Lyrično a hudebnost českého verše A. Sova a K. H. Mácha
Struktura referátu 1) Lyrika a lyrično dle E. Staigera a u A. Sovy. 2) Forma poezie K. H. Máchy.
Lyrika a lyrično dle E. Staigera 1) Styl a žánr. 1) Rozdělení. 2) Mísení stylů.
2) Lyrika. 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Naladění. Opakování. Alogičnost. „Poezie osamělosti.“ Zrušení distancí. Vzpomínka.
Styl a žánr • Adjektivum × substantivum, popř. styl × žánr. • Lyrika, epika, drama × lyrično, epično, dramatično. • Substantivní: analýza prostředků vyjádření. – Lyrika: báseň nevelkého rozsahu a libovolné formy. – Epika: zejména próza, román i novela. – Drama: realizováno mezi jevištěm a hledištěm.
• Adjektivní: analýza antropologických časových konstant. – Lyrický: minulost, rozpomínání, vcítění, naladění. – Epický: přítomnost, představa, zachycení. – Dramatický: budoucnost, očekávání, napětí.
Mísení • Mísení stylů, nikoliv žánrů. • Většinou zastoupení všech stylů v jediném žánru. Lyrický styl
Epický styl
Dramatický styl
Lyrický žánr
Báseň nevelkého rozsahu se specifickým naladěním.
Báseň vyprávějící příběh, odehrávající se v čase.
Báseň vytvářející napětí.
Epický žánr
Popisné či poetické pasáže v próze; nahrazují nedostatek zajímavosti děje.
Próza se zajímavým dějem.
Próza s napětím.
Dramatický žánr
Poetičnost v divadelní hře, např. včlenění sonetů.
Dějově bohatá hra.
Divadelní představení.
Lyrika a lyrično dle E. Staigera 1) Styl a žánr. 1) Rozdělení. 2) Mísení stylů.
2) Lyrika. 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Naladění. Opakování. Alogičnost. „Poezie osamělosti.“ Zrušení distancí. Vzpomínka.
Lyrické naladění • • • • • •
Hudební charakter verše. Menší důležitost významu slov. Jedinečnost a prchavost naladění. Identifikace čtenáře s naladěním. Dorozumění bez pojmů. Nevyložitelnost. – Goethe: „Mluví-li duše, ach, pak není to duše již víc.“
• Nepřeložitelnost. • Duševní rozpoložení.
Překlad Máje • Fonetická rozdílnost překladu. • Jiná sémantika: „vonný vzdech“ × „nightingale“. • Překlad jako interpretace: „světů jiných“ × „heaven‘s“. Česky Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech; květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol; a slunce jasná světů jiných bloudila blankytnými pásky, planoucí tam co slzy lásky. (…)
Anglicky Late evening, on the first of May— The twilit May—the time of love. Meltingly called the turtle-dove, Where rich and sweet pinewoods lay. Whispered of love the mosses frail, The flowering tree as sweetly lied, The rose's fragrant sigh replied To love-songs of the nightingale. In shadowy woods the burnished lake Darkly complained a secret pain, By circling shores embraced again; And heaven's clear sun leaned down to take A road astray in azure deeps, Like burning tears the lover weeps. (…)
Opakování • • • •
Nálada je jeden prchavý okamžik. Před rozplynutím chrání opakování. Formálně: takt, refrén. Tematické opakování.
Opakování motivu Dojem „béžového dne“
Motivika orlů
Sova, A. Slunce své napíná struny z Procházky travami Před jarem teplý den snivý, svátek je v březnu slunný, přes obzor do dálky sivý slunce své napíná struny.
Sova, A. Ještě jsou orli… ze Soumračnem věku Ještě jsou orli v bahně Evropy! Ještě jsou orli teskní, přikovaní, jichž smutky za srdce tě uchopí, ještě jsou orli kdesi roztroušení v šedivých městech v mlze severní, nad shnilým lidstvem v těžkém sedí snění, bozi i soudci jeho příšerní.
Prorvou jdem v rozjeté hlíně, nad námi skály visí, ve vlhkém hlubokém stíně trochu již vůně se křísí. Květin však viděti není, mechy jen žluté, tak žluté, žluté jen buky kol v snění, v bezvětří, nepohnuté. Nevzhlíží jaro se v řece, — ač je den teplý a slunný, neslyšet hudbu, a přece — slunce své napíná struny.
Netušit jejich blízkost… Vyrostou, bída je sílí, otráví jim žití, pohunci králů křídla přistřihnou a oči vypíchnou jim inkvisisti, s řetězi přijdou států hlídači, spáry jim sříznou, zkrotí jejich pýchu. Chtí vzletět, - rány hned je omráčí, pár metrů volnosti - oh, orli, k smíchu! (…)
Opakování motivu Doslovné opakování pasáží, variování SOVA, A. Úryvek pohádky z Na rozchodu s mládím Lesní buky a jezero hluboké, tiché jezero, chaloupka z došků u něho, slunce tam doutná v mechu. Větry rovinou táhnou od moře podzimních krajů, větry rovinou táhnou přes hlavy slunečnic zlatých. Větry rovinou táhnou, ach, a pobřeží svítí, pobřeží svítí a pastýř v salaši píská. (…)
Alogičnost • • • •
Není třeba logické návaznosti. Ani celek básně nemusí být zdůvodněn. Ne-intertextuální logika. Vcítění je velmi přímý přístup × obtíže nepřímého přístupu.
„Poezie osamělosti“ • Je třeba náhlého vcítění. • Intimní čtení. • Lyrická poezie se nehodí k předčítání.
Zrušení distancí • Není distance mezi čtenářem a autorem. • Není distance mezi čtenářem a dílem. • Lyrické je „těkavé“, nikoliv jasných obrysů.
Vzpomínka • Autor deníku píše v minulém čase – má odstup. • Autor lyriky nemá odstup, je bezprostřední. • Jde o reflexi, o minulý čas × převládá gram. prézens. – Vzpomínka – „Erinnerung“ – „chybění distance mezi subjektem a objektem, (…) lyrické prostupování“ (Staiger, Základní pojmy poetiky, s. 49).
Struktura referátu 1) Lyrika a lyrično dle E. Staigera a u A. Sovy. 2) Forma poezie K. H. Máchy.
Forma poezie K. H. Máchy 1) Máchův jamb a trochej 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Statistické údaje o metrech Máje Začátky veršů Realizace jambické vzestupnosti Statistické údaje o přízvucích Sémantika trocheje Sémantika jambu
2) Opakování hlásek v Máji 1) Fonémy /a/, /á/ 2) Gravisovost × akutovost
Statistické údaje o metrech Máje 900 800 700
600 500
mužské ženské
400
celkem
300 200 100 0 jamb 3 stopy
jamb 4 stopy
jamb 5 stop
jamb 6 stop
jamb 7 stop
jamb celkem
trochej 4 stopy
volný verš celá báseň
Začátky veršů • Jamb realistický (Machar) × romantický (Mácha). • Real. jamb důsledněji vzestupnější. • Když se z real. jambu udělá trochej odstraněním předrážek, vznikne asyndeton. • Roman. začátky více syntakticky spojeny se zbytkem veršů. Machar, J. S. Confiteor
Mácha, K. H. Máj
Jamb Nuž, proč ty slzy při relikvii a proč ten lítostivý vzdech?
Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
Trochej Proč ty slzy při relikvii? Proč ten lítostivý vzdech?
Realizace jambické vzestupnosti • • • •
Česko slovo je typicky sestupné. Slabika po přízvučné je nepřízvučná (prog. disimilace). Progres. disimilace v rámci slova × regres. ve větném taktu. Pro český jamb typická skupina dvou jednoslabičných slov, z nichž první je předklonka. – „Již je den; již je den!“
Statistické údaje o přízvucích v % (vše) 120
100
80
trochej 4 stopy ženský jamb 4 stopy ženský jamb 3 stopy ženský
60
jamb 5 stop ženský jamb 4 stopy mužský jamb 5 stop mužský
40
jamb 6 stop ženský jamb 6 stop mužský
20
0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika
Statistické údaje o přízvucích (trochej a jamb) 120
100
80
60
trochej 4 stopy ženský jamb
40
20
0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika
Statistické údaje o přízvucích (ženský jamb) 120
100
80
jamb 3 stopy ženský 60
jamb 4 stopy ženský jamb 5 stop ženský jamb 6 stop ženský
40
20
0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika
Statistické údaje o přízvucích (mužský jamb) 120
100
80
jamb 4 stopy mužský
60
jamb 5 stop mužský jamb 6 stop mužský 40
20
0
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika
Statistické údaje o přízvucích (čtyřstopé) 120
100
80
trochej 4 stopy ženský 60
jamb 4 stopy ženský jamb 4 stopy mužský
40
20
0 1. slabika
2. slabika
3. slabika
4. slabika
5. slabika
6. slabika
7. slabika
8. slabika
Statistické údaje o přízvucích (pětistopé) 120
100
80
jamb 5 stop ženský
60
jamb 5 stop mužský
40
20
0 1. slabika 2. slabika 3. slabika 4. slabika 5. slabika 6. slabika 7. slabika 8. slabika 9. slabika 10. slabika
Statistické údaje o přízvucích (šestistopé) 120
100
80
60
jamb 6 stop ženský jamb 6 stop mužský
40
20
0 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika slabika
Sémantika trocheje • Dojem českého trocheje: sestupnost a setrvačnost. • Setrvačnost vede k opakování, které zdůrazňuje dané místo, popř. připomíná afektovanou mluvu. (…) Nad temné hory růžný den vyvstav májový budí dol, nad lesy ještě kol a kol – lehká co mlha – bloudí sen. Modravé páry z lesů temných v růžové nebe vstoupají, i nad jezerem barev jemných modré se mlhy houpají; a v břehu jeho – v stínu hory – i šírým dolem – dál a dál – za lesy – všude bílé dvory se skvějí; až – co mocný král, ohromný jako noci stín v růžový strmě nebes klín – nejzáz vrchů nejvyšší stál. (…)
(...) Klesla hvězda s nebes výše, mrtvá hvězda siný svit; padá v neskončené říše padá věčně v věčný byt. Její pláč zní z hrobu všeho, strašný jekot, hrůzný kvíl. „Kdy dopadne konce svého?“ Nikdy – nikde – žádný cíl. Kol bílé věže větry hrají, při níž si vlnky šepotají. Na bílé zdě stříbrnou zář rozlila bledá lůny tvář; (…)
Sémantika jambu • Vzestupný jamb × sestupná čeština: vzniká rozpor, napětí. • Jambický neklid: nutnost obměňovat pořadí slov, variovat. • Vzestupnost verše někdy též sémantickou vzestupností. (…) Na břehu jezera malý pahorek stojí, na něm se dlouhý kůl, na kůlu kolo zdvíhá. Blíž strmí kolmý vrch, na vrchu vrchol dvojí, na vyšším vrcholi bílá se kaple míhá. (…)
(…) S západem slunce jsem tam na pahorku seděl, nade mnou kolo – kůl – kostlivec – lebka bledá; (…)
Forma poezie K. H. Máchy 1) Máchův jamb a trochej 1) 2) 3) 4) 5) 6)
Statistické údaje o metrech Máje Začátky veršů Realizace jambické vzestupnosti Statistické údaje o přízvucích Sémantika trocheje Sémantika jambu
2) Opakování hlásek v Máji 1) Fonémy /a/, /á/ 2) Gravisovost × akutovost
Opakování hlásek v Máji • Opakování v Máji: – – – – – – – –
hlásky, hláskové skupiny, slova, slovní spojení, rytmické figury, melodické figury, celé verše a pasáže.
• Častá aliterace hlásek.
Fonémy /a/, /á/ • „Zaměření na kompaktnost samohlásek vyvolává asociaci obsažnosti a plnosti, a tento synestetický prožitek přivádí citlivého čtenáře ke kosmickému motivu ‚plné lásky‘, nacházejícímu mnohostranný výraz v úplňkové krajině prvomájového večera.“ (Jakobson, Poetická funkce, s. 478)
6
Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. (…)
5 4 /a/ 3
/á/ jiný
2 1 0 4. slabika
6. slabika
8. slabika
celkem
Gravisovost × akutovost • Čes. gravisové konsonanty: bilabiální, labiodentální, velární a laryngální. • Aliterace gravisových či „temných“ konsonantů v začátku čtyřverší. – Labiální /p/, /b/, /v/ a /m/.
• Teprve „lásky čas“ začíná akutovým /l/, pak /č/ – „jasné“ konsonanty.
Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. (…)
alveolární začátek; 3
velární začátek; 5
labiální začátek; 9
Další foneticko-sémantické jevy • Různé aliterace spojující spolu např. Jarmilu a zánik, slzy a hvězdy, konec a nekonečnost ad. • Nadmíra znělých hlásek při scéně žalu a nářku apod. • Anagramy „láska“/„skála“, kalambúr „Hynku“ („hynout“).
Děkuji za pozornost
