Lugau

VODAMIN VODAMIN - projekt pro zachování čisté vody a její využití v regionech s důlní činností v Ústeckém kraji, Oberlausitz a Oelsnitz/Lugau

Program: Cíl 3 Sasko – Čechy Prioritní osa 3: zlepšení situace v přírodě a životního prostředí Rozsah projektu 2: protipovodňová ochrana, vodní hospodářství, vodní stavby a ochrana vod

1.

Výchozí situace ........................................................................................................................ 1

2.

Základní informace o partnerech projektu................................................................................ 2

3.

Umístění projektu ..................................................................................................................... 3

4.

Nadřazené cíle projektu ........................................................................................................... 4

5.

Odborná témata projektu.......................................................................................................... 4

6.

Projektové aktivity a opatření ................................................................................................... 4

7.

Přeshraniční přístup ................................................................................................................. 5

8.

Cílové skupiny .......................................................................................................................... 5

10.

Přetrvávání výsledků projektu .................................................................................................. 6

1. Výchozí situace Prostor sasko-českého pohraničního území byl dlouhá léta formován intenzivní důlní činností. Také dnes jsou stále ještě velké části pohraničního území ovlivňovány intenzívně probíhajícími důlními činnostmi. Účinky předchozích důlních činností jsou stále ještě vidět a cítit v mnoha částech pohraničního území. Byly a stále ještě existují velké problémy v oblasti ochrany životního prostředí a vod, při rekultivaci krajiny, případně při odstraňování pozůstatků důlní činnosti z minulosti, škod na životním prostředí a deformací vyvolaných poddolováním (poklesy půdy, nestabilita svahů, zajištění hald, poklesu a opětného vzestupu podzemní a důlní vody, odtok kyselých důlních vod). Obzvláště voda je od zahájení důlní činnosti jedním z nejdůležitějších problémových oblastí, kterou je nutno řešit. Voda byla a je jedním ze stále se vracejících a nevypočitatelných nebezpečí při těžbě surovin. V posledních letech dominují v diskusích především otázky bezpečnosti dolů, šachet, hald a zbytkových jam povrchových dolů při podzemní i povrchové těžbě, do popředí se dostávají i otázky důlní činnosti související se stále přísnějšími směrnicemi na ochranu podzemních a povrchových vod (zejména Rámcovou směrnicí o vodě). Problémy těžby v souvislosti s podzemními, důlními a srážkovými vodami jsou právě nyní ve všech oblastech s důlní činností evidentní a vyžadují rychlá specifická řešení. Podzemní a povrchová těžba surovin může silně ovlivňovat přirozený vodní režim, obzvláště při těžbě v povrchových velkolomech. Tak může docházet k dalekosáhlým poklesům hladiny podzemních vod nebo také vlivem minerálů v půdě, které obsahují síru, k silnému okyselení vody v jezerech po povrchové těžbě. Vhodnými opatřeními při uzavírání hlubinných i povrchových dolů lze dopady na vodní režim výrazně zmírnit. Zakrytím a zatravněním skrývek, se značně snižuje průnik škodlivých látek do podzemních a povrchových vod. Problém kontaminace podzemních a důlních vod, který byl dříve spíše považován za místní problém, dosahuje stále více regionálních a částečně národních a mezinárodních rozměrů. Tento problém se dále

1

zostřuje stále přísnějšími limity škodlivých látek a rovněž stále stoupajícími nároky na kvalitu vody, např. v souvislosti s využíváním jezer po povrchové těžbě k rekreačním účelům. Řeka Bílina, přítok vodního toku Labe, je jako recipient důlních vod Severočeské hnědouhelné pánve nejznečištěnějším vodním tokem České republiky. Antropogenní ovlivnění toku a jeho povodí je jednoznačným důsledkem důlní činnosti a na ní vázaného energetického a chemického průmyslu, a to nejen přímým vypouštěných důlních a odpadních vod, ale i změnou hydrogeologických a hydrologických podmínek prostoru zasaženého důlní činností. V Severočeské hnědouhelné pánvi, zejména ve druhé polovině minulého století, došlo k rozsáhlému poškození vodohospodářského režimu v oblasti povrchových hnědouhelných lomů, Toto z části nevratné poškození, které zasáhlo téměř třetinu Ústeckého kraje, předpokládá rozsáhlé práce vedoucí k revitalizaci systému povrchových, ale i podzemních vod. Původní hydrografická síť byla významným způsobem narušena především: -

v souvislosti s vlastní těžební činností v povrchových i hlubinných dolech,

-

ukládáním skrývkových hmot na vnější výsypky,

-

protipovodňovou ochranou lomů,

-

realizací velkoplošných odkališť elektrárenských popílků.

Omezené průtoky v Bílině ve spojení s vypouštěním předčištěných odpadních vod z měst a obcí při toku a průmyslových vod z provozů umístěných na toku, nevytváří podmínky pro dosažení dobrého stavu vod podle Rámcové směrnice o vodách. V souvislosti se zásadními změnami hydrologického režimu čelí vodoprávní úřady a samosprávy měst a obcí v Severočeském hnědouhelném revíru nedostatku vody na straně jedné a nekontrolovatelnému zvyšování hladiny podzemních vod na straně druhé. V oblasti kamenouhelného revíru Oelsnitz/Lugauer se problémy v posledních letech dále přiostřily stálým vzestupem podzemních a důlních vod. Zřetelně se zvýšilo zatížení zejména těžkými kovy z důlních vod a vod prosakujících z hald. Další vyostření problému se dá očekávat s dalším vzestupem vodních hladin. Odpovídající následky už není možno řešit a financovat samostatně místními silami. S podobnými problémy se můžeme setkat mimo jiné také na české straně v Ústeckém kraji v dřívějších revírech Krupka, Nová Ves v Horách/Hora Svaté Kateřiny a také v kraji Karlovy Vary v revírech Boží Dar a Jáchymov. Celková problematika zásobování pitnou a užitkovou vodou v regionech s důlní těžbou na sasko-českém pohraničním území nabývá na významu s očekávanými účinky klimatických změn. Očekávané změny srážek v důsledku klimatických změn ovlivní množství a kvalitu disponibilní pitné a užitkové vody, tlak na dostatek kvalitní vody využitelné pro zásobování pitnou vodou bude dále vzrůstat. Obnova vodohospodářského režimu je nutná jako podmiňující faktor pro zadržení vody v krajině, je nezbytná z hlediska vytvoření podmínek pro rozvoj vodních ekosystémů a na nich přímo závislých suchozemských ekosystémů, ale i z hlediska zpomalení a redukce kulminace přívalových vod a povodňových průtoků a zejména z hlediska využití a oživení krajiny. Cílem projetu je zlepšení stavu vodních útvarů a obnova rovnovážného režimu povrchových a podzemních vod v oblasti soustředěné těžby, výměna informací a sdílení metodických postupů. Odpovídající hospodářská a preventivní opatření musí zmírnit negativní důsledky těžby na vodní režim a kvalitu vod a přispět k jejich řešení v pohraničních územích. V obzvláště napjaté oblasti zatížení škodlivými látkami, klimatických změn a dostatečného zásobování pitnou a užitkovou vodou musejí být nalezena vhodná opatření k dostatečnému zajištění obyvatelstva, cestovního ruchu a hospodářství v pohraničních územích i v budoucnosti. Tato opatření zajistí přirozené základní životní podmínky pro obyvatelstvo v regionu a nadto udržují případně vytvářejí potenciál regionálního rozvoje a přispívají tak k realizaci relevantních národních, evropských a mezinárodních cílů ochrany vod.

2. Základní informace o partnerech projektu Vedoucí partner Ústecký kraj Ústecký kraj jako příslušný vodoprávní úřad je kompetentním k povolení k nakládání s důlními vodami, povoluje jejich vypouštění i jejich odběr. Ve své gesci má i povolování napouštění a akumulaci vody ve

2

vytěžených prostorech. Ústecký kraj ve spolupráci se státním podnikem Povodí Ohře pořizuje ve smyslu Rámcové směrnice o vodách Plán oblasti povodí Ohře a Dolního Labe. V plánu jsou stanoveny konkrétní cíle na základě potřeb a zjištěného stavu povrchových a podzemních vod a potřeb užívání těchto vod, nakládání s důlními vodami nevyjímaje. Projektový partner č. 1: Das Sächsische Oberbergamt, Freiberg (SOBA) Saský vrchní báňský úřad ve Freibergu vykonává báňský dozor ve státě Sasko na základě spolkových a zemských zákonů. Saský vrchní báňský úřad je na základě Spolkového důlního zákona a předpisů vydaných na základě tohoto zákona příslušný pro kontrolu jejich dodržování. Mimoto přísluší Saskému vrchnímu báňskému úřadu kontrola dodržování ustanovení o hospodaření s vodou, odpady a imisemi u podniků, které podléhají báňskému dozoru. Jako odborný a zemský úřad se Saský vrchní báňský úřad podílí na procesu plánování ostatních úřadů, okresů a obcí, zejména na podkladě územních rozhodnutí, zákonů o ochraně životního prostředí a stavebního zákona spolkové republiky a státu Sasko. Dále přebírá jako úřad pro zvláštní nařízení také úlohy sledování veřejné bezpečnosti a pořádku a odstraňování nebezpečných míst na podzemních dutých prostorech po dolování i jiného původu a rovněž dílčí úlohy v sanaci původních stanovišť hnědouhelných a vizmutových dolů v rámci příslušné správní dohody. Mimoto je Saský vrchní báňský úřad odpovědný za provádění nařízení státu Sasko o důlních a těžebních poplatcích. Projektový partner č. 2: Das sächsische Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie, Dresden (LfULG) Saský zemský úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii je jako vrchní zemský úřad rozdělen na celkem deset oddělení. K úkolům mimo jiné patří dohled nad životním prostředím – dokumentace a vydávání zpráv, realizace a výkon práv k životnímu prostředí a práv na ochranu proti záření, geodetické a půdoznalecké mapování a měření a rovněž aplikovaný výzkum v oblastech ochrany životního prostředí a geologie. Referát 46, který se přímo účastní projektu „následky důlní činnosti“ v rámci oddělení 4 „vody, cenné látky“ je příslušný pro zásadní otázky důlních staveb, zvláště rekultivací, renaturací a také revitalizací pozůstatků po důlní činnosti. Další oblastí úkolů je plánování těžby hnědého uhlí, odpadu z těžby a rovněž zásadní otázky sanace vodního režimu a realizace požadavků rámcové směrnice o vodách pro zbytková jezera po povrchové těžbě a tekuté vody ovlivněné povrchovou těžbou. Projektový partner č. 3: Stadt Oelsnitz (Erzg) Město Oelsnitz / Erzgeb. Se svou místní částí Neuwürschnitz leží na saském území Krušnohoří. Jeho podklad náleží geologicky ve sledu vrstev Krušnohorské pánve se slojemi v hloubce uloženého kamenného uhlí z období karbonu. Tento skrytý cenný půdní poklad uložený pod mocnými krycími vrstvami červené jaloviny byl základem pro vznik a rozvoj kamenouhelného revíru Oelsnitz-Lugauer v letech v 19. a 20. století. V roce 1971 byla těžba v důsledku vyčerpání ložiska zastavena. Současný hlavní problém s pozůstatky důlní činnosti je silný vzestup podzemních a důlních vod se všemi s tím spojenými problémy s udržováním čistoty podzemních a povrchových vod a rovněž stability tehdejšího vybavení dolu. Město Oelsnitz disponuje dlouholetými zkušenostmi v oblasti přeshraniční a transnárodní spolupráce. Město Oelsnitz bylo v období 2000 až 2006 vedoucím partnerem projektu „INTEREG III B CADSES READY“ a iniciátorem středo- a východoevropské sítě měst a regionů s důlní činností (M.I.N.E.C) ve spojení s evropskou sítí okresů a obcí s důlní činností. Další partneři Další partneři jako Obvodní báňský úřad Most, povodí Ohře, s.p., důlní společnosti, Karlovarský kraj, dotčené obce a privátní účastníci budou v průběhu realizace projektu pravidelně informováni o výsledcích a zapojeni do realizace projektu.

3. Umístění projektu Projektové aktivity budou probíhat především na následujících vybraných důlních revírech:

3

Severočeský hnědouhelný revír (CZ) Cínovec /Zinnwald (CZ) Oberlausitz (DE) Lugau/Oelsnitz (DE)

4. Nadřazené cíle projektu VODAMIN sleduje následující nadřazené cíle: společný přínos k řešení problémů zásobování vodou a zajištění dobrého stavu vod na územích s důlní činností společný přínos k zabezpečení obyvatelstva a průmyslu pitnou a užitkovou vodou společný přínos k realizaci rámcové směrnice EU o vodě vývoj nových postupů pro čištění a zacházení s vodou z území s důlní činností zlepšení a zajištění základních životních podmínek obyvatelstva vázaných na dostatek kvalitní vody zlepšení a zajištění potenciálů regionálního rozvoje využívání přeshraniční spolupráce (› úspora nákladů)

5. Odborná témata projektu VODAMIN se bude zabývat především následujícími odbornými tématy: zjišťování, vyhodnocování a zpracování hydrologických údajů; vývoj modelového postupu v hydrologii podzemních a povrchových vod v hnědouhelných revírech; průzkum a činnosti na čištění a okyselení zbytkových jezer po důlní činnosti; opatření k řešení problému odvádění kyselých vod („acid-mine-drainage“); vyhodnocení důlní vody jako příspěvku k trvalému rozvoji regionu; zhodnocení účinku vody prosakující z hald na podzemní a pitnou vodu, budovy a infrastrukturu; odhad potenciálního nebezpečí vlivem silného vzestupu podzemních a důlních vod ; právní aspekty řešení úloh sanace a rovněž přeshraniční srovnání německé a české situace u témat báňské právo, sanace a ochrana vod.

6. Projektové aktivity a opatření Cíle a odborná témata projektu budou realizovány prostřednictvím následujících cílů a opatření: doplnění sítě monitorovacích vrtů na české i německé pro přeshraniční posouzení hydrologické a hydrogeologické situace; pilotní ověření možností čištění důlních vod na české i německé straně; rozvoj konkrétních přeshraničních konceptů jako např. příprava a rozpracování konceptů sanace a rekultivace; vytvoření platformy pro trvalou přeshraniční spolupráci;

4

studie, simulace scénářů rozvoje; měření a průzkum na vybraných důlních revírech; monitoring jakosti vod v souvislosti s pilotním projektem čištění důlních vod; workshopy, semináře, konference, jednání, exkurze, studie pro přeshraniční výměnu vědeckých a odborných poznatků; společná internetová stránka jako platforma pro komunikaci a výměnu informací; příručka/katalog scénářů příp. opatření; vytvoření dlouhodobé přeshraniční sítě; intenzívní práce s veřejností (public relation), především se všemi komunálními a regionálními orgány s rozhodovací pravomocí a také privátními účastníky v těžební činnosti.

7. Přeshraniční přístup Přeshraniční vymezení problémů Na základě geologických podmínek hraje důlní činnost v sasko-českém pohraničním území stále důležitou roli a je stále ještě jedním z nejnaléhavějších a nejvíce ovlivňujících problémů regionu. Ty zahrnují jak rekultivaci a revitalizaci území po povrchové těžbě hnědého uhlí, tak i sanaci území hlubinné těžby, ať už uhelné či rudné. Intenzívní výměnou informací o přístupu k řešení a vytvoření sítě spolupracujících osob a institucí mohou být objeveny a všeobecně rozšířeny nové způsoby řešení problémů na obou stranách hranic, zejména v případech, kdy jsou revíry propojeny. Předejde se opakování chyb a budou sníženy náklady na vývoj. Všichni projektoví partneři stojí před stejnou výzvou zajistit zásobování pitnou a užitkovou vodou na územích dotčených důlní činností a mají prosazovat odpovídající evropské směrnice na zachování a zlepšení stavu vod. Problémy a přístupy k řešení jsou srovnatelné a přenositelné a mohou úzkou spoluprací a intenzívní výměnou know-how a zkušeností mezi partnery řešit i problémy nákladů. Přeshraniční spolupráce Projekt byl připraven a vyvinut z iniciativy Ústeckého kraje společně všemi zúčastněnými partnery. Všechny projektové aktivity budou spolupracujícími partnery společně odsouhlasovány a realizovány. Všichni spolupracující partneři se na projektu finančně spolupodílejí. V souladu s rozdělením projektových aktivit přinese každý spolupracující partner do projektu svůj odpovídající podíl. Projekt bude řízen společně sestaveným týmem. V rámci realizace projektu budou zohledněny výsledky dalších, již provedených nebo probíhajících projektů na toto téma, jako např. REKULA, REVITAMIN, READY, REREGIONS a REURIS. To zabezpečí přenos vědeckých poznatků a přispěje k řešení místních a regionálních problémů přeshraničním transnárodním přístupem.

8. Cílové skupiny Cílovou skupinou projektu jsou především správní orgány a orgány místní samosprávy, důlní společnosti, správci vodních toků a povodí, odborné instituce a projekční firmy v oboru vodní hospodářství, krajinářství, odborníci a zainteresovaná veřejnost.

9. Doba realizace projektu 12/2010 – 11/2013

5

10.

Přetrvávání výsledků projektu

Projektem vytvořená síť odborníků bude pracovat dále i po ukončení projektu např. formou pravidelných setkání a porad spolupracujících partnerů/dotčených orgánů. Projektem vyvinutá doporučení a opatření budou brána v úvahu v odpovídajících odborných strategiích spolupracujících partnerů.

6