VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA STAVEBNÍ
ÚSTAV GEODÉZIE
Prezentace na vybrané téma:
Měření posunů a přetvoření staveb Autor: Eliška Karlíková
Datum vytvoření: 20.2.2014 Předmět: HE18 Diplomový seminář
Úvod POSUN…objekt se přemisťuje jako celek PŘETVOŘENÍ…změna tvaru objektu (případně dochází ke kombinaci obou jevů)
působení vnějších vlivů na stavbu ◦ ◦ ◦ ◦ ◦
zatížení základové půdy dynamické provozní účinky kolísání hladiny spodní vody seismická činnost poddolování
Měření posunů a přetvoření staveb změny stavebních konstrukcí nejsou žádoucí a mohou porušit bezpečnou funkci staveb určování změn a jejich časového vývoje opak. měřením příčiny způsobující posuny stavebních objektů
◦ nerovnoměrné sedání základů ◦ vada materiálu ◦ špatně dimenzované parametry jednotlivých k-cí objektu
velikost vertikálních změn závisí na ◦ ◦ ◦ ◦
celkové hmotnosti daného objektu plošné velikosti konstrukce tvaru základové konstrukce na vlastnostech základové půdy
Velikost a rychlost sedání základů stavby závisí na druhy základové půdy.
Měření posunů a přetvoření
novostavby - předepisuje hlavní projektant
existující stavby - předepisuje stavební úřad
fáze výstavby, ve kterých se měří: ◦ při laboratorních zkouškách a testování vlastností konstrukčních prvků ◦ při zakládání stavebních objektů ◦ v průběhu výstavby stavebních objektů ◦ při předávání objektů do provozu (zatěžovací zkoušky) ◦ v průběhu provozu objektů (funkční a bezpečnostní zkoušky)
Hlavní zásady a požadavky na měření posunů upravuje ČSN 73 0405: Měření posunů stavebních objektů.
Etapy měření
intervaly voleny tak, aby byl zachycen průběh změn i okolností, které je způsobily v průběhu výstavby se měří minimálně v období nulového, čtvrtinového, polovičního, tříčtvrtečního a plného zatížení základové spáry po ukončení výstavby a uvedení objektu do provozu se posuny měří v intervalech dle druhu a charakteru objektu, dle geologických poměrů a dalších činitelů majících vliv na statiku objektu stavby mimořádného významu a stavby s bezpečnostním rizikem (např. přehradní hráz) se měří nepřetržitě v pravidelných intervalech (ročních, půlročních) nultá (výchozí) etapa se vykonává s dvojnásobným počtem měřených veličin oproti běžné etapě, nejlépe s vystřídáním různých podmínek prostředí
Přesnost měření posunů a přetvoření dána normou ČSN 73 0405 rozlišována novostavba a již existující objekt
mezní odchylka δ1 pro novostavbu: 𝛿1 ≤ , kde p je celkový očekávaný posun
2 15
∙𝑝 2 5
mezní odchylka δ2 pro existující stavbu: 𝛿2 ≤ ∙ 𝑝𝑘 , kde pk je kritický posun, při jeho dosažení by mohlo dojít k ohrožení funkce objektu
mezi jednotlivými etapami je také nutné ověřovat stabilitu vztažné soustavy svislé posuny - nejméně 3 vztažné body horizontální posuny - nejméně 6 vztažných bodů
Měření svislých posunů Geometrická nivelace Trigonometrické výškové měření Hydrostatická nivelace Fotogrammetrie
◦ jednosnímková metoda s časovou základnou ◦ pozemní stereofotogrammetrie s reálnou základnou
Měření vodorovných posunů
Metoda záměrné přímky Metoda polygonová Trigonometrická metoda Metoda GNSS: stat. metoda (1-3mm) ,RTK (10-15mm) Negeodetické metody ◦ ◦ ◦ ◦
el. libely a sklonoměry (přesnost 0,01-0,05mm/1m) číselníkové úchylkoměry, indikátorové hodinky (0,01mm) tenzometry-měření relativních přetvoření stavebních k-cí deformmetry, tyčová měřidla-pro měření malých délkových změn ◦ speciální kyvadla, optické provažovací přístroje-změna svislosti (náklonu), použití u přehrad ◦ laserová interferometrie-nejpřesnější metoda (cca 10-7m)
Interpretace a znázorňování výsledků interpretace a vyhodnocení se děje početně a graficky TZ obsahuje údaje o
◦ sledovaném objektu ◦ použitých metodách ◦ okolnostech měření ◦ počty a rozmístění vztažných a pozorovaných bodů vč. stabilizace bodů ◦ definice vztažného systému a specifikace připojovacích bodů ◦ časový sled jednotlivých etap měření ◦ dosažené výsledky
stanovení, zda nastal posun: Δx < mΔx . . . . . . . . . . . posun nenastal mΔx ≤ Δx ≤ 2 mΔx . . .posun mohl nastat, ale nebyl prokázán 2 mΔx < Δx . . . . . . . . . .posun nastal (s pravděpodobností 95%)
Použité zdroje
Švábenský,O.,Vitula, A., Bureš, J. Inženýrská Geodézie I modul 02 Geodézie ve stavebnictví,VUT Brno 2006
Švábenský,O.,Vitula, A., Bureš, J. Inženýrská Geodézie II modul 02 Praktické úlohy inženýrské geodézie,VUT Brno 2007
Švábenský,O.,Vitula, A., Bureš, J. Inženýrská Geodézie II modul 03 Geodézie ve stavebních oborech,VUT Brno 2007
DĚKUJI ZA POZORNOST!
