Milí Srbečáci, pojďme si pojmenovat svoji ulici

1/2013

Srbecký

zdarma

občasník Milí Srbečáci, pojďme si pojmenovat svoji ulici Proč? Třeba proto, že v posledních dvou, třech letech se velmi změnilo obyvatelstvo naší obce. Když nás někdo zastaví na ulici a zeptá se, kde bydlí ten či onen, ve většině případů nevíme, neboť uvedené jméno je pro nás neznámé. Přistěhovalo se k nám mnoho nových obyvatel a náš počet se zvýšil. K 31. 12. 2012 nás Srbečáků bylo 512 v  225 domech. Hranici 500 jsme překročili dle statistiky poprvé od roku 1980, to zde bydlelo 513 obyvatel ve 170 domech. (Pro srovnání - v roce 1907 mělo Srbsko 380 obyvatel v 54 domech.) Také proto, abychom tím omezili bloudění pracovníků různých organizací, např. ČEZ, RWE a dalších společností, jejichž pracovníci většinou končí s dotazem na obecním úřadě. A v neposlední řadě proto, že jsme si to odhlasovali v  anketě na  webových stránkách obce Srbsko. Anketa probíhala od července 2011 do  srpna 2012. Celkem hlasovalo 133 občanů, z nichž 82 se vyjádřilo pro pojmenování ulic a 51 proti. Pojmenování ulic se nemusíme bát. Neznamená to, že bychom ihned všichni museli běžet na  úřady a  měnit občanský průkaz, řidičský průkaz, adresy na  různých smlouvách apod. Změna, nebo spíše upřesnění adresy na dokladech, probíhá průběžně tak, jak nám končí jejich platnost. Celý proces bude probíhat delší časové období. V letošním roce bychom chtěli dát prostor Vám, občanům naší obce, abyste si sami navrhli název ulice. V  příštím roce by byla jmenovaná názvoslovná komise, která by jednotlivé návrhy posoudila, ucelila a předložila zastupitelům svá vyjádření

www.obecsrbsko.cz

a návrhy. Následně by probíhalo odsouhlasení jednotlivých názvů a členění, poté dojde k samotnému značení ulic. Tak tedy, začněme prvním krokem: PROHLÉDNĚME SI SVOJI ULICI A  PODEJME NÁVRH NA JMÉNO, ALE I NA JEJÍ VYLEPŠENÍ Kdo jiný zná naší ulici lépe než my sami. Nikdo. Proto vás všechny vyzýváme, prohlédněte si pořádně tento veřejný prostor

s  místní komunikací a  napište, nakreslete, navrhněte, vymodelujte všechno, co byste chtěli ve  vaší ulici změnit. Ano, už vás všechny slyším, že potřebujete nový povrch komunikace a máte pravdu. Opravy budou postupně probíhat tak, jak bude dokončován vodovodní řad. Ale zkuste to, pokud se zasníte a představíte si krásnou rovnou komunikaci - co jiného vám vadí ve vaší ulici. dokončení na 2. straně

Masopust v Srbsku

➠ Masopustní momentka Prokopa Černého s názvem „já nic, já muzikant ... bájný Třehusk“. Více o masopustu a životě v Srbsku si můžete přečíst uvnitř čísla.

strana 1

Pojďme si pojmenovat svoji ulici

➠ Ilustrační foto: Neckyáda na řece Mži Berounce. Zdroj: www.krimice.eu

pokračování z 1. strany Potřebujete nová světla, přidat-odebrat dopravní značku, umístit lavičku - bude využívána?, zasadit nebo porazit strom - tohle a  ještě mnoho dalšího. Neváhejte, zahrajte si na  architekty, dopravní inženýry a  předejte své návrhy na obecní úřad. Času máte dostatek - návrhy odevzdejte do 31. 8. 2013. Všechny návrhy vystavíme při letošním švestkovém posvícení. A  co s  vašimi návrhy uděláme? Předáme odborníkům - architektům a  projek-

tantům, kteří z  vybraných návrhů vytvoří koncept rozvoje jednotlivých ulic. Je asi jasné, že všechno nebude akceptovatelné, ale vytvořit směr a  tvář úpravy jednotlivých ulic a  hlavně veřejných prostranství před obecním úřadem, před školou a okolo kulturního domu, podle kterého by se prováděly postupně rekonstrukční práce - to je cílem naší výzvy. Jistě to nepůjde hned, ale po částech, budeme se snažit využívat různé dotační programy. Tak se dejme do práce, teď je to na nás. Svata Biskupová

OSLAVA LÁVKY - VÝZVA K ÚČASTI V NAPROSTO VÝJIMEČNÉ SRBECKÉ NECKYÁDĚ Vyzýváme všechny soutěživé srandisty: POSTAVTE (alespoň dočasně) PLAVBYSCHOPNÉ ORIGINÁLNÍ PLAVIDLO a zúčastněte se neopakovatelného společného prvosjezdu obávaných „srbeckých peřejí“. Hodnotné ceny pro nejrychlejší, nejnápaditější, nejmenší, nejdelší, nejpotopenější, … plavidlo zaručeny! Koupel v dubnové Berounce zdarma! Takže: fotbalisté, myslivci, zahrádkáři, pingpongisté, turisté, rodičové, teenageři, chataři, náplavy i domorodci, stálí i náhodní návštěvníci srbeckých pohostinství, kamarádi, sousedé, zkrátka dobrodruzi a veselé kopy - dejte hlavy dohromady, vymýšlejte, tvořte a přijďte pokořit vodní živel! Přespolní účast již přislíbena, všechny naše okolní spřátelené obce osloveny. Adrenalin ve vysokých dávkách z vlastní výroby! Pokud si myslíte, že by zrovna vaše plavidlo nemělo v neopakovatelném klání chybět, neváhejte a přihlaste jej do SRBECKÉ NECKYÁDY!!! Start proběhne 27. 4.2 013 v 17 hodin u Barrandovy jeskyně. Ohňostroj a nehynoucí sláva nejen pro vítěze!

Obec Srbsko Vás srdečně zve na slavnostní odpoledne u příležitosti

10. výročí otevření naší lávky

Sobota 27. dubna 2013 od 16 hodin u kulturního domu v Srbsku. – hudba – občerstvení – výstava fotografií – nafukovací zámek, trampolína a jiné atrakce pro děti – – soutěž netradičních plavidel – loď s převozníkem – večerní ohňostroj –

strana 2

www.obecsrbsko.cz

Srbsko v číslech, písních a obrazech Závěr roku ve fotografii Závěr roku jsme si zpříjemnili Setkáním seniorů, Mikulášským odpolednem a Vánočním zpívání u kapličky, děti srbecké školy nám nakreslily adventní kalendář na dveře obecního úřadu.

POČET   JEDINCŮ 52 39 49 104 51 80 71 41 21 4 512

% 10 8 9 20 10 16 14 8 4 1

aneb trocha statistiky a suchých čísel nejen pro naše nové spoluobčany Jak již bylo v tomto čísle Srbeckého občasníku napsáno, Srbsko čítá k 31.12.2012 512 obyvatel. Průměrný věk průměrného srbečáka je 43 let. Z  tohoto počtu je potěru ve věku 0-10 let 52 nejmladších dětícelkem 10 %. Mládeže ve věku 11-20 let se Srbskem potuluje pouhých 39 jedinců- což je překvapivě početně třetí nejslabší skupina- necelých 8 %. Mladých lidí úspěšně vstupujících do  života dospělých od  21 do 30let se ve vsi vyskytuje 49, tj. 9 % a těch o něco starších mezi 31 a 40, co již o životě vědí své, je 104, tj.20%- plná pětina tvoří nejpočetnější skupinu. Krapet odrostlejší omladina ve středním věku mezi 41 a 50 čítá v  Srbsku 51 jedinců, tj. 10 %. Muži a  ženy v  nejlepších letech mezi 51 a  60 tvoří druhou nejpočetnější skupinu čítající 80 jedinců, tj. 16 %. Do  důchodu se mezi 61 a 70 těší a na vnoučata čeká (a nebo si s nimi již po vsi hrdě vykračuje) 71 sousedů, tj.14 % . Mezi 71 a 80 najdeme v Srbsku 41 lidí, tj. 8 %. Požehnaného věku nad 80 let se v Srbsku v letošním roce dožívá 21 spoluobčanů, tvořících 4 %. Jen 4 naši spoluobčané (necelé 1 %) se narodili před více než 90 lety, přičemž nejstarší z  nich loni oslavila neuvěřitelných 91 let. Přejeme jim stálé zdraví a  více laviček ve  stinných zákoutích naší vesničky, kde se dá v horkých letních dnech spočinout a  řádně probrat, co je nového. Kolo života se otáčí. V  roce 2012 se v Srbsku narodilo 6 dětí a tento svět opus-

81-­‐90   4%  

VĚK 0-­‐10 11-­‐20 21-­‐30 31-­‐40 41-­‐50 51-­‐60 61-­‐70 71-­‐80 81-­‐90 91-­‐100 CELKEM

POČET   JEDINCŮ 52 39 49 104 51 80 71 41 21 4 512

% 10 8 9 20 10 16 14 8 4 1

hled akcí, které se u nás během roku konají. Začněme hned z  kraje roku. Během ledna a února se v kulturním domě konají hned 2 plesy místních sdružení - myslivecký ples a  ples zahrádkářů. Myslivci letos uspořádali již 14.ročník obnoveného plesu. Dříve se konaly plesy ještě v  proslulé 130- kulturním domě, ze kterého je po na-

  91-­‐100   1%   0-­‐10  

0-­‐10   10%  

71-­‐80   8%  

11-­‐20   11-­‐20   8%  

61-­‐70   14%  

21-­‐30   9%  

21-­‐30   31-­‐40   41-­‐50   51-­‐60   61-­‐70  

51-­‐60   16%   41-­‐50   10%  

www.obecsrbsko.cz

tili 3 naši sousedé. Jako svůj nový domov si naší vesnici vybralo 43 nových sousedů v průměrném věku 38 let. Vítejte! A pokud nevíte, co s volným časem a chcete se zapojit do  srbeckého bohatého kulturního života, připravili jsme pro Vás stručný pře-

31-­‐40   20%  

71-­‐80   81-­‐90   91-­‐100  

strana 3

➠ Mikuláš v Srbsku. vrácení původním majitelům a  krachu podnikatelského záměru dnes již jen ruina. Vytančení dosytosti si domů z bohaté tomboly můžete odnést nejroztodivnější škálu plodů matičky přírody a lesních tvorů (nic pro slabší povahy). Něžným protějškem je ples zahrádkářů, který místní sdružení pořádá jako jediné ze srbeckých sdružení v nepřetržité řadě - a od kterého roku? tážeme se našich pamětníků-zahrádkářů. V  dalším čísle přineseme odpověď. Květinová výzdoba potěší romantické srdce každého estéta. Zahrádkáři většinou hned následující den po  svém reji pořádají pro naše nejmenší maškarní ples, kde se vyřádí děti a tatínkové v nedělním poklidném odpoledni rozvážně dopijí sudy z předešlého večera. Temný zimní čas nám pravidelně již 5. rokem rozsvěcí obnovený srbecký masopust. Více o tradicích masopustních v české kotlině, potažmo o jejich srbecké úpravě se dočtete zde ve článku Ireny Vaněčkové, mj. další z mnohých srbeckých náplav, která se plně zapojila do vesnického vření a kvasu, ze kterého raší další a další akce - pokračujeme velikonočními svátky. Novodobou tradicí je hromadné malování velikonočních vajíček na  Velký pátek - a to opět v kulturním domě. S sebou si převážně ženy (mužské polovičky čekají na výsledek v některém ze zdejších mnoha pohostinství, nejčastěji pak u  paní Svobodové) přinesou v košíčku barvy, vosky, provázky, vyfouklá vajíčka, pochutiny, chybět nesmí samozřejmě dobrý ročník vína a objevují staré kouzlo společného tvoření, které naše babičky a  prababičky dobře znaly ze zimních sedánků při draní peří. Manuální práce uvolňuje hlavu od špatných myšlenek a  při tvůrčí činnosti se semele kdeco a  kdekdo a  člověk odchází povznešen a  očištěn (důležité je být přítomen, jinak můžete být také chtě nechtě vhozen mezi mlýnská kola). Výsledky našeho dýchánku si můžete po  celý velikonoční týden prohlédnout na obecní lípě u lávky, překřtěné pro ten čas na srbecký Frňákovník (Vaječník by bylo přiléhavější jméno, leč tento název je již obsazen). Tato akce, ač se to nezdá,

strana 4

➠ Cibulové posvícení. bývá i  plná adrenalinu. Kromě vysoce nebezpečného rozvěšování vajec až na  nejtenčí větvičky každým rokem vyšší koruny (zvládají jen fyzicky nejzdatnější jedinci jakou je např. Jindřiška Štefanová) bývá některé roky i  samotná obrana Frňákovníku před nenechavými ničiteli. To se pak dosud vlídné ženy změní v líté šelmy a osud teenagera- narušitele bývá zpečetěn. Velikonoce samotné jsou ve  vsi tradiční. Na  pochůzky s  pomlázkou chodí krom kluků u  nás i  děvčata (emancipace pokračuje na  všech frontách). V  dopoledních hodinách můžete ve  vsi potkat i  pár tlup již skoro a nebo zcela dospělých mužů šněrujících srbecké jarní ulice. Doporučujeme nenavazovat oční kontakt a po poledni mít připravené nádoby s  životadárnou vodou. Muži zcela jistě ocení. Další akcí, letos výjimečnou a  jedinečnou, bude letos oslava 10.výročí otevření nové lávky po povodních. Více o přípravách a  srbecké neckyádě se dočtete zde. Bude-

me rádi, když se do  pokoření Berounky pod heslem „Noe by pukl závistí..aneb i já mám kocábku náramnou!“ zapojíte i vy. Maminky připravují každým rokem na  fotbalovém hřišti k  mezinárodnímu dni dětí dětský den. Pomyslnou štafetu po dlouhodobé organizátorce Stáně Vackové převzaly před několika lety Soňa Foldová a Míša Menclová. Krom atrakcí na hřišti akční maminky ještě připravují pohádkový les pro naše nejmenší - a  s  velkým úspěchem. Velmi se osvědčilo znovuobnovené vítání občánků. Děti ze školy a  školky slavnostně vyzdobí pro své budoucí mladší spolužáky školu a rodiče dětí narozených v posledním roce mají šanci se poprvé poznat (pokud už se tedy samozřejmě neznají od  dětských střevíčků) a  zjistit, s  kým budou jejich děti trávit prvních 6 let ve  školních lavicích, od  koho budou opisovat, s  kým se budou honit po  třídě, na  koho budou jejich neviňátka žalovat, se kterými rodiči oni sami bu-

➠ Královský průvod.

www.obecsrbsko.cz

dou zasedat do školních škamen a s pýchou naschlouchat školním úspěchům svých sotva narozených ratolestí. V  červnu se letos již posedmé zúčastníme tradičního Královského průvodu. Na  rozdíl od  vesnic a  městeček, jimiž průvod prochází, srbečtí vycházejí králi v  ústrety. Pokaždé zablokuje silnici mezi Srbskem a  Karlštejnem až 100hlavý dav, přičemž většina účastníků se v letních deštících a  nebo úmorných vedrech trmácí ve  středověkých kostýmech, štípavých jutových pytlích a rozšmajdaných škrpálech. Předloni jsme krále Karla Čecha překvapili coby morová rána (masky morových ran byly zásluhou mastičkáře Jendy Čerstvého velmi přesvědčivé), obveselili jsme přítomné zpěvem písně MOR a  CHOLERA a  odvezli jsme si sud jako výhru závodu žen na voze. Toto vítězství se loni podařilo obhájit tentokrát cca 80 srbeckým rybářům (potomkům rybáře Martina, nejstaršího to souseda naší obce, o němž je první psaná zmínka v Účtech hradu Karlštejna) A další sud k tomu jsme si s hurónským rykotem odvalili za  nejlepší bojový pokřik - mladá děvčata na  voze dirigovala naše duchem neméně mladá vychovatelka Helenka Čížková ( jaké si je vychovala, takové je má). Po  utišení jásotu vyvstala další palčivá otázka - jak nejlépe a  nejdůstojněji oba sudy s  účastníky průvodu pokořit? A  loni vznikla další milá akce - polobenátská polosrbecká noc. O  krásném teplém téměř svatojánském večeru jsme se sešli u  lampióny a  svíčkami ozdobené lávky, narazili sudy, opekli buřty, pozdravili tamburaše na  ohnivých loďkách ( jedna obecní potápka a jeden Petrákovic škuner), vypustili po Berounce s dětmi lodičky z kůry se svíčkami, zazpívali si a nad ránem se svítáním se pak rozešli (více či méně přímými cestami) do  svých domovů. Jednoduché a  milé zastavení v  krásném předprázdninovém letním čase. Doufáme, že se z  polobenátské noci letos již stane tradice. V  létě se Srbsko vylidní, každý odjíždí na  zaslouženou dovolenou a  žádné hromadné akce se nepořádají, je to ale jen ticho před bouří.

Koncem září - okolo svátku svatého Václava budeme letos pořádat již 7. ročník srbeckého posvícení. Každým rokem máme jiné téma - po posvícení medovém, jablečném, makovém, cibulovém, bramborovém a  loňském ořechovém se letos chystá posvícení švestkové. Co se bude pít je už teď celkem jasné. Zahrádkáři vyzdobí kulturní dům (někdy se v tutéž dobu pořádá výstava zahrádkářů), ženy napečí pochutiny, nekolik ročníků jsme pořádali i soutěže o nejlepší tematické jídlo, fotografickou soutěž, škola prodává výrobky keramické dílny a Květa Černá s ostatními maminkami připravují tvořivou dílnu pro děti. Muzika nesmí chybět a v odpoledních hodinách se již zatím ještě kamenitý parket zaplní prvními tanečníky decentně posilněnými charitativními kalíšky tematické kořalky a  loni prohibiční znamenité Pincovic medoviny. Část z výdělků z prodeje některých stánků na  konci posvícení slavnostně předáme přítomné zástupkyni naší místní školy. Někteří z  nás posvícení zakončují zpěvem veselých písní opět v  některé z  místních oblíbených občerstvován. S  postupujícím podzimem a  přibývající silou větrů fučících ze strnišť přicházejí ke  slovu draci. Květa Černá a  její dráčata připravují dnes již také tradiční Drakiádu a  na  pláních u  pískovny se pak v  průzračném podzimním vzduchu třepetají někdy až desítky pestrých draků, dravců, krabic, netopýrů, rogal, letadýlek a dalších výtvorů lidové i maloobchodní tvořivosti. Odměněn bývá každý zúčastnivší se drak a po frišném odpoledni končí účastníci na  horkém čaji a koláčích, které věnuje Drakiádě spřátelená duše paní Svobodová. Na  svátek všech svatých připravuje pan Sojka společně se školou již minimálně 12let lampionový průvod. V zšeřelém listopadovém odpoledni se vydává průvod světýlek od malé kapličky nahoru cestou do Boroví podél vydlabaných dýní se svítícími zuby a ohnivýma očima. Čas na strašidelné báchorky pro děti a vzpomínky pro ty velké. Prosinec - adventní temný čas - je potřeba rozsvítit. Začátkem prosince pořádá obec setkání pro nejmladší i  nejstarší

obyvatele naší obce. V  sobotu se pořádá mikulášské setkání v  kulturním domě pro nejmenší a den poté v neděli se pak sejdou jejich prarodiče tamtéž na odpolední kávičku o páté. Každým rokem tanec na parketě zahajují úžasně sehraní manželé Kasíkovi. Myslím, že se máme ještě mnoho co učit. Škola a  školka připravuje pod vedením paní ředitelky, paní učitelky a paní vychovatelky vánoční besídku, kde naše nejmenší ratolesti odhazují stud a tančí, zpívají a recitují a někdy tak velmi nečekaně překvapí rodičovstvo nevěřícně zírající na křepčícího doma zcela tichého a rozvážného potomka ( a nebo naopak -dítko jindy neposedné až nezastavitelné stojí náhle jako solný sloup a  rozpačitě se dloube v  nose a  nevydá ze sebe ani hlásku) Mikuláš s  andělem a  čerticemi obchází místní příbytky neustále a  doufáme, že tato tradice nezanikne a  odolá i  všem útokům importovaného svatého stýčka Klause. Naši čerti jsou mírní a za příslušný hříšný obolus jsou ochotni zahmouřit i  to druhé pekelné oko. A  trocha uhlí a  brambor koneckonců není nikdy na škodu. Zakončením sezóny většinou poslední adventní pátek před vánocemi bývá zpívání u  kapličky ( letos již po  dvanácté!). Sejdeme se u  punče a  vánočky a  zpíváme z  plných plic, až se nám od  pus kouří, co se stalo přihodilo v  městě Betlémě. Bývá to každým rokem pěkné a  klidné zastavení v  předvánočním shonu a  myslím, že se kousek vánoční nálady podaří vždycky u kapličky nalézt. Pokud jsme na  někoho zapomněli, nezlobte se na nás, neváhejte, pište a pokud budete mít zájem Vaši akci uvést do  všeobecného obecního povědomí, zde je Váš prostor. Jinak budeme rádi, pokud se budete i v dalších letech zúčastňovat našeho veřejného veselého života, ba budete-li se chtít jakkoliv podílet na těchto akcích, Vaše pomocná ruka bude vřele vítána. Tak tedy - na srbecké neckyádě 27. dubna nashledanou! Plavbyschopné necky samosebou s sebou. Eva Černá za  přispění statistických dat od Svaty Biskupové

Z činnosti zastupitelstva obce Srbsko Na zasedání zastupitelstva dne 13. 3. byla předložena zpráva o činnosti, zastupitelé se kromě běžného provozu školy, kulturního domu a vlastní obce zabývají např.: ➠ Stavem bývalého kulturního domu - dům je v soukromém vlastnictví, obec se informovala o možnostech zabezpečení proti zřícení, možnost odkupu apod. Bylo zjištěno, že situace je momentálně neřešitelná, obec nemá žádné pravomoce ➠ Bezpečnost v obci - množí se krádeže, žádáme o pomoc PČR ➠ Technický stav lávky - bude provedena revize ➠ Získání dotace na II. etapu výstavby vodovodu ➠ Obec zažádala o dotaci z MMR - úprava veřejného prostranství - místo setkávání - hrací plocha ➠ Připravujeme žádost o dotaci na zateplení a opravu fasády + nová střecha u budovy obecního úřadu ➠ Chodník - při kabelizaci elektriky a telefonu v části obce obecní úřad - malá kaplička, kde bude rovněž provedena homogenizace vozovky, připravujeme projekt na vybudování chodníku ➠ Veřejné osvětlení - snaha o zavedení úsporného osvětlení ➠ Slavnost k 10. výročí otevření lávky

www.obecsrbsko.cz

strana 5

V únoru letošního roku zemřel bývalý ředitel srbecké školy pan Karel Svoboda. Obsáhlý rozhovor p. Karla Svobody s PhDr. Eliškou Zapletalovu vyšel v Srbeckém občasníku v roce 2003.

Vzpomínka na prvního učitele V  září 1958 jsem přišel prvně do  naší srbecké školy, spolu s  12 spolužáky. Spolu s  námi také prvně nastoupil „pan ředitel“, kterému jsme tenkrát museli říkat „soudruhu řediteli“. Byl to pan KAREL SVOBODA. Tehdy mu bylo 38 let. Z  mého nynějšího pohledu byl tedy velmi mladý. Jiný pohled byl v očích těch vykulených prvňáčků. Před nimi stál vysoký rozhodný muž silného hlasu, s  nimž by nebylo dobré nesdílet jeho názory, nedej Bože dostat se do křížku. Jeho obraz byl ale jiný. Byl přísný, ale přívětivý. Snažil se z nás vychovat slušné a  poctivé občany, pokud to v tak společensky složité době šlo. Mnohokrát jsem potom přemýšlel, jak se mnoha učitelům tenkrát muselo říkat něco, o  čem věděli, že není pravda. Pan ředitel Svoboda pravděpodobně utekl od politické práce tím, že se věnoval civilní obraně a  i  v  pozdním věku na  toto téma přednášel. Pan ředitel se snažil navázat na  bývalé typické vesnické učitele, jakými byli p.ředitel Podskalský, Konečný a  Páv. Vzpomínám na tradiční školní výlety do přírody, návštěvu televizního vysílače Cukrák, hradu Karštejn, divadelních představeních

v pražských divadlech. Pár starších spolužáků se zúčastnilo velkého výletu na  Slovensko - do  obce Gočovo, kde byla navázána spolupráce škol a vzájemná korespondence se udržovala několik let. Co ale vydrželo mnohem déle bylo manželství pana ředitele. To trvalo přes padesát roků a  manželkou pana ředitele se stala tehdejší paní učitelka gočovské školy. Po mnoha letech jsem pana ředitele, když už v Srbsku dávno neučil, potkával v Berouně. Vždy mě hned oslovil jménem „Jarko“ a  zajímal se, co je nového v  Srbsku, v  mém životě a  v  životě dalších jeho žáků. V  únoru letošního roku se život pana ředitele dovršil ve věku krásných 95 let. Čest jeho památce.

Dvě příhody s dřevěným metrem:

PRVNÍ: Ve škole byly asi 3 kusy dřevěného metru. Dodnes ho mám před sebou. Byly na  něm vyznačené decimetry střídavými bílými a červenými poli. Jednou pan ředitel suploval v  naší spodní třídě a  aby si ověřil naše znalosti z  délkových jednotek, drže v ruce onen metr, zeptal se na základní délkovou jednotku. „Prosím, prosím“, ozývá se

spolužák v první lavici. „Tak, prosím, Josefe“ (smyšlené jméno). Josef vstává, před jeho očima rozpažený pan ředitel mává v rukou metrem. „Jeden kilogram“ vyhrkl Josef. „Ale Pepo, to není kilogram“, „aha, už vím, je to litr“, pan učitel se zamračí, Pepa: „Ne - decilitr“. „Ani ten ne!“ Pepa zkusí jeden metrický cent, pro jistotu. To už pan ředitel pomalu upadá do mdlob. „Co to Pepo držím v ruce?“ „Jeden metr“, „A  jaká je tedy základní délková jednotka?“ Pepa vyráží vítězně: „Jeden metr“ a  usedá spokojeně do  lavice. „ Pepo mám ale ještě jednu otázku: jaká je větší jednotka než jeden metr?“ Pepa vědom si své jistoty bleskově odpovídá: „dva metry“. DRUHÁ: Sedím v poslední lavici, za mnou skříň, na ní vycpaný bažant - kohout a o skříň opřený metr. Píšeme písemku. Již si nepamatuji, že jsem nepsal proto, že jsem měl již vše hotovo, nebo proto, že jsem nic nevěděl. Jedním slovem - nuda. Vezmu tedy metr a postrčím bažanta na skříni, aby snad nespadl. Ještě chvíli se nudím. Pan ředitel sedí za stupínkem a něco píše. Jistě nic nevidí. Po chvíli říká: „přineste mi někdo metr“. Využívám situace, abych si trochu šplhnul, popadám metr a uháním ke stupínku. Pan ředitel bude jistě něco rýsovat na tabuli. Předávám metr a otáčím se. V tu chvíli už pan ředitel rýsuje. Je to rovná čára přes mají zadnici. Jaroslav Bastl

Náš tip pro maminky Hledáte tipy, jak s dětmi strávit volný čas v Berouně a blízkém okolí? Pomoci může nový portál www.berounmaminkam.cz. Najdete zde tipy na  volný čas a  spoustu praktických a  aktuálních rad. Stránka je zaměřena převážně pro maminky a  tatínky na  rodičovské dovolené s  dětmi od  1 do  6 let. Dozvíte se například, kde je nejpestřeji vybavené hřiště, vše o tvořivých dílnách, zpíváních či dovádění v  tělocvičnách. Zjistíte, která herna funguje zdarma, kde dětem můžete ukázat koně či velblouda. Nechybí ani praktické informace o nejrůznějších slevách.

POPLATKY

Pohádkový les Maminky připravují pro své děti pohádkový les 1. 6. 2013. Kdo chce pomoci s organizací, ať se ozve Míše Menclové.

strana 6

Upozorňujeme, že dokonce února byl splatný poplatek za popelnice. Kdo tak neučinil, prosíme, ať neprodleně provede platbu. Uvědomte si, že každý upozorňující telefon, každá poslaná upomínka bere peníze ze společné pokladny nám všem.

www.obecsrbsko.cz

Pořadatelé chystají 7. ročník Královského průvodu. Co kdyby tam Srbsko dojelo na plavidlech postavených při příležitosti 10. výročí lávky?

KRÁLOVSKÝ PRŮVOD

Nač trmácet se v průvodě, Srbsko jede po vodě! Máme k tomu důvody, neb jsme lidé od vody.

Z prahy na karlštejn

Velvarská 1623/51 160 00 Praha 6 tel.: +420 233 350 378 fax: +420 224 321 373

31. května – 2. června 2013

Český rytíř

Obchodní manažer: Lucie Pehrová gsm: +420 724 000 724 e-mail: [email protected]

skutečný rytířský turnaj

Manažer projektu: Lucie Radostová gsm: +420 603 100 177 e-mail: [email protected]

VSTUP JE ZDARMA

WWW.KRALOVSKYPRUVOD.EU

KRÁLOVSKÝ PRŮVOD Z prahy na karlštejn Projekt navazuje na skutečnou historickou událost, kdy císař Karel IV. s družinou převážel korunovační klenoty z Prahy na Karlštejn. Průvod v čele s císařem a císařovnou putuje celkem tři dny a tvoří ho na dvě stě okostýmovaných dobrovolníků, kteří jedou na vozech, na koních, nebo jdou pěšmo. K průvodu se může připojit naprosto každý zájemce. Sociálně-kulturní akce zábavnou formou přibližuje dobu Karla IV. a podněcuje návštěvníky (jak z ČR, tak ze zahraničí) k zájmu o historii a kulturní dědictví Prahy.

KDY 31. května – 2. června 2013 KDE

PRŮVOD PUTUJE: PRAHA (PRAHA 1 – PRAŽSKÝ HRAD • STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ • NERUDOVA UL. PRAHA 2 – KARLOVO NÁMĚSTÍ • PRAHA 5-SMÍCHOV) RADOTÍN • ČERNOŠICE • DOBŘICHOVICE • LETY ŘEVNICE • HLÁSNÁ TŘEBAŇ • KARLŠTEJN

ZAJÍMAVÁ ČÍSLA • 35 000 návštěvníků z celé republiky i ze zahraničí • 7. ročník v roce 2013 • 200 okostýmovaných dobových postav na koních, povozech i pěšmo • 12 000 navštěvníků na webových stránkách akce • 3 366 000 Kč celková hodnota PR kampaně CÍLOVÁ SKUPINA Rodiny s dětmi, široká veřejnost, studenti, fanoušci historie

PROGRAM • dobová taneční a hudební vystoupení, jarmarky, šermířská vystoupení • tradiční řemesla • kratochvilný závod obcí ,,Ženy na voze“ • muzikál ,,Noc na Karlštejně“ • rytířský turnaj Český rytíř,

V rámci doprovodného programu se představují dobové taneční a hudební skupiny, probíhají historické jarmarky, prezentace tradičních řemesel nebo nefalšovaný a předem nenacvičený rytířský turnaj Český rytíř. Probíhá také akční a vědomostní studentská soutěž Po stopách Karla IV. Dbáme na historickou autentičnost celé akce (spolupracujeme např. s odborníky z oblasti historie a se specializovanými umělci) a bezpečnost návštěvníků.

Pražský hrad Staroměstské náměstí Nerudova ulice Karlovo náměstí

• studentská soutěž Po stopách Karla IV. Akci pořádá Region Karlštejnsko, o.s. ve spolupráci s MVP agency, s.r.o.

Karlštejn

Smíchov

Velká Chuchle Radotín

Černošice Dobřichovice

Hlásná Třebaň

Lety Řevnice

WWW.KRALOVSKYPRUVOD.EU RYTÍŘSKÁ KLÁNÍ

HUDBA

DIVADLO

SOUTĚŽE

www.obecsrbsko.cz

OBČERSTVENÍ

ELEKTŘINA

ZDRAVOTNÍK

OSTRAHA

TOALETY

PARKOVÁNÍ

VIP

strana 7

Masopust 2013 V neděli 27. ledna prošel naší obcí již popáté obnovený tradiční masopustní průvod. Nápady a fantazie zúčastněných masek byly opět ohromující (viz fotogalerie na webových stránkách naší obce) a pohostinnost průvodem navštívených domácností nevídaně štědrá. Po úvodní společné konzumaci zabíjačkových laskomin v kulturním domě předal starosta právo nad vládou v obci maskám a  průvod se vydal za  již také ustáleného hudebního doprovodu Třehusku do  ulic. U  těch obydlí, kde na  průvod čekali s  občerstvením, si masky zatančily s  „paní domu“, čímž dle tradice pojistily uspokojivé hospodářské výsledky dané domácnosti v  nadcházejícím roce. K  ochutnání byly připraveny nezbytné koblížky, ale také různé dortíčky, koláčky, záviny, jednohubky, chlebíčky, slané pečivo, … vše tak úžasné, že by panu Pohlreichovi nestačily hvězdičky. K  dovršení kulinářského zážit-

strana 8

ku a  pro zahřátí se podávalo svařené víno a  různé kořalečky. Za  všeobecného veselí navštívily maškary Kodu, Malé domky, úpatí Hrašova a došly až do Za humen, kde je postupně pohostili v  Kodě u  Marcínů, Halamů, Brožků, Foldů a Anýžů , za lávkou pak restaurace paní Svobodové, restaurace U Lva, v Chaloupkách rodina Říhových, pod Hrašovem rodina Vackových a  Čerstvých, v  Záhumnech Biskupovi a  Kasíkovi a  pak se průvod vrátil zpět do kulturního domu, kde se pokračovalo tancem a  hodováním až do pozdních odpoledních hodin. Malým nahlédnutím do  historie zvyků českého venkova, spojených s  masopust-

ním veselím, si můžeme zkontrolovat, nakolik jsme tentokrát dostáli tradici: Masopust byl rozverný a nevázaný lidový svátek, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenní obchůzce v mrazivém vzduchu, který ve své podstatě sice neměl nic společného s liturgií, ale přesto byl podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40tidenní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust. Byl to čas zabíjaček a lidového veselí. Přípravou na  masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“. Panovalo přesvědčení, že v  tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“, kdy byl oběd sice bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do  hospody k  muzice a  tanec se často protáhl až do  rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve  znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

www.obecsrbsko.cz

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Každý, kdo se průvodu masek zúčastnil, věnoval pečlivou přípravu svému kostýmu. Především si lidé vyráběli veselé masky a v průvodu pak dováděli a žertovali. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti „maškarádů“, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny něčím k  zakousnutí a  především pálenkou a  pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které nemohly v žádném masopustním průvodu chybět. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Další nezbytnou postavou byl biřic, který průvod vedl. Ženy se maskovaly za  muže

Tolik návštěva historie…. Tak, co myslíte? Jak se náš letošní Masopust podržel tradice? Nezbývá, než sebekriticky konstatovat, že se nám to opět náramně povedlo! Zvládli jsme zabíjačku i  průvod maškar, jehož pohoštění u  domácích bylo jedinečné, včetně závěrečného tance u  muziky. Při dnešním hektickém způsobu života nás, bohužel, nikdo neomluví na  dva dny z práce z důvodu „masopustního veselí“, takže se vše musí stihnout v jednom víkendovém dni – ale my jsme si opět dokázali, že to jde! Že se dá na chvíli zapomenout na  starosti s  domácností, stres v práci, že člověk neztratí důstojnost, když ze sebe přechodně udělá „maškaru“, že je obohacující pohostit bližního svého, zasmát se sami sobě, ale hlavně „být a veselit se pospolu“. Doufám, že se stejnou

a muži za ženy - ti hlavně za nevěsty nebo za matky s dítětem. Jinou tradiční maskou bývala kobyla, skrývající často dvě osoby. Objevovala se i  maska s  jezdcem na  koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s  nůší, kominík se žebříkem, kozel, smrtka s kosou nebo tlustý, strakatě oblečený masopust - bakchus. Masky představovaly zástupce různých profesí a někdy i konkrétní osoby. Masopustní maska byla často prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí. Většinou novějšího původu jsou naopak zvířecí masky, mezi nimiž nechyběl ani velbloud, slon či opice. Běžné byly i pohádkové postavy, masky démonické - smrt a  anděl- a  mnoho dalších. Masopustní průvod pak procházel vesnicemi, kde jim vždy bylo nabídnuto pohoštění, a všichni se radovali a veselili. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z  radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha.

vervou se do  toho za  rok pustíme znovu a  ukážeme paní Zimě, že nás nedostane, že neztrácíme dobrou náladu ani v mrazu a nápadů máme na rozdávání. Několik pošťouchnutí nakonec: Aby bylo pozitivní naladění masek zaručeno, začněte všichni hezky u  sebe doma „tučným čtvrtkem“. Tam se meze nekladou a nikdo vás u toho neuvidí. Pak dle vlastních možností, schopností a  uvážení zakupte červený nos v  papírnictví, veselou čepičku tamtéž, podivný obleček v  sekáči nebo doma prohrábněte zasuté kouty skříní, zkrátka, popusťte uzdu fantazii (případná inspirace viz výše) a  vytvořte pro nás ostatní překvápko, na které se jen tak nezapomene. Poté se přijďte povyrazit mezi stejně „postižené“ obyvatele naší vesnice a uvidíte, že vás to chvilkové blbnutí nabije energií tak, že přežijete následující pošmourné dny v pohodě a nic vás nerozhodí. Takže milí budoucí ponocní, báby s nůší, řemeslníci, kobyly a jiní hastroši - ať žije a  ať si užijeme MASOPUST 2014! Irena Vaněčková Foto: Prokop Černý

www.obecsrbsko.cz

strana 9

Aktuální přehled a kontakty na ambulantní část Nemocnice Beroun budova

ambulance Interní příjem

Interna

Kardiologie

C

Kardiostimulace Holter EKG, TK Spirometrie Ergometrie Echokardiografie

Gastroenterologie

Revmatologie Endokrinologie Diabetologie Praktický/závodní lékař

B

Onkologie Urologie

Ortopedie

C

Radiodiagnostika Magnetická rezonance Ultrasonografie Skiaskopie Skiagrafie Chirurgie

M E

Gynekologie

den lékař dopoledne lékař odpoledne slouží nepřetržitě k vyšetření všech, jež jsou odesláni k případné hospitalizaci vyšetřujícím lékařem po MUDr. Stoilov 13.00-15.00 út MUDr. Toncrová 08.00-15.00 MUDr. Sabelová 15.00-18.30 lékaři int. odd. 13.00-15.00 st MUDr. Toncrová 08.00-15.00 lékaři int. odd. 12.30-15.00 čt MUDr. Toncrová 08.00-15.00 MUDr. Sabelová 08.00-14.30 MUDr. Zajacová pá MUDr. Zajacová 08.00-14.30 lékaři int. odd. 12.30-14.00 pá MUDr. Stoilov 10.00-14.00 po MUDr. Janoušek 08.00-12.30 MUDr. Škulec 15.00-18.00 út doc. MUDr. Sochor 08.00-14.30 st MUDr. Holiček 08.00-12.00 doc. MUDr. Sochor 12.30-14.10 čt MUDr. Kafka 08.00-14.30 MUDr. Holiček 15.00-18.00 pá MUDr. Toncrová 08.00-14.30 čt MUDr. Brunclík 12.30-14.30 po - pá 07.00-09.00 po a čt 09.00-10.00 st 09.30-11.00 čt lékaři int. odd. 08.30-14.00 po MUDr. Škulec 10.00-14.00 út MUDr. Kafka 09.00-14.30 st MUDr. Janoušek 10.00-15.15 čt MUDr. Koubek 12.30-16.00 po MUDr. Krechler 16.00-19.00 út MUDr. Stoilov 09.00-13.00 MUDr. Keil 16.00-18.00 st MUDr. Chudý 09.00-15.30 čt MUDr. Drábek 09.00-15.15 pá MUDr. Adamec 13.00-18.15 út MUDr Bureš 11.40-15.00 čt MUDr. Janoušek 13.00-15.00 st MUDr. Kalousková 09.00-14.30 út MUDr. Dercová 14.00-15.00 po MUDr. Lhotáková 15.30-19.00 čt MUDr. Lhotáková 15.00-18.00 pá MUDr. Lhotáková 12.30-15.30 út MUDr. Nedvěd Jan 07.00-14.00 po út MUDr. Čížek 07.30-15.30 MUDr. Hyršl 16.00-19.30 st MUDr. Rejchrt 09.00-15.30 čt MUDr. Čížek 07.30-15.30 sono dětských kyčlí - telefonické objednání po MUDr. Paděra 16.15-20.00 st MUDr. Řeháček, Kautzner * 16.00-19.00 čt MUDr. Kopečný * 09.00-12.00 MUDr. Kopečný * 12.30-18:00 pá MUDr. Kopečný * 09.00-14.00 so MUDr. Němec 09.00-17.00 po - čt pá po - pá čt po - pá so, ne+sv po út st čt pá po

Fyziatrie a rhb lékařství

út st čt

Fyzioterapie

pá po út - st čt pá st

Akupunktura

07.30-22.00 07.30-16.00 08.00-13.00 07.00-09.00 nepřetržitě 07.00-19.00 07.00-19.00 MUDr. Lonková MUDr. Spoustová MUDr. Ševít MUDr. Pelikánová MUDr. Horáček

07.00-15.30 07.00-15.30 07.00-15.30 07.00-14.00 09.00-12.00

MUDr. Calta MUDr. Šťastná MUDr. Horáček MUDr. Kolářová MUDr. Kolářová

07.30-11.00 08.00-12.00 09.00-12.00 09.00-11.00 09.00-12.00 07.00-15.30 07.00-15.30 07.00-15.30 07.00-15.30

poznámka tel. 311 745 219

*střídají se *každý sudý týden *každý lichý týden

12.00-15.00 tel. 311 745 328 MUDr. Spoustová

10.30-19.00

MUDr. Kolářová

13.00-15.00

15.30-20.00 15.30-18.00 MUDr. Kolářová

13.30-15.00

Recepce je v provozu v pondělí až pátek od 07.30 do 16.00 hod. Telefony na recepci: 311 745 272, 311 745 329, 311 745 255. On-line objednání přes webové stránky nemocnice. Pro ambulance, u nichž není uveden telefon, vždy platí, že se pacienti nejprve musí objednat přes recepci ambulancí. Ordinační hodiny se mohou měnit podle provozních potřeb nemocnice, aktuální stav je vždy znám na recepci! M = budova Medicentra, tř. Politických vězňů 40, Beroun

strana 10

www.obecsrbsko.cz

Odpadové hospodářství S příchodem jara a začátkem prací na zahrádkách vzniká zahradní odpad a zahrádkáři řeší problém - kam s ním. Odpad ze zahrádek - bioodpad není ale vhodný dávat do popelnic, nebo vyvážet do okolí obce, což se nyní děje ve velké míře. Takto vyvezený odpad znečisťuje okolí obce a  hlavně přírodu, která je okolo naší obce velice hezká. Přitom se jedná o bioodpad, který je jediným druhem odpadu, který lze v  domácích podmínkách velmi kvalitně recyklovat na  cenné organické hnojivo. Právě na  tuto jedinečnost zapomínáme, když bioodpad, jako součást směsného komunálního odpadu dáváme do  popelnic a vyvážíme na skládky a ještě hůř, když tímto odpadem znečišťujeme okolí obce. Zcela zbytečně tak okolí obce hyzdíme nebo utrácíme zbytečně peníze za  svoz tohoto odpadu. Pro většinu z nás by neměl být problém odpad třídit tak, aby na kompost bylo odvezeno nebo dáno to, co tam patří. Do kompostu patří např. tento bioodpad - tráva, listí, seno, piliny, hobliny, sláma, kůra, štěpky z  větví, organický odpad z  kuchyně včetně kávové sedliny ba i pytlíky od vylouhovaného čaje. A jak má takový zahradní kompost vypadat? Buď použijeme koupené kompostéry nebo vytvoříme ohrádku z  kulatiny nebo prken tak, aby měl do  kompostu přístup vzduch. Mezi zemí a  kompostem nesmí být žádná nepropustná bariéra, která by do kompostu bránila přístupu půdním mikroorganismům a žížalám. A právě armádě těchto živočichů vděčíme za to, že z nepotřebného odpadu získáme kvalitní hnojivo. Kvalitní hnojivo se z uloženého bioodpadu většinou stává během jednoho roku. Zrání kompostu se urychlí pokud je dvakrát do roka obrácením provzdušněn. O problému znečišťování okolí obce bioodpadem a výhody jeho kompostováním zastupitelstvo ví a  již několikrát byla tato problematika na obci projednávána. Zřízení velkého obecního kompostu má ale i řadu problémů. Vzniká obava, aby se z  místa, kde by měl být ukládán bioodpad, nestala skládka všeho možného a igelitové pytlíky nelétaly po širém okolí. Po celkem dobrých zkušenostech s  tříděním plastového odpadu a skla, věřím, že při dobré osvětě lze tento problém minimalizovat. Věřím, že se k  této problematice zastupitelstvo vrátí a  místo pro založení obecního kompostu bude nalezeno. Karel Bok

Odvoz a  dovoz pro občany i  soukromníky a drobné podnikatele - sutí, zeminy, štěrků, odpadů ze staveb, zemní práce - traktor, bagr, nakládky malým a  velkým nakladatem, kontrjnery 3,5 t, 5 t, 8t, těžká doprava. Kontakt: e-mail: [email protected], tel. 603 466 654

www.obecsrbsko.cz

Vítání občánků

➠ V pátek 19. dubna 2013 proběhne v kulturním domě vítání srbeckých dětí. Na vítání budou pozváni 3 dívky a 2 chlapci.

Základní a mateřská škola Vážení a milí obyvatelé Srbska, ráda bych Vás informovala o  událostech v  naší místní škole. Ve  čtvrtek 31. 1. jsem rozdala ručně napsané vysvědčení 14 žákům základní školy. Byla jsem sice nucena koupit před pár lety počítačový program Bakaláři nejenom pro zasílání dat ze školní matriky, ale i  pro tištění vysvědčení. Já však neustále setrvávám u  ručního psaní, které dětem i v dospělosti určitě připomene rukopis učitele a  první zážitky ze školních lavic. Hned další den, v pátek 1. února měli žáci jednodenní pololetní prázdniny a po víkendu na nás čekaly jarní prázdniny. Po  návratu z  jarních prázdnin onemocnělo několik dětí virózou, děti ze školy i  ze školky prodělaly různá onemocnění, ať již s chřipkou s  vysokou horečkou nebo kašlem či rýmou. Návrat dětí po nemoci očekáváme až tento týden, i  když máme pár otužilých jedinců, kteří odolávají virům i  bakteriím. Těším se, až budou školáci v  plném počtu, je to pak v naší škole tak nějak veselejší. Ráda bych požádala rodiče, aby přiváděli a  posílali do  školy i  školky jen zdravé děti. V  případě, že budou děti vykazovat známky onemocnění, rýmu, kašel, zvýšenou teplotu, nebudeme je do  školy přijímat. Konzultovala jsem současnou nepřítomnost dětí s MUDr. Tatarovou z berounské hygienické stanice a paní doktorka doporučila důsledný ranní filtr, abychom ubránili před onemocněním zdravé děti. Čekají nás ještě 2 další lekce bruslení na zimním stadionu v Berouně, a to v pondělí 18. 3. a  v  pátek 22. 3. Navštíví nás

ve škole muzikanti , kteří představí dětem několik hudebních nástrojů v  interaktivním představení. A vydáme se také do Prahy na divadlo O chytré kmotře lišce. Z  dalších akcí bych jen ráda připomněla Veselé zoubky ve  spoluprácí s  DM drogerie market, což je preventivní program péče o zoubky, kdy žáci dostanou na závěr besedy dárkovou taštičku s  překvapením, AJAX- program pro děti a žáky ve spolupráci s  Policií ČR, Hasík- preventivní program požární ochrany pro žáky. Děti ze školky

budou pravidelně v  pondělí bubnovat a ve středu dojíždět do solné jeskyně v Berouně. Naši školu navštíví klinický logoped, jelikož většina nejenom předškolních dětí trpí vadami výslovnosti a je důležité začít s nápravou řeči co nejdříve. V pondělí 18. března 2013 proběhl zápis dětí do mateřské školy. Děti jsou přijímány podle kritérií, která jsou co nejjednodušší, spravedlivá a  byla schválena zastupitelstvem obce. Na  závěr bych Vám všem popřála krásné jaro, hodně sluníčka a radosti ve vašich domovech. Mgr. Vlasta Štěpánová, ředitelka školy

strana 11

Květiny Srbska a okolí TAŘICE SKALNÍ - AURINIA SAXALITIS V čase, kdy jaro už jisté, snad na všech skalách svítí jasně žluté plochy tařice. Nejčastěji jsou to suché, ke slunci obrácené skály lemující zpravidla hluboká, kaňonovitá říční údolí. Květenství, odborně zvané chocholičnaté, tvoří množství drobných kvítků složených do hustých hroznů. Zespodu dřevnatějící bylina je vytrvalá, výška je proměnná, 10 - 30 cm, celé rostliny jsou měkce šedoplstnaté. Vícehlavý kořen je pokrytý zaschlými zbytky listových řapíků. Druh rostoucí na zahradních skalkách je v některých materiálech zvaný ALYSSUM - TAŘICE. KONIKLEC LUČNÍ ČESKÝ - PULSATILLA PRAGENSIS BOHEMICA Na skalních podkladech, na mělkých, suchých, kamenitých nebo písčitých půdách, většinou na slunných lesních okrajích vykvétají zvonkovité, tmavě fialové, vzácněji tmavě karmínové koniklece. Jde o vytrvalou, trsnatou chlupatou bylinu s listy v přízemní růžici. Stonek má jediný květ složený ze šesti okvětních lístků, vně chlupatých. Za květu je stonek 8-15 cm vysoký, v horní části skloněný. Po odkvětu má stonek výšku až 22 cm, ocmýřená semíka jsou uskupená do koule, podobně jako pampelišky. Všechny druhy, v Česku je jich asi 6 druhů, jsou jedovaté i pro dobytek. Koniklec je přísně chráněný, v oblasti Českého krasu se vyskytuje poměrně hojně. KONIKLEC OTEVŘENÝ - PULSATILLA PATENS byl pravděpodobně rovněž vysazen na Velké hoře. VIOLKA VONNÁ - VIOLA ADORATA Violky, pro většinu z nás dobře známé fialky, jsou vytrvalé byliny vykvétající časně na jaře. Květy jsou nejčastěji sytě fialové, často i bledě modrofialové až bílé, někdy i růžové. Jsou silně až omamně vonící, nevonící i slabě vonné; rozmanitost a různorodost těchto vlastností odpovídá několika stům druhů. Na jaře jsou většinou nizoučké, v létě pak vyšší. VIOLA WITROCKIANA je souhrnný název ke kterému náleží i kříženci různých druhů a patří k nim i oblíbené okrasné macešky. Zpravidla jsou jednoleté, vyšlechtěné do růných barev modrofialové, bordové, bílé, žluté, často s tmavými skvrnami. Květní lístky jsou obvejčité až okrouhlé a časo mají sametový vzhled. Ak. arch. Tatjana Tichá

Velikonoční zdobení lípy

➠ Zveme všechny malérečky v pátek 29. března 2013 v 18 hodin do restaurace U kapličky - malování kraslic a zdobení lípy tisíciletí.

Zahrádkáři Srbsko V  tyto předjarní slunečné dny se pomalu probouzí naše zahrádky a nejen srdce zahrádkáře zachvívá se radostí, že se bude moci zase „rejpat“ v záhoncích. A  co tedy zahrádkáři dělají, než se dočkají jara? No přeci pořádají pro své spoluobčany tradiční Zahrádkářský ples. Ten se konal v sobotu 2.března a pro letošek měl přívlastek „fialkový“, nikoli od fialové barvy, ale od  názvu květinky - fialky. Manželé Jana a  Jára Kasíkovi se pustili do výroby papírových velikých fialek různých barev na výzdobu sálu. Zajistili vytištění a  rozvěšení plakátů, které lákaly na náš ples. Další členové výboru se podíleli na  doručení pozvánek do  Vašich poštovních schránek, vyzdobení sálu pro uspořádání plesu, přípravě tomboly, aby opět byla bohatá a  zajištění pohoštění pro děti na dětský karneval. Na plese k tanci a poslechu hrála skupina Kastelán a  jako vždy, perfektně. Byli jsme však velmi zklamáni nízkou účastí a  zcela vážně uvažujeme, že ples již pořádat na  příště nebudeme. Dá to velkou práci připravit takovou akci a  výsledek je nijaký. Ti, co dorazili na ples, se přesto všechno dobře bavili a bylo o ně po všech stránkách obsluhou skvěle postaráno. Náladu nám zvedlo konání dětského karnevalu, který byl hojně navštíven rodiči se

svými či svěřenými potomky. Dá se říci, že sál skoro praskal ve švech. Letos bylo věkové složení účastníků karnevalu velmi nízké. Měli jsme možnost vidět velký počet malých princezniček, různé druhy zvířátek, pi-

ráta, spidermana, atd. Každé dítě dostalo zákusek a  balíček se sladkostmi. Dětem opět hrál na klávesy pan Kliment. Další událostí zahrádkářského svazu byla Výroční členská schůze v sobotu 23. 3. v kulturním domě, kde byla příležitost se blíže seznámit s činností zahrádkářského spolku a  s  plány pro tento rok. Přejeme Vám krásné jarní dny plné sluníčka a radosti. Zahrádkáři Srbsko. foto: Pavla Horáčková

Srbecký občasník: První vydání 3. 2. 2000. Toto číslo vyšlo v březnu 2013. Povolení MK ČR E 10085. Redakční rada: Mgr. Eva Černá, Svatava Biskupová, Jaroslav Bastl, Ing. Luboš Zikán. Příspěvky posílejte na [email protected], tel. 311 621 621

strana 12

www.obecsrbsko.cz