Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

MANUÁL

Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví

Praha, 2015

OBSAH Úvod ............................................................................................. 4 Část A – Stručné vysvětlení obsahu a struktury a způsoby interpretace a využití informačního produktu Profily odvětví................................................................................... 5 1. Vymezení odvětvové skupiny ............................................ 5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ................................. 6 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA .............................................................................. 6 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................. 6 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI .................................................................... 6 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE............................................................................... 7 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE ........................................... 7 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................. 8 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ................................................. 8 2.8. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ........................ 8 2.9. PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ ............ 9 2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ................................................. 9

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ....................................................................... 11 3.1. VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ............................................................................. 11 3.2. PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ .................................................. 11 3.3. VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ ................. 11 3.4. VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH............................... 12 3.5. ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ .................... 12

1

3.6. VÝVOJ DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU .................................................................................................... 12

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ................ 13 4.1. SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ......................................................... 13 4.2. POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO .............................................................. 14 4.3. VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ................................................................................... 14 4.4. ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY . 15 4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ ....................................................................................................................... 15 4.6. PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ........................................................................... 15 4.7. POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ ..... 16

5. Shrnutí................................................................................. 16

Část B – Profily odvětví – metodologie a data pro použité indikátory ............................................................................ 17 1. Vymezení odvětvové skupiny .......................................... 17 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ............................... 17 2.1. PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ............................................................................ 17 2.2. PRODUKTIVITA PRÁCE ............................................................................................ 17 2.3. PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI .................................................................. 18 2.4. PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE............................................................................. 18 2.5. TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE ......................................... 18 2.6. TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ ............................................................................ 19 2.7. KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ............................................... 19

2

2.8. VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ...................... 24 2.9. PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ .......... 24 2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ............................................... 25

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ....................................................................... 27 3.1 VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ............................................................................. 27 3.2 PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ .................................................. 28 3.3 VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ ................. 28 3.4 VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH............................... 31 3.5 ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ .................... 31 3.6 VÝVOJ DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU .................................................................................................... 31

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví ................ 31 4.1. SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ......................................................... 31 4.2. POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO .............................................................. 32 4.3. VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ................................................................................... 32 4.4. ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY . 32 4.5. ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ ....................................................................................................................... 32 4.6. PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ........................................................................... 33 4.7. POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ ..... 34

3

Úvod Manuál profilů odvětví je sestaven do dvou hlavních částí. První hlavní část (Část A – Stručné vysvětlení obsahu a struktury a způsoby interpretace a využití informačního produktu Profily odvětví) obsahuje přehledné představení odvětvového profilu, včetně způsobu práce s ním a způsobem, jakým lze interpretovat a využít obsažené informace vůči cílovým skupinám. Druhá hlavní část (Část B – Profily odvětví – metodologie a data pro použité indikátory) pak na jedné straně vysvětluje používané kvalitativní a kvantitativní indikátory a na straně druhé definuje použité datové zdroje. Manuály je zpracován tak, že umožňuje cílovým skupinám v plné míře aplikovat poznatky obsažené v profilech jednotlivých odvětví v praxi. Z hlediska členění tematických oblastí kopíruje tento manuál strukturu odvětvových profilů.

4

Část A – Stručné vysvětlení obsahu a struktury a způsoby interpretace a využití informačního produktu Profily odvětví Odvětvový profil se skládá z pěti hlavních částí. V první části je vymezena samotná odvětvová skupina a na druhé úrovni číselníku CZ-NACE je uveden výčet a stručný popis jednotlivých oddílů, z nichž se odvětvová skupina skládá. Druhá část „Ekonomika a zaměstnanost“ vymezuje základní ekonomické charakteristiky odvětvové skupiny, jako jsou produkce a přidaná hodnota a produktivita práce. Uvádí také, jaká je propojenost s ostatními odvětvími a jaké jsou přeshraniční toky produkce. V samostatné části je analyzována oblast technologické úrovně, výzkumu a vývoje a inovací. Analýza ekonomických charakteristik ústí do základní typologie odvětví. V další části je charakterizováno legislativní prostředí odvětvové skupiny, klíčové faktory vývoje a její perspektivy. Je analyzován vývoj zaměstnanosti do současné doby a uvedeno očekávání do roku 2020. Charakterizována je také podnikatelská základna odvětví a uvedeni největší zaměstnavatelé. Na závěr této části je analyzována regionální koncentrace a exkluzivita odvětví. Třetí část se zabývá profesní strukturou, kvalifikačními požadavky a kvalifikací pracovní síly v odvětví. Analyzován je vývoj a struktura povolání a profesní koncentrace a exkluzivita odvětví. Uveden je vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání a rovněž vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných odvětvové skupiny. Samostatná část se zabývá odvětvovou mobilitou, je tedy analyzováno, z kterých odvětvových skupin zaměstnaní přicházejí a do kterých odcházejí. Analyzován je vývoj demografické struktury a také struktura zaměstnaných v odvětví podle věku a pohlaví. Kapitola dále ukazuje na změnu vzdělání zaměstnaných podle věku. Čtvrtá část přináší kvalifikační profil pracovních míst v odvětví. Na úvod této části je srovnána skutečná a požadovaná úroveň vzdělání na pracovních místech odvětví. Analyzovány jsou požadavky kladené na pracovní místo a využití dovedností v práci na základě vybraných charakteristik pracovních míst. Na druhé straně pak stojí skutečná úroveň dovedností osob, které jsou zaměstnané na pracovních místech v odvětví. Dále je úroveň náročnosti a význam vybraných kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání daného odvětví. Pracovní místa rovněž jsou rovněž charakterizována faktory pracovní orientace a hodnot. V závěru této části jsou pak uvedeny požadavky na kvalifikaci v nejčastějších povoláních odvětví. Závěrečnou částí je shrnutí, které obsahuje nejdůležitější charakteristiky odvětvové skupiny. Následující text detailně charakterizuje jednotlivé podkapitoly z profilu odvětví. Číslování následujících kapitol a podkapitol je shodné s kapitolami a podkapitolami v jednotlivých sektorových profilech.

1. Vymezení odvětvové skupiny Tato kapitola obsahuje vymezení odvětvové skupiny podle klasifikace CZ-NACE. Cílem je přesně ukázat, jaké ekonomické činnosti jsou součástí odvětví a jaké naopak ne. Odvětvové skupiny jsou vymezeny na první nebo druhé úrovni klasifikace CZ-NACE, tzn. na úrovni sekcí nebo oddílů. Obsahuje-li sekce více oddílů zahrnutých do odvětví, jsou tyto oddíly podrobněji popsány a vyjádřen jejich význam (podílem na odvětvové skupině) z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu (podle hrubé přidané hodnoty). V případě, že sekce obsahuje pouze jeden oddíl, jsou obdobným způsobem popsány další nižší úrovně – úroveň 3 klasifikace – skupiny. Kapitola napomáhá uživatelům odvětvových profilů jasně vymezit, které oblasti ekonomiky jsou v daném profilu popsány.

5

2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví Kapitola obsahuje výsledky analýzy ekonomických činností, které mají vliv na zaměstnanost v odvětví a samotné trendy zaměstnanosti v odvětví. Ukazuje, jak dané odvětví důležité pro českou ekonomiku a porovná ho i se zahraničím.

2.1. Produkce a přidaná hodnota Podkapitola ukazuje, jak se vyvíjel celkový ekonomický výkon odvětví (produkce, hrubé přidané hodnoty) a poskytuje srovnání s odvětvími vybraných zemí EU a odvětví v EU jako celku. Srovnání se neprovádí napříč různými odvětvími v ČR, protože ekonomické aktivity v odvětvích jsou odlišné ze své podstaty a takové srovnání by nevypovídalo o výkonu odvětví. Země pro srovnání byly vybrány na základě geografické blízkosti (předpokládá se užší propojení ekonomik) a podobného ekonomického vývoje a vyspělosti. Vybrány byly tyto země: Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko. Používají se zde 3 indikátory: - Vývoj produkce odvětví v ČR (v absolutních jednotkách – CZK) - Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (srovnání s ČR v EUR) - Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země (srovnání s ČR) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Všechny indikátory jsou zpracovány za roky 2005, 2008, 2011 a 2013 ve formě sloupcového grafu. U vývoje v čase se používá přepočet do stálých cen (roku 2005) z důvodu odstranění cenových vlivů na daný indikátor. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období.

2.2.

Produktivita práce

Podkapitola ukazuje rovněž srovnání ekonomického výkonu, ale vztaženého k jednotce zaměstnanosti v odvětví. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu a matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Srovnání je prováděno rovněž s vybranými zeměmi (viz výše) a v čase. Používají se zde 2 indikátory: - Produktivita práce odvětví vybraných zemí (srovnání s ČR v EUR) - Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (stálé ceny v EUR) Oba indikátory jsou prezentovány sloupcovými grafy.

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Tato podkapitola ukazuje, jak je dané odvětví propojeno s ostatními v rámci ekonomiky ČR. Každé odvětví má dodavatelská odvětví, která poskytují vstupy do výrobního procesu a odběratelská odvětví, která, kromě konečných spotřebitelů – vlády, domácností a spotřeby v zahraničí (vývozu), zajišťují odbyt produkce (tzv. mezispotřeba odvětví). V podkapitole je analyzována celá síť vazeb od vstupů do odvětví (vlastního i ostatních), přes zdroje produkčního procesu (vstupy z odvětví, hrubá přidaná hodnota a dovoz), užití produkce odvětví (mezispotřeba odvětví, spotřeba domácností, vlády a neziskového sektoru, tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob a vývoz odvětví). Tato síť umožňuje lépe pochopit, co má vliv na ekonomický výkon odvětví, a tedy i na zaměstnanost v odvětví.

6

Například je patrné, že některá odvětví s vysokým podílem exportu budou mít zaměstnanost odvozenou ve větší míře od zahraniční poptávky po produkci (Textilní, oděvní a kožedělný průmysl). Odvětví závislá na domácí poptávce se zase mohou odvíjet více od spotřebitelů v domácnostech (Potravinářský a tabákový průmysl), vlády (Vzdělávání) nebo ostatních odvětví (Těžební průmysl). Používají se zde 2 indikátory: - Vstupy do odvětví a zdroje odvětví - Užití odvětví a mezispotřeba Prezentace indikátorů je formou tabulek.

2.4. Přeshraniční toky produkce Tato podkapitola ukazuje, kam směřuje produkce daného odvětví, pokud překročí hranice ČR. Produkci tvoří zboží a služby. U řady odvětví ze své podstaty produkce přes hranice nesměřuje (např. Vzdělávání). Navíc v případě služeb jsou statistiky nedokonalé (nehmotná podstata služeb) odvozované od transakcí mezi devizovými rezidenty a cizozemci, kdy přes hranice nesměřuje služba, ale její uživatel (např. nákup zboží v příhraničním obchodě nebo kadeřnické služby cizincům). Podkapitola má ukázat, v jakých zemích je poptávka po produkci odvětví nebo z jakých zemích se dováží produkce, která pak konkuruje výrobcům na domácím trhu. Podkapitola rovněž ukazuje srovnání konkurenceschopnosti v exportu s evropskými zeměmi, které jsou ve většině případů klíčovými obchodními partnery ČR. Používá se zde 5 indikátorů: - Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví Srovnán je zde podíl hlavních světových trhů, které jsou vymezeny takto: EU 28, Ostatní Evropa (všechny ostatní země geografické Evropy), Ruská federace, NIZ JV Asie (Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny), Čína, Japonsko, Indie, Ostatní Asie (všechny ostatní země geografické Asie), USA a Kanada, Latinská Amerika (všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko), Afrika a Ostatní země. - 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (podíl a absolutní hodnota v CZK) - Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013) Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu ukazuje, jak si ČR stojí v porovnání s ostatními evropskými zeměmi (EU27 a Norsko). Závěr o konkurenceschopnosti ČR se dá aplikovat na situaci na zahraničních trzích (exportní trhy, kde se produkce ČR střetává s produkcí dané země) i na trhu domácím (dovozci produkce konkurují domácím producentům). Indikátor je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. -

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví, což je srovnání je podílu hlavních světových trhů (viz výše). - 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (podíl a absolutní hodnota v CZK)

S výjimkou mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu (sloupcový graf) jsou všechny indikátory prezentovány tabulkami za rok 2014.

2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Tato podkapitola srovnává technologickou úroveň, úroveň výzkumu a vývoje a inovací s evropskými zeměmi, se kterými se produkce odvětví z ČR ve většině případů střetává na domácím a na zahraničních trzích.

7

Používají se zde 2 indikátory: -

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji; tento indikátor je složený z těchto dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví.

-

Mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání; tento indikátor je složený z podílu vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podílu inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrné délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhody v inovacích odvětví a odvětvové strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných.

Indikátory jsou prezentovány sloupcovými grafy s pořadím jednotlivých zemí za roky 2010-2013.

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Tato podkapitola na základě výše analyzovaných indikátorů vytváří zjednodušenou typologii odvětví pro srovnání s ostatními odvětvími v ČR. Odvětví jsou srovnávána z 5 hledisek kategorizovanými indikátory. Převládající povaha produkce – je odvozena od popisu v kapitole 1. Každý oddíl podle CZ-NACE produkuje určitý typ produkce zde uspořádaný do 3 kategorií – komerční zboží, komerční služby a veřejné služby. Podle toho, jaký typ produkce převažuje na hrubé přidané hodnotě, je určena převládající povaha produkce odvětví. V některých případech to může poukázat na zajímavou skutečnost. Například ve Stavebnictví, které produkuje jak zboží (budovy, stavby, nemovitosti), tak různé řemeslné a jiné služby dnes převládají služby. Velikost odvětví v rámci ČR – je odvozena od podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě ČR. Výsledek je prezentován ve 3 kategoriích – malá (méně než 3 %), středně velká a velká (více než 10 %). Výkonnost odvětví – je odvozena od výše produktivity práce. Výsledek je prezentován ve 3 kategoriích – nízká (méně než 33. percentil), středně vysoká a vysoká (více 66. percentil). Otevřenost odvětví – je odvozena od podílu vývozu na produkci odvětví. Výsledek je prezentován ve třech kategoriích – není/velmi nízká (méně než 5 %), nízká a vysoká (více 15 %). Mezinárodní konkurenceschopnost – je odvozena od indikátorů mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví v exportu, mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji a mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Výsledek je prezentován ve 3 kategoriích – podprůměrná, průměrná (hodnoty v rozsahu +/- 3 % průměrné hodnoty za všechny srovnávané země) a nadprůměrná.

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví Tato podkapitola popisuje na základě dostupných informačních zdrojů faktory, které ovlivňují vývoj odvětví, zároveň perspektivy odvětví a provádí shrnující analýzu silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb odvětví. Z analýz vyplývají důsledky pro změny kvalifikačních potřeb v dané odvětvové skupině. Vybírány jsou ty faktory, které jsou relevantní pro dané odvětví (legislativní, technologické, globálně ekonomické faktory, státní podpora apod.), proto mají jednotlivé oddíly této podkapitoly do jisté míry různou strukturu. Informační zdroje jsou pro každé odvětví rozličné. Jejich seznam pro všechna odvětví je uveden v části B tohoto manuálu.

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Tato podkapitola ukazuje trendy v zaměstnanosti v odvětví včetně výhledu do roku 2020, provádí srovnání významu odvětví z hlediska zaměstnanosti mezi zeměmi EU a ukazuje, do jaké míry odvětví přispívá k nerovnováhám na trhu práce.

8

Používají se zde 3 indikátory: -

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví v ČR; ten zachycuje trendy v letech 2000-2014 a projekci zaměstnanosti v roce 2020 podle CEDEFOP (Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy).

-

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi (srovnání ČR s ostatními zeměmi EU); tj. srovnání s jednotlivými zeměmi EU i EU 28 jako celkem v letech 2000 a 2014.

-

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví; ukazuje průměrné hodnoty pro všechna odvětví v ČR za roky 2008-2014. Ukazuje, jak se uplatňují pracovníci, kteří opustili odvětví na pracovním trhu oproti pracovníkům z jiných odvětví.

Všechny indikátory jsou prezentovány sloupcovými/pruhovými grafy. Podrobně se celou projekcí trhu práce podle odvětví zabývá samostatná studie Vývoj odvětví. Projekce pracovních míst a zaměstnanosti v ČR do roku 2025 podle odvětví, která je také výstupem projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP).

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé Tato podkapitola analyzuje zaměstnavatelskou sféru v odvětví. Používají se zde 4 indikátory: -

Vlastnická struktura firem v odvětví (kde jsou informace k dispozici); jde o popis vlastnické struktury z dostupných zdrojů. Popis nemá u všech odvětví jednotnou strukturu.

-

Nejvýznamnější zaměstnavatelé; Popis 4 největších zaměstnavatelů v odvětví podle počtu zaměstnanců. Popis obsahuje vždy název, logo, sídlo, provozovny v krajích, hlavní výrobky/služby a statistiku zaměstnanosti a výkonů v letech 2005, 2010 a 2014.

-

Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating (kde jsou informace k dispozici); Obsahuje podíly firem/zaměstnavatelů v jednotlivých ratingových kategoriích AAA až D (viz kategorizace v části B). Indikátor je prezentován za rok 2014 pro dané odvětví a ČR celkem ve sloupcovém grafu. - Další ukazatele stability odvětví (kde jsou informace k dispozici) Dalším ukazatelem stability odvětví je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Výsledky jsou prezentovány jako podíly (v promile) firem v konkurzu podle krajů ČR v letech 2009 a 2014.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví V této podkapitole je analyzováno, v jakých krajích ČR jsou nejčastěji zaměstnány osoby, pracující v daném odvětví. Používají se zde indikátory regionální koncentrace a exkluzivity. Indikátor koncentrace ukazuje míru rozptýlenosti pracovníků v rámci jednotlivých krajů ČR. Pokud jsou osoby z daného odvětví zaměstnány jen v málo krajích, má odvětví vyšší regionální koncentraci a naopak. Například nejvyšší regionální koncentraci má odvětví Vydavatelské a mediální činnosti, a to především díky tomu, že 68 % z osob z tohoto odvětví je zaměstnáno v Praze. Druhou nejvyšší regionální koncentraci má Těžební průmysl. Z něj je 44 % osob zaměstnáno v Moravskoslezském kraji. Naopak nejnižší index regionální koncentrace vykazují Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. V žádném z krajů ČR nepracuje více než 11 % osob z těchto odvětví. V této podkapitole je nejprve v grafu ukázáno rozdělení všech zaměstnaných z daného odvětví do jednotlivých krajů ČR.

9

V další části této podkapitoly je znázorněn indikátor krajské koncentrace v mapě, ve které mají jednotlivé kraje ČR různou barvu podle velikosti indikátoru od světle červené (pro nejnižší hodnoty) po tmavě zelenou (pro nejvyšší hodnoty). Zelenými odstíny jsou v mapě zabarveny kraje, ve kterých je podíl na zaměstnanosti daného odvětví vyšší, než je podíl kraje na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky. Červené odstíny mají kraje, kde je tomu naopak. Tento ukazatel regionální koncentrace tedy nezohledňuje pouze prosté rozdělení zaměstnaných z daného odvětví do jednotlivých krajů, ale zohledňuje i velikost kraje (z pohledu počtu zaměstnaných). Kdyby tomu tak nebylo, byla by barevná struktura map zřejmě velmi podobná pro většinu odvětví. Velké kraje (z pohledu počtu zaměstnaných), jako jsou Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský kraj a především pak Hlavní město Praha by byly velmi často zabarveny zeleně, zatímco malé kraje, jako Liberecký či Karlovarský červeně. Bylo by to dáno tím, že jestliže je v Praze celkově zaměstnáno 4-5 krát více osob než v těchto dvou nejmenších (z pohledu počtu zaměstnaných osob) krajích, asi i v drtivé většině odvětví by jich bylo mnohem více zaměstnáno v Praze než v uvedených dvou krajích. Pouze ve třech odvětvích Zpracovatelského průmyslu (Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků a Výroba kovů a kovodělných výrobků) a v Zemědělství, lesnictví a rybolovu a také v Těžebním průmyslu je více zaměstnaných osob v obou uvedených krajích než v Praze. Indikátor regionální exkluzivity ukazuje rozmístění zaměstnaných daného odvětví z hlediska podílu na zaměstnaných v jednotlivých krajích. Regionální exkluzivita nám poskytuje informaci o tom, která odvětví jsou v rámci krajů nejvíce zastoupená. S vyšší regionální exkluzivitou se zvyšuje i podíl zastoupení odvětví v rámci vybraného kraje a naopak. Jestliže tedy určité odvětví dosahuje vyšší míry regionální exkluzivity, znamená to, že je v rámci daného kraje zastoupeno výrazně více než ostatní a tedy že lidé z daného odvětví tvoří ve vybraném kraji velkou část ze všech zaměstnaných. Stejně jako indikátor koncentrace, také indikátor exkluzivity je v profilu odvětví prezentován ve dvou různých podobách – jednak v tabulce a pak také v mapě, kde jsou jednotlivé kraje zabarveny různým odstínem béžové barvy podle velikosti indikátoru. Tabulka ukazuje podíl daného odvětví na celkové zaměstnanosti ve všech krajích ČR i ve srovnání s průměrem ČR. Kraje jsou seřazeny sestupně od kraje s nejvyšším podílem na zaměstnanosti po kraj s nejnižším podílem na zaměstnanosti. Mapa pak znázorňuje tyto podíly graficky. Platí, že čím světlejší barva, tím menší podíl má dané odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji ve srovnání s ostatními odvětvími. Obecně lze říct, že indikátor exkluzivity tím jak je konstruovaný, vychází obecně vyšší pro větší (z pohledu počtu zaměstnaných) odvětví, než pro ty malé. Indikátory koncentrace a exkluzivita popsané v této podkapitole lze využít hned ve dvou směrech. Jednak dávají představu o tom, ve kterých oblastech trhu práce nacházejí osoby z daného odvětví uplatnění. V případě potřeby nových zaměstnaných osob do odvětví tak mohou personalisté určit, v kterých regionech by tyto osoby mohly být nalezeny. Zároveň druhá oblast, která je z těchto ukazatelů vyvoditelná, je naopak otázka rizika ztráty pracovního místa. Odvětví, která mají nižší regionální koncentraci, jsou zaměstnány ve větším množství krajů. V praxi to znamená, že pokud postihne krize nějaký kraj, dá se u těchto osob předpokládat, že najdou snáze uplatnění v jiném kraji ČR, než v tom kterém byly dosud zaměstnány. Naopak osoby, které patří do odvětví s vysokou regionální koncentrací, mohou mít při krizi značné problémy s uplatněním v jiném odvětví, neboť jejich pracovní místa jsou úzce svázána jen s několika málo regiony ČR. Pomocí indikátoru exkluzivity se dá také predikovat, která odvětví mohou mít v případě problémů některého z krajů problémy s uplatnitelností na trhu práce. Zde platí podobně jako u koncentrace – odvětví s vysokou mírou regionální exkluzivity tvoří velkou část zaměstnanosti nějakého kraje a v případě krize v daném regionu budou právě tyto osoby nejvíce ohroženy. Poslední část této podkapitoly analyzuje regionální mobilitu zaměstnaných osob v daném odvětví. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %).

10

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Tato podkapitola ukazuje, jaká je struktura povolání v odvětví v ČR a jak se vyvíjí v čase. Dále se tato struktura srovnává se zeměmi EU 28 jako celkem. Používají se zde 2 indikátory: -

Struktura povolání v odvětví v ČR a Evropské unii; tento indikátor ukazuje podíl skupin povolání na zaměstnanosti v odvětví v ČR a EU 28, a to v roce 2014. Indikátor je prezentován sloupcovým grafem s podíly skupin povolání vyjádřených v % na jedno desetinné místo.

-

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj; tento indikátor ukazuje 5 vybraných skupin povolání podle podrobnější čtyřmístné klasifikace CZ-ISCO. Indikátor obsahuje počet zaměstnaných osob v dané profesi v roce 2014, podíl této profese na zaměstnanosti v odvětví v letech 2011-2014 a vývoj od roku 2011 do roku 2014 v kategorizované podobě. Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Indikátor je prezentován tabulkou.

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví V této podkapitole je analyzováno, v jakých profesích jsou nejčastěji zaměstnány osoby, pracující v daném odvětví. Používají se zde indikátory profesní koncentrace a exkluzivity. Popis smyslu analýzy a možnost interpretace indikátoru pro cílové skupiny analogický tomu, jako je popis obdobných indikátorů v kapitole 2.10. Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Profesní exkluzivita vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita).

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání Tato podkapitola ukazuje, jaká je vzdělanostní struktura (z pohledu stupně i oboru vzdělání) osob zaměstnaných v daném odvětví. Zároveň analyzuje, jak se tato struktura se vyvíjí v čase. Srovnání je provedeno se vzdělanostní strukturou za celou ČR. Podle délky vzdělávání je provedeno také srovnání v rámci zemí EU. Používají se zde 3 indikátory: -

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví a v celé ekonomice; tento indikátor ukazuje podíl zaměstnaných podle sedmi stupňů nejvyššího dosaženého vzdělání osob v odvětví a v ČR, a to v roce 2010 a 2014. Indikátor je prezentován sloupcovým grafem s podíly profesních skupin vyjádřených v % na jedno desetinné místo

-

Srovnání průměrné délky vzdělání pracovníků v odvětví a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích EU; tento indikátor porovnává průměrnou délku vzdělávání osob v daném odvětví s průměrnou délkou vzdělávání všech zaměstnaných v dané zemi. Výsledek nižší než 100 % znamená, že průměrná délka vzdělávání osob zaměstnaných v daném odvětví je nižší než

11

průměrná délka všech zaměstnaných v dané zemi, indikátor přesahující 100 % má opačný význam. Průměrná délka vzdělávání je vypočtena jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků pro jednotlivé stupně vzdělání. Výsledek je prezentován sloupcovým grafem, ukazujícím pořadí jednotlivých zemí EU 28 v roce 2013. Pro lepší názornost je úroveň 100 % na grafu zvýrazněna červeně. -

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání; tento indikátor ukazuje strukturu zaměstnaných osob v daném odvětví podle oboru jejich vzdělání (kategorizace viz část B) v odvětví v ČR v roce 2014 pro nejvýznamnější vzdělanostní stupně (dle daného odvětví).

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných V této podkapitole je analyzováno, jaké vzdělání mají nejčastěji zaměstnané osoby, pracující v daném odvětví. Používají se zde indikátory vzdělanostní koncentrace a exkluzivity. Popis smyslu analýzy a obsahu indikátorů je analogický, jako je popis obdobných indikátorů v kapitole 2.10. Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti stupně a oboru vzdělání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání.

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví V této podkapitole se analyzuje, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v jiném odvětví mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo ji opustí. Poměr těch osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, vůči nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. Rovněž jsou hodnoceny příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Indikátor flexibility je tedy vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Ukazuje, jak jsou osoby z daného odvětví ohroženy nezaměstnaností v případě krize v odvětví – zda mají vysokou či nízkou šanci se uplatit v jiném odvětví trhu práce. Na druhou stranu tento indikátor rovněž ukazuje, jak je odvětví otevřeno či naopak uzavřeno pro osoby, z ostatních odvětví a také pro absolventy. Na závěr podkapitoly je uvedeno společné schéma, které ve všech sledovaných kategoriích ukazuje jak podíly příchodů, tak odchodů z jednotlivých odvětvových skupin.

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku V podkapitole se analyzují tři indikátory: první je průměrný věk a jeho změna v jednotlivých odvětvových skupinách, druhý je pak změna v úrovni vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších zaměstnaných a třetím je obdobné srovnání podle oborů vzdělání.

12

Prvním indikátorem je tedy průměrný věk a jeho změna v jednotlivých odvětvových skupinách a jejich vzájemné srovnání. Pro srovnání bylo stanoveno pět kategorií, do nichž byly jednotlivé odvětvové skupiny zařazeny: první je ta, kde se průměrný věk nezvýšil, ve druhé je stárnutí v průměru za odvětvovou skupinu nižší než činí průměr celé ČR, ve třetí je stárnutí obdobné jako je průměr ČR, čtvrtá obsahuje odvětvové skupiny, kde je stárnutí vyšší než je průměr ČR, a v páté kategorii jsou odvětvové skupiny, kde je stárnutí zaměstnaných výrazně vyšší než činí průměr ČR. Druhým indikátorem je změna v úrovni vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších zaměstnaných. V sedmi skupinách zaměstnaných podle úrovně vzdělání jsou v každém odvětví srovnány rozdíly ve vzdělání mezi čerstvými absolventy škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a naopak osob starších 55 let. Třetí indikátor pak sleduje změny v oborových strukturách nejmladších a nejstarších zaměstnaných, přičemž tyto skupiny jsou definovány stejně jako pro srovnání podle úrovně vzdělání (viz minulý odstavec). Druhý a třetí indikátor ukazují, lidé s jakým vzděláním (stupeň a obor) z odvětví v následujících letech odejdou do důchodu a naopak jak vzdělání lidé do odvětví přicházejí. Umožňuje to tedy indikovat případný nesoulad a změnu se vzdělanostní struktuře zaměstnaných v odvětví.

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví Čtvrtá kapitola se zabývá požadavky pracovních míst. Pomocí několika indikátorů popisuje, jaké nároky by měla splňovat osoba, která dané pracovní místo obsadí. Kvalifikační profil pracovních míst tak v odvětvových skupinách vyjadřujeme pomocí následujících indikátorů: - skutečná a požadovaná úroveň vzdělání pracovníků - požadavky kladené na pracovní místo - dovednosti využité na pracovním místě - úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání - charakteristiky pracovní orientace pracovních míst - charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Tato část srovnává strukturu skutečného a nejvhodnějšího vzdělání na pracovních místech. Rozlišujeme přitom šest skupin úrovně vzdělání:      

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné Terciární – bakalářské Terciární – magisterské/doktorské.

Doplnění tohoto srovnání pak představuje porovnání průměrné délky vzdělání, a to skutečné délky vzdělání pracovníků dané odvětvové skupiny s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější. V případě průměrné délky vzdělání je rovněž uvedeno srovnání s průměrnou hodnotou za EU. Srovnání struktury skutečného a nejvhodnějšího vzdělání tak na jedné straně ukazuje, jaké je vzdělání osob na pracovních místech odvětví, a na druhé straně jaké jsou rozdíly ve skutečné úrovní dosaženého vzdělání osob na pracovních místech odvětví oproti úrovni, která by byla na daných místech nejvhodnější.

13

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo V této části jsou srovnávány požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC. Jedná se o tyto čtyři charakteristiky:  Míra ovlivňování ostatních – ukazuje, jak často pracovník v rámci pracovních činností ovlivňuje ostatní pracovníky, klienty, zákazníky a podobně, a to např. v podobě instruktáže, výuky nebo školení lidí; dále jde o uskutečňování projevů nebo prezentací, prodávání výrobků nebo služeb, poskytování poradenství, plánování činnosti ostatních lidí, přesvědčování nebo ovlivňování ostatních, vyjednávání.  Míra plánování – ukazuje, jak často pracovník v rámci pracovní činnosti plánuje vlastní aktivity nebo aktivity ostatních lidí.  Míra nezávislosti – ukazuje, jak často je člověku umožněno ve své práci jednat nezávisle například v podobě volby nebo změny pořadí pracovních úkolů, rychlosti práce, nebo pracovní doby; volby, jakým způsobem dělat svou práci.  Schopnosti dalšího učení – vyjadřuje míru, s jakou je pracovník připraven učit se novým věcem. Tato schopnost například ukazuje, zda se člověk snaží najít v běžném životě využití pro nové myšlenky, zda se rád učí novým věcem, zda se snaží najít souvislosti mezi novými poznatky a tím, co již zná, zda rád přichází na kloub složitým věcem, zda jej baví přemýšlet o tom, jak spolu souvisejí různé myšlenky a zda se snaží získat další informace, v případě kdy něčemu nerozumí. Jednotlivé odvětvové skupiny jsou srovnány s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Informace o úrovni jednotlivých charakteristik tak vypovídá o tom, které ze sledovaných charakteristik jsou na pracovních místech daného odvětví nejvyužívanější, dále o tom, jaká je úroveň vůči celkovému průměru u jednotlivých charakteristik za všechna odvětví a pak také o úrovni našich pracovních míst oproti průměru EU.

4.3. Využití dovedností v práci Tato část posuzuje kvalifikační náročnost pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik náplně práce a podle toho, jak často je třeba určité dovednosti využívat. Je tedy srovnána četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Sledované charakteristiky:  Četnost čtení ukazuje, jak často pracovník v rámci pracovní činnosti čte dokumenty (například směrnice, pokyny, dopisy, poznámky, e-maily, články, knihy, příručky, účtenky, faktury, diagramy, mapy).  Četnost psaní poskytuje informaci o tom, jak často pracovník vytváří psané dokumenty (například píše dopisy, poznámky, e-maily, články, zprávy, nebo vyplňuje formuláře).  Četnost počítání ukazuje, jak často pracovník v rámci své pracovní činnosti provádí různé numerické úkony (například kalkulaci cen, nákladů nebo rozpočtu; používá zlomky, desetinná čísla nebo procenta; používá kalkulačku; připravuje grafy nebo tabulky; používá algebru nebo vzorce; používá pokročilou matematiku nebo statistiku jako je například trigonometrie nebo regresní analýza).  Používání informačních technologií ukazuje, jak často člověk ve své práci používá informační technologie (například e-mail, internet, tabulkové procesory, textové procesory, programovací jazyky; provádí online transakce; účastní se on-line diskuzí jako jsou konference nebo chaty). Srovnání úrovně jednotlivých dovedností tak ukazuje, které z nich jsou na pracovních místech daného odvětví nejvyužívanější, jaká je úroveň vůči celkovému průměru u jednotlivých charakteristik za všechna odvětví a pak také jaká je úroveň dovedností u našich pracovních míst oproti průměru EU.

14

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy V této části jsou využity výsledky měření dovedností v projektu PIAAC pro aproximaci skutečných požadavků na vykonávání pracovních míst prostřednictvím skutečné úrovně dovedností na pracovních místech dané odvětvové skupiny. Je tak charakterizována míra využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. Srovnána je úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Informace tak ukazuje srovnání úrovně u jednotlivých dovedností s celkovým průměrem hodnot za všechna odvětví a vzhledem k tomu, že hodnoty pochází ze skutečného měření dovedností osob na konkrétních pracovních místech, srovnání vyjadřuje úroveň kompetencí pracovníků odvětví v porovnání s celkovou úrovní kompetencí. Čtenářská dovednost je schopnost porozumět psaným textům, hodnotit je, používat je a zabývat se jimi s cílem účastnit se života společnosti, dosahovat svých cílů a rozvíjet své vědomosti a potenciál. Numerická dovednost je schopnost získávat, používat, interpretovat a sdělovat matematické informace a představy s cílem zapojovat se do rozmanitých matematických situací života a zvládat jejich nároky. Schopnost řešit problémy je schopnost řešit pracovní, osobní i občanské problémy stanovením vhodných cílů a plánů a získáváním a používáním informací za pomoci počítačů a počítačových sítí.

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Srovnávána je úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vytvořené skupiny vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O*NET (US Occupational Information Network). Kompetence zahrnují schopnosti osobnostní, sociální a metodologické, znalosti následující skupiny: Vzdělání a výchova, Humanitní obory a umění, Společenské obory, obchod a právo, Přírodovědní obory, matematika a informatika, Technické obory, výroba a stavebnictví, Zdravotnictví a sociální péče, Služby, Podnikání, administrativa a řízení. Poslední součástí jsou následující dovednosti: Kognitivní dovednosti, Praktické dovednosti, Komunikace v mateřském jazyce, Komunikace v cizím jazyce, Numerické dovednosti a základy STEM (tj. Science, Technology, Engineering, Math, tedy souhrnně přírodovědné a technické obory), Schopnost se dále učit. Hodnoty u jednotlivých skupin tak ukazují, které kompetence, znalosti a dovednosti jsou v povoláních daného odvětví (a tedy i v odvětví jako celku) důležité, a zároveň je možné porovnat jejich úroveň důležitosti oproti celkovému průměru za všechna odvětví. Dále je možné porovnat u jednotlivých skupin kompetencí, znalostí a dovedností úroveň, jaká je u nich úroveň náročnosti ve srovnání s úrovní důležitosti. Každý z indikátorů uvedených v grafu představuje průměrnou hodnotu složenou z celé škály podrobnějších aspektů daných kompetencí, znalostí nebo dovedností. Například indikátor „Důležitost osobnostních schopností“ zahrnuje aspekty jako „Přizpůsobivost, Pracovitost, Zájem o ostatní, Spolupráci, Spolehlivost, Generování nápadů, Nezávislost, Iniciativu, Zavádění inovací, Zásadovost, Vůdcovství, Monitorování, Originalitu, Vytrvalost, Schopnost rozpoznat problém, Sebeovládání, Odolnost vůči stresu a Kreativní myšlení“

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Tato část srovnává charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků. Projevují se tak i určité charakteristické osobnostní rysy na pracovních místech daného odvětví, což odráží do značné míry složení povolání, které jsou v dané odvětvové skupině dominantní. Sledované charakteristiky vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O*Net. V případě pracovních hodnot se jedná o následující skupiny:

15

     

Pracovní podmínky Úspěch Nezávislost Uznání Vztahy Podpora

U pracovní orientace jsou srovnávány tyto skupiny:  Kreativita  Konvenčnost  Podnikavost  Investigativnost  Realističnost  Sociálnost Jak v případě dimenzí pracovních hodnot, tak dimenzí pracovní orientace je srovnáván průměr za danou odvětvovou skupinu s průměrem za všechna odvětví. Srovnání úrovně jednotlivých charakteristických rysů tedy ukazuje, které z nich jsou na pracovních místech daného odvětví nejvýznamnější a jaká je jejich úroveň vůči celkovému průměru u jednotlivých charakteristik za všechna odvětví.

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Tato část porovnává kvalifikační požadavky v ČR a EU měřené úrovni požadovaného vzdělání na pracovních místech v pěti nejčastějších povoláních dané odvětvové skupiny. Srovnání je provedeno na čtyřech úrovních vzdělání:  Středoškolské bez maturitní zkoušky a nižší  Středoškolské s maturitní zkouškou  Terciární bakalářské a vyšší odborné  Terciární magisterské a doktorské Odchylky ve struktuře ukazují na odlišné kvalifikační požadavky měřené úrovní dosaženého vzdělání v dané odvětvové skupině. Pět nejčastějších skupin povolání je vybráno podle nejčastějších povolání v České republice v daném odvětví. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak odchylky v seřazení podle podílu daného povolání v odvětví nejsou obvykle velké.

5. Shrnutí V poslední kapitole je provedeno shrnutí hlavních závěrů z celého odvětvového profilu.

16

Část B – Profily odvětví – metodologie a data pro použité indikátory Tato část textu se zabývá popisem náplní jednotlivých kapitol z více technického pohledu. Definuje především datové zdroje použité pro výpočty, použité roky a ukazuje i některé výpočetní vzorce.

1. Vymezení odvětvové skupiny Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu pro výpočet podílu odvětví na zaměstnanosti a data z Národních účtů ČSÚ pro výpočet podílu odvětví na hrubé přidané hodnotě. Roky: údaje za rok 2014. Výpočet a jednotky: podíl vyjádřený v procentech na jedno desetinné místo.

2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví 2.1. Produkce a přidaná hodnota Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z National Accounts Eurostatu z důvodu srovnatelnosti údajů pro země EU. Roky: Všechny indikátory jsou zpracovány za roky 2005, 2008, 2011 a 2013. Výpočet a jednotky: - Vývoj produkce odvětví v ČR (v absolutních jednotkách – mld. CZK, využit je údaj přepočtený do stálých cen roku 2005) - Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (srovnání vybraných zemí EU s ČR v mld. EUR) - Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země (srovnání podílu v procentech vybraných zemí EU s ČR) EU jako celek ve srovnání vystupuje jako skupina zemí, za kterou jsou dostupné údaje pro dané odvětví: - EU20 – současná EU 28 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska. - EU21 – současná EU 28 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Lotyšska a Švédska. - EU25 – současná EU 28 bez Chorvatska, Spojeného království a Portugalska.

2.2. Produktivita práce Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z National Accounts Eurostatu a z Labour Force Survey Eurostatu z důvodu srovnatelnosti údajů pro země EU.

17

Roky: Produktivita práce odvětví vybraných zemí (srovnání s ČR v EUR/osobu). Srovnání je pro rok 2013. Hodnoty pro Německo jsou ovšem u některých odvětví k dispozici jen za rok 2011, což je uvedeno vždy v poznámce. Srovnání je v běžných cenách, které představují ceny platné ve sledovaném období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Vývoj produktivity práce v ČR je za roky 2008-2014. Výpočet a jednotky: - Produktivita práce odvětví vybraných zemí je podílem hodnot hrubé přidané hodnoty na zaměstnanosti pro dané odvětví v dané zemi (běžné ceny v EUR/osobu). - Vývoj produktivity práce odvětví v ČR je ve stálých cenách roku 2005 v EUR/osobu.

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z databáze ročních národních účtů, tabulek dodávek a užití ČSÚ. Roky: údaje za rok 2010. Novější nejsou v této struktuře k dispozici. Výpočet a jednotky: podíly jednotlivých kategorií na celém odvětví v procentech na jedno desetinné místo, zdrojové tabulky jsou v mil. CZK.

2.4. Přeshraniční toky produkce Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z databáze zahraničního obchodu ČSÚ, u indikátorů konkurenceschopnosti databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics). Roky: údaje ČSÚ za rok 2014, COMTRADE za roky 2010-2013. Výpočet a jednotky: - podíly jednotlivých kategorií na celém odvětví v procentech na jedno desetinné místo u Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví, Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví - 10 nejvyšších podílů na celém odvětví v procentech na jedno desetinné místo a absolutní hodnota v mil. CZK u 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví a 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví - podíl v procentech u Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu. Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší.

2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z databáze Eurostatu, STAN database OECD, databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics) a data od Cambridge Econometrics. Roky: údaje za roky 2010-2013.

18

Výpočet a jednotky: -

podíl v procentech u Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji; Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji je složený z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší.

-

podíl v procentech u Mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání; Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší.

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z National Accounts Eurostatu, databáze ročních národních účtů ČSÚ, STAN database OECD, databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics) a data od Cambridge Econometrics. Roky: údaje za roky 2010-2014. Výpočet a jednotky: Výpočty jsou provedeny výše uvedeným způsobem a výsledky následně kategorizovány. - Převládající povaha produkce – do 3 kategorií – komerční zboží, komerční služby a veřejné služby, podle toho, jaký typ produkce převažuje na hrubé přidané hodnotě v odvětví. - Velikost odvětví v rámci ČR – do 3 kategorií – malá (méně než 3 %), středně velká a velká (více než 10 %) podle podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě ČR. - Výkonnost odvětví – do 3 kategorií – nízká (méně než 33% percentil), středně vysoká a vysoká (více 66% percentil) podle výše produktivity práce. - Otevřenost odvětví – do 3 kategorií – není/velmi nízká (méně než 5 %), nízká a vysoká (více 15 %) podle podílu vývozu na produkci odvětví. - Mezinárodní konkurenceschopnost – do 3 kategorií – podprůměrná, průměrná (hodnoty v rozsahu +/- 3 % průměrné hodnoty za všechny srovnávané země) a nadprůměrná podle indikátoru celkové mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví.

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví U každého odvětví je uvedeno několik hlavních zdrojů. V případě některých odvětvových skupin je počet větší než u jiných, je to obvykle z důvodu větší vnitřní rozmanitosti odvětvové skupiny. V této etapě zpracování byla v těchto případech velice rozmanitých skupin obvykle vybrána hlavní pododvětví podle počtu zaměstnaných.

19

Odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov - Studie odvětví Zemědělství, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-zemedelstvi-c-23_35.html - Prognóza vývoje ve vybraných odvětvích a změny struktury zaměstnanosti do roku 2033, Zemědělství. Zpracovatel Národní vzdělávací fond, o.p.s., 2015. Zadavatel Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Dostupné na http://spsds.monitorovani.eu/index.php?r=category/content&id=26 po vyžádání hesla.

Odvětví Těžební průmysl - Prognóza vývoje ve vybraných odvětvích a změny struktury zaměstnanosti do roku 2033, Těžební průmysl. Zpracovatel Národní vzdělávací fond, o.p.s., 2015. Zadavatel Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Dostupné na http://spsds.monitorovani.eu/index.php?r=category/content&id=26 po vyžádání hesla. - Internetové stránky Státní báňské správy České republiky http://www.cbusbs.cz/

Odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody - Studie odvětví Energetika, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. http://eshop.bisnode.cz/analytickestudie-odvetvi-energetika-c-23_25.html - Sektorová studie – Energetika, NVF, 2007. http://www.budoucnostprofesi.cz/sektorovestudie/energetika.html

Odvětví Potravinářský a tabákový průmysl - Studie odvětví Potravinářský průmysl, Bisnode Česká republika, a.s., říjen 2013 http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-potravinarsky-prumysl-c-23_37.html - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015 http://www.mpo.cz/dokument161359.html

Odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl - Ing. Josef Novák a kolektiv: Strategie TOP ČR do roku 2025. http://www.atok.cz/folders/dokumenty/Strategie_TOP_CR_do_roku_2025.pdf - ATOK: Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let, http://www.atok.cz/folders/projekty/bipartitni_dialog/verejne/STUDIE_BIDITEMA_STRATEGIE.pdf - Ing. Jiří Kohoutek a kolektiv: Bipartitní dialog o důchodové reformě v textilní, oděvním a kožedělném průmyslu. Vydal ATOK, 2014. - Česká technologická platforma pro textil: Implementační akční plán http://www.ctpt.cz/index.php?adr=332&docid=1165 - Statistická ročenka českého textilního, oděvního a kožedělného průmyslu za rok 2011, 2012, 2013, 2014 - Statistická ročenka českého TOP, http://www.atok.cz/default.asp?id=165&idf=1&path=/

Odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl - Studie odvětví Dřevozpracující průmysl, Bisnode Česká republika, a.s., červen 2014 http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-drevozpracujici-prumysl-c-23_24.html - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

20

Odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl - Studie odvětví Dřevozpracující průmysl, Bisnode Česká republika, a.s., červen 2014 http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-chemicky-prumysl-c-23_47.html - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

Odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků - Studie odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

Odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků - Studie odvětví Kovozpracující průmysl, Bisnode Česká republika, a.s., leden 2014 http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-kovozpracujici-prumysl-c-23_45.html - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

Odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů - Studie odvětví Výroba pryžových a plastových výrobků, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. - Studie odvětví Automobilový průmysl, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. - Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) http://www.unmz.cz/urad/unmz - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2014 - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015 - Sektorová studie – Elektrotechnický průmysl, NVF, 2007. http://www.budoucnostprofesi.cz/sektorove-studie/eltech.html

Odvětví Výroba strojů a zařízení - Studie odvětví Strojírenství, Bisnode Česká republika, a.s., květen 2014. http://eshop.bisnode.cz/analyticka-studie-odvetvi-strojirenstvi-p-151.html - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

Odvětví Výroba dopravních prostředků - Studie odvětví Automobilový průmysl, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-automobilovy-prumysl-c-23_46.html - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

Odvětví Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený - Panorama Zpracovatelského průmyslu 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu, červenec 2015

Odvětví Stavebnictví - Studie odvětví Stavebnictví a development, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-stavebnictvi-a-development-c-23_30.html - Prognóza vývoje ve vybraných odvětvích a změny struktury zaměstnanosti do roku 2033, Stavebnictví. Zpracovatel Národní vzdělávací fond, o.p.s., 2015. Zadavatel Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky. Dostupné na http://spsds.monitorovani.eu/index.php?r=category/content&id=26 po vyžádání hesla.

Odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

21

- Studie odvětví Velkoobchod, Bisnode Česká republika, a.s., 2013. http://eshop.bisnode.cz/analyticke-studie-odvetvi-velkoobchod-c-23_31.html

Odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti - Studie odvětví Doprava a logistika, Bisnode Česká republika, a.s., prosinec 2013. http://eshop.bisnode.cz/analyza-odvetvi-doprava-a-logistika-p-139.html

Odvětví Ubytování, stravování a pohostinství - Kulhánek, M., M. Ivičič, L. Jamborová (2006). Legislativa pro cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2006. http://www.mmr.cz/getmedia/c35ac714-7f76-4a20-9146e8b6604f8c4c/Legislativa-pro-cestovni-ruch.pdf.

- Pohostinství a cestovní ruch. Dotace EU. http://www.dotacni.info/pohostinstvi-a-cestovni-ruch/ - Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 – 2020. http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/KoncepceStrategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-(1) - CzechTourism. Příjezdy turistů míří k novému rekordu. 2015. http://www.czechtourism.cz/promedia/tiskove-zpravy/prijezdy-turistu-miri-k-novemu-rekordu/ - E15. Jan Kratina:Ceny v hotelech klesly od krize o čtyřicet procent. Dostupné z www: http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/jan-kratina-ceny-v-hotelech-klesly-od-krize-o-ctyricetprocent-691441 - Eurovision. Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 2007. http://www.mmr.cz/getmedia/c4a98c3d-762a-4c15-adf6-6f8ddc97d08e/GetFile6_3.pdf

Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti - Kašpar, J. Vydavatelská činnost, podkladová studie, srpen 2015 Odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti - Studie odvětví IT služby, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. - Studie odvětví Telekomunikace, Bisnode Česká republika, a.s., 2014. - Sektorová studie – studie/ict.html

Energetika, NVF, 2007.

http://www.budoucnostprofesi.cz/sektorove-

Odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví - Carrol, J. The future of insurance, and the acturial profession, 2014 https://www.jimcarroll.com/2014/07/trend-the-future-of-insurance-and-the-actuarialprofession - Caroll, J. The disappearance of cash!, 2014 https://www.jimcarroll.com/category/trends/financial/#.Vi495fkvfcs - Kysilka, P. Digitální revoluce bude hluboká a přijde rychle, iDnes 24. července 2015 - Janota, R. Trendy v bankovnictví, 2015 http://www.softec.cz/reseni/bankovnictvi/trendy-bankovnictvi.html

Odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí - Trend report 2015, Přehled českého nemovitostního trhu, Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí http://artn.cz/cz/aktivity/trend-report/tr-20151/ - Přehled platných právních předpisů a standardů v působnosti odboru 28 - Účetnictví a audit MF, http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetnictvi/pravni-ramce

22

- Česká komora architektů, https://www.cka.cz/cs/pro-architekty/legislativa/pravni-predpisy - Různé aktuální tematické informace k začleněným odvětvím ze zpravodajství v médiích (tisk, internet, rozhlas, televize)

Odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti - Recruiting trends in 2015, http://talentsolvers.com/recruiting-trends-2015/ - Bruce, Ch. 2015 HR Trends: More Tech Adoption And A Greater Focus On Talent. http://www.eremedia.com/tlnt/hr-trends-for-2015-more-tech-adoption-and-a-greater-focus-ontalent/ - Atypická zaměstnání – cesta k vyšší zaměstnanosti? Legislativní omezení agenturního zaměstnávání – přímá cesta k nelegálnímu zaměstnávání. Burkovič, R. http://www.apa.cz/dokument/prf_cuni_konf_11062015_prispevek_sbornik_APA_Burkovic.pdf - Nováková, K. Vývojové trendy na trhu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o., 2013 - Trendy v cestovním ruchu. http://www.ttg.cz/category/trendy-a-statistiky/trendy/ - Cestovní ruch v České republice 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. - 6 trends to watch in the security guard industry. http://www.propertycasualty360.com/2014/07/29/6-trends-to-watch-in-the-security-guardindustry?t=commercial-business&page=5&page_all=1 - Nejnovější bezpečnostní trendy a řešení jsou k vidění na FSDays 2015 v Letňanech. Security magazín. http://www.securitymagazin.cz/ - Wessing, T. Nový zákon o bezpečnostní činnosti přináší zlepšení. Ekonomický deník, 14.10.2015

Odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti - Mirovský, T. Hodnocení vývoje a trendů v oblasti sportovních činností. Podkladová studie. 2015 - Česká unie sportu. Unie sportu – ročenka 2014. Odvětví Veřejná správa a obrana - Pekárek, Aleš. Analýza současných evropských trendů v oblasti e-governmentu. 2012. http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna121/12_151.htm - Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Strategie realizace Smart Administration v období 2007 – 2015. http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/ea2974bc-c137-46d6-8c9396d70032d17a/Strategie-realizace-smar-admin-2007-2015.pdf?ext=.pdf.

Odvětví Vzdělávání - Eurybase. Organizace vzdělávací soustavy České republiky. 2007/08. The European Commission, http://www.msmt.cz/file/10184_1_1/download/ - Národní vzdělávací fond, o. p. s. Prognóza vývoje ve vybraných odvětvích a změny struktury zaměstnanosti do roku 2033. Vzdělávání. Zakázka KZPS-03-DS v rámci projektu „Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – I. etapa“. Konfederace zaměstnaneckých svazů.

Odvětví Zdravotní a sociální péče - Carrol, J. It’s January 15, 2020. What Have We Learned About Healthcare in the Last Decade? www.jimcarroll.com - Primární péče u nás a ve světě. http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/primarni-pece-unas-a-ve-svete-457765

23

- 10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Propojení zdravotnictví a ekonomiky. http://www.investicniweb.cz/2014/12/5/10-trendu-ktere-budou-hybat-svetem-v-roce-2015-10propojeni-zdravotnictvi-a-ekonomiky/

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) ČSÚ a projekce zaměstnanosti v odvětvích CEDEFOP (Evropské středisko pro rozvoj odborné přípravy) Roky: údaje o zaměstnanosti za roky 2000-2014, projekce zaměstnanosti pro rok 2020, údaje o nezaměstnanosti za období 2008-2014 Výpočet a jednotky: - Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví v ČR (absolutní číslo) Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nebyla k dispozici. - Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi (v procentech srovnání s jednotlivými zeměmi EU i EU 28 jako celkem v letech 2000 a 2014) - Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví Míra nezaměstnanosti je vypočtena jako průměrný roční počet nezaměstnaných, kteří opustili odvětví podle VŠPS za období 2008-2014 dělený součtem průměrného ročního počtu nezaměstnaných a zaměstnaných v odvětví podle VŠPS za období 2008-2014. Je vyjádřena v procentech. Podrobně se celou projekcí trhu práce podle odvětví zabývá samostatná studie Vývoj odvětví. Projekce pracovních míst a zaměstnanosti v ČR do roku 2025 podle odvětví, která je také výstupem projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP).

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdroj jsou použita data z databáze MagnusWeb. Roky: údaje za rok 2014 pro vlastnickou strukturu a indikátory stability, údaje za roky 2005, 2010 a 2014 pro největší zaměstnavatele. Výpočet a jednotky: -

Vlastnická struktura firem v odvětví (kde jsou informace k dispozici); Popis vlastnické struktury z dostupných zdrojů. Popis nemá u všech odvětví jednotnou strukturu. Údaje jsou jak v absolutních číslech, tak procentech.

-

Nejvýznamnější zaměstnavatelé; U statistik 4 největších zaměstnavatelů v odvětví je počet zaměstnanců a výše výkonů v letech 2005, 2010 a 2014 uvedena v absolutních číslech (počty, CZK).

-

Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating (kde jsou informace k dispozici); Podíly firem/zaměstnavatelů v jednotlivých ratingových kategoriích AAA až D jsou v procentech.

-

Další ukazatele stability odvětví (kde jsou informace k dispozici); Podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví, je vyjádřen v promile (roky 2009 a 2014).

24

Kategorie BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

2.10.

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví

Datové zdroje pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Analyzované roky: Při počítání indikátorů regionální koncentrace a exkluzivity byly pro zvýšení robustnosti dat sloučeny údaje za roky 2012 až 2014. Výpočet indikátorů koncentrace a exkluzivity: při výpočtu se vychází z upraveného HerfindahlHirschmanova indexu. Indikátor regionální koncentrace se vypočítá jako 14

𝑧𝑖𝑘 2 𝐼𝐾𝑖 = ∑ ( ) 𝑧𝑖 𝑘=1

Indikátor regionální exkluzivity se vypočítá jako 14

𝑧𝑖𝑘 2 𝐼𝐸𝑖 = ∑ ( ) 𝑧𝑘 𝑘=1

kde: IKi je indikátor regionální koncentrace pro odvětví i, IEi je indikátor regionální exkluzivity pro odvětví i, k je kraj 1 až 14, zik je počet zaměstnaných osob z odvětví i v kraji k, zi je počet zaměstnaných osob v odvětví i celkem a zk je počet zaměstnaných osob v kraji k celkem.

25

Hranice pro kategorie v mapách regionální koncentrace: V první mapě v profilu odvětví, která zobrazuje Indikátor regionální koncentrace, je zobrazen tento ukazatel: 𝑧𝑖𝑘

𝐾𝑍𝑖𝑘 =

𝑧𝑖 𝑧𝑘 𝑧Č𝑅

kde: KZik je index krajské koncentrace pro odvětví i v kraji k zohledňující celkovou velikost (z pohledu počtu zaměstnaných) kraje, zik je počet zaměstnaných osob odvětví i v kraji k, zi je počet zaměstnaných osob v odvětví i celkem, zk je počet zaměstnaných osob v kraji k celkem a zČR je počet zaměstnaných osob v ČR celkem. Podle velikosti indexu KZik je pak pro dané odvětví každý z krajů ČR zařazen do jedné z níže uvedených skupin takto: 0 % < KZik <= 70 % … Velmi nízký 70 % < KZik <= 85 % … Nízký 85 % < KZik <= 100 % … Podprůměrný 100 % < KZik <= 105 % … Nadprůměrný 105 % < KZik <= 120 % … Vysoký 120 % < KZik … Velmi vysoký Hranice pro kategorie v mapách regionální exkluzivity: Ve druhé mapě v profilu odvětví, která zobrazuje regionální exkluzivitu, je pro zabarvení jednotlivých krajů v ČR v daném odvětví využit tento ukazatel:

𝐾𝐸𝑖𝑘 =

𝑧𝑖𝑘 𝑧𝑘

kde: KEik je index regionální exkluzivity pro odvětví i v kraji k, zik je počet zaměstnaných osob v odvětví i v kraji k a zk je počet zaměstnaných osob v kraji k celkem. Podle velikosti indexu KEik je pak pro dané odvětví každý z krajů ČR zařazen do jedné z níže uvedených skupin takto: 0,0 % < KEik <= 1,0 % … Velmi nízký 1,0 % < KEik <= 1,5 % … Nízký 1,5 % < KEik <= 2,0 % … Podprůměrný 2,0 % < KEik <= 3,0 % … Nadprůměrný 3,0 % < KEik <= 5,5 % … Vysoký 5,5 % < KEik … Velmi vysoký

26

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1

Vývoj a struktura povolání

Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu a Labour Force Survey Eurostatu. Roky: údaje za rok 2014 pro srovnání s EU a podrobnější údaje pro ČR za roky 2011-2014. Výpočet a jednotky: -

Struktura povolání v odvětví v ČR a Evropské unii; Ukazuje podíl skupin povolání na zaměstnanosti v odvětví v ČR a EU 28 v procentech na jedno desetinné místo, a to v roce 2014. Kde nejsou údaje za rok 2014 k dispozici, je použit rok 2013.

-

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj; Vybraných 5 profesí podle největšího podílu v odvětví v letech 2011-2014 v procentech. Dále obsahuje počet zaměstnaných osob v dané profesi v roce 2014. Pokud je uvedena pomlčka, je počet nižší než 4 tisíce. Z povahy výběrového šetření vyplývá, že se jedná o údaje s malou spolehlivostí, proto nejsou uváděny. Vývoj od roku 2011 do roku 2014 je uveden v kategorizované podobě podle procentní změny. Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %.

Použité skupiny povolání:

27

3.2

Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví

Datové zdroje: pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Roky: při počítání indikátorů regionální koncentrace a exkluzivity byly pro zvýšení robustnosti dat sloučeny údaje za roky 2012 až 2014. Výpočet a jednotky: koncentrace a exkluzivity: při výpočtu se vychází z upraveného HerfindahlHirschmanova indexu. Výpočet je obdobný, jak je uvedeno výše v části 2.10.

3.3 Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu a Labour Force Survey Eurostatu. Roky: údaje za rok 2013 pro srovnání s EU a podrobnější údaje pro ČR za roky 2010-2014. Výpočet a jednotky: -

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví a v celé ekonomice; Ukazuje podíl v procentech na jedno desetinné místo zaměstnaných podle stupňů nejvyššího dosaženého vzdělání v odvětví a v ČR, a to v roce 2010 a 2014.

28

Stupně vzdělání (7 detailních skupin) ZŠ a bez vzdělání SŠ bez maturity SŠ s maturitou VOŠ a konzervatoř VŠ bakalářské VŠ magisterské VŠ doktorandské

-

Srovnání průměrné délky vzdělání pracovníků v odvětví a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích EU; tento indikátor porovnává průměrnou délku vzdělávání osob v daném odvětví s průměrnou délkou vzdělávání všech zaměstnaných v dané zemi. Výsledek nižší než 100 % znamená, že průměrná délka vzdělávání osob zaměstnaných v daném odvětví je nižší než průměrná délka všech zaměstnaných v dané zemi, indikátor přesahující 100 % má opačný význam. Průměrná délka vzdělávání je vypočtena jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků pro jednotlivé stupně vzdělání. Výsledek je prezentován sloupcovým grafem, ukazujícím pořadí jednotlivých zemí EU 28 v roce 2013. Pro lepší názornost je úroveň 100 % na grafu zvýrazněna červeně. Jednotlivým stupňům vzdělání (neboť se porovnávají evropská dat, jsou k dispozici pouze tři základní stupně vzdělání) jsou přiřazeny tyto průměrné roky: Základní vzdělání – 8 let; Středoškolské vzdělání – 12 let; Terciární vzdělání – 16 let; při (hypotetické) struktuře zaměstnaných v odvětví např. 20 % základní vzdělání, 50 % středoškolské vzdělání a 30 % terciární vzdělání je pak průměrná délka vzdělávání 0,2*8+0,5*12+0,3*16, tedy 12,4 roku.

-

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání; tento indikátor ukazuje strukturu zaměstnaných osob v daném odvětví podle oboru jejich vzdělání (kategorizace viz část B) v odvětví v ČR v roce 2014 pro nejvýznamnější vzdělanostní stupně (dle daného odvětví).

Přehled a definice použitých oborů vzdělání: Obory vzdělání (58 detailních skupin) Obecné vzdělání (ISCED 0) Pedagogika (ISCED 142) Příprava učitelů pro předškolní výchovu (ISCED 143) Příprava učitelů pro základní vzdělávání (ISCED 144) Příprava učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů (ISCED 145+146) Výtvarné, hudební a divadelní umění (ICED 211+212) Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce (ISCED 213) Design (ISCED 214) Uměleckořemeslné dovednosti (ISCED 215) Jazyky, historie a náboženství (ISCED 22 kromě 226) Filozofie a etika (ISCED 226) Ekonomie (ISCED 314) Společenské vědy a vědy o lidském chování (ISCED 311+312) Politické vědy a občanská nauka (ISCED 313) Žurnalistika, knihovnictví a informace (ISCED 32) Velkoobchod a maloobchod (ISCED 341) Marketing a propagace (ISCED 342)

29

Obory vzdělání (58 detailních skupin) Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví (ISCED 343) Účetnictví a daně (ISCED 344) Management a správa (ISCED 345) Sekretářské, kancelářské práce a pracovníci prostředí (ICED 346) Právo (ISCED 38) Biologie a biochemie (ISCED 421) Ochrana životního prostředí (ISCED 422+85) Fyzika a vědy o Zemi (ISCED 441+443) Chemie (ISCED 442) Matematika a statistika (ISCED 46) Počítačové vědy (ISCED 481) Užití počítačů (ISCED 482) Strojírenství, kovovýroba a metalurgie (ISCED 521) Elektrotechnika a energetika (ISCED 522) Elektronika a automatizace (ISCED 523) Chemické výroby (ISCED 524) Motorová vozidla, lodě a letadla (ISCED 525) Potravinářství (ISCED 541) Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže (ISCED 542) Výroba a zpracování materiálů - dřevo, papír, plasty, sklo (ISCED 543) Hornictví a těžba (ISCED 544) Architektura a urbanismus (ISCED 581) Stavebnictví a inženýrské stavitelství (ISCED 582) Rostlinná a živočišná výroba a rybářství (ISCED 621+624) Zahradnictví (ISCED 622) Lesnictví (ISCED 623) Veterinářství (ISCED 64) Humánní medicína (ISCED 721) Ošetřovatelství a pečovatelství (ISCED 723) Stomatologie (ISCED 724) Lékařská diagnostika a léčebná technika (ISCED 725) Terapie a rehabilitace (ISCED 726) Farmacie (ISCED 727) Sociální péče (ISCED 76) Hotelnictví, restaurace, stravování (ISCED 811) Cestování, turismus, sporty a volný čas (ISCED 812+813) Služby pro domácnost (ISCED 814) Kadeřnické a kosmetické služby (ISCED 815) Přepravní služby a spoje (ISCED 84) Ochrana osob, majetku a zdraví při práci (ISCED 861+862) Vojsko a obrana (ISCED 863)

30

3.4 Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Datové zdroje: pro analýzy v této podkapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Roky: při počítání indikátorů vzdělanostní koncentrace a exkluzivity byly pro zvýšení robustnosti dat sloučeny údaje za roky 2012 až 2014. Výpočet a jednotky: koncentrace a exkluzivity: při výpočtu se vychází z upraveného HerfindahlHirschmanova indexu. Výpočet je obdobný, jak je uvedeno výše v části 2.10.

3.5 Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Roky: data 2010-2014 Výpočet a jednotky: Indikátor flexibility: vypočte se jako podíl součtu osob, které změnily práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezly práci ve stejném odvětví) a osob, které přešly do stavu nezaměstnaných. Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví: vypočte se jako podíl osob, které změnily zaměstnání a zároveň zůstaly ve stejném odvětví, ke všem osobám, které změnily zaměstnání.

3.6 Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu. Roky: 2000 a 2014. Vzhledem ke změně klasifikace OKEČ na NACE je rok 2000 mírnou aproximací a nejde o přesná data; Výpočet a jednotky: Průměrný věk: je vypočítán jako aritmetický průměr věku osob zaměstnaných v odvětví. Změna průměrného věku: je vypočítána změna průměrného věku mezi rokem 2000 a 2014

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví Analýzy v této kapitole vycházejí velmi často z mezinárodního výzkumu PIAAC (Programme for International Assessment of Adult Competencies). Tohoto výzkumu se v první vlně, která je v profilech zpracována (a která proběhla v letech 2011-2012) zapojilo těchto 17 zemí z EU: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Pod označením EU se tedy skrývají souhrnná data za tyto země.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu a data z projektu PIAAC. Roky: VŠPS, spojený soubor 2010-2014. PIAAC, šetření na přelomu let 2011 a 2012. Výpočet a jednotky: Skutečné vzdělání je vypočteno z VŠPS, nejvhodnějšího vzdělání z dat projektu PIAAC. Pro srovnání se rozlišuje šest skupin úrovně vzdělání.

31

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Datové zdroje: data projektu PIAAC. Roky: PIAAC, šetření na přelomu let 2011 a 2012. Výpočet a jednotky: U každé ze čtyř analyzovaných charakteristik je uvedena průměrná hodnota za všechny zaměstnané v daném odvětví, resp. v celé ekonomice.

4.3. Využití dovedností v práci Datové zdroje: data projektu PIAAC. Roky: PIAAC, šetření na přelomu let 2011 a 2012. Výpočet a jednotky: Jednotlivé indikátory jsou pro odvětvové skupiny vypočítány z dat projektu PIAAC jako průměr za zaměstnané osoby z daného odvětví stejně jako průměr pro všechna odvětví, a to vždy pro Českou republiku a EU.

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Datové zdroje: data projektu PIAAC. Roky: PIAAC, šetření na přelomu let 2011 a 2012. Výpočet a jednotky: Indikátory aproximují skutečné požadavky na vykonávání pracovních míst prostřednictvím skutečné úrovně dovedností osob zaměstnaných na pracovních místech dané odvětvové skupiny. Jednotlivé indikátory jsou pro odvětvové skupiny vypočítány z dat projektu PIAAC stejně jako průměr pro všechna odvětví, a to vždy pro Českou republiku a EU.

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Datové zdroje: databáze O*Net Roky: 2014 Výpočet a jednotky: Indikátory charakterizují kvalifikační náročnost povolání vykonávaných v daném odvětví prostřednictvím úrovně náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností. Vytvořené skupiny vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O*Net. Kompetence zahrnují  Schopnosti o

osobnostní

o

sociální

o

metodologické

 Znalosti o

vzdělání a výchova

o

humanitní obory a umění

o

společenské obory, obchod a právo

o

přírodovědní obory, matematika a informatika

32

o

technické obory, výroba a stavebnictví

o

zdravotnictví a sociální péče

o

služby

o

podnikání, administrativa a řízení

 Dovednosti o

kognitivní dovednosti

o

praktické dovednosti

o

komunikace v mateřském jazyce

o

komunikace v cizím jazyce

o

numerické dovednosti a základy STEM

o

schopnost se dále učit

Jednotlivé indikátory jsou pro odvětvové skupiny vypočítány z dat databáze O*Net stejně jako průměr pro všechna odvětví.

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Datové zdroje: databáze O*Net Roky: 2014 Výpočet a jednotky: Indikátory charakterizují charakteristické rysy pracovních míst z hlediska pracovních hodnot a pracovní orientace. Vytvořené skupiny vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O*Net. Obdobně jako existuje šest naprosto nezaměnitelných osobnostních typů, zformuloval Američan John L. Holland pro oblast pracovních prostředí typologii šesti modelů pracovního prostředí, ve které konstatoval, že všechna povolání je možné zařadit do jedné ze šesti profesních skupin, či základních modelů profesního prostředí, které podobně jako je tomu v případě typů osobnosti sice nejsou zcela vyčerpávající (nejedná se ani o zcela čisté typy), ale přesto je možné je chápat jako velmi dobrou pomůckou při studiu všech možných povolání ve světě lidské práce: 

Manuálně technické profesionální prostředí (REALISTIC / R) – Pohybové, manuální, manuálně technické nebo technické činnosti, práce s předměty, stroji, nástroji, rostlinami, zvířaty, pracovní činnosti „venku“



Intelektuální (vědecké) profesionální prostředí (INVESTIGATIVE / I) – Pozorování, studium, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů, procesů a řešení problémů, vědecké, intelektuální či mentálně náročné činnosti



Umělecké profesionální prostředí (ARTISTIC / A) – Umělecké činnosti a umělecká tvorba, „novátorství“, využívání intuice, imaginace, kreativity, práce v nestrukturovaných podmínkách



Sociální profesionální prostředí (SOCIAL / S) – Vzdělávání, informační a poradenské činnosti, lékařství, „pomáhající“ činnosti, pomoc lidem, činnosti vyžadující vysokou míru expresivity, empatie a dobrou úroveň komunikace



Podnikavé profesionální prostředí (ENTERPRISING / E) – Řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, výkon, obchod, prodej, zisk, náročné řídící, organizační a ekonomické činnosti



Konformní profesionální prostředí (CONVENTIAL / C) – Systematická a přesná práce s fakty, čísly, daty; administrativní a počtářské činnosti, které kladou důraz na detaily, přesnost a systematičnost podle pokynů druhých lidí, pracovní činnosti vykonávané v jasně strukturovaných podmínkách pracovního prostředí

Hollandův hexagonální model pracovních prostředí

33

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Datové zdroje pro analýzy v této kapitole: jako zdrojová data jsou použita data z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) Českého statistického úřadu a Labour Force Survey Eurostatu. Roky: údaje za rok 2013 pro srovnání s EU a podrobnější údaje pro ČR za roky 2010-2014. Výpočet a jednotky: Je srovnána požadovaná vzdělanostní úroveň osob zaměstnaných v pěti nejčastějších povoláních dané odvětvové skupiny.

34