MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKģ k projektu „Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko

¾ ÚVOD, CÍLE A METODOLOGIE Cílem projektu bylo zpracování Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko.

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKģ

V rámci realizace projektu „ZDRAVÍ BEZ HRANIC – BUDOUCÍ PěESHRANIýNÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO – JIHOMORAVSKÝ KRAJ – KRAJ VYSOýINA“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013.

Zdrojem analýz a výzkumu byla data zajištČná zhotovitelem ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina (HavlíþkĤv Brod, Jihlava, PelhĜimov, Nové MČsto na MoravČ a TĜebíþ), Jihomoravského kraje (BĜeclav, Hodonín, Ivanþice, Kyjov, Letovice, Tišnov, Vyškov a Znojmo), v Dolním Rakousku (Landeskliniken-Holding, Sankt Pölten) a na úĜadech práce. Projekt byl Ĝešen tzv. integrovaným metodologickým pĜístupem s využitím kombinace kvantitativních a kvalitativních metod (analýza dokumentĤ, obsahová analýza, techniky rozhovoru, dotazníku, focus group – ohnisková diskuze, sekundární analýza dat).

¾ PRACOVNċPRÁVNÍ ANALÝZA Úprava pracovnČprávních vztahĤ v ýeské republice a Rakousku (se zamČĜením na oblast zdravotnictví) vychází ze stejných zásad a je obdobná, což je dáno jak právní a geografickou blízkostí, tak také unifikující rolí práva Evropské unie. Právní pĜedpisy jsou v Rakousku lépe dostupné než v ýR. Vlastní právní úprava je však více roztĜíštČná a ménČ pĜehledná. ¾ SROVNÁNÍ RAKOUSKÉHO A ýESKÉHO SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ

Objednatel: Kraj Vysoþina Žižkova 57 586 01 Jihlava

Rakouský zdravotnický systém je výhodný pro pojištČnce i pro zamČstnavatele, a to zejména díky platbČ nižšího pojistného. Rakouské zdravotnictví by mČlo být þeskému vzorem zejména v jeho provozní úspornosti, jelikož nedostatek financí v þeském zdravotnictví má za následek vysokou míru práce pĜesþas u lékaĜských profesí, celkové pĜetížení zdravotnických pracovníkĤ a další problémy. ¾ ANALÝZA KATALOGģ PRÁCE

Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. VinaĜská 5/A1 603 00 Brno

Právní úprava ýeské republiky i Rakouska je výraznČ ovlivnČna právem EU a z pĜevážné þásti harmonizována, proto byly kvalifikaþní pĜedpoklady k výkonu povolání i oblasti výkonu jednotlivých povolání prakticky totožné. PĜípadné rozdíly byly zaznamenány v konkrétních profesích – v Rakousku se rozlišuje zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství, v ýR to je naopak jeden ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání; v Rakousku je (þasovČ) nároþnČjší specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava.

V BrnČ, dne 26. 10. 2013

AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

2



¾ MOTIVACE

¾ SPOKOJENOST LÉKAěSKÉHO A NELÉKAěSKÉHO PERSONÁLU

Hlavní motivací lékaĜĤ a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví je zájem o obor následovaný touhou pomáhat lidem. Pokud se þeští lékaĜi rozhodují k odchodu do zahraniþí, þiní tak zejména z dĤvodu nízkého finanþního ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice, dále jako velmi problematickou vnímají pĜetíženost zpĤsobenou špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních. Hlavním dĤvodem pro zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ v þeských zdravotnických zaĜízeních je nedostatek zejména specializovaných lékaĜĤ v daném regionu. NejþastČji zamČstnávanými cizinci jsou lékaĜi a lékaĜky ze Slovenské republiky. ObecnČ však platí, že zahraniþní personál tvoĜí pouze jednotky procent a je charakteristický spíše pro pĜíhraniþní zdravotnická zaĜízení (BĜeclav, Hodonín). ¾ ANALÝZA TRHU PRÁCE Nejvíce poptávanými lékaĜskými pozicemi v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina v roce 2013 byli lékaĜ na oddČlení dlouhodobČ nemocných (geriatr), klinický biochemik a urolog. Mezi obecnČ scházející pozice v rámci zkoumaných krajĤ patĜí stĜední zdravotnický personál, zejména radiologický asistent. Mezi lékaĜské nejménČ poptávané pracovní profese patĜí pediatr, gynekolog, chirurg a internista. Tento pĜebytek je zapĜíþinČn zejména nadbytkem absolventĤ. Z hlediska ostatních zdravotnických profesí je obecnČ ve zkoumaných krajích ýeské republiky nadbytek všeobecných sester a sanitáĜek/sanitáĜĤ a ošetĜovatelek/ošetĜovatelĤ. ¾ PERSONÁLNÍ ANALÝZA – ýeská republika Ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních bylo v rámci lékaĜských profesí evidováno nejvíce pracovních úvazkĤ profese internista, chirurg, anesteziolog; v profesi všeobecných sester jsou nejvíce zastoupeny sestry bez specializace. PĜi zkoumání poþtĤ pacientĤ na jednoho lékaĜe byly nejvyšší poþty v rámci obou krajĤ zaznamenány na oddČleních léþby dlouhodobČ nemocných, nejnižší poþty pacientĤ na jednoho lékaĜe byly zaznamenány na anesteziologicko-resuscitaþních oddČleních. Problematická oblast pĜesþasové práce lékaĜĤ a lékaĜek je nejþastČji Ĝešena pomocí dohod o provedení práce a dohod o pracovní þinnosti. PrĤmČrný poþet hodin odpracovaných na DPP nebo DPý je v Jihomoravském kraji témČĜ dvojnásobnČ vyšší než v Kraji Vysoþina. PrĤmČrný celkový plat byl v rámci obou krajĤ ve vČtšinČ profesí srovnatelný. Výrazná odchylka však byla zaznamenána u profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ, kde byl prĤmČrný plat v rámci Jihomoravského kraje vyšší o více než 6 tisíc korun.


Z prĤzkumĤ postojĤ a spokojenosti lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu, který probíhal v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, vyplynulo, že respondenti považují na svém pracovišti za nejdĤležitČjší oblast pracovní klima, dále pak vedení a motivace. Naproti tomu nejménČ dĤležitou oblastí je pro nČ kultura jejich zdravotnického zaĜízení. V oblasti pracovního klimatu respondenti uvedli, že pĜi potížích se mohou spolehnout na své kolegy a kolegynČ. O jejich nadĜízeném zase nejvíce vypovídá, že vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ, naproti tomu v menší míĜe chválí zamČstnance za mimoĜádné výkony. V oblasti organizací a procesĤ jsou jak pracovní postupy v rámci oddČlení, tak kompetence zamČstnancĤ jasnČ stanoveny. Dalším hodnoceným tématem byla informovanost a komunikace. Z názoru respondentĤ vyplynulo, že dostávají informace, které potĜebují ke své práci, avšak informace o výsledcích dotazování pacientĤ nemají podle jejich názoru velkou vypovídající hodnotu. Ke kultuĜe svého zdravotnického zaĜízení dotázaní respondenti uvedli, že je u nich na pracovišti patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi, nicménČ vedení má menší pĜehled o tom, co se dČje na nejnižších stupních. Co se týká profesního rozvoje, zamČstnanci byli na svém pracovišti dobĜe zaškoleni/zapracováni a jsou informováni o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání. Ze srovnání s výsledky vyplývajícími z prĤzkumu ve zdravotnických zaĜízeních spolkové zemČ Dolní Rakousko je patrné, že prĤmČrné hodnocení spokojenosti za jednotlivé oblasti týkající se pracovního klimatu, vedení, organizací a procesĤ, informovanosti a komunikací, kultury zdravotnického zaĜízení, profesního rozvoje a motivací bylo ve všech pĜípadech hodnoceno pozitivnČji zamČstnanci v ýeské republice. PĜitom respondenti z ýeské republiky vyjádĜili ve srovnání s Rakouskem nižší míru celkové spokojenosti.


3

4



a smlouvy o dílo. Jsme pĜesvČdþeni, že se zprostĜedkované výsledky stanou pro zadavatele zajímavou zpČtnou vazbou.

¾ ZÁVċR A RÁMCOVÁ DOPORUýENÍ Jak vyplývá z výše uvedených empirických poznatkĤ, možnosti Kraje Vysoþina intervenovat v legislativní oblasti jsou omezené. Doporuþujeme však Kraji Vysoþina vytváĜet s využitím všech dostupných prostĜedkĤ systematický tlak a vznášet námČty na Ministerstvo zdravotnictví ýeské republiky a Poslaneckou snČmovnu Parlamentu ýeské republiky, pĜípadnČ další centrální orgány, a snažit se tak aktivnČ o optimalizaci nČkterých legislativních nedostatkĤ.

.

Z empirických zjištČní realizovaných s využitím kvantitativních i kvalitativních metodologických postupĤ vzešla celá Ĝada zajímavých poznatkĤ. Jak však již víme z naší 18leté praxe, každé empirické šetĜení pĜináší kromČ nových poznatkĤ také celou Ĝadu dalších otázek a námČtĤ. Doporuþujeme proto Kraji Vysoþina, aby pĜípadnČ systematicky pracoval v oblasti zabezpeþení zpČtné vazby jednotlivých cílových skupin, zjišĢoval jejich názory, postoje a potĜeby. Vhodné by bylo napĜíklad uskuteþnit v horizontu 2 až 3 let sérii výzkumných šetĜení s cílovou skupinou lékaĜĤ, všeobecných sester a porodních asistentek a dalšího zdravotnického personálu bez odborného dohledu. Jak uvádíme výše, rozhodujícím motivaþním faktorem pro výkon profese ve zdravotnických zaĜízeních je mzda. Ale jak dokládají poznatky z empirických šetĜení, také nČkteré zamČstnanecké výhody a benefity mohou být pro zamČstnance zajímavé. Dobrým pĜíkladem jednoho z benefitĤ je využití možnosti hromadného smluvního vztahu zdravotnického zaĜízení s telefonním operátorem. Tento benefit je zajímavý pro zamČstnance tím, že jim, a pĜípadnČ i rodinným pĜíslušníkĤm, umožĖuje využívání telefonické komunikace s minimálními náklady a souþasnČ je zajímavý i pro zdravotnické zaĜízení, které tento benefit témČĜ nic nestojí. Tento benefit je zaveden v Nemocnici Jihlava, kde je zamČstnanci hodnocen velmi pozitivnČ. Limitem projektu byl menší objem dat a informací od rakouského partnera než bylo požadováno. Jedním z cílĤ projektu bylo identifikovat rozdíly mezi ýeskou republikou a Rakouskem, hledat dobré pĜíklady z praxe na rakouské stranČ s možností aplikace zkušeností do ýeské republiky. Rakouská strana však byla z dĤvodĤ formálních bariér pro poskytování potĜebných informací limitována. PĜesto by bylo vhodné do budoucna rozšíĜit poznatky ze strany rakouského partnera. Jedná se pĜedevším o data, která souvisí s interním fungováním Landeskliniken-Holding Sankt Pölten. V rámci interpretací, které jsou zpracovány do podoby devíti samostatných výzkumných zpráv a tohoto manažerského shrnutí, jsme se snažili zprostĜedkovat zadavateli všechny relevantní informace a námČty, které by mohl využít v procesu optimalizace a motivace lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji. PĜi realizaci celého projektu jsme vycházeli ze zadání



5

6

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA „PracovnČ právní analýza“

OBSAH:

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 1 -

PRACOVNċPRÁVNÍ ANALÝZA


Objednatel: Kraj Vysoþina Žižkova 57/1882 587 33 Jihlava


V BrnČ, 1. 7. 2013

I. SROVNÁNÍ PRACOVNċPRÁVNÍCH VZTAHģ V ýESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU SE ZAMċěENÍM NA OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................... 3 I. 1. Základní charakteristika (þeské i rakouské právo) ................................................ 4 I. 2. Prameny pracovního práva ..................................................................................... 5 I. 2. 1. Normativní právní akty (právní pĜedpisy)............................................................ 6 I. 2. 1. 1. ýeská republika:.............................................................................................. 6 I. 2. 1. 2. Rakousko: ....................................................................................................... 7 I. 2. 1. 3. Kolektivní smlouvy ........................................................................................... 8 I. 2. 1. 4. Interní normativní akty (vnitĜní pĜedpisy) .......................................................... 9 I. 2. 1. 5. Srovnání .......................................................................................................... 9 I. 2. 2. Pracovní pomČr a jiné pracovnČprávní vztahy ................................................. 10 I. 2. 2. 1. Vznik pracovního pomČru .............................................................................. 10 I. 2. 2. 2. Druhy pracovních pomČrĤ ............................................................................. 10 I. 2. 2. 3. Pracovní smlouva .......................................................................................... 11 I. 2. 2. 4. Skonþení pracovního pomČru ........................................................................ 12 I. 2. 2. 5. Srovnání ........................................................................................................ 18 I. 2. 3. Další otázky vyplývající z pracovnČprávních vztahĤ ........................................ 19 I. 2. 3. 1. Pracovní doba a doba odpoþinku ve zdravotnictví ......................................... 19 I. 2. 3. 2. Dovolená zdravotnických pracovníkĤ ............................................................ 21 I. 2. 3. 3. OdmČĖování zdravotnických pracovníkĤ ....................................................... 22 I. 2. 3. 4. Srovnání ........................................................................................................ 25 II. SROVNÁNÍ KVALIFIKAýNÍCH PěEDPOKLADģ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ V ýESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU .............................................................. 26 II. 1. Základní charakteristika......................................................................................... 26 II. 1. 1. Právní úprava ...................................................................................................... 26 II. 1. 1. 1. ýeská republika............................................................................................. 26 II. 1. 1. 2. Rakousko ...................................................................................................... 29 II. 1. 2. Srovnání .............................................................................................................. 30 II. 2. Podmínky k výkonu zdravotnických povolání ..................................................... 31 II. 2. 1. Základní pĜehled ................................................................................................. 31 II. 2. 1. 1. ýeská republika............................................................................................. 31 II. 2. 1. 2. Rakousko ...................................................................................................... 31 II. 2. 2. Zdravotní zpĤsobilost/Gesundheitliche Eignung ............................................. 32 II. 2. 3. Bezúhonnost/Vertrauenswürdigkeit .................................................................. 32 II. 2. 4. Srovnání .............................................................................................................. 32 II. 3. Odborná zpĤsobilost a vzdČlávání zdravotnických pracovníkĤ ......................... 33 II. 3. 1. VzdČlávací systém .............................................................................................. 33 II. 3. 2. Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost .................................................. 33 II. 3. 3. Jednotlivá povolání ............................................................................................ 33 II. 3. 3. 1. LékaĜ/Arzt ...................................................................................................... 34 II. 3. 3. 2. Všeobecná sestra/Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester ............ 36 II. 3. 4. Srovnání .............................................................................................................. 37 II. 4. Uznávání kvalifikací získaných v cizinČ ................................................................ 38 II. 4. 1. Režimy uznávání a evropská úprava ................................................................. 38 II. 4. 2. Usazené osoby.................................................................................................... 39 II. 4. 3. ýR a Rakousko ................................................................................................... 42 II. 4. 4. Srovnání .............................................................................................................. 43 III. ZávČreþné shrnutí a srovnání .................................................................................. 44 IV. Vybrané zdroje .......................................................................................................... 45 V. Zkratky ....................................................................................................................... 47

1

Jedná se o jeden z celkem devíti výstupĤ komplexního projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko.

2 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz



I. SROVNÁNÍ PRACOVNċPRÁVNÍCH VZTAHģ V ýESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU SE ZAMċěENÍM NA OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ Zadání: Odborná zpráva o typech pracovnČprávních vztahĤ mezi zamČstnavateli a zamČstnanci v Rakousku a v ýR (podle regionĤ partnerĤ projektu), obsahu pracovních smluv (délka pracovních smluv, výše mzdy, náplĖ práce, požadavek na pĜesþasové hodiny, délka dovolené…) lékaĜĤ a všeobecných sester, vþetnČ manažerských pozic, s ohledem na sankce a bonusy (minimálnČ v rozsahu 25 stránek, 45 000 znakĤ s mezerami). Výstupem odborné zprávy bude popis a srovnání, specifikace rozdílĤ, návrhy možných zmČn (doporuþení možných inovací) v pĜípravČ pracovnČprávních vztahĤ v ýR a Rakousku.

I. 1.

Základní charakteristika (þeské i rakouské právo)

Pracovní právo upravuje právní vztahy vznikající pĜi výkonu závislé práce. KromČ stČžejní oblasti individuálního pracovního práva zahrnuje také kolektivní pracovní právo a oblast zamČstnanosti. Pracovní právo jako odvČtví stojí na pomezí soukromého a veĜejného práva. Bývá sice vČtšinou Ĝazeno do soukromého práva (s ohledem na autonomii vĤle a rovnost subjektĤ pĜi vzniku pracovnČprávních vztahĤ), ale vzhledem k jeho dominantní ochranné funkci je státem výraznČ regulováno a obsahuje Ĝadu veĜejnoprávních prvkĤ (mj. pĜevažující kogentnost norem neboli nemožnost odchýlení se od právní úpravy dohodou). Je tak provázáno jak s právem obþanským (subsidiarita – podpĤrnost obþanského zákoníku, srov. § 2401 zákona þ. 89/2012 Sb.), tak také s právem správním (problematika zamČstnanosti). PracovnČprávní vztahy ve zdravotnictví pak mají Ĝadu specifik daných charakterem celého odvČtví, aĢ už jde o podmínky k výkonu zdravotnických povolání, povinnosti zdravotnického personálu, tak i specifika výkonu práce (napĜ. úpravu pracovní doby a doby odpoþinku). Pracovní právo je významnČ ovlivĖováno mezinárodním a evropským (unijním) právem. Mezinárodní úprava vychází pĜedevším z pĤsobení mezinárodních organizací: Organizace spojených národĤ (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Rady Evropy. StČžejní role pĜísluší MOP a jejím instrumentĤm, tj. zejména úmluvám a dále doporuþením. Existují také bilaterální smlouvy zasahující do oblasti pracovnČprávních vztahĤ. Stále vzrĤstající význam má v oblasti pracovního práva také þinnost institucí Evropské unie a prameny unijního práva: rozlišujeme jednak primární prameny (smlouvy) a dále sekundární prameny (tvoĜené zejména naĜízeními a smČrnicemi). Z hlediska úþinkĤ patĜí smlouvy a naĜízení mezi bezprostĜednČ závazné, naopak smČrnice musí být do vnitrostátního práva implementovány prostĜednictvím právních pĜedpisĤ. Pokud však þlenský stát ve stanovené lhĤtČ tuto svoji povinnost nesplní, nebo jen þásteþnČ, získává podle konstantní judikatury Evropského soudního dvora (ESD) taková smČrnice pĜímý úþinek. Vzhledem k prioritČ národních zákonodárcĤ v oblasti sociální ochrany a omezeným kompetencím orgánĤ EU však nemá unijní právo takový vliv jako v jiných odvČtvích. Unijní pracovní právo zahrnuje nČkolik oblastí: kromČ zajištČní volného pohybu pracovní síly, kterému budeme podrobnČji vČnovat pozornost v analýze 1.2, patĜí mezi stČžejní otázky pĜedevším rovné zacházení a boj s diskriminací v zamČstnání a povolání (aĢ už z dĤvodu rasy, etnického pĤvodu, pohlaví, náboženského vyznání þi víry, zdravotního postižení, vČku nebo sexuální orientace). V této oblasti byly pĜijaty zejména následující smČrnice2: a) smČrnice EP a Rady 2006/54/ES, o zavedení zásady rovných pĜíležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zamČstnání a povolání; b) smČrnice Rady 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický pĤvod; c) smČrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zamČstnání a povolání.

2

K právním pĜedpisĤm Evropské unie a jiným dokumentĤm: http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm





Sledované problematiky se dále týkají také smČrnice o informaþní a pojednávací povinnosti zamČstnavatele, pracovní dobČ þi zvláštních pracovních podmínkách žen a mladistvých.3 V dalším výkladu se v souladu se zadáním zamČĜíme pĜedevším na þeskou a rakouskou vnitrostátní úpravu a jejich srovnání.

I. 2.

I. 2. 1.

Normativní právní akty (právní pĜedpisy)

Jsou nejvýznamnČjším pramenem práva v obou zemích, jsou výsledkem legislativního procesu a stanovují obecnČ závazná a vynutitelná pravidla chování. V Rakousku se uplatĖuje nejen celostátní, ale také zemská normotvorba (Landesdienstrecht), která hraje v oblasti zdravotnictví stČžejní roli. I. 2. 1. 1. ýeská republika4:

Prameny pracovního práva

Pod prameny práva chápeme zdroje právní úpravy. V oblasti pracovního práva se uplatĖují pĜedevším a) normativní právní akty (ústavní pĜedpisy, zákony a podzákonné právní pĜedpisy), b) normativní smlouvy a c) soudní rozhodnutí. Dominantním pramenem práva jsou normativní právní akty. Významnou pozici však mají také normativní smlouvy v podobČ kolektivních smluv jako specifický i charakteristický pramen pracovního práva.

• •

ýeský i rakouský právní Ĝád mají hierarchizovanou strukturu, kdy se jednotlivé prameny odlišují právní silou i mírou obecnosti. Jsou vystavČny na následujících principech:

• •

a) PĜedpisy nižší právní síly nesmí být v rozporu s pĜedpisy vyšší právní síly. b) Pro vztah vnitrostátního a mezinárodního práva platí, že pokud stanoví mezinárodní smlouva nČco jiného než zákon, tak se použije mezinárodní smlouva. c) Pro vztah vnitrostátního a unijního práva platí zásada aplikaþní pĜednosti unijního práva a zásada bezprostĜedního pĜímého úþinku unijního práva a také nepĜímého úþinku (tzv. eurokonformní výklad).

• • • •

Z hlediska právní síly mĤžeme prameny práva rámcovČ seĜadit následnČ: mezinárodní a evropské právo, ústavní právo, kogentní ustanovení právních pĜedpisĤ, kolektivní smlouva (vyššího stupnČ), podniková (kolektivní) smlouva, pracovní smlouva, dispozitivní ustanovení právních pĜedpisĤ, vnitĜní pĜedpisy a pokyny zamČstnavatele.

• • • • • • • • •

ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; Listina základních práv a svobod, ve znČní ústavního zákona þ. 162/1998 Sb., vyhlášena ústavním zákonem þ. 23/1991 Sb. a republikována usnesením pĜedsednictva ýNR þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky; zákon þ. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též ZPr), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákon þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník (dále též OZ), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a zákon þ. 89/2012 Sb., obþanský zákoník (dále též NOZ), jehož úþinnost je uzákonČna od 1. 1. 2014; zákon þ. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákon þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákon þ. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákon þ. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostĜedcích ochrany pĜed diskriminací a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (antidiskriminaþní zákon); zákon þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ na území ýeské republiky a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákona þ. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištČní, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákon þ. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; zákon þ. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; naĜ. vl. þ. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znČní naĜízení vlády þ. 114/2011 Sb.; naĜízení vlády þ. 564/2006 Sb., o platových pomČrech zamČstnancĤ ve veĜejných službách a správČ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; naĜízení vlády þ. 567/2006 Sb., o minimální mzdČ, nejnižších úrovních zaruþení mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostĜedí a o výši pĜíplatku ke mzdČ za práci ve ztíženém prostĜedí, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; naĜízení vlády þ. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných dĤležitých osobních pĜekážek v práci; naĜízení vlády þ. 201/2010 Sb., o zpĤsobu evidence úrazĤ, hlášení a zasílání záznamu o úrazu;

4 3

ýeské právní pĜedpisy jsou dostupné na Portálu veĜejné správy: http://portal.gov.cz/app/zakony/. ěešiteli byl využíván Automatizovaný systém právních informací (ASPI).

Blíže: BċLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 63n.





• • • •

•

naĜízení vlády þ. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veĜejných službách a správČ; vyhláška MPSV þ. 16/1991 Sb., o zprostĜedkovatelích a rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupnČ; vyhláška MPSV þ. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; vyhláška MZ 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavkĤ na postup pĜi posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se pĜedává lékaĜský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékaĜského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání); vyhláška MZ 79/2013 Sb., o provedení nČkterých ustanovení zákona þ. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnČlékaĜských službách a nČkterých druzích posudkové péþe).

b) dolnorakouské zemské pĜedpisy (NÖ): • • • • • • •

þ. 9452 LGBl., über die Errichtung der NÖ Landeskliniken-Holding (NÖ LKH), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; þ. 9410 LGBl., NÖ Spitalsärztegesetz 1992 (NÖ SÄG 1992), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; þ. 2100 LGBl., NÖ Landes-Bedienstetengesetz (NÖ LBG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; þ. 2300 LGBl., Landes-Vertragsbedienstetengesetz (LVBG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; þ. 9440 LGBl., NÖ Krankenanstaltengesetz (NÖ KAG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; þ. 2200 LGBl., Dienstpragmatik der Landesbeamten 1972 (DLP 1972), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; þ. 2100/1 LGBl., NÖ Bewertungs- und Referenzverwendungsordnung (NÖ BRO), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

I. 2. 1. 2. Rakousko5: I. 2. 1. 3. Kolektivní smlouvy a) celostátní pĜedpisy: • • • • • • •

• •

zákon þ. 946/1811 JGS, Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten deutschen Erbländer der Oesterreichischen Monarchie (ABGB), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 292/1921 BGBl., über den Dienstvertrag der Privatangestellten (Angestelltengesetz – AngG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 461/1969 BGBl., über die Regelung der Arbeitszeit (Arbeitszeitgesetz – AZG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 22/1974 BGBl., betreffend die Arbeitsverfassung (Arbeitsverfassungsgesetz – ArbVG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 218/1975 BGBl., mit dem die Beschäftigung von Ausländern geregelt wird (Ausländerbeschäftigungsgesetz – AuslBG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 100/1993 BGBl., über die Gleichbehandlung im Bereich des Bundes (Bundes-Gleichbehandlungsgesetz – B-GlBG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 8/1997 BGBl. I, mit dem ein Arbeitszeitgesetz für Angehörige von Gesundheitsberufen in Kranken-, Pflegeanstalten und ähnlichen Einrichtungen geschaffen wird (Krankenanstalten-Arbeitszeitgesetz – KA-AZG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 100/2005 BGBl. I, über die Niederlassung und den Aufenthalt in Österreich (Niederlassungs- und Aufenthaltsgesetz – NAG), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; spolkový zákon þ. 100/2005 BGBl. I, über die Gewährung von Asyl (Asylgesetz 2005 – AsylG 2005), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

Kolektivní smlouvy obsahují obecnČ závazná pravidla chování obdobnČ jako normativní právní akty. Jedná se o ujednání mezi subjektem nebo subjekty zastupujícími zamČstnance na stranČ jedné a zamČstnavatele na stranČ druhé (v ýR to jsou na stranČ zamČstnancĤ výluþnČ odborové organizace, v Rakousku pĜicházejí v úvahu i další subjekty, v praxi to však jsou také odborové organizace, konkrétnČ Österreichischer Gewerkschaftsbund). Mají sice charakter soukromoprávního jednání, ale s normativními úþinky (tedy zavazují i zamČstnance, kteĜí nejsou odborovČ organizováni). Skládají se ze dvou þástí: a) z normativní þásti, která obsahuje ustanovení obecné povahy a vznikají z ní nároky pĜímo zamČstnancĤm, b) ze závazkové þásti obsahující práva a povinnosti smluvních stran. Charakter pramene práva má pouze normativní þást. Kolektivní smlouvy se dČlí na kolektivní smlouvy vyššího stupnČ a podnikové (kolektivní) smlouvy. Kolektivní smlouvy vyšší stupnČ jsou v ýR uloženy u MPSV, které to oznamuje ve Sbírce zákonĤ, v Rakousku u BMASK a zveĜejnČny v Amtsblatt zur Wiener Zeitung, podnikové kolektivní smlouvy se uzavírají na úrovni jednotlivých organizací. V Rakousku se dále uplatĖují také tzv. podnikové dohody (Betriebsvereinbarungen – BV) mající obdobný charakter jako kolektivní smlouvy. V nemocnicích Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje jsou pracovnČprávní vztahy blíže upraveny v rámci kolektivních smluv, v jednotlivých nemocnicích NÖ Landeskliniken-Holding pak v rámci podnikových dohod. S ohledem na naše téma se zamČĜíme na úpravu pracovnČprávních podmínek a nárokĤ (zvl. na skonþení pracovního pomČru, výpovČdní dobu a odstupné þi na odmČĖování za práci). Forma ani obsah kolektivních smluv sice nejsou v rámci zdravotnických zaĜízení krajĤ standardizovány, ale obsahovČ se nijak výraznČ neliší (mají spíše informaþní a organizaþní dosah, vČtšinou pĜebírají zákonnou úpravu).

5

Rakouské právní pĜedpisy jsou dostupné prostĜednictvím Rechtsinformationssystem des Bundes (RIS): http://www.ris.bka.gv.at/. Ten zahrnuje spolkové i zemské právní pĜedpisy, a to buć v konsolidovaném znČní (tedy vþetnČ všech pozdČjších novel a zmČn), nebo pĜímo autentické znČní Bundesgesetzblatt (Spolková sbírka zákonĤ) a Landesgesetzblätter (Zemské sbírky zákonĤ).





I. 2. 1. 4. Interní normativní akty (vnitĜní pĜedpisy)

I. 2. 2.

Bývají také považovány za pramen pracovního práva a jsou závazné pro zamČstnance i zamČstnavatele. Mohou zakládat mzdová, platová a ostatní práva zamČstnancĤ nebo rozvádČt ustanovení zákoníku práce. Jejich prostĜednictvím se také mĤže organizovat a Ĝídit výkon práce. Musí být vydány písemnČ, nesmí pĤsobit zpČtnČ, musí být pĜístupny a zamČstnavatel má povinnost seznámit zamČstnance s jejich obsahem. VnitĜní pĜedpisy nesmí být v rozporu s NPA þi kolektivní smlouvou. Zvláštním druhem vnitĜního pĜedpisu je pracovní Ĝád, který rozvádí ustanovení zákoníku práce a zvláštních právních pĜedpisĤ podle zvláštních podmínek u konkrétního zamČstnavatele.

Pracovní pomČr a jiné pracovnČprávní vztahy

Základními pracovnČprávními vztahy jsou v ýR pracovní pomČr a dále vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní pomČr (dohodou o pracovní þinnosti a dohodou o provedení práce). ZamČstnavatel však má zajišĢovat plnČní svých úkolĤ pĜedevším zamČstnanci v pracovním pomČru, takže pracovní pomČr pĜedstavuje zákonem preferovaný a také nejþastČjší pracovnČprávní vztah. MĤže být založen pracovní smlouvou nebo jmenováním (§ 33 ZPr). V Rakousku nejsou upraveny dohody o pracích konaných mimo pracovní pomČr. Pracovní pomČr je zakládán pracovní smlouvou (§ 1151n. ABGB). Pracovní pomČr je vztahem smluvním, organizaþnČprávním, kolektivním a úplatným.

závazkovým,

osobnČprávním,

I. 2. 2. 1. Vznik pracovního pomČru

I. 2. 1. 5. Srovnání Prameny práva mají v obou zemích obdobný charakter, v ýR hraje dominantní roli zákoník práce, v Rakousku je právní úprava více roztĜíštČná, pĜiþemž jsou urþující zemské právní pĜedpisy: pro lékaĜe NÖ SÄG 1992, pro jiný zdravotnický personál LVBG (zamČstnaný do 30. 6. 2006) a NÖ LBG (od 1. 7. 2006) – každý má samostatnou úpravu, NÖ SÄG 1992 však þasto odkazuje na NÖ LBG. Dostupnost pramenĤ práva a zvláštČ právních pĜedpisĤ je v Rakousku (díky právnímu informaþnímu systému RIS) lepší než v ýR.

/§ 30n. ZPr; § 6n. AngG, § 9n. NÖ SÄG 1992, § 4n. NÖ LVBG, § 7n. NÖ LBG/

3.1.1 PracovnČprávní zpĤsobilost (subjektivita): Právní zpĤsobilost fyzické osoby sice vzniká v plném rozsahu až dosažením zletilosti, pracovnČprávní zpĤsobilost však vzniká až na výjimky dĜíve (v ýR dosažením 15 let, v Rakousku sice obecnČ již 14 let, ale v námi sledované oblasti také 15 let). Vzhledem ke kvalifikaþním podmínkám zdravotnického personálu to však nehraje vČtší roli. 3.1.2 Postup pĜed vznikem pracovního pomČru (blíže § 30 a 31 ZPr, § 4 a 12 z. þ. 435/2004 Sb., § 5 odst. 3 z. þ. 198/2002 Sb., § 4 B-GlBG): VýbČr zamČstnancĤ je v kompetenci zamČstnavatele, vlastní výbČrová Ĝízení však nesmí mít diskriminaþní povahu (zvláštČ z hlediska rovného zacházení pro muže a ženy). V právních pĜedpisech nejsou upraveny speciální postupy pro výbČr pracovníkĤ, výjimkou byla vyhláška MZ þ. 247/1993 Sb., která pro zdravotnická zaĜízení v pĤsobnosti MZ þi krajĤ stanovila procedurální postup pĜi vyhlašování výbČrových Ĝízení pĜi obsazování funkcí ĜeditelĤ a vedoucích pracovníkĤv tzv. I. linie Ĝízení. Ta však byla již zrušena zákonem þ. 372/2011 Sb. V souvislosti s jednáním pĜed vznikem pracovního pomČru smí zamČstnavatel požadovat jen údaje, které bezprostĜednČ souvisí s uzavĜením pracovní smlouvy, požadování nČkterých údajĤ (národnost, náboženství, sexuální orientace…) je až na výjimky výslovnČ zakázáno. OdpovČdnost v pĜedsmluvním stádiu není v pracovnČprávních pĜedpisech výslovnČ Ĝešena, bylo by ji však možné subsidiárnČ dovodit z obþanského práva obou státĤ (náhrada škody, culpa in contrahendo). I. 2. 2. 2. Druhy pracovních pomČrĤ • • • •

podle kritéria doby trvání pracovního pomČru (na dobu neurþitou x na dobu urþitou); podle kritéria zamČstnavatele (zamČstnavatel je právnickou osobou x zamČstnavatel je fyzickou osobou); podle kritéria právní skuteþnosti (založené pracovní smlouvou x založené jmenováním); podle kritéria délky týdenní pracovní doby (se stanovenou týdenní pracovní dobou x kratší než je stanovená týdenní pracovní doba).





I. 2. 2. 3. Pracovní smlouva

zamČstnance za úþelem výkonu práce. Pravidelné pracovištČ pro úþely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šíĜeji než jedna obec (§ 34a ZPr).

/§ 33n. ZPr; § 6 AngG, § 9n. NÖ SÄG 1992, § 7 NÖ LVBG, § 12 NÖ LBG/

Je nejobvyklejším zpĤsobem vzniku pracovního pomČru. Jedná se o dvoustranný právní úkon. V ýR musí být sjednána vždy písemnČ; pokud však nebude sjednána písemnČ a bylo již zapoþato s plnČním, tak není možné se neplatnosti dovolat (§ 20 odst. 2 ZPr). V Rakousku sice nemusí být sjednána písemnČ podle obecných pĜedpisĤ, ale v oblasti zdravotnictví podle výše uvedených speciálních pĜedpisĤ to povinné je (podle § 9 NÖ SÄG 1992 však pouze u Ausbildungsvetrag). U lékaĜĤ se podle NÖ SÄG 1992 rozlišuje pracovní smlouva v dobČ vzdČlávání (Ausbildungsvertrag) a po dosažení oprávnČní k samostatnému výkonu povolání (Vetrag nach der Ausbildung). I. Pracovní smlouva musí v ýR obsahovat jako podstatné náležitosti (§ 34 odst. 1 ZPr): a) druh práce, který má zamČstnanec pro zamČstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, c) den nástupu do práce. ObdobnČ je tomu také v Rakousku podle § 7 odst. 2 NÖ LVBG a § 12 odst. 2 NÖ LBG, které však požadují ještČ další povinné náležitosti. A) Druh práce: je nejdĤležitČjším ujednáním v pracovní smlouvČ. Vymezuje se jím celkový rámec pracovní náplnČ (okruh pracovních úkolĤ), ke kterým se zamČstnanec zavazuje. ZamČstnavatel je naopak povinen práci pĜidČlovat podle pracovní smlouvy, resp. v rámci sjednaného druhu práce. Lze ho sjednat i alternativnČ (napĜ. u zdravotnických záchranných služeb), pĜíliš široké vymezení by však bylo neplatné. Vymezení druhu práce jako „lékaĜ“ a s tím spojené pĜidČlování práce je však limitováno kvalifikaþními pĜedpoklady stanovenými právními pĜedpisy. ZamČstnanec v dalším základním pracovnČprávním vztahu u stejného zamČstnavatele nesmí vykonávat stejnČ druhovČ vymezené práce. Pokud je zamČstnavatelem stát, tak to platí pro výkon práce v téže organizaþní složce státu (§ 34b ZPr). B) Místo výkonu práce: urþuje rozsah dispoziþního oprávnČní zamČstnavatele z hlediska výkonu práce. U zdravotnických pracovníkĤ se jako místo výkonu práce zpravidla objevuje obec, ale nČkdy také pĜesnČ urþené pracovištČ. Lze ho sjednat i alternativnČ a mĤže být vymezeno také šíĜeji; platnost takového ujednání by však záležela na druhu vykonávané práce. PĜeložit zamČstnance k výkonu práce do jiného místa je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zamČstnavatele, pokud to nezbytnČ vyžaduje jeho provozní potĜeba. Pracovní úkoly pĜeloženému zamČstnanci ukládá, jeho práci organizuje, Ĝídí, kontroluje a pokyny mu k tomu úþelu dává pĜíslušný vedoucí zamČstnanec pracovištČ, kam byl zamČstnanec pĜeložen (§ 43 ZPr). Pokud není v pracovní smlouvČ sjednáno pravidelné pracovištČ pro úþely cestovních náhrad, tak je pravidelným pracovištČm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvČ. Pokud je však místo výkonu práce sjednáno šíĜeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracovištČ obec, ve které nejþastČji zaþínají cesty

C) Den nástupu do práce: mĤže být urþen i jinak než datem, napĜ. v návaznosti na ukonþení studia. Od sjednaného dne nástupu vzniká pracovní pomČr, i když jsou úþastníci smlouvou vázáni již od jejího uzavĜení. II. Dále mĤže pracovní smlouva obsahovat Ĝadu dalších ujednání, jakými jsou doba trvání pracovního pomČru, zkušební doba þi výše pracovního úvazku. A) Délka pracovního pomČru: mĤže být sjednána na dobu urþitou nebo neurþitou. Pracovní pomČr na dobu neurþitou je preferován. Doba trvání pracovního pomČru na dobu urþitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí v ýR (§ 39 ZPr) pĜesáhnout tĜi roky a mĤže být ode dne vzniku prvního pracovního pomČru na dobu urþitou opakována nejvýše dvakrát, pĜiþemž se za opakování považuje také jeho prodloužení. Jestliže však od skonþení pĜedchozího pracovního pomČru na dobu urþitou uplynula doba tĜí let, tak se k nČmu již nepĜihlíží. V Rakousku mĤže být pracovní pomČr na dobu urþitou prodloužen dvakrát a každé toto prodloužení nesmí u lékaĜĤ pĜekroþit dva roky (§ 10 odst. 2 NÖ SÄG 1992), u jiného zdravotnického personálu pĤvodnČ šest mČsícĤ (§ 7 odst. 4 NÖ LVBG) a novČji dvanáct mČsícĤ (§ 12 odst. 4 NÖ LBG). B) Zkušební doba: oznaþuje þasovČ omezené období na poþátku pracovního pomČru, jehož smyslem je ovČĜení, zda obČma smluvním stranám bude sjednaný pracovní pomČr vyhovovat. V opaþném pĜípadČ ho mohou bez komplikací jednostrannČ ukonþit (viz níže). Zkušební doba musí být sjednána výslovnČ a také písemnČ (v Rakousku sice nemusí písemnČ podle obecných pĜedpisĤ, ale podle speciálních ano; dále mĤže být stanovena také kolektivní smlouvou, nesmí však pĜesáhnout maximální zákonnou délku). Zkušební dobu je možné rovnČž sjednat v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Maximální délka zkušební doby je v ýR (§ 35 odst. 1 ZPr) a) tĜi po sobČ jdoucí mČsíce ode dne vzniku pracovního pomČru, b) u vedoucího pracovníka pak šest po sobČ jdoucích mČsícĤ; v Rakousku (§ 19 odst. 2 AngG) jeden mČsíc (pro uþnČ tĜi mČsíce). I. 2. 2. 4. Skonþení pracovního pomČru /§ 48n. ZPr; § 19n. AngG, § 42n. NÖ SÄG 1992, § 60n. NÖ LVBG, § 87n. NÖ LBG/

Smyslem této právní úpravy je zajistit stabilitu pracovního pomČru, ale souþasnČ umožnit mobilitu pracovních sil, a to s ohledem na potĜeby zamČstnancĤ i zamČstnavatelĤ. Ochranná funkce pracovního práva se zde projevuje zejména v omezení možnosti jednostranného ukonþení pracovního pomČru ze strany zamČstnavatele. Skonþením pracovního pomČru zaniká až na výjimky vČtšina vzájemných práv a povinností. Základní zpĤsoby ukonþení pracovního pomČru jsou v ýR i Rakousku obdobné, pĜiþemž ukonþení nastává na základČ: a) Subjektivních právních skuteþností: aa) právních úkonĤ: • dvoustranných (dohody o rozvázání pracovního Einvernehmen þi Einverständliche Lösung),


pomČru/




•

jednostranných, které mohou þinit za stanovených podmínek zamČstnanec i zamČstnavatel: - zrušení pracovního pomČru ve zkušební dobČ/Lösung in der Probezeit, - výpovČć/Kündigung, - okamžité zrušení pracovního pomČru/Entlassung-Austritt,

ab) úĜedních rozhodnutí: • vykonatelné rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, • pravomocný rozsudek ukládající trest vyhoštČní z území státu. b) Objektivních právních skuteþností (právních událostí): • uplynutí sjednané doby – u pracovního pomČru na dobu urþitou (v Rakousku nemĤže být ukonþen výpovČdí, pokud to není sjednáno, v ýR to možné je), • uplynutí doby, na kterou bylo vydáno povolení k zamČstnání þi pobytu za úþelem zamČstnání, • smrt zamČstnance, • smrt zamČstnavatele (u fyzické osoby bez právního nástupce). Blíže se zamČĜíme v souladu se zadáním na podmínky skonþení pracovního pomČru na základČ právních úkonĤ zamČstnance þi zamČstnavatele. A) Dohoda o rozvázání pracovního pomČru/Einvernehmen þi Einverständliche Lösung: je nejjednodušším zpĤsobem ukonþení pracovního pomČru, pro nČjž nejsou stanoveny (až na výjimky) žádné specifické podmínky (lhĤty, termíny) k ochranČ úþastníkĤ. V Rakousku existují urþité chránČné skupiny (tČhotné, uþni aj.), u nichž musí být dohoda písemná a navíc splnČny další podmínky. V ýR taková speciální ochrana není zakotvena, dohoda však musí být vždy uzavĜena písemnČ. B) Zrušení pracovního pomČru ve zkušební dobČ/Lösung in der Probezeit: je možné zamČstnancem i zamČstnavatelem kdykoliv (s výjimkou podle § 66 odst. 1 ZPr) i bez udání dĤvodu, pĜiþemž pracovní pomČr skonþí dnem doruþení zrušení, není-li uveden den pozdČjší. V ýR musí být provedeno písemnČ, v Rakousku to není obecnČ podmínkou. C) VýpovČć/Kündigung: je možná zamČstnancem i zamČstnavatelem; smČĜuje ke skonþení pracovního pomČru a její právní úþinky nastávají uplynutím výpovČdní doby. V ýR musí být výpovČć písemná, zamČstnavatel ji mĤže dát jen z taxativnČ uvedených dĤvodĤ (viz dále), zamČstnanec z jakéhokoli dĤvodu nebo bez uvedení dĤvodu. VýpovČdní doba je stejná pro zamČstnavatele i zamČstnance a þiní nejménČ 2 mČsíce6 (s výjimkou § 51a), pĜiþemž smí být prodloužena písemnou smlouvou mezi zamČstnavatelem a zamČstnancem. VýpovČdní doba (až na výjimky podle § 51 odst. 2) zaþíná prvním dnem kalendáĜního mČsíce následujícího po doruþení výpovČdi a konþí uplynutím posledního dne pĜíslušného kalendáĜního mČsíce. Podle § 52 ZPr mĤže dát zamČstnavatel výpovČć zamČstnanci pouze z tČchto dĤvodĤ: 6

V kolektivních smlouvách krajských nemocnic zĤstává vČtšinou upravena v minimální zákonné délce, i když by mohla být stanovena delší.

a) ruší-li se zamČstnavatel nebo jeho þást, b) pĜemísĢuje-li se zamČstnavatel nebo jeho þást, c)

stane-li se zamČstnanec nadbyteþným vzhledem k rozhodnutí zamČstnavatele nebo pĜíslušného orgánu o zmČnČ jeho úkolĤ, technického vybavení, o snížení stavu zamČstnancĤ za úþelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizaþních zmČnách,

d) nesmí-li zamČstnanec podle lékaĜského posudku vydaného poskytovatelem pracovnČlékaĜských služeb nebo rozhodnutí pĜíslušného správního orgánu, který lékaĜský posudek pĜezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnČní nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti urþeném rozhodnutím pĜíslušného orgánu ochrany veĜejného zdraví nejvyšší pĜípustné expozice, e) pozbyl-li zamČstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékaĜského posudku vydaného poskytovatelem pracovnČlékaĜských služeb nebo rozhodnutí pĜíslušného správního orgánu, který lékaĜský posudek pĜezkoumává, dlouhodobČ zdravotní zpĤsobilost, f) nesplĖuje-li zamČstnanec pĜedpoklady stanovené právními pĜedpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplĖuje-li bez zavinČní zamČstnavatele požadavky pro Ĝádný výkon této práce (viz podmínky k výkonu zdravotnických povolání, analýza 1.2, bod II); spoþívá-li nesplĖování tČchto požadavkĤ v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zamČstnanci z tohoto dĤvodu dát výpovČć, jen jestliže byl zamČstnavatelem v dobČ posledních 12 mČsícĤ písemnČ vyzván k jejich odstranČní a zamČstnanec je v pĜimČĜené dobČ neodstranil, g) jsou-li u zamČstnance dány dĤvody, pro které by s ním zamČstnavatel mohl okamžitČ zrušit pracovní pomČr (viz dále), nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních pĜedpisĤ vztahujících se k zamČstnancem vykonávané práci; pro soustavné ménČ závažné porušování povinnosti vyplývající z právních pĜedpisĤ vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zamČstnanci výpovČć, jestliže byl v dobČ posledních 6 mČsícĤ v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních pĜedpisĤ vztahujících se k vykonávané práci písemnČ upozornČn na možnost výpovČdi; pĤjde zejména o povinnosti podle ZPr (§ 11 odst. 4, § 106 odst. 4 písm. e, § 301, § 302, § 304, § 305, § 306 odst. 1), zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (§ 49), zákonĤ o zpĤsobilosti (ZLP a ZNP) þi etických kodexĤ, h)

poruší-li zamČstnanec zvlášĢ hrubým zpĤsobem jinou povinnost zamČstnance stanovenou v § 301a ZPr (tj. v dobČ prvních 14 kalendáĜních dnĤ a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v dobČ prvních 21 kalendáĜních dnĤ trvání doþasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim doþasnČ práce neschopného pojištČnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v dobČ doþasné pracovní neschopnosti v místČ pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle § 56 zákona þ. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištČní).

V nČkterých pĜípadech (s výjimkami podle § 54 ZPr) se zamČstnavateli zakazuje dát zamČstnanci výpovČć v tzv. ochranné dobČ:





a) v dobČ, kdy je zamČstnanec uznán doþasnČ práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslnČ nepĜivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostĜední následek opilosti zamČstnance nebo zneužití návykových látek, a v dobČ od podání návrhu na ústavní ošetĜování nebo od nástupu lázeĖského léþení až do dne jejich ukonþení; pĜi onemocnČní tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 mČsícĤ po propuštČní z ústavního ošetĜování,

V ýR musí být písemné, v Rakousku nemusí, ale je (mj. z hlediska dokazování) doporuþené.

b) pĜi výkonu vojenského cviþení nebo výjimeþného vojenského cviþení ode dne, kdy byl zamČstnanci doruþen povolávací rozkaz, po dobu výkonu tČchto cviþení, až do uplynutí 2 týdnĤ po jeho propuštČní z tČchto cviþení,

b) byl pravomocnČ odsouzen pro úmyslný trestný þin spáchaný pĜi plnČní pracovních úkolĤ nebo v pĜímé souvislosti s ním k nepodmínČnému trestu odnČtí svobody na dobu nejménČ 6 mČsícĤ,

c) v dobČ, kdy je zamČstnanec dlouhodobČ plnČ uvolnČn pro výkon veĜejné funkce,

c) porušil povinnost vyplývající z právních pĜedpisĤ vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášĢ hrubým zpĤsobem.

d) v dobČ, kdy je zamČstnankynČ tČhotná nebo kdy zamČstnankynČ þerpá mateĜskou dovolenou nebo kdy zamČstnankynČ nebo zamČstnanec þerpají rodiþovskou dovolenou,

ZamČstnanec není v tČchto pĜípadech chránČn tzv. ochrannou dobou (pracovní pomČr skonþí doruþením, i když je tĜeba zamČstnanec doþasnČ práce neschopný), pĜesto však nesmí být okamžitČ zrušen pracovní pomČr s tČhotnou zamČstnankyní, zamČstnankyní na mateĜské dovolené, zamČstnancem nebo zamČstnankyní na rodiþovské dovolené.

e) v dobČ, kdy je zamČstnanec, který pracuje v noci, uznán na základČ lékaĜského posudku vydaného poskytovatelem pracovnČlékaĜských služeb doþasnČ nezpĤsobilým pro noþní práci. V Rakousku musí být podle NÖ SÄG 1992 (§ 42) výpovČć písemná, podle NÖ LVBG (§ 61) a NÖ LBG (§ 88) také, pokud pracovní pomČr trval alespoĖ rok. VýpovČdní doba (§ 43 NÖ SÄG 1992, § 62 NÖ LVBG a § 89 NÖ LBG) je stejná pro zamČstnavatele i zamČstnance a þiní od jednoho týdne do pČti mČsícĤ v závislosti na délce pracovního pomČru.7 VýpovČdní doba stanovená podle týdnĤ konþí uplynutím týdne, pokud je stanovená podle mČsícĤ uplynutím posledního dne kalendáĜního mČsíce. Pokud pracovní pomČr trval alespoĖ rok, musí zamČstnavatel uvést také výpovČdní dĤvod, kterým je pĜedevším (§ 44 NÖ SÄG 1992): a) b) c) d) e) f)

V ýR (§ 55 ZPr) mĤže zamČstnavatel pracovní pomČr okamžitČ zrušit jen tehdy, pokud zamČstnanec: a) byl pravomocnČ odsouzen pro úmyslný trestný þin k nepodmínČnému trestu odnČtí svobody na dobu delší než 1 rok,

V Rakousku (§ 46 NÖ SÄG 1992) mĤže zamČstnavatel pracovní pomČr okamžitČ zrušit (Entlassung) pouze z dĤležitých dĤvodĤ, kterými jsou zvláštČ: a) pĜijetí do pracovního pomČru založené na nepravdivých þi zamlþených údajích, b) porušení pracovních povinností zvlášĢ závažným zpĤsobem, zvláštČ vážným porušením cti ve vztahu k nadĜízeným þi spolupracovníkĤm, nebo pokud zamČstnanec ve službČ þi v souvislosti s ní požaduje, pĜijímá nebo si nechá slíbit urþité výhody, c) hrubé zanedbání služby v podstatných vČcech,

hrubé porušení pracovních povinností, chybČjící duševní nebo tČlesná zpĤsobilost, nezpĤsobilost k právním úkonĤm, nedosažení (i pĜes napomenutí) uspokojivých pracovních výsledkĤ, poškození vážnosti nebo zájmĤ služby souþasným nebo minulým jednáním, zmČna organizace služby zamČstnavatele.

d) zanechání služby na delší dobu bez udání dĤležitého dĤvodu, e) vykonávání vedlejšího zamČstnání nesluþitelné s Ĝádným výkonem povolání, resp. vykonávání bez patĜiþného povolení (§ 13). Podle NÖ LVBG (§ 63) a NÖ LBG (§ 90) to je kromČ výše uvedených dĤvodĤ:

Podle NÖ LVBG (§ 61) a NÖ LBG (§ 88) to je kromČ výše uvedených dĤvodĤ také:

f) odmítání ĜádnČ zastávat výkon služby nebo se podĜídit pĜíkazĤm nadĜízených,

g) pokud úspČšnČ a vþas nesloží zkoušku sjednanou v pracovní smlouvČ,

g) podvodné získání osvČdþení o zdravotní zpĤsobilosti nebo jeho zneužití.

a podle NÖ LBG navíc: h) z dĤvodu dosažení nároku na plnČní z dĤchodového pojištČní (§ 88 odst. 2 bod 7 a 8). D) Okamžité zrušení pracovního pomČru/Entlassung-Austritt: je možné zamČstnancem i zamČstnavatelem pouze z dĤvodĤ v zákonech stanovených (resp. z dĤležitých dĤvodĤ). Výjimeþnost tohoto zpĤsobu rozvázání pracovního pomČru spoþívá v jeho okamžitém skonþení (tj. okamžikem oznámení/doruþení druhé stranČ). 7

Délka pracovního pomČru a výpovČdní lhĤty: do 6 mČsícĤ 1 týden, déle než 6 mČsícĤ 2 týdny, déle než 1 rok 1 mČsíc, déle než 2 roky 2 mČsíce, déle než 5 let 3 mČsíce, déle než 10 let 4 mČsíce a déle než 15 let 5 mČsícĤ.

Neplatné okamžité ukonþení pracovního pomČru platí jako výpovČć, pokud naplĖuje nČjaký její dĤvod (§ 46 odst. 3 NÖ SÄG 1992, § 60 odst. 4 NÖ LVBG a § 92 ods. 1 NÖ LBG). V ýR (§ 56 ZPr) mĤže zamČstnanec pracovní pomČr okamžitČ zrušit jen tehdy, pokud a) podle lékaĜského posudku vydaného poskytovatelem pracovnČlékaĜských služeb nebo rozhodnutí pĜíslušného správního orgánu, který lékaĜský posudek pĜezkoumává, nemĤže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zamČstnavatel mu neumožnil v dobČ 15 dnĤ ode dne pĜedložení tohoto posudku výkon jiné pro nČho vhodné práce,





b) zamČstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich þást do 15 dnĤ po uplynutí období splatnosti. ZamČstnanci, který okamžitČ zrušil pracovní pomČr, pĜísluší od zamČstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši prĤmČrného výdČlku za dobu, která odpovídá délce výpovČdní doby. V Rakousku (§ 45 NÖ SÄG 1992, § 63 odst. 5 NÖ LVBG, § 90 odst. 6 NÖ LBG) mĤže zamČstnanec pracovní pomČr okamžitČ zrušit (Austritt) pouze z dĤležitých dĤvodĤ jako je zvláštČ a) nezpĤsobilost k výkonu povolání nebo b) ohrožení jeho zdraví.

I. 2. 2. 5. Srovnání Právní úprava vzniku a skonþení pracovního pomČru je v ýR a Rakousku obdobná, celostátní rakouská úprava je sice ménČ formální a striktní, dolnorakouská úprava pro oblast zdravotnictví však tyto podmínky zpĜísĖuje a více plní ochrannou funkci. Zatímco v ýR je pracovnČprávní úprava zamČstnání lékaĜských a jiných zdravotnických pracovníkĤ v zásadČ stejná, v Rakousku existují mezi obČma skupinami jisté rozdíly, zohledĖující þásteþnČ také specifika tČchto povolání.

E) Jiné dĤvody ukonþení pracovního pomČru: v Rakousku na rozdíl od ýR existují ještČ další dĤvody, spojené zejména s plynutím þasu: napĜ. s koncem kalendáĜního roku, ve kterém lékaĜ (§ 48 NÖ SÄG 1992) þi jiný zdravotnický pracovník (§ 60 odst. 1 písm. f NÖ LVBG) dosáhl 65 let (úprava podle § 82 NÖ LBG je již postavena na jiné koncepci, a to na možnosti ukonþení pracovního pomČru z dĤvodu pensionování). F) Odstupné/Abfertigung: jedná se o jednorázové plnČní pĜi skonþení pracovní pomČru; uplatĖuje se u nČkterých výpovČdních dĤvodĤ, resp. u dohod z tČchto dĤvodĤ. V ýR (§ 67 ZPr) pĜísluší zamČstnanci, u nČhož dochází k rozvázání pracovního pomČru výpovČdí danou zamČstnavatelem z dĤvodĤ uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž dĤvodĤ (viz výše), odstupné ve výši nejménČ a) jednonásobku jeho prĤmČrného mČsíþního výdČlku, jestliže jeho pracovní pomČr u zamČstnavatele trval ménČ než 1 rok, b) dvojnásobku, jestliže trval alespoĖ 1 rok a ménČ než 2 roky, c) trojnásobku, jestliže trval alespoĖ 2 roky. ZamČstnanci, u nČhož dochází k rozvázání pracovního pomČru výpovČdí danou zamČstnavatelem z dĤvodĤ uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž dĤvodĤ, pĜísluší od zamČstnavatele pĜi skonþení pracovního pomČru odstupné ve výši nejménČ dvanáctinásobku prĤmČrného mČsíþního výdČlku (s výjimkou pokud se zamČstnavatel zcela zprostí své odpovČdnosti podle § 367 odst. 1). NČkteré kolektivní smlouvy pouze pĜebírají zákonnou úpravu (nemocnice BĜeclav, Ivanþice, Jihlava, Nové MČsto na MoravČ, PelhĜimov, Znojmo), jiné pĜináší zamČstnancĤm vyšší odstupné (nemocnice Tišnov a Hodonín pĜiznávají odstupné ve výši trojnásobku prĤmČrného výdČlku bez ohledu na délku pracovního pomČru). V Rakousku se uplatĖuje tzv. starý a nový model (podle toho, zda pracovní pomČr byl uzavĜen do 31. prosince 2002)8. Podle starého modelu þiní výše odstupného (v závislosti na délce pracovního pomČru) od dvojnásobku do dvanáctinásobku výdČlku za poslední mČsíc;9 podle nového systému se odstupné postupnČ ukládá do pojišĢovny (Vorsorgekasse), kam je zamČstnavatel povinen od 2. mČsíce pracovního pomČru platit 1,53 % zamČstnancovy hrubé mzdy, a na které má pĜi skonþení pracovního pomČru (s výjimkou výpovČdi zamČstnancem þi okamžitým zrušením zamČstnavatelem) nárok. 8

Blíže srov. http://www.arbeiterkammer.at/bilder/d141/Abfertigung_2013.pdf Délka pracovního pomČru a výše odstupného: 3 roky dvojnásobek, 5 let trojnásobek, 10 let þtyĜnásobek, 15 let šestinásobek, 20 let devítinásobek a 25 let dvanáctinásobek. 9




I. 2. 3.


Další otázky vyplývající z pracovnČprávních vztahĤ

I. 2. 3. 1. Pracovní doba a doba odpoþinku ve zdravotnictví /§ 78n. ZPr; AZG, KA-AZG, § 12n. NÖ SÄG 1992, § 14n. NÖ LVBG, § 30 a 32n. NÖ LBG/

Úprava pracovní doby a doby odpoþinku ve zdravotnictví se vyznaþuje Ĝadou specifik a výjimek v rámci pracovního práva. NepĜetržitý provoz zdravotnických zaĜízení si vynucuje zvýšenou potĜebu pĜesþasové práce a jejího Ĝešení. Také v této oblasti se uplatĖuje unijní právo, zvl. smČrnice EP a Rady 2003/88/ES, o nČkterých aspektech úpravy pracovní doby, která byla plnČ zohlednČna pĜi pĜípravČ souþasného zákoníku práce. Nejprve vymezíme (na základČ þeské právní úpravy) nČkteré základní pojmy (§ 78 ZPr; k tomu srov. § 2 KA-AZG, § 14 NÖ LVBG a § 32 NÖ LBG): • • •

pracovní dobou je doba, v níž je zamČstnanec povinen vykonávat pro zamČstnavatele práci, a doba, v níž je zamČstnanec na pracovišti pĜipraven k výkonu práce podle pokynĤ zamČstnavatele; dobou odpoþinku je naopak doba, která není pracovní dobou; prací pĜesþas je práce konaná zamČstnancem na pĜíkaz zamČstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z pĜedem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních smČn.

Pracovní doba/Dienstzeit, doba odpoþinku/Ruhezeit: V ýR (§ 79 ZPr) i Rakousku (§ 2n. KA-AZG, § 12 odst. 1 NÖ SÄG 1992, § 14 NÖ LVBG, § 33 NÖ LBG) þiní délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdnČ (v Rakousku prĤmČrnČ za více týdnĤ). V ýR je kratší u zamČstnancĤ s tĜísmČnným a nepĜetržitým pracovním režimem (37,5 hodin týdnČ) þi s dvousmČnným pracovním režimem (38,75 hodiny týdnČ). Je možné také sjednání kratší pracovní doby (v Rakousku to je nárokové u vzdČlávajících se lékaĜĤ podle § 8 až 11 Ärztegesetz 1998, dále u zamČstnancĤ starajících se o nedospČlé dítČ þi peþující o blízkou osobu, srov. § 12 odst. 2 NÖ SÄG 1992 a § 25 NÖ LBG). U lékaĜských zdravotnických pracovníkĤ by podle § 12 odst. 3 NÖ SÄG 1992 mČla þinit nepĜetržitá pracovní doba u þásteþného pracovního úvazku nejménČ 5 hodin, jinak nejménČ 6 hodin. Pracovní dobu rozvrhuje zamČstnavatel, pĜiþemž urþí zaþátek a konec smČn. V ýR nesmí délka smČny pĜesáhnout 12 hodin (§ 83 ZPr), nepĜetržitý odpoþinek mezi dvČma smČnami by mČl být alespoĖ 12 hodin bČhem 24 hodin po sobČ jdoucích (mj. ve zdravotnictví mĤže být zkrácen až na 8 hodin za podmínek § 90 odst. 2). V Rakousku (podle § 3 KA-AZG) nesmí denní pracovní doba (tj. nepĜetržitých 24 hodin) pĜesáhnout 13 hodin, týdenní pracovní doba nesmí pĜekroþit v prĤmČru 48 hodin v období 17 po sobČ jdoucích týdnĤ a v jednotlivých týdnech 60 hodin. Tyto limity je možné na základČ § 4 KA-AZG (verlängerte Dienste) zvýšit v rámci podnikových dohod, pokud to je z dĤležitých organizaþních dĤvodĤ nezbytnČ nutné. NepĜetržitý odpoþinek mezi dvČma smČnami má být alespoĖ 11 hodin, pĜi prodloužených smČnách dochází také k prodloužení odpoþinku (§ 7 KA-AZG). PĜestávka v práci/Ruhepause: V ýR i Rakousku její zaruþená délka pĜi práci trvající více než šest hodin þiní 30 minut (§ 88 ZPr; § 6 KA-AZG); nezapoþítává se však do pracovní doby.

Pracovní pohotovost/Bereitschaftsdienst/Rufbereitschaft: V ýR (§ 78 ZPr) to je doba, v níž je zamČstnanec pĜipraven k pĜípadnému výkonu práce podle pracovní smlouvy; tato práce musí být v pĜípadČ naléhavé potĜeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních smČn. Pracovní pohotovost mĤže být jen na jiném místČ dohodnutém se zamČstnancem, odlišném od pracovišĢ zamČstnavatele (zpravidla tam, kde má bydlištČ nebo tráví volný þas, a bude mít charakter tzv. pohotovosti na telefonu). Na rozdíl od starší právní úpravy úþinné do 31. 12. 2006 již není definována tzv. pracovní pohotovost na pracovišti, což je mj. dĤsledek pĤsobení evropské judikatury (rozhodnutí ESD C-151/02 Landeshauptstadt Kiel vs. Norbert Jaeger a k tomu dále srov. usnesení SDEU C-437/05 Jan Vorel vs. Nemocnice ýeský Krumlov10). Pracovní pohotovost, pĜi které nedojde k výkonu práce, se v ýR (§ 95 ZPr) nezapoþítává do pracovní doby, ale náleží za ni odmČna (podle § 140 ZPr nejménČ 10 % prĤmČrného výdČlku, blíže viz 4.3). V Rakousku se u lékaĜských (§ 7 NÖ SÄG 1992) i nelékaĜských zdravotnických pracovníkĤ (§ 14 odst. 7 NÖ LVBG a § 32 odst. 7 NÖ LBG) uplatĖuje tzv. pohotovost na telefonu (Rufbereitschaft), která se nezapoþítává do pracovní doby, ale náleží za ni odmČna (šestina hodinové sazby, blíže viz 4.3). U nelékaĜských zdravotnických pracovníkĤ je však možné pracovní pohotovost vykonávat také na pracovišti a do pracovní doby se zapoþítává svojí polovinou (§ 14 odst. 6 NÖ LVBG, § 32 odst. 6 NÖ LBG). Práce pĜesþas/Überstunden: V ýR (§ 93 ZPr) nesmí naĜízená práce pĜesþas þinit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendáĜním roce. ZamČstnavatel ji mĤže naĜídit jen z vážných provozních dĤvodĤ, a to i na dobu nepĜetržitého odpoþinku mezi dvČma smČnami, popĜípadČ za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZPr i na dny pracovního klidu. Další práci pĜes þas je pak možné požadovat pouze na základČ dohody se zamČstnancem. Celkový rozsah práce pĜesþas (naĜízené i dohodnuté) nesmí þinit v prĤmČru více než 8 hodin týdnČ v období, které mĤže þinit nejvýše 26 po sobČ jdoucích týdnĤ (tzv. vyrovnávací období). Jen kolektivní smlouva mĤže vymezit toto období nejvýše na 52 týdnĤ po sobČ jdoucích, což je v krajských nemocnicích pravidlem. Specifická úprava ve vztahu ke zdravotnictví pak byla zohlednČna pĜímo v § 93a ZPr jako tzv. další dohodnutá práce pĜesþas. Rozumí se jí práce v nepĜetržitém provozu spojená s pĜíjmem, léþbou, péþí nebo se zajištČním pĜednemocniþní neodkladné péþe v nemocnicích, ostatních lĤžkových zdravotnických zaĜízeních a zdravotnických zaĜízeních zdravotnické záchranné služby, kterou vykonává • •

lékaĜ, zubní lékaĜ nebo farmaceut, a zdravotnický pracovník nelékaĜských v nepĜetržitém pracovním režimu.

zdravotnických

povolání

Další dohodnutá práce pĜesþas je práce konaná nad rozsah výše uvedené obecné úpravy. Zdravotnický zamČstnanec, který nesouhlasí s výkonem další dohodnuté práce pĜesþas, nesmí být k jejímu sjednání nucen, ani být vystaven jakékoli újmČ. O uplatnČní další dohodnuté práce pĜesþas je zamČstnavatel povinen písemnČ vyrozumČt pĜíslušný orgán inspekce práce a vést aktuální seznam všech zamČstnancĤ, kteĜí ji vykonávají.

10

Dostupné z: http://curia.europa.eu/jcms/jcms/j_6/


pracující




Další dohodnutá práce pĜesþas zamČstnancĤ ve zdravotnictví nesmí pĜesáhnout v prĤmČru 8 hodin týdnČ, v pĜípadČ zamČstnancĤ poskytovatele zdravotnické záchranné služby v prĤmČru 12 hodin týdnČ, v období, které mĤže þinit nejvýše 26 týdnĤ po sobČ jdoucích; jen kolektivní smlouva mĤže toto období vymezit na nejvýše 52 týdnĤ po sobČ jdoucích, což je opČt v krajských nemocnicích pravidlem.

d) pracují pĜi pĜímém ošetĜování nebo obsluze duševnČ chorých nebo mentálnČ postižených alespoĖ v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

Dohoda o další dohodnuté práci pĜesþas • • • • •

musí být sjednána písemnČ, nesmí být sjednána v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního pomČru, nesmí být sjednána na dobu delší než 52 týdnĤ po sobČ jdoucích, mĤže být okamžitČ zrušena, a to i bez udání dĤvodu v období 12 týdnĤ od sjednání; okamžité zrušení musí být provedeno písemnČ, mĤže být vypovČzena z jakéhokoliv dĤvodu nebo bez uvedení dĤvodu; výpovČć musí být dána písemnČ. Pokud nebyla výpovČdní doba sjednána kratší, þiní 2 mČsíce a musí být stejná pro zamČstnavatele i zamČstnance ve zdravotnictví.

V Rakousku nesmí u lékaĜských pracovníkĤ (§ 20 odst. 1 NÖ SÄG 1992) práce pĜesþas pĜesáhnout 35 hodin v kalendáĜním mČsíci; u nelékaĜských pracovníkĤ není v NÖ LVBG a NÖ LBG sice její výše stanovena, nesmí pĜesáhnout limity denní a týdenní pracovní doby (viz výše s. 25); její výše bývá dále upravena v rámci podnikových dohod. U lékaĜských pracovníkĤ (§ 20 NÖ SÄG 1992) se práce pĜes þas proplácí, u nelékaĜských (§ 14 NÖ LVBG a § 30 a 76 NÖ LBG) se vyrovnává volným þasem (podle možností ve stejném mČsíci) nebo se také proplácí (tak vždy u noþní práce, svátkĤ a nedČlí). I. 2. 3. 2. Dovolená zdravotnických pracovníkĤ /§ 212n. ZPr; § 32n. NÖ SÄG 1992, § 43n. NÖ LVBG a § 46n. NÖ LBG/

ýR: ZamČstnanci, který za nepĜetržitého trvání pracovního pomČru k témuž zamČstnavateli konal u nČho práci alespoĖ 60 dnĤ v kalendáĜním roce, pĜísluší dovolená za kalendáĜní rok, popĜípadČ její pomČrná þást, jestliže pracovní pomČr netrval nepĜetržitČ po dobu celého kalendáĜního roku. VýmČra dovolené þiní nejménČ 4 týdny v kalendáĜním roce, u pracovníkĤ pĜíspČvkových organizací (podle § 213 odst. 2, resp. § 109 odst. 3) þiní 5 týdnĤ v kalendáĜním roce. ZamČstnancĤm, kteĜí konají práce zvlášĢ obtížné, pĜísluší dodatková dovolená (§ 215 ZPr). Rozsah dodatkové dovolené pĜi výkonu prací zvlášĢ obtížných po celý kalendáĜní rok þiní 1 týden. PĜi kratším výkonu prací se délka dovolené úmČrnČ krátí. Pro námi sledovanou oblast se za nČ považují zamČstnanci, kteĜí (ponecháno znaþení dle ZPr): a) trvale pracují alespoĖ v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelĤ zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetĜují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy, b) jsou pĜi práci na pracovištích s infekþními materiály vystaveni pĜímému nebezpeþí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoĖ v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, c) jsou pĜi práci vystaveni nepĜíznivým úþinkĤm ionizujícího záĜení,

i) jako zdravotniþtí pracovníci vykonávají þinnosti pĜi poskytování zdravotnické záchranné služby alespoĖ v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Bližší vymezení dodatkové dovolená (zvl. vymezení zamČstnancĤ konajících zvlášĢ obtížné práce) bývá upraveno v rámci kolektivních smluv, resp. vnitĜním pĜedpisem. Doba þerpání dovolené (§ 217n. ZPr) mĤže být poskytnuta v nČkolika þástech, alespoĖ jedna þást musí þinit nejménČ 2 týdny vcelku, pokud se zamČstnanec se zamČstnavatelem nedohodne na jiné délce þerpané dovolené. Rakousko (Erholungsurlaub): U lékaĜských pracovníkĤ odkazuje § 35 NÖ SÄG 1992 na úpravu podle NÖ LBG. VýmČra dovolené þiní v kalendáĜním roce (§ 44 NÖ LVBG a § 47 NÖ LBG): a) do dovršení 43 let 200 pracovních hodin, b) od 43 let 240 hodin. Doba þerpání dovolené mĤže být poskytnuta v nČkolika þástech, alespoĖ jedna þást musí þinit nejménČ 80 pracovních hodin vcelku. Dále mĤže být lékaĜi poskytnuta zvláštní dovolená (Sonderurlaub), blíže viz § 37 NÖ SÄG 1992, u § 49 NÖ LBG. I. 2. 3. 3. OdmČĖování zdravotnických pracovníkĤ /§ 109n. ZPr, naĜ. vl. þ. 564/2006 Sb. a þ. 222/2010 Sb.; § 14n. NÖ SÄG 1992, § 22n. NÖ LVBG, § 5 a 60n. NÖ LBG, NÖ BRO/

OdmČĖování vychází v ýR i Rakousku ze stejných zásad, ovlivnČných mj. také právem EU (viz kap. I), zejména ze zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace v zamČstnání a povolání (z. þ. 198/2009 Sb., antidiskriminaþní zákon, a z. þ. 100/1993 BGBl., Bundes-Gleichbehandlungsgesetz), na níž úzce navazuje zásada stejné odmČny za stejnou nebo rovnocennou práci (þl. 141 Smlouvy o založení Evropského spoleþenství a SmČrnice Rady þ. 75/117/EHS, o sbližování právních pĜedpisĤ þlenských státĤ týkajících se uplatĖování zásady stejné odmČny za práci pro muže a ženy). ýR: U pĜíspČvkových organizací, kde se uplatĖuje odmČĖování platem, je úprava dána jak obecnými právními pĜedpisy (zvl. naĜ. vl. þ. 564/2006 Sb., o platových pomČrech zamČstnancĤ ve veĜejných službách a správČ), tak vnitĜními pĜedpisy jednotlivých zaĜízení: týkají se jak podmínek pro poskytování platu a výši jeho jednotlivých složek, tak také zaĜazování do platových tĜíd a dalších souvisejících otázek. U krajských nemocnic je odmČĖování upraveno také v rámci kolektivních smluv, a to pomČrnČ pestrým zpĤsobem: nČkteré pouze odkazují na vnitĜní pĜedpis (Hodonín, PelhĜimov), jiné naopak obsahují podrobnou úpravu (BĜeclav). Plat se ve srovnání se mzdou (s výjimkou tzv. smluvního platu, upraveného novelou od 1. 1. 2011) nesjednává, ale zamČstnavatel ho urþuje podle právních pĜedpisĤ (§ 122n. ZPr). ZamČstnanci pĜísluší platový tarif stanovený pro danou platovou tĜídu a pro platový stupeĖ. Do platové tĜídy (celkem 16) zaĜazuje zamČstnavatel zamČstnance podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvČ a v jeho mezích na nČm požadovaných nejnároþnČjších prací v zásadČ v návaznosti na dosažené vzdČlání (od 11. platové tĜídy VŠ vzdČlání); do platového stupnČ (celkem





12) pĜíslušné platové tĜídy v zásadČ podle doby zapoþitatelné praxe, pĜiþemž se postupnČ prodlužuje (1. stupeĖ do roku, 2. až 4. stupeĖ po dvou letech, 5. až 7 stupeĖ po tĜech letech, od 8. stupnČ po þtyĜech letech, 12. stupeĖ je nad 32 let). Seznam povolání a rozpČtí platových tĜíd a zaĜazení prací do povolání a platových tĜíd jsou stanoveny katalogem prací publikovaným jako pĜíloha naĜ. vl. 222/2010 Sb. Pro oblast zdravotnictví (2. þást, díl 2.19) zahrnuje oddíl A „Seznam povolání…“ celkem 43 rĤzných profesí, napĜ. povolání þ. 2.19.13, všeobecná sestra, platová tĜída 9 až 12, povolání þ. 2.19.42, lékaĜ, platová tĜída 11 až 15. U oddílu B „ZaĜazení prací do povolání…“ je uvedena bližší charakteristika platových tĜíd, pĜiþemž dĤležitou roli hraje výkon pod odborným dohledem þi bez odborného dohledu. Platové tarify jsou upraveny ve stupnicích v pĜílohách naĜ. vl. þ. 564/2006 Sb. V dĤsledku akce „DČkujeme, odcházíme“ byla pro lékaĜe a zubní lékaĜe (s úþinností od 1. 3. 2011) zavedena nová stupnice þ. 4, zatímco ostatní zdravotniþtí pracovníci jsou dále odmČĖováni podle pĤvodní stupnice þ. 3. Navýšily se tak lékaĜĤm tarify: v 11. a 12. platové tĜídČ o 5000 Kþ, ve 13. tĜídČ o 6500 Kþ a od 14. tĜídy o 8000 Kþ (napĜ. stupnice þ. 3: 11. tĜída, 1. stupeĖ 17 340 Kþ, 12. stupeĖ 31.080 Kþ; stupnice þ. 4: 11. tĜída, 1. stupeĖ 22 340 Kþ, 12. stupeĖ 36 080 Kþ). Novelou od 1. 1. 2011 došlo k opuštČní principu urþování výše platu povinnČ podle délky zapoþitatelné praxe, resp. je možné, aby zamČstnavatel podle § 6 naĜ. vl. þ. 564/2006 Sb. v rámci pĜíslušné tĜídy urþil zamČstnancĤm platový tarif bez ohledu na druh a délku zapoþitatelné praxe (tzv. zvláštní zpĤsob urþení platového tarifu). Je tak možné odmČĖovat zamČstnance nejen nad rámec platového tarifu (u zdravotnických zaĜízení to se souhlasem zĜizovatele bylo možné pro zamČstnance od 6. tĜídy i pĜed novelou), ale i pod platový tarif odpovídající zapoþitatelné praxi (což je modifikováno kolektivní smlouvami nČkterých krajských nemocnic, zvl. BĜeclav, ale také Znojmo, Jihlava þi Nové MČsto na MoravČ). PĜíplatky a další motivaþní složky platu: 1) pĜíplatek za vedení (§ 124 ZPr): 5 až 60 % z platového tarifu nejvyššího platového stupnČ pĜiznané platové tĜídy podle stupnČ Ĝízení (1. až 4. stupeĖ) a nároþnosti Ĝídící práce; 2) pĜíplatek za noþní práci (§ 125 ZPr): 20 % prĤmČrného hodinového výdČlku 3) pĜíplatek za práci v sobotu a v nedČli (§ 126 ZP): 25 % prĤmČrného hodinového výdČlku; 4) pĜíplatek za práci pĜesþas (§ 127 ZPr): 25 % prĤmČrného hodinového výdČlku (50 % v nepĜetržitém odpoþinku v týdnu) nebo po dohodČ náhradní volno; 5) pĜíplatek za práci ve ztíženém pracovním prostĜedí11 (§ 128 a § 7 naĜ. vl. þ. 564/2006 Sb.): 400 až 1400 Kþ mČsíþnČ; 6) zvláštní pĜíplatek (§ 129 ZPr a § 8 naĜ. vl. þ. 564/2006 Sb.): 400 až 8000 Kþ mČsíþnČ podle rozdČlení prací do 5 skupin; 7) pĜíplatek za rozdČlenou smČnu (§ 130 ZPr): u smČn rozdČlených na dvČ nebo více þástí 30 % prĤmČrného hodinového výdČlku za každou takto rozdČlenou smČnu, jejíž pĜerušení þiní alespoĖ dvČ hodiny; 8) osobní pĜíplatek (§ 131 ZPr): za dlouhodobé velmi dobré pracovní výsledky nebo plnČní vČtšího rozsahu pracovních úkolĤ až 50 % platového tarifu; u 11 K vymezení pojmu ztížené pracovní prostĜedí: § 6 naĜ. vl. þ. 567/2006 Sb., o minimální mzdČ, nejnižších úrovních zaruþení mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostĜedí a o výši pĜíplatku ke mzdČ za práci ve ztíženém prostĜedí.

vynikajících, všeobecnČ uznávaných odborníkĤ zaĜazených do 10. až 16. platové tĜídy až 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupnČ pĜiznané platové tĜídy; 9) odmČna (§ 134 ZPr): za úspČšné splnČní mimoĜádného nebo zvlášĢ významného pracovního úkolu; 10) odmČna za pracovní pohotovost (§ 140 ZPr): nejménČ 10 % prĤmČrného výdČlku, ve vČtšinČ nemocnic je však kolektivní smlouvou þi vnitĜním pĜedpisem stanovena vyšší (napĜ. BĜeclav, Ivanþice, Jihlava, Nové mČsto na MoravČ 15 % a ve dnech pracovního klidu 25 %). PlnČní ad) 1 až 7 a 10 jsou nárokové, ad) 8 a 9 pak nenárokové. PĜíplatky se sþítají. Rakousko (Entgeld-Besoldung): u NÖ Landeskliniken-Holding se také uplatĖuje odmČĖování platem (Gehalt). Pro lékaĜské pracovníky (Entgeld) je platová stupnice upravena v § 14 odst. 2 NÖ SÄG 1992: rozlišuje 4 platové tĜídy (Entlohnungsgruppe A1 pro sekundáĜe/Sekundararzt, A2 pro asistenta/Assistent, A3A pro všeobecné lékaĜe/Allgemeinmediziner, A3B pro vrchní lékaĜe/Oberarzt) a 17 stupĖĤ (Entlohnungsstufen), s výjimkou jedenáctistupĖové tĜídy A1 (napĜ. tĜída A1, 1. stupeĖ 2.753,9 EUR, 11. stupeĖ 3.764,7 EUR; A2, 1. stupeĖ 3093 EUR; tĜída A3B, 1. stupeĖ 4.890,3 EUR, 17. stupeĖ 6.720,1 EUR). Pro nelékaĜské pracovníky (Besoldung) je platová stupnice upravena v § 67 odst. 3: rozlišuje 25 platových tĜíd a 17 stupĖĤ (napĜ. 10. tĜída, 1. stupeĖ 2438,1 EUR, 17. stupeĖ 3289,8 EUR). K zaĜazení do pĜíslušné tĜídy slouží NÖ Bewertungs- und Referenzverwendungsordnung (NÖ BRO) obsahující také obsah þinnosti, typická povolání, vzdČlání aj. (napĜ. u sestry platová tĜída 10, blíže Referenzverwendung Diplomschwester/Pfleger s. 34). LékaĜští pracovníci postupují do vyššího stupnČ v zásadČ po dvou letech, u nelékaĜských pracovníkĤ se doba postupnČ prodlužuje (1. stupeĖ do roku, 2. až 7. stupeĖ po dvou letech, 8. až 12 stupeĖ po tĜech letech, od 13. stupnČ po þtyĜech letech, 17. stupeĖ je nad 46 let). PĜíplatky (Nebengebühren) a další plnČní k platu: • 1) 2) 3) 4)

5)

6) 7) • 1)

u lékaĜských zdravotnických pracovníkĤ podle NÖ SÄG 1992 (§ 15 Sekundararzt, § 16 Allgemeinmediziner, § 17 Assistent a § 18 Oberarzt): pĜíplatek na dČti/Kinderzulage (podle § 72 NÖ LBG); osobní pĜíplatek (podle § 45 NÖ KAG, LGBl. 9440); pĜíplatek za nebezpeþí/Gefahrenzulage: ve výši 3,5 % mČsíþního platu tĜídy A2, stupnČ 1; pĜíplatek za noþní práci/Erschwerniszulage: za každou noþní službu ve výši 0,9 % (Sekundararzt a Allgemeinmediziner) a 1,1 % (Assistent a Oberarzt) mČsíþního platu tĜídy A2, stupnČ 1; pĜíplatek za práci v nedČli a svátek: ve výši 0,12 % (Sekundararzt a Allgemeinmediziner), 0,15 % (Assistent) a 0,19 % (Oberarzt) mČsíþního platu tĜídy A2, stupnČ 1 za hodinu; pĜíplatek za práci pĜesþas (§ 20 odst. 2): 0,8655 % mČsíþního platu za hodinu; OdmČna za pracovní pohotovost/Rufbereitschaft (§ 8 odst. 3): 0,577 % mČsíþního platu za hodinu (resp. šestina hodinové sazby). u nelékaĜských zdravotnických pracovníkĤ podle NÖ LBG, resp. NÖ LVBG: OdškodnČní za práci pĜesþas, náhrada za práci v nedČli a svátek/Überstundenentschädigungen und Sonn- und Feiertagsvergütungen (§ 76): se skládá ze základní náhrady (0,577 % mČsíþního pĜíjmu) a pĜíplatku




2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)


(za práci pĜesþas 50 % základní náhrady, resp. 100 % za práci pĜesþas v noci, 100 % za práci v nedČli a svátek, resp. 200 % od 9 hodiny takové práce); mimoĜádná odmČna (§ 65 odst. 1 a 2, resp. § 54 odst. 1); odmČna k jubileu (§ 65 odst. 3 až 9, resp. § 54 odst. 2 až 8); studijní pĜíspČvky/Studienbeihilfen, Lehrlingsbeihilfe (§ 66, resp. § 39); pozĤstalostní platba/Sonderzahlung (§ 68, resp. § 28); drahotní pĜíspČvek/Teuerungsvergütung, Teuerungszulagen (§ 71, resp. § 35); pĜíplatek na dČti/Kinderzulage (§ 72, resp. § 34); pĜíspČvek na dopravu/Fahrtkostenzuschuss (§ 130n., resp. § 36). I. 2. 3. 4. Srovnání

Právní úprava odmČĖování vychází v ýR i Rakousku ze stejných zásad, ovlivnČných mj. také právem EU (rovné zacházení a zákazu diskriminace v zamČstnání a povolání a stejné odmČĖování za stejnou nebo rovnocennou práci). Ve srovnávaných nemocniþních zaĜízeních se uplatĖuje odmČĖování platem (Gehalt), odlišuje se pro lékaĜské a nelékaĜské zdravotnické pracovníky (v ýR u platových stupnic, v NÖ Landeskliniken-Holding i v dalších otázkách, daných samostatnou právní úpravou). Existuje Ĝada obdobných pĜíplatkĤ a dalších plnČní k platu, které v Rakousku mají zþásti také sociální charakter, nezávislý na pracovních výkonech (pĜíplatek na dČti/Kinderzulage). VýraznČjší rozdíl není ve zpĤsobu odmČĖování, ale jeho výši.

II. SROVNÁNÍ KVALIFIKAýNÍCH PěEDPOKLADģ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ V ýESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU Zadání: Odborná zpráva obsahující srovnání vzdČlávacího systému v oblasti lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v ýR a Rakousku, požadavky na další vzdČlávání, zpĤsob uznávání kvalifikací zahraniþního personálu, kvalifikaþní požadavky na lékaĜe a všeobecné sestry v ýR a Rakousku, vþetnČ manažerských pozic (minimální rozsah 25 stran, 45 000 znakĤ s mezerami). Výstupem odborné zprávy bude popis a srovnání, specifikace rozdílĤ, návrhy možných zmČn (doporuþení možných inovací) v pĜípravČ pracovnČprávních vztahĤ v ýR a Rakousku.

II. 1.

Základní charakteristika

S ohledem na význam a specifika poskytování zdravotní péþe je její výkon v ýR i Rakousku striktnČ regulován. Kvalifikaþní pĜedpoklady k výkonu zdravotnického povolání jsou vzhledem k þlenství obou státĤ v Evropské unii nastaveny obdobnČ, pĜedevším pak v oblasti podmínek získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu lékaĜského i nelékaĜského zdravotnického povolání.12 Je to dĤsledek jednoho z hlavních pilíĜĤ evropské integrace, a to zajištČní volného pohybu pracovní síly. Za úþelem provedení práva na volný pohyb byly vydány nejrĤznČjší pĜedpisy sekundárního práva: zejména smČrnice EP a Rady 2004/38/ES, o právu obþanĤ Unie a jejích pĜíslušníkĤ svobodnČ se pohybovat a pobývat na území þlenských státĤ…, þi naĜízení EP a Rady (EU) 492/2011, o volném pohybu pracovníkĤ uvnitĜ Unie.

II. 1. 1.

Právní úprava

PĜi pĜedstavení právních pĜedpisĤ obou zemí je využita odlišná struktura, odrážející použité zdroje i specifika právní úpravy. II. 1. 1. 1.

ýeská republika13

V souvislosti se vstupem do Evropské unie byla v ýR provedena harmonizace právních pĜedpisĤ v roce 2004. Mezi základní právní pĜedpisy patĜí tzv. zákony o zpĤsobilosti: •

•

zákon þ. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti a specializované zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta (neoficiálnČ zkracováno jako „zákon o lékaĜských povoláních“), dále také jako ZLP; zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), dále také jako ZNP.

12

Srov. seznamy naĜízení a smČrnic EU v gesci MZ, dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/legislativa-eu_1764_11.html Chronologický seznam relevantních právních pĜedpisĤ k oblasti pracovníkĤ http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/pracovnici-ve-zdravotnictvi_1792_11.html

13

ve


zdravotnictví:




Oba právní pĜedpisy byly vícekrát novelizovány, naposledy v roce 2011. Významnými novelami byly pĜedevším zákony þ. 189/2008 Sb. a þ. 346/2011 Sb., pĜiþemž první z nich implementoval zejména závazky ze smČrnice EP a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, ve znČní smČrnice 2006/100/ES, dále také jako SUK.

•

Ve srovnání se starší úpravou byly uvedenými zákony o zpĤsobilosti zavedeny nČkteré nové zásady a také byly upraveny nČkteré nové instituty (napĜ. zavedení podmínky zdravotní zpĤsobilosti a bezúhonnosti pro všechny zdravotnické pracovníky). ZmČny se dotkly také oblasti kvalifikaþní pĜípravy jak lékaĜských, tak zejména nelékaĜských povolání. DĤležitou oblast, která byla novČ upravena a bude jí vČnována v rámci analýzy bližší pozornost, pĜedstavuje zejména uznávání kvalifikací získaných v cizinČ. Z dalších právních pĜedpisĤ musíme uvést zejména zákony upravující oblast vzdČlávání: zákon þ. 561/2004 Sb., o pĜedškolním, základním, stĜedním, vyšším odborném a jiném vzdČlávání (školský zákon), a þ. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmČnČ a doplnČní dalších zákonĤ (zákon o vysokých školách), dále také jako ZVŠ, a jejich provádČcí pĜepisy.

•

•

Problematiku uznávání odborné kvalifikace obecnČ upravuje zákon þ. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpĤsobilosti státních pĜíslušníkĤ þlenských státĤ Evropské unie a nČkterých pĜíslušníkĤ jiných státĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o uznávání odborné kvalifikace), dále také jako ZUK. Dalším dĤležitým pĜedpisem pro oblast lékaĜských pracovníkĤ je zákon þ. 220/1991 Sb., o ýeské lékaĜské komoĜe, ýeské stomatologické komoĜe a ýeské lékárnické komoĜe, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, dále také jako KomZ. S pĤsobením jednotlivých komor (jako samosprávných organizací a právnických osob) souvisí pĜijímání jejich stavovských pĜedpisĤ (ĜádĤ etc.), závazných stanovisek a doporuþení14, které mají charakter interních normativních instrukcí (viz bod 2.3 pracovnČprávní analýzy).15 Dále byla pro sledovanou oblast vydána Ĝada podzákonných pĜedpisĤ, zejména k provedení zákonĤ o zpĤsobilosti (a þasto také harmonizaþního charakteru), které upravují: •

zdravotnické vzdČlávání a podmínky konání zkoušek: vyhlášky MZ þ. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékaĜství, zubní lékaĜství, farmacie a na vzdČlávací program všeobecné praktické lékaĜství (dále také jako MPLP), a þ. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání, ve znČní vyhlášky MZ þ. 129/2010 Sb. (dále také jako MPNP); vyhlášky MZ þ. 188/2009 Sb., o atestaþní zkoušce, aprobaþní zkoušce a závČreþné zkoušce certifikovaného kurzu a o postupu ovČĜení znalosti þeského jazyka pohovorem lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ (o zkouškách lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ), a þ. 189/2009 Sb., o atestaþní zkoušce, zkoušce k vydání osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závČreþné zkoušce akreditovaných kvalifikaþních kurzĤ a aprobaþní zkoušce a o postupu pĜi

•

• •

ovČĜení znalosti þeského jazyka (vyhláška o zkouškách podle zákona o nelékaĜských zdravotnických povoláních); úhrady za uvedené zkoušky upravuje naĜízení vlády þ. 184/2009 Sb., o stanovení výše úhrad za zkoušky, ve znČní naĜízení vlády þ. 225/2011 Sb.; specializaþní vzdČlávání: vyhláška MZ þ. 185/2009 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ, ve znČní vyhlášky MZ þ. 361/2010 Sb.; naĜízení vlády þ. 31/2010 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti zdravotnických pracovníkĤ se specializovanou zpĤsobilostí; oblasti se týká také Ĝada resortních pĜedpisĤ: napĜ. vzdČlávací program MZ þ. ZD09/2011, vzdČlávací programy specializaþního vzdČlávání nelékaĜĤ (uveĜejnČno ve VČstníku MZ þ. 8/2011) þi Ĝada vzdČlávacích programĤ specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ (uveĜejĖované ve VČstníku MZ); celoživotní vzdČlávání: vyhláška MZ þ. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez pĜímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníkĤ, ve znČní vyhlášek MZ þ. 321/2008 Sb. a þ. 4/2010 Sb.; vyhlášení dokladĤ osvČdþujících kvalifikaci zdravotnických pracovníkĤ v EU: sdČlení MZ þ. 275/2007 Sb., o vyhlášení dokladĤ osvČdþujících nabytá práva o dosažené kvalifikaci lékaĜe, zubního lékaĜe, farmaceuta, všeobecné sestry a porodní asistentky, udČlovaných na území þlenských státĤ Evropské unie1) a seznamu diplomĤ, osvČdþení a jiných dokladĤ o dosažené kvalifikaci lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ, farmaceutĤ, všeobecných sester a porodních asistentek, udČlovaných na území þlenských státĤ Evropské unie a institucí a orgánĤ, které je vydávají1)(index v názvu sdČlení odkazuje na smČrnici EP a Rady 2005/36/ES); výbČrová Ĝízení na rezidenþní místo: vyhláška MZ þ. 186/2009 Sb., o stanovení postupu pĜi vyhlášení výbČrového Ĝízení na rezidenþní místo, prĤbČhu výbČrového Ĝízení na rezidenþní místo a základních kritériích výbČru rezidenta (o rezidenþních místech). K tomu srov. také dotaþní programy MZ ZD07/2013 (dotace na specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ v základním kmeni) a ZD09/2013 (dotace na celé specializaþní vzdČlávání u vybraných lékaĜských oborĤ); þinnosti nelékaĜských zdravotnických pracovníkĤ: vyhláška MZ þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ; obdobná vyhláška pro lékaĜské pracovníky zatím vydána nebyla; zdravotnickou zpĤsobilost: vyhláška þ. 271/2012 Sb., o stanovení seznamu nemocí, stavĤ nebo vad, které vyluþují nebo omezují zdravotní zpĤsobilost k výkonu povolání lékaĜe, zubního lékaĜe, farmaceuta, nelékaĜského zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka, obsahu lékaĜských prohlídek a náležitostech lékaĜského posudku (vyhláška o zdravotní zpĤsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka), nebo vyhláška þ. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní zpĤsobilosti k Ĝízení motorových vozidel, zdravotní zpĤsobilosti k Ĝízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékaĜského potvrzení osvČdþujícího zdravotní dĤvody, pro nČž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla pĜipoutat bezpeþnostním pásem (vyhláška o zdravotní zpĤsobilosti k Ĝízení motorových vozidel).

14

Legislativa ýLK je dostupná z: http://www.lkcr.cz/legislativa-clk-210.html Srov. napĜ. SOVOVÁ, Olga. Kontrola rozhodování profesních komor. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 9, s. 2–8.

15




II. 1. 1. 2.


Rakousko16

K relevantním právním pĜedpisĤm (Ĝada z nich byla opakovanČ novelizována) patĜí zejména 1) u lékaĜských povolání (zvl. lékaĜĤ): • spolkový zákon þ. 169/1998 BGBl. I, über die Ausübung des ärztlichen Berufes und die Standesvertretung der Ärzte (Ärztegesetz 1998 – ÄrzteG 1998); • spolkový zákon þ. 120/2002 BGBl. I, über die Organisation der Universitäten und ihre Studien (Universitätsgesetz 2002 – UG); • spolkový zákon þ. 126/2005 BGBl., über die Ausübung des zahnärztlichen Berufs und des Dentistenberufs (Zahnärztegesetz – ZÄG); • spolkový zákon þ. 154/2005 BGBl. I, über die Standesvertretung der Angehörigen des zahnärztlichen Berufs und des Dentistenberufs (Zahnärztekammergesetz – ZÄKG); • naĜízení þ. 489/1995 BGBl., über die arbeitsmedizinische Ausbildung von Ärztinnen und Ärzten17; • naĜízení þ. 286/2006 BGBl. II, über die Ausbildung zur Ärztin für Allgemeinmedizin/zum Arzt für Allgemeinmedizin und zur Fachärztin/zum Facharzt (Ärztinnen-/Ärzte-Ausbildungsordnung 2006 – ÄAO 2006); • rĤzná naĜízení ÖÄK18 a ÖZÄK19. 2) u nelékaĜských povolání (zvl. všeobecných sester): • spolkový zákon þ. 340/1993 BGBl., über Fachhochschul-Studiengänge (Fachhochschul-Studiengesetz – FHStG); • spolkový zákon þ. 108/1997 BGBl. I, über Gesundheits- und Krankenpflegeberufe (Gesundheits- und Krankenpflegegesetz – GuKG); • naĜízení þ. 179/1999 BGBl. II, über die Ausbildung im gehobenen Dienst für Gesundheits- und Krankenpflege (Gesundheits- und KrankenpflegeAusbildungsverordnung – GuK-AV); • naĜízení þ. 452/2005 BGBl. II, über Sonderausbildungen für Spezialaufgaben in der Gesundheits- und Krankenpflege (Gesundheits- und KrankenpflegeSpezialaufgaben-Verordnung – GuK-SV); • naĜízení þ. 453/2006 BGBl. II, über Weiterbildungen für Gesundheits- und Krankenpflegeberufe (Gesundheitsund KrankenpflegeWeiterbildungsverordnung – GuK-WV); • naĜízení þ. 455/2006 BGBl. II, über die Teilzeitausbildung zum gehobenen Dienst für Gesundheits- und Krankenpflege (Gesundheits- und KrankenpflegeTeilzeitausbildungsverordnung – GuK-TAV); • naĜízení þ. 200/2008 BGBl. II, über Fachhochschul-Bachelorstudiengänge für die Ausbildung in der allgemeinen Gesundheits- und Krankenpflege (FHGesundheits- und Krankenpflege-Ausbildungsverordnung – FHGuK-AV); • naĜízení þ. 193/2008 BGBl. II, Verordnung der Bundesministerin für Gesundheit, Familie und Jugend betreffend die Qualifikationsnachweise in der

•

allgemeinen Gesundheits- und Krankenpflege aus dem Europäischen Wirtschaftsraum und der Schweizerischen Eidgenossenschaft (Gesundheitsund Krankenpflege-EWR-Qualifikationsnachweis-Verordnung 2008 – GuKEWRV 2008), ve znČní naĜízení þ. 167/2009 BGBl. II (GuKEWRV-Novelle 2009); zákon þ. 2100 LGBl., NÖ Landes-Bedienstetengesetz (NÖ LBG).

II. 1. 2.

Srovnání

Právní úprava obou zemí je výraznČ ovlivnČna právem EU a z pĜevážné þásti harmonizována. V ýR jsou základními právními pĜedpisy tzv. zákony o zpĤsobilosti z roku 2004 (ZLP a ZNP); v Rakousku jsou pak samostatné pĜedpisy pro jednotlivá povolání, takže úprava je ménČ konsolidovaná.

16

Srov. http://bmg.gv.at/home/Service/Gesetze_Verordnungen/ Na stránkách BMG i v publikaci Gesunheitsberufe in Österreich je uveden nesprávný rok vydání. Tato naĜízení jsou ÖÄK vydávána podle § 117b odst. 2 a § 117b odst. 2 ÄrzteG v pĤvodní i pĜenesené pĤsobnosti a jsou podle § 195d odst. 2 a § 195g odst. 2 ÄrzteG dostupná na internetových stránkách ÖÄK. http://www.aerztekammer.at/kundmachungen 19 Srov. http://www.zahnaerztekammer.at/page.php?katid=192 17 18




II. 2.


II. 2. 2.

Podmínky k výkonu zdravotnických povolání

II. 2. 1.

Základní pĜehled

II. 2. 1. 1.

ýeská republika

Podle zákonĤ o zpĤsobilosti (resp. § 3 ZLP i ZNP) jsou k výkonu lékaĜských i nelékaĜských zdravotnických povolání v zásadČ vyžadovány tĜi podmínky: 1) odborná zpĤsobilost (§ 4n. ZLP, § 5n. ZNP) 2) zdravotní zpĤsobilost (§ 3 odst. 2 a § 29 ZLP, § 3 odst. 2 a 79 ZNP) 3) bezúhonnost (§ 3 odst. 3–6 a § 30 ZLP, § 3 odst. 3–6 a § 80 ZNP) K nim mĤžeme pĜiĜadit 4) jazykovou zpĤsobilost, která sice není v § 3 uvedena výslovnČ, ale je ji možné dovodit z nČkterých jiných ustanovení obou zákonĤ (zvl. § 32 ZLP, § 82 ZNP). Ve vČtšinČ pĜípadĤ se pĜedpokládá (u absolventĤ domácích škol) a speciálnČ se neovČĜuje. U lékaĜských povolání pak pĜistupuje podle zákona þ. 220/1991 Sb. 5) podmínka povinného þlenství v pĜíslušné komoĜe (§ 3), která (podle § 4 až 6) zapíše do seznamu þlenĤ každého, kdo má vedle odborné zpĤsobilosti a) svéprávnost (plnou zpĤsobilost k právním úkonĤm), a b) disciplinární bezúhonnost.20 II. 2. 1. 2.

Rakousko

Podle Ärztegesetz 1998 (§ 4 odst. 1) jsou k výkonu lékaĜského povolání v zásadČ vyžadovány všeobecné a zvláštní podmínky a zanesení do seznamu lékaĜĤ (tzv. Ärzteliste), který je veden rakouskou lékaĜskou komorou ve spolupráci s komorami jednotlivých zemí (§ 27). Tím se také lékaĜ stává Ĝádným þlenem pĜíslušné komory (§ 68). K všeobecným podmínkám (§ 4 odst. 2) patĜí: 1) rakouské státní obþanství, resp. státní pĜíslušnost nČkterého smluvního státu Dohody o Evropském hospodáĜském prostoru nebo Švýcarské konfederace, resp. pozice pĜíslušníkĤ tĜetích státĤ podle § 5b, 2) svéprávnost, 3) bezúhonnost (§ 27 odst. 5n., § 139), 4) zdravotní zpĤsobilost (§ 27 odst. 4), 5) jazyková zpĤsobilost (dostateþná znalost nČmeckého jazyka)21. ObdobnČ je tomu i u nelékaĜských pracovníkĤ, resp. sester (srov. § 27 GuKG).

Zdravotní zpĤsobilost/Gesundheitliche Eignung

ZdravotnČ zpĤsobilý je ten, kdo pĜedloží lékaĜský posudek dokládající zdravotní zpĤsobilost požadovanou pro výkon pĜíslušného zdravotnického povolání, který nesmí být pĜi pĜedložení starší než 3 mČsíce. Zdravotní zpĤsobilost se zjišĢuje a) pĜed zahájením výkonu povolání a pĜed pokraþováním ve výkonu povolání, pokud byl výkon povolání pĜerušen na dobu delší než 3 roky, nebo b) v pĜípadČ dĤvodného podezĜení, že došlo ke zmČnČ zdravotního stavu zdravotnického pracovníka. ZamČstnavatel potvrzení mĤže požadovat, pokud zamČstnanec podle lékaĜského posudku lékaĜe závodní preventivní péþe pozbyl zdravotní zpĤsobilost k práci. V ýR byla k provedení úpravy ZLP a ZNP pĜijata vyhláška þ. 271/2012 Sb., o zdravotní zpĤsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka. Zvláštní požadavky na zdravotní zpĤsobilost pro nČkteré zdravotnické pracovníky mohou být stanoveny také dalšími právní pĜedpisy, jako napĜ. vyhláškou þ. 277/2004 Sb., o zdravotní zpĤsobilosti k Ĝízení motorových vozidel.

II. 2. 3.

Bezúhonnost/Vertrauenswürdigkeit

Za bezúhonného se podle ZLP a ZNP shodnČ považuje ten, kdo nebyl pravomocnČ odsouzen k nepodmínČnému trestu odnČtí svobody pro úmyslný trestný þin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na nČho hledí, jako by nebyl odsouzen. U lékaĜĤ je navíc požadována disciplinární bezúhonnost, kterou splĖuje ten, kdo nebyl v prĤbČhu pĜedchozích pČti let vylouþen z lékaĜské komory (§ 4 KomZ).22 V ÄrzteG (§ 27 odst. 5) je vymezení bezúhonnosti pĜísnČjší, ale souþasnČ více neurþité, a dává tak širší prostor pro uvážení („žádné odsouzení znemožĖující spolehlivý výkon povolání“). Zahrnuje nejen trestní, ale také disciplinární oblast. Podle § 139 odst. 5 ÄrzteG) smí lékaĜ, který byl vyškrtnut ze seznamu lékaĜĤ, žádat o opČtovné zapsání až po tĜech letech od udČlení disciplinárního trestu, ale i pak mĤže ÖÄK jeho žádosti s ohledem na chybČjící bezúhonnost nevyhovČt. PĜísnČjší je také podle GuKG (§ 27 odst. 2 a 36 odst. 1). Bezúhonnost se v obou zemích dokládá výpisem z evidence rejstĜíku trestĤ nebo obdobného registru, který nesmí být pĜi pĜedložení starší než 3 mČsíce.

II. 2. 4.

Srovnání

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání jsou v ýR i Rakousku nastaveny obdobnČ. Odlišují se podle jednotlivých povolání, na lékaĜské profese jsou pĜirozenČ kladeny vyšší nároky, zejména v souvislosti s þlenstvím v profesních sdruženích (komorách). Zahrnují odbornou zpĤsobilost, zdravotní zpĤsobilost, bezúhonnost a k tomu pĜistupuje ještČ požadavek jazykové zpĤsobilosti (jako výslovná podmínka se sice objevuje pouze u lékaĜĤ v ÄrzteG 1998, ale fakticky je vyžadována vždy).

20

ŠíĜeji: SOVOVÁ, Olga. Profesní komory a nucené þlenství. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 7, s. 28. K podmínkám vykonání nČmecké jazykové zkoušky ÖÄK podle Usnesení pĜedsednictva ÖÄK z 25. 10. 2006 ve znČní z 14. 4. 2010 srov. základní informace pro uchazeþe (mj. s odkazy na termíny, místo konání, poplatek, kontakt), dostupné z: http://www.arztakademie.at/fileadmin/template/main/spDeutsch/Infoblatt_SPD.pdf, a dále zvl. podrobné provádČcí ustanovení dostupné z: http://www.arztakademie.at/fileadmin/template/main/spDeutsch/DurchfuehrungsbestimmungenDtPrue_20100414. pdf 21

22 Blíže: SOVOVÁ, Olga. Proces pĜed orgány profesních komor, disciplinární Ĝízení. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 8, s. 8–16. Dále srov. stavovský pĜedpis ýLK þ. 20 o postupu pĜi vydávání potvrzení o profesní bezúhonnosti þlenĤ ýeské lékaĜské komory, dostupný z: http://www.lkcr.cz/stavovske-predpisy-clk-212.html





II. 3. Odborná zpĤsobilost a vzdČlávání zdravotnických pracovníkĤ Odbornou zpĤsobilost mĤžeme chápat ve dvou významech: v užším smyslu by zahrnovala pouze získání vzdČlání opravĖujícího k výkonu zdravotnického povolání, v širším smyslu pak také získání specializované zpĤsobilosti a zvláštní odborné zpĤsobilosti. V nČkterých pĜípadech se odborná a specializovaná zpĤsobilost získává souþasnČ. Legislativní úprava však odlišuje odbornou a specializovanou zpĤsobilost.

II. 3. 1.

VzdČlávací systém

Zdravotnická povolání se vyznaþují Ĝadou specifik také v oblasti vzdČlávání, aĢ už strukturou, délkou studia þi ukonþením, jak vyplývají z BoloĖského procesu.23 LékaĜská povolání nemají na rozdíl od ostatních oborĤ dČlené studium (nerozlišují bakaláĜský stupeĖ), ĜádnČ se ukonþuje rigorózní zkouškou; u samostatných nelékaĜských povolání došlo v ýR v dĤsledku harmonizace k pĜesunutí odborné pĜípravy na terciální úroveĖ, v Rakousku se uskuteþĖuje jak na stĜedoškolském, tak i vysokoškolském (bakaláĜském) stupni. Požadavky na vzdČlání v ýR i Rakousku budou blíže pĜedstaveny u jednotlivých povolání.24

II. 3. 2.

Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost

Obsah výkonu každého zdravotnického povolání je dán rozsahem þinností, ke kterým jsou pracovníci zpĤsobilí. ObecnČ je v ýR vymezen v zákonech o zpĤsobilosti, podrobnČjší charakteristika má být stanovena provádČcími pĜedpisy, z nichž byl však zatím pĜijat pouze pĜedpis pro nelékaĜské zdravotnické pracovníky (vyhláška MZ þ. 55/2011 Sb.), pro lékaĜské pracovníky zatím vydán nebyl. ZamČstnavatel mĤže zamČstnance povČĜovat i jinými („neregulovanými“) þinnostmi. Zákony o zpĤsobilosti dále rozlišují mezi samostatnými a nesamostatnými kategoriemi zdravotnických pracovníkĤ. U lékaĜských pracovníkĤ se rozlišuje samostatný výkon povolání, samostatný výkon vyhrazených þinností a výkon povolání pod odborným dohledem. U nelékaĜských pracovníkĤ se rozlišuje výkon povolání bez odborného dohledu, výkon povolání pod odborným dohledem a výkon povolání pod pĜímým vedením. Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon þinností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník zpĤsobilý nebo ke kterým zpĤsobilost získává, pĜi dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka zpĤsobilého k výkonu tČchto þinností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník urþí (§ 4 odst. 4 ZNP, ZLP výslovnou úpravu neobsahuje, bude se však postupovat analogicky).25

II. 3. 3.

Jednotlivá povolání

LékaĜská povolání i povolání všeobecné sestry, kterým se budeme podle zadání blíže vČnovat, jsou regulována také na evropské úrovni (smČrnice EP a Rady 23

K BoloĖskému procesu, resp. k vytváĜení Evropského prostoru vysokoškolského vzdČlávání srov. http://bologna.msmt.cz/, http://www.ehea.info/ 24 K vzdČlávacímu systému v ýR: http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy; a v Rakousku: http://www.ausbildungskompass.at/bildungssystem) 25 K podrobnČjšímu vymezení pojmu „odborný dohled“ u lékaĜských pracovníkĤ srov. doporuþení pĜedstavenstva ýLK þ. 1/2007 k výkonu dohledu lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí nad lékaĜi s odbornou zpĤsobilostí, dostupné z: http://www.lkcr.cz/doporuceni-predstavenstev-clk-227.html

2005/36/ES), což úzce souvisí také s problematikou uznávání kvalifikací (dále viz bod IV). Zatímco se vstup do EU v ýR nijak výraznČ neodrazil ve vzdČlávání lékaĜĤ (je kompatibilní už od roku 1966), vzdČlávání všeobecných sester bylo pĜevedeno ze stĜedoškolské na terciální úroveĖ (vyšší odbornou a vysokoškolskou).26 V Rakousku jsou základní informace o jednotlivých povoláních (Berufe) uvedeny na stránkách Spolkového ministerstva pro zdravotnictví, zvl. jejich charakteristika a náplĖ (Berufsbild und Tätigkeitsbereich), zpĤsobilost k jejich výkonu (Berufsberechtigung) zahrnující obecné a zvláštní požadavky, potĜebné vzdČlání (Ausbildung) þi zákonné zájmové organizace, resp. komory (Gesetzliche Interessenvertretung). PĜipojeny jsou vždy také odkazy na pĜíslušnou legislativu.27 II. 3. 3. 1.

LékaĜ/Arzt

/þl. 24n. SUK; § 4–6 a 19 ZLP, § 48 ZVŠ, § 2 MPLP; ÄrtzeG 1998, ÄAO 2006, § 29n. UG/

ýeská republika28: VzdČlání: Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání lékaĜe (základní lékaĜská odborná pĜíprava) se získává absolvováním šestiletého prezenþního studia, které zahrnuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékaĜství. Musí obsahovat nejménČ 5500 hodin teoretické a praktické výuky (SUK ani MPLP blíže nespecifikuje jejich rozsah), pĜiþemž v § 2 vyhlášky MPLP jsou stanoveny základní oblasti výuky a další znalosti a dovednosti, které musí lékaĜi ovládat. AbsolventĤm se udČluje titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uvádČné pĜed jménem).29 V rámci navazujícího specializaþního vzdČlávání došlo v roce 2008 (z. þ. 189/2008 Sb.) k urþitému návratu k dvoustupĖovému atestaþnímu modelu, který byl v roce 2004 z dĤvodu harmonizace nahrazen jednostupĖovým systémem specializaþního vzdČlávání. Považuje se za prohlubování kvalifikace podle ZP, vykonává se v rámci pracovního pomČru. Specializovaná zpĤsobilost lékaĜe se získává úspČšným ukonþením specializaþního vzdČlávání atestaþní zkouškou (blíže § 19 až 21 MPLP), na jejímž základČ je lékaĜi vydán ministerstvem diplom o specializaci v pĜíslušném specializaþním oboru. Souþástí specializaþního vzdČlávání je absolvování základního kmene pĜíslušného specializaþního oboru, které je potvrzované vydáním certifikátu (nejdĜíve po dvou letech specializaþního vzdČlávání a splnČní podmínek stanovených pĜíslušným vzdČlávacím programem). Zvláštní odbornou zpĤsobilost pro vymezené þinnosti, které prohlubují získanou specializovanou zpĤsobilost, se pak získává absolvováním certifikovaných kurzĤ (nástavbových oborĤ). Specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ (41 základních oborĤ s minimální délkou pĜípravy tĜi až pČt let a 47 nástavbových oborĤ s minimální délkou pĜípravy jeden až

26

Blíže: BRģHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2011. 560 s. Dostupné z: http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Berufe/ Blíže: WEISS, Susanne a kol. Gesundheitsberufe in Österreich. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2012. 107 s. 28 Blíže: BRģHA/PROŠKOVÁ: Zdravotnická povolání, s. 199–202. 29 SUK: pĜíloha V: 5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Diplom o ukonþení studia ve studijním programu všeobecné lékaĜství (doktor medicíny, MUDr.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o státní rigorózní zkoušce. 27





dva roky) blíže upravuje vyhláška MZ þ. 185/2009 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ30.

Allgemeinmedizin und zur Fachärztin/zum Ausbildungsordnung 2006 – ÄAO 2006).35

Obsah výkonu: Za výkon povolání lékaĜe s odbornou zpĤsobilostí se považuje preventivní, diagnostická, léþebná, rehabilitaþní a dispenzární péþe provádČná lékaĜem s odbornou zpĤsobilostí pod odborným dohledem lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí v pĜíslušném oboru. Bez odborného dohledu mĤže lékaĜ s odbornou zpĤsobilostí na základČ certifikátu o absolvování základního kmene pĜíslušného specializaþního oboru vykonávat þinnosti stanovené provádČcím právním pĜedpisem (zatím však vydán nebyl). Výkon takových þinností není považován za samostatný výkon povolání lékaĜe. Pro úþely specializaþního vzdČlávání se za výkon povolání lékaĜe považuje také metodická, koncepþní, výzkumná a vzdČlávací þinnost v oblasti zdravotnictví.

Obsah výkonu: Výkon lékaĜských povolání zahrnuje veškeré þinnosti založené na lékaĜsko-vČdeckých poznatcích, které se provádí pĜímo na lidech nebo nepĜímo pro lidi, a to zejména: vyšetĜení tČlesných a duševních onemocnČní nebo poruch, postižení a anomálií patologické povahy; využití diagnostických prostĜedkĤ k tČmto úþelĤm; léþba takových onemocnČní; provádČní chirurgických zákrokĤ, vþetnČ odbČru krve nebo infuzí; prevence nemocí; porodnictví a reprodukþní opatĜení; pĜedepisování lékĤ, zdravotnických prostĜedkĤ a zdravotnických diagnostických nástrojĤ; provádČní pitev.

U lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí je vymezení rozsahu þinností problematické, podpĤrnČ se pro nČ užívají dovednosti absolventĤ uvedené ve vzdČlávacích programech uveĜejĖovaných ve VČstníku MZ, pĜípadnČ požadavky na nositele výkonu v seznamu zdravotních výkonĤ. 31

32

Rakousko : VzdČlání : ObdobnČ jako v ýR se základní odborná lékaĜská pĜíprava získává absolvováním 12 semestrĤ prezenþního studia na státních univerzitách (Graz, Innsbruck, Wien)33, které zahrnuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném studijním programu Humanmedizin. AbsolventĤm se v udČluje titul „Doktor der gesamten Heilkunde“, resp. „Doctor medicinae universae“ (ve zkratce „Dr.med.univ.“).34

(Ärztinnen-/Ärzte-

II. 3. 3. 2. Všeobecná sestra/Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester /þl. 31n. SUK; § 5 ZNP, § 3–4 MPNP; § 41n. GuKG, GuK-AV, GuK-TAV, FHGuK-AV, FHStG/

ýeská republika (Všeobecná sestra, resp. všeobecný ošetĜovatel)36: VzdČlání: Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry (resp. všeobecného ošetĜovatele) se v souþasnosti získává absolvováním: a) nejménČ tĜíletého akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester37, nebo b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších (odborných) zdravotnických školách38.

V návaznosti na SUK se v Rakousku rozlišují dva samostatné typy navazující odborné pĜípravy: zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství (allgemeinärztliche Ausbildung), která zahrnuje minimálnČ tĜíleté praktické vzdČlání v rámci pracovního pomČru zakonþené zkouškou (v ýR je jedním ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání ve stejné délce tĜí let), a specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung) zahrnující minimálnČ šestileté praktické vzdČlávání (v hlavním oboru a pĜípadných vedlejších oborech) v rámci pracovního pomČru zakonþené odbornou zkouškou.

ZNP sice zmiĖuje Ĝadu dalších oborĤ, které však mČly pouze pĜechodný charakter (šlo o studium zahájené nejpozdČji ve školním roce 2003/2004). PĜijetí ke studiu do vyššího odborného studia je podmínČno úspČšným ukonþením stĜední školy maturitní zkouškou, zdravotní zpĤsobilostí a kladným výsledkem pĜijímacího Ĝízení. Studium musí obsahovat nejménČ 4600 hodin teoretické výuky a praktického vyuþování, z toho nejménČ 2300 hodin a nejvýše 3000 hodin praktického vyuþování, pĜiþemž v § 3 a 4 vyhlášky MPNP se uvádí základní oblasti výuky a další znalosti a dovednosti, které musí sestra ovládat.

Specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ (45 oborĤ) blíže upravuje naĜízení þ. 286/2006 BGBl. II, über die Ausbildung zur Ärztin für Allgemeinmedizin/zum Arzt für

Specializaþního vzdČlávání sester se týká naĜízení vlády þ. 31/2010 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti zdravotnických pracovníkĤ se specializovanou zpĤsobilostí.39

30

V pĜíloze þ. 1 jsou stanoveny základní obory, oznaþení odbornosti lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta se specializovanou zpĤsobilostí a minimální délka specializaþního vzdČlávání, v pĜíloze þ. 2 pak nástavbové obory, minimální délka vzdČlávání v tČchto oborech a oznaþení odbornosti lékaĜe a farmaceuta se zvláštní odbornou zpĤsobilostí, v pĜíloze þ. 3 pĜevedení specializací podle dosavadních právních pĜedpisĤ na základní a nástavbové obory a na základní kmeny (dĜívČjšími právními pĜedpisy jsou vyhlášky MZ þ. 233/2008 Sb. a þ. 77/1981 Sb.). V souþasné dobČ je pĜipravována novelizace této vyhlášky. Srov. informace dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/oddeleni-legislativy-zdravotnich-sluzeb-a-primo-rizenychorganizaci_1799_11.html 31 Srov. WEISS: Gesundheitsberufe in Österreich, s. 9–13. 32 SUK: pĜíloha V: 5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.). Blíže srov. http://www.ausbildungskompass.at/ausbildung5067 33 Na soukromé univerzitČ Paracelsus Medizinische Privatuniversität (PMU) v Salzburku absolvováním deseti semestrĤ. Blíže: http://www.pmu.ac.at/studium/humanmedizin/studienaufbau.html 34 SUK: pĜíloha V: 5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.).

Facharzt

35

V pĜílohách þ. 1–45 jsou u jednotlivých oborĤ odborné pĜípravy (Sonderfach) rozvedeny: A. Definition des Aufgabengebiets (vymezení pĤsobnosti), a B. Mindestdauer der Ausbildung und Ausbildungsfächer (minimální délka vzdČlávání a vzdČlávací obory). 36 Blíže: BRģHA/PROŠKOVÁ: Zdravotnická povolání, s. 207–215. 37 SUK: pĜíloha V: 5.2.2 Doklady o dosažené kvalifikaci všeobecné sestry odpovČdné za všeobecnou péþi (ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi): Diplom o ukonþení studia ve studijním programu ošetĜovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra (bakaláĜ, Bc.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o státní závČreþné zkoušce. /V oficiálním pĜekladu SUK se objevuje termín „zdravotní“ sestra./ 38 Tamtéž. Diplom o ukonþení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra (diplomovaný specialista, DiS.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o absolutoriu. 39 V pĜíloze þ. 1 jsou stanoveny obory specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti specialistĤ, v pĜíloze þ. 2 pak pĜevedení specializací podle dĜívČjších právních pĜedpisĤ na obory specializaþního vzdČlávání uvedené





Obsah výkonu: Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékaĜem nebo zubním lékaĜem podílí na preventivní, léþebné, diagnostické, rehabilitaþní, neodkladné nebo dispenzární péþi. Rakousko (Diplomierte GesundheitsDiplomierter Gesundheits- und Krankenpfleger) 40:

und

Krankenschwester,

resp.

VzdČlání41: ObdobnČ jako v ýR se odborná zpĤsobilost získává absolvováním a) tĜíletého bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester (Fachhochschul-Bachelorstudiengang), nebo b) tĜíletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na zdravotnických školách (Schule für allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege)42, které se však Ĝadí ke stĜedoškolskému stupni (Berufsbildende mittlere Schulen – BMS). PĜijetí ke studiu na zdravotnickou školu je podmínČno úspČšným absolvováním deseti školních stupĖĤ, zdravotní zpĤsobilostí, bezúhonností a pĜijímacím rozhovorem nebo testem. Ve srovnání s ýR jsou tedy požadavky pro pĜijetí ménČ pĜísné (uchazeþi nemusí mít maturitu a budou také vČtšinou mladší). Studium musí obsahovat nejménČ 4600 hodin teoretické a praktického výuky, pĜiþemž musí nejménČ polovina pĜipadnout na praktickou a nejménČ tĜetina na teoretickou (napĜ. v rámci vzdČlávacích zaĜízení NÖ Landeskliniken-Holding to je 2120 hodin teorie a 2480 hodin praxe43). Obsah výkonu: Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe. Její bližší charakteristika a náplĖ: péþe a opatrování pacientĤ všech vČkových kategorií pĜi fyzických a duševních onemocnČních, péþe a podpory pacientĤ se zdravotním postižením tČžce nemocných a umírajících; zapojení do rehabilitace, primární zdravotní péþe, podpory zdraví a prevence nemocí; spolupráce u diagnostických a terapeutických výkonĤ.

II. 3. 4.

Srovnání

VzdČlávání zdravotnických pracovníkĤ (resp. lékaĜĤ a sester) a podmínky získávání jejich odborné zpĤsobilosti jsou v ýR i Rakousku vzhledem k harmonizaci právem EU obdobné. V návaznosti na SUK se v Rakousku rozlišuje zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství (allgemeinärztliche Ausbildung), v ýR to je naopak jeden ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání, dále je v Rakousku (þasovČ) nároþnČjší specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung), naopak vzdČlávání sester se v Rakousku uskuteþĖuje nejen na vysokoškolském, ale také na stĜedoškolském stupni, takže podmínky pro pĜijetí ke studiu jsou ménČ pĜísné než v ýR.

v pĜíloze þ. 1 a oznaþení odbornosti specialistĤ (dĜívČjšími právními pĜedpisy jsou naĜ. vl. þ. 463/2004 Sb. a vyhláška MZ þ. 77/1981 Sb.). 40 Srov. WEISS: Gesundheitsberufe in Österreich, s. 69–70. 41 Srov. http://www.ausbildungskompass.at/ausbildung4313 42 SUK: pĜíloha V: 5.2.2 Doklady o dosažené kvalifikaci všeobecné sestry odpovČdné za všeobecnou péþi (ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi): Diplom als „Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester, Diplomierter Gesundheits- und Krankenpfleger“. 43 Srov. http://www.holding.lknoe.at/fileadmin/media_data/Dateien/Ausbildung/Krankenpflegeschulen_Folder_print.pdf

II. 4.

Uznávání kvalifikací získaných v cizinČ

II. 4. 1.

Režimy uznávání a evropská úprava

ObdobnČ jako získávání kvalifikaþních pĜedpokladĤ k výkonu zdravotnického povolání podléhá na evropské úrovni regulaci také uznávání kvalifikací získaných v cizinČ. Rozlišují se dva základní režimy (kritériem je místo získání vzdČlání): 1) pro þlenské zemČ EU44, a 2) pro ostatní (tĜetí) zemČ (non-EU). Zatímco pĜi uznávání kvalifikací s evropským prvkem pĤjde v ĜadČ pĜípadĤ o administrativní úkon, je uznávání kvalifikací non-EU pomČrnČ nároþné (je nutné doložit osvČdþení o uznání vzdČlání, složit aprobaþní zkoušku a prokázat splnČní obligátních podmínek – zdravotní zpĤsobilosti, bezúhonnosti a jazykové zpĤsobilosti, viz 2.1). Vzhledem k zadání se však zamČĜíme pouze na systém uznávání kvalifikací s evropským prvkem. V dĤsledku zajištČní volného pohybu pracovní síly je oblast uznávání kvalifikací regulována na evropské úrovni. StČžejní právní pĜedpis pĜedstavuje SmČrnice EP a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ45 (dále jen smČrnice o uznávání kvalifikací þi SUK), upravující „systém pro uznávání odborných kvalifikací, s cílem vytvoĜit flexibilnČjší trhy práce, dále liberalizovat poskytování služeb, stimulovat automatiþtČjší uznávání kvalifikací a zjednodušit správní postupy“.46 SmČrnice o uznávání kvalifikací je konsolidovaným pĜedpisem EU, který sjednotil a nahradil tĜi smČrnice o obecném systému pro uznávání odborných kvalifikací (smČrnice Rady 89/48/EHS a 92/51/EHS, smČrnici EP a Rady 1999/42/ES) a dvanáct odvČtvových smČrnic Rady, pĜiþemž v oblasti zdravotnictví (seĜazeno chronologicky) se týkají povolání lékaĜĤ (93/16/EHS), zdravotních sester a ošetĜovatelĤ (77/452/EHS a 77/453/EHS), zubních lékaĜĤ (78/686/EHS a 78/687/EHS), veterinárních lékaĜĤ (78/1026/EHS a 78/1027/EHS), porodních asistentek (80/154/EHS a 80/155/EHS) a farmaceutĤ (85/432/EHS a 85/433/EHS). Podmínkou pro nárokování výhod EU-režimu je obþanství nČkterého þlenského státu Evropské unie. Tento režim se však uplatní také u osob, kterým byla kvalifikace již nČkterým þlenským státem uznána, a dále u osob, kterým zvláštní smČrnice zaruþují rovné zacházení s obþany EU v oblasti uznávání kvalifikací þi pĜístupu k výkonu povolání.47 SmČrnice o uznávání kvalifikací rozlišuje mezi „volným poskytováním služeb“ a „svobodou usazování“ na základČ kritérií stanovených judikaturou Soudního dvora, 44 K tČm se Ĝadí také smluvní státy Dohody o Evropském hospodáĜském prostoru (tj. Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a Švýcarská konfederace; všude, kde se mluví v právních pĜedpisech o þlenském státu, myslí se tím kromČ státĤ EU také tyto další þtyĜi státy. 45 Dostupná z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32005L0036:CS:NOT 46 K systému uznávání odborných kvalifikací a vlastní smČrnici (pĜehled, odkazy, související akty) blíže srov. http://europa.eu/legislation_summaries/internal_market/living_and_working_in_the_internal_market/c11065_cs.ht m 47 PĤjde o osobu s trvalým pobytem na území þlenského státu, rodinné pĜíslušníky obþanĤ EU a osob s trvalým pobytem (2004/38/ES), státního pĜíslušníka neþlenského státu, kterému bylo v nČkterém þlenském státČ pĜiznáno právní postavení dlouhodobČ pobývajícího rezidenta v Evropském spoleþenství (2003/109/ES) nebo mu byl povolen dlouhodobý pobyt za úþelem vČdeckého výzkumu (2005/71/ES) a jejich rodinné pĜíslušníky (2003/86/ES), osobu, které byl pĜiznán azyl nebo doplĖková ochrana, nebo jejího rodinného pĜíslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území ýeské republiky (2004/83/ES), a státního pĜíslušníka neþlenského státu, který bude držitelem tzv. modré karty (2009/50/ES).





jimiž jsou: trvalost, þetnost, pravidelnost a nepĜetržitost poskytování služeb. Podstatou volného pohybu služeb je, že každý státní pĜíslušník EU, který je legálnČ usazen v nČkterém þlenském státČ, mĤže doþasnČ nebo pĜíležitostnČ poskytovat služby v jiném þlenském státČ pod pĤvodním profesním oznaþením, aniž by musel žádat o uznání své kvalifikace. Pokud chtČjí tyto tzv. hostující osoby poskytovat jakékoli zdravotnické služby, tak musí provést oznámení (jednou roþnČ se obnovuje), pĜiþemž má hostitelská zemČ možnost ovČĜit kvalifikaci uchazeþe, což je v dispozici ministerstev zdravotnictví (blíže § 27–27c ZLP a § 76–76b ZNP, § 37 ÄrzteG 1998 a § 39 GuKG). Blíže se naopak v souladu se zadáním zamČĜíme na tzv. usazené osoby, které dlouhodobČ þi soustavnČ vykonávají své povolání v jiné þlenské zemi, než ve které získali zpĤsobilost k výkonu povolání.

i) buć odborné pĜípravy na postsekundární úrovni, vyjma pĜípravu uvedenou v písmenech d) a e), v délce nejménČ jednoho roku nebo po odpovídající dobu rozvolnČného studia, u níž je zpravidla jednou z podmínek pĜijetí úspČšné ukonþení stĜedoškolského studia požadovaného pro pĜijetí do vysokoškolského studia nebo vyššího vzdČlání, nebo dokonþení školní docházky na úrovni druhého cyklu stĜední školy, a také odborná pĜíprava, která mĤže být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu,

II. 4. 2.

Usazené osoby

V EU existují zpĤsoby uznávání 1) založené na stupních kvalifikace (obecný systém) a 2) specifické pro urþité profese (sektorový systém). V oblasti zdravotnictví se uplatĖují oba zpĤsoby, dominantním je však systém sektorový, který se týká povolání, u nichž jsou kladeny zvýšené nároky na stejné kvalifikaþní požadavky. Tento systém se použije pro povolání lékaĜe, zubního lékaĜe, farmaceuta, porodní asistentky, zdravotní sestry a ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi (tj. všeobecné sestry); u ostatních zdravotnických povolání a stejnČ tak u specializací nekoordinovaných smČrnicí o uznávání kvalifikací (pĤjde o všechny specializace farmaceutĤ, porodních asistentek a sester a o nČkteré lékaĜské specializace) naopak systém obecný. 1) Obecný systém uznávání kvalifikace se uplatní u všech regulovaných þinností, na které se nevztahují specifická pravidla uznávání, a u situací, kdy odborník neodpovídá požadavkĤm stanoveným v jiných systémech uznávání. Je doplnČn kompenzaþními opatĜeními a urþením, kdy a jaké kompenzaþní opatĜení je možné použít (jsou jimi zejména rozdílová zkouška a adaptaþní období). SmČrnice rozlišuje pČt úrovní odborné kvalifikace (její þl. þ. 11): a) osvČdþení zpĤsobilosti vydané pĜíslušným orgánem domovského þlenského státu na základČ: i) buć studijního programu, který netvoĜí souþást osvČdþení nebo diplomu ve smyslu písmen b), c), d) nebo e), nebo zvláštní zkoušky bez pĜedchozí odborné pĜípravy, nebo výkonu povolání v þlenském státČ na plný pracovní úvazek po dobu tĜí po sobČ následujících let nebo po odpovídající dobu v pĜípadČ þásteþného úvazku bČhem pĜedchozích deseti let, ii) nebo obecného základního nebo stĜedoškolského vzdČlání, které potvrzuje, že držitel získal obecné znalosti; b) osvČdþení, které prokazuje úspČšné ukonþení stĜedoškolského studia: i) buć obecné povahy, doplnČného studiem nebo odbornou pĜípravou vyjma studia nebo odborné pĜípravy uvedených v písmenu c) nebo zkušební þi odbornou praxí vyžadovanou navíc k tomuto studiu, ii) nebo technické nebo odborné povahy, pĜípadnČ doplnČného studiem nebo odbornou pĜípravou uvedenou v bodČ i) nebo zkušební þi odbornou praxí vyžadovanou navíc k tomuto studiu; c) úroveĖ C odpovídá diplomu, který prokazuje úspČšné ukonþení:

ii) nebo v pĜípadČ regulovaného povolání odborné pĜípravy se zvláštní strukturou uvedenou v pĜíloze II smČrnice, která je rovnocenná úrovni odborné pĜípravy podle bodu i), zajišĢuje srovnatelnou odbornou úroveĖ a pĜipravuje uchazeþe o vzdČlání na srovnatelnou úroveĖ povinností a funkcí. Seznam v pĜíloze II smČrnice lze zmČnit postupem podle þl. 58 odst. 2, aby se zohlednila odborná pĜíprava, která splĖuje požadavky uvedené v pĜedchozí vČtČ; v oblasti zdravotnictví v ýR jsou v této pĜíloze uvedeny pouze dvČ odborné pĜípravy pro povolání (zdravotnický asistent a nutriþní asistent), v Rakousku jich je více (speciální základní odborná pĜíprava pro zdravotní sestry a ošetĜovatele specializující se na péþi o dČti a mládež „spezielle Grundausbildung in der Kinder- und Jugendlichenpflege“, speciální základní odborná pĜíprava pro psychiatrické sestry a psychiatrické ošetĜovatele „spezielle Grundausbildung in der psychiatrischen Gesundheits- und Krankenpflege“, optik specializovaný na kontaktní þoþky „Kontaktlinsenoptiker“, pedikér „Fußpfleger“, výrobce pomĤcek pro sluchovČ postižené „Hörgeräteakustiker“, drogista „Drogist“ a masér „Masseur“)48; d) diplom, který potvrzuje ukonþení odborné pĜípravy na postsekundární úrovni v délce nejménČ tĜí a nejvýše þtyĜ let nebo v odpovídající délce v pĜípadČ rozvolnČného studia na univerzitČ, vysoké škole nebo jiném zaĜízení podobné úrovnČ, a také odborné pĜípravy, která mĤže být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu; e) diplom, který potvrzuje, že držitel úspČšnČ ukonþil postsekundární studium v délce nejménČ þtyĜ let nebo v odpovídající délce v pĜípadČ rozvolnČného studia na univerzitČ, vysoké škole nebo jiném zaĜízení podobné úrovnČ, a v pĜípadČ potĜeby rovnČž potvrzení o úspČšném ukonþení odborné pĜípravy, která mĤže být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu. Kvalifikace má být uznána, pokud žadatel prokáže úroveĖ odborné kvalifikace v jiném þlenském státČ odpovídající nejménČ úrovni o jednu nižší, než vyžaduje pĜíslušný hostitelský þlenský stát. Pokud pĜístup k urþitému povolání nepodléhá získání urþité odborné kvalifikace v þlenském státČ žadatele, ale v hostitelském þlenském státČ regulován je, vyžaduje se kromČ kvalifikace dvouletá odborná praxe na plný úvazek v prĤbČhu pĜedchozích deseti let. 2) Sektorový systém se týká jen urþitých zdravotnických povolání (dĜíve byly upraveny samostatnými smČrnicemi, viz výše) a nČkterých jejich specializací. Spoþívá na zásadČ automatického uznávání dokladĤ o dosažené kvalifikaci na základČ koordinace minimálních požadavkĤ na odbornou pĜípravu. SmČrnice o uznávání kvalifikací upravuje v pĜíloze minimální požadavky u pČti zdravotnických profesí: lékaĜe a jeho specializaþních oborĤ (uvedených v pĜíloze)49, zubního lékaĜe a jeho 48

PĜíloha II: Seznam oborĤ, které mají zvláštní strukturu, uvedených v þl. 11 písm. c) bodu ii) 1. Oblast zdravotnická a péþe o dítČ. PĜíloha V: 5.1.3 Názvy oborĤ odborné pĜípravy odborných lékaĜĤ:

49





specializaþní obory, dále farmaceuta, porodní asistentky, zdravotní a ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi (tj. všeobecné sestry).

sestry

SmČrnice obsahuje pouze minimální požadavky na vzdČlávání, þlenské státy mají možnost nastavit podmínky nároþnČjší (napĜ. ýR má delší dobu vzdČlávání

u anesteziologie þi endokrinologie)50. PĜíloha dále obsahuje také pĜesné názvy diplomĤ, vysvČdþení a jiných dokladĤ formálního vzdČlávání udČlovaných þlenskými státy, které odpovídají minimálním požadavkĤm a þlenské státy jsou povinny je automaticky uznávat.

II. 4. 3. (název dle smČrnice, minimální délka odborné pĜípravy, názvy ýeská republika/Rakousko) 1. Anesteziologie, 3 roky, Anesteziologie a resuscitace/Anästhesiologie und Intensivmedizin 2. Chirurgie, 5 let, Chirurgie/Chirurgie 3. Neurochirurgie, 5 let, Neurochirurgie/Neurochirurgie 4. Gynekologie a porodnictví, 4 roky, Gynekologie a porodnictví/Frauenheilkunde und Geburtshilfe 5. VnitĜní lékaĜství, 5 let, VnitĜní lékaĜství/Innere Medizin 6. Oftalmologie, 3 roky, Augenheilkunde und Optometrie 7. Otorinolaryngologie, 3 roky, Otorinolaryngologie/ Hals-, Nasen- und Ohrenkrankheiten 8. DČtské lékaĜství, 4 roky, DČtské lékaĜství/Kinder- und Jugendheilkunde 9. Respiraþní medicína, 4 roky, Tuberkulóza a respiraþní nemoci/Lungenkrankheiten 10. Urologie, 5 let, Urologie/Urologie 11. Ortopedie, 5 let, Ortopedie/Orthopädie und Orthopädische Chirurgie 12. Patologická anatomie, 4 roky, Patologická anatomie/Pathologie 13. Neurologie, 4 roky, Neurologie/Neurologie 14. Psychiatrie, 4 roky, Psychiatrie/Psychiatrie 15. Radiologie a zobrazovací metody, 4 roky, Radiologie a zobraz. metody/Medizinische Radiologie-Diagnostik 16. Radiaþní onkologie, 4 roky, Radiaþní onkologie/Strahlentherapie – Radioonkologie 17. Plastická chirurgie, 5 let, Plastická chirurgie/Plastische Chirurgie 18. Klinická biologie, 4 roky, -/Medizinische Biologie 19. LékaĜská mikrobiologie, 4 roky, LékaĜská mikrobiologie/Hygiene und Mikrobiologie 20. Klinická biochemie, 4 roky, Klinická biochemie/Medizinische und Chemische Labordiagnostik 21. Imunologie, 4 roky, Alergologie a klinická imunologie/Immunologie 22. Kardiochirurgie, 5 let, Kardiochirurgie/23. DČtská chirurgie, 5 let, DČtská chirurgie/Kinderchirurgie 24. Cévní chirurgie, 5 let, Cévní chirurgie/25. Kardiologie, 4 roky, Kardiologie/26. Gastroenterologie, 4 roky, Gastroenterologie/27. Revmatologie, 4 roky, Revmatologie/28. Všeobecná hematologie, 3 roky, Hematologie a transfúzní lékaĜství/29. Endokrinologie, 3 roky, Endokrinologie/30. Rehabilitaþní a fyzikální medicína, 3 roky, Rehabilitaþní a fyzikální medicína/Physikalische Medizin 31. Neuropsychiatrie, 5 let, -/Neurologie und Psychiatrie 32. Dermatovenerologie, 3 roky, Dermatovenerologie/Haut- und Geschlechtskrankheiten 33. Radiologie, 4 roky, -/Radiologie 34. DČtská a dorostová psychiatrie, 4 roky, DČtská a dorostová psychiatrie/35. Geriatrie, 4 roky, Geriatrie/36. Nefrologie, 4 roky, Nefrologie/37. Infekþní lékaĜství, 4 roky, Infekþní lékaĜství/38. Hygiena a epidemiologie, 4 roky, Hygiena a epidemiologie/Sozialmedizin 39. Klinická farmakologie, 4 roky, Klinická farmakologie/Pharmakologie und Toxikologie 40. Pracovní lékaĜství, 4 roky, Pracovní lékaĜství/Arbeits- und Betriebsmedizin 41. Alergologie a klinická imunologie, 3 roky, Alergologie a klinická imunologie/42. Nukleární medicína, 4 roky, Nukleární medicína/Nuklearmedizin 43. Maxilofaciální chirurgie, 5 let, Maxilofaciální chirurgie/Mund- Kiefer- und Gesichtschirurgie 44. Biologická hematologie, 4 roky, -/45. Stomatologie, 3 roky, -/46. Dermatologie, 4 roky, -/47. Venerologie, 4 roky, -/48. Tropická medicína, 4 roky, -/Spezifische Prophylaxe und Tropenhygiene 49. Gastroenterologická chirurgie, 5 let, -/50. Traumatologie a urgentní medicína, 5 let, Traumatologie Urgentní medicína/51. Klinická neurofyziologie, 4 roky, -/52. Dentální, ústní a maxilofaciální chirurgie (základní lékaĜská a zubolékaĜská odborná pĜíprava), 4 roky, -/-

ýR a Rakousko

V návaznosti na smČrnice o uznávání kvalifikací je problematika uznávání zdravotnické odborné kvalifikace v ýR speciálnČ upravena zákony o zpĤsobilosti (ZLP a ZNP) a obecnČ zákonem o uznávání odborné kvalifikace; v Rakousku pak zvl. ÄrzteG 1998 (viz výše 2.1) odkazujícím þasto pĜímo na smČrnici o uznávání kvalifikací.51 Odborná kvalifikace osob, které jsou v jiném þlenském státČ zpĤsobilé k výkonu zdravotnického povolání, se v ýR i Rakousku uznává tĜemi možnými zpĤsoby (§ 28n. ZLP a § 77n. ZNP, § 5n. ÄrzteG 1998, § 9a NÖ LBG): 1) na základČ koordinace minimálních požadavkĤ na odbornou pĜípravu – tzv. automatické uznávání odborné kvalifikace (§ 28a ZLP, § 78 ZNP, § 5 ÄrzteG 1998), 2) na základČ nabytých práv (§ 28b ZLP, § 78a ZNP, § 15 ÄrzteG 1998), nebo 3) podle obecného systému (viz výše). Ad 1) Tento zpĤsob je administrativnČ nejjednodušší, protože uznávací orgán (ministerstvo) automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný pĜíslušným orgánem nebo institucí þlenského státu, který je uveden v seznamu dokladĤ o dosažené kvalifikaci a který potvrzuje, že žadatel splnil minimální požadavky na odbornou pĜípravu v souladu s pĜíslušným pĜedpisem práva Evropského spoleþenství (podmínkou však je zahájení vzdČlání až po tzv. referenþním dni, kterým je v ýR 1. kvČten 2004 a v Rakousku vČtšinou 1. leden 1994); uzná též doklad, i když není v uvedeném seznamu dokladĤ, pokud zároveĖ s ním uchazeþ pĜedloží potvrzení þlenského státu pĤvodu o tom, že splnil minimální požadavky na odbornou pĜípravu v souladu s pĜíslušnými smČrnicemi Evropského spoleþenství a že þlenský stát pĤvodu tomuto dokladu pĜiznává stejné úþinky jako dokladĤm v uvedeném seznamu – tzv. doklad konformity, resp. osvČdþující kompatibilitu52. ýeská republika garantuje kompatibilitu vzdČlávání lékaĜĤ již od roku 1966. Seznam dokladĤ je uveden v pĜíloze V smČrnice o uznávání kvalifikací (body V.1, V.3 a V.6) a Ministerstvo zdravotnictví ho navíc vyhlašuje ve Sbírce zákonĤ ve formČ sdČlení (sdČlení MZ þ. 275/2007 Sb.). Ad 2) Tento zpĤsob se vztahuje na doklady o dosažené kvalifikaci u osob, které mají právo vykonávat zdravotnické povolání v þlenském státČ pĤvodu za stejných podmínek, jaké má držitel dokladĤ splĖujících minimální požadavky na odbornou pĜípravu, pĜestože uvedené minimální požadavky nesplĖují, pokud byla odborná pĜíprava zahájena pĜed referenþním dnem. Uznávací orgán (ministerstvo) 50 Srov. pĜílohu 1 (Základní obory, oznaþení odbornosti lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta se specializovanou zpĤsobilostí a minimální délka specializaþního vzdČlávání) vyhlášky MZ 185/2009 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ. 51 K uznávání zahraniþních kvalifikací v Rakousku srov. http://www.bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Berufe/Anerkennung/Anerkennung_einer_auslaendischen_Berufsquali fikation_als_Aerztin_Arzt. Bližší informace na stránkách ÖÄK, zvl. Informationsblatt für EWR-StaatsbürgerInnen und gleichgestellte Drittstaatsangehörige (13 s.). Dostupné z: http://www2.aerztekammer.at/?aid=AUSLAENDISCHE_AERZTE&type=article 52 Je o nČj možné zažádat na stránkách MZ: https://ezp.mzcr.cz/Request/Create?type=SL26PRACEVZAHRANICI42 – možnost „a)“.





opČt tento doklad uzná, pokud uchazeþ pĜedloží potvrzení vydané pĜíslušným orgánem nebo institucí þlenského státu pĤvodu53 o tom, že v tomto státČ vykonával pĜíslušné zdravotnické povolání po dobu nejménČ tĜí po sobČ následujících let v prĤbČhu pČti let pĜedcházejících dni vydání potvrzení.54 Samotné uznání odborné kvalifikace však ještČ automaticky nezaruþuje možnost výkonu pĜíslušného zdravotnického povolání, v ýR i Rakousku je tato zpĤsobilost dále podmínČna zdravotní a jazykovou zpĤsobilostí a bezúhonností (blíže viz 2.1).

II. 4. 4.

Srovnání

Vzhledem k harmonizaci právní úpravy uznávání kvalifikací právem EU jsou podmínky nastaveny v ýR i Rakousku v zásadČ stejnČ.

III.

ZávČreþné shrnutí a srovnání

I. Úprava pracovnČprávních vztahĤ v ýeské republice a Rakousku (se zamČĜením na oblast zdravotnictví) vychází ze stejných zásad a je obdobná, což je dáno jak právní a geografickou blízkostí, tak také unifikující rolí práva EU. Právní pĜedpisy jsou v Rakousku (s ohledem na právní informaþní systém RIS) lépe dostupné než v ýR. Vlastní právní úprava je však více roztĜíštČná a ménČ pĜehledná (odlišuje se pro lékaĜské a jiné zdravotnické pracovníky, u nichž je ještČ rozdílná podle doby vzniku pracovního pomČru), s Ĝadou výjimek. Právní úprava vzniku a skonþení pracovního pomČru je v ýR a Rakousku obdobná, celostátní rakouská úprava je sice ménČ formální a striktní, dolnorakouská úprava pro oblast zdravotnictví však tyto podmínky zpĜísĖuje a více plní ochrannou funkci. Zatímco v ýR je pracovnČprávní úprava zamČstnání lékaĜských a jiných zdravotnických pracovníkĤ v zásadČ stejná, v Rakousku existují mezi obČma skupinami rozdíly, zohledĖující þásteþnČ také specifika tČchto povolání. Ochrana zamČstnancĤ je podle þeských právních pĜedpisĤ dostateþná a v ĜadČ ohledĤ (napĜ. v souvislosti s ukonþením pracovního pomČru) vyšší než v Rakousku. V odmČĖování není výraznČjší rozdíl v jeho zpĤsobu, ale vlastní výši.

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání i uznávání kvalifikací jsou vzhledem k harmonizaci právem EU upraveny v obou zemích obdobnČ (v Rakousku je získání odborné zpĤsobilosti u lékaĜĤ vzhledem k délce specializaþního vzdČlávání nároþnČjší, naopak u sester je vzhledem k stĜedoškolskému vzdČlávání ménČ obtížné). II. PracovnČprávní pĜedpisy poskytují v ýR dostateþný prostor a nástroje pro motivaci i ochranu zdravotnických pracovníkĤ, záleží však také na jejich využívání, která je do znaþné míry podmínČno ekonomickou situací zamČstnavatelĤ. Za zvážení stojí formální a þásteþnČ i obsahová standardizace þi alespoĖ superrevize kolektivních smluv v rámci krajských nemocnic, aniž by to bylo na újmu pozice a vyjednávání jednotlivých odborových organizací.

53

Je o nČj možné zažádat na stránkách MZ: https://ezp.mzcr.cz/Request/Create?type=SL26PRACEVZAHRANICI42 – možnost „c)“. Srov. také smČrnici o uznávání kvalifikací: nabytá práva þl. 23, specifická nabytá práva viz þl. 27, 30, 33, 37.

54




IV.


d) elektronické zdroje:

Vybrané zdroje

Základní informace a odkazy na další zdroje jsou dostupné na stránkách pĜíslušných ministerstev:

a) právní pĜedpisy a judikatura: Evropská unie (EU):

a) práce a sociálních vČci: ýR: http://www.mpsv.cz/, AT: http://www.bmask.gv.at/ b) zdravotnictví: ýR: http://www.mzcr.cz/, AT: http://www.bmg.gv.at / c) školství: ýR: http://www.msmt.cz/, AT: http://www.bmukk.gv.at/

ÚĜední vČstník Evropské unie: http://eur-lex.europa.eu/JOIndex.do?ihmlang=cs Soudní dvĤr Evropské unie: http://curia.europa.eu/ ýeská republika (ýR):

Další zdroje informací:

Sbírka zákonĤ: http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu.aspx,

Akademie der Ärzte: http://www.arztakademie.at/

Portál veĜejné správy: http://portal.gov.cz/app/zakony/

Arbeiterkammer Wien: http://wien.arbeiterkammer.at/

Rakousko (AT): Rechtsinformationssystem des Bundes (RIS): http://www.ris.bka.gv.at

Ausbildungskompass http://www.ausbildungskompass.at/bildungssystem Ärztekammer für Niederösterreich: http://www.aeknoe.or.at/

b) monografie a komentáĜe:

ýeská lékaĜská komora: http://www.lkcr.cz/

BċLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012. 599 s.

ýeskomoravská konfederace odborových svazĤ: http://www.cmkos.cz/

BRģHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2011. 560 s.

Institut postgraduálního vzdČlávání ve zdravotnictví: http://www.ipvz.cz/

BRģHA, Dominik, TOMEK, Vratislav. Pracovní právo ve zdravotnictví a sociálních službách. Praha: ASPI, 2005. 212 s.

Národní ústav odborného vzdČlávání: http://www.nuov.cz/

Landeszahnärztekammer für Niederösterreich: http://noe.zahnaerztekammer.at/ NÖ Landeskliniken-Holding: http://www.lknoe.at/

GALVAS, Milan a kol. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 752 s.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péþe ýR: http://osz.cmkos.cz/

HORÁLKOVÁ, Milena. NČmecko-þeský právnický slovník. 2. vyd. Voznice: LEDA, 2010. 384 s.

Öffentliches Gesundheitsportal Österreichs: https://www.gesundheit.gv.at/

MACH, Jan. Medicína a právo. Praha: C. H. Beck, 2006. 257 s.

Österreichische Ärztekammer: www.aerztekammer.at

MARHOLD, Franz, FRIEDRICH, Michael. Österreichisches Arbeitsrecht. 2. vollständig überarbeitete Auflage. Wien; New York: Springer, 2012. 736 s.

Österreichische Zahnärztekammer: http://www.zahnaerztekammer.at/

NÖ Landeskliniken-Holding. Bericht 2011. 100 s. (Dostupné z: http://www.holding.lknoe.at/ueber-die-noe-landes-kliniken-holding/organisation.html).

Wirtschaftskammer Österreich: http://portal.wko.at/

Ústav zdravotnických informací a statistiky ýR: http://www.uzis.cz/

VYSOKAJOVÁ, Margerita a kol. Zákoník práce: komentáĜ. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2013. 772 s. WEISS, Susanne a kol. Gesundheitsberufe in Österreich. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2012. 107 s. (Poslední aktualizace duben 2012; dostupné z: http://www.bmg.gv.at/cms/home/attachments/2/9/2/CH1002/CMS1286285894833/br oschuere_gesundheitsberufe-april_2012.pdf). c) þasopisy: ýasopis zdravotnického práva a bioetiky. Zdravotnictví a právo. Právní a daĖový prĤvodce pro zdravotnictví. Zdravotnické fórum. Pravidelná pĜíloha þasopisu Právní fórum. Österreichische Ärztezeitung. Die Zeitschrift der Ärztinenn und Ärzte. (http://www.aerztezeitung.at/) 45 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz




BMUKK: Bundesministerium für Unterricht, Kunst und Kultur [Spolkové ministerstvo pro školství, umČní a kulturu]

V. Zkratky a) vybraných právních pĜedpisĤ55 ÄrzteG 1998: spolkový zákon þ. 169/1998 BGBl. I, über die Ausübung des ärztlichen Berufes und die Standesvertretung der Ärzte (Ärztegesetz 1998), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; GuKG: spolkový zákon þ. 108/1997 BGBl. I, über Gesundheits- und Krankenpflegeberufe (Gesundheits- und Krankenpflegegesetz), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

ýLK: ýeská lékaĜská komora ýNR: ýeská národní rada ýR: ýeská republika EHS: Evropské hospodáĜské spoleþenství ES: Evropské spoleþenství

KomZ: zákon þ. 220/1991 Sb., o ýeské lékaĜské komoĜe, ýeské stomatologické komoĜe a ýeské lékárnické komoĜe, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

EP: Evropský parlament

MPLP: vyhláška MZ þ. 187/2009 Sb., o minimálních požadavcích na studijní programy všeobecné lékaĜství, zubní lékaĜství, farmacie a na vzdČlávací program všeobecné praktické lékaĜství;

EU: Evropská unie

MPNP: vyhláška MZ þ. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜského zdravotnického povolání, ve znČní vyhlášky MZ þ. 129/2010 Sb.;

MOP: Mezinárodní organizace práce

SUK: smČrnice EP a Rady 2005/36/ES, o uznávání odborných kvalifikací, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; ZLP: zákon þ. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti a specializované zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; ZNP: zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; ZPr: zákon þ. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ;

ESD: Evropský soudní dvĤr LGBl.: Landesgesetzblatt [Zemská sbírka zákonĤ] MPSV: Ministerstvo práce a sociálních vČcí ýeské republiky MZ: Ministerstvo zdravotnictví ýeské republiky NÖ: Niederösterreich [Dolní Rakousko] ÖÄK: Österreichische Ärztekammer [Rakouská lékaĜská komora] ÖZÄK: Österreichische Zahnärztekammer [Rakouská stomatologická komora] RIS: Rechtsinformationssystem des Bundes [Právní informaþní systém Spolku] Sb.: Sbírka zákonĤ SDEU: Soudní dvĤr Evropské unie *** þl.: þlánek

ZVŠ: zákon þ. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmČnČ a doplnČní dalších zákonĤ (zákon o vysokých školách), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

dopl.: doplnČné

kol.: kolektiv

n.: následující

naĜ. vl.: naĜízení vlády

písm.: písmeno

vs.: versus

vyd.: vydání

z. þ.: zákon þíslo

b) ostatní ASPI: Automatizovaný systém právních informací AT: Austria/Rakousko ÄKN: Ärztekammer für Niederösterreich [LékaĜská komora Dolní Rakousko] BGBl.: Bundesgesetzblatt [Spolková sbírka zákonĤ] BMASK: Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz [Spolkové ministerstvo pro práci, sociální vČci a ochranu spotĜebitele] BMG: Bundesministerium für Gesundheit [Spolkové ministerstvo pro zdravotnictví]

55

Ostatní zkratky právních pĜedpisĤ jsou uvedeny u pĜehledu právní úpravy (s. 6n.) a (s. 34n.).



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Analýza nabídky a poptávky na vnitĜním a vnČjším trhu práce zamČĜená na lékaĜe a všeobecné sestry v Dolním Rakousku, Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina

I.

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO VÝZKUMNÁ ZPRÁVA O ANALÝZE NABÍDKY A POPTÁVKY NA VNċJŠÍM A VNITěNÍM TRHU PRÁCE ZAMċěENÉ NA LÉKAěE A VŠEOBECNÉ SESTRY V DOLNÍM RAKOUSKU, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A KRAJI VYSOýINA1 V rámci realizace projektu „ZDRAVÍ BEZ HRANIC – BUDOUCÍ PěESHRANIýNÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO – JIHOMORAVSKÝ KRAJ – KRAJ VYSOýINA“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013.

KONTEXT A CÍLE............................................................................................... 3 I. 1.

SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU ....................................................................... 4

I. 2.

PODċKOVÁNÍ ..................................................................................................... 4

II. POPIS METODOLOGIE...................................................................................... 5 II. 1.

POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBċRU DAT.................................................. 5

III. ANALYTICKÁ ýÁST .......................................................................................... 7 III. 1. PěEHLED PROFESÍ, SEěAZENÝCH OD NEJPOŽADOVANċJŠÍCH PO NEJMÉNċ POŽADOVANÉ VýETNċ POŽADAVKģ NA KVALIFIKACI A DÉLKU PRAXE 7 Poþty lékaĜĤ v ýeské republice ..................................................................... 7 Poþty lékaĜĤ v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních .................................10 PĜehled profesí požadovaných v minulosti – ýeská republika ......................17 PĜehled profesí požadovaných v souþasnosti – ýeská republika .................18 Podrobná identifikace scházejících zdravotnických profesí ..........................40 Požadavky na kvalifikaci a délku praxe lékaĜĤ v ýeské republice ................45 Požadavky na kvalifikaci a délku praxe lékaĜĤ v Dolním Rakousku..............52 Srovnání požadavkĤ na kvalifikaci a délku praxe v ýeské republice a 55 IV. ZÁVċREM ......................................................................................................... 56 V. POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................... 58 VI. PěÍLOHY .......................................................................................................... 60 REJSTěÍK GRAFģ...........................................................................................................60 III. 1. 1. III. 1. 2. III. 1. 3. III. 1. 4. III. 1. 5. III. 1. 6. III. 1. 7. III. 1. 8. Rakousku

REJSTěÍK TABULEK .......................................................................................................60



V BrnČ, dne 15. 6. 2013

1




I.


I. 1.

KONTEXT A CÍLE

Spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. pĜedkládá výzkumnou zprávu o analýze nabídky a poptávky na vnČjším a vnitĜním trhu práce zamČĜené na lékaĜe a všeobecné sestry v Dolním Rakousku, Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina. SouþasnČ byly zpracovány další dvČ samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy trhu práce, která tvoĜí druhou etapu Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je souþástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysoþina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007– 2013. Cílem bylo provedení analýzy vnitĜního a vnČjšího trhu práce v oblasti zdravotnických profesí. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do Ĝíjna 2013 s využitím kombinace metodologických pĜístupĤ. Realizaþní tým odborníkĤ na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, Ĝízení lidských zdrojĤ, právo, marketing a ekonomii doplĖovali pĜi administraci a souvisejících þinnostech další pracovníci spoleþnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. VČĜíme, že se prostĜednictvím výstupĤ tohoto projektu dostane zástupcĤm Kraje Vysoþina ucelený souhrn informací, dat a argumentĤ osvČtlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku.

SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU

Na plnČní služeb veĜejné zakázky se podíleli následující odborníci: Mgr. Marián Svoboda, JUDr. Mgr. OndĜej Horák, Ph.D., doc. PhDr. Tomáš KatrĖák, Mgr. JiĜí Hodný, Ph.D., MUDr. Petra ěíháþková, MBA, MUDr. Marek Slávik, Ph.D., Mgr. Irena Randulová, Bc. Veronika Koubková, Mgr. Eva Jakubcová, Mgr. Hana RybáĜová, MA, Bc. et Bc. Anna Židlíková, Bc. KateĜina Pešková.

I. 2.

PODċKOVÁNÍ

AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádĜit podČkování zadavateli, kompetentním zástupcĤm zdravotnických zaĜízení, tzv. komunikaþním partnerĤm (personalistĤm), odborným garantĤm a všem dalším spolupracujícím osobám za vstĜícný pĜístup pĜi naplĖování pĜedmČtu a cílĤ tohoto projektu. Za Ĝešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.

Mgr. Marián Svoboda Ĝeditel AUGUR Consulting s.r.o.

Za Ĝešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.





II.

POPIS METODOLOGIE

Jak vyplývá ze zadávací dokumentace pro tuto veĜejnou zakázku, jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, které v celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu umožní zprostĜedkovat zadavateli sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

II. 1.

POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBċRU DAT

PĜi realizaci projektu byla využita kombinace metodologických postupĤ a technik sbČru dat2. Kombinace více metod a technik zohledĖovala pĜedevším požadavky na komplexnost poĜízených dat. Jednalo se o: 1. Rešerše dokumentĤ, zdrojových dat, publikací, zákonĤ, vyhlášek, vnitĜních normem zdravotnických zaĜízení apod. 2. Desk research – analýzu sekundárních dat (statistickou analýzu i obsahovou analýzu). 3. Kvalitativní pĜístup, polostandardizované rozhovory s komunikaþními partnery. 4. Focus group – ohniskovou diskuzi – sbČr primárních dat. 5. Dotazníkové šetĜení ve zdravotnických zaĜízeních. 6. Syntézu poznatkĤ a komparace zjištČní – integraci dat. ad 1. Jedná se o shromáždČní a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajĤ, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci s komunikaþními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. ad 2. Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohlednČna a využita sekundární data od komunikaþních partnerĤ z krajských poboþek ÚĜadu práce ýeské republiky, od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalistĤ) a další související dokumenty, informace a data. ad 3. Na základČ dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišĢování stanoveni jako komunikaþní partneĜi personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zamČstnancĤ.


ad 4. Základem focus group je diskuze, Ĝízená zpravidla školeným profesionálem, která má za cíl prozkoumat postoje, názory, mínČní veĜejnosti v souvislosti s daným tématem. Jednalo se o cílenou diskuzi se zástupci zdravotnických zaĜízení z Jihomoravského kraje, Kraje Vysoþina i z Dolního Rakouska. ad 5. Pro postižení dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní pĜístup) jako zjišĢovacího nástroje. ZjišĢovací nástroj byl konstruován se zadavatelem tak, aby byly splnČny hlavní premisy projektu. Z dĤvodu srovnatelnosti výstupĤ byl pro výzkum realizovaný ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje použit upravený dotazník vycházející z dotazníku Landeskliniken-Holding (Dolní Rakousko). Se zadavatelem byly konzultovány jeho požadavky na obsahovou rovinu empirického zjišĢování a do zjišĢovacího nástroje byly zakomponovány všechny jeho požadavky. ŠetĜení bylo zamČĜeno na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zaĜízení. Východiskem pro optimalizaci zjišĢovacího nástroje byla pilotáž – ovČĜení na malém vzorku jednotek – respondentĤ. Finální podoba zjišĢovacího nástroje byla schválena zadavatelem. ad 6. Jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, na které je nutné navázat syntézou poznatkĤ a komparací jednotlivých zjištČní. V celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu tato data následnČ umožní zprostĜedkovat sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

Cílovou skupinou dotazníkového šetĜení byli lékaĜi/lékaĜky, ostatní profese odborné zpĤsobilosti, sestry / zdravotnické asistentky – zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. Zejména se šetĜení zamČĜuje na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.

Osobní „face to face“ rozhovory identifikující tzv. mČkká data (odpovČdi) probČhly zpravidla na základČ pĜedem dohodnutých schĤzek – setkání pĜímo v konkrétních zdravotnických zaĜízeních. Celkem bylo uskuteþnČno zjišĢování ve 13 zdravotnických zaĜízeních. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. KromČ kvalitativního zjišĢování došlo v rámci tĜetí fáze projektu – Analýze lidských zdrojĤ ve zdravotnictví – k dotazníkovému šetĜení, jehož se úþastnili i zamČstnanci jednotlivých zdravotnických zaĜízení. V této výzkumné zprávČ budeme þerpat i z tohoto probČhlého výzkumu. 2

LOUýKOVÁ, Ivana. Integrovaný pĜístup v sociálnČ vČdním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3.




III.

ANALYTICKÁ ýÁST

III. 1. PěEHLED PROFESÍ, SEěAZENÝCH OD NEJPOŽADOVANċJŠÍCH PO NEJMÉNċ POŽADOVANÉ VýETNċ POŽADAVKģ NA KVALIFIKACI A DÉLKU PRAXE III. 1. 1. Poþty lékaĜĤ3 v ýeské republice Na základČ studia a analýzy sekundárních podkladĤ (tzv. desk research) jsme identifikovali absenci strukturovaného pĜehledu zdravotnických profesí, které by byly seĜazeny od nejpožadovanČjších po nejménČ požadované. Existují pouze fragmenty studií vČnujících se této problematice, které jsme shromáždili v této závČreþné zprávČ a analyzovali. V následující kapitole jsme si dovolili uskuteþnit analýzu poþtu lékaĜĤ v ýeské republice, pĜi které jsme vycházeli hlavnČ z dat poskytnutých Ústavem zdravotnických informací a statistiky ýeské republiky. V Registru lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ v ýeské republice bylo evidováno k 31. 12. 2011 celkem 39 798 lékaĜĤ (fyzických osob). Z tohoto poþtu lékaĜĤ pĜedstavovaly ženy-lékaĜky 56 %, tj. 22 204 osob. PĜechodnČ neaktivních bylo 1 529 lékaĜĤ. Z 38 171 lékaĜĤ v evidenþním poþtu a lékaĜĤ zamČstnavatelĤ pracovalo ve zdravotnických zaĜízeních ostatních centrálních orgánĤ 3,2 % lékaĜĤ. V poĜadí nejpoþetnČji zastoupených hlavních oborĤ þinností v ýeské republice dlouhodobČ nedochází k výrazným zmČnám. Jedná se o obory všeobecné praktické lékaĜství (dĜíve praktické lékaĜství pro dospČlé) s 5 293 lékaĜi, vnitĜní lékaĜství (dĜíve interní lékaĜství) s 3 565 lékaĜi, chirurgie s 2 501 lékaĜi, gynekologie a porodnictví s 2 499 lékaĜi a praktické lékaĜství pro dČti a dorost s 2 076 lékaĜi. Ve vyjmenovaných hlavních oborech þinnosti v roce 2011 pĤsobilo 42 % aktivních lékaĜĤ. V chirurgických oborech a urologii si stále výraznou pĜevahu zachovávají lékaĜi-muži. Naopak v oborech praktické lékaĜství pro dČti a dorost a v dermatovenerologii pĜevažují ženy-lékaĜky4.


Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel a poþet obyvatel na jednoho lékaĜe k 31. 12. 2011 V roce 2011 pĜipadalo v ýeské republice na 10 000 obyvatel 36,3 lékaĜe (evidenþní poþet lékaĜĤ a lékaĜi zamČstnavatelé) a naopak v pĜepoþtu na jednoho lékaĜe pĜipadalo 275,2 obyvatele. Následující tabulka þ. 1 ukazuje pĜehled tČchto ukazatelĤ podle jednotlivých krajĤ v porovnání s pĜedchozím rokem 20105. Tabulka þ. 1: Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel a poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých krajĤ.

Hl. mČsto Praha StĜedoþeský Jihoþeský PlzeĖský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Kraj Vysoþina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský ýeská republika

Poþet lékaĜĤ na 10 000 Poþet obyvatel na jednoho obyvatel lékaĜe rok 2010 rok 2011 rok 2010 rok 2011 65,3 67 153,3 149,1 24,1 23,9 415,7 418,2 30,8 30,8 324,5 324,4 37,7 38,8 265,3 258 30,8 30,8 325 324,2 27,7 28,3 361,1 353,9 28,9 29,7 345,9 336,3 37,1 37 269,3 270 27,8 28,5 359,9 350,3 29,1 29,6 343,5 337,9 40,1 40,6 249 246,6 37,9 38,8 264 257,8 28,9 29,4 345,5 340,5 32,1 32,9 311,7 303,6 35,8 36,3 279,7 275,2

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ýR.

3

Souhrnné informace o poþtech lékaĜĤ v Rakousku nebyly zhotoviteli poskytnuty. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ýR. LékaĜi, zubní lékaĜi a farmaceuti 2011. Zdravotnická statistika [online]. © 2012 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-9888. Dostupné z http://www.uzis.cz/system/files/lekzubfar2011.pdf

4

5

ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ýR. LékaĜi, zubní lékaĜi a farmaceuti 2011. Zdravotnická statistika [online]. © 2012 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-9888. Dostupné z http://www.uzis.cz/system/files/lekzubfar2011.pdf




Pro lepší názornost jsou tato data dokumentována v grafu þ. 1. Relace poþtu lékaĜĤ na 10 000 obyvatel a poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v hlavním mČstČ Praze se výraznČ vymyká celorepublikovému prĤmČru. Výši relací ovlivĖuje i vyšší poþet zdravotnických zaĜízení v Praze, jejichž pĤsobnost je nejen pro pacienty hlavního mČsta Prahy, ale i StĜedoþeského kraje, popĜ. celé ýeské republiky. Údaje relevantní pro tuto analýzu, data za Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj jsou v grafu þ. 1 zvýraznČny. Graf þ. 1: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých krajĤ.

WŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞůŶĂũĞĚŶŽŚŽůĠŬĂƎĞ;ƌŽŬϮϬϭϭͿ ^ƚƎĞĚŽēĞƐŬǉ jƐƚĞĐŬǉ

ϯϱϯ͕ϵ ϯϱϬ͕ϯ

ůşŶƐŬǉ

ϯϰϬ͕ϱ

<ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

ϯϯϳ͕ϵ

>ŝďĞƌĞĐŬǉ

ϯϮϰ͕ϰ

<ĂƌůŽǀĂƌƐŬǉ

ϯϮϰ͕Ϯ

DŽƌĂǀƐŬŽƐůĞǌƐŬǉ

ϯϬϯ͕ϲ

ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

Ϯϳϱ͕Ϯ

<ƌĄůŽǀĠŚƌĂĚĞĐŬǉ

ϮϳϬ

WůǌĞŸƐŬǉ

Ϯϱϴ

KůŽŵŽƵĐŬǉ

Ϯϱϳ͕ϴ

:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉ

Ϯϰϲ͕ϲ

,ů͘ŵĢƐƚŽWƌĂŚĂ

ϭϰϵ͕ϭ Ϭ

ϭϬϬ

ϮϬϬ

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ ϮϬϭϯ͘

ϯϬϬ

ϰϬϬ

V následujících tabulkách je dokumentována situace dostupnosti lékaĜského personálu v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Z hlediska okresĤ Jihomoravského kraje je nejvyšší poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel v okrese BrnomČsto. V Kraji Vysoþina se vyskytuje nejvyšší poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel v JihlavČ. Tyto údaje jsou predikovatelné, jelikož se jedná o krajská mČsta a jejich spádovou oblast.

Jihomoravský kraj Blansko Brno-mČsto Brno-venkov BĜeclav Hodonín Vyškov Znojmo Kraj Vysoþina HavlíþkĤv Brod Jihlava PelhĜimov TĜebíþ Žćár nad Sázavou

ϯϯϲ͕ϯ

:ŝŚŽēĞƐŬǉ

III. 1. 2. Poþty lékaĜĤ v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních

Tabulka þ. 2: Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel a poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých okresĤ Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina.

ϰϭϴ͕Ϯ

WĂƌĚƵďŝĐŬǉ


ϱϬϬ

͘

Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel rok 2010 rok 2011 29,9 30,1 25,6 26,1 73,7 74,3 12,6 12,2 25,5 26,1 23,9 23,5 23,8 23,2 24,4 25,1 28,6 29,1 31,1 32,2 34 35,4 27,6 26,6 24,6 25,4 25,7 25,8

Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe rok 2010 rok 2011 351,6 424,8 390,1 382,9 135,6 134,6 296,6 818,8 391,5 383,8 417,9 425,1 419,6 430,3 409,6 397,8 354,5 350,4 321,9 310,9 293,7 282,3 361,8 376,6 406,4 394,4 388,8 387,7

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ýR

Pro lepší názornost jsou tato data dokumentována v grafu þ. 2. Tento graf poukazuje na skuteþnost, že nejvČtší poþet obyvatel na jednoho lékaĜe vychází v okrese Brnovenkov. Tento jev je vysvČtlitelný geografickou blízkostí okresu Brno-mČsto, který je zase vybaven nejvČtším poþtem lékaĜĤ. Není neobvyklou praxí, že lékaĜi v sídlící v okrese Brno-mČsto zahrnují spádovČ i pacienty z okresu Brno-venkov.





Graf þ. 2: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých okresĤ Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina.

Tabulka þ. 3: Poþet lékaĜĤ a poþet obyvatel v daném mČstČ v rámci jednotlivých zdravotnických zaĜízení.

WŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞůŶĂũĞĚŶŽŚŽůĠŬĂƎĞ;ƌŽŬϮϬϭϭͿ ƌŶŽͲǀĞŶŬŽǀ

ϴϭϴ͕ϴ

sǇƓŬŽǀ

ϰϯϬ͕ϯ

,ŽĚŽŶşŶ

ϰϮϱ͕ϭ

ŶŽũŵŽ

ϯϵϳ͕ϴ

dƎĞďşē

ϯϵϰ͕ϰ

ěĄƌŶĂĚ^ĄǌĂǀŽƵ

ϯϴϳ͕ϳ

ƎĞĐůĂǀ

ϯϴϯ͕ϴ

ůĂŶƐŬŽ

ϯϴϮ͕ϵ

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϯϳϲ͕ϲ

,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

ϯϭϬ͕ϵ

:ŝŚůĂǀĂ

ϮϴϮ͕ϯ

ƌŶŽͲŵĢƐƚŽ

ϭϯϰ͕ϲ Ϭ

ϮϬϬ

ϰϬϬ

ϲϬϬ

ϴϬϬ

ϭϬϬϬ


Údaje z jednotlivých zdravotnických zaĜízení byly zjišĢovány za pomoci komunikaþních partnerĤ – personalistĤ. Kvantitativní údaje byly sdružovány pomocí unifikovaných tabulek, které byly rozeslány jednotlivým komunikaþním partnerĤm. Jedním z klíþových údajĤ, na které jsme se ptali, byl i poþet lékaĜĤ v jednotlivých zaĜízeních, a to k 31. 12. 2012. V jednotlivých sledovaných zdravotnických zaĜízeních se poþty lékaĜĤ znaþnČ lišily, a to zejména z dĤvodu velikosti a typu zdravotnických zaĜízení. NejvČtší poþet lékaĜĤ/lékaĜek byl v rámci Kraje Vysoþina evidován v nemocnici v TĜebíþi (189 lékaĜĤ/lékaĜek), naopak nejmenší poþet lékaĜĤ byl zaznamenán v nemocnici v PelhĜimovČ (91 lékaĜĤ/lékaĜek). V Jihomoravském kraji byl v rámci zdravotnických zaĜízení zaznamenán nejvyšší poþet lékaĜĤ/lékaĜek v nemocnici ve ZnojmČ (176), nejnižší v nemocnici v Letovicích (8). Ve spolkové zemi Dolní Rakousko bylo nejvíce lékaĜĤ evidováno na klinice Landesklinikum ST. PÖLTEN-Lilienfeld, Standort St. Pölten (528) a nejménČ na klinice Medizinisches Zentrum Gänserndorf (AS vom LK Mistelba (5). Podrobné výsledky zobrazuje tabulka þ. 3, nejvyšší hodnoty jsou zvýraznČny þervenou barvou, nejnižší modrou barvou.

POýET LÉKAěģ/LÉKAěEK Kraj Vysoþina Nemocnice HavlíþkĤv Brod Nemocnice Jihlava Nemocnice PelhĜimov Nemocnice Nové MČsto na MoravČ Nemocnice TĜebíþ Jihomoravský kraj Nemocnice BĜeclav Nemocnice Hodonín Nemocnice Ivanþice Nemocnice Kyjov Nemocnice Letovice Nemocnice Tišnov Nemocnice Vyškov Nemocnice Znojmo Dolní Rakousko Landesklinikum ST. PÖLTEN-Lilienfeld, Standort St. Pölten Landesklinikum Hollabrunn Landesklinikum HORN-Allentsteig, Standort Horn Landesklinikum GMÜND-Waidhofen/Thaya-Zwettl, StO Gmün Landesklinikum Gmünd-Waidhofen/Thaya-ZWETTL, StO Zwet Landesklinikum Horn-ALLENTSTEIG, Standort Allentsteig Landesklinikum Gmünd-WAIDHOFEN/THAYAZwettl, StO Waid Landesklinikum KORNEUBURG-Stockerau, Standort Korneub Landesklinikum Korneuburg-STOCKERAU, Standort Stocker Landesklinikum MISTELBACH-Gänserndorf Medizinisches Zentrum Gänserndorf (AS vom LK Mistelba Landesklinikum BADEN-Mödling, Standort Baden Landesklinikum Baden-MÖDLING, Standort Mödling Landesklinikum Baden-Mödling - KJPP Hinterbrühl Landesklinikum Hainburg Landesklinikum TULLN

157 154 91 130 189 130 57 50 136 8 21 111 176 528 82 150 50 106 8 86 95 56 279 5 144 150 13 65 174




Landesklinikum Krems Landesklinikum Melk Landesklinikum Mauer Landesklinikum Amstetten Landesklinikum Waidhofen/Ybbs Landesklinikum Scheibbs Landesklinikum St. Pölten-LILIENFELD, Standort Lilien Landesklinikum Klosterneuburg Landesklinikum Wiener Neustadt Landesklinikum Neunkirchen Landesklinikum Hochegg


Dolní Rakousko

253 65 56 170 72 70 57 57 424 138 33 Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Vzhledem k nemožnosti vymezení spádové oblasti zdravotnických zaĜízení byl agregovaný ukazatel vypoþten z poþtu obyvatel v konkrétním mČstČ, kde dané zdravotnické zaĜízení sídlí. Agregovaný ukazatel poþtu lékaĜĤ na 10 000 obyvatel nabýval ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních ýeské republiky nejvyšší hodnoty v nemocnici v Novém MČstČ na MoravČ, kde na 10 000 obyvatel pĜipadá 127,5 lékaĜe, nejnižší poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel je ve zdravotnickém zaĜízení v Letovicích, kde vychází na tento poþet obyvatel 11,9 lékaĜe. V Dolním Rakousku byl nejvyšší poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel zaznamenán na klinice Landesklinikum MISTELBACH-Gänserndorf (251,6 lékaĜe) a nejnižší poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel v Medizinisches Zentrum Gänserndorf (AS vom LK Mistelbach), kde byl tento poþet 4,5 lékaĜe. PodrobnČ zjištČní zobrazuje následující tabulka þ. 4. Tabulka þ. 4: Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních, seĜazen sestupnČ.

Poþet obyvatel Poþet lékaĜĤ na 10 000 v daném mČstČ obyvatel Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj Nemocnice Nové MČsto na 10 200 127,5 MoravČ 11 483 Nemocnice Kyjov 118,4 23 483 Nemocnice HavlíþkĤv Brod 66,9 16 269 Nemocnice PelhĜimov 55,9 24 925 Nemocnice BĜeclav 52,9 9 604 Nemocnice Ivanþice 52,1 33 964 Nemocnice Znojmo 51,8 21 496 Nemocnice Vyškov 51,6 37 324 Nemocnice TĜebíþ 50,6 50 598 Nemocnice Jihlava 30,4 25 094 Nemocnice Hodonín 29,7 Nemocnice Tišnov 8 849 23,7 Nemocnice Letovice 6 714 11,9

Landesklinikum MISTELBACHGänserndorf Landesklinikum HORNAllentsteig, Standort Horn Landesklinikum Scheibbs Landesklinikum Melk Landesklinikum TULLN Landesklinikum Hainburg Landesklinikum Neunkirchen Landesklinikum Wiener Neustadt Landesklinikum Krems Landesklinikum ST. PÖLTENLilienfeld, Standort St. Pölten Landesklinikum GmündWaidhofen/Thaya-ZWETTL, StO Zwet Landesklinikum KORNEUBURG-Stockerau, Standort Korneub Landesklinikum GmündWAIDHOFEN/THAYA-Zwettl, StO Waid Landesklinikum Amstetten Landesklinikum BadenMÖDLING, Standort Mödling Landesklinikum Hollabrunn Landesklinikum BADENMödling, Standort Baden Landesklinikum Waidhofen/Ybbs Landesklinikum GMÜNDWaidhofen/Thaya-Zwettl, StO Gmün Landesklinikum KorneuburgSTOCKERAU, Standort Stocker Landesklinikum Mauer Landesklinikum Klosterneuburg Landesklinikum HornALLENTSTEIG, Standort Allentsteig Landesklinikum St. PöltenLILIENFELD, Standort Lilien Landesklinikum Baden-

11 089

251,6

6 400 4 300 5 200 14 500 5 600 12 192

234,4 162,8 125,0 120,0 116,1 113,2

37 600 23 700

112,8 106,8

51 548

102,4

11 572

91,6

12 142

78,2

11 572 23 017

74,3 73,9

20 579 11 322

72,9 72,4

20 579

70,0

11 572

62,2

11 572

43,2

15 392 23 017

36,4 24,3

25 557

22,3

6 400

12,5

51 548 20 579

11,1 6,3





Mödling - KJPP Hinterbrühl Medizinisches Zentrum Gänserndorf (AS vom LK Mistelba

Landesklinikum KorneuburgSTOCKERAU, Standort Stocker Landesklinikum KORNEUBURGStockerau, Standort Korneub Landesklinikum GmündWAIDHOFEN/THAYA-Zwettl, StO Waid Landesklinikum Melk Landesklinikum BADEN-Mödling, Standort Baden Landesklinikum Mauer Landesklinikum HORN-Allentsteig, Standort Horn Landesklinikum Neunkirchen Landesklinikum Wiener Neustadt Landesklinikum TULLN Landesklinikum Hollabrunn Medizinisches Zentrum Gänserndorf (AS vom LK Mistelbach) Landesklinikum Baden-MÖDLING, Standort Mödling Landesklinikum ST. PÖLTENLilienfeld, Standort St. Pölten Landesklinikum Waidhofen/Ybbs Landesklinikum Scheibbs Landesklinikum Klosterneuburg

11 089

4,5 Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Agregovaný ukazatel poþtu obyvatel na jednoho lékaĜe nabýval nejnižší hodnoty ve zdravotnickém zaĜízení v Novém MČstČ na MoravČ, kde na jednoho lékaĜe pĜipadá 78,5 obyvatele. Naopak nejvyšší poþet obyvatel na jednoho lékaĜe je ve zdravotnickém zaĜízení v Letovicích, kde vychází 839,3 obyvatele na jednoho lékaĜe. Výsledky dokumentuje následující tabulka þ. 5 a graf þ. 3. Tabulka þ. 5: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních, seĜazen vzestupnČ.

Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe ýeská republika Nemocnice Letovice 839,3 Nemocnice Hodonín 440 Nemocnice Tišnov 421,4 Nemocnice Jihlava 328,6 Nemocnice TĜebíþ 197,5 Nemocnice Vyškov 193,7 Nemocnice Znojmo 193 Nemocnice Ivanþice 192 Nemocnice BĜeclav 191,7 Nemocnice PelhĜimov 178,8 Nemocnice HavlíþkĤv Brod 149,6 Nemocnice Kyjov 84,4 Nemocnice Nové MČsto na MoravČ 78,5 Dolní Rakousko Landesklinikum Horn-ALLENTSTEIG, 4661,7 Standort Allentsteig Landesklinikum Amstetten 3257,7 Landesklinikum Gmünd2459,3 Waidhofen/Thaya-ZWETTL, StO Zwet Landesklinikum St. Pölten1145,9 LILIENFELD, Standort Lilien Landesklinikum GMÜND946,0 Waidhofen/Thaya-Zwettl, StO Gmün Landesklinikum Hainburg 512,0 Landesklinikum MISTELBACH503,3 Gänserndorf Landesklinikum Krems 423,1 Landesklinikum Baden-Mödling 333,4 KJPP Hinterbrühl

311,6 294,0 282,3 267,8 222,0 186,0 156,3 155,7 155,2 126,3 120,8 107,7 48,2 44,1 41,6 27,3 26,4 Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Graf þ. 3: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních.

WŽēĞƚŽďǇǀĂƚĞůŶĂũĞĚŶŽŚŽůĠŬĂƎĞ;ƌŽŬϮϬϭϮͿ EĞŵŽĐŶŝĐĞ>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϴϯϵ͕ϯ

EĞŵŽĐŶŝĐĞ,ŽĚŽŶşŶ

ϰϰϬ

EĞŵŽĐŶŝĐĞdŝƓŶŽǀ

ϰϮϭ͕ϰ

EĞŵŽĐŶŝĐĞ:ŝŚůĂǀĂ

ϯϮϴ͕ϲ

EĞŵŽĐŶŝĐĞdƎĞďşē

ϭϵϳ͕ϱ

EĞŵŽĐŶŝĐĞsǇƓŬŽǀ

ϭϵϯ͕ϳ

EĞŵŽĐŶŝĐĞŶŽũŵŽ

ϭϵϯ

EĞŵŽĐŶŝĐĞ/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϵϮ

EĞŵŽĐŶŝĐĞƎĞĐůĂǀ

ϭϵϭ͕ϳ

EĞŵŽĐŶŝĐĞWĞůŚƎŝŵŽǀ

ϭϳϴ͕ϴ

EĞŵŽĐŶŝĐĞ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

ϭϰϵ͕ϲ

EĞŵŽĐŶŝĐĞ<ǇũŽǀ

ϴϰ͕ϰ

EĞŵŽĐŶŝĐĞEŽǀĠDĢƐƚŽŶĂDŽƌĂǀĢ

ϳϴ͕ϱ Ϭ


ϮϬϬ

ϰϬϬ

ϲϬϬ

ϴϬϬ

ϭϬϬϬ

'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘




III. 1. 3. PĜehled profesí požadovaných v minulosti6 – ýeská republika Na základČ studia a analýzy sekundárních podkladĤ (tzv. desk research) jsme identifikovali nČkolik výzkumĤ zabývajících se nejpožadovanČjšími a nejménČ požadovanými profesemi ve zdravotnictví. Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí v roce 2008 publikoval zprávu Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýeské republiky do zahraniþí, v jejímž rámci docházelo k monitoringu poptávaných pracovních míst pro lékaĜe. Poptávka po lékaĜích za monitorované období zahrnovala jak tzv. velké obory (interna, chirurgie a pediatrie), tak volná pracovní místa pro lékaĜe z tzv. malých oborĤ7. Mezi nejvíce vyhledávané profese patĜili lékaĜi se specializací na vnitĜní lékaĜství a stomatologové. VnitĜní lékaĜství pĜedstavovalo jeden z hlavních medicínských oborĤ, jenž se dČlí na další podobory (s velkým poþtem lékaĜĤ); poptávka po tČchto odbornících je tudíž logická a kritický nedostatek lékaĜĤ z ní nelze pĜímo vyvozovat. V pĜípadČ stomatologĤ byla situace dle výzkumu složitČjší, žádáni byli pĜedevším zkušení stomatologové s atestací II. stupnČ, kterých byl na trhu, s ohledem na stárnutí tČchto odborníkĤ a jejich odchody do dĤchodu, trvalý nedostatek. V tzv. malých oborech (tj. oborech s menším poþtem lékaĜĤ s danou specializací) byla zjištČna znaþná poptávka po specialistech oftalmolozích; jednalo se o tĜetí nejvíce poptávaný lékaĜský obor v sledovaných zdravotnických zaĜízeních. Mezi další nejþastČji poptávané lékaĜské obory patĜily pediatrie, chirurgie, radiodiagnostika a patologie. Dotázaní zdravotniþtí experti doplnili výsledky kvantitativního šetĜení o nČkteré další praktické poznatky. Ve vztahu k nedostatku nČkterých lékaĜských specialistĤ zdĤraznili vysokou poptávku zejména po lékaĜích z oboru: - anesteziologie; nedostatek anesteziologĤ byl pĜiþítán zájmu o tuto specializaci v zahraniþí (obor bez nutnosti komunikace s pacientem), ale i nároþnosti oboru s vysokým zatížením, odpovČdností a potĜebou þastých služeb, - stomatologie s ohledem na již zmiĖovanou nepĜíznivou vČkovou strukturu stomatologĤ a nedostateþné poþty absolventĤ lékaĜských fakult, - gynekologie a porodnictví ve zdravotnických zaĜízeních, vzhledem k možnostem provozování soukromé praxe - a z téhož dĤvodu nedostatek praktických lékaĜĤ.


III. 1. 4. PĜehled profesí požadovaných v souþasnosti8 – ýeská republika Vzhledem k neexistenci souhrnných dat, reflektujících požadované profese v lékaĜském prostĜedí, jsme se pro získání relevantních informací rozhodli postupovat ve tĜech návazných krocích. Nejprve jsme se zamČĜili na požadované profese v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních. Zdrojem dat o profesích požadovaných v souþasnosti byli komunikaþní partneĜi z jednotlivých nemocnic – personalisté. Tato data nám jednak byla vyplnČna do zasílaných tabulek, ale následnČ byla i potvrzována a rozvíjena bČhem polostandardizovaných rozhovorĤ. Tyto podklady sloužily k vypracování analýzy neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních. Na úrovni jednotlivých krajĤ jsme požádali o souþinnost a spolupráci krajské poboþky ÚĜadu práce ýeské republiky v BrnČ a v JihlavČ. Díky datĤm poskytnutým tČmito komunikaþními partnery jsme vypracovali analýzu neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých okresech. NáslednČ jsme se zamČĜili na monitoring profesí požadovaných v celorepublikovém mČĜítku. Pro naplnČní tohoto cíle byl v této þásti výzkumu proveden monitoring pracovních nabídek internetových portálĤ zprostĜedkovávajících zamČstnání. Jednalo se zejména o nejvyužívanČjší servery jako www.jobs.cz a dále o specializovaný portál zprostĜedkující zamČstnání lékaĜĤm – portál ýeské lékaĜské komory www.lkcr.cz.

V souvislosti s rĤstem totálních endoprotéz vzrostl zájem ze strany trhu o profese chirurgĤ a ortopedĤ; všeobecnČ žádaný obor pĜedstavuje interna a aktuálnost oboru vzrĤstala u neurochirurgie. Snížený zájem ze strany medikĤ predikovali zdravotniþtí experti o teoretické medicínské obory, u kterých existují i v souþasnosti obavy, že nebudou finanþnČ dostateþnČ lukrativní, jelikož jejich rozvoj nebude dotován bohatým farmaceutickým prĤmyslem. Tyto predikce mĤžeme v souþasnosti oznaþit za odpovídající, v rĤzných oblastech se však mohou lišit. 6

Informace o požadovaných profesích v minulosti ani v souþasnosti ve zdravotnických zaĜízeních v Dolním Rakousku, konkrétnČ v rámci Niederösterreichische Landeskliniken-Holding, nebyly zhotoviteli poskytnuty. 7 VAVREýKOVÁ, Jana. Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýeské republiky do zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2008 [cit. 2013-10-21]. ISBN 97880-7416-013-4. Dostupné z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_276.pdf

Informace o požadovaných profesích v minulosti ani v souþasnosti ve zdravotnických zaĜízeních v Dolním Rakousku, konkrétnČ v rámci Niederösterreichische Landeskliniken-Holding, nebyly zhotoviteli poskytnuty.

17

18


8




III. 1. 4. 1. Analýza nejpožadovanČjší až nejménČ požadované profese ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních9

infekþní lékaĜství kardiochirurg kardiolog klinický biochemik klinický onkolog lékaĜský genetik lékaĜský mikrobiolog nefrolog neurochirurg neurolog lékaĜ se specializovanou pĤsobností v nukleární medicínČ oftalmolog ortoped otorinolaryngolo g patolog plastický chirurg pneumolog praktický lékaĜ pro dČti a dorost psychiatr radiaþní onkolog radiolog rehabilitaþní lékaĜ revmatolog soudní lékaĜ traumatolog urolog internista praktický lékaĜ

Analýza nejpožadovanČjších a nejménČ požadovaných profesí ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních byla vypracována v souþinnosti s komunikaþními partnery z jednotlivých nemocnic. Ti nám poskytli data standardizovaným zpĤsobem v unifikovaných tabulkách a následnČ nám byla tato data potvrzována a rozvíjena bČhem polostandardizovaných rozhovorĤ. Aktuální stav požadovaných profesí v jednotlivých zkoumaných zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje dokumentují následující tabulky. Tabulka þ. 6 je pĜehledovou tabulkou chybČjících lékaĜských profesí se základní specializací a jejich nedostateþného zastoupení v jednotlivých krajích. Data jsou uvádČna v úvazcích, pro lepší pĜehlednost v þetnostech i v prĤmČrném poþtu na jednu nemocnici. Tabulka þ. 6: Aktuální stav scházejících lékaĜĤ se základní specializací.

Data jsou uvádČna v úvazcích.

alergolog a klinický imunolog anesteziolog cévní chirurg dermatovenerol og dČtský chirurg dČtský lékaĜ diabetolog a endokrinolog gastroenterolog geriatr gynekolog a porodník hematolog hygienik a epidemiolog chirurg infekcionista –

Aktuální stav scházejících lékaĜĤ se základní specializací Jihomoravský kraj Kraj Vysoþina Celkem PrĤmČrn PrĤmČrn PrĤmČrn ý poþet ý poþet ý poþet na jednu na jednu na jednu ýetnos nemocni ýetnos nemocni ýetnos nemocni ti ci ti ci ti ci

0,00 3,60 0,00

0,00 0,45 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 3,60 0,00

0 0,28 0

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 1,00

0,00 0,00 0,20

0,00 0,00 1,00

0 0 0,08

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 1,00

0,00 0,00 0,20

0,00 0,00 1,00

0 0 0,08

2,90 1,00

0,36 0,13

0,00 0,00

0,00 0,00

2,90 1,00

0,22 0,08

0,00 3,10 0,00

0,00 0,39 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 3,10 0,00

0 0,24 0

0,00 0,00

0,00 0,00

0,00 0,00

0,00 0,00

0,00 0,00

0 0

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

1,00 0,00 0,00

0,20 0,00 0,00

1,00 0,00 0,00

0,08 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00

1,00 0,00 0,00 0,00

0,20 0,00 0,00 0,00

1,00 0,00 0,00 0,00

0,08 0 0 0

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00

0 0 0

0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00

1,00 1,00 0,00 0,00

0,20 0,20 0,00 0,00

1,00 1,00 0,00 0,00

0,08 0,08 0 0

0,00 0,00 0,00 2,00

0,00 0,00 0,00 0,25

0,00 0,00 0,00 2,00

0,00 0,00 0,00 0,40

0,00 0,00 0,00 4,00

0 0 0 0,31

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,40 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,18 0,00

2,00 0,00 0,00 0,00 1,00 0,00 0,00

0,40 0,00 0,00 0,00 0,20 0,00 0,00

2,00 0,00 0,00 0,00 1,00 1,40 0,00

0,15 0 0 0 0,08 0,11 0

Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

9

Informace o požadovaných profesích v minulosti ani v souþasnosti ve zdravotnických zaĜízeních v Dolním Rakousku, konkrétnČ v rámci Niederösterreichische Landeskliniken-Holding, nebyly zhotoviteli poskytnuty.





Tabulka þ. 7 dokumentuje chybČjící lékaĜské profese s nástavbovou specializací a jejich nedostateþné zastoupení v jednotlivých krajích. Data jsou uvádČna v úvazcích, pro lepší pĜehlednost v þetnostech i v prĤmČrném poþtu na jednu nemocnici.

psychiatr hrudní chirurg hygienik obecný a komunální hygienik výživy a pĜedmČtĤ bČžného užívání hygienik dČtí a dorostu intenzivista intervenþní radiolog klinický farmakolog klinický osteolog nutricionista koloproktolog korektivní dermatolog maxilofaciální chirurg lékaĜ se zvláštní odbor. zpĤsobilostí v medicínČ dlouhodobé péþe lékaĜ se zvláštní odbor. zpĤsobilostí v návykových nemocech neonatolog neuroradiolog onkogynekolo g onkochirurg lékaĜ se zvláštní odbor. zpĤsobilostí v popáleninové medicínČ lékaĜ se zvláštní odbor.

Tabulka þ. 7: Aktuální stav scházejících lékaĜĤ s nástavbovou specializací.


algeziolog angiolog dČtský a dorostový psychiatr dČtský dermatovenerolog dČtský gastroenterolo g a hepatolog dČtský kardiolog a endokrinolog dČtský nefrolog dČtský neurolog dČtský onkolog a hematolog dČtský otorinolaryngolog dČtský pneumolog dČtský radiolog dČtský revmatolog dČtský urolog dorostový lékaĜ epidemiolog foniatr geronto-

Aktuální stav scházejících lékaĜĤ s nástavbovou specializací Jihomoravský kraj Kraj Vysoþina Celkem PrĤmČrný PrĤmČrný PrĤmČrný ýetnos poþet na ýetnost poþet na ýetnost poþet na ti nemocnic i nemocnic i nemocnic i i i 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 2 0

0 0,25 0

0 0 0

0 0 0

0 2 0

0 0,15 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0





zpĤsobilostí v perinatologii a fetomaternální medicínČ posudkový lékaĜ pracovní lékaĜ lékaĜ se zvláštní odbor. zpĤsobilostí v reprodukþní medicínČ sexuolog tČlovýchovný lékaĜ urgentní lékaĜ urogynekolog onkolog paliativní medicína a léþba bolesti

Tabulka þ. 8 dokumentuje aktuální stav scházejících sester a jejich nedostateþné zastoupení v jednotlivých krajích. Data jsou uvádČna v úvazcích, pro lepší pĜehlednost v þetnostech i v prĤmČrném poþtu na jednu nemocnici. Tabulka þ. 8: Aktuální stav scházejících sester.

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0



Sestry bez specializace Specialistka sestra instrumentáĜka Sestra pro intenzivní péþi Sestra pro perioperaþní péþi DČtská sestra Sestra pro péþi o pacienty ve vybraných klinických oborech Audiologická sestra Sestra pro nukleární medicínu Psychiatrická sestra Sestra pro pracovnČlékaĜskou péþi Sestra pro transfuzní službu Klinický perfuziolog Ostatní ošetĜovatelská péþe Sestra pro IP v pediatrii

Aktuální stav scházejících sester Jihomoravský kraj Kraj Vysoþina Celkem PrĤmČrn PrĤmČrn ý poþet ý poþet ýetnost ýetnost ýetnost na na i i i nemocni nemocni ci ci

PrĤmČrn ý poþet na nemocni ci

0

0

2

0,4

2

0,15

5

0,63

0

0

5

0,38

3,5

0,44

0

0

3,5

0,27

3

0,38

0

0

3

0,23

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

3

0,38

0

0

3

0,23

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0





Sestra pro diabetologii Sestra pro GIT Sestra EEG, EP Sestra pro domácí péþi Ergoterapeut Ortoptista Optometrista Radiodiagnostik a Ostatní výše neuvedené specializace (napĜ. ošetĜ. péþe)

Shrnutí nejvíce až nejménČ zdravotnických zaĜízeních

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

1 1 0

0,13 0,13 0

0 0 0

0 0 0

1 1 0

0,08 0,08 0

2

0,25

0

0

2

0,15

0

0

0

0

0

Tabulka þ. 9 dokumentuje aktuální stav scházejících absolventĤ a jejich nedostateþné zastoupení v jednotlivých krajích. Data jsou uvádČna v úvazcích, pro lepší pĜehlednost v þetnostech i v prĤmČrném poþtu na jednu nemocnici. Tabulka þ. 9: Aktuální stav scházejících absolventĤ vysokých škol.

Aktuální stav scházejících absolventĤ vysokých škol

profesí

ve

zkoumaných

•

V rámci analýzy nejpožadovanČjších a nejménČ požadovaných profesí ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních bylo zjištČno, že z lékaĜských pozic se základní specializací chybí v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina nejvíce radiologĤ (chybČjící poþet úvazkĤ 4), dále anesteziologĤ (chybČjící poþet úvazkĤ 3,6) a chirurgĤ (chybČjící poþet úvazkĤ 3,1). Z lékaĜských pozic s nástavbovou specializací je jedinou chybČjící profesí foniatr (chybČjící poþet úvazkĤ 2).

•

Ze sester je aktuálnČ nejpožadovanČjší profesí specialistka sestra instrumentáĜka (chybČjící poþet úvazkĤ 5), dále sestra pro intenzivní péþi (chybČjící poþet úvazkĤ 3,5), sestra pro perioperaþní péþi (chybČjící poþet úvazkĤ 3) a sestra pro transfúzní službu (chybČjící poþet úvazkĤ 3). Aktuální poþet chybČjících absolventĤ vysokých škol je 25,3 úvazku.

•

Je nutné reflektovat, že se jedná o aktuální poþty chybČjících zdravotnických pracovníkĤ z konce roku 2012, které odráží momentální situaci ve zdravotnickém zaĜízení. Nejedná se o obecnČ chybČjící profese ve zdravotnických zaĜízeních. O obecnČjších trendech ve zdravotnictví se rozhovoĜili komunikaþní partneĜi z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalisté) pĜi polostandardizovaných rozhovorech.

0


požadovaných

Jihomoravský kraj Kraj Vysoþina Celkem Data jsou PrĤmČrný PrĤmČrný PrĤmČrný uvádČna ýetnosti poþet na ýetnosti poþet na ýetnosti poþet na v úvazcích. nemocnici nemocnici nemocnici ChybČjící úvazky 12,30 1,76 13,00 2,60 25,3 2,11 Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.




III. 1. 4. 2.


Scházející profese zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje

Kapitola Scházející profese v Jihomoravském kraji vychází z polostandardizovaných rozhovorĤ s komunikaþními partnery z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalisty), kteĜí zjištČné kvantitativní údaje z tabulek obohacovali o data kvalitativního charakteru. Komunikaþní partneĜi se mČli vyjádĜit ke scházejícím profesím ve svém zdravotnickém zaĜízení a souþasnČ i ke scházejícím profesím obecnČ. BěECLAV „V nemocnici BĜeclav máme nedostatek ‚stĜedního‘ zdravotnického personálu. HlavnČ nám chybí radiologický asistent a fyzioterapeut.“ HODONÍN „V nemocnici Hodonín hledáme delší dobu gynekologa. Naopak hodnČ máme nabídek od ošetĜovatelek a sanitáĜĤ – v desítkách. Pro ty ale místa nemáme.“ IVANýICE „V nemocnici Ivanþice schází hlavnČ specializovaní lékaĜi, absolventĤ máme dost. Na nČkterých oddČleních máme dokonce nadstavy nad vyhlášku, napĜ. na internČ. Protože jsme ale malá nemocnice, není zde velký karierní postup, tak bČhem dČlání specializaþního, ale dokonce i základního kmene nám lékaĜi odchází. ZvlášĢ když jdou do Brna, tak tam þasto zĤstanou. Je to bolavé místo této nemocnice. Mají sice kvalifikaþní dohody, ale oni je pĜeplatí a hotovo. Nejdou zaháþkovat. ObecnČ je nedostatek rentgenologĤ. My máme v nemocnici dva, ale kdyby jeden odešel, je to pro nás problém. Schází nám také radiologiþtí asistenti. Není to možná atraktivní, protože se tam moc pracuje s technikou a málo s lidmi. A ty pĜístroje jsou dost složité. Dále schází internisti – asi kvĤli skladbČ pacientĤ, kteĜí jsou staĜí a blíží se to LDN, což není pro doktory atraktivní. Na druhou stranu je dost chirurgĤ, je to atraktivní obor. Ale zase, jde o absolventy, kteĜí si chtČjí udČlat kmen. Ti erudovaní se sehnat nedají. Také sester je nadmíru, ty nemĤžeme brát, dokonce propouštíme. KYJOV „V nemocnici Kyjov hledáme urologa, patologa, infekcionistu a ortopeda. Z nelékaĜských profesí se jedná o ergoterapeuta a ortoptisty. Ti jednoznaþnČ chybí i obecnČ. LETOVICE „V nemocnici Letovice jsme plnČ obsazeni. V souþasné dobČ máme nadtabulkové poþty stĜedního zdravotnického personálu i lékaĜĤ, protože jsme zdravotnické zaĜízení, které poskytuje dvacetiþtyĜhodinovou péþi, a také jsou zde velké požadavky na ústĜední pohotovostní službu. NemĤžeme si vypomáhat z jiných oddČlení, jako je tomu jinde ve velkých nemocnicích. Jsme osamocené zaĜízení, které musíme zabezpeþit vlastními pracovníky, není možné služby zajistit externisty – soukromými lékaĜi.

Jsme zaĜízení nároþné na provoz, na ošetĜovatelskou péþi. Chceme pacientĤm zajistit urþitý standard, proto máme nadstavy. ýerstvČ jsme získali ISO certifikát 9001 – zamČĜený na zdravotní a sociální péþi. Protože máme nadstavy nižšího a stĜedního ZP, mĤžeme si vykazovat služby na vyšší úrovni, pojišĢovna to pak uhradí. ObecnČ se ale lékaĜi do léþeben dlouhodobČ nemocných špatnČ shánČjí. Nejsme zajímaví pro absolventy. Nemohou si u nás udČlat kmen. Mají vČtší zájem o intenzivní medicínu, ne o následnou péþi. LékaĜi, které zamČstnáváme, jsou vČtšinou z vČtší vzdálenosti a dojíždČjí. Se sestrami a sanitáĜkami na druhou stranu problém nemáme – evidujeme velký zájem. TIŠNOV „V nemocnici Tišnov momentálnČ máme zamČstnancĤ tak akorát. Dokonce došlo ke sluþování oddČlení, takže došlo i k nČjaké redukci. Schází urþitČ zejména obor klinické biochemie. Máme tady sice lékaĜku, ale potĜebovali bychom nejménČ dva lékaĜe. Ale v tomto oboru se skuteþnČ obtížnČ shání. S ostatním personálem jsme zatím nemČli problém, abychom nČjaké místo neobsadili vþas.“ VYŠKOV „V nemocnici Vyškov schází ergoterapeut a lékaĜ na centrum léþebné rehabilitace, vedoucí sestra na CRP na lĤžkové oddČlení – fyzioterapeutka nebo sestra, která má na to odbornou zpĤsobilost. ObecnČ by se dalo Ĝíci, že schází ergoterapeuti – vychází jich málo ze školy, poptávka je velká, protože teć podle nového každá nemocnice musí ergoterapeuta mít. Loni jsme shánČli fyzioterapeuta. Každý rok je to v zdravotnictví jiné. PĜed tĜemi lety jsme shánČli urologa se speciální zpĤsobilostí, pĜedtím rentgenologa. PĜed pČti lety dokonce chybČli sanitáĜi s kurzem. To už se vše zase zmČnilo. U absolventĤ jsou vždy nČjaké trendy – nČjaký þas šla ‚gynda‘, nebyl zájem o dČtské, teć je zase velký zájem o dČtské atd. ObecnČ lze Ĝíct, že absolventĤ je dost, problém je sehnat lékaĜe se specializací. Naopak je teć problém uplatnit se u zdravotnických asistentĤ (holky ze stĜední zdravotnické školy) – to jsou studentky, které mají jen maturitu ze ‚zdrávky‘. Budou mít problém, jestli si neudČlají ještČ další školu – VOŠ nebo VŠ.“ ZNOJMO „V souþasné dobČ hledáme lékaĜe s atestací traumatolog, je to trvalejší záležitost s ohledem na fluktuaci na ortopedicko-traumatologickém oddČlení. Teć jej potĜebujeme nutnČ i s ohledem na akreditaci v traumatologii. ObecnČ by se asi dalo Ĝíct, že traumatologĤ je málo. Slovenští kolegové se tady ne vždy udrží tak dlouho, jak bychom potĜebovali. Brali bychom i absolventa, kterého bychom si vychovali. Pak také akutnČ hledáme rentgenologa, protože právČ nČkdo odešel. Je to þerstvá záležitost.




ObecnČ se dá Ĝíct, že chybČjící profese jsou u odborností, kde je nedostatek absolventĤ – radiaþní onkolog, radiologický fyzik, biomedicínský inženýr – takové bychom potĜebovali na onkologii. Jinak je situace plus mínus stabilizovaná. Nebo to chodí ve vlnách. Svého þasu byl nedostatek neurologĤ, pak anesteziologĤ, pak radiologĤ… Je to možná otázka nabídky a poptávky práce. Atraktivní obory jdou nejdĜíve na odbyt. AbsolventĤ je dost, máme hodnČ žádostí. HĤĜ se ale shání starší lékaĜi, kteĜí jsou specializovaní.“ Informace získané z rozhovorĤ s komunikaþními partnery jednotlivých zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje byly spolu s informacemi z jiných zdrojĤ použity pro identifikaci a sumarizaci scházejících zdravotnických profesí. Podrobné shrnutí závČrĤ je uvedeno v podkapitole III.1.5.

III. 1. 4. 3.

Scházející profese zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina

Následující kapitola Scházející profese zjištČných v rámci polostandardizovaných z jednotlivých zdravotnických zaĜízení k nedostatkovým profesím ve svém i k nedostatkovým profesím obecnČ.

v Kraji Vysoþina vychází z poznatkĤ rozhovorĤ s komunikaþními partnery (personalisty), kteĜí se vyjadĜovali zdravotnickém zaĜízení a souþasnČ

HVLÍýKģV BROD „V nemocnici HavlíþkĤv Brod chybí radioterapeut, onkolog, lékaĜ na plicní, urolog – na tyto obory se moc lékaĜĤ nehrne, protože to jsou smutné obory, málokdy vidí vyléþený pĜípad. Z hlediska nemocnice jsou nejménČ poptávané obory dČtské a oþní, tČchto lékaĜĤ máme dost.“ JIHLAVA „V nemocnici Jihlava schází urolog, HTO do laboratoĜe, radiologický asistent, lékaĜ na oddČlení zobrazovacích metod a lékaĜ na LDN. PrávČ ta léþebna dlouhodobČ nemocných je pro lékaĜe nezajímavá, tam máme poĜád nedostatek lékaĜĤ. Tam bychom urþitČ jednoho potĜebovali. Zrovna nám jedna lékaĜka odešla na mateĜskou dovolenou a jeden lékaĜ je dlouhodobČ nemocný. Snažíme se dávat inzerát, ale o toto oddČlení není zájem. Na to oddČlení by ani nebyl potĜeba lékaĜ se specializací. Nikdo se nehrne akorát na LDN, jinak se pozice dají zaplĖovat vcelku rychle. Na oddČlení zobrazovacích metod už jsme lékaĜe našli, ti nastupují v záĜí. Ty laboratoĜe – o ty taky není zájem. Tam se neslouží, takže oni nemají ten pĜíjem ze služeb a tam je tČžké sehnat lékaĜe.


PELHěIMOV „V nemocnici PelhĜimov schází laborantka, vrchní sestra, fyzioterapeut, urolog. Donedávna scházel i lékaĜ na chirurgii – toho už ale máme obsazeného. ObecnČ se špatnČ hledá fyzioterapeut a radiologický asistent. ZmČnilo se vzdČlávání, chtČjí teć po nich VŠ a to je problém. Zrušily se VOŠ. 3–4 roky nebyl žádný absolvent v tČchto oborech. Na radiodiagnostické oddČlení je problém získat i lékaĜe. NejménČ požadovaná pozice jsou sanitáĜi, sanitáĜky. Z lékaĜĤ musíme také odmítat – dČtské, gynekologie a porodnictví. VČtšinou odmítáme absolventy, ne starší lékaĜe. Sester máme dost, požadavky vykrýváme absolventkami. Dokonce musíme teć odmítat.“ NOVÉ MċSTO NA MORAVċ „V nemocnici Nové MČsto na MoravČ hledáme lékaĜe pro rehabilitaþní oddČlení, farmaceuta se specializací klinický farmaceut, aby pomáhal lékaĜĤm na oddČlení s preskripcí léþiv a vĤbec s léþbou pacientĤ. PĜed dvČma lety jsme zde mČli farmaceutku, ale ta potom z rodinných dĤvodĤ odešla. Za tu dobu, co zde byla, jsme zjistili, že je to krok správným smČrem, a proto bychom nČkoho takového opČt uvítali. I lékaĜi se þasto ptají, jestli se tu ta funkce neobnoví. Bohužel není mezi farmaceuty o tuto funkci zájem, inzerát je vyvČšený na webových stránkách asi rok. Každá nemocnice tuto funkci nemá, ale tĜeba FN mají dokonce tým tČchto farmaceutĤ. Je to pomoc pro lékaĜe, a pĜedevším pro pacienty, aby se nepĜedepisovala léþiva, která se vzájemnČ vyluþují. Farmaceuti o to nemají zájem, protože to pro nČ není tak atraktivní. Z finanþních dĤvodĤ to prý není horší. LékaĜi moc nechtČjí do laboratoĜí – biochemie. LékaĜi chtČjí vČtšinou do klinických oborĤ. HodnČ mají zájem o pediatrii, lékaĜi-muži o chirurgii, internu. To jsou ty atraktivní obory.“ TěEBÍý „V nemocnici TĜebíþ v souþasné dobČ nikdo neschází. ObecnČ scházívá ORL, asi proto, že absolventi na tento obor nechtČjí. Dlouho jsme lékaĜe pro ORL hledali.“ „Je moc všeobecných sester. Školy toho moc produkují a holky mají potom problém s uplatnČním. Nepamatuju to za celou dobu, co jsem v oboru, aby sestra nemČla práci. A teć máme moc žádostí. Nemají práci i ani ty s vysokoškolským titulem.“ •

ZjištČní plynoucí z rozhovorĤ s komunikaþními partnery jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina byla v kombinaci s dalšími údaji použita v rámci celkového souhrnu scházejících zdravotnických profesí, který je podrobnČ prezentován v podkapitole III. 1. 5.

Jiný personál – zdravotní sestry, ošetĜovatelé – nechybí. Máme plný stav. Nejvíce poptávané ze strany lékaĜĤ jsou místa na dČtském oddČlení, gynekologickém oddČlení þi na chirurgii. Zejména muži mají zájem o chirurgické obory.“ 29 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz




III. 1. 4. 4. Analýza neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých okresech za rok 201210

Tabulka þ. 10: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese Brno-mČsto.

Analýza neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých okresech vznikla za souþinnosti krajských poboþek ÚĜadu práce ýeské republiky v BrnČ a v JihlavČ. Díky datĤm poskytnutým tČmito komunikaþními partnery jsme mohli mapovat situaci neobsazenosti pracovních míst na úrovni jednotlivých okresĤ. TĜídČní dat vychází z národní klasifikace zamČstnání CZ-ISCO. Ta byla v roce 2011 zavedena ýeským statistickým úĜadem pro potĜeby sledování jednotlivých skupin (druhĤ) zamČstnání v ýeské republice a možnost jejich mezinárodního srovnání. Poskytnutá data jsou v þetnostech nabízených pracovních pozic. JIHOMORAVSKÝ KRAJ • Okres Blansko V rámci okresu Blansko byl v roce 2012 (pĜesnČji ve 4. þtvrtletí) za pomocí úĜadu práce hledán pouze jediný zdravotnický pracovník – jednalo se o specialistu v oblasti dietetiky a výživy. Tato pozice byla obsazena do 3 mČsícĤ. • Okres Brno-mČsto V okrese Brno-mČsto byly nejvíce poptávanými profesemi v rámci 1. þtvrtletí roku 2012 lékaĜi specialisté. Z hlediska trvání neobsazenosti pracovních míst úĜad práce neevidoval žádné volné pracovní místo ve zdravotnických pozicích déle než v rozmezí 6–12 mČsícĤ. Jednalo se o 7 míst lékaĜĤ specialistĤ v kategorii ostatní. V rámci 2. þtvrtletí roku 2012 byla opČt nejvČtší poptávka po lékaĜích specialistech. Z hlediska trvání neobsazenosti pracovních míst úĜad práce evidoval jedno volné pracovní místo ve zdravotnických pozicích déle než 12 mČsícĤ. Jednalo se o jedno místo pro lékaĜe specialistu kategorie ostatní. V rámci 3. þtvrtletí roku 2012 byla opČt nejvČtší poptávka po lékaĜích specialistech. Z hlediska trvání neobsazenosti pracovních míst úĜad práce evidoval jedno volné pracovní místo ve zdravotnických pozicích déle než 12 mČsícĤ. Jednalo se o jedno místo pro lékaĜe specialistu v kategorii ostatní. V rámci 4. þtvrtletí roku 2012 byla nejvČtší poptávka po zubních lékaĜích. Z hlediska trvání neobsazenosti pracovních míst úĜad práce evidoval ve zdravotnických pozicích déle než 12 mČsícĤ jedno volné pracovní místo pro lékaĜe specialistu, dva ortodontisty a jednoho zubního lékaĜe se specializací. PodrobnČ výsledky zobrazuje tabulka þ. 10.

Aktuální poþet volných míst v okrese Brno-mČsto I. II. III. þtvrtletí þtvrtletí þtvrtletí Praktiþtí lékaĜi 3 0 2 22119 Ostatní praktiþtí lékaĜi 3 0 2 LékaĜi specialisté 13 11 10 22121 LékaĜi v interních oborech 4 3 4 22122 LékaĜi v chirurgických oborech 1 1 1 22123 LékaĜi v gynekologii a 0 0 1 porodnictví 22124 LékaĜi v psychiatrických 0 0 1 oborech 22127 LékaĜi v radiologických oborech 0 0 3 22129 Ostatní lékaĜi specialisté 8 7 4 Zubní lékaĜi 5 4 6 22611 Zubní lékaĜi bez specializace 2 1 3 22612 Kliniþtí stomatologové 2 0 0 22613 Ortodontisté 0 2 2 22619 Ostatní zubní lékaĜi se 1 1 1 specializací Farmaceuti 1 0 0 22622 Farmaceuti se specializací pro 1 0 0 veĜejné lékárenství Specialisté v oblasti dietetiky 1 0 0 a výživy 22650 Specialisté v oblasti dietetiky a 1 0 0 výživy 22691 Ergoterapeuti se specializací 0 0 1

IV. þtvrtletí 0 0 2 0 0 1 0 0 1 3 0 0 2 1 0 0 0 0 0


• Okres Brno-venkov V rámci okresu Brno-venkov byli v roce 2012 za pomoci úĜadu práce poptáváni pouze dva zdravotniþtí pracovníci – jednalo se o fyzioterapeuty specialisty. ObČ tyto pozice byly obsazeny do konce roku 2012. • Okres BĜeclav V okrese BĜeclav byli nejvíce poptávanými profesemi lékaĜi specialisté. V rámci prvních tĜí þtvrtletí roku 2012 byla nejvČtší poptávka po lékaĜích specialistech, zubních lékaĜích a fyzioterapeutech. Tyto tĜi profese však nikdy netrvalo obsadit déle než 12 mČsícĤ. V posledním þtvrtletí roku 2012 byli hledáni lékaĜi specialisté v gynekologických a radiologických oborech. Ze zubních lékaĜĤ chybČli hlavnČ kliniþtí stomatologové. PodrobnČ výsledky zobrazuje tabulka þ. 11. Tabulka þ. 11: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese BĜeclav.

10

Údaje za ýeskou republiku poskytly krajské poboþky ÚĜadu práce v BrnČ a v JihlavČ. Informace o obsazenosti pracovních míst ve zdravotnických zaĜízeních v Dolním Rakousku, konkrétnČ v rámci Niederösterreichische Landeskliniken-Holding, nebyly zhotoviteli poskytnuty.

Aktuální poþet volných míst v okrese BĜeclav I. II. III. þtvrtletí þtvrtletí þtvrtletí

IV. þtvrtletí





LékaĜi specialisté 22121 LékaĜi v interních oborech 22127 LékaĜi v radiologických oborech Zubní lékaĜi 22612 Kliniþtí stomatologové Fyzioterapeuti specialisté

Tabulka þ. 13: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese Znojmo.

2 0

1 0

0 0

2 1

0

0

0

1

2 0 2

1 0 2

2 0 1

2 2 0


• Okres Hodonín V roce 2012 byla nejvČtší poptávka po farmaceutech, dále po lékaĜích specialistech a optometristech. Všechny pozice byly obsazeny do 3 mČsícĤ. PodrobnČ výsledky zobrazuje tabulka þ. 12.

Aktuální poþet volných míst v okrese Znojmo I. II. III. þtvrtletí þtvrtletí þtvrtletí LékaĜi specialisté 3 2 3 22123 LékaĜi v gynekologii a 1 0 0 porodnictví 22129 Ostatní lékaĜi specialisté 2 2 3 Farmaceuti 2 2 2 22623 Farmaceuti se specializací pro 0 0 0 nemocniþní lékárenství

IV. þtvrtletí 0 0 0 1 1


Shrnutí Jihomoravský kraj

Tabulka þ. 12: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese Hodonín.

Aktuální poþet volných míst v okrese Hodonín I. II. III. þtvrtletí þtvrtletí þtvrtletí LékaĜi specialisté 0 2 0 22129 Ostatní lékaĜi specialisté 0 2 0 Farmaceuti 0 1 1 22622 Farmaceuti se specializací pro 0 1 1 veĜejné lékárenství 22629 Ostatní farmaceuti se 0 0 0 specializací Specialisté v oblasti optiky 0 0 0 a optometrie 22671 Optometristé 0 0 0

IV. þtvrtletí 0 0 3

V rámci Jihomoravského kraje byli nejþastČji poptávanou profesí lékaĜi specialisté, zejména pak zubní lékaĜi a lékaĜi v interních oborech, následnČ pak farmaceutické profese a fyzioterapeutiþtí pracovníci.

2 1 1 1


• Okres Vyškov V rámci okresu Vyškov byl v roce 2012 za pomoci úĜadu práce poptáván pouze jeden zdravotnický pracovník – jednalo se o lékaĜe specialistu v gynekologii a porodnictví. Tato pozice byla nabízena déle než 12 mČsícĤ, avšak bČhem druhého þtvrtletí byla obsazena. • Okres Znojmo V okrese Znojmo byla v roce 2012 nejvČtší poptávka po lékaĜích specialistech a farmaceutech. Jedna z požadovaných pozic lékaĜe specialisty byla gynekologporodník, jeden z farmaceutĤ mČl mít specializaci pro nemocniþní lékárenství. Všechny pozice byly obsazeny do 12 mČsícĤ, pouze jedna pozice lékaĜe specialisty trvala obsadit déle. PodrobnČ výsledky zobrazuje tabulka þ. 13.





KRAJ VYSOýINA • Okres HavlíþkĤv Brod V okrese HavlíþkĤv Brod byli nejvíce poptávanými profesemi lékaĜi specialisté (celkem tĜi v kategorii ostatní a jeden v interních oborech), dále jeden specialista v oblasti dietetiky a výživy, fyzioterapeut specialista, ergoterapeut se specializací a jedna všeobecná sestra se specializací. Pouze jedna pozice (lékaĜ specialista ostatní) byla nabízena déle než 12 mČsícĤ.

III. 1. 4. 5.

Monitoring pracovních nabídek probíhal v rámci celé ýeské republiky v období od 25. 6. do 7. 8. 2013. Za toto období bylo evidováno 27 požadavkĤ na obsazení lékaĜských pozic a 23 požadavkĤ na obsazení pozic nelékaĜských. Údaje však vzhledem k poþtu sledovaných jednotek lze vnímat jako orientaþní.

• Okres Jihlava V okrese Jihlava byli poptávanými profesemi jeden praktický lékaĜ pro dospČlé, jeden lékaĜ specialista v kategorii ostatní, jedna všeobecná sestra se specializací a dva kliniþtí stomatologové. Pouze dvČ pozice (lékaĜ specialista ostatní a klinický stomatolog) byly nabízeny déle než 12 mČsícĤ.

LékaĜské pozice Mezi nejvíce poptávané profese patĜili praktický lékaĜ pro dospČlé a praktický lékaĜ pro dČti a dorost. Nabídka pozice praktického lékaĜe pro dospČlé se objevila celkem 9× a lékaĜe pro dČti a dorost celkem 5×. Na tĜetím místČ se objevila pozice internisty, oftalmologa a stomatologa, inzeráty na tyto pozice se objevily 2×. Zbylé pozice (gynekolog, urolog, gastroenterolog, chirurg, otorinolaryngolog, patolog, lékaĜ pro RTG) se vyskytly pouze jednou. Tato data dokumentuje graf þ. 4.

• Okres TĜebíþ V okrese TĜebíþ byli poptávanými profesemi jeden lékaĜ v interních oborech, pČt lékaĜĤ bez atestace, jedna všeobecná sestra se specializací, dva kliniþtí stomatologové, jeden farmaceut se specializací pro nemocniþní lékárenství a dva ostatní fyzioterapeuti specialisté. Pouze þtyĜi pozice (lékaĜ specialista v interních oborech, dva lékaĜi bez atestace a klinický stomatolog) byly nabízeny déle než 12 mČsícĤ. • Okres Žćár nad Sázavou V okrese Žćár nad Sázavou byli poptávanými profesemi jeden Ĝídící zdravotnický pracovník nelékaĜských povolání a dva ostatní lékaĜi specialisté. Všechny tĜi pozice byly obsazeny v rozmezí 6 až 12 mČsícĤ.

Graf þ. 4: Výsledky monitoringu serveru Jobs.cz – lékaĜské pozice.

&ƌĞŬǀĞŶĐĞǀǉƐŬǇƚƵ

• Okres PelhĜimov V okrese PelhĜimov byli poptávanými profesemi þtyĜi lékaĜi v interních oborech, jeden lékaĜ v chirurgických oborech, tĜi lékaĜi v radiologických oborech, jeden lékaĜ bez atestace, 5 lékaĜĤ specialistĤ (ostatní) a jeden farmaceut se specializací pro veĜejné lékárenství. Pouze tĜi pozice (lékaĜ specialista v interních oborech, lékaĜ specialista v radiologických oborech a ostatní lékaĜ specialista) byly nabízeny déle než 12 mČsícĤ.

Monitoring pracovních nabídek na serveru Jobs.cz

ϭϬ ϵ ϴ ϳ ϲ ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ Ϭ

ϵ

sǉƐůĞĚŬǇŵŽŶŝƚŽƌŝŶŐƵƐĞƌǀĞƌƵ:ŽďƐ͘Đǌ >ĠŬĂƎƐŬĠƉŽǌŝĐĞ

ϱ Ϯ

Ϯ

Ϯ ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

'ƌĂĨƵŐƵƌŽŶƐƵůƚŝŶŐ͕Ɛ͘ƌ͘Ž͘

Shrnutí Kraj Vysoþina V rámci Kraje Vysoþina byli nejvíce poptávanou profesí specializovaní lékaĜi, zejména v interních oborech, dále pak fyzioterapeutické profese a farmaceutiþtí pracovníci. NEJVÍCE POPTÁVANÉ PROFESE V KRAJI VYSOýINA A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Nedostatkové a tudíž poptávané profese byly v rámci sledovaných krajĤ témČĜ totožné. ShodnČ byli v obou krajích nejvíce poptávanými profesemi lékaĜi se specializací, pĜiþemž nejvíce scházejícími byli lékaĜi v interních oborech. Druhou nejvíce poptávanou profesí byly farmaceutické profese následované farmaceutickými pracovníky. 35 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz




NelékaĜské pozice Mezi nejvíce poptávané profese patĜila pozice všeobecné zdravotní sestry, která byla na serveru Jobs.cz nabízena celkem dvanáctkrát. Na druhém místČ se umístila pozice fyzioterapeuta s poþtem inzerátĤ þtyĜi a na tĜetím místČ pozice ergoterapeuta s poþtem inzerátĤ tĜi. Shodný poþet dva inzeráty mČly pozice nutriþního terapeuta a pozice ošetĜovatelky. Tyto údaje dokumentuje graf þ. 5.

III. 1. 4. 6. Monitoring pracovních nabídek zveĜejnČných na webu ýeské lékaĜské komory

Graf þ. 5: Výsledky monitoringu serveru Jobs.cz – nelékaĜské pozice.

sǉƐůĞĚŬǇŵŽŶŝƚŽƌŝŶŐƵƐĞƌǀĞƌƵ:ŽďƐ͘Đǌ EĞůĠŬĂƎƐŬĠƉŽǌŝĐĞ ϭϰ ϭϮ

Graf þ. 6: Výsledky monitoringu webu ýeské lékaĜské komory.

ϭϬ

sǉƐůĞĚŬǇŵŽŶŝƚŽƌŝŶŐƵǁĞďƵĞƐŬĠůĠŬĂƎƐŬĠŬŽŵŽƌǇ

ϴ ϲ

ϲ ϰ ϰ



ϭϮ

Monitoring pracovních nabídek probíhal v rámci celé ýeské republiky v období od 18. 6. do 7. 8. 2013. Za toto období bylo evidováno 31 požadavkĤ na obsazení lékaĜských pozic. NejþastČji byla inzerována poptávka po pozici praktického lékaĜe pro dospČlé (5×) a po pozici internisty a oftalmologa (taktéž pČtkrát). Na druhém místČ v þetnosti inzerátĤ (3×) se umístily pozice gynekologa a psychiatra. Na tĜetím místČ co do þetnosti inzerátĤ se vyskytl praktický lékaĜ pro dČti a dorost (2×). Další inzerované pozice, které se vyskytly pouze jednou, byly otorinolaryngolog, primáĜ na chirurgické oddČlení, chirurg, viscerální chirurg, specialista na ultrazvuková vyšetĜení prsu, radiolog, kardiolog a lékaĜ se specializací VPL. Tato data jsou pro lepší názornost zpracována i v grafu þ. 6.

ϯ Ϯ

Ϯ

Ϯ

Ϭ ǀƓĞŽďĞĐŶĄ ǌĚƌĂǀŽƚŶşƐĞƐƚƌĂ

ĨǇǌŝŽƚĞƌĂƉĞƵƚ

ĞƌŐŽƚĞƌĂƉĞƵƚ

ŶƵƚƌŝēŶşƚĞƌĂƉĞƵƚ

ŽƓĞƚƎŽǀĂƚĞůŬĂ

'ƌĂĨh'hZ ŽŶƐƵůƚŝŶŐ Ɛ͘ƌ͘Ž͘

ϱ

ϱ

ϱ

ϱ ϰ ϯ Ϯ ϭ

ϯ

ϯ Ϯ ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

Ϭ

Shrnutí pracovních nabídek – Jobs.cz Na základČ monitoringu pracovních nabídek serveru Jobs.cz v oboru zdravotnictví byl v rámci ýeské republiky nejvíce poptávanou lékaĜskou profesí praktický lékaĜ, a to jak pro dospČlé pacienty, tak pro dČti a dorost. Nejvíce poptávanou nelékaĜskou profesí byla pozice všeobecné sestry, následovaná fyzioterapeutickými profesemi.

'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐ Ɛ͘ƌ͘Ž͘

V rámci monitoringu pracovních pozic v celé ýeské republice bylo zjištČno, že nejvíce poptávanou pracovní pozicí ve zdravotnictví je praktický lékaĜ pro dospČlé. Celkem bylo nabízeno 14 pracovních míst. Druhými nejvíce poptávanými pracovními pozicemi se shodným poþtem 7 nabízených míst byly pozice oftalmologa a pozice internisty. TĜetí nejpožadovanČjší profesí byla pozice gynekologa, která byla na serveru Jobs.cz a webu ýeské lékaĜské komory poptávána celkem þtyĜikrát. Z hlediska nelékaĜských pozic se mezi nejvíce poptávané profese Ĝadila pozice všeobecné zdravotní sestry, která byla na serveru Jobs.cz nabízena celkem dvanáctkrát. Na druhém místČ se umístila pozice fyzioterapeuta s poþtem inzerátĤ þtyĜi a na tĜetím místČ pozice ergoterapeuta s poþtem inzerátĤ tĜi. Shodný poþet dva inzeráty mČly pozice nutriþního terapeuta a pozice ošetĜovatelky. 37 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz




V rámci rozhovorĤ s komunikaþními partnery jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalisty) vyšlo najevo, že nemocnice na tČchto portálech neinzerují. Dle jejich zkušenosti je získávání zdravotnických pracovníkĤ efektivnČjší prostĜednictvím inzerce na vlastních webových stránkách. Je tedy možné, že údaje získané monitoringem pracovních pozic poukazují na nejvíce poptávané pozice zejména v soukromém sektoru zdravotnictví. PodrobnČji je tato problematika reflektována ve výzkumné zprávČ o identifikaci zájmu (motivaci) a dĤvodech zamČstnavatelĤ zamČstnávat zahraniþní lékaĜe a všeobecné sestry.

III. 1. 5. Podrobná identifikace scházejících zdravotnických profesí Na základČ dílþích analýz – monitoringu pracovních nabídek, analýzy neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých okresech za rok 2012 a analýzy nejpožadovanČjší až nejménČ požadované profese ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních obohacené o informace z polostandardizovaných rozhovorĤ s komunikaþními partnery – byly identifikovány obecnČ scházející zdravotnické pozice, které byly seĜazeny dle poptávky od nejvíce po nejménČ poptávané pozice.

Shrnutí pracovních nabídek – web ýeské lékaĜské komory Dle sledování pracovních nabídek zveĜejnČných na webu ýeské lékaĜské komory byla jako nejvíce scházející profese identifikována profese praktického lékaĜe pro dospČlé (shodný výsledek byl evidován v prĤbČhu monitoringu serveru Jobs.cz, jak je uvedeno výše). Následující poptávané profese byli nejþastČji lékaĜi specialisté, zejména internisté a oftalmologové. Zvýšená poptávka po specializovaných lékaĜských profesích byla rovnČž identifikována v rámci analýzy neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých okresech, která je podrobnČ popsána výše v podkapitole III.1.4.4.

III. 1. 4. 7.

Shrnutí poptávaných profesí na úĜadech práce, serveru Jobs.cz a webu ýeské lékaĜské komory

Na základČ údajĤ poskytnutých krajskými poboþkami ÚĜadu práce ýeské republiky v BrnČ a v JihlavČ, monitoringu serveru Jobs.cz a monitoringu webu ýeské lékaĜské komory byly jako obecnČ nejvíce scházející identifikovány profese lékaĜĤ specialistĤ. Zejména byla zaznamenána poptávka po lékaĜích interních oborĤ a praktických lékaĜích pro dospČlé. HojnČ poptávané byly rovnČž farmaceutické a fyzioterapeutické profese. ZjištČní plynoucí z výše popsaných analýz byla do znaþné míry potvrzena i zástupci sledovaných zdravotnických zaĜízení, jejichž vyjádĜení jsou popsána v subkapitolách III.1.4.2 a III.1.4.3. Souhrnná podrobná deskripce je popsána v následující kapitole III.1.5.

K porovnání se souþasným stavem jednotlivé tabulky nabízejí i výsledky šetĜení z roku 2010, které bylo provedeno Krajem Vysoþina v roce. Charakter rozdílnosti ve scházejících profesích, která byla v prĤbČhu tĜí let zaznamenána, je dle názorĤ komunikaþních partnerĤ ze zdravotnických zaĜízení typickým jevem, který v rĤzných þasových obdobích pravidelnČ nastává a stejnČ pravidelnČ se mČní. Jinak Ĝeþeno, scházející profese jsou v rĤzných letech odlišné, personalisté hovoĜí o „vlnách“, v rámci kterých tento jev nastává. StejnČ je tomu u profesí, kterých je naopak pĜebytek. III. 1. 5. 1. LékaĜské pozice Mezi nejvíce poptávané lékaĜské pozice v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina v roce 2013 patĜí lékaĜ na oddČlení dlouhodobČ nemocných (geriatr), dále klinický biochemik a urolog. Další scházející lékaĜské pozice dokumentuje tabulka þ. 14. Tabulka þ. 14: Nedostatkové specializaþní obory ve zdravotnických zaĜízeních – lékaĜi.

Nedostatkové specializaþní obory ve zdravotnických zaĜízeních LékaĜi 2013 – Kraj Vysoþina a Jihomoravský 2010 – Kraj Vysoþina kraj 1. Anesteziologie a resuscitace 1. LDN – geriatrie 2. VnitĜní lékaĜství 2. Klinická biochemie 3. Nefrologie 3. Urologie 4. Kardiologie 4. Otorinolaryngologie 5. Intenzivní medicína 5. Radiologická fyzika 6. Diabetologie 6. Radiaþní onkologie 7. Gastroenterologie 7. Radiologie a zobrazovací metody 8. Endokrinologie 8. Biomedicína 9. Neurologie 9. Traumatologie 10. Radiologie a zobrazovací metody 10. Ortoptika 11. Klinická biochemie 11. Centrum léþebné rehabilitace Zdroj: Extranet Kraje Vysoþina, AUGUR Consulting s.r.o.





LékaĜ na oddČlení dlouhodobČ nemocných – geriatrie „Toto oddČlení není atraktivní pro absolventy, je vČtší zájem o intenzivní medicínu, ne o následnou péþi.“

III. 1. 5. 2. NelékaĜské pozice Mezi obecnČ scházející pozice patĜí stĜední zdravotnický personál, zejména radiologický asistent. Problém je v délce vzdČlání, která pro dosažení požadované kvalifikace je srovnatelnČ dlouhá jako pro lékaĜe. Ve výsledku tyto obory už nejsou tak atraktivní v dĤsledku nižšího finanþního ohodnocení. Proto je upĜednostĖováno studium lékaĜství. Obdobná situace je u vČtšiny laboratorních profesí, u kterých navíc figuruje faktor neatraktivity pracovního prostĜedí, zejména pro svou bezkontaktnost s pacientem. Další obecnČ scházející profese v roce 2013 dokumentuje tabulka þ. 15.

V tomto odvČtví pĜetrvává situace, jaká byla popsána v roce 2008 Výzkumným ústavem práce a sociálních vČcí. V dnešní dobČ, kdy populace stárne a z demografických dat je patrné, že tento trend bude pĜevládat i do budoucna, by se mohlo zdát, že geriatrie bude velmi žádaný a perspektivní obor. SpecialistĤ geriatrĤ je však nedostatek a tento stav zĜejmČ bude pĜetrvávat i nadále. Tomu napomáhá i fakt, že geriatrie nebyla zaĜazena mezi nástavbové atestaþní obory, a tudíž ani nemá nárok na finanþní podporu rezidenþních míst pro uchazeþe o tento obor. Klinický biochemik Jedná se o neatraktivní obor, zejména kvĤli vysokým nárokĤm na technické znalosti, nízké frekvenci kontaktĤ s pacientem a celkové neatraktivitČ laboratorního prostĜedí. Dalším faktem, jenž mĤže být nahlížen negativnČ, je jistá míra interdisciplinarity oborĤ. Na klinického biochemika jsou totiž kladeny nároky na znalosti napĜíklad z oborĤ imunologie, hematologie þi mikrobiologie. Analytická technika umožĖuje komplexní využití pĜístrojĤ pro rĤzné obory a analyzátorĤm je jedno, na kterém z pracovišĢ jsou. Je nutno odlišit dvČ vČci – technologické vybavení, které by mČlo být v co nejvyšší míĜe koncentrováno a integrováno, avšak interpretace musí být provádČna specialisty v jednotlivých oborech. Technologický park na úrovni fakultních nemocnic a velkých zdravotnických zaĜízení je podobný a výsledek, který systém vydá, mĤže být použit pro jakýkoliv obor a interpretace díky informaþním technologiím mĤže být teoreticky použita kdekoliv na svČtČ. Urolog „Hledáme urologa. U tČch je však problém s atestací.“ Výboru ýeské urologické spoleþnosti se jako problematická jeví nová vyhláška þ. 185/2009 Sb., upravující specializaþní vzdČlávání. Za nejvíce problematickou þást je považováno pojetí spoleþného kmene. V prĤbČhu vzdČlávání se lékaĜ po dobu prvních dvou let pĜípravy vČnuje pĜi cirkulaci po jiných oddČleních urologii pouhý mČsíc a po této dobČ se vrací na mateĜské oddČlení orientován v urologii prakticky stejnČ jako po promoci; tedy pro oddČlení jako zaþáteþník, který se nemĤže zapojit do služeb, ani samostatnČ urologicky pracovat. Je také možné, že se rezident na výchozí oddČlení nevrátí, protože vlastnČ urologickou práci nepoznal, a po kmeni se rozhodne pro jinou profesi.

Tabulka þ. 15: Nedostatkové specializaþní obory ve zdravotnických zaĜízeních – nelékaĜi.

Nedostatkové specializaþní obory ve zdravotnických zaĜízeních NelékaĜi 2013 – Kraj Vysoþina a Jihomoravský 2010 – Kraj Vysoþina kraj 1. Radiologický asistent 1. Radiologický asistent 2. Fyzioterapeut 2. Rentgenolog 3. Nutriþní terapeut 3. Fyzioterapeut 4. Ergoterapeut Zdroj: Extranet Kraje Vysoþina, AUGUR Consulting s.r.o.

Radiologický asistent „ZmČnilo se vzdČlávání, teć se po nich chce vysokoškolský titul, to je problém. Zrušili VOŠ, proto teć tĜi až þtyĜi roky nebyli žádní absolventi.“ Odborníci oslovení serverem Medical Tribune11 se shodují, že této profesi chybí pĜedevším prestiž, kvalitní ohodnocení a také vzdČlávací podmínky. Radiologický asistent je odborník, který se stará o technickou þást radiologických procesĤ, tedy vlastnČ proces Ĝídí. PĤsobí v odvČtvích radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny, ale jeho profese má ponČkud nelichotivý pĜídomek „asistent“. I to je zĜejmČ dĤvodem, proþ vysoké školy produkují tak málo absolventĤ. Obor se studuje jako bakaláĜský a nenavazuje na nČj žádné další magisterské studium. DĤvodĤ, pro které si absolventi stĜedních škol volí jiné obory na VŠ nebo po absolvování studia v oboru radiologický asistent odcházejí mimo tento obor, mĤže být nČkolik: stĜedoškolští studenti mohou mít nekonkrétní nebo zkreslené pĜedstavy o náplni práce radiologického asistenta a nemotivuje je ani nízké platové ohodnocení. ěada z nich tak zĜejmČ sází spíše na lukrativnČjší a pro veĜejnost prestižnČjší obory. Dalším dĤvodem mĤže být relativní neznámost profese v þeském prostĜedí. Dále chybí navazující magisterský studijní program, schopní absolventi pokraþují v magisterském studiu v jiných oborech, þímž jsou pro profesi radiologických asistentĤ ztraceni. ýást absolventĤ odchází mimo resort zdravotnictví. V prĤbČhu studia þasto zjistí, že spoleþensko-odborná prestiž profese je velice nízká a budou mít nízké odborné kompetence. Dalším dĤvodem je také fakt, že finanþní ohodnocení 11

FEIK, ŠtČpán. Nedostatek radiologických asistentĤ mĤže zhoršit onkologickou péþi [online]. Medical Tribune, 2010-4-19 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.tribune.cz/clanek/17402





jako absolventa VŠ je oproti jiným, srovnatelným profesím nízké. V souþasné dobČ jsou i zdravotní sestry hodnoceny výše než radiologiþtí asistenti.

III. 1. 5. 3. NejménČ poptávané profese Na základČ provedených analýz byly identifikovány obecnČ nejménČ scházející zdravotnické profese. Mezi lékaĜské nejménČ poptávané pracovní profese patĜí pediatr, gynekolog, chirurg a internista. Jedná se ale hlavnČ o nadbytek absolventĤ. Erudovaní a zkušení pracovníci se shánČjí i v tČchto oborech mnohem obtížnČji.

Rentgenolog „Je to diagnostický obor, hodnČ technický, moc nepĜijdou do styku s pacientem. Je to bližší mužĤm a tČch je všeobecnČ nedostatek.“ ObecnČ v tomto odvČtví platí, že zkušených rentgenologĤ je nedostatek. VČtšinou mají zdravotnická zaĜízení problém sehnat na místo i absolventa bez praxe. ýasto se stane, že absolventi po naþerpání zkušeností odchází do zahraniþí. Po rentgenolozích je poptávka i v zahraniþí a odchodu lékaĜĤ napomáhá i fakt, že pro výkon této profese není nutná jazyková vybavenost na vysoké úrovni. Fyzioterapeut „FyzioterapeutĤ je málo, protože vznikl zákon o nelékaĜských profesích, podle nČjž je potĜeba splnit i jiné nároþné požadavky.“ Obor diplomovaný fyzioterapeut nabízejí vyšší odborné školy. Poskytují vČtšinou tĜíleté studium. Jejich absolventi získávají titul diplomovaný fyzioterapeut. Mohou pracovat ve státním i soukromém sektoru. Ve zdravotnických zaĜízeních, rehabilitaþních centrech, lázních, domovech dĤchodcĤ, fitcentrech, salonech krásy aj. Studium fyzioterapie nabízejí i vysoké školy vČtšinou pouze v denním studiu v bakaláĜských i magisterských programech. Absolventi vysokoškolských programĤ se uplatĖují pĜevážnČ ve zdravotnických zaĜízeních a na odborných pracovištích. Problémem je právČ odchod pracovníkĤ do soukromého sektoru, který nabízí pĜedevším vyšší finanþní ohodnocení.

Z hlediska ostatních zdravotnických profesí je obecnČ v Jihomoravském kraji i Kraji Vysoþina nadbytek všeobecných sester a sanitáĜĤ/ošetĜovatelek. Všechny nemocnice vykazují vysoký poþet nabídek, kterým ale nemohou díky kapacitČ svého zdravotnického zaĜízení vyhovČt. Pro vČtší pĜehlednost byla data zpracována do podoby tabulky þ. 16. Tabulka þ. 16: ObecnČ nejménČ scházející zdravotnické profese.

ObecnČ nejménČ scházející zdravotnické profese 2013 LékaĜské profese Ostatní zdravotnické profese 1. Pediatr 1. Všeobecné sestry 2. Gynekolog 2. SanitáĜky/ošetĜovatelky 3. Chirurg 4. Internista Tabulka: AUGUR Consulting s.r.o.

Zdroj: http://finance.idnes.cz/fyzioterapeut-nebo-maser-0yg-/podnikani.aspx?c=2001M057Z01C

Ergoterapeut V porovnání s ostatními státy Evropské unie se jeví jako optimální poþet 15–20 ergoterapeutĤ na 100 000 obyvatel, tj. cca 1 500–2 000 praktikujících ergoterapeutĤ v ýeské republice12. K 1. 5. 2013 je zaregistrováno v Registru zdravotnických pracovníkĤ zpĤsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v Národním centru ošetĜovatelství a nelékaĜských zdravotnických oborĤ celkem 876 ergoterapeutĤ. Výsledný pĜepoþet 8,3 ergoterapeuta na 100 000 obyvatel je oproti optimálnímu stavu podprĤmČrný, a tedy dokládá proklamovaný nedostatek ergoterapeutĤ13.

12

JELÍNKOVÁ, Jana a Mária KRIVOŠÍKOVÁ. Koncepce oboru ergoterapie [online]. ýeská asociace ergoterapeutĤ, 2007 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.ergoterapie.org/files/koncepce_oboru_ergoterapie.pdf 13 NÁRODNÍ CENTRUM OŠETěOVATELSTVÍ A NELÉKAěSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH OBORģ. Národní centrum ošetĜovatelství a nelékaĜských oborĤ [online]. © NCONZO, 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.nconzo.cz




III. 1. 6. Požadavky na kvalifikaci a délku praxe lékaĜĤ v ýeské republice Následující kapitoly vycházejí ze zjištČní popsaných v první etapČ projektu v rámci pracovnČ-právní analýzy. Tato data byla dále rozšíĜena o popis požadavkĤ na kvalifikaci a délku praxe v obou srovnávaných zemích. III. 1. 6. 1.

ZpĤsobilost k lékaĜskému povolání 14

15

Podle zákonĤ o zpĤsobilosti (resp. § 3 ZLP i ZNP ) jsou k výkonu lékaĜských i nelékaĜských zdravotnických povolání v zásadČ vyžadovány tĜi podmínky: 1) odborná zpĤsobilost (§ 4n. ZLP, § 5n. ZNP), 2) zdravotní zpĤsobilost (§ 3, odst. 2 a § 29 ZLP, § 3, odst. 2 a 79 ZNP), 3) bezúhonnost (§ 3, odst. 3–6 a § 30 ZLP, § 3, odst. 3–6 a § 80 ZNP). K nim mĤžeme pĜiĜadit i: 4) jazykovou zpĤsobilost, která sice není v § 3 uvedena výslovnČ, ale je ji možné dovodit z nČkterých jiných ustanovení obou zákonĤ (zvl. § 32 ZLP, § 82 ZNP). Ve vČtšinČ pĜípadĤ se pĜedpokládá (u absolventĤ domácích škol) a speciálnČ se neovČĜuje. U lékaĜských povolání pak pĜistupuje podle zákona þ. 220/1991 Sb.16 5) podmínka povinného þlenství v pĜíslušné komoĜe (§ 3), která (podle § 4 až 6) zapíše do seznamu þlenĤ každého, kdo má vedle odborné zpĤsobilosti a) svéprávnost (plnou zpĤsobilost k právním úkonĤm) a b) disciplinární bezúhonnost.

III. 1. 6. 2. Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost Obsah výkonu každého zdravotnického povolání je dán rozsahem þinností, ke kterým jsou pracovníci zpĤsobilí. ObecnČ je v ýR vymezen v zákonech o zpĤsobilosti, podrobnČjší charakteristika má být stanovena provádČcími pĜedpisy, z nichž byl však zatím pĜijat pouze pĜedpis pro nelékaĜské zdravotnické pracovníky (vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 55/2011 Sb.17), pro lékaĜské pracovníky zatím vydán nebyl. ZamČstnavatel mĤže zamČstnance povČĜovat i jinými („neregulovanými“) þinnostmi.


Zákony o zpĤsobilosti dále rozlišují mezi samostatnými a nesamostatnými kategoriemi zdravotnických pracovníkĤ. U lékaĜských pracovníkĤ se rozlišuje samostatný výkon povolání, samostatný výkon vyhrazených þinností a výkon povolání pod odborným dohledem. U nelékaĜských pracovníkĤ se rozlišuje výkon povolání bez odborného dohledu, výkon povolání pod odborným dohledem a výkon povolání pod pĜímým vedením. Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon þinností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník zpĤsobilý nebo ke kterým zpĤsobilost získává pĜi dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka zpĤsobilého k výkonu tČchto þinností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník urþí (§ 4, odst. 4 ZNP, ZLP výslovnou úpravu neobsahuje, bude se však postupovat analogicky).18 LékaĜská povolání i povolání všeobecné sestry, kterým se budeme podle zadání blíže vČnovat, jsou regulována také na evropské úrovni (smČrnice EP a Rady 2005/36/ES), což úzce souvisí také s problematikou uznávání kvalifikací. Zatímco se vstup do EU v ýR nijak výraznČ neodrazil ve vzdČlávání lékaĜĤ (je kompatibilní už od roku 1966), vzdČlávání všeobecných sester bylo pĜevedeno ze stĜedoškolské na terciární úroveĖ (vyšší odbornou a vysokoškolskou).19 III. 1. 6. 3. LékaĜské povolání VzdČlání: Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání lékaĜe (základní lékaĜská odborná pĜíprava) se získává absolvováním šestiletého prezenþního studia, které zahrnuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékaĜství. Musí obsahovat nejménČ 5 500 hodin teoretické a praktické výuky (SUK20 ani MPLP blíže nespecifikuje jejich rozsah), pĜiþemž v § 2 vyhlášky MPLP jsou stanoveny základní oblasti výuky a další znalosti a dovednosti, které musí lékaĜi ovládat. AbsolventĤm se udČluje titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uvádČné pĜed jménem).21 V rámci navazujícího specializaþního vzdČlávání došlo v roce 2008 (zákon þ. 189/2008 Sb.) k urþitému návratu k dvoustupĖovému atestaþnímu modelu, který byl v roce 2004 z dĤvodu harmonizace nahrazen jednostupĖovým systémem specializaþního vzdČlávání. Považuje se za prohlubování kvalifikace podle ZP, vykonává se v rámci pracovního pomČru.

18

zákon þ. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti a specializované zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. 15 zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. 16 zákon þ. 220/1991 Sb., o ýeské lékaĜské komoĜe, ýeské stomatologické komoĜe a ýeské lékárnické komoĜe, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. 17 vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ

K podrobnČjšímu vymezení pojmu „odborný dohled“ u lékaĜských pracovníkĤ srov. doporuþení pĜedstavenstva ýeské lékaĜské komory þ. 1/2007, k výkonu dohledu lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí nad lékaĜi s odbornou zpĤsobilostí. Použito 21. Ĝíjna 2013. Dostupné z: http://www.lkcr.cz/doporuceni-predstavenstev-clk-227.html 19 Blíže: BRģHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ýR, a. s., 2011. 560 s. ISBN 9788073576615. 20 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací, ve znČní platném a úþinném k 21. Ĝíjnu 2013 21 pĜíloha V: 5.1.1 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Diplom o ukonþení studia ve studijním programu všeobecné lékaĜství (doktor medicíny, MUDr.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o státní rigorózní zkoušce.

45

46

14





Specializovaná zpĤsobilost lékaĜe se získává úspČšným ukonþením specializaþního vzdČlávání atestaþní zkouškou (blíže § 19 až 21 MPLP), na jejímž základČ je lékaĜi vydán ministerstvem diplom o specializaci v pĜíslušném specializaþním oboru. Souþástí specializaþního vzdČlávání je absolvování základního kmene pĜíslušného specializaþního oboru, které je potvrzované vydáním certifikátu (nejdĜíve po dvou letech specializaþního vzdČlávání a splnČní podmínek stanovených pĜíslušným vzdČlávacím programem).

18. 19.

kardiologie klinická biochemie

kardiolog klinický biochemik

4 roky 4 roky

20.

klinická onkologie

klinický onkolog

4 roky

21.

lékaĜská genetika

lékaĜský genetik

4 roky

Zvláštní odborná zpĤsobilost pro vymezené þinnosti, které prohlubují získanou specializovanou zpĤsobilost, se pak získává absolvováním certifikovaných kurzĤ (nástavbových oborĤ).

22. 23. 24. 25. 26.

lékaĜská mikrobiologie nefrologie neurochirurgie neurologie nukleární medicína

4 roky 4 roky 5 let 4 roky 4 roky

27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

oftalmologie ortopedie otorinolaryngologie patologie plastická chirurgie pneumologie a ftizeologie praktické lékaĜství pro dČti a dorost psychiatrie radiaþní onkologie radiologie a zobrazovací metody rehabilitaþní a fyzikální medicína

lékaĜský mikrobiolog nefrolog neurochirurg neurologie lékaĜ se specializovanou pĤsobností v nukleární medicínČ oftalmolog ortoped otorinolaryngolog patolog plastický chirurg pneumolog praktický lékaĜ pro dČti a dorost psychiatr radiaþní onkolog radiolog rehabilitaþní lékaĜ

3 roky

Specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ (41 základních oborĤ s minimální délkou pĜípravy tĜi až pČt let a 47 nástavbových oborĤ s minimální délkou pĜípravy jeden až dva roky) blíže upravuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 185/2009 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ (ve znČní z. þ. 361/2010 Sb.). Specializaþní vzdČlávání v ýeské republice pĜehlednČ pĜedkládají tabulky þ. 17 a þ. 18. Tabulka þ. 17: PĜehled základních oborĤ a oznaþení odbornosti lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí a minimální délka specializaþního vzdČlávání. Základní obor Oznaþení odbornosti Min. délka Základní kmen specializaþního vzdČlávání vþetnČ délky vzdČlávání v kmeni 1. alergologie a klinická alergolog a klinický 4 roky interní nebo imunologie imunolog pediatrický 2. anesteziologie a intenzivní anesteziolog 4 roky anesteziologický medicína 3. angiologie angiolog 5 let interní 4. cévní chirurgie cévní chirurg 5 let chirurgický 5. dermatovenerologie dermatovenerolog 3 roky dermatovenerologický 6. dČtská a dorostová dČtský a dorostový 5 let pediatrický nebo psychiatrie psychiatr psychiatrický 7. dČtská chirurgie dČtský chirurg 5 let chirurgický 8. dČtské lékaĜství dČtský lékaĜ 4 roky pediatrický 9. diabetologie a diabetolog a 5 let interní nebo endokrinologie endokrinolog pediatrický 10. gastroenterologie gastroenterolog 4 roky interní nebo chirurgický 11. geriatrie geriatr 4 roky interní nebo všeobecné praktické lékaĜství 12. gynekologie a porodnictví gynekolog a porodník 4 roky gynekologickoporodnický 13. hematologie a transfúzní hematolog 3 roky interní nebo lékaĜství pediatrický 14. hygiena a epidemiologie hygienik a epidemiolog 4 roky hygienický 15. chirurgie chirurg 5 let chirurgický 16. infekþní lékaĜství infekcionista 4 roky interní nebo pediatrický 17. kardiochirurgie kardiochirurg 5 let chirurgický

34. 35. 36. 37.

38. 39. 40. 41.

revmatologie a soudní lékaĜství traumatologie urgentní medicína

revmatolog soudní lékaĜ traumatolog urgentní lékaĜ

42. 43. 44.

urologie vnitĜní lékaĜství všeobecné praktické lékaĜství

urolog internista praktický lékaĜ

interní interní nebo pediatrický interní nebo pediatrický interní nebo pediatrický nebo gynekologickoporodnický interní interní chirurgický neurologický interní nebo radiologický

3 roky 5 let 3 roky 4 roky 5 let 4 roky 4 roky

oftalmologický ortopedický otorinolaryngologický patologický chirurgický interní pediatrický

4 roky 4 roky 4 roky

psychiatrický interní radiologický

interní nebo chirurgický nebo pediatrický nebo ortopedický nebo neurologický 4 roky interní 5 let patologický 5 let chirurgický 5 let anesteziologický nebo chirurgický nebo interní nebo všeobecné praktické lékaĜství 5 let urologický 5 let interní 3 roky interní nebo všeobecné praktické lékaĜství Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.





Tabulka þ. 18: Nástavbové obory lékaĜĤ v ýeské republice, oznaþení odbornosti a minimální délka vzdČlávání v nich. Nástavbový obor Oznaþení odbornosti Minimální délka vzdČlávání v nástavbovém oboru 1. algeziologie algeziolog 1 rok 2. angiologie angiolog 2 roky 3. dČtská endokrinologie a dČtský endokrinolog a diabetolog 2 roky diabetologie 4. dČtská a dorostová psychiatrie dČtský a dorostový psychiatr 1 rok 5. dČtská dermatovenerologie dČtský dermatovenerolog 1 rok 6. dČtská gastroenterologie a dČtský gastroenterolog a hepatolog 1 rok hepatologie 7. dČtská kardiologie dČtský kardiolog 2 roky 8. dČtská nefrologie dČtský nefrolog 1 rok 9. dČtská neurologie dČtský neurolog 2 roky 10. dČtská onkologie a hematologie dČtský onkolog a hematolog 2 roky 11. dČtská otorinolaryngologie dČtský otorinolaryngolog 1 rok 12. dČtská pneumologie dČtský pneumolog 1 rok 13. dČtská radiologie dČtský radiolog 2 roky 14. dČtská revmatologie dČtský revmatolog 2 roky 15. dČtská urologie dČtský urolog 2 roky 16. dorostové lékaĜství dorostový lékaĜ 2 roky 17. epidemiologie epidemiolog 2 roky 18. foniatrie foniatr 2 roky 19. gerontopsychiatrie gerontopsychiatr 1 rok 20. hrudní chirurgie hrudní chirurg 2 roky 21. hygiena dČtí a dorostu hygienik dČtí a dorostu 1 rok 22. hygiena obecná a komunální hygienik obecný a komunální 1 rok 23. hygiena výživy a pĜedmČtĤ hygienik výživy a pĜedmČtĤ bČžného 1 rok bČžného užívání užívání 24. hyperbarická a letecká medicína lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v 1 rok hyperbarické a letecké medicínČ 25. intenzivní medicína intenzivista 2 roky 26. intervenþní radiologie intervenþní radiolog 2 roky 27. klinická farmakologie klinický farmakolog 2 roky 28. klinická osteologie klinický osteolog 1 rok 29. klinická výživa a intenzivní nutricionista 1 rok metabolická péþe 30. koloproktologie koloproktolog 2 roky 31. korektivní dermatologie korektivní dermatolog 1 rok 32. maxilofaciální chirurgie maxilofaciální chirurg 3 roky 33. medicína dlouhodobé péþe lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v 1 rok medicínČ dlouhodobé péþe 34. návykové nemoci lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v 2 roky návykových nemocech 35. neonatologie neonatolog 1 rok 36. neuroradiologie neuroradiolog 2 roky 37. onkogynekologie onkogynekolog 2 roky 38. onkochirurgie onkochirurg 2 roky 39. onkourologie onkourolog 2 roky 40. ortopedická protetika ortopedický protetik 1 rok 41. paliativní medicína lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí 2 roky v paliativní medicínČ

42. 43.

perinatologie a fetomaternální medicína popáleninová medicína

44. 45. 46. 47.

posudkové lékaĜství pracovní lékaĜství psychosomatika reprodukþní medicína

48. 49. 50. 51. 52.

sexuologie spondylochirurgie tČlovýchovné lékaĜství vaskulární intervenþní radiologie veĜejné zdravotnictví

53. 54.

urgentní medicína urogynekologie

lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v 2 roky perinatologii a fetomaternální medicínČ lékaĜ se zvláštní odbornou 2 roky zpĤsobilostí v popáleninové medicínČ posudkový lékaĜ 2 roky pracovní lékaĜ 2 roky psychosomatik 3 roky lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v 1 rok reprodukþní medicínČ sexuolog 2 roky spondylochirurg 2 roky tČlovýchovný lékaĜ 1 rok vaskulární intervenþní radiolog 1 rok lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí 2 roky ve veĜejném zdravotnictví urgentní lékaĜ 2 roky urogynekolog 1 rok Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Obsah výkonu: Za výkon povolání lékaĜe s odbornou zpĤsobilostí se považuje preventivní, diagnostická, léþebná, rehabilitaþní a dispenzární péþe provádČná lékaĜem s odbornou zpĤsobilostí pod odborným dohledem lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí v pĜíslušném oboru. Bez odborného dohledu mĤže lékaĜ s odbornou zpĤsobilostí na základČ certifikátu o absolvování základního kmene pĜíslušného specializaþního oboru vykonávat þinnosti stanovené provádČcím právním pĜedpisem (zatím však vydán nebyl). Výkon takových þinností není považován za samostatný výkon povolání lékaĜe. Pro úþely specializaþního vzdČlávání se za výkon povolání lékaĜe považuje také metodická, koncepþní, výzkumná a vzdČlávací þinnost v oblasti zdravotnictví. U lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí je vymezení rozsahu þinností problematické, podpĤrnČ se pro nČ užívají dovednosti absolventĤ uvedené ve vzdČlávacích programech uveĜejĖovaných ve VČstníku MZ, pĜípadnČ požadavky na nositele výkonu v seznamu zdravotních výkonĤ.





III. 1. 6. 4. Všeobecná zdravotní sestra VzdČlání: Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry (resp. všeobecného ošetĜovatele) se v souþasnosti získává absolvováním: a) nejménČ tĜíletého akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester22 nebo b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších (odborných) zdravotnických školách23.

III. 1. 7. Požadavky na kvalifikaci a délku praxe lékaĜĤ v Dolním Rakousku

ZNP sice zmiĖuje Ĝadu dalších oborĤ, které však mČly pouze pĜechodný charakter (šlo o studium zahájené nejpozdČji ve školním roce 2003/2004). PĜijetí ke studiu do vyššího odborného studia je podmínČno úspČšným ukonþením stĜední školy maturitní zkouškou, zdravotní zpĤsobilostí a kladným výsledkem pĜijímacího Ĝízení. Studium musí obsahovat nejménČ 4 600 hodin teoretické výuky a praktického vyuþování, z toho nejménČ 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin praktického vyuþování, pĜiþemž v § 3 a 4 vyhlášky MPNP se uvádí základní oblasti výuky a další znalosti a dovednosti, které musí sestra ovládat. Specializaþního vzdČlávání sester se týká naĜízení vlády þ. 31/2010 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti zdravotnických pracovníkĤ se specializovanou zpĤsobilostí.24 Obsah výkonu: Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékaĜem nebo zubním lékaĜem podílí na preventivní, léþebné, diagnostické, rehabilitaþní, neodkladné nebo dispenzární péþi.

III. 1. 7. 1. ZpĤsobilost k lékaĜskému povolání Podle Ärztegesetz 1998 (§ 4, odst. 1) jsou k výkonu lékaĜského povolání v zásadČ vyžadovány všeobecné a zvláštní podmínky a zanesení do seznamu lékaĜĤ (tzv. Ärzteliste), který je veden rakouskou lékaĜskou komorou ve spolupráci s komorami jednotlivých zemí (§ 27). Tím se také lékaĜ stává Ĝádným þlenem pĜíslušné komory (§ 68). K všeobecným podmínkám (§ 4, odst. 2) patĜí: 1) rakouské státní obþanství, resp. státní pĜíslušnost nČkterého smluvního státu Dohody o Evropském hospodáĜském prostoru nebo Švýcarské konfederace, resp. pozice pĜíslušníkĤ tĜetích státĤ podle § 5b, 2) svéprávnost, 3) bezúhonnost (§ 27, odst. 5n., § 139), 4) zdravotní zpĤsobilost (§ 27, odst. 4), 5) jazyková zpĤsobilost (dostateþná znalost nČmeckého jazyka)25. ObdobnČ je tomu i u nelékaĜských pracovníkĤ, resp. sester (srov. § 27 GuKG). Zdravotní zpĤsobilost/Gesundheitliche Eignung ZdravotnČ zpĤsobilý je ten, kdo pĜedloží lékaĜský posudek dokládající zdravotní zpĤsobilost požadovanou pro výkon pĜíslušného zdravotnického povolání, který nesmí být pĜi pĜedložení starší než 3 mČsíce. Zdravotní zpĤsobilost se zjišĢuje a) pĜed zahájením výkonu povolání a pĜed pokraþováním ve výkonu povolání, pokud byl výkon povolání pĜerušen na dobu delší než 3 roky, nebo b) v pĜípadČ dĤvodného podezĜení, že došlo ke zmČnČ zdravotního stavu zdravotnického pracovníka. ZamČstnavatel potvrzení mĤže požadovat, pokud zamČstnanec podle lékaĜského posudku lékaĜe závodní preventivní péþe pozbyl zdravotní zpĤsobilost k práci. V ýR byla k provedení úpravy ZLP a ZNP pĜijata vyhláška þ. 271/2012 Sb., o zdravotní zpĤsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka. Zvláštní požadavky na zdravotní zpĤsobilost pro nČkteré zdravotnické pracovníky mohou být stanoveny také dalšími právní pĜedpisy, jako napĜ. vyhláškou þ. 277/2004 Sb., o zdravotní zpĤsobilosti k Ĝízení motorových vozidel.

22

Bezúhonnost/Vertrauenswürdigkeit Za bezúhonného se podle ZLP a ZNP shodnČ považuje ten, kdo nebyl pravomocnČ odsouzen k nepodmínČnému trestu odnČtí svobody pro úmyslný trestný þin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na nČho hledí, jako by nebyl odsouzen. U lékaĜĤ je navíc požadována disciplinární bezúhonnost, kterou

pĜíloha V: 5.2.2 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Doklady o dosažené kvalifikaci všeobecné sestry odpovČdné za všeobecnou péþi (ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi): Diplom o ukonþení studia ve studijním programu ošetĜovatelství ve studijním oboru všeobecná sestra (bakaláĜ, Bc.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o státní závČreþné zkoušce. (V oficiálním pĜekladu SUK se objevuje termín „zdravotní“ sestra.) 23 pĜíloha V: 5.2.2 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Doklady o dosažené kvalifikaci všeobecné sestry odpovČdné za všeobecnou péþi (ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi): Diplom o ukonþení studia ve studijním oboru diplomovaná všeobecná sestra (diplomovaný specialista, DiS.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o absolutoriu. 24 V pĜíloze þ. 1 jsou stanoveny obory specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti specialistĤ, v pĜíloze þ. 2 pak pĜevedení specializací podle dĜívČjších právních pĜedpisĤ na obory specializaþního vzdČlávání uvedené v pĜíloze þ. 1 a oznaþení odbornosti specialistĤ (dĜívČjšími právními pĜedpisy jsou naĜízení vlády þ. 463/2004 Sb. a vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 77/1981 Sb.).

K podmínkám vykonání nČmecké jazykové zkoušky ÖÄK podle Usnesení pĜedsednictva ÖÄK z 25. 10. 2006 ve znČní z 14. 4. 2010 srov. základní informace pro uchazeþe (mj. s odkazy na termíny, místo konání, poplatek, kontakt), dostupné z: http://www.arztakademie.at/fileadmin/template/main/spDeutsch/Infoblatt_SPD.pdf, a dále zvl. podrobné provádČcí ustanovení dostupné z: http://www.arztakademie.at/fileadmin/template/main/spDeutsch/DurchfuehrungsbestimmungenDtPrue _20100414.pdf

51

52


25




splĖuje ten, kdo nebyl v prĤbČhu pĜedchozích pČti let vylouþen z lékaĜské komory (§ 4 KomZ).26

(allgemeinärztliche Ausbildung), která zahrnuje minimálnČ tĜíleté praktické vzdČlání v rámci pracovního pomČru zakonþené zkouškou (v ýR je jedním ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání ve stejné délce tĜí let), a specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung) zahrnující minimálnČ šestileté praktické vzdČlávání (v hlavním oboru a pĜípadných vedlejších oborech) v rámci pracovního pomČru zakonþené odbornou zkouškou. Specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ (45 oborĤ) blíže upravuje naĜízení þ. 286/2006 BGBl. II, über die Ausbildung zur Ärztin für Allgemeinmedizin/zum Arzt für Allgemeinmedizin und zur Fachärztin/zum Facharzt (Ärztinnen-/Ärzte-Ausbildungsordnung 2006 – ÄAO 2006).31

V ÄrzteG (§ 27 odst. 5) je vymezení bezúhonnosti pĜísnČjší, ale souþasnČ více neurþité, a dává tak širší prostor pro uvážení („žádné odsouzení znemožĖující spolehlivý výkon povolání“). Zahrnuje nejen trestní, ale také disciplinární oblast. Podle § 139, odst. 5 ÄrzteG smí lékaĜ, který byl vyškrtnut ze seznamu lékaĜĤ, žádat o opČtovné zapsání až po tĜech letech od udČlení disciplinárního trestu, ale i pak mĤže ÖÄK jeho žádosti s ohledem na chybČjící bezúhonnost nevyhovČt. PĜísnČjší je také podle GuKG (§ 27, odst. 2 a § 36, odst. 1). Bezúhonnost se v obou zemích dokládá výpisem z evidence rejstĜíku trestĤ nebo obdobného registru, který nesmí být pĜi pĜedložení starší než 3 mČsíce. III. 1. 7. 2. Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost V Rakousku jsou základní informace o jednotlivých povoláních (Berufe) uvedeny na stránkách Spolkového ministerstva pro zdravotnictví, zvl. jejich charakteristika a náplĖ (Berufsbild und Tätigkeitsbereich), zpĤsobilost k jejich výkonu (Berufsberechtigung) zahrnující obecné a zvláštní požadavky, potĜebné vzdČlání (Ausbildung) þi zákonné zájmové organizace, resp. komory (Gesetzliche Interessenvertretung). PĜipojeny jsou vždy také odkazy na pĜíslušnou legislativu.27 III. 1. 7. 3. LékaĜské povolání VzdČlání28: ObdobnČ jako v ýR se základní odborná lékaĜská pĜíprava získává absolvováním 12 semestrĤ prezenþního studia na státních univerzitách (Graz, Innsbruck, Wien)29, které zahrnuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném studijním programu Humanmedizin. AbsolventĤm se udČluje titul „Doktor der gesamten Heilkunde“, resp. „Doctor medicinae universae“ (ve zkratce „Dr.med.univ.“).30 V návaznosti na SUK se v Rakousku rozlišují dva samostatné typy navazující odborné pĜípravy: zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství Ϯϲ

Blíže: SOVOVÁ, Olga. Proces pĜed orgány profesních komor, disciplinární Ĝízení. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 8, s. 8–16. ISSN 1211-6432. Dále srov. stavovský pĜedpis ýeské lékaĜské komory þ. 20, o postupu pĜi vydávání potvrzení o profesní bezúhonnosti þlenĤ ýeské lékaĜské komory, dostupný z: http://www.lkcr.cz/stavovske-predpisy-clk-212.html 27 Dostupné z: http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Berufe/ Blíže: WEISS, Susanne et al. Gesundheitsberufe in Österreich. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2012. 107 s. 28 pĜíloha V: 5.1.1 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.). Blíže srov. http://www.ausbildungskompass.at/ausbildung5067. 29 Na soukromé univerzitČ Paracelsus Medizinische Privatuniversität (PMU) v Salzburku absolvováním deseti semestrĤ. Blíže: http://www.pmu.ac.at/studium/humanmedizin/studienaufbau.html 30 pĜíloha V: 5.1.1 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.).

Obsah výkonu: Výkon lékaĜských povolání zahrnuje veškeré þinnosti založené na lékaĜsko-vČdeckých poznatcích, které se provádí pĜímo na lidech nebo nepĜímo pro lidi, a to zejména: vyšetĜení tČlesných a duševních onemocnČní nebo poruch, postižení a anomálií patologické povahy; využití diagnostických prostĜedkĤ k tČmto úþelĤm; léþba takových onemocnČní; provádČní chirurgických zákrokĤ, vþetnČ odbČru krve nebo infuzí; prevence nemocí; porodnictví a reprodukþní opatĜení; pĜedepisování lékĤ, zdravotnických prostĜedkĤ a zdravotnických diagnostických nástrojĤ; provádČní pitev. III. 1. 7. 4. Všeobecná zdravotní sestra ObdobnČ jako v ýR se odborná zpĤsobilost získává absolvováním: a) tĜíletého bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester (Fachhochschul-Bachelorstudiengang) nebo b) tĜíletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na zdravotnických školách (Schule für allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege)32, které se však Ĝadí ke stĜedoškolskému stupni (Berufsbildende mittlere Schulen – BMS). PĜijetí ke studiu na zdravotnickou školu je podmínČno úspČšným absolvováním deseti školních stupĖĤ, zdravotní zpĤsobilostí, bezúhonností a pĜijímacím rozhovorem nebo testem. Ve srovnání s ýR jsou tedy požadavky pro pĜijetí ménČ pĜísné (uchazeþi nemusí mít maturitu a budou také vČtšinou mladší). Studium musí obsahovat nejménČ 4 600 hodin teoretické a praktického výuky, pĜiþemž musí nejménČ polovina pĜipadnout na praktickou a nejménČ tĜetina na teoretickou výuku (napĜ. v rámci vzdČlávacích zaĜízení NÖ Landeskliniken-Holding to je 2 120 hodin teorie a 2 480 hodin praxe33). 31

V pĜílohách þ. 1–45 jsou u jednotlivých oborĤ odborné pĜípravy (Sonderfach) rozvedeny: A. Definition des Aufgabengebiets (vymezení pĤsobnosti) a B. Mindestdauer der Ausbildung und Ausbildungsfächer (minimální délka vzdČlávání a vzdČlávací obory). 32 pĜíloha V: 5.2.2 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Doklady o dosažené kvalifikaci všeobecné sestry odpovČdné za všeobecnou péþi (ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi): Diplom als „Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester, Diplomierter Gesundheits- und Krankenpfleger“. 33 Srov. NÖ LANDESKLINIKEN-HOLDING. Gesundheits- und Krankenpflegeberufe: Ausbildungen mit Zukunft in Niederösterreich [online]. Henzl Media Werbe GmbH, 2011-10-20 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.holding.lknoe.at/fileadmin/media_data/Dateien/Ausbildung/Krankenpflegeschulen_Folder_ print.pdf





Obsah výkonu: Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe. Její bližší charakteristika a náplĖ: péþe a opatrování pacientĤ všech vČkových kategorií pĜi fyzických a duševních onemocnČních, péþe a podpora pacientĤ se zdravotním postižením, tČžce nemocných a umírajících; zapojení do rehabilitace, primární zdravotní péþe, podpory zdraví a prevence nemocí; spolupráce u diagnostických a terapeutických výkonĤ.

IV. ZÁVċREM

III. 1. 8.

Srovnání požadavkĤ na kvalifikaci a délku praxe v ýeské republice a Rakousku

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání jsou v ýR i Rakousku nastaveny obdobnČ. Odlišují se podle jednotlivých povolání, na lékaĜské profese jsou pĜirozenČ kladeny vyšší nároky, zejména v souvislosti s þlenstvím v profesních sdruženích (komorách). Zahrnují odbornou zpĤsobilost, zdravotní zpĤsobilost, bezúhonnost a k tomu pĜistupuje ještČ požadavek jazykové zpĤsobilosti (jako výslovná podmínka se sice objevuje pouze u lékaĜĤ v ÄrzteG 1998, ale fakticky je vyžadována vždy). VzdČlávání zdravotnických pracovníkĤ (resp. lékaĜĤ a sester) a podmínky získávání jejich odborné zpĤsobilosti jsou v ýR i Rakousku vzhledem k harmonizaci právem EU taktéž obdobné. V návaznosti na SUK se v Rakousku rozlišuje zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství (allgemeinärztliche Ausbildung), v ýR to je naopak jeden ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání, dále je v Rakousku (þasovČ) nároþnČjší specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung), naopak vzdČlávání sester se v Rakousku uskuteþĖuje nejen na vysokoškolském, ale také na stĜedoškolském stupni, takže podmínky pro pĜijetí ke studiu jsou ménČ pĜísné než v ýR.

Na základČ dílþích analýz – monitoringu pracovních nabídek, analýzy neobsazenosti pracovních míst v jednotlivých okresech za rok 2012 a analýzy nejpožadovanČjší až nejménČ požadované profese ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních – byly identifikovány obecnČ scházející zdravotnické pozice, které byly seĜazeny dle poptávky od nejvíce po nejménČ poptávané pozice. ShodnČ bylo ve všech provedených analýzách zjištČno, že obecnČ nejvíce scházejí lékaĜi specialisté. Mezi nejvíce poptávané lékaĜské pozice ve zdravotnických zaĜízeních v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina v roce 2013 patĜil lékaĜ na oddČlení dlouhodobČ nemocných (geriatr), dále klinický biochemik a urolog. Mezi obecnČ scházející profese stĜedního zdravotnického personálu patĜí zejména radiologický asistent. V rámci provedených analýz byly rovnČž identifikovány obecnČ nejménČ scházející zdravotnické profese. Mezi lékaĜské nejménČ poptávané pracovní profese patĜí pediatr, gynekolog, chirurg a internista, což je zpĤsobeno zejména nadbytkem absolventĤ na trhu práce. Erudovaní a zkušení pracovníci se shánČjí i v tČchto oborech obtížnČ. Z hlediska ostatních zdravotnických profesí je obecnČ v Jihomoravském kraji i Kraji Vysoþina nadbytek všeobecných sester a sanitáĜĤ/ošetĜovatelek. Všechny nemocnice vykazují vysoký poþet nabídek, kterým ale nemohou kvĤli kapacitČ svého zdravotnického zaĜízení vyhovČt. Z vyjádĜení komunikaþních partnerĤ ze zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje vyplývá, že hlavní pĜíþiny nedostatku specializovaných lékaĜĤ jsou systémového charakteru – ve vzdČlávacím systému v souvislosti s nedostatkem financí v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních. Zejména byl zmiĖován nedostatek specializovaných lékaĜĤ a zároveĖ vysoký poþet lékaĜĤ absolventĤ na trhu práce. Tito lékaĜi /absolventi se s obtížemi zaĜazují do pracovního procesu právČ kvĤli popisované poptávce zamČĜené na již specializované lékaĜe. PĜestože by zdravotnická zaĜízení ráda pĜijímala absolventy, kteĜí by se v jejich prostĜedí vypracovali, nemají mnohdy tuto možnost kvĤli nedostatku financí. Absolventi proto þasto volí odchod do menších mČst þi obcí nebo vzdálenČjších regionĤ, kde se pracovní místa obecnČ hĤĜe obsazují. V tamních zdravotnických zaĜízeních absolvují potĜebné atestace, avšak následnČ se, jako specializovaní, vrací do velkých mČst þi do domovského regionu. Tento problém je aktuální napĜíklad ve zdravotnických zaĜízeních v okolí Brna, kde jsou kvĤli této praxi nuceni shánČt nové lékaĜe þastČji. Možným Ĝešením by dle návrhĤ komunikaþních partnerĤ byla investice finanþních prostĜedkĤ na zĜízení pracovních pozic právČ pro absolventy, kteĜí by se zapracovali ve zdravotnickém zaĜízení, ve kterém by jim vyhovovala jeho geografická poloha, a tudíž by po dokonþení atestace neodcházeli / odcházeli ménČ. Tato praxe by dle názoru komunikaþních partnerĤ byla pĜínosná nejen pro samotné absolventy, ale i pro jednotlivá zdravotnická zaĜízení a jejich vedoucí pracovníky, kteĜí by díky vlastnímu zapracování tČchto lékaĜĤ vČdČli, jakou praxi a dovednosti od daného lékaĜe mohou oþekávat.




Výsledná zjištČní nelze porovnat se situací v Dolním Rakousku, jelikož ze strany rakouského partnera byla k této tematice poskytnuta pouze data o poþtech lékaĜĤ v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních.


V. POUŽITÁ LITERATURA BRģHA, Dominik a Eva PROŠKOVÁ. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ýR, a. s., 2011. 560 s. ISBN 9788073576615 FEIK, ŠtČpán. Nedostatek radiologických asistentĤ mĤže zhoršit onkologickou péþi [online]. Medical Tribune, 2010-4-19 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.tribune.cz/clanek/17402 JELÍNKOVÁ, Jana a Mária KRIVOŠÍKOVÁ. Koncepce oboru ergoterapie [online]. ýeská asociace ergoterapeutĤ, 2007 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.ergoterapie.org/files/koncepce_oboru_ergoterapie.pdf LOUýKOVÁ, Ivana. Integrovaný pĜístup v sociálnČ vČdním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3. NÁRODNÍ CENTRUM OŠETěOVATELSTVÍ A NELÉKAěSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH OBORģ. Národní centrum ošetĜovatelství a nelékaĜských oborĤ [online]. © NCONZO, 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.nconzo.cz NÖ LANDESKLINIKEN-HOLDING. Gesundheits- und Krankenpflegeberufe: Ausbildungen mit Zukunft in Niederösterreich [online]. Henzl Media Werbe GmbH, 2011-10-20 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.holding.lknoe.at/fileadmin/media_data/Dateien/Ausbildung/Krankenpflege schulen_Folder_print.pdf SOVOVÁ, Olga. Proces pĜed orgány profesních komor, disciplinární Ĝízení. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 8, s. 8–16. ISSN 1211-6432 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ýR. LékaĜi, zubní lékaĜi a farmaceuti 2011. Zdravotnická statistika [online]. © 2012 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-9888. Dostupné z http://www.uzis.cz/system/files/lekzubfar2011.pdf VAVREýKOVÁ, Jana. Riziko možného odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýeské republiky do zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2008 [cit. 2013-10-21]. ISBN 978-80-7416-013-4. Dostupné z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_276.pdf smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 185/2009 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ, ve znČní zákona þ. 361/2010 Sb. vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 55/2011 Sb., o þinnostech zdravotnických pracovníkĤ a jiných odborných pracovníkĤ




zákon þ. 220/1991 Sb., o ýeské lékaĜské komoĜe, ýeské stomatologické komoĜe a ýeské lékárnické komoĜe, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. . zákon þ. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti a specializované zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb.


VI. PěÍLOHY REJSTěÍK GRAFģ Graf þ. 1: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých krajĤ. ..................... 9 Graf þ. 2: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých okresĤ Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina. .................................................................. 11 Graf þ. 3: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních. ................................................................................................................................. 16 Graf þ. 4: Výsledky monitoringu serveru Jobs.cz – lékaĜské pozice. ........................ 36 Graf þ. 5: Výsledky monitoringu serveru Jobs.cz – nelékaĜské pozice. .................... 37 Graf þ. 6: Výsledky monitoringu webu ýeské lékaĜské komory. ............................... 38

zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb.

REJSTěÍK TABULEK Tabulka þ. 1: Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel a poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých krajĤ............................................................................................ 8 Tabulka þ. 2: Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel a poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v rámci jednotlivých okresĤ Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina. ...................... 10 Tabulka þ. 3: Poþet lékaĜĤ a poþet obyvatel v daném mČstČ v rámci jednotlivých zdravotnických zaĜízení. ........................................................................................... 12 Tabulka þ. 4: Poþet lékaĜĤ na 10 000 obyvatel v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních, seĜazen sestupnČ. .................................................................................. 13 Tabulka þ. 5: Poþet obyvatel na jednoho lékaĜe v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních, seĜazen vzestupnČ. ................................................................................ 15 Tabulka þ. 6: Aktuální stav scházejících lékaĜĤ se základní specializací. ................. 19 Tabulka þ. 7: Aktuální stav scházejících lékaĜĤ s nástavbovou specializací. ............ 21 Tabulka þ. 8: Aktuální stav scházejících sester. ....................................................... 24 Tabulka þ. 9: Aktuální stav scházejících absolventĤ vysokých škol. ......................... 25 Tabulka þ. 10: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese Brno-mČsto. ........ 32 Tabulka þ. 11: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese BĜeclav. .............. 32 Tabulka þ. 12: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese Hodonín. ............. 33 Tabulka þ. 13: Aktuální poþet volných míst v roce 2012 v okrese Znojmo................ 34 Tabulka þ. 14: Nedostatkové specializaþní obory ve zdravotnických zaĜízeních – lékaĜi. ........................................................................................................................ 40 Tabulka þ. 15: Nedostatkové specializaþní obory ve zdravotnických zaĜízeních – nelékaĜi. .................................................................................................................... 42 Tabulka þ. 16: ObecnČ nejménČ scházející zdravotnické profese. ........................... 44 Tabulka þ. 17: PĜehled základních oborĤ a oznaþení odbornosti lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí a minimální délka specializaþního vzdČlávání. ........... 47 Tabulka þ. 18: Nástavbové obory lékaĜĤ v ýeské republice, oznaþení odbornosti a minimální délka vzdČlávání v nich. ........................................................................... 49



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Identifikace zájmu (motivace) a dĤvody lékaĜĤ a všeobecných sester v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina pracovat ve zdravotnictví u nás a v zahraniþí.

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 2.2 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA O IDENTIFIKACI ZÁJMU (MOTIVACI) A DģVODECH LÉKAěģ A VŠEOBECNÝCH SESTER V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A KRAJI VYSOýINA PRACOVAT VE ZDRAVOTNICTVÍ U NÁS A V ZAHRANIýÍ1

OBSAH I.

KONTEXT A CÍLE ............................................................................................... 3 I. 1.

SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU ............................................................. 4

I. 2.

PODċKOVÁNÍ ........................................................................................... 4

II.

POPIS METODOLOGIE ...................................................................................... 5 II. 1.

III.

ANALYTICKÁ ýÁST ........................................................................................ 7

III. 1. POPIS A IDENTIFIKACE ZÁJMģ (MOTIVACE) LÉKAěģ A VŠEOBECNÝCH SESTER PRACOVAT VE ZDRAVOTNICTVÍ ......................... 7



POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBċRU DAT ....................................... 5

III. 1. 1. Zájem lékaĜĤ a všeobecných sester odcházet pracovat do zahraniþí v minulosti ………………………………………………………………………………..7 III. 1. 2. PĜehled v souþasnosti identifikovaných zájmĤ (motivace) lékaĜĤ a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví dle jednotlivých profesí ............. 16 III. 1. 3. PĜehled v minulosti identifikovaných zájmĤ (motivace) lékaĜĤ a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví .................................................. 20 III. 1. 4. Motivace k odjezdu do zahraniþí v minulosti...................................... 24 III. 1. 5. Zájem lékaĜĤ a všeobecných sester odcházet pracovat do zahraniþí v souþasnosti..................................................................................................... 27 III. 1. 6. Motivace k odjezdu do zahraniþí v souþasnosti ................................. 31 III. 2. MONITORING ZAHRANIýNÍCH PRACOVNÍCH NABÍDEK .................... 34 IV.

ZÁVċREM ..................................................................................................... 35

V.

POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................... 36

VI.

PěÍLOHY ....................................................................................................... 38

VI. 1.

REJSTěÍK GRAFģ .................................................................................. 38

VI. 2.

REJSTěÍK TABULEK............................................................................... 39


V BrnČ, dne 15. 6. 2013 1





I. KONTEXT A CÍLE Spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. pĜedkládá výzkumnou zprávu o identifikaci zájmu (motivaci) a dĤvodech lékaĜĤ a všeobecných sester v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina pracovat ve zdravotnictví a o identifikaci zájmu (motivaci) a dĤvodech lékaĜĤ a všeobecných sester v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina pracovat ve zdravotnictví v zahraniþí. SouþasnČ byly zpracovány další dvČ samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy trhu práce, které tvoĜí druhou etapu Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je souþástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysoþina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013. Cílem bylo provedení analýzy motivací a dĤvodĤ lékaĜĤ a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví a také jejich motivací a dĤvodĤ odcházet do zahraniþí. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do Ĝíjna 2013 s využitím kombinace metodologických pĜístupĤ. Realizaþní tým odborníkĤ na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, Ĝízení lidských zdrojĤ, právo, marketing a ekonomii doplĖovali pĜi administraci a souvisejících þinnostech další pracovníci spoleþnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. VČĜíme, že se prostĜednictvím výstupĤ tohoto projektu dostane zástupcĤm Kraje Vysoþina ucelený souhrn informací, dat a argumentĤ osvČtlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku.

I. 1.



I. 2.

PODċKOVÁNÍ








zamČstnanci jednotlivých zdravotnických zaĜízení. V této výzkumné zohledníme v rámci interpretací také data z tohoto empirického šetĜení.

II. POPIS METODOLOGIE Jak vyplývá ze zadávací dokumentace pro tuto veĜejnou zakázku, jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, které v celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu umožní zprostĜedkovat zadavateli sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

II. 1.



PĜi realizaci projektu byla využita kombinace metodologických postupĤ a technik sbČru dat2. Kombinace více metod a technik zohledĖovala pĜedevším požadavky na komplexnost poĜízených dat. Jednalo se o: A. Rešerše dokumentĤ, zdrojových dat, publikací, zákonĤ, vyhlášek, vnitĜních norem zdravotnických zaĜízení apod. B. Desk research – analýzu sekundárních dat (statistickou analýzu i obsahovou analýzu). C. Kvalitativní pĜístup, polostandardizované rozhovory s komunikaþními partnery – sbČr primárních dat ve zdravotnických zaĜízeních. D. Dotazníkové šetĜení – sbČr primárních dat ve zdravotnických zaĜízeních. E. Syntézu poznatkĤ a komparaci zjištČní – integraci dat.

zprávČ

ad E. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace této veĜejné zakázky, jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, které je nutné doplnit syntézou poznatkĤ a komparací jednotlivých zjištČní. V celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu tato data následnČ umožní zprostĜedkovat zadavateli sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu. Zdrojem dat pro popisovanou druhou fázi projektu – Analýzu trhu práce – byly statistiky úĜadĤ práce, informace získané od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, zejména od personalistĤ zdravotnických zaĜízení a od zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení. Cílovou skupinou v dotazníkovém šetĜení ve zdravotnických zaĜízeních byli lékaĜi/lékaĜky, ostatní profese odborné zpĤsobilosti, sestry / zdravotnické asistentky – zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. Dotazníkové šetĜení se zamČĜuje na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.

ad A. Jedná se o shromáždČní a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajĤ, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci s komunikaþními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. ad B. Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohlednČna a využita sekundární data z výzkumĤ Výzkumného ústavu práce a sociálních vČcí, dále od komunikaþních partnerĤ z krajských poboþek ÚĜadu práce ýeské republiky, od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalistĤ), zohlednČny byly i další související dokumenty, informace a data. ad C. Na základČ dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišĢování stanoveni jako komunikaþní partneĜi personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zamČstnancĤ. Osobní face to face rozhovory identifikující tzv. mČkká data (odpovČdi) probČhly zpravidla na základČ pĜedem dohodnutých schĤzek – setkání pĜímo v konkrétních zdravotnických zaĜízeních. Celkem bylo uskuteþnČno zjišĢování ve 13 zdravotnických zaĜízeních. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. ad. D. KromČ kvalitativního zjišĢování bylo v rámci tĜetí fáze projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví provedeno dotazníkové šetĜení, jehož se zúþastnili také 2





III.ANALYTICKÁ ýÁST III. 1. POPIS A IDENTIFIKACE ZÁJMģ (MOTIVACE) LÉKAěģ A VŠEOBECNÝCH SESTER PRACOVAT VE ZDRAVOTNICTVÍ Motivy lékaĜĤ pro práci ve zdravotnictví se mohou lišit na základČ Ĝady faktorĤ. PĜestože finanþní ohodnocení je bezesporu rozhodující faktor motivace, nelze Ĝíci, že by se jednalo o faktor jediný. Existuje Ĝada studií, které ukazují, že je finanþní ohodnocení pro lékaĜe dĤležité, ale zároveĖ jejich chování a rozhodování ovlivĖuje mnohem více faktorĤ. Toto tvrzení mĤže dokládat napĜíklad fakt, že je obtížné obsazovat lékaĜské pozice v odlehlých a špatnČ dostupných regionech. Ukazuje se, že odpovídající finanþní ohodnocení musí jít ruku v ruce s moderním vybavením nemocnic a kvalitní infrastrukturou daného regionu (pracovní možnosti pro partnery, možnosti vzdČlávání pro dČti apod.).


Poþet migrujících lékaĜĤ se však bude potenciálnČ zvyšovat s klesajícími bariérami a svobodným pohybem osob v rámci EU. Nové generace jsou již daleko lépe vybaveny jazykovými schopnostmi, jsou flexibilnČjší a mobilnČjší a moderní komunikaþní nástroje již umožĖují pĜekonávat velké vzdálenosti. Kulturní rozdíly a poþáteþní nedĤvČra ke kvalitám vzdČlání lékaĜĤ z ýR také klesá, a proto lze oþekávat vČtší pohyb þeských lékaĜĤ do zahraniþí. Ten je dále akcentován mzdovým diferenciálem mezi ýR a ostatními státy EU.5 Tento trend však zatím významnČ nepotvrzuje napĜ. šetĜení Masarykovy univerzity mezi studenty lékaĜské fakulty. Graf þ. 2: ChtČl(a) byste v horizontu 2–3 let pracovat v zahraniþí?

ŚƚĢů;ĂͿďǇƐƚĞǀŚŽƌŝǌŽŶƚƵϮͲ ϯůĞƚƉƌĂĐŽǀĂƚǀǌĂŚƌĂŶŝēş͍

III. 1. 1. Zájem lékaĜĤ a všeobecných sester odcházet pracovat do zahraniþí v minulosti Dle þasopisu Tempus Medicorum v roce 2009 odešlo do zahraniþí 272 þeských lékaĜĤ, kteĜí zde provozovali praxi, v roce 2010 to bylo 557 lékaĜĤ a v roce 2011 pak dalších 501 lékaĜĤ.3 Pro lepší názornost jsou data zanesena do grafu þ. 1. DvČ tĜetiny z odcházejících lékaĜĤ jsou muži a celou polovinu tvoĜí plnČ kvalifikovaní lékaĜi ve vČku 30–40 let, tedy lékaĜi s nejdelší profesní perspektivou, jejichž odchod pĜedstavuje pro naši spoleþnost nejvČtší ztrátu. Drtivou vČtšinu emigrujících lékaĜĤ tvoĜí zamČstnanci nemocnic, a to zejména anesteziologové, chirurgové a internisté.4

Ϯϵ͕ϱй EнƐƉşƓĞE ϲϮ͕ϵй

EKнƐƉşƓĞEK

Graf þ. 1: Poþet lékaĜĤ, kteĜí odešli do zahraniþí v jednotlivých letech. Zdroj: NEKUDA, Jaroslav. Ukonþení studia na MasarykovČ univerzitČ – Ohlédnutí a perspektiva 2011 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011.

WŽēĞƚůĠŬĂƎƽ͕ŬƚĞƎşŽĚĞƓůŝĚŽǌĂŚƌĂŶŝēşǀũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚůĞƚĞĐŚ ϱϱϳ

ϲϬϬ

ϮϳϮ

Výzkum zpracovával odpovČdi od 1 059 studentĤ. O práci v zahraniþí má zájem pouze necelých 30 % absolventĤ lékaĜské fakulty. V celouniverzitním srovnání absolventi lékaĜské fakulty dokonce vykazují jeden z nižších zájmĤ o práci v zahraniþí, a to i pĜesto, že jsou pĜesvČdþeni, že by práci v zahraniþí získali pomČrnČ jednoduše. PrĤzkum probíhal v roce 2011 na Masarykové univerzitČ.6

ϮϬϬϵ

I pĜes nezájem studentĤ-medikĤ pracovat v zahraniþí pĜibývá tČch, kteĜí po skonþení studií za prací do zahraniþí skuteþnČ odcházejí. V roce 2009 odešlo 64 absolventĤ lékaĜských fakult rovnou do zahraniþí, v roce 2010 to bylo 135 absolventĤ, v roce 2011 zamíĜilo do zahraniþí 172 absolventĤ lékaĜských fakult. To je nejen o 37 víc než v roce pĜedchozím, ale je to zároveĖ nejvČtší þíslo v polistopadové historii.7

ϱϬϭ ϱϬϬ ϰϬϬ ϯϬϬ ϮϬϬ ϭϬϬ Ϭ ϮϬϭϬ

ϮϬϭϭ 'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐ Ɛ͘ƌ͘Ž͘

5

Zdroj: VOLEMAN, Miloš. LékaĜi rok poté. Tempus Medicorum[online]. 2012, roþ. 21, no. 3. 3

VOLEMAN, Miloš. LékaĜi rok poté. Tempus Medicorum[online]. 2012, roþ. 21, no. 3 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-7524. Dostupné z http://www.lkcr.cz/doc/tempus_file/tm_-03_2012-69.pdf 4 SKÁCELOVÁ, Tereza. Proþ lékaĜi odcházejí do zahraniþí? [online]. Portál katedry žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, aktualizováno 2013-4-26 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://portal.upmedia.cz/index.php?view=article&id=1964%3Apro-lekai-odchazeji-dozahranii&option=com_content&showall=1

LÉKAěSKÝ ODBOROVÝ KLUB – SVAZ ýESKÝCH LÉKAěģ. Analýza þeského zdravotnictví [online]. Praha, 2010-8-31 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.lokscl.cz/images/tinymce/files/DOKUMENTY_zakladni/analyza_lok_310810.pdf 6 NEKUDA, Jaroslav. Ukonþení studia na MasarykovČ univerzitČ – Ohlédnutí a perspektiva 2011 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.rect.muni.cz/pcentrum/other/clanky_soubory/MU_2011.pdf 7 MACHÁLKOVÁ, Jana. Jurásková slíbila mladým lékaĜĤm pČt tisíc korun navíc. HospodáĜské noviny IHNED [online], aktualizováno 2010-4-30 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1213-7693. Dostupné z http://hn.ihned.cz/c1-43034910-juraskova-slibila-mladym-lekarum-pet-tisic-korun-navic




ýerství lékaĜi opouštČjí ýesko i pĜesto, že díky akci DČkujeme, odcházíme8 vzrostl plat nastupujícího doktora o pČt tisíc korun. Jenže tĜeba oproti NČmecku je to poĜád málo. Zatímco v ýesku si nastupující lékaĜ vydČlá zhruba 22 tisíc korun mČsíþnČ, v NČmecku mĤže dostat až 95 tisíc korun.9 Jak je vidČt z následujících údajĤ, problémem migrace pracovníkĤ do zahraniþí jsou meziregionální rozdíly v odmČĖování, zejména v regionech hraniþících s NČmeckem a Rakouskem. V tČchto regionech pak dochází k odchodu lékaĜĤ do zahraniþí, aþkoli je jejich trvalé bydlištČ v ýR. VýdČlkové charakteristiky, které jsou urþující pro utváĜení motivace pracovní þinnosti v zahraniþí, se odlišují podle typu pracovní migrace10. Základní typy pracovní migrace v cizinČ jsou: a) dojížćková (pendlerská) migrace; typickým rysem je, že pobyt (bydlení) migrantĤ – pendlerĤ zĤstává v mateĜské zemi pĜi obvykle denním dojíždČní do cílové zemČ; pĜesné údaje o poþtech takovýchto „pendlerĤ“ nejsou k dispozici, b) pobytová migrace, pĜi níž migrant mČní místo pobytu (života) z mateĜského do cílového státu; pobytová migrace se dále podrobnČji þlení na: • doþasnou, pĜi níž se migrant po urþité dobČ pobytu a práce v zahraniþí navrací do mateĜského státu a zde pak žije a pracuje; doba pobytu v zahraniþí je rĤznČ dlouhá; trvá od nČkolika mČsícĤ do nČkolika let, • trvalou (celoživotní, resp. dlouhodobou), pĜi níž se migrant rozhodne trvale žít a pracovat v cílové zemi. U jednotlivých typĤ pobytu a práce v cizinČ vytváĜejí migraþní impulzy následující výdČlkové charakteristiky. U dojížćkové (pendlerské) migrace se jedná o nominální þisté výdČlky dosahované (resp. pĜedpokládané) migrantem v mateĜském a hostitelském státČ (názornČ vyjádĜené v mČnČ mateĜského státu). Tato výdČlková charakteristika odpovídá situaci, v níž migrant – pendler získává za práci v cizinČ þistý výdČlek (mzdu, plat), tj. po srážkách danČ z pĜíjmu a povinných pĜíspČvkĤ na sociální a zdravotní pojištČní placených zamČstnancem v hostitelském státČ a v mČnČ tohoto státu. Urþitou, zpravidla nepĜíliš velkou þást tohoto výdČlku použije migrant na krytí nákladĤ migrace v hostitelském státČ (v mČnČ a cenách tohoto státu); pĜevážnou þást výdČlku pĜevede smČnným kurzem na mČnu mateĜského státu a disponibilní penČžní pĜíjem používá ke spotĜebČ v cenách mateĜského státu. Porovnávaný výdČlek dosahovaný (dosažitelný) v mateĜském státČ je þistý výdČlek (po srážkách pĜíjmové danČ a povinných pĜíspČvkĤ do sociálních fondĤ placených zamČstnanci v mateĜském státČ).


U doþasné pobytové migrace s návratem do mateĜského státu je motivaþním kritériem paritní (mezinárodnČ srovnatelná) kupní síla þistého výdČlku vyjádĜená ve srovnávací mČnČ a cenové hladinČ spotĜebitelských cen (pro názornost je nejvhodnČjší vyjádĜení v mČnČ a cenové hladinČ mateĜského státu). VýdČlková charakteristika „paritní (mezinárodnČ srovnatelné) kupní síly þistého výdČlku“ odpovídá situaci, pĜi níž migrant za práci v cizinČ získává þistý výdČlek, z nČhož uhrazuje životní náklady v úrovni spotĜebitelských cen hostitelského státu. PĜíspČvky do sociálních fondĤ nevstupují do pĜíjmĤ migranta v cizinČ vzhledem k tomu, že rozsah tČchto odkládaných pĜíjmĤ není pro relativnČ krátkou dobu odvádČní pĜíspČvkĤ do sociálních fondĤ v zahraniþí pĜíliš významný a v hodnocení výdČlkových rozdílĤ (diferenciálĤ) lze od nich odhlédnout. V mateĜském státČ je porovnávána paritní kupní síla þistého výdČlku pĜevedená na srovnávací mČnu a hladinu spotĜebitelských cen (pokud jsou srovnávací mČnou a cenovou hladinou veliþiny mateĜského státu, je porovnávaným výdČlkem þistý nominální výdČlek, dosahovaný, resp. dosažitelný migrantem v domácích podmínkách). PĜi trvalé (celoživotní) migraci je rozhodujícím kritériem pro pobyt a práci v zahraniþí rozdíl (diferenciál) paritní kupní síly hrubých výdČlkĤ mezi mateĜským a hostitelským státem. PĜi trvalé migraci existuje situace, pĜi níž migrant uhrazuje bČžné životní náklady z þistého nominálního výdČlku ve spotĜebitelských cenách hostitelského státu. Avšak vzhledem k tomu, že pobyt v zahraniþí je trvalý, je zcela oprávnČné zapoþítat do pĜíjmu migranta i odkládané pĜíjmy (srážky z hrubé mzdy); z tČch jsou migrantovi uhrazovány plnČ nebo zþásti napĜ. náklady pĜi nemoci, resp. úrazu, náklady na zdravotní péþi a léky, poskytovány pĜíjmy pĜi invaliditČ a starobní dĤchody. Zahrnutí celých srážek z hrubé mzdy není zcela pĜesné z hlediska adresného „návratu“ tČchto odložených pĜíjmĤ ke konkrétnímu migrantovi; rozdČlovací a pĜerozdČlovací mechanismy obvykle vedou k jinému koneþnému urþení srážek z hrubé mzdy; zpĜesnČní by bylo velmi pracné nebo prakticky nedosažitelné. Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí zveĜejnil v roce 2009 výsledky dotazníkových šetĜení migraþních úmyslĤ odborníkĤ. Vzorek respondentĤ, z kterého docházelo na zobecnČní na þeskou populaci, zahrnoval 1 078 respondentĤ a vzorek lékaĜĤ zahrnoval 462 respondentĤ. V opakovaných šetĜeních domácího obyvatelstva (r. 2000, 2003 a 2005) bylo zjištČno, že drtivá vČtšina þeských obþanĤ o práci v zahraniþí neuvažuje. Ze sledovaných odborníkĤ o získání pracovního uplatnČní v cizinČ usilují pĜedevším budoucí pĜedstavitelé þeské vČdy a výzkumu (53 %); relativnČ vysoké procento migraþnČ orientovaných je mezi dotázanými lékaĜi (45 %) a informatiky (43 %). Tabulka þ. 1: Míra migraþního potenciálu.

8

Výzva DČkujeme, odcházíme – na protest proti neutČšené situaci v þeském zdravotnictví bylo pĜipraveno k 1. 3. 2011 opustit zdravotnická zaĜízení 3 837 lékaĜĤ. LékaĜi nakonec uzavĜeli s ýeskou republikou zastoupenou Ministerstvem zdravotnictví Memorandum o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví. To by mČlo garantovat provedení potĜebných reforem v období 2011–2013. 9 ýT24. Do zahraniþí loni i pĜes pĜidání odešlo nejvíce mladých lékaĜĤ v historii. ýeská televize [online]. © ýeská televize 1996 – 2013, 15. 1. 2012 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z KWWSZZZFHVNDWHOHYL]HF]FWGRPDFLGR]DKUDQLFLORQLLSUHVSULGDQLRGHVORQHMYLFH PODG\FKOHNDUXYKLVWRULL"PRELOH5HGLUHFW RII 10 ŠELEPOVÁ, Pavla. Zahraniþní pracovní migrace v ýR. Praha, 1998. Diplomová práce. Univerzita Karlova, PĜírodovČdecká fakulta.

Postoj k migraci Pozitivní postoj k migraci

45,1 %

þeská populace 15,4 %

Zdroj: VAVREýKOVÁ, Jana a Ivo BAŠTÝě. PĤsobení fenoménu brain drain v ýR a výdČlková motivace odborníkĤ k práci v zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2009.


lékaĜi

Další premisou charakterizující þeskou populaci ve vztahu k migraci do zahraniþí je skuteþnost, že podíl potenciálních migrantĤ (tj. respondentĤ s kladným postojem k migraci) se strmČ redukuje ve vztahu k míĜe pravdČpodobnosti a reálnosti 10 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


deklarovaného úmyslu, tj. k vykonaným realizaþním aktivitám. Realizaþní migraþní aktivity rozdČlují potenciální migranty na tĜi poþetnČ rĤznorodé skupiny, které s vČtší þi menší pravdČpodobností odejdou pracovat do zahraniþí. První skupina (zhruba 30 %) pĜedstavuje spíše „teoretické migranty“, kteĜí se sice k odchodu do zahraniþí vyjádĜili kladnČ, ale pro svĤj zámČr dosud nic nepodnikli. Ve vzorku þeské populace pĜedstavují necelou tĜetinu obþanĤ s kladným postojem k migraci a zhruba stejný podíl pĜipadá na migranty z Ĝad lékaĜĤ. VČtší pravdČpodobnost zahraniþní migrace je pĜisuzována druhé skupinČ, reprezentované odpovČdí „zatím jsem nic neudČlal, ale chystám se k tomu“. Skupina tČchto potenciálních migrantĤ je u všech skupin odborníkĤ vyšší než u celkové populace; nejvyšší podíl je zaznamenán mezi lékaĜi. PĜíslušníci tĜetí skupiny potenciálních migrantĤ již urþité kroky pro deklarovanou migraci vykonali. Podle tČchto pĜedpokladĤ lze považovat za témČĜ reálné migranty zhruba tĜetinu lékaĜĤ (32 %) s úmyslem vycestovat.11 Tabulka þ. 2: Struktura migraþních úmyslĤ lékaĜĤ.

Struktura migraþních úmyslĤ NE, není to aktuální zatím NE, ale chystám se k tomu ANO, již jsem uþinil/a nČkteré konkrétní kroky Absolutní poþet respondentĤ

lékaĜi

þeská populace

29,9 % 38,2 % 31,9 % 207

29,4 % 29,9 % 40,7 % 166

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Identifikace zájmu (motivace) a dĤvody lékaĜĤ a všeobecných sester v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina pracovat ve zdravotnictví u nás a v zahraniþí. Tabulka þ. 3: Charakter realizovaných migraþních aktivit.

Charakter realizovaných migraþních aktivit Obstaral/a jsem si informace o možnostech zamČstnání. Hledám zamČstnání pomocí internetu (prostĜednictvím pĜísl. webových stránek). Hledám zamČstnání prostĜednictvím specializované agentury. Vyhledal/a jsem pomoc svých pĜíbuzných, kolegĤ, známých. Oslovil/a jsem potenciálního zamČstnavatele. Podal/a jsem žádost o nezbytné formality k výjezdu. Jiné kroky Absolutní poþet respondentĤ

lékaĜi

þeská populace

30 %

38,4 %

18,8 %

-

13 %

8%

12,4 %

28,3 %

15,3 % 5,8 % 4,7 % 170

7,2 % 4% 14,1 % 99



UskuteþnČné kroky mají pro realizaci zahraniþní migrace rĤznou váhu dĤležitosti. NČkteĜí autoĜi (Fassmann, Hindermann, 1997) považují za závaznČjší aktivity pouze þinnosti smČĜující k hledání zamČstnání pomocí specializované agentury, vyhledání pomoci od pĜíbuzných, kolegĤ þi známých žijících v zahraniþí, oslovení potenciálního zahraniþního zamČstnavatele nebo vyĜizování nezbytných formalit k výjezdu (napĜ. víza, sociální a zdravotní pojištČní, v pĜípadČ nutnosti pracovní povolení atd.). Vycházíme-li z tČchto teorií, pak bude poþet reálných migrantĤ dále redukován u všech komparovaných skupin, pĜiþemž u odborníkĤ tvoĜí uvedené aktivity pouze zhruba polovinu všech vynaložených þinností.

Jednou z klíþových otázek zahraniþní migrace je doba trvání zahraniþního pobytu. Doþasný pobyt v zahraniþí pĜináší zemi pĤvodu migranta zpravidla pozitivní efekty, které migrace odborníkĤ dále umocĖuje (zvýšené know-how, mezinárodní zkušenost, rozhled, kontakty atd.). Negativní efekty nastávají pĜi trvalé migraci. V populaci þeského obyvatelstva je trvalá zahraniþní migrace deklarována spíše ojedinČle (ménČ než 5 %), drtivá vČtšina oslovených, kteĜí o migraci kladnČ uvažují, preferují pobyty v cizinČ þasovČ omezené. U terciárnČ vzdČlané pracovní síly rovnČž jednoznaþnČ pĜevládá doþasná návratová migrace, nicménČ frekvence trvalých migrantĤ je u nČkterých profesních skupin nČkolikanásobnČ vyšší. PĜíkladem toho jsou lékaĜi, kde podíl deklarovaných trvalých migrantĤ tĜikrát pĜevyšuje hodnoty trvalých migrantĤ þeské populace. Oproti þeské populaci pĜevládají v doþasné migraci odborníkĤ dlouhodobČjší zahraniþní pobyty. Délka zahraniþních pobytĤ odborníkĤ souvisí nepochybnČ s uzavíranými kontrakty zahraniþních zamČstnavatelĤ, které bývají nejþastČji od jednoho do pČti let. Možná i proto lze sledovat zahraniþní migraci do jednoho roku u vysoce kvalifikovaných jen zĜídka (napĜ. u lékaĜĤ ménČ než pČt procent, v populaci více než tĜetina potenciálních migrantĤ). Jak u odborníkĤ, tak v populaci nelze pĜehlédnout poþetnČ významnou skupinu „zatím nerozhodnutých“ (kolísá mezi 20– 30 %); pĜedstavuje jednak migranty bez konkrétní pĜedstavy, jednak jedince s pĜáním pĜizpĤsobit délku pobytu v zahraniþí konkrétním zahraniþním podmínkám a okolnostem.

11

VAVREýKOVÁ, Jana a Ivo BAŠTÝě. PĤsobení fenoménu brain drain v ýR a výdČlková motivace odborníkĤ k práci v zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2009 [cit. 201310-21]. ISBN 978-80-7416-049-3. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_303.pdf




Mezi þeským obyvatelstvem jsou nejžádanČjší zemČ Velká Británie a Irsko (pravdČpodobnČ v pĜímém vztahu k otevĜenému trhu práce tČchto zemí od vstupu ýR do EU), dále NČmecko (ve vztahu k spoleþným hranicím a geografické blízkosti) a tradiþnČ lákavá je pro þeské obþany Amerika a Kanada. Zhruba stejné poĜadí, s odlišnou intenzitou, evidujeme u þeských lékaĜĤ; do Velké Británie a Irska by míĜil témČĜ každý druhý o migraci uvažující lékaĜ (48,2 %) a každý sedmý (14 %) do sousedního NČmecka. Naopak, zámoĜské státy, jako jsou USA a Kanada, jsou pro þeské lékaĜe, zdá se, málo dostupné, neboĢ za cíl svého pobytu je volí necelá desetina (7,7 %) dotázaných.13 NázornČ výsledky prezentuje následující tabulka.

Tabulka þ. 4: Délka zahraniþní migrace.

Délka zahraniþního pobytu

lékaĜi

þeská populace

ménČ než 1 rok 1–2 roky 3–5 let déle než 5 let, ale ne natrvalo bude-li to možné, tak natrvalo zatím nevím

4,5 % 22,3 % 23,3 % 13,4 % 12,9 % 23,8 %

34,3 % 21,5 % 13,5 % 4,3 % 26,4 %

Zdroj: VAVREýKOVÁ, Jana a Ivo BAŠTÝě. PĤsobení fenoménu brain drain v ýR a výdČlková motivace odborníkĤ k práci v zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2009. .

V novČjším výzkumu z let 2007/2008 v otázce plánované délky pĜípadného prvního pobytu v zahraniþí nadpoloviþní vČtšina respondentĤ uvedla jeden rok (60 %). Dva roky by v cizinČ pĜípadnČ strávila zhruba þtvrtina respondentĤ (26,6 %), tĜi až þtyĜi roky uvedla desetina respondentĤ (10 %), dobu delší, tedy pČt až deset let pouze 3,3 % dotazovaných. NázornČ výsledky dokumentuje následující graf.12

Tabulka þ. 5: Cílová migraþní zemČ.

þeská Cílová zemČ Velká Británie Irsko NČmecko Jiný stát EU USA / Kanada Rakousko Austrálie / Nový Zéland Jiný stát Evropy

Graf þ. 3: Délka pĜípadného pobytu v první zahraniþní destinaci.

:ĂŬĚůŽƵŚŽƉƎşƉĂĚŶĢƉůĄŶƵũĞƚĞƉŽďǉƚǀƉƌǀŶşǌĂŚƌĂŶŝēŶş ĚĞƐƚŝŶĂĐŝ͍ ϭϬй


ϯ͕ϯй

lékaĜi 29,30 % 18,90 % 13,90 % 8,50 % 7,70 % 7,60 % 7,60 % 3,80 %

populace 24,90 % 22,70 % 9,10 % 12,40 % 7,60 % 4,90 % -


ϭƌŽŬ ϮƌŽŬǇ Ϯϲ͕ϲй

ϲϬй

ϯͲϰƌŽŬǇ ϱͲϭϬůĞƚ

Zdroj: VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21.

12

VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21 [cit. 201310-21]. Dostupné z http://www.jobs.cz/poradna/osobnosti/hr-a-kariera/vrba-martin/detail/article/procnasi-zdravotnici-odchazeji-do-zahranici/

VAVREýKOVÁ, Jana a Ivo BAŠTÝě. PĤsobení fenoménu brain drain v ýR a výdČlková motivace odborníkĤ k práci v zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2009 [cit. 201310-21]. ISBN 978-80-7416-049-3. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_303.pdf

13

14




V prĤzkumu z let 2007/2008 se dotazovali ještČ na doplĖkové otázky, týkající se budoucího návratu a možnosti uplatnČní se zahraniþní zkušeností v þeském zdravotnictví. V budoucnu se chystá trávit život v ýeské republice 70 % dotázaných, 16,6 % respondentĤ neví a 13,3 % odpovČdČlo možností NE, tudíž se nechystají strávit zbytek života v ýeské republice. NázornČ výsledky prezentuje následující graf. Graf þ. 4: Chystáte se v budoucnosti trávit vČtšinu svého života v ýeské republice?

ŚǇƐƚĄƚĞƐĞǀďƵĚŽƵĐŶŽƐƚŝƚƌĄǀŝƚǀĢƚƓŝŶƵƐǀĠŚŽǎŝǀŽƚĂǀZ͍ ϭϯ͕ϯй ϭϲ͕ϲй ϳϬй

EK


III. 1. 2. PĜehled v souþasnosti identifikovaných zájmĤ (motivace) lékaĜĤ a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví dle jednotlivých profesí Oblast motivací zdravotníkĤ pro práci ve svém oboru byla podrobnČ identifikována s využitím dotazníkového šetĜení, které bylo naší spoleþností uskuteþnČno na pĜelomu srpna a záĜí 2013. Pro postižení problematiky bylo v rámci výzkumu využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní pĜístup). ZjišĢovací nástroj byl konstruován se zadavatelem tak, aby byly splnČny hlavní premisy projektu. Dotazník podléhal schválení zadavatelem. Z dĤvodu srovnatelnosti výstupĤ byl pro výzkum realizovaný ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje použit upravený dotazník vycházející z dotazníku Landeskliniken-Holding (Dolní Rakousko).

Es1D E

Zdroj:VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21. ?

Naprostá vČtšina (73 %) dotazovaných se po návratu do ýeské republiky chystá vrátit k oboru / zĤstat v nČm. K oboru se po návratu nehodlá vrátit 15,4 % respondentĤ, 11,5 % neví. Ti, jež odpovČdČli možností „NE“, následnČ odpovídali na otázku, co plánují dČlat po návratu. Mezi nejþastČjší odpovČdi patĜilo podnikání, jiná práce ve zdravotnictví s využitím angliþtiny, uþitelství, práce ve farmaceutické firmČ a studium medicíny. NázornČ výsledky prezentuje následující graf.14

Cílovou skupinou byli lékaĜi/lékaĜky, sestry / zdravotnické asistentky / zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. ŠetĜení bylo zamČĜeno na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zaĜízení. Celkem jsme získali 2 569 vyplnČných dotazníkĤ, které vstupovaly do závČreþných analýz. Jednalo se o 1 535 sester a porodních asistentek, 680 lékaĜĤ a 354 zástupcĤ ostatního zdravotnického personálu. Dotazník také vyplnilo 28 respondentĤ, kteĜí neuvedli, do jaké profesní skupiny se Ĝadí. Poþty vyplnČných dotazníkĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení jsou uvedeny v závČreþné zprávČ 3.5.

Graf þ. 5: Chystáte se po návratu do vlasti zĤstat v oboru?

ŚǇƐƚĄƚĞƐĞƉŽŶĄǀƌĂƚƵĚŽǀůĂƐƚŝǌƽƐƚĂƚǀŽďŽƌƵ͍ ϭϱ͕ϰй ϭϭ͕ϱй

EK ϳϯй

Es1D E


VČtšina respondentĤ se po návratu chystá trávit svĤj život v ýR, a to zpČt ve svém oboru. Zdá se, že z dlouhodobého hlediska by závažnČjší pĜíþinou nedostatku zdravotnického personálu mohl být spíše odchod zdravotníkĤ do lákavČjšího odvČtví (napĜ. farmaceutická firma) v rámci ýR než odchod do zahraniþí.15 14

VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21 [cit. 201310-21]. Dostupné z http://www.jobs.cz/poradna/osobnosti/hr-a-kariera/vrba-martin/detail/article/procnasi-zdravotnici-odchazeji-do-zahranici/ 15 VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21 [cit. 201310-21]. Dostupné z http://www.jobs.cz/poradna/osobnosti/hr-a-kariera/vrba-martin/detail/article/procnasi-zdravotnici-odchazeji-do-zahranici/

16





Jedna z oblastí dotazníkového šetĜení se zabývala motivacemi zdravotnických pracovníkĤ pracovat ve zdravotnictví. Tyto údaje dokumentuje graf þ. 6, který se zamČĜuje na motivace lékaĜĤ pracovat v oboru zdravotnictví. NejvČtší procento lékaĜĤ (88,9 %) si zvolilo práci ve zdravotnictví z dĤvodu zájmu o obor, necelých 77 % lékaĜĤ zvolilo zdravotnictví z dĤvodu zájmu o práci s lidmi a z dĤvodu zájmu lidem pomáhat. Jako jistotu na trhu práce vnímala zdravotnictví pĜi volbČ práce polovina respondentĤ a za prestižní profesi spojenou s odpovídajícím spoleþenským postavením ji považovalo pouze 42,7 % dotázaných.

Data o motivacích všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek dokumentuje graf þ. 7. NejvČtší procento sester a porodních asistentek (88,9 %) si zvolilo práci ve zdravotnictví z dĤvodu zájmu o obor, o pouhé jedno procento ménČ sester a porodních asistentek si zvolilo zdravotnictví z dĤvodu zájmu o práci s lidmi a z dĤvodu zájmu lidem pomáhat. Z dĤvodu jistoty na trhu práce si zdravotnictví pĜi volbČ povolání zvolilo 49,5 % respondentĤ a z dĤvodu prestiže profese spojené s odpovídajícím spoleþenským postavením si zvolilo práci v oboru zdravotnictví pouze 41,1 % dotázaných. Graf þ. 7: Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? Všeobecné sestry a porodní asistentky.

Graf þ. 6: Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? LékaĜi.

ŽsĄƐŵŽƚŝǀŽǀĂůŽǌǀŽůŝƚƐŝƉƌĄĐŝǀŽďŽƌƵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͍ >ĠŬĂƎŝ ĄũĞŵŽŽďŽƌ

ϴϴ͕ϵй

ĄũĞŵŽƉƌĄĐŝƐůŝĚŵŝ͕ǌĄũĞŵ ƉŽŵĄŚĂƚůŝĚĞŵ

ϭϬ͕Ϯй Ϭ͕ϵй

ϳϲ͕ϲй

WƌĞƐƚŝǎƉƌŽĨĞƐĞƐƉŽũĞŶĄƐ ŽĚƉŽǀşĚĂũşĐşŵ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬǉŵƉŽƐƚĂǀĞŶşŵ

Ϯϭй

ϰϮ͕ϳй

:ŝƐƚŽƚĂŶĂƚƌŚƵƉƌĄĐĞ

ŽsĄƐŵŽƚŝǀŽǀĂůŽǌǀŽůŝƚƐŝƉƌĄĐŝǀŽďŽƌƵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͍ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϯϵ͕ϰй

ϱϬ͕ϳй

ϯϭ͕ϵй

Ϯ͕ϰй

ĄũĞŵŽŽďŽƌ

ϵϭ͕ϭй

ϳ͕ϴй ϭ͕ϭй


ϵϬ͕Ϯй

ϴ͕ϰй ϭ͕ϰй

WƌĞƐƚŝǎƉƌŽĨĞƐĞƐƉŽũĞŶĄƐ ŽĚƉŽǀşĚĂũşĐşŵ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬǉŵƉŽƐƚĂǀĞŶşŵ

ϭϳ͕ϵй

ϰϭ͕ϭй

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘

ϮϬй

ϰϬй sǇƐƚŝŚƵũĞ

^ƚƎĞĚ

Ϯϰ͕ϲй

ϭϳ͕ϰй

:ŝƐƚŽƚĂŶĂƚƌŚƵƉƌĄĐĞ Ϭй

ϯϰ͕ϯй

ϲϬй ϴϬй EĞǀǇƐƚŝŚƵũĞ

ϰϵ͕ϱй

ϯϰ͕ϱй

ϭϲй

ϭϬϬй Ϭй

'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϮϬй

ϰϬй sǇƐƚŝŚƵũĞ


^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

EĞǀǇƐƚŝŚƵũĞ 'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘


ϭϬϬй




Data o motivacích ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu dokumentuje graf þ. 8. NejvČtší procento ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu (84 %) si volilo práci ve zdravotnictví z dĤvodu zájmu o obor, celkem 75, 7 % ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu si zvolilo zdravotnictví z dĤvodu zájmu o práci s lidmi a z dĤvodu zájmu lidem pomáhat. Z dĤvodu jistoty na trhu práce si zdravotnictví pĜi volbČ povolání zvolilo 53,5 % respondentĤ a z dĤvodu prestiže profese spojené s odpovídajícím spoleþenským postavením si zvolilo práci v oboru zdravotnictví pouze 34,4 % dotázaných.

III. 1. 3. PĜehled v minulosti identifikovaných zájmĤ (motivace) lékaĜĤ a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví PĜi zkoumání sekundárních podkladĤ (tzv. desk research) jsme identifikovali nČkolik studií zabývajících se problematikou motivace pracovníkĤ ve zdravotnictví. Tyto studie jsme podrobili analýze a zajímavé výstupy si dovolujeme v rámci této závČreþné zprávy interpretovat a prezentovat. V roce 2013 zveĜejnila ýeská lékaĜská komora výzkum vyhoĜelosti þeských lékaĜĤ.17 Nespokojenost se zamČstnáním v þeském zdravotnictví dokazuje i fakt, že 36 % lékaĜĤ na otázku, zdali uvažují o odchodu ze svého souþasného zamČstnání, by odpovČdČlo ANO. Mezi nejþastČjší dĤvody k odchodu jsou Ĝazeny pracovní podmínky (36 %), platové podmínky (24 %), osobní dĤvody (15 %) a dĤchod (12 %).

Graf þ. 8: Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu.

ŽsĄƐŵŽƚŝǀŽǀĂůŽǌǀŽůŝƚƐŝƉƌĄĐŝǀŽďŽƌƵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͍ KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉƉĞƌƐŽŶĄůďĞǌŽĚďŽƌŶĠŚŽĚŽŚůĞĚƵ

Graf þ. 9: Jaké jsou dĤvody Vašeho zamýšleného odchodu ze zamČstnání? ĄũĞŵŽŽďŽƌ

ϴϰй


ϭϮ͕ϰй

ϳϱ͕ϳй

ϭϵй

ϯ͕ϲй

:ĂŬĠũƐŽƵĚƽǀŽĚǇsĂƓĞŚŽǌĂŵǉƓůĞŶĠŚŽŽĚĐŚŽĚƵǌsĂƓĞŚŽ ƐŽƵēĂƐŶĠŚŽǌĂŵĢƐƚŶĄŶş͍

ϱ͕ϯй

ϭϮй WƌĞƐƚŝǎƉƌŽĨĞƐĞƐƉŽũĞŶĄƐ ŽĚƉŽǀşĚĂũşĐşŵ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬǉŵƉŽƐƚĂǀĞŶşŵ

WůĂƚŽǀĠƉŽĚŵşŶŬǇ Ϯϰй

ϭϮй ϯϰ͕ϰй

ϰϭ͕ϭй

WƌĂĐŽǀŶşƉŽĚŵşŶŬǇ

Ϯϰ͕ϱй

KƐŽďŶşĚƽǀŽĚǇ

:ŝƐƚŽƚĂŶĂƚƌŚƵƉƌĄĐĞ

ϱϯ͕ϱй

Ϭй

ϮϬй sǇƐƚŝŚƵũĞ


ϯϰй

ϰϬй ^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϭϮ͕ϱй

ϴϬй

ϯϲй ϭϱй

ϭϬϬй

EĞǀǇƐƚŝŚƵũĞ

ƽĐŚŽĚ :ŝŶĠ

Zdroj: PTÁýEK, Radek. Diagnóza þeského zdravotnictví – Z73.0? Tempus Medicorum[online]. 2013, roþ. 22, no. 9.


U všech tĜí dotazovaných skupin zdravotnického personálu16 byl pĜevažující motivací pro práci ve zdravotnictví zájem o obor, dále pak zájem o práci s lidmi, touha pomáhat lidem. TĜetím nejvýznamnČjším faktorem pro výbČr práce ve zdravotnictví je jistota na trhu práce.

17

16

LékaĜi/lékaĜky, ostatní profese odborné zpĤsobilosti, sestry / zdravotnické asistentky – zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu.

PTÁýEK, Radek. Diagnóza þeského zdravotnictví – Z73.0? Tempus Medicorum[online]. 2013, roþ. 22, no. 9 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-7524. Dostupné z http://www.lkcr.cz/doc/tempus_file/tm_09_1386.pdf





V letech 2007/2008 probČhl výzkum tematicky zamČĜený na motivaci þeských zdravotníkĤ pracovat ve zdravotnictví18. Z výzkumu vyplynulo, že pro 30 % respondentĤ byl jejich motivací pĜi výbČru zamČstnání zájem o lidi, snaha jim pomoci a pracovat s nimi. Necelá þtvrtina respondentĤ (23,3 %) oznaþila jako svou motivaci touhu pracovat pĜímo ve zdravotnictví. MĤžeme se domnívat, že zdravotníci vČtšinou vykonávají své povolání s vysokou mírou oddanosti a loajality k oboru.

Více než tĜem þtvrtinám (76,9 %) pracovníkĤ ve zdravotnictví se jejich práce v ýeské republice spíše líbí (2009). Nespokojeno je pouze 6,6 % dotázaných a zbylých 16,8 % pracovníkĤ ve zdravotnictví se nepĜiklání ani k jedné variantČ a zĤstává neutrální s odpovČdí „Ani líbí / ani nelíbí“. TČchto necelých 17 % mĤže mít ambivalentní postoje k rĤzným aspektĤm své práce. NázornČ výsledky dokumentuje graf þ. 11.

Graf þ. 10: Hlavní dĤvody výbČru povolání ve zdravotnictví.

Graf þ. 11: Spokojenost zdravotníkĤ s prací v ýeské republice.

:ĂŬĠďǇůǇsĂƓĞŚůĂǀŶşĚƽǀŽĚǇŬǀǉďĢƌƵƉŽǀŽůĄŶş ǀĞ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͍

:ĂŬũƐƚĞƐƉŽŬŽũĞŶ;ĂͿƐƉƌĂĐşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀşǀĞƐŬĠ ƌĞƉƵďůŝĐĞ͍ ϲ͕ϲй

ϭϯ͕ϯй ϯϬй

Zájem o lidi (práce s lidmi, pomoc lidem)

ϭϲ͕ϴй ^ƉŽŬŽũĞŶ;ĂͿ

Ϯϯ͕ϯй

Touha pracovat ve zdravotnictví

ŶŝůşďşͬŶŝŶĞůşďş ϳϲ͕ϲй

EĞƐƉŽŬŽũĞŶ;ĂͿ

Zájem o léþbu

Zdroj: VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21. Zdroj: VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 2009-1-21.

Více než polovinu (53,3 %) respondentĤ motivují k práci ve zdravotnictví zejména dobré vztahy s kolegy na pracovišti. Více než þtvrtina (27 %) respondentĤ si pochvaluje prostĜedí zdravotnického zaĜízení, zejména jeho vybavenost, a 20 % respondentĤ imponuje akþní povaha práce. NázornČ výsledky dokumentuje graf þ. 12. Graf þ. 12: Co se Vám líbí na Vaší práci ve zdravotnictví v ýR?

ŽƐĞsĄŵůşďşǀĞsĂƓşƉƌĄĐŝǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀşǀ Z͍ ϮϬй

ϱϯ͕ϯй Ϯϲ͕ϲй

ŽďƌĠǀǌƚĂŚǇƐŬŽůĞŐǇŶĂ ƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝ WƌŽƐƚƎĞĚşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽ ǌĂƎşǌĞŶş;ǀǇďĂǀĞŶşͿ ŬēŶşƉŽǀĂŚĂƉƌĄĐĞ

18






Když se výzkumníci zamČĜili na negativní aspekty práce ve zdravotnictví, tak si respondenti stČžovali pĜedevším na nízké finanþní ohodnocení (70 %) a nedostateþné spoleþenské ohodnocení (26,6 %). Necelé 4 % zaĜadili výzkumníci pod pojem „Ostatní“. NázornČ výsledky dokumentuje graf þ. 13. Graf þ. 13: Co se Vám nelíbí na Vaší práci ve zdravotnictví v ýR?

ŽƐĞsĄŵŶĞůşďşǀĞsĂƓşƉƌĄĐŝǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀşǀ Z͍

EşǌŬĠĨŝŶĂŶēŶşŽŚŽĚŶŽĐĞŶş

ϳϬй

III. 1. 4.

Motivace k odjezdu do zahraniþí v minulosti

Na základČ studia a analýzy sekundárních podkladĤ (tzv. desk research) jsme se pokusili identifikovat motivace k odjezdu do zahraniþí. V letech 2007/2008 probČhl výzkum19 týkající se motivací þeských zdravotníkĤ pro výjezd za pracovní zkušeností do zahraniþí. Tento výzkum pracoval s nČkolika skupinami zdravotníkĤ z Ĝad stĜedního zdravotnického personálu (sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuti). Respondenti mČli možnost vyjádĜit se k možným dĤvodĤm, jež mohou vést k vyhledávání zahraniþních pĜíležitostí v oboru. Výsledky vykazují odpovČdi na otázku, proþ pracovníci v oboru zdravotnictví odchází do zahraniþí. Nízké finanþní ohodnocení považuje za jeden z hlavních dĤvodĤ 90 % respondentĤ. Nové zdravotnické zkušenosti jsou také dĤležitým dĤvodem pro 43,3 % respondentĤ. Dalšími uvádČnými dĤvody jsou touha cestovat (16,6 %), špatná úroveĖ þeského zdravotnictví (13,3 %) a touha nauþit se þi zdokonalit jazyk (13,3 %).

ϯ͕ϰй Ϯϲ͕ϲй


EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠƐƉŽůĞēĞŶƐŬĠ ŽŚŽĚŶŽĐĞŶş

Graf þ. 14: DĤvody vyhledávání zahraniþní pĜíležitosti v oboru. KƐƚĂƚŶş

:ĂŬĠũƐŽƵsĂƓĞĚƽǀŽĚǇŬǀǇŚůĞĚĄǀĄŶşǌĂŚƌĂŶŝēŶşƉƎşůĞǎŝƚŽƐƚŝǀ ŽďŽƌƵ͍ ϭϬϬ


ϵϬй

ϵϬ ϴϬ ϳϬ ϲϬ ϱϬ

ϰϯ͕ϯй

ϰϬ ϯϬ ϭϲ͕ϲй

ϮϬ

ϭϯ͕ϯй

ϭϯ͕ϯй

aƉĂƚŶĄƷƌŽǀĞŸ ēĞƐŬĠŚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş

dŽƵŚĂŶĂƵēŝƚƐĞēŝ ǌĚŽŬŽŶĂůŝƚũĂǌǇŬ

ϭϬ Ϭ EşǌŬĠĨŝŶĂŶēŶş ŽŚŽĚŶŽĐĞŶş

EŽǀĠǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠ ǌŬƵƓĞŶŽƐƚŝ

dŽƵŚĂĐĞƐƚŽǀĂƚ


Respondenti se také vyjadĜovali k dĤvodĤm, jež zdravotnické pracovníky drží v ýeské republice, tedy dĤvodĤm, proþ neodjíždČjí do zahraniþí. NejþastČji byly jako hlavní dĤvod uvádČny závazky v ýR (60 %). Nadpoloviþní vČtšina respondentĤ (53,3 %) se zároveĖ domnívá, že zdravotníci neodjíždČjí z dĤvodu neznalosti jazyka a zároveĖ neochoty se jazyk uþit. Ve stejné míĜe se respondenti domnívají, že 19


24





dĤvodem je strach a pĜedsudky (53,3 %). Dalšími dĤvody byly neochota zmČnit prostĜedí (36,6 %) a nízké sebevČdomí a podceĖování se (13,3 %). Z popsaných odpovČdí lze usuzovat, že kdyby zdravotníci nemČli závazky, umČli jazyk a byli realisticky informováni, vČtšina z nich by usilovala o získání pozice v zahraniþí. Tomuto tvrzení odpovídá i to, že druhá nejpoþetnČjší skupina kandidátĤ na migraci jsou ženy od 40 let vČku, tedy ty, které závazky „již“ nemají. Jejich potĜeby vČtšinou již nejsou založeny na finanþním zajištČní.

V otázce oþekávaných pĜínosĤ pracovního zahraniþního pobytu bylo jako nejvČtší benefit nejþastČji uvádČno zdokonalení jazyka (76,6 %). Polovina respondentĤ za pĜínos pobytu považuje také nové profesní zkušenosti a metody (50 %) a finanþní ohodnocení (46,6 %). Dalšími faktory jsou rozšíĜení kulturního rozhledu (30 %) a poznání nových lidí a pĜátel (13,3 %). Mohlo by se usuzovat, že vČtšina respondentĤ samotný pobyt považuje spíše za osobní a profesní investici do budoucna než za jednorázový pobyt za úþelem vydČlání penČz, což dokládá umístČní finanþního ohodnocení až na tĜetím místČ.

Graf þ. 15: DĤvody, proþ pracovníci ve zdravotnictví neodjíždČjí do zahraniþí.

Graf þ. 16: PĜínosy pracovního zahraniþního pobytu.

WƌŽēŵǇƐůşƚĞ͕ǎĞƉƌĂĐŽǀŶşĐŝǀĞsĂƓĞŵŽďŽƌƵŶĞŽĚũşǎĚĢũşĚŽ ǌĂŚƌĂŶŝēş͍

ϭϬϬ

ϭϬϬ ϵϬ

ϴϬ

ϴϬ

ϲϬ

ϳϬ

ϰϬ

ϲϬй

ϲϬ

ϱϯ͕ϯй

ϱϯ͕ϯй

ϳϲ͕ϲй ϱϬй

ϰϲ͕ϲй ϯϬй ϭϯ͕ϯй

ϮϬ

ϱϬ

Ϭ

ϯϲ͕ϲй

ϰϬ

:ĂŬĠũƐŽƵƉŽĚůĞsĂƓĞŚŽŶĄǌŽƌƵŶĞũǀĢƚƓşƉƎşŶŽƐǇƉƌĂĐŽǀŶşŚŽ ǌĂŚƌĂŶŝēŶşŚŽƉŽďǇƚƵ͍

ĚŽŬŽŶĂůĞŶşũĂǌǇŬĂ

ϯϬ ϮϬ

ϭϯ͕ϯй

EŽǀĠƉƌŽĨĞƐŶş ǌŬƵƓĞŶŽƐƚŝĂŶŽǀĠ ŵĞƚŽĚǇ

&ŝŶĂŶēŶş ŽŚŽĚŶŽĐĞŶş

ZŽǌƓşƎĞŶş ŬƵůƚƌƵƌŶşŚŽ ƌŽǌŚůĞĚƵ

WŽǌŶĄŶşŶŽǀǉĐŚůŝĚş ĂƉƎĄƚĞů


ϭϬ Ϭ ĄǀĂǌŬǇǀZ

EĞǌŶĂůŽƐƚũĂǌǇŬĂ͕ ^ƚƌĂĐŚ͕ƉƎĞĚƐƵĚŬǇ ŶĞŽĐŚŽƚĂƐĞũĞũƵēŝƚ

EĞŽĐŚŽƚĂǌŵĢŶŝƚ ƉƌŽƐƚƎĞĚş

EşǌŬĠƐĞďĞǀĢĚŽŵş͕ ƉŽĚĐĞŸŽǀĄŶşƐĞ






Jedna z þástí dotazníku se zabývala postoji zdravotnického personálu k odchodu do zahraniþí. NejvČtší procento lékaĜĤ oznaþilo za svou nejvČtší pĜekážku pro uvažování o odjezdu do zahraniþí rodinné závazky (46,7 %). Více než tĜetina lékaĜĤ (34,8 %) by uvažovala o možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby umČla jazyk, a zhruba stejnČ poþetná skupina lékaĜĤ by uvažovala o možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby byla mladší. Fakticky o odchodu do zahraniþí neuvažovalo 43,8 % lékaĜĤ.

Následující graf þ. 18 dokumentuje odpovČdi všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek. TémČĜ polovina všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek oznaþila za svou nejvČtší pĜekážku pro uvažování o odjezdu do zahraniþí rodinné závazky (49 %). Více než dvČ tĜetiny všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek by uvažovaly o možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby umČly jazyk, a 46 % všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek by uvažovalo o možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby bylo mladší. Fakticky o odchodu do zahraniþí neuvažovalo asi 45 % všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek. NázornČ výsledky dokumentuje následující graf.

Graf þ. 17: Postoje lékaĜĤ k odchodu do zahraniþí.

Graf þ. 18: Postoje všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek k odchodu do zahraniþí.

III. 1. 5. Zájem lékaĜĤ a všeobecných sester odcházet pracovat do zahraniþí v souþasnosti

Nakolik vystihují následující výroky Váš postoj? Všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky

Nakolik vystihují následující výroky Váš postoj? LékaĜi hǀĂǎŽǀĂůͬĂďǇĐŚŽŵŽǎŶŽƐƚŝƉƌĂĐŽǀĂƚǀ ǌĂŚƌĂŶŝēş͕ŬĚǇďǇĐŚŶĞŵĢůͬĂƌŽĚŝŶŶĠǌĄǀĂǌŬǇ͘

ϰϲ͕ϳй

sǉǌǀƵĢŬƵũĞŵĞ͕ŽĚĐŚĄǌşŵĞ͕ũƐĞŵ ƉŽĚƉŽƌŽǀĂůͬĂƉŽƵǌĞĨŽƌŵĄůŶĢ͕ĨĂŬƚŝĐŬǇũƐĞŵ ǀƓĂŬŽŽĚĐŚŽĚƵ;ŶĂƉƎşŬůĂĚĚŽǌĂŚƌĂŶŝēşͿ ŶĞƵǀĂǎŽǀĂůͬĂ͘

ϰϯ͕ϴй

hǀĂǎŽǀĂůͬĂďǇĐŚŽŵŽǎŶŽƐƚŝƉƌĂĐŽǀĂƚǀ ǌĂŚƌĂŶŝēş͕ŬĚǇďǇĐŚďǇůͬĂŵůĂĚƓş͘

ϯϰ͕ϱй

Ϯϱ͕ϱй

Ϯϭ͕ϰй

hǀĂǎŽǀĂůͬĂďǇĐŚŽŵŽǎŶŽƐƚŝƉƌĂĐŽǀĂƚǀ ǌĂŚƌĂŶŝēş͕ŬĚǇďǇĐŚŶĞŵĢůͬĂƌŽĚŝŶŶĠǌĄǀĂǌŬǇ͘

Ϯϵ͕Ϭй

ϯϬ͕ϳй

ϰϵ͕Ϭй

sǉǌǀƵĢŬƵũĞŵĞ͕ŽĚĐŚĄǌşŵĞ͕ũƐĞŵ ƉŽĚƉŽƌŽǀĂůͬĂƉŽƵǌĞĨŽƌŵĄůŶĢ͕ĨĂŬƚŝĐŬǇũƐĞŵ ǀƓĂŬŽŽĚĐŚŽĚƵ;ŶĂƉƎşŬůĂĚĚŽǌĂŚƌĂŶŝēşͿ͙

ϰϱ͕ϰй


ϰϲ͕Ϭй

ϯϰ͕ϴй

ϭϵ͕ϭй

ϮϬ͕Ϯй

ϮϬ͕ϵй

ϯϭ͕ϵй

ϯϰ͕ϰй

ϯϯ͕ϭй

ϰϰ͕ϭй

hǀĂǎŽǀĂůͬĂďǇĐŚŽŵŽǎŶŽƐƚŝƉƌĂĐŽǀĂƚǀ ǌĂŚƌĂŶŝēş͕ŬĚǇďǇĐŚƵŵĢůͬĂũĂǌǇŬ͘


ϯϭ͕Ϭй

ϰϮ͕ϳй

ϮϮ͕ϰй

ϯϰ͕ϵй

ϯϰ͕Ϯй

Ϭй ϭϬй ϮϬй ϯϬй ϰϬй ϱϬй ϲϬй ϳϬй ϴϬй ϵϬй ϭϬϬй Ϭй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

Ϯϰ͕ϯй

^ƚƎĞĚ

ϮϬй

ϰϬй

ϲϬй

ϴϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϭϬϬй

^ƚƎĞĚ







Následující graf þ. 19 dokumentuje výsledky odpovČdí ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu. Více než dvČ tĜetiny (43,6 %) ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu oznaþily za svou nejvČtší pĜekážku pro zvažování odjezdu do zahraniþí rodinné závazky. MénČ než dvČ tĜetiny (37,9 %) ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu by uvažovaly o možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby umČly jazyk a 44,2 % ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu by uvažovalo o možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby bylo mladší. Fakticky o odchodu do zahraniþí neuvažovalo 42,1 % ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu. Podrobné výsledky prezentuje následující graf.

Jedna z þástí dotazníku se zabývala identifikací pĜípadného aktuálního zájmu o odchod zdravotnického personálu do zahraniþí. Jak vyplývá z analýzy výsledkĤ, aktuálnČ zvažuje odchod do zahraniþí 7,2 % respondentĤ. NázornČ výsledky dokumentuje graf þ. 2020. Graf þ. 20: Zvažujete v souþasné dobČ pĜípadný odchod do zahraniþí?

ǀĂǎƵũĞƚĞǀƐŽƵēĂƐŶĠĚŽďĢƉƎşƉĂĚŶǉŽĚĐŚŽĚĚŽǌĂŚƌĂŶŝēş͍ ϳ͕Ϯй

Graf þ. 19: Postoje ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu k odchodu do zahraniþí.

Nakolik vystihují následující výroky Váš postoj? Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu

EK E

hǀĂǎŽǀĂůͬĂďǇĐŚŽŵŽǎŶŽƐƚŝƉƌĂĐŽǀĂƚǀ ǌĂŚƌĂŶŝēş͕ŬĚǇďǇĐŚŶĞŵĢůͬĂƌŽĚŝŶŶĠǌĄǀĂǌŬǇ͘

ϰϯ͕ϲй

sǉǌǀƵĢŬƵũĞŵĞ͕ŽĚĐŚĄǌşŵĞ͕ũƐĞŵ ƉŽĚƉŽƌŽǀĂůͬĂƉŽƵǌĞĨŽƌŵĄůŶĢ͕ĨĂŬƚŝĐŬǇũƐĞŵ ǀƓĂŬŽŽĚĐŚŽĚƵ;ŶĂƉƎşŬůĂĚĚŽǌĂŚƌĂŶŝēşͿ͙

ϰϮ͕ϭй


ϰϰ͕Ϯй

ϯϲ͕ϱй

ϵϮ͕ϴй

ϭϵ͕Ϯй

ϯϴ͕ϳй

'ƌĂĨƵŐƵƌ ŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘


ϮϬ͕Ϯй

ϯϳ͕ϵй

Ϭй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϭϵ͕ϵй

^ƚƎĞĚ

ϮϬй

Ϯϯ͕ϱй

ϰϬй

Respondenti, kteĜí aktuálnČ zvažují odchod do zahraniþí, se mohli vyjádĜit, jakou zemi by pĜípadnČ preferovali. NejþastČji preferují Rakousko (37,8 %), dále pak NČmecko (35,5 %) a Anglii a Irsko (17,0 %). Podrobné výsledky jsou uvedeny v tabulce þ. 6.

ϯϱ͕ϲй

ϯϴ͕ϲй

ϲϬй

ϴϬй

Tabulka þ. 6: Jaká/jaké zemČ by Vás pĜípadnČ oslovovala/oslovovaly?

Na otázku odpovČdČlo 69,1 % dotázaných.

ϭϬϬй

Jaká/jaké zemČ by Vás pĜípadnČ oslovovala/oslovovaly?


V absolutních þíslech

V%

71 48 32 7 7 5 3 15 188

37,8 % 25,5 % 17,0 % 3,7 % 3,7 % 2,7 % 1,6 % 8,0 % 100,0 %

Rakousko NČmecko Anglie, Irsko Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty Švýcarsko Severské zemČ (Norsko, Švédsko) Nevím, kamkoliv Jiné Celkem Jiné: napĜ. USA, Kanada, Francie, Nový Zéland, Austrálie apod. 20

PodrobnČjší výsledky empirického šetĜení obsahuje v poĜadí 9. závČreþná zpráva.




III. 1. 6.

Motivace k odjezdu do zahraniþí v souþasnosti

Standardizované dotazníkové šetĜení také obsahovalo položky identifikující motivace k odjezdu jednotlivých zdravotnických pracovníkĤ. Jednalo se o obecnČ položené otázky zjišĢující míru, jak moc ovlivĖují následující faktory odchod nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí. NejvČtší procento lékaĜĤ (91,1 %) oznaþilo za významný faktor nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice. PĜibližnČ 78 % lékaĜĤ uvedlo, že významným faktorem odchodu lékaĜĤ do zahraniþí je nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti a také pĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních. Tyto dĤvody odchodu do zahraniþí jsou pro vČtšinu respondentĤ klíþové, zbylé tĜi faktory (interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních, nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních, nemožnost profesního rĤstu) jsou významné pouze pro þtvrtinu respondentĤ. Graf þ. 21: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí – lékaĜi.

ϵϭ͕ϭй

EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠŽĐĞŶĢŶşƉƌĄĐĞǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ŶĂƓşƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝ͘

ϳϴ͕Ϯй

WƎĞƚşǎĞŶŽƐƚǌƉƽƐŽďĞŶĄƓƉĂƚŶĢŶĂƐƚĂǀĞŶǉŵ ƐǇƐƚĠŵĞŵǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ͘

ϳϳ͕ϴй

/ŶƚĞƌƉĞƌƐŽŶĄůŶşǀǌƚĂŚǇǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚ ǌĂƎşǌĞŶşĐŚ͘

Ϯϰ͕ϳй

EĞǀǇŚŽǀƵũşĐşƚĞĐŚŶŝĐŬĠǀǇďĂǀĞŶşǀĞ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ͘

Ϯϱ͕ϰй

EĞŵŽǎŶŽƐƚƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƌƽƐƚƵ͘

ϱϬ͕Ϭй

Více než devČt z deseti všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek (90,5 %) oznaþilo za významný faktor odchodu do zahraniþí nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice. PĜibližnČ 81,6 % všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek se shodlo, že významným faktorem odchodu zdravotnického personálu do zahraniþí je nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti. Jako tĜetí nejvýznamnČjší faktor byla více než tĜemi þtvrtinami respondentĤ (75,3 %) uvedena pĜetíženost zpĤsobená špatným nastavením systému ve zdravotnických zaĜízeních. Všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky však považují za významný faktor pro odchod do zahraniþí ve více než dvou pČtinách pĜípadĤ (40,2 %) i interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních. Podrobné výsledky prezentuje následující graf. Graf þ. 22: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí – všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky.

DĤvody odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí Všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky EşǌŬĠĨŝŶĂŶēŶşŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ĞƐŬĠƌĞƉƵďůŝĐĞ͘

DĤvody odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí LékaĜi EşǌŬĠĨŝŶĂŶēŶşŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ĞƐŬĠƌĞƉƵďůŝĐĞ͘


ϵϬ͕ϱй

EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠŽĐĞŶĢŶşƉƌĄĐĞǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ŶĂƓşƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝ͘ ϳ͕ϳй

ϴϭ͕ϲй


ϭ͕Ϯй

ϭϲ͕Ϯй ϱ͕ϲй

Ϯϰ͕ϱй

ϰϰ͕ϵй

ϮϬ͕ϳй ϰ͕Ϭй

ϰϬ͕Ϯй


ϰϮ͕ϵй

ϯϭ͕Ϯй

ϰϰ͕Ϯй

ϭϲ͕ϵй

Ϯϰ͕ϲй

Ϯϱ͕ϯй

EĞŵŽǎŶŽƐƚƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƌƽƐƚƵ͘ ϰϱ͕ϴй

ϭϰ͕Ϯй ϰ͕Ϯй

ϳϱ͕ϯй


ϭϴ͕ϭй ϰ͕ϭй

ϳ͕ϴй ϭ͕ϳй

Ϯϴ͕ϴй

Ϯϳ͕ϭй

Ϭй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϯϬ͕ϲй

^ƚƎĞĚ

ϮϬй

ϰϲ͕ϱй

ϰϬй

Ϯϲ͕ϰй

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй


Ϭй ϭϬй ϮϬй ϯϬй ϰϬй ϱϬй ϲϬй ϳϬй ϴϬй ϵϬй ϭϬϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

^ƚƎĞĚ





Více než osm z deseti pĜedstavitelĤ zdravotnického personálu bez odborného dohledu (84,5 %) oznaþilo za významný faktor odchodu zdravotnického personálu do zahraniþí nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice. Více než tĜi þtvrtiny (76 %) ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu se shodly, že významným faktorem odchodu zdravotnického personálu do zahraniþí je i nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti. Jako tĜetí nejvýznamnČjší faktor byla celkem 69,5 % respondentĤ shledána pĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních. Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu (celkem 41,5 %) také považuje za významný faktor pro odchod do zahraniþí i interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních. Graf þ. 23: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí – ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu.

DĤvody odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu EşǌŬĠĨŝŶĂŶēŶşŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ĞƐŬĠƌĞƉƵďůŝĐĞ͘

ϴϰ͕ϱй

EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠŽĐĞŶĢŶşƉƌĄĐĞǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ŶĂƓşƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝ͘


III. 2.

MONITORING ZAHRANIýNÍCH PRACOVNÍCH NABÍDEK

V rámci analýzy dĤvodĤ a motivací lékaĜĤ a všeobecných sester v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina pracovat ve zdravotnictví v zahraniþí jsme pro úplnost uskuteþnili také monitoring zahraniþních pracovních nabídek inzerovaných na internetovém portálu zprostĜedkovávajícím zamČstnání Jobs.cz. Monitoring pracovních nabídek probíhal v rámci celé ýeské republiky v období od 25. 6. do 7. 8. 2013. V rámci šestitýdenního monitoringu na serveru Jobs.cz, v rámci kterého byly zaznamenávány uveĜejnČné pracovní nabídky na lékaĜské pozice, bylo nalezeno 16 inzerátĤ nabízejících pozici v zahraniþí, zejména v NČmecku a ve Velké Británii. V NČmecku se konkrétnČ jednalo o pozice anesteziologa (4×), internisty (3×), pediatra (1×), gynekologa (1×) a chirurga (1×). Ve Velké Británii byla poptávka po zdravotních sestrách (5×) a ošetĜovatelkách (1×). Graf þ. 24: Výsledky monitoringu serveru Jobs.cz, pozice v zahraniþí.

sǉƐůĞĚŬǇŵŽŶŝƚŽƌŝŶŐƵƐĞƌǀĞƌƵ:ŽďƐ͘Đǌ ƉŽǌŝĐĞǀǌĂŚƌĂŶŝēş

ϭϭ͕ϵйϯ͕ϲй

ϳϲ͕ϭй

ϲ

ϭϲ͕ϰй ϳ͕ϱй

ϱ ϱ


ϲϵ͕ϱй

ϮϮ͕ϵй

ϳ͕ϲй

ϰ ϰ


ϰϭ͕ϱй


ϯϭ͕ϭй

ϰϭ͕ϴй

ϯϵ͕ϳй

ϯ

ϭϲ͕ϳй

ϯ Ϯ

Ϯϵ͕Ϯй

ϭ


Ϯϴ͕ϯй

ϰϱ͕Ϯй

ϭ

ϭ

ϭ

ϭ

Ϯϲ͕ϱй

Ϭ Ϭй ϭϬй ϮϬй ϯϬй ϰϬй ϱϬй ϲϬй ϳϬй ϴϬй ϵϬй ϭϬϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

^ƚƎĞĚ

ĂŶĞƐƚĞǌŝŽůŽŐ


ŝŶƚĞƌŶŝƐƚĂ

ƉĞĚŝĂƚƌ

ŐǇŶĞŬŽůŽŐ

EĢŵĞĐŬŽ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽ ǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘

ĐŚŝƌƵƌŐ

sĞůŬĄƌŝƚĄŶŝĞ

ǌĚƌĂǀŽƚŶş ƐĞƐƚƌǇ

ŽƓĞƚƎŽǀĂƚĞůŬǇ

'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐ Ɛ͘ƌ͘Ž͘

Všechny tĜi skupiny zdravotnického personálu (lékaĜi, všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu) považovaly za nejvýznamnČjší dĤvody odchodu do zahraniþí nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice, dále nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti a pĜetíženost zpĤsobenou špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních.

34





IV. ZÁVċREM

V. POUŽITÁ LITERATURA

Motivy lékaĜĤ pro práci ve zdravotnictví se mohou lišit na základČ Ĝady faktorĤ. PĜestože finanþní ohodnocení je bezesporu rozhodující faktor motivace, nelze Ĝíci, že by se jednalo o faktor jediný. Existuje Ĝada studií, které ukazují, že je finanþní ohodnocení pro lékaĜe dĤležité, ale zároveĖ jejich chování a rozhodování ovlivĖuje více faktorĤ. Toto tvrzení dokládá i tato analýza, která zjistila, že pĜevažující motivací pro práci ve zdravotnictví byl zájem o obor, následovaný zájmem o práci s lidmi, pĜesnČji touhou lidem pomáhat. MĤžeme se domnívat, že zdravotníci vČtšinou vykonávají své povolání s vysokou mírou oddanosti a loajality k oboru. Dalším významným faktorem pro výbČr práce ve zdravotnictví je také urþitá jistota na trhu práce, která souvisí s jistotou stálého finanþního ohodnocení a možností lepšího uplatnČní se na trhu práce.

CENTRUM PRO VÝZKUM VEěEJNÉHO MÍNċNÍ. Prestiž povolání, þerven 2013 [tisková zpráva; online]. Sociologický ústav AV ýR, 2013-9-3 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7054/f3/eu130903.p df

Poþet migrujících lékaĜĤ se každoroþnČ zvyšuje v závislosti na klesající bariéry a svobodný pohyb osob v rámci EU. Nové generace jsou daleko lépe vybaveny jazykovými schopnostmi, jsou flexibilnČjší a mobilnČjší a moderní komunikaþní nástroje již umožĖují pĜekonávat velké vzdálenosti. Kulturní rozdíly a poþáteþní nedĤvČra ke kvalitám vzdČlání lékaĜĤ z ýR také klesá, a proto lze oþekávat vČtší pohyb þeských lékaĜĤ do zahraniþí. Tento pohyb þeských lékaĜĤ do zahraniþí je dále akcentován nČkolika faktory. Jedná se o nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice. Jako další dĤležitý faktor vnímají zdravotníci nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti. Tuto problematiku vnímají jako palþivou i lékaĜi, pĜestože se profese lékaĜe již nČkolik let drží ve výzkumech prestiže povolání na nejpĜednČjších místech21. ýasto své rozhoĜþení nad nedostateþnou spoleþenskou prestiží dávají do souvislosti s nedostateþným finanþním ohodnocením. Jako jeden z nejvýznamnČjších faktorĤ pro odchod do zahraniþí vnímají zdravotníci pĜetíženost zpĤsobenou špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních. Toto téma bylo identifikováno jako závažné i bČhem realizované diskuze focus group. Hlavní problém, který byl na základČ dotazníkového šetĜení identifikován jako možná pĜíþina pĜetíženosti a pĜepracovanosti lékaĜského a nelékaĜského personálu, je pĜemíra administrativy. Tento fakt potvrzují i zástupci jednotlivých profesí, kteĜí upozorĖují na stále rostoucí poþet formuláĜĤ a jiných dokumentĤ, jež musí zdravotnický personál vyplĖovat. NáslednČ pĜirozenČ ubývá þasu a energie, které by daný lékaĜ þi sestra mohli vČnovat pĜímému kontaktu s pacientem. Problém pĜetíženosti zdravotnického personálu se vČtšina zdravotnických zaĜízení snaží Ĝešit pomocí rĤzných druhĤ školení, jež by tuto pĜetíženost a následnČ možný syndrom vyhoĜení mČly eliminovat. Tato praxe se však setkává s úspČchem spíše jen u nelékaĜského personálu. LékaĜi se ke školením a semináĜĤm vČtšinovČ stavČjí skepticky až odmítavČ.

ýT24. Do zahraniþí loni i pĜes pĜidání odešlo nejvíce mladých lékaĜĤ v historii. ýeská televize [online]. © ýeská televize 1996 – 2013, 15. 1. 2012 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z KWWSZZZFHVNDWHOHYL]HF]FWGRPDFLGR]DKUDQLFL ORQLLSUHVSULGDQLRGHVORQHMYLFHPODG\FKOHNDUXYKLVWRULL"PRELOH5HGLUHFW RII

LÉKAěSKÝ ODBOROVÝ KLUB – SVAZ ýESKÝCH LÉKAěģ. Analýza þeského zdravotnictví [online]. Praha, 2010-8-31 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.lokscl.cz/images/tinymce/files/DOKUMENTY_zakladni/analyza_lok_310810.pdf LOUýKOVÁ, Ivana. Integrovaný pĜístup v sociálnČ vČdním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3 MACHÁLKOVÁ, Jana. Jurásková slíbila mladým lékaĜĤm pČt tisíc korun navíc. HospodáĜské noviny IHNED [online], aktualizováno 2010-4-30 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1213-7693. Dostupné z http://hn.ihned.cz/c1-43034910-juraskova-slibilamladym-lekarum-pet-tisic-korun-navic NEKUDA, Jaroslav. Ukonþení studia na MasarykovČ univerzitČ – Ohlédnutí a perspektiva 2011 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.rect.muni.cz/pcentrum/other/clanky_soubory/MU_2011.pdf PTÁýEK, Radek. Diagnóza þeského zdravotnictví – Z73.0? Tempus Medicorum [online]. 2013, roþ. 22, no. 9 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-7524. Dostupné z http://www.lkcr.cz/doc/tempus_file/tm_09_13-86.pdf SKÁCELOVÁ, Tereza. Proþ lékaĜi odcházejí do zahraniþí? [online]. Portál katedry žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, aktualizováno 2013-4-26 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://portal.upmedia.cz/index.php?view=article&id=1964%3Apro-lekai-odchazejido-zahranii&option=com_content&showall=1 ŠELEPOVÁ, Pavla. Zahraniþní pracovní migrace v ýR. Praha, 1998. Diplomová práce. Univerzita Karlova, PĜírodovČdecká fakulta. VAVREýKOVÁ, Jana a Ivo BAŠTÝě. PĤsobení fenoménu brain drain v ýR a výdČlková motivace odborníkĤ k práci v zahraniþí [online]. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, 2009 [cit. 2013-10-21]. ISBN 978-80-7416-049-3. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_303.pdf

21 CENTRUM PRO VÝZKUM VEěEJNÉHO MÍNċNÍ. Prestiž povolání, þerven 2013 [tisková zpráva; online]. Sociologický ústav AV ýR, 2013-9-3 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7054/f3/eu130903.pdf




VOLEMAN, Miloš. LékaĜi rok poté. Tempus Medicorum[online]. 2012, roþ. 21, no. 3 [cit. 2013-10-21]. ISSN 1214-7524. Dostupné z http://www.lkcr.cz/doc/tempus_file/tm_-03_2012-69.pdf


VI. PěÍLOHY VI. 1.

VRBA, Martin. Proþ naši zdravotníci odcházejí do zahraniþí? [online]. Jobs.cz, 20091-21 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.jobs.cz/poradna/osobnosti/hr-akariera/vrba-martin/detail/article/proc-nasi-zdravotnici-odchazeji-do-zahranici/

REJSTěÍK GRAFģ

Graf þ. 1: Poþet lékaĜĤ, kteĜí odešli do zahraniþí v jednotlivých letech. .................................... 7 Graf þ. 2: ChtČl(a) byste v horizontu 2–3 let pracovat v zahraniþí? ........................................... 8 Graf þ. 3: Délka pĜípadného pobytu v první zahraniþní destinaci. ........................................... 13 Graf þ. 4: Chystáte se v budoucnosti trávit vČtšinu svého života v ýeské republice? ............. 15 Graf þ. 5: Chystáte se po návratu do vlasti zĤstat v oboru? ..................................................... 15 Graf þ. 6: Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? LékaĜi. .......................... 17 Graf þ. 7: Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? Všeobecné sestry a porodní asistentky. ................................................................................................................... 18 Graf þ. 8: Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. ............................................................................................. 19 Graf þ. 9: Jaké jsou dĤvody Vašeho zamýšleného odchodu ze zamČstnání? ........................... 20 Graf þ. 10: Hlavní dĤvody výbČru povolání ve zdravotnictví. ................................................. 21 Graf þ. 11: Spokojenost zdravotníkĤ s prací v ýeské republice. .............................................. 22 Graf þ. 12: Co se Vám líbí na Vaší práci ve zdravotnictví v ýR?............................................ 22 Graf þ. 13: Co se Vám nelíbí na Vaší práci ve zdravotnictví v ýR? ........................................ 23 Graf þ. 14: DĤvody vyhledávání zahraniþní pĜíležitosti v oboru. ............................................ 24 Graf þ. 15: DĤvody, proþ pracovníci ve zdravotnictví neodjíždČjí do zahraniþí...................... 25 Graf þ. 16: PĜínosy pracovního zahraniþního pobytu. .............................................................. 26 Graf þ. 17: Postoje lékaĜĤ k odchodu do zahraniþí. ................................................................. 27 Graf þ. 18: Postoje všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek k odchodu do zahraniþí. .................................................................................................................................. 28 Graf þ. 19: Postoje ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu k odchodu do zahraniþí. .................................................................................................................................. 29 Graf þ. 20: Zvažujete v souþasné dobČ pĜípadný odchod do zahraniþí? .................................. 30 Graf þ. 21: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí – lékaĜi. .................................... 31 Graf þ. 22: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí – všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky. ................................................................................................................ 32 Graf þ. 23: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí – ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. ....................................................................................................... 33 Graf þ. 24: Výsledky monitoringu serveru Jobs.cz, pozice v zahraniþí. .................................. 34




VI. 2.

REJSTěÍK TABULEK

Tabulka þ. 1: Míra migraþního potenciálu. .............................................................................. 10 Tabulka þ. 2: Struktura migraþních úmyslĤ lékaĜĤ. ................................................................. 11 Tabulka þ. 3: Charakter realizovaných migraþních aktivit....................................................... 12 Tabulka þ. 4: Délka zahraniþní migrace. .................................................................................. 13 Tabulka þ. 5: Cílová migraþní zemČ. ........................................................................................ 14 Tabulka þ. 6: Jaká/jaké zemČ by Vás pĜípadnČ oslovovala/oslovovaly? .................................. 30

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO VÝZKUMNÁ ZPRÁVA O IDENTIFIKACI ZÁJMU (MOTIVACI) A DģVODECH ZAMċSTNAVATELģ ZAMċSTNÁVAT ZAHRANIýNÍ LÉKAěE A VŠEOBECNÉ SESTRY1 V rámci realizace projektu „ZDRAVÍ BEZ HRANIC – BUDOUCÍ PěESHRANIýNÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO – JIHOMORAVSKÝ KRAJ – KRAJ VYSOýINA“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013.



V BrnČ, dne 15. 6. 2013 1

39

Jedná se o jeden z celkem devíti výstupĤ komplexního projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


1

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Identifikace zájmu (motivace) a dĤvody zamČstnavatele zamČstnávat zahraniþní lékaĜe a všeobecné sestry


Obsah Obsah ......................................................................................................................... 2 I.

KONTEXT A CÍLE ............................................................................................... 3 I. 1. SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU................................................................. 4 I. 2. PODċKOVÁNÍ ............................................................................................... 4

II. POPIS METODOLOGIE ...................................................................................... 5 II. 1. III.


ANALYTICKÁ ýÁST ........................................................................................ 7

III. 1. POPIS A IDENTIFIKACE ZÁJMģ (MOTIVACE) A DģVODģ ZAMċSTNAVATELģ ZAMċSTNÁVAT ZAHRANIýNÍ LÉKAěE A SESTRY........... 7 III. 2.

ZAMċSTNÁVÁNÍ LÉKAěģ ZE ZAHRANIýÍ .............................................. 9

III. 2. 1. Povolení k zamČstnání ........................................................................ 9 III. 2. 2. ................................................................................................................ 9 III. 2. 3. ................................................................................................................ 9 III. 2. 4. ................................................................................................................ 9

I. KONTEXT A CÍLE Spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. pĜedkládá výzkumnou zprávu o identifikaci zájmu (motivaci) a dĤvodech zamČstnavatelĤ zamČstnávat lékaĜe a všeobecné sestry ze zahraniþí. SouþasnČ byly zpracovány další dvČ samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy trhu práce, které tvoĜí druhou etapu Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je souþástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysoþina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013. Cílem bylo provedení analýzy motivací a dĤvodĤ zamČstnavatelĤ zamČstnávat zahraniþní lékaĜe a všeobecné sestry. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do Ĝíjna 2013 s využitím kombinace metodologických pĜístupĤ. Realizaþní tým odborníkĤ na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, Ĝízení lidských zdrojĤ, právo, marketing a ekonomii doplĖovali pĜi administraci a souvisejících þinnostech další pracovníci spoleþnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996.

III. 2. 2. Zelená karta ....................................................................................... 13 III. 2. 3. Modrá karta ....................................................................................... 14 III. 3. ZÁJMY (MOTIVACE) A DģVODY ZAMċSTNAVATELģ ZAMċSTNÁVAT ZAHRANIýNÍ LÉKAěE A SESTRY ...................................................................... 15 III. 3. 1. Postoje jednotlivých zdravotnických zaĜízení k zamČstnávání lékaĜĤ ze zahraniþí ....................................................................................................... 17

VČĜíme, že se prostĜednictvím výstupĤ tohoto projektu dostane zástupcĤm Kraje Vysoþina ucelený souhrn informací, dat a argumentĤ osvČtlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku. Za Ĝešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.

III. 4. NÁBOR ZAMċSTNANCģ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A KRAJI VYSOýINA ........................................................................................................... 20 III. 4. 1. Výhody a nevýhody metod náboru zamČstnancĤ .............................. 20 III. 4. 2. Praktické zkušenosti personalistĤ s náborem zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení v obou krajích .............................................................. 22 III. 4. 3. Analýza obsahu pracovních nabídek ................................................. 26 IV.


ZÁVċREM ..................................................................................................... 31

IV. 1.

DģVODY K ZAMċSTNÁVÁNÍ ZAHRANIýNÍCH LÉKAěģ A SESTER .... 31

IV. 2. OBSAZOVÁNÍ NEDOSTATKOVÝCH LÉKAěSKÝCH I NELÉKAěSKÝCH POZIC ................................................................................... 32 IV. 3.

VÝHODY A NEVÝHODY NÁBORU ZDRAVOTNÍKģ ............................... 33

V. POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................... 34 VI.

PěÍLOHY ....................................................................................................... 36

VI. 1.




2

3


I. 1.



II. POPIS METODOLOGIE


I. 2.


II. 1.

PODċKOVÁNÍ

AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádĜit podČkování zadavateli, kompetentním zástupcĤm zdravotnických zaĜízení, tzv. komunikaþním partnerĤm (personalistĤm), odborným garantĤm a všem dalším spolupracujícím osobám za vstĜícný pĜístup pĜi naplĖování pĜedmČtu a cílĤ tohoto projektu.


Byla uplatnČna kombinace Ĝady metodologických pĜístupĤ a technik sbČru dat, tzv. integrovaný metodologický pĜístup2. Metody, které byly použity pĜi zajištČní cílĤ projektu ve všech jeho fázích (PracovnČprávní analýza, Analýza trhu práce, Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví): 1. Rešerše dokumentĤ, zdrojových dat, publikací, zákonĤ, vyhlášek, vnitĜních norem zdravotnických zaĜízení apod. Jedná se o shromáždČní a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajĤ, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci se komunikaþními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. 2. Desk research – analýza sekundárních dat (statistická analýza i obsahová analýza). Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohlednČna a využita sekundární data z výzkumĤ Výzkumného ústavu práce a sociálních vČcí, dále od komunikaþních partnerĤ z krajských poboþek ÚĜadu práce ýeské republiky, od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalistĤ) a další související dokumenty, informace a data. 3. Kvantitativní pĜístup, dotazníkové šetĜení – sbČr primárních dat. KromČ kvalitativního zjišĢování došlo v rámci tĜetí fáze projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví k dotazníkovému šetĜení, jehož se úþastnili i zamČstnanci jednotlivých zdravotnických zaĜízení. V této výzkumné zprávČ budeme þerpat i z tohoto probČhlého výzkumu. Pro postižení problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní pĜístup) jako zjišĢovacího nástroje. Východiskem pro optimalizaci zjišĢovacího nástroje byla pilotáž – ovČĜení na malém vzorku jednotek – respondentĤ. Finální podoba zjišĢovacího nástroje byla schválena zadavatelem. Cílovou skupinou byli lékaĜi/lékaĜky, sestry / zdravotnické asistentky / zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. ŠetĜení bylo zamČĜeno na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zaĜízení.

2




4

5



4. Kvalitativní pĜístup, polostandardizované rozhovory s komunikaþními partnery – sbČr primárních dat v nemocniþních zaĜízeních. Na základČ dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišĢování stanoveni jako komunikaþní partneĜi personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zamČstnancĤ. Osobní face to face rozhovory identifikující tzv. mČkká data (odpovČdi) probČhly zpravidla na základČ pĜedem dohodnutých schĤzek – setkání pĜímo v konkrétních zdravotnických zaĜízeních. Celkem bylo uskuteþnČno zjišĢování ve 13 zdravotnických zaĜízeních. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. 5. Ohnisková diskuze, focus group – sbČr primárních dat. Focus group spoþívá v diskuzi, Ĝízené zpravidla školeným profesionálem, která má za cíl prozkoumat hlubší postoje, názory, mínČní veĜejnosti v souvislosti s daným tématem. Jednalo se o cílenou diskuzi se zástupci zdravotnických zaĜízení z Kraje Vysoþina, Jihomoravského kraje i z Dolního Rakouska. 6. Syntéza poznatkĤ a komparace zjištČní – integrace dat. Celý projekt se skládal z Ĝady na sebe navazujících odborných služeb, které je nutné doplnit syntézou poznatkĤ a komparací jednotlivých zjištČní. V celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu tato data následnČ umožní zprostĜedkovat zadavateli sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

III. III. 1.

POPIS A IDENTIFIKACE ZÁJMģ (MOTIVACE) A DģVODģ ZAMċSTNAVATELģ ZAMċSTNÁVAT ZAHRANIýNÍ LÉKAěE A SESTRY

Migrace lékaĜĤ ve velké míĜe odráží migraci pracovníkĤ v celé ekonomice, respektive migraci vysoce specializovaných pracovníkĤ (IT, vČda a výzkum, management). Z tohoto pohledu je ýR zemí, ze které odborníci odcházejí do zahraniþí. LékaĜe lze považovat za migraþnČ nejrizikovČjší skupinu odborníkĤ v ýR. Odchody lékaĜĤ do zahraniþí mají mimo jiné za následek vyšší míru zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ.3 V této problematice platí více ménČ pĜímá úmČra. ýím více odchází þeských zdravotníkĤ do zahraniþí, tím více pĜibývá zahraniþních lékaĜĤ v þeském zdravotnictví. Zatímco v roce 2003 pracovalo v ýeské republice 829 lékaĜĤ cizincĤ, tak do roku 2008 se jejich poþet zvýšil na 2 015.4 V roce 2011 již pracovalo ve zdravotnických zaĜízeních v ýeské republice 2 631 zahraniþních lékaĜĤ.5 Graf þ. 1: Poþet zahraniþních lékaĜĤ zamČstnaných v ýeské republice v jednotlivých letech.

ϯϬϬϬ

Zdrojem dat pro popisovanou druhou fázi projektu – Analýzu trhu práce – byly statistiky úĜadĤ práce, informace získané od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, zejména od personalistĤ zdravotnických zaĜízení a od zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení.

ANALYTICKÁ ýÁST

WŽēĞƚǌĂŚƌĂŶŝēŶşĐŚůĠŬĂƎƽǌĂŵĢƐƚŶĂŶǉĐŚǀĞƐŬĠƌĞƉƵďůŝĐĞǀ ũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚůĞƚĞĐŚ Ϯϲϯϭ

ϮϱϬϬ ϮϬϭϱ ϮϬϬϬ ϭϱϬϬ

Cílovou skupinou jsou lékaĜi/lékaĜky, ostatní profese odborné zpĤsobilosti, sestry / zdravotnické asistentky – zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. Zejména se šetĜení zamČĜuje na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.

ϭϬϬϬ

ϴϮϵ

ϱϬϬ Ϭ ϮϬϬϯ

ϮϬϬϴ

ϮϬϭϭ

Zdroj: MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí. Praha: VÚPSV, 2006. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf

3

SKÁCELOVÁ, T. Proþ lékaĜi odcházejí do zahraniþí? [online]. Portál katedry žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, aktualizováno 2013-4-26 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://portal.upmedia.cz/index.php?view=article&id=1964%3Apro-lekai-odchazeji-dozahranii&option=com_content&showall=1 MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí. http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf 4 ýESKÁ LÉKAěSKÁ KOMORA [tiskové prohlášení]. Nedostatek lékaĜĤ v ýR již ohrožuje kvalitu zdravotní péþe [online]. 2009-2-25 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.lkcr.cz/tiskove-zpravy12.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_82881. 5 MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí. Praha: VÚPSV, 2006. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


6

7



Se situací na profesním trhu práce lékaĜĤ souvisí jev, který lze charakterizovat jako „kaskádovou migraci“. V ýeské republice se projevuje tím, že za lékaĜe migrující do zahraniþí pĜicházejí lékaĜi pĜevážnČ ze Slovenska (popĜ. z Ukrajiny, dalších jazykovČ blízkých a – ojedinČle – i z jiných, zpravidla ekonomicky ménČ rozvinutých zemí). PĜitažlivost ýR je pravdČpodobnČ dána Ĝadou faktorĤ – výdČlkovou výhodností, celkovou úrovní medicíny v ýR (propracovanost léþebných postupĤ, organizace pracovních týmĤ, pĜístrojová vybavenost aj.).6 Jak již bylo naznaþeno, z hlediska národnosti se nejþastČji jedná o lékaĜe slovenské. Na tento trend upozorĖuje také Výzkumný ústav práce a sociálních vČcí, který v analýze z roku 2006 poukazuje na skuteþnost, že do ýeské republiky imigrují lékaĜi ze zahraniþí, z nichž 80 % tvoĜí lékaĜi ze Slovenska.7 ObdobnČ vyznívá i tvrzení ýeské lékaĜské komory (ýLK), jež uvádí, že z celkového poþtu 1 132 lékaĜĤ pĜijatých za þleny ýLK v roce 2008 bylo 229 SlovákĤ a 41 cizincĤ z ostatních zemí, pĜevážnČ ze státĤ bývalého SovČtského svazu.8 Slovenští lékaĜi snáze nachází uplatnČní v þeských zdravotnických zaĜízeních zejména z dĤvodu podobnosti jazyka a vzdČlávacího systému. Ostatním zahraniþním lékaĜĤm se uþit þesky vČtšinou nevyplatí. Zpravidla umí anglicky, nČmecky, pĜípadnČ Rumuni francouzsky, takže þasto odchází do tČchto zemí.9 V pĜípadČ, že do ýeské republiky zamíĜí jiní zahraniþní lékaĜi než Slováci, jedná se obvykle o pobyt na pĜechodnou dobu, než získají možnost pracovat v jiné zemi Evropské unie. Tento trend zĜejmČ bude pĜetrvávat, dokud se podmínky lékaĜĤ, a to nejen platové, nezlepší. Zdá se proto, že úbytek lékaĜĤ v ýR migrací do zahraniþí je imigrací z ciziny nahrazován; saturace migranty ale mĤže vytváĜet specifické problémy pĜi návratu þeských lékaĜĤ ze zahraniþí.10

III. 2.

ZAMċSTNÁVÁNÍ LÉKAěģ ZE ZAHRANIýÍ

Snahou každého státu je zajištČní maximálního možného uplatnČní vlastních obþanĤ na trhu práce. Za tímto úþelem klade pĜijíždČjícím cizincĤm – potenciálním zamČstnancĤm rĤzné podmínky a administrativní pĜekážky. Jednou z nich je platné povolení k pobytu, bez nČhož nemĤže být uzavĜen žádný pracovnČprávní vztah. Druhou hlavní podmínkou je platné povolení k zamČstnání, popĜípadČ zelená nebo modrá karta.11 III. 2. 1.

Povolení k zamČstnání

Obþané EU a jejich rodinní pĜíslušníci a rodinní pĜíslušníci obþana ýR nepotĜebují k výkonu zamČstnání žádné povolení. Povolení k zamČstnání je vyžadováno po všech cizincích, kteĜí nejsou uvedeni v ustanovení § 98 ZOZ, vþetnČ sezónních zamČstnancĤ zamČstnávaných þinnostmi závislými na stĜídání roþních období, avšak nejdéle na dobu 6 mČsícĤ v kalendáĜním roce, pokud mezi jednotlivými zamČstnáními na území ýR uplyne doba nejménČ 6 mČsícĤ.12 Žádost o vydání povolení

O povolení k zamČstnání žádá cizinec písemnČ místnČ pĜíslušnou krajskou poboþku ÚP zpravidla pĜed svým pĜíchodem na území ýR, a to sám nebo prostĜednictvím zamČstnavatele, u kterého má být zamČstnán nebo ke kterému bude vyslán svým zahraniþním zamČstnavatelem k výkonu práce.13 Z dikce tohoto ustanovení jasnČ plyne, že potenciální zamČstnavatel je z hlediska zákona o zamČstnanosti oprávnČn podat žádost o vydání povolení k zamČstnání za cizince, kterého chce zamČstnat. Nelze tedy akceptovat požadavky nČkterých krajských poboþek ÚP, aby zamČstnavatel pĜi podání žádosti o povolení k zamČstnání disponoval plnou mocí vystavenou cizincem.14 ěízení o žádosti je vedeno dle správního Ĝádu. Ve smyslu ustanovení § 44, odst. 1 správního Ĝádu je zahájeno dnem, kdy žádost došla vČcnČ a místnČ pĜíslušnému správnímu orgánu. ěízení o žádosti o vydání povolení k zamČstnání tak je zahájeno až dnem, kdy úĜad práce dostal žádost do své dispozice, nikoli dnem, kdy byla žádost napĜ. podána u provozovatele poštovních služeb.15 Povolení k zamČstnání mĤže vydat ÚP pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 92, odst. 1 ZOZ,

6

MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí. Praha: VÚPSV, 2006. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf 7 MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí. Praha: VÚPSV, 2006. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf 8 ýESKÁ LÉKAěSKÁ KOMORA. Nedostatek lékaĜĤ v ýR již ohrožuje kvalitu zdravotní péþe [tiskové prohlášení; online]. 2009-2-25 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.lkcr.cz/tiskove-zpravy12.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_82881. 9 HRONÍK, J. Cizinci zastoupí þeské lékaĜe? Nesmysl, míní zainteresovaní [online]. Parlamentní listy, 2010-12-30 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/Cizincizastoupi-ceske-lekare-Nesmysl-mini-zainteresovani-184911 10 MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí. Praha: VÚPSV, 2006. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

11

ěEZNÍýKOVÁ, V. ZamČstnávání cizincĤ a osob bez státní pĜíslušnosti na území ýR. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpeþení. Vedoucí diplomové práce JUDr. Jana Komendová, Ph.D. Dostupné také z http://is.muni.cz/th/209858/pravf_m/Zamestnavani_cizincu_a_osob_bez_statni_prislusnosti_na_uze mi_CR.pdf?info=1;zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dzam%C4%9Bst n%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20cizinc%C5%AF%20l%C3%A9ka%C5%99%C5%AF%26start%3 D1 12 § 96 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. 13 § 90 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. 14 STÁDNÍK, J. Povolení k zamČstnání. Práce a mzda. 2010. 15 STÁDNÍK, J. Povolení k zamČstnání. Práce a mzda. 2010. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

8

9



tedy pokud se jedná o ohlášené volné pracovní místo16, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak, a pokud zamČstnavatel s ÚP pĜedem projednal zámČr zamČstnávat cizince.17 PĜi vydávání povolení k zamČstnání úĜad práce pĜihlíží k situaci na trhu práce, zejména se zabývá tím, zda by ohlášené volné pracovní místo nemohlo být obsazeno uchazeþem o zamČstnání vedeným v evidenci18, vþetnČ obþana EU.19 Taktéž se zabývá mírou nezamČstnanosti a konkrétními potĜebami regionu, v nČmž má být práce cizincem vykonávána. SplnČní podmínek uvedených v ustanovení § 92, odst. 1 ZOZ se nevyžaduje pĜi vydání povolení k zamČstnání cizinci: • který bude zamČstnán na þasovČ vymezené období za úþelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zamČstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto období mĤže být prodlouženo, nejdéle však na dobu potĜebnou pro získání odborné kvalifikace podle pĜedpisĤ platných v ýR, • do 26 let vČku zamČstnávaného pĜíležitostnými a þasovČ omezenými pracemi v rámci výmČny mezi školami nebo v rámci programĤ pro mládež, jichž se ýR úþastní, • který je duchovním církve registrované v ýR nebo náboženské spoleþnosti registrované v ýR, • jemuž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je ýR vázána, • kterému bylo udČleno vízum za úþelem strpČní pobytu nebo mu za stejným úþelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, • který je žadatelem o udČlení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo udČleno vízum k pobytu nad 90 dní za úþelem strpČní pobytu, nejdĜíve však po uplynutí 12 mČsícĤ ode dne podání žádosti o udČlení azylu. Náležitosti žádosti a pĜílohy, které je nutno doložit, jsou stanoveny v ustanovení § 91 ZOZ a jsou jimi: • identifikaþní údaje cizince, • adresa v zemi jeho trvalého pobytu a adresa pro doruþování zásilek v ýR, • þíslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, • identifikaþní údaje budoucího zamČstnavatele, • druh práce, místo výkonu práce a doba, po kterou by mČlo být zamČstnání vykonáváno • a další údaje nezbytné pro výkon zamČstnání.

Požadovanými pĜílohami jsou: • vyjádĜení zamČstnavatele, že cizince zamČstná, • doklady osvČdþující odbornou zpĤsobilost pro výkon požadovaného zamČstnání • a další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zamČstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je ýR vázána. Pokud by žádost neobsahovala všechny stanovené náležitosti nebo pĜílohy, vyzve ÚP žadatele k jejich doložení. SouþasnČ s výzvou k odstranČní nedostatkĤ žádosti mĤže ÚP pĜerušit Ĝízení o vydání povolení k zamČstnání.20 V pĜípadČ, že žadatel požadované náležitosti ve lhĤtČ nedoplní a tyto mají natolik závažný charakter, že neumožĖují meritorní posouzení žádosti, bude Ĝízení v souladu s ustanovením § 66, odst. 1, písm. c) správního Ĝádu zastaveno. Proti usnesení o zastavení Ĝízení je cizinec, pĜípadnČ jeho právní zástupce oprávnČn podat odvolání. Pokud již usnesení nabylo právní moci, lze jej pĜezkoumat v režimu ustanovení § 94 a násl. správního Ĝádu. V pĜípadČ, že Ĝízení bylo zastaveno, mĤže cizinec nebo jeho budoucí zamČstnavatel podat novou žádost. Ta však bude opČt podléhat zaplacení správního poplatku.21 PĜílohy k žádosti nejsou pĜímo náležitostmi žádosti. V pĜípadČ nedoložení požadovaných pĜíloh tedy není možné správní Ĝízení pĜerušit ani zastavit, pokud tedy o to žadatel nepožádá. Nedoložení požadovaných pĜíloh však bude mít za následek vydání rozhodnutí o nepovolení zamČstnání. Toto rozhodnutí je rovnČž pĜezkoumatelné.22 V pĜípadČ, že žádost obsahuje všechny podstatné náležitosti a jsou k ní pĜipojeny všechny požadované pĜílohy, a pĜesto ÚP vydá rozhodnutí, že žádosti se nevyhovuje, mĤže cizinec využít všech procesních práv poskytovaných úþastníkĤm Ĝízení správním Ĝádem, zejména pak právo podat odvolání, o kterém jako odvolací orgán rozhoduje MPSV, pokud ÚP nedospČje k závČru, že odvolání mĤže v plném rozsahu vyhovČt sám.23 Povolení k zamČstnání nelze dle ustanovení § 99 ZOZ vydat cizinci, který v ýR požádal o udČlení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 mČsícĤ ode dne podání žádosti o udČlení mezinárodní ochrany, nebo který nesplĖuje nČkterou z podmínek stanovených zákonem o zamČstnanosti pro vydání povolení k zamČstnání.

16

Volným pracovním místem se dle ustanovení § 35 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb., rozumí novČ vytvoĜené nebo uvolnČné pracovní místo, které zamČstnavatel hodlá obsadit zamČstnancem nebo doþasnČ pĜidČleným zamČstnancem agentury práce. 17 PĜedchozí projednání se nevyžaduje v pĜípadech, kdy chce zamČstnavatel dané volné pracovní místo obsadit cizincem, kterému je vydáno povolení k zamČstnání dle § 97 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb., u kterého se povolení k zamČstnání nevyžaduje, který žádá o prodloužení povolení k zamČstnání a který je držitelem zelené nebo modré karty. 18 § 92, odst. 1 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. 19 STEINICHOVÁ, Ladislava et al. Zákon o zamČstnanosti. KomentáĜ. Praha: Wolters Kluwer ýR, a.s., 2010. s. 147. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

20

STÁDNÍK, J. Povolení k STÁDNÍK, J. Povolení k STÁDNÍK, J. Povolení k 23 STÁDNÍK, J. Povolení k 21 22

zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39.


10

11



UdČlení povolení k zamČstnání

Skonþení platnosti povolení k zamČstnání

Povolení k zamČstnání je ve své podstatČ správním rozhodnutím ÚP o tom, že se cizinci povoluje výkon zamČstnání na území ýR u konkrétního zamČstnavatele, na konkrétním pracovním místČ a v konkrétním pracovním zaĜazení.24

Platnost povolení k zamČstnání zaniká buć uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, skonþením zamČstnání pĜed uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen v ýR pobyt, nebo neudČlením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnČní k pobytu za úþelem zamČstnání z jiného dĤvodu.30

Povolení obsahuje identifikaþní údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikaþní údaje zamČstnavatele, u nČhož bude cizinec vykonávat zamČstnání, dobu, na kterou se vydává, a další údaje nezbytné pro výkon zamČstnání. Vydává se nejdéle na dobu 2 let. Platnost povolení k zamČstnání mĤže ÚP s pĜihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho žádost prodloužit, a to i opakovanČ, vždy však nejdéle na dobu 2 let. O prodloužení platnosti povolení k zamČstnání je cizinec oprávnČn požádat pĜíslušnou krajskou poboþku ÚP nejdĜíve 3 mČsíce a nejpozdČji 30 dnĤ pĜed uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zamČstnání.25 Žádost o prodloužení platnosti povolení obsahuje kromČ náležitostí daných ustanovením § 91 ZOZ i vyjádĜení zamČstnavatele, že cizince hodlá i nadále zamČstnávat.26 O prodloužení platnosti povolení k zamČstnání rozhoduje ÚP rovnČž ve správním Ĝízení. Vzhledem k tomu, že pĜi svém rozhodování již nemusí zkoumat, zda se jedná o volné pracovní místo27, je jediným posuzovacím kritériem aktuální situace na trhu práce. ÚP obvykle povolení k zamČstnání neprodlouží, pokud v daném regionu stoupne nezamČstnanost a dojde k tomu, že v evidenci uchazeþĤ o zamČstnání bude dostatek vhodných osob, které by mohly místo doposud obsazené cizincem rovnČž vykonávat.28 Pokud je žádost podána dĜíve než 3 mČsíce pĜed skonþením platnosti povolení k zamČstnání, krajská poboþka ÚP pouþí žadatele o lhĤtách a o tom, kdy má žádost podat, a žádosti nevyhoví. V pĜípadČ, že je žádost podána opoždČnČ, krajská poboþka ÚP žádost rovnČž zamítne, resp. rozhodne o neprodloužení povolení k zamČstnání, neboĢ tato vada nemĤže být nijak odstranČna.29

Povolení k zamČstnání mĤže být cizinci na základČ rozhodnutí krajské poboþky ÚP rovnČž odejmuto, a to v pĜípadČ, že bude nade vši pochybnost prokázáno, že zamČstnání bylo vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zamČstnání, s výjimkou výkonu jiné práce v dĤsledku pĜevedení na tuto práci dle ustanovení § 41, odst. 1 ZP. Povolení mĤže být odejmuto také tehdy, pokud bylo vydáno na základČ nepravdivých údajĤ. III. 2. 2.

Zelená karta

Cizinec, kterému bylo udČleno povolení k dlouhodobému pobytu za úþelem zamČstnání na území ve zvláštních pĜípadech, tzv. zelená karta (dále jen „ZK“), je oprávnČn pobývat na území ýR a zároveĖ pracovat na pracovním místČ, na které byla ZK vydána, po dobu v ní uvedenou. ýR rozlišuje 3 typy ZK: • • •

typ A je vydáván kvalifikovaným pracovníkĤm s vysokoškolským vzdČláním a klíþovému personálu, nejdéle na dobu 3 let, typ B je vydáván pro pracovníky na pracovních pozicích minimálnČ s požadavkem vyuþen, nejdéle však na 2 roky, typ C je vydáván ostatním pracovníkĤm, nejdéle na 2 roky.

O ZK mĤže požádat cizinec: • který splĖuje požadované vzdČlání, popĜ. odbornou zpĤsobilost, • je-li úþelem jeho pobytu na území zamČstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty (dále jen „centrální evidence“) vedené MPSV,31 • je-li obþanem Austrálie, ýerné Hory, Chorvatska, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, USA, Srbska, Ukrajiny32. Právní úprava ZK je z vČtší þásti obsažena v CZ33 a v omezené míĜe i v ZOZ.

30

§ 100 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. O neudČlení, nevydání, zrušení nebo zániku oprávnČní k pobytu za úþelem zamČstnání z jiného dĤvodu informuje krajskou poboþku ÚP pĜíslušný orgán Policie ýR nebo MV. 31 Vedení centrální evidence je upraveno v § 37a zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. 32 Vyhláška þ. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní pĜíslušníci jsou oprávnČni požádat o vydání zelené karty, ze dne 17. prosince 2008. 33 § 42g a násl. zákona þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ na území ýeské republiky a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 494/2012 Sb.

24

STÁDNÍK, J. Povolení k zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. § 94, odst. 1 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. § 94, odst. 1 a 2 zákona þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb. 27 NeboĢ je zĜejmé, že toto místo je již obsazeno žadatelem. 28 STÁDNÍK, J. Povolení k zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. 29 STÁDNÍK, J. Povolení k zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. 25 26



12

13



III. 2. 3.

Modrá karta

Modrá karta (dále jen MK) je podobnČ jako ZK zároveĖ povolením k dlouhodobému pobytu a povolením k zamČstnání. Na rozdíl od ZK je však urþena pouze cizincĤm s vysokou kvalifikací.34 Do þeského právního Ĝádu byla zavedena transpozicí SmČrnice Rady 2009/50/ES, o podmínkách pro vstup a pobyt státních pĜíslušníkĤ tĜetích zemí za úþelem výkonu zamČstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. Úþelem této jednotné unijní úpravy je pĜedevším sjednocení podmínek vstupu a pobytu vysoce kvalifikovaných cizincĤ na pracovní trhy þlenských státĤ EU a zvýšení jejich atraktivity pro tyto vysoce kvalifikované cizince, kterých byl právČ v dobČ pĜijímání smČrnice nedostatek.35 Modrá karta je upravena v ustanoveních § 42i a násl. CZ. Žádost o vydání modré karty je oprávnČn podat cizinec, který hodlá na území ýR pobývat pĜechodnČ po dobu delší než 3 mČsíce a který bude na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci. Úprava ZK a MK je dosti podobná, proto v následujících Ĝádcích popíšeme jen skuteþnosti, ve kterých se liší. Místa obsaditelná držiteli MK jsou evidována v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli MK. Systém evidence volných pracovních míst je obdobný jako systém evidence v centrální evidenci. Logicky jsou v ní však vedena pouze pracovní místa vyžadující vysokou kvalifikaci. Žádost o MK podává cizinec na zastupitelském úĜadu. Na území ýR mĤže podat žádost pouze cizinec, který již pobývá na území ýR na základČ víza nad 90 dnĤ nebo povolení k pobytu, nebo který je držitelem MK vydané jiným þlenským státem EU a žádost podá do 1 mČsíce ode dne vstupu na území ýR. K žádosti je žadatel povinen mimo jiné pĜipojit pracovní smlouvu uzavĜenou mezi ním a zamČstnavatelem pro výkon zamČstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci se zákonem stanovenou týdenní pracovní dobou a sjednanou výší hrubé mČsíþní nebo roþní mzdy alespoĖ ve výši 1,5násobku prĤmČrné hrubé roþní mzdy vyhlášené SdČlením Ministerstva práce a sociálních vČcí. Dále je k žádosti povinen doložit doklady potvrzující vysokou kvalifikaci. Cizinec, který pĜed podáním žádosti o vydání modré karty na území ýR pobýval jako držitel MK v jiném þlenském státČ EU, je dále povinen pĜedložit doklad prokazující úhrnný mČsíþní pĜíjem. LékaĜi, zubní lékaĜi a farmaceuti, kteĜí nezískali odbornou kvalifikaci v jiném þlenském státČ EU a chtČjí vykonávat své povolání na území ýR, musí navíc úspČšnČ vykonat aprobaþní zkoušky. Stejný požadavek je kladen také i pro výkon nelékaĜského zdravotnického povolání.36

34

Za vysokou kvalifikaci se považuje ĜádnČ ukonþené vysokoškolské vzdČlání nebo vyšší odborné vzdČlání, pokud studium trvalo aspoĖ 3 roky. 35 PASEKOVÁ, V. Zelená a modrá karta. Práce a mzda. 2011, þ. 1, s. 32. 36 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VċCÍ ýR. Modré karty pro cizince v ýeské republice. Integrovaný portál MPSV [online]. © 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#prokoho AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

III. 3. ZÁJMY (MOTIVACE) A DģVODY ZAMċSTNAVATELģ ZAMċSTNÁVAT ZAHRANIýNÍ LÉKAěE A SESTRY Hlavním dĤvodem zamČstnávání zahraniþních zdravotníkĤ je nedostatek zdravotníkĤ v daném zdravotnickém zaĜízení na dané pozici. NejþastČji jsou zamČstnáváni zdravotníci slovenské národnosti, zejména pro jazykovou blízkost a srovnatelnou úroveĖ systému vzdČlávání. Zdravotnický personál hovoĜící jiným než þeským a slovenským jazykem musí splĖovat podmínku dostateþné znalosti þeského jazyka zejména z dĤvodu možnosti komunikace s pacientem. Tato podmínka není striktnČ vyžadována u profesí, které se dostávají do styku s pacientem minimálnČ. Požadavek komunikativní znalosti þeského jazyka je jednou z možných komplikací pro zahraniþní uchazeþe, v pĜípadČ že ovládají jiný svČtový jazyk, radČji odcházejí do zemí, kde jej uplatní, a nemusí se uþit další jazyk. Tabulka þ. 1: Zahraniþní zamČstnanci zdravotnických zaĜízení JMK a Kraje Vysoþina.

Podíl zahraniþních zamČstnancĤ ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravský kraj BĜeclav

14,7 %

Ivanþice

7,5 %

Hodonín

13, 9 %

Kyjov

5%

Letovice

-

Tišnov

1,5 %

Vyškov

1%

Znojmo

2% Kraj Vysoþina

HavlíþkĤv Brod

2,7 %

Jihlava

2%

Nové MČsto na MoravČ

-

PelhĜimov

2,1 %

TĜebíþ

1% Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Tato tematika byla také zkoumána v rámci ohniskové diskuze, která probČhla v JihlavČ 16. 10. 2013. PĜestože jsou k dispozici specializovaní lékaĜi z ciziny, ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních upĜednostĖují lékaĜe a zdravotnický personál z ýeské republiky, zejména pak absolventy, které si zauþí, þímž následnČ roste dĤvČra v takového pracovníka, jelikož jeho vedení a kolegové vČdí, jaký zpĤsob práce od nČho mohou oþekávat. Dalším, zĜejmČ ještČ podstatnČjším dĤvodem, proþ jsou upĜednostĖováni þeští pracovníci, je velký migraþní potenciál cizincĤ. V mnoha AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

14

15



pĜípadech si v našich zdravotnických zaĜízeních udČlají napĜ. atestaci a po vycviþení se vrátí do své domovské zemČ. Obdobný trend je zaznamenáván i u lékaĜĤ z vČtších mČst nebo z jiných okresĤ þi krajĤ, než ve kterých leží zdravotnické zaĜízení. I tito lékaĜi se po ukonþení atestace v tzv. malém mČstČ ve velké míĜe vracejí do pĤvodního místa bydlištČ (napĜ. krajského mČsta). „Nabírání již atestovaných lékaĜĤ z ciziny pĜináší riziko toho, že si s sebou onen lékaĜ pĜinese nČjaké nešvary. Proto napĜíklad já upĜednostĖuji pĜijetí þeského lékaĜe, nejlépe hned po ukonþení studia, kterého si takzvanČ vycviþím a následnČ vím, jakou práci od nČj mohu oþekávat.“ „Problémem je i jazyková bariéra pĜi pĜijímání cizincĤ. Tento problém by se dal Ĝešit tím, že by se tito cizinci, jež neumí náš jazyk, zamČstnávali na tČžko obsaditelných místech, kde není pĜímý verbální kontakt s pacientem. Tím by se daly obsadit pozice patologĤ a podobnČ. U nás tĜeba momentálnČ pracuje jako patoložka Ruska.“ (pĜedstavitel odborného zdravotnického pracovištČ Nemocnice Jihlava) V Dolním Rakousku se k zahraniþním pracovníkĤm staví kladnČ, jsou otevĜeni zamČstnávání cizincĤ, ale na druhou stranu tyto zamČstnance nijak cílenČ nevyhledávají. Poþty zamČstnancĤ z cizích zemí tak nejsou statisticky významné. Vyšší frekvence zahraniþních žádostí o místo je evidována pĜedevším v pohraniþních oblastech, zejména tedy z ýeské a Slovenské republiky, avšak ani zde se nejedná o výrazné poþty. PĜíþinou je zĜejmČ hlavnČ jazyková bariéra. Pokud ve zdravotnickém zaĜízení pracují zdravotníci cizí státní pĜíslušnosti, je s nimi zacházeno stejnČ jako se zamČstnanci z Rakouska. Nemají tedy žádné znevýhodnČní, avšak ani žádné výhody ve formČ napĜíklad jazykových kurzĤ apod. Tyto rovné podmínky pro zahraniþní zamČstnance platí i v ýeské republice. Ani zde nejsou nabízeny cizincĤm žádné benefity. NicménČ nemocnice nČkdy vypomáhají novým pracovníkĤm s nabídnutím možnosti ubytování, umístČním dítČte do školky, pĜípadnČ s vyĜizováním potĜebných dokumentĤ. Dle informací komunikaþních partnerĤ z Dolního Rakouska se praxe náboru zamČstnancĤ v Rakousku v posledních letech orientuje zejména na studenty maturitních roþníkĤ, které se snaží zaktivizovat pro studium medicíny a pĜípadné následné zamČstnání v nČkterém ze zdravotnických zaĜízení holdingu.

III. 3. 1.

Postoje jednotlivých zdravotnických zaĜízení k zamČstnávání lékaĜĤ ze zahraniþí

Postoje jednotlivých zdravotnických zaĜízení vzhledem k zamČstnávání lékaĜĤ a všeobecných zdravotních sester ze zahraniþí byly identifikovány s využitím metodologické strategie kvalitativní. Na základČ dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišĢování stanoveni jako komunikaþní partneĜi personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agend spadá problematika personální práce. Celkem bylo uskuteþnČno zjišĢování ve 13 zdravotnických zaĜízeních, tedy v 5 zdravotnických zaĜízeních v Kraji Vysoþina a v 8 zdravotnických zaĜízeních v Jihomoravském kraji. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. Personalisté považují zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ a sester za zcela normální praktiku, zejména v pĜíhraniþních oblastech. Mezi lékaĜi cizinci je jednoznaþnČ nejvíce SlovákĤ z dĤvodu kulturní, jazykové i geografické blízkosti. V oblastech jako BĜeclav anebo Hodonín lékaĜi þasto dojíždČjí, avšak znaþná þást se také v ýeské republice usadí natrvalo. BĜeclav „ZamČstnávat zahraniþní lékaĜe a sestry je v našem regionu naprosto normální. Z celkových 814 zamČstnancĤ máme 120 ze Slovenska. Je to dáno geografickou blízkostí hranic. Obvykle se zde usadí, než aby pak odcházeli zpátky. Benefity mají stejné jako ostatní zamČstnanci (pĜíspČvek na penzijní pĜipojištČní, pĜíspČvek na stravování, možnost ubytovat se v ubytovnČ (byty 1+1)).“ Ivanþice „Zahraniþní lékaĜe zamČstnáváme, máme asi 5–10 % lékaĜĤ SlovákĤ, jednoho Maćara. Z ošetĜovacího personálu však netuším. Žádný speciální nábor pro zahraniþní lékaĜe nedČláme, vČtšinou k nám pĜicházejí absolventi. Ze zaþátku se mohou ubytovat na ubytovnČ a pomoc s hledáním školek není potĜeba – je jich v okolí dost. Mají nárok na stejné benefity jako ostatní lékaĜi.“ Hodonín „HodnČ zde pracují Slováci. Sester je 171, z toho 12 Slovenek. Z celkem 16 fyzioterapeutĤ je 7 SlovákĤ, z 58 lékaĜĤ je 15 SlovákĤ. 12 z nich má již trvalé bydlištČ v ýesku. Co vím, pracuje tu i jeden Afghánec. ObecnČ lze Ĝíci, že se spíše usazují, ale nČkteĜí pendlují. Ze zahraniþí sem pĜichází hlavnČ mladí a svobodní (jak lékaĜi, tak sestry). Co se týþe benefitĤ, mají stejné podmínky jako ostatní. Nemáme jim co nabídnout, ale stále je to lepší a výhodnČjší pro nČ u nás, stále se jim to vyplatí.“ Kyjov „Zahraniþní lékaĜe i zdravotnický personál máme, hlavnČ ze Slovenska, ale i odjinud (exotické zemČ jako Arábie a Angola). Mohlo by se jednat o asi 5 % zamČstnancĤ. Žádosti o pracovní místa máme také hlavnČ ze Slovenska. Zahraniþní lékaĜi u nás spíše zĤstávají. Benefity mají stejné jako ostatní zamČstnanci (pĜíspČvek na penzijní pĜipojištČní, pĜíspČvek na stravování, možnost ubytovat se v ubytovnČ a ve služebních bytech, od záĜí 2013 by mČla fungovat zamČstnanecká školka).“



16

17



jsou Slováci, není žádná zvláštní pomoc potĜeba. Benefity mají stejné jako ostatní zamČstnanci, variuje to podle druhu a velikosti úvazku.“

Letovice „Žádné lékaĜe ze zahraniþí nezamČstnáváme.“ Tišnov „Zahraniþní zdravotnický personál zamČstnáváme, hlavnČ ze Slovenska. Odjinud vlastnČ ani nemáme. AktuálnČ máme pouze dva zahraniþní zamČstnance. Ale žádosti chodí z nejrĤznČjších zemí, teć i z Ukrajiny. Zahraniþní lékaĜi sem pĜichází spíše natrvalo. Co se týþe benefitĤ, mají stejné podmínky jako ostatní.“ Vyškov „AktuálnČ zamČstnáváme þtyĜi lékaĜe a dvČ sestry slovenské národnosti. Co se týká žádostí, tak od absolventĤ jich bývá cca 5, pak s atestací se hlásí další zájemci. Zahraniþní lékaĜi sem pĜichází spíše natrvalo. Co se týþe benefitĤ, mají stejné podmínky jako ostatní. Tady je nadbytek bytových možností, stejnČ tak není problém s umístČním do MŠ. V okolí nemocnice jsou tĜi.“ Znojmo „Zahraniþní zdravotnický personál zamČstnáváme, hlavnČ ze Slovenska. Mezi sestrami jsou to ojedinČlé pĜípady, ale mezi lékaĜi jich je více. Skoro na každém oddČlení mají nČjakého cizince. Na gynekologii mají doktora z Konga, na chirurgii je Slovinec. Jsme otevĜeni tČmto trendĤm. Obvykle se zde ale neusazují. Nemá to univerzální dĤvod, prostČ mají vČtší rodinné vazby na rodnou zemi. ZĤstávají tehdy, když si tady najdou partnera nebo pĜijde pár a najde tady místo. Jsou to osobní dĤvody, proþ se vrací zpátky, z profesních ne. Proto je problém, že i když bychom si lékaĜe vychovali, tak nám pak slovenští kolegové þasto odejdou. Jinak podmínky jsou standardní pro všechny zamČstnance, adaptaþní proces je stejný jako u jiných lékaĜĤ. Cizinci sem jdou kvĤli kvalitČ odborné medicínské þásti, jsou zde primáĜi s mezinárodním renomé a to táhne. Nemocnice je dobĜe technicky i personálnČ vybavena. PĜístup primáĜĤ k lékaĜĤm je i osobní a mají zde možnost seznámení se s kvalitní medicínou a možnost samostatnosti.“ HavlíþkĤv Brod „Zahraniþní zdravotnický personál zamČstnáváme, hlavnČ ze Slovenska (asi 25) a jednu Ukrajinku – zdravotní sestĜiþku, která se zde vdala a usadila. Zahraniþní personál jsme sehnali pĜes portály a pĜes letáky na þeských a slovenských lékaĜských fakultách. Co se týþe usazení natrvalo, je to pĤl na pĤl. PĤlka se usadila, pĤlka odchází zpátky na Slovensko. Nemocnice má ubytovnu, kterou mĤže poskytnout, stejnČ jako nemocniþní byty nebo se jim snaží pomáhat sehnat podnájem. Když odejdou, byt vrací. OjedinČle pomáhají i se zajišĢováním školky. Benefity mají cizinci stejné jako ostatní zamČstnanci.“

Nové MČsto na MoravČ „AktuálnČ žádné lékaĜe ze zahraniþí nezamČstnáváme, ale dĜíve jsme jich nČkolik mČli ze Slovenska.“ PelhĜimov „AktuálnČ zamČstnáváme tĜináct lékaĜĤ ze Slovenska a jednu sestĜiþku a lékaĜe z Ruska. Ti si místo u nás našli sami, buć z webu nemocnice, nebo pĜes úĜad práce. S agenturou zprostĜedkovávající práci cizincĤm máme špatné zkušenosti, za lékaĜku ergoterapeutku z Ukrajiny jsme zaplatili 30 000 Kþ za zprostĜedkování. Co se týþe usazení natrvalo, jsou to absolventi, kteĜí se zde usazují. Jsou zde tĜeba 10 let. Zpoþátku na ubytovnČ, pak si nČkoho najdou. Buć jim nemocnice zprostĜedkuje byt, nebo si jej najdou sami. Ale taky se stane, že se z rodinných dĤvodĤ vrátí. Už sem pĜichází s urþitou jazykovou vybaveností, je to podmínka. Nemocnice ale pomáhá s vyĜizováním papírĤ, s uznáním odborné kvalifikace. Školky nejsou potĜeba, v té dobČ oni už jsou tady vČtšinou integrováni. Jinak máme ubytovnu a mČstské byty k dispozici – je to zavedený systém“. TĜebíþ „Zahraniþní zdravotnický personál zamČstnáváme, aktuálnČ máme asi 10 lékaĜĤ a lékaĜek ze Slovenska. Také nČjaké Araby a Ukrajince. Zabydlují se tady, nikdo neodešel. Oni to tady mají asi jako naši lékaĜi v Rakousku. Nastoupí na ubytovnu, ale pak si vČtšinou najdou byt. Byl bonus na ubytování, ale to teć novČ už není. “ SHRNUTÍ Hlavním dĤvodem pro zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ je nedostatek lékaĜĤ v daném zdravotnickém zaĜízení na dané pozici. Komunikaþní partneĜi považují zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ a sester za zcela normální praktiku, zejména v pĜíhraniþních oblastech. NejþastČji jsou v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina zamČstnáváni lékaĜi slovenské národnosti, zejména z dĤvodu jazykové i geografické blízkosti a z dĤvodu srovnatelné úrovnČ vzdČlávacího systému. Zahraniþní lékaĜi nejsou oproti þeským lékaĜĤm nijak zvýhodĖováni. Mají nárok na stejné benefity.

Jihlava „Zahraniþní zdravotnický personál zamČstnáváme, máme zhruba 2 % zahraniþních lékaĜĤ. Jedná se hlavnČ o lékaĜe ze Slovenska, ale žádosti máme i napĜ. z Afriky. Ale dáváme pĜednost domácím, zamČstnat lékaĜe-cizince je velmi komplikované. Co se týþe usazení natrvalo, je to pĤl na pĤl. PĤlka se usadila, pĤlka odchází zpátky. S hledáním bydlení pomáháme pouze tak, že zprostĜedkováváme nabídku a poptávku po bytech na interním webu. Jinak vzhledem k tomu, že vČtšina ‚cizincĤ‘ AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


18

19



III. 4. III. 4. 1.

Tabulka þ. 3: Nevýhody interního a externího náboru.

NÁBOR ZAMċSTNANCģ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A KRAJI VYSOýINA

Nevýhody interního náboru

Výhody a nevýhody metod náboru zamČstnancĤ

Nábor zamČstnancĤ by mČl mít informaþní, komunikaþní a aktivizaþní funkci. Cílem náboru zamČstnancĤ je povzbudit potenciální zájemce, aby se ucházeli o pracovní místo. Nábor zamČstnancĤ mĤže probíhat pĜímo nebo nepĜímo. PĜi nepĜímém náboru pracovníkĤ není explicitnČ propagováno pracovní místo, ale zdravotnické zaĜízení jako celek. VytváĜí se tak pĜedpoklady k získání nových zamČstnancĤ bez velkých nákladĤ.

Vajner nábor rozdČluje do dvou základních smČrĤ: interní a externí. Jejich výhody a nevýhody jsou specifikovány takto38:

Výhody externího náboru

•

Kandidáti jsou orientovaní na organizaci a znají ji.

•

Kandidáti jsou potenciálním zdrojem myšlenek.

•

Firma má spolehlivé informace o kandidátech.

•

Kandidáti mohou mít širší zkušenosti.

•

Cena výbČru je menší.

•

Kandidáti se mohou dobĜe znát s konkurencí.

•

Je ocenČna dobrá práce stávajících zamČstnancĤ.

•

Kandidáti mohou mít nové dovednosti.

•

Je umožnČna mobilita zamČstnancĤ po pracovních místech.

Interní kandidáti pĜinášejí ménČ nových nápadĤ.

•

•

Dosti þasto je nutné nákladné školení a výcvik.

•

•

Je narušena kandidátova bČžná (souþasná) práce. VýbČr je ovlivnČn politikou spoleþnosti. PĜeĜazení neúspČšných kandidátĤ.

•

•

PravdČpodobnost chyby výbČru je vyšší, protože jsou k dispozici ménČ spolehlivé informace. Je potĜeba dlouhá doba na zorientování a zapracování nového þlovČka. Proces výbČru mĤže být drahý a dlouhý.

KvalitnČ provedený nábor a výbČr nových zamČstnancĤ a propracovaný systém zácviku zvyšuje pravdČpodobnost úspČchu zamČstnance na nové pozici a podávání oþekávaných výkonĤ39. E-recruitment neboli získávání pracovníkĤ pomocí poþítaþových sítí Armstrong popisuje e-recruitment jako metodu využívající pĜi získání pracovníkĤ prostĜedkĤ založených na poþítaþových sítích, jako je firemní veĜejnosti pĜístupná internetová stránka nebo veĜejnosti nepĜístupná internetová stránka. Proces získávání pracovníkĤ pomocí poþítaþových sítí se skládá z pĜilákání, tĜídČní a klasifikování uchazeþĤ (pĜedvýbČru), výbČru a nabízení zamČstnání nebo odmítání uchazeþĤ. Armstrong (2001) odhadl, že použije-li se tento zpĤsob jako jediný, stojí to pouze jednu dvacetinu toho, než když se k získání, výbČru a pĜijetí téže osoby použijí tradiþní metody40.

Tabulka þ. 2: Výhody interního a externího náboru.

Výhody interního náboru

•

•

PĜi pĜímém náboru zamČstnancĤ se zpravidla využívají popisy pracovních míst, které zájemci poskytnou potĜebné informace o obsazované pracovní pozici (požadovaný profil pracovního místa a obecné pracovní podmínky) a povzbudí ho, aby se o dané pracovní místo ucházel.37

Nevýhody externího náboru

E-recruitment nejen šetĜí náklady, ale zároveĖ umožĖuje organizaci poskytnout uchazeþĤm mnohem více informací, které lze ještČ navíc snadno aktualizovat. Existuje tu vČtší prostor pro prezentaci „nabídky zamČstnání” zpĤsobem, který zvyšuje atraktivitu podniku jako pracovištČ, kde je dobré pracovat. Možnosti, které se nabízejí pĜi online výbČru, zahrnují sebehodnocení, elektronické tĜídČní a elektronické testování osobností uchazeþĤ. Elektronické testy lze snadno standardizovat a vyhodnocovat. Typické je inzerování volného místa na online stránce urþené pro inzerování. Tento inzerát poskytuje podrobnosti o pracovním místČ a informace o podniku a je pĜipojen i online formuláĜ pro uchazeþe. Hlavní typy online stránek pro úþely získávání pracovníkĤ jsou: • Stránky pracovních míst – jsou provozovány specializovanými firmami.

37

WÖHE, Günter a Eva KISLINGEROVÁ. Úvod do podnikového hospodáĜství. 2. pĜeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 144. ISBN 9788071798972. VAJNER, LudČk. VýbČr pracovníkĤ do týmu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. s. 16. ISBN 97880-247-1739-5. 38

39

PILAěOVÁ, Irena. Jak efektivnČ hodnotit zamČstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. s. 56. ISBN 978-80-247-2042-5 ARMSTRONG, M. ěízení lidských zdrojĤ. 10. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 353 s.

40



20

21



•

•

Stránky agentur – jsou provozovány zprostĜedkovatelskými agenturami. Uchazeþi se registrují online, ale mĤže se oþekávat, že podrobnosti prohovoĜí v agentuĜe pĜedtím, než bude jejich nabídka pĜedána budoucímu zamČstnavateli. Stránky médií – mohou prostČ obsahovat kopie inzerátĤ uveĜejnČných v tisku, ale mohou obsahovat i celkovou charakteristiku volného pracovního místa a pĜíslušného podniku a poskytovat spojení na podnikovou adresu41.

Využívání externích služeb (outsourcing) Lze najít Ĝadu argumentĤ ve prospČch používání externích služeb pomáhajících pĜi získávání pracovníkĤ – tedy zprostĜedkovatelských agentur nebo poradcĤ vykonávajících alespoĖ poþáteþní práci v podobČ „dodávání” vhodných uchazeþĤ nebo provádČní jakéhosi pĜedvýbČru. Stojí to peníze, ale mĤže to ušetĜit þas a potíže. VČtšina soukromých agentur se zamČĜuje na získávání pracovníkĤ pro sekretáĜskou a administrativní práci. Jsou obvykle rychlé a efektivní, ale dost drahé. Agentury si mohou za vyhledání pracovníka úþtovat þástku odpovídající asi patnácti a více procentĤm roþního platu na obsazovaném pracovním místČ bČhem prvního roku zamČstnání. MĤže být levnČjší inzerovat, zejména je-li nabídka pracovních sil vČtší než poptávka po nich. Dá totiž dost práce najít agenturu, která by vyhovČla potĜebám organizace za rozumnou cenu. Poradenské firmy specializované na získávání pracovníkĤ obvykle inzerují, provádČjí pohovory s uchazeþi a dČlají pĜedvýbČr. Nabízejí odborný pĜístup a snižují pracnost získávání pracovníkĤ. Pokud si to organizace pĜeje, mĤže zĤstat v anonymitČ. VČtšina tČchto firem vyžaduje honoráĜ odvozený od základního roþního platu na obsazovaném pracovním místČ42. III. 4. 2.

Praktické zkušenosti personalistĤ s náborem zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení v obou krajích

Praktické zkušenosti s náborem zdravotnického personálu byly identifikovány s využitím metody kvalitativního šetĜení, probíhajícího na základČ polostandardizovaných rozhovorĤ. Jako komunikaþní partneĜi byli stanoveni personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zamČstnancĤ. Celkem byl uskuteþnČn polostandardizovaný rozhovor s jednotlivými komunikaþními partnery (personalisty) v tĜinácti zdravotnických zaĜízeních. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. Pro názornost si dovolujeme uvést nČkteré interpretace identifikované v terénní fázi projektu.

41 42

BĜeclav „Když z nemocnice odchází lékaĜ, obvykle vyvČsíme inzerát na webové stránky nemocnice. Zkoušeli jsme v minulosti inzerovat v odborném tisku, na specializovaných internetových portálech, dokonce jsme poĜádali i nábor pĜes personální agenturu na Slovensku. NicménČ nejúþinnČjší se zdá být inzerce na webových stránkách nemocnice.“ Hodonín „Volná místa inzerujeme na internetových stránkách nemocnice, obvykle se informace šíĜí i pĜirozenou cestou – lékaĜi si o novém místČ Ĝeknou mezi sebou.“ Ivanþice „Náhradu sháníme nejþastČji vyvČšením inzerátu na webové stránky nemocnice, dále inzerujeme v odborných þasopisech. NejúþinnČjší však je osobní kontaktování mezi lékaĜi. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme, nepoužíváme ani náborový pĜíspČvek.“ Kyjov „Volná místa se v naší nemocnici inzerují jednak na webových stránkách, dále na stránkách odborných spoleþností a v odborném tisku. Jinak se zájemci ozývají spíše sami. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme, nemáme tu možnost.“ Letovice „Na personálním oddČlení máme databázi zájemcĤ. V pĜípadČ, že nČkoho urgentnČ sháníme, vyhlašujeme volná místa v rozhlase. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme.“ Tišnov „Inzerci využíváme málokdy, v minulosti tak jednou þi dvakrát. Spíše máme nabídky z Ĝad mladých lékaĜĤ, je možné neustále vybírat. S lékaĜi se specializací je to tČžší, nicménČ ne o moc. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme.“ Vyškov „Volná místa se v naší nemocnici inzerují jednak na webových stránkách, dále na úĜadech práce. Když hledáme nČkoho na post primáĜe nebo specializovaného lékaĜe, tak inzerujeme v odborném tisku, zejména ve zdravotnických novinách Tempus medicorum. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme, tady s absolventy problém není. Blízko je lékaĜská fakulta v BrnČ, stejnČ tak v Olomouci. Ani náborový pĜíspČvek nedáváme. PrĤbČžnČ máme asi 70 žádostí od absolventĤ.“ Znojmo „Po dlouhodobé zkušenosti je nejstabilnČjší kontakt prostĜednictvím inzerátu na webu nemocnice. Zkoušeli jsme dávat inzeráty do lokálních i zdravotnických periodik, ale zjistili jsme, že nejvČtší záchytnost je na webu nemocnice. I absolventi Ĝíkají, že

ARMSTRONG, M. ěízení lidských zdrojĤ. 10. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 353 s. ARMSTRONG, M. ěízení lidských zdrojĤ. 10. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 353 s.



22

23



hledají na webu nemocnic. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme a ani se nechystáme. V jednotlivých pĜípadech mají dva nebo tĜi lidé ze zdravotnického vedení smluvní platy.“

dohoda na pČt let. Když to ĜádnČ zdĤvodníme, dostaneme na to dotaci od kraje. Této možnosti jsme využili dvakrát, zejména u neatraktivních oborĤ.“

HavlíþkĤv Brod „Když odchází lékaĜ, tak vČtšinou zveĜejĖujeme inzerát na webových stránkách, ruku v ruce s tím jde inzerát i na celostátní portál, stejnČ tak využíváme i celostátní inzerci ve zdravotnických þasopisech. Žádnou databázi uchazeþĤ bohužel nemáme, takhle se k nám nikdo nehlásí, že bychom ho mČli do zásoby. Jiné je to však se sestrami a nelékaĜským personálem. Tady máme spousty žádostí, to si mĤžeme vybrat. Co se týþe kontaktĤ se školami, obvykle kontaktujeme studijní oddČlení a posíláme náborové letáky. Takto se nám dobĜe daĜí zajistit pracovníky do tČžko sehnatelných profesí. Dále poskytujeme stipendium vybranému studentovi, který studuje obor radiologický asistent. Dostává 2 000 Kþ na mČsíc. Chodí k nám na odbornou praxi bČhem studia, aby si zvykl na kolektiv a pomalu se zapracoval. Máme s ním sjednanou dohodu, že nastoupí a setrvá v nemocnici 5 let. V kategorii lékaĜĤ jsme si stabilizovali nČkolik lékaĜĤ – absolventĤ ze Slovenska. Dostali náborový pĜíspČvek a stabilizaþní dohodu na pČt let. Jedná se hlavnČ o rentgenology, neurology, pracovníky anesteziologicko-resuscitaþní péþe.“ Jihlava „Volná místa inzerujeme na stránkách nemocnice, rĤznČ poptáváme osobním kontaktem. Absolventy nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských oborĤ si pomocí stipendií nezajišĢujeme, jelikož máme akreditované pracovištČ a studenti u nás þasto vykonávají praxi. PrimáĜ si mĤže s lékaĜem domluvit, že tam student bude pozdČji pracovat.“ PelhĜimov „Když odchází lékaĜ, tak vČtšinou zveĜejĖujeme inzerát na webových stránkách nemocnice, na úĜadu práce a novČ také na webu zĜizovatele – na webových stránkách kraje. OjedinČle využíváme i tisk, popĜípadČ odborný þasopis Medical Tribune. Využívání portálĤ jako jobs.cz jsme vyhodnotili jako neefektivní, nikdy jsme nikoho za pomoci tČchto portálĤ nezískali.

TĜebíþ „Když odchází lékaĜ, nikoho dál nebereme, jelikož máme nadstavy nad to, co uvádí pojišĢovna. Ostatní personál se musí o práci podČlit. Ale jinak dáváme inzerát na webové stránky nemocnice a na úĜady práce. To budeme využívat hlavnČ teć, kdy budeme pĜecházet na smČnný provoz sester. DĜíve se na tzv. komplementech – rentgen, ARO, operaþní sály – jelo na jeden provoz a pak byla ústĜední pohotovostní služba. Ta je ale drahá, tak i sestry pĤjdou na smČnný provoz. Jedná se o zmČnu z ekonomických dĤvodĤ – pĜesþasy jsou moc drahé. Stipendium pĜi studiu neposkytujeme, ale personalisté o této možnosti vČdí. PĜed tĜemi roky se nám formou náborových pĜíspČvkĤ podaĜilo naplnit internu. Podepsali jsme s lékaĜi stabilizaþní smlouvu, která je pro nČ závazkem na 5 let. Ostatních absolventĤ máme dost, takže se vČtšinou nemusí takto zavazovat.“ SHRNUTÍ Ve vČtšinČ sledovaných zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina nemocnice inzerují na webových stránkách zdravotnického zaĜízení. Tato metoda je þasto personalisty oznaþována za nejúþinnČjší. Jako druhý nejþastČjší zpĤsob náboru zamČstnancĤ respondenti uvádČli poptávku po pracovnících v odborných þasopisech. ýasto dochází i k pĜirozenému šíĜení informací o volném místČ mezi zdravotnickým personálem. Ve sledovaných zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina dále považují za efektivní metodu také inzerování na stránkách zĜizovatele zdravotnických zaĜízení, þili kraje. Za neefektivní metody náboru zamČstnancĤ je mezi personalisty považováno inzerování pĜes úĜady práce, dále inzerování pĜes specializované portály zprostĜedkující zamČstnání (napĜ. jobs.cz nebo práce.cz) a využívání služeb specializovaných agentur (outsourcing).

O možnosti získat absolventy pomocí stipendia víme, ale nevyužíváme ji. OjedinČle jsme využívali náborové pĜíspČvky, ale lékaĜi o tyto dohody nemČli zájem, protože se nechtČli upisovat na tak dlouho (pČt let).“ Nové MČsto na MoravČ „Obvykle inzerát vyvČsíme na webové stránky nemocnice, dále na webové stránky kraje. Také podáváme inzeráty do regionálních novin þi do specializovaných zdravotnických novin. Prohlížíme taky nabídky prací, co jsou na internetu – existuje speciální portál pro nabídku a poptávku zdravotníkĤ. Stipendium pĜi studiu neposkytujeme. Náš zĜizovatel nám ale umožĖuje nabídnout absolventovi jednorázový pĜíspČvek pĜi pĜijetí až 100 000 Kþ. Jedná se zejména o pĜípady, kde dlouho potĜebného pracovníka hledáme a nepotĜebujeme žádnou specializaci, staþil by nám absolvent. V tomto pĜípadČ se podepisuje stabilizaþní AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


24

25



III. 4. 3.

v následujících tabulkách þ. 5 a þ. 6 uspoĜádat výþet všech benefitĤ, které zdravotnická zaĜízení poskytují.

Analýza obsahu pracovních nabídek

V rámci analýzy obsahu pracovních nabídek byly zkoumány inzeráty uveĜejnČné na webových stránkách jednotlivých nemocnic Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Jednalo se o inzeráty vyvČšené v záĜí 2013, kdy zdravotnická zaĜízení inzerovala celkem 42 pracovních pozic. Podoba pracovních nabídek se v rámci nemocnic liší zejména z hlediska obsahu. Vyskytují se ménČ podrobné nabídky, v nichž uchazeþ najde jen základní informace (název zdravotnického zaĜízení, pozice a požadované vzdČlání), a dále je odkázán na osobní kontakt buć s personálním oddČlením, nebo pĜímo s potenciálním nadĜízeným (vČtšinou primáĜem). Jak bylo výše naznaþeno, vždy je v inzerátu uvedena pozice, která v daném zdravotnickém zaĜízení schází. NejþastČjší profese chybČjící ve zdravotnických zaĜízeních v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina jsou seĜazeny od nejvíce scházející v tabulce þ. 4. Tabulka þ. 4: Scházející zdravotnické profese v rámci Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina.

1. radiologický asistent 2. lékaĜ na oddČlení dlouhodobČ nemocných 3. rentgenolog 4. klinický biochemik 5. fyzioterapeut 6. ergoterapeut 7. urolog

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Data byla identifikována v rámci kvalitativního šetĜení, pĜesnČji bČhem osobních rozhovorĤ s komunikaþními partnery z jednotlivých nemocnic (personalisty). Tabulka þ. 5: PĜehled zamČstnaneckých benefitĤ – Jihomoravský kraj.

BĜeclav

Hodonín Ivanþice Kyjov Letovice Tišnov Vyškov Znojmo

Úhrada zahraniþní stáže

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

Podpora pĜi profesním vzdČlávání

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR

ANO

Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci stĜední Evropy

ANO

ojedinČle

NE

ANO

ANO

ANO

NE

NE

Dále bylo zjištČno, že dĤležitým faktorem, díky kterému je dané místo pro lékaĜe atraktivnČjší, je možnost dalšího vzdČlávání. Proto jestliže zdravotnické zaĜízení tuto možnost nabízí, mČla by se tato informace objevit v textu inzerátu. Možnost pĜedatestaþní pĜípravy nebo možnost dalšího vzdČlávání byla proklamována v devatenácti inzerátech z celkových þtyĜiceti dvou.

Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

NE

NE

Dále lékaĜe zajímají benefity, které zamČstnavatel nabízí. Z benefitĤ byla v inzerátech nejþastČji uvádČna možnost ubytování v nemocniþní ubytovnČ, pĜípadnČ možnost pĜidČlení mČstského bytu. Jednalo se celkem o tĜináct inzerátĤ, které tuto možnost nabízely. Dalším uvádČným benefitem byl pĜíspČvek zamČstnavatele na penzijní pĜipojištČní, jednalo se o pouhé tĜi inzeráty.

PĜíspČvky na penzijní pĜipojištČní, životní pojištČní

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

NE

ANO

Tyto v inzerátech nabízené benefity však poukazují pouze na zlomek benefitĤ, které zdravotníci v rámci nemocnice od svých zamČstnavatelĤ dostávají. Je možné, že výþet vČtšího množství benefitĤ by mohl pĜilákat pozornost zdravotnického pracovníka a tím zvýšit jeho zájem o práci v dané nemocnici. Proto jsme se pokusili

Služební byt / ubytovna

NE

NE

ANO

ANO

NE

NE

NE

ANO

ZamČstnanecká mateĜská školka

ANO

V jednání

NE

V jedná ní

NE

NE

NE

V jednání


Za nejvíce scházející je personalisty oznaþována profese radiologického asistenta, dále schází lékaĜi na oddČleních pro dlouhodobČ nemocné a rentgenologové. Tato data vyplývají ze zjištČní uþinČných v závČreþné zprávČ 2.1.



26

27



KRAJ VYSOýINA

Možnost upravení pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ

ANO

PĜíspČvek na dovolenou

NE

NE

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

PĜíspČvek na stravování

NE

ANO

NE

NE

ANO

NE

ANO

ANO

PĜíspČvek na parkovné

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ZlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení / permanentka na sportovní aktivity

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

NE

Kolektivní nebo individuální psychologická podpora

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Údaje byly zjištČny v rámci kvalitativního šetĜení, pĜesnČji bČhem osobních rozhovorĤ s komunikaþními partnery z jednotlivých nemocnic (personalisty). Tabulka þ. 6: PĜehled zamČstnaneckých benefitĤ – Kraj Vysoþina.

NE

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE



HavlíþkĤv Brod Úhrada zahraniþní stáže Podpora pĜi profesním vzdČlávání Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci stĜední Evropy Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy PĜíspČvky na penzijní pĜipojištČní, životní pojištČní Služební byt / ubytovna ZamČstnanecká mateĜská školka Možnost upravení pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ PĜíspČvek na dovolenou PĜíspČvek na stravování PĜíspČvek na parkovné

Jihlava

PelhĜimov

Nové TĜebíþ MČsto na MoravČ

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

V jednání

V jednání

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

NE


28

29


ZlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení / permanentka na sportovní aktivity Kolektivní nebo individuální psychologická podpora


IV. ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

Školení, semináĜe

Školení, semináĜe

ANO

NE

IV. 1.


ZÁVċREM

DģVODY K ZAMċSTNÁVÁNÍ ZAHRANIýNÍCH LÉKAěģ A SESTER

Hlavním dĤvodem pro zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ je nedostatek lékaĜĤ v daném zdravotnickém zaĜízení na dané pozici. Komunikaþní partneĜi považují zamČstnávání zahraniþních lékaĜĤ a sester za zcela normální praktiku, zejména v pĜíhraniþních oblastech. NejþastČji jsou v Jihomoravském kraji a Kraji Vysoþina zamČstnáváni lékaĜi slovenské národnosti, zejména z dĤvodu jazykové i geografické blízkosti a z dĤvodu srovnatelné úrovnČ vzdČlávacího systému. Navíc zdravotnický personál hovoĜící jiným než þeským a slovenským jazykem musí splĖovat podmínku dostateþné znalosti þeského jazyka zejména z dĤvodu možnosti komunikace s pacientem. Tato podmínka není striktnČ vyžadována u profesí, které se dostávají do styku s pacientem minimálnČ. Požadavek komunikativní znalosti þeského jazyka je jednou z možných komplikací pro zahraniþní uchazeþe, neboĢ v pĜípadČ, že ovládají jiný svČtový jazyk, radČji odcházejí do zemí, kde jej uplatní, a nemusí se uþit další jazyk. V rámci focus group však vyšlo najevo, že pĜestože jsou k dispozici specializovaní lékaĜi z ciziny, ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních upĜednostĖují lékaĜe a zdravotnický personál z ýeské republiky. To platí zejména pro absolventy, které si pracovištČ zauþí a následnČ ví, co od daného pracovníka oþekávat. Tím následnČ roste dĤvČra v takového pracovníka. Dalším, podstatnČjším dĤvodem, proþ jsou upĜednostĖováni þeští pracovníci, je velký migraþní potenciál cizincĤ. ýastou praxí je, že si zahraniþní lékaĜi v našich zdravotnických zaĜízeních udČlají napĜ. atestaci a po vycviþení se vrátí do své domovské zemČ. Podobný trend vysoké fluktuace je pozorován i u lékaĜĤ ve velkých mČstech, kdy lékaĜ dostuduje lékaĜskou fakultu, v nemocnici v krajském mČstČ si dodČlá atestaci a následnČ se vrací do pĤvodního místa bydlištČ. V Dolním Rakousku jsou otevĜeni zamČstnávání cizincĤ, ale na druhou stranu tyto zamČstnance nijak cílenČ nevyhledávají. Proto poþty zamČstnancĤ z cizích zemí nejsou nijak vysoké. StejnČ jako v Jihomoravském kraji je vyšší frekvence zahraniþních žádostí o místo evidována pĜedevším v pohraniþních oblastech. Jedná se o oblasti sousedící s ýeskou a Slovenskou republikou, avšak ani zde se nejedná o výrazné množství. PĜíþinou je zĜejmČ hlavnČ jazyková bariéra. Pokud ve zdravotnickém zaĜízení pracují zdravotníci cizí státní pĜíslušnosti, je s nimi zacházeno v rámci stejných podmínek, jako se zamČstnanci pĤvodem z Rakouska. Nemají tedy žádné znevýhodnČní, ale ani žádné výhody napĜ. ve formČ jazykových kurzĤ aj. Tyto rovné podmínky pro zamČstnance zahraniþní i z dané zemČ platí i v ýeské republice. Ani zde nejsou nabízeny cizincĤm žádné benefity navíc. NicménČ nemocnice nČkdy vypomáhají novým pracovníkĤm s nabídnutím možnosti ubytování, umístČním dítČte do školky, pĜípadnČ s vyĜizováním potĜebných dokumentĤ. Dle informací komunikaþních partnerĤ z Dolního Rakouska se praxe náboru zamČstnancĤ v posledních letech orientuje zejména na studenty v maturitních



30

31



roþnících, které se snaží zaktivizovat pro studium medicíny a pĜípadné následné zamČstnání v nČkterém ze zdravotnických zaĜízení holdingu.

IV. 2.

OBSAZOVÁNÍ NEDOSTATKOVÝCH LÉKAěSKÝCH I NELÉKAěSKÝCH POZIC

Jako dobrá praxe pĜi obsazování nedostatkových lékaĜských i nelékaĜských pozic se jeví nový stabilizaþní program, zavedený Krajem Vysoþina. Jedná se o využívání smlouvy o poskytnutí stipendia a uzavĜení budoucí pracovní smlouvy, která umožní studentovi získání stipendia, a to ve výši rĤzné pro lékaĜská a nelékaĜská povolání, za podmínky, že nastoupí u poskytovatele stipendia po ukonþení studia do pracovního pomČru. Studentovi lékaĜské fakulty mĤže být poskytnuto stipendium ve výši 5 000 Kþ mČsíþnČ, studentovi nelékaĜského povolání 2 000 Kþ mČsíþnČ. Jedná se o stipendia poskytovaná studentĤm podle oborové potĜeby v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních zĜizovaných Krajem Vysoþina. Dalším využívaným nástrojem pro stabilizaci zdravotnického personálu v Kraji Vysoþina mĤže být smlouva o poskytnutí náborového pĜíspČvku zamČstnanci, která umožĖuje budoucímu zamČstnanci získat náborový pĜíspČvek, který je rĤzný pro lékaĜské a nelékaĜské profese, za podmínky, že uzavĜe se zdravotnickým zaĜízením pracovní pomČr a setrvá v nČm alespoĖ po dobu pČti let. LékaĜi mĤže být poskytnut náborový pĜíspČvek 100 000 Kþ, nelékaĜi pak 30 000 Kþ. Zdravotnické zaĜízení zĜizované Krajem Vysoþina mĤže za úþelem získání dostateþných lidských zdrojĤ potĜebných pro zajištČní zdravotní péþe ve zdravotnických zaĜízeních zĜizovaných Krajem Vysoþina nabídnout zájemcĤm stipendia nebo náborový pĜíspČvek. Poskytovatelem stipendia nebo náborového pĜíspČvku bude zdravotnické zaĜízení zĜizované Krajem Vysoþina. Zdravotnické zaĜízení mĤže požádat Kraj Vysoþina o poskytnutí pĜíspČvku na úhradu nákladĤ spojených s vyplácením stipendií a náborových pĜíspČvkĤ. O konkrétní žádosti bude následnČ rozhodovat pĜíslušný orgán kraje.

IV. 3.

VÝHODY A NEVÝHODY NÁBORU ZDRAVOTNÍKģ

V naprosté vČtšinČ sledovaných zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina využívají pĜi náboru nových zamČstnancĤ zejména databází zájemcĤ, kteĜí se o místa sami hlásí. Pokud se nemocnice rozhodne urþitou pozici inzerovat, obvykle volí metodu e-recruitmentu, tedy metodu využívající pĜi získání pracovníkĤ prostĜedkĤ založených na poþítaþových sítích, jako je firemní veĜejnosti pĜístupná internetová stránka. VČtšinou inzerát na nabízenou pozici vystaví na vlastních webových stránkách nemocnice. Tento zpĤsob je velmi ekonomický a navíc poskytuje vČtší prostor pro prezentaci nabídky zamČstnání zpĤsobem, který zvyšuje atraktivitu podniku jako pracovištČ, kde je dobré pracovat. Potenciální zamČstnanec si mĤže zjistit pĜímo na stránkách nemocnice velmi podrobné informace. Tato metoda je þasto personalisty oznaþována za nejúþinnČjší. Jako druhý nejþastČjší zpĤsob náboru zamČstnancĤ respondenti uvádČli poptávku po pracovnících v odborných þasopisech jako Tempus Medicorum. U tČchto tištČných médií je velmi úzký þtenáĜský profil, proto se nabídka cílenČ dostane do rukou tČch, kteĜí na ni mohou odpovČdČt. Otázkou je ekonomiþnost a efektivnost této metody. ýasto dochází i k pĜirozenému šíĜení informací o volném místČ mezi zdravotnickým personálem, kdy si lékaĜi o volném místČ poví ještČ dĜíve, než je inzerováno formální cestou. Ve sledovaných zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina dále považují za efektivní metodu také inzerování na stránkách zĜizovatele zdravotnických zaĜízení, þili kraje. Dalším nástrojem pro nábor zamČstnancĤ je inzerování pĜes úĜady práce. Tato metoda má podle personalistĤ opČt nejistou efektivnost a nízkou záchytnost cílové skupiny. Také inzerování pĜes specializované portály zprostĜedkující zamČstnání (napĜ. jobs.cz nebo práce.cz) a využívání služeb specializovaných agentur (outsourcing) nejsou personalisty vyhodnoceny jako efektivní. S tímto druhem inzerování pĜevažují spíše negativní zkušenosti.

V rámci focus group bylo zjištČno, že personalisté tento program vnímají ambivalentnČ. Na jednu stranu považují náborový pĜíspČvek za dobrou ideu k namotivování nových lékaĜĤ, ale nevýhodu spatĜují v demotivaþním pĤsobení na zbylý personál. Mají výhrady proti tomu, zaplatit 100 tisíc novému zamČstnanci (vČtšinou vysokoškolskému absolventovi), když by si tyto peníze spíše zasloužil dlouhodobČ zamČstnaný, k nemocnici loajální personál. PĜivítali by možnost tyto peníze rozdČlit jako odmČny klíþovým pracovníkĤm. Tato problematika se úzce dotýká stČžejního problému þeského zdravotnictví, a to platĤ lékaĜĤ. V pĜípadČ, že se nezlepší finanþní ohodnocení lékaĜského personálu, lze dle názorĤ zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení oþekávat i nadále odchod schopných, zejména mladších lékaĜĤ do zahraniþí. Komunikaþní partneĜi, s nimiž byla tato problematika diskutována, se shodují na tom, že toto je otázka, kterou by mČlo Ĝešit Ministerstvo zdravotnictví.



32

33



STEINICHOVÁ, L. et al. Zákon o zamČstnanosti. KomentáĜ. Praha: Wolters Kluwer ýR, a.s., 2010. s. 147.

V. POUŽITÁ LITERATURA ARMSTRONG, M. ěízení lidských zdrojĤ. 10. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 353 s. ýESKÁ LÉKAěSKÁ KOMORA [tiskové prohlášení]. Nedostatek lékaĜĤ v ýR již ohrožuje kvalitu zdravotní péþe [online]. 2009-2-25 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.lkcr.cz/tiskove-zpravy-12.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_82881 HRONÍK, J. Cizinci zastoupí þeské lékaĜe? Nesmysl, míní zainteresovaní [online]. Parlamentní listy, 2010-12-30 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/vlada/Cizinci-zastoupi-ceske-lekareNesmysl-mini-zainteresovani-184911 LOUýKOVÁ, I. Integrovaný pĜístup v sociálnČ vČdním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3

VAJNER, L. VýbČr pracovníkĤ do týmu. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. s. 16. ISBN 978-80-247-1739-5. WÖHE, G. a E. KISLINGEROVÁ. Úvod do podnikového hospodáĜství. 2. pĜeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007, s. 144. ISBN 9788071798972. vyhláška þ. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní pĜíslušníci jsou oprávnČni požádat o vydání zelené karty zákon þ. 326/1999 Sb., o pobytu cizincĤ na území ýeské republiky a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 494/2012 Sb. zákon þ. 435/2004 Sb., o zamČstnanosti, ve znČní zákona þ. 401/2012 Sb.

MICHALIýKA, L., BAŠTÝě, I., BRUTHANSOVÁ, D. Riziko odlivu kvalifikovaných odborníkĤ z ýR do zahraniþí [online]. Praha: VÚPSV, 2006 [cit. 2013-10-21]. Dostupné také z http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_227.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VċCÍ ýR. Modré karty pro cizince v ýeské republice. Integrovaný portál MPSV [online]. © 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#prokoho PASEKOVÁ, V. Zelená a modrá karta. Práce a mzda. 2011, þ. 1, s. 32. ISSN 00326208. PILAěOVÁ, I. Jak efektivnČ hodnotit zamČstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. s. 56. ISBN 978-80-247-2042-5. ěEZNÍýKOVÁ, V. ZamČstnávání cizincĤ a osob bez státní pĜíslušnosti na území ýR. Brno, 2011, Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpeþení. Vedoucí diplomové práce JUDr. Jana Komendová, Ph.D. Dostupné také z http://is.muni.cz/th/209858/pravf_m/Zamestnavani_cizincu_a_osob_bez_statni_pris lusnosti_na_uzemi_CR.pdf?info=1;zpet=https:%2F%2Ftheses.cz%2Fvyhledavani%2 F%3Fsearch%3Dzam%C4%9Bstn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20cizinc%C5%A F%20l%C3%A9ka%C5%99%C5%AF%26start%3D1 SKÁCELOVÁ, T. Proþ lékaĜi odcházejí do zahraniþí? [online]. Portál katedry žurnalistiky Filosofické fakulty Univerzity Palackého, aktualizováno 2013-4-26 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://portal.upmedia.cz/index.php?view=article&id=1964%3Apro-lekai-odchazejido-zahranii&option=com_content&showall=1 STÁDNÍK, J. Povolení k zamČstnání. Práce a mzda. 2010, þ. 12, s. 39. ISSN 00326208. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


34

35



REJSTěÍK TABULEK

Tabulka þ. 1: Zahraniþní zamČstnanci zdravotnických zaĜízení JMK a Kraje Vysoþina. ................................................................................................................................. 15 Tabulka þ. 2: Výhody interního a externího náboru. ................................................. 20 Tabulka þ. 3: Nevýhody interního a externího náboru. ............................................. 21 Tabulka þ. 4: Scházející zdravotnické profese v rámci Jihomoravského kraje a Kraje Vysoþina. .................................................................................................................. 26 Tabulka þ. 5: PĜehled zamČstnaneckých benefitĤ – Jihomoravský kraj. ................... 27 Tabulka þ. 6: PĜehled zamČstnaneckých benefitĤ – Kraj Vysoþina........................... 29

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 3.1. ODBORNÁ ZPRÁVA O ANALÝZE KATALOGģ PRACÍ V ýESKÉ REPUBLICE S OHLEDEM NA VYHLÁŠKU MZ ýR þ. 55/2011 Sb. A V RAKOUSKU S OHLEDEM NA PěÍSLUŠNOU LEGISLATIVU1


Objednatel: Kraj Vysoþina Žižkova 57 586 01 Jihlava Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. VinaĜská 5/A1 603 00 Brno

V BrnČ, dne 31. 10. 2013

1

Jedná se o þtvrtý z celkem devíti výstupĤ komplexního projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko.


36

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA: Analýza katalogĤ prací v ýeské republice s ohledem na vyhlášku MZ ýR þ. 55/2011 Sb. a v Rakousku s ohledem na pĜíslušnou legislativu


VI. 3. 11.

Nutriþní terapeut ............................................................................. 37

VI. 3. 12.

Zubní technik .................................................................................. 37

OBSAH ....................................................................................................................... 2

VI. 3. 13.

Dentální hygienistka ....................................................................... 38

I.

KONTEXT A CÍLE ............................................................................................... 5

VI. 3. 14.

Zdravotnický záchranáĜ .................................................................. 39

I. 1. SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU................................................................. 6

VI. 3. 15.

Farmaceutický asistent ................................................................... 39

I. 2. PODċKOVÁNÍ ............................................................................................... 6

VI. 3. 16.

Biomedicínský technik .................................................................... 40

II. POPIS METODOLOGIE ...................................................................................... 7

VI. 3. 17.

Biotechnický asistent ...................................................................... 40


VI. 3. 18.

Radiologický technik ....................................................................... 40

III. ANALYTICKÁ ýÁST............................................................................................ 9

VI. 3. 19.

Adiktolog......................................................................................... 41

OBSAH

II. 1. III. 1.

PODMÍNKY K VÝKONU ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ ....................... 9

III. 1. 1. ýeská republika ................................................................................... 9 III. 1. 2. Rakousko............................................................................................. 9 III. 1. 3. Srovnání ............................................................................................ 11 III. 2. ODBORNÁ ZPģSOBILOST A VZDċLÁVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKģ ...................................................................................................... 12

VI. 4. ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK ZPģSOBILÝ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ A SPECIALIZOVANÉ ZPģSOBILOSTI .............................................. 42 VI. 4. 1. Psycholog ve zdravotnictví a specializovaná zpĤsobilost k výkonu povolání klinického psychologa ......................................................................... 42 VI. 4. 2. Klinický logoped ................................................................................. 42

III. 2. 1. VzdČlávací systém ............................................................................. 12

VI. 4. 3. Zrakový terapeut ................................................................................ 43

III. 2. 2. Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost .................................... 12

VI. 4. 4. Fyzioterapeut ..................................................................................... 43

III. 3.

SROVNÁNÍ ROZDÍLģ V RÁMCI PROFESÍ A KVALIFIKACÍ ................... 14

IV. ZÁVċREM ......................................................................................................... 22 V. POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................... 27 VI. PěÍLOHY........................................................................................................... 29 VI. 1.


VI. 2.

JEDNOTLIVÁ POVOLÁNÍ V ýESKÉ REPUBLICE .................................. 29

VI. 2. 1. LékaĜ.................................................................................................. 29 VI. 3. ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK ZPģSOBILÝ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPģSOBILOSTI ................................................................................. 31 VI. 3. 1. Všeobecná sestra .............................................................................. 31 VI. 3. 2. Porodní asistentka ............................................................................. 32 VI. 3. 3. Ergoterapeut ...................................................................................... 33 VI. 3. 4. Radiologický asistent ......................................................................... 33 VI. 3. 5. Zdravotní laborant.............................................................................. 34 VI. 3. 6. ZdravotnČ-sociální pracovník ............................................................. 34 VI. 3. 7. Optometrista ...................................................................................... 35 VI. 3. 8. Ortoptista ........................................................................................... 35 VI. 3. 9. Asistent ochrany zdraví a podpory veĜejného zdraví ......................... 36 VI. 3. 10.

Ortotik-protetik ................................................................................ 36


VI. 4. 5. Radiologický fyzik .............................................................................. 44 VI. 4. 6. pĜípravkĤ

Odborný pracovník v laboratorních metodách a v pĜípravČ léþivých ....................................................................................................... 44

VI. 4. 7. Biomedicínský inženýr ....................................................................... 45 VI. 4. 8. Odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví ............... 45 VI. 5. ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK ZPģSOBILÝ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ POD ODBORNÝM DOHLEDEM NEBO PěÍMÝM VEDENÍM ....................................................................................................... 47 VI. 5. 1. Zdravotnický asistent ......................................................................... 47 VI. 5. 2. Laboratorní asistent ........................................................................... 47 VI. 5. 3. Orototicko-protetický technik ............................................................. 47 VI. 5. 4. Nutriþní asistent ................................................................................. 48 VI. 5. 5. Asistent zubního technika .................................................................. 48 VI. 5. 6. Dezinfektor ........................................................................................ 48 VI. 5. 7. ěidiþ vozidla zdravotnické záchranné služby ..................................... 48 VI. 5. 8. OšetĜovatel ........................................................................................ 49 VI. 5. 9. Masér................................................................................................. 49 VI. 5. 10.

Laboratorní pracovník..................................................................... 50

VI. 5. 11.

Zubní instrumentáĜka...................................................................... 50

VI. 5. 12.

ěidiþ dopravy zranČných a nemocných .......................................... 50


2

3



VI. 5. 13.

Autoptický laborant ......................................................................... 51

VI. 5. 14.

SanitáĜ ............................................................................................ 51

VI. 6.

JEDNOTLIVÁ POVOLÁNÍ V RAKOUSKU ............................................... 52

VI. 6. 1. LékaĜ/Arzt .......................................................................................... 52 VI. 6. 2. Všeobecná sestra / Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester . ........................................................................................................... 53 VI. 6. 3. Porodní asistentka/ Hebamme .......................................................... 54 VI. 7.

VYŠŠÍ MEDICÍNSKO-TECHNICKÉ SLUŽBY .......................................... 55

VI. 7. 1. Fyzioterapeut /Physioterapeut ........................................................... 55 VI. 7. 2. Biomedicínský analytik / Biomedizinische analytikerin....................... 55 VI. 7. 3. Radiologický technolog / Radiologietechnologe ................................ 56 VI. 7. 4. Dietolog / Diätologe ........................................................................... 57 VI. 7. 5. Logoped / Logopäde .......................................................................... 57 VI. 7. 6. Ergoterapeut / Ergotherapeut ............................................................ 58 VI. 7. 7. Ortoptista / Orthoptist......................................................................... 59 VI. 7. 8. Diplomovaný kardiotechnik / Diplomierter Kardiotechniker ................ 59 VI. 7. 9. Diplomovaný medicínsko-technický odborný pracovník / Diplomierte medizinisch-technische Fachkraft...................................................................... 60 VI. 7. 10. VI. 8.

SanitáĜ / Sanitäter ........................................................................... 61

SANITÁRNÍ POMOCNÉ SLUŽBY ............................................................ 64

VI. 8. 1. Pomocník pĜi operacích / Operationsgehilfe ...................................... 64 VI. 8. 2. Pomocník v laboratoĜi / Laborgehilfe ................................................. 64 VI. 8. 3. Pomocník v prosektuĜe / Prosekturgehilfe ......................................... 64 VI. 8. 4. Pomocník v ordinaci / Ordinationsgehilfe........................................... 64

I. KONTEXT A CÍLE Spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. pĜedkládá výzkumnou zprávu Analýza katalogĤ prací v ýeské republice s ohledem na vyhlášku MZ ýR þ. 55/2011 Sb. a v Rakousku s ohledem na pĜíslušnou legislativu. SouþasnČ byly zpracovány další dvČ samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy trhu práce, která tvoĜí druhou etapu Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je souþástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysoþina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013. Cílem bylo provedení analýzy katalogĤ prací v ýeské republice s ohledem na vyhlášku MZ ýR þ. 55/2011 Sb. a v Rakousku s ohledem na pĜíslušnou legislativu. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do Ĝíjna 2013 s využitím kombinace metodologických pĜístupĤ. Realizaþní tým odborníkĤ na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, Ĝízení lidských zdrojĤ, právo, marketing a ekonomii doplĖovali pĜi administraci a souvisejících þinnostech další pracovníci spoleþnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. VČĜíme, že se prostĜednictvím výstupĤ tohoto projektu dostane zástupcĤm Kraje Vysoþina ucelený souhrn informací, dat a argumentĤ osvČtlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku. Za Ĝešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.

VI. 8. 5. Pomocník ergoterapie / Ergoterapiegehilfe........................................ 64 VI. 8. 6. Pomocník pĜi dezinfekci / Desinfekcionsgehilfe ................................. 65




4

5


I. 1.





I. 2.


II. 1.

PODċKOVÁNÍ

AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádĜit podČkování zadavateli, kompetentním zástupcĤm zdravotnických zaĜízení, tzv. komunikaþním partnerĤm (personalistĤm), odborným garantĤm a všem dalším spolupracujícím osobám za vstĜícný pĜístup pĜi naplĖování pĜedmČtu a cílĤ tohoto projektu.

PĜi realizaci projektu byla využita kombinace metodologických postupĤ a technik sbČru dat2. Kombinace více metod a technik zohledĖovala pĜedevším požadavky na komplexnost poĜízených dat. Jednalo se o: 1. Rešerše dokumentĤ, zdrojových dat, publikací, zákonĤ, vyhlášek, vnitĜních norem zdravotnických zaĜízení apod. 2. Desk research – analýzu sekundárních dat (statistickou analýzu i obsahovou analýzu). 3. Kvalitativní pĜístup, polostandardizované rozhovory s komunikaþními partnery. 4. Focus group – ohniskovou diskuzi – sbČr primárních dat. 5. Dotazníkové šetĜení ve zdravotnických zaĜízeních. 6. Syntézu poznatkĤ a komparaci zjištČní – integraci dat.




ad 1. Jedná se o shromáždČní a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajĤ, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci s komunikaþními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. ad 2. Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohlednČna a využita sekundární data od komunikaþních partnerĤ z krajských poboþek ÚĜadu práce ýeské republiky, od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalistĤ) a další související dokumenty, informace a data. ad 3. Na základČ dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišĢování stanoveni jako komunikaþní partneĜi personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zamČstnancĤ. Osobní „face to face“ rozhovory identifikující tzv. mČkká data (odpovČdi) probČhly zpravidla na základČ pĜedem dohodnutých schĤzek – setkání pĜímo v konkrétních zdravotnických zaĜízeních. Celkem bylo uskuteþnČno zjišĢování ve 13 zdravotnických zaĜízeních. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. 2

LOUýKOVÁ, Ivana. Integrovaný pĜístup v sociálnČ vČdním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


6

7



III. KromČ kvalitativního zjišĢování došlo v rámci tĜetí fáze projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví k dotazníkovému šetĜení, jehož se úþastnili i zamČstnanci jednotlivých zdravotnických zaĜízení. V této výzkumné zprávČ budeme þerpat i z tohoto probČhlého výzkumu. ad 4. Základem focus group je diskuze, Ĝízená zpravidla školeným profesionálem, která má za cíl prozkoumat postoje, názory, mínČní veĜejnosti v souvislosti s daným tématem. Jednalo se o cílenou diskuzi se zástupci zdravotnických zaĜízení z Jihomoravského kraje, Kraje Vysoþina i z Dolního Rakouska. ad 5. Pro postižení dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní pĜístup) jako zjišĢovacího nástroje. ZjišĢovací nástroj byl konstruován se zadavatelem tak, aby byly splnČny hlavní premisy projektu. Z dĤvodu srovnatelnosti výstupĤ byl pro výzkum realizovaný ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje použit upravený dotazník vycházející z dotazníku Landeskliniken-Holding (Dolní Rakousko). Se zadavatelem byly konzultovány jeho požadavky na obsahovou rovinu empirického zjišĢování a do zjišĢovacího nástroje byly zakomponovány všechny jeho požadavky. ŠetĜení bylo zamČĜeno na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zaĜízení.

ANALYTICKÁ ýÁST III. 1.

PODMÍNKY K VÝKONU ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍ

III. 1. 1.

Podle zákonĤ o zpĤsobilosti (resp. § 3 ZLP3 i ZNP4) jsou k výkonu lékaĜských i nelékaĜských zdravotnických povolání v zásadČ vyžadovány tĜi podmínky: 1) odborná zpĤsobilost (§ 4n. ZLP, § 5n. ZNP) 2) zdravotní zpĤsobilost (§ 3, odst. 2 a § 29 ZLP, § 3, odst. 2 a 79 ZNP) 3) bezúhonnost (§ 3, odst. 3–6 a § 30 ZLP, § 3, odst. 3–6 a § 80 ZNP) K nim mĤžeme pĜiĜadit 4) jazykovou zpĤsobilost, která sice není v § 3 uvedena výslovnČ, ale je ji možné dovodit z nČkterých jiných ustanovení obou zákonĤ (zvl. § 32 ZLP, § 82 ZNP). Ve vČtšinČ pĜípadĤ se pĜedpokládá (u absolventĤ škol v ýeské republice) a speciálnČ se neovČĜuje. U lékaĜských povolání pak pĜistupuje podle zákona þ. 220/1991 Sb.5 5) podmínka povinného þlenství v pĜíslušné komoĜe (§ 3), která (podle § 4 až 6) zapíše do seznamu þlenĤ každého, kdo má vedle odborné zpĤsobilosti a) svéprávnost (plnou zpĤsobilost k právním úkonĤm) a b) disciplinární bezúhonnost.6 III. 1. 2.

Východiskem pro optimalizaci zjišĢovacího nástroje byla pilotáž – ovČĜení na malém vzorku jednotek – respondentĤ. Finální podoba zjišĢovacího nástroje byla schválena zadavatelem. ad 6. Jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, které je nutné doplnit syntézou poznatkĤ a komparací jednotlivých zjištČní. V celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu tato data následnČ umožní zprostĜedkovat sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

ýeská republika

Rakousko

Podle Ärztegesetz 19987 (§ 4, odst. 1) jsou k výkonu lékaĜského povolání v zásadČ vyžadovány všeobecné a zvláštní podmínky a zanesení do seznamu lékaĜĤ (tzv. Ärzteliste), který je veden rakouskou lékaĜskou komorou ve spolupráci s komorami jednotlivých zemí (§ 27). Tím se také lékaĜ stává Ĝádným þlenem pĜíslušné komory (§ 68). K všeobecným podmínkám (§ 4, odst. 2) patĜí:

3



Zákon þ. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti a specializované zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. 4 Zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. 5 Zákon þ. 220/1991 Sb., o ýeské lékaĜské komoĜe, ýeské stomatologické komoĜe a ýeské lékárnické komoĜe, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb. 6 ŠíĜeji: SOVOVÁ, Olga. Profesní komory a nucené þlenství. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 7, s. 28. ISSN 1211-6432. 7 BGBl. I Nr. 169/1998, Bundesgesetz über die Ausübung des ärztlichen Berufes und die Standesvertretung der Ärzte (Ärztegesetz 1998 – ÄrzteG 1998), ve znČní BGBl. I Nr. 81/2013. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

8

9



1) rakouské státní obþanství, resp. státní pĜíslušnost nČkterého smluvního státu Dohody o Evropském hospodáĜském prostoru nebo Švýcarské konfederace, resp. pozice pĜíslušníkĤ tĜetích státĤ podle § 5b, 2) svéprávnost, 3) bezúhonnost (§ 27, odst. 5n., § 139), 4) zdravotní zpĤsobilost (§ 27, odst. 4), 5) jazyková zpĤsobilost (dostateþná znalost nČmeckého jazyka)8. ObdobnČ je tomu i u nelékaĜských pracovníkĤ, resp. sester (srov. § 27 GuKG). ǤͳǤʹǤͳǤ ÀõȀ ZdravotnČ zpĤsobilý je ten, kdo pĜedloží lékaĜský posudek dokládající zdravotní zpĤsobilost požadovanou pro výkon pĜíslušného zdravotnického povolání, který nesmí být pĜi pĜedložení starší než 3 mČsíce. Zdravotní zpĤsobilost se zjišĢuje a) pĜed zahájením výkonu povolání a pĜed pokraþováním ve výkonu povolání, pokud byl výkon povolání pĜerušen na dobu delší než 3 roky, nebo b) v pĜípadČ dĤvodného podezĜení, že došlo ke zmČnČ zdravotního stavu zdravotnického pracovníka. ZamČstnavatel potvrzení mĤže požadovat, pokud zamČstnanec podle lékaĜského posudku lékaĜe závodní preventivní péþe pozbyl zdravotní zpĤsobilost k práci.

V ÄrzteG (§ 27, odst. 5) je vymezení bezúhonnosti pĜísnČjší, ale souþasnČ více neurþité, a dává tak širší prostor pro uvážení („žádné odsouzení znemožĖující spolehlivý výkon povolání“). Zahrnuje nejen trestní, ale také disciplinární oblast. Podle § 139, odst. 5 ÄrzteG smí lékaĜ, který byl vyškrtnut ze seznamu lékaĜĤ, žádat o opČtovné zapsání až po tĜech letech od udČlení disciplinárního trestu, ale i pak mĤže ÖÄK jeho žádosti s ohledem na chybČjící bezúhonnost nevyhovČt. PĜísnČjší je také podle GuKG (§ 27, odst. 2 a § 36, odst. 1). Bezúhonnost se v obou zemích dokládá výpisem z evidence rejstĜíku trestĤ nebo obdobného registru, který nesmí být pĜi pĜedložení starší než 3 mČsíce. III. 1. 3.

Srovnání

Podmínky pro výkon zdravotnických povolání jsou v ýR i Rakousku nastaveny obdobnČ. Odlišují se podle jednotlivých povolání, na lékaĜské profese jsou pĜirozenČ kladeny vyšší nároky, zejména v souvislosti s þlenstvím v profesních sdruženích (komorách). Zahrnují odbornou zpĤsobilost, zdravotní zpĤsobilost, bezúhonnost a k tomu pĜistupuje ještČ požadavek jazykové zpĤsobilosti (jako výslovná podmínka se sice objevuje pouze u lékaĜĤ v ÄrzteG 1998, ale fakticky je vyžadována vždy).

V ýR byla k provedení úpravy ZLP a ZNP pĜijata vyhláška þ. 271/2012 Sb., o zdravotní zpĤsobilosti zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka. Zvláštní požadavky na zdravotní zpĤsobilost pro nČkteré zdravotnické pracovníky mohou být stanoveny také dalšími právní pĜedpisy, jako napĜ. vyhláškou þ. 277/2004 Sb., o zdravotní zpĤsobilosti k Ĝízení motorových vozidel. ǤͳǤʹǤʹǤ ïȀò Za bezúhonného se podle ZLP a ZNP shodnČ považuje ten, kdo nebyl pravomocnČ odsouzen k nepodmínČnému trestu odnČtí svobody pro úmyslný trestný þin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, nebo se na nČho hledí, jako by nebyl odsouzen. U lékaĜĤ je navíc požadována disciplinární bezúhonnost, kterou splĖuje ten, kdo nebyl v prĤbČhu pĜedchozích pČti let vylouþen z lékaĜské komory (§ 4 KomZ).9

8

K podmínkám vykonání nČmecké jazykové zkoušky ÖÄK podle Usnesení pĜedsednictva ÖÄK z 25. 10. 2006 ve znČní z 14. 4. 2010 srov. základní informace pro uchazeþe (mj. s odkazy na termíny, místo konání, poplatek, kontakt), dostupné z: http://www.arztakademie.at/fileadmin/template/main/spDeutsch/Infoblatt_SPD.pdf, a dále zvl. podrobné provádČcí ustanovení dostupné z: http://www.arztakademie.at/fileadmin/template/main/spDeutsch/DurchfuehrungsbestimmungenDtPrue _20100414.pdf 9 Blíže: SOVOVÁ, Olga. Proces pĜed orgány profesních komor, disciplinární Ĝízení. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 8, s. 8–16. ISSN 1211-6432. Dále srov. stavovský pĜedpis ýeské lékaĜské komory þ. 20, o postupu pĜi vydávání potvrzení o profesní bezúhonnosti þlenĤ ýeské lékaĜské komory, dostupný z: http://www.lkcr.cz/stavovske-predpisy-clk-212.html. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


10

11



III. 2. ODBORNÁ ZPģSOBILOST ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKģ

A

VZDċLÁVÁNÍ

Odbornou zpĤsobilost mĤžeme chápat ve dvou významech: v užším smyslu by zahrnovala pouze získání vzdČlání opravĖujícího k výkonu zdravotnického povolání, v širším smyslu pak také získání specializované zpĤsobilosti a zvláštní odborné zpĤsobilosti. V nČkterých pĜípadech se odborná a specializovaná zpĤsobilost získává souþasnČ. Legislativní úprava však odlišuje odbornou a specializovanou zpĤsobilost. III. 2. 1.

povolání bez odborného dohledu, výkon povolání pod odborným dohledem a výkon povolání pod pĜímým vedením. Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon þinností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník zpĤsobilý nebo ke kterým zpĤsobilost získává, pĜi dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka zpĤsobilého k výkonu tČchto þinností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník urþí (§ 4, odst. 4 ZNP, ZLP výslovnou úpravu neobsahuje, bude se však postupovat analogicky).12

VzdČlávací systém

Zdravotnická povolání se vyznaþují Ĝadou specifik také v oblasti vzdČlávání, aĢ už strukturou, délkou studia þi ukonþením, jak vyplývá z BoloĖského procesu.10 LékaĜská povolání nemají na rozdíl od mnohých ostatních oborĤ rozdČlené studium na bakaláĜský a magisterský stupeĖ, ĜádnČ se ukonþuje rigorózní zkouškou; u samostatných nelékaĜských povolání došlo v ýR v dĤsledku harmonizace k pĜesunutí odborné pĜípravy na terciární úroveĖ, v Rakousku se uskuteþĖuje jak na stĜedoškolském, tak i vysokoškolském (bakaláĜském) stupni. Požadavky na vzdČlání v ýR i Rakousku budou blíže pĜedstaveny u jednotlivých povolání.11 III. 2. 2.

Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost

Obsah výkonu každého zdravotnického povolání je dán rozsahem þinností, ke kterým jsou pracovníci zpĤsobilí. ObecnČ je v ýR vymezen v zákonech o zpĤsobilosti, podrobnČjší charakteristika má být stanovena provádČcími pĜedpisy, z nichž byl však zatím pĜijat pouze pĜedpis pro nelékaĜské zdravotnické pracovníky (vyhláška MZ þ. 55/2011 Sb.), pro lékaĜské pracovníky zatím vydán nebyl. ZamČstnavatel mĤže zamČstnance povČĜovat i jinými („neregulovanými“) þinnostmi. Zákony o zpĤsobilosti dále rozlišují mezi samostatnými a nesamostatnými kategoriemi zdravotnických pracovníkĤ. U lékaĜských pracovníkĤ se rozlišuje samostatný výkon povolání, samostatný výkon vyhrazených þinností a výkon povolání pod odborným dohledem. U nelékaĜských pracovníkĤ se rozlišuje výkon

10

K BoloĖskému procesu, resp. k vytváĜení Evropského prostoru vysokoškolského vzdČlávání srov. ýESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TċLOVÝCHOVY. BoloĖský proces: VytváĜení Evropského prostoru vysokoškolského vzdČlání [online]. Praha: MŠMT ýR [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://bologna.msmt.cz/, ROMANIAN BOLOGNA SECRETARIAT. Bologna Process - European Higher Education Area [online]. European Higher Education Area, © 2010 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.ehea.info/ 11 K vzdČlávacímu systému v ýR: NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDċLÁVÁNÍ. Schéma vzdČlávací soustavy. Národní ústav odborného vzdČlávání [online]. Praha: NÚOV, © 2008 [cit. 201310-21]. Dostupné z http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy; a v Rakousku: BRAINTRUST GMBH. Ausbildungsmöglichkeiten in Österreich. Ausbildungskompass [online]. Wien: AMS Österreich [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.ausbildungskompass.at/bildungssystem

12

K podrobnČjšímu vymezení pojmu „odborný dohled“ u lékaĜských pracovníkĤ srov. doporuþení pĜedstavenstva ýeské lékaĜské komory þ. 1/2007, k výkonu dohledu lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí nad lékaĜi s odbornou zpĤsobilostí, dostupné z: http://www.lkcr.cz/doporucenipredstavenstev-clk-227.html AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


12

13



III. 3.

SROVNÁNÍ ROZDÍLģ V RÁMCI PROFESÍ A KVALIFIKACÍ

S ohledem na význam a specifika poskytování zdravotní péþe je její výkon v ýR i Rakousku striktnČ regulován. Kvalifikaþní pĜedpoklady k výkonu zdravotnického povolání jsou vzhledem k þlenství obou státĤ v Evropské unii nastaveny obdobnČ, pĜedevším pak v oblasti podmínek získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu lékaĜského i nelékaĜského zdravotnického povolání.13 Právní úprava obou zemí je výraznČ ovlivnČna právem EU a z pĜevážné þásti harmonizována. V ýR jsou základními právními pĜedpisy tzv. zákony o zpĤsobilosti z roku 2004 (ZLP a ZNP); v Rakousku jsou pak samostatné pĜedpisy pro jednotlivá povolání, takže úprava je ménČ konsolidovaná. Podmínky pro výkon zdravotnických povolání jsou v ýR i Rakousku nastaveny obdobnČ. Odlišují se podle jednotlivých povolání, na lékaĜské profese jsou pĜirozenČ kladeny vyšší nároky, zejména v souvislosti s þlenstvím v profesních sdruženích (komorách). Zahrnují odbornou zpĤsobilost, zdravotní zpĤsobilost, bezúhonnost a k tomu pĜistupuje ještČ požadavek jazykové zpĤsobilosti (jako výslovná podmínka se sice objevuje pouze u lékaĜĤ v ÄrzteG 1998, ale fakticky je vyžadována vždy). Také vzdČlávání zdravotnických pracovníkĤ a podmínky získávání jejich odborné zpĤsobilosti jsou v ýR i Rakousku vzhledem k harmonizaci právem EU obdobné. V návaznosti na SUK14 se v Rakousku rozlišuje zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství (allgemeinärztliche Ausbildung), v ýR to je naopak jeden ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání, dále je v Rakousku (þasovČ) nároþnČjší specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung), naopak vzdČlávání sester se v Rakousku uskuteþĖuje nejen na vysokoškolském, ale také na stĜedoškolském stupni, takže podmínky pro pĜijetí ke studiu jsou ménČ pĜísné než v ýR. Porodní asistentky VzdČlání porodních asistentek je v ýR i v Rakousku zajišĢováno podobnČ. Jedná se o tĜíletý bakaláĜský studijní obor – všechny ostatní možnosti v obou zemích se postupnČ ruší. Rakouská asociace porodních asistentek sdružuje všechny porodní asistentky v zemi (v souþasné dobČ 1 500). Na profesi porodních asistentek je pohlíženo jako na autonomní profesi, která pracuje ve spolupráci s lékaĜi. Je to profese nezávislá na profesi sesterské. Po roþní praxi v nemocnici si mohou absolventky založit vlastní praxi a asistovat i u porodĤ, které probíhají plánovanČ mimo porodnici, pĜipravovat ženy k porodu a vykonávat péþi po porodu.

V ýeské republice existuje jen minimální poþet soukromých porodních asistentek (ménČ než deset), které nabízejí praktickou péþi porodní asistentky bČhem tČhotenství a v dobČ poporodní. Porod je pĜeskoþen, ten probíhá v porodnici a tak se naprostá vČtšina soukromých porodních asistentek vČnuje poĜádání pĜedporodních kurzĤ, tanþení, cviþení a plavání s tČhotnými, po porodu dále laktaþnímu poradenství, léþí pĜípadná porodní trauma žen.15 Fyzioterapeutické profese VzdČlání fyzioterapeuta v obou zemích probíhá v rámci tĜíletého bakaláĜského studia (možnost navazujícího magisterského studia i postgraduálního vzdČlávání) a ostatní povolené možnosti vzdČlávání postupnČ dobíhají. Odbornou zpĤsobilost v ýeské republice bylo dĜíve možné získat absolvováním oboru fyzioterapeut nebo rehabilitaþní pracovník na stĜední zdravotnické škole þi oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšší zdravotnické škole. V praxi tedy vedle sebe pĤsobí fyzioterapeuti se stĜedoškolským, vyšším odborným i vysokoškolským vzdČláním. V Rakousku se jednalo o možnost studovat na Akademii pro fyzioterapeutické služby. Fyzioterapeut v Rakousku je oprávnČn po oznámení u okresního správního úĜadu vykonávat svobodné povolání. Biomedicínské profese Další z vyšších medicínsko-technických profesí je v Rakousku pozice biomedicínského analytika. Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. PĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby jsou oprávnČni vykonávat svobodné povolání. V ýeské republice jsou v oblasti biomedicíny specifikovány dvČ profese. Jedná se o biomedicínského technika a biomedicínského inženýra. Biomedicínským technikem se uchazeþ stane po absolvování tĜíletého bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu biomedicínských technikĤ nebo vyššího odborného nebo bakaláĜského vzdČlání ve vybraných technických oborech a akreditovaného kvalifikaþního kurzu biomedicínská technika. Tato profese by proto mohla být z hlediska vzdČlání ekvivalentem pro biomedicínského analytika v Rakousku. Druhá profese biomedicínský inženýr pĜedstavuje jakousi nástavbu nad biomedicínského technika, jelikož k získání kvalifikace musí biomedicínský technik vystudovat ještČ navazující magisterské studium. Biomedicínský inženýr mĤže pracovat pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru na základČ indikace lékaĜe a v souladu s diagnózou stanovenou lékaĜem se zdravotnickými pĜístroji i v tČch pĜípadech, kde svojí þinností mĤže pĜímo ovlivnit zdravotní stav pacientĤ. Po získání odborné zpĤsobilosti biomedicínského technika, ev. inženýra, se

13

Srov. seznamy naĜízení a smČrnic EU v gesci Ministerstva zdravotnictví, dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/legislativa-eu_1764_11.html SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací.

14


15

ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Systém vzdČlávání porodních asistentek v ýR. [online]. [cit. 2013-10-21] Dostupné z http://www.pdcap.cz/Texty/PA/Studie.html AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

14

15



mĤže uchazeþ pĜihlásit k atestaþní pĜípravČ v jednotlivých oborech. Délka atestaþní pĜípravy je minimálnČ 2 roky.

Profese ohlednČ výživy Další z vyšších medicínsko-technických profesí je v Rakousku pozice dietologa. Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. PĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby jsou oprávnČni vykonávat svobodné povolání.

Radiologické profese Jednou z vyšších medicínsko-technických profesí je v Rakousku pozice radiologického technologa. Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. PĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby jsou oprávnČni vykonávat svobodné povolání. V ýeské republice jsou v oblasti radiologie specifikovány tĜi profese. Jedná se o radiologického asistenta, radiologického technika a radiologického fyzika. Fyzici pĤsobící v radiodiagnostice, nukleární medicínČ a/nebo radioterapii se oznaþují radiologiþtí fyzici. Zákon stanovuje zdravotnické povolání radiologický technik, jehož þinnost spoþívá pĜedevším v asistenci radiologickému fyzikovi (napĜ. rutinní klinická dozimetrie, plánování léþby záĜením apod.). Podle zákona se osoby odbornČ zpĤsobilé vykonávat povolání radiologického fyzika a radiologického technika Ĝadí mezi zdravotnické pracovníky. VzdČlávací systém je jednostupĖový v pĜípadČ radiologického technika (bakaláĜské vzdČlání) a dvoustupĖový (magisterské vzdČlání + specializaþní vzdČlávání) v pĜípadČ radiologického fyzika. U obou profesí je pak povinností celoživotní vzdČlávání, upravené pravidly kreditního systému ve vyhlášce þ. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvČdþení k výkonu zdravotnického povolání bez pĜímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníkĤ. Osoba odbornČ zpĤsobilá k výkonu povolání radiologického fyzika pracuje pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika (radiologického fyzika se specializovanou zpĤsobilostí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu radiologického fyzika s „atestací“ v jednom z oborĤ specializace), pĜiþemž prvních 6 mČsícĤ pod jeho pĜímým vedením. OdbornČ zpĤsobilý vykonávat své povolání bez odborného dohledu je radiologický fyzik až po získání specializované zpĤsobilosti (atestace) v oboru své specializace. Radiologický asistent je pouze zdravotník, patĜí mezi nelékaĜské zdravotnické pracovníky. UplatĖuje se v oborech radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny. V radiodiagnostice zajišĢuje vlastní diagnostické vyšetĜení a získání obrazové dokumentace z nČj. Technicky zajišĢuje vyšetĜení a manipulaci s pĜístroji. PĜi nároþnČjších intervenþních výkonech asistuje lékaĜi – radiologovi. V radioterapii je zodpovČdný pĜedevším za precizní provedení ozáĜení požadované oblasti. Obsluhuje ozaĜovací pĜístroje. Podílí se na plánování radioterapie, pĜi intervenþních výkonech asistuje lékaĜi – radiaþnímu onkologovi. VzdČlání potĜebné k získání kvalifikace radiologického asistenta je už pouze možné jako bakaláĜské tĜíleté studium.


V ýeské republice jsou v oblasti výživy specifikovány dvČ profese. Jedná se o profesi nutriþního terapeuta a nutriþního asistenta. Ekvivalentem k dietologovi se v þeském prostĜedí jeví nutriþní terapeut. Jedná se o profesi, která taktéž obnáší vystudovat tĜíletý bakaláĜský obor nebo tĜíleté studium v oboru diplomovaný nutriþní terapeut na vyšších odborných školách. Nutriþním asistentem mĤže být osoba, která vystudovala stĜední zdravotnickou školu – obor nutriþní terapeut. Nutriþní asistent pracuje pod odborným dohledem nutriþního terapeuta. Klinický logoped Další z vyšších medicínsko-technických profesí je v Rakousku pozice logopeda. Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. PĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby jsou oprávnČni vykonávat svobodné povolání. V ýeské republice je možné být logopedem až po absolvování magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závČreþnou zkouškou z logopedie a surdopedie. Klinickým logopedem se mĤže stát logoped po absolvování specializaþního vzdČlávání v oboru klinická logopedie v trvání 3 let; absolvováním specializaþního vzdČlávání získává logoped souþasnČ specializovanou zpĤsobilost. Do doby získání odborné a specializované zpĤsobilosti logoped pracuje u poskytovatele zdravotních služeb jako jiný odborný pracovník (§ 43) pod odborným dohledem klinického logopeda zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu. V pĜípadČ klinické logopedie jsou podmínky pro výkon povolání nastaveny pĜísnČji v ýeské republice. Ergoterapeut, ortoptista V rámci podobnosti vzdČlávání i možností výkonu povolání jsou v Rakousku i v ýeské republice rovnocenné profese ergoterapeuta i ortoptisty. Platí, že pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. Existovaly i jiné možnosti, jak vykonávat tyto profese, ale tyto možnosti dobíhají a již bude nabízena pouze možnost v rámci bakaláĜského studia. PĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby jsou oprávnČni vykonávat svobodné povolání.


16

17



SanitáĜské profese V ýeské republice se odborná zpĤsobilost k výkonu povolání sanitáĜe získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru sanitáĜ. Odbornou zpĤsobilost k výkonu zdravotnického povolání sanitáĜe mají dále fyzické osoby, které absolvovaly þást studia v akreditovaných zdravotnických studijních programech uskuteþĖovaných vysokými školami podle jiného právního pĜedpisu, nebo na vyšších odborných zdravotnických školách nebo stĜedních zdravotnických školách, a to absolvováním a) 3 semestrĤ akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékaĜství a úspČšnČ vykonané zkoušky z ošetĜovatelské péþe v rámci tohoto studijního programu, b) 2 semestrĤ akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo zdravotnických záchranáĜĤ nebo pĜíslušného vzdČlávacího programu na vyšší odborné zdravotnické škole, c) 3 roþníkĤ denního studia nebo 4 roþníkĤ dálkového studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo 2 roþníkĤ þtyĜletého denního studia nebo 3 roþníkĤ dálkového studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra nebo všeobecná sestra nebo 1 roþníku dvouletého pomaturitního kvalifikaþního studia nebo nástavbového studia pro absolventy stĜedních škol na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka.

lékaĜka/lékaĜ s oprávnČním samostatného výkonu povolání, zajištČní okamžitého požadavku pĜítomnosti lékaĜky/lékaĜe pohotovostní služby); sanitárnČ služební provádČní zvláštních pĜeprav.

V Rakousku je systém sanitáĜských profesí propracovanČjší a s postupnČ se zvyšující kvalifikací sanitáĜe také stoupají jeho pravomoci. Profesní výkon þinností sanitáĜky/sanitáĜe pĜedpokládá úspČšné absolvování vzdČlání na zdravotnického/zdravotnickou záchranáĜe/záchranáĜku, popĜ. sanitáĜku/sanitáĜe pro nouzové situace a absolvování profesního modulu. K získání kvalifikace zdravotnického záchranáĜe je nutné absolvovat vzdČlání v délce 260 hodin, pĜiþemž zkrácené vzdČlání je poskytováno pro mediþky/mediky (225 hodin), peþovatelské pomocnice/pomocníky (232 hodin) a pro pĜíslušníky vyšší služby zdravotní péþe (226 hodin). Zdravotnický záchranáĜ na vlastní zodpovČdnost samostatnČ ošetĜuje a peþuje o nemocné, zranČné a jinou pomoc potĜebující osoby, které potĜebují medicínsky indikované ošetĜení, a to pĜed a bČhem pĜepravy, vþetnČ odborného udržení ve vzpĜímené poloze a ukonþení infuzí v ležaté poloze podle lékaĜského naĜízení; pĜevzetí jakož i pĜedání pacienta nebo ošetĜované osoby v souvislosti s pĜepravou; pomoc pĜi vzniklých akutních situacích, vþetnČ aplikace kyslíku; kvalifikované provedení život zachraĖujících okamžitých opatĜení (posouzení, obnovení, popĜ. udržování pro život dĤležitých tČlesných funkcí, defibrilace pomocí poloautomatických pĜístrojĤ, zajištČní schopnosti pro pĜepravu, jakož i sanitárnČ služební provedení pĜepravy do té doby, než bude k dispozici AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

Druhý stupeĖ sanitáĜského vzdČlávání pĜedstavuje kvalifikace na sanitáĜe pro nouzové pĜípady. K získání kvalifikace je nutné absolvovat vzdČlání v délce 480 hodin. Toto vzdČlávání pĜímo navazuje na pĜedchozí stupeĖ, zdravotnického záchranáĜe, je tudíž nutné mít oprávnČní k povolání, popĜ. þinnosti jako zdravotnický záchranáĜ. Dále je vyžadováno pĜedložit potvrzení o minimálnČ 160 hodin dlouhém nasazení v systému záchrany a pĜepravy nemocných osob, kterým se potvrzuje zpĤsobilost pro vzdČlání na sanitáĜe pro nouzové pĜípady, a dále úspČšné absolvování vstupního testu. ýinnosti sanitáĜe pro nouzové pĜípady zahrnují podporu lékaĜky/lékaĜe pĜi všech opatĜeních v nouzových a katastroficko-medicínských pĜípadech, vþetnČ ošetĜení a sanitárnČ služební pĜepravy pacientĤ v nouzových pĜípadech; podávání léþiv potĜebných pĜi þinnosti sanitáĜe pro nouzové pĜípady, pokud byly pĜedem písemnČ uvolnČny pĜíslušným zástupcem aktuálního zaĜízení pro lékaĜskou aplikaci; na vlastní zodpovČdnost použití profesnČ specifických pĜístrojĤ, materiálĤ a léþiv; spolupráce pĜi výzkumu. TĜetí a þtvrtý stupeĖ pĜedstavuje oprávnČní pro provádČní následujících všeobecných kompetencí v nouzových pĜípadech: - Nauka o léþivech: podávání speciálních léþiv, pokud byly pĜedem písemnČ uvolnČny pĜíslušným zástupcem aktuálního zaĜízení pro lékaĜskou aplikaci. - PĜístup k žilám a infuze: punkce periferních žil a infuze krystaloidními roztoky vždy v rámci opatĜení pro bezprostĜední odstranČní nebezpeþí pro život a zdraví pacienta v nouzovém pĜípadČ, pokud by stejný cíl nemohl být dosažen ménČ zasahujícími opatĜeními. VzdČlávací modul nauka o léþivech trvá celkem 40 hodin. PĜedpokladem pro pĜijetí ke studiu je úspČšné absolvování vzdČlání na sanitáĜku/sanitáĜe pro nouzové pĜípady. VzdČlávací modul pĜístup k žilám a infuze trvá celkem 50 hodin. PĜedpokladem pro pĜijetí ke studiu je úspČšné absolvování vzdČlání na sanitáĜku/sanitáĜe pro nouzové pĜípady a oprávnČní pro provádČní všeobecné kompetence v nouzových pĜípadech pro nauku o léþivech. Pátý stupeĖ pĜedstavuje oprávnČní pro další þinnosti, pĜedevším provádČní endotracheální intubace bez premedikace a endotracheální vasokonstriktoraplikace (umČlé dýchání a intubace). VzdČlávací modul umČlé dýchání a intubace trvá celkem 110 hodin. PĜedpokladem pro pĜijetí ke studiu je oprávnČní pro provádČní všeobecné kompetence v nouzových pĜípadech a potvrzení o nasazení v délce 500 hodin v systému lékaĜe pro nouzové pĜípady.


18

19



OprávnČní k výkonu povolání a þinnosti je omezeno lhĤtou vždy po dva roky. Pro prodloužení oprávnČní k výkonu povolání a þinnosti je zapotĜebí absolvování dalšího vzdČlání, jakož i recertifikace.

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání dezinfektora se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru dezinfektor.

Sanitární pomocné služby V rámci katalogu práce jsou stanoveny nČkteré sanitární pomocné práce a jejich náplĖ. Jedná se o pomocníka pĜi operacích / Operationsgehilfe, který vykonává jednoduché pomocné služby a podávání do ruky pĜi provádČní lékaĜských zákrokĤ podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem. Ekvivalentem mĤže být v þeském prostĜedí sestra instrumentáĜka. Pracovat jako instrumentáĜka na sálech mĤže všeobecná sestra teprve po úspČšném ukonþení specializaþního vzdČlávání v oboru perioperaþní péþe. Tomuto specializaþnímu vzdČlávání je rovno dĜívČjší pomaturitní specializaþní studium oboru „Instrumentování na operaþních sálech“. Dále se jedná o pomocníka v laboratoĜi / Laborgehilfe, který provádí jednoduché medicínské pomocné služby v medicínských laboratoĜích podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem. Ekvivalentem mĤže být v þeském prostĜedí laboratorní pracovník þi laboratorní asistent. Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání laboratorního pracovníka se získává absolvováním studia ukonþeného závČreþnou zkouškou na zdravotnické odborné škole nebo stĜedním odborném uþilišti zdravotnickém v oboru zdravotník druhého zamČĜení – laboratorní práce a lékárenství, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997, nebo akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru laboratorní pracovník, pokud bylo studium zahájeno nejpozdČji v roce 2004. Za výkon povolání laboratorního pracovníka se považuje þinnost v rámci diagnostické péþe pod odborným dohledem. Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání laboratorního asistenta se získává absolvováním stĜední zdravotnické školy v oboru laboratorní asistent. Za výkon povolání laboratorního asistenta se považuje þinnost v rámci diagnostické péþe pod odborným dohledem. Další z tČchto profesí je pomocník v prosektuĜe / Prosekturgehilfe, který vykonává pomocné služby pĜi otevírání mrtvých podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem. Této profesi odpovídá v þeském zdravotnictví profese autoptického laboranta, který musí absolvovat akreditovaný kvalifikaþní kurz v oboru autoptický laborant. Mezi sanitáĜské pomocné služby patĜí také pomocník pĜi dezinfekci / Desinfektionsgehilfe, který provádí dezinfekce (pokud musí být tyto þinnosti provádČny orgány oblastních sdružení jako sanitárnČ-policejní opatĜení podle zákona o epidemiích nebo zákona o tuberkulóze) podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem. V þeském zdravotnictví odpovídá této profesi profese dezinfektora.


V rámci rakouského katalogu práce nejsou definovány urþité profese, které se v þeském katalogu práce objevují. Jedná se výþtovČ o: • zdravotního laboranta, • zdravotnČ-sociálního pracovníka, • optometristu, • asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví, • ortotika-protetika, • zubního technika, • dentální hygienistku, • zdravotnického záchranáĜe, • farmaceutického asistenta, • biotechnického asistenta, • adiktologa, • zrakového terapeuta, • odborného pracovníka v laboratorních metodách a pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ, • odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví, • zdravotnického asistenta, • laboratorního asistenta, • ortoticko-protetického technika, • asistenta zubního technika, • Ĝidiþe vozidla záchranné služby, • ošetĜovatele, • zubní instrumentáĜku • a Ĝidiþe dopravy ranČných a nemocných. V rámci rakouského katalogu práce se objevují profese, které se v þeském katalogu práce neobjevují. Jedná se o: • diplomovaného kardiotechnika, • diplomovaného medicínsko-technického odborného pracovníka, • pomocníka ergoterapeuta • a pomocníka v ordinaci.


20

21



IV. ZÁVċREM Analýza katalogu prací v ýeské republice a v Rakousku opakovanČ narážela na problematiku právní úpravy Evropské unie. Právní úprava obou zemí je výraznČ ovlivnČna právem EU a z pĜevážné þásti harmonizována, proto þasto docházelo k jevu, kdy kvalifikaþní pĜedpoklady k výkonu povolání i oblasti výkonu jednotlivých povolání byly v porovnávaných zemích prakticky totožné. Tento jev byl pĜedpokládatelný, neboĢ jedním z požadavkĤ EU je volný pohyb služeb a volný pohyb pracovníkĤ mezi státy unie, a tudíž by nemČlo být žádného rozdílu mezi zdravotníkem v západoevropských zemích a v ýeské republice. I podmínky pro výkon zdravotnických povolání jsou v ýR i Rakousku nastaveny obdobnČ. Odlišují se podle jednotlivých povolání. Na lékaĜské profese jsou pĜirozenČ kladeny vyšší nároky, zejména v souvislosti s þlenstvím v profesních sdruženích (komorách). Zahrnují odbornou zpĤsobilost, zdravotní zpĤsobilost, bezúhonnost a k tomu pĜistupuje ještČ požadavek jazykové zpĤsobilosti (jako výslovná podmínka se sice objevuje pouze u lékaĜĤ v ÄrzteG 1998, ale fakticky je vyžadována vždy). Také vzdČlávání zdravotnických pracovníkĤ a podmínky získávání jejich odborné zpĤsobilosti jsou v ýR i Rakousku vzhledem k harmonizaci právem EU obdobné. V návaznosti na SUK se v Rakousku rozlišuje zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství (allgemeinärztliche Ausbildung), v ýR to je naopak jeden ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání, dále je v Rakousku (þasovČ) nároþnČjší specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung). Naopak vzdČlávání sester se v Rakousku uskuteþĖuje nejen na vysokoškolském, ale také na stĜedoškolském stupni, takže podmínky pro pĜijetí ke studiu jsou ménČ pĜísné než v ýR. V urþitých povoláních však byly shledány rozdíly. Jednou z nich je napĜíklad profese porodní asistentky. Na profesi porodních asistentek je pohlíženo v Rakousku jako na autonomní profesi, která pracuje ve spolupráci s lékaĜi. Po roþní praxi v nemocnici si mohou absolventky založit vlastní praxi a asistovat i u porodĤ, které probíhají plánovanČ mimo porodnici, pĜipravovat ženy k porodu a vykonávat péþi po porodu. V ýeské republice tato praxe není možná, existuje jen minimální poþet soukromých porodních asistentek (ménČ než deset), které nabízejí praktickou péþi porodní asistentky bČhem tČhotenství a v dobČ poporodní. Porod by mČl probíhat vždy v porodnici. Další z rozdílných pojetí lze nalézt u biomedicínských oborĤ. V rakouském katalogu práce je zakotven biomedicínský analytik, který pro získání kvalifikace musí absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. V þeské úpravČ jsou v oblasti biomedicíny specifikovány dvČ profese. Jedná se o biomedicínského AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

technika a biomedicínského inženýra. Biomedicínským technikem se uchazeþ stane po absolvování tĜíletého bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu biomedicínských technikĤ a tato profese by proto mohla být z hlediska vzdČlání ekvivalentem pro biomedicínského analytika v Rakousku. Druhá profese biomedicínský inženýr pĜedstavuje jakousi nástavbu nad biomedicínského technika, jelikož k získání kvalifikace musí biomedicínský technik vystudovat ještČ navazující magisterské studium. Biomedicínský inženýr mĤže pracovat pod odborným dohledem klinického inženýra se specializovanou zpĤsobilostí v oboru na základČ indikace lékaĜe a v souladu s diagnózou stanovenou lékaĜem se zdravotnickými pĜístroji i v tČch pĜípadech, kde svojí þinností mĤže pĜímo ovlivnit zdravotní stav pacientĤ. Další rozdíly lze nalézt u radiologických profesí. Jednou z vyšších medicínskotechnických profesí je v Rakousku povolání radiologického technologa. V ýeské republice jsou v oblasti radiologie specifikovány tĜi profese. Jedná se o radiologického asistenta, radiologického technika a radiologického fyzika. Fyzici pĤsobící v radiodiagnostice, nukleární medicínČ a/nebo radioterapii se oznaþují radiologiþtí fyzici. Zákon stanovuje zdravotnické povolání radiologický technik, jehož þinnost spoþívá pĜedevším v asistenci radiologickému fyzikovi (napĜ. rutinní klinická dozimetrie, plánování léþby záĜením apod.). Podle zákona se osoby odbornČ zpĤsobilé vykonávat povolání radiologického fyzika a radiologického technika Ĝadí mezi zdravotnické pracovníky. VzdČlávací systém je jednostupĖový v pĜípadČ radiologického technika (bakaláĜské vzdČlání) a dvoustupĖový (magisterské vzdČlání + specializaþní vzdČlávání) v pĜípadČ radiologického fyzika, Osoba odbornČ zpĤsobilá k výkonu povolání radiologického fyzika pracuje pod odborným dohledem klinického radiologického fyzika (radiologického fyzika se specializovanou zpĤsobilostí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu radiologického fyzika s „atestací“ v jednom z oborĤ specializace), pĜiþemž prvních 6 mČsícĤ pod jeho pĜímým vedením. OdbornČ zpĤsobilý vykonávat své povolání bez odborného dohledu je radiologický fyzik až po získání specializované zpĤsobilosti (atestace) v oboru své specializace. Radiologický asistent je pouze zdravotník, patĜí mezi nelékaĜské zdravotnické pracovníky. UplatĖuje se v oborech radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny. V radiodiagnostice zajišĢuje vlastní diagnostické vyšetĜení a získání obrazové dokumentace z nČj. Technicky zajišĢuje vyšetĜení a manipulaci s pĜístroji. PĜi nároþnČjších intervenþních výkonech asistuje lékaĜi – radiologovi. V radioterapii je zodpovČdný pĜedevším za precizní provedení ozáĜení požadované oblasti. Obsluhuje ozaĜovací pĜístroje. Podílí se na plánování radioterapie, pĜi intervenþních výkonech asistuje lékaĜi – radiaþnímu onkologovi. VzdČlání potĜebné k získání kvalifikace radiologického asistenta je už možné pouze jako bakaláĜské tĜíleté studium.


22

23



Další rozdílné pojetí lze nacházet u rakouské pozice dietologa. V ýeské republice jsou v oblasti výživy specifikovány dvČ profese. Jedná se o profesi nutriþního terapeuta a nutriþního asistenta. Ekvivalentem k dietologovi se v þeském prostĜedí jeví nutriþní terapeut. Jedná se o profesi, která taktéž obnáší vystudovat tĜíletý bakaláĜský obor nebo tĜíleté studium v oboru diplomovaný nutriþní terapeut na vyšších odborných školách. Nutriþním asistentem mĤže být osoba, která vystudovala stĜední zdravotnickou školu – obor nutriþní terapeut. Nutriþní asistent pracuje pod odborným dohledem nutriþního terapeuta.

celkem pČt stupĖĤ, které na sebe navazují. K získání kvalifikace zdravotnického záchranáĜe (první stupeĖ) je nutné absolvovat vzdČlání v délce 260 hodin. Druhý stupeĖ sanitáĜského vzdČlávání pĜedstavuje kvalifikace na sanitáĜe pro nouzové pĜípady. K získání kvalifikace je nutné absolvovat vzdČlání v délce 480 hodin. Toto vzdČlávání pĜímo navazuje na pĜedchozí stupeĖ, zdravotnický záchranáĜ, je tudíž nutné mít oprávnČní k povolání, popĜ. þinnosti jako zdravotnický záchranáĜ.

Rozdíl v délce vzdČlávání je možné nalézt i u pozice logopeda. V Rakousku je pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole a poté jsou pĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby oprávnČni vykonávat svobodné povolání. V ýeské republice je možné být logopedem až po absolvování magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závČreþnou zkouškou z logopedie a surdopedie. Klinickým logopedem se mĤže stát logoped po absolvování specializaþního vzdČlávání v oboru klinická logopedie v trvání 3 let; absolvováním specializaþního vzdČlávání získává logoped souþasnČ specializovanou zpĤsobilost. Do doby získání odborné a specializované zpĤsobilosti logoped pracuje u poskytovatele zdravotních služeb jako jiný odborný pracovník (§ 43) pod odborným dohledem klinického logopeda zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu. V pĜípadČ klinické logopedie jsou podmínky pro výkon povolání nastaveny pĜísnČji v ýeské republice. PĜi výþtu rozdílností je nutné upozornit na propracovanČjší systém získávání kvalifikace u sanitáĜských profesí v Rakousku. V ýeské republice se odborná zpĤsobilost k výkonu povolání sanitáĜe se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru sanitáĜ, pĜípadnČ absolvováním 3 semestrĤ akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékaĜství a úspČšnČ vykonané zkoušky z ošetĜovatelské péþe v rámci tohoto studijního programu, 2 semestrĤ akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo zdravotnických záchranáĜĤ pĜíslušného vzdČlávacího programu na vyšší odborné zdravotnické škole anebo 3 roþníkĤ denního studia nebo 4 roþníkĤ dálkového studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo 2 roþníkĤ þtyĜletého denního studia nebo 3 roþníkĤ dálkového studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra nebo všeobecná sestra nebo 1 roþníku dvouletého pomaturitního kvalifikaþního studia nebo nástavbového studia pro absolventy stĜedních škol na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka. V Rakousku je systém sanitáĜských profesí propracovanČjší a s postupnČ se zvyšující kvalifikací sanitáĜe také stoupají jeho pravomoci. Profese sanitáĜe má AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

TĜetí a þtvrtý stupeĖ pĜedstavuje oprávnČní pro provádČní následujících všeobecných kompetenci v nouzových pĜípadech: • Nauka o léþivech: podávání speciálních léþiv, pokud byly pĜedem písemnČ uvolnČny pĜíslušným zástupcem aktuálního zaĜízení pro lékaĜskou aplikaci. • PĜístup k žilám a infuze: punkce periferních žil a infuze krystaloidními roztoky vždy v rámci opatĜení pro bezprostĜední odstranČní nebezpeþí pro život a zdraví pacienta v nouzovém pĜípadČ, pokud by stejný cíl nemohl být dosažen ménČ zasahujícími opatĜeními. VzdČlávací modul nauka o léþivech trvá celkem 40 hodin a vzdČlávací modul pĜístup k žilám a infuze trvá celkem 50 hodin. Pátý stupeĖ pĜedstavuje oprávnČní pro další þinnosti, pĜedevším provádČní endotracheální intubace bez premedikace a endotracheální vasokonstriktoraplikace (umČlé dýchání a intubace). VzdČlávací modul umČlé dýchání a intubace trvá celkem 110 hodin. V následující tabulce þ. 1 jsou uvedeny v prvním sloupci profese, které se nevyskytují v rakouském katalogu práce, a v druhém sloupci jsou vyþteny profese, které se nevyskytují v þeském katalogu práce. Tabulka þ. 1: ChybČjící profese v katalogu práce jednotlivých zemí.

Profese chybČjící v rakouském katalogu práce Zdravotní laborant ZdravotnČ-sociální pracovník Optometrista Asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví Odborný pracovník v laboratorních metodách a pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ Odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví Zdravotnický asistent Laboratorní asistent

Profese chybČjící v þeském katalogu práce Diplomovaný kardiotechnik Diplomovaný medicínsko-technický odborný pracovník Pomocník ergoterapeuta Pomocník v ordinaci


24

25



Ortoticko-protetický technik Asistent zubního technika ěidiþ vozidla záchranné služby OšetĜovatel Zubní instrumentáĜka

V.

POUŽITÁ LITERATURA

BRAINTRUST GMBH. Ausbildungsmöglichkeiten in Österreich. Ausbildungskompass [online]. Wien: AMS Österreich [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.ausbildungskompass.at/bildungssystem BRģHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2011. 560 s. ISBN 9788073576615. ýESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TċLOVÝCHOVY. BoloĖský proces: VytváĜení Evropského prostoru vysokoškolského vzdČlání [online]. Praha: MŠMT ýR [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://bologna.msmt.cz/ ROMANIAN BOLOGNA SECRETARIAT. Bologna Process - European Higher Education Area [online]. European Higher Education Area, © 2010 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.ehea.info/ LOUýKOVÁ, Ivana. Integrovaný pĜístup v sociálnČ vČdním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3. NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDċLÁVÁNÍ. Schéma vzdČlávací soustavy. Národní ústav odborného vzdČlávání [online]. Praha: NÚOV, © 2008 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.nuov.cz/schema-vzdelavaci-soustavy NÖ LANDESKLINIKEN-HOLDING. Gesundheits- und Krankenpflegeberufe: Ausbildungen mit Zukunft in Niederösterreich [online]. Henzl Media Werbe GmbH, 2011-10-20 [cit. 2013-10-21]. http://www.holding.lknoe.at/fileadmin/media_data/Dateien/Ausbildung/Krankenpflegeschulen_Folder_ print.pdf ÖSTERREICH. BUNDESMINISTERIUM FÜR GESUNDHEIT. Berufe. Bundesministerium für Gesundheit [online]. Wien: BMG [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Berufe/ PARACELSUS MEDIZINISCHE PRIVATUNIVERSITÄT. Studium der Humanmedizin. Studienaufbau. Paracelsus Medizinische Privatuniversität [online]. Salzburg: PMP Salzburg - Privatstiftung [cit. 201310-21]. Dostupné z http://www.pmu.ac.at/studium/humanmedizin/studienaufbau.html SOVOVÁ, Olga. Proces pĜed orgány profesních komor, disciplinární Ĝízení. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 8, s. 8–16. ISSN 1211-6432. SOVOVÁ, Olga. Profesní komory a nucené þlenství. Zdravotnictví a právo. 2003, roþ. 7, þ. 7, s. 28. ISSN 1211-6432. ŠTROMEROVÁ, Zuzana. Systém vzdČlávání porodních asistentek v ýR. [online]. [cit. 2013-10-21] Dostupné z http://www.pdcap.cz/Texty/PA/Studie.html WEISS, Susanne a kol. Gesundheitsberufe in Österreich. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2012. 107 s. BGBl. I Nr. 169/1998, Bundesgesetz über die Ausübung des ärztlichen Berufes und die Standesvertretung der Ärzte (Ärztegesetz 1998 – ÄrzteG 1998), ve znČní BGBl. I Nr. 81/2013. SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací. Zákon þ. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné zpĤsobilosti a specializované zpĤsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta, ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb.



26

27



Zákon þ. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání zpĤsobilosti k výkonu nelékaĜských zdravotnických povolání a k výkonu þinností souvisejících s poskytováním zdravotní péþe a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o nelékaĜských zdravotnických povoláních), ve znČní zákona þ. 375/2011 Sb.


REJSTěÍK TABULEK

Tabulka þ. 1: ChybČjící profese v katalogu práce jednotlivých zemí. ........................ 25

VI. 2.

JEDNOTLIVÁ POVOLÁNÍ V ýESKÉ REPUBLICE

VI. 2. 1.

LékaĜ

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání lékaĜe (základní lékaĜská odborná pĜíprava) se získává absolvováním šestiletého prezenþního studia, které zahrnuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném magisterském studijním programu všeobecné lékaĜství. Musí obsahovat nejménČ 5500 hodin teoretické a praktické výuky (SUK ani MPLP blíže nespecifikuje jejich rozsah), pĜiþemž v § 2 vyhlášky MPLP jsou stanoveny základní oblasti výuky a další znalosti a dovednosti, které musí lékaĜi ovládat. AbsolventĤm se udČluje titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uvádČné pĜed jménem).16 V rámci navazujícího specializaþního vzdČlávání došlo v roce 2008 (z. þ. 189/2008 Sb.) k urþitému návratu k dvoustupĖovému atestaþnímu modelu, který byl v roce 2004 z dĤvodu harmonizace nahrazen jednostupĖovým systémem specializaþního vzdČlávání. Považuje se za prohlubování kvalifikace podle ZP, vykonává se v rámci pracovního pomČru. Specializovaná zpĤsobilost lékaĜe se získává úspČšným ukonþením specializaþního vzdČlávání atestaþní zkouškou (blíže § 19 až 21 MPLP), na jejímž základČ je lékaĜi vydán ministerstvem diplom o specializaci v pĜíslušném specializaþním oboru. Souþástí specializaþního vzdČlávání je absolvování základního kmene pĜíslušného specializaþního oboru, které je potvrzované vydáním certifikátu (nejdĜíve po dvou letech specializaþního vzdČlávání a splnČní podmínek stanovených pĜíslušným vzdČlávacím programem). Zvláštní odbornou zpĤsobilost pro vymezené þinnosti, které prohlubují získanou specializovanou zpĤsobilost, se pak získává absolvováním certifikovaných kurzĤ (nástavbových oborĤ).

16

SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací: pĜíloha V: 5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Diplom o ukonþení studia ve studijním programu všeobecné lékaĜství (doktor medicíny, MUDr.), doplnČný tímto osvČdþením: VysvČdþení o státní rigorózní zkoušce. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


28

29



Specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ (41 základních oborĤ s minimální délkou pĜípravy tĜi až pČt let a 47 nástavbových oborĤ s minimální délkou pĜípravy jeden až dva roky) blíže upravuje vyhláška MZ þ. 185/2009 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ17. Za výkon povolání lékaĜe s odbornou zpĤsobilostí se považuje preventivní, diagnostická, léþebná, rehabilitaþní a dispenzární péþe provádČná lékaĜem s odbornou zpĤsobilostí pod odborným dohledem lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí v pĜíslušném oboru. Bez odborného dohledu mĤže lékaĜ s odbornou zpĤsobilostí na základČ certifikátu o absolvování základního kmene pĜíslušného specializaþního oboru vykonávat þinnosti stanovené provádČcím právním pĜedpisem (zatím však vydán nebyl). Výkon takových þinností není považován za samostatný výkon povolání lékaĜe. Pro úþely specializaþního vzdČlávání se za výkon povolání lékaĜe považuje také metodická, koncepþní, výzkumná a vzdČlávací þinnost v oblasti zdravotnictví. U lékaĜe se specializovanou zpĤsobilostí je vymezení rozsahu þinností problematické, podpĤrnČ se pro nČ užívají dovednosti absolventĤ uvedené ve vzdČlávacích programech uveĜejĖovaných ve VČstníku MZ, pĜípadnČ požadavky na nositele výkonu v seznamu zdravotních výkonĤ.

VI. 3. ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK ZPģSOBILÝ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPģSOBILOSTI VI. 3. 1.

Všeobecná sestra

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním: a) nejménČ tĜíletého akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester, b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie – péþe o nemocné, pedagogika – ošetĜovatelství, pedagogika – péþe o nemocné, péþe o nemocné nebo uþitelství odborných pĜedmČtĤ pro stĜední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji v akademickém roce 2003/2004, d) tĜíletého studia v oboru diplomovaná dČtská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004, e) studijního oboru všeobecná sestra na stĜední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004, f) studijního oboru zdravotní sestra, dČtská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péþi, ženská sestra nebo porodní asistentka na stĜední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997, nebo g) tĜíletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004. PĜijetí ke studiu do vyššího odborného studia je podmínČno úspČšným ukonþením stĜední školy maturitní zkouškou, zdravotní zpĤsobilostí a kladným výsledkem pĜijímacího Ĝízení.

17

V pĜíloze þ. 1 jsou stanoveny základní obory, oznaþení odbornosti lékaĜe, zubního lékaĜe a farmaceuta se specializovanou zpĤsobilostí a minimální délka specializaþního vzdČlávání, v pĜíloze þ. 2 pak nástavbové obory, minimální délka vzdČlávání v tČchto oborech a oznaþení odbornosti lékaĜe a farmaceuta se zvláštní odbornou zpĤsobilostí, v pĜíloze þ. 3 pĜevedení specializací podle dosavadních právních pĜedpisĤ na základní a nástavbové obory a na základní kmeny (dĜívČjšími právními pĜedpisy jsou vyhlášky Ministerstva zdravotnictví þ. 233/2008 Sb. a þ. 77/1981 Sb.). V souþasné dobČ je pĜipravována novelizace této vyhlášky. Srov. informace dostupné z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/obsah/oddeleni-legislativy-zdravotnich-sluzeb-a-primo-rizenychorganizaci_1799_11.html AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

Studium musí obsahovat nejménČ 4 600 hodin teoretické výuky a praktického vyuþování, z toho nejménČ 2 300 hodin a nejvýše 3 000 hodin praktického vyuþování, pĜiþemž v § 3 a 4 vyhlášky MPNP se uvádí základní oblasti výuky a další znalosti a dovednosti, které musí sestra ovládat. Specializaþního vzdČlávání sester se týká naĜízení vlády þ. 31/2010 Sb., o oborech specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti zdravotnických pracovníkĤ se specializovanou zpĤsobilostí.18 18

V pĜíloze þ. 1 jsou stanoveny obory specializaþního vzdČlávání a oznaþení odbornosti specialistĤ, v pĜíloze þ. 2 pak pĜevedení specializací podle dĜívČjších právních pĜedpisĤ na obory specializaþního vzdČlávání uvedené v pĜíloze þ. 1 a oznaþení odbornosti specialistĤ (dĜívČjšími právními pĜedpisy jsou naĜízení vlády þ. 463/2004 Sb. a vyhláška Ministerstva zdravotnictví þ. 77/1981 Sb.). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

30

31



VI. 3. 3. Všeobecná sestra, která získala odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. e) až g), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Povinnost podle vČty prvé se nevztahuje na všeobecné sestry, které po získané odborné zpĤsobilosti absolvovaly vysokoškolské studium ošetĜovatelského zamČĜení nebo které získaly specializovanou zpĤsobilost. Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékaĜem nebo zubním lékaĜem podílí na preventivní, léþebné, diagnostické, rehabilitaþní, neodkladné nebo dispenzární péþi. Pokud zpĤsobilost k výkonu všeobecné sestry získal muž, je oprávnČn používat oznaþení odbornosti všeobecný ošetĜovatel. VI. 3. 2.

Porodní asistentka

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním a) nejménČ tĜíletého akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu porodních asistentek, b) tĜíletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004, c) stĜední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997. Porodní asistentka, která získala odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. c), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání porodní asistentky. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péþe v porodní asistenci, to je zajištČní nezbytného dohledu, poskytování péþe a rady ženám bČhem tČhotenství, pĜi porodu a šestinedČlí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péþe o novorozence; souþástí této zdravotní péþe je také ošetĜovatelská péþe o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékaĜem podílí na preventivní, léþebné, diagnostické, rehabilitaþní, neodkladné nebo dispenzární péþi. Pokud zpĤsobilost k výkonu porodní asistentky získal muž, je oprávnČn používat oznaþení odbornosti porodní asistent. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

Ergoterapeut

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání ergoterapeuta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu ergoterapeutĤ, b) tĜíletého studia v oboru diplomovaný ergoterapeut na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005, c) stĜední zdravotnické školy v oboru ergoterapeut, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1998/1999 nebo d) stĜední zdravotnické školy v oboru rehabilitaþní pracovník a pomaturitního specializaþního studia léþba prací, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004. Ergoterapeut, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. d), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání ergoterapeuta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání ergoterapeuta se považuje þinnost v rámci preventivní, diagnostické nebo léþebné a rehabilitaþní péþe v oboru ergoterapie (léþba prací).

VI. 3. 4.

Radiologický asistent

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání radiologického asistenta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu radiologických asistentĤ, b) tĜíletého studia v oboru diplomovaný radiologický asistent na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005, nebo c) stĜední zdravotnické školy v oboru radiologický laborant, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997. Radiologický asistent, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. c), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání radiologického asistenta a získání specializované zpĤsobilosti. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání radiologického asistenta se považuje zejména provádČní radiologických zobrazovacích i kvantitativních postupĤ, léþebné aplikace ionizujícího záĜení a specifické ošetĜovatelské péþe poskytované v souvislosti s radiologickými AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

32

33



výkony. Radiologický asistent provádí þinnosti související s radiaþní ochranou podle zvláštního právního pĜedpisu) a ve spolupráci s lékaĜem se podílí na diagnostické a léþebné péþi. ýinnosti zvláštČ dĤležité z hlediska radiaþní ochrany mĤže radiologický asistent vykonávat, pokud splĖuje požadavky stanovené zvláštním právním pĜedpisem). VI. 3. 5.

Zdravotní laborant

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání zdravotního laboranta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu zdravotních laborantĤ, b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaný zdravotní laborant na vyšších zdravotnických školách, c) akreditovaného bakaláĜského studijního oboru pĜírodovČdného zamČĜení nebo nejménČ tĜíletého studia v oborech pĜírodovČdného zamČĜení na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikaþního kurzu laboratorní metody, d) akreditovaného bakaláĜského studijního oboru pĜírodovČdného, elektrotechnického nebo matematicko- fyzikálního zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu laboratorní metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví nebo nejménČ tĜíletého studia v oborech pĜírodovČdného nebo elektrotechnického zamČĜení na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikaþního kurzu laboratorní metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví nebo e) stĜední zdravotnické školy v oboru zdravotní laborant, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005. Zdravotní laborant, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. e), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zdravotního laboranta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání zdravotního laboranta se považuje laboratorní þinnost v rámci diagnostické péþe a vyšetĜování a mČĜení složek životních a pracovních podmínek v rámci ochrany veĜejného zdraví ve spolupráci s lékaĜem a odborným pracovníkem v laboratorních metodách. VI. 3. 6.

ZdravotnČ-sociální pracovník

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání zdravotnČ-sociálního pracovníka se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského nebo magisterského studijního oboru sociálního zamČĜení, AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

b) nejménČ tĜíletého studia v oborech sociálního zamČĜení na vyšších odborných školách nebo vysokých školách a akreditovaného kvalifikaþního kurzu zdravotnČ-sociální pracovník, nebo c) specializaþního studia v oboru zdravotnČ-sociální péþe po získané odborné zpĤsobilosti všeobecné sestry podle § 5. Za výkon povolání zdravotnČ-sociálního pracovníka se považuje þinnost v rámci preventivní, diagnostické a rehabilitaþní péþe v oboru zdravotnČ sociální péþe. Dále se zdravotnČ-sociální pracovník podílí na ošetĜovatelské péþi v oblasti uspokojování sociálních potĜeb pacienta. VI. 3. 7.

Optometrista

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání optometristy se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu optometristĤ, nebo b) akreditovaného bakaláĜského studijního oboru optometrie, pokud byl zahájen nejpozdČji ve školním roce 2005/2006. Za výkon povolání optometristy se považuje þinnost v rámci diagnostiky a korekce oþních refrakþních vad a poradenství a aplikace kontaktních þoþek. VI. 3. 8.

Ortoptista

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání ortoptisty se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu ortoptistĤ, b) studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester podle § 5 a pomaturitního specializaþního studia ortoptika-pleoptika, pokud bylo studium prvního roþníku pomaturitního specializaþního studia zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2006/2007, nebo c) studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester podle § 5 a dlouhodobé pĜípravy v ortoptice a pleoptice, pokud bylo studium prvního roþníku pomaturitního specializaþního studia zahájeno nejpozdČji v roce 1994. Ortoptista, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. b) a c), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání ortoptisty. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání ortoptisty se považuje þinnost v rámci preventivní, léþebné a diagnostické péþe poskytované ve spolupráci s lékaĜem pacientĤm s motorickými nebo senzorickými oþními poruchami a prevence tČchto poruch.


34

35


VI. 3. 9.


Asistent ochrany zdraví a podpory veĜejného zdraví

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu asistentĤ ochrany veĜejného zdraví, b) studia oboru diplomovaný asistent hygienické služby na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005, c) akreditovaného bakaláĜského studijního oboru pĜírodovČdného, elektrotechnického nebo matematicko- fyzikálního zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu ochrana a podpora veĜejného zdraví nebo nejménČ tĜíletého studia v oborech pĜírodovČdného nebo elektrotechnického zamČĜení na vyšších odborných školách a akreditovaného kvalifikaþního kurzu ochrana a podpora veĜejného zdraví, nebo d) stĜední zdravotnické školy v oboru asistent hygienické služby, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997. Asistent ochrany veĜejného zdraví, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1, písm. d), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání asistenta ochrany veĜejného zdraví. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví se považuje þinnost související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veĜejného zdraví podle zvláštních právních pĜedpisĤ. Za výkon povolání asistenta ochrany a podpory veĜejného zdraví se nepovažuje výkon státního zdravotního dozoru. Dále asistent ochrany a podpory veĜejného zdraví ve spolupráci s lékaĜem plní úkoly v oblasti prevence onemocnČní a ochrany a podpory veĜejného zdraví. VI. 3. 10.

Ortotik-protetik

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání ortotika-protetika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu ortotikĤ-protetikĤ, b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaný ortotik-protetik na vyšších zdravotnických školách, c) stĜední zdravotnické školy v oboru ortopedicko-protetický technik nebo jiné stĜední odborné školy ortoticko-protetického zamČĜení, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005, nebo d) rekvalifikaþního kurzu akreditovaného podle zvláštního právního pĜedpisu v oboru pro pĜípravu ortotikĤ-protetikĤ, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji do konce roku 2007. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

Ortotik-protetik, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. c) nebo d), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání ortotika-protetika. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání ortotika-protetika se považuje þinnost v rámci léþebné a rehabilitaþní péþe, pĜi které ve spolupráci s lékaĜem navrhuje, zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálnČ zhotovované ortopedické a protetické pomĤcky. Dále ortotik-protetik mĤže ve spolupráci s lékaĜem upravovat sériovČ zhotovované ortopedické a protetické pomĤcky a aplikovat je. VI. 3. 11.

Nutriþní terapeut

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání nutriþního terapeuta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu nutriþních terapeutĤ, b) tĜíletého studia v oboru diplomovaná dietní sestra na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005, c) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaný nutriþní terapeut na vyšších zdravotnických školách, nebo d) stĜední zdravotnické školy v oboru dietní sestra, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005. Nutriþní terapeut, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1, písm. d), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání nutriþního terapeuta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání nutriþního terapeuta se považuje þinnost v rámci preventivní péþe na úseku klinická výživa a specifické ošetĜovatelské péþe zamČĜené na uspokojování nutriþních potĜeb. Dále se nutriþní terapeut ve spolupráci s lékaĜem podílí na léþebné a diagnostické péþi v oboru klinická výživa. VI. 3. 12.

Zubní technik

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání zubního technika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu zubních technikĤ, b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaný zubní technik na vyšších zdravotnických školách, nebo


36

37



c) stĜední zdravotnické školy v oboru zubní technik, zubní technik pro sluchovČ postižené nebo zubní laborant, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005. Zubní technik, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. c), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zubního technika. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání zubního technika se považuje þinnost v rámci léþebné a preventivní péþe, kdy na základČ indikace a návrhu zubního lékaĜe zhotovuje a opravuje všechny druhy stomatologických protéz a ortodontických pomĤcek. VI. 3. 13.

Dentální hygienistka

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání dentální hygienistky se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu dentálních hygienistek, nebo b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaná dentální hygienistka na vyšších zdravotnických školách nebo c) studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester podle § 5 a pomaturitního specializaþního studia stomatologická péþe, pokud bylo studium prvního roþníku pomaturitního specializaþního studia zahájeno nejpozdČji v roce 2004. Dentální hygienistka, která získala odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. c) ve studiu zahájeném nejpozdČji ve školním roce 2004/2005, mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání dentální hygienistky. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání dentální hygienistky se považuje výchovná þinnost v rámci zubní prevence. Dále dentální hygienistka na základČ indikace zubního lékaĜe poskytuje preventivní péþi na úseku dentální hygieny a pod odborným dohledem zubního lékaĜe asistuje pĜi poskytování preventivní, léþebné a diagnostické péþe na úseku zubního lékaĜství. Pokud zpĤsobilost k výkonu povolání dentální hygienistky získal muž, je oprávnČn používat oznaþení odbornosti dentální hygienista.


VI. 3. 14.

Zdravotnický záchranáĜ

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáĜe se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu zdravotnických záchranáĜĤ, b) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranáĜ na vyšších zdravotnických školách, nebo c) stĜední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranáĜ, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1998/1999. Zdravotnický záchranáĜ, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. c), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání zdravotnického záchranáĜe. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Odbornou zpĤsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáĜe má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou zpĤsobilost k výkonu povolání všeobecná sestra podle § 5 a specializovanou zpĤsobilost v oboru sestra pro intenzivní péþi a byl þlenem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejménČ v rozsahu alespoĖ poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech. Za výkon povolání zdravotnického záchranáĜe se považuje þinnost v rámci specifické ošetĜovatelské péþe na úseku neodkladné, anesteziologicko-resuscitaþní péþe a akutního pĜíjmu. Dále se zdravotnický záchranáĜ podílí na neodkladné léþebné a diagnostické péþi. VI. 3. 15.

Farmaceutický asistent

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání farmaceutického asistenta se získává absolvováním a) nejménČ tĜíletého studia v oboru diplomovaný farmaceutický asistent na vyšších zdravotnických školách, nebo b) stĜední zdravotnické školy v oboru farmaceutický laborant, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2004/2005. Farmaceutický asistent, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. b), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání farmaceutického asistenta. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem.


38

39



Za výkon povolání farmaceutického asistenta se považují odborné þinnosti spojené zejména s pĜípravou, výdejem, kontrolou a uchováváním léþiv a zdravotnických prostĜedkĤ. VI. 3. 16.

Biomedicínský technik

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání biomedicínského technika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu biomedicínských technikĤ, který zabezpeþuje odborné pĜedpoklady pro získání zpĤsobilosti k samostatné þinnosti na elektrických zaĜízeních podle zvláštního právního pĜedpisu, nebo b) akreditovaného bakaláĜského studia v oborech elektrotechnického zamČĜení nebo nejménČ tĜíletého studia na vyšších odborných školách v oborech elektrotechnického zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu biomedicínská technika. Za výkon povolání biomedicínského technika se považuje þinnost v rámci diagnostické a léþebné péþe v oboru biomedicínské techniky ve spolupráci s biomedicínským inženýrem nebo lékaĜem. VI. 3. 17.

Biotechnický asistent

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání biotechnického asistenta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu biotechnických asistentĤ, nebo b) akreditovaného bakaláĜského studijního programu zamČĜeného na aplikaþní oblasti biomedicínské techniky a informatiky ve zdravotnictví a akreditovaného kvalifikaþního kursu aplikovaná biotechnika.

Za výkon povolání radiologického technika se považuje þinnost související s radiaþní ochranou podle zvláštního právního pĜedpisu, pĜedevším asistence radiologickému fyzikovi; pokud radiologický technik vykonává urþené þinnosti zvláštČ dĤležité z hlediska radiaþní ochrany, musí splĖovat zvláštní požadavky stanovené zvláštním právním pĜedpisem. Dále se radiologický technik ve spolupráci s lékaĜem podílí na léþebné a diagnostické péþi. VI. 3. 19.

Adiktolog

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání adiktologa se získává: a) absolvováním akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studia v oboru pro pĜípravu adiktologĤ, b) absolvováním nejménČ tĜíletého studia v oborech sociálního, psychologického nebo speciálnČ pedagogického zamČĜení na vyšších odborných školách nebo vysokých školách a akreditovaného kvalifikaþního kurzu adiktolog, pokud byl zahájen do konce roku 2011, nebo c) získáním zpĤsobilosti všeobecné sestry a akreditovaného kvalifikaþního kurzu adiktolog, pokud byl zahájen do konce roku 2011. Za výkon povolání adiktologa se považuje þinnost v rámci preventivní, léþebné a rehabilitaþní péþe v oboru adiktologie, to je prevence a léþba závislosti na návykových látkách a dalších závislostí.

Za výkon povolání biotechnického asistenta se považuje þinnost v rámci diagnostické a léþebné péþe související s aplikací zdravotnických prostĜedkĤ v oboru biomedicínské techniky a informatiky ve zdravotnictví zejména ve spolupráci s lékaĜem a biomedicínským inženýrem. VI. 3. 18.

Radiologický technik

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání radiologického technika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu radiologických technikĤ, nebo b) akreditovaného bakaláĜského studijního oboru matematicko-fyzikálního zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu radiologická technika. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


40

41



VI. 4. ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK ZPģSOBILÝ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ BEZ ODBORNÉHO DOHLEDU PO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ A SPECIALIZOVANÉ ZPģSOBILOSTI

Do doby získání odborné a specializované zpĤsobilosti logoped pracuje u poskytovatele zdravotních služeb jako jiný odborný pracovník (§ 43) pod odborným dohledem klinického logopeda zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.

VI. 4. 1. Psycholog ve zdravotnictví a specializovaná zpĤsobilost k výkonu povolání klinického psychologa

Za výkon povolání klinického logopeda se považuje þinnost v rámci diagnostické, léþebné, rehabilitaþní, preventivní, posudkové a dispenzární péþe v oboru klinická logopedie.

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru psychologie a absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu Psycholog ve zdravotnictví, který je provádČn vysokou školou podle zvláštního právního pĜedpisu. Do doby získání specializované zpĤsobilosti psycholog ve zdravotnictví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem klinického psychologa zpĤsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Specializovaná zpĤsobilost psychologa ve zdravotnictví se získává úspČšným dokonþením specializaþního vzdČlávání v trvání 5 let atestaþní zkouškou. Oznaþení odbornosti psychologa ve zdravotnictví se specializovanou zpĤsobilostí je klinický psycholog. Odborná a specializovaná zpĤsobilost k výkonu povolání klinického psychologa se získává absolvováním nejménČ pČtiletého akreditovaného magisterského jednooborového studijního oboru psychologie a specializaþního vzdČlávání v oboru klinická psychologie, pokud bylo studium v akreditovaném magisterském studijním oboru zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2008/2009. Za výkon povolání psychologa ve zdravotnictví (odstavec 1) se považuje þinnost v rámci preventivní, diagnostické, léþebné, neodkladné, léþebnČ rehabilitaþní a dispenzární péþe v oboru klinická psychologie provádČná bez indikace lékaĜe. Za výkon povolání klinického psychologa (odstavce 3 a 4) se považují þinnosti uvedené v odstavci 5 a þinnost posudková a revizní. VI. 4. 2.

Klinický logoped

Odborná a specializovaná zpĤsobilost k výkonu povolání klinického logopeda se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závČreþnou zkouškou z logopedie a surdopedie a absolvováním specializaþního vzdČlávání v oboru klinická logopedie v trvání 3 let; absolvováním specializaþního vzdČlávání získává logoped souþasnČ specializovanou zpĤsobilost.


VI. 4. 3.

Zrakový terapeut

ZpĤsobilost k výkonu povolání zrakového terapeuta se získává a) absolvováním akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika se státní závČreþnou zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie a absolvováním dalšího postgraduálního akreditovaného studia speciální pedagogika se zamČĜením na zrakovou terapii, pokud bylo zahájeno do konce roku 2010, nebo b) absolvováním akreditovaného magisterského studijního programu speciální pedagogika se státní závČreþnou zkouškou z oftalmopedie nebo tyflopedie a absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu zraková terapie. Do doby získání specializované zpĤsobilosti zrakový terapeut pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem zrakového terapeuta zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaĜe se specializací v oboru oftalmologie. Za výkon povolání zrakového terapeuta se považuje þinnost v rámci diagnostické, léþebné, rehabilitaþní, preventivní, posudkové a dispenzární péþe v oboru zraková terapie (klinická oftalmopedie). VI. 4. 4.

Fyzioterapeut

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro pĜípravu fyzioterapeutĤ, b) akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu fyzioterapeutĤ, c) tĜíletého studia v oboru diplomovaný fyzioterapeut na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004, nebo d) stĜední zdravotnické školy v oboru fyzioterapeut nebo v oboru rehabilitaþní pracovník, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

42

43



Do doby získání specializované zpĤsobilosti fyzioterapeut, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. d), pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem fyzioterapeuta zpĤsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 mČsícĤ pod jeho pĜímým vedením. Fyzioterapeut, který získal odbornou zpĤsobilost podle odstavce 1 písm. a) až c), mĤže vykonávat své povolání bez odborného dohledu, pokud prokáže minimálnČ 1 rok výkonu povolání v oboru. Za výkon povolání fyzioterapeuta se považuje þinnost v rámci preventivní, diagnostické, léþebné a rehabilitaþní péþe v oboru fyzioterapie. VI. 4. 5.

Radiologický fyzik

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání radiologického fyzika se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro pĜípravu radiologických fyzikĤ, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboru matematicko-fyzikálního zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu radiologická fyzika. Do doby získání specializované zpĤsobilosti radiologický fyzik pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem radiologického fyzika zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 mČsícĤ pod jeho pĜímým vedením. Za výkon povolání radiologického fyzika se považuje þinnost související s radiaþní ochranou podle zvláštního právního pĜedpisu; pokud radiologický fyzik vykonává urþené þinnosti zvláštČ dĤležité z hlediska radiaþní ochrany, musí splĖovat zvláštní požadavky stanovené zvláštním právním pĜedpisem. Dále se radiologický fyzik ve spolupráci s lékaĜem podílí na léþebné a diagnostické péþi. Odborný pracovník v laboratorních metodách a v pĜípravČ VI. 4. 6. léþivých pĜípravkĤ Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro pĜípravu odborného pracovníka v laboratorních metodách, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboru pĜírodovČdného zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu odborné zdravotnické laboratorní metody nebo kvalifikaþního kurzu výroba, pĜíprava a kontrola léþivých pĜípravkĤ nebo AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

c) akreditovaného magisterského studijního oboru pĜírodovČdného, elektrotechnického nebo matematicko- fyzikálního zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu odborné laboratorní metody v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví. Do doby získání specializované zpĤsobilosti odborný pracovník v laboratorních metodách a v pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem pracovníka zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 mČsícĤ pod jeho pĜímým vedením. Za výkon povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v pĜípravČ léþivých pĜípravkĤ se považuje a) laboratorní þinnost v rámci diagnostické péþe a vyšetĜování a mČĜení složek životních a pracovních podmínek v rámci ochrany veĜejného zdraví, b) pĜíprava léþivých pĜípravkĤ na pracovištích nukleární medicíny, imunologických þi mikrobiologických pracovištích poskytovatelĤ zdravotních služeb nebo v zaĜízeních ochrany veĜejného zdraví.

VI. 4. 7.

Biomedicínský inženýr

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra se získává absolvováním a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro pĜípravu biomedicínských inženýrĤ, který zabezpeþuje odborné pĜedpoklady pro získání zpĤsobilosti k samostatné þinnosti na elektrických zaĜízeních podle zvláštního právního pĜedpisu, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboru elektrotechnického zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu biomedicínské inženýrství. Do doby získání specializované zpĤsobilosti biomedicínský inženýr pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem pracovníka zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 mČsícĤ pod jeho pĜímým vedením. Za výkon povolání biomedicínského inženýra se považuje þinnost v rámci diagnostické a léþebné péþe ve spolupráci s lékaĜem.

VI. 4. 8.

Odborný pracovník v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v ochranČ veĜejného zdraví se získává absolvováním AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

44

45



a) akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru pro pĜípravu odborného pracovníka v ochranČ veĜejného zdraví, nebo b) akreditovaného magisterského studijního oboru pĜírodovČdného, sociálního, pedagogického nebo matematicko-fyzikálního zamČĜení a akreditovaného kvalifikaþního kurzu v ochranČ veĜejného zdraví. Do doby získání specializované zpĤsobilosti odborný pracovník v ochranČ veĜejného zdraví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem. Za výkon povolání odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví se považuje þinnost související s výkonem státního zdravotního dozoru v rámci ochrany a podpory veĜejného zdraví podle zvláštních právních pĜedpisĤ. Za výkon povolání odborného pracovníka v ochranČ a podpoĜe veĜejného zdraví se nepovažuje výkon státního zdravotního dozoru. Dále odborný pracovník v ochranČ veĜejného zdraví ve spolupráci s lékaĜem plní úkoly v oblasti prevence onemocnČní a ochrany veĜejného zdraví.

VI. 5. ZDRAVOTNICKÝ PRACOVNÍK ZPģSOBILÝ K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ POD ODBORNÝM DOHLEDEM NEBO PěÍMÝM VEDENÍM VI. 5. 1.

Zdravotnický asistent

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta se získává absolvováním a) stĜední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, nebo b) akreditovaného kvalifikaþního kurzu zdravotnický asistent po získání úplného stĜedního vzdČlání nebo úplného stĜedního odborného vzdČlání a zpĤsobilosti k výkonu povolání ošetĜovatele podle § 36. Dále mají odbornou zpĤsobilost k výkonu povolání zdravotnického asistenta zdravotniþtí pracovníci, kteĜí získali zpĤsobilost k výkonu povolání a) zdravotnického záchranáĜe podle § 18, nebo b) porodní asistentky podle § 6. Za výkon povolání zdravotnického asistenta se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky; ošetĜovatelskou péþi spojenou se sebeobsluhou a uspokojováním základních potĜeb pacientĤ mĤže zdravotnický asistent provádČt bez odborného dohledu. Dále se zdravotnický asistent ve spolupráci s lékaĜem podílí na preventivní, léþebné, rehabilitaþní, neodkladné, diagnostické a dispenzární péþi.

VI. 5. 2.

Laboratorní asistent

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání laboratorního asistenta se získává absolvováním stĜední zdravotnické školy v oboru laboratorní asistent. Za výkon povolání laboratorního asistenta se považuje þinnost v rámci diagnostické péþe pod odborným dohledem. VI. 5. 3.

Orototicko-protetický technik

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání ortoticko-protetického technika se získává absolvováním stĜední zdravotnické školy v oboru ortoticko-protetický technik. Za výkon povolání ortoticko-protetického technika se považuje þinnost v rámci léþebné a rehabilitaþní péþe, pĜi které jsou ve spolupráci s ortotikem-protetikem navrhovány, zhotovovány, upravovány, opravovány a aplikovány individuálnČ zhotovované ortopedické a protetické pomĤcky a upravovány a aplikovány sériovČ zhotovované ortopedické a protetické pomĤcky, a dále ve spolupráci s lékaĜem upravovány a aplikovány sériovČ zhotovované ortopedické a protetické pomĤcky. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


46

47



VI. 5. 8. VI. 5. 4.

Nutriþní asistent

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání nutriþního asistenta absolvováním stĜední zdravotnické školy v oboru nutriþní asistent.

se

získává

Za výkon povolání nutriþního asistenta se považuje þinnost v rámci specifické ošetĜovatelské péþe pod odborným dohledem nutriþního terapeuta. Dále se nutriþní asistent ve spolupráci s lékaĜem podílí na preventivní, léþebné a diagnostické péþi v oboru klinická výživa. VI. 5. 5.

Asistent zubního technika

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání asistenta zubního technika se získává absolvováním stĜední zdravotnické školy v oboru asistent zubního technika nebo asistent zubního technika pro sluchovČ postižené. Za výkon povolání asistenta zubního technika se považuje þinnost v rámci léþebné a preventivní péþe, kdy na základČ indikace a návrhu zubního lékaĜe a pod odborným dohledem zubního technika nebo zubního lékaĜe zhotovuje a opravuje všechny druhy stomatologických protéz, ortodontických pomĤcek a dalších stomatologických výrobkĤ. VI. 5. 6.

Dezinfektor

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání dezinfektora se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru dezinfektor. Za výkon povolání dezinfektora se považuje speciální ochranná dezinfekce provádČná poskytovatelem zdravotních služeb v jeho objektech a ohnisková dezinfekce, dezinsekce a deratizace, pokud je provádČna na základČ rozhodnutí orgánu ochrany veĜejného zdraví. VI. 5. 7.

ěidiþ vozidla zdravotnické záchranné služby

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání Ĝidiþe vozidla zdravotnické záchranné služby se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru Ĝidiþ vozidla zdravotnické záchranné služby, Ĝidiþ vozidla rychlé zdravotnické pomoci nebo Ĝidiþ vozidla rychlé lékaĜské pomoci. Za výkon povolání Ĝidiþe vozidla zdravotnické záchranné služby se považuje þinnost v rámci pĜednemocniþní neodkladné péþe, zdravotnické dopravní služby a pĜepravy pacientĤ neodkladné péþe, kdy se pod odborným dohledem podílí na poskytování zdravotní péþe na úseku neodkladné péþe. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

OšetĜovatel

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání ošetĜovatele se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru ošetĜovatel, b) tĜíletého studia ukonþeného závČreþnou zkouškou na stĜední zdravotnické škole v oboru ošetĜovatel, c) akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru ošetĜovatel/ošetĜovatelkapČstounka, charitní ošetĜovatel, ošetĜovatel nebo pČstounka, pokud bylo studium zahájeno do konce roku 2004, d) studia ukonþeného závČreþnou zkouškou na stĜední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo stĜedním odborném uþilišti zdravotnickém v oboru ošetĜovatel/ošetĜovatelka, ošetĜovatel/ošetĜovatelka se zamČĜením na rodinnou výchovu nebo v oboru zdravotník prvního zamČĜení - ošetĜovatelské a peþovatelské práce, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 2003/2004, e) nejménČ 4 semestrĤ akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékaĜství a složením zkoušky z pĜedmČtu ošetĜovatelství, péþe o nemocné nebo obdobného pĜedmČtu, f) 3 semestrĤ akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo pĜíslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, g) 4 semestrĤ akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu zdravotnických záchranáĜĤ nebo pĜíslušného studijního oboru na vyšší zdravotnické škole, h) 3 roþníkĤ studia na stĜední zdravotnické škole v oboru všeobecná sestra, dČtská sestra nebo zdravotní sestra, pokud jde o þtyĜleté studium, nebo 1,5 roþníku studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra, zdravotnický záchranáĜ, ženská sestra nebo porodní asistentka, pokud jde o dvouleté pomaturitní kvalifikaþní studium, pĜípadnČ nástavbové studium pro absolventy stĜedních škol, nebo i) 4 roþníkĤ studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent. Za výkon povolání ošetĜovatele se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu v oboru ošetĜovatelství; dále se ošetĜovatel ve spolupráci s lékaĜem podílí na léþebné, rehabilitaþní, neodkladné a diagnostické péþi. VI. 5. 9.

Masér

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání maséra nebo nevidomého a slabozrakého maséra se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru masér nebo nevidomý a slabozraký masér.


48

49



Za výkon povolání maséra a nevidomého a slabozrakého maséra se považuje þinnost v rámci rehabilitaþní a léþebné péþe pod pĜímým vedením fyzioterapeuta zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaĜe se specializací v oboru rehabilitaþní a fyzikální medicína.

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání autoptického laboranta se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru autoptický laborant nebo pitevní laborant-preparátor.

VI. 5. 10.

Laboratorní pracovník

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání laboratorního pracovníka se získává absolvováním a) studia ukonþeného závČreþnou zkouškou na zdravotnické odborné škole nebo stĜedním odborném uþilišti zdravotnickém v oboru zdravotník druhého zamČĜení - laboratorní práce a lékárenství, pokud bylo studium prvního roþníku zahájeno nejpozdČji ve školním roce 1996/1997, nebo b) akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru laboratorní pracovník, pokud bylo studium zahájeno nejpozdČji v roce 2004. Za výkon povolání laboratorního pracovníka se považuje þinnost v rámci diagnostické péþe pod odborným dohledem. VI. 5. 11.

Zubní instrumentáĜka

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání zubní instrumentáĜky se získává absolvováním a) akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru zubní instrumentáĜka, nebo b) absolvováním dvouletého studia ukonþeného závČreþnou zkouškou na stĜední zdravotnické škole, zdravotnické odborné škole nebo stĜedním zdravotnickém uþilišti v oboru zubní instrumentáĜka. Za výkon povolání zubní instrumentáĜky se považuje þinnost v rámci léþebné a diagnostické péþe v zubním lékaĜství pod odborným dohledem zubního lékaĜe a výchovná þinnost v rámci zubní prevence pod odborným dohledem zubního lékaĜe nebo dentální hygienistky. VI. 5. 12.

ěidiþ dopravy zranČných a nemocných

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání Ĝidiþe dopravy nemocných a ranČných se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru Ĝidiþ vozidla dopravy nemocných a ranČných.

VI. 5. 13.

Autoptický laborant

Za výkon povolání autoptického laboranta se považuje þinnost v rámci diagnostické péþe na úseku patologie pod pĜímým vedením lékaĜe.

VI. 5. 14.

SanitáĜ

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání sanitáĜe se získává absolvováním akreditovaného kvalifikaþního kurzu v oboru sanitáĜ. Odbornou zpĤsobilost k výkonu zdravotnického povolání sanitáĜe mají dále fyzické osoby, které absolvovaly þást studia v akreditovaných zdravotnických studijních programech uskuteþĖovaných vysokými školami podle jiného právního pĜedpisu, nebo na vyšších odborných zdravotnických školách nebo stĜedních zdravotnických školách, a to absolvováním a) 3 semestrĤ akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu všeobecné lékaĜství a úspČšnČ vykonané zkoušky z ošetĜovatelské péþe v rámci tohoto studijního programu, b) 2 semestrĤ akreditovaného zdravotnického bakaláĜského studijního programu pro pĜípravu všeobecných sester nebo porodních asistentek nebo zdravotnických záchranáĜĤ nebo pĜíslušného vzdČlávacího programu na vyšší odborné zdravotnické škole, c) 3 roþníkĤ denního studia nebo 4 roþníkĤ dálkového studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo 2 roþníkĤ þtyĜletého denního studia nebo 3 roþníkĤ dálkového studia na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra nebo všeobecná sestra nebo 1 roþníku dvouletého pomaturitního kvalifikaþního studia nebo nástavbového studia pro absolventy stĜedních škol na stĜední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra, dČtská sestra, ženská sestra nebo porodní asistentka. Za výkon povolání sanitáĜe se považuje pomocná þinnost v rámci poskytování zdravotních služeb pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením zdravotnického pracovníka zpĤsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu.

Za výkon povolání Ĝidiþe dopravy nemocných a ranČných se považuje þinnost pod odborným dohledem v rámci zdravotnických dopravních služeb.



50

51



VI. 6.

JEDNOTLIVÁ POVOLÁNÍ V RAKOUSKU

LékaĜská povolání, povolání všeobecné sestry i povolání ostatního nelékaĜského personálu, kterým se budeme podle zadání blíže vČnovat, jsou regulována také na evropské úrovni (smČrnice EP a Rady 2005/36/ES), což úzce souvisí také s problematikou uznávání kvalifikací (dále viz bod IV). Zatímco se vstup do EU v ýR nijak výraznČ neodrazil ve vzdČlávání lékaĜĤ (je kompatibilní už od roku 1966), vzdČlávání všeobecných sester bylo pĜevedeno ze stĜedoškolské na terciární úroveĖ (vyšší odbornou a vysokoškolskou).19 V Rakousku jsou základní informace o jednotlivých povoláních (Berufe) uvedeny na stránkách Spolkového ministerstva pro zdravotnictví, zvl. jejich charakteristika a náplĖ (Berufsbild und Tätigkeitsbereich), zpĤsobilost k jejich výkonu (Berufsberechtigung) zahrnující obecné a zvláštní požadavky, potĜebné vzdČlání (Ausbildung) þi zákonné zájmové organizace, resp. komory (Gesetzliche Interessenvertretung). PĜipojeny jsou vždy také odkazy na pĜíslušnou legislativu.20 VI. 6. 1.

LékaĜ/Arzt

vzdČlávání (v hlavním oboru a pĜípadných vedlejších oborech) v rámci pracovního pomČru zakonþené odbornou zkouškou. Specializaþní vzdČlávání lékaĜĤ (45 oborĤ) blíže upravuje naĜízení þ. 286/2006 BGBl. II, über die Ausbildung zur Ärztin für Allgemeinmedizin/zum Arzt für Allgemeinmedizin und zur Fachärztin/zum Facharzt (Ärztinnen-/Ärzte-Ausbildungsordnung 2006 – ÄAO 2006).23 Výkon lékaĜských povolání zahrnuje veškeré þinnosti založené na lékaĜskovČdeckých poznatcích, které se provádí pĜímo na lidech nebo nepĜímo pro lidi, a to zejména: vyšetĜení tČlesných a duševních onemocnČní nebo poruch, postižení a anomálií patologické povahy; využití diagnostických prostĜedkĤ k tČmto úþelĤm; léþba takových onemocnČní; provádČní chirurgických zákrokĤ, vþetnČ odbČru krve nebo infuzí; prevence nemocí; porodnictví a reprodukþní opatĜení; pĜedepisování lékĤ, zdravotnických prostĜedkĤ a zdravotnických diagnostických nástrojĤ; provádČní pitev. Všeobecná VI. 6. 2. Krankenschwester

sestra

/

Diplomierte

Gesundheits-

und

ObdobnČ jako v ýR se odborná zpĤsobilost získává absolvováním

ObdobnČ jako v ýR se základní odborná lékaĜská pĜíprava získává absolvováním 12 semestrĤ prezenþního studia na státních univerzitách (Graz, Innsbruck, Wien)21, které zahrnuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném studijním programu Humanmedizin. AbsolventĤm se v udČluje titul „Doktor der gesamten Heilkunde“, resp. „Doctor medicinae universae“ (ve zkratce „Dr.med.univ.“).22 V návaznosti na SUK se v Rakousku rozlišují dva samostatné typy navazující odborné pĜípravy: zvláštní odborná pĜíprava ve všeobecném lékaĜství (allgemeinärztliche Ausbildung), která zahrnuje minimálnČ tĜíleté praktické vzdČlání v rámci pracovního pomČru zakonþené zkouškou (v ýR je jedním ze základních oborĤ specializaþního vzdČlávání ve stejné délce tĜí let), a specializovaná lékaĜská odborná pĜíprava (fachärztliche Ausbildung) zahrnující minimálnČ šestileté praktické 19

Blíže: BRģHA, Dominik, PROŠKOVÁ, Eva. Zdravotnická povolání. Praha: Wolters Kluwer ýR, 2011. 560 s. ISBN 9788073576615. 20 ÖSTERREICH. BUNDESMINISTERIUM FÜR GESUNDHEIT. Berufe. Bundesministerium für Gesundheit [online]. Wien: BMG [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Berufe/. Blíže: WEISS, Susanne a kol. Gesundheitsberufe in Österreich. Wien: Bundesministerium für Gesundheit, 2012. 107 s. 21 Na soukromé univerzitČ Paracelsus Medizinische Privatuniversität (PMU) v Salzburku absolvováním deseti semestrĤ. Blíže: PARACELSUS MEDIZINISCHE PRIVATUNIVERSITÄT. Studium der Humanmedizin. Studienaufbau. Paracelsus Medizinische Privatuniversität [online]. Salzburg: PMP Salzburg Privatstiftung [cit. 2013-10-21]. Dostupné z http://www.pmu.ac.at/studium/humanmedizin/studienaufbau.html 22 smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací: pĜíloha V: 5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékaĜské odborné pĜípravy: Urkunde über die Verleihung des akademischen Grades Doktor der gesamten Heilkunde (bzw. Doctor medicinae universae, Dr.med.univ.). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

a) tĜíletého bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester (Fachhochschul-Bachelorstudiengang), nebo b) tĜíletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na zdravotnických školách (Schule für allgemeine Gesundheits- und Krankenpflege)24, které se však Ĝadí ke stĜedoškolskému stupni (Berufsbildende mittlere Schulen – BMS). PĜijetí ke studiu na zdravotnickou školu je podmínČno úspČšným absolvováním deseti školních stupĖĤ, zdravotní zpĤsobilostí, bezúhonností a pĜijímacím rozhovorem nebo testem. Ve srovnání s ýR jsou tedy požadavky pro pĜijetí ménČ pĜísné (uchazeþi nemusí mít maturitu a budou také vČtšinou mladší). Studium musí obsahovat nejménČ 4 600 hodin teoretické a praktického výuky, pĜiþemž musí nejménČ polovina pĜipadnout na praktickou a nejménČ tĜetina na teoretickou (napĜ. v rámci vzdČlávacích zaĜízení NÖ Landeskliniken-Holding to je 2 120 hodin teorie a 2 480 hodin praxe25). 23

V pĜílohách þ. 1–45 jsou u jednotlivých oborĤ odborné pĜípravy (Sonderfach) rozvedeny: A. Definition des Aufgabengebiets (vymezení pĤsobnosti), a B. Mindestdauer der Ausbildung und Ausbildungsfächer (minimální délka vzdČlávání a vzdČlávací obory). 24 SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, ze dne 6. þervence 2005, o uznávání odborných kvalifikací: pĜíloha V: 5.2.2 Doklady o dosažené kvalifikaci všeobecné sestry odpovČdné za všeobecnou péþi (ošetĜovatele odpovČdného za všeobecnou péþi): Diplom als „Diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester, Diplomierter Gesundheits- und Krankenpfleger“. 25 Srov. NÖ LANDESKLINIKEN-HOLDING. Gesundheits- und Krankenpflegeberufe: Ausbildungen mit Zukunft in Niederösterreich [online]. Henzl Media Werbe GmbH, 2011-10-20 [cit. 2013-10-21]. http://www.holding.lknoe.at/fileadmin/media_data/Dateien/Ausbildung/Krankenpflegeschulen_Folder_ print.pdf AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

52

53



VI. 7. Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetĜovatelské péþe. Její bližší charakteristika a náplĖ: péþe a opatrování pacientĤ všech vČkových kategorií pĜi fyzických a duševních onemocnČních, péþe a podpora pacientĤ se zdravotním postižením, tČžce nemocných a umírajících; zapojení do rehabilitace, primární zdravotní péþe, podpora zdraví a prevence nemocí; spolupráce u diagnostických a terapeutických výkonĤ. VI. 6. 3.

Porodní asistentka/ Hebamme

Odborná zpĤsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním: a) tĜíletého bakaláĜského studijního oboru pro pĜípravu všeobecných sester (Fachhochschul-Bachelorstudiengang), nebo b) dvouleté studium pro diplomovaný zdravotnický a ošetĜovatelský personál na Akademii pro porodní asistentky. PĜijetí ke studiu na Akademii pro porodní asistentky je podmínČno vČkem 18 let, zdravotní zpĤsobilostí a bezúhonností, maturitní zkouškou na všeobecnČ vzdČlávací vyšší škole nebo diplomovou zkouškou na odborné vyšší škole, ve vzdČlávacím institutu pro pedagogiku školek nebo ve vzdČlávacím institutu pro sociální pedagogiku nebo maturitou odbornou nebo v Rakousku nostrifikovaným, maturitČ rovnocenným ukonþením studia v zahraniþí nebo diplomem pro speciální služby ve zdravotnické a ošetĜovatelské péþi a zkouškou pro oprávnČní studia medicíny. PĜedpoklady k pĜijetí na bakaláĜské studium na odborné vysoké škole jsou hlavnČ všeobecná zralost pro studium na vysoké škole nebo pĜíslušná odborná kvalifikace a vhodnost z hlediska povolání a zdravotního stavu. Ukonþení vzdČlání: - komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro porodní asistentky), - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské bakaláĜské studium), VzdČlávání porodních asistentek na akademiích pro porodní asistentky dobíhá a v budoucnu bude nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na vysoké škole. PĜi vykonávání povolání porodní asistentky je tĜeba provádČt þinnosti jako ošetĜování a péþe o tČhotné ženy, rodiþky a šestinedČlky, pomoc pĜi porodu, poskytování informací o tČhotenství a porodu a spoluúþastnit se péþe o matku a kojence na vlastní odpovČdnost. Porodní asistentky jsou oprávnČny ke svobodnému výkonu povolání.


VYŠŠÍ MEDICÍNSKO-TECHNICKÉ SLUŽBY

VI. 7. 1.

Fyzioterapeut /Physioterapeut

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro fyzioterapeutické služby) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti. PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace, - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu. Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro fyzioterapeutické služby) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci fyzioterapeutické služby jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání. Mezi provádČné þinnosti patĜí aplikace na vlastní zodpovČdnost všech fyzioterapeutických opatĜení podle lékaĜského naĜízení v intra- a extramurální oblasti, pĜi zvláštním zohlednČní funkþních souvislostí v oblastech zdravotnické výchovy, profylaxe, terapie a rehabilitace, zejména pak mechanicko-terapeutická opatĜení, jako jsou všechny druhy pohybové terapie, percepce, manuální terapie kloubĤ, terapie dýchání, všechny druhy léþebných masáží, terapie reflexních zón, lymfatické drenáže, ultrazvuková terapie, dále všechna elektro-, foto-, hydroa balneoterapeutická opatĜení, jakož i z povolání specifické metody nálezĤ a spolupĤsobení elektrodiagnostických prohlídek, dále bez lékaĜského naĜízení poradenství a výchova zdravých lidí ve vyjmenovaných oblastech.

VI. 7. 2.

Biomedicínský analytik / Biomedizinische analytikerin

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro medicínsko-technickou laboratorní službu) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

54

55



jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti. PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro medicínsko-technickou laboratorní službu) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci medicínsko-technické laboratorní služby jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání. Mezi provádČné þinnosti patĜí aplikace na vlastní zodpovČdnost všech laboratorních metod podle lékaĜského naĜízení, které jsou potĜebné v rámci medicínského provozu vyšetĜení, ošetĜení a výzkumu, zejména pak klinicko-chemických, hematologických, imunohematologických, histologických, cytologických, mikrobiologických, parazitologických, mykologických, sérologických a nukleárnČ medicínských vyšetĜení, jakož i spolupĤsobení pĜi vyšetĜeních v oblasti elektro-neuro-funkþní diagnostiky a kardio-pulmonální funkþní diagnostiky. VI. 7. 3.

Radiologický technolog / Radiologietechnologe

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro radiologicko-technickou službu) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti. PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro radiologicko-technickou službu) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci radiologicko-technické služby jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

Mezi provádČné þinnosti patĜí aplikace na vlastní zodpovČdnost všech radiologickotechnických metod podle lékaĜského naĜízení pĜi aplikaci ionizujících záĜení, jako je diagnostická radiologie, terapie záĜením, nukleární medicína a jiné zobrazující metody jako je ultrazvuk a jaderná spinální rezonanþní tomografie pro vyšetĜení a ošetĜení lidí, jakož pro výzkum v oblasti zdravotnictví, dále podle lékaĜského naĜízení a jen ve spolupráci s lékaĜkami/lékaĜi s použitím kontrastních látek.

VI. 7. 4.

Dietolog / Diätologe

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro dietní služby a poradenské služby pro medicínskou výživu) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti. PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro dietní služby a poradenské služby pro medicínskou výživu) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci dietní služby a poradenské služby pro medicínskou výživu jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání. Mezi provádČné þinnosti patĜí na vlastní zodpovČdnost výbČr, sestavení a výpoþet, jakož i návod a kontrola pĜípravy zvláštních forem stravy pro výživu nemocných osob nebo osob s podezĜením na nemoc podle lékaĜského naĜízení, vþetnČ poradenství pro nemocné osoby nebo jejich pĜíslušníkĤ o praktickém provádČní lékaĜských naĜízení diet uvnitĜ i mimo zdravotnického zaĜízení, bez lékaĜského naĜízení výbČr, sestavení a výpoþet stravy pro zdravé osoby a skupiny osob pod zvláštním zatížením (napĜ. tČhotenství, sport), vþetnČ poradenství pro tyto kruhy osob o výživČ. VI. 7. 5.

Logoped / Logopäde

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro logopedicko-foniatricko-audiologickou službu) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

56

57



v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti.

Mezi provádČné þinnosti patĜí na vlastní zodpovČdnost ošetĜování nemocných a zdravotnČ postižených osob podle lékaĜského naĜízení pomocí Ĝemeslných a tvoĜivých þinností, tréninku svépomoci a výroba, nasazení a zaškolení do používání pomocných prostĜedkĤ, vþetnČ dlah pro úþely profylaxe, terapie a rehabilitace, bez lékaĜského naĜízení poradenská a zaškolovací þinnost, a to jak v oblasti ergonomie, tak také v oblasti všeobecné ochrany kloubĤ u zdravých osob.

PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro logopedicko-foniatricko-audiologickou službu) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci logopedicko-foniatricko-audiologické služby jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání. Mezi provádČné þinnosti patĜí na vlastní zodpovČdnost zjištČní logopedického nálezu a ošetĜování poruch vyjadĜování, Ĝeþi, hlasu a sluchu, jakož i audiometrická vyšetĜení podle lékaĜského naĜízení.

VI. 7. 6.

Ergoterapeut / Ergotherapeut

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro ergoterapeutologické služby) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti. PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro ergoterapeutologické služby) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci ergoterapeutologické služby jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání.

VI. 7. 7.

Ortoptista / Orthoptist

Pro získání kvalifikace je nutné absolvovat tĜíleté studium na medicínsko-technických akademiích (Akademie pro ortoptistické služby) nebo rovnČž tĜíleté bakaláĜské studium na odborné vysoké škole. VzdČlání na akademiích v souþasné dobČ vČtšinou dobíhá a do budoucna bude skoro výhradnČ nabízeno již jen v rámci bakaláĜského studia na odborné vysoké škole. Dále je požadována svéprávnost, zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a jazykové znalosti. PĜedpoklady pro pĜijetí k bakaláĜskému studiu na odborné vysoké škole: - všeobecná zralost pro studium na univerzitČ nebo pĜíslušná odborná kvalifikace - specifická zpĤsobilost z hlediska povolání a zdravotního stavu Ukonþení vzdČlávání: - písemná diplomová práce, komisionální diplomová zkouška/diplom (Akademie pro ortoptistickou služby) - bakaláĜská zkouška/bakaláĜ (vysokoškolské odborné bakaláĜské studium) PĜíslušníci ortoptistické služby jsou po oznámení u okresního správního úĜadu oprávnČni vykonávat svobodné povolání. Mezi provádČné þinnosti patĜí na vlastní zodpovČdnost provádČní preventivních opatĜení, jakož i vyšetĜení, urþení nálezu a ošetĜení poruch vidČní, šilhání, slabozrakosti a pohybových poruch oþí podle lékaĜského naĜízení.

VI. 7. 8.

Diplomovaný kardiotechnik / Diplomierter Kardiotechniker

VzdČlání v kardiotechnické službČ je vzdČlání doprovázející profesi v rámci služebního pomČru k nemocniþnímu ústavu. PĜivlastnČní teoretických znalostí se dČje pĜevážnČ samostudiem pĜi vzdČlávání zodpovČdné osoby. VzdČlávání trvá 18 mČsícĤ v rámci plnČ zamČstnaného služebního pomČru, pĜi povolání ne na plný úvazek to trvá pĜíslušnČ déle. PĜedpoklady pĜijetí ke vzdČlávání:



58

59



-

zdravotní zpĤsobilost dĤvČryhodnost diplom z radiologicko-technické služby nebo diplom z medicínsko-technické laboratorní služby nebo oprávnČní k výkonu povolání ve vyšší službČ pro zdravotní péþi a buć úspČšnČ absolvované zvláštní vzdČlávání v intenzivní péþi nebo v péþi pĜi anestézii v prĤbČhu minimálnČ dvou rokĤ nebo - pĜíslušný, v Rakousku uznávaný prĤkaz kvalifikace - pĜijímací pohovor nebo test

krve, zhotovení výtČrových preparátĤ z tČlních tekutin, sekretĤ a exkretĤ), dále jednoduché fyzioterapeutické úkony v oblasti tepelné, svČtelné, hydro- a balneoterapie, jakož i jednoduché masáže, také pomáhat pĜi aplikaci rentgenových paprskĤ pro diagnostické a terapeutické úþely (pomoc pĜi provádČní rentgenových prozáĜení a terapeutických rentgenových ozáĜení, zhotovení jednoduchých rentgenových snímkĤ, ale pouze podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem. VI. 7. 10.

SanitáĜ / Sanitäter

Profesní výkon þinností sanitáĜky/sanitáĜe pĜedpokládá úspČšné absolvování vzdČlání na zdravotnickou(ého) záchranáĜku/záchranáĜe, popĜ. sanitáĜku/sanitáĜe pro nouzové situace a absolvování profesního modulu.

Ukonþení vzdČlávání: diplomová zkouška pĜed komisí/diplom Výkon povolání v kardiotechnické službČ smí být provádČn jen v rámci služebního pomČru k nositelĤm nemocniþního ústavu. Diplomovaný kardiotechnik smí provádČt na vlastní zodpovČdnost extrakorporální cirkulace pro podporu srdeþního obČhu, jakož i perfúze a s tím souvisejících þinností jako napĜíklad organizace, pĜíprava a provádČní extrakorporální cirkulace, dále organizace, pĜíprava a provádČní perfúzí, ošetĜování na vlastní zodpovČdnost profesnČ specifických pĜístrojĤ a vedení dokumentace. VI. 7. 9. Diplomovaný medicínsko-technický odborný pracovník / Diplomierte medizinisch-technische Fachkraft VzdČlání je poskytováno ve škole pro medicínsko-technickou odbornou službu. VzdČlávání celkem trvá 30 mČsícĤ (3670 hodin). V pĜípadČ že se jedná o diplomované zdravotnické osoby, jakož i pro osoby, které mohou prokázat zaškolení do praktické zdravotní péþe ve zvláštních zaĜízeních pro ambulanþní službu, a to po dobu minimálnČ dvou mČsícĤ, tak vzdČlávání trvá pouhých 28 mČsícĤ. PĜedpoklady pĜijetí ke vzdČlání: - dokonþené stáĜí 17 rokĤ - zdravotní zpĤsobilost - dĤvČryhodnost - úspČšné absolvování všeobecné školní povinnosti Ukonþení vzdČlání: diplomová zkouška/diplom Diplomovaný medicínsko-technický odborný pracovník smí provádČt jednoduché medicínsko-technické laboratorní metody (provádČní jednoduchých vyšetĜení moþe a AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

OprávnČní k výkonu povolání a þinnosti je omezeno lhĤtou po vždy dva roky. Pro prodloužení oprávnČní k výkonu povolání a þinnosti je zapotĜebí absolvování dalšího vzdČlání, jakož i recertifikace. Ǥ͹ǤͳͲǤͳǤ

ýâȀ¡

K získání kvalifikace je nutné absolvovat vzdČlání v délce 260 hodin, pĜiþemž zkrácené vzdČlání je poskytováno pro mediþky/mediky (225 hodin), peþovatelské pomocnice/pomocníky (232 hodin) a pro pĜíslušníky vyšší služby zdravotní péþe (226 hodin). PĜedpoklady pro pĜijetí do vzdČlávání: je nutné mít vČk minimálnČ 17 let, být zdravotnČ zpĤsobilý, mít úspČšnČ absolvovány všeobecné školní povinnosti a být dĤvČryhodný. Ukonþení vzdČlání: závČreþná zkouška pĜed komisí/vysvČdþení Zdravotnický záchranáĜ na vlastní zodpovČdnost samostatnČ ošetĜuje a peþuje o nemocné, zranČné a jinou pomoc potĜebující osoby, které potĜebují medicínsky indikované ošetĜení, a to pĜed a bČhem pĜepravy, vþetnČ odborného udržení ve vzpĜímené poloze a ukonþení infuzí v ležaté poloze podle lékaĜského naĜízení; pĜevzetí jakož i pĜedání pacienta nebo ošetĜované osoby v souvislosti s pĜepravou; pomoc pĜi vzniklých akutních situacích, vþetnČ aplikace kyslíku; kvalifikované provedení život zachraĖujících okamžitých opatĜení (posouzení, obnovení, popĜ. udržování pro život dĤležitých tČlesných funkcí, defibrilace pomocí poloautomatických pĜístrojĤ, zajištČní schopnosti pro pĜepravu, jakož i sanitárnČ služební provedení pĜepravy do té doby, než bude k dispozici lékaĜka/lékaĜ s oprávnČním samostatného výkonu povolání, zajištČní okamžitého požadavku


60

61



pĜítomnosti lékaĜky/lékaĜe pohotovostní služby); sanitárnČ služební provádČní zvláštních pĜeprav. Ǥ͹ǤͳͲǤʹǤ

â±âÀȀ¡

K získání kvalifikace je nutné absolvovat vzdČlání v délce 480 hodin. Toto vzdČlávání pĜímo navazuje na pĜedchozí stupeĖ, zdravotnického záchranáĜe, je tudíž nutné mít oprávnČní povolání, popĜ. þinnosti jako zdravotnický záchranáĜ. Dále je vyžadováno pĜedložit potvrzení o minimálnČ 160 hodin dlouhém nasazení v systému záchrany a pĜepravy nemocných osob, kterým se potvrzuje zpĤsobilost pro vzdČlání na sanitáĜe pro nouzové pĜípady a dále úspČšnČ absolvovat vstupní test. Ukonþení vzdČlání: závČreþná zkouška pĜed komisí/vysvČdþení

- oprávnČní sanitáĜky/sanitáĜe pro nouzové pĜípady na základČ pĜíslušnČ úspČšnČ absolvovaného vzdČlání - pokyny pĜítomné lékaĜky/lékaĜe nebo pokud není žádná(ý) lékaĜka/lékaĜ pĜítomná(ý), pĜedem vyrozumČná(ý) lékaĜka/lékaĜ pro nouzové pĜípady nebo jsou vyžádány jejich pokyny. VzdČlávací modul nauka o léþivech trvá celkem 40 hodin. PĜedpokladem pro pĜijetí ke studiu je úspČšné absolvování vzdČlání na sanitáĜku/sanitáĜe pro nouzové pĜípady. VzdČlávací modul pĜístup k žilám a infuze trvá celkem 50 hodin. PĜedpokladem pro pĜijetí ke studiu je úspČšné absolvování vzdČlání na sanitáĜku/sanitáĜe pro nouzové pĜípady a oprávnČní pro provádČní všeobecné kompetence v nouzových pĜípadech pro nauku o léþivech. Zvláštní kompetence v nouzových pĜípadech

ýinnosti zdravotnického záchranáĜe zahrnují podporu lékaĜky/lékaĜe pĜi všech opatĜeních v nouzových a katastroficko-medicínských pĜípadech, vþetnČ ošetĜení a sanitárnČ služební pĜepravy pacientĤ v nouzových pĜípadech; podávání léþiv potĜebných pĜi þinnosti sanitáĜe pro nouzové pĜípady, pokud byly pĜedem písemnČ uvolnČny pĜíslušným zástupcem aktuálního zaĜízení pro lékaĜskou aplikaci; na vlastní zodpovČdnost použití profesnČ specifických pĜístrojĤ, materiálĤ a léþiv; spolupráce pĜi výzkumu. Ǥ͹ǤͳͲǤ͵Ǥ â±âÀæÀ ýâÀ±«ȋȌȀâ ±âÀæÀýâÀ âÀāȋȌȀâ±âÀ æÀýâÀ³±ýÀ ȋ Ȍ Všeobecné kompetence v nouzových pĜípadech SanitáĜky/sanitáĜi pro nouzové pĜípady mohou získat oprávnČní pro provádČní následujících všeobecných kompetenci v nouzových pĜípadech: - Nauka o léþivech: podávání speciálních léþiv, pokud byly pĜedem písemnČ uvolnČny pĜíslušným zástupcem aktuálního zaĜízení pro lékaĜskou aplikaci. - PĜístup k žilám a infuze: punkce periferních žil a infuze krystaloidními roztoky vždy v rámci opatĜení pro bezprostĜední odstranČní nebezpeþí pro život a zdraví pacienta v nouzovém pĜípadČ, pokud by stejný cíl nemohl být dosažen ménČ zasahujícími opatĜeními.

SanitáĜka/sanitáĜ pro nouzové pĜípady mĤže odpovídajícím zpĤsobem podle stavu lékaĜské vČdy získat oprávnČní pro další þinnosti: - provádČní endotracheální intubace bez premedikace a endotracheální vasokonstriktoraplikace (umČlé dýchání a intubace) PĜedpoklad pro provádČní zvláštních kompetencí v nouzových pĜípadech: - oprávnČní pro provádČní všeobecných kompetencí v nouzových pĜípadech a úspČšné absolvování vzdČlání - písemné oprávnČní od zástupce pĜíslušného pro lékaĜské zaopatĜení / v aktuálním zaĜízení - pĜíslušný pokyn pĜítomné(ho) lékaĜky/lékaĜe nebo pokud není žádná(ý) lékaĜka/lékaĜ pĜítomná(ý), pĜedem vyrozumČní lékaĜky/lékaĜe pro nouzové pĜípady nebo þinnost na jejich popud.

VzdČlávací modul umČlé dýchání a intubace trvá celkem 110 hodin. PĜedpokladem pro pĜijetí ke studiu je oprávnČní pro provádČní všeobecné kompetence v nouzových pĜípadech a potvrzení o nasazení v délce 500 hodin v systému lékaĜe pro nouzové pĜípady. OprávnČní je omezeno lhĤtou dvou rokĤ po úspČšném skonþení vzdČlání a smí být novČ udČleno teprve po pĜezkoušení znalostí (recertifikace).

PĜedpoklad pro provádČní všeobecných kompetencí v nouzových pĜípadech: AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


62

63


VI. 8.


VI. 8. 6.

SANITÁRNÍ POMOCNÉ SLUŽBY

ýinnost v sanitárních pomocných službách smí být profesnČ vykonáváno již pĜed ukonþením vzdČlávacího kurzu. ÚspČšné absolvování tohoto vzdČlání je tĜeba prokázat bČhem dvou rokĤ po nástupu do profese, jinak skonþí oprávnČní pro další vykonávání profesní þinnosti v sanitární pomocné službČ.

Pomocník pĜi dezinfekci / Desinfekcionsgehilfe

ProvádČní dezinfekce (pokud musí být tyto þinnosti provádČny orgány oblastních sdružení jako sanitárnČ policejní opatĜení podle zákona o epidemiích nebo zákona o tuberkulóze) podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem.

VzdČlání probíhá v speciálních vzdČlávacích kurzech pro sanitární pomocné služby. PĜedpokladem pro pĜijetí ke vzdČlání je dokonþené stáĜí 17 rokĤ, dále zdravotní zpĤsobilost, dĤvČryhodnost a úspČšné absolvování všeobecné školní povinnosti. Celkem trvá vzdČlání cca 130–135 hodin. Ukonþení vzdČlání: závČreþná zkouška kurzu/vysvČdþení o ukonþení kurzu VI. 8. 1.

Pomocník pĜi operacích / Operationsgehilfe

Jednoduché pomocné služby a podávání do ruky pĜi provádČní lékaĜských zákrokĤ podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem.

VI. 8. 2.

Pomocník v laboratoĜi / Laborgehilfe

Jednoduché medicínské pomocné služby v medicínských laboratoĜích podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem. VI. 8. 3.

Pomocník v prosektuĜe / Prosekturgehilfe

Pomocné služby pĜi otevírání mrtvých podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem VI. 8. 4.

Pomocník v ordinaci / Ordinationsgehilfe

Jednoduché pomocné služby pĜi lékaĜských úkonech v rámci lékaĜských ordinací, avšak s výjimkou ordinací odborných lékaĜek/lékaĜĤ pro zubní, ústní a þelistní léþbu, jakož i dentistek/dentistĤ podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem.

VI. 8. 5.

Pomocník ergoterapie / Ergoterapiegehilfe

Jednoduché pomocné služby pĜi ošetĜování osob s využitím Ĝemeslné zruþnosti a Ĝemeslné þinnosti pro úþely léþby a rehabilitace podle lékaĜského naĜízení a pod lékaĜským dohledem.



64

65

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Odborná zpráva o struktuře pracovních pozic ve zdravotnických zařízeních

OBSAH ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOČINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 3.2. ODBORNÁ ZPRÁVA O STRUKTUŘE PRACOVNÍCH POZIC VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH1 V rámci realizace projektu „ZDRAVÍ BEZ HRANIC – BUDOUCÍ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO – JIHOMORAVSKÝ KRAJ – KRAJ VYSOČINA“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013.

KONTEXT A CÍLE .......................................................................................................................... 3

I.

I. 1. SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU................................................................. 4 I. 2. PODĚKOVÁNÍ ............................................................................................... 4 II.

POPIS METODOLOGIE ................................................................................................................. 5

II. 1.

POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT ....................................... 5

III. STRUKTURA PRACOVNÍCH POZIC LÉKAŘŮ A SESTER V ČESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU ............................................................................................................................................ 7

III. 1. STRUKTURA PRACOVNÍCH POZIC LÉKAŘŮ A SESTER V ČESKÉ REPUBLICE............................................................................................................ 7 III. 1. 1. Struktura fakultních nemocnic ............................................................. 8 III. 1. 2. Struktura nemocnic zřizovaných krajem, městem nebo obcí a soukromých nemocnic ......................................................................................... 9 III. 2. STRUKTURA PRACOVNÍCH POZIC V RAKOUSKU .............................. 12 IV.

SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNICTVÍ ..................................................... 15

IV. 1.

STRUKTURA ZDRAVOTNICTVÍ V RAKOUSKU ..................................... 15

IV. 1. 1. Financování zdravotnictví .................................................................. 16 IV. 1. 2. Zdravotní pojištění ............................................................................. 16 IV. 1. 3. Ambulantní sektor .............................................................................. 19 IV. 1. 4. Lůžkový sektor ................................................................................... 20 IV. 2. STRUKTURA ZDRAVOTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................ 21

Objednatel: Kraj Vysočina Žižkova 57 586 01 Jihlava

IV. 2. 5. Financování zdravotnictví ČR ............................................................ 21 IV. 2. 6. Zdravotní pojištění ČR ....................................................................... 22 IV. 2. 7. Příjem lékařů ..................................................................................... 23 V. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ.................................................................................. 25 VI. POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................................. 27 VII. PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 29

VII. 1. REJSTŘÍK OBRÁZKŮ.............................................................................. 29

Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno

V Brně, 31. 10. 2013

1

Jedná se o jeden z celkem devíti výstupů komplexního projektu Analýza lidských zdrojů ve zdravotnictví v Kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko.

2 AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz



I. KONTEXT A CÍLE

I. 1.

Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá výzkumnou zprávu o struktuře pracovních pozic ve zdravotnických zařízeních, a to u lékařů a všeobecných sester v České republice a Rakousku. Tato analýza je součástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysočina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do října 2013 s využitím kombinace metodologických přístupů. Realizační tým odborníků na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, řízení lidských zdrojů, právo, marketing a ekonomii doplňovali při administraci a souvisejících činnostech další pracovníci společnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. Věříme, že se prostřednictvím výstupů tohoto projektu dostane zástupcům Kraje Vysočina ucelený souhrn informací, dat a argumentů osvětlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku.

SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU

Na plnění služeb veřejné zakázky se podíleli následující odborníci: Mgr. Marián Svoboda, JUDr. Mgr. Ondřej Horák, Ph.D., doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Mgr. Jiří Hodný, Ph.D., MUDr. Petra Říháčková, MBA, MUDr. Marek Slávik, Ph.D., Mgr. Irena Randulová, Bc. Veronika Koubková, Mgr. Eva Jakubcová, Mgr. Hana Rybářová, MA, Bc. et Bc. Anna Židlíková, Bc. Kateřina Pešková. I. 2.

PODĚKOVÁNÍ

AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádřit poděkování zadavateli, kompetentním zástupcům zdravotnických zařízení, tzv. komunikačním partnerům (personalistům), odborným garantům a všem dalším spolupracujícím osobám za vstřícný přístup při naplňování předmětu a cílů tohoto projektu. Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.

Mgr. Marián Svoboda ředitel AUGUR Consulting s.r.o.

Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.






II. POPIS METODOLOGIE Jak vyplývá ze zadávací dokumentace pro tuto veřejnou zakázku, jedná se o řadu na sebe navazujících odborných služeb, které v celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu umožní zprostředkovat zadavateli sumu výstupů a doporučení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu. II. 1.

POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT

Při realizaci projektu byla využita kombinace metodologických postupů a technik sběru dat2. Kombinace více metod a technik zohledňovala především požadavky na komplexnost pořízených dat. Jednalo se o:

ad 5. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace této veřejné zakázky, jedná se o řadu na sebe navazujících odborných služeb, které doplňuje syntéza poznatků a komparací jednotlivých zjištění. Zdrojem dat pro tuto závěrečnou zprávu, která je součástí třetí fáze projektu, byly, informace získané od komunikačních partnerů z jednotlivých zdravotnických zařízení, zejména od personalistů zdravotnických zařízení a zaměstnanců zdravotnických zařízení. Současně jsme pracovali s celou řadou sekundárních informací, včetně těch, které nám poskytl zahraniční partner.

1. Rešerše dokumentů, zdrojových dat, publikací, zákonů, vyhlášek, vnitřních norem zdravotnických zařízení apod. 2. Desk research – analýzu sekundárních dat (statistickou analýzu i obsahovou analýzu). 3. Kvalitativní přístup, polostandardizované rozhovory s komunikačními partnery – sběr primárních dat ve zdravotnických zařízeních. 4. Dotazníkové šetření – sběr primárních dat ve zdravotnických zařízeních. 5. Syntézu poznatků a komparaci zjištění – integraci dat. ad 1. Jedná se o shromáždění a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajů, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci s komunikačními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. ad 2. Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohledněna a využita sekundární data z výzkumů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, dále od komunikačních partnerů z krajských poboček Úřadu práce České republiky, od komunikačních partnerů z jednotlivých zdravotnických zařízení (personalistů), zohledněny byly i další související dokumenty, informace a data. ad 3. Na základě dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišťování stanoveni jako komunikační partneři personalisté z jednotlivých zdravotnických zařízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zaměstnanců. Osobní face to face rozhovory identifikující tzv. měkká data (odpovědi) proběhly na základě předem dohodnutých schůzek – setkání přímo v konkrétních zdravotnických zařízeních. Celkem bylo uskutečněno zjišťování ve 13 zdravotnických zařízeních. Jednalo se tedy o vyčerpávající šetření. ad. 4. Kromě kvalitativního zjišťování bylo v rámci třetí fáze projektu Analýza lidských zdrojů ve zdravotnictví provedeno dotazníkové šetření, jehož se zúčastnili zaměstnanci jednotlivých zdravotnických zařízení. V této výzkumné zprávě zohledňujeme v rámci interpretací také data z tohoto empirického šetření. 2

LOUČKOVÁ, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3.





III. STRUKTURA PRACOVNÍCH POZIC LÉKAŘŮ A SESTER V ČESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU

III. 1. 1.

Základem dobře fungujícího zdravotnického systému by měla být kvalitní péče o pacienta. Aby bylo možné zvyšovat kvalitu v poskytování zdravotnických služeb, zlepšovat produktivitu a také ekonomiku oddělení, je třeba zavést zdravou organizační kulturu3. Organizační kultura, jež upravuje strukturu zaměstnanců a jejich pravomoci, je uplatňována managementem daného zdravotnického zařízení, avšak na jejím udržování mají velký podíl samotní zdravotníci a ostatní zaměstnanci. V rámci zdravotnických zařízení funguje několik druhů organizační kultury, zejména podle konkrétního zaměření péče. Můžeme tak reflektovat různé organizační kultury v rámci chirurgických oborů, jiné v oborech interních či oborech péče o seniory a jiných. Ve zdravotnictví je vhodná taková organizační kultura, která bude mít vliv především na následující oblasti zdravotnické práce: x x x x

Orientace na služby – stěžejní je prioritní postavení pacienta. Zvyšování kvality práce – ve vztahu ke spokojenosti pacientů. Péče o zaměstnance – systém odměn, motivačních faktorů a způsob jednání. Orientace na klíčové prvky systému – prvky a zejména jedinci, jež stojí za chodem organizace, ovlivňují její výkon (zaměstnanci, organizace pacientů, lékařská komora atd.).

III. 1. STRUKTURA PRACOVNÍCH POZIC LÉKAŘŮ A SESTER V ČESKÉ REPUBLICE Nemocnice je zdravotnické zařízení, které poskytuje komplex služeb lůžkové, ambulantní a komplementární péče. Součástí nemocnice jsou lůžková oddělení, specializovaný ambulantní provoz, technické zázemí, management (vedení), lékárny a výdejny pomůcek. Všechny nemocnice v naší republice lze rozdělit základně do tří kategorií, a to podle toho, kdo je zřizuje a spravuje: x

Nemocnice řízené státem, takzvané přímo řízené organizace, kam řadíme všechny fakultní nemocnice, IKEM, Úrazovou nemocnici Brno, Ústřední vojenskou nemocnici.

x

Nemocnice řízené krajem.

x

Nemocnice obecní – městské a nemocnice zřizované dalšími právnickými subjekty (církevní, s.r.o., akciové společnosti, obecně prospěšné společnosti apod.).

Struktura fakultních nemocnic

Fakultní nemocnice patří k největším v České republice. Podle plánovaných změn by se měl od roku 2014 změnit název těchto nemocnic, a to z fakultních na univerzitní nemocnice. Další plánovanou inovací by mělo být jmenování ředitele přímo ministrem zdravotnictví. Významným rysem plánovaných změn je i převedení majetku, který v současné době fakultní nemocnice pouze spravují, do jejich výhradního vlastnictví. Fakultní nemocnice zajišťují primárně zdravotní péči, dále ale navíc výuku budoucích lékařů a podílejí se na vědě a výzkumu. Financování fakultních nemocnic má několik zdrojů, nejvíce prostředků přichází ze zdravotního pojištění (80–85 %), dále z prodeje zboží a jiných služeb (5–10 %), z dotací na vědu a výzkum (3–5 %) a z dotací poskytnutých zřizovatelem (1–5 %). Toho času se v Praze nacházejí tři fakultní nemocnice (Všeobecná fakultní nemocnice, FN Královské Vinohrady a FN Motol), v Brně dvě (FN Brno Bohunice, FN U svaté Anny) a po jedné fakultní nemocnici má Plzeň, Hradec Králové, Ostrava a Olomouc. Fakultní nemocnice jsou schopny zajišťovat nepřetržitý průchod pacientů s „běžnými onemocněními“, ale i s komplikacemi, s kritickými stavy či se stavy, které nejsou na žádném jiném pracovišti řešitelné. Je to dáno jednak vybaveností fakultních nemocnic, jednak soustředěním těch nejlepších odborníků ve svém oboru. Fakultní nemocnice mají odlišnou strukturu pracovišť i jejich řízení. Řízení je zde dvojí, což znamená, že na jedné straně stojí ředitel nemocnice, pod jehož přímou kompetenci spadají primáři (dále pokračuje schéma tak, jak je podrobněji uvedeno níže v řízení klinik) a technický úsek (podrobněji rozebraný níže), na druhé straně ve vedení fakultní nemocnice stojí děkan, pod nějž přímo spadají přednostové klinik. Paralelně s vedením každé nemocnice (jak fakultní, tak soukromé či krajem řízené) funguje hlavní sestra, která je náměstkem pro ošetřovatelskou péči. Pod přímým vedením hlavní sestry je vrchní sestra, která je nadřízenou všech sester na konkrétním oddělení. Přímým podřízeným vrchní sestry je sestra staniční, která zodpovídá za všechny ostatní sestry na oddělení či v ambulanci, ale není jejich přímou nadřízenou. Fakultní nemocnice se dělí na jednotlivé kliniky; klinika je nemocniční pracoviště příslušného oboru, které slouží k léčebné činnosti, k výzkumu a k výuce, může se dále dělit na jednotlivá oddělení. Návrh na vznik kliniky vychází z akademického senátu fakulty, zřizuje ji Ministerstvo zdravotnictví se souhlasem Ministerstva školství. Řízení kliniky má svou hierarchii – za chod celé kliniky zodpovídá přednosta, pod kterého spadají tři kategorie zaměstnanců – je to jednak primář, který je odpovědný za léčebnou péči, dále zástupci pro výuku a zástupci pro vědu a výzkum. Primář je tedy přímým podřízeným ředitele a nepřímým podřízeným přednosty. Podřízení primáře jsou vedoucí lékaři kliniky (pod nimiž jsou dále ostatní lékaři), vrchní sestra a ekonom kliniky. Ekonom kliniky spravuje archiv, zajišťuje kontakt s pojišťovnami a zabezpečuje provoz kliniky z té finanční stránky.

3

PLEVOVÁ, Ilona et al. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. Edice Sestra. ISBN 978-80-247-3871-0.





Pokud hovoříme o odděleních fakultních nemocnic, rozumíme tím pracoviště, která zajišťují léčebnou, výzkumnou a případně výukovou činnost. Není ale společným pracovištěm s fakultou. Oddělení zřizuje ředitel nemocnice.

Následující schéma na obrázku č. 1 podrobně zobrazuje možnou organizační strukturu nemocnice zřízené krajem.

III. 1. 2.

4

Obrázek 1: Organizační struktura nemocnice .

Struktura nemocnic zřizovaných krajem, městem nebo obcí a soukromých nemocnic

Co se týče nemocnic zřizovaných krajem, městem nebo obcí a soukromých nemocnic, bývá jejich schéma o něco jednodušší. V čele těchto organizací stojí ředitel, který řídí jednak zdravotní a jednak technickou část nemocnice. Do zdravotní části řadíme lékařskou a ošetřovatelskou péči. Do technické části spadá např. ekonomický náměstek, náměstek pro informatiku, technický náměstek, obchodní náměstek atd. Mimo tyto dvě velké skupiny je v kompetenci ředitele sekretariát nemocnice, právní oddělení, oddělení auditu a kontroly a tiskový mluvčí nemocnice. Oddělení je součástí nemocnice, které slouží předně k léčebné péči, v mnohem menší míře, než je tomu u fakultních nemocnic, může sloužit k účelům výzkumným či výukovým v příslušném medicínském oboru. Zřizovatelem oddělení je ředitel nemocnice. Spektrum oddělení závisí na velikosti a spádové oblasti dané nemocnice. Vybavenost technická i personální těchto „menších“ nemocnic není na takové úrovni, jako je tomu u nemocnic fakultních, což ale rozhodně neznamená, že nedokážou zajistit kvalitní péči o pacienta. Rozdíly často přicházejí až v případech kritických nebo komplikovaných, jež vyžadují zákrok na specializovaném pracovišti. Financování krajem řízených a soukromých nemocnic má podobné schéma jako fakultní nemocnice, jen se procentuálně liší zastoupení jednotlivých složek. Je jasné, že malá okresní nebo městská nemocnice nebude mít až 5 % z dotací na výzkum. U soukromých nemocnic dochází od nového roku ke změnám, protože zákon, který zakazoval hrazení nadstandardu, nyní neplatí, takže tento zdroj příjmů může v soukromých (ale samozřejmě i ve všech státních) nemocnicích znamenat další, někdy nezanedbatelné procento zisku. Kvalita nemocniční péče je hodnocena na základě několika faktorů – spokojenost pacientů, množství komplikací, úmrtnost a podobně. Obecně nelze říci, že tahle nemocnice je úplně celá špatná a tahle je naopak ve všem nejlepší. Hodnotí se jednak nemocnice jako celek, jednak její jednotlivá oddělení, případně kliniky. Ročně vychází několik žebříčků hodnocení nemocnic, každý hodnotí určitý aspekt nemocniční péče, proto by vás nemělo zarazit, když se ve třech nemocnicích dočtete, že jsou „nemocnicí roku“. Samozřejmě, že čím větší nemocnice je, tím širší spektrum péče může nabízet a s tím jde ruku v ruce lepší vybavenost přístrojová i personální a v neposlední řadě se tím snižuje i procento komplikací vzniklých při zákrocích či léčbě.

4

LITOMYŠLSKÁ NEMOCNICE, A.S. Organizační struktura. Litomyšlská nemocnice [online]. © 2005 – 2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://www.litnem.cz/organizacni-struktura/





Podrobnou strukturu pracovních pozic v rámci nemocnic v České republice zobrazuje následující obrázek č. 2.

III. 2.

STRUKTURA PRACOVNÍCH POZIC V RAKOUSKU

Holding zemských klinik Dolního Rakouska je ústředním záchytným bodem pro zdravotní péči Dolního Rakouska. Holdingová struktura je složena z 27 zemských klinik s právní subjektivitou, kdy jediná společnost – holder – vlastní rozhodující podíl a řídí všechny zemské kliniky.

Obrázek 2: Struktura pracovních pozic.

Celkem holding zaměstnává 19 500 pracovnic a pracovníků, z toho 3 250 lékařek a lékařů a kolem 9 950 pracovnic a pracovníků z oblasti péče. Tím zaručuje poskytovatel zdravotnických služeb Rakouska v klinikách v blízkosti bydlišť optimální péči na nejvyšší úrovni pro všechny pacientky a pacienty. Je zajištěno, že se 95 % všech obyvatel Dolního Rakouska dostane během 30 minut do některého ze stanovišť klinik. Obchodní vedení Profesionální medicínský a obchodní management, v čele s obchodním vedením holdingu zemských klinik Dolního Rakouska, zajišťuje kvalitu v rámci všech úrovní zdravotní péče. Obchodnímu vedení přísluší splňovat odpovídající ekonomická kritéria, například v oblastech nákupu, řízení procesů, ale rovněž při využití synergií nákladů a výkonů. Ústřední oddělení holdingu Ústřední oddělení, vždy pod vedením jednoho jednatele, má v kompetenci vykonávání servisních úkonů a vypracovávání příslušných strategií. Tyto strategie vytváří operativní management v jednotlivých regionech – regionální manažeři a místně zodpovědné kolegiální vedení. Regionální management Každý z pěti regionálních manažerů je zodpovědný za výsledky v příslušném regionu. Do kompetence a úkolů těchto regionálních manažerů spadají strategické úlohy, jako např. součinnost při formulaci cílů pro daný region a realizace těchto regionálních cílů v jednotlivých klinikách. Součástí jejich funkce je i kontrola plnění dříve vytyčených úkolů a cílů. Regionální manažeři také vyvíjejí koncepty pro optimalizaci medicínských a nemedicínských struktur. Kolegiální vedení Každá zemská klinika je v rámci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska samostatnou jednotkou. Každá klinika je vedena kolegiálním vedením, sestavovaným z medicínského ředitelství, z ředitelství pro péči a z obchodního ředitelství. Některé kliniky mají více stanovišť, která jsou částečně vedena také vedoucími těchto stanovišť. Mezi příslušným kolegiálním vedením s regionálním managementem a ústředím holdingu funguje úzká kooperace.





Členění holdingu zemských klinik Dolního Rakouska podrobně zobrazuje následující schéma na obrázku č. 3.

Podrobné další členění sekce NÖGUS zobrazuje následující schéma č. 4. Obrázek 4: Členění sekce NÖGUS.

Obrázek 3: Struktura holdingu.

Obchodní vedení NÖGUS

Shromáždění holdingu zemských klinik Dolního Rakouska Obchodní vedení

Gschäftsführung NÖGUS

Medicínské vedení

/

/

Kaufmännische Geschäftsführung

Medizinische Geschäftsführung

Regionální management / Regionalmanagement

Místo štábu pro revizi

pobočka NÖGUS Obchodní vedení NÖGUS

/ Geschäftsstelle NÖGUS

Medicínská a pečovatelská podpora provozu NÖGUS, kanceláře, odborné vysoké školy, GuKPS

/ Medizinische und Pflegerische Betriebsunterstützung

/NÖGUS, Büro, Fachhochschulen, GuKPS

/ Stabstelle Revision

Strategický rozvoj kvality Místo štábu ústředí pro infrastrukturu / Stabstelle Infrastruktur Zentrale

Finance a kontrola / Finanzen und Controlling

Rozvoj organizace a IKT / Organisationsentwicklung und IKT

/ Strategische Qualitätsentwicklung

NÖGUS EU Plánování zásobování a medicínský management dat

/ NÖGUS EU

/ Versorgungsplanung und Med.Datenmanagement

NÖGUS finance /NÖGUS Finanzen

Public relations a komunikace / Public relations und Kommunikation

NÖGUS reforma zdravotnictví

Právní a personální oddělení

/NÖGUS Gesundheitsreform

/ Recht und Personal

Nákupní oddělení

Iniciativa „Dělá to dobře"

/ Einkauf

/Initiative „Tut gut!“

Management pro výstavbu a vybavení / Bau und Facility Management





IV. SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNICTVÍ Pro ucelenou představu a vhled do problematiky zdravotnických systémů a porovnání sledovaných zemí je v následující kapitole uvedeno celkové srovnání systémů zdravotnictví České republiky a Rakouska. V Evropské unii neexistuje sjednocený systém správy, financování a poskytování zdravotní péče. Veškerá zdravotní péče tedy zůstává v kompetenci členských států, což může vést ke značné rozdílnosti jednotlivých zdravotnických systémů. Jasným příkladem je zdravotní péče v České republice a Rakousku, které se v následujících kapitolách pokusíme v rámci jednotlivých sfér porovnat. IV. 1.

Do systému zdravotní péče se řadí všechny instituce a také opatření, jejichž zájmem je udržení a ochrana zdraví populace, jejichž činnost je zaměřena na diagnostikování a léčbu nemocí a které zajišťují péči o nemocné.

STRUKTURA ZDRAVOTNICTVÍ V RAKOUSKU

Rakousko je spolkovou republikou fungující na principu parlamentní demokracie. Jednotlivé země mají řadu kompetencí, avšak jejich legislativní pravomoci jsou poměrně omezené a téměř všechny záležitosti praktického významu včetně systému zdravotní péče musí být upraveny federálními zákony. Zdravotní systém Rakouska je s ohledem na zemské uspořádání decentralizovaný a rozdělený mezi federální a zemské úřady. Ačkoli podle ústavy spočívá legislativní odpovědnost a realizace zdravotní politiky ve většině oblastí systému zdravotní péče na federální vládě, nemá federální ministerstvo zdravotnictví naprosto všechny kompetence. Tak je tomu např. v oblasti nemocniční péče, kde odpovědnost za její provádění, které musí být v souladu s federální legislativou, nesou jednotlivé zemské správy. Některé správní úkony mohou ze zákona vykonávat různí nositelé práva, nejen spolek a země, ale i různé samosprávní celky.5 Rakouské zdravotnictví má pověst jednoho z nejlépe fungujících zdravotnických systémů. Tomuto trendu odpovídají i výsledky šetření v rámci tzv. Euro Health Consumer Index, v němž se hodnotilo 33 evropských zemí. Rakouský zdravotnický systém byl označen jako jeden z nejlepších. V rámci tohoto hodnocení je Česká republika na 17. místě. Studie Rakouského institutu pro kvalitu ve zdravotnictví6, která se podrobněji věnovala kvalitě rakouského zdravotnictví, se rovněž zaměřila na porovnání zdravotnických systémů, a to právě rakouského systému s 15 nejvyspělejšími evropskými státy. Na základě tohoto srovnání je Rakousko rovněž na špičce.

x

Primární péči v Rakousku zabezpečují nezávislí soukromí lékaři, kteří jsou většinou smluvními lékaři některého pojišťovacího fondu.

x

Ambulantní péči v nemocnicích zajišťují specialisté. Tato péče je dostupná jen v omezené míře, je limitována počtem nemocničních ambulancí a poskytuje služby, které nejsou k dispozici mimo nemocnice.

x

Sekundární a terciární péči zabezpečují specializované kliniky a nemocnice, které mají uzavřenou smlouvu s pojišťovnami.7

Pro pacienty existuje svobodná volba všeobecného lékaře včetně odborných specialistů i možnost změnit lékaře v určitém časovém období. IV. 1. 1.

Financování zdravotnictví

Financování zdravotnictví je upraveno řadou právních předpisů. Je prováděno z veřejných prostředků, tj. prostřednictvím pojišťovacích fondů, a ze soukromého pojištění občanů nebo z přímých plateb za ošetření. Poskytovatelé dostávají úhradu za poskytnutou péči od pojišťovny, pokud s ní mají uzavřenou smlouvu, nebo jim cenu zdravotní péče hradí přímo pacient. Ve financování se projevuje dualismus daný odlišným způsobem úhrady ambulantní a nemocniční péče, kdy se financování ambulantního sektoru realizuje převážně z veřejných prostředků zdravotního pojištění a kdy je lůžková péče hrazena převážně z daňových výnosů jednotlivých zemí.8 IV. 1. 2.

Zdravotní pojištění

V Rakousku je zaveden systém sociálního pojištění, který je zcela oddělen od zdravotnictví a zahrnuje zdravotní pojištění, penzijní připojištění a pojištění pracovních úrazů. Tento druh pojištění je podle zákona pro všechny povinný. Celkově v Rakousku funguje 25 pojišťovacích fondů.9 Příspěvek na zdravotní pojištění se vypočítává ze základu stanoveného podle výše příjmů a pohybuje se mezi 6,4 % a 9,1 %. Polovinu příspěvku hradí pojištěnec a polovinu zaměstnavatel. Pojištění pokrývá primární zdravotní péči, léky

7

5

ARBEITSGEMEINSCHAFT ÖSTERREICHISCHER KRANKENHAUSAPOTHEKER. Arbeitsgemeinschaft österreichischer Krankenhausapotheker [online]. KÖK, 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.aahp.at/cms/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1 6 BOŠKOVÁ, Vladimíra. Rakouské zdravotnictví na vrcholu EU. blog.iDNES.cz [online]. 15. říjen 2009 12:30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://boskova.blog.idnes.cz/c/106169/Rakouske-zdravotnictvi-navrcholu-EU.html

CZECH TRADE. Systémy zdravotního pojištění ve vybraných evropských státech. BusinessInfo.cz [online]. © 1997 - 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/systemy-zdravotnihopojistenive/1000520/13637/#rakousko 8 MEDICAL PRACTITIONERS. The Austrian medical healthcare system. Medical Practitioners [online]. © 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z www.uemo.org/natsec/austria.htm 9 CZECH TRADE. Systémy zdravotního pojištění ve vybraných evropských státech. BusinessInfo.cz [online]. © 1997 - 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/systemy-zdravotnihopojistenive/1000520/13637/#rakousko





a zdravotnickou techniku, zubní ošetření, nemocniční léčbu, domácí péči, dávky v mateřství a nemoci a některé další položky.

Obrázek 5: Organizační struktura systému rakouského zdravotnictví.

Spoluúčast pacienta tvoří přibližně jednu čtvrtinu nákladů zdravotní péče; za léky činí 4,60 EUR za položku na receptu, za hospitalizaci cca 10 EUR/den, 10–15 EUR/den pro rodinné příslušníky, za zdravotnické prostředky 10 % nákladů – minimálně 25 EUR (brýle a kontaktní čočky alespoň 75 EUR). Formou spoluúčasti je v oblasti primární péče realizován např. nákup poukazů na lékařské ošetření v určité hodnotě (3,63 EUR), které umožňují návštěvu libovolného smluvního lékaře.10 Následující tabulka představuje organizační schéma zdravotnického systému Rakouska a sumarizuje výše uvedené informace.

Zdroj: Zpracováno autorem dle WHO – Health Systems in Transition: Austria 2006.

10

GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ ÚŘADU PRÁCE ČR. Rakousko – životní a pracovní podmínky. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. © 2007, poslední aktualizace 11. 9. 2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/rakousko/#08





IV. 1. 3. Ambulantní sektor11 Ambulantní lékaři si mohou otevřít soukromou praxi kdekoli v zemi. Pokud však nemají smlouvu s fondem zdravotního pojištění, jsou odkázáni na přímou platbu od pacientů. Lékaři ve smluvním vztahu s pojišťovnou vyrovnávají své účty přímo u příslušného pojišťovacího fondu. Lékaři, které si pacienti mohou zvolit a kteří dostanou úřední povolení otevřít si praxi a nemají uzavřenou smlouvu s pojišťovnami, mají volnější podmínky pro praxi (mohou si svobodně zvolit místo ordinace s ordinační dobou podle vlastní úvahy).

IV. 1. 4. Lůžkový sektor13 Do nemocnic jsou přijímáni pacienti, kteří jsou odeslaní na základě doporučení soukromých lékařů nebo lékařů specialistů. Ambulance nemocnic poskytují pouze takové služby, k jejichž provádění mají oprávnění a které nemohou poskytovat soukromí lékaři. Většinu nemocnic provozují země a obce, některé nemocnice jsou církevní nebo v soukromém vlastnictví.

Lékaři, které si mohou pacienti zvolit, nejsou kromě vymezených oblastí svázáni restriktivními opatřeními pojišťoven, avšak mají u pacienta v zásadě uplatnit jen medicínsky zdůvodněné výkony a poskytovat mu dostatečné informace o jejich nezbytnosti nebo alternativách. Pojištěnec u tohoto nesmluvního lékaře vystupuje v roli „soukromého pacienta“. Proplatí lékaři řádně vyplněný účet a poté u své pojišťovny získá zpět zpravidla 80 procent těchto prostředků. Nesmluvní lékař si může oproti honorářům smluvních lékařů svůj příjem nadlepšit – pokud se neobává, že tím pacienty odradí.12 O tom, zda bude uzavřena smlouva lékaře s pojišťovacím fondem, rozhoduje lékařská komora, která za lékaře sjednává pracovní smlouvu. Podobně komora rozhoduje o tom, který lékař získá volné nabízené pracovní místo. Pro uchazeče o místo ambulantního lékaře je zaveden registrační systém, ve kterém jsou lékaři – zájemci o provozování ambulance – vedeni a v němž jsou také podle odborných kritérií hodnoceni. Lékařská komora při uvolnění lékařského místa nebo při zavádění nové ordinace vybere z registru lékaře nejlépe hodnoceného a na základě svého výběru a po dohodě s pojišťovnou lékaři místo přidělí.

Nemocnice jsou financovány ze dvou zdrojů: z nemocenského pojištění a ze zemských rozpočtů. Nemocnicím jsou vypláceny paušální sazby, vypočtené na základě služby poskytované každému pacientovi. Malou část příjmů nemocnic tvoří přímá platba pacientů. Nemocniční lékaři dostávají příjem – plat ze strany nemocnice. Nejedná se o tarify, ale smluvené maximální honoráře. Zvlášť jsou dohodnuta pravidla pro soukromé nemocnice a pro nemocnice veřejné. Kromě toho jsou lékařům vypláceny další odměny za práci v noci a o víkendech. Jejich příjem může dále zvýšit částka z poplatků, které hradí nemocnici pacienti ze svého soukromého připojištění.14 Poskytovatelé zdravotní péče jsou profesionálové v oblasti péče o zdraví, kteří ve zdravotnickém systému zajišťují nezbytnou a dostupnou zdravotní péči občanům. Za účelem prosazování svých profesních, ekonomických a sociálních zájmů jak individuálních, tak i kolektivních se lékaři sdružují do organizací, jejichž cílem je obhajovat a prosazovat zájmy dané skupiny. Nejvýznamnější a největší organizací lékařů je Rakouská lékařská komora, k dalším patří např. Profesní sdružení rakouských internistů, Rakouský svaz zdravotní a nemocniční péče, Rakouská společnost nukleární medicíny nebo Rakouská komora lékárníků, Rakouská komora stomatologů a řada dalších sdružení.15 Všechna sdružení s výjimkou komor jsou založena na dobrovolnosti.

Smluvní lékaři jsou honorováni podle dohod lékařské komory a pojišťovny. Zvyšování odměny lékařů je přitom závislé na příjmech pojišťovny. Všeobecný lékař je obvykle odměňován paušální částkou, kterou dostává za každého pacienta za určité období, tj. kapitační platbou. Kromě jednorázové částky obdrží dodatečnou odměnu za zvláštní služby, jakými jsou např. návštěvy doma u pacientů, laboratorní vyšetření apod. Další položkou příjmu je přímá platba od pacientů.

13

MEDICAL PRACTITIONERS. GP in Europe. Medical Practitioners [online]. © 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.uemo.org/gp_in_europe/austria.htm 12 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY. Rakouská komora s pojišťovnami vnáší pořádek do soukromých honorářů. Zdravotnické noviny [online]. © Mladá fronta, 2. 10. 2003 [cit. 2013-10-26]. Dostupný z http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/rakouska-komora-s-pojistovnamivnasi-poradek-do-soukromych-honor-156928

MEDICAL PRACTITIONERS. GP in Europe. Medical Practitioners [online]. © 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.uemo.org/gp_in_europe/austria.htm 14 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY. Rakouská komora s pojišťovnami vnáší pořádek do soukromých honorářů. Zdravotnické noviny [online]. © Mladá fronta, 2. 10. 2003 [cit. 2013-10-26]. Dostupný z http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/rakouska-komora-s-pojistovnamivnasi-poradek-do-soukromych-honor-156928 15 CZAU.NET. Rakouský katalog: Profesní sdružení a komory. Vše o Rakousko [online]. © 2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://vseorakousku.cz/titulni_strana/rakousky_katalog/profesni_sdruzeni_a_komory/zdravotnictvi

19

20

11

AUGUR Consulting s.r.o., Vinařská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz



IV. 2.


STRUKTURA ZDRAVOTNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

IV. 2. 2.

Pracovníci ve zdravotnictví jsou specifickou skupinou s odborným zdravotnickým vzděláním, pracující ve státních a soukromých zdravotnických zařízeních aj. resortech. Jejich činnost dělíme zejména na péči preventivní, léčebnou, návratnou a zdravotně sociální. Právní předpisy jim definují podmínky související s problematikou výkonu povolání a vzdělávání.16 Poskytovatelé zdravotní péče jsou základním prvkem zdravotnického systému, protože jejich prostřednictvím se péče uskutečňuje. Zdravotní péče je poskytována zdravotnickými pracovníky ve zdravotnických zařízeních ambulantních nebo jako lůžková péče.17 Kromě nabízení a poskytování zdravotní služby mají poskytovatelé komunikovat s ostatními skupinami systému zdravotní péče a mají prosazovat své právo být informováni o všem, co je pro ně relevantní. IV. 2. 1.

Financování zdravotnictví ČR

Zdravotní péči lze rozdělit na primární, sekundární a terciární. Primární péči zajišťuje praktický lékař pro dospělé, děti a dorost, gynekolog, stomatolog, lékařská služba první pomoci a lékárny. Jedná se z velké části o privatizovanou oblast zdravotnictví. Sekundární péči poskytují ambulantní a odborní specialisté. Ambulantní péče funguje na principu výkonového systému plateb, u nemocniční péče je financování zajištěno paušálními platbami. Terciární péči poskytují specializovaná zařízení a výzkumné ústavy.18 Jednotlivé segmenty se od sebe liší množstvím poskytovatelů, druhem jejich tržního podílu, schopností využívat při soutěži jiného než cenového odlišení produktu i mírou informační nerovnováhy mezi poskytovatelem a pacientem.19 Financování zdravotnictví je upraveno celou řadou právních předpisů. Je prováděno jednak z prostředků zdravotních pojišťoven, jednak z plateb pojištěnců (regulační poplatky, poplatky za nadstandardní služby, doplatky za výkony hrazené pojišťovnou jen částečně apod.). Podíl zdravotních pojišťoven na financování zdravotnictví činil v roce 2008 77,4 %, soukromé výdaje představovaly 15,5 % z celkových výdajů na zdravotnictví.20

16

DOLANSKÝ, H. Veřejné zdravotnictví. Opava: Slezská univerzita, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7248494-2 4. 17 GLADKIJ I. a L. STRNAD. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. Olomouc: Lékařská fakulta Univerzity Palackého, 2002. ISBN 80-244-0500-8. 18 GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví: Praxe manažera. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-996-8. 19 MALÝ, Ivan. Konkurenčnost zdravotnických trhů. In Teoretické a praktické aspekty veřejných financí v ČR, Acta oeconomica pragensis. Praha: VŠE, 1998. Vědecký sborník VŠE roč 6, č. 1, s. 411-421. ISBN 0572-3043. Dostupné také z http://is.muni.cz/el/1456/jaro2006/PVEKZD/um/1250876/konkurencnost_zdrav._trhu.pdf?fakulta=1456 ;obdobi=3164;kod=PVEKZD 20 ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © ÚZIS ČR, 2010-2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=Zdravotnictv%ED%20%C8R®ion=100&ki nd=2&mnu_id=5300

Zdravotní pojištění ČR

Plátcem za zdravotnické služby je ve většině případů třetí strana – v ČR zdravotní pojišťovna. Pro poskytovatele není rozhodující, kdo je plátcem služeb, ale jaké metody proplácení používá, protože právě ty mohou ovlivnit jeho chování. Základním modelem pro stanovení úhrady zdravotnických služeb je seznam zdravotních výkonů, kdy je každý výkon ohodnocen určitým počtem bodů. Body umožňují vzájemně porovnávat výkony podle jejich náročnosti na provedení, na materiál, na kvalifikaci poskytovatele apod. Nárůst cen vstupů, inflaci aj. faktory lze potom zohlednit v hodnotě bodu a vlastní příjem lékaře je dán hodnotou bodu vyjádřenou v korunách. Hodnota bodu se stanovuje v dohodovacím řízení podle příslušné vyhlášky v pravidelných obdobích za účasti zástupců zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Spolu s bodovými hodnotami se v dohodovacím řízení se zástupci zdravotních pojišťoven, profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem, odborných vědeckých společností a zájmových sdružení pojištěnců sestavuje seznam zdravotních výkonů. Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je předkládán Ministerstvu zdravotnictví k posouzení z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, které jej poté vydá jako vyhlášku. Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je podle druhů péče, kterou je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat, součástí smlouvy o poskytování zdravotní péče uzavírané mezi zdravotními pojišťovnami a smluvními zdravotnickými zařízeními.21 Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní péče pojištěncům uzavírají zdravotní pojišťovny se zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování zdravotní péče. Smlouva je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, a poté je vydá jako vyhlášku. Jestliže před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nová rámcová smlouva. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo zdravotnictví. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytované zdravotní péče a další náležitosti.22

21

§17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2012 Sb. 22 §17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2012 Sb.




IV. 2. 3.


Příjem lékařů

Obrázek 6: Instituce a funkce v systému zdravotního zabezpečení.

Praktický lékař Realizuje se kombinovanou kapitačně-výkonovou platbou. První část příjmu lékaře je fixní, ve formě měsíční úhrady za každého pojištěnce, kterého má lékař ve své registraci. Nerozhoduje, zda pojištěnec čerpá péči či nikoli. Druhou složkou jsou platby za určité výkony, jejichž rozsah je předem stanoven pojišťovnou. Výše kombinované kapitačně-výkonové platby je potom dána součtem základní sazby v určité korunové výši vyjádřené na měsíc na jednicového pojištěnce (tzv. kapitační jednotka) a úhrad výkonů hrazených mimo kapitační platbu a výkonů za neregistrované pojištěnce. Příjem ambulantních specialistů Platba za poskytnuté zdravotní výkony je využívána u ambulantních specialistů. Lékaři vykazují výkony dle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ke každému výkonu je přiřazen určitý počet bodů. Korunová výše bodu potom rozhoduje o celkové výši financí. Dalším systémem úhrady u ambulantních lékařů je hrazení výkonů principem maximální úhrady na jednoho ošetřeného pojištěnce, při které je určená maximální výše peněz na tohoto ošetřeného pojištěnce.23 Příjem zařízení ústavní péče Ve zdravotnictví působí řada skupin, které mají různé poslání, prosazují své zájmy různými způsoby, liší se organizovaností. K důležitým patří státní správa a samospráva, tzn. stát, kraje a obce, dále pojišťovny, poskytovatelé péče a občan. Vztahy mezi skupinami jsou zobrazeny v následujícím obrázku č. 6:

23

GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví: Praxe manažera. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-996-8. s. 49.

Zdroj: Zpracováno autorem dle přednášky MUDr. Hroboně. 24

24

VEPŘEK, J., P. VEPŘEK a J. JANDA. Zpráva o léčení českého zdravotnictví aneb Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. ISBN 80-247-0247-5. s. 113.





V. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Rakouské zdravotnictví má pověst jednoho z nejlépe fungujících zdravotnických systémů. Tuto skutečnost potvrzuje studie Rakouského institutu pro kvalitu ve zdravotnictví25, která se podrobněji věnovala kvalitě rakouského zdravotnictví; zaměřila se na porovnání zdravotnických systémů, a to právě rakouského systému s 15 nejvyspělejšími evropskými státy. Na základě tohoto srovnání je Rakousko rovněž na špičce. Rakouský systém je popisován jako výhodný, a to nejen pro pojištěnce, ale i pro zaměstnavatele, a to zejména díky platbě nižšího pojistného – kolem sedmi procent ze mzdy. Spoluúčast pojištěnce je chápána jako nízká (nezatěžuje nejchudší, kteří jsou vyjmuti z plateb), stát přidává do systému více peněz (toto doplnění financí z daní společnost nijak významně nezatěžuje). Například ceny léků jsou v Rakousku zhruba o 2,3 EUR nižší než průměr v 15 nejvyspělejších státech EU.

Dalším zdrojem inspirace by pro zdravotnictví České republiky mělo být neustálé zkvalitňování péče – průběžný vývoj směrnic ke správné péči, kdy se dbá na jednotné zásady péče na nejvyšší možné úrovni, jež vyplývají z nejnovějších vědeckých poznatků. Nedodržování předpisů, jako například plán lůžek a přístrojů hrazených pojišťovnami, lze v Rakousku sankcionovat, což může mít za následek odejmutí některých dotací spolkovou vládou. Vysoce kvalitní péče poskytnutá včas s dobrou návazností na související úkony šetří celkové náklady, což odkazuje k popisovanému hlavnímu problému českého zdravotnictví – nedostatku finančních prostředků.

Rakouský zdravotnický systém se rovněž vyznačuje maximální měrou solidarity. Vše pro zdravotní stav potřebného je hrazeno z veřejných zdrojů, péče je velmi dobře časově dostupná, dobře organizovaná a občané jsou dlouhodobě spokojeni. Pokud jde o výkonnost systému či produktivitu a nákladovou efektivitu, rakouská studie uvádí, že existuje další potenciál možných úspor v nemocniční péči – lze zvažovat úbytek lůžek, systemizaci personálu, ještě lepší využití přístrojů, počet či odůvodněnost hospitalizací, zkracování délky hospitalizace apod. Pokud bychom se chtěli inspirovat rakouským systémem, pak bychom si měli povšimnout právě úsporného modelu provozu zdravotního, nemocenského, invalidního aj. pojištění, která jsou zcela kompatibilní – jsou zastřešena svazem rakouských veřejnoprávních pojišťoven, úsporně pojaté smluvní politiky s lékaři, porodními asistentkami, lékárnami aj. (o každou smlouvu se důkladně vyjednává, nový smluvní partner musí čekat, až se vyskytne volné místo v plánované síti služeb). Hlavním důvodem, proč by se náš zdravotnický systém měl zaměřit zejména na tyto podněty, je proklamovaný neustálý nedostatek financí v různých sférách českého zdravotnického systému, na který poukazují zástupci zdravotnického personálu a který má za následek vysokou míru práce přesčas u lékařských profesí, jejich celkové přetížení a další problémy. Tato problematika byla podrobně diskutována v rámci ohniskové diskuze (focus group), kterou organizoval zhotovitel této závěrečné zprávy. Podrobné výsledky plynoucí z této diskuze jsou prezentovány v Závěrečné zprávě zaměřené na personální analýzu, analýzu počtu pacientů na lékaře/všeobecné sestry, analýzu skutečné zátěže přesčasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zaměstnanosti a analýzu platů, která je jedním z dalších výstupů třetí etapy tohoto projektu.

25

BOŠKOVÁ, Vladimíra. Rakouské zdravotnictví na vrcholu EU. In: blog.iDNES.cz [online]. 15. říjen 2009 12:30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://boskova.blog.idnes.cz/c/106169/Rakouskezdravotnictvi-na-vrcholu-EU.html





VI. POUŽITÁ LITERATURA §17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 403/2012 Sb.

ARBEITSGEMEINSCHAFT ÖSTERREICHISCHER KRANKENHAUSAPOTHEKER. Arbeitsgemeinschaft österreichischer Krankenhausapotheker [online]. KÖK, 2010 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.aahp.at/cms/index.php?option=com_frontpage&Itemid=1 BOŠKOVÁ, Vladimíra. Rakouské zdravotnictví na vrcholu EU. In: blog.iDNES.cz [online]. 15. říjen 2009 12:30 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://boskova.blog.idnes.cz/c/106169/Rakouskezdravotnictvi-na-vrcholu-EU.html CZAU.NET. Rakouský katalog: Profesní sdružení a komory. Vše o Rakousko [online]. © 2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://vseorakousku.cz/titulni_strana/rakousky_katalog/profesni_sdruzeni_a_komory/zdravotnictvi CZECH TRADE. Systémy zdravotního pojištění ve vybraných evropských státech. BusinessInfo.cz [online]. © 1997 - 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/systemy-zdravotnihopojistenive/1000520/13637/#rakousko DOLANSKÝ, H. Veřejné zdravotnictví. Opava: Slezská univerzita, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7248494-2 4. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ ÚŘADU PRÁCE ČR. Rakousko – životní a pracovní podmínky. Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. © 2007, poslední aktualizace 11. 9. 2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/rakousko/#08 GLADKIJ I. a L. STRNAD. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. Olomouc: Lékařská fakulta Univerzity Palackého, 2002. ISBN 80-244-0500-8. GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví: Praxe manažera. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-996-8. LITOMYŠLSKÁ NEMOCNICE, A.S. Organizační struktura. Litomyšlská nemocnice [online]. © 2005 – 2013 [cit. 2013-10-26]. Dostupné z http://www.litnem.cz/organizacni-struktura/ LOUČKOVÁ, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3. MALÝ, Ivan. Konkurenčnost zdravotnických trhů. In Teoretické a praktické aspekty veřejných financí v ČR, Acta oeconomica pragensis. Praha: VŠE, 1998. Vědecký sborník VŠE roč 6, č. 1, s. 411-421. ISBN 0572-3043. Dostupné také z http://is.muni.cz/el/1456/jaro2006/PVEKZD/um/1250876/konkurencnost_zdrav._trhu.pdf?fakulta=1456 ;obdobi=3164;kod=PVEKZD MEDICAL PRACTITIONERS. GP in Europe. Medical Practitioners [online]. © 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z http://www.uemo.org/gp_in_europe/austria.htm MEDICAL PRACTITIONERS. The Austrian medical healthcare system. Medical Practitioners [online]. © 2013 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z www.uemo.org/natsec/austria.htm PLEVOVÁ, Ilona et al. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, a. s., 2012. Edice Sestra. ISBN 978-80-247-3871-0. ÚSTAV ZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ A STATISTIKY ČR. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online]. © ÚZIS ČR, 2010-2013 [cit. 2013-10-27]. Dostupné z http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=Zdravotnictv%ED%20%C8R®ion=100&ki nd=2&mnu_id=5300 VEPŘEK, J., P. VEPŘEK a J. JANDA. Zpráva o léčení českého zdravotnictví aneb Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra. Praha: Grada Publishing, a. s., 2002. ISBN 80-247-0247-5. ZDRAVOTNICKÉ NOVINY. Rakouská komora s pojišťovnami vnáší pořádek do soukromých honorářů. Zdravotnické noviny [online]. © Mladá fronta, 2. 10. 2003 [cit. 2013-10-26]. Dostupný z http://zdravi.e15.cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/rakouska-komora-s-pojistovnamivnasi-poradek-do-soukromych-honor-156928




VII. PŘÍLOHY VII. 1.

REJSTŘÍK OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Organizační struktura nemocnice........................................................... 10 Obrázek 2: Struktura pracovních pozic. .................................................................... 11 Obrázek 3: Struktura holdingu. ................................................................................. 13 Obrázek 4: Členění sekce NÖGUS. ......................................................................... 14 Obrázek 5: Organizační struktura systému rakouského zdravotnictví. ..................... 18 Obrázek 6: Instituce a funkce v systému zdravotního zabezpečení. ........................ 24

E>|>/^<|,ZK:psZsKdE/ds1sE1ZE1E>|h͕E>|h WKdhW/EdpE><\ͬsaKE^^dZz͕E>|h^zEKh1E>|z&Kh^ 'ZKhW͕E>|h^dshD ^dEEK^d/͕E>|hW>dpϭ sƌĄŵĐŝƌĞĂůŝǌĂĐĞƉƌŽũĞŬƚƵ ͣZs1,ZE/ʹhKh1W\^,ZE/E1^WK>hWZsZsKdE/ds1K>E1 Z


V BrnČ, 31. 10. 2013 1



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ.


OBSAH I.

KONTEXT A CÍLE .......................................................................................................................... 4

I. 1. SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU................................................................. 5 I. 2. PODċKOVÁNÍ ............................................................................................... 5 II.


II. 1. III.


PERSONÁLNÍ ANALÝZA .............................................................................................................. 8

III. 1.

PROFESE .................................................................................................. 8

III. 1. 1. LékaĜi ................................................................................................... 8 III. 1. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky ............................................. 11 III. 2. KATEGORIZACE PRACOVNÍKģ DLE KATALOGU PRÁCE, KVALIFIKACE A NÁPLĕ PRÁCE............................................................. 13 III. 2. 1. LékaĜi ................................................................................................. 13 III. 2. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky ............................................. 16 III. 3. VÝŠE ÚVAZKģ V ZÁVISLOSTI NA PRACOVNċPRÁVNÍCH PODMÍNKÁCH ......................................................................................... 17 III. 3. 1. LékaĜi ................................................................................................. 18 III. 3. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky ............................................. 19 IV. ANALÝZA POýTU PACIENTģ NA LÉKAěE/VŠEOBECNÉ SESTRY NA JEDNOTLIVÝCH ODDċLENÍCH .............................................................................................................................. 20

IV. 1.

V.

VII. 2. 1. Tarifní plat – lékaĜi .......................................................................... 48 VII. 2. 2. Tarifní plat – všeobecné sestry a porodní asistentky ...................... 50 VII. 2. 3. Paušály – lékaĜi .............................................................................. 52 VII. 2. 4. Paušály –všeobecné sestry a porodní asistentky ........................... 54 VII. 2. 5. PĜesþasy a pĜíplatky – lékaĜi........................................................... 56 VII. 2. 6. PĜíplatky a pĜesþasy – všeobecné sestry a porodní asistentky ...... 58 VII. 2. 7. Náhrady platu – lékaĜi..................................................................... 60 VII. 2. 8. Náhrady platu –všeobecné sestry a porodní asistentky ................. 62 VII. 2. 9. OdmČny – lékaĜi ............................................................................. 64 VII. 2. 10. OdmČny – všeobecné sestry a porodní asistentky ......................... 66 VII. 2. 11. Celkový plat – lékaĜi ....................................................................... 68 VII. 2. 12. Celkový plat – všeobecné sestry a porodní asistentky ................... 70 VII. 3. VÝŠE PLATU VE VZTAHU K ODPRACOVANÝM HODINÁM A TYPU PROFESE ............................................................................................. 72 VII. 3. 1. LékaĜi.............................................................................................. 72 VII. 3. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky .......................................... 73 VII. 4. ZAMċSTNANECKÉ BONUSY ................................................................. 74 VII. 5. KVALIFIKAýNÍ RģST, MOŽNOSTI VZDċLÁVÁNÍ, PROFESNÍ ROZVOJ .. ................................................................................................................. 76 VII. 5. 1. LékaĜi.............................................................................................. 76 VII. 5. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky .......................................... 77 VII. 6. KARIÉROVÉ PLÁNY, PLÁNY PRACOVNÍCH SIL ................................... 78

POýET PACIENTģ NA LÉKAěE ............................................................. 20

VII. 7. FLUKTUACE ............................................................................................ 79

IV. 1. 1. Poþet pacientĤ na lékaĜe na jednotlivých oddČleních ........................ 20 IV. 2. POýET PACIENTģ NA ZDRAVOTNÍ SESTRU ....................................... 25

VIII. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA................................................................................................. 80

IV. 2. 1. Poþet pacientĤ na všeobecnou sestru na jednotlivých oddČleních .... 25

VIII. 1. 1. LékaĜi.............................................................................................. 82 VIII. 1. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky .......................................... 84 VIII. 2. VċK ....................................................................................................... 86

ANALÝZA SKUTEýNÉ ZÁTċŽE PěESýASOVÝMI HODINAMI ............................................... 29

V. 1.

SKUTEýNÁ PěESýASOVÁ ZÁTċŽ – LÉKAěI ....................................... 30

V. 2.

SKUTEýNÁ PěESýASOVÁ ZÁTċŽ – VŠEOBECNÉ SESTRY A PORODNÍ ASISTENTKY ......................................................................... 33

VI. FOCUS GROUP ........................................................................................................................... 36

VI. 1.

PěESýASOVÁ ZÁTċŽ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKģ ................. 36

VI. 1. 1. Chystané zmČny legislativy ............................................................... 36 VI. 1. 2. Návrhy Ĝešení zmČn platných od ledna 2014 ..................................... 37 VI. 2. PěETÍŽENÍ ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU – SYNDROM VYHOěENÍ ................................................................................................................. 40

VIII. 1.

POHLAVÍ .............................................................................................. 80

VIII. 2. 1. LékaĜi.............................................................................................. 89 VIII. 2. 2. Všeobecné sestry a porodní asistentky .......................................... 91 VIII. 1. DÉLKA PRAXE ..................................................................................... 93 VIII. 1. 1. VIII. 1. 2.

LékaĜi.............................................................................................. 93 Všeobecné sestry a porodní asistentky .......................................... 96

IX. ZÁVċR .......................................................................................................................................... 99 X. PěÍLOHY .................................................................................................................................... 111

X. 1.

RejstĜík grafĤ .......................................................................................... 111 RejstĜík tabulek ...................................................................................... 114

VI. 3.

STABILIZAýNÍ PROGRAM ...................................................................... 41

X. 2.

VI. 4.

ZAMċSTNÁVÁNÍ CIZINCģ ...................................................................... 42

X. 3.

Dotazník ................................................................................................. 115

VI. 5.

MOTIVACE .............................................................................................. 43

X. 4.

Tabulky................................................................................................... 125

VI. 6.

VZDċLÁVÁNÍ ........................................................................................... 44

VII. ANALÝZA PLATģ ........................................................................................................................ 45

VII. 1. PLATOVÝ PRģMċR NA JEDNOTLIVÝCH POZICÍCH ............................ 45 VII. 2. STRUKTURA PLATU ............................................................................... 48 2 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz




I. KONTEXT A CÍLE Spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. pĜedkládá výzkumnou zprávu zamČĜenou na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. SouþasnČ byly v rámci tĜetí etapy projektu zpracovány další þtyĜi samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy lidských zdrojĤ, které tvoĜí tĜetí etapu Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je souþástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysoþina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007– 2013. Cílem bylo provedení personální analýzy, analýzy poþtu pacientĤ, analýzy skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, analýzy focus group, analýzy stavu zamČstnanosti a provedení analýzy platĤ. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do Ĝíjna 2013 s využitím kombinace metodologických pĜístupĤ. Realizaþní tým odborníkĤ na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, Ĝízení lidských zdrojĤ, právo, marketing a ekonomii doplĖovali pĜi administraci a souvisejících þinnostech další pracovníci spoleþnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. VČĜíme, že se prostĜednictvím výstupĤ tohoto projektu dostane zástupcĤm Kraje Vysoþina ucelený souhrn informací, dat a argumentĤ osvČtlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku.

I. 1.



I. 2.

PODċKOVÁNÍ










jednotlivých zdravotnických zaĜízení. V této výzkumné zprávČ budeme þerpat i z tohoto probČhlého výzkumu.


ad 4. Základem focus group je diskuze, Ĝízená zpravidla školeným profesionálem, která má za cíl prozkoumat postoje, názory, mínČní veĜejnosti v souvislosti s daným tématem. Jednalo se o cílenou diskuzi se zástupci zdravotnických zaĜízení z Jihomoravského kraje, Kraje Vysoþina i z Dolního Rakouska.

II. 1.


PĜi realizaci projektu byla využita kombinace metodologických postupĤ a technik sbČru dat2. Kombinace více metod a technik zohledĖovala pĜedevším požadavky na komplexnost poĜízených dat. Jednalo se o: 1. Rešerše dokumentĤ, zdrojových dat, publikací, zákonĤ, vyhlášek, vnitĜních normem zdravotnických zaĜízení apod. 2. Desk research – analýzu sekundárních dat (statistickou analýzu i obsahovou analýzu). 3. Kvalitativní pĜístup, polo-standardizované rozhovory s komunikaþními partnery. 4. Focus group – ohniskovou diskuzi – sbČr primárních dat. 5. Dotazníkové šetĜení ve zdravotnických zaĜízeních. 6. Syntézu poznatkĤ a komparaci zjištČní – integraci dat. ad 1. Jedná se o shromáždČní a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajĤ, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci s komunikaþními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. ad 2. Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohlednČna a využita sekundární data od komunikaþních partnerĤ z krajských poboþek ÚĜadu práce ýeské republiky, od komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení (personalistĤ) a další související dokumenty, informace a data. ad 3. Na základČ dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišĢování stanoveni jako komunikaþní partneĜi personalisté z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zamČstnancĤ.

ad 5. Pro postižení dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní pĜístup) jako zjišĢovacího nástroje. ZjišĢovací nástroj byl konstruován se zadavatelem tak, aby byly splnČny hlavní premisy projektu. Z dĤvodu srovnatelnosti výstupĤ byl pro výzkum realizovaný ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje použit upravený dotazník vycházející z dotazníku Landeskliniken-Holding (Dolní Rakousko). Se zadavatelem byly konzultovány jeho požadavky na obsahovou rovinu empirického zjišĢování a do zjišĢovacího nástroje byly zakomponovány všechny jeho požadavky. ŠetĜení bylo zamČĜeno na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zaĜízení. Východiskem pro optimalizaci zjišĢovacího nástroje byla pilotáž – ovČĜení na malém vzorku jednotek – respondentĤ. Finální podoba zjišĢovacího nástroje byla schválena zadavatelem. ad 6. Jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, na které je nutné navázat syntézou poznatkĤ a komparací jednotlivých zjištČní. V celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu tato data následnČ umožní zprostĜedkovat sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.


Osobní „face to face“ rozhovory identifikující tzv. mČkká data (odpovČdi) probČhly zpravidla na základČ pĜedem dohodnutých schĤzek – setkání pĜímo v konkrétních zdravotnických zaĜízeních. Celkem bylo uskuteþnČno zjišĢování ve 12 zdravotnických zaĜízeních. Jednalo se tedy o vyþerpávající šetĜení. KromČ kvalitativního zjišĢování došlo v rámci tĜetí fáze projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví k dotazníkovému šetĜení, jehož se úþastnili i zamČstnanci

2





ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. kardiolog Ϯ ϲ ϯ ϭ Ϯ

III.PERSONÁLNÍ ANALÝZA

klinický biochemik

III. 1.

PROFESE

V následující sekci jsou prezentovány identifikované reálné poþty úvazkĤ v jednotlivých zdravotnických profesích, a to oddČlenČ pro lékaĜské profese a profese všeobecných sester a porodních asistentek, zvlášĢ pro Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj. Data, na jejichž základČ jsou níže prezentované analýzy provedeny, pochází pĜímo od zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení a popisují celkovou (100%) strukturu zamČstnancĤ daného zdravotnického zaĜízení. KonkrétnČ se jedná o data z tabulek výhradnČ vytvoĜených pro zjišĢovací úþely tohoto výzkumu, jejichž vyplnČní komunikaþní partneĜi z jednotlivých zdravotnických zaĜízení pro zhotovitele zajistili v rámci druhé fáze projektu. Tabulky se zamČĜují na nČkolik základních charakteristik zamČstnancĤ daného zdravotnického zaĜízení; tato kapitola analýzy vychází ze sekce zabývající se strukturou zamČstnancĤ.

klinický onkolog lékaĜský mikrobiolog nefrolog neurologie lékaĜ se specializovanou pĤsobností v nukleární medicínČ oftalmolog ortoped otorinolaryngolog patolog

III. 1. 1.

plastický chirurg

LékaĜi

Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina bylo v souþasnosti v rámci lékaĜských profesí evidováno nejvíce pracovních úvazkĤ profese internistĤ, chirurgĤ, anesteziologĤ, dČtských lékaĜĤ a neurologĤ. Podrobné výsledky prezentuje následující tabulka þ. 1.

pneumolog praktický lékaĜ pro dČti a dorost radiaþní onkolog radiolog

Tabulka þ. 1: Poþet úvazkĤ lékaĜských profesí ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. Oznaþení Kraj Vysoþina odbornosti Nové MČsto HavlíþkĤv Brod Jihlava PelhĜimov TĜebíþ na MoravČ alergolog a Ϭ Ϯ Ϯ͕Ϯ Ϭ Ϭ klinický imunolog anesteziolog ϵ͕ϰ ϵ ϭϭ͕ϰ ϭϭ ϱ͕ϲ cévní chirurg dermatovenerolog dČtský chirurg dČtský lékaĜ diabetolog a endokrinolog gastroenterolog geriatr gynekolog a porodník hematolog hygienik a epidemiolog chirurg infekcionista infekþní lékaĜství

Ϭ͕ϴ ϭ Ϭ ϲ͕ϲ

ϯ ϰ ϭ ϵ

Ϭ͕ϰ ϯ͕ϰ ϭ ϲ͕ϱ

ϭ Ϭ Ϭ ϴ

Ϭ ϭ͕ϯ Ϭ ϯ͕Ϯ

ϭ͕Ϯ

Ϯ

ϯ͕ϱ

ϭ

Ϭ͕ϭ

ϭ Ϭ

Ϯ ϰ

Ϯ͕ϴ Ϭ

ϭ ϯ

ϭ͕ϲ Ϭ͕ϰ

ϱ͕Ϯ

ϱ

ϲ͕ϳ

ϳ

ϱ͕ϵ

Ϯ

ϭ

Ϯ

ϯ

Ϯ

Ϭ

Ϯ

Ϭ

Ϭ

ϭ

ϭϭ͕ϰ

ϭϬ

ϭϲ͕ϵ

ϭϬ

ϴ͕ϯ

ϯ

ϰ

Ϯ͕ϴ

Ϭ

Ϯ

rehabilitaþní lékaĜ revmatolog traumatolog urolog internista praktický lékaĜ

ϭ Ϯ

Ϭ ϰ

ϭ ϭ

ϭ ϭ

ϭ Ϭ

Ϯ

ϭ

Ϭ͕ϭ

ϭ

Ϭ͕ϱ

Ϯ ϰ͕ϱ

ϰ ϭϬ

Ϯ ϰ͕ϵ

ϭ ϱ

ϭ͕ϴ ϯ͕ϯ

ϭ

ϭ

ϭ

Ϯ

Ϭ

Ϯ͕ ϳ͕ϴ ϯ͕ϳ Ϯ͕ϰ Ϭ͕Ϯ ϯ

ϰ ϱ ϲ ϯ ϭ ϰ

ϯ͕ϯ ϯ͕Ϯ ϭ͕ϱ ϭ Ϭ ϭ

Ϭ ϵ ϯ ϭ Ϭ Ϯ

ϯ͕ϯ ϲ͕ϰ Ϯ͕ϴ Ϯ Ϭ ϰ͕Ϯ

Ϭ

Ϭ

Ϭ͕Ϯ

Ϭ

Ϭ

Ϯ ϳ Ϯ Ϭ ϯ ϯ ϭϬ͕ϯ ϭ͕ϱ

ϰ ϲ ϯ ϭ ϱ ϱ ϳ Ϭ

Ϭ ϳ͕ϳ ϭ Ϭ͕ϴ ϭ ϯ͕ϳ ϯϭ͕ϴ Ϭ͕ϳ

ϭ ϰ Ϯ ϭ ϭ ϱ ϭϮ Ϭ

Ϭ ϯ͕ϲ ϯ Ϭ ϭ ϯ͕ϯ ϲ͕ϯ ϭ





Zdravotnická zaĜízení Jihomoravského kraje mají v rámci lékaĜských profesí nejvíce úvazkĤ profese chirurgĤ, internistĤ a anesteziologĤ (pĜíslušné Ĝádky v tabulce jsou pro snadnČjší orientaci vyznaþeny zelenČ). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 2.

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. pneumolog ϰ ϭ Ϭ ϯ͕ϰ ϭ Ϭ ϯ͕ϰ ϯ psychiatr radiaþní onkolog radiolog

Tabulka þ. 2: Poþet úvazkĤ lékaĜĤ ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje. Oznaþení Jihomoravský kraj odbornosti BĜeclav Hodonín Ivanþice Kyjov Letovice Tišnov Vyškov Znojmo alergolog a klinický Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ͕Ϯ Ϭ Ϭ Ϭ ϭ imunolog anesteziolog ϲ͕ϵ ϲ ϳ͕ϲ ϱ͕ϱ Ϭ Ϭ ϰ͕ϰ ϵ cévní chirurg dermatovenerolog dČtský chirurg dČtský lékaĜ diabetolog a endokrinolog gastroenterolog geriatr gynekolog a porodník hematolog hygienik a epidemiolog chirurg infekcionista infekþní lékaĜství kardiochirurg kardiolog klinický biochemik klinický onkolog lékaĜský genetik lékaĜský mikrobiolog nefrolog neurologie lékaĜ se specializovanou pĤsobností v nukleární medicínČ oftalmolog ortoped otorinolaryngolog patolog

rehabilitaþní lékaĜ revmatolog traumatolog urolog internista praktický lékaĜ

Ϭ Ϭ ϯ ϭ Ϭ ϭ ϰ͕ϰ ϰ͕ϴ Ϭ͕Ϯ

Ϭ ϭ͕ϰ Ϭ ϱ͕Ϯ

ϭ Ϭ Ϭ ϱ

Ϭ Ϭ Ϭ ϭ͕ϯ

Ϭ͕ϰ Ϯ͕ϰ Ϭ ϰ͕ϲ

Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

Ϭ͕Ϯ Ϭ Ϭ ϰ͕ϭ

ϭ ϯ Ϭ ϯ͕Ϯ

Ϭ

ϭ

Ϭ

ϭ

Ϭ

ϭ

Ϭ

Ϭ͕Ϯ

ϭ Ϭ

Ϯ ϭ

ϭ Ϯ

ϭ͕Ϯ ϭ

Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ

Ϭ͕ϰ ϯ

Ϯ͕Ϯ ϯ

ϯ

ϱ

ϰ͕ϵ

ϯ

Ϭ

Ϭ

ϰ

ϲ͕Ϯ

Ϯ

Ϯ

Ϭ

ϭ

Ϭ

Ϭ

Ϯ

ϯ͕ϱ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

Ϭ͕Ϯ

Ϭ͕Ϯ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

ϱ͕ϰ

ϭϮ

ϳ͕ϳ

ϵ͕ϴ

ϭ͕ϰ

Ϭ͕ϴ

ϵ

ϭϮ͕ϴ

Ϯ

Ϭ

Ϭ

ϭ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

ϯ

Ϭ Ϭ͕ϰ Ϭ͕ϱ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϯ ϭ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ Ϭ͕ϵ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϯ ϭ͕ϱ Ϭ͕Ϯ Ϭ

Ϭ Ϭ Ϭ ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ͕ϲ Ϭ͕ϴ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ͕ϭ ϭ ϭ Ϭ

Ϭ ϭ͕ϵ ϭ ϯ Ϭ

DČtská sestra Sestra pro péþi o pacienty ve vybraných klinických oborech Audiologická sestra

Ϭ Ϭ ϱ Ϯ Ϭ Ϭ Ϭ ϵ Ϭ

III. 1. 2.

Tabulka þ. 3: Poþty úvazkĤ sester a porodních asistentek v Kraji Vysoþina. Oznaþení odbornosti Kraj Vysoþina HavlíþkĤv Nové MČsto na Jihlava Brod MoravČ Sestra bez specializace ϭϳϳ͕ϱ ϯϮϳ ϮϬϳ͕ϳϯ Specialistka sestra instrumentáĜka Sestra pro intenzivní péþi Sestra pro perioperaþní péþi

ϭ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

ϭ

Ϭ

Ϯ ϭ

Ϭ Ϭ

Ϭ ϭ

Ϭ ϭ

Ϭ ϭ

Ϭ͕ϭ ϲ͕Ϯ

Ϯ͕Ϯ ϯ

Sestra pro pracovnČ – lékaĜskou péþi

Psychiatrická sestra

Sestra pro transfuzní službu

ϭ͕ϰ

Ϭ

Ϭ

Ϭ

Ϯ

Ϭ ϱ͕ϵ ϯ͕ϰ ϭ͕Ϯ

Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

ϯ ϯ͕ϲ ϰ͕Ϯ Ϯ

Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

Ϭ Ϭ͕Ϯ ϰ Ϭ

ϯ ϲ ϭ͕ϱ Ϯ

Ϭ Ϭ ϭ͕ϰ ϭ Ϭ Ϭ Ϭ ϴ͕ϲ Ϭ

Ϭ Ϭ ϱ ϯ Ϭ Ϭ͕ϲ Ϯ͕ϴ ϭϬ ϭ

Ϯ ϰ ϴ ϯ͕ϲ Ϭ Ϯ ϯ͕ϭ ϵ͕ϲ ϭ

Všeobecné sestry a porodní asistentky

Ϯ ϰ͕ϲ

Ϭ

Ϭ Ϭ Ϭ͕Ϯ Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ Ϯ͕ϭ Ϭ͕Ϯ

Ve všech zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina jsou nejvíce zastoupeny sestry bez specializace a sestry pro péþi o pacienty ve vybraných klinických oborech, v tabulce jsou poþty tČchto úvazkĤ zvýraznČny zelenČ. Podrobný výþet poþtĤ úvazkĤ v rámci jednotlivých profesí prezentuje následující tabulka þ. 3.

ϭ

Ϭ

Ϭ Ϭ ϱ͕ϰ Ϯ ϭ ϭ͕ϴ ϰ ϲ͕ϵ Ϭ


Sestra pro nukleární medicínu

Ϭ

Ϭ Ϭ Ϯ͕ϴ ϰ Ϭ Ϭ͕Ϯ Ϭ ϵ Ϭ

Porodní asistent/ka Ostatní ošetĜovatelská péþe

PelhĜimov

TĜebíþ

Ϯϭ ϲϭ͕ϰ ϯ Ϯϱ

ϭϰϵ Ϭ ϰϲ ϭϱ ϮϬ

ϱϭ ϭϵ Ϯϭ ϯϭ ϰϬ

ϭϴ ϲϭ͕ϴ ϰ Ϯϵ͕ϴ

ϯϭ ϵϬ Ϭ ϭϮ

ϭϬϴ͕ϴ

ϭϬϭ

ϴϭ

Ϯϵ

Ϯϲϲ

Ϭ ϴ Ϭ Ϭ ϯ ϯϰ Ϭ

Ϯ ϯ Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ

ϭ͕ϱ Ϭ Ϭ Ϭ Ϯ Ϭ Ϭ

ϭ ϱ Ϭ Ϭ ϭ Ϭ Ϭ

ϳ Ϭ Ϭ ϭ ϯ Ϭ Ϭ






V rámci zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje bylo nejvíce pracovních úvazkĤ evidováno na pozici sester bez specializace a sester pro intenzivní péþi. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce þ. 4. Tabulka þ. 4: Poþty úvazkĤ sester a porodních asistentek v Jihomoravském kraji. Oznaþení odbornosti Jihomoravský kraj BĜeclav Hodonín Ivanþice Kyjov Letovice Tišnov Vyškov Znojmo Sestra bez Ϯϱϭ ϵϱ ϵϬ͕Ϯϱ ϭϴϬ͕ϯ Ϯϲ ϭϵ ϭϮϴ͕ϵ ϯϭϵ͕ϲ specializace Specialistka sestra ϭϰ ϴ Ϭ Ϯϱ͕ϵ Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ instrumentáĜka Sestra pro intenzivní ϵϯ ϭϲ ϭϰ͕Ϯ ϰϳ͕ϲ Ϭ ϭϭ ϯϳ ϯϲ͕Ϯ péþi Sestra pro ϮϬ ϯϱ ϴ ϭ Ϭ Ϭ Ϯϯ ϭϬ perioperaþní péþi DČtská sestra ϰϱ ϭϬ ϲ Ϯϱ͕ϴ Ϭ Ϭ ϭϮ ϭϲ Sestra pro péþi o pacienty ve vybraných Ϭ Ϭ ϮϬ Ϯϭ ϭϭ ϭϲ ϱϬ͕ϭ ϱϯ͕ϱ klinických oborech Audiologická sestra Ϯ Ϭ Ϭ Ϯ Ϭ Ϭ Ϯ Ϭ Sestra pro nukleární Ϭ Ϭ Ϭ ϯ Ϭ Ϭ Ϭ ϱ medicínu Psychiatrická sestra Ϭ Ϭ Ϭ ϭ Ϭ Ϭ Ϭ ϭ͕ϯ Sestra pro transfuzní Ϯ Ϯ Ϭ ϯ Ϭ Ϭ Ϭ Ϭ službu Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

III. 2. KATEGORIZACE PRACOVNÍKģ DLE KATALOGU PRÁCE, KVALIFIKACE A NÁPLĕ PRÁCE V následujících tabulkách þ. 5 a 6 jsou prezentovány jednotlivé profese dle katalogu práce, spolu s požadavky na kvalifikaci a náplĖ práce. Tabulky jsou v rámci podkapitol generovány oddČlenČ pro lékaĜské profese a pro sestry a porodní asistentky. Klasifikace jednotlivých profesí tak, jak je prezentována v následujících pĜehledech, je založena na vyhlášce þ. 185/2009 Sb. o oborech specializaþního vzdČlávání lékaĜĤ, zubních lékaĜĤ a farmaceutĤ a oborech certifikovaných kurzĤ, ve znČní vyhl. þ. 361/2010 Sb. a vyhl. þ. 286/2013 Sb. III. 2. 1.

LékaĜi

Následující tabulka þ. 5 prezentuje jednotlivé lékaĜské odbornosti, a to v souvislosti se vzdČlanostní kvalifikací a náplní práce. Tabulka þ. 5: Kategorizace dle katalogu práce, požadavky na kvalifikaci a náplĖ práce – lékaĜské profese. Kvalifikace – min. délka specializaþního vzdČlávání Oznaþení odbornosti NáplĖ práce vþetnČ délky vzdČlávání v kmeni 1.

alergolog a klinický imunolog

4 roky

diagnostika a terapie poruch imunitního systému

2.

anesteziolog

4 roky

poskytování anesteziologické, resuscitaþní a intenzivní péþe

3.

angiolog

5 let

diagnostika a nechirurgická terapie onemocnČní krevních a lymfatických cév

4.

cévní chirurg

5 let

chirurgická léþba cévních onemocnČní a traumat

5.

dermatovenerolog

3 roky

diagnostika a terapie kožních a pohlavnČ pĜenosných onemocnČní

6.

dČtský a dorostový psychiatr

5 let

diagnostika a terapie patologických poruch vnímání, chování, emocí a myšlení pacientĤ do 18 let

7.

dČtský chirurg

5 let

chirurgické zákroky u dČtských pacientĤ

8.

dČtský lékaĜ

4 roky

preventivní a základní léþebná péþe o dČti

9.

diabetolog a endokrinolog

5 let

diagnostika a terapie endokrinologických poruch



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. 10.

gastroenterolog

4 roky

diagnostika a léþba poruch gastrointestinálního traktu

11.

geriatr

4 roky

problematika zdravotního stavu a specifika chorob u starých pacientĤ

12.

gynekolog a porodník

4 roky

preventivní a léþebná péþe v oblasti gynekologie a porodnictví

13.

hematolog

3 roky

14.

hygienik a epidemiolog

4 roky

15.

chirurg

16.

infekcionista lékaĜství

17.

kardiochirurg

18.

19.

diagnostika a léþba onemocnČní krve a krvetvorby zabývá se problematikou hygieny, nákaz a nákazové situace

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. diagnostika a terapie onemocnČní 32. pneumolog 4 roky dýchacího aparátu praktický lékaĜ pro dČti a prevence, diagnostika a terapie 33. 4 roky dorost onemocnČní u dČtí do 18 let diagnostika a terapie patologických 34. psychiatr 4 roky poruch vnímání, chování, emocí a myšlení terapie nádorových onemocnČní 35. radiaþní onkolog 4 roky s využitím zdrojĤ ionizujícího záĜení diagnostika onemocnČní s využitím uzavĜených záĜiþĤ ionizujícího 36. radiolog 4 roky záĜení, sonografie a magnetické rezonance urþování nejvhodnČjších metod pro 37. rehabilitaþní lékaĜ 3 roky znovuzískání funkþních schopností a integraci do spoleþnosti diagnostika a terapie revmatických 38. revmatolog 4 roky onemocnČní zjišĢování pĜíþin náhlých a 39. soudní lékaĜ 5 let neoþekávaných úmrtí, vypracovávání posudkĤ

5 let

chirurgické zákroky

4 roky

problematika infekþních onemocnČní

5 let

chirurgické zákroky na srdci

kardiolog

4 roky

diagnostika a neinvazivní léþba onemocnČní srdce

klinický biochemik

4 roky

hodnocení biochemických procesĤ z hlediska prevence a léþby onemocnČní

40.

–

infekþní

traumatolog

5 let

20.

klinický onkolog

4 roky

diagnostika a terapie nádorových onemocnČní

41.

urgentní lékaĜ

5 let

21.

lékaĜský genetik

4 roky

prevence, detekce a diagnostika dČdiþných poruch a onemocnČní

42.

urolog

5 let

43.

internista

5 let

44.

praktický lékaĜ

22.

lékaĜský mikrobiolog

4 roky

detekce mikroorganismĤ v biologickém materiálu

23.

nefrolog

4 roky

diagnostika a léþba poruch ledvin

24.

neurochirurg

25.

neurolog

4 roky

26.

lékaĜ se specializovanou zpĤsobilostí v nukleární medicínČ

4 roky

27.

oftalmolog

3 roky

28.

ortoped

29.

otorinolaryngolog

3 roky

30.

patolog

4 roky

31.

plastický chirurg

5 let

5 let

5 let

3 roky

terapie úrazových stavĤ poskytování pĜednemocniþní neodkladné péþe a anesteziologicko-resuscitaþní péþe neodkladným pacientĤm diagnostika a terapie poruch moþového ústrojí diagnostika a neinvazivní terapie vnitĜních onemocnČní preventivní a základní léþebná péþe Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

chirurgické zákroky na neurologickém aparátu diagnostika a neinvazivní terapie onemocnČní neurologického aparátu diagnostika a terapie chorob za pomoci radiofarmak diagnostika a terapie onemocnČní oka a poruch zraku diagnostika a terapie poruch pohybového aparátu diagnostika a terapie chorob ušních, nosních a krþních a chirurgie hlavy a krku provádČní nekroptických, cytopatologických a bioptických vyšetĜení operaþní výkony z oboru plastické chirurgie





III. 2. 2.


III. 3. VÝŠE ÚVAZKģ V ZÁVISLOSTI NA PRACOVNċPRÁVNÍCH PODMÍNKÁCH

Následující tabulka þ. 6 pĜedstavuje jednotlivé nelékaĜské odbornosti, a to v souvislosti s náplní práce vycházející z vyhlášky þ. 55/2011 Sb. Tabulka þ. 6: Kategorizace dle katalogu práce, náplĖ práce – všeobecné sestry a porodní asistentky. Oznaþení odbornosti NáplĖ práce 1.

Sestra bez specializace

2.

Specialistka sestra instrumentáĜka

3.

Sestra pro intenzivní péþi

4.

Sestra pro perioperaþní péþi

5.

DČtská sestra

6.

Sestra pro péþi o pacienty ve vybraných klinických oborech

7.

Audiologická sestra

8.

Sestra pro nukleární medicínu

9.


10.

Sestra pro pracovnČ – lékaĜskou péþi

11.

Sestra pro transfuzní službu

12.

Klinický perfuziolog

13.

Porodní asistent/ka

14.

Ostatní ošetĜovatelská péþe

v souladu s diagnózou zajišĢuje základní a specializovanou ošetĜovatelskou péþi prostĜednictvím ošetĜovatelského procesu pĜíprava a péþe o instrumentarium, zdravotnické prostĜedky a jiný materiál a pomĤcky pĜed, v prĤbČhu a po operaþním výkonu ošetĜovatelská péþe o pacienta staršího 10 let s probíhajícím nebo hrozícím selháním životních funkcí péþe o pacienty pĜed, v prĤbČhu a bezprostĜednČ po operaþním výkonu, vþetnČ intervenþních, invazivních a diagnostických výkonĤ péþe o zdravé i nemocné dítČ, které nemá poruchy duševního zdraví nebo ani hrozící poruchu životních funkcí þinnosti spojené s péþí o pacienty v jednotlivých klinických oborech, napĜ. chirurgie aj. péþe o pacienty se sluchovou vadou nebo poruchou péþe o pacienty v souvislosti s aplikací lékaĜského ozáĜení v oboru nukleární medicína þinnosti pĜi poskytování ošetĜovatelské péþe o pacienta, který má patologické zmČny psychického stavu þinnosti v souvislosti s poskytováním pracovnČ lékaĜské péþe, vþetnČ hodnocení zdravotních rizik pĜi práci a dohledu nad zdravím pracovníkĤ þinnosti v oboru transfuzní služba þinnosti v souvislosti s Ĝízením mimotČlního obČhu základní a specializovaná ošetĜovatelská péþe pro ženy tČhotné, rodící a v šestinedČlí soubor odborných þinností zamČĜených na udržení, podporu a navrácení zdraví jednotlivcĤ nebo skupin nezmínČný výše Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Zákoník práce (dále pouze ZP, zákon þ. 262/2006 Sb.) upravuje, kolik þasu mĤže zamČstnanec strávit prací a primárnČ nepĜedpokládá pracovní dobu delší, než je zákonem stanovených 40 hodin týdnČ. Tato doba však mĤže být navýšena, a to u všech zamČstnancĤ, nejen zdravotníkĤ. Podle § 93 zákoníku práce mĤže zamČstnavatel naĜídit zamČstnanci práci pĜesþas, a to však maximálnČ 8 hodin týdnČ a celkovČ za rok v souþtu až 150 hodin. Tento pĜesþas má právo zamČstnavatel naĜídit a zamČstnanec je povinen tuto dobu nad rámec své bČžné pracovní doby odpracovat. Za takovou práci pĜesþas pĜitom lékaĜi náleží pĜíplatek minimálnČ 25 % prĤmČrného výdČlku. Pokud zamČstnavatel tuto pĜesþasovou práci naĜídí o víkendu þi svátku, náleží lékaĜi pĜíplatek 50 procent. Místo pĜíplatku za pĜesþasy je však možné se se zamČstnavatelem domluvit na náhradním volnu, ústnČ þi písemnČ. Není však povinností zamČstnavatele, aby tomuto požadavku vyhovČl. Nedomluví-li se zamČstnanec se zamČstnavatelem na náhradním volnu, náleží mu ze zákona zmínČný pĜíplatek. Sjednané náhradní volno se pĜitom nepoþítá do uvedeného limitu pĜesþasové práce 150 hodin roþnČ. Podle zákoníku práce je možné, aby se zamČstnavatel a zamČstnanec vzájemnČ dohodli, v tomto pĜípadČ vždy pouze písemnČ, na pĜesþasech nad rámec zmínČných 150 hodin. Zákoník práce tímto zpĤsobem umožĖuje odpracovat dalších 266 hodin roþnČ. Pokud se však lékaĜ se zdravotnickým zaĜízením nedohodne, nemĤže toto zdravotnické zaĜízení požadovat odpracování více než 150 hodin práce pĜesþas roþnČ. Další zpĤsob možných pĜesþasových hodin umožĖuje výjimka ze smČrnice Evropského parlamentu a rady 2003/88/ES, která ve svém þlánku 22 umožĖuje za urþitých podmínek, aby zamČstnanec pracoval v prĤmČru víc než 48 hodin týdnČ. Tato výjimka byla do našeho zákoníku práce vložena v podobČ § 93a s názvem „Další dohodnutá práce pĜesþas ve zdravotnictví“. V této smČrnici je reflektováno, že nemocnice mají povinnost udržet nepĜetržitý provoz, a k tomu nezbytnČ lékaĜe potĜebují. Tento typ práce pĜesþas se rovnČž jako v pĜedchozím pĜípadČ musí sjednat pouze písemnČ a zamČstnance opČt nelze k této práci pĜesþas nutit. Práce pĜesþas, kterou lékaĜ v tomto režimu odpracuje, rovnČž nemá pĜesáhnout 8 hodin týdnČ. Tento poþet dalších osmi hodin v každém z 52 týdnĤ tvoĜí dalších 416 hodin pĜesþasĤ za rok. CelkovČ tedy v souþtu mohou lékaĜi odpracovat 150 + 266 + 416 = 832 pĜesþasových hodin za rok. Pokud smlouvu o „další dohodnuté práci pĜesþas ve zdravotnictví“ chce zamČstnanec vypovČdČt, mĤže tak uþinit bez udání dĤvodu, výpovČdní lhĤta je pĜitom dle zákoníku práce dva mČsíce, nebyla-li sjednána kratší. AktuálnČ je však tento paragraf zákoníku práce platný pouze do konce letošního roku. Pokud tedy nedojde ke zmČnČ zákonných pĜedpisĤ, nebude mít od 1. ledna 2014 zamČstnanec možnost jakkoli legálnČ odpracovat více než 416 hodin práce pĜesþas, a to ani v pĜípadČ dohody se zamČstnavatelem3. 3

V návaznosti na chystané zmČny pĜipravují zdravotnická zaĜízení opatĜení, díky kterým budou schopni na tyto zmČny reagovat. PodrobnČ jsou pĜípadná opatĜení prezentována v kapitole VI. Focus group.




III. 3. 1.


LékaĜi

III. 3. 2.

V následujících podkapitolách jsou prezentovány jednotlivé pracovní úvazky dle jejich ukotvení v rámci platových tĜíd. Data byla þerpána z tabulek, které v rámci druhé fáze projektu vyplĖovali komunikaþní partneĜi z jednotlivých zdravotnických zaĜízení, a tudíž zahrnují celkové poþty (100 %) zamČstnancĤ v daných profesích. LékaĜské profese, prezentovány poþty úvazkĤ, se v rámci jednotlivých platových tĜíd kumulují zejména ve 14. platové tĜídČ, a to shodnČ v Kraji Vysoþina i Jihomoravském kraji. NejménČ úvazkĤ v rámci obou krajĤ je vypláceno v 11. platové tĜídČ. PodrobnČji viz následující graf þ. 1.


Jak vyplynulo z rozhovorĤ a diskuzí s komunikaþními partnery, u sester nenastávají problémy s dodržováním výše úvazku þasto. V následujícím grafu lze pozorovat rozložení pracovních úvazkĤ všeobecných sester a porodních asistentek z jednotlivých zdravotnických zaĜízení zkoumaných krajĤ v rámci platových tĜíd. Nejvyšší poþet úvazkĤ všeobecných sester a porodních asistentek dle výše platu byl evidován v 10. platové tĜídČ, nejmenší pak ve 12. platové tĜídČ, a to vždy shodnČ v rámci obou krajĤ. PodrobnČ výsledky prezentuje graf þ. 2. Graf þ. 2: PrĤmČrný poþet úvazkĤ v platových tĜídách – všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚƷǀĂǌŬƽǀƉůĂƚŽǀǉĐŚƚƎşĚĄĐŚ sƓĞŽďĞĐŶĠǌĚƌĂǀŽƚŶşƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

Graf þ. 1: PrĤmČrný poþet úvazkĤ v platových tĜídách – lékaĜi.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚƷǀĂǌŬƽǀƉůĂƚŽǀǉĐŚƚƎşĚĄĐŚ ><\/

ϮϱϬ

ϭϬϬ

ϮϮϳ͕ϱϭ

ϵϬ

ϮϬϬ

ϴϳ͕ϯϴ

ϭϴϲ͕ϰϰ

ϴϬ ϭϱϬ

ϳϬ ϲϬ

ϭϮϲ͕ϱϳ

ϭϬϬ

ϱϬ ϰϬ

Ϯϲ͕ϵϯ

ϮϬ Ϭ

Ϯϭ͕Ϭϭ ϯ͕ϳϮ Ϯ͕ϵϲ

ϱϬ ϭϰ͕ϲϰ

:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ϭϯ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

ϯϱ͕ϭϵ ϯϲ͕ϵϳ

Ϭ

ϭϰ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

Ϭ

ϵ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

ϲ͕ϵϯ Ϭ͕Ϯ

Ϯ͕ϭϭ

ϭϮ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

Ϯϵ͕ϲϳ

Ϯ͕ϰ ϰ͕ϳ

ϭϭ͕ϰϵ ϴ͕Ϭϵ

ϭϭ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

ϴϴ͕ϵϭ ϱϰ͕Ϯϱ

ϰϬ͕ϴϴ

ϯϭ͕ϬϮ

ϯϬ ϭϬ

ϭϯϳ͕ϰϳ

ϲϯ͕ϲϲ

ϭϬ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

ϭϭ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

ϭ͕ϲ

ϭϮ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ĞůŬŽǀǉƉƌƽŵĢƌ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϭϱ͘ƉůĂƚŽǀĄƚƎşĚĂ

ĞůŬŽǀǉƉƌƽŵĢƌ

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚ ǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘




IV. ANALÝZA POýTU LÉKAěE/VŠEOBECNÉ SESTRY ODDċLENÍCH IV. 1.

PACIENTģ NA NA JEDNOTLIVÝCH

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. Tabulka þ. 7: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na 4 jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Kraj Vysoþina .

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EK,K><\ͬjs< ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶ͕ŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ >p
POýET PACIENTģ NA LÉKAěE

Poþet pacientĤ na lékaĜe v rámci jednotlivých oddČlení byl vypoþítán na základČ informací a dat, jež byly zhotoviteli poskytnuty komunikaþními partnery z jednotlivých zdravotnických zaĜízení v podobČ vyplnČných tabulek zahrnujících veškerý personál dle profesí (100 %). Poþet pacientĤ na jednotlivých oddČleních byl dČlen poþtem pracovních dní a poþtem lékaĜĤ/sester na daném oddČlení. Vzhledem k rĤznosti poþtu pracovních dní v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních byly poþty pacientĤ dČleny þíslem 252, které reprezentuje reálný poþet pracovních dní v roce 2012. RovnČž z dĤvodu komparace byl poþet lékaĜĤ nahrazen poþtem úvazkĤ na jednotlivých oddČleních, a to zejména z dĤvodu nemožnosti reálného odhadu skuteþného poþtu lékaĜĤ, kteĜí se mnohdy o jeden pracovní úvazek dČlí v rámci více oddČlení nebo naopak pracují na více než jeden úvazek. V následujících podkapitolách jsou prezentovány tabulky zobrazující poþty pacientĤ na jednoho lékaĜe/sestru v rámci jednotlivých oddČlení zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. IV. 1. 1.

Poþet pacientĤ na lékaĜe na jednotlivých oddČleních

V rámci Kraje Vysoþina byl nejvyšší poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe zaznamenán na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných v nemocnici Jihlava (110,7). Nejnižší poþty pacientĤ byly zaznamenány na anesteziologicko-resuscitaþních oddČleních (ARO), a to ve všech zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. Podrobné výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 7.

dƎĞďşē

Anesteziologicko-resuscitaþní oddČlení

0,2

0,5

0,4

0,2

0,3

DČtské/novorozenecké oddČlení

1,9

24,7

3,9

1,3

6,6

Gynekologické oddČlení

1,1

24,6

3,3

1,2

3,6

Chirurgické oddČlení

1,4

14,5

5,7

1,3

4,7

-

10,8

-

-

3,7

1,1

11,3

4,5

1,3

5,8

Kardiologické oddČlení

-

22,6

-

-

-

Kožní oddČlení

-

10,1

-

-

5,5

Léþba dlouhodobČ nemocných

-

110,7

-

-

15,3

Neurologické oddČlení

-

15,4

-

0,6

3,7

Oþní oddČlení

-

8,96

-

-

3,95

Onkologické oddČlení

-

8,54

-

-

-

Infekþní oddČlení Interní oddČlení

Ortopedické oddČlení

-

11,6

-

0,6

3,42

Otorinolaryngologické oddČlení

-

13,2

-

-

2,49

Plicní oddČlení

-

15,94

-

-

5,98

Porodnice

-

13,94

-

-

-

Rehabilitaþní oddČlení

-

8,08

-

0,4

6,6

Traumatologické oddČlení

-

15,34

-

-

-

Urologie

-

-

-

1,1

2,83


4

Nejvyšší hodnoty jsou v tabulkách zobrazeny þervenou barvou, nejnižší modrou barvou.





V Jihomoravském kraji byl nejvyšší poþet pacientĤ na lékaĜe/lékaĜský úvazek zaznamenán rovnČž na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných (28), konkrétnČ v nemocnici Ivanþice. Nejnižší poþty pacientĤ na jeden lékaĜský úvazek byly zaznamenány na ARO v nemocnicích Hodonín (0,4) a Vyškov (0,2). Data z Nemocnice BĜeclav nebyla poskytnuta. PodrobnČji výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 8.

Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina byl nejvyšší poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe/lékaĜský úvazek v rámci ambulancí zaznamenán na chirurgickém oddČlení Nemocnice HavlíþkĤv Brod (38,5) a kožním oddČlení Nemocnice TĜebíþ (38,6). Nejnižší poþet pacientĤ na lékaĜe v ambulanci byl evidován na dČtském oddČlení Nemocnice TĜebíþ (1,6). PodrobnČjší výsledky jsou zobrazeny v následující tabulce þ. 9.

Tabulka þ. 8: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na 5 jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Jihomoravský kraj .

Tabulka þ. 9: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na 6 jednotlivých ambulancích – Kraj Vysoþina .

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EK,K><\ͬjs<

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EK,K><\ͬjs<

ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶ͕ŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ >p
:/,KDKZs^<|
ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶ͕ŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ Dh>E EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ DŽƌĂǀĢ

,ŽĚŽŶşŶ /ǀĂŶēŝĐĞ <ǇũŽǀ >ĞƚŽǀŝĐĞ dŝƓŶŽǀ sǇƓŬŽǀ ŶŽũŵŽ

Anesteziologicko-resuscitaþní oddČlení

0,4

DČtské/novorozenecké oddČlení

10,9

4,8

18,1

-

-

1,4

5,35

Gynekologické oddČlení

14,2

3,6

15,3

-

-

1,04

3,49

Infekþní

5,31

Interní oddČlení


1,5

0,6

-

-

0,2

0,76

21,5

2,6

1,6

31

2,2

18,9

38,5

2,9

18,5

-

-

17,9

19,7

4,11

6,5

Kožní

-

-

38,6

DČtské oddČlení Gynekologické oddČlení

16

4,9

5,7

-

-

1,3

dƎĞďşē


-

-

5,5

-

-

-

4,81

Neurologická ambulance

-

-

19

Interní oddČlení

12,5

3,8

7,4

-

15

1,4

3,04

Oþní

-

-

11,4

Kožní oddČlení

-

-

5,2

-

-

-

2,37

ORL

-

-

22,9

Ortopedie

-

-

27,3

Plicní

-

-

7,5

Urologie

-

Infekþní oddČlení

Léþba dlouhodobČ nemocných

-

28

-

-

-

0,6

16,41

Následná péþe

-

-

17,6

-

-

-

-

Neurologické oddČlení

-

-

-

-

-

1,1

4,64

Neurologie

-

-

3,4

-

-

-

-

Oþní oddČlení

-

-

1,3

-

-

-

0,84

Onkologické oddČlení

-

-

-

-

-

-

4,44

Ortopedické oddČlení

-

-

5,7

-

-

-

-

OšetĜovatelská péþe

-

-

-

18

-

-

-

Otorinolaryngologické oddČlení

-

-

3,8

-

-

1,2

3,27

Plicní oddČlení

-

-

7,7

-

-

0,7

8,16

Psychiatrické oddČlení

-

-

-

-

-

-

5,93

Rehabilitaþní oddČlení

-

6,4

10,6

-

25

1,6

5,69

Traumatologické oddČlení

-

-

-

-

-

-

3,95

Urologie

-

-

3,4

-

-

-

-

36,5 Tabulka AUGUR Consulting s.r.o.

Tabulka AUGUR Consulting s.r.o. 6

5

Ostatní zdravotnická zaĜízení, jež nejsou v tabulce prezentována, pĜíslušné ambulance nemají nebo data neposkytla. Nejvyšší hodnoty jsou v tabulkách zobrazeny þervenou barvou, nejnižší modrou barvou.






Nejvyšší poþet pacientĤ na lékaĜe/lékaĜský úvazek na oddČleních s ambulantní péþí byl v Jihomoravském kraji zaznamenán v Nemocnici Znojmo, a to na rehabilitaþním oddČlení (76,9). Nejnižší poþet pacientĤ na lékaĜe/lékaĜský úvazek byl zaznamenán rovnČž na rehabilitaþním oddČlení, a to v Nemocnici Vyškov (9,1). PodrobnČji výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 10, data z Nemocnice BĜeclav nebyla zhotoviteli poskytnuta.

IV. 2.

Poþet pacientĤ na zdravotní sestru v rámci jednotlivých oddČlení byl, stejnČ jako u lékaĜĤ, vypoþítán na základČ informací a dat, jež byly zhotoviteli poskytnuty komunikaþními partnery z jednotlivých zdravotnických zaĜízení. Metodický postup výpoþtu byl u zdravotních sester stejný jako u lékaĜĤ.

Tabulka þ. 10: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na 7 jednotlivých ambulancích – Jihomoravský kraj .

IV. 2. 1. Poþet pacientĤ na všeobecnou sestru na jednotlivých oddČleních

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EK,K><\ͬjs< ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶ͕ŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ Dh>E

:/,KDKZs^<|ĠēďĂĚůŽƵŚŽĚŽďĢŶĞŵŽĐŶǉĐŚ EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ KēŶş KŶŬŽůŽŐŝĞ KZ> KƌƚŽƉĞĚŝĐŬŽͲƚƌĂƵŵĂƚŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş WůŝĐŶş WƐǇĐŚŝĂƚƌŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş Z&DĂŵďƵůĂŶĐĞ

,ŽĚŽŶşŶ

/ǀĂŶēŝĐĞ

dŝƓŶŽǀ

sǇƓŬŽǀ

ŶŽũŵŽ

ϮϮ͕ϴ ϮϬ͕ϵ Ϯϲ͕ϰ ϱϴ͕ϯ ϮϮ͕ϴ ϮϬ͕ϵ

Ͳ Ͳ

Ͳ

ϭϮ͕ϵ

Ϯϵ͕ϭ

ϮϬ

Ͳ

Ͳ

Ͳ

ϰϯ͕ϯ ϭϮ͕ϳ ϰϵ͕ϰ ϰϵ

Ͳ Ͳ Ͳ ϱϴ͕ϯ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ϯϲ͕ϰ

Ϯϭ͕ϯ Ϯϱ͕ϵ

Ϯϴ

ϯϭ͕ϴ ϯϮ͕ϵ

Ͳ

Ͳ

Ͳ

ϭϬ͕ϯ

ϯϱ ϮϬ

Ϯϵ͕ϵ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ

ϭϲ

ϭϳ͕ϵ

Ͳ Ͳ

Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ ϭϱ

ϭϴ͕ϭ ϰϮ͕ϲ

Ͳ ϰϰ͕ϰ ϭϴ ϰϲ͕Ϯ Ϯϲ͕ϱ ϭϰ ϯϮ͕ϳ

Ͳ

ϯϱ

ϭϰ͕ϰ ϵ͕ϭ

ϮϬ͕ϱ Ϯϭ͕ϭ ϳϲ͕ϵ

Ͳ

Ͳ

Ͳ


Nejvyšší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru/úvazek byl v Kraji Vysoþina zaznamenán v nemocnici Jihlava, a to na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných (15,8). Nejnižší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru byl evidován na ARO Nemocnice Nové MČsto na MoravČ. PodrobnČ výsledky prezentuje následující tabulka þ. 11. Tabulka þ. 11: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den na 8 jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Kraj Vysoþina .

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EhZsKdE1^^dZhͬjs< ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ >pĠēďĂĚůŽƵŚŽĚŽďĢŶĞŵŽĐŶǉĐŚ ϰ͕Ϯ Ͳ Ϭ͕ϯ Ͳ EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ϰ͕ϵ Ͳ Ͳ Ͳ KēŶşŽĚĚĢůĞŶş ϯ͕ϱ Ͳ Ͳ Ͳ KŶŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ϴ͕ϭ Ͳ Ϭ͕ϰ Ͳ KƌƚŽƉĞĚŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ϳ͕Ϯ Ͳ Ͳ Ͳ KƚŽƌŝŶŽůĂƌǇŶŐŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ϰ͕ϲ Ͳ Ͳ Ͳ WůŝĐŶşŽĚĚĢůĞŶş ϴ͕ϰ Ͳ Ͳ Ͳ WŽƌŽĚŶŝĐĞ Ϯ͕ϵϰ Ͳ Ϭ͕Ϭϴ Ͳ ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş ϱ͕ϯϰ Ͳ Ͳ Ͳ dƌĂƵŵĂƚŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş Ͳ Ͳ Ϭ͕ϰ Ͳ hƌŽůŽŐŝĞ

dƎĞďşē ϭ ϭ͕ϰ ϭ Ϭ͕ϳ ϭ͕ϭ Ϭ͕ϵ Ͳ ϭ͕ϳ ϭ͕Ϯ ϯ ϲ͕Ϯ Ͳ ϭ͕Ϯ ϭ͕ϭ ϭ Ͳ ϭ͕ϯϮ Ͳ ϭ͕ϭϭ


7

Ostatní zdravotnická zaĜízení, jež nejsou v tabulce prezentována, pĜíslušné ambulance nemají nebo data neposkytla. Nejvyšší hodnoty jsou v tabulkách zobrazeny þervenou barvou, nejnižší modrou barvou.

POýET PACIENTģ NA ZDRAVOTNÍ SESTRU

8

Nejvyšší hodnoty jsou v tabulkách zobrazeny þervenou barvou, nejnižší modrou barvou





V Jihomoravském kraji byl evidován nejvyšší poþet pacientĤ na zdravotní sestru/úvazek v Nemocnici Tišnov (20). Nejnižší poþet byl zaznamenán na ARO Nemocnice Hodonín (0,1), stejném oddČlení Nemocnice Vyškov (0,1) a oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných Nemocnice Vyškov (0,1). Data za nemocnici BĜeclav nebyla zhotoviteli poskytnuta. Další výsledky prezentuje následující tabulka þ. 12.

Na oddČleních s ambulantní péþí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina byl evidován nejvyšší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru/úvazek v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (21,5), nejnižší poþet pak na interním oddČlení Nemocnice TĜebíþ (2,32). PodrobnČjší výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 13.

Tabulka þ. 12: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den na 9 jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Jihomoravský kraj .

Tabulka þ. 13: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den na 10 jednotlivých ambulancích – Kraj Vysoþina .

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EhZsKdE1^^dZhͬjs<

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EhZsKdE1^^dZhͬjs<

ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ Dh>E EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ DŽƌĂǀĢ

ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ >p
:/,KDKZs^<|ĠēďĂĚůŽƵŚŽĚŽďĢŶĞŵŽĐŶǉĐŚ EĄƐůĞĚŶĄƉĠēĞ EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş EĞƵƌŽůŽŐŝĞ KēŶşŽĚĚĢůĞŶş KŶŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş KƌƚŽƉĞĚŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş KƓĞƚƎŽǀĂƚĞůƐŬĄƉĠēĞ KƚŽƌŝŶŽůĂƌǇŶŐŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş WůŝĐŶşŽĚĚĢůĞŶş WƐǇĐŚŝĂƚƌŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş dƌĂƵŵĂƚŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş hƌŽůŽŐŝĞ

,ŽĚŽŶşŶ /ǀĂŶēŝĐĞ <ǇũŽǀ >ĞƚŽǀŝĐĞ dŝƓŶŽǀ sǇƓŬŽǀ ŶŽũŵŽ Ϭ͕ϭ

Ϭ͕ϰ

Ϭ͕Ϯ

Ͳ

Ͳ

Ϭ͕ϭ

Ϭ͕ϯ

ϯ͕ϯ ϳ ϰ͕Ϯ

Ϭ͕ϵ ϭ͕Ϯ ϭ͕ϵ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ ϯ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ϭ͕ϯ Ϭ͕ϯ Ϭ͕ϯ

ϮϬ

Ϭ͕ϯ

Ϭ͕ϴ ϭ ϭ ϭ͕ϯ Ϭ͕ϵ ϭ Ϯ͕ϴϱ

Ͳ

ϯ ϯ͕Ϯ Ϯ͕Ϯ Ϯ͕Ϯ Ϯ͕ϳ Ϯ͕ϭ

Ϯ͕ϵ

Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ϯ͕Ϯ

Ͳ

Ͳ

Ϯ͕ϴ

ϭ͕ϵ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ϯ͕ϵϯ

Ͳ Ͳ

Ͳ Ϯ ϭ͕ϯ

Ͳ Ϯ͕ϭ

Ͳ Ϯ Ϯ͕Ϯ Ͳ Ϯ͕ϰ Ͳ ϭ͕Ϯ


Ͳ Ͳ Ϭ͕ϭ

Ͳ

Ͳ

Ϭ͕Ϯ

ϭ͕ϴϱ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ͳ

Ϭ͕ϱ Ϭ͕Ϯ

Ͳ

ϭϴ

Ϭ͕Ϯ

Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ

ĢƚƐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ŝĂďĞƚŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş /ŶĨĞŬēŶş /ŶƚĞƌŶşŽĚĚĢůĞŶş <ŽǎŶş EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ KēŶş KZ> KƌƚŽƉĞĚŝĞ WůŝĐŶş hƌŽůŽŐŝĞ

Ϭ͕ϯϳ ϭ͕ϰ

Ϯϭ͕ϱ Ͳ ϯϭ ϳ͕ϰ Ͳ ϭϴ͕ϰ Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

ϱ͕ϯ

dƎĞďşē ϰ͕ϬϮ

Ͳ

Ͳ

ϳ͕ϰ ϰ͕ϳ

ϯ͕ϵϮ ϲ͕ϯϵ ϭϬ͕ϳϲ Ϯ͕ϯϮ ϳ͕ϳϯ ϳ͕ϴϱ ϯ͕ϯϲ ϭϬ͕ϭϳ ϭϴ͕ϳϰ

Ͳ Ϯ͕ϳ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

ϭϯ͕ϱϳ ϭϲ͕Ϯϯ


Ͳ Ͳ ϭ͕ϯϯ Ϭ͕ϴϮ ϭ͕ϰϯ Ϯ͕Ϭϱ Ϯ͕Ϭϳ Ͳ


9

10


V tabulce jsou zobrazena pouze zdravotnická zaĜízení, jež mají pĜíslušná ambulantní oddČlení.




V Jihomoravském kraji byl nejvyšší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru/úvazek na oddČleních s ambulantní péþí zaznamenán v Nemocnici Znojmo, na oddČlení rehabilitaþní péþe (69). Nejnižší poþet pacientĤ na zdravotní sestru byl evidován na interním oddČlení Nemocnice Ivanþice (5,1). PodrobnČjší výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 14. Data za Nemocnici BĜeclav nebyla poskytnuta. Tabulka þ. 14: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den na 11 jednotlivých ambulancích – Jihomoravský kraj .

WZpD ZE|WKdW/EdpE:EhZsKdE1^^dZhͬjs< ǌĂũĞĚĞŶƉƌĂĐŽǀŶşĚĞŶŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ Dh>E

:/,KDKZs^<|E EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ KēŶş KŶŬŽůŽŐŝĞ KZ> KƌƚŽƉĞĚŝĐŬŽͲƚƌĂƵŵĂƚŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş WůŝĐŶş WƐǇĐŚŝĂƚƌŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş Z&DĂŵďƵůĂŶĐĞ

,ŽĚŽŶşŶ

/ǀĂŶēŝĐĞ

dŝƓŶŽǀ

sǇƓŬŽǀ

ŶŽũŵŽ

ϭϴ͕ϯ Ͳ ϭϯ͕Ϯ ϭϲ Ͳ ϱ͕Ϯ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ

Ͳ

ϭϮ͕ϵ

ϭϴ͕ϵ

Ϯϭ͕Ϯϲ ϭϯ͕ϲϮ

ϮϬ

Ͳ

Ͳ

Ͳ

ϭϰ͕ϰ ϭϮ͕ϯ

ϭϱ͕ϲ ϱϬ͕ϲ ϰϵ͕ϰ ϭϴ͕ϭ

Ϯϴ

Ͳ

Ͳ

Ͳ

ϱ͕ϭ

ϮϬ ϮϬ

ϭϲ͕ϴ


Ͳ Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ

ϭϲ

ϭϳ͕ϯ

Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ Ͳ ϭϱ

Ͳ

ϭϮ͕ϭ ϮϮ͕ϰ

ϭϭ͕ϭ ϭϮ ϭϴ͕ϱ ϵ͕Ϯ ϵ͕ϱ ϮϮ͕Ϯ

Ͳ

ϭϴ͕ϳ

ϳ͕Ϯ

ϭϯ͕ϳ ϭϯ ϲϵ

Ͳ

Ͳ Ͳ Ͳ


V. ANALÝZA HODINAMI

SKUTEýNÉ

ZÁTċŽE

PěESýASOVÝMI

Práce a služby pĜesþas jsou v oboru zdravotnictví velmi rozšíĜené, a to z nČkolika dĤvodĤ. PĜíþinou je do znaþné míry samotný charakter provozu, jenž je nepĜetržitý a nese s sebou požadavky na dostatek kvalifikovaných lékaĜĤ. Druhým stČžejním dĤvodem rozšíĜenosti pĜesþasové práce je její finanþní ohodnocení, respektive nedostateþné finanþní ohodnocení v základní platové rovinČ. PĜesþasová práce je problém, jenž se týká zejména lékaĜských profesí; u sester a nelékaĜského personálu nastává pouze ojedinČle, za pĜedpokladu souhry okolností, kdy na oddČlení chybí zamČstnanci napĜíklad z dĤvodu nemoci. Problematika pĜesþasové práce je v souþasné dobČ velmi diskutovaným tématem, jelikož od ledna 2014 vstupuje v platnost novela zákona vČnující se právČ pĜesþasové práci zdravotníkĤ. V rámci této novely bude upravena výše možných legálnČ odpracovaných hodin ve zdravotnictví. Dosud bylo možno v celkovém souþtu legálnČ odpracovat celkem 832 pĜesþasových hodin za rok. Pokud nedojde ke zmČnČ zákonných pĜedpisĤ, nebude mít od 1. ledna 2014 zamČstnanec možnost jakkoli legálnČ odpracovat více než 416 hodin práce pĜesþas roþnČ. Zdravotnická zaĜízení jsou nucena tuto chystanou zmČnu legislativy reflektovat a chystají rĤzná opatĜení pro zajištČní provozu i za nových podmínek. PodrobnČji byla tato otázka diskutována v rámci konaného setkání focus group, v rámci kterého se k rĤzným tématĤm vyjadĜovali zástupci jednotlivých zdravotnických zaĜízení. Podrobné výsledky a interpretace jsou uvedeny v následující kapitole (VI. FOCUS GROUP). Následující závČry, které jsou prezentovány v jednotlivých grafech, jsou založeny na datech, která byla poskytnuta komunikaþními partnery z jednotlivých zdravotnických zaĜízení. Jedná se o informace, které byly získány z tabulek pĜipravených zhotovitelem a které zástupci jednotlivých zdravotnických zaĜízení vyplĖovali pro celkové poþty zamČstnancĤ, jedná se tedy o vyþerpávající šetĜení jednotlivých profesí daných zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.

Ͳ


11





V. 1.

SKUTEýNÁ PěESýASOVÁ ZÁTċŽ – LÉKAěI

PĜesþasová práce je v souþasnosti ve vČtšinČ pĜípadĤ Ĝešena pomocí dohod o provedení práce a dohod o pracovní þinnosti (dále jen DPP a DPý), v rámci kterých jsou lékaĜĤm vykazovány pĜesþasové služby. Díky tomuto Ĝešení nejsou hodiny navíc zapoþítávány do hodin odpracovaných v rámci pracovního úvazku lékaĜe, a tudíž nenastávají legislativní problémy s pĜesahováním povolené pracovní doby a nedodržováním stanoveného odpoþinku. Popisovanou praxi reflektují i výsledky detekované v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. V následujícím grafu þ. 3 jsou uvedeny prĤmČrné hodnoty poþtu odpracovaných hodin na pracovní pozici a na DPP/DPý za jeden mČsíc v lékaĜských profesích v rámci obou zkoumaných krajĤ. Poþty hodin odpracovaných na pracovní pozici jsou v obou krajích srovnatelné. PrĤmČrný poþet hodin odpracovaných na DPP nebo DPý je však v Jihomoravském kraji (62,57 h) témČĜ dvojnásobnČ vyšší než v Kraji Vysoþina (35,61 h). PodrobnČjší výsledky zobrazuje následující graf þ. 3.


Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina odpracují lékaĜi v prĤmČru za mČsíc na pracovní pozici nejvíce hodin v nemocnici Jihlava (173 h), nejménČ pak v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (124,85 h), kde však bylo souþasnČ zaznamenáno nejvíce hodin odpracovaných na DPP/DPý (52,47 h). Více v grafu þ. 4. Graf þ. 4: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc na pracovní pozici/DPP/DPý – lékaĜi jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶǌĂŵĢƐşĐ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝͬWͬWW ><\/Ͳ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ϮϬϬ ϭϴϬ

ϭϮϬ

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶǌĂŵĢƐşĐ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝͬWͬWW ><\/

ϭϬϬ

ϭϲϬ

ϭϲϲ͕Ϭϲ

ϭϱϵ͕Ϭϲ

ϭϲϳ ϭϱϴ

ϭϱϲ͕Ϭϳ

ϭϰϬ

Graf þ. 3: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc, na pracovní pozici/DPP/DPý – lékaĜi.

ϭϴϬ

ϭϳϯ

ϭϲϬ

ϭϮϰ͕ϴϱ

ϴϬ ϲϬ ϰϬ

ϭϲϭ͕ϯϵ

ϭϰϬ

ϮϬ

ϭϮϬ

Ϭ

ϱϮ͕ϰϳ ϰϰ

ϰϮ Ϯϯ͕ϳϳ


ϭϬϬ

ϰϮ

:ŝŚůĂǀĂ

EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂ DŽƌĂǀĢ

WĞůŚƎŝŵŽǀ

dƎĞďşē

ϴϬ ϲϬ

WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝ ϲϮ͕ϱϳ

WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂWWͬW

ϱϯ͕ϱϴ

ϰϬ

'ƌĂĨ ƵŐƵƌŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϯϱ͕ϲϭ

ϮϬ Ϭ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ


ĞůŬĞŵ

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝǌĂƌŽŬϮϬϭϮ WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶŶĂWŶĞďŽŶĂWWǌĂƌŽŬϮϬϭϮ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘




V Jihomoravském kraji bylo u lékaĜských profesí v prĤmČru nejvíce hodin odpracovaných na pracovní pozici za mČsíc zaznamenáno v Nemocnici Znojmo (188,5 h), nejménČ v Nemocnici BĜeclav (124,8 h). Nejvyšší prĤmČrný poþet hodin odpracovaných na DPP/DPý byl zaznamenán v Nemocnici Kyjov (160,1 h), kde souþasnČ jako v jediném ze zdravotnických zaĜízení obou krajĤ poþet hodin na DPP/DPý pĜevýšil prĤmČrný poþet hodin odpracovaných na pracovní pozici (141 h). PodrobnČ výsledky prezentuje následující graf þ. 5. Graf þ. 5: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc na pracovní pozici/DPP/DPý – lékaĜi jednotlivých zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶǌĂŵĢƐşĐ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝͬWͬWW ><\/Ͳ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ


V. 2. SKUTEýNÁ PěESýASOVÁ ZÁTċŽ SESTRY A PORODNÍ ASISTENTKY

Graf þ. 6: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc na pracovní pozici/DPP/DPý – všeobecné sestry a porodní asistentky.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶǌĂŵĢƐşĐ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝͬWͬWW sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϭϲϵ͕ϳ

ϭϲϬ

ϭϲϳ

ϭϲϬ͕ϭ

ϭϱϲ

ϭϰϬ ϭϮϬ

ϭϴϴ͕ϱ

ϭϴϰ

ϭϲϬ

ϭϰϬ

ϭϰϭ͕ϰ

ϭϰϭ

ϭϰϯ͕ϲ

ϭϯϳ͕ϲ

ϭϮϰ͕ϴ

ϭϰϬ͕ϲ

ϭϮϬ

ϭϬϬ

ϭϬϬ

ϴϬ ϳϳ͕ϱ

ϲϬ ϰϬ

VŠEOBECNÉ

Dle vyjádĜení komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení u sester a porodních asistentek není pĜesþasová práce þastým jevem. PĜesto však byla zaznamenána jistá míra odpracovaných hodin na DPP a DPý, což však mĤže být zpĤsobeno zamČstnáváním sester na poloviþní úvazky právČ skrze DPP a DPý. Podrobné výsledky ukazují, že v Jihomoravském kraji je prĤmČrná míra odpracovaných hodin za mČsíc na DPP a DPý (34,6 h) více než 8krát vyšší než v kraji Vysoþina (4,2 h). Podrobné výsledky zobrazuje následující graf þ. 6.

ϮϬϬ ϭϴϬ

–

ϴϬ

ϲϲ ϱϮ͕ϱ ϰϮ

ϯϲ͕ϵ

ϮϬ

ϲϬ

ϰϲ͕ϳ

ϰϬ

ϭϵ

Ϭ ƎĞĐůĂǀ

,ŽĚŽŶşŶ

ϮϬ

/ǀĂŶēŝĐĞ <ǇũŽǀ >ĞƚŽǀŝĐĞ dŝƓŶŽǀ sǇƓŬŽǀ ŶŽũŵŽ WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝ WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂWWͬW 'ƌĂĨ ƵŐƵƌŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϯϰ͕ϲ ϭϵ͕ϰ

ϰ͕Ϯ

Ϭ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ


ĞůŬĞŵ

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝǌĂƌŽŬϮϬϭϮ WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶŶĂWŶĞďŽŶĂWWǌĂƌŽŬϮϬϭϮ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘





V prĤmČru nejvíce mČsíþnČ odpracovaných hodin na pracovní pozici všeobecné sestry a porodní asistentky v rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina bylo evidováno v Nemocnici TĜebíþ (149 h), nejménČ v Nemocnici PelhĜimov (133,3 h). Nejvyšší poþet odpracovaných hodin na DPP/DPý byl zaznamenán v Nemocnici PelhĜimov (7,7 h), nejnižší v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (1,5 h). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 7.

U všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení v Jihomoravském kraji bylo v prĤmČru nejvíce hodin odpracovaných na pracovní pozici za mČsíc evidováno v nemocnici Vyškov (150 h). Nejvyšší poþet hodin odpracovaných na DPP/DPý za jeden mČsíc byl zaznamenán v Nemocnici Kyjov (160,7 h). Tato hodnota je mnohonásobnČ vyšší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních obou krajĤ. Další výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 8.

Graf þ. 7: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc na pracovní pozici/DPP/DPý – všeobecné sestry a porodní asistentky jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶǌĂŵĢƐşĐ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝͬWͬWW sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

Graf þ. 8: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc na pracovní pozici/DPP/DPý – všeobecné sestry a porodní asistentky jednotlivých zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŚŽĚŝŶǌĂŵĢƐşĐ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝͬWͬWW sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ϭϲϬ ϭϴϬ ϭϰϬ

ϭϰϲ͕ϲ

ϭϰϱ

ϭϰϵ

ϭϰϰ

ϭϲϬ

ϭϯϯ͕ϯ

ϭϮϬ

ϭϲϬ͕ϳ

ϭϰϬ

ϭϬϬ

ϭϮϬ

ϴϬ

ϭϬϬ

ϭϰϲ

ϭϱϬ

ϭϰϯ͕ϳ

ϭϰϬ

ϭϯϭ͕ϴ

ϭϯϳ͕ϯ

ϭϯϬ͕ϰ

ϭϮϳ͕ϱ

ϴϬ

ϲϬ

ϲϬ ϰϬ

ϱϴ

ϰϬ ϮϬ Ϯ͕ϵ

ϰ

ϭ͕ϱ

ϳ͕ϳ

ϮϬ

ϰ͕ϴ

ϳ͕ϵ

Ϭ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

:ŝŚůĂǀĂ

EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂ WĞůŚƎŝŵŽǀ DŽƌĂǀĢ WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝ

ϯ͕ϭ

ϭϵ

Ϯϭ͕ϵ

ϯ

Ϯ͕ϵ

Ϭ

dƎĞďşē

ƎĞĐůĂǀ

WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂWWͬW

,ŽĚŽŶşŶ

/ǀĂŶēŝĐĞ <ǇũŽǀ >ĞƚŽǀŝĐĞ dŝƓŶŽǀ sǇƓŬŽǀ ŶŽũŵŽ WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝ WŽēĞƚŚŽĚŝŶŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚŶĂWWͬW 'ƌĂĨ ƵŐƵƌŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

'ƌĂĨ ƵŐƵƌŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘




VI. FOCUS GROUP Focus group je sociologická výzkumná metoda, založená na diskuzi Ĝízené školeným profesionálem. Diskuze probČhla dne 16. 10. 2013 v JihlavČ a mČla za cíl prozkoumat postoje, názory a mínČní odborných pracovníkĤ a zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení k tématĤm pĜesþasové zátČže, pĜetížení zdravotnických pracovníkĤ, stabilizaþního programu, zamČstnávání cizincĤ, motivace a vzdČlávání. Debaty se zúþastnili komunikaþní partneĜi a zástupci lékaĜského i nelékaĜského personálu rĤzných pozic zdravotnických zaĜízení z Jihomoravského kraje, Kraje Vysoþina i z Dolního Rakouska.

VI. 1.


Zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje považují splnČní novČ nastavených podmínek v souþasné situaci za nereálné. Snaží se tedy nalézt zpĤsoby Ĝešení, které však s sebou mnohdy pĜináší riziko obcházení zákona. „Direktiva z EU je naprostý nesmysl a prostČ nemĤže fungovat.“ V zájmu zachování anonymity zde nebudou uvádČna jména autorĤ výroku.

„Tato evropská smČrnice, v rámci které dochází ke zmČnČ zákona, není jen problémem ýeské republiky, ale je to problém celoevropský. LékaĜi si zvykli, že nejsou doma a že podstatná þást platu je tvoĜena pĜesþasy. V souþasném stavu v našem kraji si nedokážu pĜedstavit, že bychom požadované podmínky dokázali splnit.“

PěESýASOVÁ ZÁTċŽ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKģ

Hlavních pĜíþin pĜesþasové práce je zĜejmČ nČkolik, jednou ze stČžejních je samotný charakter provozu, který je nepĜetržitý a jeho zajištČní naráží na nedostatek kvalifikovaných lékaĜĤ i jejich neefektivní rozmístČní. SouþasnČ se jedná prakticky o jediný zpĤsob, jakým ve zdravotnictví pĜijít k výdČlku srovnatelnému s jinými profesemi, kde se vyžaduje vysokoškolské vzdČlání a znaþná míra spoleþenské odpovČdnosti. LékaĜi mnohdy vnímají pĜesþasovou práci jako souþást profese, jelikož vzhledem k finanþnímu ohodnocení tvoĜí práce pĜesþas hlavní složku platu lékaĜĤ. Existuje snaha o nahrazování pĜesþasových služeb náhradním volnem, avšak u lékaĜĤ je tato praxe ještČ obtížnČji uplatnitelná než u nelékaĜského personálu. Ne každé oddČlení svým uzpĤsobením umožĖuje þerpání pĜesþasĤ v podobČ náhradního volna. „Na každém oddČlení nejde þerpat pĜesþasy v náhradním volnu. Jsou to oddČlení, které mají specializované ambulance, kde tito specializovaní doktoĜi prostČ chybČt nemĤžou.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

U sester a nelékaĜského personálu se pĜesþasové hodiny nevyskytují þasto. Spíše sporadicky, pokud se sejdou okolnosti, nejþastČji ve chvíli, kdy je nČkterý ze zamČstnancĤ dlouhodobČ nemocný a do této situace onemocní další zamČstnanci. Pokud taková situace nastane, odpracované pĜesþasy se snaží vybírat v rámci náhradního volna, což však mĤže být až po delším þasovém období ve chvíli, kdy to provoz umožĖuje. VI. 1. 1.

Chystané zmČny legislativy

Zdravotnická zaĜízení jsou, vzhledem k pĜipravované zmČnČ legislativy, jež s sebou nese zmČnu zákona o pĜesþasové práci lékaĜského personálu, nucena pĜijmout nová opatĜení Ĝešící pĜesþasové smČny. Hlavní zmČnou, která s novelou zákona od ledna 2014 pĜichází, je snížení možných legálnČ odpracovaných hodin pĜesþas. Dosud bylo možno v celkovém souþtu legálnČ odpracovat celkem 832 pĜesþasových hodin za rok. Pokud nedojde ke zmČnČ zákonných pĜedpisĤ, nebude mít od 1. ledna 2014 zamČstnanec možnost jakkoli legálnČ odpracovat více než 416 hodin práce pĜesþas.

V zájmu zachování anonymity zde nebudou uvádČna jména autorĤ výroku.

VI. 1. 2.

Návrhy Ĝešení zmČn platných od ledna 2014

Všichni komunikaþní partneĜi, se kterými byla tato problematika Ĝešena, se shodují na dĤležitosti vzájemné shody mezi vedením zdravotnických zaĜízení a lékaĜským personálem. Jsou to právČ lékaĜští pracovníci, jichž se chystané zmČny dotknou nejpodstatnČji, a je nutná vzájemná kooperace pĜi zavádČní nových opatĜení. „Hlavní podmínkou jakýchkoliv zmČn je, aby se dohodlo vedení a lékaĜi, aby obČ strany s plánovaným Ĝešením souhlasily.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Zdravotnická zaĜízení pĜipravují opatĜení, na základČ kterých budou schopna tyto chystané zmČny reflektovat. Vzhledem k pĜevládajícímu pĜesvČdþení o neschopnosti reálnČ splĖovat nastavené normy pĜesþasové práce, jsou v souþasnosti praktikovány následující zpĤsoby vykazování pĜesþasových hodin. Jednou z praxí je vykazování pĜesþasových hodin pomocí dohod o provedení práce a dohod o provedení þinnosti. Tímto zpĤsobem je v rámci pracovního úvazku jednotlivých lékaĜĤ vykazována pouze povolená hodinová zátČž a pĜesþasové hodiny jsou tČmto lékaĜĤm vykazovány právČ v rámci DPP a DPý a formou odmČn. Chystané zmČny v problematice pĜesþasových hodin tedy lze Ĝešit obdobným zpĤsobem, jakým se tato problematika Ĝeší doposud, pĜiþemž se podíl odpracovaných hodin na DPP a DPý zbude zvyšovat. „V souþasné dobČ máme nČkolik variant, jak se daný zákon obchází. LékaĜi mají þást pĜíjmu, zejména právČ pĜesþasové hodiny, vykazovány v rámci dohody o provedení práce, þímž pak na svou pracovní pozici vykazují pouze povolený limit pĜesþasových hodin. Obdobnými zpĤsoby zĜejmČ hodláme Ĝešit i novČ nastalou situaci od ledna 2014 – posilováním DPP a DPý.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Další možností je zavedení lékaĜské pohotovosti „na telefonu“. Jedná se však o pouze zastírací Ĝešení, neboli zachování souþasné praxe, která by se však oficiálnČ vykazovala jiným zpĤsobem. LékaĜ by byl bČhem služby fyzicky pĜítomen na pracovišti, ale v rámci výkazĤ by byl veden jako by byl mimo pracovištČ, pĜipraven na





telefonu. Služba na telefonu by byla stejnČ finanþnČ ohodnocená jako služba klasická, tudíž by si lékaĜ nepohoršil finanþnČ. OficiálnČ by odpracoval ménČ pĜesþasĤ, protože vČtšina z nich by byla vedena jako služba na telefonu. V reálu by jakákoli forma služby na telefonu nemohla fungovat.

Praxe, kterou popisovali rakouští komunikaþní partneĜi projektu, rovnČž poukazuje na nutnost celkové restrukturalizace systému zdravotnické péþe. V Rakousku bylo tradicí pracovat nadmíru pĜesþas. DĤvodem byla, stejnČ jako v ýeské republice, zejména finanþní atraktivita tČchto služeb, díky þemuž si lékaĜi znaþnČ zvyšovali finanþní ohodnocení. NáslednČ probČhla transformace, v rámci které se zvýšil základní plat lékaĜských pracovníkĤ a snížily se sazby za pĜesþasovou práci, þímž se tyto služby staly ménČ atraktivními. SouþasnČ se velmi striktnČ dohlíží na dodržování pracovní doby a odpracovaných hodin. Následkem transformace, díky které lékaĜi dbají na dodržování dostateþného odpoþinku, a jsou tudíž v práci ménČ þasu, je pĜirozenČ k dispozici ménČ lékaĜského personálu. Tento problém je Ĝešen snahou o restrukturalizaci, v rámci které plánují veškeré úkony. Rakouskou praxi lze definovat snahou naplánovat veškeré úkony bČhem denních služeb, kdy je v zaĜízeních dostatek lékaĜského personálu. Naopak o víkendech a noþních službách, kdy je personálu výraznČ ménČ, výkony plánovány nejsou, tudíž má pĜítomný lékaĜský personál dostatek prostoru Ĝešit možné neplánované úkony.

„ěešením, které zvažujeme, ale které by také znamenalo obcházení zákona, je pĜípadné další dČlení služby, a to na pohotovost na telefonu, která by však byla jen dalším „papírovým“ krytím klasicky praktikovaných pĜesþasových služeb. Tyto pohotovosti na telefonu by byly finanþnČ ohodnoceny stejnČ jako teć pĜesþasy, takže pro lékaĜe by se, co se týþe penČz, nic nezmČnilo, pouze by se to vykazovalo jinak, což se jich nijak nedotkne. ReálnČ by odpracovali smČnu na pracovišti, ale ve výkazech by tato práce byla vedena jako služba na telefonu.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

ZĜejmČ nejadekvátnČjším Ĝešením navrhovaných zmČn, tedy pro pokrytí provozu a zároveĖ zajištČní nutného odpoþinku lékaĜĤ mezi smČnami, by bylo pĜijetí nových lékaĜĤ, díky þemuž by mohl být zaveden smČnný provoz. Tento zpĤsob Ĝešení by však vyžadoval pĜijetí zhruba 50 % souþasného stavu lékaĜského personálu, což dle zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení není kvĤli ekonomickým možnostem reálné. Dalším problémem tohoto postupu je nedostatek specializovaných lékaĜĤ na trhu práce, tudíž není možné plánovaná novČ vniklá místa obsadit. „SamozĜejmČ že nejideálnČjším Ĝešením by bylo pĜijetí nových lékaĜĤ. Jenže na to nemáme v rozpoþtu finance. Navíc není koho najímat, specializovaní lékaĜi, které bychom pĜípadnČ potĜebovali, na pracovním trhu prostČ nejsou.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Dalším možným Ĝešením by mohla být spolupráce jednotlivých oddČlení þi celých zdravotnických zaĜízení, což s sebou nutnČ pĜináší nutnost reformy celého systému zdravotnické péþe. Pokud by fungovala kooperace v rámci nemocnic, zejména tČch, kde to umožĖuje geografická blízkost, daĜilo by se sluþovat oddČlení, þímž by následnČ byly lépe personálnČ obsazeny. JasnČ fungujícím pĜíkladem této praxe je koncept holdingu, který byl pĜedstaven rakouskými partnery tohoto projektu. V rámci jejich podmínek funguje nČkolik nemocnic (konkrétnČ 27) pod jedním vedením. V jednotlivých zdravotnických zaĜízeních nejsou všechna oddČlení, která se slouþila a fungují v rámci jedné nemocnice pro širší spádovou oblast. Veškeré úkony a personální záležitosti jsou Ĝešeny komplexnČ a daĜí se tak restrukturalizovat zdravotnickou péþi. Problém, jenž je dle komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení hlavní pĜíþinou zavedených praxí obcházení zákona v problematice pĜesþasĤ, je nedostateþné finanþní ohodnocení lékaĜského personálu, pokud jde o základní plat. Kdyby byla tato položka lépe ohodnocena, nepociĢovali by lékaĜi takovou potĜebu pracovat pĜesþas, aby si plat výraznČ zvýšili. Tento problém je však systémovČ nastaven a vyžaduje komplexní Ĝešení. Dokud se tento zásadní problém nevyĜeší, dle názorĤ komunikaþních partnerĤ, se vždy najde nový zpĤsob, jak zákony obejít a udržet si finanþní standard, jenž má lékaĜský personál díky práci pĜesþas.





VI. 2. PěETÍŽENÍ ZDRAVOTNICKÉHO SYNDROM VYHOěENÍ

PERSONÁLU

–

Problém pĜetíženosti zdravotnického personálu se vČtšina zdravotnických zaĜízení snaží Ĝešit pomocí rĤzných druhĤ školení, jež by tuto pĜetíženost a následnČ možný syndrom vyhoĜení mČly eliminovat. Tato školení probČhla napĜíklad v nemocnicích v JihlavČ a BĜeclavi. Tato praxe se však setkává s úspČchem spíše jen u nelékaĜského personálu. LékaĜi se ke školením a semináĜĤm vČtšinovČ stavČjí skepticky až odmítavČ. „Sestry mají velký zájem. U lékaĜĤ nejsem schopna ohodnotit, ale rozhodnČ je jejich zájem mnohem menší.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Obdobnou praxi, tedy praktikování školení popisují i zástupci zdravotnických zaĜízení Dolního Rakouska. Existují zde programy, v rámci kterých se tato školení a semináĜe konají. Hlavním cílem tČchto kurzĤ je snaha eliminovat dopady pĜípadného syndromu vyhoĜení na lékaĜe a ostatní zdravotnický personál. Tomuto napomáhá také snaha vycházet vstĜíc individuálním potĜebám personálu, napĜíklad v pĜípadČ individuálního plánování služeb, jež je tĜeba pĜizpĤsobit napĜ. péþi o dítČ.

VI. 3.

STABILIZAýNÍ PROGRAM

V rámci Kraje Vysoþina funguje tzv. stabilizaþní program. Jedná se o systém, jenž se snaží Ĝešit nedostatek lékaĜĤ a zdravotníkĤ. Zdravotnická zaĜízení mají možnost poskytovat lékaĜĤm a studentĤm stipendia, náborové pĜíspČvky a bezplatné stáže a následnČ zažádat kraj o pĜíspČvek. V Jihomoravském kraji obdobný program zaveden není. „Náborový pĜíspČvek není špatná myšlenka, ale nám se ponČkud nelíbí, že máme dát 100 tisíc novému zamČstnanci, kterého neznáme, vČtšinou by se jednalo o vysokoškolského absolventa. Na druhou stranu, paradoxnČ lékaĜe, kteĜí jsou u nás dlouhodobČ a jsou stČžejními pro naši nemocnici, zaplatit nemĤžeme. Proto jsme se snažili tyto náborové pĜíspČvky nevyplácet, i když tedy momentálnČ jsme pĜijali dva absolventy na rentgen, protože lékaĜĤ na toto oddČlení je dlouhodobČ nedostatek. TČmto dvČma tedy byl náborový pĜíspČvek vyplacen, protože jinak bychom ty pozice nemuseli vĤbec obsadit. Naopak bychom pĜivítali možnost vyplatiti odmČnu stČžejnímu, klíþovému lékaĜi, pokud by se daĜilo toto dotovat z krajského fondu.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Hlavní problém, který byl na základČ dotazníkového šetĜení identifikován jako možná pĜíþina pĜetíženosti a pĜepracovanosti lékaĜského a nelékaĜského personálu, je pĜemíra administrativy. Tento fakt potvrzují i zástupci jednotlivých profesí, kteĜí upozorĖují na stále rostoucí poþet formuláĜĤ a jiných dokumentĤ, jež musí zdravotnický personál vyplĖovat. NáslednČ pĜirozenČ ubývá þasu a energie, jež by daný lékaĜ þi sestra mohli vČnovat pĜímému kontaktu s pacientem.

Tato problematika se úzce dotýká stČžejního problému, a to platĤ lékaĜĤ. V pĜípadČ, že se nezlepší finanþní ohodnocení lékaĜského personálu, lze dle názorĤ zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení oþekávat i nadále odchod schopných, zejména mladších lékaĜĤ do zahraniþí. Komunikaþní partneĜi, s nimiž byla tato problematika diskutována, se však shodují na tom, že toto je otázka, kterou by mČlo Ĝešit Ministerstvo zdravotnictví.

„V minulosti byla propouštČcí zpráva zhruba jeden odstavec. V souþasné dobČ existuje obrovská pyramida dokumentĤ a formuláĜĤ, které musíme vyplĖovat, což nepĜedstavitelnČ zdržuje práci. A sestry jsou tímto problémem zatíženy a tyranizovány ještČ mnohem více než doktoĜi. Všichni poĜád jen koukáme do papírĤ a už nám nezbývá prostor podívat se na skuteþného pacienta. MĤžeme být proškolováni ohlednČ syndromu vyhoĜení, ale zabránit tomu lze pouze a jen tím, že se zjednoduší administrativa.“

„Platy Ĝadových lékaĜĤ jsou ostudné. SamozĜejmČ nemluvím o specialistech a doktorech ze soukromého sektoru, ale o státních zamČstnancích a zamČstnancích velkých konglomerací. Pokud chceme, aby nám lékaĜi neutíkali do zahraniþí, a nebudeme je dostateþnČ finanþnČ motivovat, nezĤstane v našem zdravotnictví kámen na kameni. V nedávné dobČ jsme pĜišli o šikovného kolegu chirurga, který se u nás vše nauþil, a odešel do NČmecka. PĜi výbČrovém Ĝízení na jeho pozici se pĜihlásili dva Rumuni. Nakonec to skonþilo tak, že jsme pĜijali slovenského lékaĜe.“

V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.


Dalším faktorem, jenž ovlivĖuje práci zdravotnického personálu, je neustále se vyvíjející technika. Pokud je zdravotnický personál staršího vČku, mohou nastávat problémy se zvládáním nových programĤ a softwarĤ, které zdravotnická zaĜízení užívají. „Technika jde poĜád dopĜedu, mČní se programy a softwary, které používáme. Jelikož þást personálu je starší, mají s tím nČkdy problém, trvá jim delší dobu, než si zvyknou. Orientace v nových poþítaþových programech opravdu není jednoduchá. Je to pak hodnČ ubíjející, když chcete nČco udČlat a nastane zádrhel právČ v podobČ problému s programem. Naši IT technici nemají vždy þas, mají hodnČ jiné práce, tudíž nejsou vždy k dispozici.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.




VI. 4.

ZAMċSTNÁVÁNÍ CIZINCģ


VI. 5.

Nejvíce zastoupenými cizinci v Ĝadách personálu zkoumaných zdravotnických zaĜízení jsou pracovníci ze Slovenska. Velkou roli zde hraje jazyková blízkost a s tím související praktická neexistence jazykové bariéry a zároveĖ podobnost vzdČlávacích systémĤ. NapĜíklad v nemocnici v BĜeclavi, která je nejblíže slovenským hranicím, tvoĜí slovenští lékaĜi zhruba polovinu všech lékaĜĤ. Považují to za problém, jelikož v pĜípadČ, kdy by se tito slovenští lékaĜi rozhodli vrátit zpČt na Slovensko, nemČli by je v bĜeclavské nemocnici kým nahradit. PĜestože jsou k dispozici specializovaní lékaĜi z ciziny, ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních upĜednostĖují lékaĜe a zdravotnický personál z ýeské republiky, zejména pak absolventy, které si zauþí, þímž následnČ roste dĤvČra v takového pracovníka, jelikož jeho vedení a kolegové vČdí, jaký zpĤsob práce od nČho mohou oþekávat. Dalším, zĜejmČ ještČ podstatnČjším dĤvodem, proþ jsou upĜednostĖováni þeští pracovníci, je velký migraþní potenciál cizincĤ. V mnoha pĜípadech si v našich zdravotnických zaĜízeních udČlají napĜ. atestaci a po vycviþení se vrátí do své domovské zemČ. Obdobný trend je zaznamenáván i u lékaĜĤ z vČtších mČst nebo z jiných okresĤ þi krajĤ, než ve kterých leží zdravotnické zaĜízení. I tito lékaĜi se po ukonþení atestace ve velké míĜe vracejí do pĤvodního místa bydlištČ. „Nabírání již atestovaných lékaĜĤ z ciziny pĜináší riziko toho, že si s sebou onen lékaĜ pĜinese nČjaké nešvary. Proto napĜíklad já upĜednostĖuji pĜijetí þeského lékaĜe, nejlépe hned po ukonþení studia, kterého si takzvanČ vycviþím a následnČ vím, jakou práci od nČj mohu oþekávat. Problémem je i jazyková bariéra pĜi pĜijímání cizincĤ. Tento problém by se dal Ĝešit tím, že by se tito cizinci, jež neumí náš jazyk, zamČstnávali na tČžko obsaditelných místech, kde není pĜímý verbální kontakt s pacientem. Tím by se daly obsadit pozice patologĤ a podobnČ. U nás tĜeba momentálnČ pracuje jako patoložka Ruska.“

MOTIVACE

Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje jsou zavedeny rĤzné formy zamČstnaneckých výhod a benefitĤ. PĜestože je v každém zdravotnickém zaĜízení nČjaký takový benefit funkþnČ zaveden, dle názorĤ komunikaþních partnerĤ ze zdravotnických zaĜízení zamČstnanci tyto výhody postupem þasu jako výhody nevnímají. Podstatnou podmínkou pro možnost þerpání zamČstnaneckých benefitĤ je trvalý pracovní pomČr a více než roþní doba zamČstnání. „Pokud nabízíme nČjaké benefity, které nejsou þistČ finanþního rázu, zamČstnanci to vnímají více ménČ bez zájmu. Jinak naprostá vČtšina využívá možnosti dotovaného stravování a dostávají také unišeky v hodnotČ 1000 Kþ, které však vČtšina bere jako automatiku.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Ve zdravotnických zaĜízeních, jež se úþastnily ohniskové diskuze, se velmi osvČdþily tzv. unišeky, které jsou jakousi poukázkou urþité finanþní hodnoty, kterou lze využít rĤznými zpĤsoby, napĜ. na sportovní aktivity, dovolenou apod. Velmi vítaným a pochvalovaným benefitem, který zamČstnancĤm nabízí v nemocnici BĜeclav, je možnost penzijního pĜipojištČní. Ze stejného zdravotnického zaĜízení jsme reflektovali názor, že by nemocnice ráda poskytovala zamČstnancĤm další výhody, avšak není na to dostatek financí. V nemocnici Jihlava je, mimo rámec bČžnČ se vyskytujících zamČstnaneckých benefitĤ, nabízeno výraznČ zvýhodnČné mobilní telefonování. Nemocnice uzavĜela hromadnou smlouvu s mobilním operátorem, který následnČ poskytuje jednomu zamČstnanci až deset sim-karet. V rámci všech takových sim-karet je vzájemné volání, oproti cenám bČžnČ se vyskytujícím na trhu, velice výhodné, þímž nemocnice nepĜímo ulehþuje rodinným rozpoþtĤm svých zamČstnancĤ.


V Dolním Rakousku se k zahraniþním pracovníkĤm staví kladnČ, jsou otevĜeni zamČstnávání cizincĤ, ale na druhou stranu tyto zamČstnance nijak cílenČ nevyhledávají. Poþty zamČstnancĤ z cizích zemí tak nejsou nijak závratné. Vyšší frekvence zahraniþních žádostí o místo je evidována pĜedevším v pohraniþních oblastech, zejména tedy z ýeské a Slovenské republiky, avšak ani zde se nejedná o výrazné množství. PĜíþinou je zĜejmČ hlavnČ jazyková bariéra. Pokud ve zdravotnickém zaĜízení pracují zdravotníci cizí státní pĜíslušnosti, je s nimi zacházeno v rámci stejných podmínek, jako se zamČstnanci pĤvodem z Rakouska. Nemají tedy žádné znevýhodnČní, avšak ani žádné výhody ve formČ napĜíklad jazykových kurzĤ apod. Dle informací komunikaþních partnerĤ z Dolního Rakouska se praxe náboru zamČstnancĤ v posledních letech orientuje zejména na studenty v maturitních roþnících, které se snaží zaktivizovat pro studium medicíny a pĜípadné následné zamČstnání v nČkterém ze zdravotnických zaĜízení holdingu.

Podrobný výþet benefitĤ, které jednotlivá zdravotnická zaĜízení poskytují, je prezentován ve Výzkumné zprávČ zamČĜené na identifikaci konkrétních osvČdþených metod práce na jednotlivých pracovních pozicích a souþasnČ ve Výzkumné zprávČ postojĤ/spokojenosti lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Ve zdravotnických zaĜízeních v Dolním Rakousku dle informací pĜíslušných komunikaþních partnerĤ neexistují motivaþní programy obdobného rázu jako v þeském prostĜedí. Neexistují pĜíspČvky na dovolenou v jakékoli formČ, žádné zvýhodnČné telefonování. ZamČstnanci zde využívají zvýhodnČného stravování v nemocniþních kantýnách, v nČkolika pĜípadech mají na pracovišti zamČstnaneckou školku, avšak nejedná se o bČžnou praxi. RovnČž nenabízejí penzijní pĜipojištČní. ZamČstnancĤm holdingu je nabízeno dodateþné vzdČlávání, které se setkává s velice kladnými ohlasy, holding také praktikuje interní vzdČlávání. BČžnými akcemi pro zamČstnance jsou spoleþné výlety za sportovními aktivitami, napĜ. lyžování.




VI. 6.

VZDċLÁVÁNÍ


VII. ANALÝZA PLATģ

Ve zdravotnických zaĜízeních, která byla úþastníky focus group, je dĤraz na vzdČlávání na pracovišti chápán jako automatický, jelikož se jedná o akreditovaná pracovištČ. Co se týþe vzdČlávání na státních vysokých školách, pokud jde o nelékaĜský personál, podílí se zamČstnavatel na úhradČ nákladĤ. Pokud se rozhodne studovat Ĝadová všeobecná sestra, náklady si musí hradit sama, avšak zamČstnavatel jí vychází vstĜíc napĜíklad úpravou pracovní doby apod. V souvislosti s dalším studiem se zamČstnavatel snaží si tyto zamČstnance udržet i do budoucna, tudíž se s nimi snaží podepsat smlouvy, na základČ kterých v daném zdravotnickém zaĜízení budou pracovat i nadále (napĜ. dalších 5 let). Zdravotnická zaĜízení rovnČž svým zamČstnancĤm – lékaĜĤm vytváĜí vzdČlávací plány, v rámci kterých plánují jednotlivým lékaĜĤm výjezdy a úþasti na konferencích a jiných vzdČlávacích semináĜích. „V rámci boje s korupcí se situace v oblasti vzdČlávání ponČkud zkomplikovala. NapĜíklad v situaci, kdy lékaĜ publikuje þlánek a chce ho jet nČkam prezentovat, nemá mnohdy možnost, jak se na takovou konferenci dostat. DĜíve tyto výjezdy þasto sponzorovaly farmaceutické firmy. Nyní jsou ale kvĤli korupci velmi pĜísná pravidla na pĜijímání dotací od tČchto firem, tudíž se lékaĜ nikam moc nedostane. Musel by si vzít volno, aby mohl jet, zaplatit si cestu, ubytování, stravu, pĜihlašovací pĜíspČvek a asi spoustu dalších výdajĤ. A na to prostČ lékaĜ nemá prostĜedky. Takže jak si má budovat kariéru?“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uvádČno jméno autora výroku.

Situace v Dolním Rakousku je obdobná. Zdravotnická zaĜízení se snaží zamČstnancĤm, co se týþe vzdČlávání, vycházet co nejvíce vstĜíc. V rámci interního vzdČlávání probíhají rĤzné kurzy, jejichž obsah je konzultován s vedením holdingu a zároveĖ se zamČstnanci, aby vyhovoval obČma stranám. CentrálnČ probíhá vzdČlávání v oblastech práva, vedení, managementu, v rámci kterých holding využívá služeb externích firem.

Informace o platových podmínkách v rámci jednotlivých profesí byla zhotoviteli poskytnuta prostĜednictvím zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. KonkrétnČ pocházejí z tabulek, které komunikaþní partneĜi vyplĖovali v rámci druhé etapy projektu. Data postihují veškeré (100 %) zamČstnance v jednotlivých profesích zdravotnických zaĜízení obou zkoumaných krajĤ.

VII. 1.

PLATOVÝ PRģMċR NA JEDNOTLIVÝCH POZICÍCH

Následující tabulka zobrazuje prĤmČrné hodnoty tarifních/základních platĤ jednotlivých profesí v rámci jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. U lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ je prĤmČrná hodnota tarifního platu 31 004 Kþ, u všeobecných sester a porodních asistentek je prĤmČrný tarifní plat 18 270 Kþ. PodrobnČji v tabulce þ. 15. Tabulka þ. 15: PrĤmČrný tarifní plat v rámci jednotlivých profesí, souhrnnČ v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji.

PrĤmČrný tarifní plat 31 004 >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ 23 513 &ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ 18 270 sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ 17 643 KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş 18 658 ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝ ƉŽĚ ŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵ ŶĞďŽ ƉƎşŵǉŵ 11 640 ǀĞĚĞŶşŵ 19 676 :ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş V prĤmČru nejvyšší celkový plat vykazují profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ (49 821 Kþ), nejnižší prĤmČrný plat byl zaznamenán u zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením (15 418 Kþ). PodrobnČjší informace poskytuje tabulka þ. 16. Tabulka þ. 16: PrĤmČrný celkový plat v rámci jednotlivých profesí, souhrnnČ v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji.

PrĤmČrný celkový plat >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ &ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝ ƉŽĚ ŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵ ŶĞďŽ ƉƎşŵǉŵ ǀĞĚĞŶşŵ :ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

49 821 36 003 25 069 23 435 24 044 15 418 24 828





Porovnání prĤmČrných hodnot tarifních platĤ jednotlivých profesí v rámci zdravotnických zaĜízení obou zkoumaných krajĤ ukazuje, že nejmenší prĤmČrný rozdíl (73 Kþ) byl evidován u ostatních zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ s odbornou zpĤsobilostí (JMK – 17 671 Kþ, KV – 17 598 Kþ). Naopak nejvyšší rozdíl (5 720 Kþ) byl zaznamenán u jiných odborných pracovníkĤ nelékaĜĤ s odbornou zpĤsobilostí (JMK – 24 405 Kþ, KV – 18 685 Kþ). V obou pĜípadech se však nejedná o statisticky významné rozdíly12. Jediným zjištČným signifikantním rozdílem mezi pĜíjmy profesí v rámci krajĤ, byl rozdíl v pĜíjmech zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením (JMK – 11 900 Kþ, KV – 11 223 Kþ). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 9.

PrĤmČrný celkový plat byl v rámci obou krajĤ ve vČtšinČ profesí srovnatelný. Výjimku tvoĜí jiní odborní pracovníci nelékaĜi s odbornou zpĤsobilostí, kde rozdíl mezi prĤmČrnými platy v rámci krajĤ dosahuje témČĜ deseti tisíc korun (JMK – 34 725 Kþ, KV – 24 870 Kþ). Výrazná odchylka byla evidována i u profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ, kde prĤmČrný rozdíl mezi obČma kraji pĜesahuje þástku 6 600 Kþ (JMK – 47 762 Kþ, KV – 53 915 Kþ). Ani v jednom pĜípadČ však nebyly zjištČny rozdíly, keteré by byly statisticky významné13. PodrobnČjší výsledky zobrazuje následující graf þ. 10. Graf þ. 10: PrĤmČrný celkový plat v rámci jednotlivých profesí a krajĤ.

WƌƽŵĢƌŶǉĐĞůŬŽǀǉƉůĂƚǀƌĄŵĐŝũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚƉƌŽĨĞƐşĂŬƌĂũƽ

Graf þ. 9: PrĤmČrný tarifní plat v rámci jednotlivých profesí a krajĤ.

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşƉůĂƚǀƌĄŵĐŝũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚƉƌŽĨĞƐşĂŬƌĂũƽ ϰϳϮϲϮ <ē

>ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ

ϯϭϰϱϲ<ē


ϱϯϵϭϱ<ē

ϯϬϮϴϬ<ē ϯϳϬϱϬ<ē

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ

ϮϰϳϮϴ<ē

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ

ϯϰϳϰϳ<ē ϮϮϬϱϲ <ē

ϭϴϯϯϳ <ē

KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϭϳϲϳϭ<ē

ϭϴϱϬϰ <ē

ϮϮϰϰϬ <ē ϮϱϬϮϲ<ē

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝ ƐŽĚďŽƌŶŽƵĂƐƉĞĐŝĄůŶş ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϭϴϵϬϰ <ē

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽƉƎşŵǉŵ ǀĞĚĞŶşŵ

ϮϱϭϰϮ<ē

KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϭϳϱϵϴ <ē

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂƐƉĞĐŝĄůŶş ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϮϱϬϮϰ <ē

sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶş ĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϭϴϮϮϵ<ē


ϭϭϵϬϬ <ē

Ϯϯϭϳϲ <ē ϮϱϰϯϮ<ē

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝ ƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽ ƉƎşŵǉŵǀĞĚĞŶşŵ

ϭϭϮϮϯ <ē

ϭϱϱϳϯ <ē ϭϱϭϲϵ <ē

ϮϰϰϬϱ <ē

:ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝ ƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϭϴϲϴϱ <ē

Ϭ

ϱϬϬϬ ϭϬϬϬϬ ϭϱϬϬϬ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ϮϬϬϬϬ

ϮϱϬϬϬ ϯϬϬϬϬ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

ϯϰϳϮϱ <ē

:ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϮϰϴϳϬ<ē

ϯϱϬϬϬ Ϭ

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϭϬϬϬϬ


ϮϬϬϬϬ

ϯϬϬϬϬ

ϰϬϬϬϬ

ϱϬϬϬϬ



12

13

Na základČ ovČĜení normality rozložení a shodnosti rozptylĤ, byl pro ovČĜení statistické významnosti rozdílĤ použit t-test.

Na základČ ovČĜení normality rozložení a shodnosti rozptylĤ, byl pro ovČĜení statistické významnosti rozdílĤ použit t-test.

46

47




VII. 2.

STRUKTURA PLATU

Celkový plat zdravotnického personálu je tvoĜen nČkolika složkami. Jedná se o tarifní plat (základní plat), paušální platby (napĜ. pĜíplatek za vedení, riziko, zvláštní pĜíplatky, osobní hodnocení), pĜesþasy a pĜíplatky (platby za pĜesþasy, pracovní pohotovost, pĜíplatky za práci o víkendech a svátcích, noþní práci apod.), náhrady platu (napĜ. bČhem dovolené) a odmČny. VII. 2. 1.


Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje se prĤmČrný tarifní plat lékaĜských profesí pohybuje zhruba od 28 000 Kþ do 32 000 Kþ. Výraznou výjimku tvoĜí Nemocnice Letovice, kde byl evidován prĤmČrný tarifní plat lékaĜĤ zhruba o 10 tisíc vyšší (40 040 Kþ). Další informace v následujícím grafu þ. 12. Graf þ. 12: PrĤmČrný tarifní plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

Tarifní plat – lékaĜi

Tarifním platem je rozumČna základní výše platu, ke které jsou následnČ pĜiþítány další platby.

>ĞƚŽǀŝĐĞ /ǀĂŶēŝĐĞ

ϯϭϲϯϬ<ē

PrĤmČrný tarifní/základní plat lékaĜských profesí se ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina pohybuje ve vČtšinČ pĜípadĤ kolem 30 000 Kþ. V prĤmČru nejvyšší tarifní plat byl registrován v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (31 216 Kþ), nejnižší v nemocnici TĜebíþ (29 430 Kþ). PrĤmČrné hodnoty tarifních platĤ zobrazuje následující graf þ. 11.

dŝƓŶŽǀ

ϯϭϱϵϬ<ē

Graf þ. 11: PrĤmČrný tarifní plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

,ŽĚŽŶşŶ

ϯϭϮϰϱ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϯϬϱϳϬ<ē

<ǇũŽǀ

Ϯϵϭϵϳ<ē

ŶŽũŵŽ

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

ϮϴϵϯϬ<ē

ƎĞĐůĂǀ ϮϱϬϬϬ

EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂDŽƌĂǀĢ

Ϯϴ ϰϰϱ <ē

ϮϳϬϬϬ

ϮϵϬϬϬ

ϯϭϬϬϬ

ϯϯϬϬϬ

ϯϱϬϬϬ

ϯϳϬϬϬ

ϯϵϬϬϬ

ϰϭϬϬϬ

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϯϭϮϭϲ<ē

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϯϬϵϲϰ<ē

:ŝŚůĂǀĂ

ϯϬϬϭϮ<ē


Ϯϵϳϳϳ<ē

dƎĞďşē ϮϱϬϬϬ

ϰϬϬϰϬ<ē

ϮϵϰϯϬ<ē

ϮϲϬϬϬ

ϮϳϬϬϬ ϮϴϬϬϬ ϮϵϬϬϬ ϯϬϬϬϬ ϯϭϬϬϬ ϯϮϬϬϬ WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘




VII. 2. 2.

Tarifní plat – všeobecné sestry a porodní asistentky

PrĤmČrný tarifní/základní plat všeobecných sester a porodních asistentek se ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina pohybuje kolem 18 000 Kþ. Nejvyšší prĤmČrný základní plat byl zaznamenán v Nemocnici TĜebíþ (18 610 Kþ), nejnižší v Nemocnici Jihlava (17 897 Kþ). Podrobné výsledky v následujícím grafu þ. 13. Graf þ. 13: PrĤmČrný tarifní plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ dƎĞďşē

Graf þ. 14: PrĤmČrný tarifní plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ ϭϴϴϮϵ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϭϴϳϴϲ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϴϰϲϱ<ē

WĞůŚƎŝŵŽǀ

Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje se prĤmČrný tarifní plat všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek pohybuje v rozmezí 17 000 Kþ až 19 000 Kþ. Nejvyšší prĤmČrný tarifní plat byl pozorován v Nemocnici Hodonín (18 829 Kþ), nejnižší v Nemocnici Tišnov (17 414 Kþ). Podrobné informace prezentuje následující graf þ. 14.

,ŽĚŽŶşŶ ϭϴϲϭϬ<ē



ϭϴϯϰϮ<ē

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϭϴϯϳϬ<ē

ϭϴϯϮϱ<ē

ƎĞĐůĂǀ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

ϭϴϮϱϯ<ē

:ŝŚůĂǀĂ ϭϳϱϬϬ

ŶŽũŵŽ

ϭϳϵϬϬ

ϭϴϭϬϬ

ϭϴϬϬϬ<ē

<ǇũŽǀ

ϭϳϴϵϳ<ē

ϭϳϳϬϬ

ϭϴϮϯϳ<ē

ϭϴϯϬϬ

ϭϴϱϬϬ

ϭϳϴϬϲ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϭϴϳϬϬ

WƌƽŵĢƌŶǉƚĂƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϭϳϰϭϰ<ē

ϭϲϱϬϬ

ϭϳϬϬϬ

ϭϳϱϬϬ

ϭϴϬϬϬ

ϭϴϱϬϬ

ϭϵϬϬϬ

WƌƽŵĢƌŶǉƚĞƌŝĨŶşͬǌĄŬůĂĚŶşƉůĂƚ





VII. 2. 3.

Paušály – lékaĜi

Paušální platby mohou v rĤzných zdravotnických zaĜízeních zahrnovat rĤzné platby, napĜ. pĜíplatek za vedení, riziko, zvláštní pĜíplatky, osobní hodnocení apod. V prĤmČru nejvyšší míru paušálních plateb lékaĜských profesí, v rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina, evidují v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (12 387 Kþ). Nejnižší, s celkovým rozdílem pĜesahujícím 10 000 Kþ, vykazují v Nemocnici PelhĜimov (2 027 Kþ). Podrobné výsledky v následujícím grafu þ. 15. Graf þ. 15: PrĤmČrné paušální platby lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.


V Jihomoravském kraji byla nejvyšší prĤmČrná výše paušálních plateb lékaĜských profesí zaznamenána v Nemocnici Znojmo (8 019 Kþ), nejnižší v Nemocnici Tišnov (2 784 Kþ). Podrobné výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 16. Graf þ. 16: PrĤmČrné Jihomoravského kraje.

paušální

platby

lékaĜských

ŶŽũŵŽ

ϳϱϲϲ<ē ϲϮϴϯ<ē ϱϴϭϵ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

ϭϮϯϴϳ<ē

ϱϱϵϭ<ē

<ǇũŽǀ ϳϱϴϴ<ē

:ŝŚůĂǀĂ dƎĞďşē

ϯϵϮϭ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϰϯϯϲ<ē

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϰϭϵϴ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϱϰϵϮ<ē

zaĜízení

ϴϬϭϵ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ƎĞĐůĂǀ


zdravotnických

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

>ĞƚŽǀŝĐĞ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ


profesí

Ϯϳϴϰ<ē

Ϭ

ϭϬϬϬ

ϮϬϬϬ

ϯϬϬϬ

ϰϬϬϬ

ϱϬϬϬ

ϲϬϬϬ

ϳϬϬϬ

ϴϬϬϬ

ϵϬϬϬ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď

ϮϬϮϳ<ē

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘ Ϭ

ϮϬϬϬ ϰϬϬϬ ϲϬϬϬ ϴϬϬϬ WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď

ϭϬϬϬϬ

ϭϮϬϬϬ

ϭϰϬϬϬ





VII. 2. 4.

Paušály –všeobecné sestry a porodní asistentky

PrĤmČrná výše paušálních plateb v profesích všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina se pohybuje v rozmezí 700 Kþ až 1500 Kþ. Nejvyšší výplaty paušálních plateb byly zaznamenány v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (1 447Kþ), nejnižší v Nemocnici PelhĜimov (714 Kþ). Podrobné výsledky zobrazuje graf þ. 17. Graf þ. 17: PrĤmČrné paušální platby všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ


V Jihomoravském kraji se prĤmČrná výše paušálních plateb pohybuje v širším rozmezí než v Kraji Vysoþina. Spodní hranice je stejnČ jako v Kraji Vysoþina kolem 700 Kþ, nejnižší prĤmČrná hodnota vyplácených paušálních plateb byla zaznamenána v Nemocnici BĜeclav (689 Kþ). Horní hranice je však oproti Kraji Vysoþina vyšší. V prĤmČru nejvyšší paušální platby vyplácejí svým zamČstnancĤm v Nemocnici Letovice (2 804 Kþ). Podrobné výsledky zobrazuje následující graf þ. 18. Graf þ. 18: PrĤmČrné paušální platby všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĞƚŽǀŝĐĞ


ϭϰϰϳ<ē

dƎĞďşē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϯϮϬ<ē

:ŝŚůĂǀĂ

ϭϬϮϰ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϵϲϵ<ē

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϮϬϲϴ<ē

ŶŽũŵŽ

ϭϬϭϬ<ē


ϮϴϬϰ<ē

ϵϵϰ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

ϳϲϬ<ē

ϳϭϰ<ē

Ϭ

ϮϬϬ

ϰϬϬ

ϲϬϬ

ϴϬϬ

ϭϬϬϬ

ϭϮϬϬ

ϭϰϬϬ

<ǇũŽǀ

ϳϬϳ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϳϬϯ<ē

ƎĞĐůĂǀ

ϲϴϵ<ē

ϭϲϬϬ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď


Ϭ

ϱϬϬ

ϭϬϬϬ ϭϱϬϬ ϮϬϬϬ WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉĂƵƓĄůŶşĐŚƉůĂƚĞď

ϮϱϬϬ

ϯϬϬϬ





VII. 2. 5.

PĜesþasy a pĜíplatky – lékaĜi

V sekci pĜesþasy a pĜíplatky jsou zohlednČny platby za pĜesþasy, pracovní pohotovost, pĜíplatky za práci o víkendech a svátcích, noþní práci apod. V rámci Kraje Vysoþina byla nejvyšší prĤmČrná výše plateb za pĜesþasy a pĜíplatky zaznamenána v Nemocnici Jihlava (8 230 Kþ), nejnižší v nemocnici TĜebíþ (4 726 Kþ). Další výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 19. Graf þ. 19: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉƎşƉůĂƚŬƽĂƉƎĞƐŽǀǉĐŚƉůĂƚĞď >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ


Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje byla nejvyšší míra prĤmČrnČ vyplácených pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb zaznamenána v Nemocnici Letovice (8 102 Kþ), nejnižší v Nemocnici Kyjov (509 Kþ). V Nemocnici Tišnov tento typ plateb nevyplácí. PodrobnČji viz následující graf þ. 20. Graf þ. 20: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉƎşƉůĂƚŬƽĂƉƎĞƐēĂƐŽǀǉĐŚƉůĂƚĞď >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĞƚŽǀŝĐĞ

ϴϭϬϮ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϱϴϱϴ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϮϵϭϮ<ē

,ŽĚŽŶşŶ :ŝŚůĂǀĂ

ϴϮϯϬ<ē


ϭϲϴϵ<ē

ƎĞĐůĂǀ

ϭϱϬϭ<ē

ŶŽũŵŽ

ϳϭϲϬ<ē

ϭϮϲϮ<ē

<ǇũŽǀ WĞůŚƎŝŵŽǀ EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂDŽƌĂǀĢ

ϱϬϵ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϲϱϱϮ<ē

Ϭ<ē

Ϭ

ϱϳϳϭ<ē

ϭϬϬϬ

ϮϬϬϬ

ϯϬϬϬ

ϰϬϬϬ

ϱϬϬϬ

ϲϬϬϬ

ϳϬϬϬ

ϴϬϬϬ

ϵϬϬϬ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉƎşƉůĂƚŬƽĂƉƎĞƐēĂƐŽǀǉĐŚƉůĂƚĞď

dƎĞďşē


ϰϳϮϲ<ē

Ϭ

ϭϬϬϬ

ϮϬϬϬ

ϯϬϬϬ

ϰϬϬϬ

ϱϬϬϬ

ϲϬϬϬ

ϳϬϬϬ

ϴϬϬϬ

ϵϬϬϬ






VII. 2. 6. PĜíplatky a pĜesþasy – všeobecné sestry a porodní asistentky


V Jihomoravském kraji byla nejvyšší míra pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb na pozicích všeobecných sester a porodních asistentek evidována v nemocnici Vyškov (3 232 Kþ), nejnižší v Nemocnici Tišnov (829 Kþ). Podrobné informace v následujícím grafu þ. 22.

U všeobecných sester a porodních asistentek Kraje Vysoþina byla nejvyšší míra pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb zaznamenána v Nemocnici TĜebíþ (3 790 Kþ), nejnižší v Nemocnici PelhĜimov (2 032 Kþ). Další výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 21.

Graf þ. 22: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

Graf þ. 21: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉƎşƉůĂƚŬƽĂƉƎĞƐēĂƐŽǀǉĐŚƉůĂƚĞď sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞƉƎşƉůĂƚŬƽĂƉƎĞƐēĂƐŽǀǉĐŚƉůĂƚĞď sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

sǇƓŬŽǀ

ϯϮϯϮ<ē

>ĞƚŽǀŝĐĞ dƎĞďşē

ϯϳϵϬ<ē


ϯϮϰϳ<ē


Ϯϰϲϲ<ē

:ŝŚůĂǀĂ

Ϯϰϱϯ<ē

ϯϬϳϮ<ē

ŶŽũŵŽ

Ϯϳϲϴ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

Ϯϲϱϱ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϮϲϯϮ<ē

ƎĞĐůĂǀ

Ϯϯϲϯ<ē

<ǇũŽǀ WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϮϬϯϮ<ē

Ϭ

ϱϬϬ

ϭϬϬϬ

ϭϱϬϬ

ϮϬϬϬ

ϮϱϬϬ

Ϯϭϲϱ<ē

dŝƓŶŽǀ ϯϬϬϬ

ϯϱϬϬ

ϰϬϬϬ

ϴϮϵ<ē

Ϭ


ϱϬϬ

ϭϬϬϬ

ϭϱϬϬ

ϮϬϬϬ

ϮϱϬϬ

ϯϬϬϬ

ϯϱϬϬ







VII. 2. 7.

Náhrady platu – lékaĜi

V Jihomoravském kraji se prĤmČrná výše náhrad platu pohybuje v podobném rozmezí jako v Kraji Vysoþina, tedy od necelých 4 000 Kþ do 5 000 Kþ. Výjimku tvoĜí Nemocnice Letovice, kde prĤmČrná výše náhrad platu pĜesahuje þástku 6 000 Kþ (6 148 Kþ). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf 24.

Náhradami platu jsou chápány náhrady napĜ. bČhem þerpání dovolené a další. PrĤmČrná výše náhrad platu lékaĜských profesí se v Kraji Vysoþina pohybuje v rozmezí 4 000 Kþ až 5 500 Kþ. Nejvyšší náhrady platu jsou lékaĜĤm vypláceny v nemocnici PelhĜimov (5 561 Kþ), nejnižší v nemocnici TĜebíþ (4 101 Kþ). Další výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 23. Graf þ. 23: PrĤmČrná výše náhrad platu lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞŶĄŚƌĂĚƉůĂƚƵ >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϱϱϲϭ<ē



Graf þ. 24: PrĤmČrná výše náhrad platu lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞŶĄŚƌĂĚƉůĂƚƵ >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĞƚŽǀŝĐĞ

ϲϭϰϴ<ē

ŶŽũŵŽ

ϰϲϰϯ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϰϲϭϲ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

ϰϱϴϵ<ē

<ǇũŽǀ

ϱϰϭϲ<ē

ϰϯϭϬ<ē

sǇƓŬŽǀ

:ŝŚůĂǀĂ

ϰϮϮϯ<ē

ϱϭϲϵ<ē

dŝƓŶŽǀ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

ϰϵϮϳ<ē

dƎĞďşē

ƎĞĐůĂǀ

ϰϭϬϭ<ē

Ϭ

ϭϬϬϬ

ϮϬϬϬ

ϯϬϬϬ

ϰϬϬϬ

ϯϵϱϮ<ē ϯϵϬϭ<ē

Ϭ ϱϬϬϬ

ϲϬϬϬ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞŶĄŚƌĂĚƉůĂƚƵ

ϭϬϬϬ

ϮϬϬϬ

ϯϬϬϬ

ϰϬϬϬ

ϱϬϬϬ

ϲϬϬϬ

ϳϬϬϬ







VII. 2. 8.

Náhrady platu –všeobecné sestry a porodní asistentky

U profesí všeobecných sester a porodních asistentek v rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina se prĤmČrná výše náhrad platu pohybuje v rozmezí 2 500 Kþ až 3 000 Kþ. V prĤmČru nejvyšší náhrady platu byly evidovány v Nemocnici TĜebíþ (2 782 Kþ), nejnižší v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (2 599 Kþ). Podrobné výsledky zobrazuje následující graf þ. 25. Graf þ. 25: PrĤmČrná výše náhrad platu všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞŶĄŚƌĂĚƉůĂƚƵ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

Graf þ. 26: PrĤmČrná výše náhrad platu všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞŶĄŚƌĂĚƉůĂƚƵ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ ϯϬϳϮ<ē

ŶŽũŵŽ ϮϳϴϮ<ē

Ϯϳϲϭ<ē

:ŝŚůĂǀĂ

Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje se prĤmČrná výše náhrad platu všeobecných sester a porodních asistentek pohybuje v rozmezí 2 000 Kþ až 3 000 Kþ. Výjimku tvoĜí Nemocnice Tišnov, kde byla zaznamenána nejnižší míra vyplácených náhrad platu (829 Kþ). Další výsledky zobrazuje následující graf þ 26.

>ĞƚŽǀŝĐĞ

dƎĞďşē ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ


Ϯϳϲϴ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

Ϯϲϱϱ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϮϲϯϮ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϮϳϭϬ<ē

ϮϰϴϮ<ē

ƎĞĐůĂǀ WĞůŚƎŝŵŽǀ

<ǇũŽǀ

EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂDŽƌĂǀĢ ϮϱϬϬ

Ϯϯϲϯ<ē

Ϯϲϴϭ<ē

Ϯϱϵϵ<ē

ϮϱϱϬ

ϮϲϬϬ

Ϯϭϲϱ<ē

dŝƓŶŽǀ ϮϲϱϬ

ϮϳϬϬ

ϮϳϱϬ

ϮϴϬϬ


ϴϮϵ<ē

Ϭ

ϱϬϬ

ϭϬϬϬ

ϭϱϬϬ

ϮϬϬϬ

ϮϱϬϬ

ϯϬϬϬ

ϯϱϬϬ







VII. 2. 9.

OdmČny – lékaĜi

Výše odmČn vyplácených lékaĜĤm ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina se pohybuje v širokém rozmezí 3 000 Kþ až 10 000 Kþ. Nejvyšší výplaty odmČny byly zaznamenány v Nemocnici PelhĜimov (10 618 Kþ), nejnižší v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (2 979 Kþ). Další výsledky zobrazuje následující graf þ. 27. Graf þ. 27: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞǀǇƉůĄĐĞŶǉĐŚŽĚŵĢŶ >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ


V rámci Jihomoravského kraje jsou lékaĜĤm vypláceny odmČny v maximální prĤmČrné výši 2 000 Kþ. Nejvyšší odmČny jsou vypláceny v Nemocnici Letovice (1 918 Kþ), nejnižší v Nemocnici Kyjov (112 Kþ). V Nemocnici BĜeclav není tato þást platu vyplácena. PodrobnČji výsledky zobrazuje následující graf þ. 28. Graf þ. 28: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞǀǇƉůĄĐĞŶǉĐŚŽĚŵĢŶ >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĞƚŽǀŝĐĞ

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϭϵϭϴ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϭϬϲϭϴ<ē

ϭϳϬϱ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ :ŝŚůĂǀĂ

ϴϰϴϬ<ē


ŶŽũŵŽ

ϱϱϲϮ<ē

dƎĞďşē

ϭϰϲϰ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϭϭϴϬ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

ϱϮϮϮ<ē


ϭϱϬϱ<ē

ϴϴϲ<ē

<ǇũŽǀ

Ϯϵϳϵ<ē

ϭϭϮ<ē

ƎĞĐůĂǀ Ϭ

ϮϬϬϬ

ϰϬϬϬ

ϲϬϬϬ

ϴϬϬϬ

ϭϬϬϬϬ

Ϭ<ē

ϭϮϬϬϬ Ϭ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞǀǇƉůĄĐĞŶǉĐŚŽĚŵĢŶ


ϱϬϬ

ϭϬϬϬ

ϭϱϬϬ

ϮϬϬϬ

ϮϱϬϬ






VII. 2. 10.

OdmČny – všeobecné sestry a porodní asistentky

Všeobecným sestrám a porodním asistentkám zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina jsou vypláceny odmČny v rozmezí 100 Kþ – 300 Kþ. Nejvyšší odmČny vyplácí Nemocnice TĜebíþ (283 Kþ), nejnižší Nemocnice Jihlava (105 Kþ). Další výsledky jsou zobrazeny v grafu þ. 29. Graf þ. 29: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje jsou všeobecným sestrám a porodním asistentkám vypláceny odmČny v maximální výši 400 Kþ. Výrazná odchylka byla zaznamenána v Nemocnici Letovice, kde prĤmČrná výše vyplácených odmČn dosahuje témČĜ 1 200 Kþ (1 195 Kþ). Nemocnice BĜeclav všeobecným sestrám a porodním asistentkám odmČny nevyplácí, stejnČ jako u výše popsané profese lékaĜĤ. PodrobnČjší výsledky v následujícím grafu 30. Graf þ. 30: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞǀǇƉůĄĐĞŶǉĐŚŽĚŵĢŶ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞǀǇƉůĄĐĞŶǉĐŚŽĚŵĢŶ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ dƎĞďşē


Ϯϴϯ<ē

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϭϭϵϱ<ē

dŝƓŶŽǀ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

ϯϴϬ<ē

ϮϮϭ<ē

,ŽĚŽŶşŶ WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϭϰϭ<ē


<ǇũŽǀ

ϭϯϲ<ē

:ŝŚůĂǀĂ ϱϬ

ϭϬϬ

ϭϬϱ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϰϳ<ē

ŶŽũŵŽ

ϭϬϱ<ē

Ϭ

Ϯϯϯ<ē

ϭϱϬ

ϮϬϬ

ϮϱϬ

ϯϬϬ



Ϯϱ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϰ<ē

ƎĞĐůĂǀ

Ϭ<ē

Ϭ

ϮϬϬ

ϰϬϬ

ϲϬϬ

ϴϬϬ

ϭϬϬϬ

ϭϮϬϬ

ϭϰϬϬ






VII. 2. 11.

Celkový plat – lékaĜi

Celkový plat zahrnuje všechny výše popsané složky – tarifní plat, paušální platby, pĜesþasy a pĜíplatky, náhrady platu a odmČny. V rámci Kraje Vysoþina byl v prĤmČru nejvyšší plat lékaĜských profesí zaznamenán v Nemocnici Nové mČsto na MoravČ (57 769 Kþ), nejnižší v Nemocnici TĜebíþ (43 483 Kþ). Podrobné výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 31.


V rámci zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje byl nejvyšší prĤmČrný celkový plat u lékaĜských profesí zaznamenán v Nemocnici Letovice (62 492 Kþ), nejnižší v Nemocnici Kyjov (38 326 Kþ). Další výsledky zobrazuje následující graf 32. Graf þ. 32: PrĤmČrný celkový plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶǉĐĞůŬŽǀǉƉůĂƚ >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

Graf þ. 31: PrĤmČrný celkový plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

>ĞƚŽǀŝĐĞ

WƌƽŵĢƌŶǉĐĞůŬŽǀǉƉůĂƚ >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

ϲϮϰϵϮ<ē

ƎĞĐůĂǀ

ϱϰϵϰϳ<ē

/ǀĂŶēŝĐĞ EŽǀĠDĢƐƚŽŶĂDŽƌĂǀĢ

ϱϳϳϲϵ<ē

:ŝŚůĂǀĂ

ϱϳϲϭϱ<ē

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ŶŽũŵŽ

ϰϰϯϭϴ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

ϰϰϬϬϬ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϱϱϲϵϯ<ē


ϱϭϭϳϱ<ē

ϰϯϯϯϭ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϱϱϬϭϰ<ē

ϯϵϱϬϰ<ē

<ǇũŽǀ dƎĞďşē

ϯϴϯϮϲ<ē

ϰϯϰϴϯ<ē

Ϭ Ϭ

ϭϬϬϬϬ

ϮϬϬϬϬ

ϯϬϬϬϬ

ϰϬϬϬϬ

ϱϬϬϬϬ

ϲϬϬϬϬ

ϳϬϬϬϬ

WƌƽŵĢƌŶǉĐĞůŬŽǀǉƉůĂƚ

ϭϬϬϬϬ

ϮϬϬϬϬ

ϯϬϬϬϬ

ϰϬϬϬϬ

ϱϬϬϬϬ

ϲϬϬϬϬ

ϳϬϬϬϬ







VII. 2. 12.

Celkový plat – všeobecné sestry a porodní asistentky

Profese všeobecných sester a porodních asistentek pobírají v rámci Kraje Vysoþina v prĤmČru nejvyšší celkový plat v Nemocnici TĜebíþ (26 456 Kþ), nejnižší v nemocnici PelhĜimov (23 938 Kþ). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 33. Graf þ. 33: PrĤmČrný celkový plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.

WƌƽŵĢƌŶǉĐĞůŬŽǀǉƉůĂƚ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ


Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje pobírají profese všeobecných sester a porodních asistentek v prĤmČru nejvyšší celkový plat v Nemocnici Letovice (28 716 Kþ). Nejnižší celkový plat byl evidován v Nemocnici Kyjov (23 181 Kþ). Podrobné výsledky jsou zobrazeny v následujícím grafu þ. 34. Graf þ. 34: PrĤmČrný celkový plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje.

WƌƽŵĢƌŶĄǀǉƓĞǀǇƉůĄĐĞŶǉĐŚŽĚŵĢŶ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĞƚŽǀŝĐĞ

dƎĞďşē

Ϯϲϰϱϲ<ē


Ϯϱϭϭϯ<ē

:ŝŚůĂǀĂ WĞůŚƎŝŵŽǀ

/ǀĂŶēŝĐĞ

Ϯϱϰϱϭ<ē


Ϯϴϳϭϲ<ē ϮϱϳϲϬ<ē

sǇƓŬŽǀ

ϮϱϮϱϬ<ē

,ŽĚŽŶşŶ

ϮϱϬϲϭ<ē

ŶŽũŵŽ

Ϯϰϯϲϰ<ē

ƎĞĐůĂǀ

ϮϰϮϭϮ<ē

Ϯϰϳϱϭ<ē

Ϯϯϵϯϴ<ē

dŝƓŶŽǀ

ϮϮϱϬϬ ϮϯϬϬϬ ϮϯϱϬϬ ϮϰϬϬϬ ϮϰϱϬϬ ϮϱϬϬϬ ϮϱϱϬϬ ϮϲϬϬϬ ϮϲϱϬϬ ϮϳϬϬϬ

ϮϯϲϱϬ<ē

<ǇũŽǀ

Ϯϯϭϴϭ<ē



Ϭ

ϱϬϬϬ

ϭϬϬϬϬ

ϭϱϬϬϬ

ϮϬϬϬϬ

ϮϱϬϬϬ

ϯϬϬϬϬ

ϯϱϬϬϬ






VII. 3. VÝŠE PLATU VE VZTAHU K ODPRACOVANÝM HODINÁM A TYPU PROFESE VII. 3. 1.

LékaĜi

V následující tabulce jsou zobrazeny výše jednotlivých složek platu lékaĜských profesí, a to ve vztahu k poþtu odpracovaných hodin. Nejvyšší celkový plat (57 769 Kþ) byl zaznamenán v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ, kde souþasnČ lékaĜi odpracují druhý nejvyšší poþet hodin na pracovní pozici (167 h) ze všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. Nejvyšší plat v rámci obou krajĤ, byl u lékaĜských profesí (62 492 Kþ) zaznamenán v Nemocnici Letovice, kde lékaĜi odpracují nejménČ hodin na DPP/DPý (19 h) ze všech zdravotnických zaĜízení obou sledovaných krajĤ. Nejnižší prĤmČrný plat u lékaĜských profesí byl v rámci obou sledovaných krajĤ zjištČn v Nemocnici Kyjov (38 326 Kþ), kde však souþasnČ lékaĜi odpracují nejvíce hodin na DPP/DPý ze všech zdravotnických zaĜízení obou krajĤ. Podrobné výsledky zobrazuje tabulka þ. 17. Tabulka þ. 17: Výše platu ve vztahu k odpracovaným hodinám – lékaĜi.

><\/

WŽēĞƚ ŽĚƉƌĂĐŽǀĂͲ ŶǉĐŚŚŽĚŝŶ ŶĂƉƌĂĐŽǀŶş ƉŽǌŝĐŝ

WŽēĞƚ ŽĚƉƌĂĐŽͲ ǀĂŶǉĐŚ ŚŽĚŝŶŶĂ WWͬW

dĂƌŝĨŶş ƉůĂƚ <ē

ϭϮϰ͕ϴϱ

ϱϮ͕ϰϳ

Ϯϵϳϳϳ

ϳϱϴϴ

ϳϭϲϬ

ϰϵϮϳ

ϱϱϲϮ

ϱϱϬϭϰ

ϭϳϯ

ϰϰ

ϯϬϬϭϮ

ϱϰϵϮ

ϴϮϯϬ

ϱϭϲϵ

ϴϰϴϬ

ϱϳϲϭϱ

ƎĞĐůĂǀ

ϭϲϳ

ϰϮ

ϭϱϲ͕Ϭϳ

Ϯϯ͕ϳϳ

ϭϱϴ

ϰϮ

ϭϮϰ͕ϵ

ϯϭϮϭϲ

VII. 3. 2.

V rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje byl nejvyšší prĤmČrný plat všeobecných sester a porodních asistentek zaznamenán v nemocnici Letovice (28 716 Kþ). Nejvyšší poþet hodin odpracovaných na pracovní pozici za mČsíc byl v rámci obou krajĤ zaznamenán v Nemocnici Vyškov (150 h). Nejnižší prĤmČrný plat u všeobecných sester a porodních asistentek byl evidován v Nemocnici Kyjov (23 181 Kþ). Nejnižší poþet hodin odpracovaných na DPP/DPý byl zjištČn v Nemocnici v Novém MČstČ na MoravČ. Další podrobné výsledky zobrazuje následující tabulka þ. 18.

WĂƵƓĄůǇ EĄŚƌĂĚǇ KĚŵĢŶǇ WůĂƚ WƎĞƐēĂƐǇĂ ĐĞůŬŽǀĢ ƉůĂƚƵ ƉƎşƉůĂƚŬǇ <ē <ē <ē <ē <ē

ϭϮϯϴϳ


V Kraji Vysoþina v rámci profesí všeobecných sester a porodních asistentek byl nejvyšší plat zaznamenán v Nemocnici TĜebíþ (26 456 Kþ), kde souþasnČ tyto profese v prĤmČru odpracují nejvíce hodin na pracovní pozici (149 h). Nejnižší plat byl evidován v nemocnici PelhĜimov (23 938 Kþ), kde všeobecné sestry a porodní asistentky v rámci Kraje Vysoþina odpracuji nejménČ hodin na pracovní pozici (133,3 h).

Tabulka þ. 18: Výše platu ve vztahu k odpracovaným hodinám – všeobecné sestry a porodní asistentky.

<ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀ ƌŽĚ :ŝŚůĂǀĂ EŽǀĠ DĢƐƚŽŶĂ DŽƌĂǀĢ WĞůŚƎŝŵŽǀ dƎĞďşē


saKE^^dZzWKZKE1^/^dEd

ϱϳϳϭ

ϱϰϭϲ

ϯϬϵϲϰ ϮϬϮϳ ϮϵϰϯϬ ϰϯϯϲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ϲϱϱϮ ϰϳϮϲ

ϱϱϲϭ ϰϭϬϭ

ϱϮ͕ϰϳ

Ϯϴϰϰϱ

ϱϴϭϵ

ϭϱϬϭ

ϯϵϬϭ

Ϯϵϳϵ

ϱϳϳϲϵ

ϭϬϲϭϴ ϱϱϲϵϯ ϱϮϮϮ ϰϯϰϴϯ

Ͳ

ϱϰϵϰϳ

WŽēĞƚ ŽĚƉƌĂĐŽͲ ǀĂŶǉĐŚ ŚŽĚŝŶŶĂ WWͬW

dĂƌŝĨŶş ƉůĂƚ <ē

WůĂƚ WĂƵƓĄůǇ EĄŚƌĂĚǇ KĚŵĢŶǇ WƎĞƐēĂƐǇĂ ĐĞůŬŽǀĢ ƉůĂƚƵ ƉƎşƉůĂƚŬǇ <ē <ē <ē <ē <ē

<ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀ ƌŽĚ :ŝŚůĂǀĂ EŽǀĠ DĢƐƚŽŶĂ DŽƌĂǀĢ WĞůŚƎŝŵŽǀ dƎĞďşē

ϭϰϲ͕ϲ

Ϯ͕ϵ

ϭϴϮϱϯ

ϵϲϵ

ϯϮϰϳ

ϰϵϮϳ

ϮϮϭ

Ϯϱϰϱϭ

ϭϰϱ

ϰ

ϭϳϵϴϳ

ϭϬϭϬ

Ϯϰϱϯ

ϱϭϲϵ

ϭϬϱ

Ϯϰϳϱϭ

ϭϰϰ

ϭ͕ϱ

ϭϴϰϲϱ

ϭϰϰϳ

Ϯϰϲϲ

ϱϰϭϲ

ϭϯϲ

Ϯϱϭϭϯ

ϭϯϯ͕ϯ

ϳ͕ϲϵ

ϭϰϵ

ϰ͕ϴ

ϭϴϯϳϬ ϭϴϲϭϬ

ϳϭϰ ϭϯϮϬ

ϮϬϯϮ ϯϳϵϬ

ϱϱϲϭ ϰϭϬϭ

ϭϰϭ Ϯϴϯ

Ϯϯϵϯϴ Ϯϲϰϱϲ

,ŽĚŽŶşŶ

ϭϱϲ

ϲϲ

ϯϭϮϰϱ

ϱϱϵϭ

ϭϲϴϵ

ϰϱϴϵ

ϴϴϲ

ϰϰϬϬϬ

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϲϵ͕ϳ

ϯϲ͕ϴ

ϯϭϲϯϬ

ϳϱϲϲ

ϱϴϱϴ

ϰϲϭϲ

ϭϱϬϱ

ϱϭϭϳϱ

ƎĞĐůĂǀ

ϭϯϭ͕ϴ

ϳ͕ϵ

ϭϴϯϮϳ

ϲϴϵ

Ϯϯϲϯ

ϯϵϬϭ

ϮϰϮϭϮ

<ǇũŽǀ

ϭϰϭ

ϭϲϬ͕ϭ

Ϯϵϭϵϳ

ϰϭϵϴ

ϱϬϵ

ϰϯϭϬ

ϭϭϮ

ϯϴϯϮϲ

,ŽĚŽŶşŶ

ϭϰϲ

ϱϴ

ϭϴϴϮϵ

ϳϲϬ

Ϯϲϱϱ

ϰϱϴϵ

Ϯϯϯ

ϮϱϬϲϭ

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϭϴϰ

ϭϵ

ϰϬϬϰϬ

ϲϮϴϯ

ϴϭϬϮ

ϲϭϰϴ

ϭϵϭϴ

ϲϮϰϵϮ

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϰϯ͕ϳ

ϯ͕ϭ

ϭϴϯϰϮ

ϮϬϲϴ

ϮϲϯϮ

ϰϲϭϲ

ϰ

ϮϱϳϲϬ

dŝƓŶŽǀ

ϭϰϭ͕ϰ

ϳϳ͕ϱ

ϯϭϱϵϬ

Ϯϳϴϰ

ϯϵϱϮ

ϭϭϴϬ

ϯϴϱϬϰ

<ǇũŽǀ

ϭϯϬ͕ϰ

ϭϲϬ͕ϳ

ϭϳϴϬϲ

ϳϬϳ

Ϯϭϲϱ

ϰϯϭϬ

ϭϰ

Ϯϯϭϴϭ

sǇƓŬŽǀ

ϭϱϴ

ϱϰ

ϯϬϱϳϬ

ϯϵϮϭ

ϮϵϭϮ

ϰϮϮϯ

ϭϳϬϱ

ϰϯϯϯϭ

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϭϰϬ

ϭϵ

ϭϴϯϮϱ

ϮϴϬϰ

ϯϬϳϮ

ϲϭϰϴ

ϭϭϵϱ

Ϯϴϳϭϲ

ŶŽũŵŽ

ϭϴϴ͕ϱ

ϰϲ͕ϳ

ϮϴϵϯϬ

ϴϬϭϵ

ϭϮϲϮ

ϰϲϰϯ

ϭϰϲϰ

ϰϰϯϭϴ

dŝƓŶŽǀ

ϭϮϳ͕ϱ

Ϯϭ͕ϵ

ϭϳϰϭϰ

ϵϵϰ

ϴϮϵ

ϯϵϱϮ

ϯϴϬ

ϮϯϲϱϬ






sǇƓŬŽǀ

ϭϱϬ

ϯ

ϭϴϳϴϲ

ϳϬϯ

ϯϮϯϮ

ϰϮϮϯ

ϰϳ

ϮϱϮϱϬ

ŶŽũŵŽ

ϭϯϳ͕ϯ

Ϯ͕ϵ

ϭϴϬϬϬ

ϭϬϮϰ

Ϯϳϲϴ

ϰϲϰϯ

Ϯϱ

Ϯϰϯϲϰ


VII. 4.

ZAMċSTNANECKÉ BONUSY

ÚroveĖ poskytování a využívání zamČstnaneckých benefitĤ byla zjišĢována v rámci dotazníkového šetĜení. Následující analýza postihuje pouze výbČrový soubor, který se tohoto dotazníkového šetĜení zúþastnil. Více než osm z deseti zamČstnancĤ (87,1 %) všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení KrajĤ Vysoþina a Jihomoravského kraje mĤže využívat pĜíplatkĤ þi slev na stravování. Naopak více než šest z deseti (63,3 %) zamČstnancĤ nemĤže využívat kolektivní nebo individuální psychologickou podporu pro zamezení syndromu vyhoĜení. PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 35. Graf þ. 35: Možnost využívání zamČstnaneckých benefitĤ.

MĤžete ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat následující benefity? WƎşƉůĂƚĞŬ;ƐůĞǀĂͿŶĂƐƚƌĂǀŽǀĄŶş͘

ϴϳ͕ϭй

ϭϮ͕ϵй

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀƌĄŵĐŝ Z;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘

ϲϰ͕ϴй

ϯϱ͕Ϯй

WĞŶǌŝũŶşƉƎŝƉŽũŝƓƚĢŶş͘

ϲϯ͕ϳй

ϯϲ͕ϯй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶşͲ;ĂƚĞƐƚĂēŶşǀŽůŶŽͿ͘

ϲϮ͕ϵй

ϯϳ͕ϭй

WŽƐŬǇƚŶƵƚşďǇĚůĞŶş͘

ϱϴ͕ϱй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶş;ƉƎşƐƉĢǀĞŬ ŶĞŵŽĐŶŝĐĞͿ͘

Z benefitĤ, které nemají respondenti ve svém zdravotnickém zaĜízení možnost využívat, by nejvíce ocenili pĜíspČvek na dovolenou (88,6 %), pĜíplatek (slevu) na stravování (88,4 %) a podporu pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice) (87,2 %). PodrobnČ výsledky prezentuje následující graf þ. 36. Graf þ. 36: Nakolik byste ocenil/a benefity, které nemáte možnost ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat?

Nakolik byste ocenil/a následující zamČstnanecké benefity, které nemáte možnost ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat? WƎşƐƉĢǀĞŬŶĂĚŽǀŽůĞŶŽƵ͘

ϴϴ͕ϲй

WƎşƉůĂƚĞŬ;ƐůĞǀĂͿŶĂƐƚƌĂǀŽǀĄŶş͘

ϴϴ͕ϰй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶş;ƉƎşƐƉĢǀĞŬ ŶĞŵŽĐŶŝĐĞͿ͘ DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝZ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘ ůĞǀŶĢŶĠůşƐƚŬǇŶĂŬƵůƚƵƌŶşƉƎĞĚƐƚĂǀĞŶş͘

ϳϴ͕ϴй

ϭϯ͕Ϭй ϴ͕Ϯй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶşͲ;ĂƚĞƐƚĂēŶş ǀŽůŶŽͿ͘

ϳϳ͕ϲй

ϭϭ͕ϯй ϭϭ͕ϭй

WĞƌŵĂŶĞŶƚŬĂĚŽƐƉŽƌƚŽǀŶşŚŽǌĂƎşǌĞŶş͘

ϳϲ͕Ϯй

ϭϮ͕ϳй ϭϭ͕Ϭй

ϰϴ͕ϯй

ϱϭ͕ϳй


ϰϳ͕ϰй

ϱϮ͕ϲй

ϰϳ͕Ϭй

ϱϯ͕Ϭй

DŽǎŶŽƐƚĂďƐŽůǀŽǀĂƚǌĂŚƌĂŶŝēŶşƐƚĄǎ͘

ϰϲ͕ϵй

ϱϯ͕ϭй


ϰϲ͕Ϯй

ϱϯ͕ϴй

ůĞǀŶĢŶĠůşƐƚŬǇŶĂŬƵůƚƵƌŶşƉƎĞĚƐƚĂǀĞŶş͘

ϰϮ͕ϵй ϯϴ͕ϯй

ϲϭ͕ϳй

<ŽůĞŬƚŝǀŶşŶĞďŽŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉƐǇĐŚŽůŽŐŝĐŬĄƉŽĚƉŽƌĂ͕ ƉƌŽǌĂŵĞǌĞŶşƐǇŶĚƌŽŵƵǀǇŚŽƎĞŶş͘

ϯϲ͕ϳй

ϲϯ͕ϯй

ϮϬй

ϭϭ͕Ϭй

ϲϳ͕Ϭй

ϭϯ͕Ϯй

ϲϱ͕ϭй

ϭϳ͕ϱй

ϰϴ͕ϲй

Ϯϴ͕Ϯй

ϰϰ͕ϭй

ϮϬй

ϭϮ͕ϴй

Ϯϯ͕Ϯй

ϱϲ͕ϳй

^ƚƎĞĚ

ϭϵ͕ϴй

ϮϮ͕ϭй

ϱϴ͕ϵй

Ϭй

ϭϱ͕ϳй

ϭϴ͕ϴй

ϰϬй

ϲϬй

ϭϳ͕ϵй Ϯϱ͕ϳй Ϯϯ͕Ϯй ϯϳ͕ϭй

ϴϬй

ϭϬϬй

EĞŽĐĞŶŝůͬĂďǇĐŚ

ϱϳ͕ϭй


Ϭй

ϳϯ͕ϯй

ĂŵĢƐƚŶĂŶĞĐŬĄŵĂƚĞƎƐŬĄƓŬŽůŬĂ͘

KĐĞŶŝůͬĂďǇĐŚ ĂŵĢƐƚŶĂŶĞĐŬĄŵĂƚĞƎƐŬĄƓŬŽůŬĂ͘

ϴ͕Ϭй ϰ͕ϴй ϭϰ͕Ϯй ϲ͕Ϭй

WƎşƐƉĢǀĞŬŶĂĚŽǀŽůĞŶŽƵ͘

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀƌĄŵĐŝ ǀƌŽƉǇ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘ DŽǎŶŽƐƚƵƉƌĂǀĞŶşƉƌĂĐŽǀŶşĚŽďǇƉŽĚŽďƵƉĠēĞŽ ŵĂůĠĚşƚĢ͘

ϵ͕ϯй Ϯ͕ϯй

ϳϵ͕ϴй


ϰϲ͕Ϭй

ϲ͕ϰй ϱ͕Ϭй

ϴϳ͕Ϯй

DŽǎŶŽƐƚƵƉƌĂǀĞŶşƉƌĂĐŽǀŶşĚŽďǇƉŽĚŽďƵ ƉĠēĞŽŵĂůĠĚşƚĢ͘ <ŽůĞŬƚŝǀŶşŶĞďŽŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉƐǇĐŚŽůŽŐŝĐŬĄ ƉŽĚƉŽƌĂ͕ƉƌŽǌĂŵĞǌĞŶşƐǇŶĚƌŽŵƵǀǇŚŽƎĞŶş͘ DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝǀƌŽƉǇ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘

ϰϭ͕ϱй

ϱϰ͕Ϭй


ϰϬй

DŽŚƵǀǇƵǎşǀĂƚ

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй

EĞŵŽŚƵǀǇƵǎşǀĂƚ




VII. 5. KVALIFIKAýNÍ PROFESNÍ ROZVOJ

RģST,

MOŽNOSTI

VZDċLÁVÁNÍ,

V oblasti profesního rozvoje bylo využito výsledkĤ dotazníkového šetĜení, v rámci kterého se zamČstnanci jednotlivých zdravotnických zaĜízení mČli možnost vyjádĜit k úrovni vzdČlávání, zaškolení a možností profesního rozvoje. Výsledná analýza zahrnuje respondenty tohoto dotazníkového šetĜení. VII. 5. 1.

LékaĜi

TémČĜ osm z deseti lékaĜĤ (77,1 %) vykazuje výrok „Na svém pracovišti jsem byl dobĜe zaškolen/zapracován“ jako vystihující realitu. Oproti tomu jako realitu nejménČ vystihující výrok oznaþili lékaĜi „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“, který jako neodpovídající realitČ oznaþila více než desetina odpovídajících lékaĜĤ (11,5 %). PodrobnČ výsledky prezentuje následující graf þ. 37.


VII. 5. 2.


U profesí všeobecných sester a porodních asistentek bylo shodnČ s lékaĜi jako realitČ nejvíce odpovídající výrok oznaþeno tvrzení „Na svém pracovišti jsem byl dobĜe zaškolen/zapracován“. Jako vystihující jej oznaþilo zhruba devČt z deseti (90,5 %) všeobecných sester a porodních asistentek. NejménČ realitu vystihujícím výrokem je tvrzení „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“, který jako nevystihující oznaþila necelá desetina odpovídajících sester a porodních asistentek. Další výsledky zobrazuje následující graf þ. 38. Graf þ. 38: Profesní rozvoj – všeobecné sestry a porodní asistentky – Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj.

WƌŽĨĞƐŶşƌŽǌǀŽũ saKE^^dZzWKZKE1^/^dEd
Graf þ. 37: Profesní rozvoj – lékaĜi, Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj.

WƌŽĨĞƐŶşƌŽǌǀŽũ ><\/ EĂƐǀĠŵƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝũƐĞŵďǇů ĚŽďƎĞǌĂƓŬŽůĞŶͬǌĂƉƌĂĐŽǀĄŶ

EĂƐǀĠŵƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝũƐĞŵďǇů ĚŽďƎĞǌĂƓŬŽůĞŶͬǌĂƉƌĂĐŽǀĄŶ

ϳϳ͕ϭй

:ƐĞŵŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶŽ ŵŽǎŶŽƐƚĞĐŚƉƌŽĨĞƐŶşŚŽĂ ĚĂůƓşŚŽǀǌĚĢůĄǀĄŶş

ϳϯ͕ϴй

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐĞƐǀǉŵ ƉƌŽĨĞƐŶşŵƌŽǌǀŽũĞŵ ƐƉŽŬŽũĞŶͬƐƉŽŬŽũĞŶĂ͘

ϮϬ͕ϭй

ϲϳ͕ϯй

ĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠǌĂƎşǌĞŶş ƉŽĚƉŽƌƵũĞŵĠƉƌŽĨĞƐŶşĂ ĚĂůƓşǀǌĚĢůĄǀĄŶş

Ϯϯ͕ϳй

ϲϱ͕Ϯй

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽƉƌŽĨĞƐŶş ƌŽǌǀŽũŶĂďşǌĞŶĠƚŽŵƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşũƐŽƵ ƉƌŽŵŶĞĚŽƐƚĂēƵũşĐş͘

ϰй

:ƐĞŵŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶŽ ŵŽǎŶŽƐƚĞĐŚƉƌŽĨĞƐŶşŚŽĂ ĚĂůƓşŚŽǀǌĚĢůĄǀĄŶş

ϲ͕ϭй

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐĞƐǀǉŵ ƉƌŽĨĞƐŶşŵƌŽǌǀŽũĞŵ ƐƉŽŬŽũĞŶͬƐƉŽŬŽũĞŶĂ͘

ϭϴ͕ϵй

Ϯϱ͕ϭй

ϵй

ϵ͕ϳй

ϵϬ͕ϱй

ϴϯй

Ϯϳ͕ϰй

ϭϭ͕ϱй

Ϭй

ϮϬй


ϰϬй ^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

Ϯϭ͕Ϯй

ϲ͕ϳй

ϲϱ͕ϴй

Ϯϰ͕ϳй

ϵ͕ϱй

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽƉƌŽĨĞƐŶşƌŽǌǀŽũ ŶĂďşǌĞŶĠƚŽŵƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşũƐŽƵ ƉƌŽŵŶĞĚŽƐƚĂēƵũşĐş͘

ϲϲ͕ϭй

Ϯϰ͕ϯй

ϵ͕ϲй

ϮϬй sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϰϬй ^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϭ͕ϲй

ϯ͕ϯй

ĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠǌĂƎşǌĞŶş ƉŽĚƉŽƌƵũĞŵĠƉƌŽĨĞƐŶşĂĚĂůƓş ǀǌĚĢůĄǀĄŶş


sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϭϯ͕ϳй

ϳϮ͕ϭй

Ϭй ϲϭ͕ϭй

ϳ͕ϵй

ϴϬй

ϭϬϬй


ϭϬϬй





VII. 6.


KARIÉROVÉ PLÁNY, PLÁNY PRACOVNÍCH SIL

VII. 7.

FLUKTUACE

Otázka kariérního postupu a vzdČlávání byla Ĝešena v rámci face to face rozhovorĤ se zástupci jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Kariérové plány se ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních plánují v tČsné souvislosti s plány vzdČlávacími. Na základČ výše vzdČlání postupují zamČstnanci i kariérnČ. Cílené plány, které by se zamČĜovaly výhradnČ na kariérní postup, se vytváĜí velice sporadicky.

Na základČ osobních polostrukturovaných rozhovorĤ s komunikaþními partnery z jednotlivých zdravotnických zaĜízení vyplynulo, že ve vČtšinČ zdravotnických zaĜízení zapojených do výzkumu nejsou fluktuaþní trendy výrazné. Výjimkou jsou oddČlení, na kterých je zamČstnán vČtší poþet žen mladšího vČku. Tato skupina zamČstnankyĖ je nejvýraznČjší skupinou v otázce fluktuace, zejména z dĤvodu odchodĤ na mateĜskou dovolenou.

VzdČlávací plány jsou v kompetenci vedoucích pracovníkĤ, dČlených dle profesí. U lékaĜĤ tyto plány ve vČtšinČ pĜípadĤ vytváĜí primáĜ, u všeobecných sester a porodních asistentek vrchní sestra. Pokud jsou tyto plány zavedeny, každoroþnČ se hodnotí každý zamČstnanec a jeho míra naplnČní plánu.

Ostatní skupiny zamČstnancĤ ve vČtšinČ pĜípadĤ setrvávají na jednom místČ po dlouhou dobu. Tento jev je pĜipisován stavu trhu práce, který nabízí nedostatek pracovních pĜíležitostí. Jinými slovy zamČstnanci, kteĜí dosáhli osobnČ relativnČ vyhovující pozice, na tomto postu setrvávají mj. i z dĤvodĤ obav z nejistoty dalšího zamČstnání.

„Vedeme plány vzdČlávání. Vrchní sestra si to vede u sester a primáĜi u lékaĜĤ. Pak se to každoroþnČ hodnotí u každého zamČstnance, co je splnČno a co ještČ probíhá, s jakým výsledkem plnČní.“ Nemocnice HavlíþkĤv Brod „Plán je daný specializaþním vzdČláváním. UmožĖujeme dostudovat vysokou školu, pĜípadnČ postgraduální vzdČlávání. Vycházíme vstĜíc ohlednČ výuky nebo zkoušek.“ Nemocnice BĜeclav

Minimální míra fluktuace je pĜirozená a je zpĤsobena zejména osobními faktory, jež ovlivĖují zdravotnické pracovníky stejnČ jako jiná zamČstnání. KromČ zmínČné mateĜské dovolené a potažmo zakládání rodiny je významným faktorem návratná migrace. Tento typ migrace se vyskytuje zejména ve vztazích mezi velkými a menšími mČsty, kdy se pracovník pĤvodem z vČtšího mČsta uchýlí do menšího mČsta kvĤli nedostatku pracovních pĜíležitostí v domovském regionu. Po urþité dobČ, kterou mĤže být napĜíklad dokonþení atestace, se vČtšinou takoví pracovníci vrací do pĤvodní oblasti pobytu14.

„Fluktuace není výrazná. U nelékaĜĤ zamČstnáváme hodnČ žen, které samozĜejmČ þasto odchází na mateĜskou dovolenou. Ale jinak tu fluktuace nČjak velká není.“ Nemocnice Nové MČsto na MoravČ

„Fluktuace nastává spíše u sester, jsou to vesmČs mladé ženy. Ale není to problém, hned je nahradíme, nabídek je velký pĜevis. HĤĜ se shání specializované sestry na ARO. ěešíme to zkrácenými úvazky sester na mateĜské dovolené, ty chtČjí udržet kontakt s oborem.“ Nemocnice Ivanþice

14

Tento typ migrace byl diskutován i v rámci diskuze focus group, jejíž závČry a východiska popisuje kapitola VI. Focus group




VIII. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA Data použitá v analýze demografické struktury pochází z tabulek, které byly vytvoĜeny pro zjištČní potĜebných informací a vyplĖovány v rámci druhé fáze projektu. Popisují jednotlivé celkové poþty zamČstnancĤ, nejedná se tedy o výbČrový vzorek, ale o vyþerpávající popis založený na datech poskytnutých jednotlivými zdravotnickými zaĜízeními.

VIII. 1. POHLAVÍ


V rámci samotného Kraje Vysoþina je stejnČ jako v celkovém rozložení za oba zkoumané kraje výraznČjší zastoupení žen než mužĤ u vČtšiny profesí kromČ lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ, kde pĜevládají muži (56,7 %) nad ženami (43,3 %). Podrobné výsledky zobrazuje graf þ. 40. Graf þ. 40: Rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví – Kraj Vysoþina.

ZŽǌůŽǎĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚƉƌŽĨĞƐşĚůĞƉŽŚůĂǀş <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ

Rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje ukazuje, že vČtšina tČchto profesí je vČtšinovČ obsazena ženami. Výjimku tvoĜí pouze lékaĜi a zubní lékaĜi, kde naopak pĜevládá mužské zastoupení (54 %) nad ženami (46 %). PodrobnČjší výsledky reprezentuje následující graf þ. 39. Graf þ. 39: Celkové rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví v Kraji a Jihomoravském kraji.

Vysoþina

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϰϲй

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ

ϵϬ͕ϯй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂ ƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϴϭ͕ϭй ϳϯ͕ϴй

:ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϴϮ͕ϲй

ϴϰ͕Ϯй

ϮϬй

ϰϬй ĞŶǇ

ϮϬй

Ϯϵй

ϴϮй

Ϭй

ϭϳ͕ϰй

ϭϰ͕ϴй

ϳϭй

:ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

Ϯϲ͕Ϯй

ϳ͕ϱй

ϴϱ͕Ϯй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽƉƎşŵǉŵǀĞĚĞŶşŵ

ϭϴ͕ϵй

Ϭ͕ϲй

ϵϮ͕ϱй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂ ƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϵ͕ϳй

ϭϱ͕ϴй

ϵϵ͕ϰй

KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

Ϭ͕ϵй

ϰϬй ϲϬй ϴϬй ϭϬϬй ĞŶǇ DƵǎŝ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϱϰй

sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϭϰ͕ϯй

ϵϵ͕ϭй

KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

Ϭй


ϱϲ͕ϳй ϴϱ͕ϳй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽƉƎşŵǉŵǀĞĚĞŶşŵ

ĞůŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚƉƌŽĨĞƐşĚůĞƉŽŚůĂǀşǀ<ƌĂũŝ sǇƐŽēŝŶĂĂ:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬĠŵŬƌĂũŝ


ϰϯ͕ϯй

ϭϴй

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй

DƵǎŝ 'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘





Následující graf reflektuje rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví v Jihomoravském kraji. ObdobnČ jako v Kraji Vysoþina v naprosté vČtšinČ profesí pĜevládá ženské zastoupení. Výjimkou jsou pouze lékaĜi a zubní lékaĜi, kde pĜevládají muži, avšak zcela minimálnČ (49 % ženy, 51 % muži). Podrobné rozložení zobrazuje graf þ. 41.

V rámci jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina je pozice lékaĜe vČtšinovČ reprezentována muži. Nejvyšší podíl mužĤ byl zaznamenán v nemocnici TĜebíþ, kde muži tvoĜí zhruba dvČ tĜetiny lékaĜského personálu (66,7 %). PodrobnČjší výsledky prezentuje následující graf þ. 43. Graf þ. 43: Rozložení profese lékaĜĤ dle pohlaví ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina.

Graf þ. 41: Rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví – Jihomoravský kraj.

ZŽǌůŽǎĞŶşĚůĞƉŽŚůĂǀşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ >ĠŬĂƎŝͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ

ZŽǌůŽǎĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚƉƌŽĨĞƐşĚůĞƉŽŚůĂǀş :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ

ϰϵй

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ

ϱϭй ϴϮ͕ϴй

sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϭϳ͕Ϯй

ϵϵ͕ϲй

KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂ ƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽƉƎşŵǉŵǀĞĚĞŶşŵ :ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

Ϭ͕ϰй

ϵϰ͕ϳй

ϰϰ͕ϰй

ϱϱ͕ϲй

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϰϴ͕ϱй

ϱϭ͕ϱй


ϰϳ͕ϳй

ϱϮ͕ϯй

ϴϴй

ϯϯ͕ϯй

Ϭй

ϲϲ͕ϳй

ϮϬй Ez

ϰϬй

ϲϬй Dh/


ϭϮй

ϲϬй ϴϬй DƵǎŝ

ϭϬϬй

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

VIII. 1. 1.

:ŝŚůĂǀĂ

dƎĞďşē

ϯϮ͕ϭй

ϰϬй ĞŶǇ

ϱϰ͕ϭй

ϭϭ͕ϰй

ϲϳ͕ϵй

ϮϬй

ϰϱ͕ϵй

ϱ͕ϯй

ϴϴ͕ϲй

Ϭй


ϴϬй

ϭϬϬй


Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje byl nejvyšší podíl mužĤ (70 %) a zároveĖ nejnižší podíl žen (30 %) v profesi lékaĜe zaznamenán v nemocnici v Letovicích. Naopak nejvyšší podíl žen, tvoĜící více než tĜi pČtiny (61,9 %) lékaĜského personálu, byl zjištČn v Nemocnici Tišnov. Další informace poskytuje graf þ. 44. Graf þ. 44: Rozložení profese lékaĜĤ dle pohlaví ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje.

LékaĜi

Profese lékaĜĤ je v rámci zkoumaného Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje zastoupena témČĜ rovnomČrnČ muži (54 %) a ženami (46 %), mírnČ pĜevládají muži. Rozložení zobrazuje následující graf þ. 42. Graf þ. 42: Celkové rozložení profese lékaĜĤ a Jihomoravského kraje.

dle pohlaví

v rámci

Kraje

Vysoþina

ĞůŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşůĠŬĂƎƽĚůĞƉŽŚůĂǀşǀƌĄŵĐŝŬƌĂũĞsǇƐŽēŝŶĂĂ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬĠŚŽŬƌĂũĞ

ZŽǌůŽǎĞŶşĚůĞƉŽŚůĂǀşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ >ĠŬĂƎŝͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ ƎĞĐůĂǀ

ϱϳй

,ŽĚŽŶşŶ

ϰϱ͕ϭй

ϱϰ͕ϵй

<ǇũŽǀ

ϰϱ͕ϰй

ϱϰ͕ϲй

ϯϬй ϲϭ͕ϵй

ϯϴ͕ϭй

ĞŶǇ

sǇƓŬŽǀ

ϰϴ͕ϱй

ϱϭ͕ϱй

DƵǎŝ

ŶŽũŵŽ

ϰϴй

ϱϮй

Ϭй ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ ϮϬϭϯ͘

ϳϬй

dŝƓŶŽǀ

ϱϰй

ϱϯ͕ϭй

/ǀĂŶēŝĐĞ

>ĞƚŽǀŝĐĞ ϰϲй

ϰϯй

ϰϲ͕ϵй


ϮϬй Ez


ϰϬй

ϲϬй Dh/

ϴϬй

ϭϬϬй


83




VIII. 1. 2.


Profese všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek se vyznaþuje co do rozložení dle pohlaví nejvýraznČjším zastoupením žen. V rámci obou krajĤ se jedná o témČĜ absolutní zastoupení ženami (99,4 %) a minimální podíl mužĤ (0,6 %). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 45.

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. Graf þ. 47: Rozložení profese všeobecné sestry a pordoní asistenty dle pohlaví – Jihomoravský kraj.

ZŽǌůŽǎĞŶşĚůĞƉŽŚůĂǀşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ ƎĞĐůĂǀ

ϭϬϬй

,ŽĚŽŶşŶ

ϵϵ͕ϰй

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϬϬй

<ǇũŽǀ

ϵϵ͕ϱй

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϭϬϬй

dŝƓŶŽǀ

ϭϬϬй

ĞŶǇ

sǇƓŬŽǀ

ϵϵ͕ϲй

Ϭ͕ϰй

DƵǎŝ

ŶŽũŵŽ

ϵϵ͕ϯй

Ϭ͕ϳй

Graf þ. 45: Celkové rozložení profese zdravotních sester a porodních asistentek dle pohlaví v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji.

ĞůŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǀƓĞŽďĞĐŶǉĐŚǌĚƌĂǀŽƚŶşĐŚƐĞƐƚĞƌĂ ƉŽƌŽĚŶşĐŚĂƐŝƐƚĞŶƚĞŬĚůĞƉŽŚůĂǀşǀ<ƌĂũŝsǇƐŽēŝŶĂĂ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬĠŵŬƌĂũŝ ϵϵ͕ϰй

Ϭй

Ϭ͕ϲй

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

ϮϬй Ez


ϰϬй

Ϭ͕ϲй

Ϭ͕ϱй

ϲϬй Dh/

ϴϬй

ϭϬϬй


TémČĜ þi zcela výhradní zastoupení žen v profesi všeobecné sestry a porodní asistentky bylo evidováno ve všech zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, což prezentují následující grafy þ. 46 a 47. Graf þ. 46: Rozložení profese všeobecné sestry dle pohlaví – Kraj Vysoþina.

ZŽǌůŽǎĞŶşĚůĞƉŽŚůĂǀşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇͲ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀƌŽĚ

ϵϴ͕ϳй

ϭ͕ϯй

:ŝŚůĂǀĂ

ϵϴ͕ϳй

ϭ͕ϯй

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϵϵ͕Ϯй

Ϭ͕ϴй


ϵϵ͕ϳй

Ϭ͕ϯй

dƎĞďşē

ϵϵ͕ϰй

Ϭ͕ϲй

Ϭй

ϮϬй

ϰϬй Ez


ϲϬй Dh/

ϴϬй

ϭϬϬй


85




VIII. 2. VċK VČkové rozložení, prezentované v následujících podkapitolách zobrazuje celkové (100 %) zastoupení zamČstnancĤ všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení. Data, na jejichž základČ jsou níže prezentované analýzy provedeny, pochází pĜímo od zástupcĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení. Komunikaþní partneĜi pro zhotovitele zajistili v rámci druhé fáze projektu vyplnČní tabulek, zamČĜených na nČkolik základních charakteristik zamČstnancĤ daného zdravotnického zaĜízení. V této kapitole analýzy vychází ze sekce zabývající se demografickou strukturou zamČstnancĤ. V rámci celkového vČkového rozložení zdravotnických profesí ve zdravotnických zaĜízeních v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje15 lze pozorovat, že pĜevládající vČkovou kategorií napĜíþ profesemi je kategorie reprezentující vČkové rozmezí 31–40 let. Tato kategorie pĜedstavuje nejvyšší podíl u vČtšiny zkoumaných zdravotnických profesí, kromČ zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením a jiných odborných pracovníkĤ nelékaĜĤ s odbornou zpĤsobilostí, kde v obou pĜípadech nejvČtší vČkovou skupinu tvoĜí kategorie 41–50 let. PodrobnČjší výsledky zobrazuje graf þ. 48.


V rámci Kraje Vysoþina pĜevládají vČkové kategorie 31–40 let a 41–50 let, které dohromady tvoĜí nadpoloviþní vČtšinu ve všech zkoumaných profesích. Nejstarší zjišĢovaná kategorie (71 let a více) byla evidována pouze u profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ (0,7 %). PodrobnČ výsledky prezentuje následující graf þ. 49. Graf þ. 49:VČkové rozložení zdravotnických profesí – Kraj Vysoþina.

sĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚƉƌŽĨĞƐş <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ

ϭϱй

Ϯϳ͕ϰй

ϭϬ͕ϳй


ϭϯ͕ϯй


ϭϮ͕Ϯй

Ϯϴ͕ϯй

ϯϵ͕ϯй

ϭϴ͕ϲй

ϭϬй

ϯϱ͕ϳй

ϯϯ͕ϴй

ϭϬ͕ϳй

Ϯϵ͕ϴй

Ϭ͕ϳй

ϯ͕ϲй

ϮϮ͕ϭй

ϭй

Graf þ. 48: VČkové rozložení zdravotnických profesí v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji.

ĞůŬŽǀĠǀĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚƉƌŽĨĞƐş ǀŬƌĂũŝsǇƐŽēŝŶĂĂ:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬĠŵŬƌĂũŝ >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ &ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶş ĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϭϵй

ϴй

ϯϰй

ϳ͕ϰй

ϭϴ͕ϳй

ϭϲй

Ϯϵ͕ϴй

Ϯϭ͕ϵй

Ϯϭ͕ϭй

ϯϮ͕ϭй

Ϯϰ͕ϳй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵĂƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

ϵ͕ϵй Ϭ͕ϵй

ϯϮй

ϱϮ͕Ϯй

ϮϬ͕ϲй

ϰй

Ϭ͕ϵй

ϭϳ͕ϯй ϭ͕ϵй

ϮϬ͕ϲй

Ϯϯ͕ϴй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝ ƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽ ƉƎşŵǉŵǀĞĚĞŶşŵ

ϴ͕ϯй


ϴ͕ϳй

Ϯϯ͕ϰй

ϯϳ͕ϰй

Ϯϳ͕ϴй

ϯϮ͕ϱй

ϯϭ͕ϭй

Ϯϯ͕ϲй

Ϯϲ͕ϭй

Ϯϲй

ϮϬ͕ϱй

ϯϴ͕Ϯй

ϯ͕ϱй

ϮϮ͕ϭй

Ϯ͕ϱй

Ϯ͕ϱй

Ϯϳ͕ϯй

ϰϳ͕ϴй

ϭϳ͕ϰй

Ϯ͕ϭй

Ϭй

ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝ ϵ͕ϰй ƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽ͙

ϯϬůĞƚĂŵĠŶĢ

Ϯϱ͕Ϯй

ϰϬй

ϭϯ͕ϰй



Ϯϲ͕Ϯй

Ϯϱ͕ϳй

ϯϬůĞƚĂŵĠŶĢ

Ϯ͕ϭй

ϯϭͲϰϬůĞƚ

ϮϬй ϰϭͲϱϬůĞƚ

ϰϬй ϱϭͲϲϬůĞƚ

ϲϬй ϲϭͲϳϬůĞƚ

ϴϬй

ϭϬϬй

ϳϭůĞƚĂǀşĐĞ

ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ϮϬϭϯ͘'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘ ϭϭ͕ϭй

Ϭй ϯϭͲϰϬůĞƚ

ϯϭ͕ϭй


ϯϱ͕ϲй


ϮϬй


Ϯ͕Ϯй

ϴϬй ϭϬϬй ϳϭůĞƚĂǀşĐĞ


Tento graf nezahrnuje data z nemocnice Vyškov, která byla dodána v nevyhovujícím formátu, a nebylo tudíž možné je do výpoþtĤ zahrnout.

15

Veškeré grafy a výpoþty v této sekci neobsahují data z nemocnice Vyškov, jelikož byla dodána v nevyhovujícím formátu, a nebylo tudíž možné je do výpoþtĤ zahrnout.




Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje pĜevažují ve vČtšinČ profesí vČkové kategorie 31–40 let a 41–50 let. Výjimku tvoĜí pouze profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ, kde nadpoloviþní vČtšinu tvoĜí kategorie 30 let a ménČ a 31–40 let. Tato skupina profesí je souþasnČ jedinou, v rámci které byla evidována vČková kategorie 71 let a více (1,4 %). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 50. 16

Graf þ. 50: VČkové rozložení zdravotnických profesí – Jihomoravský kraj .

sĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚƉƌŽĨĞƐş :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ >ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ

Ϯϰ͕ϯй

&ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ ϰ͕ϱй

Ϯϭй

ϰϭй

Ϯϳ͕ϯй

VIII. 2. 1.

ϭϯ͕ϰй

ϯϰ͕ϰй

ϭϬ͕ϰй

Graf þ. 51: VČkové rozložení lékaĜĤ ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina.

ϭϴ͕ϵй

sĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂͲ >ĠŬĂƎŝ

ϵ͕ϴйϭ͕ϰй

ϮϮ͕ϳй


ϯϬй

Ϯϴй

ϭϳ͕ϰй

Ϯϭ͕ϲй

ϯϮ͕ϰй

ϯϯ͕ϭй

,ĂǀůşēŬƽǀ ƌŽĚ

ϰ͕ϱй

Ϯϰ͕ϴй

Ϯϳ͕Ϯй

Ϯϵй

ϭϵй

ϭϬ͕ϳй

Ϯϯ͕Ϯй

ϯϲ͕ϯй

Ϯϴ͕ϯй

ϮϮ͕Ϯй

Ϭй ϯϬůĞƚĂŵĠŶĢ

ϯϭͲϰϬůĞƚ

ϯϲ͕ϰй


ϮϮ͕ϳй



ϮϮ͕ϳй

ϴϬй

ϯϭ͕Ϯй

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϭϬ͕ϭй

Ϯϳ͕ϳй

EŽǀĠDĢƐƚŽ ŶĂDŽƌĂǀĢ

Ϯϭ͕ϳй

ϭϱ͕ϯй

ϳ͕ϲй

ϭϴй

ϲ͕ϵй

ϭϯй

Ϯϭ͕ϲй

Ϯϳ͕ϳй

ϭϱ͕ϴй

ϭϳ͕ϴй

ϯϰ͕ϲй

ϭϵ͕ϲй

ϭϭ͕ϭй

ϭ͕ϲй Ϯ͕ϴй

ϯϭ͕ϳй

ϯϬй

ϮϮ͕ϳй

ϭϬй Ϯ͕ϴй

ϭ͕ϱй

Ϭй

ϭϯ͕ϲй

Ϯϴ͕ϳй

Ϯй

ϯϬůĞƚĂŵĠŶĢ :ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş

Ϯϯ͕ϲй

Ϭ͕ϲй

dƎĞďşē ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝ ƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽ ƉƎşŵǉŵǀĞĚĞŶşŵ

LékaĜi

V rámci lékaĜské profese je vČkové rozložení nejvýraznČji situováno do kategorií 31– 40 let a 41–50 let, které tvoĜí ve všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina vČtšinové zastoupení. Nejmladší kategorie 30 let a ménČ je nejvýraznČji zastoupena v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (24,8 %) a v Nemocnici Jihlava (22,2 %). Naopak nejstarší vČková kategorie 71 let a více je zastoupena pouze v Nemocnici TĜebíþ (2,8 %). PodrobnČjší výsledky viz následující graf þ. 51.

:ŝŚůĂǀĂ



Ϯϰ͕ϲй


ϮϬй ϯϭͲϰϬůĞƚ


ϰ͕ϱй

ϰϬй ϰϭͲϱϬůĞƚ

ϲϬй ϱϭͲϲϬůĞƚ

ϴϬй ϲϭͲϳϬůĞƚ

ϭϬϬй ϳϭůĞƚĂǀşĐĞ


ϭϬϬй



16





V Jihomoravském kraji je vČkové rozložení lékaĜĤ v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních oproti Kraji Vysoþina více rĤznorodé. Nejvyšší podíl lékaĜĤ ve vČku 30 let a ménČ byl identifikován v Nemocnici BĜeclav (32,3 %), naopak nejmenší, respektive nulový podíl lékaĜĤ tohoto vČku byl zaznamenán v Nemocnici Letovice, což lze pĜipisovat zamČĜení tohoto zdravotnického zaĜízení, jež se specializuje na léþbu dlouhodobČ nemocných. V Nemocnici Letovice je evidována pČtina lékaĜĤ ve vČkové kategorii 71 let a více (20 %), což je souþasnČ nejvyšší podíl lékaĜĤ v této vČkové kategorii v rámci všech zdravotnických zaĜízení v rámci Kraje Vysoþina i Jihomoravského kraje. PodrobnČjší výsledky prezentuje následující graf þ. 52. 17

Graf þ. 52: VČkové rozložení lékaĜĤ ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje .

sĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũͲ >ĠŬĂƎŝ ƎĞĐůĂǀ

ϯϮ͕ϯй

,ŽĚŽŶşŶ

ϭϰй

Ϯϯ͕ϴй

ϭϱ͕ϲй

ϮϮ͕ϯй

VIII. 2. 2.

U všeobecných sester a porodních asistentek v Kraji Vysoþina v rámci vČkového rozložení pĜevažují kategorie 31–40 let a 41–50 let, které tvoĜí nadpoloviþní vČtšinu ve všech zkoumaných zdravotnických zaĜízeních tohoto kraje. Nejvyšší podíl kategorie 30 let a ménČ byl zaznamenán v nemocnici Jihlava (20,8 %), naopak nejmenší podíl této kategorie v Nemocnici TĜebíþ (3,1 %), kde byl souþasnČ zaznamenán nejvyšší podíl nejstarší zaznamenané kategorie, 61–70 let (2,5 %). Všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky ve vČku 71 let a více nebyly evidovány v žádném zkoumaném zdravotnickém zaĜízení Kraje Vysoþina. PodrobnČ výsledky zobrazuje graf þ. 53.

sĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂͲ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϳ͕ϳй

ϯϮ͕ϴй

ϵ͕ϰй

,ĂǀůşēŬƽǀ ƌŽĚ

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϱ͕ϳй

<ǇũŽǀ

ϯϭ͕ϰй

Ϯϯ͕ϵй

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϭϱ͕ϳй

ϮϮ͕ϱй

ϭϬй

ϭϵ͕ϲй

ϭϯ͕ϳй

Ϯϴ͕ϵй

ϯϬй


Graf þ. 53: VČkové rozložení profese všeobecná sestra a porodní asistentka ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. ϭϯ͕ϴй

Ϯϴ͕ϭй


ϭϲ͕Ϯй

ϰϬй

ϭϯ͕ϱй

ϳ͕ϳйϬ͕ϴй

:ŝŚůĂǀĂ

ϮϬ͕ϴй

ϭϰ͕ϯй

ŶŽũŵŽ

Ϯϴ͕ϲй

Ϯϳ͕ϰй


ϭϰ͕ϯй

Ϯϴ͕ϲй




ϭϵй

ϭϰ͕ϵй


Ϯϳ͕Ϯй

ϮϮ͕ϳй

Ϭ͕ϰй

ϯϰ͕ϱй

Ϯϲ͕Ϯй

ϭϳ͕ϲй

Ϭ͕ϴй

ϮϬй

WĞůŚƎŝŵŽǀ dŝƓŶŽǀ

ϯϲ͕Ϯй

ϯ͕ϵй

ϭϰ͕ϱй

Ϯϵ͕ϳй

Ϯϲ͕ϴй

Ϯϳ͕ϭй

ϭ͕ϴй

Ϯϯ͕ϴй

ϭϴ͕ϵй

ϴ͕ϲй ϭ͕ϳй

ϴϬй ϲϭͲϳϬůĞƚ


ϭϯй

ϯϭ͕ϯй

ϯϯ͕ϭй

ϮϮ͕ϲй

ϭϬϬй ϳϭůĞƚĂǀşĐĞ

dƎĞďşē

ϯ͕ϭй

ϯϰ͕ϲй

ϯϱ͕ϲй

Ϯϰ͕Ϯй

Ϯ͕ϱй







ϴϬй

ϭϬϬй

ϲϭͲϳϬůĞƚ



17





V rámci zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje u všeobecných sester a porodních asistentek jsou nejvíce zastoupeny kategorie 31–40 let a 41–50 let. Nejvyšší podíl nejmladší vČkové skupiny „30 let a ménČ“ byl evidován v nemocnici Tišnov (19,6 %). VČkové zaĜazení 61–70 let bylo zaznamenáno pouze v Nemocnici Znojmo (1,7 %). PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 54. Graf þ. 54: VČkové rozložení profese všeobecná sestra a porodní asistentka ve zdravotnických 18 zaĜízeních Jihomoravského kraje .

sĢŬŽǀĠƌŽǌůŽǎĞŶşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉĐŚǌĂƎşǌĞŶşĐŚ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũͲ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ ƎĞĐůĂǀ

ϭϰ͕ϳй

,ŽĚŽŶşŶ

ϭϮй

/ǀĂŶēŝĐĞ

Ϯϭ͕ϵй

ϵ͕ϳй

<ǇũŽǀ

>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϯϳ͕Ϯй

ϯϯ͕ϯй

Ϯϰй

ϯϰ͕ϳй

ϰϭ͕ϭй

ϭϴ͕ϰй

ϭϴ͕Ϯй

ϰϭ͕ϱй

ϭϯ͕Ϯй

ϳ͕ϵй

Ϯϵ͕ϳй

ϰϮ͕ϭй

VIII. 1. DÉLKA PRAXE Délka praxe byla zjišĢována v rámci dotazníkového šetĜení, a to na základČ délky pracovního pomČru v daném zdravotnickém zaĜízení v kategoriích „10 let a ménČ“ a „11 let a více“. Výsledky analýzy zobrazují strukturu jednotlivých promČnných v rámci výbČrového souboru, tedy zamČstnancĤ jednotlivých zdravotnických zaĜízení, kteĜí se zúþastnili dotazníkového šetĜení. Podrobné rozložení v rámci jednotlivých profesí a krajĤ je prezentováno v následujících podkapitolách. VIII. 1. 1.

Ϭ͕Ϯй

LékaĜi

U lékaĜĤ, kteĜí se zúþastnili dotazníkového šetĜení v rámci zdravotnických zaĜízení obou zkoumaných krajĤ, je délka praxe, respektive pracovního pomČru rozdČlena na dvČ témČĜ identické poloviny (10 let a ménČ 49,4 %; 11 let a více 50,6 %), což dokládá následující graf þ. 55.

Ϭ͕ϱй

Graf þ. 55: Délka praxe lékaĜĤ Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.

ϮϮ͕Ϯй

Ϯϱ͕Ϯй


ĠůŬĂƉƌĂǆĞͲ ƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉŽŵĢƌƵ >ĠŬĂƎŝ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂĂ:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ϮϬ͕ϰй

ϯϭ͕ϲй

ϰϵ͕ϰй

dŝƓŶŽǀ

ϭϵ͕ϲй

ŶŽũŵŽ

Ϯϲ͕ϭй

ϭϰй


ϯϮ͕ϲй

ϯϰ͕ϭй



Ϯϭ͕ϳй

Ϯϲ͕ϵй


Ϯϯ͕ϯй


ϭ͕ϳй

ϴϬй

ϭϬϬй

ϲϭͲϳϬůĞƚ


ϱϬ͕ϲй


ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ ŶĂůǉǌĂůŝĚƐŬǉĐŚǌĚƌŽũƽǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐƚǀş͕ ϮϬϭϯ͘

ϭϭůĞƚĂǀşĐĞ 'ƌĂĨ h'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

18






Ve dvou zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina mírnČ pĜevažuje podíl lékaĜĤ s praxí 10 let a ménČ, a to v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (55,8 %) a v Nemocnici TĜebíþ (60,5 %). V ostatních zdravotnických zaĜízeních tohoto kraje mírnČ pĜevažují lékaĜi s praxí 11 let a více. PodrobnČ následující graf þ. 56.

Ve vČtšinČ zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje pĜevažují lékaĜi s délkou praxe, vyjádĜenou délkou zamČstnaneckého pomČru, 10 let a ménČ. NejvýraznČji je tato kategorie zastoupena v nemocnici Tišnov, kde tito zamČstnanci tvoĜí 77,8 % všech lékaĜĤ. PodrobnČji v následujícím grafu þ. 57.

Graf þ. 56: Délka praxe lékaĜĤ Kraje Vysoþina.

Graf þ. 57: Délka praxe lékaĜĤ Jihomoravského kraje.

ĠůŬĂƉƌĂǆĞͲ ƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉŽŵĢƌƵ >ĠŬĂƎŝ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀ ƌŽĚ

ϱϱ͕ϴй

:ŝŚůĂǀĂ

ϰϰ͕Ϯй

ϰϲ͕ϵй


ƎĞĐůĂǀ

ϱϵ͕ϲй

,ŽĚŽŶşŶ

ϱϯ͕ϭй

ϰϯ͕ϭй

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ĠůŬĂƉƌĂǆĞͲ ƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉŽŵĢƌƵ >ĠŬĂƎŝ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ϲϱй

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϲϬй

ϰϬй

<ǇũŽǀ

ϲϭй

ϯϵй

ϱϲ͕ϵй

>ĞƚŽǀŝĐĞ ϲϬ͕ϱй

Ϭй

ϯϱй

ϱϲ͕ϵй

ϰϯ͕ϭй

dƎĞďşē

ϰϬ͕ϰй

ϮϬй

ϯϵ͕ϱй

ϰϬй

ϲϬй

ϴϬй

ϲϲ͕ϳй

dŝƓŶŽǀ

ϳϳ͕ϴй


ϮϮ͕Ϯй

ϭϬϬй

ŶŽũŵŽ ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ

ϯϯ͕ϯй

ϰϮ͕ϭй

ϱϳ͕ϵй

ϭϭůĞƚĂǀşĐĞ 'ƌĂĨh'hZŽŶƐƵůƚŝŶŐƐ͘ƌ͘Ž͘

Ϭй

ϮϬй ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ


ϰϬй

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй





VIII. 1. 2.


V rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje v profesích všeobecných sester a porodních asistentek tvoĜí témČĜ dvČ tĜetiny zamČstnanci, kteĜí jsou na pozici 11 let a více (69 %), zbylá necelá jedna tĜetina jsou zamČstnanci, kteĜí jsou zamČstnáni 10 let a ménČ (31 %). Více viz následující graf þ. 58. Graf þ. 58: Délka praxe – pracovního pomČru všeobecných sester a porodních asistentek v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.


PĜi pohledu na všeobecné sestry a porodní asistentky ze zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina a jejich délku praxe mĤžeme vidČt, že ve všech evidovaných zdravotnických zaĜízeních pĜevažují v tČchto profesích zamČstnanci, jejichž délka praxe, reprezentována délkou pracovního pomČru v daném zdravotnickém zaĜízení, dosahuje 11 let a více. NejvyrovnanČjší podíl zastoupení v rámci obou pozorovaných kategorií byl zaznamenán v Nemocnici Jihlava. Zde je podíl všeobecných sester a porodních asistentek, jež v tomto zdravotnickém zaĜízení pracují 10 let a ménČ 43,3 %, a tČch, jež zde pracují 11 let a více 56,7 %. PodrobnČ výsledky zobrazuje následující graf þ. 59. Graf þ. 59: Délka praxe všeobecných sester a porodních asistentek Kraje Vysoþina.

ĠůŬĂƉƌĂǆĞͲ ƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉŽŵĢƌƵ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂĂ:ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ

ĠůŬĂƉƌĂǆĞͲ ƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉŽŵĢƌƵ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ <ƌĂũsǇƐŽēŝŶĂ ,ĂǀůşēŬƽǀ ƌŽĚ

ϯϭй ϲϵй

ϯϭ͕ϱй

ϲϴ͕ϱй

ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ ϭϭůĞƚĂǀşĐĞ


:ŝŚůĂǀĂ

ϰϯ͕ϯй

WĞůŚƎŝŵŽǀ


ϱϲ͕ϳй

Ϯϰ͕ϰй


ϳϱ͕ϲй

Ϯϴ͕ϰй

dƎĞďşē

ϳϭ͕ϲй

ϯϰ͕ϯй

Ϭй

ϲϱ͕ϳй

ϮϬй

ϰϬй ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ


ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй


97




V rámci Jihomoravského kraje opČt výraznČji pĜevládají všeobecné sestry a porodní asistentky s délkou pracovního pomČru a potažmo praxe 11 let a více. Nejvyšší podíl pracovníkĤ v této kategorii byl zaznamenán v nemocnici Znojmo (83,8 %). PodrobnČji v následujícím grafu þ. 60. Graf þ. 60: Délka praxe – pracovního pomČru všeobecných sester a porodních asistentek Jihomoravského kraje.

ĠůŬĂƉƌĂǆĞͲ ƉƌĂĐŽǀŶşŚŽƉŽŵĢƌƵ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂWŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ :ŝŚŽŵŽƌĂǀƐŬǉŬƌĂũ ƎĞĐůĂǀ

ϯϭ͕ϲй

,ŽĚŽŶşŶ

Ϯϲ͕ϭй

/ǀĂŶēŝĐĞ

Ϯϲ͕ϳй

<ǇũŽǀ

ϲϱ͕ϭй

ϱϴ͕ϴй

ϳϰ͕ϱй

ϭϲ͕ϯй

Ϭй

Profese • Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina bylo v rámci lékaĜských profesí evidováno nejvíce pracovních úvazkĤ profese internista, chirurg, anesteziolog, dČtský lékaĜ a neurolog. • Zdravotnická zaĜízení Jihomoravského kraje mají v rámci lékaĜských profesí nejvíce úvazkĤ chirurgĤ, internistĤ a anesteziologĤ. • Ve všech zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina jsou nejvíce zastoupeny sestry bez specializace a sestry pro péþi o pacienty ve vybraných klinických oborech. • V rámci zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje bylo evidováno nejvíce pracovních úvazkĤ na pozici sestra bez specializace a sestra pro intenzivní péþi.

ϳϭ͕ϰй

Ϯϱ͕ϱй

ŶŽũŵŽ

PERSONÁLNÍ ANALÝZA se zamČĜuje na zdravotnický personál, konkrétnČ lékaĜské profese, všeobecné sestry a porodní asistentky, v rámci nČkolika perspektiv – profese, kategorizace pracovníkĤ dle katalogu práce a výše úvazkĤ v závislosti na pracovnČprávních podmínkách.

ϳϯ͕ϯй

ϰϭ͕Ϯй

sǇƓŬŽǀ

V závČru této zprávy si spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. dovoluje pĜedložit rekapitulaci výsledkĤ výzkumu realizovaného formou rešerše dokumentĤ, analýzy sekundárních dat (statistické analýzy i obsahové analýzy), kvalitativním pĜístupem – polostandardizovanými rozhovory s komunikaþními partnery, ohniskovou diskuzí focus group, sbČrem primárních dat v rámci dotazníkového šetĜení a celkovou syntézou poznatkĤ a komparací zjištČní.

ϳϯ͕ϵй

Ϯϴ͕ϲй

dŝƓŶŽǀ

IX. ZÁVċR

Tato závČreþná zpráva obsahuje nČkolik analýz, které se zamČĜují na jednotlivé oblasti a specifika zdravotnictví. Jedná se o personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecnou sestru, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, analýzu výsledkĤ focus group, analýzu platĤ a analýzu demografické struktury.

ϲϴ͕ϰй

ϯϰ͕ϵй

>ĞƚŽǀŝĐĞ


ϴϯ͕ϴй

ϮϬй ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ


ϰϬй

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй

Výše úvazkĤ v závislosti na pracovnČprávních podmínkách Ve zdravotnických profesích platí stejná ustanovení zákoníku práce jako v jiných zamČstnáních, tedy 40 hodin týdnČ odpracovaných v rámci jednoho pracovního úvazku. Rozdílná situace oproti jiným zamČstnáním je v oblasti pĜesþasĤ u lékaĜských profesí, kde mohou lékaĜi v souþasné dobČ legálnČ odpracovat až 832 hodin pĜesþas roþnČ. DĤvodem pro vyhledávání práce pĜesþas je její finanþní ohodnocení. • LékaĜské profese, prezentovány poþty úvazkĤ, se v rámci jednotlivých platových tĜíd kumulují zejména ve 14. platové tĜídČ, a to shodnČ v Kraji Vysoþina i Jihomoravském kraji. NejménČ úvazkĤ v rámci obou krajĤ je vypláceno v 11. platové tĜídČ.





•

Nejvyšší poþet úvazkĤ všeobecných sester a porodních asistentek dle výše platu byl evidován v 10. platové tĜídČ, nejmenší pak ve 12. platové tĜídČ, a to vždy shodnČ v rámci obou krajĤ.


•

V Jihomoravském kraji byl nejvyšší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru/úvazek na oddČleních s ambulantní péþí zaznamenán v Nemocnici Znojmo, na oddČlení rehabilitaþní péþe (69). Nejnižší poþet pacientĤ na zdravotní sestru byl evidován na interním oddČlení Nemocnice Ivanþice (5,1).

V rámci ANALÝZY POýTU PACIENTģ NA LÉKAěE/VŠEOBECNÉ SESTRY NA JEDNOTLIVÝCH ODDċLENÍCH byl zjišĢován skuteþný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe þi sestru za jeden pracovní den. Poþet pacientĤ na lékaĜe/sestru v rámci jednotlivých oddČlení byl vypoþítán na základČ informací a dat, jež byly zhotoviteli poskytnuty komunikaþními partnery z jednotlivých zdravotnických zaĜízení. • V rámci Kraje Vysoþina byl nejvyšší poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe zaznamenán na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných v Nemocnici Jihlava (110,7). Nejnižší poþty pacientĤ byly zaznamenány na anesteziologickoresuscitaþních oddČleních (ARO), a to ve všech zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. • V Jihomoravském kraji byl nejvyšší poþet pacientĤ na lékaĜe/lékaĜský úvazek zaznamenán rovnČž na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných (28), konkrétnČ v Nemocnici Ivanþice. Nejnižší poþty pacientĤ na jeden lékaĜský úvazek byly zaznamenány na ARO v nemocnicích Hodonín (0,4) a Vyškov (0,2). • Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina byl nejvyšší poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe/lékaĜský úvazek v rámci ambulancí zaznamenán na chirurgickém oddČlení Nemocnice HavlíþkĤv Brod (38,5) a kožním oddČlení Nemocnice TĜebíþ (38,6). Nejnižší poþet pacientĤ na lékaĜe v ambulanci byl evidován na dČtském oddČlení Nemocnice TĜebíþ (1,6). • Nejvyšší poþet pacientĤ na lékaĜe/lékaĜský úvazek na oddČleních s ambulantní péþí byl v Jihomoravském kraji zaznamenán v Nemocnici Znojmo, a to na rehabilitaþním oddČlení (76,9). Nejnižší poþet pacientĤ na lékaĜe/lékaĜský úvazek byl zaznamenán rovnČž na rehabilitaþním oddČlení, a to v Nemocnici Vyškov (9,1). • Nejvyšší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru/úvazek byl v Kraji Vysoþina zaznamenán v Nemocnici Jihlava, a to na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných (15,8). Nejnižší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru byl evidován na ARO Nemocnice Nové MČsto na MoravČ. • V Jihomoravském kraji byl evidován nejvyšší poþet pacientĤ na zdravotní sestru/úvazek v Nemocnici Tišnov (20). Nejnižší poþet byl zaznamenán na ARO Nemocnice Hodonín (0,1), stejném oddČlení Nemocnice Vyškov (0,1) a na oddČlení léþby dlouhodobČ nemocných Nemocnice Vyškov (0,1). • Na oddČleních s ambulantní péþí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina byl evidován nejvyšší poþet pacientĤ na jednu zdravotní sestru/úvazek v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (21,5), nejnižší poþet pak na interním oddČlení Nemocnice TĜebíþ (2,32).

ANALÝZA SKUTEýNÉ ZÁTċŽE PěESýASOVÝMI HODINAMI se zamČĜuje na skuteþnou míru odpracovaných hodin na pracovní pozici a míru práce pĜesþas. PĜesþasová práce je v souþasnosti ve vČtšinČ zdravotnických zaĜízení Ĝešena pomocí dohod o provedení práce a dohod o pracovní þinnosti (dále jen DPP a DPý), v rámci kterých jsou lékaĜĤm vykazovány pĜesþasové služby. Díky tomuto Ĝešení nejsou tyto hodiny navíc zapoþítávány do hodin odpracovaných v rámci pracovního úvazku lékaĜe, a tudíž nenastávají legislativní problémy s pĜesahováním povolené pracovní doby a nedodržováním stanoveného odpoþinku. • Popisovanou praxi reflektují i výsledky detekované v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Poþty hodin odpracovaných na pracovní pozici jsou v obou krajích srovnatelné. PrĤmČrný poþet hodin odpracovaných na DPP nebo DPý je však v Jihomoravském kraji (62,57 h) témČĜ dvojnásobnČ vyšší než v Kraji Vysoþina (35,61 h). • Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina odpracují lékaĜi v prĤmČru za mČsíc na pracovní pozici nejvíce hodin v Nemocnici Jihlava (173 h), nejménČ pak v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (124,85 h), kde však bylo souþasnČ zaznamenáno nejvíce hodin odpracovaných na DPP/DPý (52,47 h). • V Jihomoravském kraji bylo u lékaĜských profesí v prĤmČru nejvíce hodin odpracovaných na pracovní pozici za mČsíc zaznamenáno v Nemocnici Znojmo (188,5 h), nejménČ v Nemocnici Hodonín (124,8 h). Nejvyšší prĤmČrný poþet hodin odpracovaných na DPP/DPý byl zaznamenán v Nemocnici Kyjov (160,1 h), kde souþasnČ jako v jediném ze zdravotnických zaĜízení obou krajĤ poþet hodin na DPP/DPý pĜevýšil prĤmČrný poþet hodin odpracovaných na pracovní pozici (141 h). • Dle vyjádĜení komunikaþních partnerĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení u sester a porodních asistentek není pĜesþasová práce þastým jevem. PĜesto však byla zaznamenána jistá míra odpracovaných hodin na DPP a DPý, což však mĤže být zpĤsobeno zamČstnáváním sester na poloviþní úvazky právČ skrze DPP a DPý. Podrobné výsledky, ukazují, že v Jihomoravském kraji (32 h) je prĤmČrná míra odpracovaných hodin za mČsíc na DPP a DPý témČĜ 8 krát vyšší než v Kraji Vysoþina (4,2 h). • V prĤmČru nejvíce mČsíþnČ odpracovaných hodin na pracovní pozici všeobecné sestry a porodní asistentky v rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina bylo evidováno v Nemocnici TĜebíþ (149 h), nejménČ v Nemocnici PelhĜimov (133,3 h). Nejvyšší poþet odpracovaných hodin na DPP/DPý byl zaznamenán v Nemocnici PelhĜimov (7,7 h), nejnižší v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (1,5 h).

100

101




•


U všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení v Jihomoravském kraji bylo v prĤmČru nejvíce hodin odpracovaných na pracovní pozici za mČsíc evidováno v Nemocnici Vyškov (150 h). AbsolutnČ nejvyšší poþet hodin odpracovaných na DPP/DPý za jeden mČsíc byl zaznamenán v Nemocnici Kyjov (160,7 h). Tato hodnota je mnohonásobnČ vyšší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních obou krajĤ.

•

Souþástí tĜetí etapy projektu, jehož jedním z výstupĤ je tato závČreþná zpráva, byla ohnisková diskuze, tzv. focus group, v rámci které byly diskutovány stČžejní otázky souþasného zdravotnictví – pĜesþasová práce, pĜetíženost, zahraniþní lékaĜi, odliv þeských lékaĜĤ do zahraniþí, stabilizaþní program Kraje Vysoþina, motivaþní faktory a zamČstnanecké bonusy a další. • PĜesþasová práce je þastým problémem, a je vnímána jako souþást práce v rámci lékaĜské profese, jelikož vzhledem k finanþnímu ohodnocení tvoĜí práce pĜesþas hlavní složku platu lékaĜĤ. • V návaznosti na chystanou novelu zákona pĜipravují jednotlivá zdravotnická zaĜízení rĤzná opatĜení, jež budou snížení možného poþtu legálnČ odpracovaných hodin reflektovat. Vzhledem k pĜevládajícímu pĜesvČdþení o neschopnosti reálnČ splĖovat nastavené normy pĜesþasové práce jsou v souþasnosti praktikovány zpĤsoby, které jsou de facto obcházením zákona, a to zejména pomocí DPP a DPý, v rámci kterých jsou pĜesþasové hodiny vykazovány. • Chystané zmČny v problematice pĜesþasových hodin tedy lze Ĝešit obdobným zpĤsobem, jakým se tato problematika Ĝeší doposud, pĜiþemž se podíl odpracovaných hodin na DPP a DPý zbude zvyšovat. • Další metoda, kterou zdravotnická zaĜízení zvažují, je zavedení pohotovosti „na telefonu“. Jedná se však pouze o zastírací Ĝešení, neboli zachování souþasné praxe, která by se však oficiálnČ vykazovala jiným zpĤsobem. • Optimálním Ĝešením navrhovaných zmČn, tedy pro pokrytí provozu a zároveĖ zajištČní nutného odpoþinku lékaĜĤ mezi smČnami, by bylo pĜijetí nových lékaĜĤ, díky þemuž by mohl být zaveden smČnný provoz. • Hlavní pĜíþinou zavedených praxí obcházení zákona v problematice pĜesþasĤ je nedostateþné finanþní ohodnocení lékaĜského personálu, pokud jde o základní plat. Kdyby byla tato položka lépe ohodnocena, nepociĢovali by lékaĜi takovou potĜebu pracovat pĜesþas, aby si plat výraznČ zvýšili. Tento problém je však systémovČ nastaven a vyžaduje komplexní Ĝešení. • Hlavním problémem, který byl na základČ diskuze identifikován jako možná pĜíþina pĜetíženosti a pĜepracovanosti lékaĜského a nelékaĜského personálu, je pĜemíra administrativy. • V rámci Kraje Vysoþina funguje tzv. stabilizaþní program. Jedná se o systém, jenž se snaží Ĝešit nedostatek lékaĜĤ a zdravotníkĤ. Zdravotnická zaĜízení mají možnost poskytovat lékaĜĤm a studentĤm stipendia, náborové pĜíspČvky a bezplatné stáže a následnČ zažádat kraj o pĜíspČvek. V Jihomoravském kraji obdobný program zaveden není. 102

•


•

•

Nejvíce zastoupenými cizinci v Ĝadách personálu zkoumaných zdravotnických zaĜízení jsou pracovníci ze Slovenska, zejména pro jazykovou blízkost a podobnost vzdČlávacích systémĤ. Ve zkoumaných zdravotnických zaĜízeních upĜednostĖují lékaĜe a zdravotnický personál z ýeské republiky, zejména pak absolventy, které si zauþí. Ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje jsou zavedeny rĤzné formy zamČstnaneckých výhod a benefitĤ19. PĜestože je v každém zdravotnickém zaĜízení nČjaký takový benefit funkþnČ zaveden, dle názorĤ komunikaþních partnerĤ ze zdravotnických zaĜízení zamČstnanci tyto výhody postupem þasu jako výhody nevnímají. Zdravotnická zaĜízení svým zamČstnancĤm – lékaĜĤm vytváĜí vzdČlávací plány, v rámci kterých plánují jednotlivým lékaĜĤm výjezdy a úþasti na konferencích a jiných vzdČlávacích semináĜích.

ANALÝZA PLATģ Celkový plat zdravotnického personálu je tvoĜen nČkolika složkami. Jedná se o tarifní plat (základní plat), paušální platby (napĜ. pĜíplatek za vedení, riziko, zvláštní pĜíplatky, osobní hodnocení), pĜesþasy a pĜíplatky (platby za pĜesþasy, pracovní pohotovost, pĜíplatky za práci o víkendech a svátcích, noþní práci apod.), náhrady platu (napĜ. bČhem dovolené) a odmČny. • U lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ je prĤmČrná hodnota tarifního platu 31 004 Kþ, u všeobecných sester a porodních asistentek je prĤmČrný tarifní plat 18 270 Kþ. • Jediným statisticky významným rozdílem zjištČným v mezi obČma zkoumanými kraji byla profese zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením (JMK – 11 900 Kþ, KV – 11 223 Kþ). • V prĤmČru nejvyšší celkový plat vykazují profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ (49 821 Kþ), nejnižší prĤmČrný celkový plat byl zaznamenán u zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením (15 418 Kþ). • PrĤmČrný celkový plat byl v rámci obou krajĤ ve vČtšinČ profesí srovnatelný. Výjimku tvoĜí jiní odborní pracovníci nelékaĜi s odbornou zpĤsobilostí, kde rozdíl mezi prĤmČrnými platy v rámci krajĤ dosahuje témČĜ deseti tisíc korun (JMK – 34 725 Kþ, KV – 24 870 Kþ). Výrazná odchylka byla zjištČna i u profese lékaĜĤ a zubních lékaĜĤ, kde prĤmČrný rozdíl mezi obČma kraji pĜesahuje þástku 6 600 Kþ (JMK – 47 762 Kþ, KV – 53 915 Kþ). 19

Podrobný výþet benefitĤ, které jednotlivá zdravotnická zaĜízení poskytují, je prezentován ve Výzkumné zprávČ zamČĜené na identifikaci konkrétních osvČdþených metod práce na jednotlivých pracovních pozicích a souþasnČ ve Výzkumné zprávČ postojĤ/spokojenosti lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje.




Tarifní plat • PrĤmČrný tarifní/základní plat lékaĜských profesí se ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina pohybuje ve vČtšinČ pĜípadĤ kolem 30 000 Kþ. V prĤmČru nejvyšší tarifní plat byl registrován v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (31 216 Kþ), nejnižší v nemocnici TĜebíþ (29 430 Kþ). • Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje se prĤmČrný tarifní plat lékaĜských profesí pohybuje zhruba od 28 000 Kþ do 32 000 Kþ. Výraznou výjimku tvoĜí Nemocnice Letovice, kde byl evidován prĤmČrný tarifní plat lékaĜĤ zhruba o 10 tisíc vyšší (40 040 Kþ). • PrĤmČrný tarifní/základní plat všeobecných sester a porodních asistentek se ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina pohybuje kolem 18 000 Kþ. Nejvyšší prĤmČrný základní plat byl zjištČn v Nemocnici TĜebíþ (18 610 Kþ), nejnižší v Nemocnici Jihlava (17 897 Kþ). • Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje se prĤmČrný tarifní plat všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek pohybuje v rozmezí 17 000 Kþ až 19 000 Kþ. Nejvyšší prĤmČrný tarifní plat byl pozorován v Nemocnici Hodonín (18 829 Kþ), nejnižší v Nemocnici Tišnov (17 414 Kþ).

PĜesþasy a pĜíplatky • V rámci Kraje Vysoþina byla nejvyšší prĤmČrná výše plateb za pĜesþasy a pĜíplatky v Nemocnici Jihlava (8 230 Kþ), nejnižší v nemocnici TĜebíþ (4 726 Kþ). • Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje byla nejvyšší míra prĤmČrnČ vyplácených pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb v Nemocnici Letovice (8 102 Kþ), nejnižší v Nemocnici Kyjov (509 Kþ). V Nemocnici Tišnov tento typ plateb nevyplácí. • U všeobecných sester a porodních asistentek Kraje Vysoþina byla nejvyšší míra pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb zjištČna v Nemocnici TĜebíþ (3 790 Kþ), nejnižší v Nemocnici PelhĜimov (2 032 Kþ). • V Jihomoravském kraji byla nejvyšší míra pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb na pozicích všeobecných sester a porodních asistentek evidována v Nemocnici Vyškov (3 232 Kþ), nejnižší v Nemocnici Tišnov (829 Kþ).

Paušály • V prĤmČru nejvyšší míru paušálních plateb lékaĜských profesí, v rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina, evidují v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (12 387 Kþ). Nejnižší, s celkovým rozdílem pĜesahujícím 10 000 Kþ, vykazují v Nemocnici PelhĜimov (2 027 Kþ). • V Jihomoravském kraji byla nejvyšší prĤmČrná výše paušálních plateb lékaĜských profesí vykazována v Nemocnici Znojmo (8 019 Kþ), nejnižší v Nemocnici Tišnov (2 784 Kþ). • PrĤmČrná výše paušálních plateb v profesích všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina se pohybuje v rozmezí 700 Kþ až 1500 Kþ. Nejvyšší výplaty paušálních plateb byly zjištČny v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (1 447 Kþ), nejnižší v Nemocnici PelhĜimov (714 Kþ). • V Jihomoravském kraji se prĤmČrná výše paušálních plateb pohybuje v širším rozmezí než v Kraji Vysoþina. Spodní hranice je stejnČ jako v Kraji Vysoþina kolem 700 Kþ, nejnižší prĤmČrná hodnota vyplácených paušálních plateb byla v Nemocnici BĜeclav (689 Kþ). Horní hranice je však oproti Kraji Vysoþina vyšší. V prĤmČru nejvyšší paušální platby vyplácejí svým zamČstnancĤm v Nemocnici Letovice (2 804 Kþ).

Náhrady platu • PrĤmČrná výše náhrad platu lékaĜských profesí se v Kraji Vysoþina pohybuje v rozmezí 4 000 Kþ až 5 500 Kþ. Nejvyšší náhrady platu jsou lékaĜĤm vypláceny v Nemocnici PelhĜimov (5 561 Kþ), nejnižší v Nemocnici TĜebíþ (4 101 Kþ). • V Jihomoravském kraji se prĤmČrná výše náhrad platu pohybuje v podobném rozmezí jako v Kraji Vysoþina, tedy od necelých 4 000 Kþ do 5 000 Kþ. Výjimku tvoĜí Nemocnice Letovice, kde se prĤmČrná výše náhrad platu pĜesahuje þástku 6 000 Kþ (6 148 Kþ). • U profesí všeobecných sester a porodních asistentek v rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina se prĤmČrná výše náhrad platu pohybuje v rozmezí 2 500 Kþ až 3 000 Kþ. V prĤmČru nejvyšší náhrady platu byly zjištČny v Nemocnici TĜebíþ (2 782 Kþ), nejnižší v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (2 599 Kþ). • Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje se prĤmČrná výše náhrad platu všeobecných sester a porodních asistentek pohybuje v rozmezí 2 000 Kþ až 3 000 Kþ. Výjimku tvoĜí Nemocnice Tišnov, kde byla rozpoznána nejnižší míra vyplácených náhrad platu (829 Kþ). OdmČny • Výše odmČn vyplácených lékaĜĤm ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina se pohybuje v širokém rozmezí 3 000 Kþ až 10 000 Kþ. Nejvyšší výplaty odmČn byly zaznamenány v Nemocnici PelhĜimov (10 618 Kþ), nejnižší v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (2 979 Kþ). • V rámci Jihomoravského kraje jsou lékaĜĤm vypláceny odmČny v maximální prĤmČrné výši 2 000 Kþ. Nejvyšší odmČny jsou vypláceny v Nemocnici Letovice (1 918 Kþ), nejnižší v Nemocnici Kyjov (112 Kþ). V Nemocnici BĜeclav není tato þást platu vyplácena.




•

•

Všeobecným sestrám a porodním asistentkám zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina jsou vypláceny odmČny v rozmezí 100 Kþ – 300 Kþ. Nejvyšší odmČny vyplácí Nemocnice TĜebíþ (283 Kþ), nejnižší Nemocnice Jihlava (105 Kþ). Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje jsou všeobecným sestrám a porodním asistentkám vypláceny odmČny v maximální výši 400 Kþ. Výrazná odchylka byla v Nemocnici Letovice, kde prĤmČrná výše vyplácených odmČn dosahuje témČĜ 1 200 Kþ (1 195 Kþ). Nemocnice BĜeclav všeobecným sestrám a porodním asistentkám odmČny nevyplácí, stejnČ jako u výše popsané profese lékaĜĤ.

Celkový plat • V rámci Kraje Vysoþina byl v prĤmČru nejvyšší plat lékaĜských profesí v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ (57 769 Kþ), nejnižší v Nemocnici TĜebíþ (43 483 Kþ). • V rámci zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje byl nejvyšší prĤmČrný celkový plat u lékaĜských profesí v Nemocnici Letovice (62 492 Kþ), nejnižší v Nemocnici Kyjov (38 326 Kþ). • Profese všeobecných sester a porodních asistentek pobírají v rámci Kraje Vysoþina v prĤmČru nejvyšší celkový plat v Nemocnici TĜebíþ (26 456 Kþ), nejnižší v nemocnici PelhĜimov (23 938 Kþ). • Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje pobírají profese všeobecných sester a porodních asistentek v prĤmČru nejvyšší celkový plat v Nemocnici Letovice (28 716 Kþ). Nejnižší celkový plat byl evidován v Nemocnici Kyjov (23 181 Kþ). Výše platu vzhledem k odpracovaným hodinám a typu profese • Nejvyšší celkový plat (57 769 Kþ) byl v Nemocnici Nové MČsto na MoravČ, kde souþasnČ lékaĜi odpracují druhý nejvyšší poþet hodin na pracovní pozici (167 h) ze všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. • V Jihomoravském kraji byl nejvyšší plat lékaĜských profesí (62 492 Kþ) v Nemocnici Letovice, kde lékaĜi odpracují nejménČ hodin na DPP/DPý (19 h) ze všech zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. • V Kraji Vysoþina v rámci profesí všeobecných sester a porodních asistentek, byl nejvyšší plat v Nemocnici TĜebíþ (26 456 Kþ), kde souþasnČ tyto profese v prĤmČru odpracují nejvíce hodin na pracovní pozici (149 h). Nejnižší plat byl v Nemocnici PelhĜimov (23 938 Kþ), kde všeobecné sestry a porodní asistentky v rámci Kraje Vysoþina odpracuji nejménČ hodin na pracovní pozici (133,3 h). • V rámci zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje byl nejvyšší plat všeobecných sester a porodních asistentek v Nemocnici Letovice (28 716 h).


Nejvyšší poþet hodin odpracovaných na pracovní pozici za mČsíc byl zaznamenán v Nemocnici Vyškov (150 h). ZamČstnanecké bonusy • V rámci dotazníkového šetĜení byla zjišĢována úroveĖ poskytování a využívání zamČstnaneckých benefitĤ. Více než osm z deseti zamČstnancĤ (87,1 %) všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení KrajĤ Vysoþina a Jihomoravského kraje mĤže využívat pĜíplatkĤ þi slev na stravování. Naopak více než šest z deseti (63,3 %) zamČstnancĤ nemĤže využívat kolektivní nebo individuální psychologickou podporu pro zamezení syndromu vyhoĜení. • Z benefitĤ, které nemají respondenti ve svém zdravotnickém zaĜízení možnost využívat, by nejvíce ocenili pĜíspČvek na dovolenou (88,6 %), pĜíplatek (slevu) na stravování (88,4 %) a podporu pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice) (87,2 %). Kvalifikaþní rĤst, vzdČlávání, profesní rozvoj • V oblasti profesního rozvoje bylo využito výsledkĤ dotazníkového šetĜení, v rámci kterého se zamČstnanci jednotlivých zdravotnických zaĜízení mČli možnost vyjádĜit k úrovni vzdČlávání, zaškolení a možností profesního rozvoje. TémČĜ osm z deseti lékaĜĤ (77,1 %) vykazuje výrok „Na svém pracovišti jsem byl dobĜe zaškolen/zapracován“ jako vystihující realitu. Oproti tomu jako realitu nejménČ vystihující výrok oznaþili lékaĜi „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené na tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“, který jako neodpovídající realitČ oznaþila více než desetina odpovídajících lékaĜĤ (11,5 %). • U profesí všeobecných sester a porodních asistentek bylo shodnČ s lékaĜi jako realitČ nejvíce odpovídající výrok oznaþeno tvrzení „Na svém pracovišti jsem byl dobĜe zaškolen/zapracován“. Jako vystihující jej oznaþilo zhruba devČt z deseti (90,5 %) všeobecných sester a porodních asistentek. NejménČ realitu vystihujícím výrokem je tvrzení „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené na tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“, který jako nevystihující oznaþila necelá desetina odpovídajících sester a porodních asistentek. Kariérové plány Ve vČtšinČ zkoumaných zdravotnických zaĜízení se kariérní plány samostatnČ nevytváĜí. Formují se vzdČlávací plány, které s kariérním postupem úzce souvisí. Tyto vzdČlávací plány jsou v kompetenci vedoucích pracovníkĤ – u lékaĜĤ je tvoĜí a kontroluje primáĜ, u sester vrchní sestra.




Fluktuace V rámci zkoumaných zdravotnických zaĜízení k fluktuaci dochází v rámci pĜirozených mezí. VýraznČjší trendy jsou zaznamenávány u profesí sester, kde jsou zamČstnávány ve vČtšinČ pĜípadĤ mladší ženy, které následnČ odchází na mateĜskou dovolenou. Vzhledem k velkému množství zdravotních sester, které nemohou najít pracovní uplatnČní, se tyto situace daĜí rychle a úspČšnČ Ĝešit. ANALÝZA DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY je þlenČna podle pohlaví, vČku, délky praxe a profese. Pohlaví • Rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje ukazuje, že vČtšina tČchto profesí je vČtšinovČ obsazena ženami. Výjimku tvoĜí pouze lékaĜi a zubní lékaĜi, kde naopak pĜevládá mužské zastoupení (54 %) nad ženami (46 %). • Profese lékaĜĤ je v rámci zkoumaného Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje zastoupena témČĜ rovnomČrnČ muži (54 %) a ženami (46 %). • V rámci jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina je pozice lékaĜe vČtšinovČ reprezentována muži. Nejvyšší podíl mužĤ byl v Nemocnici TĜebíþ, kde muži tvoĜí zhruba dvČ tĜetiny lékaĜského personálu (66,7 %). • Ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje byl nejvyšší podíl mužĤ (70 %) a zároveĖ nejnižší podíl žen (30 %) v profesi lékaĜe v Nemocnici v Letovicích. • Profese všeobecných zdravotních sester a porodních asistentek se vyznaþuje co do rozložení dle pohlaví nejvýraznČjším zastoupením žen. V rámci obou krajĤ se jedná o témČĜ absolutní zastoupení ženami (99,4 %) a minimální podíl mužĤ (0,6 %). TémČĜ þi zcela výhradní zastoupení žen v profesi všeobecné sestry a porodní asistentky bylo ve všech zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. VČk VČkové rozložení zdravotnických profesí bylo zjišĢováno v rámci šesti kategorií – 30 let a ménČ, 3 –40 let, 41–50 let, 51–60 let, 61–70 let, 71 let a více. • V rámci celkového vČkového rozložení zdravotnických profesí v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje lze pozorovat, že pĜevládající vČkovou kategorií napĜíþ profesemi je kategorie reprezentující vČkové rozmezí 31–40 let. Tato kategorie pĜedstavuje nejvyšší podíl u vČtšiny zkoumaných zdravotnických profesí, kromČ zdravotnických pracovníkĤ nelékaĜĤ pod odborným dohledem nebo pĜímým vedením a jiných odborných pracovníkĤ nelékaĜĤ s odbornou zpĤsobilostí. • V rámci zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina je vČkové rozložení lékaĜské profese nejvýraznČji situováno do kategorií 31–40 let a 41–50 let, které tvoĜí ve všech zkoumaných zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina vČtšinové zastoupení. Nejmladší kategorie „30 let a ménČ“ je nejvýraznČji zastoupena v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (24,8 %) a v Nemocnici Jihlava (22,2 %). Naopak


•

•

•

nejstarší vČková kategorie „71 let a více“ je zastoupena pouze v Nemocnici TĜebíþ (2,8 %). V Jihomoravském kraji je vČkové rozložení lékaĜĤ v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních oproti Kraji Vysoþina více rĤznorodé. Nejvyšší podíl lékaĜĤ ve vČku 30 let a ménČ byl identifikován v Nemocnici BĜeclav (32,3 %), naopak nejmenší, respektive nulový podíl takto starých lékaĜĤ byl v Nemocnici Letovice, což lze pĜipisovat zamČĜení tohoto zdravotnického zaĜízení, jež se specializuje na léþbu dlouhodobČ nemocných. U všeobecných sester a porodních asistentek v Kraji Vysoþina v rámci vČkového rozložení pĜevažují kategorie 31–40 let a 41–50 let, které tvoĜí nadpoloviþní vČtšinu ve všech zkoumaných zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. Nejvyšší podíl kategorie 30 let a ménČ byl v Nemocnici Jihlava (20,8 %), naopak nejmenší podíl této kategorie v Nemocnici TĜebíþ (3,1 %), kde byl souþasnČ zaznamenán nejvyšší podíl nejstarší zaznamenané kategorie, 61– 70 let (2,5 %). V rámci Jihomoravského kraje u všeobecných sester a porodních asistentek jsou nejvíce zastoupeny kategorie 31–40 let a 41–50 let. Nejvyšší podíl nejmladší vČkové skupiny byl evidován v Nemocnici Tišnov (19,6 %). VČkové zaĜazení 61–70 let bylo zjištČno pouze v Nemocnici Znojmo (1,7 %).

Délka praxe Otázka délky praxe byla zjišĢována v kategoriích „10 let a ménČ“ a „11 let a více“. • Zdravotnický personál je dle délky praxe, respektive pracovního pomČru lékaĜĤ v rámci obou zkoumaných krajĤ rozdČlen na dvČ témČĜ identické poloviny (10 let a ménČ 49,4 %; 11 let a více 50,6 %). • Ve dvou zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina mírnČ pĜevažuje podíl lékaĜĤ s praxí 10 let a ménČ, a to v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (55,8 %) a v Nemocnici TĜebíþ (60,5 %). V ostatních zdravotnických zaĜízeních tohoto kraje mírnČ pĜevažují lékaĜi s praxí 11 let a více. • Ve vČtšinČ zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje pĜevažují lékaĜi s délkou praxe 10 let a ménČ. NejvýraznČji je tato kategorie zastoupena v Nemocnici Tišnov, kde tito zamČstnanci tvoĜí 77,8 % všech lékaĜĤ. • V rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje v profesích všeobecných sester a porodních asistentek tvoĜí témČĜ dvČ tĜetiny zamČstnanci, kteĜí jsou na pozici 11 let a více (69 %) • V profesích všeobecných sester a porodních asistentek Kraje Vysoþina jsou zamČstnanci, jejichž délka praxe, reprezentována délkou pracovního pomČru v daném zdravotnickém zaĜízení, dosahuje 11 let a více. NejvyrovnanČjší podíl zastoupení v rámci obou pozorovaných kategorií byl v Nemocnici Jihlava. Zde je podíl všeobecných sester a porodních asistentek, jež v tomto zdravotnickém zaĜízení pracují 10 let a ménČ 43,3 %, a tČch, jež zde pracují 11 let a více 56,7 %.




•

V rámci Jihomoravského kraje výraznČji pĜevládají všeobecné sestry a porodní asistentky s délkou pracovního pomČru a potažmo praxe 11 let a více. Nejvyšší podíl pracovníkĤ v této kategorii byl v Nemocnici Znojmo (83,8 %).


X. PěÍLOHY X. 1.

RejstĜík grafĤ

Graf þ. 1: PrĤmČrný poþet úvazkĤ v platových tĜídách – lékaĜi. ................................ 18 Graf þ. 2: PrĤmČrný poþet úvazkĤ v platových tĜídách – všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky. ................................................................................................... 19 Graf þ. 3: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc, na pracovní pozici/DPP/DPý – lékaĜi. .......................................................................................... 30 Graf þ. 4: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc, na pracovní pozici/DPP/DPý – lékaĜi jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. ....... 31 Graf þ. 5: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc, na pracovní pozici/DPP/DPý – lékaĜi jednotlivých zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ................................................................................................................................. 32 Graf þ. 6: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc na pracovní pozici/DPP/DPý – všeobecné sestry a porodní asistentky. ...................................... 33 Graf þ. 7: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc, na pracovní pozici/DPP/DPý – všeobecné sestry a porodní asistentky jednotlivých zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. ........................................................................................... 34 Graf þ. 8: PrĤmČrný poþet odpracovaných hodin za mČsíc, na pracovní pozici/DPP/DPý – všeobecné sestry a porodní asistentky jednotlivých zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ................................................................................ 35 Graf þ. 9: PrĤmČrný tarifní plat v rámci jednotlivých profesí a krajĤ. ......................... 46 Graf þ. 10: PrĤmČrný celkový plat v rámci jednotlivých profesí a krajĤ. .................... 47 Graf þ. 11: PrĤmČrný tarifní plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................................................................. 48 Graf þ. 12: PrĤmČrný tarifní plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. .............................................................................................. 49 Graf þ. 13: PrĤmČrný tarifní plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................. 50 Graf þ. 14: PrĤmČrný tarifní plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ....................................................... 51 Graf þ. 15: PrĤmČrné paušální platby lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.......................................................................................................... 52 Graf þ. 16: PrĤmČrné paušální platby lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. .............................................................................................. 53 Graf þ. 17: PrĤmČrné paušální platby všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................. 54 Graf þ. 18: PrĤmČrné paušální platby všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ....................................................... 55 Graf þ. 19: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................. 56 Graf þ. 20: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ....................................................... 57 Graf þ. 21: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. ................................ 58 Graf þ. 22: PrĤmČrná výše pĜíplatkĤ a pĜesþasových plateb u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ..................... 59 110 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz




Graf þ. 23: PrĤmČrná výše náhrad platu lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina.......................................................................................................... 60 Graf þ. 24: PrĤmČrná výše náhrad platu lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. .............................................................................................. 61 Graf þ. 25: PrĤmČrná výše náhrad platu všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................. 62 Graf þ. 26: PrĤmČrná výše náhrad platu všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ....................................................... 63 Graf þ. 27: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. ........................................................................................... 64 Graf þ. 28: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ................................................................................ 65 Graf þ. 29: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. ................................................. 66 Graf þ. 30: PrĤmČrná výše vyplácených odmČn u všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ...................................... 67 Graf þ. 31: PrĤmČrný celkový plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................................................................. 68 Graf þ. 32: PrĤmČrný celkový plat lékaĜských profesí zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. .............................................................................................. 69 Graf þ. 33: PrĤmČrný celkový plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Kraje Vysoþina. .................................................................. 70 Graf þ. 34: PrĤmČrný celkový plat všeobecných sester a porodních asistentek zdravotnických zaĜízení Jihomoravského kraje. ....................................................... 71 Graf þ. 35: Možnost využívání zamČstnaneckých benefitĤ. ...................................... 74 Graf þ. 36: nakolik byste ocenila benefity, které nemáte možnost ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat? ............................................................................. 75 Graf þ. 37: Profesní rozvoj – LékaĜi, Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj. ................. 76 Graf þ. 38: Profesní rozvoj – Všeobecné sestry a Porodní asistentky – Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj .................................................................................................. 77 Graf þ. 39: Celkové rozložení zdravotnických rofesí dle pohlaví v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji. ................................................................................................ 80 Graf þ. 40: Rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví – Kraj Vysoþina. .............. 81 Graf þ. 41: Rozložení zdravotnických profesí dle pohlaví – Jihomoravský kraj......... 82 Graf þ. 42: Celkové rozložení profese lékaĜĤ dle pohlaví v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. .............................................................................................. 82 Graf þ. 43: Rozložení profese lékaĜĤ dle pohlaví ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. .................................................................................................................. 83 Graf þ. 44: Rozložení profese lékaĜĤ dle pohlaví ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje. .............................................................................................. 83 Graf þ. 45: Celkové rozložení profese zdravotních sester a porodních asistentek dle pohlaví v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji. ...................................................... 84 Graf þ. 46: Rozložení profese všeobecné sestry dle pohlaví – Kraj Vysoþina. ......... 84 Graf þ. 47: Rozložení profese všeobecné sestry a pordoní asistenty dle pohlaví – Jihomoravský kraj. .................................................................................................... 85 Graf þ. 48: VČkové rozložení zdravotnických profesí v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji. ................................................................................................ 86 Graf þ. 49:VČkové rozložení zdravotnických profesí – Kraj Vysoþina. ...................... 87 Graf þ. 50: VČkové rozložení zdravotnických profesí – Jihomoravský kraj. .............. 88 112

Graf þ. 51: VČkové rozložení lékaĜĤ ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. . 89 Graf þ. 52: VČkové rozložení lékaĜĤ ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje. ......................................................................................................................... 90 Graf þ. 53: VČkové rozložení profese všeobecná sestra a porodní asistentka ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina................................................................ 91 Graf þ. 54: VČkové rozložení profese všeobecná sestra a porodní asistentka ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje. .................................................... 92 Graf þ. 55: Délka praxe lékaĜĤ Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. ................. 93 Graf þ. 56: Délka praxe lékaĜĤ Kraje Vysoþina. ........................................................ 94 Graf þ. 57: Délka praxe lékaĜĤ Jihomoravského kraje. ............................................. 95 Graf þ. 58: Délka praxe – pracovního pomČru všeobecných sester a porodních asistentek v rámci Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. .................................... 96 Graf þ. 59: Délka praxe všeobecných sester a porodních asistentek Kraje vysoþina. ................................................................................................................................. 97 Graf þ. 60: Délka praxe – pracovního pomČru všeobecných sester a porodních asistentek Jihomoravského kraje. ............................................................................. 98




X. 2.

RejstĜík tabulek


X. 3.

Tabulka þ. 1: Poþet úvazkĤ lékaĜských profesí ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina. .................................................................................................................... 8 Tabulka þ. 2: Poþet úvazkĤ lékaĜĤ ve zdravotnických zaĜízeních Jihomoravského kraje. ......................................................................................................................... 10 Tabulka þ. 3: Poþty úvazkĤ sester a porodních asistentek v Kraji Vysoþina. ............ 11 Tabulka þ. 4: Poþty úvazkĤ sester a porodních asistentek v Jihomoravském kraji. .. 12 Tabulka þ. 5: Kategorizace dle katalogu práce, požadavky na kvalifikaci a náplĖ práce – lékaĜské profese. ......................................................................................... 13 Tabulka þ. 6: Kategorizace dle katalogu práce, náplĖ práce – všeobecné sestry a porodní asistentky. ................................................................................................... 16 Tabulka þ. 7: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Kraj Vysoþina. ....................................... 21 Tabulka þ. 8: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Jihomoravský kraj. ................................ 22 Tabulka þ. 9: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na jednotlivých ambulancích – Kraj Vysoþina. ............................................................... 23 Tabulka þ. 10: PrĤmČrný poþet pacientĤ na jednoho lékaĜe za jeden pracovní den na jednotlivých ambulancích – Jihomoravský kraj. ........................................................ 24 Tabulka þ. 11: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den, na jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Kraj Vysoþina. .................................. 25 Tabulka þ. 12: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den, na jednotlivých oddČleních s lĤžkovou þástí – Jihomoravský kraj. ........................... 26 Tabulka þ. 13: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den, na jednotlivých ambulancích – Kraj Vysoþina. .......................................................... 27 Tabulka þ. 14: PrĤmČrný poþet pacientĤ na zdravotní sestru za jeden pracovní den, na jednotlivých ambulancích – Jihomoravský kraj. ................................................... 28 Tabulka þ. 15: PrĤmČrný tarifní plat v rámci jednotlivých profesí, souhrnnČ v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji. ............................................................................. 45 Tabulka þ. 16: PrĤmČrný celkový plat v rámci jednotlivých profesí, souhrnnČ v Kraji Vysoþina a Jihomoravském kraji. ............................................................................. 45 Tabulka þ. 17: Výše platu ve vztahu k odpracovaným hodinám – lékaĜi. .................. 72 Tabulka þ. 18: Výše platu ve vztahu k odpracovaným hodinám – všeobecné sestry a porodní asistentky. ................................................................................................... 73

Dotazník

Podoba dotazníku, jež byl použit v rámci dotazníkového šetĜení.

1. Pracovní klima Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 1.1 Klima na mém pracovišti je dobré. 1.2 MĤj soukromý a profesní život se daĜí skloubit. 1.3 V práci se mi dostává dostateþného uznání. 1.4 Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ. 1.5 Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ. 1.6 V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ. 1.7 Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací. 1.8 Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací. 1.9 CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a. 1.10 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

1.11 Jak dlouho už pracujete v této nemocnici? 10 let a ménČ 11 let a více





2. Vedení

3. Organizace, procesy

Posućte pomocí následujících tvrzení chování, resp. zpĤsob vedení Vašeho nejbližšího pĜímého nadĜízeného (u lékaĜĤ stážistĤ, resp. lékaĜĤ pĜed první atestací vedoucího oddČlení, kde jsou pĜidČleni). OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 2.1 Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6

2.2 Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji. 2.3 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu.

3.1 Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny. 3.2 Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny. 3.3 Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny. 3.4 OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny. 3.5 Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány. 3.6 Pracovní postupy jsou kontrolovány a zlepšovány, pokud je to nutné. 3.7 Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce. 3.8 Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace.

2.4 V rámci porad, resp. pohovorĤ se domlouváme na cílech. 2.5 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ. 2.6 Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku. 2.7 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty. 2.8 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony. 2.9 CelkovČ vzato jsem s vedením svého nadĜízeného / své nadĜízené spokojený/á. 2.10 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

3.9 Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas. 3.10 CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány. 3.11 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

2.11 Jste sám nadĜízený/nadĜízená?

4. Informovanost, komunikace

ano ne

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 4.1 Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci. 4.2 Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení. 4.3 Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní. 116 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz



4.4 PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice. 4.5 Pro zamČstnance zdravotnických zaĜízení, která vydávají zdravotnický þasopis: ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis.


5.7 Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení. 5.8 Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ. 5.9 Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná.

4.6 Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním.

5.10 OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností. 5.11 V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi. 5.12 PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení. 5.13 CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu. 5.14 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

4.7 Výsledky porad jsou srozumitelným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm. 4.8 Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení pro tento rok. 4.9 Pro pracovníky v oblasti lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty: Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ. 4.10 Pro pracovníky v oblasti lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty: Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu. 4.11 CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a. 4.12 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

6. Profesní rozvoj

5. Kultura zdravotnického zaĜízení Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 5.1 Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení. 5.2 Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením. 5.3 Jsem svými pĜímými nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ. 5.4 Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 6.1 Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a. 6.2 Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání. 6.3 Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání. 6.4 Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující. 6.5 CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a. 6.6 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

5.5 O chybách se diskutuje otevĜenČ. 5.6 Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních. 118 AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz



7. Motivace Nakolik byste ocenil/a následující zamČstnanecké benefity ve Vašem zdravotnickém zaĜízení? Vyberte, prosím, u každé otázky jednu možnost. mohu využívat nemohu využívat velmi bych vĤbec bych využívám nevyužívám ocenil/a neocenil/a 1 2 1 2 3 4 5 6 7.1.1 Penzijní pĜipojištČní. 7.1.2 ZamČstnanecká mateĜská školka. 7.1.3 Možnost upravení pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ. 7.1.4 Možnost absolvovat zahraniþní stáž. 7.1.5 Podpora pĜi profesním vzdČlávání (atestaþní volno). 7.1.6 Podpora pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice). 7.1.7 Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR (úþast na konferencích). 7.1.8 Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy (úþast na konferencích).


Nakolik pĜípadnČ pociĢujete pĜímo Vy osobnČ níže uvedené oblasti ve svém zdravotnickém zaĜízení jako problematické? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = velký problém, 6 = žádný problém. velký žádný problém problém 1 2 3 4 5 6 7.2.1 Zatíženost administrativou. 7.2.2 Nedostatek personálu a z toho vyplývající pĜetíženost. 7.2.3 Špatná organizace práce a z toho vyplývající pĜetíženost. 7.2.4 Špatná organizace služeb a z toho vyplývající pĜetíženost. 7.2.5 Nedostateþné finanþní ohodnocení. 7.2.6 Nedostateþné pĜístrojové vybavení. 7.2.7 Nedostateþné podmínky pro vzdČlávání. 7.2.8 DojíždČní do zamČstnání. 7.2.9 Špatný pracovní kolektiv. 7.2.10 Vypište jiné nebo doplĖte o komentáĜ:

7.3.1 Zlepšila se situace ve Vašem zdravotnickém zaĜízení za 2 roky od uzavĜení "Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví"? Jedná se o memorandum z roku 2011, na kterém se dohodlo Ministerstvo zdravotnictví ýR ve spolupráci se zástupci lékaĜských odborĤ. Garantuje zdravotním sestrám a dalším nelékaĜským pracovníkĤm zvyšování kompetencí i platĤ. Mimo jiné Ĝeší odvolání akce "DČkujeme, odcházíme".

7.1.9 PĜíspČvek na dovolenou. 7.1.10 Permanentka do sportovního zaĜízení. 7.1.11 ZlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení. 7.1.12 Kolektivní nebo individuální psychologická podpora, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoĜení. 7.1.13 PĜíplatek (sleva) na stravování.

OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = velmi se zlepšila, 6 = vĤbec se nezlepšila. velmi se zlepšila vĤbec se nezlepšila 1 2 3 4 5 6

7.1.14 Poskytnutí bydlení.

7.3.2 Vypište jiné nebo doplĖte o komentáĜ:

7.1.15 Jiné, uvećte:





Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6

7.6.4 Interpersonální vztahy ve zaĜízeních. 7.6.5 Nevyhovující technické zdravotnických zaĜízeních.

7.4.1 Zájem o práci s lidmi, zájem pomáhat lidem.

7.6.7 Jiný dĤvod, uvećte:

zdravotnických vybavení

ve

7.6.6 Nemožnost profesního rĤstu.

7.4.2 Zájem o obor. 7.4.3 Prestiž profese spojená spoleþenským postavením.

s

odpovídajícím

7.4.4 Jistota na trhu práce.

7.7 Zvažujete v souþasné dobČ pĜípadný odchod do zahraniþí?

7.4.5 Jiný dĤvod, prosím vypište:

ano ne => PĜejdČte až na otázku þíslo 8.1 7.8 Jaká/Jaké zemČ by Vás pĜípadnČ oslovovala/oslovovaly? Prosím, vypište: Nakolik vystihují následující výroky Váš postoj? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 7.5.1 Výzvu DČkujeme, odcházíme jsem podporoval/a pouze formálnČ, fakticky jsem však o odchodu (napĜíklad do zahraniþí) neuvažoval/a. Otázka urþena zejména pro lékaĜe/lékaĜky. 7.5.2 Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych umČl/a jazyk. 7.5.3 Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych nemČl/a rodinné závazky. 7.5.4 Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych byl/a mladší. Do jaké míry podle Vašeho názoru vystihují následující faktory dĤvody odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 7.6.1 Nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice. 7.6.2 PĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních. 7.6.3 Nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti.

7.9 Z jakého dĤvodu právČ tato/tyto zemČ?

8. Celková spokojenost OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 8.1 CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe.

9. DĤležitost témat Níže jsou znovu uvedeny jednotlivé tematické okruhy, kterými se zabýval tento dotazník. SeĜaćte je prosím podle toho, jak jsou témata pro Vás dĤležitá. Každé místo smí být pĜidČleno pouze jednou v rámci této baterie otázek 9.1 až 9.7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. místo místo místo místo místo místo místo 9.1 Pracovní klima 9.2 Vedení 9.3 Organizace, procesy





X. 4.

9.4 Informovanost, komunikace 9.5 Kultura zdravotnického zaĜízení

Tabulky

Podoba tabulek, které vyplĖovali zástupci jednotlivých zdravotnických zaĜízení pro 100 % jejich personálu v rámci druhé fáze projektu. Na jejich základČ byla provedena vČtšiny analýz této závČreþné zprávy.

9.6 Profesní rozvoj 9.7 Motivace

1. Uvećte prosím, aktuální poþet lékaĜĤ/sester v dané profesi, kteĜí jsou zamČstnanci Vašeho zdravotnického zaĜízení? (údaje platné ke dni 31. 12. 2012)

10. Sociodemografické údaje

2. Uvećte, prosím, ve kterých profesích Vám aktuálnČ personál schází? (údaje platné ke dni 31. 12. 2012)

10.1 VČk 40 let a ménČ

Uvećte v úvazcích.

41 let a více 10.2 Profesní skupina

ϭ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚůĠŬĂƎƽǀĞ sĂƓşŶĞŵŽĐŶŝĐŝ͘

Ϯ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚƐĐŚĄǌĞũşĐşĐŚ ůĠŬĂƎƽ͘

ϭ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚƐĞƐƚĞƌǀĞ sĂƓşŶĞŵŽĐŶŝĐŝ͘

Ϯ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚƐĐŚĄǌĞũşĐşĐŚ ƐĞƐƚĞƌ͘

lékaĜ/lékaĜka

Absolventi VŠ

sestra / zdravotnický/á asistent/ka / porodní asistentka ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu

Sestry bez specializace

11. Posouzení dotazníku

Specialistka sestra instrumentáĜka Sestra pro intenzivní péþi

OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 11.1 Otázky jsou formulovány srozumitelnČ.

Sestra pro perioperaþní péþi DČtská sestra Sestra pro péþi o pacienty ve vybraných klinických oborech Audiologická sestra Sestra pro nukleární medicínu

11.2 Dotazník je pĜehlednČ strukturován.


11.3 ýas potĜebný k vyplnČní dotazníku byl dle mého názoru pĜimČĜený. 11.4 Vaše poznámky k dotazníku:

Sestra pro pracovnČ-lékaĜskou péþi Sestra pro transfuzní službu Klinický perfuziolog

ĄŬůĂĚŶşƐƉĞĐŝĂůŝǌĂĐĞ

Uvećte název Vašeho zdravotnického zaĜízení:

alergolog a klinický imunolog anesteziolog

DČkujeme Vám za spolupráci a souþinnost.

cévní chirurg dermatovenerolog dČtský chirurg dČtský lékaĜ diabetolog a endokrinolog gastroenterolog geriatr

ϭ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚ Ϯ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚ ůĠŬĂƎƽǀĞsĂƓş ƐĐŚĄǌĞũşĐşĐŚ ŶĞŵŽĐŶŝĐŝ͘ ůĠŬĂƎƽ͘

Základní kmen. interní nebo pediatrický anesteziologický chirurgický dermatovenerologický chirurgický pediatrický interní nebo pediatrický interní nebo chirurgický interní nebo všeobecné praktické lékaĜství



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. gynekolog a porodník gynekologicko-porodnický hematolog hygienik a epidemiolog chirurg infekcionista kardiochirurg kardiolog klinický biochemik klinický onkolog lékaĜský genetik lékaĜský mikrobiolog nefrolog neurochirurg neurologie lékaĜ se specializovanou pĤsobností v nukleární medicínČ oftalmolog ortoped otorinolaryngolog patolog plastický chirurg pneumolog praktický lékaĜ pro dČti a dorost psychiatr radiaþní onkolog radiolog

soudní lékaĜ traumatolog urolog internista praktický lékaĜ

EĄƐƚĂǀďŽǀĄƐƉĞĐŝĂůŝǌĂĐĞ

hygienický

algeziolog

chirurgický

angiolog

interní nebo pediatrický

dČtský a dorostový psychiatr

chirurgický

dČtský dermatovenerolog dČtský gastroenterolog a hepatolog dČtský kardiolog

interní interní nebo pediatrický interní nebo pediatrický interní nebo pediatrický nebo gynekologicko-porodnický interní

dČtský nefrolog dČtský neurolog dČtský onkolog a hematolog

interní

dČtský otorinolaryngolog

chirurgický

dČtský pneumolog

neurologický

dČtský radiolog dČtský revmatolog

interní nebo radiologický

rehabilitaþní lékaĜ revmatolog

interní nebo pediatrický


dČtský urolog dorostový lékaĜ

oftalmologický

epidemiolog

ortopedický

foniatr

otorinolaryngologický

gerontopsychiatr

patologický

hrudní chirurg

chirurgický

hygienik dČtí a dorostu

interní

hygienik obecný a komunální hygienik výživy a pĜedmČtĤ bČžného užívání lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v hyperbarické a letecké medicínČ intenzivista

pediatrický psychiatrický interní radiologický interní nebo chirurgický nebo pediatrický nebo ortopedický nebo neurologický interní

intervenþní radiolog klinický farmakolog klinický osteolog

patologický

nutricionista

chirurgický

koloproktolog

urologický interní interní nebo všeobecné praktické lékaĜství

korektivní dermatolog maxilofaciální chirurg lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v medicínČ dlouhodobé péþe lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v návykových nemocech neonatolog neuroradiolog onkogynekolog onkochirurg

ϭ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚůĠŬĂƎƽǀĞsĂƓş ŶĞŵŽĐŶŝĐŝ͘

Ϯ͘ŬƚƵĄůŶşƉŽēĞƚƐĐŚĄǌĞũşĐşĐŚ ůĠŬĂƎƽ͘



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA zamČĜená na personální analýzu, analýzu poþtu pacientĤ na lékaĜe/všeobecné sestry, analýzu skuteþné zátČže pĜesþasovými hodinami, výsledky plynoucí z analýzy focus group, analýzu stavu zamČstnanosti, analýzu platĤ. lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v popáleninové medicínČ lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v perinatologii a fetomaternální medicínČ lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v popáleninové medicínČ posudkový lékaĜ pracovní lékaĜ lékaĜ se zvláštní odbornou zpĤsobilostí v reprodukþní medicínČ sexuolog tČlovýchovný lékaĜ urgentní lékaĜ urogynekolog

>ĠŬĂƎŝĂǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ &ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ sƓĞŽďĞĐŶĠƐĞƐƚƌǇĂ ƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ;ΑϱĂ Αϲǌ͘ē͘ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬēƚş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş;Αϳ ͲΑϮϭǌ͘ē͘ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵĂ ƐƉĞĐŝĄůŶşǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş;ΑϮϮ ͲΑϮϴǌ͘ē͘ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƉŽĚŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵŶĞďŽƉƎşŵǉŵ ǀĞĚĞŶşŵ;ΑϮϵĂǎΑϰϮǌ͘ē͘ ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ :ŝŶşŽĚďŽƌŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş;Αϰϯǌ͘ē͘ ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ d,W ĢůŶşĐŝĂƉƌŽǀŽǌŶş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ

sĢŬŽǀĄƐƚƌƵŬƚƵƌĂǌĂŵĢƐƚŶĂŶĐƽͲƵǀĞěƚĞǀĞĨǇǌŝĐŬǉĐŚ ŽƐŽďĄĐŚ WŽēĞƚ WŽēĞƚ ϯϬůĞƚĂ ϯϭͲ ϰϬ ϰϭͲϱϬ ϱϭͲϲϬ ϲϭͲϳϬ ϳϭůĞƚĂ ǎĞŶ ŵƵǎƽ ŵĠŶĢ ůĞƚ ůĞƚ ůĞƚ ůĞƚ ǀşĐĞ


jĚĂũĞƉůĂƚŶĠ Ŭϯϭ͘ϭϮ͘ϮϬϭϮ ŶĞƐƚĞǌŝŽůŽŐŝĐŬŽʹ ƌĞƐƵƐĐŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş /ŶƚĞƌŶşŽĚĚĢůĞŶş ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ĢƚƐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ůŽƵŚŽĚŽďĄƉĠēĞ>E /ŶƚĞƌŶşƉƎşũŵŽǀĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ ŝĂďĞƚŽůŽŐŝĐŬĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ ŶĚŽŬƌŝŶŽůŽŐŝĐŬĄĂ ŽƐƚĞŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ 'ĂƐƚƌŽĞŶƚĞƌŽůŽŐŝĐŬĠ ƉƌĂĐŽǀŝƓƚĢ <ĂƌĚŝŽůŽŐŝĐŬĄĂ ŬĂƌĚŝŽƐƚŝŵƵůĂēŶş ĂŵďƵůĂŶĐĞǀEĞŵŽĐŶŝĐŝ d'D KŶŬŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚĞŵŽƚĞƌĂƉĞƵƚŝĐŬǉ ƐƚĂĐŝŽŶĄƎ ,ĞŵŽĚŝĂůǇǌĂēŶşƐƚƎĞĚŝƐŬŽ ŝŶƚĞƌŶşŚŽŽĚĚĢůĞŶş EĞĨƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚĞŵŽĚŝĂůǇǌĂēŶşŚŽ ƐƚƎĞĚŝƐŬĂ 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠĂŵďƵůĂŶĐĞ EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ Ă'ůĂďŽƌĂƚŽƎ ĢƚƐŬĠĂŵďƵůĂŶĐĞ ŵďƵůĂŶƚŶşǌĂƎşǌĞŶşd ĂƌĞƐƉŝƌĂēŶşĐŚĐŚŽƌŽďƐ ƌŽǌƓşƎĞŶŽƵƉĠēş WŽƌĂĚŶĂƉƌŽƉŽƌƵĐŚǇ ƚƵŬŽǀĠŚŽŵĞƚĂďŽůŝƐŵƵ ZĂĚŝŽĚŝĂŐŶŽƐƚŝĐŬĠ ŽĚĚĢůĞŶş ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş KĚĚĢůĞŶşůĂďŽƌĂƚŽƌŶş ŵĞĚŝĐşŶǇͲK>D

sŬŽŶŬƌĠƚŶşŵŽĚĚĢůĞŶşŶĞŵŽĐŶŝĐĞ ŵĄŵĞ͗ >ĠŬĂƎŝƐĞ >ĠŬĂƎŝƐ ǌĄŬůĂĚŶş ŶĄƐƚĂǀďŽǀŽƵ ƐƉĞĐŝĂůŝǌĂĐş ƐƉĞĐŝĂůŝǌĂĐş

sŬŽŶŬƌĠƚŶşŵŽĚĚĢůĞŶşŶĞŵŽĐŶŝĐĞ ƐĐŚĄǌş͗ >ĠŬĂƎŝƐĞ >ĠŬĂƎŝƐ ǌĄŬůĂĚŶş ŶĄƐƚĂǀďŽǀŽƵ ƐƉĞĐŝĂůŝǌĂĐş ƐƉĞĐŝĂůŝǌĂĐş





<ŽůŝŬ ƉĂĐŝĞŶƚƽ ǀǇĐŚĄǌş ǀ ƉƌƽŵĢƌƵ ŶĂ ũĞĚŶŽŚŽ ůĠŬĂƎĞ ŶĂ ũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚ ůƽǎŬŽǀǉĐŚ ŽĚĚĢůĞŶşĐŚ͍ ;ƷĚĂũĞ ƉůĂƚŶĠŬϯϭ͘ϭϮ͘ϮϬϭϮͿ

WŽēĞƚƉĂĐŝĞŶƚƽŶĂůĠŬĂƎĞ WŽēĞƚƉĂĐŝĞŶƚƽŶĂǌĚƌĂǀŽƚŶş ŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚ ƐĞƐƚƌƵͬďƌĂƚƌĂŶĂ ŽĚĚĢůĞŶşĐŚ ũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ

ŶĞƐƚĞǌŝŽůŽŐŝĐŬŽʹƌĞƐƵƐĐŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş

/ŶƚĞƌŶşŽĚĚĢůĞŶş

ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş

'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş

ĢƚƐŬĠŽĚĚĢůĞŶş

KƓĞƚƎŽǀĂƚĞůƐŬĄƉĠēĞ

<ŽůŝŬ ƉĂĐŝĞŶƚƽ ǀǇĐŚĄǌş ǀ ƉƌƽŵĢƌƵ ŶĂ ũĞĚŶŽŚŽ ůĠŬĂƎĞ ŶĂ ĂŵďƵůĂŶĐşĐŚ ǀ ƉƌƽďĢŚƵ ƉƌĂĐŽǀŶş ĚŽďǇ ũĞĚŶŽŚŽƉƌĂĐŽǀŶşŚŽĚŶĞ͍;ƷĚĂũĞƉůĂƚŶĠŬϯϭ͘ϭϮ͘ϮϬϭϮͿ

Dh>E><D

WŽēĞƚƉĂĐŝĞŶƚƽŶĂůĠŬĂƎĞ WŽēĞƚƉĂĐŝĞŶƚƽŶĂǌĚƌĂǀŽƚŶş ŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚ ƐĞƐƚƌƵͬďƌĂƚƌĂŶĂ ŽĚĚĢůĞŶşĐŚ ũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ

/ŶƚĞƌŶşŽĚĚĢůĞŶş

ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş

'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş

ĢƚƐŬĠŽĚĚĢůĞŶş

KƓĞƚƎŽǀĂƚĞůƐŬĄƉĠēĞ

>ĠŬĂƎŝĂ ǌƵďŶşůĠŬĂƎŝ &ĂƌŵĂĐĞƵƚŝ sƓĞŽďĞĐŶĠ ƐĞƐƚƌǇĂ ƉŽƌŽĚŶş ĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ;Α ϱĂΑϲǌ͘ē͘ ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ KƐƚĂƚŶş ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬē ƚşƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ;ΑϳͲΑϮϭǌ͘ē͘ ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐ ŽĚďŽƌŶŽƵĂ ƐƉĞĐŝĄůŶş ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ;ΑϮϮͲΑϮϴ ǌ͘ē͘ϵϲͬϮϬϬϰ ^ď͘Ϳ ĚƌĂǀŽƚŶŝēƚş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƉŽĚ ŽĚďŽƌŶǉŵ ĚŽŚůĞĚĞŵ ŶĞďŽ ƉƎşŵǉŵ ǀĞĚĞŶşŵ ;ΑϮϵĂǎΑϰϮ ǌ͘ē͘ϵϲͬϮϬϬϰ ^ď͘Ϳ :ŝŶşŽĚďŽƌŶş ƉƌĂĐŽǀŶşĐŝ ŶĞůĠŬĂƎŝƐ

WƎĞƐēĂƐǇĂ WĂƵƓĄůǇ ƉƎşƉůĂƚŬǇ WƌƽŵĢƌŶ ;ƉƎşƉůĂƚĞŬ ;ƉƎĞƐēĂƐ͕ WůĂƚ ǉƚĂƌŝĨŶş ǌĂǀĞĚĞŶş͕ ƉƌĂĐ͘ƉŽŚŽƚŽǀŽƐ ĐĞůŬŽǀĢ EĄŚƌĂĚ KĚŵĢŶ KK ^ŵůƵǀŶ ƉůĂƚ ƌŝǌŝŬŽ͕ ƚ͕ƉƎşƉů͘^KнE͕ ;ŝƐ ǇƉůĂƚƵ Ǉ E şƉůĂƚ ;ǌĄŬůĂĚŶş ǌǀů͘ƉƎşƉůĂƚŬ ƉƎşƉů͘ƐǀĄƚĞŬ͕ ƉƎĞƐēĂƐǇ ƉůĂƚͿ Ǉ͕ŽƐŽďŶş ŶŽēŶş Ϳ ŚŽĚŶŽĐĞŶşͿ ƉƌĄĐĞ͕ĚĞů͘ƐŵĢŶ ĂͿ




ŽĚďŽƌŶŽƵ ǌƉƽƐŽďŝůŽƐƚş ;Αϰϯǌ͘ē͘ ϵϲͬϮϬϬϰ^ď͘Ϳ ƉƌƽŵĢƌ ĐĞůŬĞŵ

>ĠŬĂƎŝ sƓĞŽďĞĐŶĠǌĚƌĂǀŽƚŶş ƐĞƐƚƌǇ͕ƉŽƌŽĚŶş ĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

ϵ͘WƌƽŵĢƌŶǉƉŽēĞƚŽĚƉƌĂĐŽǀĂŶǉĐŚ ŽŚŽĚǇŽƉƌĂĐŽǀŶşēŝŶŶŽƐƚŝ͕ƉƎşƉ͘ ŚŽĚŝŶŶĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽǌŝĐŝǌĂƌŽŬ WW ϮϬϭϮ


EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞĂ' ůĂďŽƌĂƚŽƎ ĢƚƐŬĠĂŵďƵůĂŶĐĞ ŵďƵůĂŶƚŶşǌĂƎşǌĞŶş dĂƌĞƐƉŝƌĂēŶşĐŚ ĐŚŽƌŽďƐƌŽǌƓşƎĞŶŽƵ ƉĠēş WŽƌĂĚŶĂƉƌŽƉŽƌƵĐŚǇ ƚƵŬŽǀĠŚŽŵĞƚĂďŽůŝƐŵƵ ZĂĚŝŽĚŝĂŐŶŽƐƚŝĐŬĠ ŽĚĚĢůĞŶş ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş KĚĚĢůĞŶşůĂďŽƌĂƚŽƌŶş ŵĞĚŝĐşŶǇͲK>D

<ŽůŝŬůĠŬĂƎƽǀũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚƉůĂƚŽǀǉĐŚƚƎşĚĄĐŚŵĄƚĞŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ͍;jĚĂũĞƉůĂƚŶĠŬϯϭ͘ϭϮ͘ ϮϬϭϮͿ ϭϭ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϮ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϯ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϰ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϱ͘ƉůĂƚŽǀĄ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ŶĞƐƚĞǌŝŽůŽŐŝĐŬŽʹ ƌĞƐƵƐĐŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş /ŶƚĞƌŶşŽĚĚĢůĞŶş ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĠ ŽĚĚĢůĞŶş ĢƚƐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ůŽƵŚŽĚŽďĄƉĠēĞ>E /ŶƚĞƌŶşƉƎşũŵŽǀĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ 'ĂƐƚƌŽĞŶƚĞƌŽůŽŐŝĐŬĠ ƉƌĂĐŽǀŝƓƚĢ <ĂƌĚŝŽůŽŐŝĐŬĄĂ ŬĂƌĚŝŽƐƚŝŵƵůĂēŶş ĂŵďƵůĂŶĐĞ KŶŬŽůŽŐŝĐŬĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚĞŵŽƚĞƌĂƉĞƵƚŝĐŬǉ ƐƚĂĐŝŽŶĄƎ ,ĞŵŽĚŝĂůǇǌĂēŶş ƐƚƎĞĚŝƐŬŽŝŶƚĞƌŶşŚŽ ŽĚĚĢůĞŶş EĞĨƌŽůŽŐŝĐŬĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚĞŵŽĚŝĂůǇǌĂēŶşŚŽ ƐƚƎĞĚŝƐŬĂ 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĄ ĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠĂŵďƵůĂŶĐĞ

<ŽůŝŬƐĞƐƚĞƌǀũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚƉůĂƚŽǀǉĐŚƚƎşĚĄĐŚŵĄƚĞŶĂũĞĚŶŽƚůŝǀǉĐŚŽĚĚĢůĞŶşĐŚ͍;jĚĂũĞƉůĂƚŶĠŬϯϭ͘ϭϮ͘ ϮϬϭϮͿ ϵ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϬ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϭ͘ƉůĂƚŽǀĄ ϭϮ͘ƉůĂƚŽǀĄ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ƚƎşĚĂ ŶĞƐƚĞǌŝŽůŽŐŝĐŬŽʹƌĞƐƵƐĐŝƚĂēŶş ŽĚĚĢůĞŶş /ŶƚĞƌŶşŽĚĚĢůĞŶş ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ĢƚƐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ůŽƵŚŽĚŽďĄƉĠēĞ>E /ŶƚĞƌŶşƉƎşũŵŽǀĄĂŵďƵůĂŶĐĞ 'ĂƐƚƌŽĞŶƚĞƌŽůŽŐŝĐŬĠƉƌĂĐŽǀŝƓƚĢ <ĂƌĚŝŽůŽŐŝĐŬĄĂŬĂƌĚŝŽƐƚŝŵƵůĂēŶş ĂŵďƵůĂŶĐĞ KŶŬŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚĞŵŽƚĞƌĂƉĞƵƚŝĐŬǉƐƚĂĐŝŽŶĄƎ ,ĞŵŽĚŝĂůǇǌĂēŶşƐƚƎĞĚŝƐŬŽ ŝŶƚĞƌŶşŚŽŽĚĚĢůĞŶş EĞĨƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚĞŵŽĚŝĂůǇǌĂēŶşŚŽƐƚƎĞĚŝƐŬĂ 'ǇŶĞŬŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞ ŚŝƌƵƌŐŝĐŬĠĂŵďƵůĂŶĐĞ EĞƵƌŽůŽŐŝĐŬĄĂŵďƵůĂŶĐĞĂ' ůĂďŽƌĂƚŽƎ ĢƚƐŬĠĂŵďƵůĂŶĐĞ ŵďƵůĂŶƚŶşǌĂƎşǌĞŶşdĂ ƌĞƐƉŝƌĂēŶşĐŚĐŚŽƌŽďƐƌŽǌƓşƎĞŶŽƵ ƉĠēş WŽƌĂĚŶĂƉƌŽƉŽƌƵĐŚǇƚƵŬŽǀĠŚŽ ŵĞƚĂďŽůŝƐŵƵ

132

133




ZĂĚŝŽĚŝĂŐŶŽƐƚŝĐŬĠŽĚĚĢůĞŶş ZĞŚĂďŝůŝƚĂēŶşŽĚĚĢůĞŶş KĚĚĢůĞŶşůĂďŽƌĂƚŽƌŶşŵĞĚŝĐşŶǇͲ K>D

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOČINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 3.4. VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZAMĚŘENÁ NA IDENTIFIKACI KONKRÉTNÍCH OSVĚDČENÝCH METOD PRÁCE SE ZAMĚSTNANCI NA JEDNOTLIVÝCH PRACOVNÍCH POZICÍCH VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH KRAJE VYSOČINA, JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A SPOLKOVÉ ZEMĚ DOLNÍ RAKOUSKO1

V rámci realizace projektu „ZDRAVÍ BEZ HRANIC – BUDOUCÍ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO – JIHOMORAVSKÝ KRAJ – KRAJ VYSOČINA“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013.

Objednatel: Kraj Vysočina Žižkova 57 586 01 Jihlava

Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vinařská 5/A1 603 00 Brno V Brně, 31. 10. 2013 1

Jedná se o jeden z celkem devíti výstupů komplexního projektu Analýza lidských zdrojů ve zdravotnictví v Kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko.


Výzkumná zpráva zaměřená na identifikaci konkrétních osvědčených metod práce se zaměstnanci na jednotlivých pracovních pozicích ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko


OBSAH I. KONTEXT A CÍLE KONTEXT A CÍLE .......................................................................................................................... 3

I.

I. 1

SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU................................................................. 4

I. 2

PODĚKOVÁNÍ ............................................................................................... 4

II.


II. 1 POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT ........................................... 5 ANALYTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 7

III.

III. 1

SYSTÉM MOTIVACE ZAMĚSTNANCŮ..................................................... 7

III. 1. 1. Hodnocení zaměstnanců ..................................................................... 9 III. 1. 2. Formy odměn .................................................................................... 12 III. 1. 3. Systém benefitů ................................................................................. 15 III. 2 ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY VE ZKOUMANÝCH ZDRAVOTNICKCÝH ZAŘÍZENÍCH ........................................................................................................ 16 III. 2. 1. Zdravotnická zařízení Kraje Vysočina................................................ 23 III. 2. 2. Zdravotnická zařízení Jihomoravského kraje ..................................... 24 III. 2. 3. Zdravotnická zařízení holdingu zemských klinik Dolního Rakouska .. 26 III. 3 ORGANIZACE A PROCESY PRÁCE ...................................................... 27 III. 4

PRACOVNÍ KLIMA ................................................................................... 32

III. 5

VEDENÍ .................................................................................................... 37

III. 6

STABILIZAČNÍ PROGRAM ...................................................................... 42

III. 7

MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ NA PRACOVIŠTI .......................................... 44

III. 7. 1. Vzdělávání v České republice ........................................................... 44 III. 7. 2. Vzdělávání v Dolním Rakousku ......................................................... 45 III. 8 KARIÉROVÉ PLÁNY, PLÁNY PRACOVNÍCH SIL ................................... 45 III. 9 IV. V. VI.

CELKOVÁ SPOKOJENOST .................................................................... 46

ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 49 POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................................. 52 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................... 53

VI. 1

REJSTŘÍK GRAFŮ .................................................................................. 53

VI. 2

REJSTŘÍK TABULEK............................................................................... 53

Společnost AUGUR Consulting s.r.o. předkládá výzkumnou zprávu zaměřenou na identifikaci konkrétních osvědčených metod práce se zaměstnanci na jednotlivých pracovních pozicích ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko. Současně byly zpracovány další čtyři samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy lidských zdrojů ve zdravotnických zařízeních, které tvoří třetí etapu Analýzy lidských zdrojů ve zdravotnictví v Kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je součástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí přeshraniční spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysočina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013. Cílem bylo provedení analýzy osvědčených metod práce se zaměstnanci na jednotlivých pracovních pozicích ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do října 2013 s využitím kombinace metodologických přístupů. Realizační tým odborníků na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, řízení lidských zdrojů, právo, marketing a ekonomii doplňovali při administraci a souvisejících činnostech další pracovníci společnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. Věříme, že se prostřednictvím výstupů tohoto projektu dostane zástupcům Kraje Vysočina ucelený souhrn informací, dat a argumentů osvětlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku. Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.






II. POPIS METODOLOGIE I. 1 SLOŽENÍ REALIZAČNÍHO TÝMU Na plnění služeb veřejné zakázky se podíleli následující odborníci: Mgr. Marián Svoboda, JUDr. Mgr. Ondřej Horák, Ph.D., doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Mgr. Jiří Hodný, Ph.D., MUDr. Petra Říháčková, MBA, MUDr. Marek Slávik, Ph.D., Mgr. Irena Randulová, Bc. Veronika Koubková, Mgr. Eva Jakubcová, Mgr. Hana Rybářová, MA, Bc. et Bc. Anna Židlíková, Bc. Kateřina Pešková. I. 2 PODĚKOVÁNÍ AUGUR Consulting s.r.o. si dovoluje vyjádřit poděkování zadavateli, kompetentním zástupcům zdravotnických zařízení, tzv. komunikačním partnerům (personalistům), odborným garantům a všem dalším spolupracujícím osobám za vstřícný přístup při naplňování předmětu a cílů tohoto projektu.

Jak vyplývá ze zadávací dokumentace pro tuto veřejnou zakázku, jedná se o řadu na sebe navazujících odborných služeb, které v celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu umožní zprostředkovat zadavateli sumu výstupů a doporučení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu. II. 1

1. Rešerši dokumentů, zdrojových dat, publikací, zákonů, vyhlášek, vnitřních norem zdravotnických zařízení apod. 2. Desk research – analýzu sekundárních dat (statistickou analýzu i obsahovou analýzu). 3. Kvalitativní přístup, polostandardizované rozhovory s komunikačními partnery. 4. Focus group – ohniskovou diskuzi – sběr primárních dat. 5. Dotazníkové šetření ve zdravotnických zařízeních. 6. Syntézu poznatků a komparaci zjištění – integraci dat.

Za řešitelský tým AUGUR Consulting s.r.o.


POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT

Při realizaci projektu byla využita kombinace metodologických postupů a technik sběru dat, jedná se o tzv. integrovaný přístup2. Kombinace více metod a technik zohledňovala především požadavky na komplexnost pořízených dat. Jednalo se o:

ad 1. Jedná se o shromáždění a syntézu všech dostupných stávajících informací a údajů, jejich strukturaci a deskripci. Tento postup umožnil ve spolupráci s komunikačními partnery a institucemi pracovat s aktuálními relevantními informacemi a daty. ad 2. Jedná se o detailní analýzu sekundárních dat, zejména byla zohledněna a využita sekundární data od komunikačních partnerů z jednotlivých zdravotnických zařízení (zejména personalistů) a další související informace a data. ad 3. Na základě dohody se zadavatelem byli pro kvalitativní zjišťování stanoveni jako komunikační partneři personalisté z jednotlivých zdravotnických zařízení, do jejichž agendy spadá problematika personální práce a motivovanosti zaměstnanců. Osobní „face to face“ rozhovory identifikující tzv. měkká data (odpovědi) proběhly zpravidla na základě předem dohodnutých schůzek – setkání přímo v konkrétních zdravotnických zařízeních. Celkem bylo uskutečněno zjišťování ve 13 zdravotnických zařízeních.

2

LOUČKOVÁ, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3.





Kromě kvalitativního zjišťování bylo uskutečněno v rámci třetí fáze projektu Analýza lidských zdrojů ve zdravotnictví dotazníkové šetření, jehož respondenty byli zaměstnanci jednotlivých zdravotnických zařízení. V této výzkumné zprávě budeme čerpat i z poznatků identifikovaných v rámci dotazníkového šetření. ad 4. Jednalo se o cílenou diskuzi se zástupci zdravotnických zařízení z Jihomoravského kraje, Kraje Vysočina i z Dolního Rakouska. Cílem bylo prohloubit vhled do zkoumané problematiky. ad 5. Pro postižení dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní přístup) jako zjišťovacího nástroje. Zjišťovací nástroj byl konstruován se zadavatelem tak, aby byly splněny hlavní premisy projektu. Z důvodu srovnatelnosti výstupů byl pro výzkum realizovaný ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje použit upravený dotazník vycházející z dotazníku Landeskliniken-Holding (Dolní Rakousko). Se zadavatelem byly konzultovány jeho požadavky na obsahovou rovinu empirického zjišťování a do zjišťovacího nástroje byly zakomponovány všechny jeho požadavky. Šetření bylo zaměřeno na zdravotnická zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zařízení. Východiskem pro optimalizaci zjišťovacího nástroje byla pilotáž – ověření na malém vzorku jednotek – respondentů. Finální podoba zjišťovacího nástroje byla schválena zadavatelem. ad 6. V celém svém rozsahu výše uvedené empirické poznatky a data následně umožnily zprostředkovat sumu výstupů a doporučení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

III. ANALYTICKÁ ČÁST

III. 1

SYSTÉM MOTIVACE ZAMĚSTNANCŮ

Téma motivace je významné všude tam, kde jde o výkon. Motivace spolu se schopnostmi tvoří dvě základní skupiny subjektivních, osobnostních determinantů výkonu3. Pro každou společnost je důležitý trvale vysoký výkon pracovníků, zdravotnictví nevyjímaje. Avšak jen vysoce motivovaní zaměstnanci budou dosahovat očekávaných výsledků. Motivy lze vyjádřit jako důvod a příčinu jednání člověka. Motivy neurčují jen směr jednání člověka, ale i intenzitu jeho činnosti a její průběh. Na jednání člověka zpravidla nepůsobí jeden izolovaný motiv, ale současně celý soubor motivů 4. Pro vhodný způsob motivace zaměstnanců je třeba pochopit základní principy vzniku motivace. Mezi základní zdroje motivace patří:5 potřeby – prožívaný nebo pociťovaný nedostatek něčeho významného pro život jedince. Potřeba v člověku vyvolává motivaci k činnostem, které povedou k odstranění tohoto nedostatku. návyky – jako návyk bývá označován opakovaný, fixovaný a zautomatizovaný způsob jednání člověka v určité situaci nebo také naučený vzorec chování. V určité podnětné situaci potom může působit jako motiv ke konkrétnímu naučenému jednání. zájmy – zájem můžeme chápat jako zvláštní druh motivu. Jde o specifickou formu zaměření člověka na určitou oblast jevů, které jej v daném směru aktivizují. ideály a hodnoty – ideál je model, vzor, který člověku slouží jako vodítko jeho jednání. Hodnotu chápeme jako něco žádoucího, čeho si člověk váží, co ovlivňuje výběr vhodných způsobů a cílů jeho jednání.

3 PROVAZNÍK, V. a R. KOMÁRKOVÁ. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-283-3 4 BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie v řízení firmy: cesty efektivního využití lidského potenciálu podniku. Praha: Prospektrum, 1994. ISBN 8071750107. 5 BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie řízení. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2002, 586 s. ISBN 8072610643.





III. 1. 1. Součástí motivace lidského chování je motivace k práci. Tato motivace k práci je spojena jak se zastáváním určité pracovní pozice, tak hlavně s pracovním výkonem v této pracovní pozici. Pracovní motivace vyjadřuje celkový postoj člověka k jeho práci. Motivy k práci se dělí do dvou skupin6: Motivy intrinsické – jedná se o motivy, které souvisí s prací samotnou. Jsou uspokojovány samotnou prací. Jde například o potřebu činnosti, potřebu kontaktu s lidmi, touhu po moci, potřebu seberealizace a další. Motivy extrinsické – jedná se o motivy, které vycházejí z okolí, s prací samotnou souvisí jen okrajově. Jsou uspokojovány výsledky práce. Příkladem je potřeba peněz, potřeba jistoty, motiv potvrzení vlastní důležitosti, potřeba sociálních kontaktů aj. Jiný způsob členění motivů, které působí na pracovní jednání člověka, uvádí Bedrnová a Nový:7 Aktivní motivy – přímo podněcují pracovní výkon. Podporující motivy – vytvářejí prostor pro účinné působení aktivních motivů, např. motiv vytvářet přátelskou atmosféru na pracovišti. Potlačující motivy – odvádějí člověka od pracovního výkonu, např. zájem zúčastnit se rozhovoru se spolupracovníky místo plnění pracovního úkolu.

Hodnocení zaměstnanců

Jak vyplynulo z rozhovorů se zástupci z jednotlivých zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, hodnocení zaměstnanců tvoří významnou součást práce se zaměstnanci. V rámci zařízení se vyskytují různé typy přístupů k hodnocení. Tato kapitola podrobně prezentuje možná pojetí hodnocení. Pravidelné hodnocení pracovníků je důležité jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Správně provedené hodnocení poskytuje zpětnou vazbu o výkonu, potenciálu, spokojenosti, chování a rozvojových potřebách zaměstnanců, motivuje hodnoceného k vyšším výkonům, k žádoucímu chování a poskytuje podklady pro odměňování, kariérní růst a rozvoj zaměstnanců9. Hodnocení pracovníků může mít podobu neformálního nebo formálního hodnocení 10. Neformální hodnocení spočívá zejména v příležitostném hodnocení pracovníka jeho nadřízeným během vykonávání práce. Jde o součást každodenního vztahu mezi nadřízeným a podřízeným, součást průběžné kontroly plnění pracovních úkolů a pracovního chování. Neformální hodnocení zpravidla nebývá zaznamenáno a nebývá příčinou nějakého personálního rozhodnutí. Jeho význam spočívá více v usměrňování práce pracovníka, jeho povzbuzování a ocenění dobré práce. Formální hodnocení bývá racionálnější, standardizované, komplexnější a opakující se v pravidelném intervalu. Probíhá podle předem definovaných postupů, je stanoveno, kdo koho hodnotí, kdy, v jakém rozsahu, podle jakých kritérií, za jakým účelem, jaké k tomu používá metody a zdroje informací, jaký bude mít výsledek hodnocení dopad a v jaké oblasti atd. Pořizují se záznamy, které jsou součástí osobní složky zaměstnance a které slouží jako podklad pro další personální činnosti (např. vzdělávání a rozvoj nebo odměňování).

Z výše uvedeného lze soudit, že pracovní motivace je značně subjektivní a proměnlivý faktor ovlivňující pracovní činnost člověka. Pro vedení společnosti a její management to tedy znamená, že je nezbytné pracovní motivaci věnovat průběžně zvýšenou pozornost8.

Při hodnocení pracovníků by pozornost neměla být soustřeďována pouze na výsledky práce – na množství a kvalitu vykonané práce. Pracovní výkon je třeba pojímat komplexněji i v souvislosti s pracovním chováním a schopnostmi zaměstnance. To zahrnuje např. přístup k práci, ochotu přijímat pracovní úkoly, ochotu vzdělávat se, fluktuaci, absenci, dodržování pracovní doby, frekvenci pracovních úrazů, vztahy s lidmi v souvislosti s vykonáváním práce apod. Aby bylo hodnocení úspěšné, je třeba zvolit vhodná hodnoticí kritéria. Ta musí být přiměřená

6 GOSIOROVSKÝ, Ivan. Personalistika. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2005, 98 s. ISBN 8073140640. 7 BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie v řízení firmy: cesty efektivního využití lidského potenciálu podniku. Praha: Prospektrum, 1994. ISBN 8071750107. 8 BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie řízení. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2002, 586 s. ISBN 8072610643.

9

PILAŘOVÁ, Irena. Jak efektivně hodnotit zaměstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 9788024720425. KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 9788024722023. PILAŘOVÁ, Irena. Jak efektivně hodnotit zaměstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 9788024720425.

10




dané práci, povaze práce na daném pracovním místě. Nejčastěji se používají následující kritéria:11 x Výsledky práce: množství výkonu, kvalita práce, zmetkovitost, úrazovost, množství obsloužených zákazníků, množství reklamací aj. x

Pracovní chování: ochota přijímat úkoly, ochota vzdělávat se a rozvíjet, úsilí při plnění úkolů, dodržování instrukcí a pravidel, hospodárnost, zacházení se zařízením, řádná docházka, vedení potřebných záznamů apod.

x

Sociální chování: ochota ke spolupráci, jednání spolupracovníkům, nadřízeným a zákazníkům apod.

x

Dovednosti a znalosti: znalost práce, dovednosti, vzdělání, cílevědomost, ctižádostivost, samostatnost, spolehlivost, organizační schopnosti, fyzická síla, smysl pro osobní odpovědnost, odolnost vůči zatížení a stresu aj.

s lidmi,

vztah

ke

Kromě hodnoticích kritérií musí být také definováno, jaký výkon je žádoucí, přijatelný a nepřijatelný, a to výslovně a písemně a zároveň by mělo být odhlédnuto od faktorů, které pracovník nemůže ovlivnit (např. nevyhovující pracovní prostředí). 12 Metody hodnocení pracovníků Metod hodnocení pracovníků je velké množství. Mohou být určeny buď jen pro některé skupiny pracovníků, nebo jsou univerzální. Zde jsou uvedeny základní metody užívané v praxi13: x

Volný popis (pracovní posudek)

Hodnotitel podává výstižný a úplný hodnotící popis pracovníka, většinou podle předem daného seznamu položek hodnocení. Tato metoda je vhodná pro hodnocení manažerů a tvůrčích pracovníků. Nedostatkem je obtížné porovnávání posudků od různých hodnotitelů. x Hodnocení na základě plnění norem Při této metodě jsou nejdříve stanoveny normy nebo očekávané úrovně výkonu a pracovníci jsou s nimi seznámeni. Hodnocení pak probíhá porovnáváním výkonu každého pracovníka s normami. Nejčastěji se uplatňuje u dělníků.


x

Hodnocení podle stanovených cílů (podle výsledků)

V rámci této metody jsou stanoveny jasné, přesně definované, měřitelné a termínované cíle práce, kterých má pracovník dosáhnout. Je zpracován plán, jak těchto cílů dosáhnout a jsou vytvořeny podmínky pro jejich realizaci. Hodnocení poté spočívá v měření a posuzování plnění cílů. Tato metoda se používá hlavně u nedělnických kategorií pracovníků. x Hodnocení pomocí stupnice Jde o analytickou metodu, která umožňuje jak souhrnné hodnocení výkonu, tak i hodnocení podle jednotlivých kritérií. Používá se buď slovní, číselná nebo grafická stupnice nebo jejich kombinace. Podle zvolené stupnice je hodnocena úroveň u každého zvoleného kritéria u všech zaměstnanců. Vhodné je použití standardizovaného formuláře. x Hodnotící rozhovory Hodnotící rozhovor má formu řízeného strukturovaného rozhovoru mezi hodnoceným pracovníkem a jeho nadřízeným. Výhodou této metody je, že hodnocený může bezprostředně reagovat na hodnocení, doplnit či upřesnit informace. Závěry hodnocení jsou formulovány za účasti hodnoceného, což mu umožňuje se s nimi vnitřně ztotožnit. Nevýhodou je časová náročnost této metody. Urychlit ji může předpřipravená osnova rozhovoru. Výsledek musí mít písemnou formu. Hodnocení zaměstnanců může přispět k transparentnosti a objektivizaci systému odměňování. Aby tomu tak bylo, je třeba správně definovat, jak bude výsledek hodnocení převeden na odměnu. Tato vazba musí být jednoduchá a srozumitelná pro všechny zaměstnance. Platí, že hodnocení výkonu by mělo být navázáno na pohyblivou složku mzdy (výkonové prémie, bonusy). Perioda vyplácení této pohyblivé složky (měsíční, čtvrtletní) by měla odpovídat periodě hodnocení výkonu pracovníků, aby se nevytratila vazba odměňování na hodnocení. Motivační vliv výkonových prémií předpokládá, že zaměstnanci mají možnost svůj výkon ovlivnit. Naopak hodnocení schopností a kompetencí by mělo být navázáno spíše na pevnou složku mzdy. Toto hodnocení bývá prováděno v delším období (nejčastěji ročně) a tomu odpovídá i změna pevné složky mzdy.

11 KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 9788024722023. 12 KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 9788024722023. 13 GOSIOROVSKÝ, Ivan. Personalistika. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2005, 98 s. ISBN 8073140640. KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 9788024722023.




III. 1. 2.


Formy odměn

prostřednictvím i jejich partnerům nebo rodinám) hmatatelné nástroje uznání v podobě darů, poukázek, dovolené nebo výletů, pohoštění aj.16

V rámci ohniskové diskuze, která proběhla v rámci třetí etapy projektu, byla probírána i otázka odměňování zaměstnanců. Řada komunikačních partnerů včetně personalistů se domnívá, že jedinou motivací pracovníků jsou peníze. Přesto však jsou v rámci zdravotnických zařízení zavedeny i další formy odměňování. Výčet a popis jednotlivých metod je v této kapitole podrobně rozveden. Mzda má podstatný význam, ale není to jediný prostředek motivace. Stimulem může být v zásadě vše, co je pro pracovníka významné, vše, co může podnik svému zaměstnanci nabídnout. Pokud chce podnik své zaměstnance dobře motivovat, je třeba nejdříve pochopit, které motivy jsou pro ně důležité14.

x

Osobní postavení – zahrnuje potřebu pracovníka vést lidi, rozhodovat, řídit chod věcí. Takový pracovník se snaží být úspěšný kvůli svému postavení.

x

Pracovní výsledky, výkon – jsou důležitou motivací z hlediska firmy. Lidé, kteří mají rádi svou práci a snaží se v ní vyniknout, jsou motorem a energií firmy.

x

Přátelství (sociální vztahy) – pro tyto lidi je nejdůležitější dobrá atmosféra na pracovišti, záleží jim více na přátelských vztazích než na pracovních výsledcích nebo penězích.

x

Jistota – lidé zaměření na jistotu netouží po mimořádných příjmech ani po vysokém postavení. Raději se spokojí s málem, ale pokud to mají jisté.

x

Odbornost – je rozhodujícím motivem těch, kdo preferují svůj profesionální rozvoj. Snaží se vyniknout ve své profesi a nedovedou si představit, že by měli dělat něco jiného.

Formy odměňování15: x

x

Hmotná odměna – jedná se o hlavní stimulující prostředek. Může mít podobu nejen peněžní (mzda, plat, prémie apod.), ale i specifickou podobu jako např. přidělení služebního auta i k soukromým účelům, slevy na podnikové zboží, zaměstnanecké akcie atd. Povzbuzování (neformální hodnocení) – všechny aktivity, které dávají zaměstnancům najevo jejich důležitost, jsou v rukou vedoucích pracovníků velmi významným stimulačním nástrojem. Mezi nejefektivnější uznání a pochvaly patří ty, které udělují nadřízení pracovníkům neformálně během každodenního styku na pracovišti. Většinou mají ústní formu nebo formu krátkého písemného sdělení a přichází co nejdříve po odměňované události. Dalším typem odměňování v rámci povzbuzování je formální uznání a pochvala od nadřízených. Ty jsou zaměstnancům uděleny buď v soukromí, nebo veřejně před ostatními spolupracovníky. Forma může být ústní nebo v podobě zveřejnění např. na nástěnce či podnikovém intranetu. Systémy formálních uznání a pochval také nabízejí pracovníkům (a jejich

14 BĚLOHLÁVEK, František. Jak řídit a vést lidi. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2000, 100 s. ISBN 8072263080. PROVAZNÍK, Vladimír a Růžena KOMÁRKOVÁ. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996, 210 s. ISBN 8070792833. 15 BĚLOHLÁVEK, František. Jak řídit a vést lidi. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2000, 100 s. ISBN 8072263080. PROVAZNÍK, Vladimír a Růžena KOMÁRKOVÁ. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996, 210 s. ISBN 8070792833.

16 ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 442 s. ISBN 9788024728902.





III. 1. 3. Je nepochybné, že odměna má stěžejní stimulační účinky. Níže jsou uvedeny konkrétní motivační účinky, které mají jednotlivé součásti systému odměňování17: x

Pevný plat – umožňuje existenci daného pracovníka odpovídající žádoucímu životnímu standardu. Odpovídá požadavku na materiální zabezpečení a jistotu.

x

Sociální a vedlejší výkony a služby (životní pojištění, penzijní připojištění apod.) – zvýrazňují zájem podniku na osobním blahu pracovníků a jejich rodin. Odpovídá požadavkům na zabezpečení a jistotu.

x

Krátkodobé účasti (krátkodobý bonus) – vyjadřují, že podnik vnímá a oceňuje přínos pracovníků k dosažení stanovených cílů.

x

x

Dlouhodobé účasti (podíl na výsledcích podniku, zaměstnanecké akcie apod.) – sdělují pracovníkům, že se podílí i na dlouhodobém úspěchu podniku, ozřejmují zájem podniku na stabilizaci zaměstnanců v podniku. Pracovníkům se tím otevírá dlouhodobější perspektiva a jsou vázáni na podnik i emocionálně. Nadstavba – nejčastěji se jedná o bezplatné privátní používání firemního auta, služební mobil, telefon na pracovišti, používání internetu atd. Tím, že podnik nekontroluje přímo chování pracovníků v soukromí, dává najevo, že jim důvěřuje.

Systém benefitů

Ve zkoumaných zdravotnických zařízeních jsou zavedeny různé formy motivačních systémů. Jednou z užívaných forem odměn jsou zaměstnanecké výhody – benefity. Na rozdíl od odměn za odpracovanou dobu, výkon, pracovní podmínky nebo schopnosti a dovednosti nebývají tyto benefity18 obvykle vázány na výkon zaměstnance, společnost je zaměstnancům poskytuje pouze za to, že pro ni pracují. Někdy se při jejich poskytování přihlíží k funkci, postavení či k délce zaměstnání nebo zásluhám pracovníka. Úkolem zaměstnaneckých výhod je udržet pracovníky ve společnosti a motivovat je k vyššímu výkonu19. Mezi důvody, proč společnosti využívají zaměstnanecké výhody, patří i úlevy na dani. Současné trendy ale ukazují ústup od daňově uznatelných důvodů. Pro stále více společností zaměstnanecké výhody představují konkurenční výhodu při získávání nových zaměstnanců. Existuje velké množství zaměstnaneckých výhod. Jeden z možných způsobů jejich členění, který se používá převážně v Evropě, je prezentován níže20: Výhody sociální povahy (životní a důchodové pojištění hrazené zcela či částečně společností, půjčky a ručení za půjčky, jesle a mateřské školky, příspěvky na rekreaci dětí apod.) Výhody, které mají vztah k práci (stravování, výhodnější prodej produktů společnosti zaměstnancům, vzdělání hrazené společností, podnikové parkoviště, příspěvek na úhradu cestovních nákladů při dojíždění do zaměstnání aj.) Výhody spojené s postavením v organizaci (služební automobily i pro soukromé účely, přidělení mobilního telefonu, nárok na společenský oděv a jiné náklady na reprezentaci společnosti apod.) Výhody zkvalitňující využívání volného času (kulturní a sportovní aktivity, organizování dotovaných zájezdů, příspěvek na dovolenou pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky aj.)

18 KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 4. rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 399 s. ISBN 9788072611683. 19 CHVÁTAL, Dalibor Z. Zaměstnanecké výhody umí výrazně motivovat. In: Měšec.cz [online]. Praha: Internet Info, 3. 10. 2007 [cit. 2010-01-30]. ISSN 1213-4414. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zamestnanecke-vyhody-umi-vyznamne-motivovat/ 20 KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 9788024722023.

NIERMEYER, Rainer a Manuel SEYFFERT. Jak motivovat sebe a své spolupracovníky. Praha: Grada, 2005, 109 s. ISBN 8024712237.

17




III. 2 ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY ZDRAVOTNICKCÝH ZAŘÍZENÍCH

VE


ZKOUMANÝCH

Hodnocení a odměňování zaměstnanců bylo jedním z témat, které bylo diskutováno v průběhu ohniskové diskuze focus group, která proběhla jako součást třetí etapy projektu. Této diskuze se zúčastnili zástupci zdravotnických zařízení Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a zástupci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska. Zúčastnění zástupci zdravotnických zařízení kromě komunikačních partnerů z řad personalistů reprezentovali vedoucí a řadové lékařské pozice a vedoucí sesterské pozice. Ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje jsou zavedeny různé formy zaměstnaneckých výhod a benefitů, což podrobně prezentují následující dvě podkapitoly. Důležitou podmínkou pro možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů je trvalý pracovní poměr a více než roční doba zaměstnání.

Například v Nemocnici Jihlava je, mimo rámec běžně se vyskytujících zaměstnaneckých benefitů, nabízeno výrazně zvýhodněné mobilní telefonování. Nemocnice uzavřela hromadnou smlouvu s mobilním operátorem, který následně poskytuje každému zaměstnanci až deset takto zvýhodněných sim-karet. V rámci všech takových sim-karet je vzájemné volání, oproti cenám běžně se vyskytujícím na trhu, velice výhodné, čímž nemocnice nepřímo ulehčuje rodinným rozpočtům svých zaměstnanců. Tento krok ze strany zdravotnického zařízení je přijímán velmi kladně. V rámci dotazníkového šetření, které bylo provedeno během třetí etapy projektu, byla zkoumána mimo jiné i sféra odměňování zaměstnanců. V oblasti zaměstnaneckých benefitů bylo zkoumáno, které formy výhod a bonusů mají zaměstnanci možnost využívat a které reálně využívají. Následující interpretace popisují výběrový soubor, jenž se zúčastnil dotazníkového šetření.

Ačkoli jsou v každém zkoumaném zdravotnickém zařízení nějaké zaměstnanecké výhody funkčně zavedeny, podle mínění komunikačních partnerů ze zdravotnických zařízení zaměstnanci tyto výhody postupem času jako přínos nevnímají.

Graf č. 1 zobrazuje možnost využití jednotlivých forem zaměstnaneckých benefitů, a to v rámci všech zkoumaných zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje.

„Pokud nabízíme nějaké benefity, které nejsou čistě finančního rázu, zaměstnanci to vnímají více méně bez zájmu. Jinak naprostá většina využívá možnosti dotovaného stravování a dostávají také unišeky v hodnotě 1 000 Kč, které však většina bere jako automatiku.“

Téměř devět respondentů z deseti může ve svém zdravotnickém zařízení využívat příplatek (slevu) na stravování (87,1 %). Více než šest dotázaných z deseti má možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci ČR (účast na konferencích, 64,8 %), penzijního připojištění (63,7 %) a podpory při profesním vzdělávání – atestačního volna (62,9 %). Dále pak respondenti mohou využít nabídku poskytnutí bydlení (58,5 %) a podporu při profesním vzdělávání (příspěvek nemocnice, 54,0 %). Méně než polovina dotázaných má možnost využívat příspěvek na dovolenou (48,3 %), permanentky do sportovního zařízení (47,4 %), profesní setkávání a vzdělávání v rámci Evropy (účast na konferencích, 47,0 %), upravenou pracovní dobu po dobu péče o malé dítě (46,9 %), zlevněné lístky na kulturní představení (46,2 %) a zaměstnaneckou mateřskou školku (42,9 %). Nejméně mají respondenti možnost absolvovat zahraniční stáž (38,3 %) a využít kolektivní nebo individuální psychologickou podporu, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoření (36,7 %). Podrobné výsledky zobrazuje graf č. 1.

V zájmu zachování anonymity zde nebude uváděno jméno autora výroku.

Ve zdravotnických zařízeních, jež se zúčastnila ohniskové diskuze, se velmi osvědčily tzv. unišeky, které jsou poukázkou určité finanční hodnoty. Unišeky lze využít různými způsoby v rámci sítě partnerů, např. na sportovní aktivity, dovolenou apod. Výrazně pozitivně hodnoceným benefitem je možnost penzijního připojištění, jež je k dispozici v Nemocnici Břeclav. Ze stejného zdravotnického zařízení jsme reflektovali například názor, že by nemocnice ráda poskytovala zaměstnancům další výhody, avšak není na to dostatek financí.





Graf č. 1: Motivace – zaměstnanecké benefity (možnost využívání).

V rámci bližšího zkoumání této oblasti bylo zjišťováno, zda respondenti, kteří mají možnost dané benefity využívat, je využívají a pokud nemají tu možnost, zda by tyto benefity ocenili. Z výsledků, které uvádí následující grafy č. 2 a č. 3, je patrné, že z benefitů, které respondenti mají možnost využívat, nejvíce využívají příplatek (slevu) na stravování (91,0 %) a možnost profesního setkávání a vzdělávání v rámci ČR (účast na konferencích, 77,8 %). Dále pak často využívají podporu při profesním vzdělávání (příspěvek nemocnice, 57,4 %), příspěvek na dovolenou (56,5 %), penzijní připojištění (48,0 %), zlevněné lístky na kulturní představení (39,6 %), podporu při profesním vzdělávání – atestační volno (36,1 %) a permanentky do sportovního zařízení (32,7 %). V menší míře respondenti využívají možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci Evropy (18,3 %), kolektivní nebo individuální psychologické podpory, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoření (18,3 %), upravení pracovní doby po dobu péče o malé dítě (10,2 %), poskytnutí bydlení (9,2 %), absolvování zahraniční stáže (7,0 %) a nejméně zaměstnanecké mateřské školky (3,5 %).

Můžete ve Vašem zdravotnickém zařízení využívat následující benefity? Příplatek (sleva) na stravování.

87,1%

12,9%

Možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci ČR (účast na konferencích).

64,8%

35,2%

Penzijní připojištění.

63,7%

36,3%

Podpora při profesním vzdělávání (atestační volno).

62,9%

37,1%

Poskytnutí bydlení.

58,5%

Podpora při profesním vzdělávání (příspěvek nemocnice).

41,5%

54,0%

46,0%

Příspěvek na dovolenou.

48,3%

51,7%

Permanentka do sportovního zařízení.

47,4%

52,6%

Možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci Evropy (účast na konferencích).

47,0%

53,0%

Možnost upravení pracovní doby po dobu péče o malé dítě.

46,9%

53,1%

Zlevněné lístky na kulturní představení.

46,2%

53,8%

Zaměstnanecká mateřská školka.

42,9%

57,1%

Možnost absolvovat zahraniční stáž.

38,3%

61,7%

Kolektivní nebo individuální psychologická podpora, pro zamezení syndromu vyhoření.

36,7%

63,3%

0%

20%

40%

Mohu využívat

60%

80%

100%

Nemohu využívat




Oproti tomu z benefitů, které respondenti ve svém zdravotnickém zařízení nemají možnost využívat, by nejvíce ocenili příspěvek na dovolenou (88,6 %), příplatek (slevu) na stravování (88,4 %) a podporu při profesním vzdělávání (příspěvek nemocnice, 87,2 %). Dále pak možnost profesního setkávání a vzdělávání v rámci ČR (79,8 %), zlevněné lístky na kulturní představení (78,8 %), podporu při profesním vzdělávání – atestační volno (77,6 %), permanentku do sportovního zařízení (76,2 %), penzijní připojištění (73,3 %), možnost upravení pracovní doby po dobu péče o malé dítě (67,0 %), kolektivní nebo individuální psychologickou podporu, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoření (65,1 %), možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci Evropy (58,9 %) a zaměstnaneckou mateřskou školku (56,7 %). V menší míře by dotázaní ocenili možnost absolvovat zahraniční stáž (48,6 %) a možnost poskytnutí bydlení (44,1 %). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 3.

Graf č. 2: Motivace – zaměstnanecké benefity (využívání).

Využíváte některé z následujících benefitů, které máte možnost ve Vašem zdravotnickém zařízení využívat ? Příplatek (sleva) na stravování.

91,0%


9,0%

77,8%

22,2%


57,4%

42,6%

Příspěvek na dovolenou.

56,5%

43,5%


48,0%


52,0%

39,6%


60,4%

36,1%


63,9%

32,7%

67,3%


18,3%

81,7%

Kolektivní nebo individuální psychologická podpora, pro zamezení syndromu vyhoření.

18,3%

81,7%

Možnost upravení pracovní doby po dobu péče o 10,2% malé dítě. Poskytnutí bydlení.

89,8%

9,2%

90,8%

Možnost absolvovat zahraniční stáž. 7,0%

93,0%

Zaměstnanecká mateřská školka. 3,5% 0%

Využívám


96,5%

20%

40%

60%

80%

100%

Nevyužívám





III. 2. 1. Graf č. 3: Motivace – zaměstnanecké benefity (ocenění).

Nakolik byste ocenil/a následující zaměstnanecké benefity, které nemáte možnost ve Vašem zdravotnickém zařízení využívat? Příspěvek na dovolenou.

88,6%

Příplatek (sleva) na stravování.

88,4%


87,2%

9,3% 2,3%

8,0% 4,8%

79,8%

14,2% 6,0%


78,8%

13,0% 8,2%


77,6%

11,3% 11,1%


76,2%

12,7% 11,0%


73,3%

Možnost upravení pracovní doby po dobu péče o malé dítě.

67,0%

Kolektivní nebo individuální psychologická podpora, pro zamezení syndromu…

65,1%


58,9%

Zaměstnanecká mateřská školka.

56,7%

Možnost absolvovat zahraniční stáž. Poskytnutí bydlení.

Ocenil/a bych

17,5%

28,2%

Střed

20%

18,8%

40%

60%

Tabulka č. 1: Přehled zaměstnaneckých benefitů – Kraj Vysočina.

Úhrada zahraniční stáže Podpora při profesním vzdělávání Možnosti profesního setkávání a vzděl. v ČR Možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci střední Evropy Možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci Evropy Příspěvky na penzijní připojištění, životní poj. Služební byt / ubytovna Zaměstnanecká mateřská školka Možnost upravení prac. doby při péči o malé dítě

12,8%

17,9%

25,7%

23,2%

37,1%

80%

NE

NE

NE

Nové Město na Moravě NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

NE

Havlíčkův Brod

19,8%

23,2%

44,1%

0%

13,2%

V tabulce č. 1 je zobrazen přehled zaměstnaneckých benefitů, jež jednotlivá zdravotnická zařízení Kraje Vysočina ne/poskytují svým zaměstnancům. Pro snadnější orientaci jsou benefity, které zdravotnické zařízení reálně poskytuje, zobrazeny zelenou barvou. Ve všech zkoumaných zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina je zaměstnancům poskytována podpora při profesním vzdělávání, dále možnost upravení pracovní doby při péči o malé dítě a příspěvek na dovolenou (zejména formou tzv. unišeků). V žádném ze zkoumaných zdravotnických zařízení není poskytována možnost profesního vzdělávání v rámci střední či celé Evropy a zdravotnická zařízení nepřispívají na parkovné (což je však do značné míry způsobeno bezplatným parkováním v jejich areálu).

11,0% 15,7%

22,1%

48,6%

Tato subkapitola prezentuje přehled nabízených benefitů v rámci jednotlivých zdravotnických zařízení Kraje Vysočina. Data, na jejichž základě byly sestaveny níže prezentované tabulky zobrazující reálnou existenci jednotlivých druhů benefitů v rámci zdravotnických zařízení Kraje Vysočina, byla zjišťována v rámci kvalitativního šetření, přesněji během osobních rozhovorů s komunikačními partnery z jednotlivých nemocnic (zejména s personalisty).

6,4% 5,0%


Zdravotnická zařízení Kraje Vysočina

100%

Neocenil/a bych

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč NE

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

V jednání

V jednání

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO




Příspěvek na dovolenou Příspěvek na stravování Příspěvek na parkovné Zlevněné lístky na kulturní představení / sport. aktivity Kolektivní nebo individ. psychologická podpora

ANO ANO NE

ANO ANO NE

ANO ANO NE

ANO ANO NE

ANO NE NE

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

Školení, semináře

Školení, semináře

ANO

NE


III. 2. 2.

Zdravotnická zařízení Jihomoravského kraje

Tato subkapitola představuje výčet zaměstnaneckých benefitů, jež jsou nabízeny zaměstnancům zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Níže prezentovaná tabulka zobrazuje jednotlivé benefity, které jsou zaměstnancům daných zdravotnických zařízení ne/poskytovány. Tabulka byla sestavena na základě dat, která byla zjištěna během osobních rozhovorů s komunikačními zástupci jednotlivých zdravotnických zařízení. Benefity, které zdravotnické zařízení reálně poskytují, zobrazeny zelenou barvou. Jediným benefitem, který poskytují všechna zkoumaná zdravotnická zařízení Jihomoravského kraje, je podpora při profesním vzdělávání a možnost upravení pracovní doby po dobu péče o malé dítě. Oproti tomu benefit, který neposkytuje ani jedno ze zkoumaných zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje, je příspěvek na parkovné. Tento jev však může být způsoben faktem, že ve většině zkoumaných zdravotnických zařízení je (minimálně pro zaměstnance) parkování bezplatné, a tudíž příplatek není třeba. Tabulka č. 2: Přehled zaměstnaneckých benefitů – Jihomoravský kraj. Úhrada zahraniční stáže Podpora při profesním vzdělávání Možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci ČR Možnosti profesního setkávání a vzdělávání

Břeclav

Hodonín

Ivančice

Kyjov

Letovice

Tišnov

Vyškov

Znojmo

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

ojediněle

NE

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

ANO


v rámci střední Evropy Možnosti profesního setkávání a vzdělávání v rámci Evropy Příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění Služební byt / ubytovna Zaměstnanecká mateřská školka Možnost upravení pracovní doby po dobu péče o malé dítě Příspěvek na dovolenou Příspěvek na stravování Příspěvek na parkovné Zlevněné lístky na kulturní představení / permanentka na sportovní aktivity Kolektivní nebo individuální psychologická podpora

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

ANO

NE

NE

NE

ANO

ANO

V jednání

NE

V jednání

NE

NE

NE

V jednání

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

NE

ANO

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

ANO

NE

ANO

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

NE

ANO

NE






III. 2. 3. Zdravotnická zařízení holdingu zemských klinik Dolního Rakouska Podle informací příslušných komunikačních partnerů ve zdravotnických zařízeních v Dolním Rakousku, jež se k této sféře metod práce vyjádřili v rámci ohniskové diskuze – focus group, nejsou v rakouském prostředí zavedeny motivační programy obdobného rázu jako v českém prostředí. Tento jev je do značné míry způsoben odlišným nastavením rakouského zdravotnického systému. Nejsou vypláceny příspěvky na dovolenou, nejsou evidovány žádné případy, kdy by se zdravotnické zařízení snažilo zaměstnancům ulevit v rodinném rozpočtu například popisovaným zvýhodněným telefonováním ani jiným obdobným způsobem. Jediná forma benefitů, která funguje obdobným způsobem v České republice i v Rakousku, je stravování zdravotníků, jež je umožněno v nemocničních kantýnách, kde mohou zaměstnanci využívat zvýhodněného stravování. V několika případech mají na některých pracovištích holdingu zemských klinik Dolního Rakouska zaměstnaneckou mateřskou školku, avšak nejedná se o běžnou praxi. Přestože podle rakouských partnerů v jejich prostředí nejsou aplikovány systémy benefitů tak, jak je známe z českého prostředí, vyskytují se zde obdobné mechanismy, které by v prostředí českého zdravotnictví byly považovány za benefity. Zaměstnancům holdingu je nabízeno dodatečné vzdělávání. Tato možnost se setkává s velice kladnými ohlasy, avšak je vyžadována finanční spoluúčast zaměstnanců. Holding také praktikuje interní vzdělávání. V rámci teambuildingu jsou běžnými akcemi pro zaměstnance společné výlety za sportovními aktivitami, např. lyžování.

III. 3

ORGANIZACE A PROCESY PRÁCE

V rámci dotazníkového šetření, jež proběhlo v rámci třetí etapy tohoto projektu ve vybraných zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, byla zkoumána i oblast organizace a procesů práce. Tato oblast rovněž velmi úzce souvisí s hodnocením metod práce na jednotlivých pozicích, jelikož v této sekci se mohli respondenti vyjádřit k položkám, které popisovaly způsoby organizace a jednotlivé procesy na pracovišti. Výsledky, jež identifikují vyjádření výběrového souboru, jsou prezentovány v grafech zobrazených níže. Na jejich základě lze usuzovat, do jaké míry ve zkoumaných zdravotnických zařízeních fungují jednotlivé oblasti metod práce. Současně jsou výsledky zjištěné v prostředí České republiky porovnány s výsledky, jež v obdobném dotazníkovém šetření vyhodnotil rakouský partner projektu.

Podle názoru respondentů nejvíce vystihují skutečnost z oblasti organizace a procesů výroky: „Pracovní postupy v rámci mého oddělení jsou jasně stanoveny“ (84,5 %)21 a „Moje kompetence a odpovědnost jsou jasně stanoveny“ (84,5 %), dále pak „Stanovené pracovní postupy jsou při každodenní práci dodržovány“ (80,4 %), „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“ (80,3 %), „Odpovědnosti za pracovní postupy jsou jasně stanoveny“ (79,7 %), „Moje každodenní práce představuje důležitou součást fungování celé organizace“ (79,6 %), „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ (75,4 %) a „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddělení, jsou jasně stanoveny“ (73,1 %). Naproti tomu nejméně danou skutečnost podle názoru respondentů vystihují výroky: „Organizační rozhodnutí jsou činěna včas“ (61,1 %) a „Celkově vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zařízení dobře organizovány“ (60,8 %). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 4.

21

Interpretovány jsou součtové údaje varianty 1 („Zcela vystihuje“) a varianty 2. Podle této součtové hodnoty je graf seřazen od nejvyšší četnosti těchto odpovědí po nejnižší.




Graf č. 4: Organizace a procesy.

Pro srovnání výsledků s daty poskytnutými rakouským partnerem byly vypočítány průměry odpovědí za jednotlivé výroky v sekci „organizace a procesy práce“, a z nich následně vypočítán souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „Vůbec nevystihuje“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. Střední hodnota je 3,5. Pro podrobnější orientaci v oblasti organizace a procesů práce jsou v tabulce č. 3 zobrazeny průměrné hodnoty a mediány22 kategorií jednotlivých proměnných/výroků, včetně směrodatných odchylek. Hodnota indikátoru Cronbachova alfa23 je 0,93, což vypovídá o vysoké míře reliability měřicí škály.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skutečnost? Pracovní postupy v rámci mého oddělení jsou jasně stanoveny.

84,5%

Moje kompetence a odpovědnost jsou jasně stanoveny.

84,5%

Stanovené pracovní postupy jsou při každodenní práci dodržovány.

13,5%

2,0%

13,8% 1,7%

80,4%

17,7%


1,9%

Tabulka č. 3: Organizace a procesy práce – střední hodnoty.

Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány.

80,3%

Odpovědnosti za pracovní postupy jsou jasně stanoveny.

79,7%

17,4%

2,9%

Moje každodenní práce představuje důležitou součást fungování celé organizace.

79,6%

18,5%

1,9%

16,7%

Organizace a procesy práce

3,0%

Průměr Medián

Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce.

75,4%

Pracovní postupy, za které odpovídá více oddělení, jsou jasně stanoveny.

73,1%

20,7%

23,1%

3,9%

3,8%

Organizační rozhodnutí jsou činěna včas.

61,1%

31,1%

7,8%

Celkově vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zařízení dobře organizovány

60,8%

32,3%

6,9%

0%

20%

Vystihuje

40%

Střed

60%

80%

Moje kompetence a odpovědnost jsou jasně stanoveny. Pracovní postupy v rámci mého oddělení jsou jasně stanoveny. Odpovědnosti za pracovní postupy jsou jasně stanoveny. Moje každodenní práce představuje důležitou součást fungování celé organizace. Stanovené pracovní postupy jsou při každodenní práci dodržovány. Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány. Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce.

100%

Nevystihuje

Směrodatná odchylka

1,66

1

0,94

1,66

1

0,95

1,8

1

1,05

1,83

2

0,98

1,85

2

0,97

1,86

2

1,04

1,99

2

1,1

Pracovní postupy, za které odpovídá více oddělení, jsou jasně stanoveny.

2,02

2

1,09


2,41

2

1,27

Celkově vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zařízení dobře organizovány.

2,41

2

1,22

22

Jedná se ukazatel střední hodnoty, který rozděluje datový soubor na dvě stejně početné skupiny. Cronbachova alfa, určujíce míru konzistence měřicí škály, nabývá hodnot v rozmezí 0–1. Čím více se ukazatel blíží hodnotě 1, tím vyšší je konzistence a reliabilita. Hodnota 0,7 a více znamená vysokou míru konzistence a reliability. 23




Vzhledem k typu dat poskytnutých rakouským partnerem lze srovnání regionů obou zkoumaných zemí provést pouze v rovině průměrných hodnot odpovědí. Ze srovnání výsledků zkoumaných zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje s výsledky poskytnutými zástupci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska vyplývá, že největší rozdíl mezi zkoumanými zdravotnickými zařízeními České republiky a Rakouska byl zaznamenán v hodnocení výroků „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“, „Celkově vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zařízení dobře organizovány“ a „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddělení, jsou jasně stanoveny“. Všechny tři výroky jsou v České republice hodnoceny pozitivněji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu č. 5.


Shrnutí – organizace a procesy Ve zkoumaných zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje byly všechny výroky z oblasti „Organizace, procesy“ většinově hodnoceny jako vystihující. Vzhledem k typu dat poskytnutých rakouským partnerem projektu lze obě země porovnávat pouze na základě průměrných hodnot indikátorů, které byly vypočítány z původní šestistupňové škály. Čím více se hodnota indikátoru blíží jedné, tím více respondenti považovali uvedené výroky za vystihující.

Graf č. 5: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Organizace a procesy“.

Souhrnný ukazatel za blok výroků z oblasti „Organizace a procesy“ byl vypočítán jako průměrná hodnota ze všech dílčích indikátorů. Z grafu č. 6 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zařízení v České republice (1,95) hodnotí organizaci a procesy na pracovišti pozitivněji než respondenti ze zdravotnických zařízení v Rakousku (2,41).

Srovnání průměrných hodnot hodnocení jednotlivých výroků oblast "Organizace a procesy" Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány. Celkově vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zařízení dobře… Pracovní postupy, za které odpovídá více oddělení, jsou jasně stanoveny.

1,86 2,71 2,41

Graf č. 6: Srovnání souhrnných ukazatelů za oblast „Organizace, procesy“.

3,21

Souhrnný ukazatel "Organizace, procesy"

2,02 2,57

6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1

2,41


2,94

Stanovené pracovní postupy jsou při každodenní práci dodržovány. Odpovědnosti za pracovní postupy jsou jasně stanoveny. Pracovní postupy v rámci mého oddělení jsou jasně stanoveny. Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce. Moje kompetence a odpovědnost jsou jasně stanoveny. Moje každodenní práce představuje důležitou součást fungování celé organizace.

Česká republika

1,85 2,38 1,8

Rakousko

2,25 1,66

1,95 Česká republika

2,03

2,41 Rakousko

1,99 2,29 1,66 1,92 1,83 1,78

1

2

3

4

5

6




III. 4

PRACOVNÍ KLIMA


Graf č. 7: Pracovní klima.

Pokud jsou v rámci zdravotnických zařízení aplikovány správně fungující metody práce se zaměstnanci, jistě se tato praxe odráží na celkovém pracovním klimatu na daném pracovišti. Této sféře práce se rovněž věnovalo dotazníkové šetření, jež proběhlo během třetí fáze projektu a které se zaměřovalo na vybraná zdravotnická zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. V rámci tohoto šetření byla mimo jiné zjišťována míra výstižnosti jednotlivých výroků týkajících se pracovního klimatu. Následující interpretace tedy zobrazují názory respondentů, kteří se v rámci dotazníkového šetření vyjádřili. Současně jsou výsledky šetření porovnány s výsledky obdobného šetření, jež proběhlo v Dolním Rakousku a jehož výsledky zhotoviteli poskytl komunikační partner z holdingu zemských klinik Dolního Rakouska. Podle názoru respondentů v České republice nejvíce vystihuje skutečnost z oblasti pracovního klimatu výrok „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegyně“ (73,2 %)24, dále pak „Můj soukromý a profesní život se daří skloubit“ (64,4 %), „Klima na mém pracovišti je dobré“ (61,0 %), „Mám dojem, že můj názor je v práci brán vážně“ (59,3 %), „Celkově vzato jsem s pracovními podmínkami spokojený“ (56,3 %), „V mém týmu se konflikty při spolupráci řeší otevřeně“ (52,1 %) a „V práci se mi dostává dostatečného uznání“ (51,5 %). Naproti tomu nejméně oblast pracovního klimatu podle názoru respondentů vystihuje výrok „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ (47,7 %) a „Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací“ (44,8 %). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 7.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skutečnost?

Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegyně.

73,2%

Můj soukromý a profesní život se daří skloubit.

23,3%

64,4%

Klima na mém pracovišti je dobré.

61,0%

Mám dojem, že můj názor je v práci brán vážně.

59,3%

Celkově vzato jsem s pracovními podmínkami spokojený.

30,3%

33,1%

33,2%

56,3%

V mém týmu se konflikty při spolupráci řeší otevřeně.

52,1%

V práci se mi dostává dostatečného uznání.

51,5%

Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací.

36,8%

37,1%

5,3%

5,9%

7,5%

6,9%

10,8%

37,1%

47,7%

3,5%

11,4%

42,6%

9,7%

A

Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací.

44,8%

0%

20% Vystihuje

44,0%

40% Střed

60%

11,2%

80%

100%

Nevystihuje

24





Pro umožnění srovnání s výsledky poskytnutými rakouským partnerem byly vypočítány průměrné hodnoty odpovědí na jednotlivé výroky z tematické oblasti „Pracovní klima“, a z nich následně vypočítán souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „Vůbec nevystihuje“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. Střední hodnota je 3,5. Pro podrobnější orientaci v oblasti pracovního klimatujsou v tabulce č. 4 zobrazeny průměrné hodnoty a mediány25 kategorií jednotlivých proměnných/výroků, včetně směrodatných odchylek. Hodnota indikátoru Cronbachova alfa26 je 0,9, což vypovídá o vysoké míře reliability měřicí škály. Podrobné výsledky zobrazuje tabulka č. 4, výroky jsou řazeny dle průměrného hodnocení.


Pro potřeby srovnání s daty od rakouského partnera byly, stejně jako v předchozím bloku věnovaném organizaci a procesům práce, porovnávány průměrné hodnoty odpovědí na jednotlivé výroky. Výsledky zjištěné v rámci zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje byly porovnány s výsledky poskytnutými zástupci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska. Z tohoto srovnání vyplývá, že největší rozdíl mezi zkoumanými zdravotnickými zařízeními České republiky a Rakouska byl zaznamenán v hodnocení výroků „V práci se mi dostává dostatečného uznání“, „V mém týmu se konflikty při spolupráci řeší otevřeně“ a „Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací“. Všechny tři výroky jsou v České republice hodnoceny pozitivněji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu č. 8. Graf č. 8: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Pracovní klima“.

Srovnání průměrných hodnot hodnocení jednotlivých výroků oblasti "Pracovní klima"

Tabulka č. 4: Pracovní klima – střední hodnoty.

Pracovní klima Průměr Medián



2,02

2

1,07


2,26

2

1,14


2,34

2

1,18


2,45

2

1,22


2,51

2

1,18


2,64

2

1,36

Celkově vzato jsem s pracovními podmínkami spokojený.

2,67

2

1,33


2,71

3

1,23

Celkově vzato jsem s pracovními podmínkami spokojený. V mém týmu se konflikty při spolupráci řeší otevřeně. V práci se mi dostává dostatečného uznání. Spolupráce mezi profesemi funguje u nás bez komplikací. Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací.

2,82

3

2,67

V práci se mi dostává dostatečného uznání.

3,12 2,64

V mém týmu se konflikty při spolupráci řeší otevřeně.

3,02 2,82

Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací.

3,15 2,45

Česká republika

2,66 2,71

Rakousko

2,87 2,51 2,63 2,02 2,09 2,26


2,22

1,27 2,34


2,33

1

2

3

4

5

6

25






III. 5

VEDENÍ

Shrnutí – pracovní klima Ve zkoumaných zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje byla většina výroků z oblasti „Pracovní klima“ hodnocena jako vystihující více než polovinou respondentů. Výjimku tvoří výroky „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ a „Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací“, které jako vystihující hodnotila pouze necelá polovina respondentů. Vzhledem k typu dat poskytnutých rakouským partnerem projektu lze obě země porovnávat pouze na základě průměrných hodnot indikátorů, které byly vypočítány z původní šestistupňové škály. Čím více se hodnota indikátoru blíží jedné, tím více respondenti považovali uvedené výroky za vystihující. Souhrnný ukazatel za blok výroků z oblasti „Pracovní klima“ byl vypočítán jako průměrná hodnota ze všech dílčích indikátorů. Z grafu č. 9 vyplývá, že respondenti ze zkoumaných zdravotnických zařízení v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, tedy potažmo v České republice (2,49) hodnotí své pracovní klima mírně pozitivněji než respondenti ze zdravotnických zařízení v Rakousku (2,67). Graf č. 9: Srovnání souhrnných ukazatelů za oblast „Pracovní klima“.

Souhrnný ukazatel "Pracovní klima" 6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1

2,49 Česká republika

Problematika fungujícího a správně prováděného vedení byla zkoumána v rámci dotazníkového šetření, jež proběhlo ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje během třetí fáze projektu. Obdobné šetření proběhlo i na straně rakouského partnera, tedy v rámci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska. Výsledky, jež zhotoviteli poskytl rakouský partner, jsou zde využity pro porovnání stavu ve zkoumaných zdravotnických zařízení v České republice a Rakousku.

Podle názoru respondentů v České republice nejvíce vystihuje skutečnost z oblasti vedení výrok „Můj nadřízený / moje nadřízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů“ (81,7 %)27, dále pak „Když se stane chyba, vyjádří můj nadřízený / moje nadřízená konstruktivní kritiku“ (77,5 %), „Můj nadřízený / moje nadřízená si udělá čas, aby si vyslechl/a můj názor a mé podněty“ (75,5 %), „Spolupráce s mým nadřízeným / mou nadřízenou se vyznačuje vzájemnou úctou a pochopením“ (75,3 %), „Svému nadřízenému / své nadřízené důvěřuji“ (73,8 %), „Celkově vzato jsem s vedením svého nadřízeného / své nadřízené spokojený“ (73,0 %). Naproti tomu nejméně danou skutečnost podle názoru respondentů vystihuje výrok „Můj nadřízený / moje nadřízená mi poskytuje jednoznačnou zpětnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ (70,0 %), „V rámci porad, resp. pohovorů, se domlouváme na cílech“ (69,5 %) a „Můj nadřízený / moje nadřízená chválí mimořádné výkony“ (63,3 %). Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 10.

2,67 Rakousko

27





U výroků z tematické oblasti „Vedení“ byly stejně jako v předchozích oblastech vypočítány nejprve průměrné hodnoty odpovědí, které jsou zobrazeny v tabulce č. 5. Dílčí indikátory byly vypočteny jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „Vůbec nevystihuje“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. Střední hodnota je 3,5. Pro podrobnější orientaci v oblasti vedení jsou v tabulce č. 5 zobrazeny průměrné hodnoty a mediány28 kategorií jednotlivých proměnných/výroků, včetně směrodatných odchylek. Hodnota indikátoru Cronbachova alfa29 je 0,95, což vypovídá o vysoké míře reliability měřicí škály. Podrobně výsledky prezentuje tabulka č. 5, výroky jsou řazeny podle průměrného hodnocení.

Graf č. 10: Vedení.

Posuďte pomocí následujících tvrzení chování, resp. způsob vedení Vašeho nejbližšího přímého nadřízeného. Můj nadřízený / moje nadřízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů.

81,7%

Když se stane chyba, vyjádří můj nadřízený / moje nadřízená konstruktivní kritiku.

77,5%

Můj nadřízený / moje nadřízená si udělá čas, aby si vyslechl / vyslechla můj názor a mé podněty.

75,5%

Spolupráce s mým nadřízeným / mou nadřízenou se vyznačuje vzájemnou úctou a pochopením.

75,3%

Svému nadřízenému / své nadřízené důvěřuji.

73,8%

Celkově vzato jsem s vedením svého nadřízeného / své nadřízené spokojený.

73,0%

17,5%

3,3%

5,0%

Tabulka č. 5: Vedení – průměry, mediány, odchylky. 18,3%

Vedení

6,1%

Průměr Medián 20,4%

20,9%

19,8%

Můj nadřízený / moje nadřízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů. Když se stane chyba, vyjádří můj nadřízený / moje nadřízená konstruktivní kritiku. Můj nadřízený / moje nadřízená si udělá čas, aby si vyslechl/vyslechla můj názor a mé podněty. Spolupráce s mým nadřízeným / mou nadřízenou se vyznačuje vzájemnou úctou a pochopením.

4,3%

5,4%

7,2%

Svému nařízenému / své nadřízené důvěřuji.

Můj nadřízený / moje nadřízená mi poskytuje jednoznačnou zpětnou vazbu v závislosti na mém výkonu.

70,0%

V rámci porad, resp. pohovorů, se domlouváme na cílech.

Můj nadřízený / moje nadřízená chválí mimořádné výkony.

15,0%


69,5%

63,3%

24,3%

24,3%

24,6%

Celkově vzato jsem s přístupem svého nadřízeného / své nadřízené spokojený. Můj nadřízený / moje nadřízená mi poskytuje jednoznačnou zpětnou vazbu v závislosti na mém výkonu.

5,6%

6,2%

V rámci porad, resp. pohovorů, se domlouváme na cílech. Můj nadřízený / moje nadřízená chválí mimořádné výkony.

12,1%


1,75

1

1,06

1,94

2

1,17

1,98

2

1,25

1,99

2

1,14

2,03

2

1,21

2,1

2

1,28

2,14

2

1,22

2,16

2

1,26

2,39

2

1,48

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%100%

Vystihuje

Střed

Nevystihuje

28





Dílčí průměry odpovědí za jednotlivé výroky v oblasti „Vedení“ byly použity pro srovnání s daty (průměrnými hodnotami), která poskytl rakouský partner projektu. Z výsledků srovnání vyplývá, že největší rozdíl mezi Českou republikou a Rakouskem byl zaznamenán v hodnocení výroků „Můj nadřízený / moje nadřízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů“, „V rámci porad, resp. pohovorů, se domlouváme na cílech“ a „Když se stane chyba, vyjádří můj nadřízený / moje nadřízená konstruktivní kritiku“. Všechny hodnocené výroky z oblasti „Vedení“ jsou v České republice hodnoceny pozitivněji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu č. 11. Graf č. 11: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Vedení“.

Srovnání průměrných hodnot hodnocení jednotlivých výroků oblast "Vedení" Můj nadřízený / moje nadřízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílů.


Shrnutí – vedení Všechny výroky z oblasti „Vedení“ byly hodnoceny jako vystihující více než polovinou respondentů ze zkoumaných zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Českou republiku, respektive Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, lze s rakouským prostředím porovnávat pouze na základě průměrných hodnocení jednotlivých výroků, které byly vypočítány z původní šestistupňové škály. Následně byl vypočítán souhrnný ukazatel za celý tematický okruh „Vedení“. Čím více se hodnota indikátoru blíží jedné, tím více respondenti považovali uvedené výroky za vystihující. Souhrnný ukazatel za blok výroků z oblasti „Vedení“ byl vypočítán jako průměrná hodnota ze všech dílčích indikátorů. Z grafu č. 12 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zařízení v České republice (2,05) hodnotí své vedení pozitivněji než respondenti ze zdravotnických zařízení v Rakousku (2,65).

1,75 2,79 2,16

V rámci porad, resp. pohovorů, se domlouváme na cílech.

2,96

Když se stane chyba, vyjádří můj nadřízený / moje nadřízená konstruktivní kritiku. Můj nadřízený / moje nadřízená mi poskytuje jednoznačnou zpětnou vazbu v závislosti na mém výkonu Celkově vzato jsem s přístupem svého nadřízeného / své nadřízené k mé osobě spokojený.

Graf č. 12: Srovnání souhrnných ukazatelů za oblast „Vedení“.

Souhrnný ukazatel "Vedení"

1,94 2,6

6 5,5 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1

2,14 2,78

Česká republika

2,1

Rakousko 2,67 2,39

Můj nadřízený / moje nadřízená chválí mimořádné výkony.

Česká republika

2,95

Můj nadřízený / moje nadřízená si udělá čas, aby si vyslechl / vyslechla můj názor a mé podněty.

2,05

2,65 Rakousko

1,98 2,49 2,03

Svému nadřízenému / své nadřízené důvěřuji.

2,38

Spolupráce s mým nadřízeným / mou nadřízenou se vyznačuje vzájemnou úctou a pochopením.

1,99 2,27

1

2

3

4

5

6




III. 6


STABILIZAČNÍ PROGRAM

Tato subkapitola se věnuje stabilizačními programu fungujícímu v rámci Kraje Vysočina. V Jihomoravském kraji ani v Dolním Rakousku (holdingu) není obdobná praxe zavedena. Otázka stabilizačního programu, jeho fungování a využívání v praxi byla řešena v rámci diskuze focus group, která proběhla v rámci třetí etapy projektu. Této diskuze se zúčastnili zástupci zdravotnických zařízení Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje i zástupci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska, a to z řad vedoucího lékařského personálu, řadového lékařského personálu, vedoucího sesterského personálu a z řad zástupců personálních oddělení. Stabilizační program zavedený Krajem Vysočina využívá smlouvy o poskytnutí stipendia a uzavření budoucí pracovní smlouvy, jež umožní studentovi získání stipendia, a to v různé výši pro lékařská a nelékařská povolání, za podmínky, že nastoupí u poskytovatele stipendia po ukončení studia do pracovního poměru. Studentovi lékařské fakulty může být poskytnuto stipendium ve výši 5 000 Kč měsíčně, studentovi nelékařského povolání 2 000 Kč měsíčně. Jedná se o stipendia poskytovaná studentům podle oborové potřeby v jednotlivých zdravotnických zařízeních zřizovaných Krajem Vysočina. Dalším využívaným nástrojem pro stabilizaci zdravotnického personálu v Kraji Vysočina může být smlouva o poskytnutí náborového příspěvku zaměstnanci, která umožňuje budoucímu zaměstnanci získat náborový příspěvek za podmínky, že uzavře se zdravotnickým zařízením pracovní poměr a setrvá v něm alespoň po dobu pěti let. Tento příspěvek je různý pro lékařské a nelékařské profese. Lékaři může být poskytnut náborový příspěvek 100 000 Kč, nelékaři pak 30 000 Kč. Zdravotnické zařízení zřizované Krajem Vysočina může za účelem získání dostatečných lidských zdrojů potřebných pro zajištění zdravotní péče nabídnout zájemcům stipendia nebo náborový příspěvek. Poskytovatelem stipendia nebo náborového příspěvku bude zdravotnické zařízení zřizované Krajem Vysočina. Zdravotnické zařízení může požádat Kraj Vysočina o poskytnutí příspěvku na úhradu nákladů spojených s vyplácením stipendií a náborových příspěvků. O konkrétní žádosti bude následně rozhodovat příslušný orgán kraje.

personál. Spíše by přivítali možnost vyplatit tyto peníze (nebo jejich část) jako odměnu stěžejnímu, klíčovému lékaři. „Náborový příspěvek není špatná myšlenka, ale nám se poněkud nelíbí, že máme dát 100 tisíc novému zaměstnanci, kterého neznáme, většinou by se jednalo o vysokoškolského absolventa. Na druhou stranu paradoxně lékaře, kteří jsou u nás dlouhodobě a jsou stěžejními pro naši nemocnici, zaplatit nemůžeme. Proto jsme se snažili tyto náborové příspěvky nevyplácet, i když tedy momentálně jsme přijali dva absolventy na rentgen, protože lékařů na toto oddělení je dlouhodobě nedostatek. Těmto dvěma tedy byl náborový příspěvek vyplacen, protože jinak bychom ty pozice nemuseli vůbec obsadit. Naopak bychom přivítali možnost vyplatit odměnu stěžejnímu, klíčovému lékaři, pokud by se dařilo toto dotovat z krajského fondu.“ V zájmu anonymity zde nebude uváděno jméno autora výroku.

Tato problematika se úzce dotýká stěžejního problému v českém zdravotnictví, a to platů lékařů. V případě, že se nezlepší finanční ohodnocení lékařského personálu, lze dle názorů zástupců jednotlivých zdravotnických zařízení očekávat i nadále odchod schopných, zejména mladších lékařů do zahraničí. Komunikační partneři, s nimiž byla tato záležitost diskutována, se shodují na tom, že je to otázka, již by mělo řešit Ministerstvo zdravotnictví. „Platy řadových lékařů jsou ostudné. Samozřejmě nemluvím o specialistech a doktorech ze soukromého sektoru, ale o státních zaměstnancích a zaměstnancích velkých konglomerací. Pokud chceme, aby nám lékaři neutíkali do zahraničí, a nebudeme je dostatečně finančně motivovat, nezůstane v našem zdravotnictví kámen na kameni. V nedávné době jsme přišli o šikovného kolegu chirurga, který se u nás vše naučil a odešel do Německa. Při výběrovém řízení na jeho pozici se přihlásili dva Rumuni. Nakonec to skončilo tak, že jsme přijali slovenského lékaře.“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uváděno jméno autora výroku.

Personalisté se v rámci focus group ohledně stabilizačního programu vyjádřili tak, že se snaží jej využívat až v krajních případech, kdy na dané místo nemohou sehnat odpovídajícího zdravotnického pracovníka. Náborový příspěvek není špatná idea, míní někteří personalisté, ale zároveň si myslí, že tento krok působí velmi demotivačně na zbývající zdravotnický personál zařízení. Mají výhrady proti tomu, zaplatit 100 tisíc novému zaměstnanci (většinou vysokoškolskému absolventovi), když by si tyto peníze spíše zasloužil dlouhodobě zaměstnaný, k nemocnici loajální




III. 7


MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ NA PRACOVIŠTI

III. 7. 1.

III. 7. 2.

Vzdělávání v České republice

Výrazným rysem, jenž se úzce dotýká metod práce se zaměstnanci, je umožnění vzdělávání a následného profesního růstu. Ve zdravotnických zařízeních, jejichž zástupci byli účastníky focus group, je důraz na vzdělávání na pracovišti chápán jako automatický, jelikož se jedná o akreditovaná pracoviště. Co se týče vzdělávání na státních vysokých školách, zaměstnavatelé se podílí na úhradě nákladů, pokud jde o nelékařský personál. Pokud se rozhodne studovat řadová všeobecná sestra, náklady si musí hradit sama, avšak zaměstnavatelé jí vychází vstříc například úpravou pracovní doby apod. V souvislosti s dalším studiem se zaměstnavatelé snaží tyto zaměstnance udržet i do budoucna, tudíž se s nimi snaží podepsat smlouvy, na základě kterých v daném zdravotnickém zařízení budou pracovat i nadále (např. dalších 5 let). Zdravotnická zařízení svým zaměstnancům vytváří vzdělávací plány. V rámci těchto plánů mají jednotliví zaměstnanci, především lékaři, jasně stanovený plán, na základě kterého se účastní konferencí a jiných výjezdů zajišťujících vzdělávání, například seminářů. Na konci roku je vedoucími pracovníky, zejména pak primáři, hodnoceno, do jaké míry jednotliví zaměstnanci vzdělávací plány naplňují. Informace o míře plnění vzdělávacích plánů však komunikačními partnery nebyla sdělena. V rámci řešení otázky vzdělávacích plánů a obecně vzdělávání byl komunikačními partnery definován problém, s kterým se lékaři v oblasti vzdělávání v posledních letech potýkají. Konkrétně byl kritizován přístup českého zdravotnictví k problematice korupce. Zpřísnění dohledu nad vlivem farmaceutických firem, zejména nad jejich příspěvky lékařům, ovlivňuje i oblast vzdělávání. Farmaceutické firmy často lékařům financovaly výjezdy na konference, což bývalo spojeno s možnou propagací jejich produktu, avšak lékaři tím navyšovali svůj vzdělanostní kapitál. K této problematice se v rámci focus group vyjádřil jeden ze zástupců vedoucího postavení lékařské profese. „V rámci boje s korupcí se situace v oblasti vzdělávání poněkud zkomplikovala. Například v situaci, kdy lékař publikuje článek a chce ho jet někam prezentovat, nemá mnohdy možnost, jak se na takovou konferenci dostat. Dříve tyto výjezdy často sponzorovaly farmaceutické firmy. Nyní jsou ale kvůli korupci velmi přísná pravidla na přijímání dotací od těchto firem, tudíž se lékař nikam moc nedostane. Musel by si vzít volno, aby mohl jet, zaplatit si cestu, ubytování, stravu, přihlašovací příspěvek a asi spoustu dalších výdajů. A na to prostě lékař nemá prostředky. Takže jak si má budovat kariéru?“ V zájmu zachování anonymity zde nebude uváděno jméno autora výroku.

Vzdělávání v Dolním Rakousku

V Dolním Rakousku se snaží zaměstnancům v oblasti vzdělávání vycházet co nejvíce vstříc. V rámci interního vzdělávání probíhají různé kurzy, jejichž obsah je konzultován s vedením holdingu a zároveň se zaměstnanci, aby vyhovoval oběma stranám. Centrálně probíhá vzdělávání v oblastech práva, vedení, managementu, v rámci kterého holding využívá služeb externích firem. III. 8

KARIÉROVÉ PLÁNY, PLÁNY PRACOVNÍCH SIL30

Kariérní postup byl řešen v rámci face to face rozhovorů se zástupci jednotlivých zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, jež proběhly jako součást druhé fáze projektu. Speciální kariérní plány se však v žádném ze zkoumaných zdravotnických zařízení nevytváří. Návrhy kariérních postupů, které však úzce korespondují s dosaženým vzděláním, jsou vytvářeny právě v souvislosti se vzdělávacími plány. Na základě absolvovaného stupně vzdělání postupují zaměstnanci i kariérně. Vzdělávací plány jsou v kompetenci vedoucích pracovníků, dělených podle profesí. U lékařů tyto plány ve většině případů vytváří primář, u všeobecných sester a porodních asistentek vrchní sestra. Pokud jsou tyto plány zavedeny, každoročně se hodnotí každý zaměstnanec a jeho míra naplnění plánu 31.

„Vedeme plány vzdělávání. Vrchní sestra si to vede u sester a primáři u lékařů. Pak se to každoročně hodnotí u každého zaměstnance, co je splněno a co ještě probíhá, s jakým výsledkem plnění.“ Nemocnice Havlíčkův Brod „Plán je daný specializačním vzděláváním. Umožňujeme dostudovat vysokou školu, případně postgraduální vzdělávání. Vycházíme vstříc ohledně výuky nebo zkoušek.“ Nemocnice Břeclav

30 31

Rakouský partner se k otázce tvorby kariérních plánů nevyjádřil. Informace o míře plnění výše popsaných plánů nejsou zhotoviteli k dispozici.




CELKOVÁ SPOKOJENOST

III. 9

Způsoby praktikování jednotlivých metod práce, včetně způsobů hodnocení, zřizování benefitů, spolupráce zaměstnanců s vedením a dalších faktorů, se promítá do celkové spokojenosti zaměstnanců na pracovišti. Tato otázka byla zjišťována v rámci dotazníkového šetření, které proběhlo během třetí fáze projektu, a to ve vybraných zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. 32

Jak vyplývá z výsledků analýz, téměř polovina respondentů (44,3 %) uvedla, že celkově vzato se jako zaměstnanci/zaměstnankyně svého zdravotnického zařízení mají dobře. Opačný názor uvedlo 6,0 % dotázaných. Názorně výsledky dokumentuje následující graf č. 13.


Z detailnějších analýz vyplynulo, že vyšší míru spokojenosti ve srovnání s celkovým hodnocením projevili respondenti ze zdravotnických zařízení v Letovicích (70,0 %), v Hodoníně (60,9 %), v Havlíčkově Brodě (55,2 %), v Ivančicích (53,5 %) a v Kyjově (52,6 %). Naproti tomu nespokojeni jsou převážně respondenti z Nemocnice Tišnov (11,1 %). Podrobné výsledky zobrazuje následující tabulka č. 7. Tabulka č. 7: Celková spokojenost zaměstnanců zdravotnických zařízení ve vztahu k vybraným ukazatelům.

Celkově vzato se jako zaměstnanec/zaměstnankyně tohoto zdravotnického zařízení mám dobře. Údaje jsou uvedeny v %.

Celkem

Graf č. 13: Celková spokojenost zaměstnanců zdravotnických zařízení.

Kraj

Celkově vzato se jako zaměstnanec / zaměstnankyně tohoto zdravotnického zařízení mám dobře.

0%

10%

30,7%

20%

Zcela vystihuje

38,0%

30%

40%

2

50% 3

60%

11,7%

70%

4

80%

5

90%

4,2% 1,8%

100%

Vůbec nevystihuje

Dílčí průměr hodnocení celkové spokojenosti byl vypočten jako průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „Vůbec nevystihuje“. Čím více se ukazatel blíží číslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. Střední hodnota je 3,5. Tabulka č. 6 prezentuje kromě zmíněného průměru také medián33.

Profesní skupina

Tabulka č. 6: Celková spokojenost ČR – střední hodnoty.

Zdravotnické zařízení

13,6%

Celková spokojenost Průměr

Medián


2,68

3

1,1

Vystihuje Střed Nevystihuje Celkem

44,3

49,7

6,0

100 %

Vysočina Jihomoravský

43,0 45,9

50,5 48,6

6,5 5,5

100 % 100 %

Břeclav Havlíčkův Brod Hodonín Ivančice Jihlava Kyjov Letovice Nové Město na Moravě Pelhřimov Tišnov Třebíč Vyškov Znojmo

37,3 55,2 60,9 53,5 35,9 52,6 70,0 43,2 46,6 40,7 33,3 32,6 44,4

57,3 42,0 34,8 42,3 57,2 46,9 30,0 49,4 46,1 48,2 57,2 58,2 47,1

5,4 2,8 4,3 4,2 6,9 0,5 0,0 7,4 7,3 11,1 9,5 9,2 8,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

Lékař/lékařka Sestra, zdravotnický/á asistent/ka, porodní asistentka Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu

49,2

47,2

3,6

100 %

42,3

51,4

6,3

100 %

43,3

47,4

9,3

100 %

Tabulka: AUGUR Consulting

32

Interpretovány jsou součtové údaje varianty 1 („Zcela vystihuje“) a varianty 2 a variant 5 a 6 („Vůbec nevystihuje“). 33 Jedná se ukazatel střední hodnoty, který rozděluje datový soubor na dvě stejně početné skupiny.





Pro možnost srovnání s výsledky poskytnutými rakouským partnerem byla vypočtena průměrná hodnota ze všech odpovědí respondentů na danou otázku týkající se spokojenosti. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „Vůbec nevystihuje“. Čím více se tedy ukazatel blíží číslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. Střední hodnota je 3,5.

IV. ZÁVĚR

Jak vyplynulo ze srovnání s výsledky od rakouského partnera, výrok „Celkově vzato se jako zaměstnanec/zaměstnankyně svého zdravotnického zařízení mám dobře“ vystihuje spíše situaci v Rakousku, kde je hodnota indikátoru nižší (2,37) než v České republice (2,67). Výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu č. 14.

Graf č. 14: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Celková spokojenost“.

Srovnání průměrných hodnot hodnocení celkové spokojenosti Česká republika

2,37 0

1

2

3

4

5

V této výzkumné zprávě byly nejdříve představeny základní koncepty a východiska, jež jsou stěžejní pro oblast metod práce se zaměstnanci. Jako zásadní se pro tuto sféru jeví zejména termín motivace, a to zejména z toho důvodu, že pro každou organizaci je důležitý trvale vysoký výkon pracovníků, zdravotnictví nevyjímaje. Avšak jen vysoce motivovaní zaměstnanci budou dosahovat očekávaných výsledků. ¾ Významnou praxí je pravidelné hodnocení pracovníků. Je důležité jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Správně provedené hodnocení poskytuje zpětnou vazbu o výkonu, potenciálu, spokojenosti, chování a rozvojových potřebách zaměstnanců, motivuje hodnoceného k vyšším výkonům, k žádoucímu chování a poskytuje podklady pro odměňování, kariérní růst a rozvoj.

2,68

Rakousko

V závěru této zprávy si společnost AUGUR Consulting s.r.o. dovoluje předložit rekapitulaci výsledků výzkumu realizovaného formou rešerše dokumentů, analýzy sekundárních dat (statistické analýzy i obsahové analýzy), kvalitativního přístupu – polostandardizovaných rozhovorů s komunikačními partnery, ohniskové diskuze focus group, sběru primárních dat v rámci dotazníkového šetření a celkové syntézy poznatků a komparací zjištění.

6

Na základě zhodnocení a následné snahy motivovat pracovníky pro výkon povolání jsou jednou z užívaných forem odměn zaměstnanecké výhody – benefity. Na rozdíl od odměn za odpracovanou dobu, výkon, pracovní podmínky nebo schopnosti a dovednosti nebývají tyto benefity obvykle vázány na výkon zaměstnance, společnost je zaměstnancům poskytuje pouze za to, že pro ni pracují. Někdy se při jejich poskytování přihlíží k funkci, postavení či k délce zaměstnání nebo zásluhám pracovníka. ¾ Ve zdravotnických zařízeních Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje jsou zavedeny zaměstnanecké odměny ve formě benefitů. Důležitou podmínkou pro možnost čerpání zaměstnaneckých benefitů je trvalý pracovní poměr a více než roční doba zaměstnání. Tyto benefity jsou však zaměstnanci vnímány jako přirozená součást jejich ohodnocení. x

x

Ve zkoumaných zdravotnických zařízeních v České republice se velmi osvědčily tzv. unišeky, které jsou poukázkou určité finanční hodnoty, již lze využít různými způsoby, například na sportovní aktivity aj. Velmi pozitivně hodnoceným benefitem je možnost penzijního připojištění.




x

x

V nemocnici Jihlava je mimo rámec běžně se vyskytujících zaměstnaneckých benefitů nabízeno výrazně zvýhodněné mobilní telefonování. Podle informací rakouských partnerů projektu ve zdravotnických zařízeních v Dolním Rakousku nejsou zavedeny motivační programy obdobného rázu jako v českém prostředí. Tento jev je do značné míry způsoben odlišným nastavením rakouského zdravotnického systému. Vyskytují se zde však obdobné mechanismy, které by v prostředí českého zdravotnictví byly považovány za benefity. Zaměstnancům holdingu je nabízeno dodatečné vzdělávání. Tato možnost se setkává s velice kladnými ohlasy, avšak je vyžadována finanční spoluúčast zaměstnanců.

¾ V oblasti organizace a procesů práce ze srovnání výsledků zkoumaných zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje s výsledky poskytnutými zástupci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska vyplývá, že největší rozdíl mezi zkoumanými zdravotnickými zařízeními České republiky a Rakouska byl zaznamenán v hodnocení výroků „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“, „Celkově vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zařízení dobře organizovány“ a „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddělení, jsou jasně stanoveny“. Všechny tři výroky jsou v České republice hodnoceny pozitivněji než v Rakousku. Respondenti ze zdravotnických zařízení v České republice (1,95) hodnotí organizaci a procesy na pracovišti pozitivněji než respondenti ze zdravotnických zařízení v Rakousku (2,41). ¾ Při porovnání výsledků zjištěných v rámci zkoumání sféry pracovního klimatu zdravotnických zařízení Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje s výsledky poskytnutými zástupci holdingu zemských klinik Dolního Rakouska vyplývá, že největší rozdíl mezi zkoumanými zdravotnickými zařízeními České republiky a Rakouska byl zaznamenán v hodnocení výroků „V práci se mi dostává dostatečného uznání“, „V mém týmu se konflikty při spolupráci řeší otevřeně“ a „Spolupráce mezi odděleními u nás funguje bez komplikací“. Všechny tři výroky jsou v České republice hodnoceny pozitivněji než v Rakousku.


¾ Ze srovnání výsledků zjištěných v oblasti vedení vyplývá, že všechny hodnocené výroky z oblasti vedení jsou v České republice hodnoceny pozitivněji než v Rakousku. Respondenti ze zdravotnických zařízení v České republice (2,05) hodnotí své vedení pozitivněji než respondenti ze zdravotnických zařízení v Rakousku (2,65). ¾ Stabilizační program, zavedený Krajem Vysočina, zajišťuje obsazování nedostatkových lékařských i nelékařských pozic. Jedná se o využívání smlouvy o poskytnutí stipendia a uzavření budoucí pracovní smlouvy, jež umožní studentovi získání stipendia, a to v různé výši pro lékařská a nelékařská povolání, za podmínky, že nastoupí u poskytovatele stipendia po ukončení studia do pracovního poměru. V Jihomoravském kraji ani v Dolním Rakousku (holdingu) není obdobná praxe zavedena. Personalisté se k tomuto programu vyjádřili tak, že se snaží jej využívat až v krajních případech, kdy na dané místo nemohou sehnat odpovídajícího zdravotnického pracovníka. ¾ Ve zkoumaných zdravotnických zařízeních je důraz na vzdělávání na pracovišti chápán jako automatický, jelikož se jedná o akreditovaná pracoviště. Zdravotnická zařízení rovněž svým zaměstnancům – lékařům vytváří vzdělávací plány, ve kterých plánují jednotlivým lékařům výjezdy a účasti na konferencích a jiných vzdělávacích seminářích. Podle vyjádření rakouského komunikačního partnera je zaměstnancům holdingu nabízeno dodatečné vzdělávání, na kterém je však vyžadována finanční spoluúčast zaměstnanců. Holding také praktikuje interní vzdělávání. Kariérové plány se ve zkoumaných zdravotnických zařízeních sestavují v těsné souvislosti s plány vzdělávacími. Na základě postupující výše vzdělání postupují zaměstnanci i kariérně. Cílené plány, které by se zaměřovaly výhradně na kariérní postup, se vytváří velice sporadicky. Rakouský partner se k otázce tvorby kariérních plánů zaměstnanců nevyjádřil.

Respondenti ze zkoumaných zdravotnických zařízení v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, tedy potažmo v České republice (2,49) hodnotí své pracovní klima mírně pozitivněji než respondenti ze zdravotnických zařízení v Rakousku (2,67).

¾ Jednotlivé složky metod práce, včetně způsobů hodnocení, zřizování benefitů, spolupráce zaměstnanců s vedením a dalších faktorů, se promítají do celkové spokojenosti zaměstnanců na pracovišti. Jak vyplynulo ze srovnání s výsledky od rakouského partnera, výrok „Celkově vzato se jako zaměstnanec/zaměstnankyně svého zdravotnického zařízení mám dobře“ vystihuje spíše situaci v Rakousku (2,37) než v České republice (2,67).

50

51





V. POUŽITÁ LITERATURA

VI. PŘÍLOHY

ARMSTRONG, Michael. Odměňování pracovníků. 1. české vyd. Praha: Grada, 2009, 442 s. ISBN 9788024728902.

VI. 1

BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie řízení. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, 2002, 586 s. ISBN 8072610643. BEDRNOVÁ, Eva a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie v řízení firmy: cesty efektivního využití lidského potenciálu podniku. Praha: Prospektrum, 1994. ISBN 8071750107. BĚLOHLÁVEK, František. Jak řídit a vést lidi. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2000, 100 s. ISBN 8072263080. GOSIOROVSKÝ, Ivan. Personalistika. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2005, 98 s. ISBN 8073140640. CHVÁTAL, Dalibor Z. Zaměstnanecké výhody umí výrazně motivovat. In: Měšec.cz [online]. Praha: Internet Info, 3. 10. 2007 [cit. 2010-01-30]. ISSN 1213-4414. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/zamestnanecke-vyhody-umi-vyznamne-motivovat/ KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 9788024722023. KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. 4. rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 399 s. ISBN 9788072611683. LOUČKOVÁ, Ivana. Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN: 978-80-86429-79-3.

REJSTŘÍK GRAFŮ

Graf č. 1: Motivace – zaměstnanecké benefity (možnost využívání). ....................... 18 Graf č. 2: Motivace – zaměstnanecké benefity (využívání). ...................................... 20 Graf č. 3: Motivace – zaměstnanecké benefity (ocenění). ........................................ 22 Graf č. 4: Organizace a procesy. .............................................................................. 28 Graf č. 5: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Organizace a procesy“. ................................................................................................................... 30 Graf č. 6: Srovnání souhrnných ukazatelů za oblast „Organizace, procesy“. ........... 31 Graf č. 7: Pracovní klima. ......................................................................................... 33 Graf č. 8: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Pracovní klima“. ....................................................................................................................... 35 Graf č. 9: Srovnání souhrnných ukazatelů za oblast „Pracovní klima“. ..................... 36 Graf č. 10: Vedení. ................................................................................................... 38 Graf č. 11: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Vedení“... 40 Graf č. 12: Srovnání souhrnných ukazatelů za oblast „Vedení“. ............................... 41 Graf č. 13: Celková spokojenost zaměstnanců zdravotnických zařízení. ................. 46 Graf č. 14: Srovnání výsledků z České republiky a z Rakouska – oblast „Celková spokojenost“. ............................................................................................................ 48

NIERMEYER, Rainer a Manuel SEYFFERT. Jak motivovat sebe a své spolupracovníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 109 s. ISBN 8024712237. PILAŘOVÁ, Irena. Jak efektivně hodnotit zaměstnance a zvyšovat jejich výkonnost. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 9788024720425.

VI. 2

PROVAZNÍK, Vladimír a Růžena KOMÁRKOVÁ. Motivace pracovního jednání. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996, 210 s. ISBN 8070792833.

REJSTŘÍK TABULEK

Tabulka č. 1: Přehled zaměstnaneckých benefitů – Kraj Vysočina........................... 23 Tabulka č. 2: Přehled zaměstnaneckých benefitů – Jihomoravský kraj. ................... 24 Tabulka č. 3: Organizace a procesy práce – střední hodnoty. .................................. 29 Tabulka č. 4: Pracovní klima – střední hodnoty. ....................................................... 34 Tabulka č. 5: Vedení – průměry, mediány, odchylky. ............................................... 39 Tabulka č. 6: Celková spokojenost ČR – střední hodnoty. ....................................... 46 Tabulka č. 7: Celková spokojenost zaměstnanců zdravotnických zařízení ve vztahu k vybraným ukazatelům. ........................................................................................... 47



ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje

OBSAH I.

KONTEXT A CÍLE............................................................................................... 3 I. 1. SLOŽENÍ REALIZAýNÍHO TÝMU................................................................. 4

ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJģ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSOýINA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO

3. 5. VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ZAMċěENÁ NA POSTOJE/SPOKOJENOST LÉKAěSKÉHO A NELÉKAěSKÉHO ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU V JEDNOTLIVÝCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAěÍZENÍCH KRAJE VYSOýINA A JIHOMORAVSKÉHO KRAJE1 V rámci realizace projektu „ZDRAVÍ BEZ HRANIC – BUDOUCÍ PěESHRANIýNÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO – JIHOMORAVSKÝ KRAJ – KRAJ VYSOýINA“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013͘

I. 2. PODċKOVÁNÍ ............................................................................................... 4 II. POPIS METODOLOGIE...................................................................................... 5 II. 1.


II. 2.

ROZSAH ZJIŠġOVÁNÍ A CÍLOVÁ SKUPINA ............................................ 5

II. 3.

PODKLADY Z RAKOUSKA........................................................................ 7

II. 4.

STRUKTURA ANALYTICKÉ ýÁSTI........................................................... 7

III.

ANALYTICKÁ ýÁST ........................................................................................ 8

III. 1.

PRACOVNÍ KLIMA ..................................................................................... 8

III. 2.

VEDENÍ .................................................................................................... 21

III. 3.

ORGANIZACE, PROCESY ...................................................................... 35

III. 4.

INFORMOVANOST, KOMUNIKACE........................................................ 49

III. 5.

KULTURA ZDRAVOTNICKÉHO ZAěÍZENÍ ............................................. 64

III. 6.

PROFESNÍ ROZVOJ ............................................................................... 81

III. 7.

MOTIVACE .............................................................................................. 88

III. 7. 1. ZamČstnanecké benefity.................................................................... 88 III. 7. 2. Problematické oblasti zdravotnických zaĜízení .................................. 93

III. 7. 3. Zlepšení situace od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“ ................................................................................................... 103 III. 7. 4. Motivace pro práci v oboru zdravotnictví ......................................... 105



III. 7. 5. Postoj k práci v zahraniþí ................................................................. 110 III. 7. 6. Faktory dĤvodĤ odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí ......................... 117 III. 8.

CELKOVÁ SPOKOJENOST .................................................................. 125

III. 9.

DģLEŽITOST TÉMAT ............................................................................ 128

III. 10.

SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE....................................................... 128

III. 11.

POSOUZENÍ DOTAZNÍKU ................................................................. 129

IV.

ZÁVċREýNÁ SHRNUTÍ............................................................................... 130

V. PěÍLOHY ........................................................................................................ 143 V. 1.

SEZNAM GRAFģ ................................................................................... 143

V. 2.

SEZNAM TABULEK ............................................................................... 144

V. 3.

DOTAZNÍK ............................................................................................. 147

V BrnČ, 31. 10. 2013 1

Jedná se o jeden z celkem devíti výstupĤ komplexního projektu Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

2



I. 1.

I. KONTEXT A CÍLE Spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. pĜedkládá výzkumnou zprávu o postojích/spokojenosti lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. SouþasnČ byly zpracovány další þtyĜi samostatné výzkumné zprávy v rámci Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnických zaĜízeních, které tvoĜí tĜetí etapu Analýzy lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je souþástí projektu „Zdraví bez hranic – budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko – Jihomoravský kraj – Kraj Vysoþina“, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko – ýeská republika 2007–2013. Cílem bylo provedení analýzy postojĤ/spokojenosti lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Celý projekt byl realizován v období od dubna 2013 do Ĝíjna 2013 s využitím kombinace metodologických pĜístupĤ. Realizaþní tým odborníkĤ na sociologii, zdravotnictví, sociální práci, sociální politiku, personalistiku, Ĝízení lidských zdrojĤ, právo, marketing a ekonomii doplĖovali pĜi administraci a souvisejících þinnostech další pracovníci spoleþnosti AUGUR Consulting s.r.o., která poskytuje profesionální služby od roku 1996. VČĜíme, že se prostĜednictvím výstupĤ tohoto projektu dostane zástupcĤm Kraje Vysoþina ucelený souhrn informací, dat a argumentĤ osvČtlující situaci ve zdravotnictví Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje, a to v porovnání se situací ve zdravotnictví v Dolním Rakousku.



I. 2.

PODċKOVÁNÍ







3

4


II. POPIS METODOLOGIE Jak vyplývá ze zadávací dokumentace pro tuto veĜejnou zakázku, jedná se o Ĝadu na sebe navazujících odborných služeb, které v celém svém rozsahu a v níže uvedeném kontextu umožní zprostĜedkovat zadavateli sumu výstupĤ a doporuþení využitelných v rozhodovacím procesu orgány kraje i v dalších etapách projektu.

II. 1.


Pro postižení dané problematiky bylo využito standardizovaného dotazníku (kvantitativní pĜístup) jako zjišĢovacího nástroje. ZjišĢovací nástroj byl konstruován se zadavatelem tak, aby byly splnČny hlavní premisy projektu: A) ZajištČní roviny komparace mezi ýR – Kraj Vysoþina a Jihomoravský kraj – a Rakouskem. Z dĤvodu srovnatelnosti výstupĤ byl pro výzkum realizovaný ve zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje použit upravený dotazník vycházející z dotazníku Landeskliniken-Holding (Dolní Rakousko). B) Operacionalizace požadavkĤ zadavatele vyþerpávajícím zpĤsobem. Se zadavatelem byly konzultovány jeho požadavky na obsahovou rovinu empirického zjišĢování a do zjišĢovacího nástroje byly zakomponovány všechny jeho požadavky. Východiskem pro optimalizaci zjišĢovacího nástroje byla pilotáž – ovČĜení na malém vzorku jednotek – respondentĤ. Finální podoba zjišĢovacího nástroje byla schválena zadavatelem.

II. 2.

ROZSAH ZJIŠġOVÁNÍ A CÍLOVÁ SKUPINA

Cílovou skupinou byli lékaĜi/lékaĜky, sestry / zdravotnické asistentky / zdravotniþtí asistenti / porodní asistentky a ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu. ŠetĜení bylo zamČĜeno na zdravotnická zaĜízení Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje tak, aby bylo reprezentativní pro každé z uvedených zdravotnických zaĜízení. Poþty vyplnČných dotazníkĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení a od jednotlivých profesních skupin jsou uvedeny v následující tabulce þ. 1. Dotazník také vyplnilo 28 respondentĤ, kteĜí neuvedli, do jaké profesní skupiny se Ĝadí. Celkem jsme tedy získali 2 569 vyplnČných dotazníkĤ, které vstupovaly do závČreþných analýz.


5

Tabulka þ. 1: Poþty vyplnČných dotazníkĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení.

Poþet vyplnČných dotazníkĤ ^ĞƐƚƌǇ͕ƉŽƌŽĚŶşĂƐŝƐƚĞŶƚŬǇ

>ĠŬĂƎŝ

KƐƚĂƚŶşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉƉĞƌƐŽŶĄů ďĞǌŽĚďŽƌŶĠŚŽĚŽŚůĞĚƵ

ĞůŬĞŵ


ϭϵϴ

ϭϬϲ

ϭϵ

ϯϮϯ

:ŝŚůĂǀĂ

Ϯϰϯ

ϭϮϰ

ϱϰ

ϰϮϭ


ϮϬϭ

ϳϲ

Ϯϱ

ϯϬϮ

WĞůŚƎŝŵŽǀ

ϭϰϴ

ϲϵ

ϭϴ

Ϯϯϱ

dƎĞďşē

ϭϭϯ

ϰϰ

ϯϭ

ϭϴϴ

ƎĞĐůĂǀ

ϭϮϯ

ϱϯ

ϭϭ

ϭϴϳ

ŶŽũŵŽ

ϵϬ

ϲϬ

ϰϬ

ϭϵϬ

<ǇũŽǀ

ϵϰ

ϱϯ

ϰϯ

ϭϵϬ

d'D,ŽĚŽŶşŶ

ϱϬ

Ϯϭ

Ϯϭ

ϵϮ

sǇƓŬŽǀ

ϭϭϱ

ϰϲ

ϱϱ

Ϯϭϲ

/ǀĂŶēŝĐĞ

ϭϬϯ

ϭϯ

ϯϭ

ϭϰϳ

dŝƓŶŽǀ

ϭϴ

ϵ

ϭ

Ϯϴ

ED>ĞƚŽǀŝĐĞ

ϯϵ

ϲ

ϱ

ϱϬ

ϭϱϯϱ

ϲϴϬ

ϯϱϰ

Ϯϱϲϵ

ĞůŬĞŵ



II. 3.

III. ANALYTICKÁ ýÁST

PODKLADY Z RAKOUSKA

Stejné dotazníkové šetĜení probíhalo i v nČkterých zdravotnických zaĜízeních v Rakousku2. Pro úþely srovnání byl tedy použit pĜeklad rakouského dotazníku, ke kterému byla doplnČna kapitola „Motivace“. Rakouský partner bohužel odmítnul poskytnutí datové matice. Jako podklad pro srovnávací analýzu bylo dostupné pouze prĤmČrné hodnocení za jednotlivé výroky (tj. souþet všech hodnocení daného výroku v podílu k celkovému poþtu pĜípadĤ – odpovČdí) a také celkové prĤmČrné hodnocení za každou tematickou oblast v dotazníku. Pouze z prĤmČrných hodnot však nebylo možné zjistit statistickou významnost zjištČných rozdílĤ v hodnocení jednotlivých výrokĤ mezi ýeskou republikou a Rakouskem. Pro rámcový pĜehled je tedy uvedeno pouze grafické srovnání prĤmČrných hodnot.

II. 4.

III. 1.

PRACOVNÍ KLIMA

Podle názoru respondentĤ nejvíce vystihuje skuteþnost z oblasti pracovního klimatu výrok „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ (73,2 %), dále pak „MĤj soukromý a profesní život se daĜí skloubit“ (64,4 %), „Klima na mém pracovišti je dobré“ (61,0 %), „Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ“ (59,3 %), „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojený“ (56,3 %), „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (52,1 %) a „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (51,5 %). Naproti tomu nejménČ oblast pracovního klimatu podle názoru respondentĤ charakterizuje výrok „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ (47,7 %) a „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ (44,8 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 13. Graf þ. 1: Pracovní klima.

STRUKTURA ANALYTICKÉ ýÁSTI

Výstupy v analytické þásti jsou þlenČny do podkapitol podle tematických oblastí v dotazníku. VČtšina kapitol obsahuje tĜi þásti: a) souhrnné vyhodnocení výrokĤ – je uvedeno na zaþátku každé podkapitoly jak v textové, tak i v grafické podobČ. b) srovnání – pro úþely srovnání s výstupy od rakouského partnera byly vypoþteny prĤmČrné hodnoty. Srovnání probČhlo na úrovni jednotlivých výrokĤ i souhrnnČ za celou tematickou oblast a je popsáno jak textovČ, tak vyobrazeno graficky. c) detailnČjší analýzy jednotlivých výrokĤ – každý výrok byl detailnČji analyzován ve vztahu k vybraným ukazatelĤm (kraj, zdravotnické zaĜízení a profesní skupina) a výsledky jsou uvedeny v textovČ okomentovaných tabulkách. Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace v tabulkách slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? <ĚǇǎŵĄŵƉŽƚşǎĞ͕ŵŽŚƵƐĞƐƉŽůĞŚŶŽƵƚ ŶĂƐǀĠŬŽůĞŐǇĂŬŽůĞŐǇŶĢ͘ DƽũƐŽƵŬƌŽŵǉĂƉƌŽĨĞƐŶşǎŝǀŽƚƐĞĚĂƎş ƐŬůŽƵďŝƚ͘

ϳϯ͕Ϯй

Ϯϯ͕ϯй

ϲϰ͕ϰй

<ůŝŵĂŶĂŵĠŵƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝũĞĚŽďƌĠ͘

ϯϬ͕ϯй

ϲϭ͕Ϭй

DĄŵĚŽũĞŵ͕ǎĞŵƽũŶĄǌŽƌũĞǀƉƌĄĐŝ ďƌĄŶǀĄǎŶĢ͘ ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐƉƌĂĐŽǀŶşŵŝ ƉŽĚŶşŵŬĂŵŝƐƉŽŬŽũĞŶǉ͘ sŵĠŵƚǉŵƵƐĞŬŽŶĨůŝŬƚǇƉƎŝƐƉŽůƵƉƌĄĐŝ ƎĞƓşŽƚĞǀƎĞŶĢ͘ sƉƌĄĐŝƐĞŵŝĚŽƐƚĄǀĄĚŽƐƚĂƚĞēŶĠŚŽ ƵǌŶĄŶş͘ ^ƉŽůƵƉƌĄĐĞŵĞǌŝƉƌŽĨĞƐĞŵŝƵŶĄƐ ĨƵŶŐƵũĞďĞǌŬŽŵƉůŝŬĂĐş͘ ^ƉŽůƵƉƌĄĐĞŵĞǌŝŽĚĚĢůĞŶşŵŝƵŶĄƐ ĨƵŶŐƵũĞďĞǌŬŽŵƉůŝŬĂĐş͘

ϯϳ͕ϭй

ϱϭ͕ϱй

ϭϭ͕ϰй

ϰϮ͕ϲй

ϰϰ͕ϴй

Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví, 2013, n = 2597.

ϲ͕ϵй ϭϬ͕ϴй

ϯϳ͕ϭй

ϰϳ͕ϳй

ϮϬй

ϳ͕ϱй

ϯϲ͕ϴй

ϱϮ͕ϭй

^ƚƎĞĚ

ϱ͕ϵй

ϯϯ͕Ϯй

ϱϲ͕ϯй

Ϭй

ϱ͕ϯй

ϯϯ͕ϭй

ϱϵ͕ϯй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϯ͕ϱй

ϵ͕ϳй

ϰϰ͕Ϭй

ϰϬй

ϲϬй

ϭϭ͕Ϯй

ϴϬй

ϭϬϬй

EĞǀǇƐƚŝŚƵũĞ Graf: AUGUR Consulting

3

2

Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“.

SbČr dat zabezpeþoval rakouský partner. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


7

8



Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byly vypoþteny nejprve dílþí prĤmČry odpovČdí za jednotlivé výroky a následnČ souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílþí indikátory byly vypoþteny jako prĤmČrná hodnota ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Ze srovnání s výsledky od rakouského partnera vyplývá, že nejvČtší rozdíl mezi ýeskou republikou a Rakouskem byl zaznamenán v hodnocení výrokĤ „V práci se mi dostává dostateþného uznání“, „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ a „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“. Všechny tĜi výroky jsou v ýeské republice hodnoceny pozitivnČji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 2.

Souhrnný ukazatel za blok výrokĤ z oblasti „Pracovní klima“ byl vypoþítán jako prĤmČrná hodnota ze všech dílþích indikátorĤ. Z grafu þ. 3 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zaĜízení v ýeské republice (2,49) hodnotí své pracovní klima mírnČ pozitivnČji než respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Rakousku (2,67). Graf þ. 3: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Pracovní klima“.

Souhrnný ukazatel "Pracovní klima" ϲ ϱ͕ϱ ϱ ϰ͕ϱ ϰ ϯ͕ϱ ϯ Ϯ͕ϱ Ϯ ϭ͕ϱ ϭ

Graf þ. 2: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Pracovní klima“.

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení jednotlivých výrokĤ oblasti "Pracovní klima"

Ϯ͕ϰϵ ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

Ϯ͕ϲϳ ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕ϲϳ

sƉƌĄĐŝƐĞŵŝĚŽƐƚĄǀĄĚŽƐƚĂƚĞēŶĠŚŽƵǌŶĄŶş͘

ϯ͕ϭϮ Ϯ͕ϲϰ

sŵĠŵƚǉŵƵƐĞŬŽŶĨůŝŬƚǇƉƎŝƐƉŽůƵƉƌĄĐŝƎĞƓş ŽƚĞǀƎĞŶĢ͘

Všechny výše zmínČné výroky byly detailnČji analyzovány ve vztahu k vybraným sociálnČdemografickým ukazatelĤm. Pro snadnČjší orientaci v následujících tabulkách þ. 2 až þ. 104 jsou zvýraznČny þervenou barvou statisticky významnČ vyšší hodnoty (+ 5 %) þetností odpovČdí a modrou barvou statisticky významnČ nižší hodnoty (- 5 %) þetností odpovČdí respondentĤ podle sociálnČ-demografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovČdí. ZvýraznČní hodnot v tabulce navazuje na níže uvedené textové komentáĜe.

ϯ͕ϬϮ Ϯ͕ϴϮ

^ƉŽůƵƉƌĄĐĞŵĞǌŝŽĚĚĢůĞŶşŵŝƵŶĄƐĨƵŶŐƵũĞ ďĞǌŬŽŵƉůŝŬĂĐş͘

ϯ͕ϭϱ Ϯ͕ϰϱ

DĄŵĚŽũĞŵ͕ǎĞŵƽũŶĄǌŽƌũĞǀƉƌĄĐŝďƌĄŶ ǀĄǎŶĢ͘ ^ƉŽůƵƉƌĄĐĞŵĞǌŝƉƌŽĨĞƐĞŵŝƵŶĄƐĨƵŶŐƵũĞ ďĞǌŬŽŵƉůŝŬĂĐş͘

Ϯ͕ϲϲ


Ϯ͕ϳϭ

ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕ϴϳ Ϯ͕ϱϭ

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐƉƌĂĐŽǀŶşŵŝ ƉŽĚŶşŵŬĂŵŝƐƉŽŬŽũĞŶǉ͘

Ϯ͕ϲϯ Ϯ͕ϬϮ

<ĚǇǎŵĄŵƉŽƚşǎĞ͕ŵŽŚƵƐĞƐƉŽůĞŚŶŽƵƚŶĂ ƐǀĠŬŽůĞŐǇĂŬŽůĞŐǇŶĢ͘

Ϯ͕Ϭϵ Ϯ͕Ϯϲ

DƽũƐŽƵŬƌŽŵǉĂƉƌŽĨĞƐŶşǎŝǀŽƚƐĞĚĂƎş ƐŬůŽƵďŝƚ͘

Ϯ͕ϮϮ Ϯ͕ϯϰ

<ůŝŵĂŶĂŵĠŵƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝũĞĚŽďƌĠ͘

Ϯ͕ϯϯ

ϭ

Ϯ

ϯ

ϰ

Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví, ýR 2013, n = 2597, Rakousko 2010/2011, n = 10547.

ϱ

ϲ

Graf: AUGUR Consulting

4


Tabulky jsou Ĝazeny za sebou stejnČ jako výroky v grafu þ. 1. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

9

10


•


PĜi potížích se mohou na své kolegy a kolegynČ ve vČtší míĜe spolehnout respondenti ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (84,2 %), v Letovicích (82,4 %), v HodonínČ (80,2 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (79,8 %).

•

Tabulka þ. 2: Míra souhlasu s výrokem „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

StĜed

Nevystihuje

Celkem

73,2 72,6 73,9 72,7 79,8 80,2 84,2 65,3 77,7 82,4 73,8 73,2 64,3 73,8 69,1 65,3 69,4

23,3 23,8 22,6 25,2 17,4 18,7 13,1 30,5 19,6 15,6 23,2 23,0 32,1 21,9 25,9 28,9 26,3

3,5 3,6 3,5 2,1 2,8 1,1 2,7 4,2 2,7 2,0 3,0 3,8 3,6 4,3 5,0 5,8 4,3

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

75,1

21,8

3,1

100 %

73,3

22,7

4,0

100 %

Údaje jsou uvedeny v %.

Profesní skupina

Zdravotnické zaĜízení

Kraj

Celkem Vysoþina Jihomoravský BĜeclav HavlíþkĤv Brod Hodonín Ivanþice Jihlava Kyjov Letovice Nové MČsto na MoravČ PelhĜimov Tišnov TĜebíþ Vyškov Znojmo LékaĜ/lékaĜka Sestra, zdravotnický/á asistent/ka, porodní asistentka Ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu


Tabulka þ. 3: Míra souhlasu s výrokem „MĤj soukromý a profesní život se daĜí skloubit“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

MĤj soukromý a profesní život se daĜí skloubit.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

64,4 62,7 66,8 66,1 70,8 73,9 75,2 59,1 65,8 76,0 62,6 59,9 63,0 61,2 57,3 67,4 57,8

30,3 31,9 28,2 30,7 24,5 22,8 23,4 36,5 27,2 24,0 29,1 37,1 25,9 31,4 34,9 26,7 34,2

5,3 5,4 5,0 3,2 4,7 3,3 1,4 4,4 7,0 0,0 8,3 3,0 11,1 7,4 7,8 5,9 8,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

65,7

30,3

4,0

100 %

72,5

22,1

5,4

100 %


Kraj


Vystihuje

Profesní skupina

Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ.

Soukromý a profesní život se oproti celkovému rozložení daĜí lépe skloubit respondentĤm ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (76,0 %), v Ivanþicích (75,2 %), v HodonínČ (73,9 %), v HavlíþkovČ BrodČ (70,8 %) a také všeobecnČ ostatnímu zdravotnickému personálu bez odborného dohledu (72,5 %). NejménČ se soukromý a profesní život daĜí skloubit respondentĤm z Nemocnice Tišnov (11,1 %).





11

12

Dotázaní z Letovic a z PelhĜimova ve vČtší míĜe vyjádĜili (68,6 % a 66,4 %), že klima na jejich pracovišti je dobré. Naproti tomu tento výrok nevystihoval ve srovnání s ostatními názor respondentĤ ze zdravotnických zaĜízení z Tišnova (14,3 %) a ze Znojma (11,1 %).

Tabulka þ. 4: Míra souhlasu s výrokem „Klima na mém pracovišti je dobré“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Klima na mém pracovišti je dobré. Údaje jsou uvedeny v %.

Profesní skupina


Kraj


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

61,0 60,9 61,3 61,8 68,1 59,8 70,7 58,0 62,4 68,6 55,1 66,4 57,1 57,4 59,2 53,6 65,9

33,1 33,7 32,2 28,0 28,5 35,9 25,9 36,2 36,5 29,4 38,6 29,0 28,6 35,1 33,5 35,3 29,4

5,9 5,4 6,5 10,2 3,4 4,3 3,4 5,8 1,1 2,0 6,3 4,6 14,3 7,4 7,3 11,1 4,7

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

58,8

34,9

6,3

100 %

61,4

32,1

6,5

100 %

•

Názor dotázaných v práci je oproti celkovému rozložení brán více vážnČ ve zdravotnických zaĜízeních v KyjovČ (66,7 %), v HavlíþkovČ BrodČ (65,9 %) a také všeobecnČ u lékaĜĤ/lékaĜek (67,5 %).

Tabulka þ. 5: Míra souhlasu s výrokem „Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

59,3 59,4 59,1 52,1 65,9 57,6 63,7 53,2 66,7 56,9 57,6 61,3 63,0 62,8 56,2 59,5 67,5

33,2 33,9 32,5 35,7 29,1 24,8 31,5 40,9 27,4 41,1 34,1 33,7 29,6 26,0 33,8 30,5 28,4

7,5 6,7 8,4 12,2 5,0 7,6 4,8 5,9 5,9 2,0 8,3 5,0 7,4 11,2 10,0 10,0 4,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

55,8

35,4

8,8

100 %

59,7

32,3

8,0

100 %


Kraj


•


Profesní skupina



Tabulka: AUGUR Consulting Tabulka: AUGUR Consulting



13

14


•


CelkovČ vzato jsou s pracovními podmínkami oproti celkovému rozložení spokojeni zejména respondenti ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (70,0 %), v HavlíþkovČ BrodČ (69,0 %), v Ivanþicích (66,4 %), v HodonínČ (65,2 %) a v KyjovČ (64,5 %). Naproti tomu tento výrok ve vČtší míĜe nevystihuje situaci v Nemocnici Tišnov (21,4 %).

Tabulka þ. 6: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Celkové vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

56,3 56,1 56,5 48,1 69,0 65,2 66,4 48,1 64,5 70,0 53,7 61,0 42,9 49,7 51,4 49,2 60,8

36,8 37,0 36,6 42,7 28,2 30,5 30,2 45,0 33,9 30,0 36,6 31,8 35,7 41,1 39,9 39,4 33,1

6,9 6,9 6,9 9,2 2,8 4,3 3,4 6,9 1,6 0,0 9,7 7,2 21,4 9,2 8,7 11,4 6,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

53,7

39,4

6,9

100 %

59,1

31,9

9,0

100 %

•

Tabulka þ. 7: Míra souhlasu s výrokem „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ.


Kraj

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

52,1 52,1 51,9 58,1 58,0 53,3 60,0 45,0 52,4 60,0 53,7 58,1 50,0 48,4 44,5 45,2 54,8

37,1 38,6 35,3 30,1 32,6 33,7 19,0 46,6 38,6 40,0 36,5 33,4 32,1 39,9 42,7 33,5 35,4

10,8 9,3 12,8 11,8 9,4 13,0 11,0 8,4 9,0 0,0 9,8 8,5 17,9 11,7 12,8 21,3 9,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

50,9

37,6

11,5

100 %

52,2

37,4

10,4

100 %




Konflikty se Ĝeší otevĜenČ ve srovnání s ostatními ve vČtší míĜe ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (60,0 %), v Letovicích (60,0 %), v PelhĜimovČ (58,1 %), v BĜeclavi (58,1 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (58,0 %). Naproti tomu tento výrok ménČ vystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních ve ZnojmČ (21,3 %) a v TišnovČ (17,9 %).






15

16


•


V práci se respondentĤm dostává dostateþného uznání ve vČtší míĜe ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (65,3 %), v HavlíþkovČ BrodČ (61,2 %), v PelhĜimovČ (60,9 %), v Ivanþicích (60,3 %) a v HodonínČ (56,5 %). Naproti tomu tento výrok spíše nevystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (22,2 %), v BĜeclavi (19,2 %), ve ZnojmČ (19,0 %) a ve VyškovČ (17,1 %).

Tabulka þ. 8: Míra souhlasu s výrokem „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

V práci se mi dostává dostateþného uznání.

•

Tabulka þ. 9: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

51,5 53,4 48,9 35,7 61,2 56,5 60,3 46,7 55,9 65,3 49,5 60,9 48,1 51,9 41,9 46,0 56,3

37,1 36,7 37,6 45,1 31,4 35,9 33,6 44,6 37,1 26,5 38,5 30,9 29,6 32,1 41,0 34,9 34,8

11,4 9,9 13,5 19,2 7,5 7,6 6,2 8,6 7,0 8,2 12,0 8,2 22,2 16,0 17,1 19,0 8,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

49,3

38,1

12,6

100 %

53,0

35,3

11,7

100 %


Kraj

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

47,7 46,1 50,0 45,7 58,1 45,1 59,9 42,1 59,0 39,2 43,7 43,6 50,0 41,5 47,3 45,8 47,6

42,6 44,4 40,2 41,9 35,6 42,8 36,0 48,8 36,7 53,0 43,6 48,8 28,6 45,2 39,5 43,1 45,7

9,7 9,5 9,8 12,4 6,3 12,1 4,1 9,1 4,3 7,8 12,7 7,6 21,4 13,3 13,2 11,1 6,7

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

46,6

42,0

11,4

100 %

52,6

40,0

7,4

100 %




Spolupráce mezi profesemi funguje ve vČtší míĜe ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (59,9 %), v KyjovČ (59,0 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (58,1 %). Naproti tomu tento výrok nevystihuje ve srovnání s celkovým hodnocením situaci v TišnovČ (21,4 %).






17

18



•

Spolupráce mezi oddČleními funguje bez komplikací ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (63,3 %), v PelhĜimovČ (55,3 %), v HavlíþkovČ BrodČ (52,8 %) a v Ivanþicích (51,0 %). Naproti tomu tento výrok ve vČtší míĜe ve srovnání s ostatními nevystihuje skuteþnost v Nemocnici Tišnov (22,2 %).

Tabulka þ. 10: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

Z detailnČjších výsledkĤ vyplývá, že delší dobu pracují ve svém zdravotnickém zaĜízení respondenti ve VyškovČ (72,1 %), ve ZnojmČ (72,8 %), v Ivanþicích (70,4 %) a v PelhĜimovČ (69,1 %). Z pohledu profesních skupin jsou stálejšími zamČstnanci sestry, zdravotnické asistentky/asistenti a porodní asistentky (69,0 %). PodrobnČ jsou výsledky uvedeny v následující tabulce þ. 11. Tabulka þ. 11: Délka zamČstnání ve zdravotnickém zaĜízení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Jak dlouho už pracujete v této nemocnici?


44,8 45,2 44,4 38,0 52,8 39,1 51,0 38,7 48,1 63,3 42,2 55,3 40,7 38,7 40,0 45,5 41,4

44,0 44,3 43,5 46,5 37,3 46,8 42,1 50,6 40,1 36,7 43,3 39,6 37,1 50,0 46,4 42,3 46,2

11,2 10,5 12,1 15,5 9,9 14,1 6,9 10,7 11,8 0,0 14,5 5,1 22,2 11,3 13,6 12,2 12,4

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

45,7

43,1

11,2

100 %

48,3

42,9

8,8

100 %

Kraj



Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

10 let a ménČ

11 let a více

Celkem

36,5 38,8 33,5 38,7 39,6 37,9 29,6 44,9 38,8 34,0 32,0 30,9 51,9 44,1 27,9 27,2 50,6

63,5 61,2 66,5 61,3 60,4 62,1 70,4 55,1 61,2 66,0 68,0 69,1 48,1 55,9 72,1 72,8 49,4

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

31,0

69,0

100 %

33,8

66,2

100 %





Ve své nemocnici pracuje 11 let a více 63,5 % z celkového poþtu dotázaných. Více než tĜetina respondentĤ (36,5 %) pracuje ve své nemocnici 10 let a ménČ. Výsledky znázorĖuje následující graf þ. 4. Graf þ. 4: Délka zamČstnání ve zdravotnickém zaĜízení.

Jak dlouho už pracujete v této nemocnici? ϯϲ͕ϱй

ϭϬůĞƚĂŵĠŶĢ ϲϯ͕ϱй

ϭϭůĞƚĂǀşĐĞ



19

20


III. 2.

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje Graf þ. 5: Vedení.

VEDENÍ

Podle názoru respondentĤ nejvíce popisuje skuteþnost z oblasti vedení výrok „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“ (81,7 %), dále pak „Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku“ (77,5 %), „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (75,5 %), „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ (75,3 %), „Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji“ (73,8 %), „CelkovČ vzato jsem s vedením svého nadĜízeného / své nadĜízené spokojený“ (73,0 %). Naproti tomu nejménČ danou skuteþnost podle názoru respondentĤ vystihuje výrok „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ (70,0 %), „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (69,5 %) a „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (63,3 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 55.

Posućte pomocí následujících tvrzení chování, resp. zpĤsob vedení Vašeho nejbližšího pĜímého nadĜízeného. DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄǀǇǎĂĚƵũĞ͕ ĂďǇďǇůŽĚŽƐĂǎĞŶŽĚŽŚŽĚŶƵƚǉĐŚĐşůƽ͘

ϴϭ͕ϳй

<ĚǇǎƐĞƐƚĂŶĞĐŚǇďĂ͕ǀǇũĄĚƎşŵƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬ ŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄŬŽŶƐƚƌƵŬƚŝǀŶşŬƌŝƚŝŬƵ͘

ϳϳ͕ϱй

DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄƐŝƵĚĢůĄēĂƐ͕ ĂďǇƐŝǀǇƐůĞĐŚůͬǀǇƐůĞĐŚůĂŵƽũŶĄǌŽƌĂŵĠ ƉŽĚŶĢƚǇ͘ ^ƉŽůƵƉƌĄĐĞƐŵǉŵŶĂĚƎşǌĞŶǉŵͬŵŽƵ ŶĂĚƎşǌĞŶŽƵƐĞǀǇǌŶĂēƵũĞǀǌĄũĞŵŶŽƵƷĐƚŽƵĂ ƉŽĐŚŽƉĞŶşŵ͘

ϭϴ͕ϯй ϲ͕ϭй

ϳϱ͕ϯй

ϮϬ͕ϰй ϰ͕ϯй

^ǀĠŵƵŶĂĚƎşǌĞŶĠŵƵͬƐǀĠŶĂĚƎşǌĞŶĠĚƽǀĢƎƵũŝ͘

ϳϯ͕ϴй

ϮϬ͕ϵй ϱ͕ϰй

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐǀĞĚĞŶşŵƐǀĠŚŽ ŶĂĚƎşǌĞŶĠŚŽͬƐǀĠŶĂĚƎşǌĞŶĠƐƉŽŬŽũĞŶǉ͘

ϳϯ͕Ϭй

ϭϵ͕ϴй ϳ͕Ϯй

DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄŵŝƉŽƐŬǇƚƵũĞ ũĞĚŶŽǌŶĂēŶŽƵǌƉĢƚŶŽƵǀĂǌďƵǀǌĄǀŝƐůŽƐƚŝŶĂ ŵĠŵǀǉŬŽŶƵ͘

ϳϬ͕Ϭй

Ϯϰ͕ϯй

ϱ͕ϲй

sƌĄŵĐŝƉŽƌĂĚ͕ƌĞƐƉ͘ƉŽŚŽǀŽƌƽ͕ƐĞ ĚŽŵůŽƵǀĄŵĞŶĂĐşůĞĐŚ͘

ϲϵ͕ϱй

Ϯϰ͕ϯй

ϲ͕Ϯй

ϲϯ͕ϯй

Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

ϭϳ͕ϱй ϱ͕Ϭй

ϳϱ͕ϱй

DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄĐŚǀĄůş ŵŝŵŽƎĄĚŶĠǀǉŬŽŶǇ͘

5

ϭϱ͕Ϭй ϯ͕ϯй

Ϯϰ͕ϲй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϭϮ͕ϭй

ϴϬй

ϭϬϬй


Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byly vypoþteny nejprve dílþí prĤmČry odpovČdí za jednotlivé výroky a následnČ souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílþí indikátory byly vypoþteny jako prĤmČrná hodnota ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Ze srovnání s výsledky od rakouského partnera vyplývá, že nejvČtší rozdíl mezi ýeskou republikou a Rakouskem byl zaznamenán v hodnocení výrokĤ „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“, „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ a „Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku“. Všechny hodnocené výroky


21

22



z oblasti „Vedení“ jsou v ýeské republice hodnoceny pozitivnČji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 6.

Souhrnný ukazatel za blok výrokĤ z oblasti „Vedení“ byl vypoþítán jako prĤmČrná hodnota ze všech dílþích indikátorĤ. Z grafu þ. 7 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zaĜízení v ýeské republice (2,05) hodnotí své vedení pozitivnČji než respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Rakousku (2,65).

Graf þ. 6: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Vedení“.

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení jednotlivých výrokĤ oblast "Vedení" DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄ ǀǇǎĂĚƵũĞ͕ĂďǇďǇůŽĚŽƐĂǎĞŶŽ ĚŽŚŽĚŶƵƚǉĐŚĐşůƽ͘

Graf þ. 7: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Vedení“.

Souhrnný ukazatel "Vedení" ϲ ϱ͕ϱ ϱ ϰ͕ϱ ϰ ϯ͕ϱ ϯ Ϯ͕ϱ Ϯ ϭ͕ϱ ϭ

ϭ͕ϳϱ Ϯ͕ϳϵ Ϯ͕ϭϲ

sƌĄŵĐŝƉŽƌĂĚ͕ƌĞƐƉ͘ƉŽŚŽǀŽƌƽ͕ƐĞ ĚŽŵůŽƵǀĄŵĞŶĂĐşůĞĐŚ͘

Ϯ͕ϵϲ

<ĚǇǎƐĞƐƚĂŶĞĐŚǇďĂ͕ǀǇũĄĚƎşŵƽũ ŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄ ŬŽŶƐƚƌƵŬƚŝǀŶşŬƌŝƚŝŬƵ͘ DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄŵŝ ƉŽƐŬǇƚƵũĞũĞĚŶŽǌŶĂēŶŽƵǌƉĢƚŶŽƵ ǀĂǌďƵǀǌĄǀŝƐůŽƐƚŝŶĂŵĠŵǀǉŬŽŶƵ ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐƉƎşƐƚƵƉĞŵƐǀĠŚŽ ŶĂĚƎşǌĞŶĠŚŽͬƐǀĠŶĂĚƎşǌĞŶĠŬŵĠ ŽƐŽďĢƐƉŽŬŽũĞŶǉ͘

ϭ͕ϵϰ Ϯ͕ϲ Ϯ͕ϭϰ

Ϯ͕Ϭϱ ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

Ϯ͕ϳϴ

Ϯ͕ϲϱ ZĂŬŽƵƐŬŽ


Ϯ͕ϭ

ZĂŬŽƵƐŬŽ Ϯ͕ϲϳ Ϯ͕ϯϵ

DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄĐŚǀĄůş ŵŝŵŽƎĄĚŶĠǀǉŬŽŶǇ͘

Všechny výše zmínČné výroky byly detailnČji analyzovány ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. Pro snadnČjší orientaci v následujících tabulkách þ. 12 až þ. 206 jsou zvýraznČny þervenou barvou statisticky významnČ vyšší hodnoty (+ 5 %) þetností odpovČdí a modrou barvou statisticky významnČ nižší hodnoty (- 5 %) þetností odpovČdí respondentĤ podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovČdí. ZvýraznČní hodnot v tabulce navazuje na níže uvedené textové komentáĜe.

Ϯ͕ϵϱ

DƽũŶĂĚƎşǌĞŶǉͬŵŽũĞŶĂĚƎşǌĞŶĄƐŝ ƵĚĢůĄēĂƐ͕ĂďǇƐŝǀǇƐůĞĐŚůͬǀǇƐůĞĐŚůĂ ŵƽũŶĄǌŽƌĂŵĠƉŽĚŶĢƚǇ͘

ϭ͕ϵϴ Ϯ͕ϰϵ Ϯ͕Ϭϯ

^ǀĠŵƵŶĂĚƎşǌĞŶĠŵƵͬƐǀĠŶĂĚƎşǌĞŶĠ ĚƽǀĢƎƵũŝ͘

Ϯ͕ϯϴ

^ƉŽůƵƉƌĄĐĞƐŵǉŵŶĂĚƎşǌĞŶǉŵͬŵŽƵ ŶĂĚƎşǌĞŶŽƵƐĞǀǇǌŶĂēƵũĞǀǌĄũĞŵŶŽƵ ƷĐƚŽƵĂƉŽĐŚŽƉĞŶşŵ͘

ϭ͕ϵϵ Ϯ͕Ϯϳ

ϭ

Ϯ

ϯ

ϰ

ϱ

ϲ

6


Tabulky jsou Ĝazeny za sebou totožnČ jako v grafu þ. 5. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

23

24


•


•

Ve srovnání s celkovým hodnocením vyžadují nadĜízení dosažení dohodnutých cílĤ zejména ve zdravotnických zaĜízeních v KyjovČ (92,6 %), v Letovicích (92,0 %) a v HodonínČ (88,0 %).

Tabulka þ. 12: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

Tabulka þ. 13: Míra souhlasu s výrokem „Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

77,5 76,7 78,7 74,4 79,2 74,2 81,9 69,5 84,0 82,4 83,3 79,4 82,1 74,9 77,5 77,3 72,7

17,5 19,0 15,4 20,3 17,4 18,3 13,9 26,5 11,2 17,6 14,1 14,7 14,3 17,6 14,7 14,8 22,1

5,0 4,3 5,9 5,3 3,4 7,5 4,2 4,0 4,8 0,0 2,6 5,9 3,6 7,5 7,8 7,9 5,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

79,2

16,1

4,7

100 %

80,6

13,4

6,0

100 %


15,0 17,2 12,0 14,1 13,4 9,8 12,4 23,7 6,9 8,0 13,9 18,7 25,0 12,2 14,2 12,7 20,2

3,3 3,2 3,4 3,8 2,8 2,2 3,4 3,3 0,5 0,0 3,0 3,0 3,6 4,8 6,8 3,2 3,4

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

83,6

13,5

2,9

100 %

84,4

10,5

5,1

100 %



Kraj


81,7 79,6 84,6 82,1 83,8 88,0 84,2 73,0 92,6 92,0 83,1 78,3 71,4 83,0 79,0 84,1 76,4

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj


Ve srovnání s celkovým hodnocením vyjádĜí nadĜízení konstruktivní kritiku, když se stane chyba, zejména ve zdravotnických zaĜízeních v KyjovČ (84,0 %) a v Novém MČstČ na MoravČ (83,3 %).




25

26


•


Výrok „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ ve vČtší míĜe vystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (83,7 %), v HavlíþkovČ BrodČ (83,3 %), v Novém MČstČ na MoravČ (81,3 %) a v Ivanþicích (80,8 %). Naproti tomu tento výrok ve srovnání s celkovým hodnocením ve vČtší míĜe nevystihuje situaci v nemocnicích ve VyškovČ (11,9 %) a ve ZnojmČ (11,6 %).

Tabulka þ. 14: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl / vyslechla mĤj názor a mé podnČty.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

75,5 75,8 75,2 73,8 83,3 83,7 80,8 67,4 80,3 80,4 81,3 75,9 75,0 72,9 70,3 67,3 74,7

18,3 19,6 16,6 15,5 13,0 10,9 13,0 27,7 17,0 15,7 15,1 20,3 21,4 19,1 17,8 21,1 19,5

6,1 4,6 8,2 10,7 3,7 5,4 6,2 4,9 2,7 3,9 3,6 3,8 3,6 8,0 11,9 11,6 5,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

76,0

17,7

6,3

100 %

•

Tabulka þ. 15: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením.

75,3

18,2

6,5

100 %


Kraj

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

75,3 76,0 74,6 70,7 82,6 81,7 78,3 70,6 82,9 82,0 77,3 76,4 82,2 73,9 69,1 67,4 77,6

20,4 20,0 20,8 21,3 14,6 15,1 19,7 26,4 16,6 18,0 19,7 17,7 10,7 18,7 25,0 25,2 18,8

4,3 4,0 4,6 8,0 2,8 3,2 2,0 3,0 0,5 0,0 3,0 5,9 7,1 7,4 5,9 7,4 3,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

74,8

20,8

4,4

100 %

74,6

20,3

5,1

100 %




Výrok „Spolupráce s mými nadĜízenými se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ ve vČtší míĜe ve srovnání s celkovým hodnocením vystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v KyjovČ (82,9 %), v HavlíþkovČ BrodČ (82,6 %), v TišnovČ (82,2 %), v Letovicích (82,0 %) a v HodonínČ (81,7 %).






27

28


Tabulka þ. 16: Míra souhlasu s výrokem „Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

73,7 74,0 73,5 69,7 78,6 80,4 78,3 67,9 82,5 74,5 77,3 74,7 67,8 73,9 66,3 70,0 74,3

20,9 21,1 20,5 22,3 18,3 17,4 16,3 27,0 15,4 25,5 19,7 19,4 28,6 17,1 26,4 19,5 20,5

5,4 4,9 6,0 8,0 3,1 2,2 5,4 5,1 2,1 0,0 3,0 5,9 3,6 9,0 7,3 10,5 5,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

73,6

20,6

5,8

100 %

73,8

22,2

4,0

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

CelkovČ vzato jsou s pĜístupem svých nadĜízených ke své osobČ oproti celkovému rozložení spokojeni respondenti ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (84,3 %), v HodonínČ (81,7 %), v Novém MČstČ na MoravČ (79,9 %), v HavlíþkovČ BrodČ (79,5 %) a v KyjovČ (79,3 %).

Tabulka þ. 17: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený/á“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

73,0 73,6 72,2 67,6 79,5 81,7 76,6 65,7 79,3 84,3 79,9 74,8 55,6 69,5 69,1 64,5 72,1

19,8 20,2 19,2 20,5 17,4 9,7 17,2 26,7 17,0 15,7 15,2 19,3 33,3 19,8 19,5 24,9 21,0

7,2 6,2 8,6 11,9 3,1 8,6 6,2 7,6 3,7 0,0 4,9 5,9 11,1 10,7 11,4 10,6 6,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

73,2

19,6

7,2

100 %

74,5

18,1

7,4

100 %


Kraj


Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜují ve vČtší míĜe respondenti zdravotnických zaĜízení v KyjovČ (82,5 %) a v HodonínČ (80,4 %). Naproti tomu nejmenší dĤvČru vyjádĜili respondenti ze Znojma (10,5 %).

Profesní skupina

•






29

30


•


NadĜízení poskytují jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na výkonu svých zamČstnancĤ ve vČtší míĜe ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (78,3 %), v KyjovČ (78,0 %) a v Novém MČstČ na MoravČ (77,8 %). Naproti tomu mírnČ nevystihuje tento výrok situaci v Nemocnici Vyškov (10,9 %).

Tabulka þ. 18: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

•

Tabulka þ. 19: Míra souhlasu s výrokem „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

69,5 68,7 70,6 61,0 73,9 78,2 76,2 62,0 78,8 80,4 74,3 66,0 50,0 69,5 65,8 70,4 66,6

24,3 26,1 22,0 31,0 22,4 18,5 17,0 31,9 19,0 13,7 22,4 28,1 35,7 22,5 22,8 20,6 27,2

6,2 5,2 7,4 8,0 3,7 3,3 6,8 6,1 2,2 5,9 3,3 5,9 14,3 8,0 11,4 9,0 6,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

70,3

24,1

5,6

100 %

72,5

18,6

8,9

100 %


24,3 24,8 23,7 30,4 21,4 19,5 19,7 35,3 19,3 25,5 18,9 19,4 28,6 22,9 21,4 28,0 26,9

5,6 4,7 6,9 8,6 3,7 2,2 6,1 3,5 2,7 0,0 3,3 6,8 7,1 9,0 10,9 9,5 7,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

71,8

23,4

4,8

100 %

70,5

22,9

6,6

100 %



Kraj


70,1 70,5 69,4 61,0 74,9 78,3 74,2 61,2 78,0 74,5 77,8 73,8 64,3 68,1 67,7 62,5 65,9

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj


V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouvají na cílech pĜevážnČ respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Letovicích (80,4 %), v KyjovČ (78,8 %), v HodonínČ (78,2 %) a v Ivanþicích (76,2 %). Naproti tomu tento výrok nevystihuje ve vČtší míĜe situaci ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (14,3 %) a ve VyškovČ (11,4 %).




31

32


•


Výrok „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ více vystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (73,5 %), v Novém MČstČ na MoravČ (71,6 %), v HodonínČ (70,6 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (70,1 %). Naproti tomu ve vČtší míĜe nevystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (32,1 %), v BĜeclavi (22,6 %), ve ZnojmČ (21,2 %) a ve VyškovČ (18,3 %).

Z výsledkĤ analýz vyplývá, že dva z deseti dotázaných (19,8 %) jsou sami nadĜízení, ostatní respondenti (80,2 %) nadĜízenými nejsou. Výsledky dokumentuje následující graf þ. 8. Graf þ. 8: Podíl nadĜízených.

Jste sám nadĜízený/nadĜízená? ϭϵ͕ϴй

Tabulka þ. 20: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

63,3 65,5 60,4 47,3 70,1 70,6 65,3 56,1 62,4 73,5 71,6 67,1 50,0 67,2 61,9 59,2 60,2

24,6 25,3 23,4 30,1 22,4 19,6 23,1 34,1 28,5 20,4 19,5 22,4 17,9 23,7 19,8 19,6 27,3

12,1 9,2 16,2 22,6 7,5 9,8 11,6 9,8 9,1 6,1 8,9 10,5 32,1 9,1 18,3 21,2 12,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

64,8

23,6

11,6

100 %

64,1

21,5

14,4

100 %

ŶŽ

ϴϬ͕Ϯй

EĞ


Tabulka þ. 21: Podíl nadĜízených ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Jste sám nadĜízený/nadĜízená? Údaje jsou uvedeny v %.

Kraj



Z detailnČjších analýz vyplynulo, že mezi respondenty byl menší podíl nadĜízených v Nemocnici TĜebíþ (14,2 %) a v Nemocnici PelhĜimov (13,2 %). Naproti tomu vČtší podíl nadĜízených byl zaznamenán všeobecnČ mezi lékaĜi (25,1 %).

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj




Ano

Ne

Celkem

19,8 19,1 20,7 20,4 19,5 25,0 19,4 23,9 16,9 17,8 19,4 13,2 22,7 14,2 21,8 23,6 25,1

80,2 80,9 79,3 79,6 80,5 75,0 80,6 76,1 83,1 82,2 80,6 86,8 77,3 85,8 78,2 76,4 74,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

18,1

81,9

100 %

16,3

83,7

100 %


33

34


III. 3.

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje Graf þ. 9: Organizace a procesy.

ORGANIZACE, PROCESY

Podle názoru respondentĤ nejvíce vystihují skuteþnost z oblasti organizací a procesĤ výroky „Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny“ (84,5 %) a „Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny“ (84,5 %), dále pak „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ (80,4 %), „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“ (80,3 %), „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ (79,7 %), „Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace“ (79,6 %), „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ (75,4 %) a „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ (73,1 %). Naproti tomu nejménČ danou skuteþnost podle názoru respondentĤ charakterizují výroky „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ (61,1 %) a „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ (60,8 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 97.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? WƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇǀƌĄŵĐŝŵĠŚŽŽĚĚĢůĞŶşũƐŽƵ ũĂƐŶĢƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϴϰ͕ϱй

ϭϯ͕ϱй Ϯ͕Ϭй

DŽũĞŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞĂŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚũƐŽƵũĂƐŶĢ ƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϴϰ͕ϱй

ϭϯ͕ϴй ϭ͕ϳй

^ƚĂŶŽǀĞŶĠƉƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇũƐŽƵƉƎŝ ŬĂǎĚŽĚĞŶŶşƉƌĄĐŝĚŽĚƌǎŽǀĄŶǇ͘

ϴϬ͕ϰй

ϭϳ͕ϳй ϭ͕ϵй

WƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇũƐŽƵŬŽŶƚƌŽůŽǀĄŶǇ͕ĂƉŽŬƵĚ ũĞƚŽŶƵƚŶĠ͕ǌůĞƉƓŽǀĄŶǇ͘

ϴϬ͕ϯй

ϭϲ͕ϳй ϯ͕Ϭй

KĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚŝǌĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇũƐŽƵũĂƐŶĢ ƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϳϵ͕ϳй

ϭϳ͕ϰй Ϯ͕ϵй

DŽũĞŬĂǎĚŽĚĞŶŶşƉƌĄĐĞƉƎĞĚƐƚĂǀƵũĞĚƽůĞǎŝƚŽƵ ƐŽƵēĄƐƚĨƵŶŐŽǀĄŶşĐĞůĠŽƌŐĂŶŝǌĂĐĞ͘

ϳϵ͕ϲй

ϭϴ͕ϱй ϭ͕ϵй

^ƚĂŶŽǀĞŶĠƐƚĂŶĚĂƌĚǇŵĂũşĚŽƉĂĚŶĂŬǀĂůŝƚƵ ŶĂƓşŬĂǎĚŽĚĞŶŶşƉƌĄĐĞ͘

ϳϱ͕ϰй

WƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇ͕ǌĂŬƚĞƌĠŽĚƉŽǀşĚĄǀşĐĞ ŽĚĚĢůĞŶş͕ũƐŽƵũĂƐŶĢƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϳϯ͕ϭй


ϯ͕ϴй

ϲϭ͕ϭй

ϯϭ͕ϭй

ϳ͕ϴй

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐŽƵǀƓĞĐŚŶǇƉƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇǀ ŶĂƓĞŵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşĚŽďƎĞ ŽƌŐĂŶŝǌŽǀĄŶǇ͘

ϲϬ͕ϴй

ϯϮ͕ϯй

ϲ͕ϵй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ


Ϯϯ͕ϭй

KƌŐĂŶŝǌĂēŶşƌŽǌŚŽĚŶƵƚşũƐŽƵēŝŶĢŶĂǀēĂƐ͘

Ϭй

7

ϮϬ͕ϳй ϯ͕ϵй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй


Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byly vypoþteny nejprve dílþí prĤmČry odpovČdí za jednotlivé výroky a následnČ souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílþí indikátory jsou prĤmČrnou hodnotou ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Ze srovnání s výsledky od rakouského partnera vyplývá, že nejvČtší rozdíl mezi ýeskou republikou a Rakouskem byl zaznamenán v hodnocení výrokĤ „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“, „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

35

36



a „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“. Všechny tĜi výroky jsou v ýeské republice hodnoceny pozitivnČji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 10.

Graf þ. 11: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Organizace, procesy“.

Souhrnný ukazatel "Organizace, procesy" ϲ ϱ͕ϱ ϱ ϰ͕ϱ ϰ ϯ͕ϱ ϯ Ϯ͕ϱ Ϯ ϭ͕ϱ ϭ

Graf þ. 10: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Organizace a procesy“.

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení jednotlivých výrokĤ oblast "Organizace a procesy" WƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇũƐŽƵŬŽŶƚƌŽůŽǀĄŶǇ͕ĂƉŽŬƵĚũĞƚŽ ŶƵƚŶĠ͕ǌůĞƉƓŽǀĄŶǇ͘

ϭ͕ϴϲ Ϯ͕ϳϭ

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐŽƵǀƓĞĐŚŶǇƉƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇǀ ŶĂƓĞŵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşĚŽďƎĞŽƌŐĂŶŝǌŽǀĄŶǇ͘

Ϯ͕ϰϭ


ϯ͕Ϯϭ

WƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇ͕ǌĂŬƚĞƌĠŽĚƉŽǀşĚĄǀşĐĞŽĚĚĢůĞŶş͕ ũƐŽƵũĂƐŶĢƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϭ͕ϵϱ

Ϯ͕ϰϭ ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕ϬϮ Ϯ͕ϱϳ


Ϯ͕ϰϭ

KƌŐĂŶŝǌĂēŶşƌŽǌŚŽĚŶƵƚşũƐŽƵēŝŶĢŶĂǀēĂƐ͘

Ϯ͕ϵϰ

^ƚĂŶŽǀĞŶĠƉƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇũƐŽƵƉƎŝŬĂǎĚŽĚĞŶŶş ƉƌĄĐŝĚŽĚƌǎŽǀĄŶǇ͘


ϭ͕ϴϱ Ϯ͕ϯϴ

KĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚŝǌĂƉƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇũƐŽƵũĂƐŶĢ ƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϭ͕ϴ

WƌĂĐŽǀŶşƉŽƐƚƵƉǇǀƌĄŵĐŝŵĠŚŽŽĚĚĢůĞŶşũƐŽƵũĂƐŶĢ ƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϭ͕ϲϲ

ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕Ϯϱ

Ϯ͕Ϭϯ

^ƚĂŶŽǀĞŶĠƐƚĂŶĚĂƌĚǇŵĂũşĚŽƉĂĚŶĂŬǀĂůŝƚƵŶĂƓş ŬĂǎĚŽĚĞŶŶşƉƌĄĐĞ͘

ϭ͕ϵϵ Ϯ͕Ϯϵ

DŽũĞŬŽŵƉĞƚĞŶĐĞĂŽĚƉŽǀĢĚŶŽƐƚũƐŽƵũĂƐŶĢ ƐƚĂŶŽǀĞŶǇ͘

ϭ͕ϲϲ ϭ͕ϵϮ

DŽũĞŬĂǎĚŽĚĞŶŶşƉƌĄĐĞƉƎĞĚƐƚĂǀƵũĞĚƽůĞǎŝƚŽƵ ƐŽƵēĄƐƚĨƵŶŐŽǀĄŶşĐĞůĠŽƌŐĂŶŝǌĂĐĞ͘

ϭ͕ϴϯ ϭ͕ϳϴ

ϭ

Ϯ

ϯ

ϰ

ϱ

ϲ

Souhrnný ukazatel za blok výrokĤ z oblasti „Organizace a procesy“ byl vypoþítán jako prĤmČrná hodnota ze všech dílþích indikátorĤ. Z grafu þ. 11 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zaĜízení v ýeské republice (1,95) hodnotí organizaci a procesy na pracovišti pozitivnČji než respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Rakousku (2,41).

8



37

38


•


Pracovní postupy v rámci oddČlení jsou ve srovnání s celkovým hodnocením jasnČji stanoveny ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (92,2 %) a v HodonínČ (90,2 %).

Tabulka þ. 22: Míra souhlasu s výrokem „Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

•

Tabulka þ. 23: Míra souhlasu s výrokem „Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

84,5 84,6 84,3 74,5 90,7 93,5 89,7 78,7 86,8 84,3 86,2 88,6 67,9 79,8 84,1 85,3 77,5

13,8 13,8 13,9 20,7 8,4 5,4 10,3 19,4 12,7 15,7 11,5 10,1 28,5 18,6 14,1 12,6 20,4

1,7 1,6 1,8 4,8 0,9 1,1 0,0 1,9 0,5 0,0 2,3 1,3 3,6 1,6 1,8 2,1 2,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

86,7

11,8

1,5

100 %

87,8

10,2

2,0

100 %


13,5 14,4 12,4 17,0 10,9 7,6 12,2 18,7 12,1 7,8 10,2 14,8 17,8 16,9 13,7 9,0 22,1

2,0 1,7 2,4 4,3 1,2 2,2 0,7 1,9 0,0 0,0 2,6 0,4 3,6 2,1 2,7 4,8 3,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

88,3

10,2

1,5

100 %

87,3

10,7

2,0

100 %



Kraj


84,5 83,9 85,2 78,7 87,9 90,2 87,1 79,4 87,9 92,2 87,2 84,8 78,6 81,0 83,6 86,2 74,7

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj


Kompetence a odpovČdnost jednotlivých respondentĤ jsou ve srovnání s celkovým hodnocením jasnČji stanoveny ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (93,5 %), v HavlíþkovČ BrodČ (90,7 %) a v Ivanþicích (89,7 %).




39

40

Ve srovnání s celkovým hodnocením jsou stanovené pracovní postupy pĜi každodenní práci dodržovány zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (90,2 %), v HodonínČ (89,1 %), v HavlíþkovČ BrodČ (86,1 %) a v Ivanþicích (85,7 %).

Tabulka þ. 24: Míra souhlasu s výrokem „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem


Profesní skupina


Kraj


80,4 79,8 81,3 75,9 86,1 89,1 85,7 72,6 85,2 90,2 84,5 79,0 67,9 78,8 79,0 77,8 72,7

17,7 18,6 16,4 22,5 12,7 8,7 11,6 25,1 14,3 9,8 13,5 21,0 28,5 19,1 16,9 19,6 25,1

1,9 1,6 2,3 1,6 1,2 2,2 2,7 2,3 0,5 0,0 2,0 0,0 3,6 2,1 4,1 2,6 2,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

83,1

15,2

1,7

100 %

84,4

13,3

2,3

100 %


•

Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (92,2 %), v HodonínČ (87,0 %) a v KyjovČ (85,8 %). Naproti tomu ve srovnání s ostatními ve vČtší míĜe nejsou kontrolovány v Nemocnici Tišnov (14,3 %).

Tabulka þ. 25: Míra souhlasu s výrokem „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepČovány“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

80,3 78,9 82,2 79,3 84,3 87,0 84,4 72,2 85,8 92,2 81,3 79,7 75,0 79,9 76,3 83,1 70,6

16,7 18,1 14,7 18,6 13,8 10,8 12,9 24,1 14,2 7,8 14,8 18,6 10,7 16,4 18,2 12,7 25,1

3,0 3,0 3,1 2,1 1,9 2,2 2,7 3,7 0,0 0,0 3,9 1,7 14,3 3,7 5,5 4,2 4,3

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

84,0

13,5

2,5

100 %

84,2

12,4

3,4

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






41

42

OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (92,0 %), v HavlíþkovČ BrodČ (87,0 %), v Ivanþicích (85,0 %) a ve ZnojmČ (85,0 %).

Tabulka þ. 26: Míra souhlasu s výrokem „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

79,7 79,2 80,4 74,4 87,0 82,6 85,0 70,9 83,2 92,0 81,9 82,7 66,7 76,2 74,1 85,0 68,0

17,4 17,8 16,8 21,9 10,5 14,1 14,3 26,1 16,3 8,0 14,2 16,0 29,6 19,6 20,0 12,3 28,5

2,9 3,0 2,8 3,7 2,5 3,3 0,7 3,0 0,5 0,0 3,9 1,3 3,7 4,2 5,9 2,7 3,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

84,2

13,2

2,6

100 %

84,1

12,5

3,4

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

U výroku „Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace“ nedošlo k významnému potvrzení okrajových hodnot „Vystihuje“ nebo „Nevystihuje“ podle vybraných sociálnČdemografických ukazatelĤ.

Tabulka þ. 27: Míra souhlasu s výrokem „Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

79,6 77,7 82,1 79,1 79,9 79,1 84,2 70,6 84,2 80,4 80,0 80,7 82,1 82,8 81,2 84,0 73,0

18,5 20,5 15,8 18,2 18,6 16,5 13,7 28,5 14,7 19,6 16,3 18,5 14,3 14,5 17,0 13,9 24,8

1,9 1,8 2,1 2,7 1,5 4,4 2,1 0,9 1,1 0,0 3,7 0,8 3,6 2,7 1,8 2,1 2,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

82,0

16,2

1,8

100 %

82,9

15,1

2,0

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






43

44


•


Výrok „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ ve vČtší míĜe vystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (86,8 %), v Ivanþicích (85,5 %) a v KyjovČ (84,0 %). Tento výrok také platí zejména pro ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu (81,8 %).

•

Tabulka þ. 28: Míra souhlasu s výrokem „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

StĜed

Nevystihuje

Celkem

75,4 73,3 78,2 73,4 79,6 86,8 85,5 65,5 84,0 78,4 75,0 75,1 78,6 75,3 70,5 76,1 65,8

20,7 22,9 17,8 23,4 17,0 11,0 11,1 29,9 14,9 21,6 20,3 22,4 14,3 21,5 21,7 19,0 28,1

3,9 3,9 3,9 3,2 3,4 2,2 3,4 4,6 1,1 0,0 4,7 2,5 7,1 3,2 7,8 4,9 6,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

78,4

18,6

3,0

100 %

81,8

14,4

3,8

100 %


Profesní skupina


Kraj



Tabulka þ. 29: Míra souhlasu s výrokem „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

73,1 72,0 74,5 65,4 79,3 80,2 78,8 68,6 75,4 84,0 73,9 65,7 60,7 72,3 70,8 80,5 61,3

23,1 24,7 21,2 28,7 18,8 14,3 19,1 28,4 20,9 16,0 22,1 30,9 32,1 22,4 23,3 16,3 32,6

3,8 3,3 4,3 5,9 1,9 5,5 2,1 3,0 3,7 0,0 4,0 3,4 7,2 5,3 5,9 3,2 6,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

77,4

19,9

2,7

100 %

78,8

17,1

4,1

100 %


Kraj


Vystihuje

Profesní skupina

Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce.

Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (84,0 %), ve ZnojmČ (80,5 %), v HodonínČ (80,2 %), v HavlíþkovČ BrodČ (79,3 %) a v Ivanþicích (78,8 %). Z pohledu profesních skupin jsou pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jasnČ stanoveny ve vČtší míĜe u ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu (78,8 %).





45

46

Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas ve srovnání s celkovým hodnocením zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (73,8 %), v HodonínČ (72,8 %), v HavlíþkovČ BrodČ (71,1 %) a v KyjovČ (68,8 %).

Tabulka þ. 30: Míra souhlasu s výrokem „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

61,1 57,6 65,6 61,0 71,1 72,8 73,8 47,5 68,8 52,9 57,8 58,0 60,7 56,9 62,5 65,1 53,5

31,1 34,2 27,2 30,4 23,6 20,7 21,4 44,3 28,6 45,1 30,9 34,9 32,2 33,5 26,5 25,2 35,7

7,8 8,2 7,2 8,6 5,3 6,5 4,8 8,2 2,6 2,0 11,3 7,1 7,1 9,6 11,0 9,7 10,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

63,4

29,6

7,0

100 %

65,4

28,9

5,7

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

Zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Ivanþicích (73,8 %), v HodonínČ (72,5 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (72,0 %) hodnotili, že celkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v jejich zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány.

Tabulka þ. 31: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

60,8 58,3 64,0 62,0 72,0 72,5 73,8 51,4 64,2 62,7 54,5 62,7 57,1 51,4 58,1 62,5 57,5

32,3 34,8 28,9 27,7 25,5 22,0 20,7 40,6 32,1 37,3 36,2 33,1 39,3 37,4 30,5 30,5 33,3

6,9 6,9 7,1 10,3 2,5 5,5 5,5 8,0 3,7 0,0 9,3 4,2 3,6 11,2 11,4 7,0 9,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

61,7

31,7

6,5

100 %

62,4

32,8

4,9

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






47

48


III. 4.

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje Graf þ. 12: Informovanost, komunikace.

INFORMOVANOST, KOMUNIKACE

Podle názoru respondentĤ nejvíce vystihuje skuteþnost z oblasti informovanosti a komunikace výrok „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ (72,9 %), dále pak „Výsledky porad jsou srozumitelným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ (66,5 %), „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (64,2 %), „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (58,0 %), „Vydaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (56,0 %), „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (55,9 %), „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“9 (54,8 %), „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (54,1 %) a „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (52,4 %). Naproti tomu nejménČ danou skuteþnost podle názoru respondentĤ popisují výroky „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“10 (45,0 %) a „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“11 (44,4 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 1212.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? ŽƐƚĄǀĄŵŝŶĨŽƌŵĂĐĞ͕ŬƚĞƌĠƉŽƚƎĞďƵũŝŬĞƐǀĠ ƉƌĄĐŝ͘

ϳϮ͕ϵй

sǉƐůĞĚŬǇƉŽƌĂĚũƐŽƵƐƌŽǌƵŵŝƚĞůŶǉŵǌƉƽƐŽďĞŵ ǌƉƌŽƐƚƎĞĚŬŽǀĄŶǇƉŽĚƎşǌĞŶǉŵĂĚĂůƓşŵ ǌĂŵĢƐƚŶĂŶĐƽŵ͘ WƌĂǀŝĚĞůŶĢǀǇƵǎşǀĄŵŝŶĨŽƌŵĂēŶşƐǇƐƚĠŵ ŶĞŵŽĐŶŝĐĞŬǌşƐŬĄǀĄŶşŝŶĨŽƌŵĂĐşǌĞǀƓĞĐŚ ŽĚĚĢůĞŶşŶĞŵŽĐŶŝĐĞ͘

ϲϲ͕ϱй


Ϯϳ͕ϯй

:ƐŽƵŵŝǌŶĄŵǇĐşůĞŶĂƓĞŚŽǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽ ǌĂƎşǌĞŶşŶĂƚĞŶƚŽƌŽŬ͘

ϱϴ͕Ϭй

sǇĚĄǀĂŶĄƌŽǌŚŽĚŶƵƚşũƐŽƵƐƌŽǌƵŵŝƚĞůŶĄĂ ƚƌĂŶƐƉĂƌĞŶƚŶş͘

ϱϲ͕Ϭй

ϯϳ͕ϯй

:ƐĞŵƐƉŽŬŽũĞŶͬƐƉŽŬŽũĞŶĂƐŬǀĂůŝƚŽƵƉŽƌĂĚ͕ ŬƚĞƌǉĐŚƐĞƷēĂƐƚŶşŵ͘

ϱϱ͕ϵй

ϯϱ͕Ϭй

ŽƐƚĄǀĄŵĚŽƐƚĂƚĞŬŝŶĨŽƌŵĂĐşŽǀǉƐůĞĚĐşĐŚ ĚŽƚĂǌŽǀĄŶşŶĂƓŝĐŚƉĂĐŝĞŶƚƽ͘

ϱϰ͕ϴй

ĞůŬŽǀĢƐĞĐşƚşŵďǉƚĚŽďƎĞŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶͬ ŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶĂ͘

ϱϰ͕ϭй

şƚşŵƐĞďǉƚĚŽďƎĞŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶͬŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶĂ ŽƌŽǌŚŽĚŶƵƚşĐŚ͕ŬƚĞƌĄƐĞƚǉŬĂũşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽ ǌĂƎşǌĞŶş͘

ϱϮ͕ϰй

ƚƵƉƌĂǀŝĚĞůŶĢǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉēĂƐŽƉŝƐ͘

ϰϱ͕Ϭй

/ŶĨŽƌŵĂĐĞŽǀǉƐůĞĚĐşĐŚĚŽƚĂǌŽǀĄŶşƉĂĐŝĞŶƚƽ ŵĂũşǀĞůŬŽƵǀǉƉŽǀĢĚŶşŚŽĚŶŽƚƵ͘

ϰϰ͕ϰй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

9

Ϯϲ͕ϳй

ϲϰ͕Ϯй

Ϭй

Na tuto otázku mČli odpovídat pouze pracovníci v oblasti lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty. 10 Na tuto otázku mČli odpovídat pouze zamČstnanci zdravotnických zaĜízení, která vydávají zdravotnický þasopis. 11 Na tuto otázku mČli odpovídat pouze pracovníci v oblasti lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty. 12 Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“.

Ϯϰ͕ϯй Ϯ͕ϴй

Ϯϳ͕ϱй

ϲ͕ϳй

ϵ͕ϭй

ϭϱ͕ϭй

ϯϴ͕ϰй

ϳ͕ϱй

ϯϴ͕ϭй

ϵ͕ϱй

Ϯϰ͕ϰй

ϰϬ͕ϲй

ϰϬй

ϲϬй

^ƚƎĞĚ

ϴ͕ϱй

ϭϰ͕ϱй

ϯϬ͕ϭй

ϯϬ͕ϲй

ϲ͕ϴй

ϭϱ͕Ϭй

ϴϬй

ϭϬϬй


Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byly vypoþteny nejprve dílþí prĤmČry odpovČdí za jednotlivé výroky a následnČ souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílþí indikátory uvádí prĤmČrnou hodnotou ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Ze srovnání s výsledky od rakouského partnera vyplývá, že nejvČtší rozdíl mezi ýeskou republikou a Rakouskem byl zaznamenán v hodnocení výrokĤ „Jsou mi AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

49

50



známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“, „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ a „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“. Všechny tĜi výroky jsou v ýeské republice hodnoceny pozitivnČji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 13.

informovanosti a komunikací pozitivnČji než dotázaní ve zdravotnických zaĜízeních v Rakousku (3,02)13. Graf þ. 14: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Informovanost, komunikace“.

Souhrnný ukazatel "Informovanost, komunikace" ϲ ϱ͕ϱ ϱ ϰ͕ϱ ϰ ϯ͕ϱ ϯ Ϯ͕ϱ Ϯ ϭ͕ϱ ϭ

Graf þ. 13: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Informovanost, komunikace“.

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení jednotlivých výrokĤ oblast "Informovanost, komunikace" Ϯ͕ϱϲ

:ƐŽƵŵŝǌŶĄŵǇĐşůĞŶĂƓĞŚŽǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶş ŶĂƚĞŶƚŽƌŽŬ͘

ϯ͕ϴϵ Ϯ͕ϰϴ

sǇĚĄǀĂŶĄƌŽǌŚŽĚŶƵƚşũƐŽƵƐƌŽǌƵŵŝƚĞůŶĄĂ ƚƌĂŶƐƉĂƌĞŶƚŶş͘

ϯ͕ϱϯ

Ϯ͕ϱϱ ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

ϯ͕ϬϮ ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕ϲϯ

şƚşŵƐĞďǉƚĚŽďƎĞŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶͬĂŽƌŽǌŚŽĚŶƵƚşĐŚ͕ ŬƚĞƌĄƐĞƚǉŬĂũşǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶş͘

ϯ͕Ϯϵ

WƌĂǀŝĚĞůŶĢǀǇƵǎşǀĄŵŝŶĨŽƌŵĂēŶşƐǇƐƚĠŵ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶşŬǌşƐŬĄǀĄŶşŝŶĨŽƌŵĂĐşǌĞ ǀƓĞĐŚŽĚĚĢůĞŶşŶĞŵŽĐŶŝĐĞ͘

Ϯ͕ϯϮ


Ϯ͕ϵϱ Ϯ͕ϱϰ

ĞůŬŽǀĢƐĞĐşƚşŵďǉƚĚŽďƎĞŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶͬĂ

ƚƵƉƌĂǀŝĚĞůŶĢǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬǉēĂƐŽƉŝƐ͘͘͘͘

ϯ͕Ϭϵ


ϯ͕ϭϭ

ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕ϲϱ

sǉƐůĞĚŬǇƉŽƌĂĚũƐŽƵũĂƐŶǉŵǌƉƽƐŽďĞŵ ǌƉƌŽƐƚƎĞĚŬŽǀĄŶǇƉŽĚƎşǌĞŶǉŵĂĚĂůƓşŵ ǌĂŵĢƐƚŶĂŶĐƽŵ͘

Ϯ͕Ϯϰ Ϯ͕ϲϵ Ϯ͕ϱϰ

:ƐĞŵƐƉŽŬŽũĞŶͬƐƉŽŬŽũĞŶĂƐŬǀĂůŝƚŽƵƉŽƌĂĚ͕ŬƚĞƌǉĐŚ ƐĞƷēĂƐƚŶşŵ͘

Ϯ͕ϴϲ Ϯ͕Ϭϲ

ŽƐƚĄǀĄŵŝŶĨŽƌŵĂĐĞ͕ŬƚĞƌĠƉŽƚƎĞďƵũŝŬĞƐǀĠƉƌĄĐŝ͘

Ϯ͕ϯϳ Ϯ͕ϲϰ

ŽƐƚĄǀĄŵĚŽƐƚĂƚĞŬŝŶĨŽƌŵĂĐşŽǀǉƐůĞĚĐşĐŚ ĚŽƚĂǌŽǀĄŶşŶĂƓŝĐŚƉĂĐŝĞŶƚƽ͘

Ϯ͕ϵ Ϯ͕ϴϵ

/ŶĨŽƌŵĂĐĞŽǀǉƐůĞĚĐşĐŚĚŽƚĂǌŽǀĄŶşƉĂĐŝĞŶƚƽŵĂũş ǀĞůŬŽƵǀǉƉŽǀĢĚŶşŚŽĚŶŽƚƵ͘

ϯ͕ϬϮ

ϭ ĐĞůĂǀǇƐƚŝŚƵũĞ

Ϯ

ϯ

ϰ

ϱ

ϲ

sƽďĞĐŶĞǀǇƐƚŝŚƵũĞ

13

Souhrnný ukazatel za blok výrokĤ z oblasti „Informovanost, komunikace“ byl vypoþítán jako prĤmČrná hodnota ze všech dílþích indikátorĤ. Z grafu þ. 14 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zaĜízení v ýeské republice (2,55) hodnotí oblast AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

Rakouská verze dotazníku obsahovala také výrok „K získávání informací pravidelnČ využívám informaþní spoĜiþ monitoru“. Tento výrok však nebyl do dotazníku pro þeské respondenty zaĜazen, a proto byl souhrnný ukazatel za Rakousko z dostupných dat (prĤmČry) po vyĜazení tohoto výroku z dĤvodu srovnatelnosti pĜepoþítán. 14 Tabulky jsou Ĝazeny za sebou totožnČ jako v grafu þ. 12. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

51

52

Zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení z Hodonína (83,7 %), z Havlíþkova Brodu (83,4 %), z PelhĜimova (82,7 %), z Ivanþic (82,1 %) a z Kyjova (80,5 %) dostávají informace, které potĜebují ke své práci.

Tabulka þ. 32: Míra souhlasu s výrokem „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

72,9 71,9 74,1 67,6 83,4 83,7 82,1 63,7 80,5 70,5 68,5 82,7 67,9 63,0 66,2 74,6 69,3

24,3 25,3 23,0 28,7 16,0 16,3 13,8 33,3 19,5 27,5 27,6 15,6 25,0 31,2 29,2 22,2 27,6

2,8 2,8 2,9 3,7 0,6 0,0 4,1 3,0 0,0 2,0 3,9 1,7 7,1 5,8 4,6 3,2 3,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

74,4

23,0

2,6

100 %

73,6

22,4

4,0

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤ pĜevážnČ ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (80,0 %), v Ivanþicích (76,7 %) a v KyjovČ (73,1 %). Naproti tomu tento výrok nevystihuje ve vČtší míĜe situaci v TišnovČ (25,9 %) a v TĜebíþi (13,0 %).

Tabulka þ. 33: Míra souhlasu s výrokem „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

66,5 64,4 69,2 61,3 70,4 80,0 76,7 53,6 73,1 70,6 69,3 70,6 44,4 63,1 66,7 69,2 57,9

26,7 28,6 24,3 29,9 26,5 13,3 18,5 38,2 25,8 27,4 24,0 23,4 29,7 23,9 24,2 25,3 34,5

6,8 7,0 6,5 8,8 3,1 6,7 4,8 8,2 1,1 2,0 6,7 6,0 25,9 13,0 9,1 6,5 7,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

69,6

24,2

6,2

100 %

70,5

21,4

8,1

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






53

54


•


Zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v PelhĜimovČ (77,1 %), v HavlíþkovČ BrodČ (73,0 %), ve ZnojmČ (70,7 %) a v Letovicích (70,6 %) pravidelnČ využívají informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice. Naproti tomu nejvíce tento výrok nevystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních ve VyškovČ (19,2 %), v KyjovČ (17,6 %) a v TišnovČ (14,8 %).

Tabulka þ. 34: Míra souhlasu s výrokem „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

•

Tabulka þ. 35: Míra souhlasu s výrokem „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

58,0 59,8 55,7 43,6 65,9 70,7 61,0 60,9 36,2 70,6 55,0 50,8 42,9 66,0 53,9 75,5 50,1

27,5 29,6 24,7 29,9 22,6 16,3 24,6 32,1 33,0 23,5 30,1 36,1 17,9 26,6 24,4 17,0 30,3

14,5 10,6 19,6 26,5 11,5 13,0 14,4 7,0 30,8 5,9 14,9 13,1 39,2 7,4 21,7 7,5 19,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

61,8

25,9

12,3

100 %

59,1

27,4

13,5

100 %


27,3 27,6 26,8 25,2 20,7 23,1 30,1 36,2 33,0 23,5 28,9 20,8 25,9 26,6 27,8 21,3 30,3

8,5 5,6 12,3 8,0 6,3 11,0 8,9 7,5 17,6 5,9 4,4 2,1 14,8 6,4 19,2 8,0 11,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

67,9

25,1

7,0

100 %

60,9

29,5

9,6

100 %



Kraj


64,2 66,8 60,9 66,8 73,0 65,9 61,0 56,3 49,4 70,6 66,7 77,1 59,3 67,0 53,0 70,7 58,6

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj


RespondentĤm jsou známy cíle jejich zdravotnického zaĜízení na tento rok zejména ve zdravotnických zaĜízeních ve ZnojmČ (75,5 %), v HodonínČ (70,7 %), v Letovicích (70,6 %), v TĜebíþi (66,0 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (65,9 %). Naproti tomu tento výrok ve vČtší míĜe nevystihuje situaci v TišnovČ (39,2 %), v KyjovČ (30,8 %), v BĜeclavi (26,5 %) a ve VyškovČ (21,7 %), souþasnČ také všeobecnČ v Jihomoravském kraji a z hlediska profesních skupin u lékaĜĤ/lékaĜek.




55

56


•


Výrok „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ vystihuje situaci zejména ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (76,1 %), v Ivanþicích (71,7 %), v HavlíþkovČ BrodČ (69,4 %) a v KyjovČ (63,5 %). Z pohledu profesní skupiny tento výrok vystihuje situaci spíše u ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu. Vyšší míra nesouhlasu s tímto výrokem byla zaznamenána ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (21,4 %) a v TĜebíþi (12,3 %).

Tabulka þ. 36: Míra souhlasu s výrokem „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní.

•

Tabulka þ. 37: Míra souhlasu s výrokem „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

56,0 53,1 59,8 52,7 69,4 76,1 71,7 45,6 63,5 52,0 46,4 57,8 46,4 47,1 55,7 55,0 50,5

37,3 40,0 33,8 37,6 26,6 20,6 21,4 49,3 33,9 46,0 44,0 35,9 32,2 40,6 37,5 38,7 40,3

6,7 6,9 6,4 9,7 4,0 3,3 6,9 5,1 2,6 2,0 9,6 6,3 21,4 12,3 6,8 6,3 9,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

57,2

36,6

6,2

100 %

61,8

33,6

4,6

100 %


Kraj

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

55,9 53,6 59,1 48,3 63,6 73,9 69,2 42,1 65,4 56,3 56,5 55,1 39,5 56,2 52,5 59,7 53,9

35,0 38,5 30,1 36,8 32,7 23,8 23,8 47,3 28,1 35,4 36,2 40,2 26,9 29,9 32,4 30,1 38,1

9,1 7,9 10,8 14,9 3,7 2,3 7,0 10,6 6,5 8,3 7,3 4,7 34,6 13,9 15,1 10,2 8,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

56,3

34,1

9,6

100 %

60,2

30,4

9,4

100 %




Zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v HodonínČ (73,9 %), v Ivanþicích (69,2 %), v KyjovČ (65,4 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (63,6 %) jsou spokojeni s kvalitou porad, kterých se úþastní. Vyšší míra nespokojenosti byla zaznamenána ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (34,6 %), ve VyškovČ (15,1 %) a v BĜeclavi (14,9 %).






57

58



•

Ve srovnání s celkovým hodnocením dostávají dostatek informací o výsledcích dotazování svých pacientĤ15 respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Ivanþicích (64,4 %), v PelhĜimovČ (63,2 %), v HodonínČ (60,5 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (60,1 %). Naproti tomu z velké þásti nevystihuje tento výrok skuteþnost ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (31,3 %), v KyjovČ (29,4 %), v TĜebíþi (23,8 %), v TišnovČ (22,2 %) a ve ZnojmČ (21,0 %).

•

Tabulka þ. 39: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a.

Tabulka þ. 38: Míra souhlasu s výrokem „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

54,8 55,7 53,7 59,3 60,1 60,5 64,4 50,8 38,7 39,6 59,7 63,2 44,4 41,7 56,8 53,6 47,6

30,1 31,8 27,7 30,8 27,4 21,1 23,5 35,8 31,9 29,1 31,5 28,6 33,4 34,5 27,4 25,4 34,5

15,1 12,5 18,6 9,9 12,5 18,4 12,1 13,4 29,4 31,3 8,8 8,2 22,2 23,8 15,8 21,0 17,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

59,4

27,4

13,2

100 %

49,8

31,1

19,1

100 %

Profesní skupina


Kraj


Kraj



Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

54,1 52,6 56,0 50,8 62,2 70,3 68,5 45,3 52,1 41,2 52,2 59,3 39,3 45,1 51,2 60,6 49,2

38,4 40,3 35,8 41,0 34,1 22,0 26,7 45,8 41,0 54,9 41,9 36,4 28,6 40,9 39,7 30,8 41,3

7,5 7,1 8,2 8,2 3,7 7,7 4,8 8,9 6,9 3,9 5,9 4,3 32,1 14,0 9,1 8,6 9,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

56,1

37,4

6,5

100 %

56,2

35,7

8,1

100 %


Profesní skupina

Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ.

CelkovČ se cítí být dobĜe informováni respondenti ze zdravotnických zaĜízení v HodonínČ (70,3 %), v Ivanþicích (68,5 %), v HavlíþkovČ BrodČ (62,2 %), ve ZnojmČ (60,6 %) a v PelhĜimovČ (59,3 %). Naproti tomu nejménČ informováni se cítí být respondenti z Tišnova (32,1 %) a z TĜebíþe (14,0 %).




15

Výrok „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ mČli podle instrukcí v dotazníku i na základČ instruktáže komunikaþních partnerĤ hodnotit pouze pracovníci lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty. Z výsledkĤ vyplývá, že Ĝada respondentĤ pokyny nereflektovala. Z dostupných zdrojĤ bylo identifikováno, že anketu realizují ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích, v JihlavČ a v Novém MČstČ na MoravČ. U tČch zaĜízení, kde anketu realizují, vnímejte výsledky jako validní. U ostatních zdravotnických zaĜízení jsou výsledky zatíženy chybou. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


59

60


•


•

Zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Ivanþicích (64,4 %), v HavlíþkovČ BrodČ (63,3 %), v HodonínČ (63,0 %) a ve ZnojmČ (61,1 %) se cítí být dobĜe informování o rozhodnutích, která se týkají jejich zdravotnického zaĜízení. VČtší míru nespokojenosti s informovaností o tČchto rozhodnutích projevili dotázaní z Nemocnice Tišnov (25,0 %) a z Nemocnice TĜebíþ (16,9 %).

Tabulka þ. 40: Míra souhlasu s výrokem „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

52,4 50,3 55,2 50,0 63,3 63,0 64,4 42,3 53,7 56,9 48,5 51,3 42,9 47,6 47,5 61,1 49,0

38,1 39,8 35,8 38,8 30,2 33,7 26,0 50,5 42,0 37,2 37,3 40,7 32,1 35,5 40,5 30,0 40,2

9,5 9,9 9,0 11,2 6,5 3,3 9,6 7,2 4,3 5,9 14,2 8,0 25,0 16,9 12,0 8,9 10,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

53,7

37,1

9,2

100 %

53,7

37,2

9,1

100 %

Tabulka þ. 41: Míra souhlasu s výrokem „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis.


Kraj

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

45,0 44,3 46,0 30,2 47,2 70,9 40,2 33,4 53,6 51,4 60,2 45,3 11,7 33,1 37,4 52,0 48,2

30,6 33,5 26,6 34,5 29,4 13,9 36,4 41,0 28,7 24,3 26,9 38,7 5,9 28,9 23,1 23,2 29,7

24,4 22,2 27,4 35,3 23,4 15,2 23,4 25,6 17,7 24,3 12,9 16,0 82,4 38,0 39,5 24,8 22,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

46,2

30,3

23,5

100 %

35,9

32,1

32,0

100 %




Ve srovnání s celkovým hodnocením þtou pravidelnČ zdravotnický þasopis16 zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Novém MČstČ na MoravČ (60,2 %), v KyjovČ (53,6 %), ve ZnojmČ (52,0 %) a v Letovicích (51,4 %). Z velké þásti tento výrok nevystihuje skuteþnost ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (82,4 %), dále pak ve VyškovČ (39,5 %) a v TĜebíþi (38,0 %) a všeobecnČ u ostatního zdravotnického personálu bez odborného dohledu.




16

Výrok „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ mČli podle instrukcí v dotazníku i na základČ instruktáže komunikaþních partnerĤ hodnotit pouze zamČstnanci zdravotnických zaĜízení, která vydávají zdravotnický þasopis. Z výsledkĤ vyplývá, že Ĝada respondentĤ pokyny nereflektovala. Z dostupných zdrojĤ bylo identifikováno, že zdravotnický þasopis je vydáván ve zdravotnických zaĜízeních v JihlavČ, v KyjovČ a v Novém MČstČ na MoravČ. U tČch zaĜízení, kde zdravotnický þasopis vydávají, vnímejte výsledky jako validní. U ostatních zdravotnických zaĜízení jsou výsledky zatíženy chybou. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


61

62



•

Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají ve vČtší míĜe velkou výpovČdní hodnotu17 pro respondenty ze zdravotnických zaĜízení v HodonínČ (62,7 %), v Ivanþicích (60,5 %) a v PelhĜimovČ (59,2 %). Naproti tomu vČtší míra nevystižení skuteþnosti tímto výrokem byla zaznamenána ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (26,9 %) a v KyjovČ a také všeobecnČ u lékaĜĤ/lékaĜek (20,2 %).

Tabulka þ. 42: Míra souhlasu s výrokem „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

44,4 44,0 45,2 43,2 47,5 62,7 60,5 35,9 37,7 40,0 39,3 59,2 42,3 43,7 40,4 40,6 35,2

40,6 42,5 37,8 40,1 38,1 26,6 31,0 49,4 37,0 40,0 44,4 35,0 30,8 40,8 43,9 41,4 44,6

15,0 13,5 17,0 16,7 14,4 10,7 8,5 14,7 25,3 20,0 16,3 5,8 26,9 15,5 15,7 18,0 20,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

49,0

37,6

13,4

100 %

43,7

44,1

12,2

100 %


Profesní skupina


Kraj


III. 5.

KULTURA ZDRAVOTNICKÉHO ZAěÍZENÍ

Podle názoru respondentĤ nejvíce charakterizuje skuteþnost z oblasti kultury zdravotnického zaĜízení výrok „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (78,0 %), dále pak „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“ (74,0 %), „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ (73,5 %), „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (72,2 %), „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (67,0 %), „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (61,5 %), „Jsem svými pĜímými nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ (60,9 %), „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (60,6 %), „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ (58,2 %), „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (50,7 %) a „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (50,1 %). Naproti tomu nejménČ danou skuteþnost v oblasti kultury zdravotnického zaĜízení podle názoru respondentĤ vystihují výroky „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (49,5 %) a „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (37,5 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 1518.


17

Výrok „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ mČli podle instrukcí v dotazníku i na základČ instruktáže komunikaþních partnerĤ hodnotit pouze pracovníci lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty. Z výsledkĤ vyplývá, že Ĝada respondentĤ pokyny nereflektovala. Z dostupných zdrojĤ bylo identifikováno, že anketu realizují ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích, v JihlavČ a v Novém MČstČ na MoravČ. U tČch zaĜízení, kde anketu realizují, vnímejte výsledky jako validní. U ostatních zdravotnických zaĜízení jsou výsledky zatíženy chybou. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

18


63

64



Graf þ. 15: Kultura zdravotnického zaĜízení.

Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byly vypoþteny nejprve dílþí prĤmČry odpovČdí za jednotlivé výroky a následnČ souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílþí indikátory uvádí prĤmČrnou hodnotu ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Ze srovnání s výsledky od rakouského partnera vyplývá, že nejvČtší rozdíl mezi ýeskou republikou a Rakouskem v oblasti kultury zdravotnického zaĜízení byl zaznamenán v hodnocení výrokĤ „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“, „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ a „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“. Všechny tĜi výroky jsou v ýeské republice hodnoceny pozitivnČji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 16.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? sŶĂƓĞŵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşũĞƉĂƚƌŶĄ ƐŶĂŚĂƉŽƐŬǇƚŽǀĂƚƉĂĐŝĞŶƚƽŵŬŽŵƉůĞǆŶşĂ ŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉĠēŝ͘

ϳϴ͕Ϭй

ϭϴ͕ϵй ϯ͕ϭй

ŽŚŽĚŶƵƚĄƌŽǌŚŽĚŶƵƚşũƐŽƵƉƌŽŶĄƐǌĄǀĂǌŶĄ͘

ϳϰ͕Ϭй

Ϯϭ͕ϵй ϰ͕ϭй

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽďǇĐŚƐĞŽŵşƐƚŽǀƚŽŵƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşƵĐŚĄǌĞůǌŶŽǀƵ͘

ϳϯ͕ϱй

Ϯϭ͕Ϭй ϱ͕ϱй

WŽĚŶĢƚǇĂƐƚşǎŶŽƐƚŝŶĂƓŝĐŚƉĂĐŝĞŶƚƽũƐŽƵƵŶĄƐ ǀŶşŵĄŶǇũĂŬŽƉƎşůĞǎŝƚŽƐƚŬĞǌůĞƉƓĞŶş͘

ϳϮ͕Ϯй

Ϯϯ͕ϱй ϰ͕ϯй

ŽŬŽŶĐĞŝƉƎŝǀĞůŬĠŵƉƌĂĐŽǀŶşŵǀǇƚşǎĞŶş ĚŽŬĄǎĞŵĞǀǇƚǀŽƎŝƚƉŽǌŝƚŝǀŶşƉƌĂĐŽǀŶş ĂƚŵŽƐĨĠƌƵ͘ KĚƉŽǀĢĚŶĠǀǇŶĂŬůĄĚĄŶşƉƌŽƐƚƎĞĚŬƽũĞǀ ŶĂƓĞŵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşŬĂǎĚŽĚĞŶŶş ƐŬƵƚĞēŶŽƐƚş͘ :ƐĞŵƐǀǉŵŝƉƎşŵǉŵŝŶĂĚƎşǌĞŶǉŵŝƉŽǀǌďƵǌŽǀĄŶ ͬƉŽǀǌďƵǌŽǀĄŶĂŬĞǌůĞƉƓŽǀĄŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŚ ƉŽƐƚƵƉƽ͘

ϲϳ͕Ϭй

Ϯϲ͕ϯй

ϲϭ͕ϱй

ϯϬ͕ϱй

Graf þ. 16: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Kultura zdravotnického zaĜízení“.

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení jednotlivých výrokĤ oblasti "Kultura zdravotnického zaĜízení"

ϲ͕ϳй

sŶĂƓĞŵǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşũĞƉĂƚƌŶĄƐŶĂŚĂ ƉŽƐŬǇƚŽǀĂƚƉĂĐŝĞŶƚƽŵŬŽŵƉůĞǆŶşĂŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉĠēŝ͘

ϴ͕Ϭй

ϭ͕ϴϳ Ϯ͕ϱϵ Ϯ͕ϰϴ

KĐŚǇďĄĐŚƐĞĚŝƐŬƵƚƵũĞŽƚĞǀƎĞŶĢ͘ ϲϬ͕ϵй

:ƐĞŵŚƌĚǉŶĂƚŽ͕ǎĞŵŽŚƵƉƌĂĐŽǀĂƚǀƚŽŵƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶş͘

ϯϬ͕ϰй

ϲϬ͕ϲй

ϴ͕ϳй

ϯϯ͕ϳй

ϯ͕ϭϮ Ϯ

ŽŚŽĚŶƵƚĄƌŽǌŚŽĚŶƵƚşũƐŽƵƉƌŽŶĄƐǌĄǀĂǌŶĄ͘

Ϯ͕ϱϮ

EĞũǀǇƓƓşǀĞĚĞŶşƚŽŚŽƚŽǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶşŵĄ ƉƎĞŚůĞĚ͕ĐŽƐĞĚĢũĞŶĂŶĞũŶŝǎƓşĐŚƐƚƵƉŶşĐŚ͘

ϱ͕ϳй

ϯ͕Ϯϰ ϯ͕ϳϲ

:ƐĞŵƐǀǉŵŝŶĞũďůŝǎƓşŵŝŶĂĚƎşǌĞŶǉŵŝƉŽǀǌďƵǌŽǀĄŶͬ ƉŽǀǌďƵǌŽǀĄŶĂŬĞǌůĞƉƓŽǀĄŶşƉƌĂĐŽǀŶşĐŚƉŽƐƚƵƉƽ͘

KĐŚǇďĄĐŚƐĞĚŝƐŬƵƚƵũĞŽƚĞǀƎĞŶĢ͘

ϱϴ͕Ϯй

ϯϮ͕ϱй

Ϯ͕ϰϯ Ϯ͕ϴϵ

ϵ͕ϯй

Ϯ͕ϳϲ

<ƌŝƚŝŬĂƐĞƵŶĄƐǀǇũĂĚƎƵũĞŬŽŶƐƚƌƵŬƚŝǀŶĢ͘

^ƉŽůƵƉƌĄĐĞƌƽǌŶǉĐŚƉƌŽĨĞƐşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵ ǌĂƎşǌĞŶşƉƌŽďşŚĄǀĞǀǌĄũĞŵŶĠƷĐƚĢĂƐ ƉŽĐŚŽƉĞŶşŵ͘

ϱϬ͕ϳй

:ƐŽƵŵŝǌŶĄŵǇǀŝǌĞǀĞĚĞŶşƚŽŚŽƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶş͘

ϱϬ͕ϭй

<ƌŝƚŝŬĂƐĞƵŶĄƐǀǇũĂĚƎƵũĞŬŽŶƐƚƌƵŬƚŝǀŶĢ͘

ϰϵ͕ϱй

ϰϭ͕ϲй

ϯ͕ϭϳ

WŽĚŶĢƚǇĂƐƚşǎŶŽƐƚŝŶĂƓŝĐŚƉĂĐŝĞŶƚƽũƐŽƵƵŶĄƐ ǀŶşŵĄŶǇũĂŬŽƉƎşůĞǎŝƚŽƐƚŬĞǌůĞƉƓĞŶş͘

ϳ͕ϳй

Ϯ͕Ϭϰ

ŽŬŽŶĐĞŝƉƎŝǀĞůŬĠŵƉƌĂĐŽǀŶşŵǀǇƚşǎĞŶşĚŽŬĄǎĞŵĞ ǀǇƚǀŽƎŝƚƉŽǌŝƚŝǀŶşƉƌĂĐŽǀŶşĂƚŵŽƐĨĠƌƵ͘

sĞĚĞŶşƚŽŚŽƚŽǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶşŵĄ ƉƎĞŚůĞĚ͕ĐŽƐĞĚĢũĞŶĂŶĞũŶŝǎƓşĐŚƐƚƵƉŶşĐŚ͘

ϯϮ͕ϰй

ϯϴ͕Ϯй

ϯϳ͕ϱй

Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϭϳ͕ϱй

ϯϳ͕ϵй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

Ϯ͕ϲϰ Ϯ͕ϵϮ

:ƐŽƵŵŝǌŶĄŵǇƷŬŽůǇĂƉŽǀŝŶŶŽƐƚŝǀĞĚĞŶşƚŽŚŽƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŚŽǌĂƎşǌĞŶş͘

Ϯ͕ϴϮ Ϯ͕ϵϵ

KĚƉŽǀĢĚŶĠǀǇŶĂŬůĄĚĄŶşƉƌŽƐƚƎĞĚŬƽũĞǀŶĂƓĞŵ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşŬĂǎĚŽĚĞŶŶşƐŬƵƚĞēŶŽƐƚş͘

Ϯϰ͕ϲй

Ϯ͕ϯϱ Ϯ͕ϰϳ

:ƐĞŵŚƌĚǉŶĂƚŽ͕ǎĞŵŽŚƵƉƌĂĐŽǀĂƚǀƚŽŵƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶş͘ ϭϬϬй

Ϯ͕ϯϲ Ϯ͕Ϯϳ

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽďǇĐŚƐĞŽŵşƐƚŽǀƚŽŵƚŽ ǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşƵĐŚĄǌĞůǌŶŽǀƵ͘


Ϯ͕Ϭϰ Ϯ͕Ϭϰ

ϭ


ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕Ϯϱ Ϯ͕ϱϱ

^ƉŽůƵƉƌĄĐĞƌƽǌŶǉĐŚƉƌŽĨĞƐşǀĞǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵ ǌĂƎşǌĞŶşƉƌŽďşŚĄǀĞǀǌĄũĞŵŶĠƷĐƚĢĂƐƉŽĐŚŽƉĞŶşŵ͘

ϭϮ͕ϯй


Ϯ͕ϰϮ

Ϯ

ϯ

ϰ

ϱ

ϲ


65

66



Souhrnný ukazatel za blok výrokĤ z oblasti „Kultura zdravotnického zaĜízení“ byl vypoþítán jako prĤmČrná hodnota ze všech dílþích indikátorĤ. Z grafu þ. 17 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zaĜízení v ýeské republice hodnotí kulturu zdravotnického zaĜízení pozitivnČji (2,41) než respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Rakousku (2,74).

•

Graf þ. 17: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Kultura zdravotnického zaĜízení“.

Tabulka þ. 43: Míra souhlasu s výrokem „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Souhrnný ukazatel "Kultura zdravotnického zaĜízení"

Ϯ͕ϰϭ ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi.

Ϯ͕ϳϰ

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

78,0 77,7 78,3 73,0 89,6 88,6 85,6 66,4 85,0 84,3 75,1 83,6 57,1 79,8 72,8 74,2 78,6

18,9 19,1 18,6 25,9 8,9 8,0 12,3 28,4 12,3 15,7 21,2 14,7 28,6 17,5 23,1 21,5 18,6

3,1 3,2 3,1 1,1 1,5 3,4 2,1 5,2 2,7 0,0 3,7 1,7 14,3 2,7 4,1 4,3 2,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

78,7

18,7

2,6

100 %

74,5

19,0

6,5

100 %


Kraj

ZĂŬŽƵƐŬŽ

Profesní skupina



ϲ ϱ͕ϱ ϱ ϰ͕ϱ ϰ ϯ͕ϱ ϯ Ϯ͕ϱ Ϯ ϭ͕ϱ ϭ

Jak vyplývá z názoru respondentĤ, ve zdravotnických zaĜízeních v BĜeclavi (89,6 %), v HodonínČ (88,6 %), v Ivanþicích (85,6 %), v KyjovČ (85,0 %), v Letovicích (84,3 %) a v PelhĜimovČ (83,6 %) je ve vČtší míĜe patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi. Naproti tomu ve srovnání s ostatními tento výrok z velké þásti nevystihuje skuteþnost v nemocnici v TišnovČ (14,3 %).



19



67

68

Dohodnutá rozhodnutí jsou závazná zejména ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (85,6 %), v Ivanþicích (84,1 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (83,5 %). TĜetina respondentĤ z Tišnova (33,3 %) uvedla, že tento výrok nevystihuje situaci v jejich zdravotnickém zaĜízení.

Tabulka þ. 44: Míra souhlasu s výrokem „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

74,0 73,3 74,9 69,7 83,5 85,6 84,1 66,4 72,3 76,5 70,5 74,8 48,1 73,8 71,0 78,5 71,1

21,9 22,7 20,9 25,4 13,7 12,2 13,1 29,3 26,6 23,5 23,9 21,8 18,5 23,0 23,5 17,2 24,9

4,1 4,0 4,2 4,9 2,8 2,2 2,8 4,3 1,1 0,0 5,6 3,4 33,3 3,2 5,5 4,3 4,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

74,9

21,2

3,9

100 %

76,5

18,9

4,6

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

CelkovČ vzato by se o místo ve svém zdravotnickém zaĜízení ucházeli respondenti znovu zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (91,1 %), v HavlíþkovČ BrodČ (87,7 %), v Letovicích (80,4 %) a v KyjovČ (78,6 %). Proti se vyjádĜila þtvrtina respondentĤ (25,0 %) z Nemocnice Tišnov.

Tabulka þ. 45: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

73,5 73,8 73,3 62,9 87,7 78,3 91,1 68,1 78,6 80,4 66,6 72,9 46,4 75,5 65,6 72,9 70,3

21,0 21,6 20,1 30,1 10,4 16,3 6,2 27,7 16,1 19,6 26,1 21,6 28,6 19,7 26,1 19,1 24,4

5,5 4,6 6,6 7,0 1,9 5,4 2,7 4,2 5,3 0,0 7,3 5,5 25,0 4,8 8,3 8,0 5,3

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

75,3

19,6

5,1

100 %

72,4

20,4

7,2

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






69

70


•


PodnČty a stížnosti pacientĤ jsou vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení pĜevážnČ ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (83,6 %), v HodonínČ (80,7 %), v HavlíþkovČ BrodČ (80,5 %), v Letovicích (80,0 %) a v PelhĜimovČ (79,7 %). V menší míĜe jsou podnČty a stížnosti pacientĤ vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení v Nemocnici Tišnov.

Tabulka þ. 46: Míra souhlasu s výrokem „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

•

Tabulka þ. 47: Míra souhlasu s výrokem „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

67,0 66,5 67,7 62,2 74,1 78,5 80,7 60,1 67,9 78,4 64,9 66,0 57,1 70,9 63,9 60,7 63,3

26,3 27,4 24,8 30,9 20,7 15,0 17,2 33,8 27,4 19,6 28,8 28,1 28,6 21,7 27,9 23,9 28,9

6,7 6,1 7,5 6,9 5,2 6,5 2,1 6,1 4,7 2,0 6,3 5,9 14,3 7,4 8,2 15,4 7,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

69,0

25,3

5,7

100 %

66,6

24,3

9,1

100 %


23,5 23,9 22,9 28,0 17,3 13,6 14,3 30,4 25,8 18,0 26,0 16,1 18,5 26,5 24,2 26,7 25,7

4,3 3,7 5,2 7,0 2,2 5,7 2,1 4,7 4,8 2,0 4,3 4,2 14,8 2,7 4,2 6,6 6,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

74,3

22,2

3,5

100 %

71,6

23,3

5,1

100 %



Kraj


72,2 72,4 71,9 65,0 80,5 80,7 83,6 64,9 69,4 80,0 69,7 79,7 66,7 70,8 71,6 66,7 68,2

Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj


Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení si dokážou vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Ivanþicích (80,7 %), v HodonínČ (78,5 %), v Letovicích (78,4 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (74,1 %). Ve vČtší míĜe ve srovnání s celkovým hodnocením nevystihuje tento výrok skuteþnost v TišnovČ (14,3 %) a ve ZnojmČ (15,4 %).




71

72


Výrok „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ byl hodnocen jako výstižný zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (81,3 %), v HodonínČ (77,8 %), v Letovicích (74,5 %), v HavlíþkovČ BrodČ (67,3 %) a v TĜebíþi. Naproti tomu jako nevýstižný byl tento výrok oznaþen zejména respondenty ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (26,9 %) a v Novém MČstČ na MoravČ (13,8 %).

Tabulka þ. 48: Míra souhlasu s výrokem „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Zdravotnické zaĜízení Profesní skupina


Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

60,9 61,8 59,6 49,7 70,4 70,3 71,2 52,7 64,2 56,9 64,0 63,7 57,1 61,5 50,7 62,2 60,4

30,4 30,5 30,3 36,4 23,7 23,1 19,2 38,7 32,1 41,1 29,1 29,1 17,9 27,8 36,1 26,6 31,1

8,7 7,7 10,1 13,9 5,9 6,6 9,6 8,6 3,7 2,0 6,9 7,2 25,0 10,7 13,2 11,2 8,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

61,1

30,2

8,7

100 %

61,1

29,0

9,9

100 %


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem Kraj


Kraj

Ve srovnání s celkovým hodnocením jsou ve vČtší míĜe svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzování ke zlepšování pracovních postupĤ respondenti ze zdravotnických zaĜízení z Ivanþic (71,2 %), z Havlíþkova Brodu (70,4 %) a z Hodonína (70,3 %). Naproti tomu nejménČ jsou povzbuzováni respondenti z Tišnova (25,0 %) a z BĜeclavi (13,9 %).

Tabulka þ. 49: Míra souhlasu s výrokem „Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

61,5 59,2 64,7 56,1 67,3 77,8 81,3 52,1 59,5 74,5 51,2 64,8 50,0 66,8 59,5 64,0 54,3

30,5 32,4 27,9 33,3 26,1 20,0 14,5 39,4 32,4 25,5 35,0 29,7 23,1 26,8 32,6 28,5 35,7

8,0 8,4 7,4 10,6 6,6 2,2 4,2 8,5 8,1 0,0 13,8 5,5 26,9 6,4 7,9 7,5 10,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

63,7

28,8

7,5

100 %


OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností.

•

Profesní skupina

•




66,1

27,1

6,8

100 %




73

74


PĜevážnČ respondenti ze zdravotnického (81,6 %), v Ivanþicích (76,7 %), v HodonínČ a v PelhĜimovČ (65,6 %) jsou hrdí na to, zdravotnickém zaĜízení. Ve vČtší míĜe z Nemocnice Tišnov (17,9 %).

zaĜízení v HavlíþkovČ BrodČ (71,2 %), v Letovicích (70,6 %) že mohou pracovat ve svém vyjádĜili nesouhlas dotázaní

Tabulka þ. 50: Míra souhlasu s výrokem „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Profesní skupina


Kraj

O chybách se diskutuje otevĜenČ. Údaje jsou uvedeny v %.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

60,6 61,1 59,8 47,6 81,6 71,2 76,7 53,7 63,7 70,6 52,8 65,6 50,0 50,5 49,1 60,6 60,7

33,7 34,0 33,5 44,4 16,9 24,4 18,5 40,5 32,6 29,4 40,5 31,5 32,1 41,4 42,1 30,9 35,0

5,7 4,9 6,7 8,0 1,5 4,4 4,8 5,8 3,7 0,0 6,7 2,9 17,9 8,1 8,8 8,5 4,3

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

61,3

32,9

5,8

100 %



Ve srovnání s celkovým hodnocením se o chybách diskutuje otevĜenČ zejména ve zdravotnických zaĜízeních v HavlíþkovČ BrodČ (68,5 %), v HodonínČ (68,5 %) a v Ivanþicích (67,8 %). Více než þtvrtina dotázaných (26,9 %) z Nemocnice Tišnov považuje tento výrok za nevýstižný.

Tabulka þ. 51: Míra souhlasu s výrokem „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Kraj


Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení.

•

Profesní skupina

•



Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

58,2 57,5 59,1 61,2 68,5 68,5 67,8 49,7 56,8 58,8 57,8 55,5 46,2 58,9 53,5 56,3 58,7

32,5 33,7 30,9 30,8 24,1 23,9 23,3 41,7 36,9 37,3 33,9 34,8 26,9 29,9 34,2 29,5 31,2

9,3 8,8 10,0 8,0 7,4 7,6 8,9 8,6 6,3 3,9 8,3 9,7 26,9 11,2 12,3 14,2 10,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

58,1

32,9

9,0

100 %

58,3

32,2

9,5

100 %


57,5

34,7

7,8

100 %




75

76


•


Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením pĜevážnČ v Ivanþicích (67,8 %), v Letovicích (66,7 %), v HavlíþkovČ BrodČ (63,6 %), v TišnovČ (60,7 %) a v KyjovČ (56,1 %). NejménČ je tomu tak v nemocnicích v TišnovČ a ve VyškovČ.

•

Tabulka þ. 52: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

StĜed

Nevystihuje

Celkem

50,7 48,4 53,7 44,7 63,6 53,8 67,8 43,3 56,1 66,7 45,7 46,4 60,7 41,3 47,0 52,7 50,6

41,6 44,9 37,3 44,1 31,8 36,3 26,7 49,7 36,5 29,4 46,7 48,5 17,9 48,1 39,3 42,5 42,0

7,7 6,7 9,0 11,2 4,6 9,9 5,5 7,0 7,4 3,9 7,6 5,1 21,4 10,6 13,7 4,8 7,4

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

49,8

41,9

8,3

100 %

54,9

39,1

6,0

100 %


Profesní skupina


Kraj



Tabulka þ. 53: Míra souhlasu s výrokem „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

50,1 54,7 43,6 33,5 65,4 57,1 50,7 58,0 31,2 60,0 44,9 48,1 40,7 52,4 37,4 57,5 44,1

32,4 31,8 33,3 36,8 22,6 25,3 31,5 34,1 38,1 32,0 31,8 38,4 11,2 34,4 37,9 28,0 33,7

17,5 13,5 23,1 29,7 12,0 17,6 17,8 7,9 30,7 8,0 23,3 13,5 48,1 13,2 24,7 14,5 22,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

52,8

31,5

15,7

100 %

49,3

33,1

17,6

100 %


Kraj


Vystihuje

Profesní skupina

Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením.

Výrok „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ ve srovnání s celkovým hodnocením ve vČtší míĜe vystihuje situaci ve zdravotnických zaĜízeních v HavlíþkovČ BrodČ (65,4 %), v Letovicích (60,0 %), v JihlavČ (58,0 %), ve ZnojmČ (57,5 %) a v HodonínČ (57,1 %). Naproti tomu za nevýstižný ho oznaþili zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení z Tišnova (48,1 %), z Kyjova (30,7 %), z BĜeclavi (29,7 %), z Vyškova (24,7 %), z Nového MČsta na MoravČ (23,3 %) a všeobecnČ z Jihomoravského kraje (23,1 %).





77

78

Kritika se vyjadĜuje konstruktivnČ zejména ve zdravotnických zaĜízeních v HodonínČ (70,8 %), v HavlíþkovČ BrodČ (63,0 %), v Ivanþicích (57,2 %) a v PelhĜimovČ (56,8 %). S tímto postojem nesouhlasí témČĜ polovina respondentĤ z Nemocnice Tišnov (48,1 %) a šestina respondentĤ z Nemocnice BĜeclav (15,7 %).

Tabulka þ. 54: Míra souhlasu s výrokem „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

49,5 50,4 48,4 40,0 63,0 70,8 57,2 43,4 43,9 51,0 44,1 56,8 40,8 46,5 44,7 48,4 49,3

38,2 38,6 37,6 44,3 29,2 18,0 33,1 46,7 44,3 41,2 41,7 31,9 11,1 39,7 39,3 37,6 37,2

12,3 11,0 14,0 15,7 7,8 11,2 9,7 9,9 11,8 7,8 14,2 11,3 48,1 13,8 16,0 14,0 13,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

48,6

39,4

12,0

100 %

53,8

33,9

12,3

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

Ve srovnání s celkovým hodnocením má spíše pĜehled o tom, co se dČje na nejnižších stupních, vedení zdravotnického zaĜízení v HodonínČ (64,4 %), v Ivanþicích (52,8 %), v HavlíþkovČ BrodČ (50,3 %), v Letovicích (49,0 %), v TišnovČ (44,4 %) a všeobecnČ v Jihomoravském kraji (43,0 %). Menší míru pĜehledu svého vedení vyjádĜili respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (44,4 %), v Novém MČstČ na MoravČ (34,2 %) a v BĜeclavi (29,7 %).

Tabulka þ. 55: Míra souhlasu s výrokem „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

37,5 33,2 43,0 40,5 50,3 64,4 52,8 26,7 35,5 49,0 28,2 28,6 44,4 33,3 35,6 41,8 38,1

37,9 42,0 32,4 29,8 35,5 21,2 33,3 50,6 38,7 41,2 37,6 43,2 11,2 38,7 35,6 30,5 37,3

24,6 24,8 24,6 29,7 14,2 14,4 13,9 22,7 25,8 9,8 34,2 28,2 44,4 28,0 28,8 27,7 24,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

37,0

38,5

24,5

100 %

38,5

34,6

26,9

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






79

80


III. 6.


v ýeské republice hodnoceny pozitivnČji než v Rakousku. Podrobné výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 19.

PROFESNÍ ROZVOJ

Podle názoru respondentĤ nejvíce vystihuje skuteþnost z oblasti profesního rozvoje výrok „Na svém pracovišti jsem byl dobĜe zaškolen/zapracován“ (86,7 %), dále pak „Jsem informován o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ (80,3 %) a „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (70,3 %). Naproti tomu nejménČ danou skuteþnost z oblasti profesního rozvoje charakterizuje výrok „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (65,2 %) a „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ (64,4 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 1820. Graf þ. 18: Profesní rozvoj.

ϳϬ͕Ϯй

ĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠǌĂƎşǌĞŶşƉŽĚƉŽƌƵũĞŵĠƉƌŽĨĞƐŶşĂ ĚĂůƓşǀǌĚĢůĄǀĄŶş͘ DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽƉƌŽĨĞƐŶşƌŽǌǀŽũŶĂďşǌĞŶĠǀ ƚŽŵƚŽǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşũƐŽƵƉƌŽŵŶĞ ĚŽƐƚĂēƵũşĐş͘ Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϮϮ͕ϭй

ϳ͕ϳй

ϲϱ͕Ϯй

Ϯϰ͕ϲй

ϭϬ͕Ϯй

ϲϰ͕ϰй

Ϯϱ͕ϭй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϭ͕ϲϭ Ϯ͕Ϯϭ

ĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠǌĂƎşǌĞŶşƉŽĚƉŽƌƵũĞŵĠ ƉƌŽĨĞƐŶşĂĚĂůƓşǀǌĚĢůĄǀĄŶş͘

Ϯ͕Ϯϵ Ϯ͕ϲϴ

ZĂŬŽƵƐŬŽ

Ϯ͕ϭϭ Ϯ͕ϯϱ Ϯ͕ϱϮ Ϯ͕ϭϱ Ϯ͕Ϯ

ϭ

Ϯ

ϯ

ϰ

ϱ

ϲ

Souhrnný ukazatel za blok výrokĤ z oblasti „Profesní rozvoj“ byl vypoþítán jako prĤmČrná hodnota ze všech dílþích indikátorĤ. Z grafu þ. 20 vyplývá, že respondenti ze zdravotnických zaĜízení v ýeské republice (2,04) hodnotí profesní rozvoj pozitivnČji než respondenti z Rakouska (2,34).

ϭϬ͕ϱй

ϴϬй


ϭ͕ϴ

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐĞƐǀǉŵƉƌŽĨĞƐŶşŵ ƌŽǌǀŽũĞŵƐƉŽŬŽũĞŶͬƐƉŽŬŽũĞŶĂ͘

ϭϱ͕ϰй ϰ͕ϯй

ϴϬ͕ϯй

ĞůŬŽǀĢǀǌĂƚŽũƐĞŵƐĞƐǀǉŵƉƌŽĨĞƐŶşŵ ƌŽǌǀŽũĞŵƐƉŽŬŽũĞŶͬƐƉŽŬŽũĞŶĂ͘

EĂƐǀĠŵƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝũƐĞŵďǇůĚŽďƎĞ ǌĂƓŬŽůĞŶͬǌĂƉƌĂĐŽǀĄŶ͘

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽŽƐŽďŶşƌŽǌǀŽũŶĂďşǌĞŶĠǀ ƚŽŵƚŽǌĚƌĂǀŽƚŶŝĐŬĠŵǌĂƎşǌĞŶşũƐŽƵƉƌŽ͙

ϭϬ͕ϳй Ϯ͕ϲй

ϴϲ͕ϳй

:ƐĞŵŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶŽŵŽǎŶŽƐƚĞĐŚƉƌŽĨĞƐŶşŚŽĂ ĚĂůƓşŚŽǀǌĚĢůĄǀĄŶş͘

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení jednotlivých výrokĤ oblasti "Profesní rozvoj"

:ƐĞŵŝŶĨŽƌŵŽǀĄŶͬĂŽŵŽǎŶŽƐƚĞĐŚ ƉƌŽĨĞƐŶşŚŽĂĚĂůƓşŚŽǀǌĚĢůĄǀĄŶş͘

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? EĂƐǀĠŵƉƌĂĐŽǀŝƓƚŝũƐĞŵďǇůĚŽďƎĞǌĂƓŬŽůĞŶͬ ǌĂƉƌĂĐŽǀĄŶ͘

Graf þ. 19: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Profesní rozvoj“.

Graf þ. 20: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Profesní rozvoj“.

Souhrnný ukazatel "Profesní rozvoj"

ϭϬϬй


Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byly vypoþteny nejprve dílþí prĤmČry odpovČdí za jednotlivé výroky a následnČ souhrnný ukazatel za celý tematický okruh. Dílþí indikátory uvádí prĤmČrnou hodnotu ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Ze srovnání s výsledky od rakouského partnera vyplývá, že nejvČtší rozdíl mezi ýeskou republikou a Rakouskem byl zaznamenán v hodnocení výrokĤ „Na svém pracovišti jsem byl dobĜe zaškolen/zapracován“, „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ a „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“. Všechny hodnocené výroky z oblasti „Profesní rozvoj“ jsou

ϲ ϱ͕ϱ ϱ ϰ͕ϱ ϰ ϯ͕ϱ ϯ Ϯ͕ϱ Ϯ ϭ͕ϱ ϭ

Ϯ͕Ϭϰ ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

Ϯ͕ϯϰ ZĂŬŽƵƐŬŽ

20



81

82



Všechny výše zmínČné výroky byly detailnČji analyzovány ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. Pro snadnČjší orientaci v následujících tabulkách þ. 56 až þ. 6021 jsou zvýraznČny þervenou barvou statisticky významnČ vyšší hodnoty (+ 5 %) þetností odpovČdí a modrou barvou statisticky významnČ nižší hodnoty (- 5 %) þetností odpovČdí respondentĤ podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovČdí. ZvýraznČní hodnot v tabulce navazuje na níže uvedené textové komentáĜe. •

Jak vyplývá z názoru respondentĤ, zejména na pracovištích v Ivanþicích (93,9%) a v Letovicích (92,2 %) byli zamČstnanci dobĜe zaškoleni þi zapracováni.

•

Tabulka þ. 57: Míra souhlasu s výrokem „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání.

Kraj

Nevystihuje

Celkem

Profesní skupina


Kraj


86,7 86,6 87,0 85,4 90,4 88,2 93,9 80,7 84,7 92,2 87,9 91,2 75,0 85,7 85,3 87,4 77,1

10,7 11,0 10,2 14,6 7,1 8,6 3,4 16,3 11,6 7,8 10,1 7,1 17,9 12,2 11,5 8,4 18,9

2,6 2,4 2,8 0,0 2,5 3,2 2,7 3,0 3,7 0,0 2,0 1,7 7,1 2,1 3,2 4,2 4,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

90,5

7,9

1,6

100 %

89,8

6,2

4,0

100 %


StĜed

Profesní skupina

Vystihuje


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

80,3 80,3 80,5 73,1 86,3 85,9 89,1 75,5 80,4 86,3 79,9 84,5 66,7 76,2 77,4 82,4 73,8

15,4 16,0 14,6 18,8 11,5 10,8 9,5 19,8 15,9 11,7 14,8 13,8 14,8 19,6 15,7 14,4 20,1

4,3 3,7 4,9 8,1 2,2 3,3 1,4 4,7 3,7 2,0 5,3 1,7 18,5 4,2 6,9 3,2 6,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

83,0

13,7

3,3

100 %

82,8

12,4

4,9

100 %


Tabulka þ. 56: Míra souhlasu s výrokem „Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a.

Výrok „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ vystihuje situaci zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Ivanþicích (89,1 %), v HavlíþkovČ BrodČ (86,3 %), v Letovicích (86,3 %) a v HodonínČ (85,9 %). Naproti tomu ve vČtší míĜe nevystihuje situaci v TišnovČ (18,5 %).




21



83

84


CelkovČ vzato jsou se svým profesním rozvojem spokojeni zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v Letovicích (84,3 %), v HavlíþkovČ BrodČ (80,1 %), v HodonínČ (79,3 %), ve ZnojmČ (76,5 %) a v Ivanþicích (76,2 %). VČtší míru nespokojenosti projevili respondenti z Tišnova (22,2 %) a z Vyškova (16,5 %).

Tabulka þ. 58: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání.

70,2 71,5 68,5 58,5 80,1 79,3 76,2 65,9 71,1 84,3 72,1 72,3 59,3 67,7 55,5 76,5 67,3

22,1 22,1 22,1 31,1 16,5 13,1 17,0 28,2 23,0 13,7 19,9 21,0 18,5 22,6 28,0 16,6 23,7

7,7 6,4 9,4 10,4 3,4 7,6 6,8 5,9 5,9 2,0 8,0 6,7 22,2 9,7 16,5 7,0 9,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %


72,1

21,2

6,7

100 %


Profesní skupina


Kraj


Ve srovnání s celkovým hodnocením pĜevážnČ zdravotnická zaĜízení v Letovicích (84,3 %), v HavlíþkovČ BrodČ (80,7 %), ve ZnojmČ (72,0 %) a v HodonínČ (71,4 %) podporují profesní a další vzdČlávání svých zamČstnancĤ. Ve vČtší míĜe se s tímto výrokem neztotožnili zamČstnanci ze zdravotnických zaĜízení ve VyškovČ (24,3 %), v TišnovČ (23,1 %) a v BĜeclavi (17,8 %).

Tabulka þ. 59: Míra souhlasu s výrokem „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

70,2

22,0

7,8

100 %


Kraj


CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a.

•

Profesní skupina

•



Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

65,2 67,9 61,5 49,2 80,7 71,4 66,4 64,5 65,1 84,3 62,7 66,0 65,4 64,2 46,8 72,0 65,2

24,6 24,7 24,5 33,0 15,3 19,8 23,3 28,9 23,3 13,7 27,3 25,6 11,5 26,2 28,9 19,9 25,1

10,2 7,4 14,0 17,8 4,0 8,8 10,3 6,6 11,6 2,0 10,0 8,4 23,1 9,6 24,3 8,1 9,7

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

65,8

24,7

9,5

100 %

63,4

21,6

15,0

100 %




85

86


•


Možnosti pro profesní rozvoj nabízený v daném zdravotnickém zaĜízení jsou dostaþující pro respondenty z Letovic (84,3 %), z Havlíþkova Brodu (77,2 %) a z Hodonína (71,4 %). Opaþný názor vyjádĜila více než pČtina dotázaných z Nemocnice Tišnov (22,2 %) a z Nemocnice Vyškov (21,6 %).

Tabulka þ. 60: Míra souhlasu s výrokem „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

64,4 65,9 62,4 54,3 77,2 71,4 69,2 62,7 67,9 84,3 64,3 61,2 59,3 62,6 46,8 67,9 61,1

25,1 25,5 24,6 33,2 18,4 17,6 19,8 28,4 23,5 13,7 24,4 29,9 18,5 26,7 31,6 19,8 27,4

10,5 8,6 13,0 12,5 4,4 11,0 11,0 8,9 8,6 2,0 11,3 8,9 22,2 10,7 21,6 12,3 11,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

66,1

24,3

9,6

100 %

63,6

22,9

13,5

100 %


Profesní skupina


Kraj


III. 7.

MOTIVACE

III. 7. 1.

ZamČstnanecké benefity

Z následujícího grafu þ. 21 je patrné, že témČĜ devČt respondentĤ z deseti mĤže ve svém zdravotnickém zaĜízení využívat pĜíplatek (slevu) na stravování (87,1 %). Více než šest dotázaných z deseti má možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR (úþast na konferencích) (64,8 %), penzijního pĜipojištČní (63,7 %) a podpory pĜi profesním vzdČlávání – atestaþního volna (62,9 %). Dále pak respondenti mohou využít nabídku poskytnutí bydlení (58,5 %) a podporu pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice) (54,0 %). MénČ než polovina dotázaných má možnost využívat pĜíspČvek na dovolenou (48,3 %), permanentku do sportovního zaĜízení (47,4 %), profesní setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy (úþast na konferencích) (47,0 %), upravenou pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ (46,9 %), zlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení (46,2 %) a zamČstnaneckou mateĜskou školku (42,9 %). NejménČ mají respondenti možnost absolvovat zahraniþní stáž (38,3 %) a využít kolektivní nebo individuální psychologickou podporu, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoĜení (36,7 %).




87

88



PĜi detailnČjších analýzách bylo zjišĢováno, zda respondenti, kteĜí mají možnost dané benefity využívat, je využívají, a pokud nemají tu možnost, tak zda by tyto benefity ocenili. Z výsledkĤ, které uvádí následující grafy þ. 22 a þ. 23, je patrné, že z benefitĤ, které respondenti mají možnost využívat, nejvíce využívají pĜíplatek (slevu) na stravování (91,0 %) a možnost profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR (úþast na konferencích) (77,8 %). Dále pak þasto využívají podporu pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice) (57,4 %), pĜíspČvek na dovolenou (56,5 %), penzijní pĜipojištČní (48,0 %), zlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení (39,6 %), podporu pĜi profesním vzdČlávání – atestaþní volno (36,1 %) a permanentku do sportovního zaĜízení (32,7 %). V menší míĜe respondenti využívají možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy (18,3 %), kolektivní nebo individuální psychologické podpory, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoĜení (18,3 %), upravení pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ (10,2 %), poskytnutí bydlení (9,2 %), absolvování zahraniþní stáže (7,0 %) a nejménČ zamČstnanecké mateĜské školky (3,5 %).

Graf þ. 21: Motivace – zamČstnanecké benefity (možnost využívání).

MĤžete ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat následující benefity? WƎşƉůĂƚĞŬ;ƐůĞǀĂͿŶĂƐƚƌĂǀŽǀĄŶş͘

ϴϳ͕ϭй

ϭϮ͕ϵй

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝZ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘

ϲϰ͕ϴй

ϯϱ͕Ϯй


ϲϯ͕ϳй

ϯϲ͕ϯй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶş;ĂƚĞƐƚĂēŶş ǀŽůŶŽͿ͘

ϲϮ͕ϵй

ϯϳ͕ϭй


ϱϴ͕ϱй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶş;ƉƎşƐƉĢǀĞŬ ŶĞŵŽĐŶŝĐĞͿ͘

ϰϭ͕ϱй

ϱϰ͕Ϭй

ϰϲ͕Ϭй


ϰϴ͕ϯй

ϱϭ͕ϳй


ϰϳ͕ϰй

ϱϮ͕ϲй

ϰϳ͕Ϭй

ϱϯ͕Ϭй

ϰϲ͕ϵй

ϱϯ͕ϭй

ϰϲ͕Ϯй

ϱϯ͕ϴй

DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝǀƌŽƉǇ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘ DŽǎŶŽƐƚƵƉƌĂǀĞŶşƉƌĂĐŽǀŶşĚŽďǇƉŽĚŽďƵƉĠēĞ ŽŵĂůĠĚşƚĢ͘ ůĞǀŶĢŶĠůşƐƚŬǇŶĂŬƵůƚƵƌŶşƉƎĞĚƐƚĂǀĞŶş͘ ĂŵĢƐƚŶĂŶĞĐŬĄŵĂƚĞƎƐŬĄƓŬŽůŬĂ͘

ϰϮ͕ϵй

ϱϳ͕ϭй


ϯϴ͕ϯй

ϲϭ͕ϳй

<ŽůĞŬƚŝǀŶşŶĞďŽŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉƐǇĐŚŽůŽŐŝĐŬĄ ƉŽĚƉŽƌĂ͕ƉƌŽǌĂŵĞǌĞŶşƐǇŶĚƌŽŵƵǀǇŚŽƎĞŶş͘

ϯϲ͕ϳй

ϲϯ͕ϯй

Ϭй

ϮϬй

ϰϬй

DŽŚƵǀǇƵǎşǀĂƚ

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй

EĞŵŽŚƵǀǇƵǎşǀĂƚ



89

90



Graf þ. 22: Motivace – zamČstnanecké benefity (využívání).

a možnost poskytnutí bydlení (44,1 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 23.

Využíváte nČkteré z následujících benefitĤ, které máte možnost ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat ? WƎşƉůĂƚĞŬ;ƐůĞǀĂͿŶĂƐƚƌĂǀŽǀĄŶş͘ DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝZ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘ WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶş;ƉƎşƐƉĢǀĞŬ ŶĞŵŽĐŶŝĐĞͿ͘


ϰϮ͕ϲй


ϴϴ͕ϲй

ϱϲ͕ϱй

ϰϯ͕ϱй

WƎşƉůĂƚĞŬ;ƐůĞǀĂͿŶĂƐƚƌĂǀŽǀĄŶş͘

ϴϴ͕ϰй

ϲϬ͕ϰй ϲϯ͕ϵй

ϯϮ͕ϳй

ϲϳ͕ϯй

ϭϴ͕ϯй

ϴϭ͕ϳй

ϭϴ͕ϯй

ϴϭ͕ϳй

ϭϬ͕Ϯй


ϵ͕Ϯй


ϳ͕Ϭй

ϵϯ͕Ϭй

ϮϬй

ϰϬй

ϲϬй

ϴϬй

ϳϳ͕ϲй

ϭϭ͕ϯй ϭϭ͕ϭй


ϳϲ͕Ϯй

ϭϮ͕ϳй ϭϭ͕Ϭй

ϳϯ͕ϯй

KĐĞŶŝůͬĂďǇĐŚ

ϭϭ͕Ϭй ϭϱ͕ϳй

ϲϳ͕Ϭй

ϭϯ͕Ϯй

ϲϱ͕ϭй

ϭϳ͕ϱй

ϰϴ͕ϲй

Ϯϴ͕Ϯй

ϰϰ͕ϭй

ϮϬй

ϭϮ͕ϴй

Ϯϯ͕Ϯй

ϱϲ͕ϳй

^ƚƎĞĚ

ϭϵ͕ϴй

ϮϮ͕ϭй

ϱϴ͕ϵй

Ϭй


ϭϰ͕Ϯй ϲ͕Ϭй ϭϯ͕Ϭй ϴ͕Ϯй


Naproti tomu z benefitĤ, které nemají respondenti ve svém zdravotnickém zaĜízení možnost využívat, by nejvíce ocenili pĜíspČvek na dovolenou (88,6 %), pĜíplatek (slevu) na stravování (88,4 %) a podporu pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice) (87,2 %), dále pak možnost profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR (79,8 %), zlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení (78,8 %), podporu pĜi profesním vzdČlávání – atestaþní volno (77,6 %), permanentku do sportovního zaĜízení (76,2 %), penzijní pĜipojištČní (73,3 %), možnost upravení pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ (67,0 %), kolektivní nebo individuální psychologickou podporu, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoĜení (65,1 %), možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy (58,9 %) a zamČstnaneckou mateĜskou školku (56,7 %). V menší míĜe by dotázaní ocenili možnost absolvovat zahraniþní stáž (48,6 %)

ϳϵ͕ϴй ϳϴ͕ϴй


ϭϬϬй

EĞǀǇƵǎşǀĄŵ

ϴ͕Ϭй ϰ͕ϴй



ϵϲ͕ϱй

ϵ͕ϯй Ϯ͕ϯй


DŽǎŶŽƐƚƵƉƌĂǀĞŶşƉƌĂĐŽǀŶşĚŽďǇƉŽĚŽďƵ ƉĠēĞŽŵĂůĠĚşƚĢ͘ <ŽůĞŬƚŝǀŶşŶĞďŽŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉƐǇĐŚŽůŽŐŝĐŬĄ ƉŽĚƉŽƌĂ͕ƉƌŽǌĂŵĞǌĞŶşƐǇŶĚƌŽŵƵǀǇŚŽƎĞŶş͘ DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝǀƌŽƉǇ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘

ϵϬ͕ϴй

ϲ͕ϰй ϱ͕Ϭй

ϴϳ͕Ϯй


ϴϵ͕ϴй

ϯ͕ϱй

Ϭй

WŽĚƉŽƌĂƉƎŝƉƌŽĨĞƐŶşŵǀǌĚĢůĄǀĄŶş;ƉƎşƐƉĢǀĞŬ ŶĞŵŽĐŶŝĐĞͿ͘ DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝZ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘

ϱϮ͕Ϭй

ϯϲ͕ϭй


sǇƵǎşǀĄŵ

ϱϳ͕ϰй

ϯϵ͕ϲй


Nakolik byste ocenil/a následující zamČstnanecké benefity, které nemáte možnost ve Vašem zdravotnickém zaĜízení využívat?

ϮϮ͕Ϯй

ϰϴ͕Ϭй



ϵ͕Ϭй

ϳϳ͕ϴй


DŽǎŶŽƐƚŝƉƌŽĨĞƐŶşŚŽƐĞƚŬĄǀĄŶşĂǀǌĚĢůĄǀĄŶşǀ ƌĄŵĐŝǀƌŽƉǇ;ƷēĂƐƚŶĂŬŽŶĨĞƌĞŶĐşĐŚͿ͘ <ŽůĞŬƚŝǀŶşŶĞďŽŝŶĚŝǀŝĚƵĄůŶşƉƐǇĐŚŽůŽŐŝĐŬĄ ƉŽĚƉŽƌĂ͕ƉƌŽǌĂŵĞǌĞŶşƐǇŶĚƌŽŵƵǀǇŚŽƎĞŶş͘ DŽǎŶŽƐƚƵƉƌĂǀĞŶşƉƌĂĐŽǀŶşĚŽďǇƉŽĚŽďƵ ƉĠēĞŽŵĂůĠĚşƚĢ͘

Graf þ. 23: Motivace – zamČstnanecké benefity (ocenČní).

ϵϭ͕Ϭй

ϭϴ͕ϴй

ϰϬй

ϲϬй

ϭϳ͕ϵй Ϯϱ͕ϳй Ϯϯ͕Ϯй ϯϳ͕ϭй

ϴϬй

ϭϬϬй

EĞŽĐĞŶŝůͬĂďǇĐŚ


91

92



III. 7. 2.

Problematické oblasti zdravotnických zaĜízení

Jak vyplývá z výsledkĤ analýz, respondenti považují za nejvČtší problematickou oblast ve svém zdravotnickém zaĜízení zejména zatíženost administrativou (70,1 %), nedostateþné finanþní ohodnocení (60,3 %) a nedostatek personálu a z toho vyplývající pĜetíženost (55,0 %), dále pak nedostateþné pĜístrojové vybavení (28,7 %), špatnou organizaci práce a z toho vyplývající pĜetíženost (25,3 %), špatnou organizaci služeb a z toho vyplývající pĜetíženost (24,2 %) a nedostateþné podmínky pro vzdČlávání (22,0 %). Za nejmenší problém dotázaní považují dojíždČní do zamČstnání (20,8 %) a špatný pracovní kolektiv (14,9 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 2422.

Všechny výše zmínČné výroky byly detailnČji analyzovány ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. Pro snadnČjší orientaci v následujících tabulkách þ. 61 až þ. 6923 jsou zvýraznČny þervenou barvou statisticky významnČ vyšší hodnoty (+ 5 %) þetností odpovČdí a modrou barvou statisticky významnČ nižší hodnoty (- 5 %) þetností odpovČdí respondentĤ podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovČdí. ZvýraznČní hodnot v tabulce navazuje na níže uvedené textové komentáĜe. •

Graf þ. 24: Problematické oblasti zdravotnických zaĜízení.

Nakolik pĜípadnČ pociĢujete pĜímo Vy osobnČ níže uvedené oblasti ve svém zdravotnickém zaĜízení jako probelmatické?

Tabulka þ. 61: Problematika zatíženosti administrativou ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Zatíženost administrativou.

ĂƚşǎĞŶŽƐƚĂĚŵŝŶŝƐƚƌĂƚŝǀŽƵ͘

ϳϬ͕ϭй

EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠĨŝŶĂŶēŶşŽŚŽĚŶŽĐĞŶş͘

Ϯϯ͕ϯй

ϲϬ͕ϯй

Ϯϵ͕ϳй

ϲ͕ϲй


ϭϬ͕Ϭй

Kraj ϱϱ͕Ϭй

Ϯϴ͕ϳй

ϯϴ͕Ϯй

aƉĂƚŶĄŽƌŐĂŶŝǌĂĐĞƉƌĄĐĞĂǌƚŽŚŽǀǇƉůǉǀĂũşĐş ƉƎĞƚşǎĞŶŽƐƚ͘

Ϯϱ͕ϯй

ϯϴ͕ϵй

aƉĂƚŶĄŽƌŐĂŶŝǌĂĐĞƐůƵǎĞďĂǌƚŽŚŽǀǇƉůǉǀĂũşĐş ƉƎĞƚşǎĞŶŽƐƚ͘

Ϯϰ͕Ϯй

ϯϵ͕ϭй

EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠƉŽĚŵşŶŬǇƉƌŽǀǌĚĢůĄǀĄŶş͘

ϮϮ͕Ϭй

ŽũşǎĚĢŶşĚŽǌĂŵĢƐƚŶĄŶş͘

ϮϬ͕ϴй

ϭϰ͕ϵй

Ϭй

ϯϯ͕ϭй

ϯϱ͕ϴй

ϯϲ͕ϳй

ϯϴ͕ϴй

ϯϵ͕Ϯй

Ϯϰ͕ϱй

ϱϰ͕ϳй

ϮϬ͕ϳй

ϮϬй

WƌŽďůĠŵŽǀĠ

ϭϯ͕ϱй


EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠƉƎşƐƚƌŽũŽǀĠǀǇďĂǀĞŶş͘

ϯϭ͕ϱй

ϲϰ͕ϰй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй

Profesní skupina

EĞĚŽƐƚĂƚĞŬƉĞƌƐŽŶĄůƵĂǌƚŽŚŽǀǇƉůǉǀĂũşĐş ƉƎĞƚşǎĞŶŽƐƚ͘

aƉĂƚŶǉƉƌĂĐŽǀŶşŬŽůĞŬƚŝǀ͘

Zatíženost administrativou považují za velký problém zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení z Tišnova (88,5 %) a z Vyškova (78,1 %). Z pohledu profesních skupin se jedná spíše o lékaĜe/lékaĜky (76,4 %).

ĞǌƉƌŽďůĠŵŽǀĠ


Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

70,1 72,5 66,6 74,7 70,3 53,8 60,0 72,1 57,4 66,7 74,0 74,4 88,5 72,2 78,1 63,0 76,4

23,3 22,6 24,4 17,2 22,2 26,8 29,7 23,7 31,0 19,6 22,3 22,2 7,7 21,4 17,2 31,2 19,0

6,6 4,9 9,0 8,1 7,5 19,4 10,3 4,2 11,6 13,7 3,7 3,4 3,8 6,4 4,7 5,8 4,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

70,5

23,1

6,4

100 %

55,4

32,1

12,5

100 %


22

Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Problémové“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Bezproblémové“.

23



93

94

Nedostateþné finanþní ohodnocení je problémem spíše ve zdravotnických zaĜízeních ve VyškovČ (72,1 %), v TišnovČ (70,4 %) a v JihlavČ (66,0 %).

Tabulka þ. 62: Problematika nedostateþného finanþního ohodnocení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Nedostateþné finanþní ohodnocení. Údaje jsou uvedeny v %.

Profesní skupina


Kraj


Velký problém

StĜed

60,3 61,7 58,5 61,0 57,7 42,4 52,7 66,0 56,5 41,2 60,2 62,9 70,4 59,8 72,1 58,1 55,7 62,9 58,4

Žádný problém

Celkem

29,7 30,3 28,8 31,6 30,1 35,9 31,5 29,8 31,4 25,5 29,8 33,3 18,5 29,1 20,9 29,0 32,8

10,0 7,9 12,7 7,5 12,2 21,7 15,8 4,2 12,0 33,3 10,0 3,8 11,1 11,1 7,0 12,9 11,5

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

29,4

7,7

100 %

24,0

17,6

100 %


•

Nedostatek personálu a z toho vyplývající pĜetíženost považují za velký problém respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (92,6 %), ve VyškovČ (67,9 %), v TĜebíþi (64,2 %) a v Novém MČstČ na MoravČ (62,4 %).

Tabulka þ. 63: Problematika nedostatku personálu a z toho vyplývající pĜetíženost ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Nedostatek personálu a z toho vyplývající pĜetíženost. Údaje jsou uvedeny v %.

Kraj


•


Profesní skupina



Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

55,0 56,9 52,4 51,1 51,3 42,4 41,0 57,5 47,3 36,7 62,4 51,1 92,6 64,2 67,9 53,2 56,3

31,5 31,8 31,0 33,8 29,5 36,9 36,1 32,7 32,5 40,9 29,1 40,5 7,4 26,7 23,1 29,4 32,7

13,5 11,3 16,6 15,1 19,2 20,7 22,9 9,8 20,2 22,4 8,5 8,4 0,0 9,1 9,0 17,4 11,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

56,1

30,6

13,3

100 %

47,2

32,4

20,4

100 %




95

96

Ve srovnání s celkovým hodnocením je velkým problémem nedostateþné pĜístrojové vybavení zejména ve zdravotnických zaĜízeních v TišnovČ (66,7 %), v BĜeclavi (45,2 %), v KyjovČ (34,7 %) a v JihlavČ (34,3 %).

Tabulka þ. 64: Problematika nedostateþného pĜístrojového vybavení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Nedostateþné pĜístrojové vybavení. Údaje jsou uvedeny v %.

Profesní skupina


Kraj


Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

28,7 26,0 32,4 45,2 24,8 19,6 32,2 34,3 34,7 14,0 20,8 18,1 66,7 27,7 30,4 26,1 32,0

38,2 41,1 34,4 37,6 35,9 30,4 41,1 41,7 32,7 30,0 38,3 54,5 22,2 36,7 31,3 35,9 38,8

33,1 32,9 33,2 17,2 39,3 50,0 26,7 24,4 32,6 56,0 40,9 27,4 11,1 35,6 38,3 38,0 29,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

27,9

38,1

34,0

100 %

26,3

36,9

36,8

100 %

•

Špatnou organizaci práce a z toho vyplývající pĜetíženost uvedli jako velký problém pĜevážnČ respondenti z Nemocnice Tišnov (33,3 %).

Tabulka þ. 65: Problematika špatné organizace práce a z toho vyplývající pĜetíženost ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Špatná organizace práce a z toho vyplývající pĜetíženost. Údaje jsou uvedeny v %.

Kraj


•


Profesní skupina



Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

25,3 25,4 25,1 27,4 19,4 20,0 24,7 26,2 20,5 14,0 26,3 29,0 33,3 27,6 29,9 26,6 24,6

38,9 41,6 35,3 39,3 39,8 32,2 32,1 47,4 40,0 40,0 43,7 33,2 29,7 38,9 33,2 32,6 42,5

35,8 33,0 39,6 33,3 40,8 47,8 43,2 26,4 39,5 46,0 30,0 37,8 37,0 33,5 36,9 40,8 32,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

25,2

38,1

36,7

100 %

26,5

35,1

38,4

100 %





97

98


Špatnou organizaci služeb a z toho vyplývající pĜetíženost uvedli jako velký problém zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (33,3 %) a ve VyškovČ (29,2 %).

Tabulka þ. 66: Problematika špatné organizace služeb a z toho vyplývající pĜetíženost ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.


Profesní skupina


Kraj


Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

24,2 23,7 25,0 26,9 16,8 17,6 23,3 24,1 23,4 22,0 25,9 26,6 33,3 27,7 29,2 24,3 22,8

39,1 43,1 33,6 37,4 43,3 28,6 32,9 48,0 36,2 26,0 45,4 38,8 29,7 33,7 31,6 35,4 44,5

36,7 33,1 41,4 35,7 39,9 53,8 43,8 27,9 40,4 52,0 28,7 34,6 37,0 38,6 39,2 40,3 32,7

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

24,6

37,9

37,5

100 %

24,4

34,3

41,3

100 %

TĜetina respondentĤ ze zdravotnického zaĜízení v TišnovČ (34,6 %) a ve VyškovČ (33,0 %) uvedla, že jsou u nich velkým problémem také nedostateþné podmínky pro vzdČlávání.

Tabulka þ. 67: Problematika nedostateþných podmínek pro vzdČlávání ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Nedostateþné podmínky pro vzdČlávání. Údaje jsou uvedeny v %.



Kraj


Špatná organizace služeb a z toho vyplývající pĜetíženost.

•

Profesní skupina

•



Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

22,0 20,0 24,7 24,6 16,2 19,8 24,7 20,4 22,6 15,7 20,9 23,2 34,6 20,2 33,0 20,7 21,7

38,8 41,3 35,4 44,3 34,9 22,0 34,2 46,0 34,4 29,4 40,2 43,0 26,9 40,5 38,2 35,2 41,7

39,2 38,7 39,9 31,1 48,9 58,2 41,1 33,6 43,0 54,9 38,9 33,8 38,5 39,3 28,8 44,1 36,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

21,6

38,6

39,8

100 %

24,7

34,2

41,1

100 %



99

100


DojíždČní do zamČstnání je problémem zejména v Nemocnici HavlíþkĤv Brod (26,9 %).

DojíždČní do zamČstnání. Údaje jsou uvedeny v %.

Profesní skupina


Kraj


Velký problém

Špatný pracovní kolektiv považují za velký problém ve svém zdravotnickém zaĜízení zejména respondenti z Nemocnice Tišnov (24,0 %).

Tabulka þ. 69: Problematika špatného kolektivu ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

StĜed

Žádný problém

Celkem

20,8 23,2 17,6 17,9 26,9 10,9 18,5 24,5 20,7 14,0 23,3 20,6 24,0 16,8 20,2 14,0 16,7

24,5 27,3 20,9 19,6 24,7 16,3 22,6 30,5 22,9 16,0 24,3 30,7 28,0 24,8 19,2 23,1 23,6

54,7 49,5 61,5 62,5 48,4 72,8 58,9 45,0 56,4 70,0 52,4 48,7 48,0 58,4 60,6 62,9 59,7

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

23,0

23,7

53,3

100 %

19,5

28,4

52,1

100 %



Špatný pracovní kolektiv. Údaje jsou uvedeny v %.

Kraj


Tabulka þ. 68: Problematika dojíždČní do zamČstnání ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

•

Profesní skupina

•



Velký problém

StĜed

Žádný problém

Celkem

14,9 15,3 14,4 11,1 11,8 13,3 16,6 15,7 13,4 13,7 15,2 18,5 24,0 16,3 16,7 13,7 11,4

20,7 23,4 16,8 21,1 19,8 20,0 13,1 26,5 11,3 3,9 26,4 18,4 20,0 24,5 18,1 21,3 22,3

64,4 61,3 68,8 67,8 68,4 66,7 70,3 57,8 75,3 82,4 58,4 63,1 56,0 59,2 65,2 65,0 66,3

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

15,8

19,3

64,9

100 %

17,7

22,6

59,8

100 %



101

102


III. 7. 3. Zlepšení situace od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“ Jak vyplývá z výsledkĤ analýz, pouze 7,8 %24 respondentĤ uvedlo, že se situace v jejich zdravotnickém zaĜízení za dva roky od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“ výraznČji zlepšila. Naproti tomu více než polovina respondentĤ (56,3 %) tvrdí, že ke zlepšení situace nedošlo. Výsledky dokumentuje následující graf þ. 25.

Zlepšila se situace ve Vašem zdravotnickém zaĜízení za 2 roky od uzavĜení "Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví"?

ϭϬй

ϮϬй

sĞůŵŝƐĞǌůĞƉƓŝůĂ

ϭϴ͕Ϭй

ϯϬй

ϭϳ͕Ϯй

ϰϬй Ϯ

ϱϬй ϯ

ϲϬй

ϳϬй ϱ

ϴϬй

Kraj

ϵϬй

Zlepšila se

StĜed

Nezlepšila se

Celkem

7,8 7,0 9,0 5,3 7,8 16,7 8,6 9,2 11,0 25,0 9,7 1,3 8,0 4,0 4,5 7,9 10,9

35,9 37,4 33,7 35,9 34,4 42,8 36,7 40,0 39,0 37,5 26,6 53,2 36,0 34,4 19,9 34,5 51,9

56,3 55,6 57,3 58,8 57,8 40,5 54,7 51,8 50,0 37,5 63,7 45,5 56,0 61,6 75,6 57,6 37,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

6,1

29,3

64,6

100 %

8,2

33,3

58,5

100 %


ϯϵ͕ϭй

ϰ

Ve srovnání s celkovým hodnocením se za dva roky od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“ zlepšila situace zejména ve zdravotnických zaĜízeních v Letovicích (25,0 %) a v HodonínČ (16,7 %). Naproti tomu respondenti ze zdravotnického zaĜízení ve VyškovČ (75,6 %), v Novém MČstČ na MoravČ (63,7 %) a v TĜebíþi (61,6 %) oznaþili situaci za poslední dva roky jako nezlepšující se.

Tabulka þ. 70: Zlepšení situace od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

ϭϬϬй

sƽďĞĐƐĞŶĞǌůĞƉƓŝůĂ

Profesní skupina

NáslednČ byly provedeny detailnČjší analýzy ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. Pro snadnČjší orientaci v následující tabulce þ. 70 jsou zvýraznČny þervenou barvou statisticky významnČ vyšší hodnoty (+ 5 %) þetností odpovČdí a modrou barvou statisticky významnČ nižší hodnoty (- 5 %) þetností odpovČdí respondentĤ podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovČdí. ZvýraznČní hodnot v tabulce navazuje na níže uvedený textový komentáĜ.


Ϭй

ϭϳ͕ϵй

•

Zlepšila se situace ve Vašem zdravotnickém zaĜízení za 2 roky od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“?

Graf þ. 25: Zlepšení situace od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“.

ϭ͕ϲйϲ͕Ϯй




24

Interpretovány jsou souþtové údaje varianty 1 („Velmi se zlepšila“) a varianty 2 jako zlepšení situace a varianty 5 a varianty 6 ( „VĤbec se nezlepšila“) jako nezlepšení situace. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


103

104


III. 7. 4.


•

Motivace pro práci v oboru zdravotnictví

Jak vyplývá z následujícího grafu þ. 2625, za nejvČtší motivaci pro práci v oboru zdravotnictví považují respondenti zájem o obor (89,5 %) a zájem o práci s lidmi, pomáhat lidem (84,7 %), dále pak jistotu na trhu práce (50,3 %) a nejménČ þasto prestiž profese spojenou s odpovídajícím spoleþenským postavením (40,5 %).

Tabulka þ. 71: Zájem o obor jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Zájem o obor. Údaje jsou uvedeny v %.

Graf þ. 26: Motivace pro práci v oboru zdravotnictví.

Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví ϴϵ͕ϱй ϴϰ͕ϳй ϱϬ͕ϯй

WƌĞƐƚŝǎƉƌŽĨĞƐĞƐƉŽũĞŶĄƐŽĚƉŽǀşĚĂũşĐşŵ ƐƉŽůĞēĞŶƐŬǉŵƉŽƐƚĂǀĞŶşŵ͘ Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϭϯ͕ϭй Ϯ͕Ϯй ϯϯ͕ϵй

ϰϬ͕ϱй

ϯϲ͕ϵй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

Kraj

ϲϬй

ϭϱ͕ϴй ϮϮ͕ϲй

ϴϬй

ϭϬϬй




ĄũĞŵŽƉƌĄĐŝƐůŝĚŵŝ͕ǌĄũĞŵƉŽŵĄŚĂƚůŝĚĞŵ͘

ϵ͕ϭй ϭ͕ϰй

Profesní skupina

ĄũĞŵŽŽďŽƌ͘

:ŝƐƚŽƚĂŶĂƚƌŚƵƉƌĄĐĞ͘

U zájmu o obor jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví nedošlo k významnému potvrzení okrajových hodnot „Vystihuje“ nebo „Nevystihuje“ podle vybraných sociálnČdemografických ukazatelĤ.


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

89,5 89,1 90,2 88,5 91,5 93,2 91,7 87,3 90,8 91,8 88,8 88,5 92,0 90,7 89,3 89,0 88,9

9,1 9,8 8,0 11,5 7,2 5,7 5,5 11,8 6,5 8,2 10,5 10,2 8,0 7,7 8,4 8,8 10,2

1,4 1,1 1,8 0,0 1,3 1,1 2,8 0,9 2,7 0,0 0,7 1,3 0,0 1,6 2,3 2,2 0,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

91,1

7,8

1,1

100 %

84,0

12,4

3,6

100 %


25

Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“. 26 Tabulky jsou Ĝazeny za sebou totožnČ jako v grafu þ. 26. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


105

106


•

Zájem o práci s lidmi, zájem pomáhat lidem byl motivací pro práci v oboru zdravotnictví zejména pro respondenty ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (96,3 %) a v Letovicích (92,0 %). Z pohledu profesní skupiny byl tento dĤvod motivací z velké þásti pro sestry, zdravotnické asistenty/ky a porodní asistentky (90,2 %).


•

Tabulka þ. 73: Jistota na trhu práce jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Tabulka þ. 72: Zájem o práci s lidmi, zájem pomáhat lidem jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

StĜed

Nevystihuje

Celkem

Profesní skupina


Kraj


84,7 84,5 85,0 85,7 82,1 85,7 88,3 84,3 85,3 92,0 82,2 88,9 96,3 86,7 84,2 78,8 76,6

13,1 13,6 12,5 13,8 16,0 13,2 8,3 13,6 12,5 8,0 15,8 9,4 3,7 11,7 11,6 17,5 21,0

2,2 1,9 2,5 0,5 1,9 1,1 3,4 2,1 2,2 0,0 2,0 1,7 0,0 1,6 4,2 3,7 2,4

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

90,2

8,4

1,4

100 %


Kraj


Vystihuje


Jistota na trhu práce.

Profesní skupina

Zájem o práci s lidmi, zájem pomáhat lidem.

Jistota na trhu práce byla motivací pro práci v oboru zdravotnictví pĜevážnČ pro respondenty ze zdravotnických zaĜízení v Letovicích (66,0 %), v HodonínČ (62,5 %), v TišnovČ (61,5 %) a v HavlíþkovČ BrodČ (57,0 %).


Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

50,3 48,7 52,4 48,6 57,0 62,5 51,8 48,7 50,0 66,0 48,6 41,1 61,5 44,4 51,9 50,0 50,7

33,9 35,6 31,7 33,3 27,7 23,9 33,3 36,8 33,9 21,2 33,5 46,8 23,1 35,6 32,9 33,1 31,9

15,8 15,7 15,9 18,1 15,3 13,6 14,9 14,5 16,1 12,8 17,9 12,1 15,4 20,0 15,2 16,9 17,4

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

49,5

34,5

16,0

100 %

53,5

34,0

12,5

100 %


75,7

19,0

5,3

100 %




107

108


•

Prestiž profese spojená s odpovídajícím spoleþenským postavením byla motivací pro práci v oboru ve srovnání s celkovým hodnocením zejména pro respondenty ze zdravotnických zaĜízení v HodonínČ (52,8 %) a v TišnovČ (50,0 %).

Tabulka þ. 74: Prestiž profese spojená s odpovídajícím spoleþenským postavením jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Prestiž profese spojená s odpovídajícím spoleþenským postavením.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

40,5 39,1 42,5 38,9 44,7 52,8 40,1 39,5 39,3 43,8 41,0 32,1 50,0 34,6 43,5 43,6 42,7

36,9 39,5 33,0 37,2 35,5 23,6 38,8 38,6 31,5 33,3 37,8 49,1 26,9 39,0 34,8 29,3 39,4

22,6 21,4 24,5 23,9 19,8 23,6 21,1 21,9 29,2 22,9 21,2 18,8 23,1 26,4 21,7 27,1 17,9

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

41,1

34,3

24,6

100 %


Profesní skupina


Kraj



III. 7. 5.

Postoj k práci v zahraniþí

RespondentĤv postoj k práci v zahraniþí vystihuje nejvíce výrok „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych nemČl/a rodinné závazky“ (47,5 %), dále pak „Výzvu ‚DČkujeme, odcházíme‘ jsem podporoval/a pouze formálnČ, fakticky jsem však o odchodu (napĜíklad do zahraniþí) neuvažoval/a“ (44,5 %), „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych byl/a mladší“ (42,4 %) a „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych umČl/a jazyk“ (39,9 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 2727. Graf þ. 27: Postoj k práci v zahraniþí.

Nakolik vystihují následující výroky Váš postoj? hǀĂǎŽǀĂůͬĂďǇĐŚŽŵŽǎŶŽƐƚŝƉƌĂĐŽǀĂƚǀ ǌĂŚƌĂŶŝēş͕ŬĚǇďǇĐŚŶĞŵĢůͬĂƌŽĚŝŶŶĠǌĄǀĂǌŬǇ͘

ϰϳ͕ϱй

41,1

24,5

ϯϭ͕ϳй

sǉǌǀƵĢŬƵũĞŵĞ͕ŽĚĐŚĄǌşŵĞũƐĞŵ ƉŽĚƉŽƌŽǀĂůͬĂƉŽƵǌĞĨŽƌŵĄůŶĢ͕ĨĂŬƚŝĐŬǇũƐĞŵ ǀƓĂŬŽŽĚĐŚŽĚƵ;ŶĂƉƎşŬůĂĚĚŽǌĂŚƌĂŶŝēşͿ ŶĞƵǀĂǎŽǀĂůͬĂ͘

ϰϰ͕ϱй

Ϯϭ͕ϵй

ϯϯ͕ϲй


ϰϮ͕ϰй

Ϯϭ͕Ϯй

ϯϲ͕ϰй

Ϯϱ͕ϭй

ϯϱ͕Ϭй


ϯϵ͕ϵй

Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

34,4

ϮϬ͕ϴй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй


100 %


Všechny výše zmínČné výroky byly detailnČji analyzovány ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. Pro snadnČjší orientaci v následujících tabulkách þ. 75 až þ. 7828 jsou zvýraznČny þervenou barvou statisticky významnČ vyšší hodnoty (+ 5 %) þetností odpovČdí a modrou barvou statisticky významnČ nižší hodnoty (- 5 %) þetností odpovČdí respondentĤ podle sociodemografických a dalších charakteristik ve vztahu k celkovému rozložení odpovČdí. ZvýraznČní hodnot v tabulce navazuje na níže uvedené textové komentáĜe. 27

Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“. 28 Tabulky jsou Ĝazeny za sebou totožnČ jako v grafu þ. 27. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


109

110

O možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby nemČli rodinné závazky, by uvažovali zejména respondenti všeobecnČ z Jihomoravského kraje (54,4 %), konkrétnČ se jedná o zdravotnická zaĜízení v KyjovČ (61,0 %), v HodonínČ (56,8 %), v BĜeclavi (54,7 %), ve ZnojmČ (53,4 %) a ve VyškovČ (53,0 %).

Tabulka þ. 75: Míra souhlasu s výrokem „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych nemČl/a rodinné závazky“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych nemČl/a rodinné závazky.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

47,5 42,5 54,4 54,7 37,9 56,8 51,8 47,7 61,0 46,9 41,7 36,8 44,0 47,1 53,0 53,4 46,7

20,8 23,3 17,6 20,7 19,7 18,5 21,9 26,4 15,7 20,4 23,9 26,0 8,0 17,6 14,7 16,5 24,3

31,7 34,2 28,0 24,6 42,4 24,7 26,3 25,9 23,3 32,7 34,4 37,2 48,0 35,3 32,3 30,1 29,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

49,0

19,1

31,9

100 %

43,6

19,9

36,5

100 %


Profesní skupina


Kraj



•

Výzvu „DČkujeme, odcházíme“ podporovali pouze formálnČ, fakticky však o odchodu neuvažovali zejména respondenti všeobecnČ z Jihomoravského kraje (51,2 %), konkrétnČ ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (73,9 %), v Letovicích (62,9 %), ve VyškovČ (58,9 %) a ve ZnojmČ (54,3 %).

Tabulka þ. 76: Míra souhlasu s výrokem „Výzvu DČkujeme, odcházíme jsem podporoval/a pouze formálnČ, fakticky jsem však o odchodu (napĜíklad do zahraniþí) neuvažoval/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Výzvu DČkujeme, odcházíme jsem podporoval/a pouze formálnČ, fakticky jsem však o odchodu (napĜíklad do zahraniþí) neuvažoval/a.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

44,5 39,4 51,2 43,5 39,3 45,9 46,5 43,2 45,8 62,9 31,9 40,4 73,9 41,4 58,9 54,3 43,8

21,9 24,3 18,7 26,1 21,8 16,4 17,9 26,5 18,1 11,4 20,9 30,1 4,4 22,0 20,8 15,9 25,5

33,6 36,3 30,1 30,4 38,9 37,7 35,6 30,3 36,1 25,7 47,2 29,5 21,7 36,6 20,3 29,8 30,7

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

45,4

20,2

34,4

100 %

42,1

19,2

38,7

100 %


Kraj


•


Profesní skupina






111

112


•

O možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby byli mladší, by uvažovali pĜevážnČ respondenti všeobecnČ z Jihomoravského kraje (48,6 %), konkrétnČ se jedná o zdravotnická zaĜízení v Letovicích (54,9 %), ve VyškovČ (53,8 %), v HodonínČ (50,0 %) a v BĜeclavi (48,6 %).

Tabulka þ. 77: Míra souhlasu s výrokem „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych byl/a mladší“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych byl/a mladší.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem


•

Tabulka þ. 78: Míra souhlasu s výrokem „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych umČl/a jazyk“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych umČl/a jazyk.


42,4 37,9 48,6 48,6 35,5 50,0 46,7 40,4 44,0 54,9 37,2 34,8 40,0 41,4 53,8 47,1 34,5

21,2 23,2 18,5 20,7 18,4 19,5 20,5 23,6 20,3 21,6 28,3 27,9 12,0 16,6 14,7 16,7 21,4

36,4 39,0 33,0 30,7 46,1 30,5 32,8 36,0 35,7 23,5 34,5 37,3 48,0 42,0 31,5 36,2 44,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

46,0

20,9

33,1

100 %

44,2

20,2

35,6

100 %



Kraj



Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

39,9 32,5 49,9 62,6 27,7 56,8 43,4 36,5 51,5 42,9 31,8 25,9 24,0 41,8 44,2 49,2 34,8

25,1 28,7 20,3 17,8 24,4 22,2 19,8 31,4 18,7 20,4 29,1 33,2 4,0 22,9 23,1 23,1 31,0

35,0 38,8 29,8 19,6 47,9 21,0 36,8 32,1 29,8 36,7 39,1 40,9 72,0 35,3 32,7 27,7 34,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

42,7

22,4

34,9

100 %

37,9

23,5

38,6

100 %


Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

O možnosti pracovat v zahraniþí, kdyby umČli jazyk, by uvažovali zejména respondenti všeobecnČ z Jihomoravského kraje (49,9 %), konkrétnČ se jedná o zdravotnická zaĜízení v BĜeclavi (62,6 %), v HodonínČ (56,8 %), v KyjovČ (51,5 %) a ve ZnojmČ (49,2 %).




113

114



Jak vyplývá z následujícího grafu þ. 28, v souþasné dobČ zvažuje pĜípadný odchod do zahraniþí 7,2 % respondentĤ.

Respondenti, kteĜí uvedli, že zvažují odchod do zahraniþí, byli dále dotazováni, jaké zemČ by je oslovovaly a z jakého dĤvodu právČ tyto zemČ. Z výsledkĤ analýz vyplynulo, že nejþastČji oslovuje zamČstnance zdravotnických zaĜízení pro odchod do zahraniþí Rakousko (37,8 %), NČmecko (25,5 %) a Velká Británie a Irsko (15,5 %)29. NázornČ výsledky dokumentuje následující tabulka þ. 80.

Graf þ. 28: Zvažování možnosti odchodu do zahraniþí.

Zvažujete v souþasné dobČ pĜípadný odchod do zahraniþí?

Tabulka þ. 80: ZemČ oslovující zamČstnance pro odchod do zahraniþí.

ϳ͕Ϯй

ŶŽ

Jaká/jaké zemČ by Vás pĜípadnČ oslovovala/oslovovaly?

EĞ

Kategorizovaná podoba výsledkĤ

ϵϮ͕ϴй

Z detailnČjších analýz vyplynulo, že ve srovnání s celkovým hodnocením zvažují odchod do zahraniþí pĜevážnČ respondenti z Nemocnice BĜeclav (14,7 %) a z pohledu profesních skupin zejména lékaĜi/lékaĜky (13,0 %).

Profesní skupina


Kraj

37,8 25,5 15,5 5,3 3,7 3,7 1,6 6,9 100,0

Jiné: napĜ. USA, Kanada, Francie, Nový Zéland, Austrálie apod.

Ano

Ne

Celkem

7,2 6,4 8,2 14,7 7,9 5,6 7,2 8,6 7,7 0,0 4,0 4,6 7,1 4,9 5,2 9,8 13,0

92,8 93,6 91,8 85,3 92,1 94,4 92,8 91,4 92,3 100,0 96,0 95,4 92,9 95,1 94,8 90,2 87,0

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

4,7

95,3

100 %

5,8

94,2

100 %



V%

71 48 29 10 7 7 3 13 188


Tabulka þ. 79: Zvažování možnosti odchodu do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Zvažujete v souþasné dobČ pĜípadný odchod do zahraniþí?

Rakousko NČmecko Velká Británie, Irsko Skandinávie Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty Švýcarsko Nevím, kamkoliv Jiné Celkem

Na otázku odpovČdČlo 4,3 % dotázaných V absolutních þíslech

Z jakých dĤvodĤ nejþastČji oslovují respondenty uvedené zemČ, dokumentuje následující tabulka þ. 81. Ve vČtšinČ pĜípadĤ se jedná o finanþní ohodnocení a o jazyk – možnost dorozumČní se, dále také blízkost ýR nebo úroveĖ zdravotnictví30.


29 30

NČkteĜí respondenti uvedli více zemí, které je oslovují. NČkteĜí respondenti uvedli více dĤvodĤ, proþ je daná zemČ oslovuje. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


115

116

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje 31

Tabulka þ. 81: DĤvody pro odchod do zahraniþí do dané zemČ .

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje Graf þ. 29: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí.

Z jakého dĤvodu Vás oslovují právČ tyto zemČ?

Do jaké míry podle Vašeho názoru vystihují následující faktory dĤvody odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí?

Kategorizovaná podoba výsledkĤ

ZemČ Rakousko

NČmecko

Anglie, Irsko Skandinávie Švýcarsko Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty

DĤvod Dojezdová vzdálenost, je to blízko ýR. Finanþní ohodnocení. Jazyk, dorozumČní se. Jazyk, dorozumČní se. Dojezdová vzdálenost, je to blízko ýR. Finanþní ohodnocení. Jazyk, dorozumČní se. Finanþní ohodnocení. Prestiž a úroveĖ zaĜízení. ÚroveĖ zdravotnictví. Finanþní ohodnocení. ÚroveĖ zdravotnictví. Finanþní ohodnocení. Finanþní ohodnocení. Jazyk, dorozumČní se.

V absolutních þíslech 27 24 19 19 16 13 13 8 4 4 2 3 2 4

42,9 38,1 30,2 43,2 36,4 29,5 52,0 32,0 16,0 44,4 22,2 42,9 28,6 57,1

3

42,9

V% EşǌŬĠĨŝŶĂŶēŶşŽŚŽĚŶŽĐĞŶşǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ĞƐŬĠƌĞƉƵďůŝĐĞ͘ EĞĚŽƐƚĂƚĞēŶĠŽĐĞŶĢŶşƉƌĄĐĞǌĚƌĂǀŽƚŶşŬƽǀ ŶĂƓşƐƉŽůĞēŶŽƐƚŝ͘

ϴ͕ϰйϭ͕ϴй

ϴϬ͕Ϭй


ϭϱ͕Ϭй ϱ͕Ϭй

ϳϱ͕ϯй


ϮϬ͕ϯй ϰ͕ϰй

ϯϲ͕Ϯй


ϰϰ͕ϳй

Ϯϵ͕ϳй


ϰϯ͕ϵй

Ϯϲ͕ϲй

Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ


III. 7. 6.

ϴϵ͕ϴй

ϰϱ͕ϴй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϭϵ͕ϭй

Ϯϲ͕ϰй

Ϯϳ͕ϲй

ϲϬй

ϴϬй

ϭϬϬй


Faktory dĤvodĤ odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí

NejþastČjším faktorem dĤvodu odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí je nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice (89,8 %), dále pak nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti (80,0 %) a pĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních (75,3 %). V menší míĜe respondenti uvádČli interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních (36,2 %), nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních (29,7 %) a nemožnost profesního rĤstu (36,6 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 2932.


31

Tabulka dokumentuje validní relativní þetnosti odpovČdí pro jednotlivé zemČ (tj. procentuální podíl z poþtu respondentĤ, kteĜí na danou otázku odpovČdČli. 32 Hodnocení na ordinální škále od 1 do 6 bylo pro úþely interpretace slouþeno do tĜí skupin. Varianty odpovČdí 1 a 2 byly slouþeny do kategorie „Vystihuje“, varianty odpovČdí 3 a 4 byly slouþeny do kategorie „StĜed“ a varianty odpovČdí 5 a 6 byly slouþeny do kategorie „Nevystihuje“. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

33


117

118


Nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice považují všichni respondenti z Nemocnice Tišnov (100 %) jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí.

Tabulka þ. 82: Nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

Nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti.

89,8 89,1 90,9 94,6 85,4 85,7 88,4 89,7 87,4 90,2 89,7 89,5 100,0 92,4 91,2 93,5 91,1

8,4 9,1 7,3 4,3 13,4 14,3 10,9 7,0 10,4 3,9 9,3 9,2 0,0 6,5 4,2 6,5 7,7

1,8 1,8 1,8 1,1 1,2 0,0 0,7 3,3 2,2 5,9 1,0 1,3 0,0 1,1 4,6 0,0 1,2

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %


90,5

7,8

1,7

100 %


Profesní skupina


Kraj


Respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (100 %), v Letovicích (90,2 %), v BĜeclavi (87,0 %), ve VyškovČ (87,0 %), v Ivanþicích (86,4 %) a v TĜebíþi (85,2 %) považují nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí.

Tabulka þ. 83: Nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

84,5

11,9

3,6

100 %


Kraj


Nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice.

•

Profesní skupina

•



Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

80,0 76,8 84,3 87,0 72,4 83,3 86,4 80,7 77,5 90,2 81,0 64,0 100,0 85,2 87,0 80,0 78,2

15,0 16,8 12,6 11,4 18,3 14,5 12,2 13,9 17,6 3,9 16,2 24,6 0,0 12,1 7,4 18,4 16,2

5,0 6,4 3,1 1,6 9,3 2,2 1,4 5,4 4,9 5,9 2,8 11,4 0,0 2,7 5,6 1,6 5,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

81,6

14,2

4,2

100 %

76,1

16,4

7,5

100 %




119

120


•

PĜetíženost zpĤsobenou špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních považují zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (92,6 %), v TĜebíþi (84,7 %), ve VyškovČ (82,0 %) a v Novém MČstČ na MoravČ (81,5 %) za dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí.

Tabulka þ. 84: PĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

PĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje


•

Ve srovnání s celkovým hodnocením považují interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních za dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (59,3 %), v Letovicích (44,0 %), v Ivanþicích (42,1 %) a všeobecnČ z pohledu profesních skupin ostatní zdravotnický personál (41,5 %).

Tabulka þ. 85: Interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních.

Celkem


75,3 74,0 76,9 79,7 64,8 73,3 79,6 75,3 67,0 68,6 81,5 66,5 92,6 84,7 82,0 77,7 77,8

20,3 21,4 18,8 15,9 26,5 25,6 19,0 19,3 25,9 21,6 16,1 31,0 7,4 13,7 12,5 19,6 18,1

4,4 4,6 4,3 4,4 8,7 1,1 1,4 5,4 7,1 9,8 2,4 2,5 0,0 1,6 5,5 2,7 4,1

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

75,3

20,7

4,0

100 %

69,5

22,9

7,6

100 %



Kraj



Profesní skupina

Profesní skupina


Kraj

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

36,2 34,7 38,2 40,0 29,6 37,5 42,1 37,1 27,5 44,0 38,9 32,6 59,3 34,6 38,8 38,8 24,7

44,7 46,5 42,1 47,2 40,5 35,2 40,7 46,2 46,7 48,0 46,7 56,4 29,6 44,7 37,8 42,1 50,0

19,1 18,8 19,7 12,8 29,9 27,3 17,2 16,7 25,8 8,0 14,4 11,0 11,1 20,7 23,4 19,1 25,3

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

40,2

42,9

16,9

100 %

41,5

41,8

16,7

100 %





121

122

Nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních oznaþili jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí zejména respondenti ze zdravotnických zaĜízení v TišnovČ (50,0 %), v BĜeclavi (44,5 %), v Ivanþicích (38,1 %), v Letovicích (38,0 %) a všeobecnČ dotázaní v Jihomoravském kraji (34,7 %).

Tabulka þ. 86: Nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních.

Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

29,7 26,0 34,7 44,5 20,9 28,7 38,1 32,8 29,4 38,0 23,4 20,4 50,0 30,3 29,9 32,6 25,4

43,9 47,1 39,6 40,7 39,7 34,5 42,2 46,7 47,5 38,0 46,2 59,2 38,5 47,2 35,5 37,0 45,8

26,4 26,9 25,7 14,8 39,4 36,8 19,7 20,5 23,2 24,0 30,4 20,4 11,5 22,5 34,6 30,4 28,8

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

31,2

44,2

24,6

100 %


Profesní skupina


Kraj


•

Nemožnost profesního rĤstu je ve srovnání s celkovým hodnocením považována jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí zejména respondenty z Nemocnice BĜeclav (34,3 %) a z Nemocnice Tišnov (32,0 %).

Tabulka þ. 87: Nemožnost profesního rĤstu jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

Nemožnost profesního rĤstu. Údaje jsou uvedeny v %.

Kraj


•


Profesní skupina



Vystihuje

StĜed

Nevystihuje

Celkem

26,6 25,2 28,6 34,3 17,0 29,5 29,5 31,4 25,6 24,0 23,9 24,0 32,0 28,3 29,7 24,0 24,5

45,8 46,2 45,2 48,0 39,5 42,1 47,2 44,8 47,1 42,0 51,5 52,0 52,0 45,6 40,1 46,4 44,9

27,6 28,6 26,2 17,7 43,5 28,4 23,3 23,8 27,3 34,0 24,6 24,0 16,0 26,1 30,2 29,6 30,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

27,1

46,5

26,4

100 %

28,3

45,2

26,5

100 %


31,1

39,7

29,2

100 %




123

124


III. 8.

ZÁVċREýNÁ ZPRÁVA Postoje/spokojenost lékaĜského a nelékaĜského zdravotnického personálu v jednotlivých zdravotnických zaĜízeních Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje Tabulka þ. 88: Celková spokojenost zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.

CELKOVÁ SPOKOJENOST

Jak vyplývá z výsledkĤ analýz, témČĜ polovina respondentĤ (44,3 %)34 uvedla, že celkovČ vzato se jako zamČstnanci/zamČstnankynČ svého zdravotnického zaĜízení mají dobĜe. Opak uvedlo 6,0 % dotázaných. NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 30.

CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe.

ϭϬй

ϮϬй

ĐĞůĂǀǇƐƚŝŚƵũĞ

ϯϴ͕Ϭй

ϯϬй Ϯ

ϰϬй

ϱϬй ϯ

ϲϬй ϰ

ϭϭ͕ϳй

ϳϬй ϱ

ϴϬй

ϵϬй

ϰ͕Ϯй ϭ͕ϴй

ϭϬϬй

sƽďĞĐŶĞǀǇƐƚŝŚƵũĞ

Z detailnČjších analýz vyplynulo, že vyšší míru spokojenosti ve srovnání s celkovým hodnocením projevili respondenti ze zdravotnických zaĜízení z Letovic (70,0 %), z Hodonína (60,9 %), z Havlíþkova Brodu (55,2 %), z Ivanþic (53,5 %) a z Kyjova (52,6 %). Naproti tomu nespokojeni jsou pĜevážnČ respondenti z Nemocnice Tišnov (11,1 %).


Ϭй

ϯϬ͕ϳй

Kraj

Profesní skupina

ϭϯ͕ϲй

StĜed

Nevystihuje

Celkem

44,3 43,0 45,9 37,3 55,2 60,9 53,5 35,9 52,6 70,0 43,2 46,6 40,7 33,3 32,6 44,4 49,2

49,7 50,5 48,6 57,3 42,0 34,8 42,3 57,2 46,9 30,0 49,4 46,1 48,2 57,2 58,2 47,1 47,2

6,0 6,5 5,5 5,4 2,8 4,3 4,2 6,9 0,5 0,0 7,4 7,3 11,1 9,5 9,2 8,5 3,6

100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 %

42,3

51,4

6,3

100 %

43,3

47,4

9,3

100 %


Graf þ. 30: Celková spokojenost zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení.

CelkovČ vzato se jako zamČstnanec / zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe.

Vystihuje



34

Interpretovány jsou souþtové údaje varianty 1 (- „Zcela vystihuje“) a varianty 2 a varianty 5 a 6 (– „VĤbec nevystihuje“). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


125

126



Pro potĜeby srovnání s daty od rakouského partnera byla vypoþtena prĤmČrná hodnota ze všech odpovČdí respondentĤ na danou otázku týkající se spokojenosti. Dotazovaní odpovídali na ordinální škále od 1 – „Zcela vystihuje“ až po 6 – „VĤbec nevystihuje“. ýím více se tedy ukazatel blíží þíslu 1, tím více výrok vystihuje situaci na pracovišti. StĜední hodnota je 3,5. Jak vyplynulo ze srovnání s výsledky od rakouského partnera, výrok „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ svého zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ vystihuje spíše situaci v Rakousku (2,68) než v ýeské republice (2,37). Výsledky jsou uvedeny v následujícím grafu þ. 31. Graf þ. 31: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Celková spokojenost“.

Srovnání prĤmČrných hodnot hodnocení celkové spokojenosti ĞƐŬĄƌĞƉƵďůŝŬĂ

RespondentĤm byl na konci dotazníku pĜedložen seznam jednotlivých tematických okruhĤ, kterými se dotazník zabýval, a mČli je seĜadit podle toho, jak jsou pro nČ daná témata dĤležitá. Škála odpovČdí se pohybovala od 1 – „1. místo“ do 7 – „7. místo“, kde každé místo smČlo být v rámci odpovČdí pĜidČleno pouze jednou35. Z dostupných údajĤ byly vypoþteny prĤmČrné hodnoty pro jednotlivá témata. ýím více se hodnoty v tabulce blíží þíslu „1“, tím je dané téma pro respondenty dĤležitČjší. Z výsledkĤ jednoznaþnČ vyplývá, že nejdĤležitČjším tématem pro zamČstnance zdravotnických zaĜízení je pracovní klima (2,10), vedení (3,46) a motivace (3,73), dále pak informovanost a komunikace (4,29), organizace a procesy (4,44) a profesní rozvoj (4,57). Za nejménČ dĤležité téma považují respondenti kulturu zdravotnického zaĜízení (5,40). PodrobnČ jsou výsledky uvedeny v následující tabulce þ. 89.

PRģMċRNÁ HODNOTA DģLEŽITOSTI36 TEMATICKÉ OKRUHY

Ϯ͕ϯϳ Ϭ

ϭ

Ϯ

DģLEŽITOST TÉMAT

Tabulka þ. 89: DĤležitost témat.

Ϯ͕ϲϴ

ZĂŬŽƵƐŬŽ

III. 9.

ϯ

ϰ

ϱ

ϲ

ýím více se hodnoty v tabulce blíží hodnotČ „1“, tím dĤležitČjší je pro respondenty dané téma.

1. Pracovní klima

2,10

2. Vedení

3,46

3. Motivace

3,73

4. Informovanost, komunikace

4,29


4,44

6. Profesní rozvoj

4,57

7. Kultura zdravotnického zaĜízení

5,40 Tabulka: AUGUR Consulting

III. 10. SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE Následující tabulka þ. 90 dokumentuje strukturu souboru respondentĤ podle sociodemografických údajĤ. Tabulka þ. 90: Sociodemografické údaje.

VČk 40 let a ménČ 41 let a více Profesní skukpina LékaĜ/lékaĜka Sestra / zdravotnický/á asistent/ka / porodní asistentka Ostatní zdravotnický personál

Celkem 46,1 % 53,9 % Celkem 26,4 % 59,8 % 13,8 % Tabulka: AUGUR Consulting

35

Pokud odpovČdi neodpovídaly zadání, tj. nebyla pĜiĜazena všechna þísla od 1 do 7, byly tyto pĜípady vyĜazeny z analýzy. Otázka byla tvoĜena nabídkou sedmi tematických okruhĤ, které respondenti seĜadili od 1 do 7 podle toho, jak jsou jednotlivá témata pro nČ dĤležitá.

36



127

128


III. 11. POSOUZENÍ DOTAZNÍKU


IV. ZÁVċREýNÁ SHRNUTÍ

V závČru více než sedm respondentĤ z deseti uvedlo, že dotazník byl pĜehlednČ strukturován (75,5 %), také že otázky byly formulovány srozumitelnČ (71,1 %) a témČĜ stejnČ poþetná skupina dotázaných uvedla, že þas potĜebný k vyplnČní dotazníku byl dle jejich názoru pĜimČĜený (69,0 %). NázornČ výsledky dokumentuje následující graf þ. 3237. Graf þ. 32: Posouzení dotazníku.

Posouzení dotazníku ŽƚĂǌŶşŬũĞƉƎĞŚůĞĚŶĢƐƚƌƵŬƚƵƌŽǀĄŶ͘

V závČru této zprávy si spoleþnost AUGUR Consulting s.r.o. dovoluje pĜedložit struþnou rekapitulaci výsledkĤ sociologického výzkumu realizovaného dotazníkovou formou mezi zdravotnickým personálem v krajských nemocnicích Kraje Vysoþina a Jihomoravského kraje. Následující shrnutí je þlenČno podle jednotlivých zdravotnických zaĜízení, která jsou okomentována výroky, kterými se dané zdravotnické zaĜízení významnČ lišilo od celkového prĤmČrného hodnocení výroku.

VYSOýINA

ϳϱ͕ϱй

ϮϬ͕ϰй

ϰ͕ϭй

Ϯϯ͕ϳй

ϱ͕Ϯй

• KƚĄǌŬǇũƐŽƵĨŽƌŵƵůŽǀĄŶǇƐƌŽǌƵŵŝƚĞůŶĢ͘

ϳϭ͕ϭй

ĂƐƉŽƚƎĞďŶǉŬǀǇƉůŶĢŶşĚŽƚĂǌŶşŬƵďǇůĚůĞ ŵĠŚŽŶĄǌŽƌƵƉƎŝŵĢƎĞŶǉ͘

ϲϵ͕Ϭй

Ϭй

ϮϬй

sǇƐƚŝŚƵũĞ

ϮϮ͕ϯй

ϰϬй

^ƚƎĞĚ

ϲϬй

ϴϬй

ϴ͕ϳй

ϭϬϬй


37


HavlíþkĤv Brod Názory respondentĤ z Nemocnice HavlíþkĤv Brod se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ (79,8 %). - „MĤj soukromý a profesní život se mi daĜí skloubit“ (70,8 %). - „Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ“ (65,9 %). - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (58,0 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (61,2 %). - „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ (58,1 %). - „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ (52,8 %). - „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ (69,0 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (83,3 %). - „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ (82,6 %). - „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený“ (79,5 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (70,1 %). - „Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny“ (90,7 %). - „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ (86,1 %). - „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ (87,0 %). - „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ (79,3 %). - „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ (71,1 %). - „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ (72,0 %). - „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ (83,4 %). - „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (73,0 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (65,9 %). - „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (69,4 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


129

130


•

„Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (63,6 %). „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (60,1 %). „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (62,2 %). „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (63,3 %). „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (89,6 %). „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“ (83,5 %). „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ (87,7 %). „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (80,5 %). „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (74,1 %). „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (67,3 %). „Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ (70,4 %). „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (81,6 %). „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ (68,5 %). „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (63,6 %). „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (65,4 %). „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (63,0 %). „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (50,3 %). „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ (86,3 %). „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (80,1 %). „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (80,7 %). „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ (77,2 %). „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ (55,2 %).

Jihlava Názory respondentĤ z Nemocnice Jihlava se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (58,0 %).



•

Nové MČsto na MoravČ Názory respondentĤ z Nemocnice Nové MČsto na MoravČ se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku“ (83,3 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (81,3 %). - „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený“ (79,9 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ (77,8 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (71,6 %). - „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (60,2 %). V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (13,8 %). - „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (23,3 %). - „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (34,2 %).

•

PelhĜimov Názory respondentĤ z Nemocnice PelhĜimov se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Klima na mém pracovišti je dobré“ (66,4 %). - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (58,1 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (60,9 %). - „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ (43,6 %). - „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ (82,7 %). - „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (77,1 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (63,2 %). - „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (59,3 %). - „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ (59,5 %). - „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (83,6 %). - „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (79,7 %). - „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (65,6 %). - „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (56,8 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

131

132


•

TĜebíþ Názory respondentĤ z Nemocnice TĜebíþ se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (66,0 %). - „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (66,8 %). V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ (13,0 %). - „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (12,3 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (23,8 %). - „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (14,0 %). - „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (16,9 %). - „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (38,0 %).

JIHOMORAVSKÝ KRAJ •

BĜeclav Názory respondentĤ z Nemocnice BĜeclav se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (58,1 %). V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (19,2 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (22,6 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (26,5 %). - „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (14,9 %). - „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (35,3 %). - „Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ (13,9 %). - „Jsou mi známy úkoly a povinnosti vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (29,7 %). - „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (15,7 %). - „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (29,7 %). - „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (17,8 %).

•

Hodonín AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


Názory respondentĤ ze zdravotnického zaĜízení Hodonín se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ (80,2 %). - „MĤj soukromý a profesní život se mi daĜí skloubit“ (73,9 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (56,5 %). - „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ (65,2 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“ (88,0 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (83,7 %). - „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ (81,7 %). - „Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji“ (80,4 %). - „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený“ (81,7 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ (78,3 %). - „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (78,2 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (70,6 %). - „Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny“ (90,2 %). - „Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny“ (93,5 %). - „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ (89,1 %). - „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“ (87,0 %). - „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ (86,8 %). - „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ (80,2 %). - „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ (72,8 %). - „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ (72,5 %). - „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ (83,7 %). - „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ (80,0 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (70,7 %). - „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (76,1 %). - „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (73,9 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (60,5 %). - „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (70,3 %). - „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (63,0 %). - „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ (62,7 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

133

134


-

„V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (88,6 %). „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná.“ (85,6 %). „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (80,7 %). „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (78,5 %). „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (77,8 %). „Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ (70,3 %). „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (81,2 %). „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ (68,5 %). „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (57,1 %). „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (70,8 %). „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (64,4 %). „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ (85,9 %). „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (79,3 %). „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (71,4 %). „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ (71,4 %). „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ (60,9 %).



•

Ivanþice Názory respondentĤ z Nemocnice Ivanþice se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ (84,2 %). - „MĤj soukromý a profesní život se mi daĜí skloubit“ (75,2 %). - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (60,0 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (60,3 %). - „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ (59,9 %). - „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ (66,4 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (80,8 %). - „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (76,2 %). - „Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny“ (89,7 %). - „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ (85,7 %). - „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ (85,0 %). - „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ (85,5 %). - „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ (78,8 %). - „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ (73,8 %). - „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ (73,8 %). - „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci.“ (82,1 %). - „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ (76,7 %). - „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (71,7 %). - „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (69,2 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (64,4 %). - „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (68,5 %). - „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (64,4 %). - „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ (60,5 %). - „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (85,6 %). - „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“ (84,1 %). - „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ (91,1 %). - „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (83,6 %). - „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (80,7 %). - „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (81,3 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

135

136


-

•


„Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ (71,2 %). „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (76,7 %). „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ (67,8 %). „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (67,8 %). „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (57,2 %). „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (52,8 %). „Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a“ (93,9 %). „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ (89,1 %). „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (76,2 %). „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ (53,5 %).

Kyjov Názory respondentĤ z Nemocnice Kyjov se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ“ (66,7 %). - „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ (59,0 %). - „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ (64,5 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“ (92,6 %). - „Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku“ (84,0 %). - „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ (82,9 %). - „Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji“ (82,5 %). - „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený“ (79,3 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ (78,0 %). - „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (78,8 %). - „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“ (85,8 %). - „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ (84,0 %). - „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ (68,8 %). - „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ (80,5 %). - „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ (73,1 %). - „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (63,5 %). - „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (65,4 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

-

„ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (53,6 %). „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (85,0 %). „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ (78,6 %). „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (56,1 %). „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ (52,6 %).

V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (17,6 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (30,8 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (29,4 %). - „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ (25,3 %). - „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (30,7 %). •

Letovice Názory respondentĤ z Nemocnice Letovice se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ (82,4 %). - „MĤj soukromý a profesní život se mi daĜí skloubit“ (76,0 %). - „Klima na mém pracovišti je dobré“ (68,6 %). - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (60,0 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (65,3 %). - „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ (63,3 %). - „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ (70,0 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“ (92,0 %). - „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ (82,0 %). - „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený“ (84,3 %). - „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (80,4 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (73,5 %). - „Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny“ (92,2 %). - „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ (90,2 %). - „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“ (92,2 %). - „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ (92,0 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

137

138


-

„Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ (84,0 %). „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (70,6 %). „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (70,6 %). „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (51,4 %). „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (84,3 %). „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ (80,4 %). „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (80,0 %). „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (78,4 %). „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (74,5 %). „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (70,6 %). „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (66,7 %). „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (60,0 %). „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (49,0 %). „Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a“ (92,2 %). „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ (86,3 %). „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (84,3 %). „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (84,3 %). „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ (84,3 %). „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ (70,0 %).

V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (31,3 %).



•

Tišnov Názory respondentĤ z Nemocnice Tišnov se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ (82,2 %). - „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (60,7 %). - „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (44,4 %). V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „MĤj soukromý a profesní život se mi daĜí skloubit“ (11,1 %). - „Klima na mém pracovišti je dobré“ (14,3 %). - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (17,9 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (22,2 %). - „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ (21,4 %). - „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ (22,2 %). - „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ (21,4 %). - „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (14,3 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (32,1 %). - „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepšovány“ (14,3 %). - „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ (25,9 %). - „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (14,8 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (39,2 %). - „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ (21,4 %). - „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (34,6 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (22,2 %). - „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (32,1 %). - „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (25,0 %). - „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (82,4 %). - „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ (26,9 %). - „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ (14,3 %). - „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“ (33,3 %). - „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ (25,0 %). - „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ (14,8 %). - „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (14,3 %). AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz

139

140


•

„OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ (26,9 %). „Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ“ (25,0 %). „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ (17,9 %). „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ (26,9 %). „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (21,4 %). „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (48,1 %). „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ (48,1 %). „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ (44,4 %). „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ (18,5 %). „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (22,2 %). „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (23,1 %). „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ (22,2 %). „CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe“ (11,1 %).

Vyškov Názory respondentĤ z Nemocnice Vyškov se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (17,1 %) - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (11,9 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ (10,9 %). - „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ (11,4 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (18,3 %). - „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (19,2 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (21,7 %). - „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ (15,1 %). - „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (39,5 %). - „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ (13,7 %). - „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (24,7 %). - „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (16,5 %). - „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (24,3 %). - „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ (21,6 %).

•


Názory respondentĤ z Nemocnice Znojmo se liší od celkového hodnocení v následujících výrocích. V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních vystihuje situaci: - „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ (85,0 %). - „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny.“ (80,5 %) - „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ (70,7 %). - „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ (75,5 %). - „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ (60,6 %). - „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ (61,1 %). - „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ (52,0 %). - „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ (57,5 %). - „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ (76,5 %). - „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ (72,0 %). V míĜe vČtší než v ostatních zdravotnických zaĜízeních nevystihuje situaci: - „Klima na mém pracovišti je dobré“ (11,1 %). - „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ (21,3 %). - „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ (19,0 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ (11,6 %). - „Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji“ (10,5 %). - „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ (21,2 %). - „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ (21,0 %). - „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ (15,4 %).

Znojmo AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


141

142


V. 2.

V. PěÍLOHY V. 1.


SEZNAM GRAFģ

Graf þ. 1: Pracovní klima. ........................................................................................................................ 8 Graf þ. 2: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Pracovní klima“. ..................... 9 Graf þ. 3: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Pracovní klima“.................................................. 10 Graf þ. 4: Délka zamČstnání ve zdravotnickém zaĜízení. ..................................................................... 19 Graf þ. 5: Vedení. .................................................................................................................................. 22 Graf þ. 6: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Vedení“. ............................... 23 Graf þ. 7: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Vedení“. ............................................................. 24 Graf þ. 8: Podíl nadĜízených. ................................................................................................................. 34 Graf þ. 9: Organizace a procesy. ........................................................................................................... 36 Graf þ. 10: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Organizace a procesy“. ..... 37 Graf þ. 11: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Organizace, procesy“. ..................................... 38 Graf þ. 12: Informovanost, komunikace................................................................................................. 50 Graf þ. 13: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Informovanost, komunikace“. ............................................................................................................................................................... 51 Graf þ. 14: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Informovanost, komunikace“. .......................... 52 Graf þ. 15: Kultura zdravotnického zaĜízení. ......................................................................................... 65 Graf þ. 16: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Kultura zdravotnického zaĜízení“. ................................................................................................................................................ 66 Graf þ. 17: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Kultura zdravotnického zaĜízení“..................... 67 Graf þ. 18: Profesní rozvoj. .................................................................................................................... 81 Graf þ. 19: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Profesní rozvoj“. ................ 82 Graf þ. 20: Srovnání souhrnných ukazatelĤ za oblast „Profesní rozvoj“. .............................................. 82 Graf þ. 21: Motivace – zamČstnanecké benefity (možnost využívání). ................................................. 89 Graf þ. 22: Motivace – zamČstnanecké benefity (využívání)................................................................. 91 Graf þ. 23: Motivace – zamČstnanecké benefity (ocenČní). .................................................................. 92 Graf þ. 24: Problematické oblasti zdravotnických zaĜízení. ................................................................... 93 Graf þ. 25: Zlepšení situace od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“. .............. 103 Graf þ. 26: Motivace pro práci v oboru zdravotnictví. .......................................................................... 105 Graf þ. 27: Postoj k práci v zahraniþí. .................................................................................................. 110 Graf þ. 28: Zvažování možnosti odchodu do zahraniþí. ...................................................................... 115 Graf þ. 29: DĤvody odchodu zdravotníkĤ do zahraniþí. ...................................................................... 118 Graf þ. 30: Celková spokojenost zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení. ........................................... 125 Graf þ. 31: Srovnání výsledkĤ z ýeské republiky a z Rakouska – oblast „Celková spokojenost“. ..... 127 Graf þ. 32: Posouzení dotazníku. ........................................................................................................ 129


SEZNAM TABULEK

Tabulka þ. 1: Poþty vyplnČných dotazníkĤ z jednotlivých zdravotnických zaĜízení. ................................ 6 Tabulka þ. 2: Míra souhlasu s výrokem „Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm..................................................................................... 11 Tabulka þ. 3: Míra souhlasu s výrokem „MĤj soukromý a profesní život se daĜí skloubit“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 12 Tabulka þ. 4: Míra souhlasu s výrokem „Klima na mém pracovišti je dobré“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................................... 13 Tabulka þ. 5: Míra souhlasu s výrokem „Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 14 Tabulka þ. 6: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 15 Tabulka þ. 7: Míra souhlasu s výrokem „V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 16 Tabulka þ. 8: Míra souhlasu s výrokem „V práci se mi dostává dostateþného uznání“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 17 Tabulka þ. 9: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 18 Tabulka þ. 10: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ....................................................................................................... 19 Tabulka þ. 11: Délka zamČstnání ve zdravotnickém zaĜízení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ..... 20 Tabulka þ. 12: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................................................... 25 Tabulka þ. 13: Míra souhlasu s výrokem „Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ...................................................................... 26 Tabulka þ. 14: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................. 27 Tabulka þ. 15: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.................................. 28 Tabulka þ. 16: Míra souhlasu s výrokem „Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 29 Tabulka þ. 17: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsem s pĜístupem svého nadĜízeného / své nadĜízené k mé osobČ spokojený/á“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................. 30 Tabulka þ. 18: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................ 31 Tabulka þ. 19: Míra souhlasu s výrokem „V rámci porad, resp. pohovorĤ, se domlouváme na cílech“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 32 Tabulka þ. 20: Míra souhlasu s výrokem „MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ....................................................................................................... 33 Tabulka þ. 21: Podíl nadĜízených ve vztahu k vybraným ukazatelĤm................................................... 34 Tabulka þ. 22: Míra souhlasu s výrokem „Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm...................................................................................... 39 Tabulka þ. 23: Míra souhlasu s výrokem „Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 40 Tabulka þ. 24: Míra souhlasu s výrokem „Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .................................................................................. 41 Tabulka þ. 25: Míra souhlasu s výrokem „Pracovní postupy jsou kontrolovány, a pokud je to nutné, zlepČovány“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................................................................... 42 Tabulka þ. 26: Míra souhlasu s výrokem „OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 43 Tabulka þ. 27: Míra souhlasu s výrokem „Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................... 44 Tabulka þ. 28: Míra souhlasu s výrokem „Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................ 45 Tabulka þ. 29: Míra souhlasu s výrokem „Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................... 46


143

144



Tabulka þ. 30: Míra souhlasu s výrokem „Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 47 Tabulka þ. 31: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................... 48 Tabulka þ. 32: Míra souhlasu s výrokem „Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 53 Tabulka þ. 33: Míra souhlasu s výrokem „Výsledky porad jsou jasným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .......................................... 54 Tabulka þ. 34: Míra souhlasu s výrokem „PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .................. 55 Tabulka þ. 35: Míra souhlasu s výrokem „Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení na tento rok“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................................................................................ 56 Tabulka þ. 36: Míra souhlasu s výrokem „Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 57 Tabulka þ. 37: Míra souhlasu s výrokem „Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................................................ 58 Tabulka þ. 38: Míra souhlasu s výrokem „Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ....................................................................................... 59 Tabulka þ. 39: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 60 Tabulka þ. 40: Míra souhlasu s výrokem „Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ..................................................... 61 Tabulka þ. 41: Míra souhlasu s výrokem „ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................................... 62 Tabulka þ. 42: Míra souhlasu s výrokem „Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ...................................................................... 63 Tabulka þ. 43: Míra souhlasu s výrokem „V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ..................................... 68 Tabulka þ. 44: Míra souhlasu s výrokem „Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 69 Tabulka þ. 45: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................................................ 70 Tabulka þ. 46: Míra souhlasu s výrokem „PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .................................................................. 71 Tabulka þ. 47: Míra souhlasu s výrokem „Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................ 72 Tabulka þ. 48: Míra souhlasu s výrokem „OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................... 73 Tabulka þ. 49: Míra souhlasu s výrokem „Jsem svými nejbližšími nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ.“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .................................................. 74 Tabulka þ. 50: Míra souhlasu s výrokem „Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................ 75 Tabulka þ. 51: Míra souhlasu s výrokem „O chybách se diskutuje otevĜenČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................................... 76 Tabulka þ. 52: Míra souhlasu s výrokem „Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................. 77 Tabulka þ. 53: Míra souhlasu s výrokem „Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ....................................................................................................... 78 Tabulka þ. 54: Míra souhlasu s výrokem „Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 79 Tabulka þ. 55: Míra souhlasu s výrokem „Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................................................... 80 Tabulka þ. 56: Míra souhlasu s výrokem „Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................... 83 Tabulka þ. 57: Míra souhlasu s výrokem „Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .................................................................................... 84 Tabulka þ. 58: Míra souhlasu s výrokem „CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm..................................................................................... 85

Tabulka þ. 59: Míra souhlasu s výrokem „Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .................................................................................... 86 Tabulka þ. 60: Míra souhlasu s výrokem „Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ....................... 87 Tabulka þ. 61: Problematika zatíženosti administrativou ve vztahu k vybraným ukazatelĤm............... 94 Tabulka þ. 62: Problematika nedostateþného finanþního ohodnocení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................................... 95 Tabulka þ. 63: Problematika nedostatku personálu a z toho vyplývající pĜetíženost ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 96 Tabulka þ. 64: Problematika nedostateþného pĜístrojového vybavení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................................... 97 Tabulka þ. 65: Problematika špatné organizace práce a z toho vyplývající pĜetíženost ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 98 Tabulka þ. 66: Problematika špatné organizace služeb a z toho vyplývající pĜetíženost ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................................................................................ 99 Tabulka þ. 67: Problematika nedostateþných podmínek pro vzdČlávání ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................................................................................................................................... 100 Tabulka þ. 68: Problematika dojíždČní do zamČstnání ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............... 101 Tabulka þ. 69: Problematika špatného kolektivu ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................ 102 Tabulka þ. 70: Zlepšení situace od uzavĜení „Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ...................................................................................................................... 104 Tabulka þ. 71: Zájem o obor jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................................................................................................................................... 106 Tabulka þ. 72: Zájem o práci s lidmi, zájem pomáhat lidem jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................................................................ 107 Tabulka þ. 73: Jistota na trhu práce jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ...................................................................................................................... 108 Tabulka þ. 74: Prestiž profese spojená s odpovídajícím spoleþenským postavením jako motivace pro práci v oboru zdravotnictví ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. .......................................................... 109 Tabulka þ. 75: Míra souhlasu s výrokem „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych nemČl/a rodinné závazky“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ........................................................... 111 Tabulka þ. 76: Míra souhlasu s výrokem „Výzvu DČkujeme, odcházíme jsem podporoval/a pouze formálnČ, fakticky jsem však o odchodu (napĜíklad do zahraniþí) neuvažoval/a“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................................................................................................................................... 112 Tabulka þ. 77: Míra souhlasu s výrokem „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych byl/a mladší“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ................................................................................ 113 Tabulka þ. 78: Míra souhlasu s výrokem „Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych umČl/a jazyk“ ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................................... 114 Tabulka þ. 79: Zvažování možnosti odchodu do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm.......... 115 Tabulka þ. 80: ZemČ oslovující zamČstnance pro odchod do zahraniþí. ............................................ 116 Tabulka þ. 81: DĤvody pro odchod do zahraniþí do dané zemČ. ........................................................ 117 Tabulka þ. 82: Nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................ 119 Tabulka þ. 83: Nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................ 120 Tabulka þ. 84: PĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm............ 121 Tabulka þ. 85: Interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................................. 122 Tabulka þ. 86: Nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ............................................ 123 Tabulka þ. 87: Nemožnost profesního rĤstu jako dĤvod odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ..................................................................................................... 124 Tabulka þ. 88: Celková spokojenost zamČstnancĤ zdravotnických zaĜízení ve vztahu k vybraným ukazatelĤm. ......................................................................................................................................... 126 Tabulka þ. 89: DĤležitost témat. .......................................................................................................... 128 Tabulka þ. 90: Sociodemografické údaje. ........................................................................................... 128



145

146


V. 3.


1. Pracovní klima

DOTAZNÍK

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6

Dotazník pro zamČstnance Analýza lidských zdrojĤ ve zdravotnictví Vážená paní, vážený pane,

1.1 Klima na mém pracovišti je dobré.

dovolujeme si Vás oslovit v zastoupení Kraje Vysoþina a požádat Vás o souþinnost pĜi vyplnČní tohoto dotazníku.

1.2 MĤj soukromý a profesní život se daĜí skloubit.

Kraj Vysoþina ve spolupráci s Jihomoravským krajem a rakouským partnerem, spolkovou zemí Dolní Rakousko, zpracovává Analýzu lidských zdrojĤ ve zdravotnictví v Kraji Vysoþina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Tato analýza je realizována v rámci projektu "Zdraví bez hranic - budoucí pĜeshraniþní spolupráce ve zdravotnictví Dolní Rakousko - Jihomoravský kraj - Kraj Vysoþina" a spadá do oblasti Evropské územní spolupráce Rakousko - ýeská republika 2007-2013, která je financována Evropským fondem pro regionální rozvoj. Projekt se zamČĜuje na analýzu lidských zdrojĤ ve zdravotnictví na daném území. Jedním z cílĤ projektu je lépe porozumČt názorĤm lékaĜĤ a odborného zdravotnického personálu na rĤzné problematiky z oblasti jejich profesního života. Za tímto úþelem byl firmou AUGUR Consulting upraven následující dotazník, který je autorským dílem "Medieninhaber, Verleger, Herausgeber und für den Inhalt verantwortlich: NÖ Landeskliniken-Holding, 3100 St. Pölten, Stattersdorfer Hauptstraße 6/C". Prosíme Vás o spolupráci, vyplnČní dotazníku a jeho odeslání. Rádi bychom Vás laskavČ upozornili, že toto šetĜení je anonymní a probíhá napĜ. mimo kompetence vedení krajských nemocnic. Všechna data budou firmou AUGUR Consulting zpracována dle zákona þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ. VČĜíme, že v úzké spolupráci s Vámi se nám podaĜí zajistit validní data, která mohou být podkladem pro celou Ĝadu opatĜení v oblasti zdravotnictví a napomohou konsolidovat a optimalizovat situaci v oblasti lidských zdrojĤ v krajských zaĜízeních. VyplnČní dotazníku Vám nezabere více než 25 minut.

1.3 V práci se mi dostává dostateþného uznání. 1.4 Když mám potíže, mohu se spolehnout na své kolegy a kolegynČ. 1.5 Mám dojem, že mĤj názor je v práci brán vážnČ. 1.6 V mém týmu se konflikty pĜi spolupráci Ĝeší otevĜenČ. 1.7 Spolupráce mezi oddČleními u nás funguje bez komplikací. 1.8 Spolupráce mezi profesemi u nás funguje bez komplikací. 1.9 CelkovČ vzato jsem s pracovními podmínkami spokojen/a. 1.10 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

1.11 Jak dlouho už pracujete v této nemocnici? 10 let a ménČ 11 let a více

2. Vedení Posućte pomocí následujících tvrzení chování, resp. zpĤsob vedení Vašeho nejbližšího pĜímého nadĜízeného (u lékaĜĤ stážistĤ, resp. lékaĜĤ pĜed první atestací vedoucího oddČlení, kde jsou pĜidČleni). OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 2.1 Spolupráce s mým nadĜízeným / mou nadĜízenou se vyznaþuje vzájemnou úctou a pochopením.


2.2 Svému nadĜízenému / své nadĜízené dĤvČĜuji. AUGUR Consulting s.r.o., VinaĜská 5/A1, 603 00 Brno, tel.: +420 543 242 595, www.augur-consulting.cz


147

148



2.3 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená mi poskytuje jednoznaþnou zpČtnou vazbu v závislosti na mém výkonu.

3.8 Moje každodenní práce pĜedstavuje dĤležitou souþást fungování celé organizace.

2.4 V rámci porad, resp. pohovorĤ se domlouváme na cílech.

3.9 Organizaþní rozhodnutí jsou þinČna vþas.

2.5 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cílĤ. 2.6 Když se stane chyba, vyjádĜí mĤj nadĜízený / moje nadĜízená konstruktivní kritiku. 2.7 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená si udČlá þas, aby si vyslechl/a mĤj názor a mé podnČty. 2.8 MĤj nadĜízený / moje nadĜízená chválí mimoĜádné výkony. 2.9 CelkovČ vzato jsem s vedením svého nadĜízeného / své nadĜízené spokojený/á. 2.10 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

3.10 CelkovČ vzato jsou všechny pracovní postupy v našem zdravotnickém zaĜízení dobĜe organizovány. 3.11 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

4. Informovanost, komunikace Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6

2.11 Jste sám nadĜízený/nadĜízená? ano ne

4.1 Dostávám informace, které potĜebuji ke své práci. 4.2 Cítím se být dobĜe informován/a o rozhodnutích, která se týkají zdravotnického zaĜízení.


4.3 Vydávaná rozhodnutí jsou srozumitelná a transparentní. Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 3.1 Moje kompetence a odpovČdnost jsou jasnČ stanoveny.

4.4 PravidelnČ využívám informaþní systém nemocnice k získávání informací ze všech oddČlení nemocnice. 4.5 Pro zamČstnance zdravotnických zaĜízení, která vydávají zdravotnický þasopis: ýtu pravidelnČ zdravotnický þasopis. 4.6 Jsem spokojen/a s kvalitou porad, kterých se úþastním. 4.7 Výsledky porad jsou srozumitelným zpĤsobem zprostĜedkovány podĜízeným a dalším zamČstnancĤm. 4.8 Jsou mi známy cíle našeho zdravotnického zaĜízení pro tento rok. 4.9 Pro pracovníky v oblasti lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty: Dostávám dostatek informací o výsledcích dotazování našich pacientĤ. 4.10 Pro pracovníky v oblasti lĤžkové péþe ve zdravotnických zaĜízeních, která realizují anketu mezi pacienty: Informace o výsledcích dotazování pacientĤ mají velkou výpovČdní hodnotu.

3.2 Pracovní postupy v rámci mého oddČlení jsou jasnČ stanoveny. 3.3 Pracovní postupy, za které odpovídá více oddČlení, jsou jasnČ stanoveny. 3.4 OdpovČdnosti za pracovní postupy jsou jasnČ stanoveny. 3.5 Stanovené pracovní postupy jsou pĜi každodenní práci dodržovány. 3.6 Pracovní postupy jsou kontrolovány a zlepšovány, pokud je to nutné. 3.7 Stanovené standardy mají dopad na kvalitu naší každodenní práce.

4.11 CelkovČ se cítím být dobĜe informován/a.



149

150


4.12 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:


6. Profesní rozvoj

5. Kultura zdravotnického zaĜízení Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 5.1 Jsem hrdý na to, že mohu pracovat v tomto zdravotnickém zaĜízení. 5.2 Spolupráce rĤzných profesí ve zdravotnickém zaĜízení probíhá ve vzájemné úctČ a s pochopením. 5.3 Jsem svými pĜímými nadĜízenými povzbuzován/a ke zlepšování pracovních postupĤ. 5.4 Dokonce i pĜi velkém pracovním vytížení dokážeme vytvoĜit pozitivní pracovní atmosféru.

Nakolik vystihují nebo nevystihují následující výroky skuteþnost? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 6.1 Na svém pracovišti jsem byl/a dobĜe zaškolen/a þi zapracován/a. 6.2 Jsem informován/a o možnostech profesního a dalšího vzdČlávání. 6.3 Zdravotnické zaĜízení podporuje mé profesní a další vzdČlávání. 6.4 Možnosti pro profesní rozvoj nabízené v tomto zdravotnickém zaĜízení jsou pro mne dostaþující. 6.5 CelkovČ vzato jsem se svým profesním rozvojem spokojen/a. 6.6 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

5.5 O chybách se diskutuje otevĜenČ.

7. Motivace

5.6 Vedení tohoto zdravotnického zaĜízení má pĜehled, co se dČje na nejnižších stupních. 5.7 Jsou mi známy vize vedení tohoto zdravotnického zaĜízení.

Nakolik byste ocenil/a následující zamČstnanecké benefity ve Vašem zdravotnickém zaĜízení? Vyberte, prosím, u každé otázky jednu možnost. mohu využívat nemohu využívat velmi bych vĤbec bych využívám nevyužívám ocenil/a neocenil/a 1 2 1 2 3 4 5 6

5.8 Kritika se u nás vyjadĜuje konstruktivnČ. 5.9 Dohodnutá rozhodnutí jsou pro nás závazná. 5.10 OdpovČdné vynakládání prostĜedkĤ je v našem zdravotnickém zaĜízení každodenní skuteþností. 5.11 V našem zdravotnickém zaĜízení je patrná snaha poskytovat pacientĤm komplexní a individuální péþi. 5.12 PodnČty a stížnosti našich pacientĤ jsou u nás vnímány jako pĜíležitost ke zlepšení. 5.13 CelkovČ vzato bych se o místo v tomto zdravotnickém zaĜízení ucházel znovu. 5.14 Vaše poznámky k pĜedchozím položkám:

7.1.1 Penzijní pĜipojištČní. 7.1.2 ZamČstnanecká mateĜská školka. 7.1.3 Možnost upravení pracovní doby po dobu péþe o malé dítČ. 7.1.4 Možnost absolvovat zahraniþní stáž. 7.1.5 Podpora pĜi profesním vzdČlávání (atestaþní volno). 7.1.6 Podpora pĜi profesním vzdČlávání (pĜíspČvek nemocnice).



151

152



7.3.1 Zlepšila se situace ve Vašem zdravotnickém zaĜízení za 2 roky od uzavĜení "Memoranda o úpravČ pomČrĤ ve zdravotnictví"? Jedná se o memorandum z roku 2011, na kterém se dohodlo Ministerstvo zdravotnictví ýR ve spolupráci se zástupci lékaĜských odborĤ. Garantuje zdravotním sestrám a dalším nelékaĜským pracovníkĤm zvyšování kompetencí i platĤ. Mimo jiné Ĝeší odvolání akce "DČkujeme, odcházíme". OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = velmi se zlepšila, 6 = vĤbec se nezlepšila. velmi se zlepšila vĤbec se nezlepšila 1 2 3 4 5 6

7.1.7 Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci ýR (úþast na konferencích). 7.1.8 Možnosti profesního setkávání a vzdČlávání v rámci Evropy (úþast na konferencích). 7.1.9 PĜíspČvek na dovolenou. 7.1.10 Permanentka do sportovního zaĜízení. 7.1.11 ZlevnČné lístky na kulturní pĜedstavení. 7.1.12 Kolektivní nebo individuální psychologická podpora, jejímž cílem je zamezit syndromu vyhoĜení.

7.3.2 Vypište jiné nebo doplĖte o komentáĜ:

7.1.13 PĜíplatek (sleva) na stravování. 7.1.14 Poskytnutí bydlení.

Co Vás motivovalo zvolit si práci v oboru zdravotnictví? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6

7.1.15 Jiné, uvećte:

7.4.1 Zájem o práci s lidmi, zájem pomáhat lidem. Nakolik pĜípadnČ pociĢujete pĜímo Vy osobnČ níže uvedené oblasti ve svém zdravotnickém zaĜízení jako problematické? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = velký problém, 6 = žádný problém. velký problém žádný problém 1 2 3 4 5 6

7.4.2 Zájem o obor. 7.4.3 Prestiž profese spojená s odpovídajícím spoleþenským postavením. 7.4.4 Jistota na trhu práce. 7.4.5 Jiný dĤvod, prosím vypište:

7.2.1 Zatíženost administrativou. 7.2.2 Nedostatek personálu a z toho vyplývající pĜetíženost. 7.2.3 Špatná organizace práce a z toho vyplývající pĜetíženost. 7.2.4 Špatná organizace služeb a z toho vyplývající pĜetíženost. 7.2.5 Nedostateþné finanþní ohodnocení.

Nakolik vystihují následující výroky Váš postoj? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 7.5.1 Výzvu DČkujeme, odcházíme jsem podporoval/a pouze formálnČ, fakticky jsem však o odchodu (napĜíklad do zahraniþí) neuvažoval/a. Otázka urþena zejména pro lékaĜe/lékaĜky. 7.5.2 Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych umČl/a jazyk.

7.2.6 Nedostateþné pĜístrojové vybavení. 7.2.7 Nedostateþné podmínky pro vzdČlávání. 7.2.8 DojíždČní do zamČstnání. 7.2.9 Špatný pracovní kolektiv. 7.2.10 Vypište jiné nebo doplĖte o komentáĜ:



153

154



8. Celková spokojenost

7.5.3 Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych nemČl/a rodinné závazky. 7.5.4 Uvažoval/a bych o možnosti pracovat v zahraniþí, kdybych byl/a mladší.

Do jaké míry podle Vašeho názoru vystihují následující faktory dĤvody odchodu nČkterých zdravotníkĤ do zahraniþí? OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 7.6.1 Nízké finanþní ohodnocení zdravotníkĤ v ýeské republice. 7.6.2 PĜetíženost zpĤsobená špatnČ nastaveným systémem ve zdravotnických zaĜízeních. 7.6.3 Nedostateþné ocenČní práce zdravotníkĤ v naší spoleþnosti. 7.6.4 Interpersonální vztahy ve zdravotnických zaĜízeních.

OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 8.1 CelkovČ vzato se jako zamČstnanec/zamČstnankynČ tohoto zdravotnického zaĜízení mám dobĜe.

9. DĤležitost témat Níže jsou znovu uvedeny jednotlivé tematické okruhy, kterými se zabýval tento dotazník. SeĜaćte je prosím podle toho, jak jsou témata pro Vás dĤležitá. Každé místo smí být pĜidČleno pouze jednou v rámci této baterie otázek 9.1 až 9.7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. místo místo místo místo místo místo místo 9.1 Pracovní klima 9.2 Vedení 9.3 Organizace, procesy 9.4 Informovanost, komunikace

7.6.5 Nevyhovující technické vybavení ve zdravotnických zaĜízeních.

9.5 Kultura zdravotnického zaĜízení

7.6.6 Nemožnost profesního rĤstu.

9.6 Profesní rozvoj

7.6.7 Jiný dĤvod, uvećte:

9.7 Motivace

10. Sociodemografické údaje 10.1 VČk

7.7 Zvažujete v souþasné dobČ pĜípadný odchod do zahraniþí? ano

40 let a ménČ

ne => PĜejdČte až na otázku þíslo 8.1

41 let a více 10.2 Profesní skupina

7.8 Jaká/Jaké zemČ by Vás pĜípadnČ oslovovala/oslovovaly? Prosím, vypište:

lékaĜ/lékaĜka sestra / zdravotnický/á asistent/ka / porodní asistentka ostatní zdravotnický personál bez odborného dohledu

7.9 Z jakého dĤvodu právČ tato/tyto zemČ?



155

156


11. Posouzení dotazníku OdpovČć zaĜaćte, prosím, na škále 1-6: 1 = zcela vystihuje, 6 = vĤbec nevystihuje. zcela vĤbec vystihuje nevystihuje 1 2 3 4 5 6 11.1 Otázky jsou formulovány srozumitelnČ. 11.2 Dotazník je pĜehlednČ strukturován. 11.3 ýas potĜebný k vyplnČní dotazníku byl dle mého názoru pĜimČĜený. 11.4 Vaše poznámky k dotazníku:

Uvećte název Vašeho zdravotnického zaĜízení:



157

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK

Recommend Documents