve své práci jsem představila historii i současnost MRK a jeho
knihovny a srovnala ji s Obecní knihovnou v Lysicích. Provedla jsem
porovnání dvou knihovnických systémů vhodných pro nejmenší typ knihovny a také prezentovala současný systém, ve kterém knihovnice pracuje.
Záměrem práce nebylo vytvořit fungující a dokonalý systém, ale
nastínit jeden z postupů využitelný v případě, že by se MRK rozhodlo pro
automatizaci, ale především pro zveřejnění fondu na Internetu, čímž by se rozšířily řady badatelů z široké veřejnosti. Nyní záleží pouze na vedení MRK a knihovnici, zda zjištěné poznatky, předložené v této práci budou akceptovat.
58
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK MRK........................................................................... Muzeum romské kultury
SPZRM ..............................................Společnost pro založení romského muzea MV ČR ......................................................Ministerstvo vnitra České republiky
MK ČR ....................................................Ministerstvo kultury České republiky
ČNR.....................................................................................Česká národní rada
SOPMRK.........................Společnost odborníků a přátel Muzea romské kultury ROI........................................................................ Romská občanská iniciativa
ÚEF ČSAV ...........................................Etnologický ústav České akademie věd MVS ...................................................................Meziknihovní výpůjční služba
VISK ........................................................ Veřejné informační služby knihoven ONV ...............................................................................Okresní národní výbor
KNV ...............................................................................Krajský národní výbor MNV ................................................................................Místní národní výbor
MZK Brno .....................................................Moravská zemská knihovna Brno NKČR......................................................... Národní knihovna České republiky
SKŠ Brno......................................................... Střední knihovnická škola Brno
UNIMARC ....................................................... Univerzální formát pro autority OPAC ..............................................................Online Public Access Catalogue ZKF .................................................................... Zpracování knihovního fondu KJM............................................................................ Knihovna Jiřího Mahena
JIB .......................................................................... Jednotná informační brána FF MU ............................................ Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
59
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Print screen systému Caslin ..........................................................str. 44
Obr. 2: Print screen knižního lístku v systému Clavius .............................str. 45
Obr. 3: Print screen návěšťového lísku v systému Clavius ........................str. 45
Obr. 4: Print screen tagového výstupu UNIMARC v systému Clavius ......str. 46
60
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ: Tištěné publikace: 1. BALÍKOVÁ, Marie. Harmonizace věcné katalogizace v Česku:Sen či realita?. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti 2004 : Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2004. Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům. s. 307322. ISBN 80-86249-30-1. 2. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 1 (1992). Brno : Muzeum romské kultury, 1992. 21 s.
3. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 3 (1994). Brno : Muzeum romské kultury, 1994. 40 s.
4. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 4 (1995). Brno : Muzeum romské kultury, 1995. 63 s. 5. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 5 (1996). Brno : Muzeum romské kultury, 1996. 60 s. 6. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 6 (1997). Brno : Muzeum romské kultury, 1997. 60 s. 7. Bulletin Muzea romské kultury. Č. 7 (1998). Brno : Muzeum romské kultury, 1999. 64 s.
8. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 8 (1999). Brno : Muzeum romské kultury, 1999. 76 s. 9. Bulletin Muzea romské kultury. [odpovědná redaktorka Ilona Lázničková] Č. 9 (2000). Brno : Muzeum romské kultury, 2001. 94 s. 10. Bulletin Muzea romské kultury. Č. 10 (2001). Brno : Muzeum romské kultury, 2001. 84 s.
11. Bulletin Muzea romské kultury. Č.11-12 (2002-2003). Brno: Muzeum romské kultury, 2004. 139 s.
12. ČERNÁ, Milena, et al. Černobílý život. Praha : Gallery, 2000. 172 s. ISBN 80-86010-37-6.
13. HORVÁTHOVÁ, Jana. E luma romane jakhenca - svět očima Romů: výstava děl neprofesionálních romských výtvarníků. Brno: Muzeum romské kultury, 1998. 14. HORVÁTHOVÁ, J. Kapitoly z dějin Romů. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 84 s.
61
15. Knihovny pro všechny : Role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Barbora Hořavová. Praha : Multikulturní centrum, 2005. 106 s. ISBN 80-239-5021-5.
16. KOLMAŠ, Josef, KRUPA, Viktor, OPATRNÝ, Josef. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté. Jan Filipský. 1. vyd. Praha : Libri, 1999. 624 s. Dostupný z WWW: . ISBN 80-85983-59-1.
17. MACHAČOVÁ, Libuše. Výsledky retrokonverze katalogů Vědecké knihovny v Olomouci. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti 2004: Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004. Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům. s. 291-301. ISBN 80-86249-30-1.
18. ŘÍČAN, Pavel. S Romy žít budeme - jde o to jak : dějiny, současná situace, kořeny problémů, naděje společné budoucnosti. 2. upr. vyd. Praha : Portál, 2000. 149 s.
19. SOUČKOVÁ, Alena. Vzdělávání knihovníků a jeho vliv na zvyšování odborn úrovně knihoven. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti 2004: Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004. Regionální funkce veřejných knihoven. s. 129-134. ISBN 80-86249-30-1.
20. Statistická ročenka České republiky . 1. vyd. Praha : ČSÚ : Scientia, 2001. 773 s.
21. STOKLASOVÁ, Bohdana. Sdílená katalogizace z pohledu manažera. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti 2004: Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004. Internet pomáhá knihovnám a jejich uživatelům. s. 189193. ISBN 80-86249-30-1.
22. ŠILHA, Jiří. Clavius REKS – regionální knihovní systém. Čtenář. 2006, č. 2, s. 47-50.
23. ŠILHA, Jiří. Clavius REKS – regionální knihovní systém. In KUBÍČEK, Jaromír. Knihovny současnosti 2004: Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.-16. září 2004 v Seči u Chrudimi. 1. vyd. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2004. Regionální funkce veřejných knihoven. s. 171-176. ISBN 8086249-30-1.
62
1.
2.
3. 4.
5.
6. 7.
8.
9.
Elektronické zdroje:
APEL, Dora. The Auschwitz Memorial Museum and the Case of the Gypsy Portraits. Other voices : The (e)Journal of Cultural criticism [online]. 2002, 2, no. 2 [cit. 1. října 2005]. Text v angličtině. Dostupný z WWW: . ISSN 1094-2254. BALOGH, Tibor, CSÁMPAI, Rozi, HORVÁTH, Kálmán. Az elsı Kortárs Roma Mővészeti Múzeum létrehozásáért / For the First Museum of Contemporary Roma(Gypsy) Art : Petition to Nemzeti Kulturális Örökség Minisztériuma / Ministry of National Cultural Heritage, Hungary [online]. c1999-2005 [cit. 1. října 2005]. Text v angličtině a maďarštině. Dostupný z WWW:
BARTL, Zdeněk. Výměnný formát UNIMARC a knihovnické systémy aneb Jak si spolu rozumějí [online]. [1996-2005] [cit. 11. ledna 2006]. Dostupný z WWW: CITEM Metodické centrum pro informační technologie v muzejnictví : DEMUS [online]. c2005-2006 [cit. 1. října 2005]. Dostupný z WWW:
Část stálé expozice Muzea romské kultury v Brně bude slavnostně otevřena už 1. prosince. Romano hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 7., č. 19 [cit. 4. ledna 2006]. Dostupný z WWW: Člověk v tísni : Varianty - interkulturní vzdělávání [online]. [2003] [cit. 1. února 2006]. Dostupný z WWW:
DANIELOVÁ, Helena. Rozmanitost v knihovnách. Romano hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 6, č. 20 [cit. 4. ledna 2006]. Dostupný z WWW: DANYIOVÁ, Katka. Muzeum romské kultury bude státní organizací. Romano hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 6, č. 21 [cit. 1. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
DANYIOVÁ, Katka. Muzeum romské kultury trápí nedostatek peněz. Romano hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 5, č. 35 [cit. 1. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
63
10. Databáze Národní knihovny ČR : SKC - Souborný katalog České republiky
(CASLIN) [online]. c2004 [cit. 4. dubna 2006]. Dostupný z WWW:
11. Diskriminace : Rasová diskriminace [online]. c2003-2006 [cit. 12. ledna
2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW:
12. HEJNOVÁ, Marie; OTRUBOVÁ, Alena; SCHUSTEROVÁ, Marie. Sdílená
katalogizace v systému LANius. Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 1999, roč. 3, č. 8 [cit. 17. března 2006]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075.
13. HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté
a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW:
14. HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté
a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: < http://www.libri.cz/databaze/orient/search.php?name=Horv%E1thov%E1>
15. HONZÁK, Tomáš. KDO BYL KDO : Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté
a iberoamerikanisté [databáze online]. Praha : Libri, 1999. [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW:
16. HOŘAVOVÁ, Barbora. Rozmanitost : Rozmanitost do knihoven [online]. 2004
[cit. 3. března 2006]. Dostupný z WWW:
17. HOUŠKOVÁ, Zlata. Komunitní role veřejných knihoven. Ikaros :
Elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2004, roč. 8, č. 4 [cit. 13. března 2006]. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-5075.
18. Ikaros : Elektronický časopis o informační společnosti [online]. c1998-2006
[cit. 16. ledna 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW: . ISSN 1212-50.
19. IMF Romer : International Music Association [online]. c2000 [cit. 11.
listopadu 2005]. Dostupný z WWW:
20. Jana Horváthová se stane od října ředitelkou Muzea romské kultury. Romano
hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 5, č. 28 [cit. 1. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
21. Katalogy a databáze Národní knihovny ČR [online]. c2004 [cit. 12. března
2006]. Dostupný z WWW:
64
22. Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov : Typ vyhledávání [online]. [2006] [cit. 26.
března 2006]. Dostupný z WWW:
23. Knihovní systémy Lanius a Clavius : Clavius - základní informace [online].
[1998] [cit. 15. března 2006]. Dostupný z WWW:
24. KOTÝNKOVÁ, Magdalena, LAŇKA, Štěpán. Revize věcné náplně a
konstrukce životního minima : Národní akční plány boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení členských zemí Evropské Unie [online]. 2002 [cit. 4. dubna 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW:
25. LÁZNIČKOVÁ, Ilona. Otevřená perspektiva stále muzejní expozice. Romano
hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 4, č. 3 [cit. 1. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
26. Městská knihovna Blansko - katalog Clavius : Knihy Lístek pro WWW katalog
[online]. [1997] [cit. 4. dubna 2006]. Dostupný z WWW:
27. Městská knihovna Blansko - katalog Clavius : Knihy – Tagový výstup
UNIMARC [online]. [1997] [cit. 4. dubna 2006]. Dostupný z WWW:
28. Městská knihovna Blansko - katalog Clavius : Knihy - Návěšťový lístek
[online]. [1997] [cit. 4. dubna 2006]. Dostupný z WWW: < http://mk.blansko.cz/l.dll?cll~96865&TL=NLHL>
29. Muzeum romské kultury [online]. c2000-2005 [cit. 1. března 2006]. Text
v češtině. Dostupný z WWW:
30. Národní knihovna : Informace pro knihovny [online]. [2005] [cit. 1. března
2006]. Dostupný z WWW:
31. NERGLOVÁ, Anna. VISK - Veřejné informační služby knihoven : VISK 5
[online]. 2006 [cit. 27. března 2006]. Dostupný z WWW:
32. Nizozemská vláda financuje Muzeum romské kultury. Romano hangos :
čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 6, č. 12 [cit. 1. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
33. PELCOVÁ, Gabriela. Krajská knihovna Karlovy Vary : Anglo-americká
katalogizační pravidla AACR2R [online]. [2003] [cit. 12. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
65
34. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání : /2001 Sb. ZÁKON ze dne 17. května
2001 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů [online]. 2001 [cit. 4. dubna 2006]. Dostupný z WWW:
35. Rada pro záležitosti romské komunity : USNESENÍ VLÁDY ČR k romským
komunitám 1990 - dodnes [online]. [1998-2004] [cit. 13. února 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW:
36. Rada pro záležitosti romské komunity : Zpráva o stavu romských komunit v
České republice [online]. Úřad vlády České republiky, 2004 [cit. 3. března 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW:
37. Rada vlády pro národnostní menšiny [online]. [1998-2004] [cit. 1. března
2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW:
38. Rada vlády pro národnostní menšiny : Výběr materiálů týkajících se
národnostních menšin, předložených vládě v letech 1993-2001 [online]. [19932001] [cit. 2. března 2006]. Dostupný z WWW:
39. Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin
v České republice za rok 2002. [online]. Praha : 2004 [cit. 13. února 2006]. s.9. Text v češtině. Dostupný z WWW:
40. Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin
v České republice za rok 2002 [online]. Praha : 2003 [cit. 13. března]. Text v češtině. Dostupný z WWW: .
41. Romano džaniben : Soukromé romské muzeum Ingram [online].[1994- ] [cit. 1.
ledna 2006]. Dostupný z WWW:
42. Sachsenhausen Memorial Site : Museum for Roma & Sinti [online]. [2001]
[cit. 11. listopadu 2005]. Text v angličtině. Dostupný z WWW:
43. Sbírka zákonů Česká republika : Ročník 2005 [online]. 2005 [cit. 2. dubna
2006]. Dostupný z WWW:
44. SEFIRA : DAIMON [online]. c1995-2006 [cit. 3. ledna 2006]. Dostupný z
WWW: .
66
45. SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky :
Komunitní knihovna [online]. 2004 [cit. 2. ledna 2006]. Text v češtině. Dostupný z WWW:
46. SKIP - svaz knihovníků a informačních pracovníků : SEKCE VZDĚLÁVÁNÍ -
VÝUKOVÉ CENTRUM PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KNIHOVNÍKŮ [online]. 2003 [cit. 27. března 2006]. Dostupný z WWW:
47. SVOBODA, Martin. SKIP - sekce vzdělávání : Knihovnické konference,
semináře, vzdělávací akce [online]. c2002 [cit. 27. března 2006]. Dostupný z WWW:
48. Stránky Metodického centra pro informační technologie v muzejnictví :
DEMUS [online]. [2005] , 2005 [cit. 1. října 2005]. Dostupný z WWW:
49. V Muzeu romské kultury byla otevřena první část stálé expozice. Romano
hangos : čtrnáctideník Romů v České republice [online]. 2002, roč. 7, č. 21 [cit. 4. ledna 2006]. Dostupný z WWW:
50. Vědecká knihovna v Olomouci : Katalog [online]. c2006 [cit. 12. března 2006].
Dostupný z WWW:
51. ŽABIČKA, Petr, GEC, Tomáš. Jak dál v automatizaci malých. knihoven.
Úvahy o možnostech a mezích rozvoje : Knihovny v pavučině spolupráce, Jindřichův Hradec, 24. - 26. června 2004 [online]. 2004 [cit. 14. března 2006]. Dostupný z WWW:
67
SEZNAM PŘÍLOH:
Příloha č. 1: Typy prezentace MRK: Výstavy (1992 – 2002)
Příloha č. 2: Typy prezentace MRK: Publikační činnost (1995 – 2001) Příloha č. 3: Print screen systému DEMUS (obrázek)
Příloha č. 4: Přírůstková kniha fondu „Knihovna“ (tabulka) Příloha č. 5: Přírůstková kniha fondu „Knihovna“ (graf)
Příloha č. 6: Přehled o finančních prostředcích MRK 1998 - 2002 (tabulka) Příloha č. 7: Rozpočet předpokládaných výdajů spojených s provozem a koncepcí rozvoje MRK do roku 2008 (tabulka)
68
Příloha č. 1: Typy prezentace MRK: A. Výstavy (1992 – 2002)
Krátkodobé výstavy pořádalo MRK od počátku svého působení. Zpočátku je
realizovalo ve spolupráci s jinými institucemi, pak – po přestěhování na Bratislavskou – ve vlastních prostorách.
31.7. – 13. 9. 1992: „Romové v Československu“
Výstava se konala v prostorách Etnografického ústavu MZM. Sbírkové předměty z fondů MRK zde doplnily zápůjčky z Etnografického ústavu MZM,
Ústavu lidové kultury ve Strážnici, Okresního muzea v Českém Krumlově, Středočeského muzea z Roztok u Prahy, Slovenského národního muzea
v Martině, Vlastivědného muzea v Prešově a od soukromých osob. Návštěvníci se mohli seznámit s historií a kulturou Romů, tradičními romskými řemesly
a romským folklórem. V následujících letech se MRK podílelo na výstavách
spíše okrajově a ne jako přímý organizátor. (např. ve druhé polovině roku 1993 byla zapůjčena část sbírkového fondu MRK na výstavu „Gélem, gélem inugone dromeja…“ do rakouského Wittsee).
30. 8. – 7. 9. 1995: „O historii a životě Romů“
Na žádost organizátorů mezinárodní soutěže romských amatérských umělců „Skico Rom“ – (Přítel Rom) zrealizovalo tuto výstavu MRK ve spolupráci
s Okresním muzeem Turnov v italských městech Lanciino (na nádvoří
středověkého hradu) a Pissara (na uzavřeném náměstí). Prezentovalo zde romské řemeslné výrobky, tradiční oděv a dva vyřezávané malované vozy. Roku 1997: „E luma Romane jekhenca – Svět očima Romů“
MRK oslavilo pětileté výročí své existence. Protože stále fungovalo
v provizorních prostorách, rozhodlo se představit putovní výstavou výsledky
své činnosti. Předvedla soubor prací romských neprofesionálních výtvarníků:
69
malby, kresby, koláže, plastiky ze dřeva a skleněné drtě, které byly
nashromážděny při terénních výzkumech v ČR a na Slovensku. Vernisáž se konala 17. 4. 1997 v Internátní zvláštní škole v Ořechově u Brna. Další zastávky:
11. – 22. 6. 1997: Moravská galerie Brno
V září 1997 v budově Infocentra na brněnském výstavišti pod názvem
„Podzimní rovnodennost“ prezentovány jen vybrané dřevěné plastiky, společně s dřevěnými objekty z ateliéru Miloše a Patrika Vlčkových.
1. – 12. 10. 1997: Ve výstavní síni Fondu Třebíč vystaveny pouze malby.
Při zahájení výstavy na všech výše uvedených místech proběhla vždy hudební a pěvecká vystoupení romských umělců. MRK se v roce 1997 představilo poprvé na Veletrhu muzeí ČR v Třebíči.
V roce 1998 pokračovalo putování výstavy, k níž vznikl doprovodný katalog s překlady do romštiny, angličtiny a němčiny od autorek PhDr. Magdaleny Rychlíkové a PhDr. Jany Horváthové.
5. 2. – 3. 3. 1998: Pražský hrad v Lobkovickém paláci národního muzea 15. 4. – 12. 5. 1998: České velvyslanectví ve Vídni 22. 5. – 28. 6. 1998: Galerie Klenová v Klatovech 2. 7. – 30. 8. 1998: Malá pevnost Terezín
MRK se od počátku roku 1998 podílelo na přípravě mezinárodní výstavy
„Romové ve střední a jihovýchodní Evropě“. Vernisáž proběhla pod patronací
prezidenta Maďarské republiky 24. 6. 1998 v Néprajzi Muzeum v Budapešti. MRK připravilo část věnovanou holocaustu Romů v Evropě a podílelo se na prezentaci romských řemesel a výtvarného umění.
70
Na žádost pražské Galerie v Chodovské tvrzi vytvořilo MRK z nově získaných
prací soubor, který veřejnost zhlédla 19. 8. – 5. 9. 1998 jako součást výstavy „Romské etnikum v kultuře.“
18. 11. – 6. 12. 1998: „Romové ve městě Brně“
V křížové chodbě brněnské Nové radnice výstava. V listopadu 1998: „Omar nadživen maškar amence“ – Již nežijí mezi námi“
Výstava v prostorách Městského úřadu Brno romských dětí z osady Jarovnice na Slovensku, které nepřežily povodně. 12. – 29. 11. 1998: „Známe se?“
Uspořádaná z iniciativy romského poradce Okresního úřadu v Olomouci. Prezentovala ukázky výrobků romských řemeslníků a historické dokumenty. 12. 5. 1999: „E luma romane jekhenca – Svět očima Romů“
Vernisáž se uskutečnila v prostorách českého velvyslanectví ve Washingtonu. Říjen 1999 druhá zastávka výstavy neprofesionálních romských výtvarníků v National Czech Slovak Museum Library v Cedar Rapids.
Duben 1999: „Hledání domova – O rodas amaro than: Romové – tradice a současnost“.
Byla připravena za finanční podpory města Brna ve spolupráci s Moravským zemským
muzeem
v přízemí
pavilónu
Anthropos.
Doplňovaly
videoprogramy ze sbírek MRK a odborný výklad pracovníků MRK.
ji
Rok 2000 se stal „rokem putovních výstav“. Velký úspěch výstavy „O rodas amaro than“ inspiroval pracovníky MRK k vytvoření stejnojmenného putovního výstavního souboru, prezentovaného na počátku roku 2000 (leden –
71
duben) už v nových výstavních prostorách na Bratislavské ulici, na období květen – září v Ústí nad Labem a od listopadu do prosince v Plzni. 1. - 28. 2000: „E luma romane jekhenca“
V České Skalici, červen 2000 ve Stockholmu, červenec – srpen 2000 ve Strážnici, 3. 9. – 25. 10. 2000 norský Kapp, 25. 11. – 31. 12. 2000 v Kodani.
Ve druhé polovině roku 2000 vznikl další putovní soubor z fotografií MRK „My a oni“ a v září 2000 vystaven v Bruselu a v prosinci 2000 v Brně.
2. 1. 2001: „Můj svět“, instalovaná v nových rekonstruovaných prostorách na
Bratislavské.
2. 5. – 16. 5. 2001: „Výstava návrhů architektonické soutěže expozice MRK“. 7. 6. – 16. 9. 2001: Výstava z tvorby Rudolfa Dzurka. 25. 9. – 30. 11. 2001: „Romský mýtus“, představující reprezentativní sbírku
pohlednic, časopiseckých obálek a přebalů knih s romskou tématikou, které darovala Muzeu americká sběratelka Elizabeth Mourat.
18. 10. – 30. 11. 2001: „Lety – cesta od tragédii k toleranci“
Představující americkou výtvarnici Barbaru Scotsch, inspirovanou romským holocaustem.
11. 12. 2001 – 31. 1. 2002 výstava „Paměti romských žen – Kořeny“ a výstava „Seznamte se – Romové“.
72
Příloha č. 2: Typy prezentace MRK: B. Publikační činnost (1995 – 2001)
- příspěvky o romské problematice v odborném i denním tisku - 1x za rok vychází „Bulletin Muzea romské kultury“ - samostatné publikace, na nichž se MRK podílelo: •
• • • • •
• •
1995 sborník „Neznámý holocaust“ E. Davidová „Cesty Romů“
monografie „Cesta, kterou bloudíš, je cesta, kterou sis zvolil“ o R. Dzurkovi
1995 „Romský kalendář“
1997 „Ma bisteren – Nezapomeňme“ publikace vyšla při příležitosti odhalení památníku obětem „cikánského tábora“ v Hodoníně u Kunštátu
1998 metodická příručka PhDr. Jany Horváthové „Základní informace
o dějinách a kultuře Romů“, kterou MŠMT doporučilo jako pomůcku pro učitele ZŠ
1999 „Romové – tradice a současnost“, reprezentativní publikace, původně doprovázející jako katalog výstavu „Hledání domova“
2000 Ctibor Nečas: „Z Brna do Auschwitz – Birkenau: První transport moravských Romů do koncentračního tábora Auschwitz – Birkenau“. Tato práce vyšla jako první svazek nové edice „Historie Romů“
MRK se podílelo během roku 2000 podílelo na překladu knihy Donalda
Hendricha a Grattana Puretuna „Cikáni pod hákovým křížem“, kterou vydala
Univerzita Palackého v Olomouci.
2001: Mgr. Petr Lhotka přispěl statí „Romové a nacistické rasové
teorie“ do publikace „lidská práva proti rasismu“, kterou vydal brněnský Doplněk.
73
Příloha č. 3: Print screen systému DEMUS (obrázek) Typ
Autor
74
Zkratka periodika
Nakladatelství
75
Příloha č. 4: Přírůstková kniha fondu „Knihovna“ (tabulka) Rok
Počet přírůstků
1993
156
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Celkem
95 0 241 280 424 317 325 242 120 132 169 576 44
Rozepsané přírůstky 72 58 0 93 94 57 43 44 50 8 7 15 123 14
stav ke dni 28.2.2006
Celkem 228
153 0 334 374 481 360 369 292 128 139 184 699 58 3799
Příloha č. 5: Přírůstková kniha fondu „Knihovna“ (graf)
700 600 500 400 300 200 100 0
9 3 9 9 4 9 9 5 9 9 6 9 9 7 9 9 8 9 9 9 0 0 0 0 0 1 0 0 2 0 0 3 0 0 4 0 0 5 1 1 1 9 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2
76
Příloha č. 6: Přehled o finančních prostředcích MRK 1998-200235 (tabulka) Rok 1998
zdroj finančních prostředků Ministerstvo kultury, CR, odbor reqionálnía národnostní Magistrát města Brna Nadace rozvoje občanské společnosti Nadace Open Society Fund Praha Vlastní příjmy
Rok 1999
zdroj finančních prostředků Ministerstvo kultury, CR, odbor reqionálnía národnostní kultury Ministerstvo kultury CR, odbor umění a knihoven Ministerstvo zahraničních věcí MMB Brna, odbor ku Itu ry Velvyslanectví Kanady Velvyslanectví USA Vlastní příjmy
účel Dotace na provoz organizace
Výstava „Rómové ve městě Brně" Výzkum a dokumentace života Rómů (výzkumný projekt na život Rómů v Bulharsku) Putovní výstava děl romských výtvarníků Neznámý holocaust (výzkumný projekt) Prodej publikací, přednášková činnost, pronájmy Celkem za rok: 2 122 257,- Kč účel Dotace na provoz organizace
Dotace na nákup knih do knihovny Rómové na Internetu - zahájení provozu Internetu v knihovně Činnost komise pro otázky cikánského obyvatelstva - Svaz Cikánů-Romů (výzkumný projekt) Výstava „Rómové ve městě Brně" Dokumentace a podpora občanského spolužití v městě Brně Dokumentace a podpora občanského spolužití v městě Brně Nákup zahraniční literatury do knihovny Prodej publikací, přednášková činnost, pronájmy Celkem za rok: 1 911 961,- Kč
Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002 [online]. Praha : 2003 [cit. 13. března]. Text v češtině. Dostupný z WWW: 35
77
dotace (Kč)1 450 000 10 000 290 250 52 000 200 000 120 007
dotace (Kč)1 482 000 30 000 40 000 71 000
10 000 10 000
92 000
25 151 102,50
Rok 2000 zdroj finančních prostředků Ministerstvo kultury, CR, odbor regionální a národnostní kultury Ministerstvo kultury CR, odbor umění a knihoven Ministerstvo zahraničních věcí
účel Dotace na provoz organizace
Dotace na nákup knih do knihovny
Meziresortní komise pro záležitosti Romské komunity
Magistrát města Brna, odbor kultury Magistrát města Brna, odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrát města Brna, Koordinační centrum prevence kriminality Nadace rozvoje občanské společnosti
Nadace Open Society Fund Praha Know how fund Vlastní příjmy
Česko-německý fond budoucnosti Ministerstvo zahraničních věcí
10 000
Činnost komise pro otázky cikánského obyvatelstva - Svaz Cikánů-Romů (výzkumný projekt) Přednáškový cyklus „Kdo jsou Rómové?"
71 000
Vzdělávací „videoexpozice" v Muzeu romské kultury (výroba filmu o romských řemeslech)
45 000
Poznáváme společně (program pro děti) Dotace na provozní náklady Odpoledne v muzeu (dětské aktivity) Muzeum a děti (výlety s dětmi)
Dokumentace a prezentace díla Rudolfa Dzurka (nákup obrazů) Záchranný výzkum a dokumentace romského folklóru Odpoledne v muzeu Odpoledne v muzeu Prodej publikací, přednášková činnost, pronájmy
Dlouhodobé projekty zahájené v roce 2000 zdroj finančních prostředků Nadace rozvoje občanské
dotace 1750 000
účel Vzdělávací program Muzea romské kultury Centrum výzkumu a dokumentace Rómů Neznámý holocaust (část stálé expozice o holocaustu)1 Činnost komise pro otázky cikánského obyvatelstva - Svaz Cikánů-Romů (výzkumný projekt) Celkem za rok: 5 397 232,- Kč
78
5 000
10 000 120 000
10 000 50 000
1 100 000 210 060
14 000 61 172 240 000
dotace 300 000 100 000 1 230 000 71 000
Rok 2001 zdroj finančních prostředků účel Ministerstvo kultury, CR, odbor Dotace na provoz orqanizace „My a Oni, Oni a My" - terénní výzkum bývalých romských osad Retrospektivní výstava děl Rudolfa Dzurka Vydání CD s tradiční romskou hudbou Ministerstvo kultury CR, odbor Dotace na nákup knih do knihovny umění a knihoven Magistrát města Brna, odbor ku Dotace na provozní náklady Seznamte se - Rómové - výstava Magistrát města Brna, odbor Odpoledne v muzeu (dětské aktivity) školství, mládeže a tělovýchovy Nadace Open Society Fund Praha Kreativně vzdělávací dílna - vybavení dílny nábytkem Pamět romských žen (zpracování vyprávění romských žen) Romské ženy, jak ie neznáme (výstava) Vlastní příjmy Prodej publikací, přednášková činnost, pronájmy Celkem za rok: 2 608 000,- Kč Rok 2002
zdroj finančních prostředků Ministerstvo kultury, CR, odbor reqionálnía národnostní kultury Ministerstvo kultury CR, odbor umění a knihoven Ministerstvo kultury, odbor muzeí a qalerií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Magistrát města Brna Jihomoravský kraj Nadace rozvoje občanské společnosti
Nadace Open Society Fund Praha
dotace (Kč) 1 600 000 50 000
účel Dotace na provoz organizace
Vzdělávací pořady v knihovně a nákup knih
Program ISO - nákup bezpečnostních vitrín do expozice Nebojme se (CD) Rómů - vzdělávací CD ROM o kultuře, historii a tradicích Rómů Muzeum romské kultury - dotace na provoz orqanizace Den dětí - ve spolupráci se Společenstvím Rómů na Moravě Výstava Cesty Rómů - Romano drom (výstava PhDr. Evy Davidové v prostorách muzea) Posílení plnění strategie muzea prostřednictvím lidských zdrojů a nové počítačové gramotnosti - vytvoření pracovního místa fundraisera, počítačový kurz zaměstnanců Muzeum romské kultury - finance na část stálé expozice a výzkumné aktivity Romipen - technické vybavení sálu ROMIPEN v rámci stálé expozice Ma bisteren - Nezapomeňme - vzdělávací videopořad o holocaustu Rómů
79
100 000 51 000 15 000
300 000 8 000 13 000 41 000
225 000 25 000 180 000
dotace (Kč) 2 302 000
10 000
200 000 200 000 300 000 9 000
20 000 653 551
657 250
1 100 000 100 000
Nadační fond obětem holocaustu Vlastní příjmy
Ma bisteren - Nezapomeňme - vzdělávací videopořad o holocaustu Rómů Prodej publikací, přednášková činnost, pronájmy Celkem za rok: 5 997 801,- Kč
Dosud schválené dotace na projekty v roce 2003 zdroj finančních prostředků Ministerstvo kultury, CR, odbor reqionálnía národnostní kultury Ministerstvo kultury CR, odbor umění a knihoven - program VISK3 Statutární město Brno, odbor ku Itu ry
Statutární město Brno, odbor školství, mládeže a tělovýchovy
účel Dotace na provoz organizace
Dotace na nákup PC stanice, pro badatele v knihovně muzea Provozní náklady
Odpoledne v muzeu - materiální náklady pro potřeby „dětské dílny"
V roce 2003 končí dlouhodobé účelové projekty z dotace NROS MRK - finance na část stálé expozice a výzkumné aktivity
186 000
Romipen - technické vyvbavení sálu Romipen v rámci stálé expozice MRK 320 000
80
180 000
266 000
dotace 1 100 000
54 000
150 000
12 500
Příloha č. 7: Rozpočet předpokládaných výdajů spojených s provozem a koncepcí rozvoje MRK do roku 200836 (tabulka) I. Náklady na provoz Elektrická energie Plynové vytápění zemní Vodné, stočné Spotřeba PHM při SC Cestovné při SC
Spoje, telefon, Internet, Fotodokumentace, kopie Semináře, školení
Kancelářské potřeby (vč. materiálů pro dokumentaci audio a video) Poradenství, účetnictví, audit Překlady, posudky, Čistící prostředky, úklid
Knihy, časopisy, tiskoviny Poplatky, daně Údržba a opravy majetku a budovy Ostraha objektu
Mezinárodní konference (vč. materiálu a přípravy) Náklady na výtvarnou dílnu Pojištění CELKEM
2003
2004
2005
2006
2007
2008
280 000 70 000
292 400 73 500
300 308 77 175
308 400 81 100
316 788 85 100
325 374 89 355
250 000 280 000 36 000 20 000 75 000 15 000
110 000
16 200
118 800
273 000 311 640 40 068 20 808 78 500 17 496
124 740
286 650 333 500 42 900 21 200 79 200 18 900
130 977
303 849 360 132 45 900 21 700 80 000 20 400
137 600
322 000 388 900 49 113 22 134 84 000 22 032
144 480
350 000
378 000
404 460
432 772
463 000
495 410
30 000 15 000 45 000
32 400 16 200 45 900
32 724 16 200 47 736
33 100 16 200 50 200
33 380 17 900 53 400
33 700 17 900 57 200
350 000 50 000
378 000 54 000
396 900 56 160
416 745 58 400
437 600 60 742
459 480 63 171
150 000
257 000
269 850
283 400
298 000
312 900
40 000 16 200 2 182 200
40 000 16 200 2 407 500
40 000 16 200 2 586 965
40 000 16 200 2 649 844
40 000 16 200 2 791 691
40 000 16 200 2 943 349
0
0
0
0
0
3 000 000
0
0
0
0
0
8 000 000
0
0
0
0
0
0
II. Stálá muzejní expozice Mobiliář, stavební úpravy, 5 000 000 osvětlení, prezentace sbírkových předmětů Informační centrum pro návštěvníky (pokladna, prodej literatury, šatna, CELKEM
260 000 294 000 37 800 20 400 76 700
0
63 000
0
0
Rada vlády pro národnostní menšiny : Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2002 [online]. Praha : 2003 [cit. 13. března]. Text v češtině. Dostupný z WWW: 36
81
0
III. Náklady na mzdy Mzdové náklady 2326 pracovníků (nárůst do roku Odvody sociálního pojištění Dohody, honoráře CELKEM
2 582 000
3 205 800 3 654 390
3 797 200 3 940 300
4 083 600
894 117
121 040
330 560
429 920
0 3 476 117
60 000 60 000 4 386 840 4 995 270
IV. Náklady na odbornou činnost Zahraniční 200 000 225 000 výzkumné cesty
280 880
380 240
60 000 60 000 5 187 760 5 380 540
60 000 5 573 520
252 000
258 400
274 200
281 000
Tvorba sbírkového fondu + knihovna Údržba sbírkového fondu Vydání ročenky Bulletin MRK propagační a vzd. činnosti Externí prezentace muzea (Veletrh muzeí Region Tour) Výstavní činnost
100 000
150 000
150 000
150 000
150 000
150 000
15 000
25 000
26 250
27 600
28 980
30 429
40 000
60 000
63 000
65 520
66 830
73 500
70 000
73 500
77 200
81 060
85 113
89 000
0
40 000
40 000
40 000
40 000
40 000
180 000
187 200
194 688
202 000
210 080
218 000
CELKEM
605 000
760 700
853 138
874 580
895 203
881 929
Publikační činnost 0 ROZPOČET CELKEM
14 63317
0
7 555040
82
50 000
835 373
50 000
8 712184
40 000
967 434
0
9 398798
