Masmédia a manipulace:

Střední škola KNIH, o.p.s. Brno Bzenecká 23, 628 00 Brno

Masmédia a manipulace: Masmédia a jejich vliv na společnost i osobní životy lidí

Maturitní práce 2014/2015

Vytvořil: Jana Kvardová Vedoucí práce: Mgr. A. Magdalena Chumchalová

Prohlášení „Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracovala samostatně a že jsem v ní použila pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedla v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.“

Dne…………………… Jana Kvardová

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1

Teoretická část .................................................................................................................... 2 1.1

Masová média .............................................................................................................. 2

1.1.1

Pojetí..................................................................................................................... 2

1.1.2

Dělení masmédií ................................................................................................... 3

1.1.3

Jejich funkce ........................................................................................................ 3

1.2

Internet ......................................................................................................................... 4

1.2.1

Význam slova ....................................................................................................... 4

1.2.2

Historie, statistka .................................................................................................. 5

1.2.3

Internet u nás ........................................................................................................ 5

1.2.4

Statistika ............................................................................................................... 5

1.2.5

Internet a naše společnost ..................................................................................... 6

1.3

Internetová kriminalita ................................................................................................ 7

1.3.1

Internet, kriminalita a děti .................................................................................... 7

1.3.2

Kyberšikana .......................................................................................................... 7

1.3.3

Kybergrooming .................................................................................................... 8

1.3.4

Dětská pornografie ............................................................................................... 9

1.3.5

Riziko sociálních sítí .......................................................................................... 10

1.3.6

Dítě na internetu ................................................................................................. 12

1.4

Internetová prevence .................................................................................................. 12

1.4.1 2

Praktická část .................................................................................................................... 14 2.1

3

Doporučené stránky pro děti .............................................................................. 13

Vyhodnocení dotazníku ............................................................................................. 14

Závěr................................................................................................................................. 15

4

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................. 16 4.1

Literární zdroje .......................................................................................................... 16

4.2

Internetové zdroje ...................................................................................................... 16

4.3

Doporučené stránky ................................................................................................... 17

5

Příloha: dotazník .............................................................................................................. 18

6

Seznam použitých zkratek ................................................................................................ 20

Anotace Maturitní práce je zaměřena na masmédia a jejich vliv na společnost i osobní životy lidí, a to konkrétně na děti ve věku mladších dvanácti let. V teoretické části je vysvětlení pojmů: masmédia, Internet a veškerá rizika, která působí na naši společnost a malé děti. Obsahem praktické části jsou vyhodnocené informace dotazníku zaměřeného na vliv masmédií na děti. Práce je ukončena přílohami.

Sumary The maturita paper is focused on mass media and their impact on the society and people´s personal lives, particularly on children under twelve years of age. In the theoretical part there is an explanation of these terms: mass media, Internet and all the risks which influence our society and small children. The practical part contains evaluation of information gained from the questionnaire about the mass media impact on small children. The attachements are included at the end of the paper.

„2014 15 Maturitní práce“

Úvod V 21. století žijeme ve světě, kde nás masmédia obklopují ze všech stran, potkáváme se s nimi v pracovním i v osobním životě. Největší vliv působí na malé děti, které si ve světě masmédií neumí vytvořit svoji obranu, aby rozpoznaly, jestli je to pro ně pozitivní nebo negativní přínos informací do života. Práce se zaměřuje na děti ve věku dvanácti let, protože to je nejrizikovější skupina mladistvých. Věk dospívání sebou přináší vytváření hodnot a vzorů, proto je podstatné s kým a jakým způsobem mladiství tráví svůj volný čas. První kapitola se věnuje definici masových médií v obecné rovině, tedy jde o pojetí, dělení a jejich funkce. Samozřejmě je nutné se i zmínit o pojmu Internet, jeho historii a vlivu na naši společnost. Stěžejní část práce se dále zabývá tématem kriminality, která je páchaná na

internetu

zvláště

u

dětí,

jsou

zde

vysvětleny

jednotlivé

typy,

prevence

a doporučené stránky pro děti. Praktická část zahrnuje dotazník, jehož cílem bylo zjistit, jak moc oblast médií zasahuje do každodenního života dítěte.

1


1 Teoretická část 1.1 Masová média 1.1.1 Pojetí „Média (z lat. medium = prostředek, prostředí, to co zprostředkovává děj) nemá přesně vymezené a obecně akceptovatelné hranice. Používá se jak k označení přímých individuálních prostředků komunikace (řeč, mimika), tak k označení prostředků technických (počítačová síť, kabelová televize). Zároveň se ale vztahuje na jednotlivé organizace masové komunikace (redakce) i na sociální instituce (demokratický tisk).“1 Media lze definovat různými způsoby, dle mediální teorie je lze označit jako „prostředek komunikace, tedy to, co spojuje komunikátora a komunikanta.“2 Specifičtější pojem jsou masová média neboli masmédia (z anglického mass media). Jde o komunikační prostředky a instituce, jejichž cílem je velkokapacitně vyrábět sdělení veřejného charakteru a přenášet je individuálně neurčitému publiku. Jde o noviny, časopisy, knihy, televize, rádio, internet, film. V českém znění pojem masmédia označuje hromadné sdělovací prostředky, prostředky masové komunikace, prostředky masové informace. 3 Působí v oblasti veřejné sféry, výrazně ovlivňují veřejné mínění, a tudíž se jejich činnost reguluje právně a určité svobody mají garantované a omezené zákony nebo etickými kodexy. Dá se říct, že formálně nedisponují žádnou mocí, ale neformálně je jejich moc značná.4

URBAN, L., J. DUBSKÝ a K. MURDZA. Masová komunikace a veřejné mínění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 48. ISBN 978-80-247-3563-4. 1

Tamtéž s. 48. 3 Tamtéž s. 48. 4 Tamtéž s. 48. 2

2


1.1.2 Dělení masmédií Nejčastější dělení medií:5  chladná: přenášejí informace a fakta, jsou dobře uchovatelná, vyžadují participaci komunikantů; jde např. o telefon, televizi  horká: kombinují akustická a vizuální data, působí na smysly a emoce komunikantů, diváci mohou setrvávat v pasivitě; jedná se např. o film  klasická: (v anglosaské literatuře označovaná jako tištěná): jedná se o papír a tisk (knih tisk)  elektronická: rozhlas, televize, CDi/ DVDii, mobilní telefon, internet

1.1.3 Jejich funkce 6 lze je shrnout na:  pozitivní (eufunkce) X negativní (dysfunkce)  zjevné (manifestní) X skryté (latentní) - celkově samozřejmě mediální systém zastává řadu funkcí:  informační (poskytují, ukládají, uchovávají, přemisťují informace)  kontrolní, kritická či politická  sociální (zprostředkovávají kontakt s referenčními skupinami, vydělávají peníze a nabízí pracovní uplatnění)  vzdělávací  zábavnou (nabízí únik z reality a zapomnění) Ať chceme či ne média jsou součástí našich životů a dá se říct, že veřejný život cenzurují. Poskytují nám pohled, který je již přefiltrovaný. Ukazují nám to, co chtějí, aby se k nám dostalo, a často předkládají veřejnosti názory k rozpravě můžeme říct, že plní funkci 5 URBAN, L., J. DUBSKÝ a K. MURDZA. Masová komunikace a veřejné mínění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, s. 49. ISBN 978-80-247-3563-4. 6 Tamtéž s. 50 57.

3


diskusního fóra. Je nutné si uvědomit, že média jednak plní celou řadu funkcí, ale zároveň tím dosahují značné moci. Moc se projevuje tím, že mají vliv na masu lidí a jejich mínění, proto je nutné si uvědomovat, že každá zprostředkovaná informace může být nástrojem pravdy, ale i klamného obrazu.

1.2 Internet 1.2.1 Význam slova „Slovo internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť.“7 „Internet je celosvětová počítačová síť podobná klasické počítačové síti. Počítače jsou mezi sebou vzájemně propojeny a díky tomu spolu mohou komunikovat a sdílet informace. Internet je propojením již stávajících sítí, které mají určitou strukturu a rozdělení. Můžeme ho také definovat jako soustavu počítačů, které obsahují informace a sítě, které nám dovolují k těmto informacím přistupovat. Počítače v internetu pracují jako klienti a servery. Servery poskytují internetové služby, klienti pak tyto služby využívají. Službami Internetu je zasílání dat ke klientovi na jeho žádost.“8 Jedno slovo a jedno kliknutí, to je v dnešní době běžné a celosvětově používané. Knihu, kterou jsem dříve brala do ruky, když jsem si potřebovala najít překlad slova cizího původu, jsem už několik let nepoužila. Proč? Vynálezcem knihtisku je Johannes Gutenberg, princip baterie objevil Alessandro Volta, telegrafickou abecedu sestavil Samuel Finley Morse, elektrický proud vynalezl Thomas Alva Edison, za vynálezce počítače je považován Charles Babbage aj. Všichni se tak podíleli na modernizaci a globalizaci tehdejší společnosti, ve které pak mnohem později vznikl jako spojení nejen těchto poznatků Internet, který mění naše dnešní životy.

7 Wikipedie: otevřená encyklopedie: Internet. Http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet [online]. 2009, 2015-01.07 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet 8 Vhvspeed: poskytovatel internetu. Www.vhvspeed.cz: co je to internet [online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.vhvspeed.cz/co-je-to-internet

4


1.2.2 Historie, statistka9 Internet se zrodil počátkem 90. let. Především po druhé světové válce, kde se Spojené státy snažily vytvořit zvýšené úsilí v národní obraně. Podpora byla hlavně ve výrobě nových zbraní a nové technologii, aby mohli získat převahu nad Sovětským svazem. Experimentálním programem Advanced Research Project Agency (ARPA), který se nazýval i jako ARPANETiii a vznikl v roce 1969, se snažili propojit přenos důležitých informací bez potřeby lidských kontrol. „Časem byly do programu zahrnuty různé obchodní společnosti a také jednotlivci. V té době se program nazýval DARPA Internet a později se používalo označení Internet.“10 Podle statistiky InternetWorldStats, která je platná k 30. 6. 2013 je uváděný počet uživatelů internetu celosvětově: 2,4 miliardy. Rychlost šíření internetu je v dnešní době obrovská a počet uživatelů po celém světě stále přibývá. „Penetrace internetu v populaci odráží rozvinutost jednotlivých regionů. V Evropě, Austrálii a Severní Americe je na internetu již více než 60 % populace, ostatní regiony nepřekročí ani 40 % hranici. Nejhůře je na tom v penetraci internetu v populaci Afrika s 15,6 %.“11

1.2.3 Internet u nás První pokusy připojení k internetu byly v listopadu 1991. Slavnostní den, kdy ještě tehdejší Československá republika vstoupila do celosvětového internetu, je 13. 02. 1992 v Praze. Od roku 1995 se internet začal otevírat i pro komerční využití uživatelů.

1.2.4 Statistika Na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz), statistiky informační technologie, se můžeme podívat na aktuální statistiku, kolik lidí používá internet v domácnosti. V roce 2005 bylo k internetu připojeno 20% domácností, naproti tomu v roce 2013 už takřka 70%. Představuje to raketový nárůst, který je zapříčiněn, jak stále větším HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012, s. 17 20. ISBN 978-80-7387-545-9. 9

Tamtéž s. 17. Živě: rekordní rok na internetu v číslech. Www.zive.cz: články:rekordní rok na internetu v číslech [online]. 2013-03-12 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/rekordni-rok-na-internetu-v-cislech/sc-3-a167865/ 10 11

5


využitím internetu v chytrých mobilních zařízeních (mobilní telefony, tablety a nově i automobily), tak i cenovou dostupností u dodavatelů služby.12

1.2.5 Internet a naše společnost Mohu napsat, že internet je všude kolem nás. Je v naší společnosti, a aniž bychom měli tu možnost si udělat prostor na jakékoli srovnání a pozorování různých situací kolem internetu, jaký má na nás internet vliv a poté se rozhodnout, vybrat si, jestli chceme nebo nechceme žít ve světě internetu, tak žijeme s ním. Šíření internetu je v posledních letech tak rychlé, že jsme ani neměli šanci postřehnout, že svět na druhé straně, pro nás doposud nepropojený a nepoznaný, se stává, pomocí pár kliknutí, zcela přístupný. Je to dobře, nebo špatně? Je rok 2015 a každý z nás má minimálně jeden mobilní telefon, počítač, notebook, či tablet. Neomezený paušál a internet nejen v mobilu. Internet používáme skoro při každé denní aktivitě, ráno se podíváme on-line na počasí, dále během práce, školní výuky, sledujeme aktuální novinky, a jsme v neustálém on-line kontaktu s přáteli, rodinou, vedením v práci a veřejností. Rozvoj světového obchodu se pohnul pomocí využití internetu. Obchodníci mohou udržovat kontakt se zákazníky, a to i on-line po celém světě. Mohou tak i lépe přizpůsobit produkty dle potřeby zákazníka. Zároveň pomocí webových stránek mohou obchodníci nabízet aktuální nabídku služeb, zboží, informace o produktu či službě a užívání. Vzniká také nový vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Zaměstnanci nemusí být na daném pracovišti, jejich náplň práce může být na cestách, doma a jejich práce může být velice efektivní a prospěšná pro rozvoj společnosti.13

Český statistický úřad: informační technologie. Www.czso.cz: redakce: informační technologie [online]. 2012, 2012-03-16 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm 13 HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012, s. 21 25. ISBN 978-80-7387-545-9. 12

6


1.3 Internetová kriminalita14 1.3.1 Internet, kriminalita a děti Internet nám v mnoha ohledech usnadňuje život, nicméně také poskytuje velké pole pro kriminalitu především ve světě dospělých, ať už se jedná o nelegální stahování materiálů, vytváření falešných profilů nebo krádež identity. To všechno děti vnímají jako běžné, ale nedokážou rozlišit, zda jde o aktivitu trestnou nebo morálně nevhodnou, protože dnes usedají před monitory počítačů a tablety čím dál tím mladší děti. Internet není přímým viníkem kriminality,

ale

pouze zjednodušuje přístup k citlivým

informacím, komunikaci

s potenciálními oběti a rychlé šíření zneužitých materiálů. Dospělý člověk by měl mít jisté povědomí o tom, jak předcházet hrozbám a rizikům v kyberprostoru, avšak nezkušenost, naivita a důvěřivost dětí může být lehce zneužita, a to nejen dospělými. Kriminalitu páchanou na dětech mohou páchat i samy děti, jako například v případě kyberšikany nebo útoků na sociálních sítích. Kvůli nerozlišení nebo promítání virtuální reality do skutečného života dochází k ještě hlubším zásahům do dětské psychiky a zdraví. V návaznosti na předchozí fakta je třeba si definovat pojem dítě. Dítětem je jakákoliv osoba mladší osmnáct-ti let, proto pokud jde o sexuální zneužívání, nejedná se vždy o pedofilii. Ta je mnohem komplikovanějším pojmem. Pedofilní chování se vyznačuje orientací na děti v předpubertálním stádiu vývoje, tedy děti ve věkové hranici 5 až 12 let. Deviantovi přináší uspokojení fotografie, kde děti nejsou vyobrazeny v erotických pózách, nýbrž v každodenních situacích. Takové obrázky jsou často k vidění na sociálních sítích, v mateřských diskusních fórech nebo internetových bazarech.

1.3.2 Kyberšikana Šikana se vždy objevovala ve větších či menších skupinách, kde se vyskytovali silnější a slabší jedinci. V dnešní době má ale šikana ještě širší rozměr. Nejenže je oběť ponižována před vrstevníky v reálném čase určitým agresorem, ale video záznam nebo fotografie šikanování se dále šíří po sociálních sítích a do emailových schránek, čímž se šikana stává ještě krutějším násilným činem. Zveřejnění ponižujících záznamů vede ještě k většímu tlaku na dětskou psychiku. Nasnadě je otázka, co vede agresory ke kyberšikaně a větší brutálnosti? Možných odpovědí je mnoho, ale nejspíše jsou na vině jiná videa s kyberšikanou, brutální HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012, s. 21 25. ISBN 978-80-7387-545-9. 14

7


počítačové hry plné násilí, obdobné snímky v televizi, ale také internet, sociální sítě a pokročilé technologie v mobilních telefonech. Nancy Willardová rozlišuje několik druhů kyberšikany. Uveďme ty nejrozšířenější z nich: kyberstalking, tedy pronásledování po síti; obtěžování ve zprávách a emailech, očerňování oběti ve zprávách adresovaných jiným jedincům v okolí, online souboje v diskuzích nebo komentářích. Zcela novým druhem kyberšikany je takzvané spokojené fackování (v anglickém originálu happy slapping), při kterém si agresor náhodně vybere oběť a věnuje jí pohlavek, nebo zajde ještě dále. Celý útok na video záznamu je pak zveřejněn na internetu.15 Způsobů, jakými lze oběti napadnout v kyberprostoru, je mnoho. Nejčastěji se jedná o útoky na sociálních sítích, na blozích, v chatovacích místnostech, nebo zacílených do emailových schránek, pomocí SMSiv, MMSv nebo takzvaných IMvi, tedy rychlých zpráv z různých aplikací jako je například ICQvii, Skype nebo Viber. Willardová také uvádí tři typy motivace ke kyberšikaně. Kromě běžného tvrzení i o tradiční přímé šikaně: „Dělají to všichni”16, právě anonymita internetu dává prostor pro další tvrzení: „Nikdo mě nevidí”17 a „Nikoho nevidím”18. Avšak právě tvrzení „Nikdo mě nevidí”19 není vždy pravdivé. Počítačový inženýr snadno může zjistit IP adresu, z které se odesílá urážlivý materiál. „Nikoho nevidím”20 naznačuje neschopnost odlišit virtuální realitu od skutečnosti a hlavně absenci přímé zpětné reakce. Dítě si neuvědomuje, že ubližuje skutečnému člověku, protože nevidí, jak dotyčný jedinec zareagoval na jeho útok. Naivní a neinformované děti sdělují osobní data a citlivé informace, které mohou být záminkou k šikaně po síti, nebo verbování do různých skupin a gangů pod pohrůžkou vyzrazení.

1.3.3 Kybergrooming Kybergrooming je skryté sexuální obtěžování oběti, nejčastěji dívek ve věku mezi 13 a 17 lety. Pachatel si vyhledá zranitelnou oběť velmi snadno pomocí internetové diskuze, seznamky, chatu. Snaží se vyvolat falešnou důvěru, což prolomí veškeré zábrany soukromí dítěte, které je ochotné pachateli sdělit své osobní informace (adresu, telefonní číslo,

15 HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012, s. 38 39. ISBN 978-80-7387-545-9. 16 Tamtéž, s. 50. Tamtéž, s. 49. Tamtéž, s. 49. 19 Tamtéž, s. 49. 20 Tamtéž, s. 49. 17 18

8


fotografie, které mohou být i intimní). Během diskuze, ve které je zmíněno, proč se dítě trápí, je manipulant obezřetný, snaží se vyvolat jistotu a pocit, že s obětí soucítí, že ji nová blízká osoba chápe a má ji ráda. Dosažení osobního setkání je podmíněno nákupy různých dárků, či pozvání na různá místa (kino, cukrárna aj.). Stejně jako ostatní agresoři i kybergroomer nutí svou oběť udržet vše v tajnosti a pod pohrůžkou zostuzení se mu často daří. Cílem devianta je osobní schůzka, kde může oběť zneužít až fyzicky napadnout. Dospívající děti nepoznají, jaká opravdová tvář je ukryta na druhé straně sítě a proto jsou stále častěji vystaveny riziku kybergroomingu.

1.3.4 Dětská pornografie Pornografie jako taková je jedním z nejvyhledávanějších témat na internetu. Dětskou pornografii definujeme jako zobrazení dítěte do 18 let v sexuálně explicitní pozici. Dětská pornografie se šíří po internetové síti po celém světě. Mezinárodním problémem není pouze výroba materiálů, na kterých jsou děti zneužívány, ale i jejich distribuce, která se ohromně zrychlila díky globální dostupnosti internetu. Komunikace mezi uživateli a distributory, a zároveň zneuživateli a oběťmi, je mnohem snazší. Kdokoliv na světě může zkontaktovat jiného jedince pomocí sociální sítě, chatu nebo v diskusním fóru. Veškeré materiály jsou dostupné na webových stránkách v podobě stahovatelných souborů nebo dokonce online show, při kterých jsou děti skutečně zneužívány. Někteří tvrdí, že součástí šíření pornografie je i takzvaný sexting, tedy posílání zpráv se sexuálním obsahem. Neexistuje jasně definovaný typ zneuživatele, protože pocházejí z různého socioekonomického prostředí. Může být ale překvapující, že většinou se jedná o člověka z vyšší společenské vrstvy s nadprůměrným inteligenčním kvocientem a vysokoškolsky vzdělaného. Už méně překvapující je, že se v drtivé většině jedná o jedince mužského pohlaví. Zneuživatele můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: aktivní nebo pasivní. Aktivním zneuživatelem je jedinec, který přímo zneužívá oběti a zachycený materiál dál sdílí. Pasivním je zneuživatel, který má přístup k takovým materiálům a uchovává je ve svém počítači nebo emailové schránce. Oba typy jsou trestně postižitelné. Zcela novým fenoménem jsou materiály, které vyrábí samy děti, především za finanční odměnu. Finanční motivace je nejspíše nejrozšířenější. Jiní zneuživatelé hledají nové sexuální poznatky a zážitky, nebo čistě jen vlastní sebeuspokojení. Bylo prokázáno, že zneuživatel si předem vytipuje oběť. Může to být dítě z jeho okolí nebo dokonce příbuzný. 9


Odhalit takového zneuživatele není zcela jednoduché. Sami zneuživatele se sdružují do skupin, aby mohli sdílet nové a nové materiály, nicméně mezi sebe nepustí žádného jedince bez předchozí prověrky. Navíc, pokud oběť sama nenahlásí zneužívání, těžko se odhalují i zneuživatelé. Agresor ve většině případů vyhrožuje oběti násilím nebo vyzrazením, proto se oběti bojí o tom promluvit. Bojovat proti závadnému obsahu a materiálům zachycujícím zneužívání dětí můžeme prostřednictvím organizací, které se zaměřují na téma bezpečnosti internetu, jako je například mezinárodní organizace INHOPEviii provozující sítě horkých linek, nebo INSAFEix, sítě center bezpečnějšího internetu. V České republice poskytuje pomoc organizace Internetová horká linka, kterou provozuje nadace Naše dítě a Národní centrum bezpečnějšího internetu. Podle webové stránky Bezpečný internet (www.safeinternet.cz), fungující pod záštitou Národního centra bezpečnějšího internetu, se za rok 2013 rapidně zvýšil počet nahlášení materiálů, na kterých jsou zachyceny děti při zneužívání, až o 47%. Ty jsou pak běžně do tří dnů odstraněny a hlášení předána policii. Ze zprávy dále vyplynulo, že 81% obětí bylo ženského pohlaví a v 10% se jednalo teprve o nemluvňata.21 Není pochyb o tom, že takové zneužívání má fatální dopad na oběti, především proto, že zneuživatelem bývá člověk, kterému důvěřovaly a znaly ho už z dřívější doby. Samozřejmě že zneužívání doprovází fyzické, psychické i sociální následky. Pokud se jedná o opakovanou viktimizaci, tedy opakující se incidenty zneužívání, zneuživatel oběť vydírá vyzrazením jejich tajemství a ujišťuje ji o následcích a hanbě, které by si tím oběť způsobila. Oběť se tak stává spolupachatelem. Přestože je zneužívání jakkoliv dlouhé, oběť si nese trvalé následky, které v krajních případech mohou vést až k sebepoškozování, užíváním drog, prostituci nebo dokonce sebevraždě.

1.3.5 Riziko sociálních sítí Sociální sítě nám umožňují komunikovat s přáteli a příbuznými, kteří žijí třeba až na opačné polokouli. Můžeme si najít přátele po celém světě, kteří se zajímají o stejné záliby jako my. V našem okolí se může snadněji hledat zaměstnání nebo alespoň pracovní kontakty, které nás dovedou k novým pracovním příležitostem. Navíc si můžeme hledat vhodného partnera a nemusíme se omezovat pouze na příležitosti v nejbližším okolí. 21 Bezpečný internet: Sexuální zneužívání dětí online je na vzestupu, vyplývá ze zprávy INHOPE. Www.safeinternet.cz:článek [online]. 2014-04-22 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://safeinternet.cz/clanek.php?id=423

10


Nicméně sociální sítě nenabízí pouze samá pozitiva. Z drobných nevýhod se snadno můžou stát nebezpečná rizika a situace. Pokud bychom měli dostatečně nezabezpečený profil, nepřátelé i cizí lidé nám můžou nabourat soukromí a později zneužít tyto informace. Může dojít až k takzvanému kyberstalkingu, což je pronásledování oběti na internetu. Jde hlavně o rozesílání emailů, rychlých zpráv, přidávání komentářů a příspěvků na profil většinou s urážlivým nebo sexuálním obsahem. Fotografie a informace o jedinci na jeho profilu mohou být zdrojem pro pedofily nebo kybergroomery. Sociální síť bychom mohli charakterizovat jako sdružování lidí pod skutečnými jmény, kteří se sdružují, takzvaně se přátelí, s lidmi, které znají z reálného života. Ale mohou se také zkontaktovat s lidmi veřejně známými. V záplavě všech profilů můžeme vnímat jeden společný trend, a to touhu po originalitě a jedinečnosti. Také porovnávání ostatních profilů s tím vlastním posunuje hranice individualizace. Nejde, ale o socializaci jakou bychom mohli zažít v reálném životě. Pokud si někdo prohlédne profil jiného jedince na sociální síti, už předem si může zjistit, jaké jsou jeho zájmy, kdo jsou jeho přátelé a kam jedinec jezdí nebo chodí. Už si může předem naplánovat, o čem si budou povídat. Jenže ani takové poznání není přesné. Z profilu vyplývá pouze to, jak se jedinec sám prezentuje, jak vidí sám sebe. Není tedy možné ho hodnotit, aniž bychom viděli jeho reakce a chování ve skutečnosti. Mezi sociální sítě patří Facebook, Twitter, MySpace, Google+ a mnoho dalších. V České republice je to například Lidé.cz, Líbímseti.cz, Spolužáci.cz nebo XChat.cz, ale díky mezinárodním sítím uvedeným výše ustoupily ty české do pozadí. V Česku je nejrozšířenější sítí Facebook, a to i mezi dětmi. Ačkoli se do této sítě může zaregistrovat pouze osoba starší 13 let, dětem nečiní žádné obtíže zalhat o svém věku, aby se mohly také spřátelit se svými stejně starými nebo i mladšími kamarády ze školy, kroužků a hřišť. Hulanová uvádí, že až „7,5 milionu aktivních uživatelů lže o svém věku”.22 Pokud lze obejít otázku věku, kdokoliv si stejně snadno může zřídit profil se smyšlenou nebo ukradenou identitou, aby si mohl vyhledat příští oběť svého deviantního chování. Podobně mohou být ohroženi všichni uživatelé sociální sítě, ale děti nejvíce. Touha některý jedinců po popularitě mezi přáteli a narůstajícím počtu přátel může vést až k odhalení všech intimností, ztrátě sebeúcty, omezení skutečného sociálního života a nakonec až závislosti na kontaktu se sociální sítí. Nejde však jen o děti a jejich vlastní 22 HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012, s. 95. ISBN 978-80-7387-545-9.

11


profily, příspěvky a fotografie. I rodiče a jejich účty na sociálních sítích mohou ovlivnit životy svých dětí. Pomineme-li fakt, že rodiče ztrácí čas brouzdáním po stránkách jiných lidí a nevěnují svůj volný čas rozvíjení vztahů s dětmi, jejich příspěvky na sociálních sítích většinou vyobrazují právě jejich ratolesti, ať už ve více nebo méně intimních situacích. Postupným sdílením, komentováním a kladným ohodnocením se může fotografie stát úplně veřejnou, a tudíž snadno dostupnou pro zneuživatele nebo devianty.

1.3.6 Dítě na internetu Z předcházející kapitoly vyplývá, že děti jsou na internetu ohroženy útoky svých spolužáků i dospělých lidí s nečistými úmysly, přestože si myslíme, že v bezpečí jejich dětských pokojů se jim nemůže nic stát. Samozřejmě, že některé děti mají větší pravděpodobnost, že se stanou terčem internetového útoku. Jsou to zejména děti, které nezapadly do školních a mimoškolních kolektivů, všeobecně mají problémy ve škole nebo trhliny v rodinném životě. Zřejmě proto, že jim již ublížil někdo, koho znaly, snaží se najít někoho blízkého na internetu, třeba i z větší vzdálenosti. Právě anonymita je láká, ale je i největším nebezpečím.

1.4 Internetová prevence Je více než jasné, že používání internetu by mělo být rodinným tématem. Rodiče by mělo zajímat, jaké stránky jejich dítě navštěvuje a vyhledává, s kým si chatuje a co odesílá ze své IPx adresy. Právě neinformovanost některých rodičů je předním zádrhelem v takové rodinné komunikaci. Pokud je dítě zběhlejší a orientuje se lépe v kyberprostoru, jeho rodič by měl projevit zájem a nechat se od svého dítěte zasvětit do tajů internetu. A zjistit více o hrozbách, které mohou ovlivnit život právě jejich dítěte. Jiní rodiče spoléhají na to, že jejich dítě je natolik rozumné a rozpozná, že se jedná o návnadu zneuživatele, což je krátkozraké. Nejjednodušším řešením v obou případech je promluvit si s dětmi nejen o nástrahách zneuživatelů, ale i tabuizovaných tématech jako je dětská pornografie, takovým způsobem, aby tomu děti porozuměli. Dále by měli rodiče sledovat čas, který dítě tráví nejen na internetu, ale i hraním počítačových her. Vůbec nejlepším krokem je instalace takzvaného rodičovského zámku, který funguje podobně jako ten v televizorech a vyfiltruje stránky s nevhodným obsahem. Pro některé rodiče i děti může být překvapující, že zneuživatel může používat webkameru, aniž by byl zapnutý jejich počítač. Zneuživatel při komunikaci s dítětem nainstaluje do jeho počítače aplikaci, pomocí které bude snímat obrázky z kamery 12


na dálku. Pořízené snímky pak mohou sloužit pro erotické účely. Proto by rodiče měli zvážit, zda bude mít mladší dítě počítač ve svém pokoji. Měli bychom dětem nastavit jasná pravidla, která musí dodržovat v zájmu své bezpečnosti. Nejdůležitější zásadou je nesdělovat žádná hesla, detailní informace a osobní data, a to nejen v kyberprostoru, ale ani v osobním rozhovoru. Děti by měly být poučeny o možnosti falešných profilů a zneužívání cizí identity. Za žádných okolností nesmí rozesílat své fotky a ani takové fotky přijímat například z neznámých emailových adres a profilů na sociálních sítích. Úplně nepřípustné je domlouvat si schůzky bez vědomí rodičů s lidmi, které neznají nebo je znají jen povrchně.

1.4.1 Doporučené stránky pro děti Zneuživatelé v drtivé většině využívají oblíbených dětských postav, které jednoduše zadají do vyhledávače, k tomu, aby děti nalákali na své stránky, a pak zneužili jejich důvěru. Proto je třeba dbát na to, jaké stránky děti navštěvují. Stačí i jeden pouhý překlep ve webové adrese a dítě může být pomalu ale jistě v ohrožení. Nejlepším směrem je využívat webové stránky, které byly dítěti doporučeny prostřednictvím dětské televize, časopisu nebo osvědčeného informačního serveru. V příloze jsou uvedené stránky, které jsou ověřené a bezpečné pro rodiny s dětmi.

13


2 Praktická část 2.1 Vyhodnocení dotazníku Na dotazník, který se skládá z 10 otázek a je zcela anonymní, mi odpovědělo celkem 28 dětí. Jako sběrný kanál pro dotazník jsem si vybrala internetové stránky, jelikož je to příjemně dostupné a časově efektivní. U otázky č. 1 Pohlaví, mi odpovědělo 53,6% chlapců a 46,4% dívek. Věk dotázaných dětí byl zaznamenán hned v otázce č. 2 a nejčastěji to bylo 12 let. Většina dětí žije s oběma rodiči, což je velmi důležité pro výchovu mladistvých. Další otázka byla zaměřena, jak tráví svůj volný čas, v odpovědi bylo možné zaškrtnout plavání, jízdu na kole, malování, sledování televize a počítače nebo společenské hry, myšleno s rodinou či kamarády. Překvapivě největší počet odpovědí bylo u sledování televize a počítače. Kdyby odpověděl ještě vetší počet dotazovaných, uváděné procento 35,7% by rapidně vzrostlo. Další alarmující číslo vyšlo u otázky č. 5 zda si s dětmi hraje máma s tátou, a sice u 57,1% odpovědí bylo Ne. Pro zjištění, zda stráveným časem u TVxi/PCxii je ranní, odpolední nebo večerní hodina, se potvrdilo s otázkou č. 7 v 57,1%, že večerní sledování je nejoblíbenější. To je pro devianta velká šance, kdy může navázat s obětí kontakt. Ze všech možných variant, kde jsem uvedla doporučené bezpečné stránky pro děti, zvítězila jedna s 50% sledovaností (http://onlinehry.idnes.cz/). K odpovědi na otázku č. 10, jestli si mezi kamarády povídají o tom, co viděly na počítači a v televizi, odpovídaly v 50% Ano. Pomocí dotazníku jsem chtěla zjistit, jak moc masmédia ovlivňují malé děti. Za přínos zjištění považuji z otázky č. 5 a 7, kdy rodiče opravdu mohou ovlivnit to, aby se jejich potomek nestal obětí internetové kriminality. Společný volný čas je opravdu důležitý pro komunikaci v rodině. Zároveň jsou výsledky důkazem toho, jak se s nástupem internetu přesunuly venkovní – přirozené aktivity dětí do uzavřených prostor, kde je pro děti normální socializovat se s okolím prostřednictví počítače a nikoli osobního kontaktu. Stejně tak upadají sportovní aktivity mládeže, kde nejen, že naše populace tímto řízeně tloustne, ale má to také vliv i na jejich psychiku, celkové chování jedinců a degeneraci společnosti, pokud takto v dospělosti budou přistupovat i ke svým dětem. 14


3 Závěr Ve své práci jsem se snažila vysvětlit pojmy masmédia, Internet, internetovou kriminalitu a přiblížit čtenáři dané téma. Psát o manipulaci masmédií bylo pro mě, jako budoucí matku, velice poučné a důležité, abych se nesetkala s internetovou kriminalitou páchanou na mých dětech. Ne vždy, se mi případy, které jsou uvedené v knihách, četly příjemně. Říkám si, zda je dnešní doba slepá natolik, že nevidí jak je internet opravdu nebezpečný pro jejich potomky. Nebezpečným se může stát při veřejném sdílení fotek a osobních informací, manipulací, násilím. Pomocí dotazníku jsem dospěla k názoru, že dnešní děti přijdou do styku s počítačem v opravdu brzkém věku a u některých je bohužel pravda ta, že umí dřív klikat na myš a klávesnici, než psát perem na papír. Jak teprve budou vyrůstat malé děti v budoucnu? Jejich aktivita, vzdělání a samotný život bude ovládán pouze internetem a veškerou informační technikou? Doufám, že ne. Dospěla jsem k názoru, že čtení knih, kvalitní mimoškolní aktivity (sport, kultura) a zájem rodičů je důležité pro každého, hlavně pro malé děti.

15


4 Seznam použitých zdrojů 4.1 Literární zdroje HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-545-9.

KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. 6., přepracované a doplněné vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1998. ISBN 80-04-26710-6.

SUCHÝ, Adam. Mediální zlo - mýty a realita: souvislost mezi sledováním televize a agresivitou u dětí. 1. vyd. Praha: TRITON, 2007. ISBN 978-80-7254-926-9.

URBAN, L., J. DUBSKÝ a K. MURDZA. Masová komunikace a veřejné mínění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3563-4.

4.2 Internetové zdroje Bezpečný internet: Sexuální zneužívání dětí online je na vzestupu, vyplývá ze zprávy INHOPE. Www.safeinternet.cz:článek [online]. 2014-04-22 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://safeinternet.cz/clanek.php?id=423

Český statistický úřad: informační technologie. Www.czso.cz: redakce: informační technologie

[online].

2012,

2012-03-16

[cit.

2015-02-11].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm

Vhvspeed: poskytovatel internetu. Www.vhvspeed.cz: co je to internet [online]. 2014 [cit. 2015-02-10]. Dostupné z: http://www.vhvspeed.cz/co-je-to-internet 16


Wikipedie: otevřená encyklopedie: Internet. Http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet [online]. 2009, 2015-01.07 [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet Živě: rekordní rok na internetu v číslech. Www.zive.cz: články:rekordní rok na internetu v číslech

[online].

2013-03-12

[cit.

2015-02-11].

Dostupné

http://www.zive.cz/clanky/rekordni-rok-na-internetu-v-cislech/sc-3-a-167865/

4.3 Doporučené stránky http://alik.idnes.cz/ http://www.pohadkar.cz/ http://hrydnes.cz/ http://decko.ceskatelevize.cz/program http://onlinehry.idnes.cz/ http://www.detsky.net/ http://www.rozhlas.cz/webik/portal/ http://www.kamaradske-hry.cz/

17

z:


5 Příloha: dotazník Masmédia, vliv na malé děti 1. Napiš svůj věk.

2. Pohlaví *dívka *chlapec 3. Bydlíš s oběma rodiči? *ano, s mámou i tátou *jen s mámou *jen s tátou 4. Jaké jsou tvé koníčky, zájmy? *plavání *jízda na kole *malování *sledování televize a počítače *společenské hry 5. Hraje si s tebou máma a táta? *často *někdy *málokdy *nikdy 6. Díváš se rád/ráda na počítač a televizi? *ano *ne

18


7. Jsi často na počítači, u televize? *ano *ne 8. Kdy sleduješ televizi, počítač? *ráno *odpoledne *večer 9. Navštěvuješ tyto stránky na internetu? *http://decko.ceskatelevize.cz/program *http://onlinehry.idnes.cz/ *http://www.detsky.net/ *http://www.rozhlas.cz/webik/portal/ *http://www.kamaradske-hry.cz/ 10. Mluvíš mezi kamarády o tom, co jsi viděl/viděla na počítači a v televizi? *ano *ne

19


6 Seznam použitých zkratek i

Compact disc v překladu Kompaktní disk

ii

Digital video disc v překladu Digitální videodisk

iii

Advanced Research Projects Agency Network

iv

Short message service v překladu Systém krátkých zpráv

v

Multimedia messaging Service

vi

Instant messaging v překladu Internetová služba

vii

I Seek You

viii

International Association of Internert Hotline

ix

Evropská síť bezpečného internetu

x

Internet Protocol

xi

Televizor

xii

personal computer označení pro počítač

20

Masmédia a manipulace:

Recommend Documents