MALÉ GRANTY 2008 NA SOŠ VETERINÁRNÍ HRADEC KRÁLOVÉ-KUKLENY

MALÉ GRANTY 2008 NA SOŠ VETERINÁRNÍ HRADEC KRÁLOVÉ-KUKLENY „Plnění snů a přání“ Autor a kontaktní osoba projektu: Vilma Kajerová

Vyhlášení programu Malé Granty na škole Vyhlášení proběhlo v úterý 18. 12. 2007 v tělocvičně školy. Všichni žáci školy byli na toto vyhlášení pozváni školním rozhlasem. Celé vyhlášování proběhlo ve vánoční náladě. Organizátoři měli vánoční čepečky a vyhlášení bylo uvedeno a ukončeno vánočními písněmi, které zazpívali žáci 3.A. Tato třída byla předchozí den jako jediná do Malých grantů zasvěcena a kromě nálady tak rozdávali ostatním žákům v tělocvičně obálky s informacemi o Malých grantech a „první“ mincí (– zatím čokoládovou). Tentýž den a den následující se odpoledne konalo první setkání pro upřesnění informací a bližších podrobností.

Podmínky grantového řízení Termín vyhlášení - úterý před vánoci (18.12.2007) jsme zvolili záměrně, abychom měli čas na předchozí přípravu a také na seznámení myšlenky Malých grantů s pedagogickým sborem. Studenti měli následně celé vánoční prázdniny na přípravu svých projektů. První schůzky byly spíše informativní. Studenti se blíže seznámili s programem Malé Granty, s cíly projektů v rámci MG, s tím co všechno mohou dělat a s orientačním časovým harmonogramem na naší škole. Další skupinová setkání byla již s vážnými zájemci o grant, jak vyplnit formulář žádosti, co všechno u projektu promyslet a na co nezapomenout, princip grantového řízení – konkrétně jak to bude na naší škole, apod. Žáci se též seznámili s přesnými podmínkami grantového řízení na naší škole. Z důvodu závěrečné klasifikace za 1. pololetí školního roku jsme původní termín odevzdání žádostí přesunuli na 31.1. 2008. Do tohoto termínu následovalo velké množství individuálních schůzek se zájemci. Nejvíce aktivní byli studenti druhých ročníků. Někteří z nich se zapojili do více projektů. Jeden projekt pocházel z řad prvních ročníků a dva od třeťáků.

1

Výběrová komise Při výběru členů výběrového komise jsem chtěla oslovit někoho z vnějšího prostředí školy. Byli tak osloveni členové naší školské rady Ing. Petra Škopová, MBA, generální ředitelka Chovservis a.s., MVDr. Zuzana Kolomazníková, KVS pro Královéhradecký kraj a Ing. Otakar Divíšek, primátor města Hradec Králové. Dalšími členy komise byla ředitelka školy Ing. Bc. Hana Hubáčková a já - MVDr. Vilma Kajerová jako koordinátor projektu. Všem členům byly zaslány kopie všech žádostí o grant a přiložena kritéria hodnocení i s bodovým hodnocením jednotlivých kritérií a tabulka na zapisování bodů k jednotlivým projektům pro snadnější a rychlejší vyhodnocení. Při setkání výběrové komise měl již každý člen tuto tabulku vyplněnou a tedy ohodnoceny všechny projekty. Součástí hodnocení byla i ústní prezentace zástupců projektů před komisí a za tuto prezentaci udělovali členové komise své poslední body. Poté komise podle počtu bodů seřadila projekty do pořadí a rozvrhla finanční rozpočet projektům. Tentýž den byly v tělocvičně školy před všemi žáky slavnostně vyhlášeny výsledky a vítězné projekty.

Seznam podpořených projektů 1. Druhá šance – 23000 Kč 2. Dramatický kroužek – Divadlo – 20000 Kč 3. Víčko k víčku – 8500 Kč 4. Tančit může každý - 6500 Kč 5. Cyklisto, slez z kola – 2000 Kč

2

Realizace projektů Realizace projektů začala hned po vyhlášení vítězných projektů. Se svým týmem jsme si rozvrhli projekty. Vzhledem k tomu, že jsme měli pouze 5 projektů, dovolila jsem si (samozřejmě po dohodě) neponechat si vedení žádného projektu. Toto mé rozhodnutí pramenilo i z toho, že jsem věděla, že nebudu 3 týdny v březnu ve škole a nerada bych tím blokovala činnost projektů. Kolegyně Borecká (učitelka angličtiny) si tak vzala na starosti menší projekty Víčko k víčku a Cyklisto, slez kola; kolegyně Janušová (učitelka českého jazyka dějepisu a latiny) Tančit může každý a Divadlo; kolegyně Rysková Druhou šanci. Autorky projektu Víčko k víčku rychle zakoupili sběrné koše a prakticky od začátku března se sbíralo. Ostatní projekty směřovali své akce k úterý 6.5. Tento den jsme vyhlásili za „Den plnění snů a přání“. S vedením školy jsme se na tomto termínu dohodli jako na nejvhodnějším, protože ve škole byli ještě čtvrté ročníky (když ti byli pouze diváci), následující čtvrtek a pátek bylo volno a následující týden jsem odjížděla s některými žáky na stáž na Slovensko. „Den plnění snů a přání“ probíhal v tělocvičně školy a po krátkém zahájení i s koordinátorkou Malých grantů Kateřinou Vágnerovou se všem žákům znovu představily vítězné projekty i s pozvánkou právě na jejich akci. Následně jsme shlédli divadelní představení a prezentaci a ukázky projektu Tančit může každý. Poté probíhalo současně více akcí – výuka jednotlivých tanců, malování hennou, počítání víček, projekt Cyklisto, slez z kola a část projektu Druhá šance – Zvíře v nouzi. Všechny tyto projekty byly určeny pro žáky a zaměstnance školy. Celá akce se vydařila a myslím, že všichni si užili netradiční den ve škole. Velkou akcí byl projekt Druhá šance, který jsme časově spojili s Včelařským dnem, který organizuje Včelařský svaz společně s naší školou. Vše proběhlo v sobotu 14.6. v areálu školy za hojné účasti veřejnosti. Veřejnost byla zvána tištěnými pozvánkami, které rozesílala i kancelář školy. Studenti roznášeli pozvánky a program dne i v hradeckých školách. Současně se nám podařilo s p. ředitelkou natočit pozvánku na tento den s reportérkou Českého rozhlasu Hradce Králové. Celkově si myslím, že se nám realizace projektů zdařila. Ačkoliv si myslím, že rezervy jsme měli. Sama za sebe musím uznat, že jsem se Malým grantům nevěnovala naplno, tak jak bych chtěla, a že bez svého týmu bych to nezvládla. Asi hlavně časově, což jak jsem zjistila a obecný nedostatek, a proto si svých kolegyň velmi vážím a děkuji jim. Spolupráce se studenty mě ničím nepřekvapila, to, že to nebude lehké, jsem očekávala. Jen mě mrzelo, když některé týmy nedovedly spolu navzájem více spolupracovat a komunikovat a mnohdy jsme museli řešit jejich spory. To, co mě mrzelo nejvíc, byla počáteční velká nedůvěra vedení školy v Malé granty a hlavně v naše studenty. Myslím, že se to odrazilo na celkové atmosféře v naší škole. Chybělo tu více spontánnosti. Bohužel i někteří pedagogové to brali jako „něco navíc“, tedy ne příliš pozitivně. Můj hlavní cíl – rozpohybovat školy, tak nebyl zcela splněn. To, že byly Malé granty u nás úspěšné, mě ale přesvědčovalo při každé studentské akci. Podrobnosti popisuji u jednotlivých projektů. Při společném závěru školního roku (opět v tělocvičně) jsem na závěr poděkovala všem, kteří do toho šli. Níže je naše společná závěrečná fotografie. V zápětí už padaly návrhy na další projekty v rámci Malých grantů. Ale budou na naší škole Malé granty i příští rok?

3

vše o jednotlivých studentských projektech 1. Druhá šance – zvíře v nouzi Hlavní idea tohoto projektu – pomoci psům v útulcích, uzrála v hlavách několika studentek nezávisle na sobě. Daly hlavy dohromady a vznikl z toho krásný projekt. Hned od začátku to pojaly velmi rozsáhle a jejich tým byl poměrně velký. Díky tomu se zde vyskytly mírné organizační neshody, ale na výsledku se to neprojevilo. Součástí Druhé šance byla i kapitola věnovaná záchranným stanicím pro hendikepovaná zvířata „Zvíře v nouzi“. Studentky 3. ročníku si nachystaly prezentaci z několika stanic, kam docházely. Tato prezentace byla v rámci „Dne plnění snů a přání“. Povídat měla i zástupkyně stanice v Pasičkách i s odchovaným kalousem. Bohužel však na poslední chvíli odřekla. Dívky z toho byly velmi zklamané a bylo to znát i na jejich následném projevu a přístupu ke své akci. Hlavní akce byla naplánována na sobotu 14. 6. 2008 a připojila se tak k již tradičnímu Včelařskému dni, který organizuje Včelařský svaz společně s naší školou. Dívky byly již předtím v kontaktu s Pardubickým a Hradeckým útulkem pro psy a kočky, a tak byla spolupráce snadno zajištěna. Studenti už předem nachystali bohatou nástěnku s fotografiemi nabízených zvířat. V den akce byl zajištěn bohatý kynologický program: ukázky agility, tance s psem, výcviku obrany – vše v podání našich studentů a ukázky výcviku záchranářských psů profesionálními záchranáři. V průběhu dne bylo několikrát představeno 6 psů, které přivezla p. Lacinová z Hradeckého útulku. Jedním z nich bylo štěně, které zde bylo i pokřtěno. Jméno bylo vybráno formou ankety „Jak se budu jmenovat“, která tu během dne probíhala. Slavnostní křest probíhal za přítomnosti Kristýny Kociánové, herečky a členky uměleckého souboru Klicperova divadla v Hradci Králové. Během dopoledne si štěňátko získalo i novou majitelku, a tak měla slečna Kociánová možnost po křtu štěně i slavnostně předat. Během dne probíhala i finanční sbírka pro hradecký útulek. Jako doprovodný program pro děti byly zajištěny různé soutěže, kterých se mohli účastnit i jejich rodiče. Na závěr akce si vzala slovo p. Lenka Lacinová – zástupce Hradeckého útulku a všem velmi poděkovala za tuto akci. Byla velmi nadšená ochotou a aktivitou našich žáků, kteří chodí pomáhat do útulku ve svém volném čase a samozřejmě tím, že zorganizovali tuto akci. Poděkovala samozřejmě i všem přítomným. Účast veřejnosti byla hojná, a tak získali nové majitele 4 z 6 předvedených psů a útulek získal finanční příspěvek 2960 Kč. Dívky, které dochází do útulku, přinesly asi po pěti dnech po akci báječnou zprávu z útulku. Zřejmě i díky jejich akci se výrazně zvýšila návštěvnost útulku veřejností a během oněch pěti dnů tak získalo nový domov 15 psů a 3 štěňata. To považuji za nejkrásnější výsledek a vím, že podobnou akci uspořádáme i v příštím roce.

4

2. Dramatický kroužek – Divadlo Projekt našeho divadelního kroužku byl velmi podporován všemi žáky, zaměstnanci školy i nezávislými hodnotiteli. Členové kroužku dosud nacvičovali svá představení ve svém volném čase s provizorními kostýmy a rekvizitami a hráli pro školu při společných setkáních. Díky tomu dosud hráli méně náročné „kusy“, většinou upravené pohádky. Klasické pohádky hráli též pro školku Sedmikráska. S finanční pomocí Malých grantů mohli nacvičit a sehrát náročnější představení. Tím se stal příběh o oživlých zubech, Dentální rapsodie autora Alexandra Guhy. Během března a dubna členové sboru nacvičovali a zajišťovali toto představení. Vyvrcholením pak bylo v projektový den „Den plnění snů a přání“ na SOŠ veterinární, který se konal 6.5.2008. Všichni studenti a zaměstnanci školy shlédli fantastické, vtipné a profesionálně zahrané představení. Velkým úspěchem našeho dramatického kroužku byla jejich účast na XIV. Mezinárodním festivalu Divadlo evropských regionů, který pořádá Klicperovo divadlo v Hradci Králové. Tento festival každoročně navštíví desítky tisíc návštěvníků. Dramatický kroužek veterinární školy měl se svou Dentální rapsodií prostor v programu Open Air 25.6. v 15.00. Toto vystoupení se jim zdařilo ještě více než ve škole. Sami z toho měli skvělý pocit a velmi je to povzbudilo v jejich další „herecké kariéře“. Velice si cením času a práce, kterou studentky strávily zkoušením ve svém volném čase a také práce vedoucí dívky, která vše organizovala. Fotografie jsou zatím pouze z vystoupení ve škole.

5

3. Víčko k víčku Tento projekt vznikl jako první. Dívky prvního ročníku hned po vyhlášení přišly s nápadem podpořit jednu základní školu (odkud jedna z nich pochází) ve sběru víček od Pet lahví. Tato škola je následně prodává firmě, která umožňuje za tyto víčka přestavbu interiéru školy na bezbariérový. Jejich původním plánem byl pouze sběr víček. Vzhledem k tomu, že při přerozdělování peněz grantovou komisí získali více peněz, rozšířili svůj projet ještě o aktivnější přístup k postiženým občanům. Uspořádali tak zábavné soutěžní klání pro Danetu (centrum pro postižené Hradec Králové). Sběr víček začal hned od začátku března 2008 a když se začátku byla poměrně malá propagace sbírání, ke dni 6.5. se nasbíralo necelých 16000 víček Sběr samozřejmě dle pokračuje. Nakonec se sbírání rozjelo i ve větším, kdy spousta studentů nosí zásoby víček i od své rodiny, dokonce jsme měli příspěvek pacientů z fakultní nemocnice, kteří se o sbírání dozvěděli. Soutěžní klání pro Danetu se uskutečnilo 17.6.2008. Studentky měli ve spolupráci se svými spolužáky připraveno deset soutěží, které probíhaly v tělocvičně. Přišlo 20 „soutěžících“ a všichni si vyzkoušeli jednotlivé disciplíny. Nutno uznat, že byli stejně dobří jako naši studenti, kteří dělali zkušební a předváděcí kolo. V závěru se sčítala další nasbíraná víčka a také třídila podle barvy. To sice nebylo nutné, ale pro naše soutěžící to byla snad nejzábavnější hra toho dopoledne. Sbírání víček se u nás na škole uchytilo a rozhodně se bude sbírat i v příštím roce.

6

4. Tančit může každý Cílem autorek projektu bylo roztančit školu. Měli tedy nelehký úkol, který se jim ale vcelku podařil. A to i přes malé rozpory mezi oběma autorkami. Akce proběhla v projektový den 6.5. a tvořila vlastně většinu programu. V úvodu byly představeny tance latinsko americké tance a orientální tance. Tato část byla pojata jako prezentace v PowerPoint, což možná nebylo nejšťastnější, snad proto, že to ostatním studentům přišlo až příliš školní přístup a zabavit takto plnou tělocvičnu žáků je prakticky nemožné ☺. Následovaly však ukázky tanců a ty už si pozornost rozhodně připoutaly. Viděli jsme ukázky orientálních tanců v podání jedné z organizátorek, tedy naší studentky, a její kolegyně, se kterou tancuje profesionálně. Zvláště jejich společné vystoupení bylo úžasné. Druhá z autorek tančí profesionálně latinsko americké tance a tedy i její vystoupení s jejím tanečním partnerem nadchlo všechny diváky. Ostatně tento taneční pár byl většině znám již z maturitních plesů, kde mají pravidelně předtančení. Další ukázky tanců byly již v provedení pozvaných skupin, též studentských z jiných škol. Ukázky v rytmu a stylu hip hop a break dance s akrobatickými kousky rozpohybovaly a nadchly už i poslední odpůrce tance. Po přestávce si všichni z diváků mohli vyzkoušet základní kroky a prvky jednotlivých tanců pod vedením zkušených lektorů a tanečníků. Tato část měla též velký ohlas a organizátorky při tom zjistili i velký počet zájemců z řad studentů o jakési pokračování této akce a i o kurzy tanců (především orientálních) na škole. Zda se toto podaří je ve hvězdách, ale byl by to krásný výsledek tohoto projektu. Doprovodnou akcí projektu Tančit může každý bylo tetování hennou – kérkování. Nutno uznat, že toto přilákalo a zabavilo nejvíce našich žáků a stoly s hennou byly v obležení celý den. Pohled na vyzdobené studenty pak stál za to.

7

5. Cyklisto, slez z kola Tento projekt mě svou náplní velice nadchl, protože se týká zlepšení situace v podchodu, který vede od nádraží a internátu k nám do školy. Denně tudy projdou prakticky všichni studenti školy, a proto se jejich to velmi týká. Jedná se o podjezd pod železnicí, kde je zúžená silnice i chodník, který vede podél silnice. Proto cyklisté raději volí cestu chodníku, protože jet v úzkém podjezdu na přeplněné silnici se rovná sebevraždě. Bohužel ani na chodníku není díky tomu bezpečná situace. Běžně se zde sráží chodci s cyklisty, což je samozřejmě nepříjemné oběma stranám. Autorka projektu za současné podpory spolužáků vymyslela akci „Cyklisto, slez kola“. Jejím cílem bylo upozornit na tuto nepříjemnou a mnohdy až nebezpečnou situaci v podchodu. Samozřejmě nemůžeme od cyklistů požadovat jejich návrat na rušnou silnici, ale spíše trošku slušnosti k chodcům, tedy aby před podchodem slezli z kola a vedli jej po chodníku. Autorka projektu vytvořila osmičlenný tým, který 6.5. (po projektovém dni) vyrazil do podchodu. Vybaveni smetáky, mopy, hadry a ředidly vyčistili obětavě nápisy sprejerů a umyli zdi podchodu. Současně diskutovali s projíždějícími cyklisty o situaci v podchodu a „slušné“ cyklisty odměnili sladkostí. Tabule s nápisy „Cyklisto, slez z kola“ instalovali na sloupy v podchodu. Bohužel tam však dlouho nevydržely. Ačkoliv studentky plánovaly původně několik upozorňujících akcí v podchodu, byla akce pouze jeden den. Původně také přislíbila pomoc městská policie, která se však na poslední chvíli omluvila. I to možná zapřičinilo, že se dopravní situace v podchodu výrazně nezměnila. Věřím však, že příští rok se nám alespoň částečná změna k lepšímu podaří. Bohužel to však zřejmě není v silách pouze studentů.

8