Státní oblastní archiv v Plzni - Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně
Místní národní výbor Svržno 1951 - 1958
Inventář
EL NAD č.: 1708 AP č.: 196
Miroslava Bauzová Horšovský Týn 2008
Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního souboru
4
II. Vývoj a dějiny archivního souboru
7
III. Archivní charakteristika archivního souboru
7
IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru
8
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a zpracování archivní pomůcky
8
Přílohy: Příloha č. 1: Seznam použitých pramenů a literatury
9
Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek
11
Příloha č. 3: Pořádací schéma
12
Inventární seznam
16
Tiráž
17
-2-
Úvod
-3-
I. Vývoj původce archivního souboru Už za druhé světové války se objevila idea vytvoření nových institucí v oblasti místní správy. Národní výbory, jak byly nové instituce nazvány, měly ve své činnosti spojit prvky státní správy a samosprávy. V tomto ohledu se také rozcházely představy o jejich budoucím fungování. Jako prozatímní orgány veřejné správy ve všech oborech byly národní výbory definovány v ústavním dekretu prezidenta republiky o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění č. 18/1944 Úředního věstníku čsl. ze dne 4. prosince 1944. Postavení místních národních výborů v obci, způsob voleb do nich a výkon pravomoci měla stanovit vláda prostřednictvím svého nařízení. Tím bylo nařízení vlády č. 4/1945 Sb. z 5. května 1945, o volbě a pravomoci národních výborů, a dále vládní nařízení č. 44/1945 Sb. ze 7. srpna 1945, kterým se mění vládní nařízení č. 4/1945 Sb. a vyhláška ministerstva vnitra č. 45/1945 Sb., o úplném znění vládního nařízení o volbě a pravomoci národních výborů. Národní výbory, které mezitím začaly často neformálně na osvobozeném území vznikat, měly být v co nejkratší době obnoveny jako zastupitelské orgány a orgány veřejné správy podle zásad československých volebních řádů. Přesto se však řádné volby do národních výborů nekonaly. Národní výbory měly ve svém obvodu spravovat všechny veřejné záležitosti, pokud tyto nebyly spravovány jiným veřejným orgánem. V pohraničních oblastech s většinou státně nespolehlivého obyvatelstva byly ustavovány místní správní komise, které měly tutéž pravomoc jako místní národní výbory. Místní národní výbor převzal dnem svého ustavení pravomoc, kterou mělo podle dosavadních pravomocí obecní zastupitelstvo, obecní rada a starosta. Obecní zastupitelstvo dnem ustavení místního národního výboru zaniklo. Ve věcech státní správy byly národní výbory podřízeny vládě, byla uplatňována podřízenost národního výboru nižšího stupně národnímu výboru vyššího stupně. Složení, pravomoci, hospodaření, vedení a podepisování některých druhů písemností určila směrnice ministerstva vnitra č. 6/1945 Ú. l. z 19. května 1945. Vnitřní organizaci stanovil Prozatímní organizační řád místních národních výborů schválený v září 1947. Ten rozlišoval národní výbor jako volený sbor (složky národního výboru – rada, předseda, referenti a komise) a úřad národního výboru, který většinou tvořil personál bývalého obecního úřadu. Hlavním orgánem bylo plénum, které rozhodovalo o nejdůležitějších záležitostech obce a volilo další orgány národního výboru, především radu. Ta vykonávala rozhodnutí pléna, měla i určité rozhodovací pravomoci a řídila zaměstnance národního výboru. Jako poradní orgány rady byly plénem voleny komise národního výboru, jejichž působnost se vztahovala na celou obec. V každé obci musela být zřízena finanční komise, roku 1947 byly zřizovány mimořádné vyživovací komise. V komisích mohli zasedat i nečlenové národního výboru. Na základě systemizačního plánu mohl místní národní výbor zaměstnávat obecní zaměstnance. V důsledku osídlení pohraničí zanikly v letech 1946 – 1950 místní správní komise a byly nahrazeny místními národními výbory. V kompetenci národních výborů byla evidence obyvatelstva, spolkové a shromažďovací záležitosti, věci státního občanství, dohled nad živnostenskými záležitostmi, školstvím, zdravotní a sociální péčí, správa obecního majetku. V poválečné době se podílely na konfiskacích majetku Němců a kolaborantů podle dekretu č. 12/1945 (zemědělská půda) a č. 108/1945 (ostatní majetek), na stanovování přídělů půdy, na transportech německého obyvatelstva do Německa, na osidlování pohraničí, vydávaly osvědčení o národní spolehlivosti, dohlížely na evidenci a náhradu válečných škod. Původní složení místních národních výborů bylo výsledkem politického vlivu v obci, to se měnilo během roku 1945 podle paritního zastoupení politických stran. Na základě vládního nařízení č. 120/1946 Sb., ze dne 27. 5. 1946, o obnovení národních výborů na podkladě výsledků voleb do Ústavodárného Národního shromáždění, bylo složení národních výborů obnovováno podle těchto voleb. Na základě zákona č. 213/1948 Sb. z 21. července 1948, o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů, byly dodatečně legalizovány personální čistky, ke kterým došlo po -4-
únoru 1948. Ústavní zákon č. 150/1948, Ústava Československé republiky, stanovil, že národní výbory jsou nositeli a vykonavateli státní moci. Samospráva postupně zanikala a činnost národních výborů byla postátněna. Vládním nařízením č. 14/1950 Sb. ze dne 28. února 1950, o organizaci místních národních výborů, byly místní národní výbory rozděleny do čtyř kategorií podle počtu obyvatel. MNV I. kategorie vznikal v obcích do 600 obyvatel, MNV II. kategorie v obcích do 2000 obyvatel, MNV III. a IV. kategorie vymezovala hranice 6 000 obyvatel. Činnost místního národního výboru se rozdělovala do 11 referátů. Rozdělení referátů odpovídalo stanovené kategorii. V menších obcích, kategorie I - III, rozhodovala rada ve sboru a jen výjimečně se vyskytli referenti. Nyní byla zřízena funkce tajemníků i u místních národních výborů, kde se stali pomocníky a výkonnými orgány předsedy. Místního tajemníka ustanovovalo plenární zasedání MNV a ve funkci jej potvrzoval předseda ONV. Vládním nařízením č. 119/1951 Sb. ze dne 11. prosince 1951, o tajemnících místních národních výborů, byli místní tajemníci ustanovováni u všech místních národních výborů, výjimečně mohlo mít se souhlasem KNV několik místních národních výborů jednoho společného místního tajemníka. Podle vyhlášky ministerstva vnitra č. 369/1950 Ú. l. ze dne 16. 6. 1950 svoji činnost zastavily mimořádné vyživovací komise. Vládním nařízením č. 101/1950 Sb. ze dne 5. 7. 1950 byla na místní národní výbory přenesena působnost místních osvětových rad a vládním nařízením č. 46/1951 Sb. ze dne 22. 5. 1951 působnost knihovních rad. Podle vládního nařízení č. 78/1951 Sb., o trestní pravomoci místních národních výborů, byly v obcích zřizovány tříčlenné trestní komise, které stíhaly přestupky podle zákona č. 89/1950 Sb., o trestním řízení správním a podle vyhlášky ministerstva vnitra č. 335/1951 Ú. l. z 5. 11. 1951, o výkonu trestní pravomoci místních národních výborů. Pracovními orgány plenárního zasedání (termín plenární zasedání nahradil termín plenární schůze) byly komise. Místní národní výbory I. a II. kategorie zřizovaly tyto stálé komise: zemědělskou, finanční, pro kulturu, osvětu a zdravotnictví, pro výstavbu obce a výjimečně pro místní hospodářství. Navíc mohly být zřizovány komise podle místních podmínek a dočasných potřeb. V roce 1954 byl přijat ústavní zákon č. 12/1954 Sb., o národních výborech, zákon č. 13/1954 Sb., o národních výborech, a č. 14/1954 Sb., o volbách do národních výborů, na jehož základě proběhly 16. května 1954 první volby do národních výborů. Dosud byli členové národních výborů jmenováni okresním národním výborem na návrh Národní fronty. Volební období bylo tříleté. V obcích do 400 obyvatel bylo voleno 9 nebo 11 členů, v obcích s 400 - 600 obyvatelů 12 členů. Základním úkolem národního výboru podle zákona č. 13/1954 Sb. bylo budovat a upevňovat socialistický řád a pečovat všestranně o blaho člověka. Místní národní výbory ve svém obvodu organizovaly a řídily hospodářskou, kulturní a společenskou výstavbu. Nově bylo orgánem státní moci plenární zasedání, orgánem státní správy rada. Referentský systém byl zrušen. Místní národní výbory byly i nadále řízeny a odpovědny národním výborům vyšších stupňů. Rozhodnutím krajského národního výboru mohl být zřízen i jeden místní národní výbor pro víc obcí. Místní národní výbory se měly scházet ke svým zasedáním nejméně jednou za měsíc, na nich projednávaly úkoly celostátního a místního významu, zejména roční plány rozvoje hospodářství obce, rozpisy plánů výroby a výkupu a kontrolu jejich plnění, rozpočty, účetní výkazy a závěrky, zajištění zemědělských prací, rozvoj JZD, plnění dodávek, otázky zásobování a poskytování služeb obyvatelstvu, rozvoje kulturního života a zdravotní péče. Rada místního národního výboru zajišťovala plnění úkolů podle usnesení místního národního výboru, usnesení národních výborů vyšších stupňů a jejich rad a podle směrnic vlády. Na svých schůzích projednávala úkoly rozvoje zemědělské výroby, hodnotila plnění kvót zemědělského výkupu, stav služeb obyvatelstva a kulturního života v obci. Připravovala program a návrhy usnesení pro zasedání místního národního výboru a předkládala mu zprávy o své činnosti, organizovala socialistické soutěžení. Na pomoc si rada mohla zřizovat pomocné komise jako své poradní orgány. Radu místního národního výboru tvořili předseda, jeho náměstek, tajemník a další členové rady. Povinností tajemníka bylo pomáhat předsedovi místního národního výboru při -5-
organizování činnosti, vyhotovovat zápisy ze zasedání MNV a schůzí rady, vést evidenci členů MNV a evidenci usnesení. Byl zodpovědný za vedení evidencí půdy, hospodářských zvířat, za účetní a jiné předepsané evidence a vykonával administrativní práce, pokud je neobstarával jiný pracovník. Pracovním a kontrolním orgánem plenárního zasedání byly stálé komise, které neměly rozhodovací pravomoc a byly odpovědné přímo národnímu výboru. Byly voleny z členů místního národního výboru a z řad občanů mohly být pro jejich práci vytvářeny aktivy s poradním hlasem. Převážně byly zřizovány zemědělské, finanční a kulturní komise. Vládním nařízením č. 64/1957 Sb., o místní bezpečnosti, byla působnost místních národních výborů rozšířena o místní záležitosti veřejného pořádku a bezpečnosti osob a majetku. Vládním nařízením č. 6/1958 Sb., ze dne 14. 3. 1958, o změnách působnosti v oboru občanské kontroly obchodu a provozoven, byla na výkonné orgány místních národních výborů přenesena činnost a jmenování občanských kontrolorů. Volbám v květnu 1957 předcházela novelizace zákonů o národních výborech (zákon č.10/1957 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech), která změnila počty jejich členů tak, že na místní úrovni jich přibylo na úkor okresních národních výborů. V obcích do 400 obyvatel měly mít místní národní výbory 9 až 11 členů - podrobněji to určoval zákon č. 11/1957 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o volbách do národních výborů. Na základě příspěvku Antonína Novotného na zasedání ÚV KSČ ve dnech 23. a 24. září 1959 byla projednávána otázka územní reorganizace „s cílem zvýšit zemědělskou výrobu, zvýšit ekonomickou účinnost v řízení hospodářství spravovaného národními výbory a zjednodušit a zhospodárnit státní správu“. Po projednání požadavku došlo ke sloučení mnoha JZD a byly podány i návrhy na sloučení mnoha obcí. V průběhu veřejných schůzí v obcích byl projednáván dopis ÚV KSČ a byl vysloven souhlas se zněním dopisu: v rámci nutnosti nové územní organizace státu, nového řízení a přenesení pravomoci a odpovědnosti na národní výbory nižších stupňů MNV schválily požadavky na sloučení ve větší hospodářské celky. Výrazné změny ve vývoji národních výborů představoval rok 1960. Ústavní zákon č. 35/1960 Sb., o změně ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a ústavního zákona o národních výborech, předcházel novému územnímu uspořádání státu, které bylo kodifikováno zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Ten stanovil, že z důležitých společenských zájmů, zejména pro další rozvoj zemědělské výroby a pro hospodářskou a kulturní výstavbu obcí, lze vytvořit, zrušit nebo sloučit obce nebo provést změnu jejich území. Obec Svržno (německy Zwirschen) leží 1,5 km severně od Hostouně. V letech 1880 - 1960 byla samostatnou obcí v okrese Horšovský Týn. Od reorganizace státní správy v roce 1960 se Svržno stalo částí obce Hostouň v okrese Domažlice. Roku 1930 ve Svržně žilo 256 obyvatel ve 37 domech, roku 1950 100 obyvatel ve 28 domech. Počet obyvatel v roce 1980 klesl na 61 ve 20 domech a při posledním sčítání obyvatelstva v roce 2001 bylo zjištěno, že trvale žijících obyvatel v obci je 38 v 17 domech. Po 2. světové válce dne 16. 8. 1945 se správy obce ujal Alois Cimprich jako prozatímní úřední správní komisař. V říjnu 1945 již byl v obci dostatek českých obyvatel (asi 20 rodin) k utvoření samostané správní komise, tudíž 6. 11. 1945 tato vznikla. Předsedou MSK Svržno se stal Václav Lorenc, místopředsedou Josef Hlavatý a řadovými členy Václav Kopelent, Emanuel Hás, Ludvík Matouš a František Král. Dne 5. 2. 1946 Okresní národní výbor Horšovský Týn udělil svolení místní správní komisi k volbě Místního národního výboru Svržno podle vládního nařízení č. 4/45 Sb., z 5. 5. 1945, o volbě a pravomoci národních výborů a podle směrnic ministerstva vnitra z 19. 5. 1945 a pozdějších pozměňujících ustanovení. Dne 24. 2. 1946 vznikl první devítičlenný místní národní výbor o složení: předseda - Josef Mojžíš, místopředseda - Josef Hlavatý, člen rady - Václav Lorenc, pokladník - Bedřich Hlaváč, revizoři účtů - Jaroslav Franěk, Václav Kopelent, zásobovací komise - František Kupka, Josef Hlavatý, Emanuel Hás, zemědělská komise - František Mertl (předseda), Karel Holeček, Alois Cimprich, František Král, finanční komise - Václav Kopelent -6-
(předseda), František Kupka, František Král, Alois Cimprich, osvětový referent - Jaroslav Franěk. Dne 7. 4. 1946 Josef Mojžíš rezignoval na funkci předsedy a týž den byl předsedou zvolen Václav Lorenc. Složení Místního národního výboru Svržno bylo 29. 6. 1946 přizpůsobeno vládnímu nařízení č. 120/1946 Sb. z 27. 5. 1946, o obnovení národních výborů na podkladě výsledků voleb do Ústavodárného Národního shromáždění. Ve volbách do obnoveného MNV byli jednohlasně zvoleni tito funkcionáři - předseda Josef Hlavatý, místopředseda Josef Mojžíš a pokladník Ludvík Matouš. Od 2. 12. 1948 funkci předsedy vykonával Václav Lorenc. Podle vládního nařízení č. 14/1950 z 28. 2. 1950, o reorganizaci místních národních výborů se MNV Svržno zařadil podle počtu obyvatel mezi národní výbory I. kategorie. Počet členů se zvýšil na 15 a do MNV byli zvoleni: předseda - Ladislav Kopelent, místopředseda - Alois Cimprich, předseda zdravotní, školské a sociální komise - Jaroslav Franěk, předseda vyživovací a technické komise - Václav Dvořák, předseda finanční komise - František Kšír, členové - Emanuel Hás, František Mertl, František král, František Kupka, Karel Kopelent, Pavel Bártík, Josef Strejcius, Zdenka Kopelentová, Žofie Kolaříková - Kupková. V roce 1955 se předsedou MNV stal Štěpán Lang, tajemníkem Pavel Bártík a členkou rady Božena Fraňková. V rámci územní reorganizace národních výborů v krajích, okresech a obcích 1. 7. 1960 došlo (podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu) ke sloučení MNV Svržno, MNV Hostouň, MNV Mirkovice a MNV Slatina ve společný Místní národní výbor Hostouň se sídlem tamtéž. Místní národní výbor Svržno tímto definitivně zanikl.
II. Vývoj a dějiny archivního souboru Informace o předání písemností fondu Místní národní výbor Svržno do Státního okresního archivu Domažlice se nedochovaly.
III. Archivní charakteristika archivního souboru Archivní soubor Místní národní výbor Svržno je uzavřeným fondem, obsahujícím písemnosti, které vznikly v letech 1951 - 1958. V SOkA Domažlice nebyl dosud uspořádán.. Z dochovaných archiválií je zřejmé, že v době svého vzniku nebyly u původce fondu důsledně evidovány a ukládány podle platných spisových plánů. Ukládací znaky nebyly na písemnostech vyznačovány, proto bylo při jejich pořádání použito umělé pořádací schéma. Vzhledem k původní koncepci SOkA Domažlice vytvořit z fondů místních národních výborů na okrese Domažlice do roku 1960 skupinový inventář a dále s ohledem na předchozí pořádací práce, které byly prováděny podle umělého pořádacího schématu, vytvořeného na základě Ukládacího a skartačního plánu pro MNV, vypracovaného podle instrukce MV ČSR č. 12/1987 (Věstník vlády ČSR pro národní výbory 1987, část 7, a podle výsledku průzkumu spisové agendy na MNV Jesenná v roce 1987 v okrese Gottwaldov, nyní Zlín) byl i tento fond zpracován podle uvedeného pořádacího plánu (viz příloha č.3). Podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, byly písemnosti zařazeny do dvou kategorií. Do první kategorie byly zařazeny zápisy ze schůzí pléna a rady, ostatní písemnosti byly zařazeny do kategorie druhé. Fyzický stav archivního souboru je dobrý, proto nejsou nutné konzervátorské ani restaurátorské zásahy. Jazykem fondu je čeština. Při pořádání a inventarizaci archivního souboru nebyla provedena vnitřní skartace písemností.
-7-
IV. Stručný rozbor obsahu archivního souboru Vzhledem k nepříliš velkému rozsahu dochovaných archiválií poskytuje archivní soubor Místní národní výbor Svržno poměrně omezené možnosti studijního a úředního využití. Informačně nejcennější zápisy ze schůzí pléna a ze schůzí rady MNV Svržno se zachovaly z let 1951 - 1956. Popisují činnost a historii MNV komplexně, činnost členů a funkcionářů NV, zajišťování plnění plánů a dodávek zemědělské výroby určené k zásobování obyvatelstva. Přes nepříliš velký rozsah dochovaných písemností je možné z fondu čerpat informace o evidenci obyvatel z let 1953 - 1958. Fond MNV Svržno obsahuje omezené informace o politických, správních a hospodářských dějinách obce.
V. Záznam o uspořádání archivního souboru a zpracování archivní pomůcky Ve Státním okresním archivu Domažlice archivní soubor doplnila, definitivně uspořádala a inventární seznam zhotovila Miroslava Bauzová.
Miroslava Bauzová
Horšovský Týn, 30.10. 2008
-8-
Příloha č. 1
Seznam použitých pramenů a literatury a) Prameny SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 263, sig. I/15, k. č. 30 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 266, sig. I/18, k. č. 35 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 275, sig. I/21, k. č. 38 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 275, sig. I/21, k. č. 39 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 275, sig. I/21, k. č. 40 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 275, sig. I/21, k. č. 41 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 420, sig. 170, k. č. 352 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 428, sig. 196, k. č. 352 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 428, sig. 196, k. č. 353 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 579, sig. 41.6, k. č. 404 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 583, sig. 45.1, k. č. 404 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 798, sig. vnitř./9, k. č. 512 SOkA Domažlice, Okresní národní výbor Horšovský Týn: inv. č. 929, sig. 102/2, k. č. 661 b) Literatura Statistický lexikon obcí v republice Československé, vydán ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě sčítání lidu z 1. prosince 1930, Praha 1934 Historický Lexikon obcí České republiky 1869 – 2005. I. a II. díl, Praha 2006 Seznam obcí v zemí českých podle správního rozdělení z 1. února 1949. Praha 1949 Gabriela Čechová: Vývoj organizace a působnosti národních výborů v českých zemích 1945 – 1960. In: Archivní časopis, 12, 1962, s. 129 - 153 Josef Nuhlíček: Spisová služba národních výborů v letech 1945 – 1955. In: Archivní časopis, 5, 1955, s. 135 - 146 Eva Šmilauerová: Správní vývoj a diplomatika písemností okresních národních výborů v letech 1945 – 1960. In: Sborník archivních prací, 32, 1982, s. 43 - 166
-9-
Vladimír Štroblík: Vývoj místních a městských národních výborů na území České republiky (1945 – 1990). In: Archivní časopis, 51, 2001, s. 73 - 89 Jaroslav Fusek: Organizace a působnost místních národních výborů. Příručka pro národní výbory. Praha 1947 Stanislav Šulc: Národní výbory, vývoj, právní základy, poslání, práce. Brno 1946 Antonín Profous: Místní jména v Čechách, I. - V. díl, Praha 1954
- 10 -
Příloha č. 2
Seznam použitých zkratek AP
archivní pomůcka
akce Z
akce zvelebení
bm
běžný metr
č.
číslo
č. j.
číslo jednací
ČR
Česká republika
EL NAD
evidenční list Národního archivního dědictví
ev. j.
evidenční jednotka
FNO
Fond národní obnovy
Inv. č.
inventární číslo
JAF
jednotný archivní fond
JZD
jednotné zemědělské družstvo
k. č.
karton číslo
KNV
krajský národní výbor
MAV NF
místní akční výbor Národní fronty
MNV
místní národní výbor
MSK
místní správní komise
MV ČSR
Ministerstvo vnitra Československé republiky
NF
Národní fronta
NV
národní výbor
odst.
odstavec
ONV
okresní národní výbor
Sb.
sbírky
sig.
signatura
SOA
státní oblastní archiv
SOkA
státní okresní archiv
Ú. l.
Úřední list
ÚV KSČ
Ústřední výbor Komunistické strany Československa
- 11 -
Příloha č. 3: Pořádací schéma Všeobecné záležitosti, činnost MNV sign. 53
Organizace, členění, působnost NV
54
Směrnice a pokyny nadřízených orgánů
55
Národnostní politika, odsun Němců
56
Posudky, smlouvy
58
Statistika, výkaznictví
59
Socialistické soutěžení, zvelebení obce
60
Hodnocení, rozbory, evidence
64
Živelní pohromy
67
Trestní záležitosti
67.1
Notářské záležitosti, soudy
72
Majetek nabývaný státem, jeho evidence, správa, převody, generální opravy
73
Inventarizace majetku
78
Volby
102.1 Zápisy pléna 102.2 Zápisy rady 102.3 Zápisy komisí 105
Občanské výbory
138
Prověrky a revize
153
Plány práce MNV
156
Elektrizace, telefonizace, rozhlas
Finance sign. 176
Rozpočty
178
Dávky, daně, poplatky
180
Věci konfiskační, Fond národní obnovy
181
Příděly nemovitostí, osídlenci
182
Pojišťovnictví, spořitelny, půjčky
Zemědělství, lesní a vodní hospodářství sign. 201
Půda, půdní fond, změny kultur, pozemkové úpravy
201.1 Evidence půdy, převody a nájmy (příděly půdy) 204
Zemědělství - 12 -
205
Soukromí zemědělci, včelařství
206
Zemědělské družstevnictví (vznik a činnost JZD)
207
Dodávky a výkup zemědělských výrobků
208
Vodní hospodářství
221
Lesy, honitba
246
Ochrana životního prostředí
Místní hospodářství, obchod, doprava sign. 250
Soukromá řemesla, živnosti
251
Místní provozovny
252
Obchod, zásobování
254
Bytová výstavba, hospodaření s byty
280
Doprava, silnice
280.1 Technické služby, komunální odpad Výstavba a územní plánování sign. 326
Věci stavební
332
Geodézie, kartografie
332.1 Těžební a podobné akce 333
Vyvlastňování
346
Evidence nemovitostí, převody a nájmy
Kultura, církev, školství sign. 401
Kulturní akce
402
Kroniky, pamětní knihy
403
Kulturní zařízení a kulturní památky
431
Církevní záležitosti
454
Školství
Zdravotnictví a sociální zabezpečení sign. 526
Zdravotnictví, prevence
528
Hygiena, pohřbívání
551
Sociální poměry, důchodové zabezpečení, péče o rodiny a děti
- 13 -
Požární ochrana a vnitřní správa sign. 581
Požární ochrana a vnitřní správa
601
Spolky a dobrovolné organizace
603
Věci vojenskosprávní
604
Územní změny katastru obce, vysídlení
606
Státní občanství, národní spolehlivost, chování za okupace
607
Evidence obyvatel – domovské právo, matriční záležitosti
609
Archivy – předarchivní péče
612
Názvy obcí, ulic, systém číslování domů
614
Ochrana veřejného pořádku
618
Čestná občanství, uznání, vyznamenání
619
Veřejné sbírky
- 14 -
Inventární seznam
- 15 -
Inv. č.
Signatura
Obsah
Časový rozsah
Číslo ev. j.
1951 - 1956 1951 - 1956
N1 N1
1955
N1
1956 1953 - 1958
N1 N1
Orgány národního výboru 1 2
102.1 102.2
Zápisy ze schůzí pléna Zápisy ze schůzí rady
Úřad národního výboru
I. Spisový materiál
A. Spisy 3
60
4 5
153 607
Hodnocení, rozbory, evidence (průzkum činnosti MNV) Plány práce MNV Evidence obyvatel
- 16 -
Název archivní pomůcky:
Místní národní výbor Svržno
Časový rozsah:
1951 - 1958
Počet evidenčních jednotek:1 (karton) Počet inventárních
5
jednotek: Rozsah v bm:
0,03 (spisy)
Stav ke dni:
30.10. 2008
Zpracovatel(é) archivního souboru:
Miroslava Bauzová
Zpracovatel(é) archivní pomůcky: Počet stran: Počet exemplářů: Schválil:
Miroslava Bauzová 17 4 Mgr. Radka Kinkorová dne 2. 4. 2009 - č.j. SOAP/010-0262/2009
- 17 -
