Lundbeck Czech Republic s.r.o

TOTO ÈÍSLO ÈASOPISU ADIKTOLOGIE VYŠLO S PODPOROU SPOLEÈNOSTI

Lundbeck Czech Republic s.r.o.

2012/ 12 / 2

PR O F E S S IO NAL J O UR NAL F O R THE PR E VE NT IO N, T R E ATM E NT O F , AND R E S E AR C H INT O AD D IC T IO N

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

ADRESA REDAKCE / EDITORIAL OFFICE

Èasopis Adiktologie / Adiktologie Journal Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze Apolináøská 4, 128 00 Praha 2 Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic [email protected]

Citace / Citation Pøíspìvky do èasopisu Adiktologie podléhají

Adiktologie (12)2, 73–164.

zdvojenému recenznímu øízení / The articles published in Adiktologie are subject to

Èlen / Member of the

a double-review procedure

International Society

Èasopis je zaøazen do Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ÈR (Rada pro výzkum a vývoj Úøadu vlády ÈR) /

of Addiction Journal Editors (ISAJE) Indexováno v / Covered by

Adiktologie is on the List of Peer-Reviewed Non-impact

Scopus & EMCare

Factor Periodicals Published in the Czech Republic

Bibliographia Medica Èechoslovaca

ISSN 1213-3841

MKÈR E 12656

VEDOUCÍ REDAKTOR / EDITOR-IN-CHIEF

ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / DEPUTY EDITOR-IN-CHIEF

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA

Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D.

Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky,

Klinika adiktologie,

1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze


a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze /


Institute of Clinical Biochemistry and Laboratory

Department of Addictology,

Diagnostics, 1st Faculty of Medicine, Charles

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

University in Prague and General University Hospital

and General University Hospital in Prague,

in Prague, Czech Republic

Czech Republic

Mgr. Roman Gabrhelík, Ph.D.

Mgr. Aleš Kuda

Doc. PhDr. Vladimír Øehan


Pražské centrum primární prevence, o. p. s. /

Univerzita Palackého Olomouc, Filozofická fakulta,


Prague Primary Prevention Centre, Prague,

Katedra psychologie /


Czech Republic

Department of Psychology, Philosophical Faculty,

Redakèní rada / Editorial Board

VÝKONNÝ REDAKTOR / EXECUTIVE EDITOR


Palacky University, Olomouc, Czech Republic

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and

MUDr. Stanislav Kudrle

General University Hospital in Prague, Czech Republic

Soukromá psychiatrická ambulance, Plzeò /

PhDr. Iva Šolcová, Ph.D.

Private Outpatient Psychiatric Clinic, Pilsen,

Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Praha /

Czech Republic

Institute of Psychology, Academy of Sciences

ÈLENOVÉ REDAKCE / MEMBERS

of the Czech Republic, Prague, Czech Republic

MUDr. Viktor Mravèík Národní monitorovací støedisko pro drogy

Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D.

PhDr. Ladislav Csémy

a drogové závislosti, Praha /


Psychiatrické centrum Praha /

National Monitoring Centre for Drugs and Drug


Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

Addiction, Prague, Czech Republic


Mgr. Hana Gajdošíková

Russell Newcombe, BA, Ph.D.



Lifeline



Manchester, Velká Británie /


Lifeline

Prof. MUDr. Alexandra Šulcová, CSc.


Manchester, UK

Masarykova univerzita, Lékaøská fakulta,


1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic

Prof. RNDr. Lumír Ondøej Hanuš, DrSc., Dr. h. c.

Farmakologický ústav, Brno /

MUDr. Jana Novotná

Department of Pharmacology, Faculty of Medicine,

Psychiatrická ambulance, Brno /

Masaryk University, Brno, Czech Republic

Outpatient Psychiatric Clinic, Brno, Czech Republic

PharmDr. Magdaléna Šustková-Fišerová, Ph.D.

Ústav lékaøské chemie a pøírodních látek, Farmaceutická fakulta, Lékaøská fakulta Hebrejské

= Prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc.

Ústav farmakologie, 3. lékaøská fakulta, Univerzita

univerzity, Jeruzalém, Izrael /

Psychiatrická klinika LF UK a FNsP, Bratislava /

Karlova v Praze /

Department of Medicinal Chemistry and Natural

Psychiatric Clinic, Comenius University and Teaching

Department of Pharmacology, 3rd Faculty of Medicine,

Products, School of Pharmacy, Faculty of Medicine,

Hospital, Bratislava, Slovakia

Charles University in Prague, Czech Republic

Hebrew University, Jerusalem, Israel

MUDr. ¼ubomír Okruhlica, CSc.

PaedDr. Martina Tìmínová-Richterová

Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.

Centrum pre lieèbu drogových závislostí, Bratislava /

O. s. SANANIM, Praha /

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity

Centre for Treatment of Drug Dependencies,

SANANIM, Prague, Czech Republic

Palackého v Olomouci /

Bratislava, Slovakia

Mgr. Jindøich Voboøil, MSc.

Department of Psychology, Philosophical Faculty,

MUDr. Petr Popov

Úøad vlády ÈR, Sekretariát Rady vlády pro


koordinaci protidrogové politiky, Praha /

Doc. MUDr. et PhDr. Kamil Kalina, CSc.


Office of the Government of the Czech Republic,



Secretariat of the Government Council for Drug Policy



Coordination, Prague, Czech Republic





Palacky University, Olomouc, Czech Republic


MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. Klinika adiktologie,

PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc.




MUDr. Pavel Kubù



Ústav lékaøské informatiky, Univerzita Karlova



v Praze, 2. lékaøská fakulta /




Department of Medical Informatics, 2nd Faculty of


Medicine, Charles University in Prague, Czech Republic


2012/ 12 / 2

PORADNÍ A KONZULTAÈNÍ SKUPINA / CONSULTANTS

VYDÁNO VE SPOLUPRÁCI S / PUBLISHED IN COOPERATION WITH

MUDr. Pavel Bém Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR /

Klinikou adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Parliament of the Czech Republic, Chamber of Deputies

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague

Prof. PhDr. Ivo Èermák, CSc. Psychologický ústav AV ÈR, v. v. i., Brno /

Èeskou asociací adiktologù

Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech

Czech Society for Addictology

Republic, Brno, Czech Republic

MUDr. Stanislav Grof Kalifornský institut integrálních studií,

VYCHÁZÍ POD ZÁŠTITOU / PUBLISHED UNDER THE AUSPICES OF

San Francisco, USA / California Institute of Integral Studies,

1. lékaøské fakulty, Univerzita Karlova v Praze

San Francisco, USA

1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague

Mgr. Danica Klempová

Národního monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou

National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction

závislost, Lisabon, Portugalsko / European Monitoring Centre for Drugs and Drug

Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP

Addiction, Lisbon, Portugal

Society for Addictive Diseases CzMA

PhDr. Ludìk Kubièka, CSc.

Èeské neuropsychofarmakologické spoleènosti

Psychiatrické centrum Praha /

Czech Neuropsychopharmacological Society

Prague Psychiatric Centre, Prague, Czech Republic

Katedry psychologie FF UP v Olomouci Mgr. Sylva Majtnerová-Koláøová

Department of Psychology, Philosophical Faculty, Palacky University, Olomouc

A.N.O. - Asociace nestátních organizací zabývajících se prevencí a léèbou drogových závislostí, Praha /

Psychologického ústavu AV ÈR

A.N.O. – Association of NGOs Concerned with the

Institute of Psychology, Academy of Sciences of the Czech Republic, Prague

Prevention and Treatment of Drug Addiction, Prague, Czech Republic

VYDÁNO ZA PODPORY / PUBLISHED WITH SUPPORT OF Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Úøadu vlády ÈR Government Council for Drug Policy Coordination

Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic

Krajského úøadu Jihomoravského kraje South Moravia Regional Authority

Magistrátu hlavního mìsta Prahy Prague Municipal Authority, Prague, Czech Republic

spoleènosti Lundbeck Czech Republic s.r.o. spoleènosti Reckitt Benckiser (Czech) s.r.o.

VÁŽENÍ ÈTENÁØI,

vydání èasopisu Adiktologie, které máte právì v rukou, je vìnováno aktuálním otázkám souvisejícím s užíváním alkoholu. Spektrum èlánkù je velmi široké a èíslo vznikalo postupnì bìhem druhé poloviny minulého roku a prvního ètvrtletí roku letošního. Velký dík patøí jeho hostující editorce PhDr. Lence Šťastné, Ph.D., která mu vìnovala mimoøádnou péèi a pozornost pøi výbìru témat i autorù a pomáhala pøi zpracování rukopisù z hlediska tematického vyvážení a udržení nastavené dobré úrovnì posledních roèníkù. Dozvíte se tak zajímavé údaje z epidemiologie a mùžete – spolu s autory èlánkù – uvažovat o jejich konsekvencích klinických èi se na nì podívat z hlediska spoleèenských nákladù a z perspektivy kriminologické. Doètete se, jaká je dnešní situace svépomocných skupin a také jejich pøesahy do oblasti intervencí zdravotních, sociálních a aktivit „harm reduction“. Pøístupu „harm reduction“ (dále též HR) k užívání alkoholu je vìnován také samostatný èlánek pøinášející pøehled používaných aktivit v oblasti snižování poškození pùsobených užíváním alkoholu, o které se døíve v souvislosti s HR uvažovalo mnohem ménì než v souvislosti s nelegálními drogami. Pøitom øada typických HR aktivit, resp. postupù, se v adiktologii používá dlouhou dobu a používají ji ve svých terapeutických intervencích klasická zaøízení pro léèbu závislostí. Pøíkladem mùže být apolináøský „30denní test“ (autorù Randák, Víchová) využívaný k selfmonitoringu pití alkoholu a následné terapeutické práci. Podobnou diagnosticko-terapeutickou metodu používají A kluby ÈR o.p.s., které „nabízejí a poskytují spektrum služeb jak osobám ohroženým rizikovým chováním, tak osobám, které se již rizikovì chovají (napø. zneužívání alkoholu)“, jak se lze dozvìdìt na jejich webu. Ten se vám také objeví jako první nabídka, pokud si zadáte heslo „harm reduction“ do vyhledávaèe Seznam.cz (duben 2012). Èeský Google vám jako první pøi tomto zadání nabídne stránky Národního monitorovacího støediska pro drogy. Vypadá to, jakoby originální èeský vyhledávaè vlastenecky preferoval HR postupy u škodlivého užívání alkoholu, které je v ÈR podstatnì rozšíøenìjší než škodlivé užívání nelegálních drog. Na webu Národního monitorovacího støediska pro alkohol nenajdete dosud1 o HR v souvislosti alkoholem žádnou informaci. 1/

76

Duben 2012.

ADIKTOLOGIE

MIOVSKÝ, M.

Spoleènost pro návykové nemoci ÈLS JEP (SNN) tématu snižování, resp. minimalizace poškození u osob, které konzumují alkohol, vìnuje dlouhodobì pozornost. Naposledy bylo toto téma na programu „Purkyòky“ SNN v záøí 2011 („Kontrolované pití“) a problematice HR (u legálních i nelegálních drog) se budou vìnovat také pøednášející na letošní AT konferenci SNN ÈLS JEP na Seèi. Kromì jiného napø. v rámci støedeèních odpoledních sympozií: prvního, které se mj. bude vìnovat problematice snižování poškození u alkoholu, a druhého – o substituèní léèbì, která je (z širšího pohledu) rovnìž øazena mezi HR postupy. Snižování poškození zpùsobeného konzumací alkoholu souvisí bezprostøednì se snížením/snižováním množství konzumovaného alkoholu. Snižování konzumace u lidí škodlivì/problémovì pijících alkohol je v souèasnosti vnímáno jako legitimní cíl léèby (pokud je používán lege artis postup) nejen v pøípadì tìch, kteøí se dosud nerozhodli pro úplnou abstinenci od alkoholu, ale i u tìch, kteøí to vùbec nemají v plánu, pøitom však chtìjí svoji situaci øešit. Øada státù zaøadila strategii snižování konzumace alkoholu mezi podporované postupy a také výzkum v této oblasti pokroèil. Na XX. kongresu Evropské psychiatrické asociace (EPA), který se konal zaèátkem bøezna 2012 v Praze, byly poprvé prezentovány výsledky klinických studií zkoumajících léèebné postupy využívající psychologickou intervenci podpoøenou podáváním nalmefenu – modulátoru mozkových opioidních receptorù. V této souvislosti byl na pražském kongresu EPA 2012 pøedstaven nový koncept léèby alkoholizmu, který umožòuje snížit poèet dní tzv. tìžkého pití a také významnì omezit množství konzumovaného alkoholu u závislých, kteøí se chtìjí léèit. SNN ÈLS JEP a èasopis Adiktologie se snaží vìnovat tìmto trendùm odpovídající pozornost, proto jsme (v rámci zmínìných sympozií v programovém bloku „Jak se pøenáší vìda do praxe?“) zaøadili téma do programu letošní XVIII. konference Spoleènosti pro návykové nemoci Èeské lékaøské spoleènosti Jana Evangelisty Purkynì. Rádi bychom, aby toto èíslo navázalo na minulý roèník èasopisu, v rámci kterého jsme zaèali alkoholu vìnovat cílenì vìtší pozornost. Je výsledkem práce, která má vztah k nìkolika paralelnì bìžícím tématùm. Jedním z nich byl

2012/ 12 / 2 EDITORIAL / MICHAL MIOVSKÝ

pøeklad Strategie WHO vìnované alkoholové politice2. S tím velmi úzce souvisí akvity týkající se preventivních programù zamìøených na alkohol, èasné diagnostiky a intervence a zejména pak diskuse spojená se souèasným prvním uceleným polistopadovým návrhem sítì služeb v oboru adiktologie. Právì tento dokument, který mùžete nalézt na stránkách Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP, se stane støedobodem diskuse na letošní AT konferenci na Seèi. Jeho souèástí je pøedstavení koncepèního návrhu integ2/

SZO (2011). Globální strategie pro omezování škodlivého užívání alkoho-

lu. (Translated from WHO (2010). Global strategy to reduce the harmful use of alcohol. Geneva: World Health Organisation.) Adiktologie, (11)1, 20–37.

rované ambulantní i lùžkové péèe, který by se mìl stát základem pro uvažovanou rekonstrukci sítì adiktologických služeb v naší zemi. Ta by mìla mj. alespoò zèásti øešit aktuální neutìšenou situaci v oblasti zdravotní a sociální péèe o uživatele alkoholu. Snad bude souèasnì toto èíslo Adiktologie zdrojem cenné inspirace pro další diskusi. V Praze 17. dubna 2012 Prim. MUDr. Petr Popov, pøedseda SNN ÈLS JEP Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., šéfredaktor èasopisu Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., zástupce šéfredaktora èasopisu

ADIKTOLOGIE

77

Obsah 76

EDITORIAL Vážení ètenáøi … Miovský, M.

80

PÙVODNÍ PRÁCE Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou Lávièková, J., Gabrhelík, R., Voòková, H.

90

Alkohol u studentù 1. LF UK: Prevalence užívání a související rizikové chování Burešová, Z., Vacek, J.

102

Spoleèenské náklady dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog v Èeské republice za rok 2007 – Èást I: zdravotní náklady Bìláèková, V., Zábranský, T., Štefunková, M., Langrová, M.

114

PØEHLEDOVÉ ÈLÁNKY Epidemiologie užívání alkoholu ve svìtì a v ÈR: spotøeba, abúzus, závislost, morbidita a mortalita Vondráèková, P., Šťastná, L.

128

Alkohol, násilí a kriminalita z kriminologické perspektivy Štefunková, M.

138

Pøístup harm reduction k užívání alkoholu Vacek, J., Vondráèková, P.

152

KRÁTKÉ SDÌLENÍ Alcohol ignition interlocks „Alcolock“ – úèinný nástroj prevence øízení pod vlivem alkoholu Šucha, M.

158

DISKUSE Závislost a veøejné zdraví Riesel, P.

160 161

OSOBNÍ ZPRÁVY PROJEKTOVÁ PØÍLOHA NETAD Svépomocné skupiny Èablová, L.

163

A kluby Èeské republiky Klíè, M.

Contents 80

ORIGINAL ARTICLES Combination of Prescribed Opioid Analgesics with Alcohol or another Illegal Drug Lávièková, J., Gabrhelík, R., Voòková, H. st

90

Alcohol among Students at the 1 Faculty of Medicine of Charles University: Prevalence of Use and Associated Risk Behaviours Burešová, Z., Vacek, J.

102

Social Costs of Road Accidents under the Influence of Alcohol and Illegal Drugs in the Czech Republic in 2007 – Part I: Health-related Costs Bìláèková, V., Zábranský, T., Štefunková, M., Langrová, M.

114

REVIEW ARTICLES Epidemiology of Alcohol Use in the World and the Czech Republic: Consumption, Misuse, Addiction, Morbidity, and Mortality Vondráèková, P., Šťastná, L.

128

Alcohol, Violence, and Crime from a Criminological Perspective Štefunková, M.

138

Harm reduction approach to alcohol use Vacek J., Vondráèková, P.

152

SHORT COMMUNICATION Alcohol Ignition Interlock (“Alcolock”) as an Effective Tool to Prevent Drink Driving Šucha, M.

ODBORNÉ ZAMÌØENÍ ÈASOPISU / SCOPE AND LIMITATIONS

ANOTACE

Èasopis Adiktologie vychází od roku 2001 a stojí na mezioborovém

The Adiktologie journal has been published since 2001. It is based on an

pøístupu k návykovým látkám, jejich užívání a uživatelùm. Navazuje na

interdisciplinary approach to addictive substances and their use (and/or

linii tradièních èasopisù v tomto oboru, jako je napø. Addiction a další

users). It follows the line of traditional journals in this field, such as

významné profesionální èasopisy sdružené v ISAJE (International

Addiction and other significant professional periodicals associated in the

Society of Addiction Journal Editors). Èasopis uveøejòuje èlánky jak

International Society of Addiction Journal Editors (ISAJE). The journal

z oblasti klinického, tak preklinického výzkumu a integruje souèasnì

publishes articles concerning both clinical and pre-clinical research,

rùzné pøístupy rozvíjené na poli závislostí (jako napø. public health nebo

integrating various approaches developed in the field of addiction

mental health). Jeho ambicí je mj. facilitovat vývoj vzdìlávání v oblasti

(including public health and mental health). Its key ambition is to facilitate

závislostí, propojovat výzkum s praxí a v jejich kontextu pak kultivovat

the development of training and education in addiction and provide

aplikaci právì mezioborového pøístupu. Èasopis též pøináší pøehledy,

a linkage between research and practice involving the cultivation of the

kazuistiky, inovace, komentáøe, zprávy z cest a kongresù, knižní

application of an interdisciplinary approach. In the journal, you will also

recenze a rùzná oznámení.

find reviews, case histories, innovations, comments, reports from study

Pokyny pro autory: www.adiktologie.cz

trips and congresses, reviews of books, and various announcements. Guidelines for authors: www.adiktologie.cz

TIRÁŽ / IMPRINT © Sdružení SCAN, Tišnov 2011 Adiktologie – ODBORNÝ ÈASOPIS PRO PREVENCI, LÉÈBU A VÝZKUM ZÁVISLOSTÍ Sdružení SCAN, Lamaèova 862/26, 152 00 Praha 5 Prof. MUDr. T. Zima, DrSc., MBA ZÁSTUPCE VEDOUCÍHO REDAKTORA / Doc. PhDr. M. Miovský, Ph.D. VÝKONNÝ REDAKTOR / Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D. VEDOUCÍ VÝKONNÉ REDAKCE / PhDr. M. Malinová JAZYKOVÁ REDAKCE / PhDr. V. Hanus ANGLICKÁ REDAKCE / Mgr. J. Bareš a S. Gill, MA ADRESA REDAKCE / Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2, tel. 224 964 392 LAYOUT, DESIGN / MISSING ELEMENT, www.missing-element.com, [email protected] SAZBA / Hana Valihorová TISK / POINT CZ, s.r.o., Milady Horákové 20, 602 00 Brno VYDÁVÁ /

VEDOUCÍ REDAKTOR /

Rukopisy zasílejte výhradnì na elektronickou adresu redakce [email protected]. Distribuce, informace a objednávky pøedplatného na adrese vydavatele, e-mail [email protected], www.casopis.adiktologie.cz. Inzerce na adrese redakce, e-mail [email protected], www.adiktologie.cz. Zpracování pro internet na adrese redakce, e-mail [email protected]. Elektronický fulltextový archiv na adrese www.medvik.cz/kramerius VYCHÁZÍ ÈTYØIKRÁT ROÈNÌ. CENA V ROCE 2012 / jednotlivé èíslo 89 Kè + 20 Kè poštovné (pro Slovensko 3,80 EUR + 2 EUR poštovné) ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 280 Kè (pro Slovensko 13,20 EUR) STUDENTSKÉ ROÈNÍ PØEDPLATNÉ / 200 Kè Pøedplatitelùm neúètujeme poštovné. Supplementa pro pøedplatitele zdarma. MK ÈR E 12656, ISSN 1213-3841. Toto èíslo vyšlo v kvìtnu 2012. Neprošlo standardní jazykovou korekturou. Pøíští èíslo vyjde 30. 9. 2012. Zaslané pøíspìvky se nevracejí, jsou archivovány vydavatelem. Otištìné pøíspìvky nejsou honorovány, autor obdrží bezplatný výtisk. Za obsah a jazykovou úpravu inzerátù odpovídá inzerent. Kopírování a rozmnožování za úèelem dalšího rozšiøování není možné bez pøedchozího písemného souhlasu vydavatele.

Redakèní uzávìrka zpráv a oznámení je 14. 9. 2012. Redakce si vyhrazuje právo zaslané zprávy krátit a redakènì upravovat. Nepodepsané pøíspìvky pocházejí z redakce.

2012/ 12 / 2 ORIGINAL ARTICLE

Combination of Prescribed Opioid Analgesics with Alcohol or another Illegal Drug

LÁVIÈKOVÁ, J.1, GABRHELÍK, R.2, VOÒKOVÁ, H.2, 3 1

(Student) Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague

2

Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague,

Czech Republic 3

Institute for Research and Development of Education and School & Social Pedagogy Department, Faculty of Education,

Charles University in Prague; Netspar, CentER, Tilburg University, Econometric Department, the Netherlands Citation: Lávièková, J., Gabrhelík, R. & Voòková, H. (2012). Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Adiktologie, (12)2, 80–88.

BACKGROUND: Studies published by the Substance

clinics (N = 4). The processed data are mostly presented us-

Abuse

Administration

ing graphs and contingency tables with the appropriate

(SAMHSA) in 2006 and 2009 (“How Young Adults Obtain

p-values of a chi-square test for the independence of two

and

Mental

Health

Services

Prescription Pain Relievers for Nonmedical Use” and

categorical variables. RESULTS: We identified that 20.5%

“Trends in Non-medical Use of Prescription Pain Relievers:

of the patients (n=17) in the sample (N=83) had used pre-

2002 to 2007”) introduce evidence of a trend of abusing pre-

scribed opioid analgesics without medical indication,

scribed opioid analgesics. This issue has received little at-

22.9% of the patients (n=19) had combined opioid analge-

tention and there has been no empirical research into it in

sics with alcohol, and 20.5% of the patients (n=17) had

the Czech Republic. AIM: This feasibility study focuses on

combined prescribed medication with drugs other than al-

the identification of evidence for the abuse of opioid analge-

cohol. In addition, this feasibility study allowed us to formu-

sics among Czech patients attending centres and outpatient

late recommendations for further studies, such as a consid-

clinics providing (chronic) pain treatment. METHODS: The

eration of a different data collection design. CONCLU-

data were obtained by means of a survey conducted among

SIONS: We were able to address the problem of

i) chronic pain patients treated with opioid analgesic medi-

combining prescribed opioid analgesics and over-the-

cation for at least two years (N = 99) and ii) physicians and

-counter medications with alcohol among the 50–64 age

nurses working at pain treatment centres and outpatient

group.

KEY WORDS: PRESCRIBED OPIOID ANALGESICS – CHRONIC PAIN – ALCOHOL – ILLEGAL DRUGS – ABUSE

Submitted: 17 / JULY / 2011

Accepted: 15 / APRIL / 2012

Grant support: PRVOUK-P03/LF1/9 st

Address for correspondence: Jana Lávièková / Department of Addictology, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic

80

ADIKTOLOGIE

2012/ 12 / 2 PÙVODNÍ PRÁCE

Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou

LÁVIÈKOVÁ, J.1, GABRHELÍK, R.2, VOÒKOVÁ, H.2,3 1

(Studentka) Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

2

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

3

Ústav výzkumu a rozvoje vzdìlávání a Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova v Praze; Netspar, CentER,

Tilburg University, Econometric Department, the Netherlands Citace: Lávièková, J., Gabrhelík, R. & Voòková, H. (2012). Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Adiktologie, (12)2, 80–88.

VÝCHODISKA: Studie Substance Abuse and Mental He-

léèbu bolestí (N = 4). Zpracovaná data jsou prezentována

alth Services Administration (SAMHSA) z let 2006 a 2009

pøedevším pomocí grafù a kontingenèních tabulek s pøí-

(How Young Adults Obtain Prescription Pain Relieves for

slušnou p-hodnotou chí-kvadrát testu pro nezávislost

Nonmedical Use a Trends in Nonmedical Use of Prescripti-

dvou kategoriálních promìnných. VÝSLEDKY: V koneè-

on: 2002 to 2007) poukazují na trend zneužívání opioidních

ném souboru respondentù (N = 83) jsme zjistili, že 17 res-

analgetik na lékaøský pøedpis. V Èeské republice jde

pondentù (20,5 %) užilo pøedepsanou medikaci z jiného

o téma málo diskutované, bez dostateèné výzkumné evi-

než lékaøem pøedepsaného úèelu; 19 respondentù (22,9 %)

dence. V letech 2009 a 2010 byla realizována tato pilotní

kombinovalo pøedepisovaná opioidní analgetika s alkoho-

studie. CÍL: Cílem bylo v èeských podmínkách a na èes-

lem a 17 respondentù (20,5 %) kombinovalo pøedepsané

kých pacientech Center a Ambulancí pro léèbu bolesti, kte-

léky s nealkoholovou návykovou látkou. V rámci studie

øí trpí chronickou bolestí, zjistit míru zneužívání opioidních

proveditelnosti pøedstavujeme doporuèení týkající se dal-

analgetik. METODY: V rámci pilotní studie (proveditel-

šího postupu v pøípadì navazující studie, doporuèujeme

nosti) bylo provedeno dotazníkové šetøení: i) s pacienty tr-

volbu odlišné metody pro sbìr dat a jejich následné vyhod-

pícími chronickou bolestí a užívajícími opioidní analgetika

nocování. ZÁVÌR: Podaøilo se nám adresovat problematiku

na lékaøský pøedpis po dobu alespoò dvou let (N = 99);

kombinace alkoholu a volnì prodejných lékù s opioidními

ii) s lékaøi a zdravotními sestrami Center a Ambulancí pro

analgetiky na lékaøský pøedpis ve vìkové kohortì 50–64 let.

KLÍÈOVÁ SLOVA: OPIOIDNÍ ANALGETIKA NA LÉKAØSKÝ PØEDPIS – CHRONICKÁ BOLEST – ALKOHOL – NEALKOHOLOVÉ NÁVYKOVÉ LÁTKY – ZNEUŽÍVÁNÍ

Došlo do redakce: 17 / ÈERVENEC / 2011

Pøijato k tisku: 15 / DUBEN / 2012

Grantová podpora: PRVOUK-P03/LF1/9 Korespondenèní adresa: Bc. Jana Lávièková / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

81

l

l

1 ÚVOD

Opioidní analgetika na lékaøský pøedpis jsou používána k léèbì akutní a chronické bolesti. Léèba chronické bolesti je specifickou oblastí souèasné medicíny, v Evropì trpí chronickou bolestí 19 % populace (Breikvik et al., 2006; Lejèko, 2009). Procentuální zastoupení pacientù s diagnózou chronické bolesti na území Èeské republiky nebylo doposud zveøejnìno žádným oficiálním zdrojem. Výsledky dosavadních výzkumù poukazují na existenci fenoménu zneužívaní opioidních analgetik na lékaøský pøedpis a na spojitost užívání opioidních analgetik na lékaøský pøedpis u pacientù trpících chronickou bolestí v kombinaci s alkoholovými i nealkoholovými návykovými látkami. Zneužívání opioidních analgetik na lékaøský pøedpis je jednou ze sledovaných oblastí prùzkumu National Household Survey on Drug Abuse každoroènì provádìného ve Spojených státech amerických (USA). V pøípadì dat z roku 2007, kdy byla zjišťována prevalence týkající se užití opioidních analgetik za poslední rok u osob starších 12 let bez jakékoli zdravotní indikace na území USA, bylo poukázáno na existenci zneužívání v pøípadì 5,2 milionu obyvatel (1,72 %). Nejvíce ohroženými skupinami v souèasné dobì jsou adolescenti ve vìkové kohortì 12–17 let, mladí dospìlí ve vìkové kohortì 18–24 let, vìkové skupiny 50–64 let a osoby starší 65 let, a ženy. Ke zneužívání opioidních analgetik na lékaøský pøedpis dochází u 9 % všech pacientù s chronickou bolestí, kteøí podstupují náležitou léèbu tìmito medikamenty (Manchikanti et al., 2006). Výzkumy v oblasti alkoholových a nealkoholových návykových látek poukazují, v pøípadì kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis, na existenci skupiny pacientù, u níž dochází k tìmto kombinacím. Manchikanti et al. (2006) poukazuje, že u 16 % pacientù trpících diagnózou chronické bolesti dochází ke kombinaci následujících nealkoholových návykových látek s opioidními analgetiky na lékaøský pøedpis. U pacientù dochází k zneužívání nejèastìji kokainu, marihuany a metamfetaminù. Ekholm et al. (2009) uvádí, že 33 % pacientù s chronickou bolestí konzumuje v kombinaci s pøedepsanou medikací alkohol ménì než jednou mìsíènì. Pilotní studie probíhající v období øíjna 2009 až února 2010 v Centrech a Ambulancích pro léèbu bolesti (CALB) na území ÈR byla provedena s cílem poukázat na propojení algeziologie a adiktologie v oblasti chronické bolesti. Na základì tìchto skuteèností také poukázat na objevující se problematiku abúzu opioidních analgetik na lékaøský pøedpis v kombinaci s návykovými látkami alkoholového i nealkoholového charakteru u následujících vìkových skupin: i) vìková kohorta respondentù 18–24 let (mladí dospìlí), ii) vìková kohorta respondentù 25–49 let, a iii) vìková kohorta respondentù 50–64 let.

82

ADIKTOLOGIE

2 METODOLOGIE

Pilotní studie (studie proveditelnosti) má dvì èásti. První substudie byla zamìøena na opioidní analgetika na lékaøský pøedpis v kombinaci s alkoholovými a nealkoholovými návykovými látkami u pacientù s chronickou bolestí. Druhá substudie byla zamìøena na problematiku spojenou s abúzem opioidních analgetik ze strany pacientù s chronickou bolestí z pohledu lékaøù a zdravotnických pracovníkù CALB. l

2 / 1 Nástroje sbìru dat

Obì substudie byly dotazníkové. Pro potøeby substudie s pacienty jsme vytvoøili nestandardizovaný dotazník, který obsahoval 15 otázek. Obsahoval otázky zjišťující sociodemografické údaje o respondentech (pohlaví, vzdìlání a ekonomické zajištìní za posledních 30 dní u všech respondentù aj.), dále otázky poukazující na problematiku abúzu opioidních analgetik na lékaøský pøedpis v kombinaci s alkoholem byly sestaveny za pomoci otázek èíslo 14a, 14d a 14e dotazníku ESPAD 2007 (The European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs, Hibell et al., 2009). Zbývající otázky dotazníku byly sestaveny „de novo“. V rámci druhé substudie jsme ve spolupráci s MUDr. Tomášem Gabrhelíkem, Ph.D., z Fakultní nemocnice Olomouc pøipravili dotazník pro lékaøe a zdravotní sestry pracujících v CALB. Dotazník urèený pro odbornou veøejnost obsahoval 16 nestandardizovaných otázek, které byly zamìøeny na zjištìní povìdomí lékaøù a zdravotních sester pracujících v CALB o problematice abúzu opioidních analgetik na lékaøský pøedpis v kombinaci s alkoholovými i nealkoholovými návykovými látkami u pacientù s diagnózou chronické bolesti. l

2 / 2 Výbìrové metody a sbìr dat

Z celkového poètu 81 CALB na území ÈR jsme náhodnì vybrali a následnì oslovili sedm zdravotnických pracovišť. Pro výbìr respondentù, kteøí byli pacienty tìchto pracovišť v dobì prùbìhu pilotní studie a kteøí byli následnì zapojeni do této studie, jsme zvolili metodu stratifikovaného nuceného výbìru. Výbìr respondentù pilotní studie byl postaven na základì stanovených podmínek. Podmínky byly stanoveny následovnì: a) respondent pilotní studie musel být pacientem Centra nebo Ambulance pro léèbu bolesti léèící se v tomto zaøízení se zdravotními problémy spojenými s chronickou bolestí, b) respondent pilotní studie musí být ve vìkové kohortì 18 až 64 let, a c) respondent musel alespoò po dobu alespoò dvou let užívat opioidní analgetika na lékaøský pøedpis. Základní soubor ve vìkové kohortì 18 až 64 let jsme pro potøeby pilotní studie rozdìlili do tøech souborù: i) skupina respondentù ve vìkové kohortì 18–24 let (mladí dospìlí), ii) skupina respondentù ve vìkové kohortì 25–49 let, a iii) skupina respondentù ve vìkové kohortì 50–64 let.

LÁVIÈKOVÁ, J., GABRHELÍK, R., VOÒKOVÁ, H.


Sbìr dat v rámci první substudie probíhal v následujících zdravotnických zaøízeních: Centrum pro léèení a výzkum bolestivých stavù pøi Klinice rehabilitace 2. LF UK a FN Motol, Centrum pro léèbu bolesti FN Bulovka, Centrum pro léèbu bolesti FN Olomouc, Ambulance léèby bolesti pøi Anesteziologicko-resuscitaèním oddìlení Nemocnice Èeské Budìjovice a.s., Ambulance léèby bolesti pøi Nemocnici Benešov a Centra pro léèbu bolesti pøi Anesteziologicko-resuscitaèní klinice FN u Sv. Anny v Brnì. Pacient od personálu CALB obdržel dotazníkový formuláø, který po vyplnìní odevzdal v zalepené obálce zpìt personálu zdravotnického zaøízení. Dotazníkové šetøení bylo anonymní. U druhé substudie byl výzkumný vzorek složen ze zdravotnických pracovníkù Center a Ambulancí pro léèbu bolesti. Výbìr souboru respondentù byl v rámci pilotní studie proveden totálním výbìrem. V rámci tohoto výzkumného vzorku bylo osloveno všech 81 zdravotnických zaøízení zabývajících se léèbou bolesti. Výbìr Center a Ambulancí pro léèbu bolesti probíhal klastrovým totálním výbìrem, kdy jsme z celkového poètu 81 Center a Ambulancí pro léèbu bolesti na území ÈR za pomoci této metody zvolili sedm pozdìji námi oslovených zdravotnických pracovišť. Pro výbìr respondentù, kteøí byli pacienty tìchto pracovišť v dobì prùbìhu pilotní studie a kteøí byli následnì zapojeni do této studie, jsme zvolili metodu stratifikovaného výbìru za pomoci nuceného výbìru. V rámci druhé substudie byl ve spolupráci s MUDr. Tomášem Gabrhelíkem z Fakultní nemocnice Olomouc pøipraven dotazník pro lékaøe a zdravotní sestry pracujících v Centrech a Ambulancích pro léèbu bolesti, který se týkal obeznámenosti zdravotnických pracovníkù Center a Ambulancí pro léèbu bolesti s problematikou užívání opioidních analgetik na lékaøský pøedpis v kombinaci s alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Dotazník urèený pro odbornou veøejnost obsahoval 16 nestandardizovaných otázek, které byly formulovány za úèelem zjištìní povìdomí lékaøù a zdravotních sester pracujících v Centrech a Ambulancí pro léèbu bolesti o problematice abúzu opioidních analgetik na lékaøský pøedpis v kombinaci s alkoholovými i nealkoholovými návykovými látkami u pacientù s diagnózou chronické bolesti. Dotazník probíhající druhé substudie byl mezi zdravotnickými pracovníky Center a Ambulancí pro léèbu bolesti distribuován za pomoci internetového dotazníkového formuláøe (pozn. http://kombinace-opioidnich-analgetik-nalekarsky-predpis-s-alkoholem.vyplnto.cz). Dotazníkové šetøení jak mezi pacienty, tak mezi odbornou veøejností probíhalo ve formì odpovìdí anonymního charakteru.

l

2 / 3 Metody zpracování a analýzy dat

Pro potøeby hodnocení abúzu opioidních analgetik ze strany pacientù trpících chronickou bolestí jsme zvolili otázku s více odpovìïmi, kterou jsme specifikovali následovnì: „Užil/a jste nìkdy pøedepsanou medikaci z nìkterého z následujících dùvodù, které nesouvisely s pociťovanou bolestí?“ a s následujícími odpovìïmi: i) zmìna nálady, ii) zlepšení smyslové zkušenosti a rozkoše, iii) stimulace umìlecké kreativity a výkonu, iv) relaxace a v) jiné dùvody nesouvisející s bolestí. Druhou oblastí, kterou se tato pilotní studie zabývala, je kombinace opioidních analgetik s jinými návykovými látkami jak legálního, tak ilegálního charakteru s výjimkou všech tabákových výrobkù. Tøetí a poslední zkoumanou oblastí v této pilotní studii jsme zamìøili na kombinaci opioidních analgetik s více než jednou návykovou látkou alkoholového nebo nealkoholového charakteru. V rámci této oblasti jsme se také zamìøili na zjištìní dùvodù pro užití této kombinace pacienty s diagnózou chronické bolesti. Zpracovaná data jsou prezentována pøedevším pomocí grafù a kontingenèních tabulek s pøíslušnou p-hodnotou chí-kvadrátu pro nezávislou dvou kategoriálních promìnných. Pro statistické vyhodnocení dat získaných z dotazníkù v rámci pilotní studie jsme použili statistický software R 2.10.1 a Microsoft Office Excel 2007. l

2 / 4 Popis souboru

Ze všech Center a Ambulancí pro léèbu bolestí zapojených do pilotní studie se nám podaøilo získat 99 vyplnìných dotazníkù. Z tohoto poètu byla splnìna základní podmínka pro zaøazení do pilotní studie v pøípadì skupiny 83 respondentù ve vìkové kohortì 18–64 let. Podmínky byly stanoveny následovnì: a) respondent pilotní studie musel být pacientem Centra nebo Ambulance pro léèbu bolesti léèící se v tomto zaøízení se zdravotními problémy spojené s chronickou bolestí, b) respondent pilotní studie musí být ve vìkové kohortì 18 až 64 let, a c) respondent musel alespoò po dobu alespoò dvou let užívat opioidní analgetika na lékaøský pøedpis. V koneèném výzkumném vzorku studie byly námi sledované vìkové kohorty zastoupeny následovnì: i) vìková kohorta 18–24 let (mladí dospìlí) nebyla ve výzkumném vzorku zachycena; ii) vìková kohorta 25–49 let obsahovala poèet 26 respondentù pilotní studie; a iii) vìková kohorta 50–64 let obsahovala poèet 57 respondentù pilotní studie. Z celkového poètu 83 respondentù pilotní studie bylo 40 mužù a 43 žen. l

2 / 5 Pøedpokládané výstupy

Potvrzení hypotézy poukazující na závislost mezi užíváním opioidních analgetik na lékaøský pøedpis a jejich kombinací

KOMBINACE OPIOIDNÍCH ANALGETIK NA LÉKAØSKÝ PØEDPIS S ALKOHOLEM …

ADIKTOLOGIE

83

s návykovými látkami v populaci mladých dospìlých (18 až 24 let) založené na podkladu již døíve publikovaných výsledkù studií SAMSHA 2006 a 2009. Dále bylo nutno vzít v potaz existenci kopírování trendu v abúzu opioidních analgetik samotných ze strany pacientù trpících chronickou bolestí na území Èeské republiky tak, jak jej známe z USA. Tedy, že více propadají abúzu opioidních analgetik ženy s chronickou bolestí ve vìkových kohortách 50 – 64 let a 65 let a více.

Mezi nejvíce pøedepisované léky lékaøi Center a Ambulancí pro léèbu bolesti patøily mezi pacienty tìchto zdravotnických zaøízení OxyContin, Transtec, Fentanyl, Durogesic, Palladone a Sevredol (graf 2)1.

l

3 VÝSLEDKY

Transtec

l

3 / 1 Studie

Sevredol

9

Palladone

9

Fentanyl

10 27

OxyContin

Na základì zjišťování pøedepisované medikace u respondentù pilotní studie jsme sledovali diagnózy respondentù. Diagnózy se nám podaøilo zjistit u 44 respondentù z celkového poètu 83 (tj. 53 %) respondentù. U 93,18 % z této skupiny respondentù pilotní studie byla zjištìna jedna diagnóza, zbývající pacienti uvedli dvì a více diagnóz (graf 1). Z hlediska zjištìných diagnóz se nejèastìji vyskytovalo onemocnìní svalové a kosterní soustavy, což pøedstavovalo 85,72 % z této skupiny respondentù pilotní studie. 100 %

41

0

10

20

30

40

Graf 2/ Graph 2 Nejèastìji pøedepisovaná opioidní analgetika u respondentù pilotní studie v základní vìkové kohortì 18–64 let (N=83) The most frequently prescribed opioid analgesics in the sample comprising the 18 to 64 age group (N=83)

V prvním bodì jsme se zamìøili na zkoumání závislosti mezi vìkem a poètem pøedepsaných opioidních analgetik participientùm pilotní studie (tabulka 1). Tabulka 1/ Table 1

93,18

Závislost poètu užívaných opioidních analgetik na lékaøský pøedpis na vìku 80 %

The number of prescribed opioid analgesics in the two age groups Vìková kategorie

60 %

25–49 let

50–64 let

1

15

35

2 a více

11

22

1 diagnóza

Poèet lékù

2 diagnózy a více

40 %

20 %

P-hodnota chí-kvadrát testu s nulovou hypotézou, že poèet pøedepisovaných opioidních analgetik nesouvisí s vìkem, je rovna 0.937. Nulovou hypotézu tedy nelze zamítnout, závislost nebyla prokázána.

6,82 0% Poèet diagnóz

Graf 1/ Graph 1 Relativní frekvence (v %) stanovených diagnóz u pacientù s diagnózou chronické bolesti (N=44) Relative frequency (%) of diagnoses among patients treated for chronic pain (N=44)

Sledované diagnózy (N = 44) byly podkladem pro pøedepisování jednotlivých opioidních analgetik. Na základì tìchto faktù jsme sledovali faktor, který se zabýval tím, jaké léky byly nejèastìji pøedepisovány. Zároveò s tímto faktorem jsme sledovali i poèet pøedepisovaných opioidních analgetik u respondentù této studie. U 50 respondentù pilotní studie byl pøedepsán na základì primární diagnózy sledované v rámci CALB jeden lék, u 33 respondentù byly pøedepsány alespoò dva léky nebo více.

84

ADIKTOLOGIE

3 / 1 / 1 Užití opioidních analgetik na lékaøský pøedpis z dùvodu nesouvisejícího s bolestivým stavem V rámci pilotní studie jsme sledovali užívání opioidních analgetik na lékaøský pøedpis bez pøedešlé lékaøské indikace nebo ve spojení s dùvody, které pøímo nesouvisely s bolestí. Z celkového poètu 83 respondentù nám na tuto otázku odpovìdìlo pozitivnì 17 (20,5 %) respondentù. Tìchto 17 respondentù, kteøí odpovìdìli souhlasnì, byly zastoupeny sledované vìkové kohorty následovnì: i) vìková kohorta 18–24 let 0 respondentù, ii) vìková kohor-

1/

Vzhledem k tomu, že každý respondent mohl uvést více než jedno pøede-

pisované opioidní analgetikum, je souèet absolutních frekvencí u tìchto vybraných opioidních analgetik vyšší než 83.



ta 25–49 let 6 respondentù, a iii) vìková kohorta 50–64 let 11 respondentù. Poèet mužù byl 10 a poèet žen byl 7. Jako nejèastìjší dùvody pro užití opioidních analgetik z jiného dùvodu, než byla bolest sama, byly uvádìny tyto: i) nutnost vyvolání zmìny nálady (8 respondentù) a ii) potøeba relaxovat (5 respondentù). Souvislost mezi vìkem a pohlavím z hlediska užití opioidních analgetik na lékaøský pøedpis z jiného dùvodu než výskytu bolestivého stavu je zachycena v tabulce 2. Na základì této tabulky lze konstatovat, že ve vìkové kohortì 25–49 let je pomìr poètu mužù a žen 2:4. Oproti tomu ve vìkové kohortì 50–64 let je pomìr odlišný, èiní 8:3. K prokázání statistické závislosti s využitím napø. chí-kvadrát testu by bylo nutné mít k dispozici více pozorování. Tabulka 2/ Table 2 Závislost vìku a pohlaví z hlediska užití opioidních analgetik na lékaøský pøedpis z jiného dùvodu než výskytu bolestivého stavu The relation of age and gender to the use of prescribed opioid analgesics for reasons other than the occurence of chronic pain Žena

Muž

25–49 let

4

2

50–64 let

3

8

3 / 1 / 2 Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem Druhou oblastí sledovanou v pilotní studii byla kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem. Z celkového poètu 83 respondentù nám na tuto otázku odpovìdìlo pozitivnì 19 respondentù (22,9 %), s následujícím zastoupením: i) vìková kohorta 18–24 let 0 respondentù, ii) vìková kohorta 25–49 let 4 respondentù, a iii) vìková kohorta 50–64 let 15 respondentù. Poèet mužù byl 12 a poèet žen byl 7. V souvislosti s kombinací opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem jsme u respondentù zjišťovali, v jakém množství2 a v jaké frekvenci3 respondenti užívali alkohol v kombinaci s pøedepisovanou medikací. Stanovili jsme mezi tìmito promìnnými míru lineární závislosti pomoci korelaèního koeficientu. Korelaèní koeficient nabývá hodnoty 0,311 a není signifikantnì odlišný od nuly na hladinì významnosti 0,05 (p = 0,916). Nelze tedy prokázat závislost mezi množstvím a frekvencí alkoholu konzumovaného v kombinaci s opioidními analgetiky.

2/

Škála, na které bylo mìøeno množství alkoholu, je následující: (1) 0,2–0,4 l

vína/0,5 l piva/0,05–0,1 dcl tvrdého alkoholu, (2) 0,4–0,7 l vína/0,5–1,5 l piva/0,15–0,25 dcl tvrdého alkoholu, (3) 0,8–1,2 l vína/1,5–2,5 l piva/0,3–0,5 dcl tvrdého alkoholu, a (4) nad 1,3 l vína/ nad 2,5 l piva/nad 0,5 dcl tvrdého alkoholu (ESPAD, 2007). 3/

Škála, na které bylo mìøeno frekvence alkoholu, je následující: (1) jednou

v posledním roce, (2) více než jednou za rok, (3) jednou nebo vícekrát za mìsíc, (4) jednou nebo vícekrát za týden, a (5) každý den.

U respondentù jsme prokázali, že nejèastìji užívanými léky spolu s alkoholem byla opioidní analgetika OxyContin (38,5 % respondentù) a Transtec (19,2 % respondentù). 3 / 1 / 3 Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s nealkoholovou návykovou látkou Poslední zkoumanou oblastí byla kombinace s opioidními analgetiky na lékaøský pøedpis s nealkoholovou návykovou látkou. Celkem 17 respondentù (20,5 %) odpovìdìlo pozitivnì. Z tìchto respondentù byly sledované vìkové kohorty zastoupeny následovnì: i) vìková kohorta 18–24 let 0 respondentù, ii) vìková kohorta 25–49 let 6 respondentù, a iii) vìková kohorta 50–64 let 11 respondentù. V tomto vzorku bylo zastoupeno 9 mužù a 8 žen. U tìchto respondentù jsme prokázali, že nejèastìji užívanými léky spolu s nealkoholovými návykovými látkami byla opioidní analgetika OxyContin (31,3 % respondentù), Transtec (18,8 % respondentù) a Sevredol (12,5 %). Z èehož u 88,2 % tìchto respondentù nealkoholovou návykovou látkou kombinovanou s výše uvedenými medikamenty pøedstavovaly rùzné léky proti bolesti dostupné pro pacienty ve volném prodeji. Pøièemž 66,7 % tìchto respondentù užívajících kombinaci opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s volnì prodejnými léky proti bolesti bylo z vìkové kohorty 50–64 let. Zjišťovali jsme, zda existuje vztah mezi pohlavím respondenta a užíváním nealkoholových návykových látek v kombinaci s opioidními analgetiky na lékaøský pøedpis (tabulka 3). Tabulka 3/ Table 3 Závislost pohlaví na užívání nealkoholových návykových látek v kombinaci s opioidními analgetiky (N = 83) The relation of gender to the use of illegal drugs in combination with prescribed opioid analgesics (N = 83) Pohlaví

Užívání

Žena

Muž

ano

8

9

ne

35

31

P-hodnota chí-kvadrant testu je pro kontingenèní tabulku rovna 0,867, což implikuje, že závislost mezi pohlavím a užíváním nealkoholových návykových látek spoleènì s pøedepsanými léky nebyla prokázána. 3 / 1 / 4 Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alespoò dvìma návykovými látkami Follow-up faktor, který byl sledován jako poslední bod této pilotní studie, se zabýval kombinací více než jednoho typu návykové látky jak alkoholového, tak nealkoholového charakteru s opioidními analgetiky na lékaøský pøedpis u respondentù této pilotní studie.


ADIKTOLOGIE

85

Z celkového poètu 83 respondentù na tuto otázku odpovìdìlo pozitivnì 12 respondentù (14,5 %) se zastoupením ve vìkových kohortách. V koneèném poètu 12 respondentù pilotního studie, kteøí odpovìdìli pozitivnì na otázku týkající se kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem, byly námi sledované vìkové kohorty zastoupeny následovnì: i) vìková kohorta 18 – 24 let 0 respondentù, ii) vìková kohorta 25–49 let 3 respondenti, a iii) vìková kohorta 50–64 let 9 respondentù. Poèet mužù byl 7 a poèet žen byl 5. Na základì získaných dat jsme pøi porovnání odpovìdí v otázkách zabývajících se kombinací opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou došli ke zjištìní, že v pøípadì 3 respondentù pilotní studie bylo na tyto otázky odpovìzeno u obou aspektù pozitivnì. U zbytku respondentù v rámci tohoto follow-up faktoru se vždy jednalo buï o kombinaci opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem, nebo jinou návykovou látkou (graf 3).

12 10 8 6 4 2 0 ANO

NE

kombinace opioidních analgetik s alkoholem kombinace opioidních analgetik s jinou návykovou látkou

Graf 3/ Graph 3 Spojitost odpovìdí respondentù na otázky týkající se kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alespoò dvìma návykovými látkami (N = 12) The nexus of the study patients’ answers to the questions concerning the combination of prescribed opioid analgesics with at least two addictive substances (N = 12)

Nejèastìjším dùvodem pro kombinaci opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s rùznými návykovými látkami dle odpovìdí respondentù pilotní studie byla uvádìna silná bolest, tzv. prùlomová bolest. l

4 DISKUZE

l

4 / 1 Substudie s pacienty s diagnózou chronická bolest Základní podmínky pro zaøazení do koneèného souboru respondentù byly splnìny u 83 respondentù pilotní studie. Pro-

86

ADIKTOLOGIE

bíhala dotazníkovou metodou na pùdì spolupracujících Center a Ambulancí pro léèbu bolesti v okresech Praha, Brno, Olomouc, Èeské Budìjovice a Benešov. Pacienti s Centry a Ambulancemi pro léèbu bolesti uzavírají kontrakt týkající se zneužívání alkoholu, nealkoholových návykových látek a jiných lékù, které nebyly pøedepsány lékaøem centra nebo jiným specializovaným lékaøem, v kombinaci s opioidními analgetiky na lékaøský pøedpis, které jsou pacientùm pøedepisovány lékaøi tìchto zdravotnických zaøízení. Pøi sbìru dat jsme byli odkázáni na spolupráci personálu jednotlivých pracovišť pro léèbu bolesti. Pøestože se jednalo o anonymní dotazníkový sbìr dat (pacienti CALB odevzdávali vyplnìné dotazníky v zapeèetìných obálkách), mohla mít tato skuteènost vliv na povahu a kvalitu získaných dat. Lékaø ani zdravotní sestra daného pracovištì pro léèbu bolesti nemìli pøístup k zodpovìzeným dotazníkùm a odpovìdím na otázky, které dotazník obsahoval po jeho vyplnìní. Jednou z promìnných, kterou jsme u respondentù pilotní studie zjišťovali, byla diagnóza, na základì které byly respondentùm pøedepisovány opioidní analgetika. Úspìšnost v získávání dat ohlednì diagnóz respondentù byla pouze 53 %. Pøevážná vìtšina diagnóz uvedená u respondentù se podle diagnostického manuálu øadí do kategorie M nemoci kosterní a svalové soustavy. Procentuální zastoupení v pøípadì této kategorie diagnóz bylo zjištìno v naší studii u 85,72 % respondentù, což odpovídá výsledkùm uvedených ve studii provedené Atlurim et al. (2003). Na základì stanovených hypotéz jsme se zamìøili na stanovení závislostí mezi pøedem zvolenými promìnnými. V prvním bodì jsme zkoumali vztah mezi tìmito promìnnými: pohlaví a poèet lékù pøedepsaných úèastníkùm pilotní studie (viz tabulka 2). Statistická závislost nebyla pomocí chí-kvadrát testu mezi tìmito promìnnými prokázána. Další promìnné, jejichž závislost jsme zkoumali, pøedstavovaly: pohlaví a vìk respondenta z hlediska užití pøedepsané medikace z jiného dùvodu, než pøedstavovala bolest. Konstatovali jsme, že ve vìkové kohortì 25–49 let je pomìr poètu mužù a žen 2:4. Oproti tomu ve vìkové kohortì 50–64 let je pomìr odlišný, èiní 8:3. Výsledky získané z odpovìdí respondentù na otázky dotazující se na zneužívání opioidních analgetik samotných nebo zneužívání opioidních analgetik na lékaøský pøedpis v kombinaci s alkoholem nebo nealkoholovými návykovými látkami poukazují na to, že tento trend na území Èeské republiky existuje a má své zastoupení mezi populací výzkumného souboru ve vìkových kohortách 25–49 let a 50–64 let. Celkové zastoupení kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou nealkoholového charakteru pøedstavovalo 33 respondentù (39,8 %). V poèátcích pilotní studie jsme se zamìøili na vìkovou kohortu 18–24 let (mladí dospìlí), kdy jsme pùvodnì praco-



vali s hypotézou, že trend zneužívání opioidních analgetik v kombinaci s alkoholem nebo jinou nealkoholovou návykovou látkou bude pøevládat v této kohortì a bude tak docházet ke kopírování souèasného trendu, který je v souèasnosti sledován v tomto segmentu populace na území USA. Bohužel vzhledem k námi stanovené podmínce, že jedinec zaøaditelný do výzkumného vzorku v základní vìkové kohortì 18–64 let musí být pacientem Centra nebo Ambulance pro léèbu bolesti po dobu alespoò dvou let (pacienti trpící chronickou bolestí) a užívat opioidní analgetika, se v tomto segmentu neobjevil ani jeden respondent, který by mohl být øazen do vìkové kohorty mladí dospìlí. Na základì této skuteènosti a pøedchozích zkušeností (Lávièková & Kozák, 2010) jsme dospìli k závìru, že v našich podmínkách se tato skupina objevuje v rámci segmentu pacientù, kteøí trpí akutní bolestí a tento typ medikace užívají po dobu kratší tøí mìsícù. Na základì informací získaných z USA tato skupina pacientù nejèastìji užívá nadále i po skonèení léèby tìmito medikamenty. Nadále užívají tyto medikamenty bez další lékaøské indikace v kombinaci s ilegálními návykovými látkami a alkoholem (McCabe et al., 2005a; Zacny et al., 2003). Na základì získaných dat by bylo dobré se v dalším výzkumu zamìøit na skupinu pacientù s chronickou bolestí ve vìkové kohortì 50–64 let v souvislosti s faktem existence vyššího rizika zneužívání alkoholu nebo nealkoholových návykových látek v kombinaci s opioidními analgetiky na lékaøský pøedpis. l

4 / 2 Expertní dotazník

V rámci pilotní substudie s pracovníky CALB bylo dosaženo velmi nízké návratnosti. Aèkoli tato substudie byla administrována po dobu jednoho mìsíce a všech 81 Center a Ambulancí pro léèbu bolesti bylo osloveno opakovanì, celková návratnost tohoto dotazníku distribuovaného za pomoci internetového nástroje je pouze 5 %. Takto nízkou míru návratnosti týkající se došlých vyplnìných dotazníkù lze pøièíst faktoru, že celá pilotní studie v prùbìhu svého bìhu nemìla zastøešení nìjaké známé instituce nebo odborné lékaøské spoleènosti, která se vìnuje této problematice. Výsledky získané z odpovìdí lze tudíž pro nízkou návratnost považovat za inkonkluzivní a tudíž i nemožné využít v pøípadì ovìøení zjištìných výsledkù v rámci této dotazníkové studie, která probíhala mezi pacienty s chronickou bolestí na pùdì vybraných Center a Ambulancí pro léèbu bolesti na území Èeské republiky. Mìlo by dojít k zopakování tohoto dotazníkového prùzkumu za úèelem zjištìní znalosti problematiky abúzu opioidních analgetik vzhledem k existenci podprahové informovanosti o tomto problému mezi lékaøi a zdravotními sestrami tìchto zdravotních zaøízení. V pøípadì opakovaného

pokusu je nutné mít zastøešení nìkterého typu z výše zmínìných organizací. l

5 ZÁVÌR

Studie SAMSHA z roku 2006 a 2009 poukazující na nadmìrné užívání opioidních analgetik (lékù proti bolesti) na lékaøský pøedpis ve vìkové kohortì mladých dospìlých (18–24 let), která probìhla na území USA, se nám na základì pokusu implementace do zkoumaného vzorku pacientù Center a ambulancí pro léèbu bolesti nepodaøilo prokázat, neboť v našich podmínkách se nevyskytují pacienti trpící chronickou bolestí v této vìkové kohortì. Pokud tato vìková kohorta užívá tento typ lékù, pak se jedná o pøípady, kdy jedinci trpí akutním typem bolesti, která je intervalovì vymezena od 0 do 3 mìsícù délky svého trvání, nebo se jedná o užívání opioidních analgetik na základì získání z jiného než lékaøského zdroje a jejich následné zneužití pro jiné než zdravotní problémy. Lze tudíž øíci, že zneužívání opioidních analgetik se v této vìkové kohortì bude odehrávat na základì cravingu, a to velice èasto v kombinaci s alkoholem nebo marihuanou. Zatímco na druhou stranu mùžeme øíci, že populace pacientù trpící jak akutním typem bolesti, tak chronickým typem bolesti ve vìkové kohortì starší 25 let užívá opioidní analgetika více pod lékaøským dohledem v Centrech a ambulancích specializujících se na léèbu bolesti hlavnì u pacientù s chronickou bolestí. Nejvíce poèetné skupiny pacientù užívající tento typ medikace jsou pacienti trpící chronickou bolestí ve vìkových kohortách 50–64 let a pacienti starší 65 let. Zvolenou metodu sbìru dat by bylo velmi vhodné doplnit dalšími metodami sbìru dat, jako jsou napø. interview s pacienty CALB. Vzhledem k tomu, že jsme byli odkázáni na spolupráci zdravotnického personálu jednotlivých Center a Ambulancí pro léèbu bolesti bìhem sbìru dat od pacientù tìchto zaøízení, mohlo dojít ke zkreslení získaných dat, neboť respondenti nemuseli mít pocit zachování anonymity v této studii a mohli mít obavy, že v pøípadì volby odpovìdí týkajících se kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alkoholem nebo jinou návykovou látkou nealkoholového charakteru by mohli být nìjakým zpùsobem perzekuováni od svých lékaøù. V pøípadì dalšího pokraèování práce na této studii by bylo vhodné pøistoupit ke zmìnì sbìru dat a zvolit formu interview, kde se lze respondenta dotázat na celou øadu doplòujících otázek, které by v koneèném dùsledku mohly být velice dùležité. Zároveò bychom tím snadnìji zachovali anonymitu respondentù než u dotazníkové formy sbìru dat.


ADIKTOLOGIE

87

LITERATURA / REFERENCES l Atluri, S., Boswell, M.V., Hansen, H.C., Trescot, A,M., Singh, V., & Jordan,

l Manchikanti, L., Cash, K. A., Damron, K. S., Manchukonda, R., Pampati, V.,

E. (2003). Pain Physician, 6(3), 233–257.

& McManus, C. D. (2006). Controlled substance abuse and illicit drug use in

l Breikvik, H., Collett, B., Ventafridda, V., Cohen, R., & Gallacher, D. (2006).

chronic patients: An evaluation of multiple variables. Pain Physician, 9(3),

Survey of chronic pain in Europe: Prevalence, impact on daily life and treat-

215-226.

ment. European Journal of Pain, 10(2006), 287–333. Doi:10.1016/j.ejpain.

l McCabe, S.E., Teter, C.J., & Boyd, C.J. (2005). Illicit use of pain medication

2005.06.009

among college students. Drug and Alcohol Dependence, 77(1), 37–47.

l Ekholm, O., Grønbaek, M., Peuckmann, V., Sjøgren, P. (2009). Alcohol and

ISSN:0376-8716.

smoking behavior in chronic pain patients: the role of opioids. Eur J Pain,

l Substance Abuse and Mental Health Services Administration, Office of

13(6), 606-612.

Applied Studies. (April 6, 2007). The NSDUH Report: Patterns and Trends in

l Hibell, B. et al. (2009). The European School Survey Project on Alcohol and

Nonmedical Prescription Pain Reliever Use: 2002 to 2005. Rockville, MD.

Other Drugs – questionnaire. CAN - the Swedish Council for Information on Al-

l Substance Abuse and Mental Health Service Administration, Office of Ap-

cohol and Other Drugs, Stockholm.

plied Studies (Issue 39, 2006). The NSDUH Report: How Young Adults Obtain

l Lávièková, J. – Kombinace opioidních analgetik na lékaøský pøedpis s alko-

holem

nebo

ji

(výsledky

prùzkumu),

2010.

Retrieved

from

Prescription Pain Relievers for Nonmedical Use. Rockville, MD. l Zacny, J., Bigelow, G., Compton, PARA., Foley, K., Iguchi, M., & Sannerud,

http://kombinace-opioidnich-analgetik-na-lekarsky-predpis-s-alkohol.vyplnto.cz.

C. (2003). College on problems of drug dependence taskforce on prescription

l Lávièková & Kozák (2010). Chronická bolest a opioidní analgetika na lékaø-

opioid non-medical use and abuse: Position statement. Drug and Alcohol De-

ský pøedpis v adiktologii. Adiktologie, (10)3, 164-173.

pendence, 69(3), 215-232. Doi: 10.1016/S0376-8716(03)00003-6.

l Lejèko, J. (2009). Pøehled opioidních analgetik. Praktické Lékárenství, 5(4),

172-175. Retrieved from http://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2009/ 04/05.pdf

88

ADIKTOLOGIE


2012/ 12 / 2

FYZIOLOGIE UÈEBNICE PRO STUDENTY ZDRAVOTNICKÝCH OBORÙ / 2., DOPLNÌNÉ VYDÁNÍ

KNIHY

Mourek Jindøich Druhé vydání úspìšné uèebnice Fyziologie pøináší textové rozšíøení. Byly pøidány tabulky, pøehledné obrázky a koneènì i text s novými údaji. Rozsah jednotlivých kapitol respektuje spektrum studujících – pøi menším stránkovém rozsahu je prezentováno vše podstatné. Pøitom je dodržována návaznost jednotlivých kapitol (napø. trávení – gastrointestinální trakt – výživa – metabolismus, apod.). Uèebnice splòuje základní požadavek, látka je pøedložena jasnì, naprosto srozumitelnì. Uèebnice má již mezi studenty nelékaøských zdravotnických oborù své místo, a to vzhledem k tomu, že autor toto téma pøednáší. Grada Publishing, a.s., 144 × 207,brožovaná vazba, 224 stran, cena 259 Kè, 11,66 , ISBN: 978-80-247-3918-2, kat. èíslo 2476.

Publikaci si mùžete objednat na stránkách www.adiktologie.cz (èasopis Adiktologie, online objednávka). Redakce èasopisu Adiktologie, Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2 / e-mail: [email protected] / www.adiktologie.cz

KNIHY

ÚVOD DO PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

Cakirpaloglu Panajotis Kniha informuje o významných aspektech psychologie osobnosti od vzniku této disciplíny a dále o psychických vlastnostech, z nichž se osobnost skládá, o jejím vývoji, funkcích èi povaze problémového Já. Díky pøehlednì a srozumitelnì uspoøádanému výkladu lépe porozumíte temperamentu, charakteru, motivaci, inteligenci èi øeèi. Výklad osobnosti se opírá o psychoanalytickou, rysovou, humanistickou a sociálnì-kognitivní teorii na základì nejnovìjších výzkumù a poznatkù ze svìtové literatury. Významnou pomùckou je struèný slovníèek pojmù na konci každé kapitoly. Publikace je urèena psychologùm, pedagogùm, sociologùm, kulturním antropologùm, politologùm, psychiatrùm, manažerùm, personalistùm a dalším odborníkùm. Osloví však i širší veøejnost a její pøirozený zájem porozumìt sobì i druhým lidem. Grada Publishing, a.s., 167 × 240, brožovaná vazba, 288 stran , cena 399 Kè, 17,96 , ISBN: 978-80-247-4033-1, kat. èíslo 2315.

Publikaci si mùžete objednat na stránkách www.adiktologie.cz (èasopis Adiktologie, online objednávka). Redakce èasopisu Adiktologie, Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2 / e-mail: [email protected] / www.adiktologie.cz

ADIKTOLOGIE

89


Alcohol among Students st at the 1 Faculty of Medicine of Charles University: Prevalence 1 of Use and Associated Risk Behaviours

BUREŠOVÁ, Z., VACEK, J. Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Burešová, Z., Vacek, J. (2012). Alkohol u studentù 1. LF UK: Prevalence užívání a související rizikové chování. Adiktologie, (12)2, 90–100.

BACKGROUND: Students of medical faculties are encour-

sion. SAMPLE: The sample consists of 807 students at the

aged to pursue a healthy lifestyle, but, on the other hand,

First Faculty of Medicine of Charles University in Prague

they are subjected to extreme psychological stress, which

(593 females and 214 males), which corresponds to one

can be considered as a possible cause of higher and more

quarter of all students enrolled in 13 majors at this faculty.

frequent consumption of addictive substances. AIMS: To

RESULTS: 88% of the students from our sample had con-

examine the experience with alcohol use and related risk

sumed alcohol in the last thirty days. 19% of the students

behaviours among students at the First Faculty of Medicine

reached a score higher than 1 in the CAGE test (17% of fe-

of Charles University in Prague, with special attention being

males and 27% of males and 17% of medical students and

focused on the symptoms of problem use and possible ad-

26% of those from non-medical fields of study). The differ-

diction. DESIGN AND MEASUREMENTS: The research

ences between genders and fields of study are significant at

design is a cross-sectional questionnaire survey; the ques-

the 0.01 level of statistical significance. Higher scores on

tionnaire is composed of selected questions from the

the CAGE test are associated with more frequent consump-

ESPAD 2007 questionnaire and a complete CAGE screening

tion, drunkenness, the combination of the abuse of alcohol

test. 53% of the probands obtained by means of the

and other substances, and risky behaviour (drinking alone,

self-selection sampling method filled out the questionnaire

drinking before noon, and having random sex under the in-

in electronic form, 47% of the probands nominated through

fluence of alcohol). CONCLUSIONS: In comparison to the

random group sampling filled in the paper-and-pencil ver-

general population of the same age cohort, the student population at the First Faculty of Medicine appears to be associ-

1/

The research was conducted as part of a bachelor’s thesis for the acade-

mic programme in addictology (academic year 2009/2010).

ated with a lower risk of problem alcohol use than other faculties and the general population.

KEY WORDS: ALCOHOL – CAGE – COLLEGE STUDENTS – RISK BEHAVIOUR – PROBLEM DRUG USE

Submitted: 8 / FEBRUARY / 2012


Grant support: Internal Grant Agency, Ministry of Health of the Czech Republic, Grant No. NS/10034-4. Address for correspondence: Zdeòka Burešová / [email protected] / Department of Addictology, st

1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic

90

ADIKTOLOGIE


Alkohol u studentù 1. LF UK: Prevalence užívání a související rizikové chování 1

BUREŠOVÁ, Z., VACEK, J.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Burešová, Z., Vacek, J. (2012). Alkohol u studentù 1. LF UK: Prevalence užívání a související rizikové chování. Adiktologie, (12)2, 90–100.

VÝCHODISKA: Studenti lékaøských fakult na jedné stra-

všech studentù studujících v 13 oborech na 1. LF UK. Vý-

nì získávají v teoretické i praktické výuce informace, které

zkumný soubor proporènì odpovídá situaci v cílové

by mìly podporovat zdravý životní styl, na druhé stranì

populaci s relativnì nižším zastoupením mužù a studentù

jsou vystaveni extrémní psychické zátìži, která mùže být

lékaøských oborù, analýza dat byla provedena s pøihlédnu-

považována za možnou pøíèinu vyšší a èastìjší konzumace

tím k pomìrnému zastoupení studentù podle pohlaví,

návykových látek. CÍLE: Cílem výzkumu je zmapovat

oborù a roèníkù. VÝSLEDKY: V posledních tøiceti dnech

míru užívání alkoholu a související rizikové zpùsoby cho-

konzumovalo alkohol 88 % a opilo se 12 % studentù z na-

vání u studentù 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy

šeho vzorku. Skóru vyššího než 1 v testu CAGE dosáhlo

v Praze se zvláštním zøetelem k výskytu symptomù problé-

19 % studentù (17 % žen a 27 % mužù; resp. 17 % studen-

mového užívání èi možné závislosti. METODY: Provedli

tù lékaøských a 26 % studentù nelékaøských oborù), zmínì-

jsme prùøezové dotazníkové šetøení, s využitím dotazníku

né mezipohlavní i mezioborové rozdíly jsou významné na

skládajícího se z vybraných otázek dotazníku studie

hladinì statistické významnosti 0,01. Vyšší skóry v CAGE

ESPAD 2007 a kompletního screeningového testu CAGE;

jsou asociovány s èastìjší konzumací i opilostí, kombinací

53 % probandù získaných výbìrovou metodou samovýbì-

alkoholu s dalšími návykovými látkami, rizikovým chová-

ru vyplnilo elektronickou formu dotazníku, 47 % nomino-

ním (pití o samotì, pití pøed polednem a sex s náhodným

vaných náhodným skupinovým výbìrem vyplnilo verzi pa-

partnerem pod vlivem alkoholu). ZÁVÌRY: Ve srovnání

pírovou. SOUBOR: Výzkumný soubor tvoøí 807 studentù

s obecnou populací ve stejné vìkové kohortì je ale popula-

1. LF (593 žen a 214 mužù), což odpovídá jedné ètvrtinì

ce studentù 1. LF UK zøejmì asociována s nižší mírou ohrožení problémovým užíváním alkoholu v porovnání jak s os-

1/

Výzkum byl realizován v rámci bakaláøské práce studijního oboru adikto-

logie v akademickém roce 2009/2010.

tatními fakultami, tak s obecnou populací.

KLÍÈOVÁ SLOVA: ALKOHOL – CAGE – STUDENTI VYSOKÉ ŠKOLY – RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ – PROBLÉMOVÉ UŽÍVÁNÍ

Došlo do redakce: 8 / ÚNOR / 2012


Grantová podpora: IGA MZ, grant è. NS/10034-4. Korespondenèní adresa: Bc. Zdeòka Burešová / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

91

l

1 ÚVOD

Pro vìkovou kategorii 18–25 let, do níž vysokoškolští studenti nejèastìji spadají, je typická nejvyšší prevalence užívání návykových látek a rizikového chování s tím souvisejícího (Adámková et al., 2009). S alkoholem má v ÈR alespoò jednu zkušenost 99 % studentù vysokých škol (Trojáèková, 2007). Vysokou prevalenci pití alkoholu i rostoucí úroveò výskytu závislosti na alkoholu mezi vysokoškoláky potvrdily i zahranièní studie (napø. Menagi et al., 2008, Nociar, 2000; 2007). Studenti VŠ mají vlastní osobitý styl pití (Ham & Hope, 2003) a v porovnání se svými nestudujícími vrstevníky užívají alkohol i další návykové látky èastìji (napø. Dawson et al., 2004; Kypri et al., 2005; Karam et al., 2003; Johnston et al., 2004). U této skupiny byla výzkumnì taktéž potvrzena pozitivní korelace mezi prožíváním stresu a problémovým pitím (O´Hare & Sherrer, 2000). Dosažené vzdìlání pozitivnì koreluje se zdravím (napø. Thrane, 2006; Ross & Wu, 1995; Šplíchalová et al., 2005), vysokoškoláci jsou skupina, která má pravidelnì podle rùzných výzkumù nejnižší výskyt nemocí, úrazù i pøedèasných úmrtí (napø. Spáèil, 2009; Evans & Kantrowitz, 2002; Claussen et al., 2003; Šplíchalová et al., 2005). Specifikem vysokoškolských studentù je ve srovnání s obecnou populací velmi dobrý pøístup k informacím a schopnost s tìmito informacemi pracovat. Na základì toho se mùžeme domnívat, že studenti kromì oborových znalostí èasto disponují i poznatky o vlivu životního stylu na zdraví a mùžeme u nich v tomto smìru pøedpokládat i vyšší uvìdomìní. Toto oèekávání je ještì více gradováno u studentù lékaøských fakult, kde se vzdìlávají budoucí lékaøi, zdravotní sestry, odborníci na závislosti a jiní nelékaøští zdravotniètí pracovníci. Dá se oèekávat, že tato skupina díky studiu získá o správném životním stylu nejvíce kvalitních informací, navíc podpoøených praxí. Na druhou stranu, tøebaže se jedná o zdravé, mladé, informované a pøizpùsobivé osoby, ani ony nejsou chránìny pøed negativními dùsledky užívání alkoholu. Studium na lékaøské fakultì a zejména studium medicíny patøí k tìm nejnároènìjším studijním oborùm vùbec. Pøedstavuje velkou psychickou i fyzickou zátìž, vyžaduje samostatnou práci, která je nároèná na èas i na úroveò vìdomostí a praktických dovedností. Vzniká tak rozpor mezi situací, která je považována za možnou pøíèinu vyšší a èastìjší konzumace návykových látek (napø. Hynie & Klenerová, 2007), a takøka povinností být dobrým vzorem pro své pacienty èi klienty. Specifická pozornost je v souvislosti s užíváním alkoholu u vysokoškolských studentù vìnována kromì samotné prevalence užívání také vzorcùm užívání. Tzv. binge drinking – èasté pití nadmìrných dávek alkoholu pøi jedné konzumní epizodì, což je velmi rizikový zpùsob konzumace, je podle mnohých studií pro tuto populaci typickým vzorcem užívání a týká se témìø poloviny vysokoškolských studentù (Adámková et al., 2009). Ke screeningovému zjištìní problémù s alkoholem se

92

ADIKTOLOGIE

od 90. let 20. století používá tzv. CAGE dotazník (Ewing, 1984), který tvoøí 4 uzavøené otázky a poèet kladných odpovìdí ukazuje míru pravdìpodobnosti existence problému s alkoholem (Kalina et al., 2001; Nešpor, 1992). Tento dotazník byl použit i ve studii, která zjišťovala rozsah a kontext užívání návykových látek mezi èeskými vysokoškoláky (Csémy et al., 2004), kde byly identifikovány možné problémy s alkoholem u celé ètvrtiny studentù. Stoupající poèet studentù, kteøí vícekrát pozitivnì odpovìdí v dotazníku CAGE, potvrzují i zahranièní studie (Boland et al., 2006). K realizaci výzkumu zamìøeného na užívání alkoholu studenty lékaøské fakulty vedla autory potøeba získat odpovìï na otázku naznaèenou výše: chovají se studenti lékaøských a zdravotnických oborù ve vztahu k alkoholu zodpovìdnì? Odpovìï na tuto otázku a další získané informace mohou posloužit jako základ pro pøípadné preventivní èi harm reduction intervence nebo pøímo pro potøeby Adiktologické ambulance a online poradny pro studenty domovské fakulty autorù (1. LF UK). l

2 CÍL A VÝZKUMNÉ OTÁZKY

Cílem výzkumu bylo zmapovat zkušenosti s užíváním alkoholu a související rizikové zpùsoby chování u studentù 1. lékaøské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se zvláštním zøetelem k výskytu symptomù problémového užívání èi možné závislosti. Jednotlivé výzkumné otázky (sledované oblasti) lze struènì popsat takto: výskyt a míra aktuálního užívání alkoholu, výskyt a subjektivní míra opilosti, vìk první konzumace a výrazné intoxikace (subjektivní opilosti), vzorec užívání a výskyt rizikových zpùsobù užívání (o samotì, pøed polednem, s náhodným sexem), výskyt symptomù problémového užívání èi závislosti, a výskyt úvah o vyhledání odborné pomoci v souvislosti s užíváním alkoholu. Specifické cíle potom pøedstavuje srovnání výskytu výše zmínìných jevù podle pohlaví, studijních oborù a forem studia, a analýza vybraných kontextových vztahù mezi tìmito jednotlivými charakteristikami a jevy. l

3 POUŽITÉ METODY

Základním designem výzkumu bylo prùøezové dotazníkové šetøení mezi studenty 1. LF. Metodou tvorby dat byl vlastní dotazník èásteènì tvoøený vybranými otázkami dotazníku studie ESPAD 20072 a screeningovým testem CAGE3. Vý-

2/

ESPAD – Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (Csémy et

al., 2007). 3/

Dotazník CAGE slouží k identifikaci problémù s alkoholem pøedevším

v klinické praxi. Slovo CAGE je akronym složený z anglických slovních spojení vyjadøujících jednotlivé pøíznaky Cutting down, Annoyance by criticism, Guilty feeling a Eye-openers. Hlavním dùvodem, proè byl využit tento nástroj, je jeho vysoká klinická senzitivita (prùmìrnì 0,71) a specifita (0,9) (Dhalla & Kopec, 2007), velkou výhodou je zároveò struènost a rychlá administrace (cca 1 minuta). Pro klinické použití se pøedpokládá potvrzení pozitivního výsledku dalšími diagnostickými nástroji.



Tabulka 1 / Table 1 Základní a výzkumný soubor – absolutní a relativní poèty studentù dle studijních oborù (ZS – základní soubor, VS – výzkumný soubor, % – relativní zastoupení výzkumného souboru) Population and sample – absolute and relative counts of students according to field of study (ZS – population, VS – sample, % – relative rate represented by the sample) typ oboru

lékaøské

magisterské navazující

bakaláøské prezenèní

bakaláøské kombinované

obor

všeobecné zubní

zdravotnická

intenzivní

ošetøova-

lékaøství

technika

péèe

telství

lékaøství

adiktologie ergoterapie

fyzioterapie nutrièní

zdravotnická

všeobecná adiktologie

všeobecná

terapeut

technika

sestra

sestra

a informatika ZS

2224

317

64

70

22

96

66

101

36

38

46

97

84

VS

477

69

19

26

10

50

20

32

17

18

22

37

10

%

21,4

21,8

29,7

37,1

45,5

52,1

30,3

31,7

47,2

47,4

47,8

38,1

11,9

bìr a formulace otázek byly pøizpùsobeny výzkumným otázkám a cílové populaci, tak aby byla zachována srovnatelnost výsledkù s obdobnými výzkumy.4 Dotazník byl tvoøen 23 uzavøenými a polouzavøenými otázkami a byl distribuován v papírové a v elektronické verzi. Papírové dotazníky byly studentùm lékaøských oborù rozdávány s 99% návratností pøed zahájením nebo po skonèení semináøù nebo pøednášek (touto formou vyplnilo dotazník celkovì 69 % z nich, celkovì 47 % respondentù). Elektronická verze dotazníkù se šíøila mezi všemi studenty fakulty prostøednictvím sociálních sítí a elektronickou poštou. Touto cestou se získalo 53 % všech dat. Pro úèast ve studii byla stanovena jediná podmínka, a to být studentem bakaláøského nebo magisterského programu 1. LF UK jakéhokoli oboru vyuèovaného v èeském jazyce. Do výzkumu tedy nebyli zaøazeni studenti anglické paralelky všeobecného a zubního lékaøství, studenti doktorandských programù a lidé, kteøí se úèastní pouze celoživotního vzdìlávání poskytovaného na 1. LF UK. Nominace do výbìrového souboru probíhala èásteènì skupinovým výbìrem a èásteènì samosbìrem a v prezentaci dat tomu bylo pøihlíženo. Úèast ve studii byla anonymní, dobrovolná, nebyla nijak finanènì ohodnocená a probíhala ve volném èase studentù. Dotazníková studie byla realizována v dubnu a kvìtnu 2010 na 1. lékaøské fakultì UK v Praze. Zpracování dat bylo provedeno pomocí programù Microsoft Excel a PASW Statistics 18 v rámci pracovištì autorù. Výsledky jsou prezentovány formou popisné statistiky, základní statistické metody použité pro ovìøení významnosti vztahù mezi promìnnými zahrnují test dobré shody (chí-kvadrát) a test o rovnosti prùmìrù (t-test). l

4 SOUBOR

Všech 13 oborù, které bylo možno na fakultì na jaøe 2010 studovat v èeském jazyce, je z praktických a logických dùvo4/

Právì pro srovnatelnost se napø. dotazník CAGE zamìøil na rizikové cho-

vání v celoživotním horizontu.

dù rozdìleno do ètyø skupin: lékaøské obory, navazující magisterské obory, bakaláøské obory v prezenèní formì a bakaláøské obory vyuèované v kombinované formì. Téhož rozdìlení se držíme i v prezentaci výsledkù. Výzkumný soubor tvoøilo celkem 807 studentù 1. LF (593 žen a 214 mužù), což odpovídá jedné ètvrtinì všech studentù studujících v daných oborech na 1. LF. V souboru mìly vyšší relativní zastoupení ženy (27 % vs. 20 % u mužù) a nižší roèníky (1.–3. roèník 27 % vs. 20 % u 4.–6. roèníku). Zastoupení studentù jednotlivých oborù ve výzkumném souboru ukazuje tabulka 1. Relativní zastoupení se v jednotlivých oborech pohybuje od 12 % do 52 % základního souboru, a absolutní je v rozmezí 10 až 477 studentù. Muži tvoøí pøibližnì ètvrtinu (26 %) a ženy tøi ètvrtiny (74 %) výzkumného souboru. Vìk studentù ve výzkumném souboru se pohyboval v rozmezí 19–56 let, prùmìrný vìk 23,7 let, standardní odchylka 4,0 let, 69 % studentù spadá do rozmezí 20–25 let. Nejstarší byli studenti ze skupiny oborù kombinovaného studia (33,5 let), nejmladší studenti lékaøských oborù (22,8 let). Zastoupení mužù ve výzkumném souboru bylo nejvyšší v lékaøských oborech (32 %), naopak nejnižší v denním (11 %) a kombinovaném (13 %) bakaláøském studiu. Více než ètvrtina studentù (28 %) již døíve studovala nìjaký jiný obor, ti jsou také v prùmìru o více než rok starší než „prvostudenti“ (24,7 vs. 23,4 let). Z hlediska zpùsobu sbìru dotazníkù byla vìtšina z nich získána v elektronické formì (53 %), papírovou formu dotazníku vyplòovali až na jednu výjimku pouze studenti lékaøských oborù (a to celkovì 69 % z nich). l

5 VÝSLEDKY

Analýza dat byla provedena s pøihlédnutím k pomìrnému zastoupení studentù podle jednotlivých skupin ve výzkumném souboru vzhledem k poètu všech studentù sledovaných oborù na 1. LF UK. Celková váha byla získána pomìrem relativních zastoupení podle oboru, roèníku a pohlaví a pohybovala se pro jednotlivé skupiny studentù v rozmezí od 0,554 do 2,524. Prezentované absolutní poèty tedy nemusí

ALKOHOL U STUDENTÙ 1. LF UK: PREVALENCE UŽÍVÁNÍ A SOUVISEJÍCÍ RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ

ADIKTOLOGIE

93

odpovídat váženým výsledkùm (prùmìrùm a procentùm), zmiòovaná statistická významnost je sledována na 5% hladinì, pokud není uvedeno jinak. Zvláštní pozornost byla vìnována zpùsobu administrace dotazníkù. l

5 / 1 Zkušenosti s užíváním alkoholu

Prùmìrný vìk, ve kterém studenti poprvé užili alkohol, byl 13,5 roku (rozmezí 2–23 let). Døívìjší zkušenost s alkoholem mají muži (13,0 let), ženy poprvé pijí alkohol v prùmìru o tøi ètvrtì roku pozdìji (13,7 let). Rozdíly mezi obory nejsou výrazné. Celkem pouze 38 studentù, což pøedstavuje vážených 4,5 %, se považuje za abstinenty. Mezi zbylými 95 % studentù je nejèastìji preferovaným alkoholickým nápojem víno, nicménì výrazné mezipohlavní rozdíly spíše nabádají k prezentaci z hlediska pohlaví: muži dávají výraznì èastìji pøednost pivu (55 %) a ženy naopak vínu (50 %), destilát je nejpreferovanìjším alkoholickým nápojem pro 15 % studentù a jeho obliba je mezipohlavnì zhruba srovnatelná. Mezi muži jsou necelá 4 % abstinentù, mezi ženami necelých 5 %. Z hlediska typù oborù je nejvíce abstinentù mezi studenty bakaláøských kombinovaných oborù (9 %) oproti ostatním oborùm (4 %). V posledních 30 dnech konzumovalo alkohol 88 % studentù, z nich témìø desetina 10 a vícekrát. V tabulce 2, kte-

rá ukazuje frekvenci užívání alkoholu v posledních 30 dnech, jsou nejvíce patrné rozdíly v kategoriích „nepil/a“ a naopak „užil 10 a vícekrát“: ženy a studenti bakaláøských kombinovaných oborù užívají ménì než muži a studenti ostatních oborù. Poèet vypitých nápojù pøi poslední konzumaci se pohyboval od 1 do 30 standardních drinkù (viz Csémy et al., 2004). Nejèastìji byly pøi poslední konzumaci vypity dva drinky (26 %), jeden (23 %) a tøi (18 %). Tabulka 3 ukazuje prùmìrný poèet vypitých drinkù pøi poslední konzumaci a zároveò relativní poèet respondentù spadajících do jednotlivých kategorií dle poètu vypitých nápojù. Muži vypili v prùmìru o více než jeden nápoj více, zároveò témìø osmina z nich (12 %) vypila pøi poslední konzumaci 10 nebo více alkoholických nápojù, zatímco u žen jsou to pouze necelá 3 %. Z hlediska typu oboru mají nejèastìji vyšší konzumaci studenti prezenèních nelékaøských oborù. l

5 / 2 Rizikové chování související s užíváním alkoholu Kombinaci alkoholu s jinou návykovou látkou (s výjimkou cigaret) uvedlo 18 % studentù. Nejèastìjší kombinace byla s marihuanou (13 %) a s léky (4 %). Jednotlivci pak mají zkušenost s kombinací alkoholu s vìtšinou návykových látek dostupných v ÈR (kokain, extáze, pervitin, LSD, lyso-

Tabulka 2 / Table 2 Frekvence užití alkoholu v posledních 30 dnech podle typu oboru a pohlaví, relativnì (%) Past-month frequency of alcohol use by field of study and gender, relative counts (%) tøicetidenní prevalence

typ oboru lékaøské

konzumace

pohlaví navazující

bakaláøské

bakaláøské

magisterské

prezenèní

kombinov.

muž

celkem žena

nepil/a

12,7

9,1

8,9

18,6

10,3

12,8

12,1

1–2x

30,4

35,3

29,7

34,3

23,5

33,4

30,7

3–5x

35,9

28,7

32,1

25,8

33,3

34,7

34,3

6–9x

12,3

18,4

19,3

17,1

16,9

13,2

14,2

10 a vícekrát

8,7

8,4

10,1

4,2

16,0

6,0

8,7

Tabulka 3 / Table 3 Poèet standardních drinkù vypitých pøi poslední konzumaci podle typu oboru a pohlaví, prùmìrnì a relativnì v kategoriích dle poètu drinkù (%) Number of standard drinks consumed during the last drinking episode by field of study and gender, average and relative counts according to the number of drinks (%) poèet standard.


drinkù

94


bakaláøské

bakaláøské

magisterské

prezenèní

kombinov.

celkem

muž

žena

prùmìrnì

3,3

3,6

3,8

2,6

4,3

3,0

3,3

1–2 (%)

51,0

40,0

41,1

68,6

38,5

53,5

49,4

3840 3–5 (%)

35,9

46,1

43,8

26,3

37,9

37,2

37,4

6–9 (%)

8,6

6,7

8,1

3,6

12,0

6,7

8,1

10 a více (%)

4,6

7,2

7,1

1,5

11,6

2,6

5,0

ADIKTOLOGIE



Tabulka 4 / Table 4 Prevalence subjektivnì deklarovaného stylu pití podle typu oboru a pohlaví (%) Prevalence of self-reported drinking patterns by field of study and gender (%) styl pití

typ oboru

pohlaví

lékaøské

alkohol nikdy

navazující

bakaláøské

bakaláøské

magister.

prezenèní

kombinov.

6,2

4,4

4,0

75,2

82,2

17,9

0,7

celkem

muž

žena

10,6

4,2

6,5

5,9

75,5

77,2

70,5

77,6

75,7

13,4

19,1

10,8

24,0

15,2

17,6

0,0

1,4

1,4

1,3

0,7

0,9

nepiji piji, ale neopíjím se ve spoleènosti se namažu celkem èasto mívám okna

Tabulka 5 / Table 5 Prùmìrný skór CAGE a výskyt jednotlivých skórù a skóre vyššího než 1 podle typu oboru a pohlaví CAGE scores (including the avarage and greater-than-1 scores) by field of study and gender CAGE



bakaláøské

bakaláøské

magisterské

prezenèní

kombinov.

celkem

muž

žena

prùmìrný skór (abs.)

0,71

0,99

0,76

0,88

1,03

0,63

0,74

výskyt

0

53,3

49,5

56,1

62,1

35,9

60,8

54,1

1

30,2

16,0

20,6

11,9

37,6

22,7

26,7

2

10,5

23,2

15,2

9,1

16,5

10,2

11,9

3

4,7

8,9

7,8

9,4

7,8

5,0

5,8

4

1,4

2,4

0,4

7,6

2,2

1,3

1,5

16,6

34,5

23,3

26,0

26,5

16,5

19,2

jednotlivýc h skórù (%)

skór vyšší než 1 (%)

hlávky, poppers). Èastìji kombinovali návykové látky s alkoholem muži (21 %), mezi ženami pøiznalo tuto zkušenost 16 % studentek. Prevalence užití alkoholu s jinou návykovou látkou se ve skupinì lékaøských oborù pohybuje na úrovni 15 %, v ostatních skupinách kolem 25 %. První subjektivnì vnímanou intoxikaci5 udávali studenti prùmìrnì ve vìku 16,7 let (rozmezí 8–25 let). Vìk prvního „namazání se“ se mezi ženami a muži lišil: muži udávají tuto zkušenost prùmìrnì v 16,2 letech, ženy o nìco pozdìji (16,8 let). Nejmladší byli v dobì prvního „namazání“ studenti ze skupiny bakaláøských oborù (16,1 let), nejstarší pak studenti z návazných magisterských oborù (17,2 let), rozdíly ale nejsou statisticky významné. Mezi vìkem prvního užití alkoholu a prvního „namazání se“ existuje statisticky významná korelace r=0,347 na 1% hladinì významnosti.

5/

Vìk první opilosti byl zjišťován otázkou „Kolik vám bylo let, když jste popr-

vé vypil/a tolik alkoholu, že jste se namazal/a?“ – této formulace se proto držíme i v prezentaci výsledkù.

Prùmìrný rozdíl mezi vìkem prvního užití alkoholu a prvního „namazání se“ je 3,3 roku. Nìkdy v životì se „namazalo“ 87 % studentù, výraznìjší opilost (problémy s chùzí, s mluvením, zvracení èi výpadky pamìti) zažilo nìkdy v životì 70 %, v posledním roce 45 % a v posledním mìsíci 12 % studentù. Pouze každý ètvrtý muž (23 %) a každá tøetí žena (33 %) se nikdy v životì neopili. Pomìr studentù, kteøí se nikdy v životì neopili, se v nelékaøských oborech pohybuje pod 40 %, v lékaøských pak 27 %. V posledních 12 mìsících se ani jednou neopila více jak polovina studentù (55 %). Celkovì se èastìji opíjeli muži, obzvlášť opilost v posledním mìsíci je u mužù témìø dvakrát èastìjší než u žen (19 % vs. 10 %). Subjektivní hodnocení aktuálního stylu pití alkoholu bylo sledováno otázkou, v níž mohli respondenti zvolením jednoho výroku odpovídat na škále od abstinence až po potenciální závislost. Tøi ètvrtiny respondentù lze podle jejich odpovìdí považovat za konzumenty (76 %, žen 78 % a mužù 71 %), necelou pìtinu za pijáky (18 %, žen 15 % a mužù 24 %) a 1 % za výraznì ohrožené závislostí (0,7 % žen a 1,3 %


ADIKTOLOGIE

95

mužù). Abstinentù je kolem 6 % (4 % mužù a 7 % žen). Z hlediska studijních oborù je nejvíce abstinentù mezi studenty bakaláøských kombinovaných oborù a nejménì mezi denními bakaláøi. Podrobnìji to ukazuje tabulka 4. Rizikové chování související s užíváním alkoholu bylo sledováno tøemi otázkami. Tøetina studentù nìkdy užila alkohol o samotì (34 %), ètvrtina pila pøed polednem (25 %) a sedmina (15 %) mìla pod vlivem alkoholu sex s neznámým (náhodným) partnerem. S výjimkou poslednì zmínìného vykazují rizikové chování výraznì èastìji muži. l

5 / 3 Problémové užívání alkoholu – výsledky CAGE a vybrané souvislosti Za signifikantní ukazatel problémového pití se v dotazníku CAGE považuje skóre > 1, dvì kladné odpovìdi znamenají pøítomnost problému a podezøení, že by se o závislost mohlo jednat (72% pravdìpodobnost), a 3–4 kladné odpovìdi znamenají velmi vysokou pravdìpodobnost (88 %, resp. 98 %), že je èlovìk na alkoholu závislý (Buchsbaum et al., 1991).6 Prùmìrný skór CAGE a výskyt jednotlivých skórù a skóre > 1 podle typu oboru a pohlaví ukazuje tabulka 5. Prùmìrný skór CAGE je ve výzkumném souboru 0,74. Prùmìrné skóre u žen je 0,63, u mužù 1,03, což považujeme za statisticky významný rozdíl. Z hlediska typù studijních oborù jsou rozdíly v prùmìrném CAGE skóru ménì výrazné. Nejvìtší rozptyl skórù CAGE je u studentù bakaláøského kombinovaného studia, je mezi nimi nejvíce jak bezproblémových, tak potenciálnì závislých studentù, což zøejmì souvisí s jejich vyšším vìkem. Skóre > 1 dosáhla témìø pìtina studentù (19 %), problém s alkoholem se vyskytl pøibližnì u každé šesté studentky (17 %) a u každého ètvrtého studenta (27 %). I jedna kladná odpovìï pøedstavuje riziko – zatímco 61 % žen vykazuje nulový skór, u mužù je to pouze 36 %, což znamená, že alkoholem jsou nebo byly potenciálnì ohroženy dvì pìtiny studentek a témìø dvì tøetiny studentù. Z hlediska typù studijních oborù jsou patrné výrazné statistické rozdíly mezi lékaøskými a nelékaøskými obory. Pouze šestina (17 %) studentù všeobecného a zubního lékaøství vykazuje skór vìtší než 1, zatímco u nelékaøských oborù je to pøibližnì ètvrtina (26 %), nejvíce u studentù navazujícího magisterského studia (35 %). Ètyøi respondenti z výzkumného souboru nìkdy v životì vykazovali problémy s užíváním alkoholu, ale v souèasnosti abstinují, což pøedstavuje 0,5 % souboru. Vzhledem k tomu, že jejich prùmìrný skór v testu CAGE je 3,0, jedná se s velkou pravdìpodobností o abstinující závislé. Problémy s užíváním alkoholu vykazuje (nìkdy v životì zažil) témìø každý desátý abstinent (8,4 %).

6/

Dotazník CAGE pøedstavuje v první øadì klinický nástroj, nicménì z vý-

zkumného hlediska se skór vyšší než 1 ukazuje jako významný prediktor možné závislosti u všech zkoumaných populací (Fiellin et al., 2000)

96

ADIKTOLOGIE

Pìt respondentù nìkdy v životì uvažovalo o vyhledání odborné pomoci v souvislosti s užíváním alkoholu (0,5 % souboru), ale žádný ji dosud nevyhledal. Jedná se o tøi muže a dvì ženy s prùmìrným CAGE skóre 3,0 (u mužù 2,6, u žen 3,6). Ètyøi z tìchto studentù studují lékaøské obory, jeden navazující magisterské studium. Byly také sledovány charakteristiky respondentù s CAGE skóre > 1 a statisticky významné rozdíly se objevily v pøípadì nìkolika promìnných. V posledních 30 dnech konzumovali studenti z rizikové skupiny nejèastìji 3–5x, pìtina z nich dokonce 10 èi vícekrát (bezproblémoví nejèastìji 1–2x, 10 a vícekrát pouze 6 % z nich). V posledním mìsíci se alespoò jednou opilo 26 % studentù s CAGE > 1, na rozdíl od 9 % bezproblémových studentù. Poèet standardních drinkù pøi poslední konzumaci byl u problémových studentù vyšší (4,5 vs. 3,0 u bezproblémových), stejnì jako subjektivní intenzita opilosti na stupnici od 1 do 10 (3,6 vs. 2,8), a naopak vìk pøi prvním „namazání se“ byl u problémových nižší (16,0 vs. 16,8 let u bezproblémových). Rozdíly v prùmìrném vìku ani vìku první konzumace nebyly signifikantní. Nejvíce rizikovým alkoholickým nápojem je podle preferencí pivo – témìø tøi desetiny z tìch, kteøí mu dávají pøednost, vykazují CAGE skór vyšší než 1 (29 %). Na druhém místì je destilát (20 %) následovaný vínem (13 %). Míchané alkoholické nápoje (alkopops) mohou být z tohoto pohledu považovány za nejménì rizikové – pouze 11 % z tìch, kteøí je preferují, skóruje v CAGE > 1. Kombinaci alkoholu s jinou návykovou látkou pøiznává tøikrát více studentù s CAGE > 1 (38 % vs. 13 %), totéž platí jak pro nejèastìji užívanou marihuanu (31 % vs. 9 %), tak pro léky (8 % vs. 3 %). Ze všech studentù, kteøí v životì zažili 40 a vícekrát stav opilosti, jsou ètyøi pìtiny (79 %) v rizikové skupinì. Více než šest opilostí v posledním roce a tøi v posledních 30 dnech je statisticky významným ukazatelem pro pøíslušnost ke skupinì rizikových studentù. Všechny tøi sledované rizikové zpùsoby chování související s užíváním alkoholu jsou statisticky významnì èastìji pøítomné u respondentù, kteøí mají skór CAGE > 1: pití o samotì (47 % vs. 31 %), pití pøed polednem (45 % vs. 20 %) a sex s náhodným partnerem pod vlivem alkoholu (31 % vs. 11 %). Vztah deklarovaného stylu užívání alkoholu a skórování v testu CAGE se také ukázal jako statisticky významný. Vìtšina rizikových studentù subjektivnì hodnotí svùj styl pití jako „alkohol piji, ale neopíjím se (nebo pouze výjimeènì)“ (54 % vs. 81 % u bezproblémových), výrok „alkohol piji, ve spoleènosti se rád(a) namažu“ je rovnìž èastý (39 % vs. 12 %). Ale pouze výrok „alkohol piji, celkem èasto mívám okna“ (4 % vs. 0 %) je signifikantním ukazatelem na CAGE skór > 1 (79 % z tìch, kteøí se s ním ztotožnili, takto skóruje). Zajímavé je, že nejvyšší prùmìrný skór v CAGE vykazu-



Tabulka 6 / Table 6 Srovnání studijních oborù z hlediska podílu respondentù s CAGE skórem vyšším než 1, poètu drinkù pøi poslední konzumaci, podílu respondentù se zkušeností s kombinací alkoholu a dalších drog a podílu mužù mezi respondenty Comparison of fields of study in terms of the proportions of respondents with a CAGE score greater than 1, counts of drinks consumed during the last drinking episode, the proportions of respondents having experienced a combination of alcohol and other drugs, and the proportions of males among the respondents obor

typ oboru

CAGE vyšší

prùmìrný poèet

kombinace s jinou

podíl mužù mezi

než 1

standardních drinkù

drogou

respondenty

(%)

pøi poslední

(%)

(%)

konzumaci zdrav. technika

nav. Mgr.

38,9

4,0

28,3

61,1

adiktologie

Bc. denní

36,3

4,7

38,7

4,8

intenzivní péèe

nav. Mgr.

31,2

3,2

25,6

3,4

adiktologie

Bc. kombi

30,7

2,6

26,3

9,4

zdravotnická

Bc. denní

23,8

4,1

24,5

59,0

fyzioterapie

Bc. denní

23,0

3,0

18,6

15,5

zubní lékaøství

lékaøský

20,7

3,1

9,7

30,7

ošetøovatelství

Bc. denní

20,3

2,0

11,3

18,7

všeobecné lékaøství

lékaøský

16,1

3,3

15,7

32,2

všeobecná sestra

Bc. denní

14,9

3,8

13,4

0

a informatika

technika

nutrièní terapeut

Bc. denní

12,5

2,9

13,3

9,1

ergoterapie

Bc. denní

11,5

3,9

20,8

0

všeobecná sestra

Bc. kombi

8,5

2,7

10,1

8,0

19,2

3,3

17,7

27,0

celkem

je mezi rizikovými studenty skupina souèasných abstinentù „alkohol nikdy nepiji“ (prùmìr 3,0 vs. 2,4 u ostatních výrokù). Z hlediska úspìšnosti ve studiu nejsou rozdíly statisticky významné, nicménì mezi studenty s pøedchozí zkušeností se studiem na jiné vysoké škole nebo opakováním roèníku je podíl „rizikových“ vyšší (23 % vs. 18 %). Tabulka 6 srovnává jednotlivé studijní obory podle podílu respondentù s CAGE skórem > 1 a pøidává další vybrané charakteristiky. Výraznì nadprùmìrný podíl ohrožených studentù (31 % – 39 % vs. prùmìrných 19 %) vykazují obory navazujícího magisterského studia a obì formy bakaláøského studia adiktologie. Denní bakaláøské studium adiktologie je také charakterizováno statisticky významnì nadprùmìrným poètem standardních drinkù pøi poslední konzumaci (4,7 vs. prùmìrných 3,3), stejnì jako statisticky významnì vyšším podílem studentù se zkušeností s kombinováním alkoholu s jinými drogami (39 % vs. 18 %). l

5 / 4 Forma tvorby dat

Sbìr dat probìhl dvìma zpùsoby – papírovou a elektronickou formou. Elektronická forma kromì významných výhod (nulové náklady, rychlejší distribuce a usnadnìní práce s daty) nese i nevýhodu samovýbìru. Proto byly výsledky

srovnávány i z tohoto hlediska. Pro toto srovnání byla využita data od respondentù z øad studentù lékaøských oborù (všeobecné a zubní lékaøství). Jedná se celkem o 546 respondentù, kteøí vyplnili dotazník ze dvou tøetin (69 %) v papírové formì a z jedné tøetiny (31 %) v elektronické formì (viz tabulka 5). Složení podsouboru z hlediska pohlaví je homogenní, muži tvoøí v obou skupinách pøibližnì tøetinu (33 %, resp. 31 %). Rozdíly ve složení podle roèníkù jsou statisticky významné, papírovou formu vyplnili èastìji studenti nižších roèníkù, elektronickou naopak vyšších. Tabulka 7 ukazuje promìnné, u nichž byly identifikovány statisticky významné rozdíly ve výskytu jednotlivých hodnot mezi respondenty podle typu administrace dotazníku. Respondenti, kteøí vyplnili dotazník pøes internet, v posledním mìsíci užívali alkohol èastìji, bìhem celého života se èastìji „namazali“ èi výraznìji opili, èastìji zažili sex s náhodným partnerem pod vlivem alkoholu, a vìtší èást z nich skóruje v CAGE > 1 v porovnání s respondenty, kteøí vyplnili papírovou formu dotazníku. U promìnných preferovaný alkohol, poèet vypitých drinkù pøi poslední konzumaci, kombinování alkoholu s jinou drogou, roèní a tøicetidenní prevalence opilosti, deklarovaný styl pití, pití o samotì a pití pøed polednem nebyly zjištìny statisticky významné rozdíly v závislosti na zpùsobu administrace do-


ADIKTOLOGIE

97

Tabulka 7 / Table 7 Srovnání vybraných ukazatelù podle formy administrace dotazníku, v rámci jednotlivých promìnných v % Comparison of selected indicators according to the forms of administration of the questionnaire for each variable (%) promìnné

hodnoty

30denní prevalence konzumace alkoholu

celoživotní prevalence „namazání se“

celoživotní prevalence opilosti

sex s náhodným partnerem pod vlivem alkoholu CAGE vyšší než 1

forma dotazníku papírová

elektronická

nepil

15,4

7,2

12,7

1–2x

30,3

30,6

30,4

3–5x

32,9

42,1

35,9

6–9x

14,9

6,9

12,3

10 a vícekrát

6,4

13,2

8,7

ne

16,9

8,4

14,1

ano

83,1

91,6

85,9

nikdy

22,1

36,9

27,0

1–2 krát

34,3

6,9

25,2

3–5 krát

22,6

22,4

22,5

6–9 krát

8,5

11,7

9,6

10–19 krát

7,2

10,7

8,4

20–39 krát

3,9

4,4

4,1

40 a vícekrát

1,3

7,0

3,2

ne

88,8

82,6

86,8

ano

11,2

17,4

13,2

ne

85,9

78,5

83,4

ano

14,1

21,5

16,6

tazníku. Aèkoliv prùmìrný skór CAGE je u respondentù papírové formy 0,65 a mezi elektronicky vyplnìnými dotazníky 0,82, není tento rozdíl statisticky významný. l

6 DISKUZE A ZÁVÌR

Studie se zúèastnila témìø ètvrtina studentù sledovaných oborù na 1. LF, pøesto nemùžeme výzkumný soubor považovat za bezvýhradnì reprezentativní. Je to z dùvodu relativnì vysoké heterogenity studijních oborù (výraznì se liší charakteristikami i poèty studentù). I pøes snahu získat výzkumný soubor proporènì odpovídající základnímu jsou ve vzorku zastoupeni relativnì ménì muži a studenti lékaøských oborù. Pøi práci s daty bylo naší snahou tyto nedostatky zpùsobené nepravdìpodobnostním výbìrem kompenzovat vyvážením na základì relativního zastoupení podle oboru, roèníku a pohlaví (celková váha se pohybovala pro jednotlivé skupiny studentù v rozmezí od 0,554 do 2,524). Dalšími dùvody jsou nominaèní technika samovýbìru a použití elektronické formy administrace dotazníkù. Samovýbìr omezuje zobecnitelnost našich výsledkù, neboť se pøedpokládá zejména participace tìch respondentù, kteøí jsou k tématu užívání alkoholu senzitivnìjší – mají vyhranìné kladné nebo záporné názory a postoje. Samovýbìr ale nepøedstavuje významné omezení pro korelaèní výzkum, tedy pro hledání vzájemných souvislostí mezi promìnnými.

98

celkem

ADIKTOLOGIE

Samotné výsledky pøi rùzných zpùsobech administrace psychometrických dotazníkù bývají ekvivalentní, i když se doporuèuje ve sbìru dat jednotnost (napø. Carlbring et al., 2007). Na druhou stranu se na základì výsledkù metaanalýz zdá, že na citlivé otázky v dotaznících vyplòovaných elektronicky odpovídají respondenti otevøenìji než v dotaznících typu tužka-papír (Kays et al., 2012), dùvodem pro vyšší prevalence získané elektronickou formou mùže být tedy kromì vyšší senzitivity k tématu i vyšší míra upøímnosti. V pøípadì naší studie bylo použití dvou metod sbìru dat natolik výhodné, že jsme se je rozhodli využít a tento fakt jsme uvážili pøi interpretaci dat. Konstrukce použitého dotazníku umožòuje relativnì pøímé porovnání s výsledky jiných studií. Skóre >1 v testu CAGE, které je považováno za signifikantní ukazatel problémového pití, vykazuje témìø pìtina (19 %) studentù 1. LF. Pøestože je toto èíslo vysoké, ve srovnání s výzkumem Csémyho (2006) lze øíci, že studenti 1. lékaøské fakulty mají ve srovnání s jinými fakultami pražských univerzit (25 %) s alkoholem ménì problémù. Výsledky výzkumu potvrzují pøedpoklad, že muži pijí rizikovìji než ženy. Lze øíci, že každý 4. student a každá 6. studentka mìla nìkdy v životì problém s alkoholem. K výsledkùm, které byly vyhodnoceny podle dotazníku CAGE je ale tøeba dodat, že se jedná pouze o rychlý scree-



ningový test, který pouze mapuje celoživotní prevalenci nìkterých jevù spojených s rizikovou konzumací alkoholu. Na druhou stranu je opodstatnìné domnívat se, že prevalence rizikového pití mùže být ještì vyšší, a to pøedevším v mužské populaci, protože otázky na frekvenci a míru užívání alkoholu pokládané pøed samotnými otázkami testu CAGE snižují jeho celkový skór (Etter, 2004). Pøíèinou dalšího zkreslení a dùvodem proè studenti-muži skórují v CAGE testu více, mùže být negativní sociální konzumace alkoholu, kterou u dospívajících chlapcù popisují Orosová a Gajdošová (2009). V hrubìjším srovnání se staršími studiemi mùžeme porovnat odpovìdi na otázku, kdy studenti poprvé užili alkohol. Prùmìrný vìk prvního užití alkoholu je u studentù 1. LF 13,5 roku, zatímco u studentù 3. LF již 12,1 roku (Trojáèková, 2006). Èeské studie (Csémy et al., 2009) potvrzují, že dvì tøetiny dìtí poprvé požijí alkoholický nápoj ještì pøed dosažením 13 let, podle evropských výzkumù (Anderson, Baumerg, 2006) dokonce ještì o nìco døíve. První subjektivnì vnímanou opilost zažili studenti naší studie prùmìrnì 3,3 roku po první zkušenosti s alkoholem, tedy ve vìku 16,7 let. Trojáèková (2006) uvádí vìk 16,9 u studentù LF Univerzity Palackého v Olomouci, Anderson a Baumberg (2006) u studentù evropských škol dokonce 14 let. Mezi studenty 1. LF UK je 4,5 % abstinentù. Výsledky se shodují i s výsledky Trojáèkové (2006) v souboru studentù z rùzných vysokých škol, s výjimkou posluchaèù LF Univerzity Palackého, kde je abstinentù pøes 10 %. Nižší je míra abstinentù v našem vzorku 1. LF UK i ve srovnání s bìžnou èeskou populací v podobné vìkové kohortì (ÚZIS, 2006; Bìláèková et al., 2010). Prevalence konzumace alkoholu v posledním mìsíci je vysoká. Alespoò jednou v posledních 30 dnech požilo alkohol 88 % studentù. V obecné populaci je ale podle Bìláèkové (2010) ve srovnatelné vìkové kohortì mìsíèní prevalence ještì vyšší. Naopak výsledky zahranièních studií (napø. Liu, 2007 nebo Karam et al., 2007) nepøesahují 70 %. V posledním mìsíci se opilo alespoò jednou pøibližnì 12 % studentù. Svoji roli mùže hrát období, kdy dotazování probíhalo. Studentùm byly dotazníky distribuovány v prùbìhu semestru, ale èasové období zahrnovalo i dobu po zkouškovém období a velikonoèní svátky, kdy je frekvence pití alkoholu v nejvíce zastoupené vìkové kohortì obecnì vyšší. Více než jednu epizodu opilosti ale zažilo ménì studentù než na 3. LF UK (Trojáèková, 2006). Pøi srovnávání konzumace alkoholu u studentù nižších a vyšších roèníkù studia všeobecného lékaøství lze pozorovat rozdíly. Na zaèátku studia pijí studenti 1. LF ménì než na jeho konci. Potvrzují to statistické výsledky, které se vztahují ke konzumaci alkoholu za poslední mìsíc, prevalenci opilosti v posledním roce a posledním mìsíci. Naopak studenti nižších roèníkù konzumují pøi jedné pøíležitosti

vìtší poèet standardních drinkù, i když tento rozdíl není staticky významný. Vysvìtlení tohoto specifického fenoménu mùžeme hledat ve studiu samotném, kdy pøedevším první tøi roky studia jsou na studenty kladeny obrovské nároky. Tzv. binge drinking – èasté pití nadmìrných dávek alkoholu pøi jedné konzumní epizodì, což je velmi rizikový zpùsob konzumace, byl zaznamenán i u zahranièních studentù lékaøských fakult (Underwood et al., 2010, Keller et al., 2007, Jahne et al., 2009). Pokud jde o porovnání výsledkù mezi jednotlivými obory 1. LF, mùžeme konstatovat, že podle dotazníku CAGE patøí mezi nejvíce ohrožené skupiny studenti oborù navazujícího magisterského studia (i) zdravotnická technika a informatika a (ii) intenzivní péèe, což je pravdìpodobnì dáno vysokým pomìrným zastoupením mužù, a dále obì formy bakaláøského studia adiktologie (jak denní, tak kombinovaná), kde lze pøedpokládat vyšší senzitivitu k problematice užívání drog obecnì. Naopak mezi nejménì ohrožené skupiny patøí studenti všeobecného lékaøství. V ÈR se tématu „studenti a alkohol“ dosud nevìnovala dostateèná pozornost. Klasické intervenèní programy nebo informaèní webové stránky a intervence prostøednictvím internetu u nás chybí buï úplnì, nebo nejsou z rùzných dùvodù vyhovující. V reakci na tuto skuteènost vznikla v roce 2008 pøi 1. LF UK Adiktologická ambulance pro studenty a zamìstnance vysokých škol. Aèkoliv mìl každý 5. posluchaè 1. LF nìkdy s konzumací alkoholu problém, mùžeme na základì srovnání s výsledky obdobných výzkumù konstatovat, že studium na 1. LF je asociováno s nižší mírou ohrožení problémovým užíváním alkoholu v porovnání jak s ostatními fakultami, tak s obecnou populací. Pøestože výsledky šetøení dopadly pro studenty 1. lékaøské fakulty víceménì pøíznivì, je nutné mít na pamìti, že jen pouhé informace k utvoøení zdravého postoje a na zastavení negativního vývoje ve spotøebì alkoholu nestaèí. Chybný je i pøedpoklad, že u vysokoškolákù, a studentù lékaøských fakult obzvlášť, je na preventivní opatøení již pozdì. Pøece jen se jedná o lidi, kteøí již za pár let budou moci ovlivòovat postoje a návyky svého okolí, a i oni sami by mìli být proto svým pacientùm, klientùm i pøátelùm pozitivním pøíkladem.


ADIKTOLOGIE

99

LITERATURA / REFERENCES l Adámková, T., Vondráèková, P., & Vacek, J. (2009). Užívání alkoholu u vyso-

l Kalina, K., et al. (2001). Mezioborový glosáø pojmù z oblasti drog a drogo-

koškolských studentù. Adiktologie, 9(2), 96–103.

vých závislostí. Praha: Úøad vlády ÈR, o.s. Filia Nova.

l Anderson, P. & Baumberg, B. (2006). A Public Health Perspective. Alcohol

l Karam, E., Kypri, K., & Salamoun, M. (2007). Alcohol use amnong college

in Europe. London: Institute of Alcohol Studies for the European Commission.

students: An international perspective. Current Opinion in Psychiatry, 20,

l Boland, M., Fitzpatrick, P., Scallan, E., Daly, L., Herity, B., Horgan, J., &

213–221.

Bourke, G. (2006). Trends in medical student use of tobacco, alcohol and

l Kays, K., Gathercoal, K., & Buhrow, W. (2012). Does survey format influen-

drugs in Irish university 1973–2002. Drug Alcohol Depend., 85(2),

ce self-disclosure on sensitive question items? Computers in Human Behavi-

123–128.Bìláèková, V., & Horáková, M. (2011). Celopopulaèní studie užívání

or, 28(1), 251–256.

návykových látek CS 2008. Praha: Úøad vlády ÈR. Notes: V tisku.

l Keller, S., Maddock, J. E., Laforge, R. G., Velice, W. F., & Basket, H. D.

l Buchsbaum, D. G., Buchanan, R. G., Centor, R. M., Schnoll, S. H., & Law-

(2007). Binge drinking and health behavior in medici students. Addictive Be-

ton, M. J. (1991). Screening for alcohol abuse using CAGE scores and likeliho-

haviors, 32(3), 505–515.

od ratios. Annals of Internal Medicine, 115, 774–777.

l Liu, L. Y. (2007). Texas survey of substance use among college students,

l Carlbring, P., Brunt S., Bohman, S., Austin, D., Richards, J., Öst, L.G., & An-

main findings report. Austin: Department of State Health Services.

dersson, G. (2007). Internet vs. paper and pencil administration of questionna-

l Nešpor, K. (1992). Týká se to i mne? Jak pøekonat problémy s alkoholem

ires commonly used in panic/agoraphobia research. Computers in Human Ba-

(Svépomocná pøíruèka). Praha: Sportpropag.

haviour, 23(3), 1421–1434.

l Orosová, O., & Gajdošová, B. (2009). Vzťah faktorov sociálnej inteligencie,

l Claussen, B., Smith G. D., & Thelle, D. (2003). Impact of childhood and

normatívnych oèakávaní a vnímanej dostupnosti k výskytu užívania legálnych

adulthood socioeconomic position on cause specific mortality: the Oslo Mor-

návykových látok medzi dospievajúcimi. Adiktologie, (9)4, 204–211.

tality Study. J Epidemiol Community Health, 57, 40–45.

l Ross, C. E., & Wu, C. L. (1995). The links between education and he-

l Csémy, L., Hrachovinová, T., & Krch, D. F. (2004). Alkohol a jiné drogy ve vy-

alth. American Sociological Review, 60, 719–745.

brané vysokoškolské populaci: rozsah, kontext, rizika. Adiktologie, 4(2),

l Spáèil, J. (2009). Sociální, ekonomické a psychické vlivy jako rizikové fakto-

124–135.

ry kardiovaskulárních chorob. Vnitøní lékaøství, 55(11), 1030–1034.

l Dhalla, S., & Kopec, J. A. (2007). The CAGE questionnaire for alcohol misu-

l Šplíchalová A., Šlachtová H., Fejtková P., Tomášková H., & Polaufová P.

se: a review of reliability and validity studies. Clinical and Investigative Medici-

(Eds.). (2005). Ukazatele zdravotního stavu a indikátory socioekonomické de-

ne, 30(1), 33–41.

privace v epidemiologických studiích: Sborník konference Životné podmienky

l Etter, J. F. (2004). Asking about quantity and frequency of alcohol consum-

a zdravie, vìdecká konference s mezinárodní úèastí, Štrbské Pleso, 19.–21. 9.

ption before asking the CAGE questions produces lower ratings on the CAGE

2005.

test. Drug and Alcohol Dependance, 74, 211–214.

l Thrane, C. (2006). Explaining educational-related inequalities in health:

l Evans, G. W., & Kantrowitz E. (2002). Socioeconomic status and health: the

Mediation and moderator model. Social Science & Medicine 62, 467–478.

potential role of environmental risk exposure. Annu Rev Public Health, 23,

l Trojáèková, A. (2007). Návykové látky – postoje a zkušenosti studentù vy-

303–331.

sokých škol. Hradec Králové: Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakul-

l Ewing, J. A. (1984). Detecting Alcoholism: The CAGE Questionnaire.

ta v Hradci Králové. (Notes: Dizertaèní práce, obhájeno 26. 6. 2007).

JAMA, 252, 1905–1907.

l Underwood, B., Fox, K., & Manogue, M. (2010). Tobacco, alcohol and drug

l Fiellin, D.A., Carrington, R.M., & O’Connor, P.G. (2000). Screening for alco-

use among dental undergraduates at one English university in 1998 and 2008.

hol problems in primary care: a systematic review. Archives of Internal Medi-

Br Dent, J., 208(4), E8, 164–165.

cine, 160, 1977–1989.

l ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky (2006). Výbìrové šetøení

l Hynie, S., & Klenerová, V. (2007). Existuje spoleèný regulaèní mechanis-

o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel Èeské republiky zamìøené na

mus úèastnící se vzniku deprese, schizofrenie, a závislosti na návykových lát-

zneužívání drog. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky Èeské re-

kách? Ès Fyziol, 56, 48–54.

publiky.

l Jähne, A., Kriston, L., Bentele, M., & Berner, M. M. (2009). Alcohol use and

consumption advice of medical students. Psychother Psychosom Med Psychol., 59(1), 14–20.

100

ADIKTOLOGIE


2012/ 12 / 2

STUDIUM Zajímá tì role návykových látek ve spoleènosti a programy drogové politiky, které ji ovlivòují? Chceš být adiktolog, tedy odborník na závislosti, který rozumí základùm práva, sociologie, sociální práce, psychologie a zdravotní vìdy? Máš chuť bìhem studia a po nìm pracovat s lidmi, kteøí se chovají rizikovì, a motivovat je ke zmìnì?

Odpovìï je bakaláøské studium adiktologie! www.adiktologie.cz/studium Najdi si studium adiktologie na Facebooku!

BAKALÁØSKÉ STUDIUM ADIKTOLOGIE • zajímavý nelékaøský zdravotnický obor na 1. LF UK

v Praze v prezenèní a kombinované formì • mezioborové vzdìlání s kvalifikací pro samostatnou prá-

ci ve zdravotnictví • pestré studium vyuèované pøedními odborníky v oboru

adiktologie • studium v prezenèní nebo v distanèní podobì pøi

zamìstnání • možnost pokraèovat v magisterském stupni studia

O studiu: Bakaláøské studium adiktologie je rozvrženo do tøí let studia. V prvním roce je kladen dùraz pøedevším na osvojení znalostí v základních medicínských oborech, jež jsou doplnìny o úvod do studia adiktologie. Od druhého roèníku se studium soustøedí na odborné adiktologické pøedmìty s mezioborovým pøesahem do oblasti psychologie, sociální práce, sociologie, práva nebo kriminologie. Závìr studia je zamìøen na praktickou pøípravu, která zahrnuje zvládnutí základních poradenských a terapeutických dovedností. Studium je zakonèeno státní závìreènou zkoušku a obhájením odborné práce na aktuální adiktologické téma v Èeské republice. Studenti oboru adiktologie mají možnost strávit èást studia na zahranièních partnerských univerzitách a také dále pokraèovat v navazujícím magisterském studiu adiktologie na 1. LF UK v Praze. Bakaláøský program adiktologie lze studovat také v kombinované podobì, což umožòuje doplnit si odborné VŠ vzdìlání pøi zamìstnání. Uplatnìní absolventù: Absolventi oboru adiktologie se uplatòují zejména jako pracovníci preventivních programù užívání návykových látek a pracovníci služeb pro uži-

vatele drog (zdravotnických i nezdravotnických, státních i nestátních), a dále jako pracovníci veøejné správy koordinující systém péèe pro uživatele drog a prevence rizikového chování. Osvojené znalosti a dovednosti mohou uplatnit v širokém spektru multidisciplinárních týmù, jež se zabývají øešením problémù spojených s užíváním návykových látek v rùzných pracovních prostøedích – napø. nízkoprahové zaøízení pro uživatele drog, terapeutická komunita, zaøízení sociálních služeb nebo speciálního školství, vìzeòská služba, policie èi soukromý sektor. Profese adiktologa je zaøazena mezi nelékaøská zdravotnická povolání, a to novelou zákona è. 96/2004 Sb., adiktolog tak mùže provádìt samostatnou práci ve zdravotnictví. Požadavky na uchazeèe: Studium je vhodné pro všechny, kdo se zajímají o interdisciplinární obor adiktologie nebo v nìm pracují a kdo dokonèili úplné støedoškolské vzdìlání s maturitou. Pøijímací øízení se skládá ze dvou èástí, písemné a ústní zkoušky, jež mají povinnou a dobrovolnou èást. Uchazeè bude ke studiu pøijat, pokud úspìšnì zvládne obì povinné èásti zamìøené na znalosti v oboru adiktologie, biologie, chemie a fyziky v rozsahu dostupných modelových otázek. V dobrovolné èásti uchazeè dokládá svou motivaci ke studiu odbornou praxí nebo písemnou prací v oboru adiktologie. Termín pro zasílání pøihlášek k pøijímacímu øízení je 28. únor daného roku. Zájemci o studium musí ve stanoveném termínu zaslat vyplnìnou pøihlášku k pøijímacímu øízení (ke stažení na http://is.cuni.cz/studium), potvrzení od praktického lékaøe a potvrzení o zaplacení poplatku za úkony spojené s pøijímacím øízením a úspìšnì složit pøijímací zkoušky.

ADIKTOLOGIE

101


Social Costs of Road Accidents under the Influence of Alcohol and Illegal Drugs in the Czech Republic in 2007 – Part I: Health-related Costs

BÌLÁÈKOVÁ, V., ZÁBRANSKÝ, T., ŠTEFUNKOVÁ, M., LANGROVÁ, M. Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Bìláèková, V., Zábranský, T., Štefunková, M. & Langrová, M. (2012). Spoleèenské náklady dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog v Èeské republice za rok 2007 – Èást I: zdravotní náklady. Adiktologie, (12)2, 102–113.

BACKGROUND: The methodology for estimating the so-

was generated for them. RESULTS: This work presents the

cial costs of substance use, including estimates of road ac-

direct and indirect health-related costs of road accidents at-

cidents attributable to substance use, stems from the inter-

tributable to alcohol and other psychoactive substances;

national guidelines adopted by the WHO (Single et al.,

these costs reached CZK 838.7 million in 2007, out of which

2003). The cost structure distinguishes between direct and

CZK 648.3 and CZK 190.4 million were attributable to alco-

indirect costs, with direct costs consisting of healthcare and

hol and other psychoactive substances respectively. This

law enforcement costs and indirect costs involving lost pro-

accounted for a total of 12.5% of all health-related costs in-

ductivity; road accidents also encompass material damage.

curred in relation to traffic accidents. The greatest share of

METHOD: As part of our study looking into the social costs

this amount was attributable to indirect costs (82% for alco-

of alcohol, tobacco, and illicit drugs in the Czech Republic in

hol and 71% for illicit drugs), mainly as a result of mortality.

2007, we asked several institutions (including a major

Mortality was estimated on the basis of sources other than

health insurance company and the Czech Ministry of the In-

those provided by the police; the study suggests that some

terior) to provide us with relevant datasets. The data were

indicators of impaired driving may be underreported.

grouped into nosological units, and an aetiological factor

KEY WORDS: SOCIAL COSTS – ALCOHOL – ILLICIT DRUGS – ROAD ACCIDENTS



Grant support: Internal Grant Agency, Ministry of Health of the Czech Republic, Grant No. NS/10034-4. Address for correspondence: Vendula Bìláèková / [email protected] / Department of Addictology, st


102

ADIKTOLOGIE


Spoleèenské náklady dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog v Èeské republice za rok 2007 – Èást I: zdravotní náklady

BÌLÁÈKOVÁ, V., ZÁBRANSKÝ, T., ŠTEFUNKOVÁ, M., LANGROVÁ, M.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Bìláèková, V., Zábranský, T., Štefunková, M. & Langrová, M. (2012). Spoleèenské náklady dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog v Èeské republice za rok 2007 – Èást I: zdravotní náklady. Adiktologie, (12)2, 102–113.

VÝCHODISKA: Metodologie odhadu spoleèenských ná-

li do nosologických jednotek, k nimž jsme identifikovali

kladù užívání návykových látek vychází z mezinárodních

pøiøaditelné podíly užívání NL. VÝSLEDKY: Tato práce

smìrnic pøijatých Svìtovou zdravotnickou organizací (Sin-

prezentuje pøímé a nepøímé zdravotní náklady pod vlivem

gle et al., 2003). Náklady na dopravní nehody v nich pøesta-

alkoholu a dalších drog; tyto náklady dosáhly v Èeské re-

vují významnou subkapitolu, jež kopíruje strukturu pøí-

publice v roce 2007 celkem 838,7 mil Kè, z toho 648,3 mil Kè

mých nákladù (výdaje z veøejných rozpoètù na zdravotnic-

byly náklady pøiøaditelné alkoholu za volantem a 190,4 mil Kè

tví a vymáhání práva) a nákladù nepøímých (ušlá

byly náklady pøiøaditelné nelegálním drogám. Šlo o celkem

produktivita v dùsledku morbidity a mortality), v pøípadì

12,5 % všech pøímých a nepøímých zdravotních nákladù na

dopravních nehod se pøidávají také majetkové škody.

nehody v dopravì. Nejvyšší podíl na tìchto nákladech

METODA: V rámci studie Spoleèenské náklady užívání al-

pøedstavovaly nepøímé náklady (82 % v pøípadì alkoholu

koholu, tabáku a nelegálních drog v Èeské republice za rok

a 71 % v pøípadì nelegálních drog), a to pøevážnì v dùsled-

2007 jsme požádali Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, Ná-

ku mortality. Mortalita pøi dopravních nehodách pod vli-

rodní referenèní centrum, Ministerstvo vnitra ÈR, Ústav

vem alkoholu byla odhadována z jiných než policejních

zdravotnických informací a statistiky a další instituce o data

zdrojù, studie poukazuje na možné podhodnocení nìkte-

související se zdravotními a trestnìprávními aspekty uží-

rých indikátorù užití NL za volantem a na dùsledky pro od-

vání uvedených návykových látek. Tato data jsme seskupi-

had souvisejících nákladù.

KLÍÈOVÁ SLOVA: SPOLEÈENSKÉ NÁKLADY – ALKOHOL – NELEGÁLNÍ DROGY – DOPRAVNÍ NEHODY



Grantová podpora: IGA MZ, grant è. NS/10034-4. Korespondenèní adresa: Ing. Mgr. Vendula Bìláèková / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

103

l

1 ÚVOD

S ohledem na rozpory mezi rùznými datovými zdroji v této oblasti pøináší závìreèná kapitola diskusi zjištìných výsledkù, a to zejména s ohledem na rozdílné údaje urèující podíl dopravních nehod zpùsobených pod vlivem alkoholu a dalších omamných a psychotropních látek. Specifickým pøedmìtem zájmu v mezinárodním srovnání jsou pøiøaditelná úmrtí, která na rozdíl od samotných dopravních nehod podléhají menší chybì mìøení, a jsou tak pøesnìjším ukazatelem negativních dùsledkù užívání návykových látek na veøejné zdraví než ukazatele dopravních nehod pod vlivem alkoholu bez následku úmrtí.

Odhad spoleèenských nákladù alkoholu, tabáku a nelegálních drog v dopravì vychází z metodologie Mezinárodních smìrnic pro odhad nákladù spojených s užíváním návykových látek (Single, 2003). Smìrnice zahrnují náklady obìtované pøíležitosti – ukazují, jaké zdroje by mìla spoleènost k dispozici, pokud by se užívání návykových látek nevyskytovalo. Dìlí se na pøímé náklady institucí (policie, zdravotnictví aj.), na nepøímé náklady produktivity (ušlá produktivita v dùsledku nemocnosti a úmrtnosti) a pøípadnì také na náklady nehmotné spojené s utrpením (v dopravì napø. úèastníkù dopravních nehod nebo jejich rodinných pøíslušníkù). Následující analýza je souèástí studie Spoleèenské náklady užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog v Èeské republice 2007 (IGA MZ, grant è. NS/10034-4, Zábranský et al., 2011). Spoleèenské náklady dopravních nehod zpùsobených pod vlivem alkoholu a dalších omamných a psychotropních látek jsou dále v souladu s výše uvedenými smìrnicemi rozdìleny do pìti oblastí: (i) škody na majetku zpùsobené pøi dopravních nehodách pod vlivem alkoholu; (ii) náklady spojené s úrazy vzniklými pøi dopravních nehodách (zdravotní péèe, ušlá produktivita); (iii) náklady spojené s úmrtími pøi dopravních nehodách (pitvy, ušlá produktivita); (iv) náklady spojené s vyšetøováním dopravních nehod; (v) náklady spojené s testováním na alkohol a nelegální drogy a s prevencí užívání alkoholu za volantem. Tento èlánek se zabývá zdravotními náklady, viz (ii) a (iii). Další pøímé a nepøímé náklady, viz (i), (iii) a (iv), budou publikovány v dalším èísle èasopisu Adiktologie.

l

2 PØEHLED NÁKLADÙ NA DOPRAVNÍ NEHODY POD VLIVEM ALKOHOLU

l

2 / 1 Náklady na dopravní nehody pod vlivem alkoholu – zahranièní studie Náklady na dopravní nehody jsou doporuèenou položkou podle mezinárodních smìrnic pro odhad spoleèenských nákladù užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog (Single, et al., 2003), pro alkohol byly vyèísleny doposud celkem v sedmi COI studiích – Cost of illness, neboli spoleèenské náklady na nemoc (D. Collins & Lapsley, 2008; David J. Collins & Lapsley, 1996; D. J. Collins & Lapsley, 2002; Fenoglio et al., 2003; McKenna et al., 1996; Rehm et al., 2006), tøi z nich vyjadøovaly také náklady na dopravní nehody v souvislosti s nelegálními drogami (D. Collins & Lapsley, 2008; D. J. Collins & Lapsley, 2002; Rehm, et al., 2006). Náklady na dopravní nehody pod vlivem alkoholu se pohybovaly od 0,07 % HDP v Ontariu v roce 1992 po 3,23 % HDP ve Velké Británii ve stejném roce (McKenna, et al.,

Tabulka 1 / Table 1 Náklady na dopravní nehody v souvislosti s alkoholem v zahranièních studiích v tisících národní mìny a jako % HDP Costs of alcohol-related road accidents in foreign studies; in national currencies (thousand) and as a percentage of GDP ALKOHOL

Dopravní nehody

Austrálie

Austrálie

Austrálie

Kanada

Francie

Ontario

1992

1998

2004

2002

1997

1992

-

23 120

-

767 AUD

(náklady v místní mìnì)

1 274

2 202

AUD

AUD

FRF

UK 1992

13 619 GBP

Dopravní nehody (jako % HDP)

0,17%

0,20%

0,24%

-

1,88%

-

3,23%

Škody z dopravních nehod

-

-

-

757 CAD

-

150 CAD

-

Škody z dopravních nehod jako

-

-

-

0,07%

-

0,07%

-

-

245 AUD

528 AUD

-

-

-

-

% HDP NELEGÁLNÍ DROGY Dopravní nehody (náklady v místní mìnì) Dopravní nehody (jako % HDP)

-

0,04%

0,06%

-

-

-

-

Škody z dopravních nehod

-

-

-

67 CAD

-

-

-

Škody z dopravních nehod jako

-

-

-

0,01%

-

-

-

% HDP Zdroj: Zahranièní studie, viz Literatura. Source: Foreign studies, see References.

104

ADIKTOLOGIE



Tabulka 2 / Table 2 Pøehled nejèastìjších položek zahrnutých ve studiích spoleèenských nákladù na užívání NL v kategorii dopravní nehody Summary of the most common items included in studies of the social costs of substance use under the road accidents category zahrnuté položky

Austrálie

Austrálie

1992

2004

Kanada 2002

Francie

ÈR 2007

1997

1

MAJETKOVÉ ŠKODY

1a.

škoda na vozidlech

x

x

x

x

x

1b.

škoda na dalším majetku

-

x

x

x

x

1c.

administrativní náklady pojišťoven

x

x

-

-

x

2

ZDRAVOTNÍ NÁKLADY

2a.

ambulance a záchranáøské služby

x

x

-

-

zahrnuto v položce 2b.

2b.

zdravotní náklady

-

x

-

x

x

3

VYMÁHÁNÍ PRÁVA

3a.

vyšetøování nehod (policie)

x

x

-

-

x

3b.

hasièi

-

x

-

-

x

3c.

právní a soudní výlohy

x

x

-

x

nelze zvlášť vyèíslit

4

NEPØÍMÉ NÁKLADY

4a.

zpoždìná doprava

x

x

-

-

-

4b.

ušlá produktivita

-

x

-

-

x

5

NEHMOTNÉ NÁKLADY

5a.

bolest a utrpení

x

x

-

x

-

ETIOLOGICKÝ FAKTOR

26 % ze

EF pro pìtileté

24,4 %

n.a. (údaje o kompenzaci

všech nehod

vìkové

dopravních nehod

poškozených osob od

(English,

kategorie (od

pøiøaditelných

pojišťoven)

Holman)

0,1 do 0,184)

alkoholu (Rehm et. al 2006)

Zdroj: Zahranièní studie, viz Literatura. Source: Foreign studies, see References.

1996) (tabulka 1). Náklady na dopravní nehody pod vlivem nelegálních drog byly podstatnì nižší, pohybovaly se od 0,01 % HDP v Kanadì v roce 2002 (Rehm, et al., 2006) po 0,06 % HDP v Austrálii v roce 2004 (D. Collins & Lapsley, 2008), viz tabulka 1. Kanadská studie pøitom zahrnovala nad rámec nákladù na vyšetøování nehod také náklady na hmotné škody, francouzská studie vycházela pøímo z údajù od pojišťoven (Fenoglio, et al., 2003). Srovnatelnost nákladù na dopravní nehody pod vlivem návykových látek je omezena relativnì širokou paletou nákladových položek, které se autoøi jednotlivých studií rozhodli zahrnout do položky „náklady na dopravní nehody“. Položky ze zahranièních studií jsme strukturovali do pìti kategorií (tabulka 2). Pouze jediná z uvedených studií (Austrálie za rok 2004) zahrnula všechny identifikované položky vyèerpávajícím zpùsobem (D. Collins & Lapsley, 2008).

l

2 / 2 Øízení pod vlivem psychoaktivních látek Policie ÈR evidovala v roce 2007 celkem 7 466 nehod zavinìných „pod vlivem“ (4,09 % z celkového poètu dopravních nehod bylo pod vlivem alkoholu, 0,04 % pod vlivem nelegálních drog, tabulka 3), pøi kterých bylo usmrceno 36 a zranìno 2 881 osob. Podle Policie ÈR dochází k nehodám pod vlivem alkoholu v noèních a èasných ranních hodinách a zejména ve volných dnech; tøetina dopravních nehod pod vlivem alkoholu je zavinìna mladými lidmi resp. øidièi s praxí do dvou let. Ve vìtšinì pøípadù (53 %) je u tìchto mladých øidièù prokázáno také pøekroèení povolené rychlosti jízdy, a ve 47 % pøípadù další nesprávné chování na vozovce (Koníèek & Hoøin, 2008). Pro úèel této analýzy považujeme za pøiøaditelné užívání návykových látek veškeré nehody, které byly vykázány jako „pod vlivem“ alkoholu èi nelegálních drog. Tzv. etiologický podíl nosologické jednotky „dopravní nehody“ je tedy pro úèel této studie dán dostupnými údaji o dopravních nehodách a pod vlivem alkoho-

SPOLEÈENSKÉ NÁKLADY DOPRAVNÍCH NEHOD POD VLIVEM ALKOHOLU A NELEGÁLNÍCH…

ADIKTOLOGIE

105

Tabulka 3 / Table 3 Dopravní nehody pod vlivem alkoholu a drog – základní pøehled podle údajù RSDP (etiologický faktor dopravních nehod „pod vlivem“) Road accidents under the influence of alcohol and other drugs: a general overview according to the data from the Traffic Police Directorate (aetiological factor of road accidents “under the influence”) ROK 2007

POÈET

USMRCENO

USMRCENO

TÌŽCE

LEHCE

CELKEM

Hmotná

NEHOD

OSOB

OSOB

ZRANÌNO

ZRANÌNO

OSOB

škoda v mil.

(RSDP)

(Mravèík, 2010)

OSOB

OSOB

3 960

25 382

29 342

8 467,3

343*

2 670*

3013* (2881)

366,77*

Celkem

182 736

1 123

Pod vlivem

7 466

36 (34*)

alkoholu

146 z 381

Kè

vyšetøených

PODÍL alko

4,09%

n.a.***

32,90%

8,66%

10,52%

10,27%

4,33%

Pod vlivem

78

2

45 z 384

4

29

35

3,61

drog (RAP)

vyšetøených

PODÍL drog

0,04%

n.a. ***

11,70%

0,10%

0,11%

0,12%

0,04%

PODÍL CELKEM

4,13%

n.a.

50,10%

8,76%

10,63%

10,39%

4,37%

ZDROJ: Øeditelství služby poøádkové policie, * sdìlení odboru na základì zvláštní žádosti, ** dopoèet na základì známého podílu nehod pod vlivem drog, *** neznámý poèet vyšetøených osob SOURCE: Public Order Police Directorate, * reported by the department in response to a specific request, ** calculated on the basis of the known proportion of accidents under the influence of drugs, *** it is not known how many people were examined.

lu a úrazech pøi tìchto nehodách evidovaný Policií ÈR (rùzné EF, viz tabulka 3). Výjimku pøedstavuje etiologický podíl pro mortalitu v dùsledku nehod pod vlivem alkoholu, jak bude uvedeno dále. l

2 / 3 Náklady na dopravní nehody v Èeské republice – pøehled studií V Èeské republice nebyla dosud provedena studie spoleèenských nákladù, která by zahrnovala náklady na dopravní nehody. Jediná dosavadní studie, která v Èeské republice využívala metodiku COI – Cost of illness, tzv. spoleèenské náklady na nemoc (Single, et al., 2003), a to výhradnì pro oblast nelegálních drog, náklady na dopravní nehody nevyèíslovala z dùvodu nedostateèných datových zdrojù a z toho dùvodu považovala tuto položku na základì tehdejší evidence za nepodstatnou (Zábranský et al., 2001). Jediný dostupný odhad nákladù na dopravní nehody v Èeské republice, který zohledòuje komplexnost tìchto nákladù, provádí v ÈR Centrum dopravního výzkumu v Brnì, dále jen CDV (Daòková, 2007). Tento odhad nevyužívá metodiku COI; náklady èlení na pøímo související s dopravními nehodami – zdravotní péèe, záchranná služba a hmotné škody, a náklady související nepøímo – administrativní náklady (pojišťovny, soudy, policie), ztráta na produkci a sociální výdaje. V tomto èlenìní se jako nepøímé náklady oznaèují ty, u kterých nelze k jednotlivé události pøiøadit jednotkové náklady – dopravní nehodì. V metodice COI, a stejnì tak v následujícím textu, jsou pøitom za nepøímé náklady oznaèeny ty, které vyjadøují ušlou produktivitu. Podle CDV byly celkové „ztráty“ (viz výše uvedené nákladové položky) z dopravní nehodovosti v roce 2006 celkem 48 259 mil. Kè, v pøepoètu 1 702 mil. EUR1.

106

ADIKTOLOGIE

l

3 MORBIDITA V SOUVISLOSTI S NEHODAMI POD VLIVEM ALKOHOLU A NELEGÁLNÍCH DROG

V rámci této studie byla provedena analýza individuálních anonymizovaných dat, která pro úèel projektu poskytlo Národní referenèní centrum (NRC) a Ústav zdravotnických informací a statistiky, a dále potom analýza dat agregovaných podle hlavní a vedlejší diagnózy, která poskytla Všeobecná zdravotní pojišťovna. Všechny výpoèty byly provádìny na nejnižší možné úrovni agregovanosti (ušlá produktivita individuálnì pøiøazena podle vìku respondenta a prùmìrné mzdy v dané vìkové kategorii apod.). Data byla následnì sgrupována do tzv. nosologických jednotek, které byly pronásobeny etiologickým faktorem (viz kapitola 2 / 2 a tabulka 3). Zdravotní náklady v souvislosti s dopravními nehodami mùžeme v souladu s metodikou studií COI rozdìlit na náklady pøímé a na náklady nepøímé. Pøímé náklady na zdravotní péèi jsou vynakládány z prostøedkù zdravotního pojištìní na léèbu úrazù zpùsobených dopravními nehodami (v mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10 jde o tzv. vnìjší pøíèiny úrazu, diagnózy V00–V99, Dopravní nehody). Náklady nepøímé vyjadøují ušlou produktivitu obìtí dopravních nehod v dùsledku nemocnosti a úmrtnosti.

1/

Centrum dopravního výzkumu ve své metodice vychází z údajù od Èeské

asociace pojišťoven; data o pojistných událostech jsou zde shromažïována, pokud je splnìn nìkterý z následujících pøedpokladù: (i) nìkdo byl pøi dopravní nehodì zranìn èi usmrcen, (ii) hodnota škody je vyšší než 100 tis. Kè, (iii) došlo k poškození nebo znièení pozemní komunikace, (iv) došlo ke škodì na majetku tøetí osoby.



Tabulka 4 / Table 4 Pøímé zdravotní náklady v souvislosti s dopravními nehodami a dopravními nehodami spáchanými „pod vlivem“ Direct health-related costs incurred in relation to road accidents and road accidents caused under the influence VDG

Èlenìní dopravních

ZUM/ZULP muži a ženy

nehod dle MKN 10 mil Kè

V01–V09

Chodec zranìný pøi

z toho

z toho

alkohol

drogy

25,2

2,2

0,0

14,7

1,3

14,6

BODY za hospitalizaci –

DNI v hospitalizaci muži -

DNI v hospitalizaci ženy -

POÈET UNIKÁTNÍCH

muži a ženy

všichni

všichni

POJIŠTÉNCù celkem

mil Kè

z toho

z toho

poèet

z toho

z toho

poèet

z toho

z toho

poèet

z toho

alkohol

drogy

dní

alkohol

drogy

dní

alkohol

drogy

osob

alkohol

z toho drogy

116,2

10,1

0,1

15 979

1 383,8 16,0

14 653

1 268,9 14,7

2627

227,5

2,6

0,0

97,7

8,5

0,1

20 975

1 816,4 21,0

8 321

720,6

8,3

4142

358,7

4,1

1,3

0,0

61,5

5,3

0,1

13 381

1 158,8 13,4

1 572

136,1

1,6

1453

125,8

1,5

0,0

0,0

3,9

0,3

0,0

733

63,5

120

10,4

0,1

82

7,1

0,1

2,9

0,0

169,2

14,7

0,2

25 336

2 194,1 25,3

13 044

1 129,6 13,0

4738

410,3

4,7

0,1

0,0

6,7

0,6

0,0

909

78,7

0,9

332

28,8

0,3

141

12,2

0,1

0,9

0,1

0,0

3,4

0,3

0,0

853

73,9

0,9

151

13,1

0,2

106

9,2

0,1

dopravní nehodì V10–V19

Cyklista zranìný pøi dopravní nehodì

V20–V29

Jezdec na motocyklu zranìný pøi dopr. nehodì

V30–V39

Èlen osádky tøíkolového 0,4

0,7

motorového vozidla V40–V49

Èlen osádky osobního

33,0

automobilu V50–V59

Èlen osádky dodávkového 0,9 nebo lehkého nákl. voz.

V60–V69

Èlen osádky tìžkého nákladního vozidla

V70–V79

Èlen osádky autobusu

0,4

0,0

0,0

3,0

0,3

0,0

551

47,7

0,6

497

43,0

0,5

115

10,0

0,1

V80–V89

Jiné nehody pøi

2,8

0,2

0,0

17,9

1,6

0,0

2 119

183,5

2,1

2 493

215,9

2,5

679

58,8

0,7

1,2

0,1

0,0

6,2

0,5

0,0

1 370

118,6

1,4

642

55,6

0,6

249

21,6

0,2

94,2

8,2

0,1

485,8

42,1

0,5

82 206

7 119,0 82,2

41 825

3 622,0 41,8

14332

1241,2

14,3

pozemní dopravì V98–V99

Jiné a neurèené dopravní nehody CELKEM

ZDROJ: Národní referenèní centrum (NRC), Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). SOURCE: The National Reference Centre (NRC) and the General Health Insurance Company (VZP).

l

3 / 1 Pøímé zdravotní náklady

Pøímé zdravotní náklady v souvislosti s léèbou úrazù zpùsobených dopravními nehodami byly pro úèel této studie identifikovány na základì dat, která poskytlo Národní referenèní centrum. Jedná se o náklady na hospitalizace (resp. poèet bodù proplacených ve zdravotnictví za ošetøovací dni, které pro zjednodušení považujeme za ekvivalentní jejich korunové hodnotì – pøibližná hodnota jednoho bodu je 1 Kè) a dále potom náklady na zdravotnické prostøedky (na základì formuláøe ZUM-ZULP). (Tabulka 4.) Podle Ministerstva vnitra bylo pøi dopravních nehodách v roce 2007 tìžce ranìno celkem 3 960 osob a lehce ranìno 25 382 osob. Podle údajù Národního referenèního centra však bylo v hospitalizaci v souvislosti s dopravními nehodami celkem 14 332 osob. Na základì dat poskytnutých Národním referenèním centrem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou jsme odhadli celkové náklady na hospitalizace v souvislosti s úrazy zpùsobenými pøi dopravních nehodách v roce 2007 na 485,8 mil Kè, náklady na zdravotnický materiál byly 94,2 mil Kè. Muži strávili v hospitalizaci v souvislosti s následky dopravních nehod celkem 82 206 dní, ženy potom 41 825 dní. U mužù zdaleka nejvìtší podíl èasu strá-

veného v hospitalizaci pøipadal na osádku osobního automobilu (30,8 % všech hospitalizací), dále potom na cyklisty zranìné pøi dopravní nehodì (25,5 %) a na chodce (19,4 %). Ženy strávily nejvíce èasu v hospitalizaci jako zranìní chodci (35 % dní strávených v hospitalizaci pro následky dopravních nehod ženami). Podle statistiky dopravní policie bylo 8,66 % všech tìžce zranìných osob pøi dopravních nehodách zranìno pøi nehodách pod vlivem alkoholu, 0,1 % potom pod vlivem nelegálních drog, viz tabulka 3. Tìmito podíly jsme pronásobili uvedené náklady na hospitalizace a ZUM/ZULP, abychom získali odhad nákladù v souvislosti s užíváním alkoholu a s užíváním nelegálních drog.2 Náklady na hospitalizace pøiøaditelné dopravním nehodám pod vlivem alkoholu v roce 2007 potom byly 42,1 mil Kè, náklady na zdravotnický materiál 8,2 mil Kè; pro nelegální drogy potom 0,5 mil. Kè a 0,1 mil Kè. Muži strávili v hospitalizaci v souvislosti s pøiøaditelnými dopravními nehodami pod vlivem alkoholu cel-

2/

Data poskytnutá VZP zahrnují všechny náklady pojišťoven bez ohledu na

to, jaký objem náhrad se jim podaøilo vymáhat na pachatelích dopravních nehod, kteøí byli pod vlivem omamné a psychotropní látky.


ADIKTOLOGIE

107

Tabulka 5 / Table 5 Nepøímé zdravotní náklady v souvislosti s dopravními nehodami a dopravními nehodami spáchanými pod vlivem Indirect health-related costs incurred in relation to road accidents and road accidents caused under the influence VDG

Èlenìní dopravních nehod

DNI v hospitalizaci muži

DNI v hospitalizaci ženy

MUZI USLA

ZENY USLA

POÈET UNIK. POJIST.

dle MKN 10

– produktivní vìk

– produktivní vìk

PRODUKTIVITA –

PRODUKTIVITA –

v produktivním vìku

hospitalizace

hospitalizace

(produktivní vìk)

V01–V09

poèet

z toho

dní

z toho

mil Kè

z toho

(produktivní vìk)

poèet

z toho

alkohol drogy

dní

alkohol drogy

877,9

10,1

4594

397,8

4,6

8,0

0,7

0,0

12785

1107,2 12,8

4349

376,6

4,3

10,4

0,9

11057

957,5

11,1

1246

107,9

1,2

11,4

395

34,2

0,4

43

3,7

0,0

21739

1882,6 21,7

9661

836,6

842

72,9

0,8

251

804

69,6

0,8

Chodec zranìný pøi dopravní 10137

z toho

z toho

mil Kè

z toho

poèet

z toho

alkohol drogy

osob

alkohol drogy

4,5

0,4

0,0

1454

125,9

1,5

0,0

4,4

0,4

0,0

2430

210,4

2,4

1,0

0,0

1,1

0,1

0,0

1187

102,8

1,2

0,4

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

59

5,1

0,1

9,7

20,7

1,8

0,0

8,9

0,8

0,0

3927

340,1

3,9

21,7

0,3

0,8

0,1

0,0

0,2

0,0

0,0

121

10,5

0,1

126

10,9

0,1

0,8

0,1

0,0

0,1

0,0

0,0

96

8,3

0,1

alkohol drogy

z toho

z toho

nehodì V10–V19


V20–V29

Jezdec na motocyklu zranìný pøi dopr. nehodì

V30–V39

Èlen osádky tøíkolového motorového vozidla

V40–V49

Èlen osádky osobního automobilu

V50–V59

Èlen osádky dodávkového nebo lehkého nákl. vozidla

V60–V69


V70–V79

Èlen osádky autobusu

436

37,8

0,4

162

14,0

0,2

0,4

0,0

0,0

0,2

0,0

0,0

64

5,5

0,1

V80–V89

Jiné nehody pøi pozemní

1327

114,9

1,3

1306

113,1

1,3

1,1

0,1

0,0

1,2

0,1

0,0

409

35,4

0,4

993

86,0

1,0

465

40,3

0,5

0,9

0,1

0,0

0,4

0,0

0,0

195

16,9

0,2

60515

5240,6 60,5

22203

1922,8 22,2

54,7

4,7

0,1

21,1

1,8

0,0

9942

861,0

9,9

dopravì V98–V99


ZDROJ: Národní referenèní centrum (NRC), Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). SOURCE: The National Reference Centre (NRC) and the General Health Insurance Company (VZP).

kem 7119 dní, ženy 3622 dní; v souvislosti s nelegálními drogami to bylo 82,2 a 41,8 dní. V hospitalizaci bylo celkem 1241,2 pojištìncù v dùsledku dopravní nehody, která vznikla pod vlivem alkoholu, a 14,3 pojištìncù v dùsledku dopravní nehody, která vznikla pod vlivem nelegálních drog. Více viz tabulka 4.3 Výkony v souvislosti s úrazy zpùsobenými pøi dopravních nehodách (diagnózy V00–V99 dle MKN 10) èerpalo dle sdìlení VZP v roce 2007 celkem 42 641 pojištìncù. Vzhledem k tomu, že poèet lehkých zranìní hlášených ve statistice dopravních nehod (25 382) je podstatnì nižší, jak uvádí tabulka 3 (RSDP, 2008), mùžeme usuzovat, že øada lehkých 3/

ØSDP pøímo publikuje poèty osob, jež zavinily nehodu pod vlivem alkoho-

lu. V roce 2007 bylo pod vlivem alkoholu 4,13 % všech øidièù motorového vozidla, kteøí spáchali dopravní nehodu, 19,1 % všech cyklistù a øidièù jiných nemotorových vozidel a 12,4 % všech chodcù. Tento pøiøaditelný podíl však nemùžeme

zranìní zpùsobených pøi dopravních nehodách nebyla nahlášena, a že policejní statistika neodrážela benigní nehody (napø. nehody cyklistù, pøi kterých nevznikla hmotná škoda aj.). Celkové náklady na zdravotnické výkony pøi dopravních nehodách (MKN10 V0–V99) byly 573,9 mil Kè, tento údaj jsme pronásobili pøiøaditelným podílem pro lehká zranìní pod vlivem uvedeným v tabulce 3. Alkoholu tak pøiøazujeme náklady na zdravotní výkony ve výši 60,3 mil Kè a nelegálním drogám 0,6 mil Kè. l

3 / 2 Nepøímé zdravotní náklady v dùsledku morbidity Souèástí spoleèenských nákladù užívání návykových látek je ušlá produktivita v dùsledku nemocnosti (náklady zamìstnavatelù) a úmrtnosti (hodnota lidského života podle tzv. human capital approach)4. Ušlou produktivitou v dù-

pøímo vztáhnout na jednotlivé skupiny diagnóz dle MKN 10, protože uvedený

108

vliv alkoholu se vztahuje k viníkovi a nikoli k obìti. Jeden øidiè pod vlivem alko-

4/

holu tak mohl usmrtit nìkolik osob, jež alkohol nepožily, a naopak cyklista pod

odhadu monetární hodnoty lidského života, která se bìžnì využívá v COI studi-

vlivem alkoholu mohl zpùsobit dopravní nehodu, pøi které nikdo nezahynul.

ích (Single et al., 2003).

ADIKTOLOGIE

Human capital approach, aneb hodnota lidského kapitálu, je metodou



sledku morbidity se rozumí hodnota èasu, který strávili jinak ekonomicky aktivní jedinci v hospitalizaci a/nebo v pracovní neschopnosti nad rámec hospitalizace. Nepodaøilo se urèit nepøímé náklady spojené s pracovní neschopností v souvislosti s dopravními nehodami nad rámec hospitalizace. Hodnotu ušlé produktivity v dùsledku morbidity (náklady zamìstnavatelù) pro úèel této studie odhadujeme na základì prùmìrné hodinové mzdy v ekonomice publikované pro pìtileté vìkové kategorie podle pohlaví; prùmìrná hodinová mzda se v roce 2007 pohybovala od 84 Kè do 141 Kè u mužù a od 73 do 114 Kè u žen (ÈSÚ, 2008). Ušlou produktivitu v dùsledku morbidity jsme kalkulovali jen pro ekonomicky aktivní jedince – za prùmìrný vìk odchodu do dùchodu pro ženy byla stanovena hranice 59,4 roku a pro muže 62 let (ÈSÚ, 2009). V roce 2007 bylo hospitalizováno celkem 14 332 osob s diagnózami V00–V99 (viz tabulka 4), z toho 9 942 (69 %) bylo v produktivním vìku (tabulka 5); tyto osoby strávily v hospitalizacích celkem 124 031 dní, z toho 82 718 (66 %) byly hospitalizace osob v produktivním vìku (viz tabulka 4 a 5). Muži se v dùsledku hospitalizací na následky dopravních nehod zasloužili o celkovou ušlou produktivitu ve výši 54,7 mil Kè, u žen šlo o 21,1 mil Kè. Nehodám pod vlivem alkoholu mùžeme analogickou kalkulací pøiøaditelného podílu jako v pøípadì pøímých nákladù pøiøadit 6,5 mil Kè (4,7 mil Kè u mužù a 1,8 mil Kè u žen), pokud jde o alkohol, a 0,1 mil Kè, pokud jde o nelegální drogy u mužù – u žen byl podíl pod vlivem drog zanedbatelný, viz tabulka 5. l 4 MORTALITA V SOUVISLOSTI S NEHODAMI POD VLIVEM ALKOHOLU A NELEGÁLNÍCH DROG

Podle Informace o nehodovosti 2007 bylo pøi dopravních nehodách v roce 2007 usmrceno celkem 1123 osob, z nich èást byla toxikologicky vyšetøena (viz tabulka 3). Podle analýzy dat z registru mortality, která poskytnul pro úèel této studie ÚZIS, zemøelo na následky nìkteré z diagnóz v kategorii V00–V99 celkem 1232 osob (935 mužù a 297 žen). Podle MVÈR mìlo celkem 36 aktivních úèastníkù dopravních nehod v krvi alkohol. Tento údaj je asi ètyøikrát nižší, než je tomu dle statistik na základì úmrtních listù. Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v ÈR v r. 2007 (Mravèík, 2008), která pøi odhadu intoxikací u úèastníkù dopravních nehod vychází z registru mortality spravovaného Ústavem zdravotnických informací a statistiky, na podkladì sbìru listù o prohlídce mrtvého (úmrtních listù), uvádí v roce 2007 celkem 44 øidièù, 66 chodcù a 18 cyklistù zemøelých pøi dopravních nehodách, kteøí mìli v krvi etanol, tj. celkem 128 úèastníkù dopravních nehod (v prùmìru 32,9 % z 389 vyšetøených). Odlišné výsledky mohou být dány nezaznamenáním pozdìjších výsledkù pitvy do již vyplnìných formuláøù o dopravní nehodì nebo odlišným posouzením zavinìní nehody. Policie ÈR neprovádí pitvy a toxikologická vyšetøení u všech úèastníkù dopravních nehod z dùvodu vy-

sokých nákladù. Neexistuje totiž všeobecný èi oborovì závazný pøedpis, který by upravoval, za jakých okolností se má toxikologické vyšetøení provést; zpravidla se tak èiní z naøízení policie, a to pøedevším u aktivních úèastníkù dopravní nehody (Mravèík, 2010). Náklady v souvislosti s mortalitou jsou dvojího typu. Jedná se o pøímé náklady na pitvu zemøelého a toxikologické vyšetøení. Dále jsou to tzv. nepøímé náklady vyjadøující hodnotu lidského života – k jejich odhadu bude využito metody human capital approach – hodnoty lidského kapitálu na základì prùmìrné ušlé mzdy, a to podle doby dožití zemøelého. U odhadu pøímých i nepøímých nákladù spojených s mortalitou bude využito výše uvedeného etiologického faktoru z registru mortality (Mravèík, 2010). l

4 / 1 Pøímé náklady spojené s morbiditou

Pøi pitvì úèastníkù dopravních nehod neexistuje závazný pøedpis, který by urèoval, zda má být provedena pitva nebo toxikologické vyšetøení. V § 115 zákona è. 141/1961 Sb., o trestním øízení soudním, je požadována pitva pøi podezøení ze spáchání trestného èinu, a to se souhlasem státního zástupce. Pitva se tedy provádí z naøízení Policie ÈR nebo na základì posouzení lékaøe èi ústavu. V roce 2007 bylo pitváno celkem 1 207 tìl osob, které zemøely na následky dopravní nehody, u 632 bylo provedeno toxikologické vyšetøení. Podle vyjádøení Øeditelství služby dopravní policie je cena soudní pitvy naøízené státním zástupcem nìkolikanásobnì vyšší, než je cena pitvy lékaøské (dle sdìlení ØSDP jde o 35 000 Kè, standardní pitva pod kódem výkonu 87110 byla oproti tomu v rámci zdravotního pojištìní ocenìna pøibližnì na 800 Kè, cena toxikologického vyšetøení potom na 490 Kè). Poèet pitev, které uhradily orgány èinné v trestním øízení, není Policií ÈR publikován, mùžeme jej však odhadnout jako 30 % všech realizovaných vyšetøení, tedy jako podíl pozitivních pøípadù uvádìných policií (36 úèastníkù nehod pozitivních na alkohol) a poètu pozitivních pøípadù identifikovaných SSLST ÈLS JEP (registr mortality, viz výše), kterých bylo v roce 2007 celkem 128. Náklady na toxikologická vyšetøení plnì pøiøazujeme užívání alkoholu a nelegálních drog, náklady na pitvy pøiøazujeme na základì výše uvedeného podílu pozitivních pøípadù. Celkové pøímé náklady spojené s úmrtím pøi dopravních nehodách pod vlivem alkoholu potom odhadujeme na 4,67 mil Kè pro alkohol a 1,87 mil Kè pro nelegální drogy, více v tabulce 6. l

4 / 2 Nepøímé náklady spojené s mortalitou

Ušlá produktivita je pro úèel této studie kalkulována prostøednictvím metody human capital approach, tedy diskontovaných budoucích výdìlkù zemøelé osoby, a vyjadøuje tak budoucí ušlou produktivitu všech osob, které v dùsledku onemocnìní pøiøaditelných návykovým látkám zemøely ve


ADIKTOLOGIE

109

Tabulka 6 / Table 6 Pøímé náklady v souvislosti s mortalitou u dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog Direct costs of mortality as a result of road accidents under the influence of alcohol and illicit drugs

Pitva úèastníkù dopravních

Poèet

Cena za

Pøiøaditelných

Náklady alkoholu

pøípadù

jednotku

alkoholu

(mil Kè)

Pøiøaditelných NL

Náklady nelegální drogy (mil Kè)

845

800 Kè

32,90%

0,22

11,70%

0,08

362

35 000 Kè

32,90%

4,17

32,90%

1,48

634

480 Kè

100,00%

0,30

100,00%

0,30

1207

n.a.

n.a.

4,70

n.a.

1,87

nehod zdravotnická (odhad na základì podílu identifikovaných pozitivních pøípadù) Pitva úèastníkù dopravních nehod soudní (odhad na základì podílu identifikovaných pozitivních pøípadù) Toxikologické vyšetøení (ethanol) CELKEM ZDROJ: MVÈR, 2008 („RAP“); ØSDP. SOURCE: Ministry of Interior of the CR, 2008 ("RAP"); TPD.

sledovaném roce. Metodika COI studií souèasnì nezahrnuje náklady a výnosy státního rozpoètu, které považuje za neproduktivní transfery; tato studie tedy nevyèísluje objemy nevyplacených dùchodù èi sociálních dávek v dùsledku mortality. V rámci nepøímých nákladù je zde zohledòována ušlá produktivita všech osob starších 18 let, na rozdíl od ušlé produktivity v souvislosti s morbiditou jde tedy také o produktivitu osob v dùchodovém vìku, která vyjadøuje mimo jiné jejich domácí práci a akumulaci lidského kapitálu v prùbìhu života. Pro nepøímé náklady spojené s mortalitou byla využita prùmìrná mzda v ekonomice pro rok 2007 pro muže a ženy, a celková ušlá produktivita byla diskontována na souèasnou hodnotu s využitím diskontní míry 6 % a vzorce ušlá produktivita = budoucí pøíjmy / ( (1+0,06) ^ poèet let dožití).5 Ušlá produktivita u mužù, kteøí zemøeli na následky dopravních nehod, byla 1290 mil Kè, u žen potom 310,5 mil Kè. Alkoholu jsme pøiøadili 32,9 % této èástky, nelegálním drogám 11,7 %, celkem tedy 526,6 mil Kè pøiøaditelných alkoholu (424,4 mil Kè u mužù a 102,2 mil Kè u žen) a 187,3 mil Kè pøiøaditelných nelegálním drogám (150,9 mil Kè u mužù a 36,3 mil Kè u žen). Tyto náklady vznikly jako následek 13 099,1 let ztraceného života v dùsledku dopravních nehod pod vlivem alkoholu (10 877 u mužù a 3 254 u žen) a 4 658,3 let ztraceného života u nelegálních drog (3 868 u mužù a 1157 u žen) (tabulka 7). Tyto náklady jsou velmi citlivé na zvolenou míru diskontního faktoru, a to zejména s ohledem na nízký vìk úèastníkù dopravních nehod. Každý další rok v budoucnosti má totiž díky diskontní míøe nižší hodnotu než ten pøedchozí; s délkou diskonto-

5/

Tato míra je obvyklá v zahranièních studiích a souèasnì byla využita ve

studii PAD COI 1998 (Zábranský et al., 2001).

110

ADIKTOLOGIE

vání a výší diskontního faktoru hodnota každého dalšího roku života významnì klesá. l

5 VÝSLEDKY

Celkové zdravotní náklady na dopravní nehody byly odhadnuty jako 2766,1 mld Kè. Zdravotní náklady na nehody „pod vlivem“ pøedstavovaly 12,5 % této sumy. Náklady na dopravní nehody pod vlivem alkoholu (a jejich prevenci) v roce 2007 byly 648,3 mil Kè, spoleèenské náklady na dopravní nehody pod vlivem nelegálních drog popø. dalších omamných látek byly 190,4 mil Kè. Nejvìtší èást tìchto nákladù, celkem 85,9 %, pøedstavovaly nepøímé náklady spojené s morbiditou a mortalitou v dùsledku dopravních nehod pod vlivem alkoholu nebo nelegálních drog. Nejvyšší podíl na nich mìly nepøímé náklady spojené s mortalitou (81,2 % všech zdravotních nákladù v pøípadì alkoholu a 98,3 % v pøípadì nelegálních drog). Z hlediska pøímých nákladù pøedstavovaly nejvìtší podíl náklady spojené se zdravotními výkony, jež jsme pronásobili EF pro lehká zranìní – celkem šlo o 60,9 mil Kè. U nelegálních drog byly jako nejvyšší pøímé náklady odhadnuty náklady na pitvy a toxikologická vyšetøení – 1,9 mil Kè (tabulka 8). l

6 DISKUSE

Náklady na dopravní nehody pod vlivem alkoholu nebo nelegálních drog pøedstavovaly v roce 2007 12,5 % nákladù na vyšetøování všech dopravních nehod a jejich prevenci. Vzhledem k tomu, že pod vlivem bylo dle statistik MVÈR zpùsobeno celkem 4,13 % dopravních nehod, mùžeme konstatovat, že dopravní nehody pod vlivem pøedstavují relativnì vyšší zátìž na vzniklé spoleèenské náklady, než je tomu u dalších dopravních nehod. Dopravní nehody pod vlivem pøedstavují velmi významný podíl na mortalitì v souvislosti s dopravními nehodami – 44 % ušlé produktivi-



Tabulka 7 / Table 7 Mortalita v souvislosti s dopravními nehodami pod vlivem omamných látek Mortality as a result of road accidents under the influence of psychoactive substances VDG

Èlenìní dopravních nehod

UŠLÁ PRODUKTIVITA – MUŽI

UŠLÁ PRODUKTIVITA - ŽENY

POÈET LET ZTRACENÉHO

POÈET LET ZTRACENÉHO

dle MKN 10

(mortalita, diskont.)

(mortalita, diskont.)

ŽIVOTA muži

ŽIVOTA ženy

mil Kè

V01–V09

z toho

z toho

alkohol

drogy

6498

2138,0

760,3

2,6

1781

586,1

1,4

0,5

3700

0,5

0,2

0,1

43,6

82,1

27,0

6,0

2,1

0,0

11,5

3,8

1,3

Èlen osádky autobusu zranìný

2,1

0,7

Jiné nehody pøi pozemní

311,2

Chodec zranìný pøi dopravní

z toho

z toho

alkohol

drogy

336,9

110,9

39,4

137,3

45,2

92,3

mil Kè

z toho

z toho

alkohol

drogy

128,3

42,2

15,0

16,1

22,5

7,4

30,4

10,8

4,2

1,2

0,4

0,1

372,8

122,6

18,4

poèet let

poèet let

z toho

z toho

alkohol

drogy

2974

978,5

348,0

208,4

489

161,0

57,3

1217,2

432,9

309

101,8

36,2

41

13,5

4,8

56

18,5

6,6

9,6

11392

3747,8

1332,8

3670

1207,4

429,4

0,0

0,0

586

192,6

68,5

0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

292

96,2

34,2

0

0,0

0,0

0,2

0,0

0,0

0,0

20

6,5

2,3

0

0,0

0,0

102,4

36,4

73,0

24,0

8,5

8568

2818,9

1002,4

2390

786,5

279,7

6,3

2,1

0,7

0,0

0,0

0,0

183

60,3

21,4

0

0,0

0,0

1290,0

424,4

150,9

310,5

102,2

36,3

33061

10877,0

3868,1

9890

3253,7

1157,1

nehodì V10–V19


V20–V29

Jezdec na motocyklu zranìný pøi dopravní nehodì

V30–V39

Èlen osádky tøíkolového motorového vozidla

V40–V49

Èlen osádky osobního automobilu

V50–V59

Èlen osádky dodávkového nebo lehkého nákl. vozidla

V60–V69


V70–V79 V80–V89

dopravì V98–V99


ZDROJ: Registr mortality (ÚZIS). SOURCE: Mortality Register (maintained by Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic, ÚZIS).

ty v dùsledku úmrtí pøi dopravních nehodách lze pøiøadit nehodám pod vlivem (viz tabulka 8). To mùže být dáno relativnì nízkým vìkem úèastníkù tìchto nehod. Vysoký podíl mortality pod vlivem byl dán také již diskutovaným vyšším odhadem pro úmrtí pod vlivem alkoholu a nelegálních drog (podíly osob, jež mìly v krvi alkohol, byly v této kalkulaci stanoveny jako 32,9 % v pøípadì alkoholu a 11,7 % v pøípadì nelegálních drog (Mravèík, 2010). V této souvislosti je tøeba zvažovat, do jaké míry mohou být podhodnoceny další statistiky Policie ÈR ohlednì dopravních nehod pod vlivem (s výjimkou již diskutovaných statistik úmrtí pøi dopravních nehodách pod vlivem). Pøipomeòme výši dalších pøiøaditelných podílù použitých v této studii – podíl dopravních nehod spáchaných pod vlivem omamných látek ve výši 4,13 %, podíl tìžkých zranìní pod vlivem alkoholu 8,76 %, lehkých zranìní pod vlivem ve výši 10,53 %; tyto podíly jsou odhadovány jako podíly na všech pøípadech – poèet provedených testù na alkohol pøitom v žádném z tìchto pøípadù není znám; takto musíme pøedpokládat, že byl test na alkohol proveden pøi všech náhodných kontrolách a pøi všech pøestupcích nebo dopravních nehodách, což nemusí odpovídat realitì. To platilo v roce 2007 pro alkohol,

a ještì více pro nelegální drogy – „protestovanost“ na nelegální drogy byla v daném roce pomìrnì nízká, konkrétnì 2 758 testù oproti odhadovaným 8 mil dechových zkoušek (MVÈR, 2008). Za tìchto okolností je naše analýza spíše vyjádøením zdravotních nákladù na dopravní nehody pod vlivem tak, jak je vykazují statistiky jednotlivých útvarù Policie ÈR, než odhadem skuteèných spoleèenských nákladù na dopravní nehody zpùsobené pod vlivem alkoholu a nelegálních drog. Tato práce souèasnì v souladu s tímto výkaznictvím a platnou legislativou Èeské republiky pøiøazuje užívání návykových látek veškeré náklady „pod vlivem“ a dále nediskutuje skuteèný dopad jednotlivých látek na kognitivní schopnosti øidièù. l

7 ZÁVÌR

Zdravotní náklady na dopravní nehody pod vlivem alkoholu a dalších drog v Èeské republice dosáhly celkem 838,7 mil Kè, z toho 648,3 mil Kè náleží dopravním nehodám pod vlivem alkoholu, zbývající èást (190,4 mil Kè) pøipadá nelegálním drogám. Jejich významnou èást pøedstavují náklady spojené s mortalitou, tedy ušlá produktivita aktivních


ADIKTOLOGIE

111

Tabulka 8 / Table 8 Celkové pøiøaditelné náklady na dopravní nehody pod vlivem a jejich prevenci Total costs attributable to road accidents under the influence and the prevention of such accidents ALKOHOL mil Kè

DROGY podíl na

mil Kè

celku a v

podíl DROGY/ALKOHOL CELKEM podíl na celku

mil Kè

a v kategorii

CELKEM DOPRAVA podíl na celku mil Kè

pod vlivem na

a v kategorii

celkem

kategorii ZDRAVOTNÍ NÁKLADY

dopravì

115,2

17,8%

3,1

1,2%

2,7%

118,3

14,1%

1165,6

10,1%

42,1

6,5%

0,5

0,3%

1,2%

42,6

5,1%

485,763

8,8%

pøímé body za hospitalizaci ZUM/ZULP

8,2

1,3%

0,1

0,0%

1,2%

8,3

1,0%

94,2285

8,8%

vykony

60,3

9,3%

0,6

0,3%

1,0%

60,9

7,3%

573,947

10,6%

pitvy a toxikologická

4,7

0,7%

1,9

1,0%

39,7%

6,6

0,8%

11,7

56,2%

vyšetøení NEPØÍMÉ NÁKLADY

533,1

82,2%

187,3

71,0%

35,1%

720,5

85,9%

1600,5

45,0%

ušlá produktivita

6,6

1,0%

0,1

0,0%

1,2%

6,6

0,8%

82718

0,0%

526,6

81,2%

187,3

98,3%

35,6%

713,8

85,1%

1600,52

44,6%

CELKEM

648,3

100%

190,4

100%

7,2%

838,7

100,0%

2766,1

12,5%

% HDP

0,10%

0,00%

0,01%

0,00%

0,00%

0,11%

0,0%

0,89%

0

morbidita ušlá produktivita mortalita

úèastníkù dopravních nehod, v jejichž tìle byl zjištìn alkohol. Tyto náklady ve výši 713,8 mil Kè vyjadøovaly celkem 19 155 let ztraceného života. Zatímco podíl dopravních nehod „pod vlivem“ na všech dopravních nehodách byl Policií ÈR pro rok 2007 urèen jako 4,13 %, podíl ušlé produktivity „pod vlivem“ na celkové ušlé produktivitì v dùsledku dopravních nehod byl 44 %. Dopravní nehody pod vlivem alkoholu tak pøedstavují významnou ztrátu na životech, které jsou pøedèasnì ukonèeny v produktivním vìku. Tento odhad je tím vyšší, èím pøesnìjší jsou statistiky o podílu návykových látek na celkovém poètu dopravních nehod, popøípadì úmrtí a dalších ná-

sledcích. Pro zpøesnìní tohoto odhadu chybí jmenovatel v daném podílu, tedy poèet provedených testù na alkohol a nelegální drogy Policií ÈR. Spoleèenské náklady dopravních nehod pod vlivem alkoholu a nelegálních drog se dále skládají z nákladù na majetkové škody, z preventivní èinnosti Policie ÈR a z nákladù spojených se šetøením dopravních nehod (vèetnì nepøímých nákladù v podobì ušlé produktivity v dùsledku uvìznìní za dopravní nehody spáchané pod vlivem alkoholu). Pøehled tìchto nákladù pøináší druhá èást této analýzy publikovaná v dalším èísle èasopisu Adiktologie.

LITERATURA / REFERENCES

112

l Collins, D., & Lapsley, H. (2008). The costs of tobacco, alcohol and illicit

l Fenoglio, P., Parel, V., & Kopp, P. (2003). The social cost of alcohol, tobac-

drug abuse to Australian society in 2004/05.

co and illicit drugs in France, 1997. Eur Addict Res, 9, 18-28. Eur Addict Res, 9,

l Collins, D. J., & Lapsley, H., M. (1996). The social costs of drug abuse in

18–28.

Australia in 1988 and 1992.

l Koníèek, T., & Hoøin, J. (2008). Bezpeènost silnièní dopravy – Prevence.

l Collins, D. J., & Lapsley, H. M. (2002). Counting the cost: estimates of the

Dokumenty

social costs of drug abuse in Australia in 1998-9. Canberra: Commonwealth of

http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnost-silnicni-dopravy-prevence-878811.

Australia 2002.

aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D

MVÈR

–

Bezpeènost

a

prevence.

Retrieved

from

l ÈSÚ. (2008). Podíly zamìstnancù, placený èas a hrubé mìsíèní mzdy podle

l McKenna, M., Chick, J., Buxton, M., Howlett, H., Patience, D., & Ritson, B.

vìku a pohlaví. In J. Erhartova (Ed.), Struktura mezd zamìstnancù v roce 2007.

(1996). The Secatt Suvey: I. The Costs and Consequences of Alcoholism. Al-

Praha: Èeský statistický úøad.

cohol and Alcoholism, 31(6), 565–576.

l ÈSÚ. (2009). Zaostøeno na ženy a na muže 2007.

l Mravèík, V., Zábranský, T., Vorel, F. (2010). Výskyt etanolu a dalších drog

l Daòková, A. (2007). Ekonomická stránka dopravních nehod. Dopravní inže-

u smrtelných dopravních nehod v Èeské republice v roce 2008. Èasopis lékaøù

nýrství (02).

èeských 149(7).

ADIKTOLOGIE



l MVCR. (2008). Vyhodnocení Resortního akcního plánu bezpecnosti a ply-

l Zábranský, T., Mravèík, V., Gajdošíková, H., Kalina, K., & Vopravil, J. (2001).

nulosti silnicního provozu za rok 2007. In J. J. Horáková (Ed.): Odbor bezpeè-

Ekonomické náklady spoleènosti na zneužívání nelegálních („poulièních“)

nostní politiky MV ÈR.

drog v Èeské republice 1998 [The Social Costs of Illicit Drugs Abuse in Czech

l Rehm, J., Baliunas, D., Brochu, S., Fischer, B., Gnam, W., Patra, J., . . . Tay-

Republic 1998]. . Adiktologie Supplementum [Vybrané substudie analýzy do-

lor, B. (2006). The Costs of Substance Abuse in Canada 2002.

padù novelizace drogové legislativy v ÈR / Selected Substudies of the Impact

l RSDP. (2008). Informace o nehodovosti na pozemních komunikacích Èes-

Analysis Project of New Drugs Legislation in The Czech Republic], 1, 142–189.

ké republiky za rok 2007. Praha: Øeditelství služby dopravní policie Policejního

l Zábranský, T., Bìláèková, V. et al. (2011). Spoleèenské náklady užívání al-

prezidia ÈR.

koholu, tabáku a nelegálních drog v ÈR v roce 2007. Praha: Centrum adiktolo-

l Single, E., Collins, D., Easton, B., Harwood, H., Lapsley, H., & Kopp, P.

gie, Psych. klinika 1. LF UK v Praze a VFN v Praze.

(2003). The International Guidelines for Estimating the Costs of Substance Abuse. New York: WHO.


ADIKTOLOGIE

113

2012/ 12 / 2 REVIEW ARTICLE

Epidemiology of Alcohol Use in the World and the Czech Republic: Consumption, Misuse, Addiction, Morbidity, and Mortality

VONDRÁÈKOVÁ, P., ŠŤASTNÁ, L. Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Vondráèková, P., Šťastná, L. (2012). Epidemiologie užívání alkoholu ve svìtì a v ÈR: spotøeba, abúzus, závislost, morbidita a mortalita. Adiktologie, (12)2, 114–127.

SUMMARY: The text provides basic information on the epidemiology of alcohol use in the world and the Czech Republic. Together with Andorra and Estonia, the Czech Republic ranks among the countries with the highest consumption of alcohol in the world. With regard to patterns of alcohol use among countries, the largest number of abstainers can be found in Islamic countries, while Europe records the fewest non-drinkers. Poland and Brazil are among the states with the highest number of people with alcohol dependence. In the Czech Republic, abstainers account for approximately 10% of the general population, 2 to 3% of the Czech population engage in the problematic consumption of alcohol that requires professional help and fulfils the dependence syndrome criteria, and another 11 to 20% of the population consumes alcohol in a risky way. A comparison with the data on treatment demand indicates that only a small percentage of people with disorders caused by alcohol use seeks professional help; the approximate number of alcohol users in treatment does not exceed 28 thousand. Regarding the number of alcohol-related deaths, between 1995 and 2002, a moderate rising tendency in the number of deaths associated with alcohol was observed among men, while the number of such deaths among women recorded a slight decline.

KEY WORDS: ALCOHOL – EPIDEMIOLOGY – MORTALITY – MORBIDITY

Submitted: 20 / DECEMBER / 2011


Grant support: This text was created as part of the implementation of a project of the Ministry of Education of the Czech Republic, No. CZ.1.07/2.400/17.0111. Address for correspondence: Petra Vondráèková / [email protected] / Department of Addictology, st


114

ADIKTOLOGIE

2012/ 12 / 2 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK

Epidemiologie užívání alkoholu ve svìtì a v ÈR: spotøeba, abúzus, závislost, morbidita a mortalita

VONDRÁÈKOVÁ, P., ŠŤASTNÁ, L.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Vondráèková, P., Šťastná, L. (2012). Epidemiologie užívání alkoholu ve svìtì a v ÈR: spotøeba, abúzus, závislost, morbidita a mortalita. Adiktologie, (12)2, 114–127.

SOUHRN: V textu jsou uvedeny základní údaje týkající se epidemiologie užívání alkoholu ve svìtì a v Èeské republice. Èeská republika patøí s Andorou a Estonskem mezi nejvìtší konzumenty alkoholu na svìtì. Co se týèe vzorcù užívání alkoholu, mezi státy s nejvìtším poètem abstinentù patøi islámské zemì a nejménì abstinentù je v Evropì. Polsko a Brazílie patøí mezi státy s nejvyšším poètem osob se závislostí na alkoholu. V Èeské republice se v obecné populaci nachází pøibližnì 10 % abstinentù, 2–3 % èeské populace konzumují alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc a které dosahují charakteru syndromu závislosti. Dalších 11–20 % obyvatel ÈR konzumuje alkohol ohrožujícím zpùsobem. V porovnání s daty o poptávce po léèbì vyplývá, že pouze malé procento lidí s poruchami vyvolanými užíváním alkoholu vyhledá odbornou pomoc, léèených uživatelù alkoholu je necelých 28 tisíc. V souvislosti s poètem úmrtí ovlivnìných konzumací alkoholu lze konstatovat trend mírného zvyšování poètu úmrtí ovlivnìných konzumací alkoholu mezi lety 1995 až 2002 u mužù a naopak mírného snižování tohoto poètu u žen.

KLÍÈOVÁ SLOVA: ALKOHOL – EPIDEMIOLOGIE – MORTALITA – MORBIDITA

l

1 ÚVOD

Alkohol je nejstarší a nejvíce užívanou psychoaktivní látkou na svìtì. Liší se od ostatních psychoaktivních látek tím, že jeho užívání je ve vìtšinì zemí svìta obecnì akceptováno a je považován za legální rekreaèní psychoaktivní lát-

Došlo do redakce: 20 / PROSINEC / 2011

ku (Hundt & Climer, 2009). Užívání alkoholu nabývalo v prùbìhu historie lidstva i v rámci jednotlivých kultur rùzných funkcí a podob. Podoby užívání alkoholu se snaží zachytit a popsat epidemiologie. Tento pøehledový text se vìnuje epidemiologii užívání alkoholu v zahranièí a v Èeské


Grantová podpora: Text vznikl v rámci plnìní projektu MŠMT CZ.1.07/2.400/17.0111. Korespondenèní adresa: Mgr. Petra Vondráèková / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

115

republice. První èást je zamìøena na prevalenci užívání alkoholu v zahranièí a v druhé èásti jsou uvedena základní data týkající se epidemiologie užívání alkoholu v Èeské republice. Pøibližnì 266 milionù dospìlých v Evropì pije alkohol v malé míøe (do 20 g za den ženy, 40 g muži), 58 milionù (15 %) užívá alkohol nad tuto míru a z nich je 23 milionù dospìlých na alkoholu závislých (5 % mužù a 1 % žen). Celkovì pijí více muži než ženy a konzumují i vìtší množství alkoholu, pøièemž mezi muži a ženami existují vìtší rozdíly s ohledem na rizikové chování. Pøestože mnoho žen v tìhotenství pøestane pít alkohol, významné procento z nich (25 % – 50 %) v pití pokraèuje, pøièemž nìkteré ženy alkohol konzumují ve škodlivé míøe.

Alkohol je pøíèinou pøibližnì 60 rùzných typù onemocnìní a zdravotních potíží, vèetnì úrazù, psychických poruch a poruch chování, gastrointestinálních onemocnìní, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnìní, imunologických poruch, plicních onemocnìní, kosterních a svalových onemocnìní, poruch plodnosti a ohrožení tìhotenství, vèetnì zvýšeného rizika pøedèasného porodu a nízké porodní váhy novorozence. U vìtšiny zdravotních potíží alkohol zvyšuje riziko v závislosti na jeho dávkách, pøièemž vyšší konzumace alkoholu znamená vyšší riziko. Ukazuje se, že alkohol má za následek pøedèasné úmrtí a invaliditu u 12 % mužù a 2 % žen, a to po zapoètení pozitivních úèinkù alkoholu na zdraví. Tím se alkohol øadí na tøetí místo v žebøíèku 26 faktorù s nejrizikovìjším vlivem na zdraví lidí v EU – pøed nad-

Tabulka 1 / Table 1 Pøehled konzumace èistého alkoholu na hlavu u vybraných státù u osob nad 15 let (WHO, 2011) Consumption of pure alcohol per person over 15 years of age in selected states (WHO, 2011)

116

Zemì

Celkem (l)

Zemì

Celkem (l)

Somálsko

0,00

USA

8,44

Kuvajt

0,00

Lotyšsko

9,50

Pákistán

0,01

Polsko

9,55

Irán

0,02

Nizozemí

9,55

Saúdská Arábie

0,05

Finsko

9,72

Indonésie

0,06

Nigérie

9,78

Nepál

0,20

Austrálie

9,89

Egypt

0,27

Øecko

9,95

Maroko

0,46

Arménie

10,05

Mali

0,54

Španìlsko

10,22

Indie

0,55

Slovensko

10,33

Vietnam

1,07

Ruská federace

11,03

Turecko

1,37

Rumunsko

11,20

Súdán

1.56

Bìlorusko

11,22

Keòa

1,64

Dánsko

11,37

Izrael

2,39

Švýcarsko

11,56

Èína

4,21

Velká Británie

11,67

Kuba

4,41

Nìmecko

11,81

Mexiko

5,02

Litva

12,03

Brazílie

6,16

Maïarsko

12,27

Norsko

6,21

Portugalsko

12,45

Thajsko

6,37

Rakousko

12,60

Chile

6,55

Chorvatsko

12,61

Švédsko

6,70

Francie

13,30

Jižní Afrika

6,96

Irsko

13,39

Kanada

7,77

Estonsko

13,77

Japonsko

7,83

Andorra

14,08

Ukrajina

8,10

Èeská republika

14,97

ADIKTOLOGIE



Tabulka 2 / Table 2 Pøehled konzumace èistého neoficiálního alkoholu na hlavu u vybraných státù u osob nad 15 let (Rehm & Gmel, 2001) Consumption of pure illicit alcohol per person over 15 years of age in selected states (Rehm & Gmel, 2001) Zemì

Celkem (l)

Zemì

Celkem (l)

Bosna a Hercegovina

0,0

Keòa

2,5

Kuvajt

0,10

Chorvatsko

2,5

Austrálie

0,13

Nigérie

2,5

Saúdská Arábie

0,20

Vietnam

2,7

Irák

0,20

Lotyšsko

3,0

Japonsko

0,20

Slovensko

3,00

Francie

0,36

KLDR

3,0

Rakousko

0,64

Litva

3,0

Thajsko

0,71

Brazílie

3,0

Nìmecko

1,0

Lotyšsko

3,0

USA

1,0

Mexiko

3,40

Kuba

1,1

Etiopie

3,5

Španìlsko

1,40

Polsko

3,70

Èeská republika

1,48

Bìlorusko

3,91

Turecko

1,50

Rumunsko

4,0

Súdán

1,56

Maïarsko

4,0

Norsko

1,6

Peru

4,00

Èína

1,70

Ruská federace

4,73

Velká Británie

1,7

Kazachstán

4,9

Kyrgyzstán

1,90

Ekvádor

5,37

Chile

2,0

Island

5,91

Filipíny

2,0

Ukrajina

7,50

Indie

2,04

Moldávie

10,00

váhu/obezitu a za tabák a vysoký krevní tlak (Anderson & Baumberg, 2006). l

2 ALKOHOL VE SVÌTÌ

l

2 / 1 Spotøeba alkoholu v celosvìtovém kontextu Údaje o spotøebì alkoholu shromažïuje z národních oficiálních statistik o produkci, prodeji, vývozu a dovozu jednotlivých druhù alkoholických nápojù WHO. Data jsou pøepoèítávána na èistý alkohol (100% alkohol èi etanol), pøièemž v pivu je uvažováno v prùmìru 4,5 % alkoholu, ve vínu 14 % alkoholu a v destilátech 40 % (ÚZIS ÈR, 2006). Pøi pohledu na tabulku 1 s pøehledem konzumace èistého alkoholu na osobu u vybraných státù lze sledovat skuteènost, že obyvatelé rozvojových zemí užívají alkohol ménì než obyvatelé rozvinutých zemí a že nejménì alkoholu konzumují zemì s pøevážnou vìtšinou obyvatel islámského vyznání, ve kterých je konzumace alkoholu omezena sociálními èi právními normami. V nìkterých islámských státech (napøíklad Somálsko, Kuvajt) se konzumace èistého alkoholu v pøepo-

ètu na jednu osobu rovná nule. Nulové hodnoty konzumace v tìchto zemích ve velké vìtšinì neodráží její skuteèný stav, ale spíše sociální a právní normy v daných zemích. Nejvíce alkoholu se naopak vypije v evropských zemích. Èeská republika patøí mezi nejvìtší konzumenty alkoholu na svìtì. Podle údajù z roku 2011 se v naší zemi vypije v pøepoètu 14,97 l èistého alkoholu na osobu, èímž se zaøazujeme na první místo tohoto pomyslného žebøíèku pøed Andorrou (14,08 l) a Estonskem (13,77 l) (WHO, 2011). Ne všechen spotøebovaný alkohol pochází od oficiálních producentù a prodejcù alkoholu. V nìkterých zemích, zejména rozvojových, velkou èást spotøebovaného alkoholu tvoøí alkohol z neoficiálních zdrojù. Do této skupiny patøí alkohol nejèastìji z domácí produkce, importovaný nebo pašovaný alkohol a surový alkohol vyrobený pro prùmyslové, technické nebo medicínské úèely (Rehm & Gmel, 2001). Díky neoficiálnímu charakteru jeho produkce je tento ukazatel velmi tìžké sledovat (WHO, 2004). Z tabulky 2 vyplývá, že nejvíce neoficiálního alkoholu na osobu se zkonzumuje v Moldávii (11 l) a na Ukrajinì (7,5 l). V Èeské republice podle této statistiky pøipadá 1,48 l alkoholu na osobu.

EPIDEMIOLOGIE UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU VE SVÌTÌ A V ÈR: SPOTØEBA, ABÚZUS, ZÁVISLOST …

ADIKTOLOGIE

117

Leifman (2001) provedl studii zamìøenou na konzumaci neoficiálního alkoholu ve 13 státech Evropské unie a Norska. Na jejím základì zjistil, že konzumace nezaznamenaného alkoholu se pohybovala od 0,5 l na osobu v Nizozemí a Belgii, kolem 1 litru v Rakousku, Francii, Nìmecku, Irsku, Portugalsku a Španìlsku, mezi 1-2 litry v Itálii a kolem 2 litrù v Norsku, Finsku, Švédsku, Dánsku a ve Velké Británii.

l 2 / 2 Prevalence užívání alkoholu v celosvìtovém kontextu

Mezi základní vzorce konzumace alkoholu, které se epidemiologicky sledují, patøí abstinence, nadmìrné užívání alkoholu, epizodické užívání alkoholu a syndrom závislosti na alkoholu. Základní vzorce užívání alkoholu se opìt výraznì liší v jednotlivých zemích (viz také pøehledový èlánek Holcnerová, 2010). Pøi sledování rozdílù tìchto vzorcù u žen a mužù ve vìtšinì zemí ženy užívají alkohol ménì než muži

Tabulka 3 / Table 3 Pøehled osob starších 15 let abstinujících za poslední rok ve vybraných zemích (v %) (Bìláèková & Horáková, 2010; WHO, 2011) Rates of past-year abstainers (15+) in selected countries (Bìláèková & Horáková, 2010; WHO, 2011)

118

Zemì

Rok publikace výzkumu

Celkem

Ženy

Muži

Argentina

2004

12,0

19,6

15,9

Austrálie

2001

17,5

20,8

14,1

Bìlorusko

2005

21,0

29,0

11,0

Belgie

2003

15,8

20,1

11,1

Brazílie

2003

50,5

58,7

41,8

Kanada

2004

22,4

25,8

18,8

Èína

2003

44,3

61,9

27,4

Èeská republika

2008

9,5

13,4

5,6

Dánsko

2003

5,6

7,9

3,1

Egypt

2008

98,9

99,8

98,0

Finsko

2000

11,8

14,2

9,1

Francie

2000

8,0

10,4

5,3

Nìmecko

2000

4,3

4,6

3,9

Øecko

2000

28,3

40,0

16,0

Maïarsko

2003

18,7

22,3

14,6

Indie

2003

90,1

97,0

80,0

Irák

2007

98,3

99,6

97,1

Izrael

2001

47,3

60,4

33,3

Itálie

2000

18,0

25,4

9,7

Japonsko

2001

15,4

18,6

11,9

Keòa

2003

85,4

93,5

85,4

Mexiko

2003

69,0

82,0

54,9

Namibie

2003

69,6

80,0

58,6

Nigérie

2003

61,7

73,7

49,4

Norsko

1999

10

11,4

8,5

Polsko

2007

25,8

34,3

16,4

Ruská federace

2003

41,0

50,6

29,0

Slovensko

2003

23,0

22,9

23,2

Jižní Afrika

2004

72,9

84,6

60,5

Turecko

2003

90,3

97,1

83,6

Uganda

2003

56,2

61,0

51,4

Velká Británie

2000

14,4

18,1

10,4

USA

2002

34,6

40,5

28,3

ADIKTOLOGIE



a naopak je mezi nimi více abstinentek než mezi muži (WHO, 2004). 2 / 2 / 1 Abstinence V rámci sledování poètu abstinentù v posledních 12 mìsících ve vybraných zemích (tabulka 3) lze konstatovat, že i v tomto pøípadì platí podobná pravidla, jako jsou zmínìna u spotøeby alkoholu, a to že v islámských zemích je v obecné populaci nejvìtší poèet abstinentù (Egypt 98,9 %, Irák 98,3 % a Turecko 90,3 %) a že naopak zase nejménì abstinentù je v evropských zemích (zejména v Nìmecku 4,3 % a Dánsku 5,6 %). Ve všech zemích je mezi abstinenty více žen než mužù. V Nìmecku je rozdíl v prevalenci abstinentù mezi pohlavími témìø minimální (4,6 % žen a 3,7 % mužù),

podobný trend lze sledovat i u dalších zemí s pomìrnì nízkým zastoupením abstinentù v obecné populaci, jako je už výše zmiòované Norsko, Dánsko, zároveò však témìø minimální rozdíl mezi poètem abstinentù lze sledovat i v pøípadì Egypta (99,8 % žen a 98 % mužù). Naopak mezi zemì s nejvìtším rozdílem mezi pohlavími v prevalenci abstinentù patøí Èína (61,9 % žen a 27,4 % mužù) a Izrael (60,4 % žen a 33,3 % mužù) (WHO, 2011). 2 / 2 / 2 Nadmìrné užívání alkoholu Prevalence nadmìrného množství užívání alkoholu za posledních 12 mìsícù ve vybraných státech je uvedena v tabulce 4. Uvedené údaje slouží spíše orientaènì vzhledem ke skuteènosti, že jednotlivé studie používaly jiná kritéria pro

Tabulka 4 / Table 4 Pøehled osob s nadmìrným užíváním alkoholu za poslední rok ve vybraných zemích (v %) (WHO, 2004) Past-year heavy drinkers in selected countries (%) (WHO, 2004) Zemì Argentina Austrálie Brazílie

a,b,c

d

b,c

Bulharsko

e

Èeská republika Finsko

b,c

Francie

b,c

Nìmecko

b,c

Maïarsko Indie

b,c

b

b

Izrael

b,c

g

Itálie

Japonsko Mexiko

c,f

Namibie Nigérie

b,c

b

b,c

Norsko

b,c

Ruská federace Slovensko

b

Jižní Afrika Turecko Uganda

c,f

c,f

b,c

Velká Británie USA a d f a d

b

c,f

b,c


Celkem

Ženy

Muži

2003

N.A.

2,0

11,5

2001

7,0

7,2

6,7

2001 – 2002

N.A.

18,2

17,8

1997

N.A.

0,8

18,2

2002

N.A.

12,5

25,7

2000

N.A.

3,4

5,8

1999

N.A.

7,8

16,6

2000

N.A.

11,3

11,2

2001

12,4

9,3

16,9

2000 – 2001

1,4

0,4

2,4

2001

N.A.

4,7

5,9

2000

5,8

2,0

9,8

2001

N.A.

4,9

22,7

1998

14,2

11,6

18,1

1998

4,1

3,9

4,9

2000 – 2001

N.A.

27,8

36,1

1999

N.A.

5,2

3,0

1996

2,4

1,6

3,7

2000 – 2001

7,0

7,9

5,2

1995

7,6

8,8

7,0

2000 – 2001

1,7

2,5

1,3

2003

N.A

20,3

40,1

2000

N.A.

42,0

39,0

2002

N.A.

5,0

6,4

b

c

regionální výzkum, konzumace 40 g nebo více èistého alkoholu dennì u mužù, a 20 g nebo více èistého alkoholu u žen, pouze mezi uživateli alkoholu, e

konzumace více než 40 g èistého alkoholu dennì u mužù, a více než 20 g èistého alkoholu u žen, konzumace 560 g etanolu týdnì nebo více (80g dennì nebo více) g

konzumace 5 nebo více standardních nápojù u mužù, a 3 nebo více standardních nápojù u žen v jednom dni, konzumace více než 0,5 l vína dennì b

c

Regional survey, Consumption of 40 g or more pure alcohol/day for men and 20 g or more pure alcohol/day for women, Among drinkers only e

Consumption of more than 40 g pure alcohol/day for men and more than 20 g pure alcohol/day for women, Consumption of 560 g of ethanol per week or more f

(80 g per day or more), Consumption of five or more standard drinks for men and three or more standard drinks for women on a typical drinking day, g

Consumption of more than 0.5 litres of wine daily


ADIKTOLOGIE

119

Tabulka 5 / Table 5 Pøehled osob se syndromem závislosti na alkoholu za poslední rok ve vybraných zemích (v %) (WHO, 2004) Rates of individuals with past-year alcohol dependence syndrome in selected countries (%) (WHO, 2004) Zemì Argentina Austrálie Brazílie

a

b

Kanada Finsko

c

b

Francie

b

Nìmecko Indie Irán

a

b

a

e

Japonsko Mexiko

a

Nizozemí Nigérie Polsko

d

b

a

b

Slovensko

a

Jižní Afrika Turecko

d

a

Velká Británie USA a

g

b


Celkem

Ženy

Muži

1999

4,31

1,74

6,67

1997

3,5

1,8

5,2

2001

11,2

5,7

17,1

2002

9,3

4,5

14,0

2000

4,0

1,5

6,5

2000

N.A.

4,1

13,3

2000

3,8

1,5

6,0

2000–2001

3,6

0,7

6,8

N.A.

7,3

2,7

11,9

1997-1999

4,1

0,7

8,4

1998

1,8

0,2

4,2

1996

5,5

1,9

9,0

2001–2002

0,7

0,0

1,9

1999

12,2

4,1

23,3

2000-2001

4,8

1,1

9,4

1995

N.A.

9,9

27,6

2001-2002

1,3

0,7

1,7

N.A.

4,7

2,1

7,5

2002

7,7

4,8

10,8

b

c

syndrom závislosti v posledním roce, nebyla dána definice syndromu závislosti, syndrom závislosti na alkoholu byl definován souborem otázek zamìøených na d

aspekty tolerance alkoholu, abstinenèních pøíznakù, ztráty kontroly, sociální nebo somatické problémy v souvislosti s užíváním alkoholu v každodenním životì, celoe

životní prevalence syndromu závislosti na alkoholu, závislost na alkoholu byla definovaná tak, že jedinec vykazuje neschopnost abstinovat nebo nemožnost nepokraèovat v užívání alkoholu rovnìž jako vykazuje symptomy vìtší deprivace (pøedevším tremor) a

b

c

Alcohol dependence syndrome in the past year, No definition of alcohol dependence syndrome given, Alcohol dependence syndrome was defined by a set of d

questions examining aspects of alcohol tolerance, withdrawal symptoms, loss of control, and social or physical problems related to alcohol use in daily life. Lifetime e

prevalence of alcohol dependence syndrome, Alcohol dependence was defined as a condition in which an individual displays the inability to abstain or discontinue drinking, as well as presenting symptoms of greater deprivation (such as tremors)

hodnocení nadmìrného užívání alkoholu a také se lišily i výzkumným vzorkem. V nìkterých zemích, jako je Austrálie, Brazílie, Norsko èi Slovensko, je možné si všimnout, že nadmìrné užívání alkoholu se vyskytuje o nìco více u žen než mužù, což mùže být dáno skuteèností zvolené metody, kdy pro diagnostiku nadmìrného užívání bylo u žen dostaèující splòovat polovièní dávky užitého alkoholu než u mužù (WHO, 2004). 2 / 2 / 3 Syndrom závislosti na alkoholu Tabulka 5 obsahuje pøehled procentuálního zastoupení osob se syndromem závislosti na alkoholu v obecné populaci za poslední rok ve vybraných zemích. Zde je opìt nutné zdùraznit, že v rámci epidemiologických studií byly v jednotlivých zemích vybrány rùzné diagnostické nástroje založené na jednotlivých manuálech klasifikace duševních poruch (DSM–III-R, DSM-IV a MKN-10), proto tyto výsledky slouží spíše orientaènì a je tøeba je interpretovat s ohledem na vý-

120

ADIKTOLOGIE

še zmínìné skuteènosti. Z níže uvedených zemí lze konstatovat, že v Jižní Africe (27,6 % mužù a 9,8 % žen), Polsku (12,2 %) a Brazílii (11,2 %) více než jedna desetina osob v obecné populaci splòuje znaky pro syndrom závislosti na alkoholu. Ve všech zemích muži vykazují èastìji znaky syndromu závislosti na alkoholu než ženy a nejvìtší rozdíl mezi prevalencí syndromu závislosti u mužù a u žen lze sledovat v Polsku (4,1% u žen a 23,3 % u mužù) a v Jižní Africe (9,9 % u žen a 27,4 % u mužù), nejmenší naopak v Nigérii (0,0 % u žen a 1,9 % u mužù) a Turecku (0,7 % u žen a 1,7 % u mužù) (WHO, 2004). l

3 UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU V ÈESKÉ REPUBLICE

V rámci podkapitoly užívání alkoholu v Èeské republice bude pozornost nejdøíve vìnována prevalenci alkoholu v obecné a školní populaci, dále bude zmínìna prevalence poptávky po léèbì a mortalita v souvislosti s užíváním alkoholu.



Tabulka 6 / Table 6 Prevalence užití alkoholu v posledním roce v desetiletých vìkových kategoriích (v %) (Bìláèková & Horáková, 2010) Prevalence of past-year alcohol use by 10-year age categories (%) (Bìláèková & Horáková, 2010) Pil/a jste v posledním roce alkohol?

15-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-65 let

Celkem

Ano, vícekrát

87,0

86,7

88,4

84,5

80,0

85,4

Ano, jednou

5,9

4,7

3,4

5,2

6,9

5,2

Ne

7,1

8,6

8,2

10,4

13,2

9,5

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

l

3 / 1 Prevalence užívání alkoholu v obecné populaci V roce 2008 probìhla v Èeské republice celopopulaèní studie užívání návykových látek realizovaná Národním monitorovacím støediskem pro drogy a drogové závislosti ve spolupráci s Centrem adiktologie a agenturou Intres-Sones. V rámci ní byly provedeny rozhovory s 4 200 respondenty, kteøí pøedstavovali reprezentativní vzorek èeské populace ve vìku 15–64 let (Bìláèková & Horáková, 2010). Podle údajù v tabulce 6 se v populaci ÈR v posledním roce nacházelo pøibližnì 10 % abstinentù, z nichž nejvíce bylo pøítomno ve vìkové kategorii 55–65 let (13 %) a nejménì v kategorii 15 – 24 let (7 %). Opakované pití nejèastìji udávaly osoby ve vìkové kategorii 35–44 let (88 %) a naopak abstinentù v posledním roce je nejvíce mezi osobami ve vìku 55–65 let (13 %) (Bìláèková & Horáková, 2010). V tabulce 7 lze sledovat prevalenci užití alkoholu v posledním roce podle pohlaví a vìkových kategoriích v ÈR. Ètyøikrát týdnì nebo èastìji pilo alkohol pøibližnì 12 % celkové populace (18 % mužù a 5 % žen), z toho nejvíce ve vìkové kategorii 45–54 let (19 %, z toho 26 % mužù a 8 % žen) a nejménì ve vìkové kategorii 15-24 let (6 %, z toho 9 % mu-

žù a 3 % žen). Nejvíce osob v obecné populaci užívalo alkohol v posledním roce ve frekvenci 2–4x mìsíènì (34 %), tento vzorec konzumace alkoholu byl zároveò nejvyrovnanìjší z hlediska pohlaví (31 % mužù a 36 % žen). Ménì než 1 x mìsíènì užívalo alkohol zhruba 24 % obecné populace, z toho se tento vzorec vyskytoval u více žen než mužù (32 % žen, 15 % mužù). Z výzkumu dále vyplývá, že v obecné populaci je zhruba 10 % osob (13 % žen a 6 % mužù), které v posledním roce abstinovaly. Nejvíce z nich bylo ve vìkové populaci 55 – 65 let (13 %) a nejménì z nich ve vìku 15–24 let (7,1 %) (Bìláèková & Horáková, 2010). Celopopulaèní studie dále sledovala i výskyt rizikového pití alkoholu v podobì konzumace šesti a více sklenic alkoholických nápojù. Pokud sledujeme tento vzorec užívání z hlediska vzdìlání (tabulka 8), zjistíme, že rizikové užívání alkoholu negativnì koreluje s výškou vzdìlání. Užití šesti sklenic alkoholického nápoje témìø dennì je nejrozšíøenìjší u osob se základním nebo støedním odborným vzdìláním (4 %), zatímco u vysokoškolákù se tento rizikový vzorec konzumace objevuje nejménì èasto (2 %). Kolem 40 % vysokoškolákù dále uvádí, že 6 a více sklenic alkoholu najednou nikdy nevypili v porovnání s 28 % osob se základním nebo

Tabulka 7 / Table 7 Prevalence frekvence užití alkoholu v posledním roce podle pohlaví a vìkových kategoriích v posledním roce (Bìláèková & Horáková, 2010) Prevalence of past-year alcohol use frequency by gender and age groups (Bìláèková & Horáková, 2010) Jak èasto

15-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-65 let

Celkem

pijete alkohol? Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

3,3

8,8

6,1

4,1

15,5

9,9

5,9

18,2

12,2

8,0

26,2

17,1

5,0

23,9

14,0

5,3

18,4

11,8

12,3

31,2

22,0

13,4

32,7

23,3

12,0

31,3

21,8

14,0

24,6

19,3

12,6

25,2

18,6

12,9

29,2

21,1

2-4x mìsíènì 46,6

33,6

39,9

38,7

32,7

35,6

38,3

33,3

35,8

31,9

30,3

31,1

25,7

26,1

25,9

36,1

31,3

33,7

1x mìsíènì a 28,6

21,2

24,8

31,5

14,2

22,7

32,8

11,7

22,0

30,8

13,3

22,1

37,9

17,7

28,3

32,4

15,5

23,9

9,2

5,2

7,1

12,4

4,9

8,6

11,0

5,5

8,2

15,2

5,5

10,4

18,7

7,1

13,2

13,4

5,6

9,5

100,0

100,0 100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0 100,0 100,0

4x týdnì èi èastìji 2-3x týdnì

ménì èasto Ne v posledním roce Celkem


ADIKTOLOGIE

121

Tabulka 8 / Table 8 Prevalence užití 6 a více sklenic alkoholu podle vzdìlání za poslední rok (v %) (Bìláèková & Horáková, 2010) Prevalence of past-year use of six or more glasses of alcohol by education (%) (Bìláèková & Horáková, 2010) Jak èasto vypijete 6 nebo vice

ZŠ nebo SOU

SŠ nebo VOŠ

VŠ

Celkem

(Témìø) každý den

4,0

1,8

1,7

3,1

Nìkolikrát týdnì (3-4x)

13,6

9,0

9,7

11,8

Nejménì 1x týdnì

16,5

13,6

9,8

15,0

Ménì èasto

28,3

32,4

31,8

29,9

Nikdy

27,4

34,4

39,6

30,8

Nepil v posledním roce

10,1

8,9

7,5

9,5

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

sklenic alkoholu najednou?

støedním odborným vzdìláním. Mezi vysokoškoláky je však na druhou stranu nejmenší poèet úplných abstinentù (8 % VŠ oproti 10 % ZŠ a SOU) (Bìláèková & Horáková, 2010). Tabulka 9 ukazuje prevalenci frekvence užití 6 a více sklenic alkoholu podle pohlaví a vìkových kategorií v posledním roce. Témìø každý den takové množství alkoholu vypije 3 % populace, z toho 1 % žen a 5 % mužù. Pokud jde o frekvenci rizikového užívání alkoholu podle vìkových kategorií, jako každodenní vzorec užívání se objevuje nejménì èasto v kategorii 15–24 let (2 %, z toho 0 % žen a 2 % mužù) a nejèastìji u populace ve vìku 45–54 let (5 %, z toho 3 % u žen a 7 % u mužù). Frekvenci užití 6 a více sklenic alkoholu najednou jednou týdnì udávali naopak nejvíce respondenti z vìkové kategorie 15–24 let (15 %, z toho 9 % žen a 20 % mužù) a nejménì ve vìku 55–65 let (témìø 8 %, z toho 5 % žen a 12 % mužù). V populaci 55–65letých respondentù se nacházelo nejvíce tìch, kteøí neužívali alkohol tímto zpùsobem nikdy (40 %, z toho 52 % žen a 26 % mužù), což lze vy-

svìtlit skuteèností rostoucí popularity alkoholu v posledních desítkách let v obecné populaci. Pokud jde o rozdíly v rizikovém užívání alkoholu mezi ženami a muži, lze opìt konstatovat, že ve všech vìkových kategoriích obecnì více tímto rizikovým zpùsobem alkohol užívají muži než ženy (Bìláèková & Horáková, 2010). Tabulka 10 ukazuje prevalenci užití alkoholu v posledních 30 dnech. V prùbìhu posledních 30 dnù konzumovalo alkohol 80 % obyvatel Èeské republiky ve vìku 15–65 let, z nich nejvíce ve vìkové kategorii 15–24 let (84 %). Muži pili v posledních 30 dnech èastìji než ženy (88 % oproti 71 %), nejmenší rozdíl v prevalenci posledních 30 dnù byl ve vìkové kategorii 15–24 let (87 % muži vs. 80 % ženy), v dalších vìkových kategoriích se rozdíl pohyboval v rozmezí 15–20 procentních bodù (Bìláèková & Horáková, 2010). Tabulka 11 ukazuje frekvence užívání alkoholu v posledních 30 dnech u žen a mužù v desetiletých vìkových kategoriích. Z tìch, kteøí užili alkohol v posledních 30 dnech,

Tabulka 9 / Table 9 Prevalence frekvence užití 6 a více sklenic alkoholu v posledním roce podle pohlaví a vìkových kategoriích (Bìláèková & Horáková, 2010) Prevalence of past-year frequency of the use of 6 or more glasses of alcohol by gender and age groups (Bìláèková & Horáková, 2010) Jak èasto vypijete 15-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-65 let

Celkem

6 nebo vice sklenic alkoholu najednou? Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

0,0

3,3

1,7

0,5

4,3

2,5

1,4

4,8

3,2

2,8

7,1

4,9

1,1

5,6

3,3

1,2

5,0

3,1

Každý týden

9,1

19,7

14,5

7,1

20,5

13,9

5,0

19,1

12,2

4,2

15

9,6

5,1

11,8

8,3

6,1

17,4

11,8

Každý mìsíc

15,0

24,3

19,8

10,3

22,3

16,5

11,7

18,2

15,0

6,8

18,1

12,4

6,4

16,1

11,0

9,9

19,9

15,0

Ménì èasto

34,0

28,5

31,2

29,9

33,6

31,8

29,1

35,2

32,2

24,9

34,1

29,5

16,4

33,2

24,5

26,8

33,0

29,9

Nikdy

32,7

19

25,7

39,8

14,4

26,8

41,9

17,1

29,2

46,0

20,2

33,1

52,3

26,1

39,8

42,7

19,1

30,8

Nepil/a v

9,2

5,2

7,1

12,4

4,9

8,6

11,0

5,5

8,2

15,2

5,5

10,4

18,7

7,1

13,2

13,4

5,6

9,5

100,0

100,0 100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

(Témìø) každý den

posledním roce Celkem

122

100,0 100,0 100,0

ADIKTOLOGIE

100,0 100,0 100,0

100,0 100,0 100,0



Tabulka 10 / Table 10 Prevalence užití alkoholu v posledních 30 dnech (Bìláèková & Horáková, 2010) Prevalence of alcohol use in the past 30 days (Bìláèková & Horáková, 2010) Pil/a alkohol v prùbìhu

15-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-65 let

Celkem

Muži

87,4

89,8

89,1

87,5

84,8

87,9

Ženy

79,6

72,8

74,4

68,4

62,8

71,4

Celkem

83,6

81,5

81,9

77,9

73,3

79,7

posledních 30 dnù

Tabulka 11 / Table 11 Prevalence frekvence užití alkoholu v posledních 30 dnech podle pohlaví a vìkových kategoriích (Bìláèková & Horáková, 2010) Prevalence of past-month alcohol use frequency by gender and age groups (Bìláèková & Horáková, 2010) Jak èasto

15-24 let

25-34 let

35-44 let

45-54 let

55-65 let

Celkem

jste v prùbìhu posledních 30 dnù pil/a alkohol? Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem Ženy

Muži

Celkem

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

(%)

1,1

4,6

3,0

2,2

8,8

5,9

3,9

11,5

8,1

6,1

20,3

14,1

4,1

16,9

11,2

3,4

12,2

8,3

9,8

24,9

17,9

9,8

28,2

20,1

8,9

30,2

20,7

11,4

25,9

19,5

13,2

27,3

21,0

10,5

27,4

19,9

34,6

37,3

36,0

32,7

36,2

34,6

30,8

31,9

31,4

32,3

28,7

30,3

24,0

27,1

25,7

31,1

32,5

31,8

Ménì èasto 54,5

33,2

43,1

55,3

26,9

39,3

56,5

26,4

39,8

50,2

25,2

36,2

58,6

28,7

42,1

55,0

28,0

40,0

Celkem

100,0

100,0

100,0 100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

(Témìø) každý den Nìkolikrát týdnì (3-4x) Nejménì 1x týdnì

100,0

Tabulka 12 / Table 12 Prevalence užití alkoholu u 16letých støedoškolákù v posledních 30 dnech v letech 1995, 1999, 2003 a 2007 (v %)(Csémy et al., 2003; 2008) Prevalence of past-month alcohol use among 16-year-old secondary school students in the years 1995, 1999, 2003, and 2007 (%) (Csémy et al., 2003; 2008) V posledních

Dívky

Chlapci

Celkem

30 dnech

Pivo více než

1995

1999

2003

2007

1995

1999

2003

2007

1995

1999

2003

2007

6,9

12,1

15,4

15,7

26,7

37,4

33,6

28,7

17,8

24,1

23,1

21,9

3,7

7,5

9,4

7,8

5,8

6,3

7,8

7,7

4,8

7,0

8,7

7,7

9,7

10,1

11,4

10,8

13,0

15,5

14,8

13,8

11,5

12,7

12,6

12,3

6krát Víno více než 6krát Destiláty více než 6krát

40 % pilo alkohol ménì než 1 x týdnì (28 % mužù a 55 % žen), a 8 % pilo alkohol každý nebo témìø každý den (12 % mužù a 3 % žen). Tento ukazatel aktuálního pití mìl z hlediska rozložení frekvencí mezi pohlavím a vìkovými kategoriemi podobný vývoj jako ukazatel frekvence pití alkoholu v posledním roce. V roce 2010 byla provedena studie zamìøená na zkoumání psychometrických vlastností dotazníku AUDIT a sou-

èasnì také na odhad prevalence rizikového, škodlivého a problematického užívání alkoholu v obecné populaci (N = 1326, vìk 18-64 let) a v populaci pacientù praktických lékaøù (N = 2589) (Sovinová & Csémy, 2010). U 19 % respondentù z obecné populace bylo klasifikováno rizikové nebo škodlivé užívání a 2 % jako problémové užívání. Tyto indikátory byly mírnì nižší v populaci praktických lékaøù.


ADIKTOLOGIE

123

Tabulka 13 / Table 13 Prevalence užití nadmìrných dávek alkoholu u 16letých støedoškolákù v posledních 30 dnech v letech 1995, 1999, 2003 a 2007 (v %) (Csémy et al., 2003; 2008) Prevalence of past-month heavy alcohol use among 16-year-old secondary school students in the years 1995, 1999, 2003, and 2007 (%) (Csémy et al., 2003; 2008) V posledních 30 dnech

Dívky

Èasté pití nadmìrných

Chlapci

Celkem

1995

1999

2003

2007

1995

1999

2003

2007

1995

1999

2003

2007

6,6

10,4

12,6

16,7

19,9

24,0

23,1

23,5

13,9

16,8

17,5

19,9

5,5

8,2

10,3

-

14,3

18,5

17,2

-

10,3

13,1

13,5

-

dávek alkoholu (3krát a èastìji) Opilost 3krát a èastìji

Tabulka 14 / Table 14 Výskyt rizikového chování ve vztahu k alkoholu (v %) (Csémy et al., 2004) Alcohol-related risk behaviour (%) (Csémy et al., 2004) rizikové chování

celkem

pohlaví muži

ženy

1. a 2.

3. a vyšší

pravidelné pití

52,0

65,0

42,7

49,1

54,7

nadmìrné dávky

11,5

22,5

3,6

12,0

11,1

opilost min. 4x/rok

27,4

40,6

18,1

29,0

25,9

skóre CAGE>2 body

25,4

32,4

20,5

24,9

26,0

l 3 / 2 Prevalence užívání alkoholu ve školní populaci

V letech 1995 až 2007 probìhly v Èeské republice 4 vlny (1995, 1999, 2003, 2007) šetøení studentù rùzných støedních škol v rámci mezinárodního projektu Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) (Csémy et al., 2003; 2007). V tabulce 12 jsou uvedeny trendy užívání alkoholu u èeských studentù v letech 1995–2007. Èasté pití alkoholických nápojù udávají více chlapci než dívky. U obou pohlaví je nejvíce preferovaným alkoholickým nápojem pivo, a to zejména u chlapcù. V období 1995-1999 je patrný nárùst užívání alkoholu u obou pohlaví, který do roku 2003 a 2007 mírnì klesá u mužù, zatímco u dívek stále mírnì stoupá. U dívek je v letech 1995-1999 výraznìjší nárùst užívání piva a vína než u chlapcù. Tabulka 13 ukazuje prevalenci zdravotnì rizikových forem konzumace alkoholu. Výsledky naznaèují, že rizikové užívání alkoholu je zhruba 2-3x více rozšíøené u chlapcù než u dívek. U dívek lze sledovat trend postupného zvyšování frekvence tohoto vzorce užívání v letech 1995–2007, u chlapcù je patrný vzestupný trend v letech 1995 a 1999 a mírný pokles mezi lety 1999 a 2003 a v letech 2003–2007 opìt mírný nárùst. Obecnì lze však konstatovat, že prevalence rizikového užívání alkoholu ve sledovaném období narùstá (Csémy et al., 2003; 2008). Další výzkumnou oblastí je i užívání alkoholu ve vysokoškolské populaci (viz pøehledový èlánek Adámková et al., 2009). Studii popisující prevalenci rizikové konzumace al-

124

roèník

ADIKTOLOGIE

koholu studenty publikoval Csémy et al. (2004): mezi 904 studenty z 5 pražských univerzit a VŠ se objevily výrazné rozdíly mezi pohlavími (rizikovì se chová více studentù-mužù), které se týkají všech typù sledovaného chování, jak je ukazuje tabulka 14 (rozdíly mezi nižšími a vyššími roèníky nejsou významné). Pravidelné pití, 1krát týdnì nebo èastìji, vykazuje více než polovina respondentù. Nadmìrné dávky (pití dávky ekvivalentní 100 ml nebo více èistého alkoholu èastìji než 3krát za poslední mìsíc) konzumuje více než desetina souboru, u mužù je to více než pìtina, zatímco u žen necelá 4 %. Opilost více než 3krát za poslední rok pøiznávají dvì pìtiny studentù a necelá pìtina studentek. Poslední øádek tabulky ukazuje podíl respondentù, kteøí skórují ve screeningovém dotazníku CAGE1 2 a více body. Skór 2 a vyšší je interpretován jako klinicky signifikantní ukazatel problémového pití. Podle zjištìných výsledkù se zdá, že mezi pražskými studenty pije problémovì pøibližnì tøetina mužù a pìtina žen. l

3 / 3 Poptávka po léèbì

Ústav zdravotnických informací a statistiky sleduje pøítomnost uživatelù psychoaktivních látek v léèbì. Z jeho dat lze získat informace o poètu prvních vyšetøení uživatelù alko-

1/

Symptomy sledované v dotazníku CAGE jsou tyto: (a) dotázaný reflektu-

je, že by mìl své pití omezit, (b) jeho blízcí mu vytýkají jeho pití, (c) sám pøiznává pocity viny kvùli pití, (d) pøiznává „ranní doušky“, tj. pití na zmírnìní kocoviny (Mayfied et al., 1974).



holu v ambulantních psychiatrických zaøízeních a o poètu uživatelù alkoholu v ambulantní i ústavní léèbì. Tabulka 15 znázoròuje poèet osob užívajících alkohol evidovaných na ambulantních pracovištích zajišťujících péèi o osoby s diagnózou F10 v letech 2004–2008. U ambulantních pacientù ve všech vìkových kategoriích pøevažují muži vìtšinou dvojnásobnì nad ženami. Nejvíce ambulantních pacientù se nachází u obou pohlaví ve vìkové kategorii 40–65 let a nejménì opìt u obou pohlaví ve vìku 0–14 let. V sledovaném období je patrný trend mírného snížení celkového poètu uživatelù alkoholu v ambulantních službách, pøedevším z øad mužù (ÚZIS, 2007; 2008; 2009). Podle Nechanské et al. (2011) je tento trend patrný již od roku 1992, kdy ze 49 tisíc ošetøených osob s diagnózou alkoholu se bìhem let snížil na 24 tisíc osob. Tabulka 16 uvádí poèet osob hospitalizovaných z dùvodu poruch vyvolaných užíváním alkoholu v psychiatrických lùžkových zaøízeních v letech 2005–2008. I zde opìt ve všech kategoriích pøevažují muži nad ženami a celkový poèet pacientù se u obou pohlaví v prùbìhu let mírnì snižuje. Toto snížení následuje po trendu mírného zvýšení poètu hospitalizací v letech 1992–2005 (Nechanská et al., 2011). Na základnì výše uvedených údajù lze konstatovat, že po-

èet osob v ambulantní léèbì významnì pøevyšuje poèet osob v ústavní léèbì (ÚZIS, 2006; 2007; 2008; 2009). Jak bylo v pøedchozí kapitole uvedeno, na základì výzkumù se odhaduje, že 2– 3 % èeské populace konzumuje alkohol s takovými problémy, které by vyžadovaly odbornou pomoc a které dosahují charakteru syndromu závislosti a dalších 11–20 % obyvatel ÈR konzumuje alkohol ohrožujícím zpùsobem. Pøitom pouze malé procento lidí s poruchami vyvolanými užíváním alkoholu vyhledá odbornou pomoc, léèených uživatelù alkoholu je kolem necelých 28 tisíc (Csémy et al., 2008). Podobné disproporce v poètu osob s abúzem a syndromem závislosti na alkoholu v obecné populaci v porovnání k tìm, které vyhledaly léèbu, jsou uvádìny i v zahranièní literatuøe, kde docházejí k pomìru 3:1 (Cunningham & Breslin, 2004) nebo dokonce 10:1 (Ogborne & DeWitt, 1999) ve prospìch tìch, které léèbu nevyhledaly. Právì u osob s abúzem nebo závislostí na alkoholu se lze velmi èasto setkat s nízkým uvìdomìním si problému, jež se pak odráží v nedostateèném zájmu o léèbu a v nižším vyhledání léèby, což vede k pozdnímu vyhledání pomoci o 10 let a nìkdy i více (Wang et al., 2005). Zpoždìní vyhledání odborné pomoci má negativní následky na zdraví uživatele a také spoleènost je vystavena vìtším škodám v souvislosti s rizikovým užíváním alkoholu (WHO, 2002).

Tabulka 15 / Table 15 Pacienti užívající alkohol evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péèi o osoby s diagnózou F10 *) podle vìkových skupin v letech 2004-2009 (ÚZIS, 2007; 2008; 2009; 2010) Alcohol-using patients registered with outpatient facilities providing services to people diagnosed with F10 *) by age groups in 2004-2009 (ÚZIS, 2007; 2008; 2009; 2010) Rok

0–14 let

15–19 let

20-39 let

40–64 let

65 let a více

Celkem

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

2006

20

17

148

330

2596

6168

4570

9843

1052

2222

8386

18580

2007

4

4

122

370

2582

5659

4371

8898

999

2333

8078

17264

2008

9

7

92

264

2779

6154

4374

9207

725

1682

7979

17314

2009

3

10

137

273

2871

5846

4314

8574

587

1591

7912

16294

*) Pacienti „živé kartotéky“ (tj. pacienti se záznamem v dokumentaci ne starším jeden rok); pokud lze stanovit preferenci užívané látky, je pacient užívající více návykových látek uveden pouze jednou podle pøevládající užívané látky *) Patients in “live case records” (i.e. those with the latest entry in their file not being older than one year); if a drug of choice can be determined, a polydrug user is registered only once according to such a predominant substance

Tabulka 16 / Table 16 Poèet hospitalizací pro poruchy vyvolané užíváním alkoholu v psychiatrických lùžkových zaøízeních v letech 2005-2008 podle typu zdravotnického zaøízení a pohlaví (ÚZIS, 2006; 2007; 2008; 2009) Number of admissions to psychiatric inpatient facilities for alcohol use disorders in the years 2005-2008, by the type of healthcare facility and gender (ÚZIS, 2006; 2007; 2008; 2009) Dìtské psychiatrické léèebny

Psychiatrické léèebny pro dospìlé

Psychiatrická oddìlení nemocnic

Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem

Ženy

Muži

Celkem

2005

0

1

1

2295

6549

8844

1108

1796

2903

2006

0

1

1

2245

5739

7984

1011

1693

2704

2007

0

0

0

2271

5510

7781

694

1341

2035

2008

0

0

0

2263

5317

7580

682

1301

1983


ADIKTOLOGIE

125

Tabulka 17 / Table 17 Úmrtí v ÈR ovlivnìná konzumací alkoholu a jejich podíl na všech úmrtích v letech 1995–2002 (Vrána, 2007) Alcohol-related deaths and their proportion in all deaths in the Czech Republic between 1995 and 2002 (Vrána, 2007) Rok

Muži

Ženy

Alkohol

Celkem

Podíl (%)

Alkohol

Celkem

Podíl (%)

Podíl (%)

1995

4164

58925

7,07

2595

58988

4,40

5,73

1996

4016

56709

7,08

2394

56073

4,27

5,68

1997

4104

56692

7,24

2281

56052

4,07

5,66

1998

4079

55139

7,40

2308

54388

4,24

5,83

1999

4020

54845

7,33

2267

54923

4,13

5,73

2000

4123

54882

7,51

2282

54119

4,22

5,88

2001

4088

53772

7,60

2274

53983

4,21

5,90

2002

4143

54377

7,62

2236

53866

4,15

5,89

Tabulka 18 / Table 18 Nadìje na dožití za neexistence pøíèin smrti zpùsobených alkoholem (Vrána, 2007) Life expectancy rates disregarding the causes of alcohol-related deaths (Vrána, 2007) Rok

Muži

Možné

Ženy

Možné prodloužení

prodloužení E

0 0

0

E

E

0

0 65

0

0

E

0

0

E

65

1995

69,72

1,19

0,30

76,74

0,57

0,29

1996

70,39

1,17

0,31

77,46

0,56

0,29

1997

70,50

1,22

0,29

77,54

0,56

0,26

1998

71,15

1,21

0,30

78,08

0,57

0,28

1999

71,44

1,20

0,30

78,18

0,54

0,27

2000

71,65

1,22

0,32

78,48

0,57

0,27

2001

72,10

1,20

0,31

78,59

0,56

0,27

2002

72,06

1,21

0,31

78,67

0,56

0,25

l

3 / 4 Mortalita v souvislosti s užíváním alkoholu Užívání alkoholu podle odhadù celosvìtovì pùsobí v dùsledku nemoci a smrti 4 % ztracených let produktivního vìku. Jenom vyspìlé zemì takto pøicházejí pøibližnì o 8 % produktivních let, u zemí z bývalého východního bloku, kam patøí i Èeská republika, se tato ztráta odhaduje na témìø 12 % (WHO, 2004). Obecnì lze konstatovat, že poèet úmrtí v souvislosti s užíváním alkoholu je vyšší, než lze najít ve statistických údajích. Tento fakt lze èásteènì vysvìtlit tím, že praktiètí lékaøi nezmiòují v úmrtním listu jako dùvod smrti užívání alkoholu díky sociálním a ekonomickým následkùm s tím spojeným pro rodinu zesnulého, dále skuteèností, že diagnostika alkoholové etiologie mùže být komplikovaná, protože biologické ukazatele konzumace alkoholu jsou èasto málo specifické a citlivé, a také díky tomu, že alkohol je metabolizován bìhem nìkolika hodin, a v èas ohledání ho èasto již není možné identifikovat (Cipriani & Landucci, 2001).

126

0

E

ADIKTOLOGIE

Výsledky v tabulce 17 poukazují na trend mírného zvyšování poètu úmrtí ovlivnìných konzumací alkoholu mezi lety 1995 až 2002 u mužù (7,07% podíl v roce 1995 a 7, 62% podíl v roce 2002) a naopak k mírnému snižování tohoto poètu u žen (4,40% podíl v roce 1995 a 4,15% podíl v roce 2002) (Vrána, 2007). Obecnì lze konstatovat, že v obecné populaci se poèet úmrtí v souvislosti s alkoholem více zvyšuje, což Vrána (2007) dává do souvislosti s faktem poklesu celkového poètu zemøelých ve sledovaném období. Opìt zde platí, že poèet žen, jejichž smrt byla ovlivnìna konzumací alkoholu, je nižší než poèet mužù. V kontextu mortality v souvislosti s užitím alkoholu je také zajímavý další epidemiologický ukazatel, a to možné prodloužení života bez neexistence pøíèin smrti zpùsobených alkoholem, který lze najít pro Èeskou republiku v tabulce 18. Z tabulky je patrné, že úmrtí zpùsobená alkoholem pøipravila muže v letech 1995–2002 v prùmìru o 1,2 roku života a ženy o 0,6 roku. Na mužské støední délce života se tak projevuje pùsobení alkoholu dvojnásobnì v porovná-



ní se ženami. O pøibližnì 0,3 roku života mají kratší nadìji dožití za nezmìnìných podmínek muži i ženy ve vìku 65 let, je tedy zøejmé, že v porovnání se støedním vìkem ve vyšším vìku má alkohol na støední délku života pouze slabý vliv a ten se v èase pøíliš nemìní (Vrána, 2007). l

4 ZÁVÌR

V textu byly pøedstaveny hlavní epidemiologické ukazatele týkající se užívání alkoholu ve svìtì i v Èeské republice. Èeská republika se ve srovnání s ostatními státy celého svìta umísťuje na pøedních pøíèkách jak konzumace, tak škod-

livého užívání alkoholu, což je èásteènì dáno i kulturní tradicí, které je alkohol pomìrnì velkou souèástí a ze které vyplývá i pomìrnì liberální postoj k jeho užívání. Z dostupných dat je zøejmé, že narùstá poèet uživatelù alkoholu a také osob závislých na alkoholu, zároveò však klesá poèet osob, které vyhledaly pro tento problém pomoc a léèí se s ním, což znamená významný veøejnì zdravotní problém. Akèní plán realizace Národní protidrogové politiky na období 2010 až 2012 se již snaží na tento fakt reagovat, a to zejména prostøednictvím koncepèních a koordinaèních mechanismù a také v oblasti léèebných opatøení.

LITERATURA / REFERENCES l Adámková, T., Vondráèková, P., & Vacek, J. (2009). Užívání alkoholu u vyso-

l Sovinová, H., & Csémy, L. (2010). The Czech AUDIT: Internal consistency,

koškolských studentù. Adiktologie, 9(2), 96-103.

latent structure and identification of risky alcohol consumption. Central Euro-

l Anderson, P., & Baumberg, B. (2006). Alkohol v Evropì. Zpráva pro Evrop-

pean Journal of Public Health. 18(3), 127–131.

skou unii – souhrn. Retrieved 25. 11. 2011 from http://ec.europa.eu/

l Rehm, J., & Gmel, G. (2001). Alcohol per capita consumption, patterns of

health-eu/doc/alcoholineu_sum_cz_en.pdf.

drinking and abstention worldwide after 1995. Appendix 2. European Addicti-

l Cipriani, F., & Landucci, L. (1999). Alcohol-related mortality and morbidity

on Research, 7(3), 155-157.

data sources and a tentative analysis of alcohol-related mortality in Europe,

l Ústav zdravotnických informací a statistiky (2006). Psychiatrická péèe

In: Bloomfiled, K., Ahlström, S., Allamani, A., ChoqueT, M, Cipriani, F., Gmel,

2005. Praha: ÚZIS.

G., Jacquat, B. J., Knibbe, R., Kubicka, L., Lecomte, T., Miller, P., Plant, M., &


Spak, F. (EDs) Alcohol Consumption and Alcohol Problems among Women in

2006. Praha: ÚZIS.

European Countries. Project Final Report, (pp. 205-234). Berlin: Free Universi-


ty of Berlin, Institute for Medical Informatics, Biostatistics & Epidemiology.

2007. Praha: ÚZIS.

l Bìláèková, V., & Horáková, M. (2010) Celopopulaèní studie užívání návyko-


vých látek CS 2008. Praha: NMS, CA.

2008. Praha: ÚZIS.

l Collins, R. L., & McNair, L. D. (2002). Minority women and alcohol use. Al-


cohol Research and Health, 26(4), 251-256.

2009. Praha: ÚZIS.

l Csémy, L., Hrachovinová, T., & Krch, D.F. (2004). Alkohol a jiné drogy ve vy-

l Vrána, K. (2007). Vliv alkoholu na úmrtnost v Èeské republice. Retrieved 5.

sokoškolské populaci: rozsah, kontext, rizika. Adiktologie, 4(2), 124-135.

12. 2011 from http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=496.

l Csémy, L., Chomynová, P., & Sadílek, P. (2008). ESPAD 07: Evropská školní

l Wang, P. S., Berglund, P., Olfson, M., Pincus, H. A., Wells, K. B., & Kes-

studie o alkoholu a jiných drogách Èeská republika, 2007, Praha: PCP.

slers, R. C. (2005). Failure and delay in initial treatment contact after first on-

l Csémy, L., Lejèková, P., Sadílek, P., & Sovinová, H. (2006) Evropská školní

set of mental disorders in the National Comorbidity Survey Replication. Archi-

studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky prùzkumu v Èeské re-

ves of General Psychiatry, 62, 603–613.

publice v roce 2003. Praha: Úøad vlády ÈR.

l World Health Organization. (2002). Summary report of a world health orga-

l Csémy, L., Nešpor, K., & Sovinová, H. (2008). Kolik je v Èeské republice al-

nization meeting on dissemination of brief interventions for alcohol problems

koholikù? Èeské pracovní lékaøství, 4, 150.

in primary health case: A strategy for developing countries. Alicante, Spain,

l Cunningham, J. A., & Breslin, F. C. (2004) Only one in three people with al-

24-27 September 2002.

cohol abuse or dependence ever seek treatment. Addictive Behaviors, 29,

l World Health Organization. (2004). Global Status Report on Alcohol. Gene-

221–223.

va: WHO Department of Mental Health and Substance Abuse.

l Leifman, H. (2001). Estimations of unrecorded alcohl consumption levels

l World Health Organization. (2011). Global Status Report on Alcohol. Gene-

and trends in 14 European countries. Nordic Studies on Alcohol and Drugs,

va: WHO Department of Mental Health and Substance Abuse.

18, 54-69. l Holcnerová, P. (2010). Vzorce užívání alkoholu ve vybraných kulturách.

Adiktologie, (10)3, 154–162. l Hunt, S.,& Climer, J. (2009). Alcohol. In: G. L. Fisher & N. A. Roget (Eds.) En-

cyclopedia of Substance Abuse Prevention, Treatment, and Recovery (pp. 30-34). Thousand Oaks, CA: Sage. l Nechanská, B., Mravèík, V., Šťastná, L., & Brožová, J. (2011). Uživatelé alko-

holu a jiných drog ve zdravotnické statistice od roku 1959. Praha: Úøad vlády ÈR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ÈR. l Ogborne, A. C., & DeWitt, D. J. (1999). Lifetime use of professional and

community services for help with drinking: Results from a Canadian population survey. Journal of Studies on Alcohol, 60, 867–872.


ADIKTOLOGIE

127


Alcohol, Violence, and Crime from a Criminological Perspective

ŠTEFUNKOVÁ, M. Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Štefunková, M. (2012). Alkohol, násilí a kriminalita z kriminologické perspektivy. Adiktologie, (12)2, 128–136.

SUMMARY: Undoubtedly, alcohol holds a unique position among addictive substances. Despite its relatively high risk, alcohol is a legal substance and its consumption is socially accepted in most cultural environments. Research studies and criminological theory show that a correlation between alcohol use and crime exists. In relation to alcohol-related crime, two main categories – primary and secondary alcohol-related crimes – may be considered. This article is (primarily) concerned with the second group, with a particular focus on the role of alcohol in violent crime. The aim of the article is to highlight the factors that may, in addition to the psychopharmacological effects of alcohol, be relevant for the relationship between alcohol use and violence and for estimates of the extent of alcohol-related crime.

KEY WORDS: ALCOHOL – VIOLENCE – INTOXICATION – CRIMINALITY – ALCOHOL USE – INTERRELATIONSHIP – ALCOHOL-RELATED CRIME

Submitted: 23 / DECEMBER / 2011

Accepted: 1 / MARCH / 2012

Grant support: Ministry of Health of the Czech Republic, Internal Grant Agency, Grant No. NS/10034-4. Address for correspondence: Michaela Štefunková, PhD. / [email protected] / Department of st

Addictology, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic

128

ADIKTOLOGIE


Alkohol, násilí a kriminalita z kriminologické perspektivy

ŠTEFUNKOVÁ, M.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Štefunková, M. (2012). Alkohol, násilí a kriminalita z kriminologické perspektivy. Adiktologie, (12)2, 128–136.

SOUHRN: Mezi návykovými látkami má nepochybnì své specifické místo alkohol. Navzdory své pomìrnì vysoké rizikovosti jde o látku legální, jejíž konzumace je ve vìtšinì kulturních prostøedí spoleèensky akceptovaná. Výzkumné studie i kriminologické teorie poukazují na to, že mezi užíváním alkoholu a trestnou èinností existuje pozitivní korelace. V souvislosti s alkoholem lze uvažovat o dvou hlavních kategoriích trestné èinnosti – primární a sekundární alkoholové kriminalitì. Pøedmìtem zájmu autorky je druhá z prezentovaných skupin, kde se jako nejvýznamnìjší jeví zejména kriminalita násilná. Cílem je poukázat na faktory, které mohou být vedle psychofarmakologického úèinku alkoholu relevantní z hlediska vzájemného vztahu užívání alkoholu a násilí a pøi urèování rozsahu kriminality související s alkoholem.

KLÍÈOVÁ SLOVA: ALKOHOL – NÁSILÍ – INTOXIKACE – TRESTNÁ ÈINNOST – UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU – VZÁJEMNÝ VZTAH – ALKOHOLOVÁ KRIMINALITA

l

1 ÚVOD

Vliv užívání návykových látek na trestnou èinnost jedince je pøedmìtem zkoumání øady autorù (viz napø. Pernanen, 1982; Brochu, 2006; Hammersley, 2008). Vzájemný vztah tìchto dvou jevù je velice komplikovaný a nelze stanovit nìjaký obecnì platný model vzájemné souvislosti (Štefunko-

vá, 2011). Situaci totiž komplikují zejména faktory jako osobnost uživatele a charakter konkrétní návykové látky. Úèinky jednotlivých návykových látek na lidský organizmus se totiž znaènì liší a neexistuje tedy ani všeobecná shoda o možném kauzálním nexu mezi tìmito dvìma jevy.

Došlo do redakce: 23 / PROSINEC / 2011

Pøijato k tisku: 1 / BØEZEN / 2012

Grantová podpora: IGA MZ, grant è. NS/10034-4 Korespondenèní adresa: JUDr. Michaela Štefunková, Ph.D. / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 08 Praha 2

ADIKTOLOGIE

129

Mezi návykovými látkami má nepochybnì své specifické místo alkohol. Navzdory své pomìrnì vysoké rizikovosti, jde o látku legální, jejíž konzumace je ve vìtšinì kulturních prostøedí spoleèensky akceptovaná (Holcnerová, 2010). I když je možné tvrdit, že støídmá konzumace mùže mít pozitivní sociální vliv, dlouhodobá èi nadmìrná konzumace alkoholu mùže vést ke vzniku závislosti (Skála, 1987) a prokazatelnì zpùsobuje závažné zdravotní (viz napø. Zima, 2006) i sociální škody (srov. Plant et al., 2010). Zvlášť nebezpeèné je užívání alkoholu u dìtí a mladistvých (Nešpor & Csémy, 2011; Bellis et al., 2009). Zahranièní výzkumné studie prokázaly existenci vzájemné souvislosti mezi užíváním alkoholu a výskytem násilí (viz napø. Collins & Messerschmidt, 1993; Chermack & Taylor, 1995; Gyimah-Brempong & Racine, 2006). Násilí související s alkoholem mùže mít rùzné formy a èasto vede toto konání k naplnìní znakù skutkové podstaty konkrétního trestného èinu. Podle nìkterých odhadù je alkohol pøítomen u 63 % všech násilných trestních èinù a až 82 % napadení (Barnwell et al., 2006). Podle jiných zdrojù (Home Office, 2004) bylo registrováno užití alkoholu pachatelem pøibližnì v jedné tøetinì pøípadù domácího násilí, pøièemž pachateli domácího násilí jsou èastìji tìžcí pijáci a alkoholici než pøíležitostní konzumenti. Zneužívání alkoholu je také spojováno se sexuální kriminalitou (Brichcín & Spilková, 2002) a sebevraždami. I když nìkteré studie zjistily podstatnì zvýšené riziko spáchání násilného èinu v rámci 24 hodin po požití alkoholu (Haggård-Grann et al., 2006), úèinek alkoholu jako pøímého spouštìèe agresivního jednání není úplnì zøejmý. Výsledky norské studie (Bye, 2007) zase prokázaly souvislost v tom smyslu, že i pøi kontrole ostatních možných pùsobících promìnných bylo zvýšení prodeje alkoholu o 1 litr per capita následováno zvýšením míry násilí o 8 %. I když drtivá vìtšina užití alkoholu nevede k násilné èinnosti a vìtšina násilných èinù nezahrnuje pití, je konzumace alkoholu považována za významný rizikový faktor v souvislosti s pácháním i viktimizací násilné trestné èinnosti (Bye, 2007).

l

l l

2 PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ALKOHOLOVÁ KRIMINALITA V závislosti od role a podílu alkoholu na trestném postihu pachatele lze v zásadì uvažovat o dvou základních skupinách trestné èinnosti související s alkoholem: 1/ trestné èiny s pøímou alkoholovou konotací, 2/ trestné èiny s nepøímou alkoholovou konotací (Pérez-Diaz, 2000). V prostøedí Èeské republiky se pak jeví jako vhodnìjší oznaèit analogicky k bìžnì užívanému dìlení na primární a sekundární drogovou kriminalitu (Zábranský et al., 2001) trestné èiny první skupiny jako primární a trestné èiny druhé skupiny jako sekundární alkoholovou kriminalitu.

130

ADIKTOLOGIE

ŠTEFUNKOVÁ, M.

2 / 1 Primární alkoholová kriminalita

Do této skupiny lze zaøadit trestné èiny, pøi nichž je užití, intoxikace nebo opatøování alkoholu za okolností zákonem uvedených znakem skutkové podstaty trestného èinu1. V ÈR jde zejména2 o trestný èin ohrožení pod vlivem návykové látky3 podle § 274 zákona è. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znìní pozdìjších pøedpisù (dále TZ), kterého se pachatel v základní skutkové podstatì dopustí, vykonává-li ve stavu vyluèujícím zpùsobilost, který si pøivodil vlivem návykové látky, zamìstnání nebo jiné èinnosti, pøi kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo zpùsobit znaènou škodu na majetku. Pùjde tedy zejména o trestné èiny v dopravì. V širším smyslu sem lze zaøadit i trestný èin podání alkoholu dítìti podle § 204 TZ, i když se v tomto pøípadì pøímo intoxikace pachatele nevyžaduje. I když má podle Kuchty, Válkové et al. (2005) tento trestný èin osobité postavení, lze do této kategorie zaøadit i trestný èin opilství podle § 360 TZ. V tomto pøípadì jde o skutkovou podstatu v jistém smyslu specifickou, která vychází z konceptu tzv. „Rauschdeliktu“. Trestného èinu opilství se dopustí pachatel, který se požitím nebo aplikací návykové látky pøivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepøíèetnosti (tedy v dobì spáchání trestného èinu nemùže ovládat své konání nebo rozpoznat jeho protiprávnost, což by za jiných okolností trestnou odpovìdnost vyluèovalo), v nìmž se dopustí èinu jinak trestného. Pachatel se tedy nepotrestá za trestný èin, kterého se v nepøíèetnosti vyvolané požitím návykové látky dopustil, ale bude vùèi nìmu vyvozena trestní odpovìdnost za spáchání trestného èinu opilství. V této souvislosti je potøeba zmínit i pøípady „actio libera in causa“. Jde o pøípady, kdy se pachatel do stavu nepøíèetnosti pøivede pøímo v úmyslu trestný èin spáchat. V takovém pøípadì se i navzdory nepøíèetnosti vùèi nìmu vyvodí plná trestní odpovìdnost podle obecných zásad a trestný èin opilství se nepoužije („actio libera in causa dolosa“). Tzv. napití se na „kuráž“. Druhou formu pøedstavuje „actio libera in causa culposa“. Jde o pøípady, kdy pachatel spáchal trestný èin z nedbalosti a tato nedbalost spoèívá právì v tom, že se pøivedl do stavu nepøíèetnosti.

2 / 2 Sekundární alkoholová kriminalita

Do této kategorie patøí trestné èiny, pøi nichž sice konzumace alkoholu není znakem skutkové podstaty, nicménì alkohol je hlavním dùvodem jejich spáchání. Jde zejména o trestné èiny spáchané v opilosti, kdy mívá alkohol iniciaèní charakter a pùsobí na odstranìní sociálních a morálních zábran (Kuchta, Válková et al., 2005). Z výše uvedeného je zøejmé, že pùjde hlavnì o rùzné druhy 1/

Užívání návykových látek má rovnìž trestnìprávní význam pøi posuzování

trestní odpovìdnosti a ukládání sankcí. 2/

Kromì uvedeného je zneužití návykové látky jednou z alternativ objektiv-

ní stránky skutkových podstat nìkterých trestných èinù vojenských (§ 384; § 385; § 388). 3/

Dle § 130 TZ je alkohol považován za návykovou látku.


násilných trestných èinù, do úvahy rovnìž pøicházejí i trestné èiny mravnostní nebo verbální. Také je možné pøedpokládat vysoký podíl nedbalostních trestných èinù. Oproti jiným druhùm nelegálních návykových látek pùjde pravdìpodobnì o nižší podíl majetkové kriminality (srov. Štefunková, 2011; Bennett, 1998). V porovnání s uživateli nelegálních drog jsou uživatelé alkoholu pod menším tlakem vyhledávat nelegální zdroje pøíjmù na financování svého užívání. Užívání alkoholu je mnohem levnìjší, alkohol je dobøe dostupný a velká èást i problémových uživatelù je schopna své potøeby uspokojit z legálnì nabytých zdrojù. Jako samostatnou kategorii vymezují Kuchta, Válková et al. (2005) trestné èiny jinak související s nadmìrnou konzumací alkoholických nápojù. V tomto pøípadì je zdùraznìn pøedevším negativní vliv chronického užívání alkoholu a role užívání alkoholu jako možného kriminogenního faktoru. Tyto trestné èiny lze považovat za souèást sekundární alkoholové kriminality, nicménì urèení role alkoholu v etiologii kriminálního jednání bude jistì komplikovanìjší než v pøípadech, kde je pachatel pøímo intoxikovaný v dobì spáchání èinu. V souvislosti s alkoholem lze identifikovat i trestné èiny, pøi nichž hlavní motivací pachatele byla vyšší zranitelnost obìti jako následek jejího užívání alkoholu. V tomto pøípadì alkohol pùsobí na rozhodování a konání pachatele kvalitativnì odlišnì, proto je vhodnìjší tuto skupinu vymezit samostatnì jako tzv. „terciární alkoholovou kriminalitu“. l 3 MOŽNÉ VYSVÌTLENÍ VZÁJEMNÉ SOUVISLOSTI

Jasné teoretické vymezení kategorií kriminality související s alkoholem nicménì nedává odpovìï na otázku, za jaký podíl trestné èinnosti vlastnì „mùže“ alkohol. V pøípadì primární alkoholové kriminality bychom si poèet pøípadù mohli ještì dohledat v oficiálních statistických datech orgánù èinných v trestním øízení4. Mnohem komplikovanìjší však bude stanovení podílu sekundární alkoholové kriminality. Teorie i empirické studie se sice shodují na tom, že korelace mezi konzumací alkoholu a rùznými formami násilí (které èasto vedou k jednání kriminálnímu) je pozitivní, nicménì ani statisticky významná korelace neprokazuje jasný vzájemný pøíèinný vztah. Vyšší prevalence intoxikace alkoholem v dobì spáchání trestného èinu vypovídá pouze o tom, že pachatelé èi obìti konzumovali alkohol, ne že jeho konzumace automaticky vedla pachatele k spáchání tohoto èinu (Pernanen, 1991). Kromì psychofarmakologického úèinku alkoholu totiž do hry vstupují i další faktory, které mohou významnì modifikovat etiologii násilného, až kriminálního konání (viz napø. Collins & Messerschmidt, 1993; White & Gorman, 2000).

Základy vysvìtlení vzájemných souvislostí mezi užíváním alkoholu a kriminalitou lze hledat již u pøedstavitelù klasických kriminologických teorií, jako jsou teorie sociálního napìtí a sociální dezintegrace (Merton, 1957), teorie sociálních vazeb (Hirschi, 1969) nebo teorie rutinních aktivit (Cohen & Felson, 1979). Tito autoøi pohlíželi na užívání alkoholu hlavnì v kontextu obecných kriminogenních faktorù. Podle sociologických teorií mùže absence sociální integrace pùsobit jako rizikový faktor ve vztahu k nadmìrnému pití, alkoholismu a následnì násilí. Hirschi (1969), jako jeden z hlavních pøedstavitelù teorie sociálních vazeb, zdùrazòoval pøedevším význam vztahu k tradièním institucím, jako je domov, škola nebo pracovištì. Pozitivní vztah totiž pùsobí vùèi deviantnímu konání jako kontrolní mechanizmus (nadmìrné užívání alkoholu pak mùže tuto vazbu narušit). Problémoví uživatelé a alkoholici èasto žijí v sociální izolaci a rizikovì v obou smìrech mùže pùsobit i ekonomická deprivace (srov. Bye, 2007). Teorie rutinních aktivit hledá zase vysvìtlení v životním stylu, zejména v souvislosti s „noèním životem“ (Cohen & Felson, 1979). Podle tohoto pøístupu se riziko výskytu násilí zvyšuje úmìrnì s èasem stráveným „venku“, mimo domov (srov. Calafat et al., 2011). Konzumace alkoholu je v rámci noèního životního stylu spjata se specifickým kontextem, který zvyšuje i riziko viktimizace. l

K vysvìtlení vzájemného vztahu mezi alkoholem a kriminalitou je možno pøistupovat z mnoha aspektù. V následujícím pøehledu se zamìøíme na èást sekundární alkoholové kriminality související s akutní intoxikací pachatele. Relevantní se v tomto smìru jeví zejména kriminalita násilná (a násilí obecnì). Cílem je poukázat na další vlivy, které kromì psychofarmakologického úèinku alkoholu pùsobí na etiologii pachatelova jednání a které je nutné zohledòovat pøi urèování podílu kriminality „zpùsobené“ alkoholem. l

Nehledì pøitom na podíl latentní kriminality.

ALKOHOL, NÁSILÍ A KRIMINALITA Z KRIMINOLOGICKÉ PERSPEKTIVY

4 / 1 Psychofarmakologický úèinek alkoholu

Z výsledkù experimentálních studií vyplývá, že alkohol zvyšuje riziko výskytu agresivního konání (Haggård-Grann et al., 2006). Za základní prediktor výskytu agrese je u uživatele považován psychofarmakologický efekt alkoholu na lidský organizmus. Akutní intoxikace alkoholem se projevuje vìtšinou jako prostá opilost. Pøi nižších dávkách se pùsobení alkoholu projevuje stimulaènì5. „Dochází k psychomotorické excitaci s elací nálady, mnohomluvnosti, zvýšenému sebevìdomí, posléze se objevuje snížení sebekritiènosti a zábran, agresivita“ (Popov, 2003, p. 152). Ve vztahu k trestné èinnosti je rizikový disinhibitivní úèinek alkoholu, odbourávání zábran (srov. Chermack & Taylor, 1995), narušená schopnost detekce nebezpeèí, což mùže vést k nesprávnému 5/

4/

4 ZÁKLADNÍ TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Déletrvající konzumace vyšších dávek s vyšším obsahem alkoholu pak

zvyšuje riziko viktimizace v dùsledku útlumu.

ADIKTOLOGIE

131

posouzení rizikové situace. Na rùzné druhy negativních podnìtù (provokace, výhrùžky, urážky) intoxikovaný jedinec mùže reagovat neadekvátnì. Z výsledkù experimentù zamìøených na lidskou agresi vyplývá, že jedinci, kteøí konzumují alkohol, reagují na provokace agresivnìji než jedinci, kteøí alkohol nekonzumují (Barnwell et al., 2006). Nicménì je zøejmé, že psychofarmakologický model nefunguje univerzálnì per se, ale je podmínìn (a ovlivnìn) øadou dalších faktorù. Na výsledném bezprostøedním efektu a projevech chování se podílejí kromì vlivù biologických i vlivy psychologické a sociální (Popov, 2003). l

4 / 2 Osobnostní charakteristiky uživatele

Stejné množství alkoholu nefunguje stejnì u dvou rùzných jedincù a bude se lišit v závislosti na pohlaví, vìku nebo biologických èi genetických predispozicích konzumenta. Obecnì je násilí spojováno s vyšším množstvím vypitého alkoholu a zejména s osobami problémových konzumentù. U pachatelù násilné trestné èinnosti je ve vìtší míøe, v porovnání s obecnou populací, zaznamenáno škodlivé užívání alkoholu. Nìkteøí alkoholici se nicménì dopouštìjí trestné èinnosti bez ohledu na to, zda jsou aktuálnì v èase spáchání intoxikováni. Užívání alkoholu a páchání trestné èinnosti spíše sdílejí spoleèné rizikové faktory6, než že by šlo jen o kauzální nexus (White & Gorman, 2000). Mezi rizikové faktory možno zaøadit genetické predispozice, temperament, antisociální poruchy osobnosti, negativní pøíklad rodièù, špatné vztahy s rodièi etc. Studie prokázaly zvýšené riziko násilného chování u jedincù s poruchou osobnosti (Haggård-Grann et al., 2006), kteøí rovnìž inklinují ke škodlivému užívání alkoholu. Alkoholismus a antisociální poruchy osobnosti zvyšují ve vzájemné interakci riziko páchání násilných trestných èinù (Collins et al, 1988). Moeller et al. (1998) rovnìž zjistili, že konzumenti alkoholu s antisociální poruchou osobnosti jsou po užití alkoholu agresivnìjší než konzumenti bez této poruchy. Co se týèe genderové diferenciace, nedávají zatím výsledky studií jasnou odpovìï (Barnwell et al., 2006). Vìtšina výzkumù se totiž zamìøuje zejména na pachatele/agresory – muže. I když muži jsou vìtšinou èastìjšími konzumenty alkoholu (srov. Kubièka & Csémy, 2008; Hibell et al., 2009) a statisticky se dopouštìjí i významnì více trestných èinù, není možno z tohoto pomìru automaticky dovozovat, jak ovlivòuje alkohol agresi u žen. Do budoucnosti je proto jistì žádoucí vìnovat více pozornosti roli pohlaví v otázce násilí souvisejícího s alkoholem (Barnwell et al., 2006).

znamnou roli v souvislosti s výskytem násilných èinù. Jinými slovy, je možno identifikovat urèitá místa nebo situace, které jsou rizikovìjší vzhledem k výskytu násilí spojeného s užíváním alkoholu. Jde zejména o bary èi noèní kluby, sportovní akce (srov. napø. Moore et al., 2007), studentské koleje èi univerzitní kampusy a jejich okolí (Lugo, 2006). Úèastníci noèní zábavy vykazují vyšší frekvenci zapojení se do násilného incidentu. Pìtina respondentù z devíti evropských mìst deklarovala zapojení do rvaèky v prùbìhu pøedešlých 12 mìsícù (Calafat et al., 2011b). Z britského prùzkumu vyplývá, že riziko zapojení se do rvaèky je ještì 2,5krát vyšší u úèastníkù noèní zábavy, kteøí konzumovali alkohol ještì pøed tím, než „vyrazili ven7“ (Hughes et al., 2008). Bary nebo jiná zaøízení (èi místa), kde je pravdìpodobné, že úèastníci budou konzumovat alkohol, se oznaèují jako tzv. „crime hot spots“ (srov. Eck et al., 2005), protože se tu setkává motivovaný pachatel a vhodný cíl a zároveò èasto absentuje efektivní sociální kontrola8. Studie potvrzují, že oblasti s vyšší hustotou zaøízení podávajících alkohol vykazují také vyšší zatížení kriminalitou (Lugo, 2006; Gorman et al., 2005). Vysoce rizikové je v tomto ohledu zejména období víkendu (Lugo, 2006). Nejèastìji dochází k násilným incidentùm v zavírací dobì, kdy se na ulici ve vìtší míøe potkávají intoxikovaní jedinci (ICAP, 2008). Lugo (2006) však poukazuje i na to, že to není jen kvantita, ale hlavnì nízká „kvalita“ zaøízení, která zvyšuje pravdìpodobnost vzniku incidentù. Akce na drinky, prodej alkoholu podnapilým zákazníkùm nebo jiné situace umožòující nadmìrnou konzumaci alkoholu podporují vznik interpersonálních konfliktù. Negativnì pùsobí i uzpùsobení samotného zaøízení (hluk, ztížený pohyb, špatné vìtrání, pøeplnìnost, k násilí tolerantní spoleèenské prostøedí, agresivní neprofesionální zamìstnanci etc.) l

4 / 4 Národní a kulturní odlišnosti

Vzorce užívání a postoje k alkoholu se liší v jednotlivých zemích (nebo i mezi jednotlivými etnickými skupinami v rámci jednoho státu). Tyto rozdíly jsou dány jednak typem konzumovaných alkoholických nápojù, kontextem konzumace a množstvím alkoholu, které je v dané kultuøe považováno za pøijatelné9 (Holcnerová, 2010). Room & Mäkelä (2000) rozdìlují zemì podle vzorcù užívání alkoholu do ètyø zá7/

Tito respondenti rovnìž uvádìli vyšší množství vypitého alkoholu v prù-

bìhu veèera. Nicménì souvislost mezi samotnou celkovou spotøebou alkoholu v prùbìhu veèera a zapojením se do rvaèky nebyla prokázána. 8/

Jde o tzv. kriminální trojúhelník (crime triangle). Autoøi této teorie (Cohen

& Felson, 1979) vycházejí z koncepce environmentální kriminologie, resp. teorie rutinních aktivit (viz výše).

l

9/

4 / 3 Prostøedí a sociální kontext

Alkohol se vìtšinou konzumuje ve spoleènosti. Sociální kontext, ve kterém se pití alkoholu odehrává, hraje rovnìž vý-

Specifické místo v tomto smìru zaujímá Èeská republika, která je tradièní

pivní krajinou. I když je tento alkoholický nápoj vzhledem k nižšímu obsahu alkoholu ménì rizikový než destiláty užívané na východ od našich hranic, spotøeba piva v ÈR zùstává vysoká. Denní pití piva uvádí 18,9 % mužù a 2,1 % žen. Prùmìrná spotøeba piva pøi jedné pøíležitosti je pøitom 1,5 l u mužù a 0,7 l u žen

6/

132

Tzv. „common cause“ model.

ADIKTOLOGIE

(Kubièka, 2006).

ŠTEFUNKOVÁ, M.


kladních skupin: (1) abstinující kultury, (2) kultury s ritualizovaným užíváním alkoholu, (3) kultury se všedním užíváním alkoholu, (4) kultury užívající nadmìrné dávky alkoholu o víkendech, svátcích a slavnostech. Rovnìž se mezi jednotlivými kulturami liší i míra násilí souvisejícího s alkoholem. Rizikové v tomto smìru budou zejména státy patøící do ètvrté z výše prezentovaných skupin. Riziko výskytu násilí je tedy vyšší v kulturních prostøedích, kde je bìžné nadmìrné užití alkoholu v rámci jedné epizody než v kulturách, kde se sice pije èasto, ale množství zkonzumovaného alkoholu je nižší. V kulturních prostøedích, kde je pití alkoholu integrováno do každodenního života a alkohol není primárnì konzumován jako prostøedek k vyvolání intoxikace (napø. støedomoøské státy), byla zaznamenána nižší míra násilných incidentù souvisejících s alkoholem. Naopak v kulturách, kde alkohol není tak dobøe integrován (napø. severské zemì) nebo kulturách s ambivalentním postojem k roli alkoholu ve spoleènosti (napø. Spojené státy), je tato míra vyšší (Room, 1976). l

4 / 5 Vzorce užívání alkoholu

Psychoaktivní úèinky závisí hlavnì od množství zkonzumovaného alkoholu. Vzorce užívání alkoholu jsou spojovány i s výskytem násilných incidentù (Lightowlers, 2011). V poslední dobì se zejména u mladých lidí v souvislosti s noèním životem mluví i o tzv. „nové kultuøe intoxikace“ (new culture of intoxication), která je charakterizována zmìnami v tradièních vzorcích užívání alkoholu smìrem k nadmìrnému pití v rámci jedné epizody (srov. Tutengens, 2009). Tzv. „binge drinking“ je typickým vzorcem užívání alkoholu hlavnì mezi mladými lidmi a studenty (Adámková et al., 2009). U dospìlého èlovìka znamená „binge drinking“ užití pìti a více drinkù u mužù a ètyø a více drinkù u žen v prùbìhu pøibližnì dvou hodin (National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, 2007; srov. Adámková et al., 2009; Lightowlers, 2011; Hughes et al., 2008). Ve studii ESPAD uvedlo nadmìrné užití alkoholu v rámci jedné epizody v posledních 30 dnech 43 % studentù. I když stále ještì „vedou“ chlapci, je možno zaznamenat trend zvyšujícího se užívání nadmìrných dávek alkoholu u dívek (Hibell et al., 2009). Co se týèe ÈR, konzumovalo nadmìrné dávky alkoholu více než 3krát v posledním mìsíci 20 % studentù (Csémy et al., 2009). l

4 / 6 Cena a dostupnost alkoholu

Trendy ve vzorcích užívání souvisí i s cenou (viz Booth et al., 2010; Andréasson et al., 2009) a dostupností alkoholu (Gyimah-Brempong & Racine, 2006). Chaloupka & Weschler (1996) uvádìjí, že nižší ceny a vyšší dostupnost jsou v pozitivní korelaci s „binge drinking“ a trestnou èinností mezi vysokoškolskými studenty v USA. Toto zjištìní je konzistentní i se závìry øady dalších studií z oblasti ekonomie trestné èinnosti (Gyimah-Brempong & Racine, 2006).


l

4 / 7 Ostatní teoretické pøístupy

Zastánci dalších teorií sice pøipouštìjí, že souvislost mezi pitím alkoholu a kriminalitou není pouze náhodná, na druhé stranì akcentují vliv jiných faktorù než úèinkù alkoholu na biologickou a neuropsychologickou sféru jedince. Tìmito vlivy jsou napøíklad (Pernanen et al., 2002): 4 / 7 / 1 Oèekávání konzumenta Toto pojetí vychází z výsledkù experimentù, které prokázaly, že pouhé pøesvìdèení o tom, že úèastníci experimentu pili alkohol (i když ve skuteènosti nikoliv) mìlo u nich za následek výskyt agresivity, vyšší sexuální uvolnìnosti a spoleèenské nálady (Goldman et al., 1991). Odpùrci tohoto pøístupu argumentují tím, že efekt oèekávání má pouze omezené trvání a vytrácí se ve chvíli, kdy fyziologické pocity jedince pøestávají korespondovat s objemem vypitého alkoholu. Barnwell et al. (2006) nicménì považují oèekávání konzumenta ve vztahu k agresi za významný prvek modifikující jak vzorce užívání, tak výsledné konání. Oèekávání vychází z nauèených pøedstav konzumenta o úèincích alkoholu. Tyto pøedstavy získané jednak sociálnì, jednak na základì vlastních zkušeností pak modifikují konzumentovo chování vùèi alkoholu. Silnìjší pijáci oèekávají spíše pozitivní, povzbuzující efekt, slabší pijáci spíše sedativní úèinek (Barnwell et al., 2006). To znamená, že oèekává-li jedinec, že se po alkoholu bude chovat agresivnì, pøizpùsobuje dávky konzumovaného alkoholu situaci, v níž pije. 4 / 7 / 2 Popírání deviace Self-reportové studie zabývající se rolí alkoholu v etiologii kriminálního jednání odsouzených zaznamenaly tendenci respondentù pøipisovat své intoxikaci v dobì spáchání trestného èinu zásadní význam ve vztahu ke kreaci rozhodnutí porušit zákon. Alkohol však mùže být využíván jen jako prostøedek pro zbavení se odpovìdnosti a viny za deviantní konání, které je spácháno po užití alkoholu. Hlavní rozdíl oproti teorii oèekávání spoèívá zejména v tom, že oèekávání se vytváøí více ménì mimo vùli subjektu, naproti tomu „obviòování alkoholu“ je užíváno vìdomì a úèelovì. 4 / 7 / 3 Sociální význam pití alkoholu Teorie, které se zamìøují na interpretaci sociálního významu alkoholu a pití, poukazují na to, že vztah alkoholu a násilí bude silnìjší ve spoleènostech, které takovéto násilné chování tolerují, nebo dokonce podporují (Pernanen et al., 2002; srov. ICAP, 2008). Podle tohoto sémiotického pøístupu mùže užívání alkoholu (resp. intoxikace) nejen zvýšit pravdìpodobnost výskytu nebo vyvolat agresivní chování a zvýšit riziko viktimizace, ale mùže také snížit pravdìpodobnost intervence tøetích osob, když násilný incident nastane (Bye, 2007).

ADIKTOLOGIE

133

l 4 / 8 Racionální využití psychofarmakologických úèinkù alkoholu

V souvislosti s alkoholem a trestnou èinností ještì existují pøípady, kdy jsou úèinky alkoholu úmyslnì užívány k usnadnìní deviantního konání rùzného druhu. Patøí sem napø. tzv. „napití se na kuráž“, pití pøed vyhledáváním konfliktù a rvaèek, pití „na zklidnìní nervù“ pøed spácháním majetkové trestné èinnosti nebo zásobování vojákù alkoholem v prùbìhu váleèných konfliktù (Pernanen, 1995). Pachatel je sice intoxikovaný, nicménì úmysl spáchat trestný èin pøedchází samotnému pití alkoholu. Psychofarmakologický úèinek je užíván jen jako prostøedek k usnadnìní realizace vytýèeného zámìru (Pernanen, 1995). V pøípadì, že by se pachatel uvedl až do stavu nepøíèetnosti, posuzoval by se tento pøípad jako „actio libera in causa dolosa“. Tyto pøípady tedy už nelze zahrnovat do skupiny trestných èinù tvoøících sekundární kriminalitu související s intoxikací alkoholem. Nicménì zkoumání motivace pachatele pøedstavuje mimoøádnì složitý problém. Je možné pøedpokládat, že pøi pokusu o vylouèení tìchto pøípadù z množiny sekundární kriminality budou mít pachatelé tendenci popírat svou deviaci a obviòovat alkohol. Z uvedeného pøehledu vyplývá, že vzájemný vztah užívání alkoholu a násilné trestné èinnosti je mimoøádnì komplikovaný. V souèasné dobì neexistuje žádný jednoduchý teoretický model, který odpovídajícím zpùsobem popisuje vztah mezi alkoholem a násilím (Pernanen 1995; ICAP, 2008). Pravdìpodobnìjší je, že na konkrétní pøípad lze použít zároveò více prezentovaných pøístupù, které se vzájemnì prolínají a doplòují. Je možno shrnout, že lze pøi popisu vzájemné spojitosti v zásadì uvažovat o ètyøech posibilitách. Vztah mezi užíváním alkoholu a násilím: • je kauzální (tedy samotné pití alkoholu pøímo vede k násilnému konání), • není kauzální (roli hrají jiné faktory než užití alkoholu a spojení alkohol-násilí je jen náhodné), • je podmínìný (alkohol v kombinaci s jinými faktory zvyšuje pravdìpodobnost neadekvátní reakce, což mùže vyústit v násilný projev), • je interaktivní (rizikové faktory pro užívání alkoholu a rizikové faktory ve vztahu k násilí pùsobí na sebe vzájemnì). l

5 ZÁVÌR

I když teorie i výzkumné studie poukazují na pozitivní korelaci mezi užíváním alkoholu a trestnou èinností, z uvedeného vyplývá, že vzájemný vztah mezi pitím alkoholu a výskytem kriminality je velmi komplikovaný a nelze jednoduše urèit jeden model univerzálnì použitelný na všechny pøípady. Považovat samotnou intoxikaci pachatele za pøíèinu jeho násilného až kriminálního jednání je znaènì zjednodušené. Pravdìpodobnìjší je, že na konkrétní pøípad mají vliv

134

ADIKTOLOGIE

ŠTEFUNKOVÁ, M.

i další prezentované faktory, které se vzájemnì prolínají a doplòují. Kromì samotného psychoaktivního úèinku do hry totiž vstupují individuální, psychologické, sociální, environmentální a kulturní vlivy. Vzájemný vztah je tedy spíše podmínìný a interaktivní. Zjednodušenì lze øíci, že za sekundární alkoholovou kriminalitu mùžeme považovat trestné èiny spáchané v dùsledku užití alkoholu a jeho psychofarmakologického úèinku s vylouèením pøípadù, kde alkohol nebyl (ani nepøímou) pøíèinou spáchání trestné èinnosti. Komplexnost a mnohorozmìrnost tohoto vztahu však zásadnì komplikuje možnosti stanovení objemu sekundární trestné èinnosti, který je možné užívání alkoholu pøiøadit. Jedním z determinantù jsou dostupné zdroje dat, které prokazují souvislost mezi trestnou èinností a užíváním alkoholu. Jako základní zdroje informací bezpochyby slouží oficiální statistická data, zejména data orgánù èinných v trestním øízení. Dále možno uvažovat o použití self-reportových dat, kde o vlivu na trestnou èinnost a motivaci referují pøímo pachatelé. V nìkterých státech je možné využít i data z výzkumù obìtí (viktimizaèních výzkumù), kde pachatelovo ovlivnìní alkoholem hodnotí sami poškození. Další informace lze získat ze studií porovnávajících èasové øady konzumace alkoholu a vývoje trestné èinnosti a rovnìž studie hodnotící efekt regulaèních opatøení na trestnou èinnost. Je nepochybné, že všechny tyto zdroje pøinášejí hodnotné informace, nicménì rovnìž všechny trpí svými specifickými nedostatky, jako je latence, vlastní náhled hodnotícího subjektu, èasový posun efektu aj. V prostøedí Èeské republiky absentují studie, které by se systematicky vztahem užívání alkoholu a trestné èinnosti zabývaly. Pøi odhadu objemu sekundární alkoholové kriminality jsme tedy nuceni vycházet zejména z dostupných statistických dat orgánù èinných v trestním øízení, které shromažïují informace o vlivu alkoholu na pachatele (resp. zdali byl v dobì spáchání èinu pod vlivem). Hloubìji se však tímto vztahem nezabývají. To vede k nutnosti aplikovat na vztah tìchto dvou jevù právì zjednodušený psychofarmakologický model se všemi z toho vyplývajícími nedostatky. Navzdory tomu, že univerzální model vztahu alkohol-násilí-kriminalita není možné urèit a rovnìž je z tohoto dùvodu nepravdìpodobné zjistit pøesný objem kriminality související s alkoholem, je nutné se touto problematikou dále hloubìji zabývat, minimálnì s dùvodù identifikace a vylouèení pøípadù, kdy jde jen o koincidenci tìchto jevù.


LITERATURA / REFERENCES l Adámková, T., Vondráèková, P., Vacek, J. (2009). Užívání alkoholu u vyso-

students in 35 European countries. Stockholm, Sweden: The Swedish Council

koškolských studentù. Adiktologie, 9(2), 96–103.

for Information on Alcohol and Other Drugs.

l Andréasson, S., Nilsson, T. & Bränström, R. (2009). Monitoring alcohol and

l Hirschi T. (1969). Causes of Delinquency. Berkeley: University of California

alcohol related problems in Sweden. Contemporary Drug Problems, 36(3/4),

Press.

625–642.

l Holcnerová, P. (2010). Vzorce užívání alkoholu ve vybraných kulturách.

l Barnwell, S., Borders, A. & Earleywine, M. (2006). Alcohol-aggression ex-

Adiktologie, (10)3, 154–162.

pectancies and dispositional aggression moderate the relationship between

l Home Office. (2004). Alcohol and intimate partner violence: Key findings

alcohol consumption and alcohol-related violence. Aggressive Behavior,

from the research. Findings 216. London: HO.

32(6), 517–527.

l Hughes, K., Anderson, Z., Morleo, M. & Bellis, M. A. (2008). Alcohol, nightli-

l Bellis, M. A., Phillips-Howard, P. A., Hughes, K., Hughes, S., Cook, P. A.,

fe and violence: the relative contributions of drinking before and during nights

Morleo, M. & Jones, L. (2009). Teenage drinking, alcohol availability and pri-

out to negative health and criminal justice outcomes. Addiction, 103(1),

cing: a cross-sectional study of risk and protective factors for alcohol-related

60–65, doi:10.1111/j.1360-0443.2007.02030.x.

harms

in

school

children.

BMC

Public

Health,

9380–391,

doi:10.1186/1471-2458-9-380.

l Chaloupka, F. J. & Weschler, H. (1996) Binge drinking in college: the im-

pact of price, availability and alcohol control policies, Contemporary Econo-

l Bennett, T. (1998). Drugs and crime: The results of research on drug testing

mic Policy, 14, 112–24.

and interviewing arrestees. Home Office Research Study, No. 183. London:

l Chermack, S. & Taylor, S. (1995). Alcohol and human physical aggression:

Home Office.

Pharmacological versus expectancy effects. Journal of Studies on Alcohol,

l Booth, A., Meier, P., Shapland, J., Wong, R. & Paisley, S. (2010). Alcohol

vol. 56(4), 449–456.

pricing and criminal harm: a rapid evidence assessment of the Publisher rese-

l ICAP.

arch literature. London: Home Office, http://www.homeoffice.gov.uk/publi-

http://www.icap.org/PolicyTools/ICAPBlueBook/BlueBookModules/

cations/alcohol-drugs/alcohol/alcohol-pricing/rapid-evidence-assessment?vi-

7DrinkingandViolence/tabid/168/Default.aspx [11-11-11].

(2008a).

Blue

Book.

Module

7.

Drinking

and

Violence.

ew=Binary [15-11-11].

l Kubièka, L. (2006). Alcohol use in the country with the world’s highest per

l Brichcín, S. & Spilková, J. (2002). Alkohol a jeho vztah k sexuální kriminalitì.

capita beer consumption – the Czech Republic. Addiction, 101(10),

Kriminalistika, 35(2).

1396–1398, doi:10.1111/j.1360-0443.2006.01530.x.

l Brochu, S. (2006). Drogue et criminalité. Une relation complexe. Montréal:

l Kubièka, L. & Csémy, L. (2008). Women’s gender role orientation predicts

Presses de ¾ Université de Montréal.

their drinking patterns: a follow-up study of Czech women. Addiction, 103(6),

l Bye, E. K. (2007). Alcohol and violence: Use of possible confounders in

929–937.

a time-series analysis. Addiction, 102(3), 369–376.

l Lightowlers, C. (2011). Exploring the temporal association between young

l Calafat, A., Mantecón, A., Juan, M., Adrover-Roig, D., Blay, N. & Rosal, F.

people’s alcohol consumption patterns and violent behavior. Contemporary

(2011). Violent behaviour, drunkenness, drug use, and social capital in nightli-

Drug Problems, 38(2), 191–212.

fe contexts. Psychosocial Intervention/Intervención Psicosocial, 20(2), 45–51.

l Lugo, W. (2006). Alcohol and crime: Beyond density. Conference Papers –

l Calafat, A., Kronegger, L., Juan, M., Duch, M. & Kosir, M. (2011b). Influen-

American Sociological Association.

ce of the friends’ network in drug use and violent behaviour among young pe-

l Merton R. (1957). Social theory and social structure. Glencoe: Free Press.

ople in the nightlife recreational context. Psicothema, 23(4), 544–551.

l Moeller, F. G., Dougherty, D. M., Lane, S. D., Steinberg, J. L. & Cherek, D.

l Cohen, L. E. & Felson, M. (1979). Social change and crime rate trends:

R. (1998). Antisocial personality disorder and alcohol-induced aggression. Al-

A routine activity approach. American Sociological Review, vol 44. 588–608.

coholism: Clinical and Experimental Research, 22: 1898–1902.

l Collins, J., J. & Messerschmidt P., M. (1993). Epidemiology of alcohol rela-

l Moore, S. C., Shepherd, J. P., Eden, S. & Sivarajasingam, V. (2007). The ef-

ted violence. Alcohol Health & Research World, vol. 17(2), 1993, 93–100.

fect of rugby match outcome on spectator aggression and intention to drink

l Collins, J., J., Schlenger, W., E. & Jordan, B., K. (1988). Antisocial personali-

alcohol.

ty and substance abuse disorders. Bulletin of the American Academy of Psy-

doi:10.1002/cbm.647.

Criminal

Behaviour

&

Mental

Health,

17(2),

118–127,

chiatry & the Law, 16(2), 1988, 187–198.

l National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism. (2007). NIAAA Council

l Csémy, L., Chomynová, P. & Sadílek, P. (2009). Evropská školní studie o al-

approves definition of binge drinking. NIAAA Newsletter, 3:3.

koholu a jiných drogách (ESPAD) – Výsledky prùzkumu v Èeské republice v ro-

l Nešpor, K. & Csémy, L. (2011). Alkohol u detí a dospívajících – prevence

ce 2007. Praha: Úøad vlády Èeské republiky.

a léèba. General Practitioner/Praktický lékaø, 91(6), 360–362.

l Eck, J. et al. & National Institute of Justice. (2005). Mapping crime : under-

l Pérez-Diaz, C. (2000). Alcool et délinquance. Tendances n° 9, Observatoire

standing hot spots. U.S. Dept. of Justice, Office of Justice Programs, National

Français des Drogues et des Toxicomanies, http://www.ofdt.fr/BDD/publica-

Institute of Justice, Washington, D.C.

tions/docs/tend9.pdf [11-11-11].

l Goldman, M. S. & Roehrich, M. A. (1991). Alcohol expectancies and sexua-

l Pernanen, K., (1982). Theoretical aspects of the relationship between alco-

lity. Alcohol Health & Research World,15: 126–132.

hol use and crime, In: Drinking and Crime, Collins, J. J., ed. Tavistock, London

l Gorman, D. M., Li, Z. & Horel, S. (2005). Drug ,hot-spots’, alcohol availabili-

and New York.

ty and violence. Drug & Alcohol Review, 24(6), 507–513.

l Pernanen, K. (1995). The social cost of alcohol-related crime: Conceptual,

l Gyimah-Brempong, K. & Racine, J. (2006). Alcohol availability and crime:

theoretical and causal attributions. Draft paper presented at the Second Inter-

a robust approach. Applied Economics, 38(11), 1293–1307.

national Symposium on the Economic and Social Costs of Substance Abuse,

l Haggård-Grann, U., Hallqvist, J., Långström, N. & Möller, J. (2006). The role

Montebello, Quebec, Canada, October 2-5, 1995.

of alcohol and drugs in triggering criminal violence: a case-crossover study.

l Pernanen, K., Cousineau, M., Brochu, S. & Sun, F. (2002). Proportions of cri-

Addiction, 101(1), 100–108.

mes associated with alcohol and other drugs in Canada. Canadian Centre on

l Hammersley, R. (2008). Drugs & Crime. Polity Press.

Substance Abuse.

l Hibell, B., Guttormsson, U., Ahlström, S., Balakireva, O., Bjarnason, T.,

l Plant, M., Miller, P., Plant, M., Gmel, G., Kuntsche, S., Bergmark, W. & Vi-

Kokkevi, A. & Kraus, L. (2009). The 2007 ESPAD report. Substance use among

dal, A. (2010). The social consequences of binge drinking among 24- to


ADIKTOLOGIE

135

32-Year-Olds in six European countries. Substance Use & Misuse, 45(4),

l Tutenges, S. (2009). LA NOUVELLE CULTURE DE LA « DÉFONCE ».

528–542.

(French). Societes, (103), 47–57.

l Popov, P.(2003). Rozdìlení a úèinky návykových látek: Alkohol. In: Kalina

l White, H. R. & Gorman, D. M. (2000). Dynamics of the drug-crime relation-

et al.(2003). Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový pøístup. Praha: Úøad

ship. In G. LaFree (Ed.), Criminal justice 2000 The nature of crime: Continuity

vlády Èeské republiky.

and change. Washington, DC: U.S. Department of Justice. 151–218.

l Room, R & Mäkelä, K. (2000). Typologies of the cultural position of drin-

l Zábranský, T., Miovský, M., Gajdošíková, H., Mravèík, V., Kalina, K. & Vop-

king. Journal of Studies of Alcohol, 61(3), 475–483.

ravil, J. (2001). Ekonomické náklady spoleènosti na zneužívání nelegálních

l Room, R. (1976). Ambivalence as a sociological explanation: The case of

(„poulièních“) drog v Èeské republice 1998. Adiktologie Supplementum: Vy-

cultural explanations of alcohol problems. American Sociological Review, 41,

brané substudie Analýzy dopadù novelizované drogové legislativy v ÈR, 1(1):

1047–1065.

143–189. Praha/Tišnov: SCAN.

l Skála, J. et al. (1987). Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha:

l Zima, T. (2006). Metabolismus alkoholu a jeho dùsledky pro poškození or-

Avicenum

ganismu. Adiktologie, (6)2, 152–161.

l Štefunková, M. (2011). Drogy a kriminalita – jaký je mezi nimi vztah? Adikto-

logie, (11)3, 156–164.

136

ADIKTOLOGIE

ŠTEFUNKOVÁ, M.

2012/ 12 / 2

STUDIUM Zajímá tì problematika veøejného a duševního zdraví v kontextu dalších oborù, jako je právo, sociologie, sociální práce, psychologie nebo ekonomie? Baví tì výzkum v oblasti spoleèenských vìd a zajímá tì jeho využití v praktické drogové politice? Chceš se podílet na obrazu návykových látek ve spoleènosti, programech pro jejich uživatele a na koordinaci tìchto programù?

Odpovìï je magisterské studium adiktologie! www.adiktologie.cz/studium Najdi si studium adiktologie na Facebooku!

MAGISTERSKÉ STUDIUM ADIKTOLOGIE • navazující magisterský obor na 1. lékaøské fakultì UK

v Praze • mezioborové vzdìlání s kvalifikací pro samostatnou prá-

ci ve zdravotnictví • pestré studium vyuèované pøedními odborníky v oboru

adiktologie O studiu: Navazující magisterské studium adiktologie je rozvrženo do dvou let studia. Studium absolventy vybaví teoretickými poznatky a praktickými dovednostmi z oblasti prevence a léèby závislostí a drogové politiky. Program souèasnì rozvíjí dvì samostatné studijní linie pøedstavované koncepty duševního zdraví (mental health) a veøejného zdraví (public health). Do studijního programu jsou zaøazeny dvì odborné stáže. Velký dùraz je kladen na položení základù vìdecko-výzkumné práce. Studijní program adiktologie vychází z rozvíjeného moderního mezioborového pøístupu, který nenabízí žádný z doposud existujících studijních oborù a o který je v praxi stále vìtší zájem. Absolventi jsou vybaveni pro další pokraèování v doktorském studijním programu. Uplatnìní absolventù: Absolventi magisterského oboru adiktologie se uplatní v oblasti preventivních programù užívání návykových látek, ve službách pro uživatele drog (zdravotnických i nezdravotnických, státních i nestátních), v oblasti výzkumu a vzdìlávání, ve veøejné správì koordinující systém péèe o uživatele drog a prevence rizikového chování nebo v oblasti vymáhání práva (policie, vìzeòská služba), a to zejména na manažerských a koordinaèních pozicích. Kombinace hlavních pilíøù studia vytváøí unikátní studijní profil splòující jak nároky spojené s dovednostmi v oboru adiktologie a všech jeho aplikaèních oblastech, tak možnost uplatnit se mimo oblast zdra-

votnictví všude tam, kde je po aplikaci konceptù duševního zdraví a veøejného zdraví v posledních letech stále silnìjší poptávka (školství, speciální školství, sociální péèe, rozvoj preventivních strategií a programù, soukromý sektor atd.). Profese adiktologa je zaøazena mezi nelékaøská zdravotnická povolání, a to novelou zákona è. 96/2004 Sb., adiktolog tak mùže provádìt samostatnou práci ve zdravotnictví. Tato kvalifikace je podmínìna absolvováním bakaláøského studijního programu adiktologie nebo splnìním kvalifikaèního kurzu. Požadavky na uchazeèe: Studium je vhodné pro absolventy VŠ bakaláøských studijních programù, vèetnì studijního programu Adiktologie. Absolventi jiných oborù než bakaláøského studijního programu Adiktologie mají možnost doplnit si znalosti a dovednosti z oboru adiktologie v rámci kvalifikaèního kurzu akreditovaného u Ministerstva zdravotnictví ÈR, který je zároveò podmínkou pro získání kvalifikaci adiktologa (a tedy samostatnou práci ve zdravotnických službách). Pøijímací øízení k magisterskému studiu adiktologie se skládá ze znalostního testu v oboru adiktologie v rozsahu, který odpovídá náplni bakaláøského programu adiktologie. Pøijímací zkoušky probíhají v písemné a následnì v ústní formì. V ústní èásti pøijímacího øízení je kromì výsledkù písemného testu zohlednìno také vypracování odborné práce v oboru adiktologie nebo doložená praxe v oboru adiktologie. Termín pro zasílání pøihlášek k pøijímacímu øízení je 28. únor daného roku. Zájemci o studium musí ve stanoveném termínu zaslat vyplnìnou pøihlášku k pøijímacímu øízení (ke stažení na http://is.cuni.cz/studium), potvrzení od praktického lékaøe a potvrzení o zaplacení poplatku za úkony spojené s pøijímacím øízením a úspìšnì složit pøijímací zkoušky.

ADIKTOLOGIE

137


Harm Reduction Approach to Alcohol Use

VACEK, J., VONDRÁÈKOVÁ, P. Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Vacek, J., Vondráèková, P. (2012). Pøístup harm reduction k užívání alkoholu. Adiktologie, (12)2, 138–151.

SUMMARY: According to the World Health Organisation, in 2003-2005 Europe was the region with the highest level of alcohol consumption in the world, and the Czech Republic ranked second (with 16.5 litres per person per year). With its negative impact on individuals and society, alcohol belongs among the most harmful psychoactive substances. Its high level of potential for harm, combined with its widespread use, makes the application of pragmatic harm reduction and risk reduction (programmes and interventions to minimise risk and damage) approaches to alcohol most appropriate. The reduction of the risks and harm associated with alcohol use has also been a priority of the WHO and the European Union in recent years. The article presents an overview of these interventions systematised according to levels of functioning. At the structural level, interventions involving the licensing of the production and distribution of alcohol, the regulation of prices by means of special taxes, access control using sales restrictions (in terms of age, place, and time), the regulation of marketing and promotion, and situational restrictions on consumption are discussed. At the community level, the text highlights intervention involving restrictions on the sale or consumption of alcohol, the local monitoring of compliance with laws and regulations, support for, and the provision of, a safer environment for alcohol consumption, and the promotion of a safe return home. At the individual level, harm reduction focuses on safe use on the part of unproblematic drinkers and on controlled drinking among individuals engaging in harmful alcohol use. In terms of cost-effectiveness, experts especially recommend controlling the production and taxation of alcohol, restricting availability as regards age, place, and consumption situations, checking compliance with such measures, and supporting brief interventions.

KEY WORDS: HARM REDUCTION PROGRAMMES – DRUG POLICY – PUBLIC HEALTH – COST-EFFECTIVENESS



Grant support: This text was created as part of the implementation of a project of the Ministry of Education of the Czech Republic, No. CZ.1.07/2.400/17.0111. Address for correspondence: Jaroslav Vacek / [email protected] / Department of Addictology, st


138

ADIKTOLOGIE


Pøístup harm reduction k užívání alkoholu

VACEK, J., VONDRÁÈKOVÁ, P.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Vacek, J., Vondráèková, P. (2012). Pøístup harm reduction k užívání alkoholu. Adiktologie, (12)2, 138–151.

SOUHRN: Podle Svìtové zdravotnické organizace byla v letech 2003–2005 Evropa regionem s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na svìtì, pøièemž Èeská republika zaujala v tomto žebøíèku spotøeby druhé místo (s 16,5 l na osobu a rok). Rizikové vzorce užívání øadí alkohol mezi nejškodlivìjší psychoaktivní látky. Díky kombinaci vysokého stupnì potenciální škodlivosti a vysoké míry rozšíøení jeho užívání je uplatòování pragmatického harm reduction a risk reduction (programy a intervence minimalizující rizika a škody) pøístupu u alkoholu nanejvýš žádoucí. Minimalizace rizik a škod spojených s užíváním alkoholu je také v posledních letech prioritou WHO a Evropské unie. Èlánek pøináší pøehled tìchto intervencí, které systematizuje dle úrovní pùsobení. Na strukturální úrovni jsou diskutovány intervence v podobì licencování výroby a distribuce alkoholu, regulace ceny ve formì zvláštního zdanìní, kontrola dostupnosti omezením prodeje (vìkovì, místnì a èasovì), regulace marketingu a propagace a situaèní omezení konzumace. Na komunitní úrovni jsou v textu uvedeny intervence omezení prodeje èi konzumace alkoholu, lokální kontrola dodržování zákonù a vyhlášek, podpora a zajištìní bezpeènìjšího prostøedí pro konzumaci alkoholu a podpora bezpeèného návratu domù. Na individuální úrovni se harm reduction zamìøuje jak na bezpeèné užívání bezproblémových konzumentù alkoholu, tak i na kontrolované pití uživatelù se škodlivým užíváním alkoholu. Z hlediska nákladové efektivity odborníci doporuèují zejména kontrolu výroby a zdanìní alkoholu, vìkové a místní omezení dostupnosti, situaèní omezení konzumace a kontrolu jeho dodržování, a koneènì plošné zavedení a podporu krátké intervence.

KLÍÈOVÁ SLOVA: PROGRAMY MINIMALIZACE RIZIK A ŠKOD – ALKOHOL – VEØEJNÉ ZDRAVÍ – DROGOVÁ POLITIKA – NÁKLADOVÁ EFEKTIVITA



Grantová podpora: Text vznikl v rámci plnìní projektu MŠMT CZ.1.07/2.400/17.0111. Korespondenèní adresa: Mgr. Jaroslav Vacek / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2

ADIKTOLOGIE

139

l

1 ÚVOD

Alkohol je droga, jejíž nadmìrné užívání ovlivòuje s pøevážnì negativními následky pøímo i nepøímo celou øadu procesù a struktur v centrální nervové soustavì i jinde v tìle (Zima, 2006), a potažmo v celé spoleènosti (World Health Organization, 2011). Interakce alkoholu s osobnostními charakteristikami, souvisejícím chováním a sociálnì-kulturními oèekáváními mùže být považována za kauzální faktor celé øady problémù od úrazù pøes rakovinu èi HIV až po sebevraždy èi vraždy (Anderson, Chisholm, et al., 2009). Dle dat Svìtové zdravotnické organizace za roky 2003–2005 (World Health Organization, 2011) je Evropa region s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na svìtì, prùmìrnì je to 12,2 l èistého alkoholu za rok na osobu starší 15 let, pøièemž Èeská republika zaujímá druhé místo (s 16,5 l na osobu a rok) za Moldávií (18,2 l) pøed Maïarskem (16,3 l), Ruskem (15,7 l) a Ukrajinou (15,5 l). Pøi použití metodologie Burden of Disease (zatížení nemocí), která umožòuje kvantifikovat zdraví populace pomocí kombinace údajù o úmrtnosti a nemocnosti, se ukazuje, že vliv konzumace alkoholu na zdraví je znaènì negativní: odhaduje se, že 3,8 % všech svìtových úmrtí a 4,6 % let života poznamenaných onemocnìním1 lze pøièíst užívání alkoholu (Rehm et al., 2009). Podle výše zmínìné studie má zatížení nemocí pøímou souvislost s prùmìrným objemem konzumace alkoholu, a relativnì vyšší negativní efekt vzhledem k dávce má pro chudé a marginalizované skupiny obyvatel. Z ekonomického hlediska pøedstavují náklady na léèbu, prevenci, výzkum, prosazování práva a ušlou produktivitu v souvislosti s užíváním alkoholu v zemích s vyššími a støedními pøíjmy zhruba 1–3 % hrubého domácího produktu (Rehm, et al., 2009), v pùvodní EU15 v roce 2003 to bylo 1,3 % HDP (Anderson & Baumberg, 2006). Tyto odhady v sobì nezahrnují související hmotné náklady jednotlivcù a jejich rodin. Aèkoliv je pøístup harm reduction (dále též HR)2, tedy minimalizace rizik a škod z užívání drog, jedním z pilíøù protidrogové politiky, tradiènì je spojován zejména s užíváním nelegálních návykových látek s vyšší mírou rizika (tzv. „tvrdých drog“). Legální alkohol, který je z hlediska HR èasto opomíjen, se ale pøi srovnání rizikovosti jednotlivých drog øadí právì spíše mezi tyto vysoce rizikové návykové látky jako heroin a kokain (Gable, 1993; Nutt et al., 2007; Van Amsterdam et al., 2010). Z posouzení britského Nezá1/

DALY (Disability-Adjusted Life Years) – roky života ztracené pøedèasnou

úmrtností a zvýšenou nemocností na úkor plného zdraví (Murray & Lopez, 1996) 2/

Výraz „harm reduction“, který se doslovnì pøekládá jako „snižování po-

škození“, v èeštinì zdomácnìl, nicménì za vhodnìjší považujeme spíše rozšíøení pojmu do podoby „minimalizace rizik a škod“, protože snižování škod se realizuje prostøednictvím snižování rizik („risk reduction“). HR se primárnì zamìøuje na vzorce užívání návykových látek a snaží se dosáhnout toho, aby uživatelé užívali co nejménì rizikovì, a tím docílit snížení možných zdravotních èi sociálních poškození.

140

ADIKTOLOGIE

vislého vìdeckého výboru pro drogy (Independent Scientific Committee on Drugs), který systematicky a podrobnì podle 16 kritérií hodnotil 20 nejrozšíøenìjších návykových látek ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (Nutt et al., 2010), vyplývá, že alkohol je vùbec nejškodlivìjší drogou. Z hlediska rozsahu možných škod pøímo pro uživatele se totiž alkohol umístil tìsnì za crackem, heroinem a metamfetaminem (pervitinem) s relativnì velkým „náskokem“ pøed kokainem, amfetaminem a tabákem, ale z hlediska škodlivosti pro okolí „vyhrál na celé èáøe“, druhý heroin dosáhl ménì než polovièního skóre. Britská drogová scéna se v celkovém pohledu pøíliš neliší od èeské, snad namísto cracku a kokainu zde máme pervitin a mezi opioidy není heroin v ÈR natolik dominantní (EMCDDA, 2011), ale rozsah užívání nejrozšíøenìjších návykových látek je srovnatelný, a proto lze pøedpokládat, že i v Èeské republice alkohol okupuje první pøíèky škodlivosti. Alkohol je v ÈR dlouhodobì nejužívanìjší návykovou látkou, prevalence užití v posledních 30 dnech v obecné populaci je v porovnání se srovnatelnì škodlivými drogami vyšší sto a vícenásobnì – jedná se o desítky procent u alkoholu vs. desetiny procent u heroinu, kokainu a pervitinu (Bìláèková et al., 2011). Nejnovìjší publikovaná studie z Èeské republiky zamìøená na výskyt škodlivého užívání alkoholu (Sovinová & Csémy, 2010) zjistila, že 19,2 % obecné populace ve vìku 18–64 let pije alkoholické nápoje rizikovì a škodlivì (skór 8 až 19 v dotazníku AUDIT), další 2,1 % má s alkoholem vážný problém vyžadující odbornou pomoc (skóre 20 a více v dotazníku AUDIT). Rizikové a škodlivé pití se týká 29,2 % mužù a 9,3 % žen, závislých je podle této studie 3,8 % mužù a 0,3 % žen. Mezi konzumenty v Èeské republice se dle studie GENACIS vyskytují negativní následky užívání alkoholu v porovnání s mezinárodním prùmìrem významnì èastìji (Graham et al., 2011). Kombinace vysokého stupnì potenciální škodlivosti a vysoké míry rozšíøení užívání vede k úvaze, že právì u alkoholu je uplatòování pragmatického harm reduction pøístupu nanejvýš žádoucí. Minimalizace škod z užívání alkoholu v souladu s diskursem „veøejného zdraví“ je také prioritou Evropské unie, která se o abstinenci jako cíli možných opatøení vùbec nezmiòuje (Komise Evropských spoleèenství, 2006) i Svìtové zdravotnické organizace WHO (2010). Základními principy pøístupu HR jsou akceptování faktù, že: 1) legální i ilegální drogy jsou (a budou) souèástí našeho svìta, a to navzdory veškerým snahám o omezování nabídky a poptávky; 2) nìkteré zpùsoby užívání drog jsou bezpeènìjší než jiné; 3) úplná abstinence nemusí být v dané chvíli tím nejdùležitìjším nebo nejvhodnìjším cílem; a 4) jakákoliv zmìna v chování smìrem k bezpeènìjšímu užívání je žádoucí, protože prevence dalšího poškození z užívání je snazší a ménì nákladná než následná léèba (volnì dle Harm Reduction Coalition, 2011). Prioritou HR je snížení negativních dopadù užívání, ne snížení užívání jako takové-



Tabulka 1 / Table 1 Úrovnì vlivu a intervence minimalizace rizik a škod z užívání alkoholu (volnì dle Radimecký, 2005) Levels of influences and alcohol-related harm and risk reduction interventions (adapted from Radimecký, 2005) Úroveò vlivu

Strukturální (makro) úroveò

Komunitní (mezzo) úroveò

Individuální (mikro) úroveò

Pøedpoklad

Lidské chování je ovlivòováno

Chování je ovlivnìno názory

Chování je ovlivòováno

širší „politikou“ – legislativním

a jednáním sociální skupiny, k níž

povìdomím a názory jednotlivcù

a strukturálním kontextem.

èlovìk patøí (nebo by patøit chtìl)

o rizicích spojených se

a sociálním kontextem, v nìmž

specifickými formami chování

èlenové skupiny žijí a jak se ve

stejnì jako jejich individuálními

vztahu k užívání návykových látek

zámìry, motivacemi

chovají.

a schopnostmi.

zákony, politika a alokace

sociální normy, kontext

normy jednotlivcù ve vztahu

finanèních zdrojù

a prostøedí, v nìmž je alkohol

k užívání alkoholu

Prostøedky intervencí

užíván Zamìøení intervencí

chování celé populace nebo

chování konkrétních sociálních

jejích segmentù

skupin

ho – HR nevyluèuje, ale ani neprosazuje abstinenci jako dlouhodobý cíl; v nìkterých pøípadech mùže být snížení dávek jednou z nejúèinnìjších forem harm reduction, jindy mùže být efektivní zmìna zpùsobu užívání (Janíková, 2008). Kontroverzní kritiku konceptu závislosti na alkoholu jako nemoci (Radimecký, 2005), která v podstatì legitimizuje individuální harm reduction pøístup k alkoholu, lze shrnout takto: škodlivé užívání èi závislost není nemoc, ale nauèené chování, kterému se mùžeme stejnì tak dobøe odnauèit, jako jsme se mu nauèili. Podat systematický pøehled škod pùsobených alkoholem není cílem tohoto textu, alespoò zmíníme, že typy poškození, na které se HR zamìøuje, bývají tradiènì rozdìlovány na zdravotní, sociální a ekonomické (Newcombe, 1992). Z hlediska dotèených osob je nejjednodušší rozdìlení na škody zpùsobené pøímo uživateli a škody zpùsobené jeho okolí. Dále lze rozlišovat poškození akutní a dlouhodobá. l

2 ÚROVNÌ HARM REDUCTION

Pøístup minimalizace rizik a škod mùže pùsobit na úrovni spoleènosti, komunity èi jednotlivce (Newcombe, 1992). V pøípadì alkoholu jako legální drogy je rozlišení jednotlivých úrovní vlivu dùležité mj. z toho dùvodu, že škála intervencí mùže být oproti nelegálním drogám relativnì bohatší, zejména na širších úrovních. Radimecký (2005), který vychází z Rhodese (1999), systematizuje HR intervence podle úrovní a zmiòuje jejich pøíklady. Tabulka 1 uvádí pro každou z úrovní pøedpoklady, prostøedky a zamìøení intervencí. Mùžeme spekulovat, zda opatøení na strukturální úrovni spadají spíše než do harm reduction do oblasti snižování nabídky (omezování dostupnosti) a na individuální úrovni spíše do snižování poptávky, nicménì za pøedpokladu, že primárním cílem jednotlivých opatøení není abstinence ale minimalizace škod z užívání alkoholu, jedná se v podstatì o postupy harm reduction. Pøístupy minimalizace rizik, omezování dostupnosti a snižování poptávky bývají nìkdy svými zastánci dávány do kontradikce, nicménì všechny ty-

PØÍSTUP HARM REDUCTION K UŽÍVÁNÍ ALKOHOLU

chování jednotlivce

to intervence v oblasti užívání návykových látek usilují o to pøedcházet poškozením, jež mohou jednotlivcùm i spoleènosti v souvislosti s užíváním návykových látek nastat (Radimecký, 2005). Tohoto širšího pojetí harm reduction se tedy budeme ve shodì se zahranièními autory (napø. Anderson et al., 2009; Babor et al. 2003) držet. V následujícím výètu se soustøedíme na intervence podle jednotlivých úrovní, a kde jsou informace dostupné, zmíníme jejich efektivitu. l

3 STRUKTURÁLNÍ ÚROVEÒ

Intervence ke snižování škod z užívání alkoholu na strukturální úrovni mají nejèastìji podobu legislativních opatøení formou zákonù, vyhlášek a dalších pøedpisù. V aktuálním znìní Sbírky zákonù ÈR se o alkoholu èi lihu zmiòuje (vèetnì novelizací) více než 400 platných pøedpisù. Obecnì lze za intervence na této úrovni považovat monopol èi licencování výroby a distribuce alkoholu, regulaci ceny v podobì zvláštního zdanìní, kontrolu dostupnosti omezením prodeje (vìkem, èasovì a místnì), regulaci marketingu a propagace, a situaèní omezení konzumace (stanovení limitu hladiny alkoholu v krvi øidièe a jeho náhodné testování, zákaz konzumace na pracovištích atd.). Dle Babora et al. (2003), kteøí na základì více jak 500 studií o alkoholové politice posuzovali nákladovou efektivitu jednotlivých strategií, lze (kromì nìkterých léèebných intervencí) doporuèit pøedevším zdanìní, omezení dostupnosti v podobì vìkových limitù pro prodej alkoholu a testování na alkohol za volantem. Anderson et al. (2009) došli ve své pøehledové studii k obdobným závìrùm: z hlediska nákladové efektivity je nejvýhodnìjší strategií zvyšování ceny a snižování dostupnosti; zákaz reklamy a opatøení proti øízení vozidel pod vlivem alkoholu mohou být za urèitých okolností také efektivní. l

3 / 1 Kontrola výroby a zdanìní

Výroba alkoholu je v ÈR koncesována (zákon è. 61/1997 Sb. o lihu), je kontrolována kvalita alkoholických nápojù, alkoholické nápoje jsou oznaèeny obsahem alkoholu na obalu

ADIKTOLOGIE

141

Stanovení minimální vìkové hranice pro dostupnost alkoholu je podle vìtšiny autorù efektivní intervencí snižující míru konzumace, výskyt nehod a smrtelných zranìní a negativní dopady na zdraví dospívajících a mladých dospìlých (Gruenewald, 2011; Wechsler & Nelson, 2010; Zhang & Caine, 2011). Prùøezová studie na vzorku témìø 34 tisíc obyvatel USA zjistila, že èím nižšímu legálnímu vìku pro dostupnost alkoholu je jedinec v rozhodujícím období vystaven, tím vyšší je riziko výskytu poruch z oblasti užívání alkoholu a jiných návykových látek (roèní prevalence) v pozdìjším vìku (Norberg et al., 2009).4 Také nárùst výskytu dopravních nehod v souvislosti se snížením minimálního vìku pro konzumaci alkoholu (Kaestner & Yarnoff, 2011; Toomey et al., 2009) mùžeme považovat za zjištìní, které efektivitu podporuje. Nicménì pozitivní efekt zavedení èi zvýšení vìkové hranice považují Miron & Tetelbaum (2009) na základì dat

o nehodovosti a úmrtnosti v dopravì v USA od konce 70. let za krátkodobý a v porovnání s dalšími faktory (zmìny dopravních a bezpeènostních pøedpisù, vývoj bezpeènostních prvkù automobilù) za málo významný. Omezení prodejní doby nebo otevíracích hodin (èi dnù) podnikù nabízejících alkohol je další ve svìtì využívanou a výzkumem podpoøenou strategií (Babor, et al., 2003). V pøehledu publikovaném Hahnem et al. (2010) 10 studií potvrzuje, že prodloužení prodeje o 2 a více hodin zvyšuje výskyt negativních jevù souvisejících s nadmìrnou konzumací alkoholu, zatímco 6 obdobných výzkumù žádný negativní efekt prodloužení otevírací doby o ménì než 2 hodiny nepotvrdilo. Obdobnì Stockwell & Chikritzhs (2009) potvrzují pozitivní zmìny (nižší spotøeba alkoholu a snížený výskyt souvisejících negativních jevù) v souvislosti se zkrácením otevírací doby (resp. negativní v pøípadì jejího prodloužení) u 11 ze 14 metodologicky dobøe popsaných a realizovaných výzkumù. Omezení otevíracích hodin s sebou ale mùže pøinášet problém nárazového pití vìtšího množství (binge drinking), a nemusí se tedy ve výsledku jednat o snížení absolutní spotøeby alkoholu ale spíše o zmìny vzorcù užívání, což mùže mít za následek i zvýšení zdravotních a kriminogenních rizik (Plant & Plant, 2005). Místní dostupnost alkoholu (lokální hustota prodejen a provozoven, které prodávají alkohol) má nejen pøímo úmìrný vliv na výskyt bezprostøedních negativních dopadù konzumace, zejména násilí (Livingston, 2009), ale i v dlouhodobé perspektivì je zdokumentován nárùst prevalence užívání a výskytu s alkoholem souvisejících chronických nemocí v zemích èi oblastech, kde došlo k uvolnìní legislativy z hlediska místní dostupnosti (Livingston, 2011). Dostupnost alkoholu je v ÈR omezena místnì a vìkovì zákonem o opatøeních k ochranì pøed škodami pùsobenými tabákem, alkoholem a návykovými látkami a o opatøeních omezující dostupnost tabákových výrobkù a alkoholu (è. 379/2005 Sb.). Osobám mladším 18 let se alkoholické nápoje nesmìjí prodávat èi podávat a tyto osoby je nesmìjí konzumovat v barech nebo v podobných zaøízeních a nesmìjí si je ani kupovat v obchodech, supermarketech a jinde. Alkohol lze prodávat pouze na místech k tomu urèených, zakázán je napø. prodej prostøednictvím automatù, kde nelze zaruèit kontrolu dosažení minimálního vìku 18 let kupujícího. Podle trestního zákoníku (è. 40/2009 Sb., § 204) bude potrestán odnìtím svobody až na jeden rok ten, kdo ve vìtší míøe nebo opakovanì prodá, podá nebo poskytne dítìti (tj. osobì do 18 let vìku) alkohol.

3/

l

(zákon è. 676/2004 Sb. o povinném znaèení lihu), na alkohol je uvalena spotøební daò (zákon è. 353/2003 Sb. o spotøebních daních). Význam spotøební danì je v první øadì fiskální (jedná se o významný a snadno odhadnutelný pøíjmem státního rozpoètu), nicménì jejím nezanedbatelným smyslem je také regulovat spotøebu urèitých produktù, které nìjakým výrazným zpùsobem škodí lidskému zdraví nebo životnímu prostøedí (Jánošíková et al., 2009). Stát se zbavuje pøímé odpovìdnosti za maximalizaci výnosù z prodeje rizikového zboží pøechodem od monopolu k licencování, kontrole a zdanìní, navýšením koncové ceny o spotøební daò navíc ukazuje snahu omezit spotøebu ve veøejném zájmu (Bìláèková, 2006). Zvýšení daní stejnì jako stanovení minimální ceny alkoholu podle nìkolika studií jednoznaènì snižuje výskyt akutních i chronických negativních dùsledkù (Anderson, et al., 2009). Pøedpoklad, že vysokým zdanìním je omezována spotøeba, tedy že je poptávka po alkoholu cenovì elastická, byl potvrzen øadou studií (Bìláèková, 2010). Cenová elasticita se ale liší pro rùzné typy alkoholických nápojù, nejnižší je u piva, vyšší u vína a/nebo destilátù, což znamená, že zvýšení ceny piva odradí ménì uživatelù než zvýšení ceny vína a destilátù3, jak o tom vypovídá øada studií (Gallet, 2007; Wagenaar et al., 2009). Zvyšování cen alkoholických nápojù se jeví jako efektivnìjší strategie snižování rizik spojených s užíváním alkoholu zejména u nižších pøíjmových skupin (Sutton & Godfrey, 1995). l 3 / 2 Omezení prodeje (vìková, èasová a místní dostupnost)

Napøíklad zvýšení ceny o jedno procento povede ke snížení spotøeby u pi-

va o pùl procenta, a pøibližnì o tøi ètvrtì procenta u vína a destilátù (Wagenaar et al., 2009). 4/

Aèkoliv tuto asociaci není možné vysvìtlit pouze samotným vìkem alko-

holové iniciace, zdá se, že míra a frekvence pití alkoholu v pozdní adolescenci má dlouhodobý efekt na vzorce užívání návykových látek v pozdìjším vìku (Norberg, et al., 2009).

142

ADIKTOLOGIE

3 / 3 Situaèní omezení konzumace

Konzumace alkoholu je v ÈR zákonem omezena také situaènì. Zákoník práce kodifikuje zákaz pití alkoholu v pracovní dobì a na pracovištích (è. 262/2006 Sb.), zákon o provozu na pozemních komunikacích zase zákaz pití alkoholu bìhem øízení motorového vozidla a zákaz øízení pod jeho vlivem



(è. 361/2000 Sb.). Øidiè má povinnost podrobit se zkoušce na alkohol, a pokud je u nìj zjištìna hladina alkoholu vyšší než 1 ‰ hmotnosti, dopouští se trestného èinu ohrožení pod vlivem návykové látky (zákon è. 40/2009 Sb., § 274) v trestní sazbì až jeden rok odnìtí svobody, stejnì jako pokud zpùsobí pod vlivem libovolného množství alkoholu havárii se sazbou šest mìsícù až tøi léta. Do množství 1 ‰ alkoholu se jedná o pøestupek (zákon è. 361/2000 o silnièním provozu) s mezní hodnotou 0,3 ‰ alkoholu pro stanovení závažnosti a výše pøíslušného trestu.5 Zákaz øízení motorového vozidla øidièem závislým na alkoholu, který není zpùsobilý zdržet se konzumace, je upraven vyhláškou o stanovení zdravotní zpùsobilosti k øízení motorových vozidel (è. 277/2004 Sb.): závislý na alkoholu smí øídit pouze s minimálnì dvouletou abstinencí a pravidelnými kontrolami u odborného lékaøe. Øízení pod vlivem alkoholu a následné nehody mnohdy s fatálními následky jsou bezpochyby jedním z nejèastìji zmiòovaných negativních jevù souvisejících s konzumací alkoholu. Pro snížení škod zpùsobených alkoholem v dopravì je za efektivní strategii považována zejména kombinace stanovení nejvyššího pøípustného množství alkoholu v krvi spolu s jeho namátkovým testováním. Metaanalýzy, pøehledové studie i konkrétní výzkumy snad ze všech kontinentù potvrzují, že zavedení nebo snížení limitu vede ke snížení nehodovosti, i když efekty mohou být v nìkterých pøípadech relativnì malé nebo jen krátkodobé (Fell & Voas, 2006; Mann et al., 2001; Voas et al., 2000). Pravidelnì (dlouhodobì a intenzivnì) realizované namátkové policejní kontroly (orientaèní dechové zkoušky koncentrace alkoholu v krvi u øidièù) nebo systematické kontroly všech øidièù v rizikových èasech èi místech jsou efektivní jak z hlediska poètu nehod tak úmrtí (Anderson & Baumberg, 2006; Goss et al., 2008; Shults et al., 2001). Klíèovým faktorem pro dodržování maximální stanovené hladiny alkoholu v krvi øidièem je v tomto pøípadì spíš subjektivnì pøedpokládaná pravdìpodobnost dopadení pøi porušení zákazu než výše možného trestu nebo objektivní hrozba dopadení (Beck et al., 2009; Bertelli & Richardson, 2008). Mezi úèinné intervence v této souvislosti se v zahranièí na základì metaanalýz také zaøadila naøízená léèba øidièù, kteøí øídili pod vlivem alkoholu, ta snižuje výskyt opakovaných prohøeškù o 8–9 % (Wells-Parker et al., 1995), a instalace alkohol testeru zamezujícího nastartovat vozidlo v pøípadì pozitivního testu pøed jízdou, který také snižuje výskyt opakovaných prohøeškù jak u poprvé, tak u opakovanì trestaných, ovšem pouze po dobu, kdy je nainstalován (Willis et al., 2004).

l

3 / 4 Omezení reklamy a propagace

Multimediální spoty, tištìné reklamy, billboardy, sponzorství a spojování znaèek výrobcù alkoholických nápojù se sportem èi kulturou, product placement a pøímý marketing, to všechno jsou kanály, kterými se výrobci a prodejci alkoholu snaží zasáhnout potenciální konzumenty. Reklama na alkoholické nápoje je v ÈR omezena zákony o regulaci reklamy (è. 40/1995 Sb.) a o provozování rozhlasového a televizního vysílání (è. 231/2001 Sb.), každý z pøedpisù používá jiné formulace, ale jejich výklad je v podstatì totožný. Reklama nesmí nabádat k nestøídmému užívání alkoholických nápojù, nesmí zápornì èi ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost, nesmí se zamìøovat na dìti (osoby mladší 18 let) a využívat jich v reklamì, nesmí vytváøet dojem, že alkoholické nápoje zpùsobují úspìch, øeší problémy a léèí atd.6 Z ekonometrického hlediska byla prokázána jen málo významná souvislost mezi objemem reklamy na alkohol a jeho celkovou spotøebou7 (Gallet, 2007), nicménì metaanalýza 13 longitudinálních studií konzistentnì prokázala, že vystavení se rùzným formám propagace alkoholu (reklamy v tradièních médiích, product placement a propagace znaèky) má negativní vliv na iniciaèní vìk konzumace alkoholu a rizikové vzorce užívání v dospívání (Anderson, de Bruijn, et al., 2009). Experimentálnì je prokázáno, že zobrazení alkoholu v televizi (ať ve filmu, nebo v reklamì) má vliv na míru aktuální konzumace; probandi vystavení nejvyšší zátìži, tedy filmu, ve kterém se konzumuje alkohol, pøerušovaném reklamami na alkohol, zkonzumovali bìhem jedné hodiny témìø dvakrát tolik sklenic piva nebo vína než ti, kteøí sledovali film bez alkoholu a s reklamami na jiné zboží (Engels et al., 2009). Pøi posouzení efektivity omezení reklamy vycházejí výzkumníci z ekonometrických dat, ale výsledky jsou rozporuplné. Autoøi studie sledující spotøebu alkoholu ve 20 zemích v èasovém období 26 let odhadují, že zavedení omezení èi úplného zákazu reklamy na alkohol se promítá do snížení spotøeby o 5 %, resp. 9 % (Saffer & Dave, 2002). Obdobná novìjší studie zamìøená na 17 ekonomicky nejvyspìlejších zemí svìta naopak nepotvrdila statisticky významné snížení spotøeby v závislosti na omezení propagace alkoholu (Nel6/

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání napø. uložila v roce 2009 pokutu

dvakrát 100 tis. Kè výrobci a také zadavateli televizní reklamy na alkoholický nápoj, která konèí sloganem „Berentzen Fernet Premium, kamarád do deštì“, a kde známý zpìvák a herec S. Tofi o zmínìném nápoji øíká: „když prší a svìt vám pøipadá zlej, rozejde se s váma holka, i ta druhá a nic se vám nechce, potøebujete nìkoho nebo nìco, co vás podrží, kámoše.” Arbitrážní komise Rady pro reklamu oznaèila na základì stížnosti soukromé osoby tento spot za neetický, což spoèívalo nejen v konstatování, že právì alkohol mùže být prostøedkem

5/

Hodnota 0,00 ‰ je tzv. nulová tolerance (není dovoleno øídit pod vlivem

k øešení osobních problémù, ale také v navození kamarádského vztahu mezi

alkoholu), hodnota 0,30 ‰ je kriteriem pro zaøazení jednání z hlediska bodové-

spotøebitelem a alkoholem.

ho hodnocení øidièe v pøestupkovém øízení, hodnota 1,00 ‰ vychází z ustálené

7/

rozhodovací praxe soudù i správních orgánù pøi výkladu pojmu „stav vyluèující

nì než napø. cena alkoholu a pøíjmy konzumentù. Reklama má ale samozøejmì

zpùsobilost“.

vliv na podíl jednotlivých znaèek na trhu.


Reklama jako faktor ovlivòuje celkovou spotøebu alkoholu mnohem mé-

ADIKTOLOGIE

143

son, 2010), a to v souladu s hodnocením nákladové efektivity, kde patøí omezování reklamy (spolu s „reklamními“ kampanìmi proti alkoholu) k nejménì efektivním strategiím (Babor, et al., 2003). l

4 KOMUNITNÍ ÚROVEÒ

Prostøedí, kde se alkohol užívá, a jeho bezprostøední okolí mùže být zasaženo negativními dùsledky konzumace pøímo. Komunitní èinitelé (místní samospráva, policie, pomáhající odborníci, provozovatelé a personál, obèané a konzumenti) mohou mít také proto zájem podílet se na prevenci dalšího poškození alkoholem na lokální úrovni. Mezi používané strategie patøí místní omezení prodeje èi konzumace alkoholu, lokální kontrola dodržování zákonù a vyhlášek, podpora a zajištìní bezpeènìjšího prostøedí pro konzumaci alkoholu a podpora bezpeèného návratu domù. Efektivita intervencí na komunitní úrovni je ale v literatuøe nejèastìji zpochybòována (Babor et al., 2003), za úèinné jsou považovány v podstatì pouze komplexní a multilaterální intervence, tedy ty, které se zamìøují na více aspektù, a ty, na kterých se podílí více subjektù (Jones et al., 2011). V zahranièí mnohé komunitní projekty zamìøené na HR užívání alkoholu splòující tato kriteria existují, èasto se zamìøují na bary, kluby a obdobné podniky, jejich okolí a návštìvníky, a zapojují se do nich jak zástupci místní samosprávy a policie, tak provozovatelé podnikù, resp. jejich zamìstnanci. Pro potøeby plánování a implementace bezpeènìjšího prostøedí noèního života na místní úrovni se jeví jako velmi užiteèná vodítka Healthy Nightlife Toolbox (2010), která systematicky popisují rizika noèního života, definují role jednotlivých zainteresovaných èinitelù a zejména možné intervence, jejichž efektivitu dokládají aktuálními výzkumy a pøíklady dobré praxe.8 Ojedinìlým poèinem v èeském prostøedí byl v letech 2007 až 2009 projekt Bezpeèný klub, jehož cílem bylo podpoøit zodpovìdný pøístup provozovatelù klubù a diskoték a jejich personálu s ohledem na bezpeèí návštìvníkù, a zprostøedkovat spolupráci s místní samosprávou na zajištìní spokojeného prùbìhu noèního života. Návrh Bezpeèného klubu vytyèuje ideální standardy, jejichž cílem je snižovat možná rizika spojená s pobytem v klubu nebo na diskotéce a souèasnì realisticky a plnì respektovat legitimní obchodní zájmy provozovatelù (Bezpeèný klub, 2010). Výše zmínìný projekt je také pøíkladem toho, že komunitní intervence bývá tìžké dlouhodobì udržet, protože se až pøíliš èasto objevuje nedostatek penìz, který mùže být i dùsledkem nekompatibility mezi státní a regionální èi komunitní drogovou politikou (Giesbrecht & Haydon, 2006).

8/

Na stránkách Healthy Nightlife Toolbox je také databáze intervencí, resp.

l 4 / 1 Místní omezení prodeje a konzumace alkoholu

V Èeské republice je obec oprávnìna v pøípadì konání kulturní, spoleèenské nebo sportovní akce pøístupné veøejnosti s dùvodným rizikem nárùstu problémù a negativních spoleèenských jevù zpùsobených jednáním fyzických osob pod vlivem alkoholu obecnì závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat v urèitých dnech nebo hodinách nebo na urèitých místech prodej, podávání a konzumaci alkoholických nápojù (è. 379/2005 Sb., §13). Obec také mùže obecnì závaznou vyhláškou (zákon o obcích, è. 128/2000 Sb., §10) regulovat nejen samotnou konzumaci alkoholu na vymezených veøejných prostranstvích, ale i èinnosti k této konzumaci smìøující (napø. zdržování se na veøejném prostranství s otevøenou lahví nebo jinou nádobou s alkoholickým nápojem, resp. èinnosti, jež zakázanou „veøejnou“ konzumaci svým úèelem umožòují).9 Dle dostupných informací na internetu zákaz konzumace alkoholu na svém území vyhláškou upravují desítky až stovky obcí (únor 2012). Efektivita tìchto opatøení (primárnì zamìøených proti narušování veøejného poøádku) nebyla z hlediska harm reduction èi veøejného zdraví dosud sledována, navíc lze spekulovat o samotném dodržování a vymáhání takovýchto pøedpisù. l 4 / 2 Vymáhání dodržování situaèního omezení konzumace a dostupnosti

Kontrola dodržování zákonù (zákaz øízení pod vlivem alkoholu, konzumace bìhem øízení, v pracovní dobì a na pracovištích, omezení prodeje vìkovou hranicí a místnì), které pøísluší oprávnìným orgánùm, mùže být posílena èi systematicky realizována na místní úrovni. Úèinnost kontroly dodržování minimálního vìku konzumentù, která se projevila ve snížení nehodovosti a výskytu násilí, byla nìkterými výzkumy prokázána v souèinnosti s dalšími intervencemi (vzdìlávání a trénink obsluhujícího personálu k zodpovìdnému nalévání), zatímco jindy mìla zvýšená bdìlost za následek pouze doèasný nárùst zachycených pøestoupení zákona po dobu trvání kontrol (Jones, et al., 2011). Efektivní mohou být dlouhodobé a systematické kontroly øidièù, jak je zmínìno výše, a zejména tzv. kontrolní body støízlivosti, tedy testování všech (nejèastìji odjíždìjících) øidièù na alkohol z dechu (Goss, et al., 2008). l

4 / 3 Ovlivnìní prostøedí

Faktory prostøedí, které jsou z hlediska možných škod zpùsobených nebo asociovaných s užíváním alkoholu ovlivnitelné intervencemi HR shrnují Hughes et al. (2011), a patøí sem zejména: permisivní prostøedí, dostupnost levného alkoholu, nedostateèná èistota, stísnìný prostor, hlasitá hudba, zamìøení se na tanec a špatná praxe zamìstnancù.

komunitních projektù, které byly realizovány od roku 1990 (http://www.hnt-info. eu/File/interventions.aspx). Všech 42 projektù, které se zamìøily na alkohol, by9/

lo evaluováno.

144

ADIKTOLOGIE

Nález Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010, sp. zn. Pl.ÚS 11/09 (è. 304/2010 Sb.).



Výcvik personálu podnikù, kde se alkohol konzumuje, má za svùj primární cíl nauèit barmany zodpovìdnému nalévání, tedy zejména nepodávat alkohol mladistvým a podnapilým. Kromì toho lze do vzdìlávání èi tréninku zahrnout základy první pomoci a bezpeènostních zásad, napø. chování v èase zavírací doby, zvládání agrese a pøelidnìní (Ritter & Cameron, 2006). A vzdìlávání se nemusí omezovat pouze na obsluhující personál, ale mùže se zamìøit také na bezpeènostní pracovníky (ochranku). Efektivita komunitních projektù zahrnujících vzdìlávání personálu není jednoznaèná, ale je prokázána zejména v pøípadech, kdy je výcvik podpoøen kontrolou dodržování právních pøedpisù, pøípadnì dalšími intervencemi (Anderson et al., 2009; Jones, et al. 2011), a jako negativní faktor zde mùže pùsobit vysoká fluktuace personálu (Ker & Chinnock, 2008). Souèástí komunitních programù mohou být doporuèení èi intervence, jejichž efektivita èasto nebývá samostatnì hodnocena. Dostupnost levného alkoholu jako rizikový faktor mùže být snížena tlakem na provozovatele, aby prodejní cena nealkoholických nápojù byla nižší než alkoholických, což je zejména v èeském prostøedí èastý jev. Výskyt úrazù a poøezání snižuje používání bezpeènìjších (nerozbitných, plastikových) sklenic (Babor et al., 2003), aèkoliv nahrazení bìžného skla v restauraci sklenicemi tvrzenými vedlo k významnému nárùstu poètu úrazù, protože jejich tøíštivost byla vyšší (Warburton & Shepherd, 2000). Zlepšení prostøedí mùže zahrnovat takové zmìny designu klubù a barù, které minimalizují riziko úrazù v dùsledku pití alkoholu (pøelidnìné, hluèné a tìžko pøístupné prostøedí vyvolává problémy). V rámci velkých kulturních èi sportovních akcí mohou být vyhrazeny tzv. suché zóny, kam se smí pouze bez alkoholu, a jinak lze konzumovat pouze alkohol zakoupený na místì, a to jen nízkoalkoholické nápoje, a také jen jeden nápoj naráz. Z hlediska ochrany celé komunity mohou být vyhrazeny tzv. zábavné zóny tolerance, které odsouvají rizikové podniky mimo obytné ètvrti, èímž snižují riziko rušení noèního klidu (Stronach, 2003). l

4 / 4 Bezpeèný návrat domù a kampanì zodpovìdných Zavádìní a podpora hromadné dopravy mezi rezidenèní a zábavní èástí obcí mùže být efektivní intervencí (Jones et al., 2011). Zavedení atraktivní alternativní dopravy (starší luxusní vozy) na venkovì (Wisconsin, USA) mezi bary a kluby a domovem prostøednictvím sociálního marketingu10 snížilo meziroènì výskyt dopravních nehod o 17 % (Rothschild et al., 2006). V èeském prostøedí je zmiòováno také zajišťování alternativní dopravy a distribuce informací o ní

10/

Sociální marketing je plánování, organizace, provádìní a kontrola marke-

(poøadatelem objednaná, provozovaná èi podporovaná hromadná doprava, dostupné jízdní øády veøejné hromadné dopravy, nebo zajištìní dostupnosti taxi vèetnì asistovaného odvozu vlastním vozem), anebo pøímá spolupráce s policií pøi koordinaci odjezdu návštìvníkù (Saberžanovová & Vacek, 2011). Do preventivních intervencí pro bezpeèný návrat domù mùžeme také zaøadit program vzdìlávání obsluhujícího a bezpeènostního personálu. V ÈR jsou také v prostøedí noèního života realizovány rùzné preventivní kampanì, které vìtšinou zaštiťují pivovary nebo výrobci lihovin11 a Ministerstvo dopravy prostøednictvím své organizace BESIP. Ty se zamìøují na odpovìdnou konzumaci alkoholu zejména vzhledem k prevenci dopravních nehod. Preventivní intervence v prostøedí zábavy vìtšinou propagují umírnìnou konzumaci alkoholu (nebo v pøípadì øidièù úplné zdržení se požívání alkoholu) formou informaèních kampaní (pøedávání letákù a poskytování informací, projekce preventivních spotù), odmìòováním støízlivých øidièù (kontrola alkotesterem) nebo napø. využitím trenažérù osobního automobilu nebo motocyklu, kde si mohu støízliví èi intoxikovaní návštìvníci porovnat své reakèní èasy. Z poslední doby lze uvést jako pøíklad preventivní kampaò Domluvme se! (BESIP, 2005). Efektivita tìchto kampaní (v zahranièí pod názvem „Designated driver“) je zpochybòována (Anderson, et al., 2009), aèkoliv mohou mít pøímý dopad na rozhodnutí konkrétních konzumentù, kteøí by jinak pravdìpodobnì øídili pod vlivem alkoholu, celkový pozitivní efekt na snížení poètu nehod za pøítomnosti alkoholu prokázán nebyl (Ditter et al., 2005). Úèinnost mediálních kampaní zamìøených na øízení pod vlivem alkoholu byla prokázána, související nehodovost se v jednotlivých studiích snížila o 6 % – 14 %, stejnì jako poèet zranìných (Elder et al., 2004), a to bez ohledu na to, zda byl ve sdìlení akcentován zvýšený dùraz na kontrolu dodržování zákona, právní dùsledky nebo zdravotnì-sociální dopady øízení a nehod pod vlivem alkoholu. Jakékoliv kampanì zamìøené na snížení užívání jako takového efektivní nejsou (Babor et al., 2010), o to ménì kampanì sponzorované výrobci alkoholu, protože sdìlení jsou pøíjemci vnímána jako protichùdná (Wakefield et al., 2010). l

5 INDIVIDUÁLNÍ ÚROVEÒ

Individuální intervence se v rámci harm reduction zamìøují v podstatì na celé spektrum uživatelù – konzumenty se snaží nauèit pít støídmì a bez negativních následkù, škodlivì užívající zejména s pøispìním jejich somatických zdravotních potíží vùbec zachytit a dostat do léèby a závislé léèit tak, aniž by ti museli bezpodmíneènì abstinovat. Z hlediska efektivity je z oblasti individuálních intervencí doporuèován zejména screening a krátká intervence (Babor et al.,

tingových strategií a aktivit nekomerèních organizací, které jsou pøímo nebo nepøímo zamìøeny na øešení sociálních úkolù, zmìnu chování jednotlivcù i skupin

11/

s cílem podpory veøejného zdraví apod.

povìdných pivovarù (IZP).


FÓRUM PSR (Pij s rozumem) – Zodpovìdní výrobci lihovin, Iniciativa zod-

ADIKTOLOGIE

145

2003), který má pøi porovnání úèinných intervencí ze všech úrovní vùbec nejvyšší nákladovou efektivitu (Anderson, et al., 2009). l 5 / 1 Bezpeènìjší konzumace – jak neublížit sobì ani ostatním

Existuje velká spousta doporuèení, jak konzumovat alkohol tak, aby se uživatel vyvaroval negativních následkù. Pokyny pro takové pití alkoholu se v odborné literatuøe vyskytují od poloviny 90. let 20. století (Babor et al., 2003; Jackson & Beaglehole, 1995), a zahrnují zejména doporuèení o maximální týdenní (pozdìji denní) bezpeèné dávce. Dosud však nebyly provedeny žádné výzkumy, které by hodnotily, zda prosté zveøejnìní pokynù pro bezpeènou konzumaci vede ke zmìnám chování, a tím k minimalizaci škod z užívání alkoholu (Babor et al., 2003). Doporuèení pro nízkorizikové, bezpeèné, zodpovìdné, mírné èi citlivé pití, jak bývá nazýváno, se týká v první øadì konzumovaného množství: ženy by nemìly pít v prùmìru víc než dvì standardní jednotky dennì, muži tøi (Babor et al., 2003). Velikost standardní jednotky alkoholu je v kontextu doporuèení národních èi nadnárodních autorit rùzná, ale variuje mezi 8 a 14 g èistého etanolu (Alcohol in Moderation). Dále se z hlediska množství doporuèuje nepít víc než ètyøi standardní jednotky pøi jedné pøíležitosti (více než 7 standardních jednotek je považováno za velmi rizikové), a zcela abstinovat minimálnì jeden den v prùbìhu týdne. Tyto limity jsou zároveò základem pro poradenství v rámci krátké intervence (viz dále). Další doporuèení se týkají koncentrace alkoholu v konzumovaných nápojích (doporuèována je co nejnižší, tedy spíš než lihoviny pít pivo èi víno), konzumace dostateèného množství tekutin (støídání alkoholických a nealkoholických nápojù, prevence dehydratace), rychlosti konzumace (èím pomalejší a plynulejší, tím ménì riziková), kombinace rùzných typù alkoholických nápojù (není doporuèována, odbourávání trvá déle), konzumace na laèno (není doporuèována, rychlejší vstøebávání a výraznìjší ovlivnìní alkoholem je rizikovìjší), rizika míchaných nápojù (potenciálnì neznámý obsah), kombinace alkoholu a dalších návykových látek (nepøedvídatelné reakce, vyšší riziko pøedávkování), kvality alkoholu (nepít levné, nekvalitní nápoje, nápoje z neznámých zdrojù a od neznámých lidí), setu a settingu (nepít s cílem zbavit se negativních emocí, nepít o samotì), plánování (naplánovat si výdaje za alkohol ještì pøed zaèátkem konzumace umožòuje dodržet míru; zajistit si pøedem dopravu domù støízlivým øidièem èi jinou formou) a informovanosti o následcích konzumace (vìdìt, jaké má konzumace alkoholu okamžité i dlouhodobé negativní úèinky a jak jim pøedcházet, napø. zvládání kocoviny nebo rozpoznání škodlivého užívání). Nelze pøedpokládat, že pouhá informovanost je úèinnou prevencí škod z užívání alkoholu, nicménì vìdomí možných negativních následkù a znalost strategií, jak jim pøedejít, zvyšuje

146

ADIKTOLOGIE

pohotovost k bezpeènìjšímu chování, a to jak pro konzumenta, tak pro jeho okolí. Znalosti a dovednosti, jak zvládat své pití, mohou být užiteèné i pro sociální okolí zkušenìjšího konzumenta – mladí uživatelé a experimentátoøi snadno podléhají sociálnímu tlaku a je výhodnìjší, pokud je usmìròuje spíš k bezpeènìjšímu užívání než k rizikové konzumaci (Stronach, 2003). Z výsledkù nìkterých výzkumù se zdá, že pokud jsou informace o zodpovìdném užívání pøedávány dostateènì pøesvìdèivì, napø. s instrukcemi, aby si pøíjemce pøedstavil èi formuloval vlastní zmìnu chování a možné zisky z potenciálního snížení konzumace alkoholu, mohou být takové intervence založené na informacích do urèité míry úèinné. Experimentálnì bylo potvrzeno, že expozice dvoustránkovému informaènímu a instruktážnímu textu (motivaèní a volní složka) s cílem snížit víkendovou konzumaci alkoholu na maximální doporuèované bezpeèné dávky, který byl vytvoøen na základì teorie plánovaného chování, jejíž prediktivní hodnota ve vztahu k budoucímu užití alkoholu byla potvrzena (Armitage et al., 2002), mùže být úèinná u žen – støednì tìžkých konzumentek (do 59 standardních jednotek týdnì) po osmi týdnech od intervence, protože u nich v porovnání s kontrolní skupinou došlo k signifikantnímu snížení konzumace (Murgraff et al., 2007). Vysokoškolští studenti s vyšší mírou konzumace alkoholu, kteøí obdrželi informace o zásadách bezpeèného pití s instrukcemi k provedení mentální simulace a/nebo formulování konkrétního zámìru snížit vlastní konzumaci pod hranici rizikového pití, vykazovali po jednom mìsíci snížení jak celkového objemu vypitého alkoholu, tak poètu epizod nadmìrného pití (Hagger et al., 2012). Tyto a obdobné intervence, které se svým designem již blíží krátké intervenci (viz dále), bývají ale úèinné pouze krátkodobì, z dlouhodobého hlediska se rozdíly mezi experimentálními a kontrolními skupinami vyrovnávají (Carey et al., 2007). Mezi specifické služby urèené konzumentùm alkoholu poskytované na individuální úrovni patøí v prostøedí zábavy ještì orientaèní dechové zkoušky na alkohol a související poradenství zacílené na prevenci øízení pod vlivem alkoholu, obdobnì služba Promile INFO12 poskytuje informace o pøibližném obsahu alkoholu v krvi po urèité dobì po pití alkoholu pro øidièe (Saberžanovová & Vacek, 2011). l

5 / 2 Krátká intervence (HR v primární péèi)

V roce 1980 expertní komise WHO zdùraznila potøebu efektivní metody, která by identifikovala osoby se škodlivým a hazardním užíváním alkoholu, ještì pøed tím, než se u nich objeví negativní dùsledky užívání alkoholu (World Health Organization, 2002). Díky tomu byla v posledních

12/

Služba, která na základì zadání pohlaví, vìku, váhy, èasu a množství kon-

zumace alkoholu urèí orientaèní èas vystøízlivìní, http://www.promile.info/, provozuje SANANIM Charity Services, s.r.o., sociální firma o.s. SANANIM.



30 letech vytvoøena celá øada screeningù a krátkých intervencí zamìøených na vèasnou identifikaci a intervenci u rizikových uživatelù alkoholu. Na základì pøedpokladu, že tyto osoby vyhledají zdravotní služby pro své somatické potíže v dùsledku nadmìrného užívání alkoholu, byly tyto krátké intervence a screeningy umístìny do primární péèe, nejèastìji do ordinací praktických lékaøù (Fuller & Hiller-Sturmhofel, 1999). Výhodou umístìní krátkých intervencí do primární zdravotnické péèe je také navíc úspora finanèních prostøedkù a èasu (World Health Organization, 2002). Pro identifikaci problémového se používají krátké dotazníky. Mezi nejèastìji používané patøí CAGE a AUDIT, který byl speciálnì pro tyto úèely vytvoøen (Babor et al., 2001; Israel et al., 1996). Krátké intervence obvykle probíhají v rámci primární péèe v rozsahu od jedné do šesti návštìv. Návštìva trvá obvykle 5 – 20 minut. Ve vìtšinì pøípadù intervence zaèíná odhadem rozsahu pacientových problémù s užíváním alkoholu na základì pacientovy výpovìdi a somatického vyšetøení. Poté následuje diskuze nad potencionálními zdravotními následky v pøípadì, že pacient bude dále pokraèovat v pití alkoholu. V rámci intervence je i nabídnuta možnost, jakým zpùsobem pití omezit (pøedevším v pøípadì uživatelù s nadmìrným pitím alkoholu), nebo jak pøestat pít alkohol zcela v pøípadì uživatelù s pøíznaky syndromu závislosti na alkoholu (Babor & Higgins-Biddle, 2000; Fuller & Hiller-Sturmhofel, 1999). Údaje o efektivitì krátké intervence se mírnì rozcházejí. Vìtšina z nich se shoduje na názoru, že krátká intervence je efektivní. Nìkteré studie dále specifikují, že je efektivní u osob, které vykazují známky škodlivého užívání alkoholu nebo které užívají alkohol mírnì. U osob s rozvinutou závislostí na alkoholu je krátká intervence spíše doporuèována jako úvod do dlouhodobìjší léèby (Bamford et al., 2005; Moyer et al., 2002; Whitlock et al., 2004). Zvláštní pozornost je vìnována krátké intervenci bìhem tìhotenství jako prevenci fetálního alkoholového syndromu (Nilsen, 2009). Specifickou formou poradenství využívající internet jsou online screening a krátká intervence, kterým jsme se podrobnì vìnovali v dalším textu (Holcnerová (Vondráèková) & Vacek, 2010), které vykazují obdobnou úspìšnost a vzhledem k nízkým provozním nákladùm i vysokou nákladovou efektivitu. l 5 / 3 Kontrolované pití (HR v sekundární prevenci)

Harm reduction v léèbì užívání alkoholu je pragmatický pøístup, který nabízí rizikovým uživatelùm alkoholu alternativu ke klasické abstinenènì orientované léèbì v podobì kontrolovaného užívání alkoholu (Marlatt & Witkiewitz, 2002). Až do 60. let 20 století všechny odborné texty o léèbì poruch vyvolaných užíváním alkoholu tvrdily, že jediný možný cíl v léèbì uživatelù alkoholu je abstinence (Ed-


wards, 2004; Marlatt & Witkiewitz, 2002). Tento pøedpoklad byl podporován výsledky studií, které zjistily, že opakované užívání alkoholu mùže vést v mozkové tkáni k tzv. neuronální senzitizaci na alkohol, díky které èlovìk, který byl v minulosti závislý na alkoholu, není schopný kontrolovanì užívat alkohol právì v dùsledku tìchto fyziologických zmìn v mozku zpùsobených dlouhodobým užíváním alkoholu (Owen & Marlatt, 2001). V sedmdesátých letech minulého století se v odborných kruzích zaèala diskutovat možnost kontrolovaného užívání alkoholu pøedevším díky studii manželù Sobellových (1973), kteøí na základì svého výzkumu pøišli se závìrem, že kontrolované pití je pro nìkteré osoby, které nadmìrnì užívají alkohol, možný léèebný cíl. Ostatní výzkumy tento pøedpoklad potvrdily (napøíklad Foy et al., 1984; Sanchez-Craig et al., 1984). Studie zamìøené na samovolnou úzdravu rizikových uživatelù alkoholu také docházejí k tomu, že èastým zpùsobem bylo právì omezení užívání alkoholu (Sobell et al., 2000). V souèasné dobì je odborníky možnost kontrolovaného pití vnímána jako jeden z regulérních cílù léèby alkoholu pøedevším pro osoby s abúzem alkoholu nebo mírným stupnìm závislosti (Ambrogne, 2002). Kontrolované užívání je odborníky propagováno pøedevším proto, že mùže pøivést do léèby i ty uživatele, kteøí nechtìjí zcela pøestat pít, a pro které mùže být požadavek abstinence nabízený tradièními programy právì pøekážkou k vyhledání léèby. Zastánci tohoto pøístupu uvádìjí, že po nastoupení do léèby nìkteøí uživatelé své rozhodnutí o kontrolovaném užívání zmìní a rozhodnou se pro úplnou abstinenci (Marlatt & Witkiewitz, 2002; Owen & Marlatt, 2001). Ambrogne (2002) uvádí, že osoby, které si vyberou kontrolované užívání alkoholu, jsou v porovnání s tìmi osobami, které chtìjí abstinovat, mladší, užívají menší dávky alkoholu a mají ménì závažnou historii užívání, ménì pocházejí z „alkoholových“ rodin a více odmítají oznaèení alkoholik. Na tento trend zareagovaly svépomocné organizace, protože ve filozofii AA je za jediný cíl považována abstinence, a vzniklo hnutí Moderation Management, kde je cílem právì kontrolované užívání alkoholu (Klaw et al., 2003). V Èeské republice byl v minulých letech kladen velký dùraz na abstinenènì orientovanou léèbu (Skála, 1987; Frouzová & Mráèková, 1989) tento pøístup se v posledních letech zaèíná mìnit a odborníci v indikovaných pøípadech zaèínají pracovat i s konceptem kontrolovaného pití (napøíklad Nešpor, 2002; Randák, 2011; Víchová, 2011) V rámci harm reduction v léèbì poruch vyvolaných užíváním alkoholu se také používají farmaka potlaèující chuť na alkohol a tím umožòující klientùm, aby užívali alkohol v menších dávkách. Mezi tyto látky patøí akamprosat (Campral) a naltrexon (Marlatt & Witkiewitz, 2002). Volpicelli et al. (1992) napøíklad ve svém výzkumu udávají, že užívání naltrexonu mìlo daleko vìtší vliv na omezení užívání alkoholu (snížení bažení, poèet dnù, kdy byl užit alkohol, i celkové množství užitého alkoholu). Podobné výsledky

ADIKTOLOGIE

147

udávají Sass et al. (1996) ve své studii zamìøené na vliv akamprosatu na užívání alkoholu. V souvislosti s HR pøístupem ve farmakoterapii se hovoøí o užívání antidepresiv a anxiolytik, které vede ke snížení poètu dní konzumace i samotných dávek alkoholu, což souvisí se skuteèností, že touto medikací je léèena primární diagnóza, kterou si klienti sami léèí prostøednictvím alkoholu (Marlatt & Witkiewitz, 2002). l

6 SOUHRN A ZÁVÌR

V posledních desetiletích dochází k zásadním zmìnám ve vzorcích užívání alkoholu, ve struktuøe uživatelù i v rozsahu užívání. Zvyšuje se výskyt nárazové konzumace velkých dávek (tzv. binge drinking, nadmíru se pije zejména o víkendu), bují alkoholová turistika, a to zejména mezi mladými lidmi, mladší dnes také obvykle konzumují pøi jedné pøíležitosti vyšší dávky než starší Evropané, z hlediska vzorcù užívání alkoholu pøestává platit tradièní rozdìlení kultur na anglosaské a románské a v konzumaci alkoholu se také stírá odlišnost mužù a žen – ve shodì s nìkterými autory mùžeme smìle hovoøit o kultuøe intoxikace (Gordon et al., 2012; Mäkelä et al., 2006). Snižování nabídky v klimatu ekonomické deregulace (volný trh) je i díky aktuální situaci (ekonomická krize, kdy je potøeba každá „koruna“) velmi obtížné. Pøíliš vysoké zdanìní a snížená dostupnost alkoholu mùže také vést ke zvyšování podílu doma vyrábìného èi pašovaného alkoholu na trhu – existuje dùvodný pøedpoklad, že se v takovém pøípadì zhoršuje jeho kvalita. Dalším problémem pøístupu k øešení problematiky alkoholu a veøejného zdraví je nedùvìryhodná mezera mezi doporuèovaným maximálním množstvím a reálnou mírou konzumace (Measham, 2006). Takový rozpor mezi postoji a chováním mùže být patrný nejen na úrovni jednotlivcù, i výrobci alkoholu deklarují zámìr nepoškozovat konzumenty svých výrobkù.

Anderson et al. (2009) pøedkládají na základì srovnání nákladové efektivity rùzných intervencí následujících šest klíèových doporuèení pro státy, kde je alkohol bìžnì dostupný. 1/ Zavedení spotøební danì proporcionální vzhledem k obsahu alkoholu v nápoji a její zvyšování v závislosti na inflaci. 2/ Zavedení státního monopolu pro maloobchodní prodej alkoholu a zároveò minimálního vìku pro jeho nákup v rozmezí 18–21 let. V pøípadì, že není monopol z jakéhokoliv dùvodu prùchodný, je nutno podmínit prodej alkoholu koncesí a zavést omezení na hustotu prodejních míst a jejich otevírací doby k minimalizaci škod. 3/ Zákaz veškeré pøímé i nepøímé propagace alkoholu. 4/ Zavedení maximálního pøípustného množství alkoholu v krvi øidièe (0,5 nebo 0,2 ‰) a jeho viditelné náhodné i systematické kontroly. 5/ Rozšíøit, udržovat a zpøístupnit v zaøízeních primární péèe jednoduché intervence pro konzumenty užívající rizikovì a škodlivì a zajistit návazné intenzivní služby pro závislé. 6/ Vzdìlávací programy by nemìly být implementovány jako izolované opatøení alkoholové politiky, nebo pouze zamìøené na škody plynoucí z užívání alkoholu, ale spíše jako opatøení k posílení povìdomí o problémech zpùsobených alkoholem a pøipravující pùdu pro specifické intervence a politické zmìny. Jak se z výètu zdá, máme ještì co dìlat. Èeská republika jako jedna ze zemí zasažených problémem škod zpùsobených užíváním alkoholu nejvíce (vysoký objem konzumace, vysoká prevalence užívání) by mìla jít v implementaci takovýchto doporuèení pøíkladem, což neodpovídá aktuální situaci, protože zatím naplòuje (a ne zcela) 3 body ze šesti (1, 4 a 5).

LITERATURA / REFERENCES l Alcohol in Moderation. Sensible drinking guidlines. Retrieved 10. 2., 2012,

l Armitage, C. J., Norman, P., & Conner, M. (2002). Can the Theory of Plan-

from http://www.drinkingandyou.com/site/uk/Sensdrink.pdf

ned Behaviour mediate the effects of age, gender and multidimensional he-

l Ambrogne, J. A. (2002). Reduced-risk drinking as a treatment goal: what

alth locus of control? Br J Health Psychol, 7, 299–316.

clinicians need to know. Journal of Substance Abuse Treatment, 22(1), 45–53.

l Babor, T. F., Caetano, R., Casswell, S., Edwards, G., Giesbrecht, N., Gra-

l Anderson, P., & Baumberg, B. (2006). Alcohol in Europe: A public health

ham, K., et al. (2003). Alcohol: No Ordinary Commodity. Research and Public

perspective. A report for the European Commission. London: Institute of Alco-

Policy. Oxford: Oxford University Press.

hol Studies.

l Babor, T. F., Caetano, R., Casswell, S., Edwards, G., Giesbrecht, N., Gra-

l Anderson, P., de Bruijn, A., Angus, K., Gordon, R., & Hastings, G. (2009).

ham, K., et al. (2010). Alcohol: No Ordinary Commodity – a summary of the se-

Impact of Alcohol Advertising and Media Exposure on Adolescent Alcohol

cond edition. Addiction, 105(5), 769–779.

Use: A Systematic Review of Longitudinal Studies. Alcohol and Alcoholism,

l Babor, T. F., & Higgins-Biddle, J. C. (2000). Alcohol screening and brief in-

44(3), 229–243.

tervention: dissemination strategies for medical practice and public health.

l Anderson, P., Chisholm, D., & Fuhr, D. C. (2009). Alcohol and Global Health

Addiction, 95(5), 677–686.

2: Effectiveness and cost-effectiveness of policies and programmes to redu-

l Babor, T. F., Higgins-Biddle, J. C., Saunders, J. B., & Monteiro, M. G.

ce the harm caused by alcohol. Lancet, 373(9682), 2234–2246.

(2001). AUDIT, The Alcohol Use Disorders Identification Test. Geneva: World Health Organization.

148

ADIKTOLOGIE



l Bamford, Z., Booth, P. G., McGuire, J., & Salmon, P. (2005). Minimal inter-

l Graham, K., Bernards, S., Knibbe, R., Kairouz, S., Kuntsche, S., Wilsnack,

vention as a preparation for the treatment of alcohol dependency. British

S. C., et al. (2011). Alcohol-related negative consequences among drinkers

Journal of Clinical Psychology, 44, 289–294.

around the world. Addiction, 106(8), 1391–1405.

l Beck, K. H., Fell, J. C., & Yan, A. F. (2009). A Comparison of Drivers with

l Gruenewald, P. J. (2011). Regulating Availability: How Access to Alcohol

High Versus Low Perceived Risk of Being Caught and Arrested for Driving Un-

Affects Drinking and Problems in Youth and Adults. Alcohol Research & He-

der the Influence of Alcohol. Traffic Injury Prevention, 10(4), 312–319.

alth, 34(2), 248–256.

l Bìláèková, V. (2006). Od státního monopolu ke spotøební dani z alkoholu.

l Hagger, M. S., Lonsdale, A., & Chatzisarantis, N. L. (2012). A theory-based

Adiktologie, 6(2), 180–187.

intervention to reduce alcohol drinking in excess of guideline limits among

l Bìláèková, V. (2010). Alkohol: regulace. Centrum adiktologie, Psychiatric-

undergraduate students. [Research Support, Non-U.S. Gov’t]. Br J Health Psy-

ká klinika, 1.LF a VFN, UK v Praze.

chol, 17(1), 18–43.

l Bìláèková, V., Nechanská, B., Chomynová, P., & Horáková, M. (2011). Celo-

l Hahn, R. A., Kuzara, J. L., Elder, R., Brewer, R., Chattopadhyay, S., Fiel-

populaèní studie užívání návykových látek a postojù k nìmu v Èeské republice

ding, J., et al. (2010). Effectiveness of Policies Restricting Hours of Alcohol

v roce 2008. Praha: Úøad vlády Èeské republiky, Národní monitorovací støedi-

Sales in Preventing Excessive Alcohol Consumption and Related Harms.

sko pro drogy a drogové závislosti.

American Journal of Preventive Medicine, 39(6), 590–604.

l Bertelli, A. M., & Richardson, L. E. (2008). The Behavioral Impact of Drin-

l Harm Reduction Coalition. (2011). Principles of Harm Reduction. Retrieved

king and Driving Laws. Policy Studies Journal, 36(4), 545–569.

9.1.2012, from http://www.harmreduction.org/section.php?id=62

l BESIP. (2005). Jedete za zábavou autem? Leták kampanì Èistá Stage

l Healthy Nightlife Toolbox. (2010). Handbook Healthy Nightlife Toolbox:

v rámci projektu Domluvený. Retrieved 15. 8., 2010, from http://iniciativapivo-

How to create a healthy & safe nightlife Available from http://www.hnt-info.eu

varu.webmagazine.cz/data/articles/down_79.pdf

/File/Handbook_printversion%20100804_DEF.PDF

l Bezpeèný klub. (2010). Pøedstavení projektu. Retrieved 28. 8., 2010, from

l Holcnerová (Vondráèková), P., & Vacek, J. (2010). Využití internetu v léèbì

http://www.bezpecnyklub.cz/cz/o_projektu_predstaveni.asp

abúzu a syndromu závislosti na alkoholu. Adiktologie, 10(2), 110–117.

l Carey, K. B., Scott-Sheldon, L. A., Carey, M. P., & DeMartini, K. S. (2007).

l Hughes, K., Quigg, Z., Eckley, L., Bellis, M., Jones, L., Calafat, A., et al.

Individual-level

(2011). Environmental factors in drinking venues and alcohol-related harm:

interventions

to

reduce

college

student

drinking:

a meta-analytic review. Addict Behav, 32(11), 2469–2494.

the evidence base for European intervention. Addiction, 106 Suppl 1, 37–46.

l Ditter, S. M., Elder, R. W., Shults, R. A., Sleet, D. A., Compton, R., & Ni-

l Israel, Y., Hollander, O., Sanchez-Craig, M., Booker, S., Miller, V., Gingrich,

chols, J. L. (2005). Effectiveness of designated driver programs for reducing

R., et al. (1996). Screening for problem drinking and counseling by the primary

alcohol-impaired driving: a systematic review. [Review]. American Journal of

care physician-nurse team. Alcohol Clin Exp Res, 20(8), 1443–1450.

Preventive Medicine, 28(5 Suppl), 280–287.

l Jackson, R., & Beaglehole, R. (1995). Alcohol consumption guidelines: re-

l Edwards, G. (2004). Záhadná molekula. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

lative safety vs absolute risks and benefits. Lancet, 346(8977), 716.

l Elder, R. W., Shults, R. A., Sleet, D. A., Nichols, J. L., Thompson, R. S., &

l Janíková, B. (2008). Harm reduction: Èasné intervence v nízkoprahových

Rajab, W. (2004). Effectiveness of mass media campaigns for reducing drin-

službách. In K. Kalina (Ed.), Základy klinické adiktologie (pp. 99–110). Praha:

king and driving and alcohol-involved crashes: a systematic review. American

Grada Pusblishing, a.s.

Journal of Preventive Medicine, 27(1), 57–65.

l Jánošíková, P., Mrkývka, P., Tomažiè, I., Bárková, D., Anderlová, S., Kindl,

l EMCDDA. (2011). Výroèní zpráva za rok 2011: Stav drogové problematiky

M., et al. (2009). Finanèní a daòové právo. Plzeò: Aleš Èenìk, s.r.o.

v Evropì. Lucemburk: Úøad pro publikace Evropské unie.

l Jones, L., Hughes, K., Atkinson, A. M., & Bellis, M. A. (2011). Reducing

l Engels, R. C. M. E., Hermans, R., van Baaren, R. B., Hollenstein, T., & Bot,

harm in drinking environments: a systematic review of effective approaches.

S. M. (2009). Alcohol Portrayal on Television Affects Actual Drinking Behavi-

Health Place, 17(2), 508–518.

our. Alcohol and Alcoholism, 44(3), 244–249.

l Kaestner, R., & Yarnoff, B. (2011). Long-Term Effects of Minimum Legal

l Fell, J. C., & Voas, R. B. (2006). The effectiveness of reducing illegal limits

Drinking Age Laws on Adult Alcohol Use and Driving Fatalities. Journal of Law

for driving: Evidence for blood alcohol concentration (BAC) lowering the limit

and Economics, 54(2), 365–388.

to .05 BAC. Journal of Safety Research, 37(3), 233–243.

l Ker, K., & Chinnock, P. (2008). Interventions in the alcohol server setting for

l Foy, D. W., Nunn, L. B., & Rychtarik, R. G. (1984). Broad-Spectrum Behavio-

preventing injuries. Cochrane Database Syst Rev(3), CD005244.

ral Treatment for Chronic-Alcoholics - Effects of Training Controlled Drinking

l Klaw, E., Luft, S., & Humphreys, K. (2003). Characteristics and motives of

Skills. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 52(2), 218–230.

problem drinkers seeking help from moderation management self-help

l Frouzová, M., & Mráèková, E. (1989). Protialkoholický obzor, 24, 117 – 121.

groups. Cognitive and Behavioral Practice, 10(4), 384–389.

l Fuller, R. K., & Hiller-Sturmhofel, S. (1999). Alcoholism treatment in the Uni-

l Komise Evropských spoleèenství. (2006). Strategie EU na podporu èlen-

ted States. An overview. Alcohol Research & Health, 23(2), 69–77.

ských státù pøi snižování škod souvisejících s alkoholem. Brusel: Komise Ev-

l Gable, R. S. (1993). Toward a Comparative Overview of Dependence Po-

ropských spoleèenství.

tential and Acute Toxicity of Psychoactive Substances Used Nonmedically.

l Livingston M. (2009). The Physical Availability of Alcohol. Alcohol Policy

American Journal of Drug & Alcohol Abuse, 19(3), 263–281.

Coalition.

l Gallet, C. A. (2007). The demand for alcohol: a meta-analysis of elasticities.

uploads/2009/11/Physical-availability-position-statement_FINAL_250.pdf

Available from: http://alcoholpolicycoalition.org.au/wp-content/

Australian Journal of Agricultural and Resource Economics, 51(2), 121–135.

l Livingston, M. (2011). Alcohol outlet density and harm: Comparing the im-

l Giesbrecht, N., & Haydon, E. (2006). Community-based interventions and

pacts on violence and chronic harms. Drug and Alcohol Review, 30(5),

alcohol, tobacco and other drugs: foci, outcomes and implications. [Review].

515–523.

Drug and Alcohol Review, 25(6), 633–646.

l Mäkelä, P., Gmel, G., Grittner, U., Kuendig, H., Kuntsche, S., Bloomfield,

l Gordon, R., Heim, D., & MacAskill, S. (2012). Rethinking drinking cultures:

K., et al. (2006). Drinking patterns and their gender differences in Europe. Al-

a review of drinking cultures and a reconstructed dimensional approach. [Re-

cohol and Alcoholism, 41(Suppl 1), i8–i18.

search Support, Non-U.S. Gov’t]. Public Health, 126(1), 3–11.

l Mann, R. E., MacDonald, S., Stoduto, G., Bondy, S., Jonah, B., & Shaikh, A.

l Goss, C. W., Van Bramer, L. D., Gliner, J. A., Porter, T. R., Roberts, I. G., &

(2001). The effects of introducing or lowering legal per se blood alcohol limits

Diguiseppi,

for driving: an international review. Accident Analysis and Prevention, 33(5),

C.

(2008).

Increased

police

patrols

for

preventing

alcohol-impaired driving. Cochrane Database Syst Rev(4), CD005242.


569–583.

ADIKTOLOGIE

149

150

l Marlatt, G. A., & Witkiewitz, K. (2002). Harm reduction approaches to alco-

l Sanchez-Craig, M., Annis, H. M., Bornet, A. R., & Macdonald, K. R. (1984).

hol use: Health promotion, prevention, and treatment. Addictive Behaviors,

Random Assignment to Abstinence and Controlled Drinking – Evaluation of

27(6), 867–886.

a Cognitive-Behavioral Program for Problem Drinkers. Journal of Consulting

l Measham, F. (2006). The new policy mix: Alcohol, harm minimisation, and

and Clinical Psychology, 52(3), 390–403.

determined drunkenness in contemporary society. International Journal of

l Sass, H., Soyka, M., Mann, K., & Zieglgansberger, W. (1996). Relapse pre-

Drug Policy, 17(4), 258–268.

vention by acamprosate: Results from a placebo-controlled study on alcohol

l Miron, J. A., & Tetelbaum, E. (2009). Does the Minimum Legal Drinking

dependence. Archives of General Psychiatry, 53(8), 673–680.

Age Save Lives? Economic Inquiry, 47(2), 317–336.

l Shults, R. A., Elder, R. W., Sleet, D. A., Nichols, J. L., Alao, M. O.,

l Moyer, A., Finney, J. W., Swearingen, C. E., & Vergun, P. (2002). Brief inter-

Carande-Kulis, V. G., et al. (2001). Reviews of evidence regarding interventi-

ventions for alcohol problems: a meta-analytic review of controlled investiga-

ons to reduce alcohol-impaired driving. American Journal of Preventive Medi-

tions in treatment-seeking and non-treatment-seeking populations. Addicti-

cine, 21(4), 66–88.

on, 97(3), 279–292.

l Skála, J. (1987). Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha: Avicenum.

l Murgraff, V., Abraham, C., & McDermott, M. (2007). Reducing friday alco-

l Sobell, L. C., Ellingstad, T. P., & Sobell, M. B. (2000). Natural recovery from

hol consumption among moderate, women drinkers: evaluation of a brief

alcohol and drug problems: methodological review of the research with sug-

evidence-based intervention. Alcohol Alcohol, 42(1), 37–41.

gestions for future directions. Addiction, 95(5), 749–764.

l Murray, C. J. L., & Lopez, A. D. (1996). Evidence-based health policy – Les-

l Sobell, M. B., & Sobell, L. C. (1973). Individualized Behavior Therapy for Al-

sons from the global burden of disease study. Science, 274(5288), 740–743.

coholics. Behavior Therapy, 4(1), 49–72.

l Nelson, J. P. (2010). Alcohol advertising bans, consumption and control

l Sovinová, H., & Csémy, L. (2010). The Czech AUDIT: Internal consistency,

policies in seventeen OECD countries, 1975–2000. Applied Economics, 42(7),

latent structure and identification of risky alcohol consumption. Central Euro-

803–823.

pean Journal of Public Health, 18(3), 127–131.

l Nešpor, K. (2002). Dá se pít s mírou? [online]. Retrieved 17. 4. 2010, from

l Stockwell, T., & Chikritzhs, T. (2009). Do relaxed trading hours for bars and

http://nova.medicina.cz/verejne/clanek.dss?s_id=2778

clubs mean more relaxed drinking? A review of international research on the

l Newcombe, R. (1992). The reduction of drug related harm: a conceptual

impacts of changes to permitted hours of drinking. Crime Prevention and

framework for theory, practice and research. In P. A. O’Hare (Ed.): Routledge.

Community Safety, 11(3), 153–170.

l Nilsen, P. (2009). Brief alcohol intervention to prevent drinking during preg-

l Stronach, B. (2003). Alcohol and harm reduction. In E. Buning, M. Gorgul-

nancy: an overview of research findings. Current Opinion in Obstetrics & Gy-

ho, A. G. Melcop & P. O’Hare (Eds.), Alcohol and harm reduction, an innovative

necology, 21(6), 496–500.

approach for countries in transition (pp. 27–33). Amsterdam: The International

l Norberg, K. E., Bierut, L. J., & Grucza, R. A. (2009). Long-term effects of mi-

Coalition on Alcohol and Harm Reduction.

nimum drinking age laws on past-year alcohol and drug use disorders. Alco-

l Sutton, M., & Godfrey, C. (1995). A grouped data regression approach to

hol Clin Exp Res, 33(12), 2180–2190.

estimating economic and social influence on individual drinking behaviour.

l Nutt, D. J., King, L. A., & Phillips, L. D. (2010). Drug harms in the UK: a multi-

Health Economics, 4, 237–247.

criteria decision analysis. The Lancet, 376(9752), 1558–1565.

l Toomey, T. L., Nelson, T. F., & Lenk, K. M. (2009). The age-21 minimum le-

l Nutt, D. J., King, L. A., Saulsbury, W., & Blakemore, C. (2007). Develop-

gal drinking age: a case study linking past and current debates. Addiction,

ment of a rational scale to assess the harm of drugs of potential misuse. Lan-

104(12), 1958–1965.

cet, 369(9566), 1047–1053.

l Van Amsterdam, J., Opperhuizen, A., Koeter, M., & Van den Brink, W.

l Owen, P., & Marlatt, G. A. (2001). Should abstinence be the goal for alcohol

(2010). Ranking the Harm of Alcohol, Tobacco and Illicit Drugs for the Indivi-

treatment? American Journal on Addictions, 10(4), 289–291.

dual and the Population. [Article]. European Addiction Research, 16(4),

l Plant, E. J., & Plant, M. (2005). A „leap in the dark?“ – Lessons for the Uni-

202–207.

ted Kingdom from past extensions of bar opening hours. International Journal

l Víchová, V. (2011). 30denní test jako monitoring. Pøíspìvek prezentovaný

of Drug Policy, 16(6), 363–368.

na 329. pracovní schùzi Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP, 7. 9. 2011

l Radimecký, J. (2005). Èasy se mìní aneb pøístup harm reduction vùèi uží-

Praha, ÈR.

vání alkoholu? Adiktologie, 5(Supplementum), 275–280.

l Voas, R. B., Tippetts, A. S., & Fell, J. (2000). The relationship of alcohol sa-

l Randák, D. (2011). Kontrolované pití – definice nejasného pojmu. Pøíspì-

fety laws to drinking drivers in fatal crashes. Accident Analysis and Preventi-

vek prezentovaný na 329. pracovní schùzi Spoleènosti pro návykové nemoci

on, 32(4), 483–492.

ÈLS JEP, 7. 9. 2011 Praha, ÈR.

l Volpicelli, J. R., Alterman, A. I., Hayashida, M., & Obrien, C. P. (1992). Na-

l Rehm, J., Mathers, C., Popova, S., Thavorncharoensap, M., Teerawattana-

ltrexone in the Treatment of Alcohol Dependence. Archives of General Psychi-

non, Y., & Patra, J. (2009). Alcohol and Global Health 1: Global burden of disea-

atry, 49(11), 876–880.

se and injury and economic cost attributable to alcohol use and alcohol-use

l Wagenaar, A. C., Salois, M. J., & Komro, K. A. (2009). Effects of beverage

disorders. Lancet, 373(9682), 2223–2233.

alcohol price and tax levels on drinking: a meta-analysis of 1003 estimates

l Rhodes, T. (1999). Terénní práce s uživateli drog: Zásady a praxe. Boskovi-

from 112 studies. Addiction, 104(2), 179–190.

ce: Albert.

l Wakefield, M. A., Loken, B., & Hornik, R. C. (2010). Use of mass media

l Ritter, A., & Cameron, J. (2006). A review of the efficacy and effectiveness

campaigns to change health behaviour. Lancet, 376(9748), 1261–1271.

of harm reduction strategies for alcohol, tobacco and illicit drugs. [Article].

l Warburton, A. L., & Shepherd, J. P. (2000). Effectiveness of toughened

Drug & Alcohol Review, 25(6), 611–624.

glassware in terms of reducing injury in bars: a randomised controlled trial. Inj

l Rothschild, M. L., Mastin, B., & Miller, T. W. (2006). Reducing

Prev, 6(1), 36–40.

alcohol-impaired driving crashes through the use of social marketing. [Rese-

l Wechsler, H., & Nelson, T. F. (2010). Will Increasing Alcohol Availability By

arch Support, Non-U.S. Gov’t]. Accid Anal Prev, 38(6), 1218–1230.

Lowering the Minimum Legal Drinking Age Decrease Drinking and Related

l Saberžanovová, P. C., & Vacek, J. (2011). Adiktologické služby v prostøedí

Consequences Among Youths? American Journal of Public Health, 100(6),

zábavy: Preventivní a harm reduction programy pro rekreaèní uživatele drog.

986–992.

Zaostøeno na drogy, 9(2).

l Wells-Parker, E., Bangert-Drowns, R., McMillen, R., & Williams, M. (1995).

l Saffer, H., & Dave, D. (2002). Alcohol consumption and alcohol advertising

Final results from a meta-analysis of remedial interventions with drink/drive

bans. Applied Economics, 34(11), 1325–1334.

offenders. Addiction, 90(7), 907–926.

ADIKTOLOGIE



l Whitlock, E. P., Polen, M. R., Green, C. A., Orleans, T., & Klein, J. (2004). Be-

l World Health Organization. (2010). Global strategy toreduce the harmfulu-

havioral counseling interventions in primary care to reduce risky/harmful alco-

se of alcohol. Geneva: WHO Press, World Health Organization.

hol use by adults: A summary of the evidence for the US Preventive Services

l World Health Organization. (2011). Global status report on alcohol and he-

Task Force. Annals of Internal Medicine, 140(7), 557–568.

alth 2011. Geneva: WHO Press, World Health Organization.

l Willis, C., Lybrand, S., & Bellamy, N. (2004). Alcohol ignition interlock prog-

l Zhang, N., & Caine, E. (2011). Alcohol Policy, Social Context, and Infant He-

rammes for reducing drink driving recidivism. Cochrane Database Syst Rev(4),

alth: The Impact of Minimum Legal Drinking Age. International Journal of En-

CD004168.

vironmental Research and Public Health, 8(9), 3796–3809.

l World Health Organization. (2002). Summary report of a World Health Or-

l Zima, T. (2006). Metabolismus alkoholu a jeho dùsledky pro poškození or-

ganization meeting on dissemination of brief interventions for alcohol proble-

ganismu. Adiktologie, 6(2), 152–161.

ms in primary health care: A strategy for developing countries. Alicante: World Health Organization.


ADIKTOLOGIE

151

2012/ 12 / 2 SHORT COMMUNICATION

Alcohol Ignition Interlock (“Alcolock”) as an Effective Tool to Prevent Drink Driving

ŠUCHA, M.

Department of Psychology, Philosophical Faculty of Palacký University, Olomouc, Czech Republic Citation: Šucha, M. (2012). Alcohol ignition interlocks „Alcolock“ – úèinný nástroj prevence øízení pod vlivem alkoholu. Adiktologie, (12)2, 152–157.

SUMMARY: Alcolock is a system that immobilises a vehicle when a driver is impaired. Before starting the engine, the driver is required to breathe into a mouthpiece on the Alcolock device. If alcohol is detected in the air breathed out, the starter becomes blocked. A driver convicted of driving under the influence of alcohol can choose from two options – either a conventional sanction, including a risk of their driving licence being suspended and a prison sentence, or Alcolock. Following the consent of an official public authority (such as a public prosecutor), the device is installed into a vehicle for a period of six months or more at the driver’s expense. The system, the installation, and inclusion in the programme cost approximately CZK 20,000–150,000 (prices vary dramatically between countries). After the expiry of a period as determined (six months or more), providing that the driver adheres to all the rules as prescribed, the court (or another authority) decides that the Alcolock device can be removed. The USA, Canada, Australia, and some European countries, including Sweden, Germany, Belgium, Spain, and Norway, possess the greatest experience in the use of Alcolock. The foreign studies show that the introduction of a programme involving the use of Alcolock has had a positive effect on repeat drink drivers in terms of a reduction in their future re-offending.

KEY WORDS: ALCOLOCK – ALCOHOL – DRIVING – PREVENTION – DUID

Submitted: 22 / OCTOBER / 2011


Address for correspondence: Matúš Šucha, PhD. / [email protected] / Department of Psychology, Philosophical Faculty of Palacký University, Olomouc, Køížkovského 10, 771 80 Olomouc, Czech Republic

152

ADIKTOLOGIE

2012/ 12 / 2 KRÁTKÉ SDÌLENÍ

Alcohol ignition interlocks „Alcolock“ – úèinný nástroj prevence øízení pod vlivem alkoholu

ŠUCHA, M.

Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Citace: Šucha, M. (2012). Alcohol ignition interlocks „Alcolock“ – úèinný nástroj prevence øízení pod vlivem alkoholu. Adiktologie, (12)2, 152–157.

SOUHRN: Pøístroj Alcolock brání vozidlu v pohybu, není-li øidiè zpùsobilý k jízdì. Funkce Alcolock vyžaduje, aby øidiè pøed nastartováním motoru dýchl do náustku. Pokud je ve vydechnutém vzduchu zjištìn alkohol, dojde k zablokování startéru. Øidiè pøistižený pøi øízení pod vlivem alkoholu má na výbìr – buï klasický trest vèetnì rizika odnìtí øidièského oprávnìní a vìzení, nebo Alcolock. Ten je po souhlasu oficiálního zástupce státu (napø. prokurátora) namontován do vozu na dobu šesti a více mìsícù na náklady øidièe. Pøístroj, následná montáž a zaøazení do programu pøijdou na zhruba 20–150 tisíc korun (mezi zemìmi jsou velké rozdíly). Po uplynutí stanoveného období (šest a více mìsícù), kdy øidiè dodržuje všechna stanovená pravidla, soud (nebo jiná instance) rozhodne o odstranìní Alcolocku. Nejvìtší zkušenosti s Alcolockem mají v USA, Kanadì, Austrálii a nìkterých evropských státech (Švédsko, Nìmecko, Belgie, Španìlsko a Norsko). Studie v zahranièí prokazují pozitivní dopad zavedení programu používání Alcolocku u øidièù-recidivistù ve smyslu snížení recidivy opìtovného øízení pod vlivem alkoholu.

KLÍÈOVÁ SLOVA: ALCOLOCK – ALKOHOL – ØÍZENÍ – PREVENCE – ØÍZENÍ POD VLIVEM NÁVYKOVÝCH LÁTEK

l

1 ÚVOD

Podle OED (Oxford English Dictionary, 2012) mùžeme definovat dopravní nehodu jako „neoèekávanou událost s potenciálním nebezpeèím ublížení na zdraví nebo škod na majetku, která je zpùsobena pohybem nebo kolizí dopravních

Došlo do redakce: 22 / ØÍJEN / 2011

prostøedkù nebo chodcù“. Obecnìji, nehodu mùžeme definovat (Oxford English Dictionary, 2012) jako „neúmyslnou, neoèekávanou a nežádoucí událost, která vede k poškození (vìci nebo zdraví) nebo jiné ztrátì“. Dopravní nehodu ve vztahu k provozu na pozemních komunikacích definuje


Korespondenèní adresa: PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. / [email protected] / Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Køížkovského 10, 771 80 Olomouc

ADIKTOLOGIE

153

ustanovení § 47 odst. 1 zákona è. 361/2000 Sb. ve znìní pozdìjších pøedpisù, zákon o silnièním provozu, takto: „Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, napøíklad havárie nebo srážka, která se stala nebo byla zapoèata na pozemní komunikaci a pøi níž dojde k usmrcení nebo zranìní osoby nebo ke škodì na majetku v pøímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.“ Pøíèiny dopravních nehod jsou rùzné, nìkterým z nich mùžeme pøedcházet lépe (napø. prevence zamìøená na omezení plnému nevìnování se øízení vozidla), nìkterým komplikovanìji (napø. pøedcházení nehod, které jsou klasifikované jako nepøizpùsobení rychlosti stavu vozovky). Míra možnosti pøedcházení nehodì v podstatì záleží na tom, nakolik mùžeme faktorùm ovlivòujícím danou pøíèinu nehody vìdomì pøedcházet a nakolik se musíme spolehnout na odhad nebo zkušenost. V pøípadì „nevìnování se plnì øízení vozidla“ mùžeme jasnì a vìdomì vykonávat pouze ty èinnosti, které plnì souvisejí s øízením a umožòují nám vìnovat maximum mentální kapacity zpracování relevantních informací (tzv. primární informaèní zátìž), a rovnìž vìdomì minimalizovat èinnosti, které s øízením nesouvisí (tzv. sekundární mentální zátìž – napøíklad ladìní rádia, zvedání hraèky, která dítìti upadla z autosedaèky na zem, virtuální psaní e-mailù v hlavì aj.). V pøípadì „nepøizpùsobení rychlosti stavu vozovky“ se mnohem více musíme spolehnout na odhad (technický stav vozovky, technická konstrukce vozidla, stav pneumatik, povìtrnostní podmínky, míra tøení a adheze aj.). Pøíèinu „øízení pod vlivem alkoholu“ považujeme za plnì ovlivnitelnou øidièem a lze jí tedy snadno pøedcházet (speciální pøípad tvoøí tzv. zbytkový alkohol – nicménì i v tomto pøípadì je možné jasnì stanovit, po jaké dobì po užití alkoholu je jeho hladina v krvi øidièe na povolené míøe). V kontextu uvedené definice nehody, resp. dopravní nehody, za nehodu považujeme nepøedvídatelnou, neoèekávanou a nežádoucí událost, která vede k poškození (vìci nebo zdraví) nebo jiné ztrátì. V roce 2010 došlo k 5015 dopravním nehodám pod vlivem alkoholu, tj. 7, 1 % z celkového poètu nehod; pøi tìchto nehodách zahynulo 102 osob, tj. 13,6 % ze všech usmrcených osob (Tesaøík, 2011). Uvedené hodnoty (procento usmrcených a dopravních nehod v souvislosti s alkoholem v porovnání s celkovou nehodovostí a úmrtností) meziroènì od roku 2005 rostou. Studie Mravèíka, Vorla a Zábranského (2010) mapovala výskyt etanolu mezi zemøelými úèastníky dopravních nehod v ÈR. Soubor vyšetøených tvoøily osoby pitvané na oddìleních soudního lékaøství v roce 2008, které zemøely pøi dopravních nehodách a byly toxikologicky vyšetøeny na pøítomnost etanolu. Za pozitivní byly u etanolu považovány nálezy s hladinou vyšší než 0,2 g/kg. Soubor tvoøilo 1040 zemøelých úèastníkù dopravních nehod, z nich 582 (56,0 %) bylo vyšetøeno na nìkterou ze sledovaných látek. Celý soubor byl rozdìlen na aktivní úèastníky dopravních nehod (chodci, cyklisté a øidi-

154

ADIKTOLOGIE

ŠUCHA, M.

èi), kterých bylo v souboru 778 (74,8 %), a na ostatních 262 (25,4 %) pøípadù. Na etanol bylo pozitivních 38,3 % z 381 vyšetøených (chodci, cyklisté a øidièi). Pouze skupina øidièù byla na etanol pozitivní ve 29,2 %. U øidièù z povolání byl nulový výskyt etanolu a dalších sledovaných látek. Uvedená studie naznaèuje, že uvedené statistiky Policie ÈR jsou podhodnoceny co do poètu usmrcených osob pøi dopravných nehodách v souvislosti s alkoholem. Pro porovnání – v USA je procento usmrcených ve vztahu k nehodám s podílem alkoholu 40 % ze všech usmrcených osob pøi nehodách v dopravì (Marques, 2009). Domníváme se, že riziko nehody zpùsobené pod vlivem alkoholu je natolik vysoké, že se nejedná o nehody. l

2 PROBLEMATIKA DOPRAVNÍCH NEHOD V CELOSVÌTOVÉM MÌØÍTKU

V celosvìtovém mìøítku není znám celkový poèet lidí usmrcených nebo zranìných v rámci dopravních nehod. Podle Svìtové zdravotnické organizace (2008) 1, 2 milionu osob je usmrceno každý rok pøi dopravních nehodách. Jedná se však o pouhý odhad, který mùže být velmi nepøesný. Pravidla pro reportování statistik mezi jednotlivými zemìmi jsou nejasné a nekompatibilní, což platí zejména pro rozvojové zemì. Ve vyspìlých zemích, které jsou èleny Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), za posledních 15 let byla míra úmrtnosti redukována na 50 % z pùvodních nejvyšších hodnot kolem roku 1970. Z uvedeného by se mohlo zdát, že problematika dopravních nehod se stává ménì palèivou. Opak je však pravdou. Poèet dopravních nehod a usmrcení v celosvìtovém mìøítku se každým rokem zvyšuje. Podle studie Svìtové zdravotnické organizace Global Burden and Disease (Murray & Lopez, 1996) úmrtnost zpùsobená dopravními nehodami se stane v roce 2020 šestou nejèastìjší pøíèinou úmrtí, pøièemž v roce 1990 se jednalo o devátou nejèastìjší pøíèinu. Z pohledu poètu let a ztráty kvality života (v dùsledku dopravních nehod) se bude v roce 2020 jednat o tøetí nejèastìjší pøíèinu (v roce 1990 se jednalo o devátou nejèastìjší pøíèinu). l

3 PØÍSTROJ ALCOHOL IGNITION INTERLOCS – ALCOLOCK

Alcohol ignition interclock, nebo zjednodušenì „Alcolock“, brání vozidlu v pohybu, není-li øidiè zpùsobilý k jízdì. Funkce Alcolock vyžaduje, aby øidiè pøed nastartováním motoru dýchnul do náustku. Pokud je ve vydechnutém vzduchu zjištìn alkohol, dojde k zablokování startéru. Následnì je vyžadován opakovaný test v prùmìru každých 15–45 minut. Øidiè, pøistižený pøi øízení pod vlivem alkoholu, má na výbìr – buï klasický trest vèetnì rizika odnìtí øidièského oprávnìní a vìzení, nebo nainstalování pøístroje Alcolock a vstup do programu. Pøístroj je po souhlasu oficiálního zástupce státu namontován do vozu na dobu šesti a více mìsí-


cù na náklady øidièe. Po uplynutí stanoveného období, kdy øidiè dodržuje všechna stanovená pravidla, soud (nebo jiná instance) rozhodne o odstranìní Alcolocku. V dnešní dobì se setkáváme s využitím pøístroje pøedevším ve dvou rovinách – a to preventivní a kontrolní, zejména u: a/ øidièù dálkové kamionové dopravy, b/ øidièù pøepravujících nebezpeèný náklad, c/ øidièù autobusù. Možné je také využití Alcolocku jako urèité formy „trestu“ s represivním a terapeutickým efektem u øidièù, kteøí byli pøistiženi pøi øízení pod vlivem alkoholu. Dále se budeme vìnovat primárnì tomuto využití pøístroje, který je vždy spojen s programem, do kterého øidiè vstupuje. l

3 / 1 Programy Alcolock

Podle rùzných studií (Beck, 1999) øidièi, kteøí øídí pod vlivem alkoholu, v prùmìru vykonají 200 støednì dlouhých jízd pøed tím, než je pøistihne policie. Více než 70 % všech pøestupkù a trestných èinù v dopravì v souvislosti s alkoholem páchají øidièi, kteøí v minulosti nebyli v této souvislosti nikdy trestáni (Voas, 2001). Podle rùzných státù, mezi 25 % a 75 % øidièù, kterým bylo zakázáno øídit z dùvodu pøedchozího øízení pod vlivem alkoholu, øídí v zakázaném období dále (Griffin, 2000). Podle cost-benefit studie z roku 1999 (Elvik) v USA každý 1 dolar investovaný do programu Alcolock spoleènosti ušetøil 9 dolarù. Programy Alcolock jsou nejrozšíøenìjší v USA, Kanadì, Austrálii a Evropské unii. Kvalita jednotlivých programù znaènì kolísá od velmi úspìšných až po velice slabé. Podle studií realizovaných National Highway Traffic Safety Administration (USA), Transport Canada (Kanada), Standards Australia (Austrálie) a European Commission – European Committee for Electrotechnical Standardization – CENELEC (Evropská unie) je prùmìrný dopad programu Alcolock definován jako 65procentní redukce opìtovného (recidivismu) øízení pod vlivem alkoholu u øidièù zapojených do programu (po dobu trvání programu) (Marques, 2009). Uvedené zjištìní je limitováno pouze dobou trvání programu, nicménì i to je významným bezpeènostním benefitem. Dlouhodobý dopad a úèinnost programù zatím nejsou známy. Omezujícím faktorem úspìšnosti je mimo jiné fakt, že ne všichni øidièi, u kterých je vysoká pravdìpodobnost èastého a opìtovného øízení pod vlivem alkoholu (po zákazu øízení), do programu vstupují. Radìji volí volbu zákazu øízení a nadále øídí, vzhledem k tomu, že pravdìpodobnost pøichycení a potrestání je relativnì malá. Zaøazení do programu Alcolock navrhuje státní autorita – v nìkterých státech se jedná o soud, v jiných to mùže být ministerstvo nebo krajské orgány. Významnì se rovnìž liší skupina øidièù, kterým je alternativa Alcolocku nabízena. Vìtšinou se jedná o øidièe, u kterých je pøedpoklad, že øídí pod vlivem alkoholu pravidelnì, resp. vykazují známky

závislosti na alkoholu dle MKN 10. Úøady vìtšinou hodnotí tyto ukazatele (legislativa zemì je upravena tak, aby zodpovìdná státní autorita mìla pøístup k daným údajùm a mohla je pro daný úèel využít): a/ opakované øízení pod vlivem alkoholu (pøedchozí záznam), b/ vysoká namìøená hodnota alkoholu v krvi, c/ zdravotní záznam poukazující na problematické užívání alkoholu / závislost. Celkovì však mùžeme øíct, že program Alcolock je nabídnut rizikovým øidièùm, u kterých je pøedpoklad, že budou i nadále øídit pod vlivem alkoholu (i pøes zákaz øízení). První program Alcolock byl spuštìn v Kalifornii v roce 1986. Od té doby se programy znaènì vyvinuly, k èemuž pøispìla zejména zmìna legislativy v mnoha státech, která zavedení programu umožòuje. Prùkopníkem programù Alcolock je Švédsko, které ho zavedlo na celonárodní úrovni v roce 2009. V jiných evropských státech se program testuje na regionální úrovni a o jeho zavedení na celonárodní úroveò se uvažuje. V zemích støední Evropy (vèetnì Èeské republiky) se programy nerealizují. Náklady na instalaci zaøízení a zaøazení do programu se výraznì liší. Nižší jsou v USA, Kanadì a Austrálii, kde jde pøevážnì o samotnou instalaci zaøízení s doprovodem úspornìjšího programu. Celkovì se jedná pøibližnì o èástku 20–40 tisíc korun za dobu trvání programu. Významnì vyšší náklady jsou v evropských zemích, kde je samotná instalace zaøízení doprovázena povinným zaøazením do programu, který zpravidla trvá rok a déle a obsahuje terapeutické prvky, lékaøské prohlídky a vyšetøení krve. Cena se pohybuje v rozmezí 100–150 tisíc korun (Bjerre, 2007). Pøínosem pro spoleènost je kromì snížení rizika vzniku dopravních nehod a zvýšení bezpeènosti na silnicích rovnìž snížení nákladù na zdravotní péèi, snížení ušlého zisku pramenícího z dnù pracovní neschopnosti a další transferové náklady státu u osob zapojených do programù Alcolock. Omezením celospoleèenského pøínosu programù Alcolock je pomìrnì nízké rozšíøení jeho užití mezi øidièi, kteøí øídili pod vlivem alkoholu. Celkovì míra zapojení øidièù do programu kolísá mezi 5 % a 70 % v závislosti na státu, ve kterém je program realizován. Ochota øidièù zapojit se do programu je ovlivnìná zejména vysokými náklady, které øidiè hradí, a vìdomím, že pokud budou dále øídit i pøes zákaz øízení, šance, že budou pøistiženi, je relativnì malá. Nejvyššího procenta zapojení do programu dosahují státy, kde je Alcolock alternativou pobytu ve vìzení (DeYoung, 2002). Dalším omezením plošnìjšího zavedení programù je absence jednotných mezinárodních standardù pro samotný pøístroj i jednotlivé programy Alcolocku. V souèasné dobì vznikají standardy pro zavádìní programu v jednotlivých vybraných státech (zejména USA, Kanada, Austrálie, Švédsko), v jiných zemích se programy testují regionálnì a èeká se na výsledky, podle kterých se zváží zavedení na národní

ALCOHOL IGNITION INTERLOCKS „ALCOLOCK“ – ÚÈINNÝ NÁSTROJ PREVENCE …

ADIKTOLOGIE

155

úrovni. V rámci spoleènosti International Council on Alcohol, Drugs and Traffic Safety (ICADTS) pracuje pracovní skupina Interlock working group, která se zabývá pøípravou jednotných standardù a doporuèení legislativních úprav. l

3 / 2 Efektivita programù Alcolock

V souèasné dobì máme k dispozici 13 evaluaèních studií (Marques, 2009) vìnujících se programùm Alcolock, každá z nich má urèité metodologické limitace a jejich metaanalýza je problematická. Studie pocházejí z 9 státù USA, 2 kanadských provincií a ze Švédska. Pøes metodologické komplikace jsou výsledky studií pomìrnì konzistentní. Metaanalýza uvedených 13 studií prokazuje relativní risk 0,34 (34% øidièù) opìtovného øízení pod vlivem alkoholu v rámci doby, kdy je øidiè zapojen v programu. Metaanalýza nepotvrzuje snížení rizika øízení pod vlivem alkoholu po ukonèení programu, a to zejména z dùvodu nedostateèného množství a kvality dat (Marques, 2009). Vysoká konzistence výsledkù jednotlivých studií vzhledem k nestejným metodologickým pøístupùm ve studiích, rozdílùm v samotných programech a odlišnostech ve výbìru øidièù zaøazených do programu poukazuje na pomìrnì robustní efekt programu, resp. pøístupu k problematice øízení pod vlivem alkoholu obecnì. Za problematické je považováno prokázání efektu po ukonèení programu. Problematické je rovnìž porovnávání obecných hodnot øízení pod vlivem alkoholu, poètu dopravních nehod zpùsobených øízením pod vlivem alkoholu a poètu usmrcených osob a rozšíøenosti programu Alcolock v dané zemi, neboť Alcolock zdaleka není jediným faktorem, který dané ukazatele ovlivòuje. Nicménì, v zemích, kde je penetrace programù Alcolock významná (20% a vyšší), úroveò penetrace statisticky významnì souvisí s poklesem hodnoty bezpeènostních ukazatelù (nehody, usmrcení – alkohol) (Marques, 2009). l

3 / 3 Co dál po ukonèení programu?

Vzhledem k tomu, že ve vìtšinì programù Alcolock jsou zaøazeni problematiètí øidièi, u kterých je vysoké riziko, že budou v budoucnosti opakovanì øídit pod vlivem alkoholu, mùžeme i doèasné snížení rizika øízení pod vlivem alkoholu považovat za úspìch. Pokud uvažujeme o dlouhodobìjším efektu programu, je potøeba se na problematiku dívat ze širšího pohledu, a to z pohledu životního stylu a užívání alkoholu obecnì. Mnozí z uvedených øidièù vykazujících známky závislosti na alkoholu mají v zdravotnické dokumentaci záznam o pøedchozích komplikacích (somatických nebo psychických) nebo vykazují známky rizikového užívání alkoholu. Instalace Alcolocku do jejich vozidel jejich styl chování nezmìní, v lepším pøípadì pouze zamezí øízení v období, když jsou pod vlivem alkoholu. Pokud chceme dosáhnout zmìny v jejich chování i po ukonèení programu, je potøeba zahr-

156

ADIKTOLOGIE

ŠUCHA, M.

nout i terapeutické a další intervence. Studie (Miller, 1991, Timken, 2001, Marques, 1998) prokazují, že u programù, jejichž souèástí byly terapeutické a poradenské intervence, byla statisticky významnì vyšší úèinnost i po ukonèení programu, a to v prvních 12 mìsících. V dalším období (13. mìsíc a dále) se už vyšší úèinnost neprokázala. Studie (Marques, 2000) ukazují dva hlavní klíèové body pro zvýšení dlouhodobé efektivity programù Alcolocku. Prvním je zvýšení kvality, dostupnosti, adekvátnosti a rychlosti poradenských a terapeutických intervencí v dobì, kdy je øidiè v programu, druhým je vytvoøení prediktivního modelu, který nám ukáže, jaké skupiny øidièù jsou nerizikovìjší ve smyslu recidivy po ukonèení programu. Pro tento prediktivní model se z velké míry využívají data, které Alcolock v rámci programu zaznamenává (jednotlivá testování, míra alkoholu, hodina a datum). Nejspolehlivìjšími prediktory jsou: a/ poèet pozitivních testování v rámci programu (kolikrát øidiè v programu „nafoukal“ alkohol), b/ hladina alkoholu, c/ denní hodina. Podle studie provedené v Albertì a Quebecku (Marques, 2003) je nejsilnìjší prediktorem poèet pozitivních testování v rámci programu. Tento indikátor se dokonce zdá být silnìjším než pøedchozí záznam o øízení pod vlivem alkoholu. Dalším indikátorem je hladina alkoholu, pøièemž platí, že èím vyšší hladina, tím vyšší predikce recidivy. Za nejprùkaznìjší dobu testování je považována 7. až 9. hodina dopolední, kdy menší dávky alkoholu prokazují zbytkový alkohol z pøedchozího veèera. Do budoucna se uvažuje o využití i dalších biomarkerù alkoholu, které pomohou pomocí triangulace dat k doladìní prediktivního modelu. l

4 ZÁVÌR

Pohledy a názory na øešení problematiky øízení pod vlivem alkoholu alternativní cestou pomocí programu Alcolock se liší. Objevuje se názor, že není možné øidièùm, kteøí vìdomì páchají trestný èin, vycházet vstøíc a jako alternativu k zákazu øízení nebo vìzení nabízet program Alcolock. V mnohých zemích to neumožòuje ani legislativní rámec. My se domníváme, že na celou problematiku je nutné se dívat z pohledu veøejného zájmu a zvyšování bezpeènosti na silnicích, nikoliv z pohledu „trestání“ øidièù. Domníváme se, že se jedná o jeden z mnoha nástrojù, které urèitou èást øidièské populace donutí neøídit pod vlivem alkoholu tam, kde v jiných pøípadech (v ÈR standardnì po odebrání øidièského oprávnìní) k zamezení nedojde. Ross (1987) uvádí, že v Kalifornii je riziko toho, že øidiè, který má zakázáno øízení, bude pøistižen, tak malé, že pouze 16 % z tìch, kteøí mìli øízení zakázáno, se po ukonèení zákazu obtìžovalo vyzvednout si øidièské oprávnìní. Celkovì kolem 75 % øidièù z tìch, kteøí to mají zakázáno, øídí dál. Situace v Èeské re-


publice je odlišná, celkovì je nižší podíl øízení pod vlivem alkoholu na nehodách i na usmrcení. Meziroènì však dané hodnoty (procento usmrcených a dopravních nehod v souvislosti s alkoholem v porovnání s celkovou nehodovostí a úmrtností) konstantnì rostou (od roku 2005). Domníváme

se, že zavedení programu Alcolock v Èeské republice by významnou mírou zvýšilo bezpeènost na silnicích, a tím pøispìlo pozitivnì k ochranì veøejného zdraví. Autoøi nejsou ve støetu zájmù se zájmy výrobcù pøístrojù.

LITERATURA / REFERENCES l Beck, K. H., Rauch, W. J., Baker, E. A., & Williams, A. F. (1999). Effects of ig-

S.R., Ramaekers, J.G., & de Gier, J. J. (Eds). Drugs, Driving and Traffic Safety.

nition interlock license restrictions on drivers with multiple alcohol offenses:

Basel: Birkhauser Verlag.

a randomized trial in Maryland. American Journal of Public Health, 89, (11),

l Miller, W. R. & Rollnick, S. (1991). Motivation interviewing. Preparing to

1696–1700.

change addictive behavior. New York: Guilford.

l Bjerre, B., Marques, P., Selen, J., & Thorsson, U. (2007). A Swedish alcohol

l Mravèík, V., Zábranský, T., Vorel, F. (2010). Výskyt etanolu a dalších drog

ignition interlock programme for drink drivers: Effect on hospital care utilizati-

u smrtelných dopravních nehod Èeské republice v roce 2008. Èasopis lékaøù

on and sick leave. Addiction, 102, (4), 560–570.

èeských 149, (7), 332-336.

l DeYoung, D. J. (2002). An evaluation of the implementation of ignition in-

l Murray, C., J., L. & Lopez, A., D. (1996). The Global burden of disease:

terlock in California. J Safety Res 33, (4), 473–482.

a comprehensive assessment of mortality and disability from diseases, injuri-

l Elvik, R. (1999). Cost-benefit analysis of safety measures for vulnerable

es, and risk factors in 1990 and projected to 2020. Baltimore, MD: Harvard

and inexperienced road users. Work package 5 of EU-project PROMISING.

University Press.

Report 435. Oslo: Institute of Transport Economics.

l Oxford English Dictionary. (2012). Získáno z http://www.oed.com/.

l Griffin, L. I. & DeLaZerda, S. (2000). Unlicensed to Kill. Washington, D.C:

l Ross, H. L. & Gonzales, F. (1987). The effects of license revocation on

AAA Foundation for Traffic Safety.

drunk-driving offenders. Albuquerque, NM: University of New Mexico.

l Marques, P. R., Voas, R. B., & Hodgins, D. (1998). Vehicle interlock progra-

l Tesaøík, J. & Sobotka, P. (2011). Pøehled o nehodovosti na pozemních ko-

ms: Protecting the community against the drunk driver. J Prev Intervention

munikacích v Èeské republice. Praha: Øeditelství služby dopravní policie Poli-

Community 17, (1), 31–44.

cejního prezidia Èeské republiky.

l Marques, P. R., Tippetts, A.S., Voas, R. B., Danseco, E. R., & Beirness, D. R.

l Timken, D. & Marques, P. R. (2001). Support for Interlock Planning (SIP):

(2000). Support services provided during interlock usage and post interlock

Providers Manual. Calverton, MD: Pacific Institute for Research and

repeat DUI: Outcomes and processes – Alcohol Ignition Interlock Device Sec-

Evaluation.

tion. In: Laurell, H. & Schlyter, F. (Eds). Alcohol, drugs and Traffic safety –

l Voas, R. B. (2001). DWI Offenders’ Failure to Reinstate Driver’s Licenses.

T2000: Proceedings of the 15th International Conference on Alcohol, Drugs

Paper presented at the National Association of Governors Highway Safety Re-

and Traffic safety, May 22–26, 2000. ICADTS, Stockholm, Sweeden.

presentatives Conference, Long Beach, October 14th–17th.

p. 1127–1132.

l World Health Organization (2008). Global status report on road safety. Zís-

l Marques, P. R., Voas, R. B., & Tippetts, A. S. (2003). Behavioral measures

káno z http://www.who.int/violence_injury_prevention/road_traffic/global_

of drinking: Patterns in the interlock record. Addiction 98, (S2), 13–19.

status_report/en/print.html

l Marques, P. R. (2009). The alcohol ignition and other technologies for the

l Zákon o silnièním provozu è. 361/2000 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù,

prediction and control of impaired drivers. In: Verster, J.C., Pandi-Perumal,

§ 47 odst. 1 (2000).

ALCOHOL IGNITION INTERLOCKS „ALCOLOCK“ – ÚÈINNÝ NÁSTROJ PREVENCE …

ADIKTOLOGIE

157

2012/ 12 / 2 DISKUSE

Závislost a veøejné zdraví

1

RIESEL, P.

OAT Kutná Hora a Mìlník a Psychiatrická léèebna Horní Beøkovice Citace: Riesel, P. (2012). Závislost a veøejné zdraví. Adiktologie, (12)2, 158–159.

Neinspirativní téma konference vnímám jako výzvu k aktivitì. Budeme sami sebe pøesvìdèovat o tom, že závislosti na návykových látkách mají negativní vliv na veøejné zdraví? Na této konferenci bych považoval za velice užiteènou pøítomnost poslancù a politikù. Ty bychom v diskusi mohli pøesvìdèit o dùležitosti prosazení zmìn, které by úèinnìji regulovaly spotøebu návykových látek, vèetnì alkoholu. Ze všech pøíspìvkù tedy vytvoøme dokument, který bychom mohli politikùm pøedat. Ze široké palety závislostí jsem si k širšímu pojednání vybral závislost na alkoholu – oblast, v které pracuji a kterou studuji již více než padesát let. Vliv závislosti na alkoholu na veøejné zdraví, jak se pokusím dokázat, je model obecné platnosti, který se týká i ostatních drog, pøedevším pak tabáku. l

øejné zdraví je jedním z ukazatelù dosažené civilizaèní úrovnì spoleènosti. Má být zajišťováno organizaènì, legislativnì i finanènì. Vliv obecné závislosti spoleènosti na droze je zprostøedkovaný uvedenými fenomény, které ve svém celku urèují vysokou spotøebu alkoholu a dobøe fungující zákonitost mezi nabídkou a poptávkou. Náš tradiènì tolerantní, ba až permisivní postoj k alkoholu, který byl vždy hodnocen jako legální zdomácnìlá droga, se ale vyvíjel a vyvíjí tak dramaticky, že postižení spoleènosti mùžeme oznaèit jako její závislost na alkoholu. To se projevuje v oblasti sociální, kulturní, mravní, zdravotní, výchovné, ekonomické, atd. Spoleènost sama se chová jako jedinec závislý na alkoholu. Žije souèasností a nemyslí na budoucnost. Takový postoj je ovlivnìn již existujícím proalkoholickým spoleèenským klimatem, který si vynucuje dostupnost drogy.

1 CO JE VEØEJNÉ ZDRAVÍ?

Veøejné zdraví není pouze dohledem nad kvalitou potravin, èistotou vzduchu a vody, stavem obecné hygieny a úrovní léèebnì-preventivní péèe. Velký vliv na veøejné zdraví mají spoleèenské postoje, normy veøejného mínìní, normy chování v nejrùznìjších situacích, pøedsudky, mýty, rituály, reklama, tradice, a pøedevším úroveò výchovy a výuky. Ve-

Došlo do redakce: 19 / ÈERVENEC / 2011

l

2 VLIV ALKOHOLU NA SPOLEÈNOST

V minulosti byl vliv alkoholu na spoleènost studován spíše z jiných pøístupù, vliv na veøejné zdraví nebyl výraznì zmiòován. 1/

Pøedneseno na AT konferenci v dubnu 2011.

Pøijato k tisku: 23 / ÚNOR / 2012

Korespondenèní adresa: MUDr. Petr Riesel / [email protected] / OAT Kutná Hora a Mìlník a Psychiatrická léèebna Horní Beøkovice

158

ADIKTOLOGIE

2012/ 12 / 2 DISKUSE

Již v 70. letech minulého století se uplatòuje v rámci Svìtové zdravotnické organizace multifaktoriální pøístup k problematice alkoholismu. Pro spoleèenský alkoholismus zprostøedkovaný spotøebou, poptávkou a dostupností se zaèal používat termín „alcohol related problems“. Solms (1979) pojmenoval ve své studii kolektivní obranné mechanismy, které zapøíèiòují nevšímavost, zlehèování a zastírání problémù. Tyto mechanismy brání tomu, aby spoleènost vnímala narùstající spotøebu alkoholu a jeho negativní vliv jako problém. V publikaci kanadského Výzkumného støediska pro alkoholismus a drogové závislosti z roku 1981 je statisticky sledována spotøeba alkoholu, nemocnost, úmrtnost, kriminalita a dopravní nehodovost. Je sledován i ekonomický aspekt – poèet pracovníkù v lihovarech, pivovarech a obchodech zabývajících se prodejem alkoholu. Práce je obsáhlá a ve 142 tabulkách jsou mimo jiné dokumentovány i regionální statistiky. U nás mají studie týkající se vlivu alkoholismu na veøejné zdraví dlouhou tradici. K té pøispìl už T. G. Masaryk a mnozí další. V pováleèné dobì uvádìl první pøedseda protialkoholního sboru Ministerstva zdravotnictví prof. Kácl, že problémy a škody z narùstající alkoholizace spoleènosti jsou významnìjší, než by odpovídalo spotøebì. Zøejmì mìl na mysli i psychickou zranitelnost naší spoleènosti související s výší úrovnì spoleèenských stresù a nejistoty. Profesor Vondráèek hodnotil nìkteré projevy chování ve vztahu k alkoholu, napøíklad opilost pracovníkù v den výplaty mzdy, jako kolektivní patologii. Tito lidé se vraceli domù opilí, mnohdy utratili významnou èást výplaty, projevovaly se u nich nejrùznìjší poruchy chování. V posledních desetiletích dokumentovali negativní vliv spotøeby alkoholu na život lidí a celé spoleènosti mnozí odborníci, pøedevším Skála s Matìjíèkem, Rubeš, Bøicháèek a spolupracovníci, Hampl, Kubièka, Nešpor a Csémy, Kalina, Jeøábek, Dvoøáèek a další. Prùbìžnì sledovat vzorek alkoholizací postižené spoleènosti a kvantifikovat jej v prùbìhu let je obtížné. V rámci jednoho prùmyslového pohranièního okresu se o to v 60. letech pokusila má epidemiologická studie „Alkoholismus a jeho problematika v okrese Chomutov v letech 1961–68“. Protože nemám aktuální statistické údaje o negativním vlivu alkoholické závislosti na veøejné zdraví, pokusím se tento vztah doložit pomocí údajù z uvedené studie. Studie se zabývá vlivem alkoholu na veøejné zdraví, podílem alkoholu na výživì lidí, nemocnosti a úrazech, úèastí alkoholu v pokusech o sebevraždu a v dokonaných sebevraždách. Je zde hodnocen vliv alkoholu na výchovu dìtí v rodinách alkoholikù, které jsem navštìvoval nebo znal. Studie se také zabývá vlivem alkoholu na kriminalitu, na dopravní úrazy a rozvodovost. Prokázal jsem negativní vliv alkoholu na veøejné zdraví nad veškerou pochybnost. Úroveò závislosti spoleènosti na alkoholu jsem hodnotil dokon-

ZÁVISLOST A VEØEJNÉ ZDRAVÍ

ce jako zamoøení alkoholem. Pøedložil jsem na zaèátku 70. let svoji studii okresním úøadùm a OV KSÈ. Mìli se pokusit najít zpùsob, jak spotøebu alkoholu a jeho dostupnost omezit a regulovat a øešit tak spoleèenskou problematiku alkoholismu. To vše jako experiment v jednom okrese. Úøady reagovaly takto: „Teï na to není èas, jsou jiné starosti.“ Tím byla nejspíše mínìna normalizace. Souèasnou situaci v oblasti alkoholové epidemiologie neznám v detailech, k budoucnosti jsem však skeptický. Drogová scéna se v souèasnosti zaplòuje nejen kanabinoidy, budivými drogami a opiáty, ale nyní také novými syntetickými drogami. Jisté je, že užívání drog bude i v budoucnosti pøedstavovat závažné ohrožení pro kulturní a tvoøivì smysluplný život. Adaptace na civilizaèní zmìny je možná prostøednictvím aktivního pøístupu k životu – tvoøivou prací, sebevzdìláváním, sportem, sociálnì prospìšnou èinností, duchovním a mravním rozvojem, kulturou, umìním, atd. Drogy dehumanizují èlovìka hlavnì tím, že brzdí a blokují rozvoj a uplatnìní jeho potencionálních pozitivních schopností a možností. V souèasné dobì jsou aktivity zamìøené k rozvoji a zušlechťování lidí ménì úèinné než dehumanizaèní vlivy vyplývající z naší konzumentské a sebestøedné orientace. Unikáme od vlastní lidské nedostateènosti a samoty do adrenalinového vzrušení. Tím se pøipravujeme o osobní psychickou vyrovnanost. Se souèasnou situací v drogové oblasti se tedy smíøit nemùžeme. Konzumní, materiální pøístup k životu nám neprospívá, musíme jej doplnit o mravní a duchovní aspekty života. V oblasti alkoholu by nám mohl být užiteèný odkaz ze staroøecké kultury citovaný u nás již Urbanem: „Nièeho pøíliš“. Zdá se, že ve vztahu k drogám (a nejen k nim) jsme jako spoleènost spíše laxní, pasivní a adaptivní. Chybí nám ideály, cíle a úsilí je prosazovat. Jsme spíše pragmatiètí, vybaveni schopností ironie i sebeironie, blízký je nám fenomén Cimrmana. V hrách o nìm se zjevnì nekritizuje, nenabádá, nepouèuje a nemoralizuje. Proto se spíše bavíme a nezamýšlíme. Je nám blízká nadìje hrabalovská, ale vùle jít jí vstøíc nám chybí. Chybí nám mravní étos, který bývá spojen s úsilím, vùlí a vytrvalostí nìèeho pozitivního dosáhnout. I Václav Havel je dnes ironizován jako pravdoláskaø. Jediný étos ve vztahu k alkoholu jsem zažil krátce po 21. srpnu 1968, kdy došlo k sovìtské okupaci. Jedna z navštìvovaných a oblíbených hospod byla prázdná. Na dveøích byl nápis: „Lidi, nechlastejte, dìláte radost okupantùm.“ Žel, netrvalo to dlouho. Naše konference by mìla formulovat objednávku na zmìny adresovanou nejen nám samým, ale hlavnì poslancùm a politikùm. Jako obèané to dlužíme sobì, tak jako stát to dluží nám.

ADIKTOLOGIE

159

OSOBNÍ ZPRÁVY Vážené a kolegynì a kolegové, vážení pøátelé,

vedení Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze a vedení Spoleènosti pro návykové nemoci ÈLS JEP s hlubokým zármutkem oznamují, že dne 17. dubna 2012 tragicky zahynul náš kolega a pøítel, jeden z aktivních tvùrcù moderní adiktologie a propagátor èesko-slovenské spolupráce v oboru, pan profesor MUDr. Vladimír Novotný, CSc., pøednosta Psychiatrické kliniky Lékaøské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavì. V profesoru Novotném pøichází slovenská i èeská adiktologie o silnou, integrativní osob-

nost, pøemosťující témata a pohledy a vnášející pozitivní atmosféru a nadšení do naší spoleèné práce. Èest jeho památce! Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., pøednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Prim. MUDr. Petr Popov, MHA, pøedseda výboru SNN ÈLS JEP

Prof. MUDr. Vladimír Novotný, CSc. (1946–2012) byl absolventem Lékaøské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavì (1970). Pracoval na Psychiatrické klinice LFUK a FN jako její pøednosta. Získal atestaci I. a II. stupnì v oboru psychiatrie a nadstavbovou atestaci v oboru léèby závislostí. Habilitoval v roce 1997. Profesorem Univerzity Komenského v Bratislavì se stal v roce 2004. Byl autorem nebo spoluautorem více než 150 odborných prací. Dlouhodobì pùsobil jako šéfredaktor slovenského èasopisu Alkoholizmus a drogové závislosti, který je spoleènou publikaèní platformou pro autory obou zemí. Souèasnì pùsobil jako èlen redakèní rady èasopisù Adiktologie a Èeská a Slovenská psychiatrie. Èerstvì se stal èlenem vznikající oborové rady postgraduálního doktorského programu Adiktologie na 1. LF UK a byl jeho nadšeným podporovatelem se snahou o zapojení slovenských kolegù a institucí a sdílení tohoto programu též pro studenty ze slovenských lékaøských fakult. Bohužel, otevøení tohoto programu se již nedožil.

Dovolujeme si vyzvat všechny zájemce o zaslání fotografií, poznámek, vzkazù, èi drobných textù pøipomínajících památku profesora Novotného. Rádi bychom z nich vytvoøili na internetových stránkách SNN a Kliniky adiktologie vzpomínkovou koláž a výbìr pak použili pro sestavení vzpomínkových textù a fotografií v pøístím èísle èasopisu Adiktologie. Budeme rádi, pokud se do akce zapojíte a podìlíte se o své materiály a vzpomínky na Vlada Novotného. Kondo-

160

ADIKTOLOGIE

lenèní kniha a krátká vzpomínková akce je pøipravována též pro letošní AT konferenci na Seèské pøehradì. Rádi bychom vás požádali o zapojení do vzpomínkových akcí na památku prof. Novotného. Dìkujeme. Michal Miovský a Petr Popov, jménem vedení Kliniky adiktologie a výboru SNN ÈLS JEP

2012/ 12 / 2 PROJEKTOVÁ PØÍLOHA NETAD

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu Èeské republiky.

Svépomocné skupiny

ÈABLOVÁ, L.

Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Citace: Èablová, L. (2012). Svépomocné skupiny. Adiktologie, (12)2, 161–163.

l

1 CHARAKTERISTIKA SLUŽBY

Svépomocné skupiny jsou specifickou formou pomoci a podpory lidí v nároèných životních situacích. Sdružují klienty se stejným problémem, ať již jde o problém zdravotní, sociální èi subjektivní. (Vymìtal, 2010). V oblasti drogového užívání se jedná o aktivity, které mùže uživatel drog uèinit mimo formální léèby a tím redukovat rizika spojená s jejich užíváním (Voboøil, Kalina in Kalina 2003). Na rozdíl od léèby lékaøské nebo psychoterapeutické podpory je tato forma podpory specifická tím, že ten, kdo pomáhá, není terapeut èi jiný øídící èlánek léèebného procesu, nýbrž èlenové této skupiny øeší své problémy na bázi skupinové psychoterapie jen za pøítomnosti moderátora, koordinátora èi vedoucího skupiny. Jeho hlavní úlohou je zajistit místo, èas a pravidelnost setkávání a v neposlední øadì celkovou starost o její organizaci (Kováøová, 2011). Hnutí svépomocných skupin má stabilní organizaèní strukturu a bohatì rozvìtvenou síť skupin. Poèet èinných skupin se odhaduje øádovì na stovky tisíc. Skupina mívá kolem deseti èlenù, kteøí se pravidelnì scházejí asi jednou za ètrnáct dnù za úèelem výmìny informací, porady, prohovoøení toho, co je zatìžuje. Tvoøí neformální spoleèenství a jsou otevøeny rodinným pøíslušníkùm a všem ostatním, koho se problém bezprostøednì týká (Vymìtal, 2010).

• Vzájemná emocionální podpora – úèastníci se nejen potkávají, ale pøi sdílení se vzájemnì podporují, mívají èasto pocit, že „jsou na jedné lodi”.

• Potíže jsou zvládány i tím, že „nemocný“ pomáhá zvládat podobné problémy nìkomu jinému – najednou je èlovìk vytržen z øešení vlastních problémù a bezvýchodné situace a orientuje se na problémy druhých a zjišťuje, že jeho podpora a pøítomnost mùže být pro druhé dùležitá a nápomocná v øešení jejich problémù, posiluje se tím sebevìdomí i chuť postavit se vlastním problémùm (Matoušek, 2001). Modrý køíž (2011a) dále uvádí:

• Uèí strategii zvládání každodenních problémù (sdílení zkušeností, hledání nových øešení, vzájemná podpora pøi selhávání, oceòování sebemenšího úspìchu). • Pomáhá vytvoøit síť sociálních vztahù (èlenové vytváøejí síť pøátel, kteøí si poskytují pomoc, napø. slaví radostné události).

• Uèí naslouchat druhým (uvìdomit si obsah toho, co druhý øíká, jeho pocity, ale také co v nás jeho verbální i neverbální projev vyvolává).

• Podporuje psychologický význam komunity (èlenové zjistí, že zažívají tytéž problémy a pocity, což pomáhá zmìnit osobní krizi).

• Dává pøíležitost pro zpovìï, katarzi a vzájemnou kritiku, èímž l

2 HLAVNÍ PRINCIPY SVÉPOMOCNÝCH SKUPIN • Oslabení pocitù izolace – lidé, kteøí si pøipadají od okolního svìta izolovaní, se zde setkávají s dalšími, kteøí mají podobné životní osudy, a již jen tento fakt je spojuje a izolaci oslabuje.

Došlo do redakce: 27 / BØEZEN / 2012

dochází k zlepšování sebeobrazu (napø. oèišťující rozhovor, kdy úèastník hovoøí o svých selháních).

• Poskytuje modelové role (nìkteøí lidé jsou již vyléèení, èímž ukazují, že se situace dá zvládnout).

• Uèí konfrontace (cílem není odhalení nìkoho, ale jeho rùst).


Korespondenèní adresa: PhDr. Lenka Èablová, Ph.D. / [email protected] / Klinika adiktologie, 1. lékaøská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Apolináøská 4, 128 08 Praha 2

ADIKTOLOGIE

161


l

l

3 CÍLOVÁ POPULACE

5 ANONYMNÍ NARKOMANI

Svépomocné skupiny jsou urèené pro klienty s rùznými typy závislostí (alkohol, nelegální návykové látky èi gambling) a pro jejich

Nevýdìleèné spoleèenství žen a mužù, pro které se droga stala vážným problémem. Pravidelnì se scházejí proto, aby si navzájem po-

rodinné pøíslušníky. Svépomocné skupiny sdružují klienty se stejným problémem – zpravidla podle typu látkové èi nelátkové závislosti.

máhali žít bez drog. Je to program o úplné abstinenci od drog. Stejnì jako Anonymní alkoholici pracují s principem dvanácti krokù (Anonymní narkomani, 2011).

l

l

3 / 1 Poskytované služby

6 SDRUŽENÍ KLUS

Skupinová podpùrná psychoterapie • Následná péèe • Sociální opora • Poradenství • Edukace

Ryze èeské je sdružení KLUS – Klub Lidí Usilujících o Støízlivost. První KLUS byl založen v 50. letech u Apolináøe žijící legendou èes-

l

ké adiktologie doc. MUDr. Jaroslavem Skálou, CSc. Od poèátku existence zmìnilo sdružení svoji tváø, nikoli svoje poslání – sdružo-

3 / 2 Poèet zaøízení a klientù

Svépomocné skupiny poskytují spoleènì s dalšími typy ambulantních a lùžkových zaøízení služby následné péèe, avšak údaje o poètu jejich zaøízení a klientù jsou obtížnì zjistitelné. Mravèík et al. (2011) uvádí, že na principu svépomoci fungují skupiny Anonym-

vat lidi závislé na alkoholu, drogách a hracích automatech a vzájemnì si pomáhat se svojí nevyléèitelnou nemocí, protože „jsme“ pouze zaléèeni, nikoliv vyléèeni (KLUS, 2011).

ních Alkoholikù (AA) a Anonymních narkomanù (NA). V souèas-

l

nosti funguje v Èeské republice 47 skupin AA ve 34 mìstech a jedna skupina NA v Brnì. Údaje o poètu klientù jsou bohužel v souèasné dobì nezjistitelné. V tabulce 1 je uveden pøehled a podrobný popis

Modrý køíž (MK) v Èeské republice o. s., je nevládní nezisková organizace. Pomáhá lidem závislým nebo ohroženým závislostí na al-

jednotlivých typù svépomocných skupin v ÈR.

blerství), jejich rodinným pøíslušníkùm a blízkým osobám. Pomoc poskytuje prostøednictvím Poraden Modrého køíže, které najdete ve mìstech Èeský Tìšín, Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Valašské Meziøíèí a Vsetín. Èinnost Modrého køíže je motivovaná køesťanským posláním nesení pomoci bližnímu, s podporou profesionálních metod práce (Modrý køíž, 2011b).

l

4 HNUTÍ ANONYMNÍCH ALKOHOLIKÙ

Jednou z nejrozšíøenìjších (dnes již organizací) svépomoci pro závislé na alkoholu je AA – Anonymní alkoholici. Je to sdružení lidí, kteøí se navzájem dìlí o svoji zkušenost, sílu a nadìji. Cíle je, aby mohli øešit své problémy a napomáhat tak sobì i dalším k uzdravení ze závislosti na alkoholu. Nejsou spøíznìni s žádnou oficiální vírou, sektou, zøízením èi politickou organizací a vyhýbají se veøejným sporùm (Øehan, 2007). Hnutí pracuje s principem dvanácti krokù a dvanácti tradic. Princip v sobì nese všechny aspekty života – fyzický, psychický i sociální (Anonymní alkoholici, 2011).

7 MODRÝ KØÍŽ

koholu, jiných návykových látkách a hráèských aktivitách (gam-

l

8 A KLUBY

Jedná se o obecnì prospìšnou spoleènost poskytující pomoc a podporu osobám závislým na alkoholu, lécích a hazardním hráèství, vèetnì pomoci jejich rodinám a blízkým. Poskytuje informace, sociální poradenství, terapeutický léèebný program, následnou péèi a pomoc s hledáním zamìstnání. Služby jsou poskytovány zdarma v Brnì a jsou založeny na principu respektu vùèi klientovi (A kluby, 2011).

Tabulka 1 Poèet svépomocných skupin v jednotlivých krajích ÈR Kraj

Svépomocná skupina A kluby

AA

NA

Hl. m. Praha

10

1

Støedoèeský

1

Jihoèeský

7

Plzeòský

2

Karlovarský

1

Ústecký

2

Liberecký

1

Královéhradecký

0

Pardubický

1

Vysoèina Jihomoravský

162

Modrý køíž

1

1

5 2

5

1 1

Olomoucký

3

Zlínský

4

2

Moravskoslezský

7

4

ADIKTOLOGIE

KLUS

2012/ 12 / 2 PROJEKTOVÁ PØÍLOHA NETAD

LITERATURA l A kluby (2011). Retrieved 13 December 2011 from: http://www.akluby.cz/ l Anonymní

alkoholici (2011). Retrieved 6 December 2011 from:

l Matoušek, O. (2001): Základy sociální práce. Praha: Portál. l Modrý køíž (2011a). Retrieved 6 December 2011 from: http://modryk-

riz.org/SS.html

http://www.anonymnialkoholici.cz/ l Anonymní narkomani (2011). Retrieved 6 December 2011 from:

l Modrý køíž (2011b). Retrieved 6 December 2011 from: http://www.mod-

l http://anonymni-narkomani.webnode.cz/

rykriz.org/O_nas.html

l Kalina, K. (2003). Drogy a drogové závislosti 2: Mezioborový pøístup. 1. vy-

l Mravèík, V., Pešek, R., Horáková, M., Neèas, V., Chomynová, P. K., Šťast-

dání. Praha: Úøad vlády ÈR: Národnì monitorovací støedisko pro drogy a dro-

ná, L. et al. (2011). Výroèní zpráva o stavu ve vìcech drog v Èeské republice

gové závislosti.

v roce 2010. Praha: Národní monitorovací støedisko pro drogy a drogové zá-

l KLUS (2011). Retrieved 13 December 2011 from: http://klushb.estranky.cz

vislosti, Úøad vlády ÈR.

l Kováøová, M. (2011). Význam podpùrné skupiny pro blízké osoby lidí s psy-

l Øehan, V. (2007). Adiktologie I. Olomouc: VUP Olomouc.

chotickým onemocnìním, se zamìøením na rodièe. (Nepublikovaná diplomo-

l Vymìtal, J. (2010). Úvod do psychoterapie. 3., aktualizované a doplnìné

vá práce). Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.

vydání. Praha: Grada Publishing.

A Kluby Èeské republiky

KLÍÈ, M.

A Kluby ÈR o.p.s. Citace: Klíè, M. (2012). A Kluby ÈR. Adiktologie, (12)2, 136–164.

l 1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE

dovoluje aktuální zdravotní stav klienta a specializace našich odborníkù. Když nás navštíví jakýkoli klient, jsme schopni poskyt-

Organizace A Kluby ÈR, o. p. s., pùsobí v oblasti prevence, léèby a doléèování legálních návykových látek již dvanáct rokù. Od samotného poèátku až do souèasné doby se vìnujeme výhradnì prob-

nout mu první kontakt i poradenství v oblasti závislostí v kontaktním centru. Jestliže se jedná o klienta s aktuálním problémem se závislostí, mùže rovnou vstoupit do ambulantní léèby.

lematice alkoholových závislostí a gamblerství. Naší cílovou skupi-

Je-li to klient již odléèený za závislosti a má potøebu upevnit si ab-

nou jsou dospìlí klienti, v rámci primární prevence, výzkumu (zne)užívání návykových látek na školách se vìnujeme i dìtem

stinenci, pøípadnì pokraèovat v doléèování, má k dispozici násled-

a mládeži ve vìku do 18 rokù. Postupnì rozšiøujeme podle finanèních možností služby tak, aby všechny dohromady tvoøily komplex-

vrátit, pøípadnì se nechtìjí vrátit na místo, kde prožili svoji pijáckou kariéru, mohou využít pobytových služeb následné péèe – so-

ní celek bez nutnosti pøeposílat klienty do jiných zaøízení, pokud to

ciálního bydlení. Ještì v prùbìhu následné péèe se klienti mohou

Došlo do redakce: 27 / BØEZEN / 2012

nou péèi. Klienti, kteøí se vracejí z ústavní léèby a nemají se kam


Korespondenèní adresa: Martin Klíè / [email protected] / A Kluby ÈR o.p.s., Dukelská 70, 614 00 Brno

ADIKTOLOGIE

163


zapojit do služeb centra podporovaného zamìstnání, kde je jim poskytnuta pomoc pøi sociální integraci a návratu na trh práce. S kli-

hazardním hráèství, pøípadnì tìm, kteøí sami dlouhodobì abstinují. Projekt je konkrétnì urèen osobám s tzv. kumulovanými sociál-

enty je vždy uzavírán písemný kontrakt na nìkterou za služeb.

ními problémy (nezamìstnanost, pøedluženost, rozpad rodiny, ztráta domova,…). Tito klienti jsou po ukonèení léèby závislosti motivováni k „novému zaèátku“, ale nemají pro nìj dostateèné exis-

l 2 STRUÈNÝ POPIS JEDNOTLIVÝCH SLUŽEB sláním kontaktního centra je pomoci lidem, kteøí mají problémy

tenèní podmínky. Projekt zahrnuje pøechodné sociální bydlení a komplexní sociálnì-terapeutický program. Cílem je pomoci sociální integraci

s alkoholem, hazardní hrou èi léky, zorientovat se v jejich životní situaci, kterou prožívají jako složitou èi neøešitelnou, motivovat je k dalšímu øešení této nepøíznivé situace a pøispìt k minimalizaci

a návratu na trh práce. Konkrétnì se program zamìøuje na rozvoj sociálních dovedností a seberozvoj, aktivní plánování a realizaci volného èasu, dodržování stanoveného režimu dne, integraci do tr-

zdravotních a sociálních rizik, jež u tìchto lidí vznikly následkem užívání návykové látky a/nebo závislého chování jako takového. Základním smyslem èinnosti je motivovat uživatele i k minimální

hu práce prostøednictvím kariérního poradenství, poskytnutí so-

zmìnì v jeho dosavadním zpùsobu života, pomáhat mu vytváøet si náhled na svùj životní styl a provázet jej pøi hledání potøebné zmìny. Ambulantní léèba nabízí lidem, kteøí užívají alkohol a/nebo

skupinové i individuální. Od klienta požadujeme vlastní iniciativu, snahu a motivaci ke zmìnì. Centrum podpory zamìstnanosti realizuje specifický pro-

návykové léky a hazardním hráèùm komplexní a specializované ambulantní služby smìøující ke zvládnutí specifických obtíží spojených s konzumací legálních drog a hraním hazardních her. Služba

gram podporovaného zamìstnání, individuální psychologickou intervenci a poradenské služby v léèbì závislosti. Podporuje sociální

nabízí také pomoc pøi øešení duševních onemocnìní, která doprovázejí užívání návykových látek, ať jde o diagnózu primární (pøítomnou pøed zaèátkem rozvoje látkové i nelátkové závislosti), nebo duální (vzniklou až v souvislosti užívání drog, pøíp. hraním). Služby ambulantní léèby zahrnují psychoterapii a sociální poradenství. Ambulantní léèba je koncipována jako dlouhodobý léèebný program. Uživatelé služeb se jich úèastní podle pøedem stanovených podmínek, na jejichž sestavení se aktivnì podílejí. Klienti však mají možnost pøizpùsobovat délku programu svému aktuálnímu stavu, možnostem a potøebám. Souèástí ambulantní léèby je ta-

huje aktivity spojené s tvorbou i udržením pracovního místa a zároveò dbá na komplexní pøístup a vzájemnou provázanost aktivit. Cílem služby je podporovat pracovní uplatnìní osob léèených ze závis-

Pøi prvním kontaktu prochází klient kontaktním centrem. Po-

ciálního a dluhového poradenství vèetnì právní pomoci, vzdìlání v oblasti finanèní gramotnosti a psychoterapeutické konzultace

a pracovní integraci osob ohrožených sociálním vylouèením. Obsa-

lostí na alkoholu a osob dlouhodobì nezamìstnaných ohrožených alkoholizmem a lehèími psychickými problémy. Všechny služby se poskytují zdarma a je zachovávána mlèenlivost i anonymita.

ké poskytování jednorázového èi víceèetného odborného, sociálního a rodinného poradenství. Dále nabízíme psychodiagnostiku, podpùrnou psychoterapeutickou péèi pro rodinné pøíslušníky závislých (vèetnì sociálního a dluhového poradenství) a externì ambulantní psychiatrickou péèi (psychiatrické vyšetøení, farmakoterapii, konzultace s psychiatrem). Služby následné péèe s pobytovými službami. Jde o komplex služeb, který je urèen osobám závislým na alkoholu, lécích èi na hraní hazardních her na výherních automatech, které absolvovaly èi v souèasnosti absolvují ambulantní nebo pobytovou léèbu, nebo které od užívání tìchto látek abstinují. Služby následné péèe klientùm nabízejí:

• • • •

psychologické poradenství, možnost individuálních i skupinových terapií a poradenství,

Síťování vìdecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veøejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii (NETAD)

podpùrné skupiny pro rodiny a blízké, sociální poradenství pøi hledání èi návratu do zamìstnání, pøi jednání s úøady, pøi poskytování sociálních dávek,

• dluhové a právní poradenství, • pomoc pøi psaní životopisu a motivaèních dopisù, vytvoøení osob-

164

Projektová pøíloha

ního portfolia, • internetovou poradnu a chatové poradenství,

Registraèní èíslo projektu: CZ.1.07/2.4.00/17.0111 Období realizace: od 07/2011 do 06/2014 Realizátor: Univerzita Karlova v Praze, 1. lékaøská fakulta,

• tvoøivé dílny a jiné volnoèasové aktivity, • pravidelná relaxaèní cvièení (focusing, bioenergetika,…), • oddychový koutek s psychowalkmany.

Klinika adiktologie (www.adiktologie.cz) Partneøi: A.N.O., ASOCIACE NESTÁTNÍCH ORGANIZACÍ

Pobytové služby následné péèe jsou urèeny lidem, kteøí absolvovali ústavní èi ambulantní léèbu závislosti na alkoholu nebo

(www.asociace.org) Sdružení Podané ruce, o. s. (www.podaneruce.cz)

ADIKTOLOGIE

TISKOVÁ KONFERENCE K PØÍLEŽITOSTI OTEVØENÍ KLINIKY ADIKTOLOGIE 1. LF UK A VFN – 3. DUBNA 2012

Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze vznikla spojením Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a Oddìlení pro léèbu závislostí VFN v Praze. Díky propojení lékaøské i nelékaøské èásti se klinika stala koncepènì ojedinìlým pracovištìm svého druhu ve støední Evropì a prùkopníkem integrativního pøístupu jak z hlediska diagnostiky, tak preventivnì-léèebné péèe a sektoru vymáhání práva nebo drogové politiky. Hlavní èinnost kliniky je rozdìlena do celkem ètyø oblastí: Klinický provoz: Lùžkové oddìlení muži, Lùžkové oddìlení ženy, Detoxifikaèní oddìlení, Centrum metadonové substituce, Ambulance pro alkoholové závislosti, Ambulance pro nealkoholové závislosti, Centrum pro psychoterapii a rodinnou terapii. Pregraduální výukové programy: výuka studentù medicíny a stomatologie v oboru adiktologie v rámci širšího rámce oboru psychiatrie, pregraduální výuka v bakaláøském a magisterském oboru adiktologie (prezenèní a kombinovaná forma výuky v èeském jazyce). Vìdecko-výzkumná èinnost a postgraduální výuka v oboru adiktologie (ve fázi akreditace), vèetnì zahranièní spolupráce v této oblasti: Centrum primární prevence užívání návykových látek, Centrum diagnostiky, terapie a rehabilitace poruch a onemocnìní spojených s užívání návykových látek, Centrum pro studium trestnì-právních a kriminologických souvislostí s užívání návykových látek a harm reduction intervence.

Celoživotní vzdìlávání a rozvojové projekty v oboru adiktologie. V souèasné dobì vrcholí pøípravy na otevøení magisterského studia adiktologie v kombinované formì a akreditace postgraduálního studia adiktologie, které by v pøípadì úspìšné akreditace bylo provozováno též v anglickém jazyce.

Text upraven podle zprávy doc. PhDr. M. Miovského, Ph.D., a prim. MUDr. Petra Popova (http://www.lf1.cuni.cz/otevreni-kliniky-adiktologie1-lf-uk-a-vfn, staženo 19. 4. 2012). Foto: Vladimír Brada

Na fotografii zleva: Doc. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. (pøednosta Kliniky adiktologie), Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA (øeditelka VFN), prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA (dìkan 1. LF UK), Prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA (prorektor UK), MUDr. Petr Popov (primáø Kliniky adiktologie); tiskovou konferenci moderoval Mgr. Jaroslav Hoøejší.

Lundbeck Czech Republic s.r.o

Recommend Documents