Ministrantský ˇ NÍK 10 MEˇSÍC
Zpravodaj židenických ministrantů • Ročník XII • Říjen 2008
Obsah Liturgický kalendář ................2 Informace .................................3 Slovo redakce ..........................3 Přepad stanového tábora ... 4 Rybář a obchodník .................5 Jak „nezbabrat“ svůj život ....6 Taizé 2008 ...............................7 Podzim .....................................8 Vtipy .......................................10 Pifík .........................................11 Ostrov pokladů ......................12 Farní výlet 11.10.2008 „Možná přijde i kůň“ na Hořice u Blanska Odjezd - 8:06 z nádraží Brno-Židenice do Blanska, jízdenka na 4 pásma. Cesta vlakem, pěšky do/i z kopce, bohatý program s možností projížďky na koni Návrat – 14:57 na nádraží do Židenic, jízdenka na 4 pásma. Cesta je lesem a není uzpůsobena kočárkům.
Ministrantský měsíčník - zpravodaj ministrantů z Brna - Židenic při chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Vychází od roku 1996. Číslo 10/08. Vydáno 5. 10. 2008. Náklad 60 ks. Redakce: Jirka Fediovič, Štěpán Horký, Wojta Jurásek. Stálí spolupracovníci: Pavel Severa (Pól), Michal Kobza (Datel), Peťa Janko, Ondra Loub, Dan Kyzlink a další. Jednotlivé články nemusí vyjadřovat stanovisko redakce. Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za původnost článků ručí autor. Neprošlo jazykovou úpravou. Nedovolené kopírování povoluje celá redakční rada dle §13/90 Sb. Pouze pro vnitřní potřebu židenických ministrantů! Ne p r o d e jn é!
2
LITURGICKÝ KALENDÁŘ ŘÍJEN Středa 1. října - památka svaté Terezie od Dítěte Ježíše, panny a učitelky církve Čtvrtek 2. října - památka svatých andělů strážných Sobota 4. října - památka svatého Františka z Assisi Neděle 5. října - dvacátá sedmá v liturgickém mezidobí, zelená liturgická barva Úterý 7. října - památka Panny Marie Růžencové Neděle 12. října - dvacátá osmá v liturgickém mezidobí, zelená liturgická barva Středa 15. října - památka svaté Terezie od Ježíše, panny a učitelky církve Čtvrtek 16. října - památka svaté Hedviky, řeholnice – ochránkyně Slezska Pátek 17. října - památka svatého Ignáce z Antiochie, biskupa a mučedníka Sobota 18. října - svátek svatého Lukáše, evangelisty; červená liturgická barva Neděle 19. října - dvacátá devátá v liturgickém mezidobí, zelená liturgická barva Neděle 26. října - třicátá v liturgickém mezidobí, zelená liturgická barva Pondělí 27. října - slavnost výročí posvěcení našeho kostela, bílá liturgická barva Úterý 28. října - svátek svatých Šimona a Judy, apoštolů, červená liturgická barva Středa 29. října - památka blahoslavené Marie Restituty Kafkové, panny a mučednice Pátek 31. října - památka svatého Wolfganga, biskupa
Helena Kafková - blahoslavená Marie Restituta Ošetřovatelka, řádová sestra a mučednice. Můžeme se pyšnit tím, že je brněnskou, či spíš husovickou rodačkou. V roce 1998, 21. června, ji papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavenou. Nebyla však zrovna takovým prototypem vzorné, až asketické řádové sestry. Ba naopak. Stejně jako byla vstřícná a laskavá, dokázala být neoblomná a přísná. Vysloužila si dokonce přezdívku „sestra Resoluta“. V Brně po ní nese jméno park, ve Vídni pak na její památku přejmenovali ulici běžící před mödlingskou nemocnicí na Schwester Maria Restituta-Gasse. Pól
Informace
Slovo redakce
Ahoj ministranti!!! Máme nové informace, tak čtěte!!! Měsíc říjen = růžencové pobožnosti každý den kromě soboty v 17:21. Služby skupinek platí i na pobožnost. Za účast přibudou bodíky :) Proběhla výměna oblečení, tudíž je možné, že nenajdete své oblečení tam, kde ho máte mít. Tak je to nejspíš tím, že jste se nedostavili na výměnu a neomluvili se. Pokud máte zájem ministrovat a mít oblečení, tak si přečtěte plakátky v sakristii či květinárně nebo na našich webových stránkách www.ministrant. borec.cz Ke konci října - 27. 10. si budeme připomínat posvěcení našeho farního kostela. I když je to v pondělí, tak to vůbec nevadí, protože jsou prázdniny. Po celý den bude adorace, u níž bychom neměli chybět. Proto prosím sledujte nástěnku a zapisovací arch. Ministrujte - služte kolem sebe a rozdávejte radost a lásku!!! Přeji vám krásný říjen - měsíc Panny Marie!!! Zdar!!! Ondra=)
více na str. 8
Zapomínáme... Trávíme své životy ve světě samozřejmostí a tiše zapomínáme. Jsme schovaní na dně svých ulit, bezpečných a útulných, které nám dávají pocit, že „já“ jsem to, oč tu běží. Přesvědčeni, že právě moje utrpení je to největší, neslyšíme naléhavé volání druhých. Osamoceni v hluchotě a slepotě zapomínáme, co je opravdu důležité. O misijní neděli 19. října si to můžeme nechat připomenout. Připomenout si naši odpovědnost svobody, jež je dobrovolná jako laskavé slůvko, ale povinná jako smrt, pakliže chceme opravdově žít. Je na čase začít být vděčni za to, kde jsme. Přišel den, kdy máme možnost přestat pouze vyžadovat a naučit se dávat aniž bychom chtěli, aby nám to kdokoli vrátil. Umění dávat je jednou z nejvyšších odpovědností svobody. A je to současně jeden z nejsložitějších konceptů k pochopení. Kdo se neusmívá, tomu nebude úsměv opětován. Kdo nemiluje, nepozná štěstí vzájemné lásky. A kdo myslí: „Budu dávat, až budu mít,“ ten nebude mít nikdy. Jen nad tím přemýšlejte. Mrtvé moře je mrtvé, protože pouze přijímá a nikdy nedává. Otevřete stavidla, stojatá voda podléhá hnilobě. Pravdou je, že můžeme dávat už nyní, a měli bychom. K tomu, abychom dávali, nemusíme být milionáři, nemusíme dokonce ani mít stálý příjem. Považte, že darem nejsou pouze peníze nebo materiální věci, je to také péče, věnovaný čas, porozumění. Naše další volba může být novým začátkem pro někoho druhého. Máme moc ze svého života udělat pramen dalším životům. Dáváte-li naději, dáváte život. Jirka 3
Přepad stanového tábora Milý čtenáři… Tento článek, který Vám nyní předkládám, si myslím, že stojí opravdu za to. Takže doporučuji dočíst až do samého konce, protože myslím, že to co se stalo mě a mým dvěma starším bratříčkům, se nastává jen tak někomu… Tak tedy začněme, jak to vlastně všechno začalo… Tyto prázdniny (které jsou už bohužel za námi) jsme měli nejdříve v plánu jet jako obvykle na stanový tábor. Bohužel nešťastné okolnosti nás nakonec přinutily, abychom místo tábora jeli s naší rodinkou na dovolenou k moři. Když jsme se se všemi vrátil z pobytu v Chorvatsku, měli jsme chuť pár dní doma něco podniknout a napadla nás úžasná my šle n ka - UDĚLÁME PŘEPAD NA TÁBOŘE. Samozřejmě hned začaly všechny přípravy, jak co a kde uděláme, co kam dáme atd… Myslím, že jsme to měli geniálně vymyšlené. Dokonce jsme ZHRUBA měli (to se nám později stalo osudným) představu, kde tábor leží. A i když začalo den před naším plánovaným odjezdem pršet, byli jsme plně odhodlaní odjet. Měli jsme toho nabaleného tolik, že jsme málem nestihli vlak, ale nakonec jsme vše zvládli a seděli jsme v pořádku ve vlaku směrem SKLENÉ NAD OSLAVOU. Když jsme dojeli do Skleného nad Oslavou, tak trochu pršelo, ale zatím se to dalo přežít. Začalo hledání tábora. Podle toho, co jsme věděli, tak by měl být někde u rybníka blízko Radenic. Šli jsme tedy směrem k Radenicím, když jsme viděli naproti odbočce na Radnice polní cestu, tak jsme se vydali po ní směrem k nějakému lesu. Už při cestě k lesu začalo celkem pršet, takže když jsme k němu došli, byli jsme už solidně mokří. A potom začalo hledání (asi 1,5 hodiny) tábora. Pořád jsme jej nemohli najít, až jsem nakonec uviděl něco jako kdyby byli někde nějaké stany nebo tak něco…. (v lese) a ony to byly kadiboudky. Tak jsme měli velkou radost, že když 4
už, tak jsme alespoň našli ten tábor. Šli jsme se kouknout blíže a uviděli jsme kuchyni a asi 5 TÍPÍ-ček. A protože pršelo, tak se z jednoho stanu ozývalo zpívání. Myslím, že jsme dosti zřetelně slyšeli Vojtyho atd - zpívali BEDNU OD WHISKY. Byli jsme si již 100% jisti, že je to ten správný tábor. Šli jsme zase zpět asi 1 km směrem do lesa, aby nás nenašli. Rozdělali jsme oheň a přivázali si nad sebe něco jako umělohmotnou deku na pláž, aby na nás nepršelo. Bohužel byla trochu děravá, takže jsme stejně nebyli zrovna moc v suchu. Potom jsme si upekli každej špekáček, napili se a začali se domlouvat, co tedy uděláme. Rozhodli jsme se jít zase do tábora. Trochu jsme to obkoukli. Domluvili se, co kam nachystáme atd. a šli si upéct další špekáčky. Potom (kolem 11) jsme se sebrali, vzali všechny věci (různý příšery atd) a šli to tam nachystat. Něco jsme dali na kadibudky nebo jsme pastou počmárali nějakou zelenou škodovku co tam stála, zkrátka bylo toho až až. Nezapomněli jsme ani na nějaký písemný vzkazy. A potom jsme se zase sebrali, vrátili se k našim věcem a šli jsme spát. Měli jsme ještě domluveno, že se ráno v 4:00 vzbudíme a půjdeme ještě něco dodělat. Ale samozřejmě se nám ráno vůbec nechtělo, tak jsme spali dál. Ráno jsme se sbalili, obhlídli všechno a vypravili se zpátky do Sklenného nad Oslavou na vlak (ještě jsme při tom asi 2 hodiny bloudili). A když jsme dorazili na nádraží, tak jsme si vytáhli tu deku, co jsme měli nad sebou, když jsme spali a pro změnu jsme ji položili před vchod nádraží a lehli si na ni a odpočívali. A v tom nám zavolala naše milovaná tetička Kačenka a začala se vyptávat, jak to tam vypadalo atd. No a dospělo to k závěru, že jsme přepadli úplně jinej tábor. Takže si myslím, ti co tam byli se asi nikdy nedozví, kdo jim udělal tak nádherný přepad… Děkuji za pozornost při čtení…. Měj se krásně Peťánek Janko
Rybář a obchodník Byl jednou jeden rybář, který si žil poklidným životem – se svou ženou a dětmi bydlel v prostém, útulném domku na pobřeží. Každý den brzy ráno vstal, za východu slunce již vyjížděl na moře a lovil ryby. Kolem poledne se vracel domů na oběd a pak rád odpočíval na břehu ve stínu mohutné palmy. Jednoho dne šel kolem bohatý obchodník. Spatřil podřimujícího rybáře, podivil se tomu a povídá: „Hej, rybáři, co tady jen tak ležíš a zahálíš? Vždyť ještě nejsou ani dvě hodiny po poledni!“ Rybář zamžoural a pohlédl na ob ch o d n í k a , který ho právě probudil: „A co bych měl jako dělat?“ „No co, co – pracovat přece! Nebo je tady taková nouze o ryby?“ „To rozhodně není, ale já mám dneska už po práci; chytil jsem právě tolik ryb, abychom měli doma co jíst – a teď zaslouženě odpočívám.“ Obchodník jenom zavrtěl hlavou: „Ale kdybys teď místo odpočívání znovu vyjel na moře, mohl bys třeba chytit dvojnásob!“ „A co bych pak s nimi dělal?“ „Mohl bys je prodat na trhu!“ „Ale k čemu to?“
„K čemu? To je přece jasné! Kdybys to takhle dělal každý den, získával bys pravidelně určitý finanční obnos – a časem by sis třeba mohl koupit další bárku.“ „A co bych s ní dělal?“ „Mohl bys zaměstnat dalšího člověka – ve dvou byste opět zdvojnásobili úlovek, a tím pádem bys vydělal víc peněz.“ „No dobře, a co dál?“ „Takhle bys mohl pokračovat pořád dál, po čase bys přikupoval další lodě a nabíral nové lidi a nakonec bys jenom kontroloval, jak ti jdou obchody, a nemusel bys už každý den sám pracně obstarávat obživu, žil by sis v blahobytu a pracovali by na tebe jiní,“ dokončil obchodník svůj podnikatelský rychlokurz a vítězně pohlédl na rybáře. Rybář chvíli mlčel a pak se zeptal: „Dobře, ale co bych dělal pak?“ Obchodník rozhodil rukama: „Pak by sis mohl vyjet třeba někam na dovolenou, válet se na pláži a užívat života!“ Rybář se podíval dlouze na obchodníka a povídá: „No a co myslíš, že právě teď dělám?“
„Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv? Pohleďte na nebeské ptactvo: neseje, nežne, nesklízí do stodol, a přece je váš nebeský Otec živí. Což vy nejste o mnoho cennější? Kdo z vás může o jedinou píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?“ (Mt 6,25-27)
5
Meditace nad nesmrtelností chrousta II.
Jak „nezbabrat“ svůj život Čaute kucíííííí! Tož co, jak se máte? A jak jste přežili první školní měsíc...? Doufám, že všichni s čistým štítem... Nebo aspoň se štítem:)! Možná vás zaujal trochu podivný název dnešní Meditace. Takový téma, to přece nemůže vyřešit na stránečce... Když jsem přemýšlel nad dnešním tématem, vzpomněl jsem si na jednu katechezi otce arcibiskupa Graubnera, který mluví právě o tom, jak „nezbabrat“ svůj život. A tak myslím, že pro tenhle měsíc může být právě jeho dopis mladým, slovem i pro nás....: „Kdysi, když jsem začínal v semináři, tak nám jeden kněz vyprávěl o arcibiskupovi Stojanovi (dneska probíhá proces blahořečení-pozn.red.:), který byl znám svou velkou lidumilností.... „On to bel takové Hanák, kterému se moc nechtělo! Kdysi prý, když už toho měl opravdu moc, za ním přišla nějaká babka a žádala nějakou pomoc. Měl plnou hlavu starostí, a tak na to moc nemyslel, co mu říká, a odpověděl, že to nejde! Babka odešla a jemu teprve došlo, že ani neví, co říkala. Že zůstal ve svých starostech a že nemyslel na to, s čím přišla ona. Tak teď všeho nechal, vyběhl ven na ulici, aby babku našel, a říká jí: „Prosím vás, já se omlouvám. Já jsem nedával dobře pozor na to, co jste říkala. Pojďte znovu, jakže jste to chtěla???“ Takže svatý rozhodně není superman, který nemá chyby. Kdybychom probírali dobře napsané životopisy svatých, tak bychom viděli, že u každého z nich můžeme najít nějaké slabosti, nějaké problémy, nějaké chyby, s kterými bojovali. A nedá se říct, že by se jim vždycky podařilo tu chybu zvládnout tak dokonale, že by už ji nikdy neudělali. Ale tito lidé byli otevření Bohu. Pochopili, že ne vlastní silou a vlastní mocí se stanou svatými, ale že svatí jsou svatí tehdy, když v nich žije TEN, který je SVATÝ! A svatý je jedině Bůh!:) A člověk je tedy svatý tehdy, když v sobě nechá Boha žít a pracovat. Když se Bohu otevře. A to potom samozřejmě nese i své plody... 6
Svatý Otec Jan Pavel II. nás vyzval, abychom se zamysleli nad tématem „svatí třetího tisíciletí“. Řekl: „Mladí všech zemí, všech světadílů, nebojte se, nemějte strach toužit po svatosti!“ Totiž, kdo se nestane svatým, ten svůj život zbabral! Žil ho zbytečně! My jsme přece uvěřili, že Bůh pro nás má připravené místo v nebeském království. Pro každého z nás:)!!! A kdo může jít do nebe? Jenom svatý. V nebi jsou svatí... Chcešli skončit v nebi, a to je nasměrování, které jsme každý dostali při křtu, tak musíš být svatý! Jinou šanci nemáš... I když máš svoje chyby, i když máš svoje slabosti, i když jsou věci, které nedokážeš vždycky zvládnout, jak bys měl, přesto jsi povolaný ke svatosti, protože Bůh si Tě zamiloval, Bůh si tě vybral a Bůh Tě chce mít u sebe, v nebi.... A to už je důvod! Zkusíme nad tím přemýšlet? Svatý je jenom Bůh! A člověk, který v sobě nechá Boha žít a působit, vyzařuje svatost. Je svatý svatostí Boží....“ Myslím, že vůbec není k těmhle slovům potřeba nic dodávat, bo slova otce arcibiskupa mluví za vše. A jestli vám přijde, že tam mluví trochu moc o svatosti, nebo že v kostele se mluví moc o svatosti, tak si vzpomeňme, že to je základní úkol nás všech – dojít jednou za naším Pánem do nebe, stát se svatými! Bo jinak by celý náš život, celé naše ministrování, celá naše farnost a každá naše modlitba byla naprosto zbytečná, neměla by smysl! Ale nemusíme mít strach... Protože stačí jen ochotně a naplno otevřít srdce Ježíši... a potom, když Ho necháme v sobě působit, můžeme být svatí, protože On sám je svatý....! Tož nám přeju krásný podzimní říjnový dny a můžem si i my, ministranti pomáhat, abychom ten svůj život „nezbabrali“, ale naopak... Tož za měsíc zas tady.... zatím se mějte famfárově...:) wojta
taizé 2008
Jak je tomu v naší farnosti dobrým zvykem - i letos jsme vyjeli s opět početnější skupinou do francouzské komunity Taizé. Tento rok tvořili většinu obyvatel především chlapci a dívky z Německa a celková atmosféra tím byla značně ovlivněna. Přidávání jídel bylo dost omezeno (pochopitelně český jedlík našel vcelku lehce cestu, jak se dostat ke třem sušenkám místo jedné, ale oproti loňským pěti jsme zaznamenali značný pokles) a večery v Oyaku byly Washing up team - V horní řadě chorvatské naděje závodního umývání také klidnější. nádobí, před nimi tři blonďatí Švédi Tak jako každý rok, jednotlivé dny se skládali z ranní přednášky naučit základní polské slovíčko „dužo“ (hodně) jednoho z bratrů, poté následovaly diskuze ve a mohli jste si s nimi popovídat prakticky o čemskupinkách, odpoledne práce a večer strávený v koli. Tak jsme se dozvěděli, že například oranjiž zmíněném Oyaku. Toto bylo proloženo třemi žovo modrá se řekne „pomerančovo nebeská“, že auto je „samochod“ a letadlo „samolet“ nebo modlitbami a čtyřmi jídly. Kladná bilnace. Vůbec nejlepším aspektem letošního pobytu že v Polsku mají Večerníčky. Ve volných chvílích jsme se vypravili někobylo dle mého názoru umývání nádobí v kuchyni. Po loňských zážitcích se závody v pope- likrát do blízkého městečka Cluny. K dopravě lářském autě jsme i tento rok pečlivě vybírali jsme používali především stopování - jeli jsme a nakonec jsme zvolili právě tzv. „big washing v autě s volantem napravo, s Francouzem, který up“. Díky nedorozumění jsme sice celý týden studoval na Sorboně nebo s Turkem, který uměl pracovali u „small washing up“, ale vůbec nám říct anglicky jenom že je „biznismen“. V sobotu byla slavnost světel, v neděli pak to nevadilo. Kolem nás umývali nádobí ve velkých kádích příslušníci mnoha národností, nej- ranní bohoslužba. Po ní jsme se museli rozlouvíce jsme se však spřátelili se Švédy a Chorvaty. čit s všemi známými, s Patričkou, Dominičkou, Tuto bezpochyby zajímavou práci jsme proklá- Magdičkou, druhou Dominičkou a s mnoha daldali častými kulturními vložkami, především šími a jet zpátky domů... Musím říct, že se mi tedy zpěvem. Švédi nám několikrát předváděli letos v Taize moc líbilo a že za rok určitě pojedu jejich vikingské písně, největší úspěch však za- zase. A co vy? Nevíte, co je to Oyak? Neznáte znamenali jednoznačně koledy zpívané v několika jazycích zaráz. Poslední den jsme si dovolili Patričku, Ivu nebo Joakima? Nezpívali jste široké veřejnosti předvést kousek našeho umění Čechomory před desítkama zahraničáků? Nehráli jste fotbal s Rumunama a se Srbama? a sklidili jsme velký úspěch. V Taize jsme se seznámili s mnoha cizími lid- Nevíte, co je to slavnost světel? Neslyšeli jste mi, nejenom já si však určitě pamatuji nejvíce polsky „Siema zome“? Tak to musíte jet za rok na holky Polky. Kumunikace s nimi totiž ne- do Taizé... Štěpán vyžadovala jazyka anglického, stačilo se pouze 7
Podzim Den se zkracuje, teplota klesá a listí padá. Prostě už není léto. Někteří z nás možná budou chodit míň ven a budou mít víc času. Možná právě toto je příležitost k modlitbě a zamyšlení. Zkuste si ve volné chvíli vzpomenout na Boha a můžete třeba i otevřít Bibli. :-) Není totiž nic horšího, než sedět doma a nudit se. Jinak bych vám zde rád představil pár docela inteligentních aktivit, když není co dělat. 1) Výroba budky pro ptáčky, kteří potřebují někde přezimovat Na uvedené adrese je popsané vše co je pro výrobu potřeba. Budky se dělají například pro sýkorky, špačky, poštolky... Budku je nejlépe udělat již nyní, aby si ji ptáčci v klidu vyhlídli. Pokud ji dáte ptáčkům k dispozici až v zimě, tak se tam možná žádní nezahnízdí.
4) Ministrantský web Jestliže se chcete podívat, kterou tu neděli vlastně máte službu na večerní a kdyže jsou ty růžencové pobožnosti a zrovna nevíte kde to zjistit, neváhejte a navštivte naše ministrantské stránky. I když to tak opravdu často nevypadá, v rámci možností se snažím o jejich aktuálnost a uvítám jakékoliv podměty pro jejich zlepšení. :-) Dík. www.ministrant.borec.cz 5) Farní web Zapomněli jste co bylo v ohláškách? Chcete se podívat na Siard (v PDF)? Pak jistě navštivte naše farní stránky. Je na nich spousta fotek, článků a taky nějaké ty aktualitky. www.zidenice.farnost.cz
http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=81 2) Poslech hudby Možná to nevíte, ale u nás v Česku existuje křesťanská repová skupina WESSANI. Mě se jejich rep dost líbí a pokud nejste vyloženě proti repu, tak si myslím, že se vám zalíbí. Všechny svoje písně mají na svých stránkách volně ke stažení. www.wessani.com
6) Diskotéka DanceRevo 2008 Pokud rádi tancujete, posloucháte House, Pop - Rock, Eurodance či Elektro, tak je tato akce nazvaná DanceRevo přímo pro vás! Celé to vypukne 11. října 2008 v 18:30 na rockové mši v Králově Poli, po té se bude pokračovat ve 20:00 v KC Semilasso. Tak neseďte doma a vytáhněte kámoše na taneční setkání křesťanské mládeže! Více na Internetu. http://elpis.katolik.cz/dancerevo
3) Časopis Milujte se! Někteří z vás si jistě všimli, že je u nás v kostele k dostání časopis Milujte se! Pokud ho nepotřebujete v papírové podobě nebo se chcete podívat na starší díly, navštivte jejich internetové stránky, kde si můžete všechny díly stáhnout ve formátu PDF. Časopis má přínos především pro starší ministranty. :-) www.milujte.se 8
7) Pojďte na výlet Farní všelidový výlet se uskuteční v sobotu 11. října 2008. Právě prožíváme rok svatého Pavla, což byl cestovatel a tak nebudem pozadu a taky někam vyrazíme. :-) Na výlet společně půjdeme asi někdy zrána a podíváme se směrem na sever. Přesnější informace nejsou zatím známy. Takže dobře poslouchejte ohlášky, sledujte nástěnky a dozvíte se víc. Hlavně nepřemýšlejte zda-li jít či nejít, prostě vemte kus dobré nálady a pojďte!
8) Jedenácté tradiční Židenické hody Už 25. října 2008 se budeme moct společně bavit na večerní hodové zábavě v Dělnickém domě a to přesně od 20:00. Ještě před tím se bude ve 13:00 stavět u kostela mája a pro děcka tam bude spousta zábavy (prej aji skákací hrad). Stavení máje bude asi docela mazec, kdo u toho byl minulej rok, tak ví, o čem mluvím. Takže až se na to půjdete podívat, navlečte tatínky do pracovního oděvu a doveďte je na pomoc. Každá ruka se nám bude hodit! http://www.zidenice.cz/clanek/zidenicke-hody Přeju vám všem super měsíc říjen!
Už Už Už Už Už Už Už Už Už Už Už
nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy nikdy
Daniel
nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu nebudu
číst číst číst číst číst číst číst číst číst číst číst
MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM MM
pod pod pod pod pod pod pod pod pod pod
lavicí. lavicí. lavicí. lavicí. lavicí. lavicí. lavicí. lavicí. lavicí. lavicí.
9
vtipy
Svatá trojice plánuje dovolenou. Bůh navrhuje: „Co kdybychom jeli do Jeruzaléma?“ Ježíšovi se to ale nelíbí: „Do Jeruzaléma ne, mám na to město špatné vzpomínky. Co třeba Vatikán?“ A Duch svatý říká: „Jasně pojedeme do Vatikánu, tam jsem ještě nebyl.“ Kněz praví na mši svým věřícím: „Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všichni přečetli sedmnáctou kapitolu Markova evangelia.“ O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem povídá: „Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži…“ Přijede nejvyšší rabi do Vatikánu na návštěvu. Všechno si prohlédne lecos se mu líbí, ale nechápe proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka. Zeptá se tedy: „Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?“ „To je spojení k bohu.“ „A mohl bych si zatelefonovat?“ „Ale zajisté.“ Rabi vejde do budky vytočí číslo a takových deset minut hovoří s bohem. 10
Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se: „Co zaplatím?“ „500 dolarů,“ „Cože 500 dolarů za deset minut?“ „No ono to jde přez satelit a to stojí hrozný peníze.“ odpovídá svatý otec. Rabi nekomentuje, vytáhne pětset dolarů a zaplatí. Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka. „To je spojení s bohem?“ ptá se. „Jistě svatý otče.“ „A mohl bych si zavolat?“ „Zajisté svatý otče.“ Papež vejde do budky a asi dest minut hovoří s bohem. Po skončení hovoru vyjde a ptá se: „Co zaplatím?“ „10 centů svatý otče.“ „Cože jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?“ „To víte, místní hovor.“
Ostrov pokladů
6
pokračování v příštím čísle...
