Ministry of Health Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2 Czech Republic Brussels, 25 August 2014 Nurses education in Czech Republic Dear Mr Svatopluk Němeček, Dear Mr Josef Vymazal, Dear Ms Alena Šmídová, The European Federation of Nurses Associations (EFN) is aware of discussions at political level in your country to explore the possibility of returning the nursing education to the secondary level in Czech Republic, which will put at stake the future of nursing! As the nurses’ voice at EU level, representing National Nursing Associations from 34 European countries, and working to ensure a highly qualified and competent nursing workforce in order to deliver high quality care health service in the EU, the EFN is extremely worried about the implications that your political intentions will have on the nursing profession and the health workforce as a whole. During the negotiations of Directive 2005/36/EC, amended by Directive 2013/55/EU, the nurses’ education was highly debated and it was acknoledged that although there are different education systems in Europe, the importance of starting studies with enough maturity is a precondition to acquire vital nursing competences in an increasingly complex health care system. The reality is that the large majority of Member States have already set mechanisms for ensuring a minimum of 12 years general education or equivalent for the admission to nursing education for nurses responsible for general care and mostly all of them teach nursing at university level. If your government goes back and lowers the education system for nurses, it will cause a tremendous downturn for women in society! Furthermore, scientific evidence shows that increasing the entry requirement for nursing education leads to better recruitment rates, major attractiveness of the profession and last but certainly not least, better patient outcomes (EFN Evidence Report on Nurse Education, 2012). This evidence mainly comes from Linda Aiken’s studies which explains that “every 10% increase in bachelor’s nurses is associated with a 7% reduction in the odds of patients dying concluding thathigher education of nurses correlated with lower mortality” (results from RN4CAST, Linda Aiken et al, 2012). It would be unnacceptable that Czech Republic enters the discussion of lowering their nurses’ education, even more now that Directive 2005/36/EC, amended by Directive 2013/55/EU and which has to be implemented by January 2016, imposes very high requirements and competences that lower qualified nurses would not be able to meet, and as such, would not be able to freely move in the EU and have their qualifications recognised. Should these political intentions go further, we will be obliged to ask the European Commission to evaluate in detail whether nurses in Czech Republic comply with the European Directive.
Keeping nurses educated at university level is in the interest of the entire healthcare sector as well as patients! Do not give up on what you have done well over the years! Best regards, Paul De Raeve EFN General Secretary
Reakce Ministerstva zdravotnictví – hlavní sestry ČR na článek: „Chybějí zdravotní sestry. Ty, co se bavily s pacienty.“, uveřejněný v MF dne 15. 8. 2014 Hlavní sestra České republiky zásadně odmítá tvrzení, uvedené v tomto článku, že zdravotní sestra, která má vysokoškolský titul, odmítá a nebude chtít pacienta umýt a bavit se s ním o bolestech a chce být jen staniční sestrou, úřadovat a štítí se pacienta dotknout. Považuji za naprosto nepřijatelné takto paušalizovat profesi zdravotní sestry s vysokoškolským vzděláním. Poškozuje to prestiž tohoto povolání, které i tak není naší společností dostatečně doceněno. Máme mnoho vynikajících sester, které odpovědně pomáhají pacientům v těžkých situacích, jsou odbornicemi v ošetřovatelské péči a ochotně vykonávají řadu základních i velmi náročných výkonů. Musím konstatovat, že tvrzení uveřejněná v tomto článku těžce poškozují sestru v očích veřejnosti, poškozují její úsilí o celoživotní vzdělávání a snižují její profesní čest. Pokud si tento článek přečtou sestry, které již získaly vzdělání vysokoškolským vzděláním nebo budoucí studenti i odborná veřejnost, pak můžeme očekávat velkou negativní odezvu od sester samotných a motivace budoucích studentů tohoto studia značně poklesne. Pokud nebudeme dostatečně podporovat nelehkou profesi sester a dalšího ošetřovatelského personálu, tak i jejich vzdělávání, můžeme se dočkat toho, že nebudeme mít v blízké budoucnosti dostatek ošetřovatelského personálu a poklesne i kvalita a bezpečnost poskytované ošetřovatelské péče. Článek směšuje několik věcí – jednak vzdělávání zdravotnického ošetřovatelského personálu a jednak počty sester na odděleních nemocnic. Na co článek naráží, je současný systém vzdělávání ošetřovatelského personálu, který se od roku 2004 změnil. Fakta o vzdělávání a personálním obsazení nemocnic ošetřovatelskými pracovníky 1. Střední zdravotnické školy v současnosti připravují studenty na ošetřovatelskou profesi zdravotnického asistenta, který pracuje pod dohledem všeobecné sestry. Oproti dřívějšímu studiu zdravotní sestry se změnil obsah vzdělávání, je kladen důraz i na všeobecné vzdělávání (státní maturita) a dotace hodin na oborné vzdělávání včetně praxe se snížila. Činnosti sestry se během vývoje medicíny i ošetřovatelství změnily, vykonávají samostatně ošetřovatelskou péči o pacienta a vykonávají i činnosti, které dříve vykonával jenom lékař, a proto i jejich vzdělávání se posunulo do vyššího terciálního vzdělávání, aby měly dostatek odborného vzdělání. Toto vzdělání je v souladu i s evropskou směrnicí, kterou Česká republika přijala, a kde je podmínkou vzdělávání zdravotní sestry minimálně 3 roky odborného vzdělávání v počtu 4600 hodin po všeobecném vzdělání s min. délkou 10 nebo 12 let školní docházky. Dnes střední zdravotnické školy nejsou školami výběrovými, vstupují na ně studenti, kteří by často jinde neuspěli. Jejich mentální úroveň je mnohdy na úrovni absolventů učebních oborů. Vzdělání sester se posunulo, tak jako i u jiných zdravotnických i nezdravotnických oborů do vyššího stupně vzdělávání. Dalším argumentem je, že absolventi -maturanti často nechtějí nastoupit hned do zaměstnání, ale pokračují ve studiu – to je obecný jev v celé naší společnosti. Připravená koncepce v návrhu nového zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních počítá s myšlenkou Bc. stupně jako základního pregraduálního vzdělávání sester s návazností na případně navazující magisterské studium, která jsou již v praxi zavedena. Zdravotnický terén si musí zvyknout, že dnešní sestra získá vzdělání pouze touto cestou a nikoliv jen absolvováním střední zdravotnické školy s maturitou, tak jak tomu bylo dříve. Rozdíl mezi činnostmi zdravotnického asistenta a sestrou bude existovat. Není možné, aby obě kategorie vykonávaly stejnou činnost. Každý má své kompetence a zdravotnický asistent provádí odborně jednodušší výkony, má být expertem na základní ošetřovatelskou činnost a k tomu má být na zdravotnických školách patřičně vzdělán. Za odbornou ošetřovatelskou péči o pacienta ale odpovídá zdravotní sestra s vyššími kompetencemi. Vzdělání v bakalářském studiu nepřipravuje sestru pro to, aby byla pouze administrativním pracovníkem, vedla ostatní, ale její hlavní náplní je činnost sestry u pacienta, včetně plánování
ošetřovatelské péče, uspokojení jeho potřeb, plnění ordinací lékaře. K tomu sama tyto výkony provádí a spolupracuje s ostatními pracovníky zdravotnického týmu, kteří jí jsou v této péči nápomocni - jako je zdravotnický asistent, ošetřovatel nebo sanitář. Na některé základní činnosti není nutné, aby bylo potřebné vysokoškolské vzdělání sestry, ale mohl je poskytovat zdravotník s nižším vzděláním – péče o hygienu, krmení, vyprazdňování, doprovod na vyšetření apod. Je ale na zvážení sestry, v jakém zdravotním stavu se nachází pacient, a zda tuto činnost může vykonat někdo jiný než ona. V praxi potřebujeme všechny tyto kategorie pracovníků, aby bylo možné využít pracovníků s různými kompetencemi na základě rozdílné úrovně vzdělávání. Podmínkou je to, že jich musí být dostatek. 2. V praxi vznikl problém s tím, že změnou vzdělávání máme nyní sestry, které jsou absolventkami střední, vyšší i vysoké školy a mají úplně stejné kompetence, ale jsou bohužel rozdílně finančně hodnoceny. To vyvolává v řadách sester určitou nerovnost a nespokojenost. 3. Sestry – bakalářky nemohou očekávat, a myslím, že většina z nich to ví, že budou dělat vedoucí funkce, ale činnosti zdravotní sestry, které dělají i ty bez vysokoškolského vzdělání s mnoha lety praxe. Nepopírám, že se v praxi nevyskytují sestry se středoškolským vzděláním, které mnohdy nevybíravým způsobem vysvětlí své mladší kolegyni, která získá vzdělání vysokoškolské, že bude vynášet mísy stejně jako ona, protože „ten titul jí k ničemu není“ anebo i opačně, že se některá bakalářka vyvyšuje nad středoškolačku. Bohužel k tomu občas dochází. Musíme si uvědomit, že počet sester v praxi se středoškolským kvalifikačním vzděláním značně převyšuje počet absolventek kvalifikačního bakalářského studia. Od roku 2008 je počet absolventek kvalifikačního bakalářského oboru všeobecná sestra cca 5000 (jen české vysoké školy), přitom v registru zdravotnických pracovníků máme registrováno cca 103 000 sester. 4. Potřebujeme zdravotní sestry, které umí být profesionálními ošetřovatelkami, dokáží být pacientovi na blízku a zároveň umí interpretovat výsledky posouzení i vyšetření pacienta, v naléhavých případech adekvátně reagovat dříve, než lékař doběhne. A toto spatřuji právě ve vzdělaných sestrách, které rozumí nejen svému oboru, ale umí též komunikovat s pacientem i členy týmu, v němž pracují. 5. Je potřebné zajistit ošetřovatelskou péči několika kategoriemi zdravotnického ošetřovatelského personálu (sestra s rozšířenými kompetencemi, sestra specialistka, zdravotní sestra, zdravotnický asistent i sanitář) v dostatečném počtu podle druhu a náročnosti péče, aby byl na odděleních jejich dostatek s odstupňovanými kompetencemi. Bohužel v současné době dochází, nejčastěji z ekonomických důvodu, ke snižování počtu ošetřovatelského personálu na minimální počty, které jsou dány personální vyhláškou. Není to v pořádku, dochází k přetěžování těchto pracovníků a obávám se snížené kvality a bezpečnosti poskytované péče. Je potřebné provést změny této legislativy a ekonomicky podpořit tyto kategorie a ne jejich počty snižovat, aby se ušetřilo. Vrcholové managementy poskytovatelů zdravotních služeb odpovídají za kvalitu poskytované péče a jejich rozhodnutí o personálním obsazení ovlivňuje i poskytovanou ošetřovatelskou péči. 6. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je současné vzdělávání zdravotní sestry v České republice srovnatelné. I v ostatních zemích EU jsou činnosti zdravotnického asistenta jasně odlišeny od činnosti sestry. Jsem přesvědčena o tom, že není možné v současné době připravit zdravotní sestru na středoškolské úrovni, kde není možné zajistit dostatečný rozsah odborného vzdělání s individuální odpovědností za poskytovanou péči. V dubnu tohoto roku byl předložen poradě vedení materiál s hlavními tezemi připravovaného zákona, který má nahradit zákon č. 96/2004 Sb. a touto poradou Ministerstva zdravotnictví byla schválena koncepce bakalářského vzdělání pro zdravotní sestru. Na celé koncepci vzdělávání „nelékařských“ zdravotnických pracovníků pracovala dlouhodobě pracovní komise k transformaci nelékařských zdravotnických povolání jmenovaná panem ministrem a bylo by nešťastné, aby se návrhy a výsledky její práce zašlapaly do země ještě dříve, než nabydou platnosti. Mgr. Alena Šmídová, Hlavní sestra ČR
