KRITIKA EVROPSKÉ UNIE Místo p½edmluvy cituji zprávu z Cury±ského Tages-Anzeigeru ze dne 30. ledna 2003. Koho to zajímá, za±lu mu kopii zprávy v nèmçinè.
Evropský parlament se kaædý mèsíc stèhuje na çty½denní zasedání z Bruselu do Štrasburku. Za tím úçelem si poslanci zabalí 15 náklad‘ákœ dokladœ a dokumentœ, dále se stèhuje 626 poslancœ, nèkolik set sekretá½ek, 1200 dal±ích zamèstnancœ a p½ekladatelœ, asi 150 novin὜ a desítky dal±ích ú½edníkœ komise, rady ministrœ a patnácti velvyslanectví. Po çty½ech dnech plenárního zasedání se zase balí a v±echno se na dal±í t½i nedèle stèhuje zpèt do Bruselu. Budova parlamentu ve Štrasburku s více neæ tisícovkou kancelá½í, 150 zasedaçkami, tiskovým centrem, bary, restauracemi a s paralelním poçítaçovým systémem, stejným jako v Bruselu pak zbytek mèsíce stojí prázdný. Po roz±í½ení EU o nové çleny se ale poçítá i s jejím roz±í½ením ! Vèt±ina çlenœ parlamentu s tímto stálým stèhováním nesouhlasí, ale pozor - jméno parlament je mylné - nemohou s tím nic dèlat. Je to souçástí dohody ±éfœ vlád Unie z roku 1992 a je to napevno zapsáno v Evropských dohodách. Zmènu by muselo jednohlasnè odsouhlasit v±ech 15 vlád, Francie ov±em nedávno opèt dala jasnè najevo, æe to nep½ichází v úvahu, Štrasburk je pro ni symbolem. Jen tento koçovný cirkus stojí roçnè 170 milionœ Euro ( asi 5,6 miliardy korun ). Prosím v±echny, jimæ se následující stránky dostanou do ruky, aby je dále kopírovali a zp½ístupnili osobám, o nichæ si myslí, æe by o téma mohly mít zájem. Prosím tak v duchu nanejvý± demokratického výroku: „nesouhlasím s Va±ím názorem, ale uçiním v±echno pro to, abyste jej mohl vyslovit.„ V p½ípadè zájmu mohu zaslat ti±tèný exemplá½ nebo elektronicky datový soubor ve formátu WordPerfect 8.0 Pi±te na adresu
[email protected] Dèkuji. Ji½í Švejda.
Milí spoluæáci, milí p½íbuzní a p½átelé ! Çeská vláda startuje v tèchto dnech 200-milionovou reklamní kampañ s cílem propagovat vstup ÇR do EU a ovlivnit tak v tomto smyslu výsledek referenda. Protoæe nejsem p½esvèdçen, æe úmysly na±í vlády jsou çisté jako slovo Boæí ( mimochodem: „a kdy naposled byly„ ?? ), chci tèm z Vás, kte½í mají zájem tuto nanejvý± závaænou otázku rozhodovat zodpovèdnè, nabídnout nèkolik my±lenek, které se utvá½ely bèhem mých 26 let pobytu zde v zahraniçí. Díky svým çastým cestám do okolních zemí i sledováním denního tisku jsem, myslím si neskromnè, získal vèt±í p½ehled o Unii, neæ si mohl doposud vytvo½it prœmèrný obçan æijící v republice. Následující çtení není urçeno tèm, p½eváænè mladým, turbo-agresivnè-modernè-dynamickým typœm, pro které je vstup do EU nediskutovatelnou otázkou pokroku a vœbec jasná vèc, tèm, kte½í mají ve v±em jiæ _plnè jasno a odli±ným argumentœm by patrnè stejnè nebyli p½ístupní. Ale kdo z nás má jiæ nèjakou tu æivotní zku±enost a kdo jiæ párkrát v æivotè padl na hubu, bude snad opatrnèj±í. Aby bylo jasno hned od zaçátku: já i kdyæ sám jsem jednoznaçnè proti vstupu ÇR do EU, nechci nikoho v jeho p½esvèdçení znásilñovat. Chci p½ispèt k utvá½ení vlastního mínèní kaædého, koho to zajímá a to argumenty, které asi v oficiální vládní kampani nebudou.... Budu spokojen, kdyæ se nad uvedenými argumenty zamyslíte. A mœj dœvod, proç to dèlám ? Smèjte se mi, je to velmi naivní: „jen„ proto, æe je to mé p½esvèdçení, pocit urçité zodpovèdnosti k Çechám kde jsem vyrostl, nic víc. Já sám, jako dvojí obçan ÇR i CH bych sice ze vstupu mèl spí±e mírné výhody, i kdyæ podle mého soudu nijak pronikavé. P½esto jsem proti. Dále uvedené argumenty jsou zçásti úvahami nad smyslem EU, zçásti reakcí na fungování tohoto spoleçenství, jak se mi jeví odsud, ze státu jehoæ obçané ve velké vèt±inè jsou a v dohledné dobè bezpochyby i zœstanou proti çlenství své zemè v Unii. Zçásti jsou to i reakce na nèkterá známá mínèní o domnèlých pozitivních vlivech EU na çeskou politiku a hospodá½ství. Náprava pomèrœ v Çechách: Jeden z çastých názorœ v Çechách je, æe vstupem do EU dojde k pozitivnímu vlivu na çuñárny, které se dèjí v çeské politice, ekonomice, ve spravedlnosti. Obávám se silnè, æe tomu tak být nemœæe. EU má sama ve v±ech oblastech tolik másla na hlavè, æe se kurýrováním morálky v çeské politice zabývat ani nemœæe. Kdo sleduje t½eba bezp½íkladné ohýbání zákonœ, justice a v±ech státních sloæek podle soukromých pot½eb italského premiéra Berlusconiho ( A Itálie je dokonce zakládajícím çlenem tzv. Êímských dohod, které jsou povaæovány za základ dne±ní Unie ), nemœæe mít takovéto iluse. A EU k tomu ani necekne! Kdo jiæ sly±el o miliardových ( ne miliónkových ! ) celních podvodech p½i p½esouvání zboæí uvnit½ EU a o dal±ích miliardových podvodech v oblasti agrárních subvencí ? Údaje o tèchto podvodech zve½ejñuje jednak finançní komise Unie sama (!!), jednak i nèmecký „Svaz dañových poplatníkœ„. Kdo ví, æe mnoho poslancœ Evropského parlamentu "bydlí" na Sicílii ( = mají tam papírovè trvalý pobyt ), aniæ kdy na Sicilskou pœdu jen vkroçili ? Ale mohou - bez dokladœ o skuteçnè vykonaných cestách - kasírovat desetiticícové çástky v Eurech
za „cesty„ mezi „domovem„ a místem pœsobení. Opravdu vè½íte, æe nám EU chce a mœæe pomoci s çi±tèním na±ich vlastních chlévœ ? Dal±í z názorœ, které jsem sly±el je, æe çlenství v EU v budoucnosti zabrání, aby Çechy byly zavleçeny do války. Klasická válka vnitroevropská jistè v dohledné dobè nehrozí, tím spí±e, æe Nèmecko a Francie, dva historicky velmi çastí soupe½i se smí½ili a v Evropè v souçasné dobè asi není síla, která by mèla zájem na konfliktu s ÇR. Kromè toho jsme jiæ v NATO, které bylo právè za tímto úçelem zaloæeno a které má zajistit budoucí bezpeçnost svých çlenœ. Tento argument tedy s çlenstvím v EU nemá témè½ æádnou souvislost. Vnit½ní soudrænost Unie: Unie se ráda vydává za solidární spoleçenství. Jistè, rœzné programy pomáhají slab±ím çlenœm, jsou zde kulturní aktivity apod. Ov±em Unie není „Polévkový ústav svaté Kate½iny„, aby vydávala peníze pro vèt±í slávu Boæí, stojí za tím skálopevné hospodá½ské zájmy - ale ty nejsou k na±emu prospèchu! K té solidaritè t½eba tolik: Roquefort a Feta jsou ovçí sýry, francouzský a ½ecký. Ale zatímco Roquefort je dávno chránènou znaçkou, kterou smí vyrábèt jen omezený poçet firem na p½esnè definovaném území ve Francii, Fetu smí vyrábèt kdekdo v EU, z toho jednoduchého dœvodu, æe zájmy ½ecké vlády a ½eckých ( chud±ích ) rolníkœ nejsou tolik sly±eny, jako zájmy mocné vlády francouzské. Nedávno ( po mnoha letech snaæení ) bylo sice navræeno téæ chránèní sýra Feta jako znaçky, ov±em mocné francouzské rolnické svazy obratem protestovaly a vèc je zatím u ledu. Kolik asi bude dbáno na zájmy çeské men±iny, mœæe si kaædý domyslet sám. Ko±ile byla, je a vædycky bude bliæ±í neæ kabát. Na solidaritu se je moæno podívat i z jiného, daleko závaænèj±ího pohledu: P½ed rokem bylo slavnostnè zavedeno Euro jako spoleçná mèna a svatosvatè byla stanovena závazná rozpoçtová pravidla, stanovující maximální rozpoçtový schodek i celkové zadluæení çlenských státœ, s úçelem zajistit stabilitu spoleçné mèny. Ani rok to netrvalo, a jiæ v listopadu '02 vzkázal franc. ministr financí do Bruselu (doslova a nezvykle nediplomaticky): „jsou pro nás dœleæitèj±í vèci, neæ je stabilita Eura„. A totéæ, jen jinými slovy vyjád½il i nèmecký ministr financí. Zaráæející na tom je nejen rychlost, s jakou byly oba státy ochotny hodit podepsané závazky p½es palubu, ale i ochota æít na úkor jiných çlenœ spoleçenství, protoæe devalvace spoleçné mèny jde na úkor v±ech, ale profitují z ní více ti, kte½í se více zadluæí. Çesky se tomu ½íká p½íæivnictví. To je solidarita, která nás v p½ípadè vstupu çeká. Ekologie: EU se ráda p½edstavuje jako prœkopník ekologie, coæ je leæ nad jiné. EU vydává ekologické normy a zákony, to ano. Kdo se ale nap½. zeptá, kolik italských (i velko-)mèst má jiæ çistiçku odpadních vod a kolik jich své výkaly stále je±tè neçistèné vypou±tí p½ímo do mo½e, uvidí jiný obraz. P½íslu±né zákony p½itom v EU byly jedny z prvních, platí jiæ asi dvacet let, ne od loñska! Kdo se bude zajímat o to, jakým tempem roste nákladní silniçní a jak æelezniçní doprava, bude se dost divit - tedy pokud silniçní dopravu nebudeme pokládat za mimo½ádnè ekologickou. Jen hubou se totiæ Unie hlásí k p½esunutí nákladní dopravy na æeleznici, silná lobby silniçních dopravcœ tomu ale úspè±nè brání. Jedním z nejvèt±ích zklamání rakouských obçanœ byl explozivní nárœst silniçní nákladní dopravy p½es Alpy po Brennerské dálnici mezi Nèmeckem a Itálií po vstupu Rakouska do Unie. Jen díky nep½ímo subvencované silniçní dopravè se vozí irské, belgické, francouzské a holandské máslo do supermarketœ v Nèmecku ( deset druhœ másla v regále není æádná zvlá±tnost ), a nèmecké máslo se vozí zase zpèt! ®ivá prasata se vozí ( navíc za znaçného utrpení pro zví½ata ) na poráæku do Itálie ( levnèj±í kapacity v jatkách ), a jejich maso se pak vozí zase zpèt..... To je skuteçnou ukázkou toho, jak to Unie myslí s ekologií, o ochranè zví½at radèji ani vœbec nemluvit, tam dopravci blokují i ty nejniæ±í standarty!
„Vèt±í utrpení zví½at v roz±í½ené Evropè„ Tages-Anzeiger 4. února 03, ( výtaæek, na poæádání za±lu kopii celého çlánku, v nèmçinè ). Známé výjevy se opakují: ovce, konè, vep½i, krávy, drœbeæ; zví½ata jsou p½ecpaná na korbách nákladních aut a lodí, mnohá z nich dny a týdny (!) na cestách, hladová, æíznivá, vyçerpaná, zranèná, umírající nebo jiæ mrtvá. P½es t½icet milionœ kusœ velkých jateçných zví½at a pètset milionœ kusœ drœbeæe cestovalo v roce 2001 po Unii s cílem:jatka. Obzvlá±¾ ±patná je situace u koní, kte½í jsou çasto vezeni za nevyslovitelných podmínek z Polska, Maûarska, Rumunska, baltských státœ, nejvíce do Itálie a Francie. Za æiva proto, æe çerstvè poraæené maso je jemnèj±í a slad±í neæ odleæelé….. Existující smèrnice pro p½epravu æivých zví½at ohlednè doby transportu, vètrání, napájení atd. jsou jen minimální a ani ty nejsou ve vèt±inè çlenských státœ dodræovány, aniæ by inspekto½i zodpovèdní za dodræování tèchto p½edpisœ zakroçili. Obzvlá±tè krutè je se zví½aty zacházeno v Êecku, Itálii, Španèlsku, Portugalsku, Irsku a ve Francii;_½ady tèchto státœ nepraktikují kontroly ani ve vnit½ním styku, ani na hranicích p½i dovozu a vývozu zví½at. Komise EU nèkteré z tèchto státœ obæalovala p½ed Evropským soudním dvorem, ale rozsudek není moæno çekat p½ed rokem 2010 (!). Proti zp½ísnèní jiæ nyní nedodræovaných p½edpisœ ohlásily zmínèné státy jiæ p½edem rozhodný odpor.... Evropská komise by si p½ála vyhlásit povinnost poráæky v nejbliæ±ích jatkách, z hlediska ochrany
zví½at by to bylo i moæné, ale v komisi 15 ministrœ zemèdèlství se pro tuto smèrnici nedá najít vèt±ina.... S roz±í½ením EU se prodlouæí moæné dopravní cesty æivých zví½at a zároveñ odpadne jedna z mála dosavadních moæností kontrolovat podmínky transportu na hranicích, jejich utrpení bèhem dopravy se tedy je±tè zhor±í. Jedním z dœvodœ çasto dlouhé a _trpné cesty zví½at na jatka jsou i p½ehnané hygienické poæadavky Unie, které jiæ zniçily mnoho malých a st½edních závodœ, v nichæ bylo moæno na místè poráæet a zpracovávat maso zví½at z blízkého okolí. Oproti Unii byl Kocourkov oázou logiky a zdravého rozumu !
Zájmy EU jsou zájmy ÇR ? Na Internetu je moæno nalézt informaci o tom, jak dva mladí nèmeçtí ekonomové spoçítali, æe Nèmecko bude, p½i souçasném tempu nárœstu státního dluhu do 10 - 15 let bankrot, politicky a ekonomicky neovladatelné. Za svou práci oba dostali v roce 1999 ocenèní, které jim p½edal nèmecký ministr financí (!!). V návalu up½ímnosti (nebo zoufalství) p½itom sám p½iznal: „je to pravda„. ( Çti [v nèmçinè] na: http://www.miprox.de/Wirtschaft_allgemein/Der_Bundeshaushalt-Eichels_Bestaetigung.htm). Chceme se my Çe±i opravdu nerozluçnè spojit se spoleçenstvím, v nèmæ hlavní slovo má tento partner ? Vstup do Unie je v ÇR çasto uvádèn jako ekonomická nezbytnost v dne±ní Evropè. Skuteçností ale je, æe zemè stojící doposud mimo EU zatím nezhynuly, jsou na tom dokonce podobnè ( nebo lépe ? ) neæ nèkteré státy Unie. Çe±i neæijí hœ½e neæ Êekové, Portugalci çi obyvatelé jiæní Itálie, spí±e lépe. Unie sice celními prost½edky usnadñuje vnit½ní obchod a ztèæuje cizím p½ístup na své trhy, mj. i rœznými administrativními opat½eními (zku±ební znaçky apod.). Pravdou ale zœstává, æe - zjednodu±enè ½eçeno - drahý ±mejd nebudeme dob½e prodávat ani jako çlen EU, dobré a cenovè odpovídající výrobky ( auta Škoda nap½. ) prodáváme i jako neçlen. Vznik a existence Unie nejsou æádným p½írodním zákonem a historickou nezbytností. Evropa není USA, kde byly a jsou zcela jiné historické podmínky. Sly±el jsem jiæ Ameriçany z nejrœznèj±ích státœ USA zpívat s p½esvèdçením „Home, sweet home„, ale ani çty½icet let od Êímských dohod mi je±tè nikdo ne½ekl: „jsem v první ½adè Evropan, a pak teprve Ital, Raku±an, Angliçan„. A tak tomu v Evropè je±tè velmi dlouho bude. Otázku, proç jsou Nèmecko a Francie jako hlavní sponzo½i EU ochotni roçnè vydávat ( p½i notoricky deficitních státních rozpoçtech ) miliardy Eur na provoz EU si jiæ nèkdo poloæil? Z lásky k bliænímu to jistè nebude, jsou za tím jasné ekonomické zájmy. Zajistit si nová odbyti±tè pro své výrobky je hlavním z nich. ®e budou výrobky proudit obèma smèry ? Radio Jerevan odpovídá: „V podstatè ano....„. Ov±emæe hranice budou otev½ené obousmèrnè, jenæe firmy z Unie, které jsou jiæ za dlouhá léta vycviçené a ost½ílené v tvrdé konkurenci, navíc nèkdy skrytè subvencované, nastoupí proti na±im - s prominutím - je±tè po sousedsku vedeným. Je±tè hœ½e to dopadne se zemèdèlstvím, nap½. Polsko zcela oficiálnè poçítá v nejhor±ím p½ípadè s aæ t½emi miliony nezamèstnaných jen v zemèdèlství. Çechy jsou men±í, jistè jich bude také ménè.... Ale budou-li se k nám dováæet levnèji vyprodukované agrární produkty ze zemí Unie, bude si za odmènu s na±imi nezamèstnanými zemèdèlci smèt poradit na±e vláda úplnè sama, do toho se jí nikdo zaruçenè plést nebude...... a ani peníze jí na to nikdo nutit nebude ! Témè½ vœbec není v Çechách také zmiñována skuteçnost, æe vstupem odevzdává çeská vláda znaçný podíl národní suverenity a výsostných práv, vyjád½ený nap½. tím, æe se zbavuje moænosti rozhodovat o celních záleæitostech, çásteçnè i o daních ( harmonizace nèkterých daní, horní-dolní hranice DPH apod.), v p½ípadè p½ijetí Eura pak dokonce zcela odpadá suverenita rozpoçtová a mènová, tedy nejdœleæitèj±í nástroje ½ízení ekonomiky ! I zde se vnucuje otázka, nakolik bude ve 250-milionové Unii brán ohled na pot½eby 10-milionové çeské men±iny ? Politická Unie: Jako politická jednotka je Unie neexistující, o spoleçné zahraniçní politice se nedá mluvit ani v náznacích, to snad není ani zboæné p½ání. Nejen v aktuálním názoru na Irák ( Anglie versus zbytek „Evropy„ ), ale nap½. i p½i rozpadu Jugoslávie politicky podporovaly zemè EU - podle rœzných historických zku±eností - kaædá jiný ze vzájemnè válçících státœ bývalé Jugoslávie. A zatímco Kaddáfího reæimem v Lybii opovrhuje v Evropè skoro kaædý, Itálie má k nèmu vztah témè½ p½átelský - kupuje odtud totiæ vèt±inu své nafty. Takæe spoleçná politika je kde ? Zemèdèlská politika: Zemèdèlská politika EU je jiæ dlouhá desetiletí nejçernèj±ím p½íkladem evropské integrace. Kaædoroçnè ho½í ve Francii náklaûáky vezoucí ze Španèlska levné jahody, zeleninu, z Itálie levné hrozno a víno. Kaædoroçnè se na skládkách likvidují p½ebytky nádherného ovoce, kaædoroçnè se na dlouhá léta su±í p½ebytky mléka aby se pak prodaly se ztrátou ( protoæe dotované ) do Afriky, mrazí se p½ebytky masa, totéæ platí o másle, kterého jen Rusko dováæí desetitisíce tun za naprosto smè±nou cenu, p½iplácí mu na nèj totiæ dañový poplatník v Unii ( a p½iplácel mu na nèj i v dobách politického a vojenského nep½átelství za studené války ) ! Do oblasti ekologie a zemèdèlství zároveñ pat½í i potravinové skandály; kolik jich jiæ bylo za tèch posledních dvacet let, nikdo nespoçítá: hormony v telecím mase jiæ vícekrát, opakovanè pak
antibiotika v ku½ecím, antibiotika ve vep½ovém, v rybách z velkochovœ, miliardový çerný trh se zakázanými krmnými p½ísadami, (zakázané) uæívání humánních léçiv ve veterinární medicínè, zkrmování masové mouçky z nemocných zví½at je±tè dlouho po jejím zákazu kvœli nemoci ±ílených krav, p½esuny nemocných a nakaæených zví½at uvnit½ EU, padèlky atestœ o zdraví zví½at .... staçí ? Jistè se leccos z toho dèje i u nás, chci tím jen poukázat na to, æe p½istoupením do EU se nic z toho nevy½e±í, jak by mohlo ? Podvody budou jen pokraçovat, moæná ve vèt±ím rámci.
Byrokracie: S tèækým srdcem sice, ale snad bych je±tè mohl p½ejít to, æe na±e dèti chce Unie p½ipravit o jeden z nejvzru±ivèj±ích záæitkœ z dètství: o jízdu paternosterem, a o prœjezd jeho horní a dolní _vratí. Zákaz je to zcela nesmyslný, a to z hlediska bezpeçnostního, technického i ekologického, jak o tom p½ed çasem pojednali odborníci v Mladém Svètè. Ov±em ukazuje docela dob½e, jak se EU snaæí míchat do jakýchkoliv oblastí æivota, i tèch nejvzdálenèj±ích. Kuriozních na½ízení z dílny Unie jiæ bylo dost a dost, zmíním jen nèkterá: p½edpis o povoleném maximálním zak½ivení okurek, je jen jednou z mnoha nejznámèj±ích hovadin. A jaký smysl proboha má, aby se v Bruselu tvo½ila norma na výrobu pizzy, to snad umèjí v Neapoli lépe ? P½ipravovaný zákaz výroby sýrœ z nepasterovaného mléka je ze stejné dílny jako ty paternostery..... Zhruba ±est tisíc let po(u)æíval çlovèk mléko nepasterované - a to za mnohem hor±ích hygienických podmínek, neæ dnes. Riziko nákazy z tohoto zdroje je naprosto minimální, navíc je±tè sníæené moderní léka½skou péçí. Ov±em zdravý rozum není silnou stránkou Štrasburských byrokratœ, jejich blbé na½ízení nás zato má p½ipravit o dlouhou ½adu tradiçních, po staletí vyrábèných sýrœ, které svou technologií a chutí jsou výsledkem pouæití nepasterovaného mléka. Mimochodem: chystají se i na tatarský biftek a podobné syrové pokrmy. ®ádným stra±ákem, ale konkrétním ohroæením velmi mnoha men±ích mlékáren, výroben lahœdek, potraviná½ských provozoven, obchodœ, jídelen apod. jsou p½ehnané ( s dœrazem na slovo p½ehnané ) hygienické poæadavky bruselských byrokratœ. I podniky, konkrétnè men±í sýrárny, çasto se stoletou tradicí a vyhovující i p½ísným ±výcarským p½edpisœm jiæ musely zav½ít a propou±tèt zamèstnance, protoæe nemohly investovat nesmyslné çástky do hystericky p½ehnaných hygienických opat½ení. Pokud byly svou produkcí zamè½eny p½eváænè na export do Unie, znamenaly tyto p½edpisy jejich konec. To se zde jiæ stalo ! Kdyæ se blb, postrádající zdravý rozum snaæí svou omezenost nahradit pilností, jsou výsledky vædycky katastrofální. Chceme se tomu dobrovolnè vydat ? Zejména k½iklavý byl ale p½ípad oficielního zji±¾ování velikosti prœmèrného evropského penisu ( jednalo se o p½edpis na výrobu preservativœ ). Po opakovaných mè½eních nechtèli být ani Francouzi, ani Angliçané nositeli men±ích p½irození, tak se po uve½ejnèní çísel druhého kontrahenta mè½ilo na té a na oné stranè nèkolikrát znovu a vædy p½itom francouzský resp. anglický pindík o nèco povyrostl..... Stalo se p½ed asi pèti - ±esti lety a na záleæitosti se pochopitelnè vydatnè popásal tisk. Bylo by to k smíchu, kdyby to nezobrazovalo jednu tíæivou skuteçnost: bez poæehnání byrokratœ v Bruselu se uæ nevyrobí ani prezervativ. Dokumentuje to smutnou skuteçnost, æe EU se vesele rozvíjí smèrem k nedemokratické, silnè byrokratické organizaci, kde ú½ednictvo narœstá podle Parkinsonových zákonœ a podle hesla: „dej státu své danè, on za nè najme ú½edníka a ten Tè bude buzerovat„ ! Je to smutné, ale je to pravda. A abychom proti tomu - jako kontrast - postavili jiný p½íklad: jiæ mnohokrát se Unie zavázala k p½ísnèj±í kontrole technického stavu lodí, zejména tankových, které procházejí jejími p½ístavy. Jen hubou ov±em, Francie dnes kontroluje (podle _dajœ zve½ejnèných nedávno po havarii ropného tankeru u Portugalska) asi 5 % lodí, Nèmecko kolem 10 %....! Bezpeçnost lodních nákladœ a posádek, zabránèní ropným katastrofám, pravidelnè se vyskytujícím, to ov±em není zdaleka tak dœleæité, jako je kontrola zak½ivení okurek.... .... a dál ? Jen princip nadèje snad „Evropu„ opravdu spojuje, tedy nadèje, æe to nebude moc velký prœser. Je±tè p½ed dvèma - t½emi lety platilo pro EU jasné stanovisko, mnohokrát potvrzené z nejvy±±ích míst, æe se Unie musí nap½ed dœkladnè zreformovat, zejména své finance, pak teprve mœæe vœbec p½ijímat nové çleny. Povídali, æe mu hráli ! O reformè se teû zrovna nemluví...., zato se p½ijímá na plné obrátky - a hned velkoryse, ve velkém - jen kdo to zaplatí, to se zatím jaksi neví. Nep½ipomíná to snad nèkomu ten známý, bohuæel tisíckrát praxí potvrzený vtip, o ±esti stádiích jednoho projektu: „Nad±ení - zmatek - vyst½ízlivèní - hledání viníkœ - potrestání nevinných odmènèní nezúçastnèných„ ? Kdyby ne±lo o váæné vèci, mohl by se tomu çlovèk zasmát, ale ta nezodpovèdnost, s jakou se opakovanè házejí p½es palubu sebou samými uloæená pravidla a vlastní principy, to je tro±ku na pováæenou. Psaly na±e çeské noviny jiæ o tom, æe obsah niklu - klasicky alergenního kovu - v mincích Euro je mnohonásobnè vy±±í, neæ stanovuje vlastní norma Unie pro p½edmèty, p½icházející do styku s lidskou pletí ? Unie zde byla donucena po çetných p½ípadech alergie p½iznat, æe poru±ila své vlastní
p½edpisy a to na nátlak svého nikl zpracovávajícího prœmyslu. Zdraví obçanœ zde bylo aæ druhonebo kolika½adým parametrem. S prominutím, není to na blití? Zbývá je±tè otázka, proç se na±e vláda tak naléhavè angaæuje pro vstup. Nepodezrám ji, æe by snad mèla na mysli dlouhodobé zájmy zemè a národa, to opravdu nehrozí. Ale v Bruselu a ve Štrasburku ( obè celkem p½jemná a zajímavá mèsta ) çeká na nové çleny hromada pohodlných, dlouhodobých a hlavnè skvèle placených ûolíkœ. Kdo je obsadí, to nebudu ani já, ani nikdo z Vás, ale zuby si na nè dèlají ti, kte½í jsou jiæ dnes naho½e v politice a v Bruselu mají kamarády. Na závèr snad jedno dobré slovo: Unie by mohla být uæiteçnou organizací, kdyby se soust½edila na odstrañování cel, obchodních a technických p½ekáæek v obèhu zboæí, na vzájemné uznávání atestœ a ±kolních vysvèdçení, na potírání mezinárodní kriminality na svém území, na odstrañování cestovních p½ekáæek apod. Ov±em v Unii nabyli vrchu byrokraté, kte½í aby ospravedlnili svou existenci, produkují desetitisíce stránek nejrœznèj±ích na½ízení roçnè, tolik, æe by je çlovèk ani tím tempem çíst nestaçil, jak vznikají. A byrokraté se zákonitè mnoæí a budou mnoæit, a budou nás dusit - pokud se necháme. Çty½icet let nás dusilo jedno velké bratrstvo z východu, chceme opravdu zase vlézt, tentokrát dobrovolnè, do dal±ího chomoutu ? Navíc do chomoutu, z nèhoæ není uniknutí ? Jedna vèc je absolutnè nesporná: p½idat se mœæeme vædycky, i pozdèji, kdyæ budeme mít pocit, æe to je pro nás výhodné, zme±kat nemœæeme vœbec nic. Jenæe budeme-li jednou çleny EU, cesta zpèt uæ nebude ! Podle rozboru mínèní nejvy±±ího soudu Unie není vystoupení z EU podle dosavadních pravidel moæné ! Çti ( v nèmçinè ) na stránce:
http://members.chello.at/leopartei/eukritik.html
Poçkat, pozorovat, jak jsou ostatní spokojení, záleæitost nechat uzrát a dob½e uváæit, co se tím mœæe pokazit ? Ale zbrkle se hnát nèjakou cestou, jen proto, æe po ní momentálnè bèæí vèt±ina ? Vzpomeñte si, kdyæ jsme byli men±í, ½íkali nám rodiçe, kdyæ jsme se vymlouvali na to, æe „kluci taky ....„: „.... a kdyæ pœjdou ostatní skákat z vèæe, to pœjde± taky„ ? A na závèr je±tè jeden, çistè nepolitický a neekonomický ( i nevèdecký ), zato ale pragmatický argument, který je ale ten nejjednodu±±í: zeptejte se t½eba Raku±anœ, kte½í do EU vstoupili s velkým nad±ením p½evahou 74 % hlasœ, jak jsou s çlenstvím spokojeni. Jiæ rok po vstupu bylo 74 % obyvatel zklamáno - ale to uæ bylo pozdè. V Rakousku bývám pravidelnè a stejnè pravidelnè sly±ím od malých lidí názory jako: „Vy Švýca½i jste byli chyt½í, æe jste do toho nevlezli„, nebo „Jen neudèlejte tu chybu, jako jsme udèlali my„. Jak je moæné, æe vlády vèt±iny çlenských zemí si Unii nemohou vynachválit, ale obçané ji nemohou p½ijít na jméno ? Podle nedávného prœzkumu ( zaçátek r. ´03 ) by si témè½ 80 % Nèmcœ p½álo mít zpèt marku jako platidlo. Ale na to se jich jiæ nikdy nikdo ptát nebude. Nikdo se jich ov±em také oficielnè neptal, zdali se marky chtèjí vzdát (podle prœzkumœ tisku vèt±ina nechtèla). To je jen malý p½íklad fungování demokracie v EU. Ponechme stranou otázku o smyslu a úçelnosti trestu smrti. Faktem ale je, æe ve vèt±inè zemí Evropy by si vèt±ina obyvatel znovuzavedení tohoto trestu p½ála, alespoñ za urçité tèæké zloçiny. Nemají ±anci, ptát se jich na to nikdy nikdo nebude, a je skuteçností, æe o zájmy a p½ání ±irokých vrstev národa se vládnoucí skupiny ani nezajímají - natoæ aby jim vyhovèly. Dnes se nás je±tè ptají....., vyuæijme moænosti se vyjád½it, i proto, aby to nebylo naposledy ! Podal jsem zde vècný p½ehled nejrœznèj±ích skuteçností, z nichæ æádná není mým výmyslem, a které bazírují výhradnè na známých, publikovaných událostech a dokumentech, çláncích z tisku, zçásti i z Internetu. Kdo má zájem, mœæe si sám vèt±inu skuteçností bez vèt±í námahy ovè½it. Uvedl jsem shora ½adu velmi negativních argumetnœ u vèdomí toho, æe cuk½íky, skuteçné nebo domnèlé Vám bude za tèch 200 milionœ korun vláda sypat na hlavu v neomezeném mnoæství. P½ál bych si p½esto, abych se mýlil, s tou çernou perspektivou, kterou jsem zde naçrtl. Bylo by to lep±í.... - ale nevè½ím tomu. Pamatujte si, æe kdyæ ptáçka lapají, pèknè mu zpívají! Ji½í Švejda
Affoltern a.A., 27. ledna 2003
