MINISTRANTSKÁ PŘÍRUČKA
LITURGIE LITUGICKÝ ROK DOBA ADVENTNÍ -trvá 4. týdny -fialová lit. barva DOBA VÁNOČNÍ -trvá 13-20 dní -bílá lit. barva 1. LITURGICKÉ MEZIDOBÍ -trvá velmi krátce - zelená lit. barva DOBA POSTNÍ -trvá 40 dní (neděle se nepočítají) -fialová lit. barva DOBA VELIKONOČNÍ -trvá 50 dní -bílá lit. barva
2. LITURGICKÉ MEZIDOBÍ -trvá velmi dlouho (spolu s 1. lit. mezidobím trvá 33 34 týdnů) -zelená lit. barva
1. neděle adventní 3. neděle adventní – smí se použít růžová barva 4. neděle adventní 25. prosinec – Narození Páně 1. leden – Slavnost Matky Boží Panny Marie 6. leden – Tři králové (Zjevení Páně) Neděle po 6. lednu – Křest Páně
Popeleční středa 4. neděle adventní -– smí se použít růžová barva Květná neděle Velikonoční triduum – Zelený čtvrtek (bílá lit. barva), Velký Pátek (červená lit. barva, neslaví se mše sv., ale Velkopáteční obřady), Bílá sobota (bílá lit. barva, neslaví se mše – adorace u Božího hrobu) Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (vigilie Vzkříšení, Boží hod velikonoční) Slavnost Nanebevstoupení Páně (o 40 dní poději) Slavnost Seslání Ducha svatého (o 10 dní později, červená lit, barva) Slavnost Nejsvětější trojice (1. neděle po Seslání Ducha sv.) Slavnost Těla a Krve Páně (čtvrtek po Slavnosti Nejsvětější Trojice) 15.8. Nanebevzetí Panny Marie 1.11. Všech svatých Slavnost Ježíše Krista Krále (neděle před 1. nedělí adventní) Sobota před 1. nedělí adventní
-V tabulce jsou podtrženy ty dny, kdy končí nebo začíná liturgická doba -Navíc existují 2 svátky, kdy musíme jít do kostela na mši sv.: 1.1 a 25.12.
- 1. liturgický rok má cyklus A, 2.lit. rok cyklus B a 3. lit. rok cyklus C. 4. lit rok se rovná 1. lit roku (takže existují 3 cykly – A, B a C). V praxi to znamená, kterého evangelisty se zrovna čte evangelium (A – Matouš, B – Marek, C - Lukáš). Janovo evangelium se čte „příležitostně“ (např.: slavnosti).
MŠE SVATÁ
VSTUPNÍ OBŘADY
BOHOSLUŽBA SLOVA
PŘÍPRAVA DARŮ
BOHOSLUŽBA OBĚTI
EUCHARISTICKÁ MODLITBA
OBŘAD PŘIJÍMÁNÍ
ZÁVĚREČNÉ OBŘADY
Příchod kněze s ministranty Vstupní zpěv nebo antifona Znamení kříže Pozdrav Úkon kajícnosti (Vyznávám se…) Kyrie (Pane, smiluj se) Gloria (Sláva na výsostech Bohu) Vstupní modlitba 1. čtení Žalm 2.čtení Zpěv před evangeliem Evangelium Homilie (kázání) Credo (Vyznání víry) Přímluvy Obětní průvod Umývání rukou Modlitba nad dary Preface Sanctus (Svatý, svatý) Eucharistická modlitba (Anafora) Otče náš Pozdravení pokoje Agnus Dei (Beránku Boží) Svaté přijímaní Modlitba po přijímání Požehnání Propuštění lidu Odchod kněze s ministranty
- kurzíva znamená, že se tato část mše sv. v „běžný“ (po-so) den vynechá
LITURGICKÉ OBLEČENÍ -ALBA – bílá tunika (hábit), kterou nosí kněz, jáhen -HUMERÁL – pruh látky, slouží k zachycení potu na ramenou -PEKTORÁL – kříž s ostatky svatých, nosí biskup, papež, opat… -PILEOLUS(=SOLI-DEO) – čepička, nosí ji místo mitry biskup, papež... -MITRA – vysoká čepice, nosí ji biskup, papež… -DALMATIKA – oblek jáhna – vypadá jako ornát -CINGULUM – provaz na omotání alby, má na konci bambulku -BIRET – hranatá čepice různé barvy, nosí ji kdokoli z kněží -VELUM – látka, se kterou kněz na ramenou žehná Nejsvětější svátostí -ROCHETA – bílé oblečení ministranta -KOMŽE – černé (popř. červené) oblečení ministranta -ŠTOLA – pruh látky, který knězi splývá z krku – znak kněžství!!! -ORNÁT – svrchní oblek kněze, je podle liturgické barvy -KLERIKA – černý oblek, nosí ji kněz mimo mši sv., bohoslovec -KOLÁREK – bílý proužek u krku, nosí kněží, bohoslovci -PLUVIÁL – plášť, používá ho kněz při pobožnostech -BERLA – hůl, používá ji biskup, opat, papež – znak biskupství -PRSTEN – znak biskupství – tzn. i papežství a představený kláštera LITURGICKÉ KNIHY -MISÁL – tlustá kniha modliteb, ze které čte kněz (antifona, vstupní modlitba, modlitba nad dary, modlitba po přijímání, preface, anafora, přímluvy, požehnání) -ŽALTÁŘ – kniha žalmů -LEKCIONÁŘ – kniha lekcí (čtení ze SZ i z NZ), žalmů, evangelií -PŘÍMLUVY – kniha přímluv (proseb) -DODATEK K ČESKÉMU MISÁLU – modlitby, které jsou přidány k misálu -BENEDIKCIONÁŘ – kniha modliteb pro požehnání -KANCIONÁL – kniha zpěvů a modliteb -KNIHY OBŘADŮ – knihy sloužící k různým obřadům (křestní, svatební, pohřební…) -KONCELEBRAČNÍ TEXTY – tenká knížečka s eucharistickými modlitbami
LITURGICKÉ PŘEDMĚTY -PALLA – tvrdá destička, zamezuje vpadnutí nečistot do kalicha (popř. misky) -KALICHOVÉ VELUM – látka, kterou se přikrývá kalich (barva – dle lit. doby) -KORPORÁL – (od slova corpus = tělo) látka sloužící k zachycení částek Těla Kristova (aby nedošlo k zneuctění) -LAVABO – látka k utření rukou kněze -KALICH – nádoba určená pro proměněné víno a vodu = Krev Kristovu -KONVIČKY – nádobky pro vodu a víno -PATENY K PŘIJÍMÁNÍ – tácky, které při přijímání slouží k zachycení Těla Kristova -MONSTRANCE – ozdobná schránka pro výstav Těla Kristova (velká hostie) -PYXIDA – schránka pro uchování Těla Kristova (hostie), když není v monstranci -PURIFIKATORIUM – látka určená pro očišťování liturgických nádob -MISKA – nádoba určená pro Tělo Kristovo -KROPENKA – nádoba se svěcenou vodou -ASPERGIL – kropáč – kropí se jím lidi svěcenou vodou -PAŠKÁL – Velikonoční svíce – žehnaná při vigilii Vzkříšení (Bílá sobota) -KADIDELNICE – nádoba na řetízkách – přepravují se v ní žhavé uhlíky -LOĎKA – nádobka s kadidlem (vonná pryskyřice) -CRUCIFIX – kříž (ministranti nosí procesní kříž = velký kříž) -KŘTITELNICE – nádoba s vodou určenou pro křest FUNKCE MINISTRANTŮ -MINISTRANT – (od latinského slova „ministrare“, což znamená sloužit) člověk, který slouží = pomáhá knězi při mši svaté -CRUCIFER – ministrant nosící procesní kříž (crucifix) -CEROFERÁŘI – ministranti nosící svíce -THURIFERÁŘ – ministrant, který nosí kadidelnici (popř. okuřuje) -NAVIKULÁŘ – ministrant, který nosí loďku s kadidlem -AKOLYTA – člověk určený pro podávání sv. přijímání -LIBRISTA – ministrant, který obsluhuje při mši sv. knihy (misál atd.) -LEKTOR – člověk, který při mši sv. čte lekce (čtení ze SZ i z NZ) -ŽALMISTA – člověk, který zpívá, popř. čte žalmy -KOMENTÁTOR – člověk, který lid v kostele uvádí tématu liturgie -CEREMONÁŘ – ministrant, který řídí mši sv. (má na starost ministranty i kněze)
MODLITBA OTČENÁŠ Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé. Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá jako v nebi tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen. ZDRÁVAS MARIA Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou. požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen. VYZNÁNÍ VÍRY Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho; jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie Panny, trpěl pod Ponciem Pilátem, ukřižován, umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný. Amen. RŮŽENEC Růženec začínáme modlitbou Vyznání víry, poté přijde Otčenáš. Po Otčenáši následuje 3x Zdrávas Maria, kdy doplníme za jménem „Ježíš“: 1) v kterého věříme, 2) v kterého doufáme, 3) kterého nadevšechno milujeme. A zakončíme „Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jako byla na počátku, i nyní, i vždycky a na věky věků. Amen.“ Poté již se modlíme Otčenáš a 10x Zdrávas Maria. Tajemství, která se zrovna modlíme, můžeme říkat asi 3 způsoby (před Otčenášem, v prvním Zdrávas Maria, v každém Zdráva Maria). Jakou možnost si vyberete, je čistě na vás – pokud vás někdo bude chtít přesvědčit o správnosti jen jedné z výše uvedených – nemá prostě pravdu. TAJEMSTVÍ RADOSTNÁ (Pondělí a Sobota) 1. kterého jsi z Ducha svatého počala 2. s kterým jsi Alžbětu navštívila 3. kterého v Betlémě porodila 4. kterého jsi v chrámě obětovala 5. kterého jsi v chrámě nalezla TAJEMSTVÍ BOLESTNÁ (Úterý a Pátek) 1. který se pro nás krví potil 2. který byl pro nás bičován 3. který byl pro nás trním korunován 4. který pro nás těžký kříž nesl 5. který byl pro nás ukřižován TAJEMSTVÍ SVĚTLA (Čtvrtek) 1. který byl pokřtěn v Jordánu 2. který zjevil v Káně svou Božskou moc 3. který hlásal Boží království a vyzýval k pokání 4. který na hoře proměnění zjevil svou slávu 5. který ustanovil Eucharistii
TAJEMSTVÍ SLAVNÁ (Středa a Neděle) 1. který z mrtvých vstal 2. který na nebe vstoupil 3. který Ducha svatého seslal 4. který tě, Panno, do nebe vzal 5. který tě v nebi korunoval
Po každém desátku následuje Sláva Otci a „Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.“ Následuje modlitba „Zdrávas, Královno“: Zdrávas, Královno, Matko milosrdenství, Živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva! K tobě voláme, vyhnaní synové Evy, k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči a Ježíše, požehnaný plod života svého, nám po tomto putování ukaž, ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria! (K) Oroduj za nás, Královno posvátného růžence, (L) aby nám Kristus dal účast na svých zaslíbeních. (K)Modleme se: Bože, tvůj jednorozený syn nám svým životem a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o těchto tajemstvích rozjímáme,
ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují. Skrze Krista, našeho Pána. (L) Amen.
SVÁTOSTI -KŘEST Tato svátost uvádí člověka do církve a je mu smazán prvotní hřích. Člověk je křtěn knězem či jáhnem, ale může být v nejhorších situacích pokřtěn kýmkoliv. Jako malé dítě má kmotra, který se za něj zaručí. Dítě má ještě svíci a roušku. Je možno přijmout 1x za život. -SVÁTOST SMÍŘENÍ Zde se člověk „smiřuje“ s Bohem. Pro platnou svátost je povinen litovat, vyznat hříchy a učinit pokání. Při zpovědi je nutné se vyznat ze všech těžkých hříchů a několika lehkých (lehké nemusí být všechny). Hřích je vědomé, dobrovolné a úmyslné porušení Božího zákona. Svátost smíření můžeme přijímat neomezeně. Je doporučeno chodit 1x za měsíc, ale také povinnost jít 1x za rok. -SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ Člověk zde přijímá hostii, která je proměněna v Ježíšovo Tělo (přijímáme Ježíše). Je stanoven půst 1 hodinu před přijímáním (můžeme pouze pít obyčejnou vodu). Můžeme přijímat vždy, když nás netrápí nějaký těžký hřích. -BIŘMOVÁNÍ Je to svátost křesťanské dospělosti. Člověk dostane pečeť Darů Ducha svatého a také si vybere ještě patrona a kmotra. Uděluje ji zpravidla biskup a můžeme ji přijmout jen jednou a to zcela dobrovolně. -SVÁTOST KNĚŽSTVÍ Může ji přijmout pouze muž a navíc před tím musí navštěvovat teologický seminář. Tato svátost má tři stupně (3 stupně kněžského svěcení) – tj. jáhen, kněz a biskup. Jáhen (myšleno trvalý) může být ženatý, ale nemůže sám sloužit mši. Přechodný jáhen po dalším vysvěcení se již stane knězem a žije již v celibátu. Biskup je pak vysvěcen papežem a jeho insignie (=symboly funkce, hodnosti) jsou: pektorál, berla, mitra a prsten.
-SVÁTOST MANŽELSTVÍ Svátost, kdy se žena a muž svobodně spojí v jedno. Slibují si navzájem lásku, úctu a věrnost – manželský slib, ten je zavazuje, že se nesmí po smrti rozvést. Pokud někdo z dvojice umře, protějšek si může vzít někoho jiného. -SVÁTOST NEMOCNÝCH Tato svátost se špatně nazývá „poslední pomazání“. Dává se těžce nemocným a lidem před smrtí. Obřad je vlastně modlitba spojená s pomazáním čela a rukou posvěceným olejem. Má dodat trpícímu útěchu, pokoj a sílu. Většinou také přijímají viatikum – poslední hostie přijatá před smrtí. Svátost nemocných může člověk přijmout několikrát za život.
POSTOJE A GESTA -CHŮZE – není to jen střídání noh, naše chůze vyjadřuje úctu k Bohu -ZNAMENÍ KŘÍŽE – je vyznáním víry v Krista, který nás spasil -STÁNÍ – stojíme se sepnutýma rukama (úcta k Bohu) a vyjadřujeme pozornost -SEZENÍ – máme ruce položené na stehnech, jsme soustředěni a nasloucháme -KLEČENÍ – vyjádření veliké úcty, je to výraz pokory a upřímnosti -PROSTRACE (LEŽENÍ S TVÁŘÍ K ZEMI) – výraz nejvyšší úcty, používá se na Velký pátek, jáhenském, kněžském a biskupském svěcení, při věčných slibech -ÚKLONA – projev úcty, ukláníme se při mši sv. k oltáři -SEPNUTÍ RUKOU – vyjádření našeho směřování k Bohu -BITÍ V PRSA – znamená pokoru a lítost -ROZPÍNÁNÍ RUKOU – postoj při modlitbě, dávám něco ze sebe a jsem otevřen k přijetí darů od Boha
NÁŠ KOSTEL HISTORIE -28. října 1928 byl posvěcen základní kámen, kostel navrhl architekt Claudius Madlmayr - 27. října 1935 byl kostel posvěcen -do roku 2003 zde byli premonstráti, pak byla farnost svěřena diecézním kněžím -od roku 2000 do roku 2003 byl zde otec Michal (premonstrát) -od 2003 a stále je zde farářem otec Petr - jsou zde ještě výpomocní kněží: o. Zdeněk Pospíšil a o. Karel Volejníček FAKTA -farnost zahrnuje 3 městské části Vinohrady, Židenice a Juliánov -do kostela se vejde 1200 věřících -4 hlavní zvony se jmenují: Maria, Ježíš, Cyril a Metoděj, Siard
BIBLE Bible je pro nás (křesťany) nejdůležitější kniha. Byla napsána svatopisci inspirovanými Bohem – tzn.: autor bible je BŮH. Slovo bible pochází z latiny (=knihy) a z řečtiny (=papyrus). Bible se dělí na Nový a Starý zákon. Nový zákon má 27 knih a Starý zákon má 45, šikovný ministrant ví, že je to celkem 72. Starý začíná stvořením světa a pokračuje dějinami židovského (Bohem vyvoleného národa). Nový zákon je o životě Ježíše Krista (4x – jsou přece čtyři evangelia podle: Matouše, Marka, Lukáše a Jana), následují skutky apoštolů a je zakončen Janovým zjevením – píše zde proroctví o konci světa (apokalypse). Židé neuznávají Nový zákon a svoji knihu nazývají Tanach. Bible nebyla vždy stejná. Dnešní obsah Starého zákona by ustanoven v asi v roce 100 a obsah Nového zákona v roce 1346. Dnešní překlad, který máte, je ekumenický – tzn. sjednocen tak aby vyhovoval katolíkům i protestantům. Pokud bibli shrneme do jedné věty, můžeme říci: „Bůh je láska.“
SVĚTCI Co vlastně ta svatost? Svatost je stav bez hříchu – tedy kdo má čistou duši je svatý. Tedy i my, když vylezeme ze zpovědnice a nezačneme přemýšlet… Kanonizační proces (=svatořečení) má tři části a trvá většinou několik let (až století). První je „Služebník Boží“ tedy označení pro člověka, u kterého začal
kanonizační proces, ale nebyl ukončen ani udělením prvního stupně. Pak může kongregace pro svatořečení navrhnout papeži označení osoby ctihodný. Další stupeň je kanonizace je blahořečení (=beatifikace) ta musí být prokázána alespoň jedním zázrakem a ukončeným beatifikačním řízením. Blahoslavený je většinou znám jen místně. Třetí stupeň je svatořečení (=kanonizace) musí být prokázána dalším zázrakem, který musí splňovat přísná kritéria a napsána legenda. Kanonizace se bere za neomylnou stejně jako dogma. Pár důležitých světců: SV. VÁCLAV- patron českého národa, zavražděn bratrem Boleslavem 28.9. SV. LUDMILA- babička sv. Václava, uškrcena na rozkaz Václavovy matky SV. TARSICIUS- patron ministrantů, zemřel při ochraně hostií, žil v antice SV. CYRIL A METODĚJ- patroni Moravy, v roce 863 přinesli křesťanství na Moravu a vytvořili zde písmo (hlaholice) SV. JAN BOSKO- založil Salesiány, staral se a vychovával chlapce SV. PROKOP- poustevník a později první opat Sázavského kláštera SV. ANEŽKA ČESKÁ- přemyslovna, žila v klášteře a starala se o chudé. Byla svatořečena 12. 11. 1989 – byla to předzvěst Sametové revoluce, neboť proroctví pravilo, že až bude svatořečena Anežka Česká, nastane v Čechách mír a blahobyt. EVANGELISTÉ: MATOUŠ, MAREK, LUKÁŠ, JAN
NEZAŘAZENO -první papež byl sv. Petr. -papežové sídlili povětšinou v Římě. -v roce 1929 byl založen Vatikán. -papežské barvy jsou žlutá a bílá. -teď je papežem Benedikt XVI. -před ním byl papež bl. Jan Pavel II. -II. Vatikánský koncil (setkání asi 2500 biskupů) byl mezi léty 1962-65 a měl za úkol modernizovat církev -hlavní změny mše sv. po 2. vatikánském koncilu byly: mše se začala sloužit v místních jazycích (předtím jen v latině), přestala se používat kazatelna, kněz začal sloužit mši čelem k lidu -brněnským biskupem je Vojtěch Cikrle -pomocným biskupem je Petr Esterka -pražským arcibiskupem a primasem českým je Dominik Duka -kardinálem je Miloslav Vlk
