Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
ZUH/9-2013
Počet stran: 23 Nahrazuje:ZUH/9
METODIKA ZKOUŠEK UŢITNÉ HODNOTY CHMEL
Chmel Humulus lupulus L.
Nabývá účinnosti dne 15.8.2013
Nedílnou součástí této metodiky je dokument metodika zkoušek uţitné hodnoty ZUH/1 - Obecná část, obsahující všeobecnou část metodik zkoušek uţitné hodnoty odrůd
Zpracoval Jméno
Ing. Zdeněk Nesvadba
Schválil Ing. Radmila Šafaříková
Podpis Datum
3.6.2013
6.6.2013
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Národní odrůdový úřad, Brno 2009, zkratka pro citace (ÚKZÚZ, 2009) Tato publikace nesmí být přetiskována vcelku ani po částech, uchovávána v médiích, přenášena nebo uváděna do oběhu pomocí elektronických, mechanických, fotografických či jiných prostředků bez uvedení osoby, která má k publikaci práva podle autorského zákona (viz ©) nebo bez jejího výslovného souhlasu. S případnými náměty na jakékoliv změny nebo úpravy se obracejte písemně na osobu uvedenou výše.
2 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013 OBSAH
1
ZKUŠEBNÍ SYSTÉM, ZÁKLADNÍ PRVKY POKUSU .......................................... 5 1.1 1.2 1.3 1.3.1
2
AGROTECHNIKA ................................................................................................ 6 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.2.1 2.5.2.2 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.6.4
3
Předplodina .................................................................................................................... 6 Příprava půdy ................................................................................................................. 6 Hnojení ........................................................................................................................... 6 Sadba, výsadba ............................................................................................................. 6 Mechanické ošetřování .................................................................................................. 6 Agrotechnika v prvním roce po výsadbě ........................................................................ 6 Agrotechnika v dalších letech ........................................................................................ 6 Zavádění odkloněných vegetačních vrcholů ................................................................. 7 Kultivační zásahy ........................................................................................................... 7 Chemická ochrana ......................................................................................................... 7 Herbicidy ........................................................................................................................ 7 Zoocidy........................................................................................................................... 7 Fungicidy ........................................................................................................................ 7 Morforegulátory .............................................................................................................. 7
POZOROVÁNÍ ZA VEGETACE ........................................................................... 8 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10 3.11 3.12
4
Přehled hodnocených znaků a vlastností ...................................................................... 5 Zkušební oblasti ............................................................................................................. 5 Uspořádání pokusů ........................................................................................................ 5 Spon ............................................................................................................................... 5
Řez (datum) ................................................................................................................... 8 Rašení (datum) .............................................................................................................. 8 Vytvoření prvního páru listů (datum) .............................................................................. 8 Vytvoření bočních výhonů - pazochů (datum) ............................................................... 8 Prodluţování výhonů (datum) ........................................................................................ 8 Datum, kdy 75 % rostlin dosáhlo ¼ výšky chmelové konstrukce. ................................. 8 Datum, kdy 75 % rostlin dosáhlo ½ výšky chmelové konstrukce. ................................. 8 Datum, kdy 75% rostlin dosáhlo ¾ výšky chmelové konstrukce. .................................. 8 Datum, kdy 75% rostlin dosáhlo vrcholu chmelové konstrukce. .................................... 8 Začátek kvetení (datum) ................................................................................................ 8 Plné kvetení (datum) ...................................................................................................... 8 Konec kvetení (datum) ................................................................................................... 8 Začátek tvorby hlávek (datum)....................................................................................... 8 Vytvoření poloviční hlávky (datum) ................................................................................ 9 Vytvoření celé hlávky (datum)........................................................................................ 9 Zralost hlávek (datum) ................................................................................................... 9
CHOROBY A ŠKŮDCI ....................................................................................... 10 4.1 Přehled škodlivých organizmů dle termínu sledování ................................................. 10 4.2 Popis škodlivých organizmů......................................................................................... 11 4.2.1 Virózy ........................................................................................................................... 11 4.2.1.1 Anglická mozaika chmele (Hop mosaic virus , HpMV) ................................................ 11 4.2.1.2 Kopřivovitost chmele (Arabis Mosaic Virus, ArMV, Prunus Necrotic Ringspot Virus, PNRSV) ....................................................................................................................... 11 4.2.1.3 Kreslená mozaika chmele (Apple mosaic virus, ApMV, Prunus Necrotic Ringspot Virus, PNRSV) ............................................................................................................. 11 4.2.1.4 Zborcení listů ............................................................................................................... 12 4.2.2 Mykózy ......................................................................................................................... 12 4.2.2.1 Fuzariózy (Fusarium spp.) ........................................................................................... 12 4.2.2.2 Padlí chmele (Sphaerotheca humuli) .......................................................................... 12 4.2.2.3 Peronospora chmele (Pseudoperonospora humuli) .................................................... 13 4.2.3 Škůdci .......................................................................................................................... 13 4.2.3.1 Lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici) ........................................................... 13 4.2.3.2 Mšice chmelová (Phorodon humuli) ............................................................................ 14
3 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013 4.2.3.3 Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) .................................................................... 14 4.2.4 Abionózy ...................................................................................................................... 15 4.2.4.1 Poškození jarním mrazem ........................................................................................... 15 4.2.4.2 Ostatní poškození ........................................................................................................ 16 4.3 Fenologická stupnice růstových fází a BBCH (Rossbauer et al., 1995) ...................... 17
5
SKLIZEŇ, VZORKY, ROZBORY ....................................................................... 18 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 5.5.4 5.5.5 5.5.6 5.5.7 5.5.8 5.5.9 5.6 5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5 5.6.6 5.6.7 5.6.8 5.6.9
Sklizeň (datum) ............................................................................................................ 18 Výnos zelených hlávek (kg/rostlina) ............................................................................ 18 Výnos suchých hlávek (t/ha) ........................................................................................ 19 Chemické rozbory suchých hlávek (%) ........................................................................ 19 Mechanický rozbor suchých hlávek (body) .................................................................. 19 Hmotnost 100 suchých hlávek (g) ............................................................................... 19 Hmotnost 100 vřetének (g) .......................................................................................... 19 Průměrná délka vřeténka (mm) ................................................................................... 20 Průměrný počet článečků (ks) ..................................................................................... 20 Pravidelnost lomu vřeténka (10–2) .............................................................................. 20 Procentické zastoupení vřetének (5–1) ....................................................................... 20 Těţkost chmele (10–1) ................................................................................................ 21 Hustota zalomení vřeténka (5–1) ................................................................................. 21 Mechanický rozbor hlávek - výpočet ............................................................................ 21 Senzorické hodnocení suchých hlávek (body) ............................................................ 22 Barva hlávek (5–1) ....................................................................................................... 22 Lesk hlávek (5–1) ......................................................................................................... 22 Vzrůst hlávek (5–1) ...................................................................................................... 22 Vyrovnanost hlávek (5–1) ............................................................................................ 22 Stavba hlávky (5–1) ..................................................................................................... 23 Tvar hlávky (5–1) ......................................................................................................... 23 Mnoţství chmelové moučky - lupulinu (5–1)................................................................ 23 Barva chmelové moučky - lupulinu (5–1) ..................................................................... 23 Vůně hlávek (5–1) ........................................................................................................ 23
4 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
1 ZKUŠEBNÍ SYSTÉM, ZÁKLADNÍ PRVKY POKUSU Přehled hodnocených znaků a vlastností
1.1
data nástupu makrofenofází (rašení, vytvoření 1. páru listů, vytvoření 1. páru bočních výhonů pazochů, prodluţování výhonů, začátek kvetení, plné kvetení, konec kvetení, začátek tvorby hlávky, vytvoření poloviční hlávky, vytvoření celé hlávky, plná zralost hlávek) řez (datum) sklizeň (datum) odolnost proti chorobám a škůdcům, abionózy (9–1, ks) výnos zelených hlávek (kg/keř) výnos suchých hlávek (t/ha) mechanický rozbor suchých hlávek (max 30 bodů) chemické rozbory suchých hlávek (veškeré pryskyřice, měkké pryskyřice, tvrdé pryskyřice, alfa hořké kyseliny, beta hořké kyseliny, pivovarská hodnota) senzorické hodnocení suchých hlávek (body)
1.
2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Zkušební oblasti
1.2
Zkušební místa jsou umístěna ve vhodných chmelařských polohách ve vyjmenovaných chmelařských oblastech podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. Pokusy se zakládají v úplných znáhodněných blocích. Uspořádání pokusů
1.3
1.3.1
Spon
běţný v příslušné chmelařské oblasti, v rámci daného pokusu musí být dodrţen jednotný spon a způsob zavedení všech zkoušených odrůd, počet keřů v pokusu: minimálně 40 keřů kaţdé odrůdy rozdělených do čtyř opakování, ochranné okraje u cest: přední a zadní, jsou tvořeny nejméně dvěma poli chmelové konstrukce, boční ochranné nulové řady: vysazují se na začátku a na konci pokusu a jsou tvořeny nejméně dvěma řadami, pokud pokus přímo navazuje na jinou chmelnici, boční ochranné nulové řady se nevysazují. Podrobné poţadavky na uspořádání pokusů dodává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Odbor trvalých kultur, (dále jen „Ústav“), v metodických pokynech.
5 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
2 AGROTECHNIKA
2.1
Předplodina
Výsadba chmele nesmí následovat dřív neţ po třech letech od vyorání předešlé chmelnice.
2.2
Příprava půdy
Provádí se dle běţných zvyklostí. Nejméně 6 měsíců před výsadbou se půda zrigoluje do hloubky 50 –60 cm. Před výsadbou se povrch pozemku urovná a označí se místa pro vyvrtání jamek nebo se připraví brázdy do kterých se vysazuje chmelová sadba.
2.3
Hnojení
V rámci předvýsadbové úpravy půdy se vyrovnává hladina ţivin na poţadovanou úroveň aţ do hloubky 60 cm, coţ odpovídá hloubce s nejvyšším zastoupením kořenového systému. Úprava základní hladiny ţivin v půdě se řídí výsledky agrochemického rozboru. Fosforem, draslíkem, vápníkem, hořčíkem se na základě výsledků agrochemických rozborů hnojí zásobně před výsadbou, kdy se hnojiva zapravují při rigolování a další roky meziřádkově. Dusíkem se hnojí kaţdoročně, mikroprvky dle stavu porostu.
2.4
Sadba, výsadba
Termín výsadby: na podzim - nejpozději do konce listopadu, na jaře - nejpozději do konce května Způsob výsadby: ručně Hloubka výsadby: tak, aby vrchní část sadby s očky byla 12–15 cm pod úrovní povrchu.
2.5
2.5.1
Mechanické ošetřování Agrotechnika v prvním roce po výsadbě
K rostlině se zapichuje jeden chmelovodič, na který se zavádějí chmelové výhony vysoké 45–55 cm. První přiorávka se provede, kdyţ rostliny dosahují výšky 2–3 m. Kultivace meziřadí se provádí podle potřeby během vegetace.
2.5.2
Agrotechnika v dalších letech
Řez chmele: provádí po předchozím uvláčení pozemku do hloubky 10 cm od třetí dekády března do konce druhé dekády dubna. Po řezu se zapichují dva chmelovodiče k rostlině. Řezem chmele se udrţuje podzemní část rostliny (babka) v poţadované hloubce pod povrchem půdy a omezuje se její rozrůstání do stran. Řezem se od starého dřeva (babky) oddělují jednoleté přírůstky nového dřeva a částečně podzemní oddenky (vlky). Zavádění chmele: na kaţdý chmelovodič se zavádějí dva stejně dlouhé výhony při výšce 60–80 cm a u kaţdé rostliny se nechávají dva rezervní výhony. Opravné zavádění se provádí v době, kdy rostliny dosahují výšky 150–200 cm. Současně se odstraní zbývající rezervní výhony.
6 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
2.5.2.1
Zavádění odkloněných vegetačních vrcholů
Provádí se průběţně po dobu vegetace.
2.5.2.2
Kultivační zásahy
První přiorávka chmele se provádí po zavedení chmelových výhonů (konec května, začátek června), druhá přiorávka v době, kdy výška rostlin dosahuje 4–6 m a vytváří postranní odnoţe. Kultivace meziřadí se provádí dle potřeby během vegetace.
2.6
Chemická ochrana
Pouţívají se pouze přípravky uvedené v platném vydání „Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin“, způsobem, který uvádí aktuální etiketa přípravku. O speciálních zásazích rozhoduje Ústav.
2.6.1
Herbicidy
Povinně se provádí ochrana proti plevelům.
2.6.2
Zoocidy
Povinně se provádí ochrana proti ţivočišným škůdcům.
2.6.3
Fungicidy
Povinně se provádí ochrana proti chorobám.
2.6.4
Morforegulátory
Ošetření se neprovádí.
7 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
3 POZOROVÁNÍ ZA VEGETACE
3.1
Řez (datum)
Datum, kdy byl proveden řez
3.2
Rašení (datum)
Datum, kdy se u 25 % rostlin objevují první výhony na povrchu půdy.
3.3
Vytvoření prvního páru listů (datum)
Datum, kdy je 1. pár listů vytvořený u 25 % rostlin.
3.4
Vytvoření bočních výhonů - pazochů (datum)
Datum, kdy je viditelný 1. pár bočních výhonů u 25 % rostlin.
3.5 3.5.1 3.5.2 3.5.3 3.5.4
3.6
Prodluţování výhonů (datum) Datum, kdy 75 % rostlin dosáhlo ¼ výšky chmelové konstrukce. Datum, kdy 75 % rostlin dosáhlo ½ výšky chmelové konstrukce. Datum, kdy 75% rostlin dosáhlo ¾ výšky chmelové konstrukce. Datum, kdy 75% rostlin dosáhlo vrcholu chmelové konstrukce. Začátek kvetení (datum)
Datum, kdy 75 % rostlin má 10 % květů otevřených.
3.7
Plné kvetení (datum)
Datum, kdy 75 % rostlin má 50 % květů otevřených.
3.8
Konec kvetení (datum)
Datum, kdy 90 % rostlin ukončilo kvetení.
3.9
Začátek tvorby hlávek (datum)
Datum, kdy u 75 % rostlin 10 % jejich květenství vytvořilo hlávky.
8 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013 3.10 Vytvoření poloviční hlávky (datum) Datum, kdy u 75 % rostlin jsou hlávky z poloviny vyvinuty. 3.11 Vytvoření celé hlávky (datum) Datum, kdy u 90 % rostlin je vytvořena celá hlávka.. 3.12 Zralost hlávek (datum) Datum, kdy hlávky jsou zralé ke sklizni - hlávky uzavřené, lupulin zlatý, vůně plně vyvinuta.
9 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
4 CHOROBY A ŠKŮDCI
4.1
Přehled škodlivých organizmů dle termínu sledování Název
Číslo kapitoly
Fáze hodnocení
Anglická mozaika chmele
4.2.1.1
v průběhu celé vegetace
Kopřivovitost chmele
4.2.1.2
v průběhu celé vegetace
Kreslená mozaika chmele
4.2.1.3
v průběhu celé vegetace
Mšice chmelová
4.2.3.2
v průběhu celé vegetace
Ostatní poškození
4.2.4.2
v průběhu celé vegetace
Sviluška chmelová
4.2.3.3
v průběhu celé vegetace
Zborcení listů
4.2.1.4
v průběhu celé vegetace
Poškození jarním mrazem
4.2.4.1
ihned po výskytu jarního mrazu
Lalokonosec libečkový
4.2.3.1
ve fázi 09 (objevení výhonů)
Peronospora chmele
4.2.2.3
ve fázi 11–19 (viditelný 1.–9. a více párů listů, před a po zavádění výhonů)
Peronospora chmele
4.2.2.3
ve fázi 11–89 (vytvořen 1. pár listů aţ plná zralost hlávek)
Fuzariózy
4.2.2.1
ve fázi 35–39 (výhony ve výšce 50 % chmelové konstrukce - konec prodluţovacího růstu
Padlí chmele
4.2.2.2
ve fázi 61–89 (začátek kvetení - plná zralost hlávek)
Mšice chmelová
4.2.3.2
ve fázi 89 (zralost hlávek)
Padlí chmele
4.2.2.2
ve fázi 89 (zralost hlávek)
Peronospora chmele
4.2.2.3
ve fázi 89 (zralost hlávek)
Sviluška chmelová
4.2.3.3
ve fázi 89 (zralost hlávek)
10 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
4.2
Popis škodlivých organizmů
Původci poškození jsou řazeni abecedně v jednotlivých skupinách v pořadí: virózy, bakteriózy, mykózy, škůdci a abionózy.
4.2.1
Virózy
Hodnotí se vizuálně všechny rostliny. V případě podezření na onemocnění virózou se rostlina označí, zapíše do evidence. V nejbliţším vhodném termínu se laboratorně analyzuje vzorek z jedné aţ tří označených rostlin na přítomnost jednotlivých virů. Stanovení se provádí metodou ELISA případně metodou PCR.
4.2.1.1
Anglická mozaika chmele (Hop mosaic virus , HpMV)
Brzy po zavedení je okolí ţilek listů mozaikovitě světlejší. Listy nemocných rostlin jsou později ţlutavé, strakaté, křehké a jejich okraje se pěsťovitě stáčejí. Vegetační vrchol ztrácí schopnost ovíjení, odklání se, sesouvá a často odumírá. Pazochy bývají krátké, květenství jsou deformovaná, hlávek je nasazených málo, jsou špatně vyvinuté, nebo jsou pazochy neplodné. V našich podmínkách se onemocnění objevuje v červenci, rostliny jsou slabší s tmavými listy. Zdroj infekce: infikované rostliny. Přenos: mechanicky. Hodnocení: - v průběhu celé vegetace, hodnotí se počet napadených keřů na parcele (ks/parcela).
4.2.1.2
Kopřivovitost chmele (Arabis Mosaic Virus, ArMV, Prunus Necrotic Ringspot Virus, PNRSV)
Kopřivovitost chmele způsobuje virus mozaiky huseníku (ArMV) ve směsi s virem nekrotické krouţkovitosti slivoně (PNRSV). Zavedené výhony rostou pomaleji, listy jsou světle zelené, lodičkovitě zkroucené, pazochy jsou krátké, vegetační vrchol ztrácí schopnost ovíjení. Zdroj infekce: infikované rostliny. Přenos: mechanicky, půdní háďátka rodu Xiphinema spp. Hodnocení: - v průběhu celé vegetace, hodnotí se počet napadených keřů na parcele (ks/parcela).
4.2.1.3
Kreslená mozaika chmele (Apple mosaic virus, ApMV, Prunus Necrotic Ringspot Virus, PNRSV)
Kreslená mozaika chmele je způsobena infekcí virem mozaiky jabloně (ApMV) a virem nekrotické krouţkovitosti slivoně (PNRSV). Na chmelu se vyskytuje ve dvou typech. Typ I: koncem června se objevují na révových a pazochových listech světle zelené a ţluté kresby tvaru krouţků, pásků a vlnovek a nepravidelné dělení na čepeli listů. Listy jsou ţlutavě strakaté, křehké a zkadeřené. Příznaky jsou omezeny jen na spodní pazochové listy, někdy příznaky mizí úplně, nebo se objevují v druhé polovině července a zůstávají omezeny na vrchní patro révy. Typ II: choroba se projevuje po celé období do konce června často aţ do sklizně v intenzivní aţ nekrotizující formě. První příznaky jsou obdobné jako u typu I. Choroba postupuje na všechny listy, nepřechází do latentního stavu a neovlivňuje ji ani průběh počasí. Tento typ můţe podstatně sníţit výnos. Zdroj infekce: infikované rostliny a mšice. Přenos: mšice. Hodnocení: - v průběhu celé vegetace, hodnotí se počet napadených keřů na parcele (ks/parcela).
11 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
4.2.1.4
Zborcení listů
Révové listy se deformují (bortí) následkem nekróz částí hlavní nervatury, listy se pěsťovitě zkrucují a mají tmavě zelenou barvu. Vegetační vrchol ztrácí schopnost ovíjení, chmel kvete předčasně a málo, internodia v horním patře jsou zkrácená. Jedná se o virovou chorobu s niţším významem. Zdroj infekce: infikované rostliny. Hodnocení: - v průběhu celé vegetace, hodnotí se počet napadených keřů na parcele (ks/parcela).
4.2.2 4.2.2.1
Mykózy Fuzariózy (Fusarium spp.)
Příznaky onemocnění jsou nejvíce nápadné v červnu a červenci. Mladé dřevo je zduřené a u babky zaškrcené. Jeho pletivo bývá zhnědlé, korové části se snadno loupají a na povrchu jsou zřetelné narůţovělé kupky sporodochií patogena. Listy ţloutnou, rostlina vadne a postupně odumírá. Révy lze snadno vytrhnout ze země. Při slabším onemocnění vyraší jen malý počet zakrslých výhonů neschopných vinutí, mají nedostatečně vyvinuté listy, vadnou a postupně zasychají. Při silném napadení očka neraší vůbec. Zdroj infekce: půda. Hodnocení: - ve fázi 35–39 (výhony ve výšce 50 % chmelové konstrukce - konec prodluţovacího růstu), hodnotí se počet napadených rostlin na parcele (ks/parcela).
4.2.2.2
Padlí chmele (Sphaerotheca humuli)
První příznaky napadení bývají viditelné zpravidla od druhé poloviny května. Na lícní straně listů se vytvářejí malé bílé skvrny, které se postupem času zvětšují a rozšiřují. V menší míře se tyto skvrny objevují i na rubu listů. V pozdějších fázích infekce je listová čepel pokryta bílými moučnatými skvrnami, které se postupně spojují v jednolitý moučnatý povlak Napadená pletiva přestávají růst, listy zasychají a opadávají. Choroba se šíří velmi rychle za teplého a vlhkého počasí. Napadené mohou být také hlávky, které rovněţ porůstají bílým moučnatým povlakem. Zdroj infekce: kleistothecia na odumřelých pletivech v půdě. Hodnocení: - ve fázi 61–89 (začátek kvetení - zralost hlávek), hodnotí se napadení listů. stupeň popis 9 bez napadení 7 <10 % listové plochy pokryto skvrnami 5 10–25 % listové plochy pokryto skvrnami 3 >25–50 % listové plochy pokryto skvrnami, pod výraznými skvrnami je patrné hnědnutí pokoţky 1 >50 % listové plochy pokryto skvrnami a hnědou síťovitostí pokoţky, dochází k odumírání částí listů - ve fázi 89 (zralost hlávek), hodnotí se poškození hlávek. stupeň popis 9 bez poškození 8 ojedinělé hlávky se skvrnami padlí 7 <5 % hlávek v poškozeno 5 5–15 % hlávek poškozeno 4 >15–25 % hlávek poškozeno 3 >25–50 % hlávek poškozeno 1 >50 % hlávek poškozeno nebo zničeno
12 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
4.2.2.3
Peronospora chmele (Pseudoperonospora humuli)
Patogen napadá chmel v průběhu celé vegetace. Rostliny jsou infikovány jiţ při rašení výhonů. Napadené výhony jsou zakrnělé, jejich vegetační vrchol a listy zdeformovány a nahloučeny na sebe (klasovitý výhon). Na spodní straně napadených listů narůstá povlak šedavého mycelia a reprodukčních orgánů patogena. Na starších listech chmele se vytvářejí zelenoţluté, nepravidelné skvrny, které rychle ţloutnou a hnědnou, napadené pletivo zasychá. Největší škody způsobuje peronospora při napadení květu a hlávek. Květy po infekci hnědnou a opadávají. K významnému poškození hlávek dochází zejména ve fázi 81–89 (začátek tvorby hlávek - plná zralost hlávek). Infekce se zde projevuje zhnědnutím listenů v pásech, nebo drobnými hnědými skvrnami. Při silném napadení hnědnou celé hlávky. Napadené hlávky se špatně uzavírají. Zdroj infekce: patogen přeţívá v pupenech a mladém dřevě. Hodnocení: - první výskyt (datum), - ve fázi 11–19 (viditelný 1.–9. a více párů listů, před a po zavádění výhonů), hodnotí se % klasovitých výhonů na rostlině. stupeň popis 9 bez napadení 8 <1 % klasovitých výhonů na rostlině 7 1–5 % klasovitých výhonů na rostlině 6 >5–15 % klasovitých výhonů na rostlině 5 >15–25 % klasovitých výhonů na rostlině 4 >25–40 % klasovitých výhonů na rostlině 3 >40–60 % klasovitých výhonů na rostlině 2 >60–75 % klasovitých výhonů na rostlině 1 >75 % klasovitých výhonů na rostlině - ve fázi 11 aţ 89 (vytvořen 1. pár listů aţ plná zralost hlávek), hodnotí se napadení listů, stupeň popis 9 bez napadení 7 <10 % listové plochy pokryto skvrnami 5 10–25 % listové plochy pokryto skvrnami 3 >25–50 % listové plochy pokryto skvrnami, pod výraznými skvrnami je patrné hnědnutí pokoţky 1 > 50 % listové plochy pokryto skvrnami a hnědou síťovitostí, dochází k odumírání částí listů - ve fázi 89 (plná zralost hlávek), hodnotí se poškození hlávek, stupeň popis 9 bez poškození 8 ojedinělé hlávky se skvrnami 7 < 5 % hlávek poškozeno 5 5–15 % hlávek poškozeno 4 >15–25 % hlávek poškozeno 3 >25–50 % hlávek poškozeno 1 >50 % hlávek poškozeno nebo zničeno
4.2.3
4.2.3.1
Škůdci Lalokonosec libečkový (Otiorhynchus ligustici)
Dospělý brouk je černý se ţlutými chloupky (šupinkami). Je asi 10–15 mm dlouhý, zavalitý, s krátkým tupým noscem. Tykadla má štíhlá, srostlé krovky jsou široce oválné a klenuté. Larvy jsou bílé aţ ţlutobílé, beznohé, tlusté, prohnuté a dozadu zúţené. Mají malou hnědoţlutou aţ hnědou hlavu, s dobře vyvinutými kusadly.
13 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013 Dospělci škodí ţírem na mladých výhonech chmele. Nakusují vegetační vrcholy, do listů vykousávají nepravidelné otvory. Při chladném a větrném počasí zalézají do půdy a oţírají vrcholy rašících výhonů. Při přemnoţení způsobuje brouk lalokonosce libečkového holoţíry. Méně nápadné, avšak závaţnější škody způsobují larvy, které vyţírají na podzemních orgánech chmelových rostlin typické chodbičky nebo zřetelné mělké rýhy. Hodnocení: - ve fázi 09 (objevení výhonů). stupeň popis 9 bez poškození 7 <5 % výhonů poškozeno, ojedinělé příznaky poškození výhonů 5 5–15 % výhonů poškozeno, střední příznaky poškození výhonů 3 >15–40 % výhonů poškozeno, silné příznaky poškození výhonů, plošný výskyt škůdce 2 >40–70 % výhonů poškozeno, velmi silné poškození výhonů, plošný výskyt škůdce 1 >70% výhonů poškozeno
4.2.3.2
Mšice chmelová (Phorodon humuli)
Okřídlené samičky jsou 1,5–2,2 mm dlouhé, světle zelené, později šedé, s tmavými 1,8 mm dlouhými šestičlennými tykadly, s tmavou páskou na předohrudi a třemi tmavozelenými skvrnami na hrudi. Bezkřídlé samičky na chmelu jsou 1,3–2 mm dlouhé, světle ţlutozelené barvy. Podélná zelená páska probíhající podél hřbetní části těla jim chybí. Čelní hrbolky jsou výrazně vyvinuté. Od poloviny května a v červnu mšice přelétá ze zimních hostitelů (slivoně) na chmel. Zde vytváří 5–8 bezkřídlých generací, které škodí sáním na nadzemních částech rostlin. Poškozené listy při pohledu zdola nejprve prosvítají, později se při silném výskytu mšic kroutí pěsťovitě okraji dovnitř. Růst rostlin se zpomalí, případně úplně zastaví. Na svrchní straně listů se objevuje medovice, na které narůstají saprofytické houby. Při napadení hlávek dochází k jejich špatnému vývoji. Hlávky jsou zakrnělé, lepkavé a také na nich dochází podobně jako na listech k vývoji saprofytických hub (černí). Dále mohou mšice škodit jako vektory virových onemocnění chmele. Hodnocení: - první výskyt (datum), - v průběhu celé vegetace. stupeň popis 9 bez poškození 7 <10 % listové plochy poškozeno, nejčastěji na mladých listech 5 10–25 % listové plochy poškozeno 3 >25–50 % listové plochy poškozeno, silně napadené listy předčasně opadávají 1 >50 % listové plochy poškozeno, většina napadených listů předčasně opadává - ve fázi 89 (zralost hlávek), hodnotí se poškození hlávek, stupeň popis 9 bez poškození 8 ojedinělé hlávky poškozeny 7 < 5 % hlávek v poškozeno 5 5–15 % hlávek poškozeno 4 >15–25 % hlávek poškozeno 3 >25–50 % hlávek poškozeno 1 >50 % hlávek poškozeno nebo zničeno
4.2.3.3
Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)
Drobný, asi 0,5 mm velký, široce polyfágní roztoč, který vytváří 6–8 generací ročně. Barva těla se můţe měnit v závislosti na roční době a vývojovém stadiu od bezbarvé, přes světle ţlutou se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla po šedozelenou. Na podzim se zbarvují oranţově aţ cihlově červeně, coţ je zbarvení typické pro přezimující samičky. Všechna pohyblivá stadia škodí sáním na nadzemních částech rostlin.
14 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013 Na spodních révových listech se zpočátku objevují ojedinělé skvrny vysátého pletiva, pozvolna přecházející v normální zeleň. Shora je čepel listů na líci v místě skvrny mírně vydutá, tvoří tzv. „sviluškové puchýře“. Při teplém a suchém počasí se skvrny na listech rychle zvětšují a postupně navzájem splývají. List zpočátku ţloutne, později nabývá papírově šedého zabarvení. Silně vysáté listy zasychají a předčasně opadávají. Na spodní straně listů je patrná jemná pavučinka. Při silném výskytu přecházejí svilušky i na hlávky. Časně napadené hlávky se nevyvíjejí, zůstávají malé, zbarvují se červenohnědě a zasychají. Později napadené odrostlejší hlávky se zbarvují cihlově červeně. Hodnocení: - první výskyt (datum), - v průběhu celé vegetace. stupeň popis 9 bez poškození 7 <10 % listové plochy poškozeno, nejčastěji na mladých listech 5 10–25 % listové plochy poškozeno 3 >25–50 % listové plochy poškozeno, silně napadené listy předčasně opadávají 2 >50 % listové plochy poškozeno, většina napadených listů předčasně opadává - ve fázi 89 (zralost hlávek), hodnotí se poškození hlávek. stupeň popis 9 bez poškození 8 ojedinělé hlávky se skvrnami 7 <5 % hlávek v poškozeno 5 5–15 % hlávek poškozeno 4 >15–25 % hlávek poškozeno 3 >25–50 % hlávek poškozeno 1 >50 % hlávek poškozeno nebo zničeno
4.2.4
4.2.4.1
Abionózy Poškození jarním mrazem
Zjišťuje se procentický podíl poškozených výhonů. Hodnocení: - ihned po výskytu jarního mrazu. stupeň popis 9 bez poškození 8 < 10 % výhonů 7 10–20 % výhonů 6 >20–30 % výhonů 5 >30–40 % výhonů 4 >40–50 % výhonů 3 >50–60 % výhonů 2 >60–70 % výhonů 1 >70 % výhonů
15 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
4.2.4.2
Ostatní poškození
Hodnotí se procentické poškození porostu. Škodlivý činitel se uvede v komentáři k pokusu (např. postřiky, zvěř, úţeh). Hodnocení: - v průběhu celé vegetace. stupeň popis 9 bez poškození 8 <10 % poškozených keřů 7 10–20 % poškozených keřů 6 >20–30 % poškozených keřů 5 >30–40 % poškozených keřů 4 >40–50 % poškozených keřů 3 >50–60 % poškozených keřů 2 >60–70 % poškozených keřů 1 >70 % poškozených keřů
16 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
4.3
Fenologická stupnice růstových fází a BBCH (Rossbauer et al., 1995) Kód
Popis
Hlavní růstová fáze 0 00 01 07 08 09
Rašení období klidu: oddenky bez výhonů (neřezáno) období klidu: oddenky bez výhonů (řez) oddenky s výhony (neřezáno) začátek růstu výhonů (rostlina po řezu) rašení: první výhony se objevují na povrchu půdy
Hlavní růstová fáze 1 11 12 1 19
Vývoj listů 1. pár listů rozvinutý 2. pár listů rozvinutý (začátek ovíjení) vývoj listů pokračuje aţ do…. 9 a více párů listů rozvinuto
Hlavní růstová fáze 2 21 22 2 29
Tvorba bočních výhonů (pazochů) 1. pár bočních výhonů viditelný 2. pár bočních výhonů viditelný vývoj výhonů pokračuje aţ do…. 9 a více bočních výhonů viditelných (vyskytují se druhotné boční výhony)
Hlavní růstová fáze 3 31 32 3 38 39
Prodluţování výhonů výhony dosáhly 10 % výšky chmelové konstrukce výhony dosáhly 20 % výšky chmelové konstrukce prodluţování výhonů nepřetrţité období aţ do … rostliny dosáhly vrcholu chmelové konstrukce konec prodluţování výhonů
Hlavní růstová fáze 5 51 55
Tvorba květenství (paličkování) květní pupeny - viditelné rozšiřování květních pupenů (vývoj osýpky)
Hlavní růstová fáze 6 61 65 6 69
Kvetení začátek kvetení: asi 10 % květů otevřených plné kvetení: asi 50 % květů otevřených kvetení pokračuje aţ do … konec kvetení
Hlavní růstová fáze 7 71 75 79
Vývoj hlávek (hlávkování) začátek hlávkování: 10% hlávek vyvinuto hlávky zpola vyvinuty: všechny hlávky viditelné, měkké, blizny ještě přítomné hlávky zcela vyvinuté: téměř všechny hlávky dosáhly plné velikosti
Hlavní růstová fáze 8 81 8 85 87 89
Zrání hlávek začátek zrání: 10 % kompaktních hlávek zrání pokračuje …. pokročilá zralost: 50 % kompaktních hlávek 70 % kompaktních (uzavřených) hlávek plná zralost: hlávky zralé ke sklizni, uzavřené, lupulin zlatý, vůně potenciálně plně vyvinuta
Hlavní růstová fáze 9 92 97
Stárnutí, nástup období klidu přezrálost: hlávky ţluto-hnědě zabarvené, vůně zhoršená období klidu: listy a lodyhy odumřelé
17 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
5 SKLIZEŇ, VZORKY, ROZBORY
Příprava pokusu ke sklizni: Jmenovky se poloţí před parcely na zem pro snadnější identifikaci sklízených odrůd. Sklízí se 3 rostliny z kaţdé parcely a z kaţdého opakování. Tyto rostliny by měly být dorostlé do výšky chmelové konstrukce a vzrůstem by měly reprezentovat rostliny dané parcely. Termín sklizně: V plné zralosti. Způsob sklizně: Rostliny se odstřihnou a se jmenovkou se dají do ţoku. Ţoky jsou převezeny na stacionární česací stroj chmele, kde se rostliny očešou. Sklizené hlávky z kaţdé parcely se ihned váţí s přesností na 0,01 kg a odebere se vzorek o min. hmotnosti 0,5 kg do sáčku z textilního materiálu, označeného jmenovkou. Manipulace se sklizní: o Odebrané vzorky se neprodleně po sklizni pokusu suší po dobu 6–8 hod při teplotě 56 C v sušárně o (rozmezí teplot 52–58 C). Poté se kaţdý vzorek zabalí do speciálního modrého papíru (z důvodu zachování barvy hlávek) a označí jmenovkou uvnitř a vně. (Papír s označením 130 g satiniert, rozměry 100 x 0,75 cm, tloušťka 0,130 mm, výrobek firmy HOPUNION HALLERTAU, PRODUKT NATRON MISCH 4.) Vzorky: Metodika pro odběr dílčích vzorků a vytvoření souhrnného vzorku viz dokument ZUH/1. Druhy a velikosti vzorků: Souhrnný vzorek suchých hlávek vytvořený ze všech opakování o hmotnosti minimálně 0,5 kg se rozdělí na čtyři části: a) b) c) d)
0,125 kg vzorek na chemické rozbory, 0,125 kg vzorek na mechanické rozbory, 0,125 kg vzorek pro senzorické hodnocení, 0,125 kg rezerva - zůstává na pracovišti po dobu stanovenou Ústavem.
5.1
Sklizeň (datum)
Datum, kdy byla odrůda sklizena.
5.2
Výnos zelených hlávek (kg/rostlina)
Vypočítá se z výnosu kaţdého opakování podle vzorce: Vz = (H / Pv) / P kde:
Vz - výnos zelených hlávek na rostlinu (kg/rostlina) H - hmotnost zelených hlávek z vybraných rostlin (kg) Pv - počet vybraných rostlin (ks) P - počet rostlin v opakování (ks)
18 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
5.3
Výnos suchých hlávek (t/ha)
Vypočítá se z výnosu zelených hlávek na parcelu a sponu kaţdého opakování podle vzorce: Vh = (10 Vk ) / ( A x B) / 4,5 kde:
5.4
Vh - výnos suchých hlávek na hektar (t/ha) A - vzdálenost rostlin v řádku (m) B - šířka řádků (m) Vk - výnos zelených hlávek na rostlinu (kg/rostlina) 4,5 - koeficient přepočtu čerstvého chmele na suchý chmel Chemické rozbory suchých hlávek (%)
Provádí se metodou podle Wöllmera nebo metodou HPLC, která je v souladu s platnou normou. Stanoví se obsahy těchto kvalitativních parametrů v sušině: - veškeré pryskyřice (%) - měkké pryskyřice (%) - tvrdé pryskyřice (%) - alfa hořké kyseliny (%) - beta hořké kyseliny (%) - pivovarská hodnota (obsah alfa hořkých kyselin + 1/9 obsahu beta hořkých kyselin)
5.5
Mechanický rozbor suchých hlávek (body)
Ze vzorku pro mechanický rozbor se odeberou dva paralelní vzorky o 100 suchých hlávkách a stanoví se u nich parametry uvedené v bodech 5.5.1 aţ 5.5.5. Hodnoty paralelních stanovení se zprůměrují a pouţijí se pro výpočet dalších znaků.
5.5.1
Hmotnost 100 suchých hlávek (g)
Hlávky se po odstranění stopek zváţí s přesností na setiny gramu. stupeň hmotnost popis 9 > 24 g velmi vysoká hmotnost 7 24–20 g vysoká hmotnost 5 < 20–16 g střední hmotnost 3 < 16–10 g nízká hmotnost 1 < 10 g velmi nízká hmotnost
5.5.2
Hmotnost 100 vřetének (g)
Z hlávek získaných předchozím stanovením se odstraní pravé a krycí listeny. Zbylá vřeténka se zváţí s přesností na setiny gramu.
19 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
5.5.3
Průměrná délka vřeténka (mm)
Vřeténka získaná v předchozím stanovení se změří. Průměrná délka vřeténka se vypočte dle vzorce: Dv = Sd / 100 kde:
Dv - průměrná délka vřeténka (mm) Sd - suma délek 100 vřetének (mm)
5.5.4
Průměrný počet článečků (ks)
U vřetének získaných v předchozím stanovení se spočítají článečky. Průměrný počet článečků se vypočte dle vzorce: Pč = Sč / 100 kde:
5.5.5
Pč - průměrný počet článečků (ks) Sč - suma článečků 100 vřetének (ks) Pravidelnost lomu vřeténka (10–2)
Bodují se vřeténka získaná v předchozím stanovení. Silné, hrubé a nepravidelné vřeténko je znakem pro hrubý chmel, jemné a pravidelné vřeténko je znakem ušlechtilých chmelů. Vřeténka velmi pravidelně lomená hodnotíme počtem bodů 10 a vřeténka s výraznými nepravidelnostmi hodnotíme bodem 2. popis počet bodů velmi dobře vyrovnané 10 dobře vyrovnané 8 průměrně vyrovnané 6 méně vyrovnané 4 nevyrovnané 2
5.5.6
Procentické zastoupení vřetének (5–1)
Vypočítá se ze stanovení zjištěných v 5.5.1 a 5.5.2 podle vzorce: %v = (Hv x 100) / Hh kde:
%v - procentické zastoupení vřetének (body) Hv - hmotnost 100 vřetének (g) Hh - hmotnost 100 suchých hlávek (g)
vypočtená hodnota <8% 8–9 % > 9–10 % > 10–11 % > 11 %
popis velmi nízké zastoupení vřetének nízké zastoupení vřetének střední zastoupení vřetének vysoké zastoupení vřetének velmi vysoké zastoupení vřetének
20 / 23
počet bodů 5 4 3 2 1
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
5.5.7
Těţkost chmele (10–1)
Těţkost chmele je číslo vyjadřující, kolik by váţila hlávka s vřeténkem dlouhým 100 mm.Vypočítá se ze stanovení zjištěných v 5.5.1 a 5.5.3 podle vzorce: T = Hh / Dv kde:
T - těţkost chmele (body) Hh - hmotnost 100 suchých hlávek (g) Dv - průměrná délka vřeténka (mm)
vypočtená hodnota > 1,25 > 1,20–1,25 > 1,15–1,20 > 1,10–1,15 > 1,05–1,10 > 1,00–1,05 > 0,95–1,00 > 0,90–0,95 > 0,85–0,90 < 0,85
5.5.8
počet bodů 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1
Hustota zalomení vřeténka (5–1)
Hustota zalomení vřeténka udává, kolik článků (zalomení), připadá v průměru na 10 mm délky vřeténka. Vypočítá se ze stanovení zjištěných v 5.5.3 a 5.5.4 podle vzorce: Hz = (Pč x 10) / Dv kde:
Hz - hustota zalomení vřeténka (body) Pč - průměrný počet článečků (ks) Dv - průměrná délka vřeténka (mm)
vypočtená hodnota > 7,0 > 6,5–7,0 > 6,0–6,5 5,5–6,0 < 5,5
5.5.9
počet bodů 5 4 3 2 1
Mechanický rozbor hlávek - výpočet
Konečný výpočet mechanického rozboru se provede dle vzorce: M = %vb + Tb + Hzb + Plb kde:
M - mechanický rozbor hlávek v bodech (max. 30 bodů) %vb - procentické zastoupení vřetének v bodech (max. 5 bodů - viz 5.5.6) Tb - těţkost chmele v bodech (max. 10 bodů - viz 5.5.7) Hzb - hustota zalomení vřeténka v bodech (max. 5 bodů - viz.5.5.8) Plb - pravidelnost lomu vřeténka v bodech (max. 10 bodů - viz.5.5.5)
21 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
5.6
Senzorické hodnocení suchých hlávek (body)
Je prováděno pracovníky ÚKZÚZ (OTK, oddělení chmele a registru chmelnic v Ţatci) a Chmelařského institutu v Ţatci po chemickém a mechanickém rozboru v prosinci aţ lednu. Z kaţdé lokality se hodnotí jeden souhrnný vzorek od kaţdé odrůdy. K vyjádření jakostních stupňů jednotlivých vlastností se pouţívá bodová stupnice 1–5, kde 5 bodů je nejlepší hodnocení.
5.6.1
Barva hlávek (5–1)
Hodnotí se stupeň a intenzita zelené barvy a mnoţství skvrn, které porušují základní zeleň. stupeň popis 5 zlatozelená 4 tmavě zelená 3 světle zelená 2 zelenohnědá 1 hnědá
5.6.2 stupeň 5 4 3 2 1
5.6.3
Lesk hlávek (5–1) popis velmi lesklé plně lesklé lesklé matné velmi matné Vzrůst hlávek (5–1)
Měří se délka hlávek s přesností na 0,1 cm. stupeň popis 5 2,5 cm 4 > 2,5–3,5 cm 3 < 2,5–1,5 cm 2 > 3,5 cm 1 < 1,5 cm
5.6.4
Vyrovnanost hlávek (5–1)
Hodnotí se podíl hlávek stejně velikých, vyzrálých a dokonale uzavřených. stupeň popis 5 > 90 % 4 > 75–90 % 3 > 50–75 % 2 30–50 % 1 < 30 %
22 / 23
ZUH/9-2013 Chmel - 15.8.2013
5.6.5
Stavba hlávky (5–1)
Hodnotí se podíl hlávek s pravidelně uloţenými a střídavě se překrývajícími pravými a krycími listeny. stupeň popis 5 > 90 % 4 > 75–90 % 3 > 50–75 % 2 30–50 % 1 < 30 %
5.6.6 stupeň 5 4 3 2 1
5.6.7
Tvar hlávky (5–1) popis vejčitý dlouze vejčitý kulatý čtyřboký dlouze čtyřboký Mnoţství chmelové moučky - lupulinu (5–1)
Chmelová hlávka se roztrhne a vizuálně se provede současné hodnocení tří následujících znaků porovnáváním s typovými vzorky odrůd chmele. stupeň popis 5 velmi vysoké 4 vysoké 3 střední 2 nízké 1 velmi nízké
5.6.8 stupeň 5 4 3 2 1
5.6.9 stupeň 5 4 3 2 1
Barva chmelové moučky - lupulinu (5–1) popis světlá zlatoţlutá ţlutá tmavě ţlutá tmavě ţlutá hnědá hnědá Vůně hlávek (5–1) popis pravá, jemná chmelová jemně aromatická kořenitá chmelová nasládlá a česneková vůně pavůně s jinou nepříjemnou vůní
23 / 23
