Měření pH nápojů a roztoků vzorová úloha (ZŠ)
Jméno ………………………………
Třída …………………………………..
Datum ……………………………..
1 Teoretický úvod Kyselý nebo zásaditý roztok? Proč je ocet považován za kyselý roztok? Ocet obsahuje nadbytek (oxoniových kationtů). Zatímco jiné látky obsahují nadbytek OH (hydroxidových aniontů), například hydroxid sodný (NaOH). Díky obsahu těchto iontů můžeme určovat míru kyselosti roztoků. V čisté vodě je poměr a OH- vyrovnaný. Obsah iontů ve vodě můžeme však ovlivnit rozpuštěním plynného chlorovodíku, kdy vzrůstá koncentrace kationtů a při rozpouštění plynného amoniaku vzrůstá koncentrace aniontů OH .
Podle toho, zda jsou koncentrace oxoniových a hydroxidových iontů v rovnováze, rozlišujeme roztoky neutrální, kyselé a zásadité. Roztoky, ve kterých je koncentrace kationtů stejná jako koncentrace aniontů OH-, se označují jako neutrální. Roztoky, ve kterých je koncentrace kationtů větší než 10-7 mol.dm-3, tzn., že mají , jsou kyselé a roztoky, v nichž je koncentrace těchto kationtů -7 -3 menší než 10 mol.dm , tzn., že mají , jsou naopak zásadité. Mezi nejznámější kyseliny patří kyselina chlorovodíková (HCl), kyselina sírová (H2SO4), kyselina octová (CH3COOH). Ne každá kyselina je stejně silná. Míru kyselosti můžeme určit z hodnoty pH, která je definována jako záporný dekadický logaritmus koncentrace oxoniových kationtů.
Pomocí stupnice pH můžeme vyjádřit kyselost a zásaditost libovolného roztoku. Projekt CZ.1.07/1.1.16/01.0030
Motivace žáků ZŠ a SŠ pro vzdělávání v technických oborech
Existují látky, které při různých hodnotách pH mění svoje zbarvení. Tyto látky se nazývají indikátory. V laboratoři se často používají papírky napuštěné směsí indikátorů – tzn. univerzální indikátorové papírky, které se pro každou hodnotu pH zbarví jinou barvou. K nejpoužívanějším indikátorům patří tyto látky: LAKMUS = se v kyselé oblasti barví do červena, v zásadité do modra. FENOLFTALEIN = je v kyselé oblasti bezbarvý, v zásadité se zbarvuje do fialova kolem pH=8-9 METHYLORANŽ = přechází z kyselé oranžové barvy na zásaditou žlutou. K dalším používaným indikátorům při acidobazickém stanovení patří methylčerveň, bromthymolová modř, methylová žluť či thymolftalein. K přesnějšímu zjištění hodnoty pH se používají speciální měřicí přístroje tzv. pH-metry neboli pH elektrody, či sondy. Tabulka 1: Tabulka pH běžných roztoků; zdroj: autor Kapalina
pH
Kyselina chlorovodíková
0
Žaludeční kyseliny
2
Ocet
3
Rajčatová šťáva
4
Destilovaná voda
7
Krev
7,5
Kyselina v bakteriích
<1
Kyselý déšť
<5,6
Sliny onkologických pacientů
4,5 – 5,7
Sliny zdravého člověka
6,5 – 7,4
Mořská voda
8
Čpavek (pro domácnost) Louh sodný pro domácí použití
Projekt CZ.1.07/1.1.16/01.0030
11,5 11
Motivace žáků ZŠ a SŠ pro vzdělávání v technických oborech
2 Zadání 1. Vytvořte hypotézu, který z určených nápojů bude nejkyselejší a který nejzásaditější. Seřaďte je podle vzrůstající kyselosti. 2. Určete pH určených nápojů pomocí pH metru v systému ISES. 3. Porovnejte teoretické a naměřené hodnoty pH nápojů a do závěru napište, jak se vaše hodnoty od teoretických lišily. 4. Jaký vliv má kyselost nápojů na zdraví našich zubů?
3 Postup práce 1. Měření pomocí pH metru: a) Nalejeme vzorek do nádoby, pH elektrodu opláchneme vodou a ponoříme do roztoku. Při každém měření necháme elektrodu v nápoji 1-2 minuty, dokud se hodnota nestabilizuje, aby nedocházelo k chybám měření vlivem zůstatku předchozích vzorků na elektrodě, výslednou kyselost zaznamenáme do tabulky (u všech vzorků). Před každým měřením čidlo opláchneme v čisté vodě. b) Po skončení měření čidlo opět opláchneme vodou a vložíme do kalibračního roztoku. c) Stejně postupujeme u všech vzorků nápojů.
Projekt CZ.1.07/1.1.16/01.0030
Motivace žáků ZŠ a SŠ pro vzdělávání v technických oborech
4 Záznam výsledků 1. Hypotéza před měřením - řazení podle vzrůstající kyselosti nejzásaditější – 1, nejkyselejší – 10) Tabulka 2: Hypotéza řazení kapalin podle pH; zdroj autor pořadí
vzorek
pořadí
vzorek
1.
mýdlo
6.
citronová šťáva
2.
mléko
7.
pivo
3.
káva
8.
pomerančový džus
4.
voda z vodovodu
9.
ocet
5.
dobrá voda
10.
coca-cola
2. Naměřené hodnoty Tabulka 3: Hypotéza řazení kapalin podle pH; zdroj autor
Projekt CZ.1.07/1.1.16/01.0030
Motivace žáků ZŠ a SŠ pro vzdělávání v technických oborech
Předpokládané pH
Hodnota pH indikátorový papírek
Hodnota pH elektroda
Citrónová šťáva
4,5
3,5
3,56
Coca-cola
2,5
2,7
2,61
4
3,7
3,84
4,2
4,6
4,5
Voda z vodovodu
7
7
7,02
Mléko
8
6,8
6,76
Mýdlo
9
9,5
10
Ocet
3
3
3,18
Dobrá voda
5
5,1
5,15
7,5
6
5,51
Vzorek
Pomerančový džus Pivo
Káva
5 Závěr V úloze jsme zjistili, že: hodnoty pH pomocí elektrody lze určit s větší přesností Nejkyselejší roztok je: ............ Coca-cola Nejzásaditější roztok je: ......... Mýdlo
Správně seřazené nápoje dle kyselosti (od nejzásaditějšího po nejkyselejší): 1. Mýdlo
5. Dobrá voda
9. Ocet
2. Voda z vodovodu
6. Pivo
10. Coca-cola
3. Mléko
7. Pomerančový džus
4. Káva
8. Citronová šťáva
6 Kontrolní otázky 1. Byla většina měřených nápojů spíše kyselá nebo zásaditá? Projekt CZ.1.07/1.1.16/01.0030
Motivace žáků ZŠ a SŠ pro vzdělávání v technických oborech
2. Jaký vliv má kyselost nápojů na zdraví našich zubů? 3. Co je to pH?
7 Použitá literatura KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 119 s. ISBN 80-720-0056-X. MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia: pro střední školy. 3., přeprac. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 240 s. ISBN 80-7182-055-51. BÍLEK, Martin. Chemické experimenty se systémem ISES. Hradec Králové, 1995
Projekt CZ.1.07/1.1.16/01.0030
Motivace žáků ZŠ a SŠ pro vzdělávání v technických oborech