Měnící se podnikatelské paradigma na ohrožené planetě zemi
Josef F. Palán Soukromá vysoká škola ekonomických studií
Cíl a metodika zpracování Cílem příspěvku je prezentovat strategickou provázanost fenoménu globálního oteplování a kvality života s podnikatelskými aktivitami v relaci ke globálním operacím firem. Autorem uplatněný metodologický rámec akčního výzkumu staví na analýze a komparaci stávajícího poznatkového rámce doplněného vlastními tvůrčími vstupy. Předložené výstupy mají charakter akčních hypotéz, které představují projektová východiska pro podnikatelské aktivity eventuálně i náměty k další diskusi a pro návazný vědecký výzkum.
Gnoseologie pojmu ohrožená planeta země a fenomén globálního oteplování Pojem ohrožená planeta země lze chápat metaforicky a analyzovat z mnoha perspektiv. Jeden z aspektů „ohrožení“ má své jádro v široké diskusi vědců a ostatních zájmových skupin na téma globálního oteplování a jeho reálných implikací pro náš pozemský život. Velmi výstižně a z různých perspektiv rozebírají problematiku globálního oteplování V. Klaus (2007) a Al. Gore (2006). V. Klaus (2007, s. 121) v závěru své publikace mj. uvádí: „Systém lidské společnosti je sice přiměřeně robustní, má své přirozené obranné mechanismy a lecos „unese“ (stejně jako příroda atd. )“.
Gnoseologie pojmu ohrožená planeta země a fenomén globálního oteplování Výše uvedené konstatování shrnuje podle mého názoru vše podstatné. Právě důsledně uplatněný systémový pohled na globální a glokální úrovni nás dovede k závěru nepodceňovat varovné signály, které nám naše životní prostředí a současný stav vědeckého poznání poskytuje. Je třeba proaktivně tj. včas a přiměřeně jednat. V žádném případě zde apriori nejde o nějaký politický záměr, ale o racionální úvahu spočívající na možných trajektoriích chování našeho eko-systému v závislosti na charakteru zpětné vazby.
Reakce podnikatelské sféry Známý představitel rizikového kapitálu J. Doerr klade tzv. zelené technologie na stejnou úroveň s informačními technologiemi a biotechnologiemi jako významný zdroj ziskových podnikatelských aktivit. Problematice konkurenční výhody na ohřívající se planetě je věnován příspěvek J.Lash a F. Wellington (2007).
Lash, J., Wellington, F.: Competitive advantage on a warming planet. In. HBR, March, 2007, p. 95-102. ISSN 0017-8012. Autoři považují efekt klimatických změn za neoddiskutovatelný a dokumentují jej výmluvným grafem, který znázorňuje růst počtu katastrof v relaci k vlivům počasí ( větrné bouře, požáry, vlnobití, sesuvy půdy, zamoření hmyzem, záplavy, hladomor, extrémní teploty, epidemie a sucha) to vše na časové ose rozdělené na jednotlivé dekády počínaje obdobím 1950-59 až do roku 1990-2001. Předložená metodika k ocenění klimatické citlivosti podniku zahrnuje čtyři kroky. Její úspěšná aplikace vyžaduje plnou podporu vrcholového vedení a podporu procesu učení v rámci celého podniku.
Lash, J., Wellington, F.: Competitive advantage on a warming planet. In. HBR, March, 2007, p. 95-102. ISSN 0017-8012. 1.
Kvantifikujte svoji uhlíkovou stopu, tj. zjistěte zdroje a úroveň v jaké přispívá vaše společnost k emisím skleníkových plynů. V této souvislosti autoři doporučují využití tzv. protokolu skleníkových plynů (Greenhouse Gas Protocol blíže viz. www.ghgprotocol.org) . 2. Ohodnoťte rizika a příležitosti spojená s vaší uhlíkovou stopou. Jednou z možností je zvážit vliv „klimatických sil“ na vaši společnost z hlediska přímých a nepřímých finančních dopadů, tj. z hlediska potenciálních příjmů a výdajů. 3. Proaktivně nastavte Vaše podnikání v relaci na zjištěná rizika a příležitosti. 4. Udělejte to lépe než vaše konkurence, tj. buďte lepší v obou oblastech: redukci vaší citlivosti vůči klimatickým rizikům a ve vyhledávání podnikatelských příležitostí spojených s těmito riziky.
Lash, J., Wellington, F.: Competitive advantage on a warming planet. In. HBR, March, 2007, p. 95-102. ISSN 0017-8012.
Působivý příklad promyšlených iniciativ v oblasti čistých tj. zelených technologií nabízí společnost GE. Tato globálně operující společnost se začala vážně zabývat problematikou emisí skleníkových plynů již v roce 2003.
Lash, J., Wellington, F.: Competitive advantage on a warming planet. In. HBR, March, 2007, p. 95-102. ISSN 0017-8012.
Následně v roce 2005 uvedla společnost program Ecomagination. Jeho cílem je nabídnout zákazníkům GE „čisté technologie“ pro dopravu, energetiku, vodní hospodářství a spotřebitelský sektor a na tomto základě vytvořit jedinečnou konkurenční výhodu, která je esenciální pro kvalitu života lidské společnosti.
Levy, O., Beechler, S., Taylor, S., Boyacigiller, N.A.: What
we talk about when we talk about „global mindset“:
Managerial cognition in multinational corporations.(2006) In: JIBS, 2007, volume 38, issue 2, p. 231-258. ISSN 0047-2506.
Globální poznatkový rámec chápeme jako individuální konstrukt, který zachycuje a představuje unikátní multidimenzionální poznání. Jde tedy o individuální poznávací strukturu nebo poznatkovou strukturu. V této souvislosti definujeme globální poznatkový rámec jako velmi složitou poznatkovou strukturu charakterizovanou otevřeností vzhledem a pro násobící se kulturní a strategické skutečnosti na globální a lokální úrovni včetně poznávací schopnosti zprostředkovávat a integrovat tuto různorodost.“
Diferencovaný strategický přístup. Klíčová výzva efektivní globální strategie. Ghemawat, P.: Managing Differences: The central challenge of global strategy. In: HBR, March, 2007, p. 59-68. ISSN 0017-8012.
P. Ghemawat zdůrazňuje, že hlavním cílem jakékoliv globální strategie musí být zvládnutí velkých rozdílů, které vznikají za našimi hranicemi, ať již jsou tyto hranice definovány geograficky nebo jinak. Integrovaný globální strategický přístup označuje jako AAA trojúhelník. Každé A přitom reprezentuje jiný typ globální strategie:
Diferencovaný strategický přístup. Strategie Adaptace (Adaptation) zvětšuje příjmy a tržní podíly maximalizací lokální firemní přítomnosti a důležitosti. Jeden z extrémů představuje vytvoření lokálních organizačních jednotek na každém národním trhu, které realizují všechny nezbytné kroky v rámci dodavatelského řetězce. Mnoho společností používá tuto strategii při počáteční expanzi na zahraniční trhy. Při uplatnění strategie Agregace (Aggregation) se společnost snaží využít úspor z rozsahu prostřednictvím regionálních nebo globálních operací, které předpokládají přiměřenou standardizaci nabízených produktů a služeb včetně jejich vhodného seskupování pro vlastní vývojové a výrobní procesy.
Diferencovaný strategický přístup. Strategie Arbitráž (Arbitrage) spočívá ve využití rozdílů mezi národními nebo regionálními trhy, často prostřednictvím umístění vybrané části dodavatelského řetězce do různých míst např. komunikační centra do Indie, výrobní podniky do Číny a maloobchodní prodejny do Západní Evropy. Protože většina globálně operujících společností bude do určité míry aplikovat všechny tři výše zmíněné strategické přístupy, lze AAA trojúhelník využít k souhrnné evaluaci globálních operací zkoumaných společností. Osobně bych k prezentovanému integrovanému strategickému přístupu AAA přidal ještě jednu dimenzi a sice CSR (Corporate Social Responsibility).
Diferencovaný strategický přístup.
Závěr Na závěr svého příspěvku bych rád citoval U. Becka (2007), který upozorňuje na jeden z paradoxů globalizačního procesu: „Odpor proti globalizaci samotnou globalizaci urychluje a legitimizuje. „Všechny krize, všechny konflikty, všechny rozvraty, které byly vyvolány globalizací , mají jeden a týž efekt „ posilují přání vytvořit kosmopolitní režim, otevírají (chtěně či nechtěně) prostor pro globální mocenský a právní řád. Konflikty kolem globalizace globalizují kosmopolitní horizont myšlení a očekávání, pochopení nutnosti civilizovat národní obranné reflexy.“ Proto lze dnes jednoznačně souhlasit s tvrzením nového generálního tajemníka OSN, cit.: “ že se současný dramatický svět změnil opět ve prospěch OSN“( Ki-mun, 2007).