M A G I C K É A M U L E T Y S TA R O V Ě K Ý C H E G Y P Ť A N Ů
Gae Callender (Macquarie University, Sydney)
Kdyû »esk˝ egyptologick˝ ˙stav zah·jil v sezÛnÏ roku 1994 svÈ pr·ce v Ab˙sÌru, û·dn˝ z jeho Ëlen˘ netuöil, co se jim poda¯Ì nalÈzt a jakou proslulost p¯inesou jejich objevy »eskÈ republice. Poh¯eb spr·vce kr·lovskÈho pal·ce, knÏze Iufaa zcela vynikal mezi vÏtöinou zn·m˝ch starovÏk˝ch egyptsk˝ch poh¯b˘, jelikoû nebyl vyplenÏn zlodÏji, ani nebyl objektem nedokonal˝ch v˝zkum˘ d¯ÌvÏjöÌch egyptolog˘. Tato jedineËn· hrobka nese nÏkterÈ rysy typickÈ pro Sajsko-PerskÈ obdobÌ egyptskÈ historie, z·roveÚ vöak zahrnuje i mnoûstvÌ neobvykl˝ch prvk˘. Kdyû bylo obrovskÈ vÌko v·pencovÈho sarkof·gu po nezvyklÈ a technicky n·roËnÈ manipulaci odsunuto, mohli archeologovÈ pohlÈdnout do vnit¯ku v·pencovÈ vany sarkof·gu. Uvnit¯ vöak nespoËÌvalo tÏlo, ale dalöÌ sarkof·g, vyroben˝ z tmavÏ zelenÈho kamene, dokonale opracovan˝ a vyhlazen˝. Na povrchu tohoto vnit¯nÌho sarkof·gu leûelo mnoûstvÌ rozdroben˝ch nep·len˝ch cihel. Nikdo netuöil, proË tomu tak bylo, zjevnÏ se vöak jednalo o doklad nezn·m˝ch poh¯ebnÌch praktik. Toto je jeden z nejpozoruhodnÏjöÌch rys˘ Iufaova poh¯bu: byly zde nalezeny novÈ a odliönÈ doklady o n·boûensk˝ch p¯edstav·ch a zvycÌch a û·dn˝ jin˝ hrob z tÈto doby neobsahoval takovÈ mnoûstvÌ rozliËn˝ch n·boûensk˝ch text˘, jakÈ zdobily stÏny Iufaovy hrobky a jeho sarkof·gy. Jelikoû byl Iufaa knÏzem, znal dob¯e n·boûenskÈ texty, mezi starovÏk˝mi Egypùany vöak byl v˝jimeËn˝ ve zp˘sobu, jak˝m tyto texty pouûil. Nejprve na stÏny svÈ hrobky a na svÈ sarkof·gy nechal zaznamenat p¯Ìklady text˘ ze vöech hlavnÌch obdobÌ v˝znaËn˝ch pro egyptskÈ n·boûenstvÌ. PotÈ Ñzavinulì svou hrobku a kaûd˝ ze sv˝ch sarkof·g˘ do opis˘ tÏchto text˘ tak, jako je zavinov·na mumie, aby mu tyto n·boûenskÈ pr˘povÌdky, hymny a n·vody pro Z·svÏtÌ poskytovaly stejnou magickou ochranu, jakou poskytujÌ jeho mumii obinadla. Iufaovy amulety Iufaa vyuûÌval i dalöÌch magick˝ch prost¯edk˘. Mezi v˝znamnÈ souË·sti jeho poh¯bu pat¯Ì amulety, s nimiû byl poh¯ben. MnoûstvÌ amulet˘ bylo nalezeno na podlaze Iufaovy poh¯ebnÌ komory, v ˙zkÈm prostoru mezi v·pencov˝m sarkof·gem a stÏnami samotnÈ komory; dalöÌ spoËÌvaly na 101
MAGICKÉ AMULETY...
jeho tÏle. AËkoli vÏtöina z tÏchto amulet˘ byla v tÈto dobÏ zcela bÏûn·, Iufaovy amulety byly zhotoveny s mimo¯·dnou zruËnostÌ. I nejjednoduööÌ z nich ñ skupina kor·lk˘ vyroben˝ch z ËervenÈho, pr˘svitnÈho kamene naz˝vanÈho karneol ñ byly vyrobeny a vyhlazeny tak jemnÏ, ûe je lze povaûovat za dokonalÈ p¯Ìklady svÈho druhu. Tyto amulety jsou modernÌmi egyptology naz˝v·ny soudkovitÈ kor·lky a p¯edstavujÌ kor·lky, jeû Ëasto nesly jmÈno zem¯elÈho. Kor·lky se jmÈnem jako takovÈ byly naz˝v·ny kor·lky swrt a mohly b˝t navleËeny jako n·hrdelnÌk nebo noöeny samostatnÏ na prov·zku jako p¯ÌvÏsek. Obvykle vÌce r˘zn˝ch kor·lk˘ severet neslo jmÈno zem¯elÈho. Pro Egypùany bylo zachov·nÌ jmÈna velice d˘leûitÈ, neboù mohlo b˝t magicky vyuûÌv·no pro p¯ivol·nÌ zem¯elÈho k ûivotu, coû byl bezpochyby i d˘vod, proË je mÏl Iufaa p¯ibaleny ve sv˝ch obinadlech. AËkoli Iufaovo jmÈno nenÌ na kor·lcÌch naps·no, je pravdÏpodobnÈ, ûe s nimi byl proveden nÏjak˝ magick˝ ob¯ad, bÏhem nÏhoû bylo jeho jmÈno recitov·no v dobÏ jeho mumifikace. P¯esnost a pozornost, s nÌû byly vyr·bÏny vöechny Iufaovy amulety, z¯ejmÏ odr·ûÌ Iufaovu povahu: cokoli, co uloûil do svÈ hrobky, muselo b˝t zhotoveno tak dokonale, jak jen to bylo moûnÈ. Jeho p¯ekr·sn˝ sarkof·g z tmavÈho kamene je skvÏl˝m p¯Ìkladem tÈto snahy: byl opracov·n s ˙ctyhodnou peËlivostÌ a jeho obliËej vystupuje z jeho kamennÈho povrchu jako boûsk· bytost (obr. 1) ñ jak byl ostatnÏ zam˝ölen. Iufa˘v poh¯eb vykazuje mnoho podobn˝ch rys˘ s hrobkou ˙¯ednÌka z PerskÈ doby jmÈnem Pateneit, jeû byla nalezena Alexandrem Barsantim v roce 1900.1 Tato hrobka neleûÌ daleko od Ab˙sÌru, nach·zÌ se poblÌû zn·mÈ pyramidy panovnÌka Venise v Sakk·¯e, avöak n·vötÏvnÌci z nÌ dnes mohou spat¯it pouze Ëtvercovou j·mu ˙ctyhodnÈ hloubky. Amulety, kterÈ Barsanti nalezl v tÈto hrobce, se v mnohÈm podobajÌ Iufaov˝m ñ mnohÈ z nich zobrazujÌ stejnÈ p¯edmÏty, jako velk˝ amulet dûed, kor·lek soudkovitÈho tvaru, oËi vedûat z rozmanit˝ch druh˘ kamene, ûivcov· destiËka se znakem vadû vyryt˝m lehce na povrchu a nÏkolik mal˝ch sloup˘ vadû ze zelenÈho ûivce. Je velice pravdÏpodobnÈ, ûe tyto dvÏ osobnosti ûily ve stejnÈ dobÏ. Co jsou amulety? Amulety jsou ochrannÈ p¯edmÏty, jeû byly uûÌv·ny na celÈm svÏtÏ v r˘zn˝ch dob·ch; u starovÏk˝ch Egypùan˘ tedy nejsou ojedinÏlÈ. ObyvatelÈ Tichomo¯sk˝ch ostrov˘ si cenili ûraloËÌch zub˘ coby amulet˘, aù noöen˝ch kolem krku, nebo, v p¯ÌpadÏ muû˘, kolem paûe; mnoho Brit˘ 20. stoletÌ nosilo po kaps·ch chlupatou kr·liËÌ packu, aby jim p¯in·öela ötÏstÌ, zatÌmco jinÌ tr·vili hodiny hled·nÌm Ëty¯lÌstk˘ v tr·vÏ. VikingovÈ nosili amulety ze st¯Ìbra, kterÈ bylo povaûov·no za ryzÌ a Ëist˝ kov. Vϯili, ûe nosÌ-li tyto p¯ÌvÏsky, ochraÚuje je b˘h Thor (kter˝ byl proslul˝ svou silou). O nÏkter˝ch k¯esùanech lze rovnÏû tvrdit, ûe nosili amulety, jelikoû vϯili, ûe znak k¯Ìûe udrûÌ zlÈ sÌly daleko od nich, a nÏ102
MAGICKÉ AMULETY...
kte¯Ì starovÏcÌ i souËasnÌ lidÈ nosÌ rozmanitÈ symboly, neboù doufajÌ, ûe tyto p¯edmÏty je uËinÌ plodn˝mi Ëi zajistÌ jejich bezpeËÌ. Bez ohledu na konkrÈtnÌ pot¯ebu se vϯilo, ûe amulet odvr·tÌ nebezpeËÌ a p¯inese svÈmu majiteli ötÏstÌ. V dneönÌ dobÏ podobnÈ myölenky odmÌt·me jako holÈ povÏry, jsou vöak jimi skuteËnÏ? Existuje mnoho lidÌ, z minulosti i souËasnosti, kte¯Ì by mohli vypravovat o ötÏstÌ, jeû jim p¯ineslo nÏjakÈ kouzlo, a ve svÈ v̯e se nemusejÌ m˝lit. TakovÈ ötÏstÌ totiû m˘ûe b˝t do urËitÈ mÌry vyvol·no osobou, jeû amulet nosÌ. Jak pravil Petrie2 p¯ed mnoha lety ve svÈ studii o tÏchto p¯edmÏtech, noöenÌ amulet˘ m· zjevn˝ psychick˝ vliv na p¯ÌsluönÈ osoby, dod·v· jim sebed˘vÏry a v p¯ÌpadÏ nemoci m˘ûe trpÌcÌmu napomoci k pozitivnÌmu p¯Ìstupu, a tak k vylÈËenÌ tÏla. Tuto pas·û tedy m˘ûeme shrnout slovy: NoöenÌ amulet˘ podporuje dobrÈ zdravÌ ñ a snad i ötÏstÌ! Význam slova N·ö v˝raz Ñamuletì poch·zÌ z velice starÈho arabskÈho slova hamulet, jeû znamen· Ñn·kladì, tedy cosi, co je neseno pro zisk Ëi jin˝ prospÏch; myölenka spoËÌvala v tom, ûe nosÌ-li ËlovÏk amulet, bude tento p¯edmÏt p¯in·öet prospÏch svÈmu majiteli tÌm, ûe mu poskytne magickou ochranu.3 Je to samoz¯ejmÏ n·ö v˝raz: starovÏcÌ EgypùanÈ uûÌvali nÏkolika slov pro oznaËenÌ amulet˘ a tyto jsou vysvÏtleny v n·sledujÌcÌm oddÌle. Jak vypadají egyptské amulety? EgyptskÈ amulety jsou zpravidla velmi malÈ (0,75 cm ñ 1,5 cm) a mohou mÌt rozmanitÈ podoby (lidskÈ, zv̯ecÌ, podobu brouka atp.). VÏtöina z nich je vyrobena z r˘zn˝ch druh˘ kamene nebo z faj·nse, zn·me vöak takÈ p¯Ìpady amulet˘ z papyru, pl·tna, vlas˘, vosku, hlÌny, kostÌ, ulit, z mÏdi, ûeleza, st¯Ìbra, zlata, provazu Ëi d¯eva. KamennÈ amulety p¯etrvaly dÈle neû ostatnÌ druhy, neboù tento materi·l je trvanlivÏjöÌ, ve starovÏku vöak z¯ejmÏ bylo nejvÌce amulet˘ vyr·bÏno z vl·ken (z palem, papyru Ëi lnu), stejnÏ jako zaplÈtanÈ, barevnÈ n·ramky vyr·bÏnÈ dnes v Asii a prod·vanÈ po celÈm svÏtÏ ñ m˘ûeme se s nimi setkat nap¯Ìklad i na trûiötÌch v Praze. Nap¯Ìklad jednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch (a prost˝ch) typ˘ amuletu ve starovÏkÈm EgyptÏ byl smotek ËervenÈ p¯Ìze, avöak tento materi·l se niËÌ velice rychle, takûe se nedochovaly û·dnÈ p¯Ìklady tohoto typu. Zn·me je pouze ze zmÌnek v papyrech. Vedle barvenÈ p¯Ìze, jeû p¯edstavovala nejbÏûnÏjöÌ staroegyptsk˝ typ amuletu, bylo oblÌbenÈ takÈ oko vedûat (wDAt, Ñsv·zanÈì ñ viz obr. 2), jeû bylo pouûÌv·no po mnoho staletÌ: m˘ûeme se dokonce setkat i se souËasn˝mi p¯Ìklady tohoto typu amulet˘. Ve svÈ souËasnÈ podobÏ m· oko obvykle tvar kruhu s namalovan˝m bÏlmem a oËnÌ panenkou (nÏkdy s bÏlmem, duhovkou a panenkou). Je dnes uûÌv·no s vÌrou, ûe dok·ûe odvr·tit ZlÈ oko..4 ObyvatelÈ v celÈm St¯edomo¯Ì nosÌ urËitou formu tohoto zvl·ötnÌho amuletu. P˘vodnÏ se jednalo o obnovenÈ oko egyptskÈho 103
MAGICKÉ AMULETY...
boha Hora, p¯edstavujÌcÌ triumf Hora nad zlem a smrtÌ, jiû ve starovÏku se vöak tato myölenka rozö̯ila po celÈm St¯edomo¯Ì, takûe s p¯Ìklady tohoto amuletu se dnes lze setkat v mnoha zemÌch okolo St¯edozemnÌho mo¯e. Pro svÈ silnÈ m˝tickÈ a apotropaickÈ vlastnosti se Horovo oko stalo obvykl˝m darem p¯i staroegyptsk˝ch poh¯bech jiû nejmÈnÏ od 5. dynastie. Dnes se vÏtöinou pouûÌv· k odvr·cenÌ neötÏstÌ Ëi zl˝ch ˙mysl˘ jinÈ osoby. Amulet vedûat (wDAT znamen· ÑbezpeËÌì) byl po vÏtöinu egyptskÈ historie tak oblÌben˝, ûe slovo vedûat se stalo jednÌm z oznaËenÌ pro amulet.5 O tÏchto amuletech se v textech uv·dÌ, ûe byly vyr·bÏny ze Ñvöech drah˝ch kamen˘ì (m aA.t nb.t Sps).6 DalöÌ dva starovÏkÈ v˝razy pro amulet byly mkt a nht. PrvnÌ z nich znamen· Ñochranaì, druhÈ je obecn˝m oznaËenÌm amulet˘. Jin˝m, ËastÏjöÌm oznaËenÌm amulet˘ bylo staroegyptskÈ slovo sA (sa), kterÈ takÈ znamen· (ochrana). Ve starovÏku byla sa, sv·zan· smyËka z papyrov˝ch stonk˘, povaûov·na za prost¯edek pro ochranu ûivota. Papyrus se vyznaËoval stonky schopn˝mi plout na hladinÏ a tento prost¯edek mÏl ochr·nit ty, kte¯Ì spadli do vody, p¯ed utonutÌm. PostupnÏ se znak sa stal oblÌben˝m amuletem pro ochranu p¯ed zp˘sobenÌm ökody. Tento jednoduch˝, sv·zan˝ prov·zek byl rozö̯enÌm prov·zku z vl·ken zmÌnÏnÈho v˝öe a lidÈ bezpochyby p¯id·vali do prov·zku dalöÌ amulety, aby byli Ñv bezpeËÌì. »asem tedy slovo sa zaËalo oznaËovat amulety, jeû byly navleËeny na takov˝chto smyËk·ch, a nakonec byl tento v˝raz pouûÌv·n pro oûivenÌ magick˝ch sil amuletu. Vl·kna uûÌvan· p¯i v˝robÏ smyËky n·hrdelnÌku mohla b˝t takÈ v·z·na do uzlu kouzelnÌky (sA, plur·l sAw), ve snaze zamezit zl˝m sil·m prov·dÏnÌ jejich zl˝ch kouzel. Sv·z·nÌm prov·zk˘ do uzl˘ Ñsv·zalì kouzelnÌk zlo a znemoûnil mu ökodit lidem.7 Obvykl˝m postupem starovÏk˝ch kouzelnÌk˘ bylo recitov·nÌ ¯Ìkadel, v nichû byly jako souË·st kouzla pouûÌv·ny uzly. Kdo nosil amulety ve starověkém Egyptě? I kdyû poh¯bÌv·nÌ s amulety bylo ve starovÏkÈm EgyptÏ mnohem ËastÏjöÌ v p¯ÌpadÏ ûen a dÏtÌ, nosili je takÈ muûi a opat¯ovali jimi i sv˘j poh¯eb. MnohÈ z nich byly nÏjak˝m zp˘sobem p¯ikl·d·ny na tÏlo: dÏti Ëasto nosily spoustu r˘zn˝ch amulet˘ kolem krku, a to jak za ûivota, tak p¯i p¯ÌpravÏ na cestu do z·hrobÌ, neboù krk byl povaûov·n za jednu z nejzranitelnÏjöÌch Ë·stÌ tÏla. DospÏlÌ nosili amulety v podobÏ prsten˘ Ëi n·ramk˘, mnozÌ z nich si je vöak nechali p¯ibalit mezi obinadla svÈ mumie. Na egyptsk˝ch naleziötÌch bylo nalezeno takovÈ mnoûstvÌ amulet˘, ûe m˘ûeme tvrdit, ûe musely b˝t snad pro kaûdÈho nezbytnÈ. I ËlenovÈ nejchudöÌch spoleËensk˝ch vrstev nosili amulety,8 ale ne vûdy se uûÌvaly stejnÈ amulety. NÏkterÈ se pouûÌvaly jen v nebezpeËn˝ch situacÌch (nap¯. porod dÌtÏte9), jinÈ se nosily bÏhem urËit˝ch sv·tk˘ Ëi na Nov˝ rok, zatÌmco jinÈ mohly b˝t noöeny kdykoli. 104
MAGICKÉ AMULETY...
Jaké materiály byly používány pro výrobu amuletů? Jak bylo uvedeno jiû v˝öe, nejËastÏjöÌm amuletem starovÏk˝ch lidÌ byl jednoduch˝ smotek barven˝ch vl·ken, tento materi·l vöak nenÌ tak trvanliv˝ jako jinÈ materi·ly, takûe nezn·me mnoho podobn˝ch p¯Ìklad˘. Budeme-li se zab˝vat odolnÏjöÌmi materi·ly, jako prvnÌ pro v˝robu amulet˘ slouûily koËovnÌk˘m ty, kterÈ se nach·zely vöude kolem nich: kameny, ulity, d¯evo, zuby, kosti a kly ze zv̯at. TakÈ zv̯ecÌ dr·py byly pouûÌv·ny k tomuto ˙Ëelu a nÏkterÈ pozdÏjöÌ amulety vyrobenÈ z drah˝ch kamen˘ ñ zvl·ötÏ ve St¯ednÌ ¯Ìöi ñ mÏly tvar dr·pu a tak udrûovaly tuto tradici po tisÌce let. HroöÌ kly byly bÏûnÏ uûÌv·ny nejstaröÌmi Egypùany a slonovina z N˙bie se brzy stala pro v˝robu amulet˘ velice oblÌbenou pro svÈ jemnÈ ûilkov·nÌ ñ slonovina byla bezpochyby draûöÌ neû kly hroch˘, a proto ji lze ËastÏji nalÈzt u bohatöÌch poh¯b˘. Ulity od RudÈho mo¯e snad p¯edstavovaly nejstaröÌ materi·l dov·ûen˝ za ˙Ëelem zhotovenÌ amulet˘. V P¯eddynastickÈ dobÏ existoval dob¯e zaveden˝ obchod s ulitami vyuûÌvajÌcÌ cesty p¯es W·dÌ Hamm·m·t (mezi Koptem a Rud˝m mo¯em) a nÏkterÈ z tÏchto ulit byly ukl·d·ny zem¯el˝m do jejich hrob˘ v Bad·rskÈm obdobÌ. NejoblÌbenÏjöÌm a nejtrvanlivÏjöÌm materi·lem byl k·men a EgypùanÈ uûÌvali nejr˘znÏjöÌ druhy kamene, oblÌbenÈ byly zejmÈna lapis lazuli, horsk˝ k¯iöù·l, alabastr, v·penec (bÌl˝ i Ëern˝), jaspis (Ëerven˝ i zelen˝), ûivec, ametyst, sardit, karneol, hematit, obsidi·n a krystalick· b¯idlice. NejoblÌbenÏjöÌm kamenem pro v˝robu amulet˘ byl z¯ejmÏ mastek, jejû lze snadno opracovat. V EgyptÏ byl snadno dostupn˝ a tisÌce amulet˘ byly zhotovov·ny z mastku a potÈ pot¯eny modrozelenou faj·nsovou glazurou a vyp·leny v peci. Takto vyrobenÈ amulety tak zahrnovaly dva magickÈ elementy. Amulety vyrobenÈ z faj·nse pat¯Ì mezi nejbÏûnÏjöÌ p¯edmÏty v muzeÌch po celÈm svÏtÏ. Faj·ns je smÏs k¯emiËitanu se skeln˝m, leskl˝m povrchem. StarovÏcÌ EgypùanÈ mÌchali faj·ns s dalöÌmi miner·ly, aby dos·hli r˘zn˝ch barev, jejich nejoblÌbenÏjöÌ variantu vöak p¯edstavovaly barvy v rozmezÌ modrÈ a zelenÈ. Amulety modrozelenÈ barvy byly starovÏk˝mi Egypùany povaûov·ny za nositele ml·dÌ a zdravÌ. NÏkterÈ modrozelenÈ amulety, jejichû povrch p¯ipomÌn· faj·ns, jsou ve skuteËnosti zhotoveny z egyptskÈ mod¯i. Jedn· se o frit vyroben˝ z v·penatÈho-mÏÔnatÈho k¯emiËitanu. NenÌ leskl˝ jako faj·ns a nejedn· se o glazuru. Jeho modr· barva je nejen na povrchu amuletu, ale takÈ v celÈm jeho vnit¯ku.10 Pro v˝robu amulet˘ bylo p¯ÌleûitostnÏ uûÌv·no takÈ sklo, nejstaröÌ takovÈ p¯Ìpady poch·zejÌ ze St¯ednÌ ¯Ìöe. P¯ekvapivÏ vöak tento materi·l nebyl p¯Ìliö oblÌben˝ v NovÈ ¯Ìöi, a to ani kdyû se v˝roba skla stala rozs·hl˝m odvÏtvÌm bÏhem vl·dy Amenhotepa III.11 SklenÏnÈ amulety se tÏöily vÏtöÌ oblibÏ aû v PtolemaiovskÈ dobÏ, jednalo se zejmÈna o velice prostÈ amulety tvarovanÈ jen na vrchnÌ stranÏ; spodnÌ strana b˝vala ploch·. Byly v tÈ dobÏ pouûÌv·ny pravdÏpodobnÏ takÈ z toho d˘vodu, ûe 105
MAGICKÉ AMULETY...
EgypùanÈ vybavovali svÈ poh¯by spoustou amulet˘ a pot¯ebovali tak rychl˝ a levn˝ zp˘sob v˝roby. Jak víme, co který amulet znamená? O v˝znamu staroegyptsk˝ch amulet˘ se dovÌd·me z mnoha pramen˘ vÏtöinou n·boûenskÈ povahy. NejstaröÌ odkazy na rozeznatelnÈ p¯edmÏty poch·zejÌ z Text˘ pyramid, n·pis˘ vyryt˝ch na stÏn·ch pyramid nÏkter˝ch kr·l˘ z konce StarÈ ¯Ìöe. DalöÌ v˝znamy lze nalÈzt v pozdÏjöÌ z·duönÌ literatu¯e, jako jsou Texty rakvÌ Ëi Kniha mrtv˝ch.12 VinÏty na rakvÌch ze St¯ednÌ ¯Ìöe n·m takÈ poskytujÌ cennÈ informace o amuletech. NÏkte¯Ì badatelÈ si povöimli, ûe urËitÈ amulety odpovÌdaly malovan˝m form·m uvnit¯ d¯evÏn˝ch rakvÌ ze St¯ednÌ ¯Ìöe13 a od tohoto okamûiku mohli rozeznat metodu a v˝znam (i kdyû ten nebyl vûdy z¯ejm˝) v rozmisùov·nÌ amulet˘ na malovan˝ch sarkof·zÌch. Flinders Petrie byl jednÌm z prvnÌch badatel˘, kter˝ post¯ehnul i specifickÈ rysy v rozmisùov·nÌ amulet˘ na tÏle zem¯elÈho a tento systÈm zaznamenal (viz nÌûe). Pro naöi znalost v˝znam˘ amulet˘ je obzvl·ötÏ d˘leûit˝ papyrus MacGregor obsahujÌcÌ v˝Ëet 75 amulet˘, jeû ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ odpovÌdaly skupin·m amulet˘ malovan˝ch na vnit¯nÌ strany sarkof·g˘ z obdobÌ St¯ednÌ ¯Ìöe14. Papyrus uv·dÌ jmÈna tÏchto amulet˘. Seznam 104 amulet˘, podobn˝ v˝Ëtu na papyru MacGregor, lze nalÈzt takÈ na architr·vu br·ny v chr·mu bohynÏ Hathory v Dende¯e. Tento n·pis poch·zÌ z PtolemaiovskÈ doby, kdy v EgyptÏ panovali makedonötÌ vl·dci. Oba tyto texty vöak pouze uv·dÏjÌ jmÈna amulet˘, nezahrnujÌ vysvÏtlenÌ jejich v˝znam˘. Jelikoû EgypùanÈ vÏdÏli, co kter˝ amulet znamenal, nepociùovali pot¯ebu tyto v˝znamy zapisovat a n·m nezb˝v· neû se pokouöet urËit tyto v˝znamy do tÈ mÌry, jak je to jen moûnÈ. VÏtöÌ cenu neû zmÌnÏnÈ seznamy amulet˘ m· hieratick˝ z·duönÌ text z PtolemaiovskÈ doby, kter˝ zachycuje n·kres lidskÈho tÏla s vyznaËen˝mi mÌsty, kam se v tÈto dobÏ umisùovaly amulety.15 VÏtöina amulet˘ nalezen˝ch v hrobech prost˝ch lidÌ byla pouûÌv·na jiû za ûivota16 ñ coû lze odvodit ze zn·mek noöenÌ, od lehk˝ch ökr·banc˘ a mal˝ch ˙ötÏpk˘ atp., jeû byly na amuletech patrnÈ. V p¯ÌpadÏ bohatöÌch poh¯b˘ byly nÏkterÈ amulety vyr·bÏny p¯Ìmo pro poh¯eb; amulety nalezenÈ na takov˝ch mÌstech nejevÌ û·dnÈ zn·mky toho, ûe by byly noöeny za ûivota. Tyto amulety byly zpravidla zhotoveny z drah˝ch materi·l˘. Dobr˝m p¯Ìkladem tohoto uûitÌ je srdeËnÌ skarab, obvykle velik˝ skarab (nÏkdy mÏl amulet tvar srdce, nikoli skaraba), kter˝ byl umisùov·n nad srdce stejn˝m zp˘sobem jako velik˝ skarab sedÌcÌ na prsou Iufaova vnit¯nÌho sarkof·gu. Mnoho srdeËnÌch skarab˘ m· spodnÌ plochou stranu pokrytu texty z Knihy mrtv˝ch; Iufa˘v skuteËn˝ srdeËnÌ skarab vöak nenÌ pops·n, coû bylo takÈ ËastÈ. OpÏt lze p¯edpokl·dat, ûe p¯Ìsluön˝m kouzlem a jmÈnem majitele byl skarab magicky opat¯en bÏhem mumifikaËnÌch ob¯ad˘. 106
MAGICKÉ AMULETY...
Anchvahibreova Kniha mrtv˝ch (EA 10558/27, 6. stoletÌ p¯. Kr.) popisuje hlavnÌ amulety uûÌvanÈ pro zem¯elÈho spolu s ¯Ìkadly spojen˝mi s kaûd˝m z nich.17 Kdyû Petrie prov·dÏl vykop·vky v Abydu a Haw·¯e, zaznamenal i zp˘sob, jak˝m byly amulety umisùov·ny na zdejöÌch mumiÌch z PozdnÌ doby.18 Tento druh archeologick˝ch doklad˘ n·m napom·h· urËit v˝znam a/Ëi vyuûitÌ amulet˘. Pozorov·nÌ Heinricha Sch‰fera, zapsan· roku 1906, majÌ dosud urËitou platnost: to, co EgypùanÈ sami tvrdili o sv˝ch amuletech, je pro naöe ˙Ëely tÈmϯ k niËemu, v˝znamy nÏkter˝ch amulet˘ n·m tak pravdÏpodobnÏ z˘stanou nezn·my.19 Jak velké jsou amulety? VÏtöina amulet˘ je mal· a dostateËnÏ pÏkn·, aby mohly b˝t pouûÌv·ny jako öperky, nÏkterÈ vöak mohou b˝t pomÏrnÏ velkÈ. Mezi vÏtöÌ z nich pat¯Ì podhlavniËky (jako d¯evÏnÈ Ñpoduökyì pouûÌvanÈ Japonci). V TutanchamonovÏ pokladu bylo nÏkolik podhlavniËek vyroben˝ch z kamene (a jedna ze slonoviny).20 Iufaa mÏl takÈ podhlavniËku, ale malou (obr. 3) a vyrobenou z hematitu. P˘vodnÏ se badatelÈ domnÌvali, ûe podhlavniËka (veres) mÏla zem¯elÈmu zajistit dobr˝ sp·nek v Z·svÏtÌ21, dnes vöak jiû vÌme, ûe podhlavniËka se mnohem vÌce vztahovala ke Knize mrtv˝ch, kde lze nalÈzt odkazy na navleËenÌ hlavy, jeû byla u¯Ìznuta Ëi odejmuta (¯Ìkadlo 166). ÿÌkadlo takÈ odkazuje na pomoc hlavÏ pozvednout se r·no, jin˝mi slovy: podhlavniËka mÏla napomoci zem¯elÈmu navr·tit se k ûivotu kaûd˝ den. Z magickÈho hlediska mÏla zvednout hlavu zem¯elÈho stejnÏ, jako dennÏ vych·zÌ slunce.22 PodhlavniËka mÏla takÈ magicky ochraÚovat hlavu zem¯elÈ osoby, aby se zachovala pro ritu·l OtevÌr·nÌ ˙st. Byla jednou z mnoha vÏcÌ zahrnovan˝ch do poh¯ebnÌ v˝bavy pro jistotu, ûe zem¯el· osoba bude moci vÈst bezproblÈmov˝ posmrtn˝ ûivot. Proč byly amulety považovány za kouzelné? Ochrann· sÌla amuletu mohla poch·zet z jeho r˘zn˝ch rys˘. NÏkdy to byl tvar amuletu, o nÏmû lidÈ vϯili, ûe jej ËinÌ mocn˝m ñ nap¯Ìklad amulety ve tvaru bohynÏ Esety. NÏkterÈ amulety spolÈhaly na legend·rnÌ prvky a nab˝valy jejich podoby, jako nap¯. lotosov˝ kvÏt, jenû byl oblÌbenou kvÏtinou sluneËnÌho boha Rea. Brouk skarab byl obzvl·ötÏ oblÌben˝m amuletem, neboù reprezentoval nÏkolik klÌËov˝ch n·boûensk˝ch myölenek. P¯edevöÌm, jmÈno skaraba bylo cheper (xpr) a hieroglyfick˝ch v˝znam˘ tohoto slova je mnoho, aËkoli z·kladnÌm je v˝znam Ñb˝tì Ëi Ñexistovatì. Cheper vöak takÈ znamen· nab˝vat jinÈ podoby Ëi identity ñ to vöe jsou d˘leûitÈ v˝znamy pro nÏkoho, kdo doufal v novou existenci v Z·svÏtÌ. NavÌc, skarab mÏl rozumÏt a b˝t schopen ovl·dat schopnosti ûÌt znovu. Tato p¯edstava se zakl·dala na tom, ûe brouk skarab klade sv· vajÌËka do kuliËky hnoje, kterou kut·lÌ, kamkoli jde. Kdyû se vajÌËka vylÌhla, starovÏcÌ EgypùanÈ 107
MAGICKÉ AMULETY...
vϯili, ûe brouk stvo¯il nov˝ ûivot z dobytËÌho hnoje. (Ve starovÏkÈm EgyptÏ byli lidÈ v liter·rnÌch textech oznaËov·ni jako ÑRe˘v dobytekì, takûe tyto dvÏ myölenky byly velice ˙zce propojeny.) Vzhledem k tÈto v̯e oznaËovalo jmÈno Cheper takÈ boha opÏtovnÈho zrozenÌ. EgypùanÈ takÈ vϯili, ûe b˘h Cheper dennÏ tlaËil sluneËnÌ kouli po horizontu; byl zobrazov·n jako brouk skarab nebo jako muû s hlavou v podobÏ skaraba. Toto spojenÌ z¯ejmÏ pramenilo z toho, ûe brouk skarab byl spojov·n se sluneËnÌm bohem, neboù kuliËka hnoje, v nÌû uchov·val sv· vajÌËka tepl·, p¯ipomÌnala sluneËnÌ kouli. SluneËnÌ b˘h v podobÏ brouka skaraba je zachycen na malb·ch v hrobk·ch i na papyrech z konce NovÈ ¯Ìöe, kde p¯edstavuje obrovskÈho brouka skaraba tlaËÌcÌho slunce nahoru po nebi. Iufa˘v tmavÏ zelen˝ sarkof·g je takÈ opat¯en velk˝m skarabem, slouûÌcÌm jako amulet, nad jeho srdcem: je to velice mocnÈ kouzlo, jeû zde pouûil. V jin˝ch p¯Ìpadech to byl materi·l, z nÏhoû byl amulet zhotoven, co z nÏj Ëinilo mocnou magickou sÌlu. K·men byl nap¯Ìklad odoln˝ a ËervenÈ kameny byly povaûov·ny za symboly obÏhu krve v ûil·ch, takûe byla up¯ednostÚov·na urËit· barva, kdyû ËlovÏk chtÏl ochraÚovat sv˘j ûivot. Symboly srdce byly Ëasto zhotovov·ny z ËervenÈho Ëi naËervenalÈho kamene, srdce (obr. 4) vöak mÏlo pro starÈ Egypùany jin˝ v˝znam neû pro n·s dnes: domnÌvali se, ûe srdce bylo sÌdlem mysli, takûe bylo mnohem d˘leûitÏjöÌ je chr·nit. Barvy tvo¯ili velice d˘leûit˝ aspekt amuletu: byly vybÌr·ny r˘znÈ kameny, neboù jejich barvy byly povaûov·ny za magickÈ. »erven· barva reprezentovala ûivot a energii, jak jsme jiû vidÏli, zatÌmco zelen· barva symbolizovala r˘st a oûivenÌ. Ve svÈm souboru amulet˘ mÏl Iufaa dva amulety vadû. Jeden z nich je vyryt˝ na zelenÈ destiËce vyrobenÈ ze ûivce (skvrnit˝ zelen˝ k·men), druh˝ je mal˝m zobrazenÌm ÑpapyrovÈho sloupuì a byl takÈ vyroben ze zelenÈho (wAD) kamene. StejnÈ slovo, wAD, znamen· Ñprosperovatì, coû byl d˘vod, proË je Iufaa zaËlenil do svÈho poh¯bu. V˝znam slov a hra se slovy hr·ly d˘leûitou ˙lohu ve jmÈnech a barv·ch egyptsk˝ch amulet˘. »ern· nep¯edstavovala pro starÈ Egypùany neöùastnou barvu, jelikoû byla spojov·na s r˘stem a plodnostÌ. Tato p¯edstava pramenila z tmavÏ hnÏdÈ barvy egyptskÈ p˘dy (starovÏcÌ obyvatelÈ povaûovali svou p˘du za Ëernou) a z vÏdomÌ, ûe tato bohat· p˘da byla tajemstvÌm ˙rodnosti Egypta. Je to takÈ d˘vod, proË sta¯Ì EgypùanÈ naz˝vali svou zemi kmt ñ Kemet Ñ»ern· zemÏì. DalöÌm kamen˘m byly p¯ipisov·ny zvl·ötnÌ schopnosti nejen proto, ûe jejich barva byla neobvykl·, ale takÈ z toho d˘vodu, ûe tyto kameny mohly poch·zet z daleka. Jantar byl jeden z nejstaröÌch materi·l˘ oblÌben˝ch pro v˝robu amulet˘, protoûe v EgyptÏ nebylo nic, co by se mu podobalo. Tutanchamon mÏl pro svÈ tÏlo srdeËnÌho skaraba z jantaru. MÏl takÈ jinÈho, kr·snÏjöÌho skaraba vyrobenÈho z libyjskÈho pouötnÌho k¯emiËitÈho skla, vz·cnÈho a neobvykle pr˘svitnÈho kamene. Tento materi·l poch·zel z pouötnÌho mÌsta, kterÈ bylo od ThÈb vzd·leno 700 km, 108
MAGICKÉ AMULETY...
a musel b˝t v TutanchamonovÏ dobÏ povaûov·n za velice drahocenn˝.23 Jeho p¯Ìtomnost mezi Tutanchamonov˝mi obinadly naznaËuje, ûe mlad˝ faraon (Ëi jeho sluûebnÌci) si byli vÏdomi nejnovÏjöÌch technologick˝ch poznatk˘ a zdroj˘ ze svÏta miner·l˘. EgypùanÈ si takÈ cenili tyrkysu a lapisu lazuli ze stejnÈho d˘vodu, avöak v principu byly tyto kameny oceÚov·ny proto, ûe jejich barva byla velmi d˘leûit· p¯i vytv·¯enÌ magickÈ sÌly. V z·vislosti na hloubce barvy byl lapis lazuli barvou dennÌ i noËnÌ oblohy (jeû reprezentuje plodnou bohyni Nut), zatÌmco nazelenal˝ tyrkys p¯edstavoval zelenou barvu (vadû) rostoucÌch rostlin. P¯i zhotovov·nÌ amuletu tedy ¯emeslnÌci vÏdÏli, ûe materi·l se dvÏma Ëi vÌce atributy byl dvojn·sob cenn˝. Závěr Tyto pozn·mky tvo¯Ì obecnÈ pozadÌ pro studium amulet˘ ve starovÏkÈm EgyptÏ, uv·dÏjÌ vöak Ëten·¯e do nÏkter˝ch z·sadnÌch myölenek o tÏchto n·dhern˝ch p¯edmÏtech. Vöechny knihy v pozn·mk·ch poskytnou tÏm, kdo majÌ z·jem, jeötÏ öiröÌ vÏdomosti o rozliËn˝ch druzÌch amulet˘ noöen˝ch star˝mi Egypùany. Autorka Ël·nku v souËasnÈ dobÏ prov·dÌ v˝zkum, kter˝ zprost¯edkuje souvisl˝ v˝Ëet amulet˘ nalezen˝ch v IufaovÏ hrobce. Pozn·mky 1 Barsanti, A., ÑFouilles autour de la Pyramide díOunas (1900ñ1901) VIII. Tombeau de PÈtÈnÈitì, v: Annales du Service des AntiquitÈs dí…gypte, 2 (1901), 103. 2 Petrie, W. M. F., Amulets. Constable, London 1914, 2. 3 Petrie, W. M. F., Amulets, 1. 4 ÑZlÈ okoì m˘ûe p¯edstavovat z·vist, û·rlivost Ëi zlobu, jeû je myölena nebo vy¯Ëena jednou osobou proti jinÈ. Strach z tohoto zlÈho vlivu je i dnes natolik siln˝, ûe nÏkterÈ matky ve St¯edomo¯Ì Ëasto uchov·vajÌ v tajnosti jmÈna sv˝ch milovan˝ch dÏtÌ. D·vajÌ sv˝m dÏtem dalöÌ jmÈna ñ obvykle jmÈna s nepÏknou konotacÌ, jako Ñäkared˝ì. Tento zvyk vych·z z p¯edstavy, ûe zlÈ ˙mysly Ëi dokonce bohovÈ mohli seslat zk·zu na dÌtÏ, kterÈ bylo nadanÈ Ëi kr·snÈ. 5 Ritner, R., The Mechanics of Ancient Egyptian Magical Practice. Oriental Institute of the University of Chicago, Chicago 1995, 49. 6 Ritner, R., The Mechanics of Ancient Egyptian Magical Practice, 51. 7 Andrews, C., Amulets of Ancient Egypt. British Museum Press, London 1994, 108. 8 Pinch, G., Magic in Ancient Egypt. British Museum Press, London 1994, 105. 9 Pinch, G., Magic in Ancient Egypt, 105. 10 Andrews, C., Amulets, 102. 11 Andrews, C., Amulets, 102. 12 Pinch, G., Magic in Ancient Egypt, 104. 13 Sch‰fer, H., ÑDie Entstehung einiger Mumienamuletteì, v: Zeitschrift f¸r ‰gyptische Sprache und Altertumskunde, 43 (1906), 67. 14 Capart, J., ÑUne liste díamulettesì, v: Zeitschrift f¸r ‰gyptische Sprache und Altertumskunde, 45 (1908), 14ñ21 a dvÏ p¯Ìlohy.
109
MAGICKÉ AMULETY...
15 Pinch, G., Magic in Ancient Egypt, 104; Andrews, C., Amulets, 8 a fig. 2. 16 Pinch, G., Magic in Ancient Egypt, 104. 17 Pinch, G., Magic in Ancient Egypt, fig. 54. 18 Petrie, W. M. F., Amulets, pls. LI, LII, LIII. 19 Sch‰fer, H., ÑDie Entstehung einiger Mumienamuletteì, v: Zeitschrift f¸r ‰gyptische Sprache und Altertumskunde, 43 (1906), 66. 20 Tutanchamon mÏl takÈ ûelezn˝ amulet ve tvaru podhlavniËky, pozdÏji byl tento zvyk kopÌrov·n. Jelikoû ûelezo bylo v tÈto dobÏ drahÈ, vÏtöina lidÌ tuto myölenku napodobovala za pouûitÌ tmavÏ hnÏdÈho hematitu pro v˝robu sv˝ch amulet˘ ñ podhlavniËek. 21 Sch‰fer, H., ÑDie Entstehung einiger Mumienamuletteì, v: Zeitschrift f¸r ‰gyptische Sprache und Altertumskunde, 43 (1906), 66. Tato p¯edstava pramenila z toho, ûe n·pisy na skuteËn˝ch podhlavniËk·ch nÏkdy obsahovaly p¯·nÌ klidnÈho sp·nku. 22 Andrews, C., Amulets, 95. 23 Michele, V. de, ÑThe ëLibyan Desert Glassí scarab in Tutankhamenís pectoralì, v: Sahara, 10 (1998), 109.
110
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA – VIVIENNE G. CALLENDER Obr. 1
Obr. 3
Obr. 2
Obr. 4
