LITOVELSKÉ NOVINY. TJ Sokol Litovel ve službách vlasti v letech

LITOVELSKÉ NOVINY 5 2015

cena 10 Kč

TJ Sokol Litovel ve službách vlasti v letech 1939–45 a málo známé oběti druhé světové války

V květnu si připomínáme 70 let od konce 2. světové války. O tom, že zasáhla Litovel a její obyvatele, svědčí i pamětní desky se jmény obětí na zdi radnice. Byli mezi nimi i členové Sokola, jemuž je věnována aktuální výstava v muzeu.

Sokol na prahu války

Protektorát Čechy a Morava zasáhl výrazně do činnosti českých spolků. Již roku 1939 požádala Československá obec sokolská ministerstvo, aby jí byla svěřena veškerá tělovýchova od 6 let. V místních novinách se psalo: „Tělocvičné jednoty Orel a Dělnické tělocvičné jednoty (dále DTJ) budou likvidovat podle úředních pokynů. Členstvo může vstoupiti do Sokola, nebo se dobrovolně rozejíti… Rádi zaznamenáváme jako klad doby.“ DTJ i Tělocvičná jednota Orel to však za „klad doby“ nepovažovaly, a zejména činnost orelských jednot pokračovala. Na valné hromadě 8. února 1939 byl starostou Sokola zvolen Jan Helsner. Jednota měla 205 mužů, 124 žen, 108 dorostenců a 233 žáků, celkem 670 sokolů, zhruba tedy 15 % obyvatel tehdejší Litovle. Mimo základní cvičení byla pěstována házená, odbíjená (volejbal) a hokej. Významná byla i činnost vzdělávací, přednášky, ochotnické a loutkové divadlo, pěvecký a zábavní odbor. O prázdninách uspořádala sokolská župa tábor v Javoříčku. pokračování na str. 7

Pražírna kávy

Oběti 2. světové války z řad TJ Sokol Litovel (zleva shora): Jindřich Fest (popraven 4. 10. 1941 v Brně), Jan Helsner (20. 3. 1942, Osvětim), František Konečný (21. 5. 1942, Osvětim), Karel Kvapil (padl 10. 1. 1945 ve středním Skotsku), Jan Linhart (popraven 21. 12. 1944 ve Vratislavi), Oldřich Merta (2. 1. 1946, Litovel), František Rohleder (12. 5. 1943, Brzeg u Vratislavi), Jan Sláma (25. 11. 1941, Osvětim), Leopold Svoboda (20. 4. 1942, Mauthausen), Josef Šmakal (18. 3. 1942, Osvětim), Ctirad Šneberk (popraven 4. 10. 1941 v Brně), Josef Vymětal (popraven 21. 12. 1944 ve Vratislavi). Snímky ze sokolského tabla rodiny Konečných.

10 TÉMA MĚSÍCE

Oceněný film o Litovelsku

3

Svatá voda Čerlinka

4

2 / informace

Dokončuje se kanalizace v pěti obcích

Leták o Nečízu

Budování kanalizace v Unčovicích, Březovém, Rozvadovicích, Vísce a Chudobíně, které začalo loni na jaře, se blíží ke konci. Co to znamená pro obyvatele těchto obcí?

Turistické informační centrum vydalo propagační leták, který představuje další z litovelských lákadel – vodní dílo Nečíz. K dostání je v TIC či litovelském muzeu. red.

Hlavní stavební práce na rozvodech kanalizační sítě byly dokončeny 30. dubna. To znamená, že před každým domem je již vybudováno tzv. připojovací místo, tj. domovní čerpací stanice (v případě tlakové kanalizace), resp. kanalizační připojovací šachta (v případě gravitační kanalizace). Do konce června provede stavební firma ještě kompletační práce, jako jsou potřebné úpravy komunikací a dotčených ploch. Kolaudace celé stavby proběhne v srpnu. Po následných provozních zkouškách, které ověří, že je systém připraven ke spuštění, se budou moci obyvatelé na kanalizaci připojit. Konkrétní termín bude v jednotlivých obcích oznámen. Doporučujeme proto občanům vykopat kanalizační přípoj-

Domovní čerpací stanice na Březovém jsou na snímku připraveny k osazení. ku na svém pozemku nejlépe v průběhu července až září. Město zajistilo na stavebním úřadu hromadné vyřízení potřebného povolení na všechny soukromé části přípojek. Projektová dokumentace pro jednotlivé nemovitosti je za dohodnutou částku k dispozici na pokladně městského úřadu. Po připojení na veřejnou kanalizaci je třeba vyčerpat, vydezin-

fikovat a zavézt stávající žumpu. Jakmile se obyvatelé napojí, uzavře s nimi VHS Čerlinka smlouvu o stočném. S případnými dotazy se můžete obracet na vedoucího odboru místního hospodářství Miroslava Skácela na telefonním čísle 585 153 150, případně prostřednictvím e-mailu [email protected]. red.

Z RADNICE A OKOLÍ / 3

Pozvánka NA LITOVELSKOU CYKLOJÍZDU so 30. 5. v 10 hodin, odjezd z náměstí Přemysla Otakara V rámci zahájení cyklistické sezóny pořádá firma In Events Pro, s. r. o., Olomouc pod záštitou Olomouckého kraje cyklovyjížďku pro všechny kolaře. Vedle této sportovní, ale nesoutěžní akce čeká účastníky bohatý doprovodný program v podobě koncertů, soutěží pro děti, pevnosti poznání nebo bike show. Dopoledního startu se zúčastní i hejtman našeho kraje.

Městská televize Premiéra Repríza

st 13. 5. v 18.45 hod. st 27. 5. v 18.45 hod. denně v 6.45, 11.00, 18.45 a 23.00 hodin

on-line: infokanal.litovel.eu Připomínky, nápady, ale i věcnou kritiku týkající se vysílání můžete volat nonstop na záznamník 581 003 467.

Stíny Litovelska  Dne 3. 4. těsně před 20. hodinou se v Litovli někdo po rozbití okna vloupal do osobního auta a ukradl z něj batoh se sportovním oblečením.  Téhož dne v noci byla v litovelském baru fyzicky napadena žena jinými dvěma ženami. Zranění si dokonce vyžádalo ošetření v nemocnici.  Dne 4. 4. po 9. hodině nějaký odvážlivec ukradl v prodejně textilu v Litovli z kabelky odložené v převlékací kabince peněženku.  Dne 8. 4. ukradl nějaký povedený chmaták během pěti minut v litovelské prodejně vrtačku.  Dne 9. 4. kolem 10.30 hodin zase v Palackého ulici ukradl nějaký poberta z košíku jízdního kola nákupní tašku s peněženkou. Policie ČR

Litovel si připomene konec války

Vyneseno z radnice

Na začátku května si připomeneme 70. výročí konce druhé světové války. Ve čtvrtek 7. května v 15 hodin proběhne za přítomnosti hudby Základní umělecké školy Litovel pietní akt na náměstí u radnice, odkud se zúčastnění odeberou položit květiny k pomníku padlého letce na Komárově.

5. zasedání zastupitelstva města, konané dne 19. března 2015 Zastupitelstvo města Litovel  schvaluje poskytnutí následujících dotací z rozpočtu města Litovel: 2 310 000 Kč na zabezpečení přípravy a činnosti v oficiálních mistrovských soutěžích a zabezpečení provozuschopnosti sportovního areálu a údržby hřišť pro TJ Tatran Litovel, 330 000 Kč na zajištění sportovní činnosti TJ Vodní sporty Litovel, 176 000 Kč na pronájem sportovišť, činnost oddílů mládeže a činnost divadelního odboru pro Tělocvičnou jednotu Sokol Litovel, 120 000 Kč na sportovní činnost oddílu pro DHK Litovel, 66 000 Kč na činnost Hanáckého jezdeckého klubu Litovel, 500 000 Kč na účast družstva mužů oddílu házené v extraligové soutěži ČSH, 100 000 Kč na zajištění sportovní soutěže BobrCup v říjnu 2015, 250 000 Kč na provozní náklady pečovatelské služby Charity Šternberk, 100 000 Kč na provozní náklady Mateřského centra Rybička, 70 000 Kč na činnost souboru a nákup krojů pro folklorní soubor Hanačka  schvaluje podíl spolufinancování na akci Rekonstrukce městských hradeb, ul. Jungmannova – úsek C-D dokončení ve výši 1 200 100 Kč.

Film o Litovelsku získal cenu Už podeváté letos uděloval Olomoucký kraj ocenění úspěšným osobnostem i kulturním počinům uskutečněným v roce 2014. Jednou z 11 vyhlášených kategorií je i Cena veřejnosti. Do ankety, v níž si mohli vybírat z deseti navržených projektů, přispělo 2 606 hlasujících. První místo obsadil s 903 hlasy právě propagační film o našem regionu Litovelsko – Hanácké ráj (Vydejte se za příběhy). Předávání cen se uskutečnilo 9. dubna v Národním domě v Prostějově. Slavnostní večer moderoval Marek Eben, událost

svým vystoupením zpestřil i Karel Gott. Ti, kdo devítiminutový snímek, který za doprovodu hymny Mikroregionky představuje všechny obce Mikroregionu Litovelsko, neviděli, mají stále možnost. K vidění je na kanálu youtube, ale i v litovelském infocentru. Tam si ho zájemce může i koupit na DVD. Mimochodem – poznali jste dva krojované Hanáky, kteří filmem provázejí? Jsou to členové folklorního souboru Hanačka Stanislava Kulatá a Radim Sléha. red.

Výhledy Dukelské ulice Před časem proběhla první jednání Olomouckého kraje s vedením města o plánované rekonstrukci silnice II/449 v úseku od Unčovic po Litovel a přes ulici Olomouckou, Dukelskou a Uničovskou až k Papcelu. Snahou města Přechod na Javoříčskou ulici citelně chybí. je, aby při přípravě této akce byly zohledněny i jeho ulice Uničovské s Loštickou záměry. Jeho zájmem je zejmé- a Karla Sedláka. na vybudovat dva nové pře- Zároveň by měly projít rekonchody pro chodce na Dukelské strukcí zbývající tři mosty, a to ulici, a to v místě, kde odbo- u supermarketu Billa, u vlakové čuje cesta ke koupališti, a na stanice Litovel město a u malé křižovatce s ulicí Javoříčskou. vodní elektrárny. V plánu je i vybudování kru- Realizace je výhledově plánováred. hového objezdu na křižovatce na na rok 2017.

10. schůze Rady města Litovel, konaná dne 1. dubna 2015 Rada města Litovel  souhlasí se snížením kapacity MŠ G. Frištenského, na 118 dětí  bere na vědomí potřebu přípravy stavebních akcí nad rámec schváleného rozpočtu, a to plošnou úpravu vybraných komunikací v Unčovicích a Chudobíně a úpravu komunikace na návsi a pasport dešťové kanalizace v Myslechovicích. Po vyhodnocení čerpání rozpočtu bude v červenci 2015 materiál předložen znovu s informací, zda je možné uvedené záměry financovat. výběr redakce

V Litovli 30. dubna 2015. Uzávěrka příštího vydání Litovelských novin: 19. května 2015 Litovelské noviny – periodický tisk územního samosprávného celku města Litovle. Registrace u Ministerstva kultury ČR pod č. E 11104. Měsíčník, náklad 1 200 kusů. Vydává město Litovel. IČO: 299 138. Adresa redakce: Redakce Litovelských novin, Městský úřad Litovel, náměstí Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel, tel.: 585 153 147, e-mail: [email protected], web: http://noviny.litovel.eu. Redaktorka: Helena Kaštilová. Tisk: Tiskárna Křupka Mohelnice. Litovelské noviny uveřejní bezplatně společenská oznámení a osobní zprávy. Redakce si vyhrazuje právo krátit dodané příspěvky.

4 / Informace

Setkání s podnikateli

Mobilní sběr objemných odpadů OBEC

Dne 14. dubna proběhla tradiční schůzka s významnými podnikateli a řediteli podniků, které mají vliv na zaměstnanost v našem městě a regionu. Jednání řídil místostarosta Viktor Kohout, dále se schůzky za město zúčastnil starosta Ing. Zdeněk Potužák a radní Ing. Martin Pavlík. Na programu byly informace o realizovaných i budoucích projektech města,

Portál odstávek

Společnost ČEZ umožňuje odběratelům elektrické energie zjistit plánované odstávky dodávky elektřiny v jejich domě 15 dní předem. Na stránkách www.cezdistribuce.cz/odstavky stačí zadat název obce, případně doplnit i ulici. Tak lze snadno vyhledat přesný termín i časový úsek, pro který je odstávka plánována. red.

Převod vozidla Ministerstvo dopravy vytvořilo webovou aplikaci, prostřednictvím které si lze ověřit, zda je u vozidla správně zapsán vlastník vozidla, tzn. zda vozidlo není v tzv. polopřevodu. Aplikace je dostupná na webové adrese www.dokonceteregistraci.cz . Kontrolu lze provést na základě vložení čísla osvědčení o registraci vozidla. Po potvrzení jsou sděleny informace, zda je registrace vozidla dokončena, nebo zda je nutné registraci dokončit, tj. zapsat vlastníka vozidla k určitému datu. Součástí aplikace jsou také údaje o počtu vozidel „v převodu“. Informace o vozidlech jsou k datu 12. dubna 2015 a dále se budou pravidelně aktualizovat. Čas pro nápravu a dokončení převodu vozidla máte jen do 30. června 2015! Ing. Pavel Filípek, odbor dopravy

nabídky nevyužitých prostor a nemovitostí v majetku města, aktualizace webové prezentace... Proběhlo představení zúčastněných podniků a firem a výměna názorů, informací a připomínek. Komunikace s podnikateli je velmi důležitá pro další rozvoj města, proto se uvažuje o založení klubu podnikatelů. Viktor Kohout

NEBEZPEČNÝ ODPAD, PNEU, OBJEMNÝ ODPAD, ELEKTROZAŘÍZENÍ (sběr přímo do vozidla)

OBJEMNÝ ODPAD (sběr do kontejnerů)

čas předání: sobota 23. 5.

přistavení odvoz kontejnerů kontejnerů (odpoledne) (dopoledne)

Březové

7.00–7.20

21. 5.

22. 5.

Unčovice

7.25–7.55

21. 5.

22. 5.

Rozvadovice

8.00–8.30

21. 5.

22. 5.

Chořelice

8.40–9.00

Tři Dvory

9.10–9.40

Víska

9.50–10.10

pouze sběr přímo do vozidla

Nasobůrky

10.15–10.45

22. 5.

23. 5.

Savín

11.00–11.20

20. 5.

21. 5.

Nová Ves

11.30–11.50

20. 5.

21. 5.

Chudobín

11.55–12.25

20. 5.

21. 5.

Myslechovice

12.30–13.00

22. 5.

23. 5.

Studánky a prameny, část V.

Dnešní podoba pramene. Studánky a prameny lidé uctívali od pradávna. Pramen čisté vody poskytoval úlevu lidem i zvířatům. Stávalo se, že pití vody nebo omývání se vodou přímo z pramene mělo uzdravující účinky. Zaposlouchání se do uklidňujícího zvuku zurčení vody může být i dnes uzdravující. Pro turisty jsou studánky příjemným překvapením a zajímavým turistickým cílem.

Svatá voda Čerlinka

Studánka, jak se taky prameništi potoka Čerlinka říká, je jen kousek od Litovle, za cukrovarem, zpevněnou cestou doprava. Na první pohled se může zdát, že je prameniště nedostupné, ale kromě nějakého měsíce v zimě je branka ke Svaté vodě vždy otevřená. Voda zde nevytéká přirozeně, ale napouští se kohoutkem, což Svatou vodu poněkud zbavuje

romantiky. Zato je tahle voda zaručeně pitná. Studánka byla odedávna známá jako poutní místo. Poutě k Panně Marii se konaly obvykle 8. září na svátek Narození Panny Marie. Poutní místo bylo známé, sjížděly se sem povozy s poutníky ze široka daleka. Ještě v době druhé světové války, kdy nedaleko Studánky vedla hranice mezi Sudetami a protektorátem, bylo místo velmi oblíbené. Setkávali se zde lidé z rozdělené země. Místo zvané Svatá voda nebo jednoduše Studánka bylo oblíbené i v dávnější historii. O Janu Šemberovi, který pobýval často v Litovli a obýval 1. patro nynější radnice, je zapsaná historka, jak pozoroval dívky koupající se ve studánce. Jak to celé dopadlo, si mohou návštěvníci přečíst přímo u studánky. V 19. století sem nechala paní Schusterová (majitelka litovelského domu „šustráku“) vsadit dřevěnou káď a nad ni umístit keramickou sošku. Další úprava nastala v roce 1916, když byly místo rozpadlé kádě zasazeny cementové skruže a nad nimi umístěna stříška se zasklenou skříňkou pro sošku Panny Marie. Na místo byly pořízeny lavičky a upravena štěrková cesta.

Soška Panny Marie Immaculaty je na místě dodnes. V roce 2011 byla zrestaurována a spolu s pramenem posvěcena litovelským farářem. Od kdy má Svatá voda dnešní vzhled, nevíme. Jisté je, že na fotografiích z 90. let už takhle vypadala. Ale jistě se najdou pamětníci, kteří by o poslední úpravě Studánky, Svaté vody Čerlinka, mohli něco vědět. Svatá voda Čerlinka a dalších 12 studánek a pramenů vyšly v propagační skládačce Studánky a prameny Mikroregionu Litovelsko. O studánkách se bude psát i v některém z dalších čísel Litovelských novin. Eva Vaňková

Někdejší podoba pramene: cementové skruže a sříňka s Pannou Marií.

Informace / 5

S radním Davidem Baroněm nejen o sportu Po dubnovém setkání se Zdeňkem Jančí pokračujeme rozhovorem s dalším z radních, a sice s Davidem Baroněm. Za svůj život jste prošel lyžařským, fotbalovým i házenkářským oddílem, jste členem horolezeckého oddílu, máte blízko k vodákům. Není divu, že máte v radě na starosti oblast sportu. Co se v ní v současnosti děje? Sport sice není středobodem pro fungování města, ale patří k významným položkám, kterými by se město mělo zaobírat, a je dobře, že to dělá. Teď máme zdárně schválen rozpočet, ve kterém se podařilo částečně navýšit částku na činnost sportovních organizací. A chci upozornit, že sportovní organizace není jen TJ Tatran, která zaštiťuje 13 oddílů, ale jsou zde třeba i TJ Vodní sporty, pétanquové kluby, Sokol, malá kopaná v obcích a další. Loni vstoupila litovelská házená do extraligy. Jakým způsobem se město podílí na její podpoře? Než házenkáři vstoupili do extraligy, byl celý házenkářský oddíl financován v rámci rozpočtu TJ Tatran. Ten je tvořen jednak částkou kolem 2,1 milionu Kč od města, která je určena na činnost celé jednoty, jednak financemi od sponzorů, z pronájmů, členských příspěvků, které si každý oddíl zajišťuje sám. Vstup do extraligy s sebou nese zvýšenou finanční náročnost. Protože je pro město takový úspěch dobrou propagací, přispělo hned na začátku na rozjezd extraligy 300 000 Kč. Do letošního rozpočtu se na podporu extraligy dostala částka ve výši 500 000 Kč. Významnou sumou přispěl i Olomoucký kraj. A jsem rád, že se podařilo sehnat sponzory mezi litovelskými firmami, tedy mezi domácími patrioty. Jedním z plánů města byla výstavba nové kuželny. Jak to s ním vypadá v současnosti? Tělovýchovná jednota Tatran, která byla realizací záměru v součinnosti s městem pověřena, zajistila projekt, povolovací řízení i dotační titul. Ten měl bohužel podmínku, která se nedala dodržet. Dotace se schválila v září a už někdy v polovině prosince měla být částka 6 mi-

lionů vyúčtována. Za tak krátkou dobu bychom tolik peněz nebyli schopni prostavět, takže bychom podmínce dotačního titulu nedostáli. Navíc při výběrovém řízení na zhotovitele stavby došlo k navýšení ceny asi o 3 miliony oproti původnímu předpokladu a ty jsme už k dispozici neměli. Proto jsme výstavbu kuželny nerozjeli. Na 28. května je svolána valná hromada Tatranu. Především ta se musí rozhodnout, jestli bude vybudování nové kuželny nadále podporovat, či nikoliv. Jaké projekty jsou nyní naplánovány nebo se o nich uvažuje? V rámci programu prevence kriminality se budují venkovní posilovny. Je dobře, že se nedělají jen hřiště pro děti, ale myslí se i na starší. Je ale třeba zvážit, kam posilovací prvky umístit – ne každý je schopen šponovat si tělo pět metrů od silnice. Teď se plánuje vybudovat venkovní posilovna u Jungmannovy školy, mezi tzv. deštníkem a hřištěm. Má tam být víc prvků, než je v parku Míru. Zvažuje se vybudování tenisového areálu. V Litovli je silný tenisový oddíl, který má ale k dispozici jen jedno hřiště na Komárově naproti cvičáku. Na tomto pozemku by se měla vybudovat až tři hřiště včetně odpovídajícího sociálního zázemí. Projekt už je zpracován, ale opět se řeší otázka peněz. Uvidíme, jak to dopadne. Město také požádalo o dotační titul na potřebnou opravu šaten na sokolovně. Od rozhovoru s Vaším kolegou uplynul měsíc, a tak se opět ptám, čím se aktuálně zabývá rada města. Ačkoli jsme slavnostně otevřeli náměstí, ještě se tam provádějí dokončovací práce. Doufám, že to bude brzy hotové. Jak už víte, objevili se noví zájemci o koupi pozemků v průmyslové zóně Nasobůrky, takže se řeší i to. Napadá mě, zda se něco děje s halou bývalé společnosti Tenzo v průmyslové zóně. Ta je pořád prázdná. Společnosti se ji nepodařilo pronajmout, takže zatím nemá využití. Městu nepatří, nemůže s tím dělat nic. To mi připomíná nemovitost na ulici 1. máje, která je už

Pozvánka NA POUŤ KE SV. FILIPU A JAKUBU ne 3. 5., Staré město

 47 let  Od roku 1992 se věnuje pro-

vádění výškových prací, což úzce souvisí s jeho velkým koníčkem – horolezectvím.  V zastupitelstvu, kam kandidoval za Sdružení nezávislých kandidátů – Občané a sportovci Litovelska, působí 2. volební období. V letech 2013 až 2014 zastával funkci neuvolněného místostarosty, v tomto volebním období je jedním ze sedmi členů rady města. dlouho obehnaná zábranou. Bude tam ještě dlouho? Je opravdu škoda, že se opravila celá ulice a hned se kolem jednoho domu musely dát zábrany, aby na někoho něco nespadlo. Chystáme se opakovaně jednat s majitelem domu, aby se s nemovitostí konečně něco udělalo, ale on to bohužel řešit nechce. A město zatím nemá prostředky, jak toho dosáhnout. Člověk z venku, který do toho nevidí, si může říkat: „Proč s tím a tím město nic nedělá. Ať neříkají, že to nejde.“ Taky jsem tak kdysi uvažoval. Dnes už vím, že jsou případy, ve kterých město opravdu nic dělat nemůže. Vraťme se k tomu, čemu se ještě věnuje rada. Stále řešíme strategický plán rozvoje města. Poslední plán je z roku 2007. Město se ale vyvíjí, vzniká potřeba zaměřit se na jiné oblasti, proměňují se priority. Proto už v minulém volebním období vznikla komise pro strategické plánování. Teď se rozhodujeme, zda by plán měla vytvořit profesionální firma, nebo fundovaní lidé, kteří v tomto městě bydlí. Já si myslím, že by to měli být spíš ti, kteří o městě něco ví, protože v něm žijí. Podobně jako bych se já netlačil do parlamentu, protože je pro mě důležitější komunální politika v místě, které znám. hk

V kostele sv. Filipa a Jakuba čeká příchozí v 9.30 hodin zpívaná mše svatá s účastí krojovaných členů folklorního souboru. Od 11 do 14.30 hodin je možný výstup na kostelní věž a ve 14.30 hodin v kostele vystoupí Monika Kaštanová za klavírního doprovodu Daniela Bernátka. Na prostranství před kostelem zahraje v 10.30 hodin Hanácká môzêka. K vidění zde budou i fotografie Jany Šlosarové na podporu Sdružení SOS dětské vesničky. MC Rybička zde bude prezentovat a prodávat své výrobky, výtěžek z nichž je určen na podporu dítěte v projektu Adopce na dálku. Chybět nebudou regionální výrobky, skákací hrad pro děti zdarma a samozřejmě pouťové zboží a atrakce všeho druhu.

Výběrová řízení Tajemník Městského úřadu Litovel vyhlašuje výběrové řízení na obsazení dvou pracovních pozic úředníka městského úřadu.  úředník odboru životního prostředí, agenda ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny, odpadového hospodářství Požadavky:  vysokoškolské vzdělání (Bc., Mgr.) v oboru ochrana přírody a krajiny, ekologie či podobném  zvláštní odborná způsobilost výhodou  znalost práce s PC (Word, Excel)  ŘP sk. B, praxe v řízení nutná  úředník odboru místního hospodářství a stavebních investic, agenda investičních akcí, dotačních titulů a další dle potřeby (zástup za mateřskou dovolenou) Požadavky:  VŠ vzdělání (Mgr., Bc.) – ekonomické, právní, stavební  znalost práce s PC (Word, Excel)  ŘP sk. B, praxe v řízení nutná  znalost administrace projektů a administrace dotací může být výhodou Písemné přihlášky musí být doručeny do 4. 5. do 10 hodin k rukám tajemníka na adresu Městský úřad Litovel, nám. Přemysla Otakara 778, Litovel. Více na www.litovel.eu

6 / Informace

Ze společnosti Byli oddáni

v měsíci dubnu Valentyna Opletalová z Litovle a Jan Sklenář z Bohuňovic Iveta Lovašová a Milan Gazdík z Litovle Ivana Sonntagová z Unčovic a Milan Ingr z Vlkoše Michaela Hrbčeková a Jiří Skála z Litovle

Odešli

v době od 21. března do 20. dubna Stanislav Lachnit z Litovle (67 let) MUDr. Ivo Pospíšil z Litovle (64 let) Libuše Voglová z Litovle (86 let) Věra Studená z Kluzova (76 let) Helena Theimerová z Litovle (77 let) Připraveno ve spolupráci s pohřebními službami Hrandop a Litovel.

Blahopřání Dne 27. dubna oslavila krásné 85. narozeniny paní Alenka Roubíčková z Litovle. Mnoho dalších spokojených let naplněných radostí a harmonií a prožitých ve zdraví přejí Michal, Simča a Brutík.

Pozvánka

Připravují se projekty na cyklostezky V loňském roce byla zpracována integrovaná strategie rozvoje území olomoucké aglomerace. Jejím záměrem je zejména podpořit zaměstnanost v Olomouckém kraji, a tím i zlepšit životní úroveň jeho obyvatel. Jedním z dílčích cílů, které mají ke zlepšení situace přispět, je i podpora infrastruktury tak, aby lidem usnadnila dopravu do práce. V rámci rozvoje infrastruktury je pamatováno i na Do Tří Dvorů jezdí prozatím většina cyklistů po silnici. usnadnění cyklistické dopravy. Proto se v současnosti v kraji prová- né teritoriální investice v olomoucké aglodějí studie, které mapují, kde by bylo nej- meraci. Dlouho diskutovanou otázkou je i cyklovhodnější vybudovat nové cyklostezky. I město Litovel má záměr postavit nové cy- stezka z Litovle do Tří Dvorů vedoucí nikoli klostezky v místech, která jsou dopravně lesem, ale přímo podél silnice. V tuto chvíli zatížená a zároveň hojně využívána cyklisty. již město získalo souhlasné vyjádření PoJedním z nich je spojení mezi Červenkou vodí Moravy a jedná s vlastníky pozemků. a Střelicemi. Na vybudování této stezky se V případě, že budou všechny přípravné prádohodly všechny zúčastněné obce. V sou- ce završeny úspěchem, povede nová cykločasnosti se proto mapují vlastníci pozem- stezka od litovelské pošty (stávající chodníků, které bude třeba vykoupit. Zároveň se ky se přebudují na cesty pro pěší i cyklisty) připravuje projekt, se kterým se chce naše Žerotínovou ulicí až do Tří Dvorů. město připojit k žádosti o dotaci z Evrop- Oba projekty jsou ve fázi příprav, takže konského fondu pro regionální rozvoj v rámci krétní termín realizace dosud nemůže být operačního programu Technická podpora, znám. red. jenž zaštiťuje právě výše zmíněné integrova-

DEN HYGIENY RUKOU st 6. 5. od 8 do 13 hodin, nemocnice Šternberk

Chystá se cyklus pořadů o Pink Floyd

Nemocnice Šternberk pořádá akci s názvem Zachraňte životy – mějte čisté ruce. Akce se koná od 8 do 10.30 hodin v prostorách centrálního příjmu chirurgického pavilonu a od 10.30 do 13 hodin v pavilonu interního oddělení. Veřejnost, zaměstnanci i pacienti se naučí správně mýt a dezinfikovat ruce.

Po čtyři čtvrteční večery budou na nádvoří restaurace U Starého mlýna probíhat tematicky laděné hudební pořady představující kapelu Pink Floyd. Prostřednictvím vybraných videoukázek nebo volným překladem stěžejních textů osvětlí pořadatelé činnost, myšlení a motivy uvažování této legendární kapely.

NA EVROPSKÝ DEN MELANOMU st 13. 5. od 14 do 17 hodin, nemocnice Šternberk Kožní ambulance (v pavilonu LDN) nabízí zdarma vyšetření pigmentových znamének, odborné poradenství zdravotníků o ochraně před sluncem (UV zářením) a prevenci vzniku melanomu.

Inzerce Koupím řády a vyznamenání, i socialistické. Tel. 608 420 808 inzerce

Nově otevřená geodetická kancelář v Litovli Revize el. zařízení NN a hromosvodů po, st 8–15 út, čt, pá dle tel. domluvy Kysucká 345/15  784 01 Litovel mobil: 777 276 746  e-mail: [email protected] www.geodezielitovel.cz

Program začne vždy v 19 hodin formou živé muziky různých žánrů. Po setmění, kolem 20.30 hodin, bude následovat samotná projekce. První hudební večer se uskuteční 21. 5. (The Dark side of the moon), další 4. 6. (Wish you were here), 11. 6. (The Wall) a 25. 6. (The Momentary lapse of reason). red.

inzerce

DĚJINY KOLEM NÁS / 7

TJ Sokol Litovel a oběti 2. světové války pokračování ze str. 1

Smutný rok 1939

Rok 1939 přinesl hned několik smutných zpráv. 17. dubna zemřel ve věku 50 let civilní geometr Ing. František Čelechovský, jeden z hlavních tvůrců litovelské sokolovny. Smutečně vyzdobený vestibul byl i jeho posledním místem loučení. 20. června zemřel také obchodník Stanislav Smékal, který v roce 1897 vstoupil do Sokola a přilnul k němu. Podporoval jej vždy mravně a finančně a nechal postavit tribunu u stadionu. Sokolská župa Severomoravská koncem roku 1939 sdružovala 14 jednot s 1 125 muži, 620 ženami, 296 dorostenci, 240 dorostenkami, 657 žáky a 764 žačkami. Litovelská jednota měla roku 1940 celkem 404 členy.

Zastavení činnosti Sokola

Dne 1. května 1941 byla zastavena činnost litovelského Sokola. Sokolovna byla nuceně „propůjčena“ německým spolkům Hitlerjugend (Hitlerova mládež) a Bund Deutscher Mädel (Svaz německých dívek). Pak už byly české sportovní organizace rušeny. Nejdříve byly zrušeny Orel a DTJ, zůstal jen Sokol a Sportovní kluby. Činnost Sokola byla pak úředně zrušena od 8. října 1941. Starostou byl tehdy Jindřich Daniel, náčelníkem František David. Protifašistický odboj se od počátku soustředil kolem sokolských pracovníků a učitelů. Pomáhali v útěku za hranice, pak rodinám postižených, jak vzpomíná i Gustav Frištenský.

Oběti 2. světové války z řad Sokola

Díky tablu s názvem Tělocvičná jednota Sokol v Litovli ve službách vlasti v letech 1939– 1945 se dovídáme, že mezi prvními oběťmi z řad litovelských sokolů byli v Kounicových kolejích v Brně dne 4. října 1941 popravení Jindřich Fest a Ctirad Šneberk. V Osvětimi zahynul místostarosta Sokola Jan Sláma (25. 11. 1941), starosta Sokola Jan Helsner (20. 3. 1942), Josef Šmakal (18. 3. 1942) a František Konečný (21. 5. 1942). V koncentračním táboře Mauthausen zemřel 20. dubna 1942 Leopold Svoboda. Dne 12. května 1943 zemřel v Brzegu u Vratislavi František Rohleder a 21. prosince 1944 byli ve Vratislavi popraveni Jan Linhart spolu s Josefem Vymětalem. Dne 10. ledna 1945 zahynul ve středním Skotsku Karel Kvapil a mezi poslední oběti války patřil Oldřich Merta, který 2. ledna 1946 zemřel v Litovli na následky válečných útrap.

Další jména ze seznamu

V brožurce Litovel za nacistické okupace a v době osvobození 1938–1945 od Karla Obšila jsou uvedena jména dalších obětí s daty, místy a způsobem úmrtí. Ambrož Adámek zemřel 12. června 1942 v Osvětimi, Rostislav Ambrož 6. března 1942 v Osvětimi, František Drtil 22. března 1942 v Mauthausenu, Ladislav Hejný

29. června 1942 v Mauthausenu, Arnošt Hyánek 17. ledna 1943 v Osvětimi, Ladislav Janeček 14. března 1945 v Bernau, František Jurásek 13. června 1942 v Osvětimi, Alois Klášterník byl zastřelen gestapem v Olomouci 1. května 1945, Otakar Konečný v Brzegu u Vratislavi zemřel 21. dubna 1941, Jan Paiker zemřel 6. června 1942 v Osvětimi, Karel Šneberk zemřel v Ebrachu 17. května 1944, 14. března 1942 v Osvětimi zahynul pan Jaroslav Tomandl. Alois Zabloudil byl umučen v Mauthausenu dne 18. května 1942. Na následky útrap zemřeli v Litovli Rudolf Daněk dne 5. května 1945 a Josef Kavan dne 24. května 1945. Ladislav Chrudina a Josef Kolář byli popraveni ve Vratislavi 2. listopadu 1944, Josef Funěk byl popraven v Osvětimi. Umučen byl také František Funěk, 27. března 1945. Václav Dostál byl zastřelen v Javoříčku 10. dubna 1945 spolu se dvěma vlasovci a František Ryšavý popraven 4. dubna 1945 v Praze. Linhart Fajt se 19. listopadu 1943 nevrátil z letu nad Biskajským zálivem a byl prohlášen za mrtvého.

Pamětní desky na radnici

Po 2. světové válce byly pod pamětní desky se jmény 72 litovelských občanů padlých za první světové války osazeny další dvě kamenné desky se jmény obětí z druhé světové války a nápisy památných míst I. a II. odboje. Desky byly odhaleny při slavnostech 50. výročí obnovení české správy města 9. července 1950. O 27 z uvedených osob máme bližší informaci zachovánu díky Karlu Sedlákovi (městská kronika) nebo ve výše uvedené práci Karla Obšila. O dalších 19 (viz výzvu) však víme jen málo nebo nic. Srovnáním zdrojů jsme došli k zajímavému zjištění, že na pamětních deskách chybí tato jména: Rostislav Ambrož, Václav Dostál, Ladislav Hejný a Jaroslav Tomandl. Je velmi pravděpodobné, že takových osob bude víc. Zbývá pokusit se dohledat seznam všech tehdejších 31 Židů a upřesnit osudy všech osob, které zaplatily daň nejvyšší.

Výzva

Budeme rádi i za Vaši pomoc. Máte-li fotografii či víte-li něco bližšího o Leo Cachovi, Josefu Dostálovi, Julii Fajtové, Josefu Hajném, Josefu Chmelovi, Bedřichu Kratochvílovi, Stanislavu Pytlíčkovi, Janu Slavíčkovi, Dominiku Škrabalovi, Miroslavu Šmakalovi, Věře Šteigrové, Františku Tesařovi, Bedřichu Voglovi, Jaroslavu Válkovi, Břetislavu Zapletalovi a židovských rodinách Festově, Riterspornově či Tramerově, obraťte se na redakci LN. Rádi zaplníme bílá místa v poznání historie 20. století. Celková smutná bilance – 10 popravených, 2 padlí v armádách, 19 umučených v koncentračních táborech, 31 mrtvých Židů, 3 zemřelí doma následkem válečných útrap, více než 120 osob bylo vězněno. Věčná památka všem výše uvedeným! RoN

Rodopis (1) Zajímalo mě to odmalička. Vyptávala jsem se různých lidí. To, co jsem zjistila, jsem malovala na velký papír. A říkala si – jednou se do toho pustím pořádně. A teď si říkám – jednou je neznámý prostor, který nemusí nikdy nastat. Udělám to hned. Svůj rodokmen. Rodovou linii lidí, ze kterých jsem vzešla. Nevím, co mi to přinese (jestli mi to teda něco přinese), ale jsem rozhodnutá, odhodlaná... Akorát vůbec nevím, jak na to. To nejsi sama, Heli. V mém případě zájem o dějiny rodu přišel v době studia na VŠ. Vzhledem k oboru, který jsem studovala – archivnictví, jehož součástí byly přednášky z genealogie, jsem tušila, že k tomu budu mít jednou blízko i po profesní stránce. A taky že ano. V oboru pracuju už víc než 8 let a za tu dobu jsem nasbírala hodně zkušeností, které jsem využila jak při sestavování vlastních rodokmenů, tak při konzultacích s badateli, kteří za účelem sestavení rodokmenu navštívili náš archiv. Zároveň s postupujícím věkem jsem si taky uvědomila, že prarodiče nejsou jen ti, kteří nás hlídali, když jsme byli děti, ale že taky prožili svůj život, o kterém vlastně nic nevím. Vidím, Iv, že jsi přesně ten člověk, kterého potřebuju. A tak se tě ptám – chtěla by ses stát mou průvodkyní na cestě za minulostí mého rodu? Víš, říkám si, že tvoje zkušenosti a rady by mohly pomoct nejenom mně... Ráda. Ke všemu mě ještě baví detektivky a sestavování rodokmenu, kdy do sebe jednotlivé dílky postupně logicky zapadají, nemá k detektivní práci nijak daleko. Tak jdeme na to. Čím mám začít? Startovní čárou by pro tebe mělo být shromáždění písemných dokladů tvořících tzv. rodinný archiv. Jeho součástí nemusí být jen rodné, oddací a úmrtní listy, ale i doklady k rodnému domu, školní vysvědčení, korespondence apod. Dál bys měla vyslechnout osoby, kterých se tvoje bádání taky týká, případně pořídit nahrávky jejich vzpomínek. Rodinné fotografie jsou zvlášť cenným pramenem pro poznání života tvých předků. Důležité je poznamenat si, kdo nebo co na nich je a z které doby pochází. Rovnou ti můžu říct, že žádné rodné ani jiné listiny nemám a nejstarší (a nadlouho jediná) fotka, která se mi po babičce a jejím rodu zachovala, je její svatební. Ale něco přece jenom mám – štěstí na to, že si v naší rodině ženy sdělují vzpomínky na minulost. Díky tomu můžu svoje pátrání začít hned u svého pradědy, který umřel dávno před mým narozením – těsně před koncem války v roce 1945. Jmenoval se Metoděj Coufal a za 1. republiky byl šafářem v litovelském cukrovaře. Pocházel z Vísky, dokonce vím, ze kterého domu. Doufám, že to bude pro začátek stačit. Helena Kaštilová & Ivana Kubíčková

8 / rozmanitosti

Stalo se v Litovli  21. 5. 1855 se v Cholině narodil lékař, historik, zakladatel litovelského muzea a druhý český starosta Litovle MUDr. Jan Smyčka. Do Litovle přišel v listopadu 1885. Brzy byl zvolen jednatelem Měšťanské besedy a potom již stál vždy v předních řadách českých vlastenců. V Litovli založil muzeum a Krajinskou muzejní společnost. Jeho dílem je i založení odboru Klubu českých turistů a zpřístupnění krápníkových jeskyní v Mladči. V letech 1919 až 1924 byl druhým českým starostou města. Svého úřadu se vzdal pro vážné onemocnění, zemřel v Litovli 15. října 1927.  5. 5. 1925 se v Sirůvkách u Brna narodil Milan Kašparovský. Spolu se skupinou brněnských pracovníků přišel roku 1949 do nového závodu Křižík, pozdější Tesly. Od počátku se zapojil do řady veřejných aktivit ve sportu a kultuře. Zařadil se mezi protagonisty ochotnického divadla a roku 1952, po vzniku Závodního klubu Gramozávodů, se stal jeho předsedou. Současně se věnoval i organizátorské činnosti ve sportu, po řadu let byl členem výboru TJ Tatran. Náhlá a nenadálá smrt přímo v práci 8. 12. 1980 ukončila jeho mnohostrannou aktivitu.  8. 5. 1945 nešťastně zahynul továrník Petr Hlaváček, když jej při cestě na kole z jeho podniku Alibona domů zachytilo ruské vojenské auto. Hlaváček se narodil 10. 3. 1890. Kolem roku 1916 koupil v Nasobůrkách rolnickou mlékárnu a začal tam sušit zeleninu, pražit sladovou kávu, vyrábět cikorku a různé marmelády. V polovině roku 1917 přestavěl mlékárnu na továrnu na poživatiny značky Alibona. Prostředky získal z armádních dodávek, k nimž mu pomohl sociálnědemokratický poslanec Charvát. Firma byla úspěšná i po 1. světové válce, kdy začala exportovat sušenou zeleninu i do Anglie a Švýcarska.  29. 5. 1945 se v Litovli narodil RSDr. Lubomír Vymětal. Pracoval v Papcelu, Tesle a konečně jako vedoucí litovelské cihelny. V 80. letech nastoupil politickou dráhu. Roku 1979 byl zvolen poslancem, od 1. 1. 1980 byl uvolněným místopředsedou MNV a 25. 10. 1988 byl zvolen předsedou MNV v Litovli za odstupujícího Z. Janků. Věnoval se zejména výstavbě města. Předsedou MNV zůstal do voleb roku 1990, ale až do smrti zůstal členem zastupitelstva. Po roce 1990 založil stavební firmu Lavis společně s Ing. Karlem Hrózem, ale roku 1998 se osamostatnil. Jeho Stavební firma Vymětal, s. r. o., se v Litovli podílela na stavbě a opravách mnoha objektů. Firmu postupně převzal dosavadní ředitel Ing. Jiří Sedláček. Lubomír Vymětal zemřel náhle 30. 7. 2010. Lubomír Šik

Otazník za Javoříčkem ještě po 70 letech Zastřelení 38 bezbranných a nevinných mužů v Javoříčku příslušníky protipartyzánského komanda je neomluvitelné a vraždou navždy zůstane. Ale v malé moravské osadě nedaleko hradu Bouzov se odehrával i příběh nenávisti, lásky, zrady a pomsty. O jedné z pravděpodobných příčin tragédie ani o některých takzvaných partyzánech a jejich činech se nesmělo nahlas hovořit a psát téměř padesát let. Zkušený autor literatury faktu Břetislav Ditrych vyslechl poslední svědky, prostudoval všechny dostupné archivy včetně Archivu bezpečnostních složek. Jeho kniha Proč Javoříčko? proto poprvé přibližuje pozadí činnosti partyzánů i z dosud neznámého pohledu – pomocí dlouho tajných a nepřístupných dokumentů a protokolů z vyšetřování Státní bezpečnosti. Jistě byli partyzáni, jejichž činů si můžeme dodnes vážit a jimž patří a bude navždy patřit naše úcta. Ale všichni takoví nebyli. Proč bylo ještě 5. května 1945 Javoříčko vypáleno a muži zastřeleni? Proč nebyl velitel komanda ZbV 43 Egon Lüdemann postaven za své zločiny před soud?

Otazník v názvu knihy, která vyšla přesně sedmdesát let poté, vyzývá ke společnému pátrání po příčinách a okolnostech tragických událostí, k nimž došlo pouhých 12 kilometrů od Litovle. red.

Zprávy ze Seniorklubu Litovel První pokus zorganizovat soutěž seniorů byl úspěšný. Na Josefa (19. 3.) se utkala tři soutěžní družstva ve hře Člověče, nezlob se! a vítězové, či spíše vítězky, obdrželi drobné věcné ceny. Zatím bylo více připravených her než hráčů, ale uvidíme – možná se najdou pro následující klání další zájemci? Na konec března a začátek dubna byly připraveny dvě cestovatelské besedy, které nás seznamovaly s exotickými dálavami. Nejprve nás paní Eva Vaňková pozvala na ostrov Cejlon (Zářící ostrov) do republiky Srí Lanka, kde žije na 20 milionů obyvatel. Znakem země je leknín a typický vývozní artikl čaj (třetí největší světový producent) a banány, kterých zde roste na 50 druhů. Z náboženství převažuje buddhismus (70 % obyvatel) a skutečně, sochy Buddhy jsme na zajímavých fotografiích viděli snad všude. Ne všech 40 účastníků dosáhlo na besedě nirvány, ale všichni vypadali spokojeně a klidně. Další „navštívenou“ zemí byla Jižní Korea na besedě s Mgr. Andreou Buchtovou, která tady s dobrovolnickou organizací INDEX – SDA prožila v roce 2011 celé tři měsíce. Poloostrov rozděluje 38. rovnoběžka a v jeho jižní části žije na 50 milionů obyvatel, čili 99 % Korejců. Všichni známe symboly tohoto asijského tygra jako Hyundai, KIA nebo Samsung a vlastnosti, které vedou zemi k úspěchům – houževnatost a spořivost. Viděli jsme zajímavé oděvy, abecedu hangul, národní park, střední školu, kde sdružení dobrovolných aktivit působilo, i metropoli Soul. Účastníků bylo 32 a přednášející odměnili potleskem.

Příště si popovídáme o „domácím putování“ po fortech olomoucké pevnosti a akcích měsíce května. K nim patří beseda se členy Klubu českých turistů TJ Tatran Litovel ve středu 13. 5. od 16 hodin v Malém sále Záložny a kombinovaná akce ve středu 27. května. Zdatní cyklisté vyjedou ve 14 hodin od DPS pod vedením Mirka Fendrycha. Pěší či méně vyspělí cyklisté se vydají směr Šargoun tak, aby se zde v 15 hodin v Domě přírody všichni setkali. Vyslechnou si povídání o ekologii, životním prostředí a Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví s vedoucím Správy CHKO LP Ing. Servusem a vedoucím Odboru životního prostředí MěÚ Litovel Ing. Kurfürstem. Věříme v krásné počasí a úspěšnost akce. Na měsíc červen se připravuje autobusový zájezd do Ivančic a Náměště nad Oslavou (10. 6.) a turistický výlet do Javoříčka (24. 6.), o kterých budete podrobně informováni v dalším čísle LN. Důležitou informací je také to, že díky iniciativě vedení města a oddělení bytového hospodářství máme nyní k dispozici pro naši činnost bývalou jídelnu DPS, která se ještě dovybavuje tak, aby mohla plně sloužit pro naše akce. jh

Castis omnia casta. Čistému vše čisté.

rozmanitostI / 9

Knihy na tento měsíc

novinky v litovelské knihovně

Kronika ptáčka na klíček / Haruki Murakami Logopedické pohádky / Jana Havlíčková a Ilona Eichlerová Pro dospělé

Psychologický román je kategorie, v níž se autor zabývá nitrem literárního hrdiny, jeho myšlenkami, pocity, motivacemi, řeší se otázka, proč postava románu jedná, jak jedná, to, jak přemýšlí. Psychologický román může být vystavěn jako klasické, obsáhlé a pro běžného čtenáře hůře stravitelné dílo, může mít ale i spád a vtip. Postavy překračují hranici reality do snění, halucinací, čelí následkům svých činů, prožívají intenzivně zklamání z nevydařených vztahů, jsou poznamenávány nejrůznějšími traumaty apod. Japonec Haruki Murakami patří k exotičtějším autorům, ale poté, co se prosadil v anglosaském literárním prostředí, se zabydlel docela dobře také na českém trhu. Jeho nejznámějšími díly jsou 1Q84, jakási paralela na Orwellovo 1984, a román s názvem Norské dřevo. Loni vyšel další z jeho románů – Kronika ptáčka na klíček. Tóru Okada žije s manželkou Kumiko na tokijském předměstí.

Tři výročí T. J. Sokol 100 let od prvního zákazu Sokola (1915–2015)

Nedávno dal v docela dobrém zaměstnání výpověď – potřebuje si ujasnit, kudy se chce v životě vlastně ubírat. Jeho život náhle naruší telefonát neznámé ženy... Je to detektivní příběh na hranicích mezi realitou, sny a vzpomínkami a zároveň román o vztazích, o lásce a osamělosti, plný melancholie, ale i jemného humoru. Od Harukiho Murakamiho najdete v naší knihovně celkem 12 titulů.

Pro děti

V poslední době přibývá v naší populaci dětí s vadami řeči. Na tuto konkrétní situaci reagují odborníci a vydavatelé zvýšeným počtem titulů z logopedie. A že nemusí jít o knihy, kterým se děti snaží vyhnout a nebaví je, dokládá například titul Logopedické pohádky Jany Havlíčkové a Ilony Eichlerové, kdy se výslovnost procvičuje na žánru pro malé děti nejbližším – na pohádkách. V současnosti litovelská knihovna nabízí uživatelům 17 odborných publikací na téma logopedie. lf

Pozvánky MSL

Po sarajevském atentátu si vedení České obce sokolské (ČOS) uvědomovalo, do jakého postavení by přivedl válečný stav sokolskou organizaci. Podezření rakouských úřadů, že sokolové vyvíjejí vůči monarchii podvratnou činnost, nebylo neopodstatněné. Starosta ČOS Josef Scheiner patřil k zakládajícím členům tzv. Mafie, tedy skupiny politiků, která podporovala činnost T. G. Masaryka v zahraničí. Z prostředků ČOS poskytl jeden z prvních finančních příspěvků na Masarykovu „zahraniční akci“. Scheiner byl zatčen 21. května 1915. Spolu s Karlem Kramářem ho eskorta odvezla do vyšetřovací vazby ve Vídni. O dva měsíce později byl z vazby propuštěn, jelikož vznesená obvinění se ukázala jako příliš chatrná. ČOS však ministerstvo vnitra 24. listopadu 1915 rozpustilo. K tíži jí byla přičtena především činnost amerických Sokolů. Jednotlivé spolky přesto zůstaly díky své samostatné právní subjektivitě zachovány. V té době již ale sokolové déle než rok sehrávali svou historickou úlohu při vytváření československých legií ve Francii a v Rusku.

NA VYCHÁZKU PO HŘBITOVĚ so 23. 5. ve 14 hodin, u vstupní brány na hřbitov v Chořelicích

80. výročí otevření litovelské sokolovny

MSL pořádá celodenní autobusový zájezd do Uherského Hradiště. Těšit se můžete na prohlídku historického jádra města s průvodcem, výstavy a expozice v Hlavní budově Slováckého muzea i Galerii Slováckého muzea. Bližší informace a časový harmonogram získáte v muzeu, kde se také můžete závazně přihlásit a uhradit stanovenou částku nejpozději do neděle 24. května.

(1935–2015)

O tomto výročí jsme ve spojení s výstavou v muzeu informovali v minulém čísle LN.

25. výročí novodobé historie T. J. Sokol (1990–2015)

O současnosti litovelské jednoty budeme informovat v příštím čísle LN. RoN

MSL ve spolupráci s Letopiseckou komisí MěÚ Litovel pořádá komentovanou vycházku na litovelském hřbitově, kterou povede paní Marie Hrubá. Na akci mj. vzpomeneme 160. výročí narození MUDr. Jana Smyčky, hybatele muzejního života v Litovli. Prohlídka volně navazuje na minulé vycházky se zastavením u jednotlivých hrobů. Vzpomínky a připomínky pamětníků jsou vítány. Tam i zpět se můžete dopravit autobusem, který odjíždí z točny naproti autobusovému nádraží v 13.53 hodin se zastávkami Litovel Palackého a Chořelice. Po skončení akce (po 15. hodině) je zajištěna i zpáteční doprava. V případě nepřízně počasí bude akce den předem odvolána v hlášení městského rozhlasu. NA ZÁJEZD DO UHERSKÉHO HRADIŠTĚ so 30. 5. v 7 hodin, odjezd ze zálivu naproti autobusovému stanovišti Litovel

Litovelské ulice KOMENSKÉHO Ulice se nazývá podle osobnosti českých dějin Jana Amose Komenského (28. 3. 1592 jihovýchodní Morava – 15. 11. 1670 Amsterdam). J. A. Komenský byl posledním biskupem Jednoty bratrské a právě náboženství ovlivnilo jeho životní pouť, během které putoval jako nekatolík, a tudíž vyhnanec, po Evropě. Navštěvoval univerzity nekatolických zemí a rozšiřoval tak svoje pedagogické myšlenky. J. A. Komenský napsal celou řadu spisů z mnoha oborů, psal především česky, latinsky a německy. Nejpodstatnější částí jeho díla jsou spisy teologické a filozofické, např. Obecná porada o nápravě věcí lidských či alegorický příběh Labyrint světa a ráj srdce. Nejslavnější pedagogické dílo obsahující revoluční metody vyučování se latinsky nazývá Didactica magna (Velká didaktika). Známá je jeho učebnice latiny, později i jiných jazyků, Orbis pictus (Svět v obrazech). O významu této osobnosti svědčí mimo jiné také existence vědního oboru zabývajícího se životem a dílem Komenského – komeniologie. Spisy Komenského vydané do roku 1800 se nazývají komeniana. Ulice Komenského se nachází v historickém jádru města. Vede od kostela sv. Marka k bývalé Prašné bráně, dnešní křižovatce s ulicí Havlíčkovou. V minulosti byla tato dlouhá ulice rozdělena na dvě části, které máme zachyceny na plánu města z roku 1834. Od kostela k Nečízu se nazývala Bräuhausgasse (Pivovarská), podle měšťanského pivovaru stojícího od roku 1814 za dnešní knihovnou. Druhá část, od Nečízu k Havlíčkově ulici, byla spojena s dnešní ulicí Mlýnskou, vedoucí podél pravého břehu Nečízu, a sdílela s ní i název Mühlgasse (Mlýnská) podle tehdejšího mlýna. V roce 1893 byly části ulice (bez dnešní ulice Mlýnské) spojeny pod názvem Schullgasse – Školní. V této ulici byla totiž umístěna německá škola, která byla zároveň nejstarší školou ve městě a do roku 1895 také jedinou. V roce 1900 dostala ulice český název podle J. A. Komenského, jehož jméno je se školstvím úzce spjato. Za protektorátu jí byl přidělen název podle litovelského purkmistra Štěpána Minnicha, jenž svou funkci vykonával v časech švédského vpádu (v polovině 17. století). Podle Minnicha se také v roce 1893 nazývala dnešní ulice Šafaříkova. Proměny názvu: Bräuhausgasse (od kostela sv. Marka po Nečíz) + Mühlgasse (odbočující z dnešní Mlýnské k ulici Havlíčkově)  spojeny v Schulgasse (původní část Mlýnské podél Nečízu zůstala zachována; 1893)  Komenského (1900)  Minnichgasse (1940)  Komenského (1945) Ivana Kubíčková

10 / TÉMA MĚSÍCE

Alchymie pražení kávy

Návrat malých pražíren kávy do země turků V první polovině 20. století se v Litovli pražilo hned na několika místech. Pamětníci si ještě vzpomenou na pražičku ve výloze koloniálu Stanislava Smékala na náměstí, v níž se před Vánoci pražily i buráky, Alibona nabízela vedle marmelád a sušené zeleniny i sladovou kávu a pod značkou Žitný klas opouštěl za 2. světové války tento nápoj i pražírnu ve dvoře Schenkova železářství. O sedmdesát let později se na témže místě praží zas. Jen místo obilí dnes pražírnou voní skutečná kávová zrna.

Nejdřív něco o kávě

V litovelské pražírně stojí pražička z roku 1938, která nese jméno svého vídeňského výrobce – Otto Swadlo. Stroj, jemuž coby zdroj energie slouží plyn, upraží najednou 10 kg kávy. Je však třeba počítat s tím, že zrno pražením nabyde až 40 % svého objemu, ale ztratí přibližně 20 % z váhy. V závislosti na druhu kávy tak z 10 kg syrových zelených zrn získá výrobce kolem 8,2 kg upražených. Zelená kávová zrna obsahují stejné množství kofeinu a dalších látek jako káva upražená, postrádají však to, pro co lidé tento nápoj vyhledávají především – chuť a vůni. Tu nabydou teprve tepelnou úpravou. Postup pražení je jakýmsi malým tajemstvím každého pražiče. Ten nasype zelená zrna do bubnu pražičky, kam je přiváděn horký vzduch a v němž jsou zrna neustále promíchávána, aby se upražila rovnoměrně. To, co ovlivňuje výslednou chuť kávy, je teplota a čas, po který se zrna praží. Protože právě v nich spočívá tajemství chuti kávy z jednotlivých pražíren, spokojíme se s obecnější informací o teplotě kolem 200 °C (kterou pražič v průběhu dle potřeby upravuje) a délce pražení v rozmezí čtvrt až půl hodiny. Je-li pražič uživatelem staršího typu pražičky, která není řízena a kontrolována automatem, ověřuje stav zrn degustační lžičkou, jíž z bubnu odebere vzorek. Říká se, že hodíme-li správně upražené zrnko na zem, odrazí se a vrátí. Pokud zůstane ležet, upražené ještě není. Milovníci kávy dobře vědí, že jemně upražená, světlejší káva má spíš kyselejší, ovocnější chuť, zatímco tmavě upražená má v sobě víc hořkosti. Po upražení se zrna vypustí z bubnu a rychle vychladí působením vzduchu v chladicím podnosu pražičky, aby nepřišla o své aroma a chuť. (Některé pražičky využívají i chlazení vodou.) Tím však ještě není proces dokončen. Kávová zrna se nechají přibližně 2–7 dní odplynovat, aby se v klidu dokončily chemické procesy v nich. Poté se zabalí tak, aby byl v sáčku co nejmenší podíl vzduchu, a káva je připravena k expedici.

Sedíte nad šálkem espressa. Upijete doušek voňavého nápoje (bez cukru a mléka a o objemu 30 ml, dobře totiž víte, že jinak by to nebylo espresso) a na mysli vám vytane otázka: Odkud vlastně pocházíš? V tu chvíli vám pára stoupající z šálku zakrouží kolem hlavy a před očima se objeví postava Luigiho Bezzery. Neumíte ani slovo italsky, a přesto víte, že vám vypráví o tom, jak roku 1901 vynalezl postup na výrobu espressa. To už jej však střídá Georgius Hatalah, který připutoval z Damašku až do Prahy, aby zde roku 1714 otevřel první kavárnu. S ním se vydáváte na cestu Orientem, kde Arabové po staletí strážili své kávovníky, aby bohatli na exkluzivním prodeji kávových zrn (a přece nezabránili tomu, aby se pomocí lstí a krádeží rostlina nerozšířila na Ceylon, Jávu, do Indie, Střední a Jižní Ameriky a mnoha dalších oblastí tropického a subtropického pásma). A spolu s poutníky absolvujete cestu z Jemenu, země prvních kávových plantáží, až do daleké Etiopie, do provincie Kaffa, k bodu, ve kterém už leží jen legendy. V té naší vystupuje pasáček koz, jenž vypozoroval, že po požití některých bobulí jsou jeho zvířata nebývale čilá. Začal se o rostlinu zajímat a hrst plodů donesl i opatovi nedalekého kláštera. Ten, nedůvěřivý, odhodil bobule do ohně. Brzy se kolem něj začalo vznášet typické aroma... A historie kávy mohla začít.

Ještě ty bobule

Tak jako nám na zahradě nevyrostou hranolky, nevisí nikde na plantáži na stromě hnědá kávová zrna. Kolem kávovníku (keře či nízkého stromu) byste mohli projít, aniž by vás napadlo, že ty červené či žluté bobule – říká se jim taky kávové třešně – obsahují dvě zelená zrnka, vaši potenciální kávu. Teprve až se zbaví slupky a dužniny plodu a osuší, mohou se vydat od farmáře na cestu do pražírny, kde se ze zelených zrn stane hnědá pražená káva. Kávovému světu dominují dva druhy kávy – robusta a arabica. Jemnější a na vlivy podnebí i škůdců citlivější arabica se pěstuje v horských oblastech, kde není příliš vysoká teplota. Její chuť je kyselejší a obsahuje méně kofeinu. Pití čisté arabiky má proto na člověka mnohem mírnější vliv než směs obsahující robustu. Ta je podstatně odolnější, snáší vyšší teploty, a proto se pěstuje v nižších nadmořských výškách. Nabízí spotřebiteli

více hořkosti, a především dvakrát víc kofeinu než arabica. Oba z těchto základních druhů kávy (existují ještě jiné, minoritní a údajně nijak zajímavé druhy) se dělí na řadu odrůd definovaných místem, na kterém kávovník vyrostl. Kávovník je citlivá rostlina a podnebí, půda i vzduch se podepisují na chuti budoucích zrn.

Co se děje pak

Menší část úrody prodají farmáři přímo do pražíren, které tak přesně znají její původ i podmínky, za nichž byla vypěstována. Jde o výběrovou kávu, čemuž odpovídá i její cena. Větší objem kávových zrn pak pěstitelé soustředí do výkupny v oblasti, kde žijí. Směsi káv od různých pěstitelů z širšího regionu se říká komoditní a využívá jí velké množství pražíren. Taková káva bývá pojmenována po státu a oblasti, odkud pochází. Na příklad jeden z nejrozšířenějších druhů Brasil Santos putuje do světa právě z brazilského města Santos. Prodejem zelené kávy se v Evropě zabývají velká překladiště ve třech přístavních městech – belgických Antverpách, italském Terstu a německém Hamburku (menší druhy káv se však dají koupit i na jiných místech). A právě Hamburk je pro nás spojnicí mezi vzdálenou a anonymní oblastí tropických plantáží a šálkem litovelské kávy, na který konečně dochází. Protože také odtud přicházejí kávová zrna do litovelské pražírny.

A my přicházíme s nimi

A vidíme skoro prázdnou místnost s vysokým stropem, jejíž chlad zažene dvakrát až třikrát týdně její jediné vybavení – téměř osmdesátiletá nablýskaná pražička. Zrnka, která upražená vydá, se stávají součástí jedné ze dvou směsí, jež budou v celistvosti nebo namleté (jak si zákazník žádá) v sousední místnosti vsypány do obalů s nápisem CaféGape. Nebo taky Café z Litovle. „Káva se má pít čerstvá, to je stejné jako s pečivem,“ vypráví Petr Rajt, který se věnuje pražení i distribuci kávy společnosti SacerGape, v jejíž provozovně se nacházíme. „Nejlepší je do měsíce po upražení, pak začnou chutě i vůně ustupovat. A po třech měsících už je ten pád velmi rychlý. Proto kávu pražíme v menším množství a okamžitě jde k zákazníkovi. I když ekonomičtější by samozřejmě bylo upražit všechno naráz.“ Trend mletých a instantních káv, který se v naší zemi rozmohl v 90. letech, stále trvá. (Mimochodem, rozpustná káva je, zjednodušeně řečeno, již jednou uvařený nápoj v silné koncentraci a velkém množství, jehož vysušením vznikne prášek, z něhož si tak zákazník vaří kávu vlastně podruhé.) Začátkem tisíciletí se však začaly objevovat malé pražírny, které zásobují čerstvou kávou své okolí nebo vlastní nápoj vaří ve své kavárně. A protože pražiči každé z nich došli zkoušením k vlastní ideální směsi různě upražených a různě zkombinovaných odrůd kávy, dá se říct, že nápoj, který pochází z konkrétního podniku, neokusíte nikde jinde.

TÉMA MĚSÍCE / 11

CaféGape

„My jsme před Vánoci začali vedle dvou směsí nabízet i dvanáct jednodruhových káv. Dodáváme je především do kaváren, se kterými už dlouho spolupracujeme, ale postupně se dostávají i do obchůdků. A pro některé firmy děláme brend. To znamená, že si namíchají vlastní směs, nebo si vyberou z těch, které jim namícháme my. Firma tak má kávu, kterou nemá nikdo jiný,“ popisuje Petr Rajt činnost společnosti, jejíž výrobek mohou ocenit zákazníci od Ostravy až po Brno. Zajímá mě, zda jako autor pozná vlastní kávu, když mu ji někdo uvaří. „Poznám, ale jak kdy. Je totiž důležité, jak se káva připraví. Z aeropressu nebo vacuum potu je káva jemnější, vodnatější. Profesionální pákový kávovar vytvoří mnohem silnější extrakt. Záleží i na vodě, která je v každém městě jiná. Naše káva chutná jinak v Ostravě, kde je voda čistá, ale přechlorovaná, a v Litovli, kde je voda víc vápenitá. V restauraci může způsobit rozdíl nesprávné zacházení s kávovarem. Příprava kávy je umění, a než se dostane k zákazníkovi, může se na ní tolik věcí pokazit...,“ popisuje mladý pražič. Sám provádí v kavárnách a restauracích, kam dodává kávu, školení, jak ji správně připravovat. „Bohužel se setkávám s tím, že správnost přípravy zaujme hlavně majitele a už ne jeho pracovní okolí. Tam, kam jsme dodali i náš kávovar, si kvalitu hlídáme. Tam, kam dodáváme jen kávu, se ale někdy setkáváme s neochotou,“ konstatuje. Přesto tvrdí, že se v posledních letech trend mění. Lidé se o kvalitní kávu a její dobrou přípravu začínají zajímat víc.

Jak k tomu došlo

Tedy, abychom si rozuměli – jak došlo k tomu, že v Litovli působí pražírna. A nebo víte co, vraťme se ještě o kousek dál. „Já jsem se ke kávě dostal díky studiu na gastronomické škole,“ vzpomíná Petr Rajt. „V 18 letech jsem měl možnost odjet na stáž do Itálie a tam jsem se poprvé seznámil s jinou než rozpustnou kávou. Italové byli kdy-

Kontrola stupně upražení kávy degustační lžičkou.

si nejlepšími výrobci kávy. Když jsem začal sám pražit, často jsem tam jezdil, abych se podíval, jak to dělají.“ V roce 2010 se jeho strýc se společníkem rozhodli otevřít v Litovli pražírnu. Název společnosti SacerGape souvisí právě se jménem jejího zakladatele, kněze Petra Gatnara. (Sacer odkazuje na italský výraz sacerdote = kněz, druhá část názvu je sestavena z prvních slabik jeho jména.) Když se po čase rozhodl společník, který měl na starosti samotné pražení, společnost opustit, nastalo období hledání. „Strýc byl jednatelem společnosti, já obchodním zástupcem. Ani jeden jsme nevěděli, jak se praží,“ vzpomíná Petr Rajt. „Začalo mé půlroční období pokusů a omylů, kdy byla káva přepražená nebo zase kyselá. Přitom jsem zjistil, že kolik je lidí, tolik chutí. Po půl roce jsem našel svou vyváženou cestu. Vím, pro jaké lidi kávu dělám, a dělám ji tak, aby jim chutnala.“ Od pražení kávy vedla cesta také k jejímu vaření. Firma dnes zajišťuje cateringovou službu na večírcích, galavečerech, ale třeba i akcích pro padesát tisíc lidí. A nevylučuje, že jednou bude svou kávu připravovat i ve vlastní kavárně.

Mohlo by vás zajímat...

Kávu z litovelské pražírny můžete ochutnat i přímo v Litovli. Profesionálně vám ji uvaří na Záložně i v Amazonce, někdy také v kavárně Modrá kočka. V obchůdku Mozaika, který před časem začal nabízet i nápoje s sebou, dostanete kávu uvařenou, ale také balenou. Tu najdete i mezi regionálními výrobky v infocentru. A ještě jedna věc. Víte, že piccolo neexistuje? Správné espresso je totiž vždycky malé. Proč tomu tak je a jaké nešvary je třeba z kávové společnosti vymýtit, ale také mnoho informací o přípravě, druzích či původu kávy najdete na stránkách, které si kladou za cíl šířit osvětu o tomto dávném nápoji, který se z Arabského poloostrova rozšířil až... však víte. A jejich adresa? Jak jinak než www. piccoloneexistuje.cz. hk

Jak nebýt kávovým barbarem

Pomineme-li reklamním trikem podstrčenou a masově oblíbenou rozpustnou kávu, kterou znalec za kávu vůbec neoznačí, musíme konstatovat, že dosud nejrozšířenějším způsobem přípravy kávy je tzv. turek, čili zalévaná káva. Postup typický pro naši zemi a jinde prakticky neznámý však poživateli připravuje chuťová i zdravotní rizika. Z kávového prášku, zalitého horkou vodou a ponechaného v šálku, se po třech minutách začnou uvolňovat zbytkové látky z pražení a především další kofein, takže z nápoje může po čase vzniknout skutečný „lomcovák“. Jak tedy připravit ve své profesionálního kávovaru prosté domácnosti dobrou kávu? Nechcete-li se turka za žádnou cenu vzdát, můžete ve svůj prospěch učinit alespoň několik věcí. Pořídit do své domácnosti ruční mlýnek (u elektrického je riziko, že nože kávu spálí) a před každým vařením si čerstvou zrnkovou kávu namlít. Nechcete-li do mlýnku investovat, najděte si prodejnu, v níž je dostupná čerstvá namletá káva. Důležité je také vědět, že káva se nesmí zalévat vroucí vodou, ale vodou o teplotě 85–93 °C. A z výše uvedených důvodů lze doporučit oddělit tekutinu do tří minut od lógru. Existují ovšem i jednoduchá a cenově dostupná zařízení pro domácí použití, která vám umožní připravit dobrou, kvalitní kávu (nezapomínejte na čerstvé mletí). French press je skleněná či nerezová nádoba, v níž se nechá nahrubo namletá káva asi 3 minuty extrahovat ve vodě o teplotě 93 °C, načež se tekutina s práškem stlačí sítkem a čistá káva se nalévá do šálků. Překapávač nebo chemex jsou jednoduché nádoby, do jejichž horní části vložíte papírový filtr. Ten naplníte kávou a pozvolna zaléváte horkou vodou, takže do spodní části již prokapává čistá tekutina. Další možností je třeba aeropress, který extrahuje čistý nápoj stlačením pístu, v Itálii oblíbená moka konvička nebo dražší, ale vizuálně efektní skleněný vacuum pot.

12 / kuLtura, zábava

Městský klub Litovel

5

30. 4.–29. 5., Výstavní síň MK Litovel, PO, ÚT, ČT 8–15, ST 8–17, PÁ 8–13, SO 10–13 hodin, vstupné dobrovolné MICHAELA PETŘEK LINHARTOVÁ – POEZIE ROZPOLCENOSTI  autorská výstava fotografií; vernisáž ve čtvrtek 30. 4. v 17 hodin 20. 4.–30. 5., prostory TIC při MK Litovel, PO–PÁ 8–17, SO 9–15 hodin, vstupné dobrovolné JINÁ DIMENZE  autorská tvorba aneb individuální duše, fantazie a jednoduchost; Iva Prucková se zabývá designem nábytku a objektovou tvorbou a Alexandra Dragounová se zaměřuje na oděv a oděvní doplňky. po 11. 5., Koncertní sál MK, 19 hodin, vstupné: v předprodeji 80 Kč, na místě 100 Kč VZPOMÍNKOVÁ PIANOTHÉKA  Pořad s klavíristou Richardem Pogodou a saxofonistou Miroslavem Švihálkem. tvorba V+W vám bude přiblížena zábavným způsobem, poslechnete si blues, šansony, něžné waltzy a hudbu Jaroslava Ježka. pá 15. 5., Velký sál Záložny, 20 hodin, vstupné: v předprodeji 230 Kč, na místě 280 Kč KREYSON A REFLEXY  Nejdříve se představí pop-rocková formace Reflexy jako předkapela hardrockové skupiny Kreyson. Přijďte a uslyšíte nejnovější písničky kapel, ale i jejich nestárnoucí hity. ne 17. 5., Velký sál Záložny v Litovli, 16 hodin, vstupné: v předprodeji 50 Kč, na místě 100 Kč, děti do 3 let vstup zdarma ČTYŘLÍSTEK V POHÁDCE  Čtyřlístek, to je čtveřice nerozlučných kamarádů. Dobrosrdečná a důvtipná hospodyňka Fifinka, trochu roztržitý, ovšem geniální vynálezce profesor Myšpulín, často ustrašený, ale oddaný kamarád a vtipálek Pinďa a samozřejmě nemotorný silák Bobík.

Kreyson a Reflexy zahrají hity V pátek 15. května zavítají do Litovle hned dvě známé kapely, které budete moci slyšet ve Velkém sále Záložny od 20 hodin. Nejdříve se představí pop-rocková formace Reflexy ze Zlínského kraje, která působí na české hudební scéně již víc než dvacet let a která odehrála tisíce vystoupení. Kapela se nejvíce proslavila hity Do ráje, Neříkej, Nové touhy a Sluneční, které patří i dnes k velmi hraným. Zlom v kapele ale nastal s hity Ty jsi divoká a Andělský oči, které určují zvuk a směr kapely do dnešní doby. V roce 2000 postihla Reflexy smutná událost, když zemřel zpěvák Jan Gargulák. Tehdy kapela na krátkou dobu přerušila svoji činnost, ale koncem roku 2001 začala znovu koncertovat. V současné sestavě Libor Plšek (zpěv, kytara), Martin Koníček (klávesy), Josef Lysoněk (bicí) a Ondřej Filák (baskytara) vystoupí Reflexy jako předkapela hardrockové skupiny Kreyson. Kreyson založil v roce 1989 Láďa Křížek po odchodu z Citronu a již o necelé dva roky později si kapela po vydání prvního alba Anděl na útěku získala

početnou základnu fanoušků. Tři nejhranější hity tohoto alba, Vzdálená, Čarovná noc a Nejde vrátit čas, znají dobře mladší generace i dnes. Před vydáním druhého alba se rozhodl Láďa Křížek rozjet sólovou dráhu albem Zlatej chlapec (s hity Zlatej chlapec, Poslední den, Playboy…, na album byla zařazena také písnička Kam jen jdou lásky mé, kterou za dob Citronu zpíval Křížek s Tanjou). Po roce se ale vrátil zpět k původnímu Kreysonu a kapela začala znovu koncertovat a nahrávat. V roce 1996 ukončila skupina svou činnost, načež se po deseti letech dala znovu dohromady. V prosinci 2007 absolvoval Kreyson úspěšné turné po Německu, Švýcarsku a Česku s Doro Pesch. Od té doby začala kapela znovu koncertovat a nahrávat svoje poslední CD Návrat krále. Vyšlo na podzim roku 2013 a obal k němu nakreslil známý malíř Mark Wilkinson (Marillion, Judas Priest, Bon Jovi). Pokud chcete slyšet nejnovější písničky kapely, ale i staré nestárnoucí hity, přijďte. MK

čt 21. 5., kostel sv. Marka, 19 hodin, vstupné: v předprodeji 100 Kč, na místě 150 Kč ZUZANA STIRSKÁ A FINE GOSPEL TIME  Repertoár Zuzany Stirské a Fine Gospel Time sice vychází z klasického gospelu, je však „zesvětštěn“ tak, aby zaujal širokou veřejnost. Uslyšíte nejen gospely a spirituály, ale i blues, jazz, rock and roll, country, muzikálové melodie, písničky ze Semaforu i lidovky, vše v nových úpravách i v tradičním provedení. PŘIPRAVUJEME 13. 6. HANÁCKÉ BENÁTKY (Hradišťan, Kristína, Lake Malawi, Harlej, Dilated, Roman Vojtek s kapelou, Blue Effect, módní přehlídka Luďka Hanáka) 26. 6. FOLKOVÉ POMORAVÍ NA LODĚNICI pátky a soboty v červenci: LITOVELSKÉ KULTURNÍ LÉTO NA DVORKU MK 27.–30. 7. LETNÍ KINO Předprodej: Turistické informační centrum při MK, nám. Př. Otakara 762, Litovel, tel.: 585 150 499 nebo 775 339 098, e-mail: [email protected]

Kapela Kreyson

Vzpomínková pianothéka Richarda Pogody připomene V+W V letošním roce vzpomínáme 110. výročí narození pánů Voskovce a Wericha. Pokud patříte i vy k jejich příznivcům a máte rádi blues, šansony, něžné waltzy a hudbu Jaroslava Ježka, kterou zkomponoval pro publikum Osvobozeného divadla, pak právě pro vás připravujeme pořad Pianothéka s klavíristou Richardem Pogodou a saxofonistou Miroslavem Švihálkem. Tvorba V+W vám bude přiblí-

žena zábavným způsobem přes osobní vzpomínky Miroslava Horníčka, se kterým pan Pogoda spolupracoval deset let. Richard Pogoda patří ke generaci, která vyrůstala a dozrávala v 60. letech. Narodil se a žije v Olomouci. Po práci v pražských divadlech malých scén se s přítelem Pavlem Dostálem pokusil v Olomouci o založení vlastní klubové scény, tzv. Divadla experimentu, které se

záhy stalo velmi populární po celé republice. V něm začínali svou kariéru Karel Kryl, Jaroslav Hutka nebo Hana Ulrychová. Autorská dvojice Dostál–Pogoda se prosadila i v olomouckém Studiu, kde působili i Jan Kanyza, Hana Maciuchová a Petr Novotný. Studio od roku 1966 uvedlo na prknech Moravského divadla deset původních muzikálů, z nichž jsou dodnes hrané hry Výtečníci či Princ a chuďas.

V dnešní době můžete Richarda Pogodu vidět vystupovat i s jeho dcerou Sandrou Pogodovou, kterou dobře znáte z televizních obrazovek, ale i jako divadelní herečku. Pogoda = pohoda, to s oblibou říkával Miroslav Horníček. Pokud si i vy chcete užít pohodový večer, tak přijďte v pondělí 11. května v 19 hodin do Koncertního sálu Městského klubu v Litovli. MK

KULTURA / 13

Zuzana Stirská s Fine Gospel Time zazpívá v kostele Z knihovny Zuzana Stirská se stala známou již v jedenácti letech, kdy pravidelně vystupovala v divadle Semafor spolu s Jiřím Suchým. Po šestiletém účinkování v Semaforu začala zpívat s Jiřím Helekalem, se skupinami Kroky, Maximum, Teskar a dalšími. V 80. letech emigrovala do západního Německa, kde se pod pseudonymem Susanna Prag probojovala mezi přední hvězdy německé hudební scény. V průběhu emigrace vystupovala s Mikem Oldfieldem, Jamesem Lastem a dalšími světovými hvězdami a sjezdila téměř celý svět. V Göttingenu vystudovala

hudební vědu a anglistiku. To jí později pomáhalo při zakládání vokálního souboru Fine Gospel Time, který vznikl poté, co se u nás změnily poměry a Zuzana se přestěhovala s manželem i dětmi zpátky do Prahy. Zde začala opět vystupovat v divadle Semafor i se svou dcerou. Gospel songs jsou duchovní písně severoamerických černochů na texty Nového zákona. Repertoár Fine Gospel Time Zuzany Stirské ovšem sice vychází z klasického gospelu, je však zásluhou textařů Josefa Fouska, Jiřího Suchého či dokonce Ivana Mládka „zesvětštěn“ tak,

aby zaujal širokou veřejnost. Gospely si upravuje i sama Zuzana, která zvládá sladit početný sbor se sólovým zpěvem, čímž vzniká na naší hudební scéně novinka, která nemá konkurenci. Repertoár netvoří jen gospely a spirituály, ale i blues, jazz, rock and roll, country, muzikálové melodie, písničky ze Semaforu i lidovky, vše v nových úpravách i v tradičním provedení. Pokud máte i vy zájem navštívit netradiční koncert, a to navíc v krásném prostředí kostela sv. Marka v Litovli, máte tuto možnost již ve čtvrtek 21. května. MK

Za Čtyřlístkem

Blíží se Hanácké Benátky

Není snad nikdo, kdo by neznal čtveřici nerozlučných kamarádů – dobrosrdečnou a důvtipnou hospodyňku Fifinku, trochu roztržitého, ovšem geniálního vynálezce profesora Myšpulína, často ustrašeného, ale oddaného kamaráda a vtipálka Pinďu a samozřejmě, nemotorného siláka Bobíka, který spolu s Pinďou neustále vymýšlí nějakou lotrovinu. Ano, správně. Je to Čtyřlístek! Ale kdyby se přece jen našel někdo takový, kdo by naše veselé kamarády neznal, tak pro něj máme návrh. Pojďte se na Čtyřlístek podívat v neděli 17. května od 16 hodin do Velkého sálu Záložny v Litovli. Čtveřice kamarádů v podání Divadla D5 se vypraví do pohádky a zažije tam zase jedno ze svých velkých a neopakovatelných dobrodružství. Do pohádky se naši hrdinové dostanou společně ve snu, díky Myšpulínově neobyčejnému vynálezu, a to není všechno. Velká vichřice, která je po cestě přepadne, odvane každého do jiného koutu pohádkové země. Dokáže se Čtyřlístek dostat ze všech svízelných situací a vrátit se společně domů do Třeskoprsk? MK

Pro někoho pouze den, kdy se v Litovli zase něco děje, pro jiné den plný hudby a zábavy. Opět nastane ten čas, kdy můžeme zcela zaplnit litovelské náměstí. Místo výkopů, zábran a stavebních strojů uvidíme v srdci Hanáckých Benátek zase pulzovat život. Hlavní a vedlejší scéna, spousta stánků, atrakce pro děti a vše, co k tomuto dni patří. Letos navíc příjemné překvapení od hlavního sponzora Pivovaru Litovel v podobě pivního speciálu Litovel Hanácké Benátky, který bude uvařen v minipivovaru jen k této příležitosti. Letos už nebudou chybět ani projížďky na pramicích pod náměstím, ani výstup na radniční věž, naopak bude program obohacen o nové zajímavosti. Zahájí jej šermíři, vidět budete moct opět i litovelské roztleskávačky, mažoretky, taneční kroužky a hudební skupiny. V parku Míru a parku před muzeem bude probíhat jarmark, farmářské trhy a program pro ty nejmenší. Ve dvoře ZŠ Jungmannova navštívíte hry a soutěže pro děti a vše zakončí ve večerních hodinách ohňostroj. A co je to hlavní, co vás v letošním ročníku čeká? Jako první zazní nejen lidové tóny v podání

kapely Hradišťan pod vedením Jiřího Pavlici, všechny věkové kategorie dál určitě potěší slovenská zpěvačka Kristína s kapelou a se svými hity Jablučko, Horehronie, Pri oltári a dalšími. Kolem oběda si přijdou na své především muži, kteří budou moct zhlédnout módní přehlídku. Krásné modelky, ale hlavně modely Luďka Hanáka jistě neurazí ani přítomné ženy. Odpolední hodiny budou patřit rytmické indie-popové kapele Lake Malawi, jejímž zakladatelem je Albert Černý, bývalý zpěvák a skladatel kapely Charlie Straight. Následovat bude zlatý hřeb pro všechny rockery, kapela Harlej se svými nestárnoucími skladbami, a v podvečer vystoupí hardrockový Dilated i Roman Vojtek s kapelou Fantastic 80s. Vše završí nestárnoucí Blue Effect, i když v omlazenějším složení, přesto stále se stejnými skladbami jako Slunečný hrob nebo Čajovna. No a věřte, že bude ještě spousta dalšího, co bude v sobotu 13. června k vidění. Proto budeme moc rádi, když nám zachováte svoji přízeň a přijdete se podívat, jak budou vypadat letošní Benátky v novém. MK

Městská knihovna Litovel přichází od letošního roku s novou službou. Čtenářům nabízí výpůjčky audioknih – mluveného slova. Poslech audioknih může nahradit literární prožitek těm uživatelům, kteří z nějakého důvodu nemohou sami číst. Podmínkou realizace je registrace v knihovně. Seznam audioknih je na adrese http:// www.knih-litovel.cz/cs/sluzby/ katalogy.html, klíčové slovo audioknihy. Další moderní novinku připravujeme – v příštích dnech zahájíme službu e-Výpůjčky. Registrovaný čtenář si za daných podmínek bude moci zdarma stahovat elektronické knihy do vlastního zařízení. Podrobné informace a návod, jak postupovat, bude vystaven na webu knihovny www.knih-litovel.cz nejpozději na konci měsíce dubna. lf

Návštěva knihovníků z EU

Městskou knihovnu v Litovli navštívili v pátek 17. dubna hosté z několika zemí EU. Stalo se tak v rámci programu Gruntvig – grantu Evropské unie v oblasti vzdělávání dospělých. Českou republiku v něm reprezentuje Knihovna města Olomouce. V rámci tohoto grantu si své zkušenosti předávají knihovníci osmi knihoven. Mimo zmíněnou Knihovnu města Olomouce je to i Finsko – Iisalmi, Polsko – Piekary Śląskie, Španělsko – Kanárské ostrovy – Arucas, Itálie – Řím, Turecko – Aydın, Chorvatsko – Korčula, Rakousko – Dorbirn. Knihovníci evropských zemí si při návštěvě Litovle prohlédli historickou budovu knihovny, vyslechli informace o činnosti knihovny a krátce je pozdravil starosta města Ing. Zdeněk Potužák. Hosté také navštívili další významnou litovelskou památku – kapli sv. Jiří, kterou je provedl P. Rosenberg. lf

14 / KULTURA

Michaela Petřek Linhartová: Fotografie s poselstvím Pozvánky Její práci znáte třeba z tabel místních maturantů, portrétů zdejších výtvarníků a muzikantů... Je originální, talentovaná. A v květnu vystavuje na Městském klubu. Michaela Petřek Linhartová.

ní tvorbě, realizuji s dětmi ve fotokroužku či v ZUŠ a moje tvorba tak často přeroste i do pedagogické sféry. A naopak, někdy mě samy děti inspirují v přístupu k řešení výtvarného problému.

Vím o Vás jen to, že jste mladá a nadaná litovelská fotografka a že Vaší práci dominuje portrét. Prosím Vás proto… o vlastní portrét jako civilní osoby… Pocházím z Nasobůrek u Litovle. Odjakživa jsem byla člověk tvořivý, tedy i moje životní cesty se začaly ubírat lehce uměleckým směrem... Po absolvování GJO jsem začala studovat na Pedagogické fakultě univerzity Palackého v Olomouci obor učitelství výtvarné výchovy pro ZUŠ a střední školy. Fotografii a vše s ní spojené jsem objevila díky vysoké škole. Už během studií jsem se stala členkou Fotoklubu Litovel. Roku 2010 jsem začala učit výtvarnou výchovu na ZUŠ v Litovli a v o. s. Studio Experiment v Olomouci. V Experimentu jsem pak od roku 2011 začala vést fotokroužky pro děti. Nyní občas spolupracuji s dramatickým kroužkem a společně pořádáme workshopy na propojení těchto dvou disciplín. Taktéž jsem členkou divadelního spolku Nabalkoně, kde se realizuji jako fotografka, scénografka i herečka.

Odkud a kam se ubírá Vaše práce, jaké výzvy přijímá, odkud přichází její inspirace? Na začátku své fotografické cesty jsem šla po dokonalosti, po tom, aby byli lidé krásní – více jsem retušovala, snažila se mít všechno pod kontrolou. Postupně jsem ale zjistila, že to je sice žádaná forma, kterou chce většina veřejnosti vidět a mít ve svém albu, ale také vypovídá o přetvářce, umělosti a sériové výrobě. Tato fáze vývoje byla důležitá. Potřebovala jsem si jí projít, abych zjistila, že ne vždy je pozlátko důležité a že někdy je dokonce nadbytečné a nežádoucí. Člověk by měl vždy uvažovat nad smyslem každého díla, a pak zvolit příslušné výrazové prostředky. Postupně jsem se ve volné tvorbě odkláněla od vyšňořených fotek a šla za fotografií, která má hlubší smysl a myšlenku. Inspiraci čerpám hlavně sama ze sebe a svých myšlenek a pocitů. Moje tvorba mi totiž pomáhá chápat sebe i svět okolo, je to jistá forma autoterapie. Samozřejmě mě ovlivňují různé přístupy z vývoje výtvarného umění, a nemusí to být jen fotografie. Mám štěstí, že se pohybuji mezi tvůrčími lidmi, kteří se věnují umění, a to nejen výtvarnému, ale i hudbě, divadlu a tanci. A kam bych se chtěla dále posunout? Chtěla bych nalézt více času k vlastní tvorbě a sama pro sebe, abych mohla lépe vnitřně růst a vyvíjet se. V té méně

… i o vlastní portrét jako fotografky. Ve fotografii jsem se nejprve zajímala o člověka a jeho co nejlepší a nejkrásnější zachycení. Ale už od začátku jsem cítila, že potřebuji jít svojí cestou a že nebudu ten typ člověka, který bude produkovat fotky podle příručky „jak fotit“. Postupně se začaly klenout dvě fotografické cesty – ta konvenční, kde jde pořád o focení lidí pro lidi, a ta druhá, méně konvenční, která je experimentální rovinou fotografování a pokusem o vyjádření myšlenky. Ráda hledám cesty k vyjádření toho, co potřebuji, kombinuji techniky, propojuji žánry, využívám chyb a nedokonalostí. V některých technických „chybách“ a „nedokonalostech“ fotografie si velmi libuji, díky čemuž bývám často nepochopena, ale zastávám heslo „příliš techniky zabíjí umění“. Nápady, které nestíhám ve vlast-

Michaela Petřek Linhartová: Deprese

konvenční fotografii předpokládám postupné větší propojování fotografie a dalších výtvarných technik, protože toto pojetí mě začíná čím dál více fascinovat. Dále bych chtěla, aby se i moje „fotografie pro lidi“ postupně dostávala více do přirozené, anebo naopak více do alternativní roviny. Aby mě oslovovali lidé, kteří chtějí změnu a nebojí se jí, kteří si ode mě budou přát netradiční přístup a zajímavý výsledek. A chtěla bych postupně opustit styl fotografie, který nafotí každý, kdo má fotoaparát a ateliér. Vaše květnová výstava na MK se jmenuje Poezie rozpolcenosti. Proč to? Kdysi mi někdo řekl, že v mé volné tvorbě se střídá horor s pohádkou a je v ní jistý kontrast. Proto jsem celou koncepci výstavy založila na tomto výrazném rysu. Tedy můžete očekávat poetické fotografie s příjemnou nadnesenou atmosférou, ale i fotografie, které jsou nepříjemné až depresivní a velmi intenzivně řeší určité téma. Vždy je v nich ale ukryté nějaké poselství, které chci předat dál. Některé fotosérie jsou doplněny namísto obyčejného popisu impresionistickým literárním počinem, který má přibližovat prožitky s fotografiemi spojené. Popisuje přímo moje vlastní rozpoložení, jaké jsem na vlastní kůži zažívala a které mě inspirovalo v tvorbě. V realizaci svých myšlenek používám fotomontáží a dalších experimentálních přístupů. Cílem je vždy nejlepší možné vyjádření myšlenky a ve shodě s tím si volím pro tu chvíli nevhodnější způsob zpacování. hk

NA MAJÁLES DO LITOVLE út 12. 5. od 13.15 hod. Gymnázium Jana Opletala a studentský klub Párátko pořádají slavnost Majáles. Po dopoledních hrách a soutěžích bude následovat majálesový průvod městem (13.15–13.35), korunovace krále Majálesu před budovou gymnázia (13.35–13.45) a vyhlášení ceny krále Majálesu (13.45–14.30). NA DEN MATEK DO NASOBŮREK so 16. 5. ve 14 hod., KD Nasobůrky ZŠ a MŠ Nasobůrky ve spolupráci se SDH Nasobůrky zve všechny maminky, i ty dříve narozené, a jejich blízké na oslavu dne matek. Na programu je vystoupení dětí ZŠ a MŠ (14–14.30), zábavný program ve spolupráci s BAVI Litovel (14.30–16.30), posezení u dechové hudby s Nákelankou (16.30–18.30). Zajištěno je bohaté občerstvení.

Pozvánka na tábory Sluňákov, centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s., nabízí letos nově příměstské tábory v Litovli na Šargouně:  Se zvířátky do pohádky (pro děti ve věku 3–6 let; termín: 10.–14. 8.)  Ostrov pokladů (pro děti z 1. až 5. třídy ZŠ; termín: 17.–21. 8.) Přihlášky přijímá a na všechny děti a spolupráci s rodiči se těší Marta Heraltová. Více informací na: [email protected] a www.slunakov.cz.

Oznámení Vážení příznivci ochotnického divadla, v dubnu mělo být pro Vás odehráno nové představení Švejku. Bohužel však, ze závažných a nečekaných příčin, muselo být náhle zrušeno. Omlouváme se všem, kteří se na nás těšili. Vaše vstupenky budou použity v náhradním termínu, který bude včas dán ve známost. Již nyní ale víme, že to bude až v září, takže Vám vstupné můžeme eventuálně vrátit. Kdykoliv se můžete přijít blíže informovat do knihkupectví na náměstí Přemysla Otakara. Děkujeme za pochopení. Petr Linduška

DĚTI A MLÁDEŽ / 15

Dům dětí a mládeže Litovel

Přehled letních táborů DDM

1. května  Prvomájový dětský den / Hedvika Weberová, DiS. Akce se koná na dopravním hřišti a v parku Míru, začátek je v 9 hodin. Pro děti budou připraveny soutěže, skákací hrad, prohlídka hasicí techniky a spousta zábavy. Tradiční občerstvení zajištěno.

1.–10. 7.  LT SURVIVOR / Jana Čekelová Pobytový tábor v Cakově na motivy známé televizní soutěže. Tábor je pro děti od 7 let, cena 3 350 Kč. Kontakt:  775 550 963  [email protected] 6.–11. 7.  LT VÁCLAVOV / Mgr. Miroslava Grulichová Taneční soustředění a aktivní týden v hotelu Václavov (poblíž Oskavy). Cena 2 900 Kč. Kontakt:  775 550 961  [email protected] 11.–18. 7.  LT JUMANJI / Šárka Grunová, DiS. Pobytový tábor s integrací v Cakově pro děti od 6 let. Cena 2 500 Kč. Kontakt:  775 550 960  [email protected] 13.–17. 7.  Příměstský tábor TOULAVÝ TÝDEN / Ing. Pavel Sova Pro děti od 7 let s několika pěknými výlety. Cena je 1 500 Kč. Kontakt:  775 550 964  [email protected] 20.–24. 7.  Příměstský tábor KAŽDÝ DEN JINAK / Monika Pospíšilová Pro děti od 6 let. Cena je 1 650 Kč. Kontakt:  720995102  [email protected] 27.–31. 7.  Příměstský tábor VÝLETNÍČEK / Hedvika Weberová, DiS. Pro děti od 6 let. Cena je 1 200 Kč. Kontakt:  775 550 962  [email protected] 2.–7. 8.  Taneční soustředění TS KASTER / Monika Pospíšilová Soustředění v Cakově. Cena je 1 100 Kč. Kontakt:  720 995 102  [email protected] 9.–18. 8.  LT M*A*S*H 1520 / Šimon Chovanec, Mgr. Jana Čekelová Tábor v Cakově na motivy známého televizního seriálu. Pro děti od 7 let. Cena je 3 400 Kč. Kontakt:  603 370 437  [email protected] 10.–14. 8.  Příměstský tábor HRAVĚ / Jana Čekelová A hrát si budeme pořád (deskové, výtvarné i jiné hry). Cena je 950 Kč. Kontakt:  775 550 963  [email protected] 17.–21. 8.  Příměstský tábor KŘÍŽEM KRÁŽEM / Jana Čekelová Cena je 1 300 Kč. Kontakt:  775 550 963  [email protected]

2. května  O erb města Litovel / Jana Čekelová Taneční soutěž souborů. Zahájení soutěže je ve 12 hodin. Vstupné: dospělí 60 Kč a děti do 15 let 30 Kč. 14. května  Zlatý list – základní kolo Litovel / Ing. Pavel Sova Tradiční přírodovědná soutěž pro základní školy a nižší víceleté gymnázium proběhne v lese u chaty Doubravky. Přihlášky přijímají vyučující přírodovědy a biologie příslušných škol. 20. května  Tvořivé odpoledne – pedig / Jana Čekelová Přijďte si vyrobit něco pro radost. Sejdeme se v budově DDM na Staroměstském náměstí v 16 hodin. Je potřeba se předem přihlásit na tel. 775 550 963. Cena tvoření je 100 Kč. 23. května  Litovelská dětská výstava domácích mazlíčků / P. Sova Proběhne v budově DDM v Komenského ulici. Příjem zvířat je od 8 hodin, vstup pro veřejnost od 9 hodin. Startovné činí 20 Kč za jednu výstavní expozici, vstupné pro veřejnost pak 20 Kč za osobu. Vystavovat lze drobné domácí mazlíčky kromě psů a koček a vždy ve své kleci nebo teráriu. Dům dětí a mládeže, Komenského 719/6, Litovel tel. 585 342 448, e-mail: [email protected], www.ddmlitovel.cz

KVĚTEN

Mateřské centrum Rybička POUTNÍ PRODEJ NA POUTI SV. FILIPA A JAKUBA neděle 3. 5. od 9 hodin, Litovel Staré město  Prodej výrobků MC Rybička. Výtěžek je určen na podporu projektu Adopce na dálku a dalších projektů MC. UKÁZKOVÁ HODINA A ZÁPIS DO MINIŠKOLKY úterý 5. 5. od 8.30 do 11.30 hodin  Pro děti od 2 let. S sebou svačinu, pití, přezůvky. Tato lekce je pro nové uchazeče zdarma. Dále již platba předem, dle přihlášení (cena za dopoledne: 100 Kč). NÁVŠTĚVA EKOCENTRA SLUŇÁKOV čtvrtek 7. 5., odjezd od MC v 9 hodin  Zveme rodiče s dětmi na návštěvu ekocentra Sluňákov, kde bude pro naše děti připraven naučný program. Cena výletu za 1 dospělého + 1 dítě je 130 Kč (80 Kč doprava, 50 Kč vstup). Každé další dítě: 90 Kč (40 Kč doprava, 50 Kč vstup). Je nutné přihlásit se předem. LETNÍ KLOBOUČKY středa 6. 5. od 16 do 17 hodin čtvrtek 14. 5. od 9.30 do 11.30 hodin  Prodej letních kloboučků a jiných letních pokrývek dětských hlaviček od paní Kvapilové z Příkaz. POKUSY A HOKUSY S IVOU čtvrtek 14. 5. od 16 do 17 hodin a od 17 do 18 hodin  Kroužek jednoduchých přírodovědných pokusů probíhá v MC Rybička 1x měsíčně. Je určen pro děti ve věku 5–7 let. Lektorka: Mgr. Ivana Kubíková NA KOLE K DOMU PŘÍRODY ŠARGOUN čtvrtek 28. 5., odjezd v 9 hodin od MC  Ať na kole, nebo vlastním autem, sraz je u Domu přírody v 9.30 hodin. Zveme rodiče s dětmi na malý cyklovýlet s exkurzí. Možnost opékání vlastního špekáčku. Vstupné: 30 Kč. CHARITNÍ MATEŘSKÉ CENTRUM RYBIČKA (Jarmila Dospivová) sídlo v budově Charity Litovel, ul. Vítězná 1129, Litovel tel. 739 246 016, [email protected], www.mcrybicka.cz

2015

Bližší informace k jednotlivým táborům získáte na www.ddmlitovel.cz nebo na tel.: 585 342 448, 739 303 286.

Zdařilá akce v MŠ Slavětín Všechno jde, když se chce nebo S chutí do toho, půl je hotovo. Obě tato pořekadla by se dala použít na akci, která se uskutečnila v sobotu 11. dubna v MŠ Slavětín. Šlo o zateplení půdy, aby se zamezilo úniku tepla – především z ložnice dětí. Celé akci předcházelo jednání se zastupiteli obce, kteří přislíbili finanční zajištění, za což jim patří dík. O vlastní realizaci se postarali sami rodiče formou brigády. Ale nebyla to obyčejná brigáda. Byla to příležitost k setkání a sblížení celých rodin, navázání nových přátelství a upevnění vzájemných vztahů. Maminky doma napekly, navařily, a zatímco tatínci pracovali,

maminky si hrály s dětmi, povídaly si u kafíčka a bábovky. Pěkné počasí vylákalo děti na zahradu na průlezky, kolotoče a trampolínu. Bylo to příjemně prožité dopoledne. Celou akci jsme završili společným obědem. Pochutnali jsme si na výborném boršči a guláši, který maminky uvařily. Když se sejde parta ochotných a pracovitých lidí, tak nic není nemožné. Velký dík patří především hlavním organizátorům – manželům Žerníčkovým, ale i všem maminkám a tatínkům, kteří práci pro školku obětovali sobotu a vypomohli. Určitě naplánujeme další podobnou akci – užitečnou a příjemnou. MŠ Slavětín

16 / ŠKOLY a mládež

Oceněná pedagožka

Jarmila Miškovská

U příležitosti Dne učitelů byli v závěru března oceněni vybraní pedagogové z místních škol a školek. Zvláštního poděkování se pak dostalo paní Jarmile Miškovské, která jako učitelka MŠ prožila už víc než 30 let. Co Vás přivedlo k profesi učitelky? Odjakživa mě bavilo pracovat s dětmi. Přesto jsem vystudovala nejdřív gymnázium a potom střední ekonomickou školu a pracovala jsem v kanceláři. Teprve po mateřské dovolené jsem se dostala do školství. Kvůli práci učitelky jsem nakonec vystudovala ještě střední pedagogickou školu. A v mateřských školkách už působíte víc než třicet let. V roce 1978 jsem nastoupila do nově otevřené školky v Haňovicích. V 80. letech tam bylo ve třech odděleních i 105 dětí. Když se roku 1992 školka změnila na jednotřídní, odešla jsem na dva roky pracovat do Choliny a pak do Seničky. Následovaly Unčovice a teď už jsem 7. rok ve školce v Nasobůrkách. Pozorujete za tu dobu na dětech nějakou změnu? Před těmi 30 lety bývaly děti skromnější. Dnes přijdou po Vánocích i s tabletem. Připadá mi, že rodiče dávají dětem všechno materiálno, ale když se jich zeptám, komu čte maminka večer pohádky, přihlásí se dva, tři. Myslím, že dřív si rodiče na děti udělali víc času, víc se jim věnovali. Spolupracují rodiče se školkou? Kdysi povinných 20 hodin práce pro školku už neexistuje. Ale když potřebujeme, rodiče přijdou. A dvakrát za rok máme dohromady se školou malou slavnost, kde rodiče s dětmi tvoří, opékají... Stále je ve školce povinné spaní po obědě? Já jsem nikdy neusnula a nesnášela jsem to... Spát musí jen ti nejmenší. Předškoláci mívají kroužky a středňákům říkáme: Počkej, až malí usnou, pak si můžeš jít hrát. Co byste poradila začínající učitelce? Nebylo by špatné, kdyby ten, kdo chce jít na učitele, měl příležitost prožít rok mezi dětmi. Každý na to nemá. A třeba to zjistí až po škole. A možná by do školek patřili i muži, aby děti měly i mužský vzor.

ZŠ Vítězná v projektu Minipodniky Co jsou minipodniky

Projekt Všechno v mém životě souvisí je zaměřen na vytváření minipodniků na základních a středních školách v Ústeckém a Olomouckém kraji. V Olomouckém kraji je ve školním roce 2014/2015 zapojeno 15 škol. Projekt vychází z potřeby rozvoje podnikavosti již od útlého věku jedince. Podnikavost souvisí s iniciativou, kreativitou, schopností spolupráce, podporou hledání souvislostí apod. Kromě toho je vedení k podnikavosti také velmi dobrou konkurenční výhodou na trhu práce. Nezaměstnanost absolventů dosahuje v naší republice vysokých čísel. Prostřednictvím vyzkoušení si, co podnikání obnáší v simulované ekonomice v chráněném prostředí školy, se mohou budoucí absolventi škol snáze zapojit do pracovního procesu nejen v pozici zaměstnanců, ale také podnikatelů/zaměstnavatelů, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost. Zkušenosti s realizací minipodniků na školách (převážně ze zahraničí) ukazují, že realizace žákovských minipodniků pomáhají rozvíjet budoucí pracovní orientaci žáků. Žáci totiž prostřednictvím činností v tomto útvaru získají přehled, jaké typové činnosti zaměstnanec či podnikatel skutečně vykonává, a snáze se tak rozhodnou, co vlastně chtějí dělat v budoucnosti. Projekt generuje mnoho synergických efektů, které pozitivně ovlivňují mladou generaci v rámci budoucího uplatnění, ale také v běžném životě.

Hravá dílna na ZŠ Vítězná

Na naší škole pracují čtyři minipodniky: Keramika, Chemie v životě člověka, Hravá dílna a Školní časopis. V každém minipodniku pracuje 15 žáků. V rámci minipodniku Hravá dílna žáci vyrábějí hračky a drobné užitkové předměty pro domácnost ze dřeva a kovu. Žáci s nimi fiktivně obchodují na webových stránkách www.mujminipodnik.cz. Týmy se naučí pracovat s e-shopem, prezentovat svoje výrobky, vyřizovat objednávky, obchodovat pomocí fiktivní měny, tzv. ikváků. Každý žák v minipodniku má svou konkrétní roli

jako ve skutečném podniku a za svoji práci dostává fiktivní mzdu, za kterou může nakupovat zboží od ostatních minipodniků. Součástí činnosti je i spolupráce s odborníky z praxe, které týmy navštěvují v rámci exkurzí. Minipodnik Hravá dílna se zúčastnil v únoru exkurze do ruční výrobny dřevěných hraček Dřevos J+M v Loučanech manželů Sýkorových, jejichž výrobky nesou logo Hanácké vérobek. Podnik s dlouholetou třiadvacetiletou tradicí přislíbil týmu spolupráci. Na exkurzi manželé žáky seznámili jak s výrobou oblíbených dřevěných hraček, tak s tvorbou a využíváním e-shopu, webových stránek obchodu, vyřizováním objednávek a expedicí výrobků ke spotřebiteli. Ukázali týmu svůj obchod. Protože jde o rodinný podnik, atmosféra byla velice příjemná a děti byly z domácího prostředí a hanáckého nářečí, kterým manželé vládnou, nadšené. Nasbíraly tak mnoho inspirací pro budoucí výrobky.

Dále minipodnik čeká v březnu exkurze do Honeywellu v Hlubočkách, závodu zabývajícího se výrobou statických částí leteckých motorů, kde se seznámí se strojním obráběním kovů. V měsíci červnu se podívají do Technického muzea v Ostravě do interaktivní expozice U6, která byla v tomto roce znovu otevřena po rozšíření expozic. V rámci projektu získala škola pro rozvoj žáků v technické oblasti ruční i elektrické nářadí k obrábění dřeva a také nezbytný materiál. Mgr. Renata Šinclová

Mladý zdravotník na ZŠ Vítězná Ve středu 8. dubna se v době od 8 do 13.30 hodin konalo na ZŠ Vítězná Litovel školní kolo soutěže Mladých zdravotníků. Akce proběhla v učebně přírodopisu pod vede-

ním Mgr. M. Kosmályové z ČČK Olomouc a záchranáře ZZS Olomouckého kraje J. Balcárka. Své znalosti v poskytování první pomoci si prověřilo 20 mladých zdravotníků. Na stanovištích děti ošetřily různé úrazy a musely se vypořádat i s obvazovou technikou. Ve vyrovnaném boji nakonec zvítězilo tříčlenné družstvo žákyň tř. 9. A (Kateřina Labonková, Alena Labonková a Martina Mikulková). Za zdárný průběh celé soutěže patří poděkování zdravotníkům z Olomouce. Fotografie najdete na stránkách: http:// zsvitezna.rajce.idnes.cz/8.4.2015_SKOLNI_ KOLO_MLADY_ZDRAVOTNIK/ Mgr. Andrea Švecová

ŠKOLY A příroda / 17

Děti si vyzkoušely život s handicapy

Střípky z Jungmanky

První aprílový den, jak tomu jindy bývá, naši školáci do lavic neusedli. Tentokrát se celé dopoledne potýkali s překážkami, které denně překonávají hendikepovaní spoluobčané. Nejprve si děti vyzkoušely sebeobsluhu s fyzickým omezením. Vše musely zvládnout za pomoci jedné ruky: v šatně si obout boty, obléknout a zapnout bundu, nasadit čepici a hodit batoh na záda. Po příchodu do třídy se všichni odstrojili a převlékli do tělocvičného úboru, včetně ponožek a cviček. Pak si došli na WC, umyli ruce (ruku) a připravili jednoduchou svačinku. Bylo zajímavé sledovat, jak se každý k zadaným úkolům postavil. Někdo si vystačil sám, někdo potřeboval pomoc a přemýšlel, jak o ni požádat... a někdo pomoc jednoduše nabídl. Ve druhé části se děti staly neslyšícími. Učily se odezírat ze rtů, dorozumět se mezi sebou

Deskové hry znovu v oblibě

a naučily se ve znakové řeči pozdravit. Získané dovednosti využily v pomyslném obchodě. Některé nakoupily na první pokus, některé se však musely vrátit i vícekrát, protože jim paní prodavačky nerozuměly. Cílem třetí části bylo zprostředkovat dětem nejen zkušenosti nevidomých, ale i nás zdravých, kteří chceme pomoci. Ve dvojicích procházely děti školou, přičemž jedno z nich bylo nevidomé a druhé jej vedlo – pomáhalo. Ne vždy bylo lehké si navzájem porozumět a sladit řeč těla se slovními pokyny. Všichni to však zvládli. V závěrečné besedě jsme si povídali o svých pocitech a možnostech pomoci. Dospěli jsme k poznání, že i malí mohou nabídnout adekvátní pomoc, ale vždy je třeba vnímat, zda jejich pomoc ten druhý opravdu potřebuje a popřípadě jakou. ZŠ a MŠ Nasobůrky

V druhém pololetí minulého školního roku byl otevřen kroužek Deskové hry, jehož činnost pokračuje i letos. Je určený převážně pro žáky z prvního stupně a děti se v něm učí pracovat v kolektivu, zapojovat se do společnosti a dodržovat pravidla. Hry pomáhají dětem poznávat svět kolem nás a pomáhají snadnějšímu zvládnutí čtení a psaní. V neposlední řadě je učí správnému vyjadřování a popisování dějů. Děti si do schůzek zařazují i hry, které hrají doma s rodiči. V kroužku se pořádají i různé turnaje, např. ve hře Člověče, nezlob se. V únoru tohoto roku proběhl na naší škole ve spolupráci s firmou Pygmalind, s. r. o., turnaj v deskové hře Superfarmář, kterého se zúčastnilo 24 hráčů. Pravidla hry se opírají o zásady matematiky a logiky, nutí hráče počítat, předvídat, plánovat a přemýšlet nad různými riziky. Dvě nejlepší hráčky, Kristýna Spannbauer a Natálie Huličná, postoupily do krajského kola. Krajské kolo Superfarmáře proběhlo začátkem dubna v Olomouci a zúčastnilo se ho 36 dětí z 18 škol. V této velké konkurenci se Kristýna Spannbauer umístila na krásném 5. místě. Přejeme členům kroužku i nadále zábavu a pěkné výsledky.

CHKO informuje: Začalo to akcí PET Každý, kdo zná řeku Mor av u v Litovelském Pomoraví, celou tu vnitrozemskou říční deltu, s meandry, slepými rameny a periodickými tůněmi, je unesen krásou řeky a vůbec říční krajiny. Řeka je ale, tak jako hory, vyhledávaným místem k rekreaci. Velká návštěvnost lidí však může být pro přírodu i zátěží. Unie pro řeku Moravu se proto před lety rozhodla čistit řeku od odpadu, který po sobě člověk zanechává. Vznikla akce s příznačným názvem PET. Dnes už jde o akci tradiční, ke které se každoročně přidávají i jiná občanská sdružení, školy, vodácké cestovky, dobrovolní strážci přírody Litovelského Pomoraví a vůbec všichni milovníci řeky Moravy. Regionální pracoviště Správa CHKO LP neziskovým organizacím finančně přispívá, třeba na zapůjčení lodí, které odpad převážejí. Velkou zásluhu na tom, aby řeka zůstala čistá, mají především občanská sdružení. Unie pro řeku Moravu, která pečuje o hlavní tok řeky od Litovle po Hynkov a Mlýnský potok od Hynkova do Horky nad Moravou, a pak sdružení studentů litovelského gymnázia Jana Opletala ADETO, které se

každoročně stará o Moravu nad Litovlí po Moravičany a o Malou vodu z Litovle po jez Hynkov. Říční břehy uklízejí také žáci litovelských základních škol. V letošním roce čištění řek v Pomoraví odstartovala Unie pro řeku Moravu 18. dubna a správce toků Povodí řeky Moravy, a. s., zajistil odvoz 120 pytlů odpadu na skládku. O tom, že je to práce sisyfovská, vypovídá její letitá tradice. Přesto má smysl a ten, kdo do Litovelského Pomoraví zavítá, je řekou okouzlen a rád se k ní vrací. Olga Žerníčková, Správa CHKO LP, foto Michal Krejčí

Znáš svoji školu?

U příležitosti chystaných oslav 120. výročí založení naší školy připravili členové Ekotýmu pro své spolužáky na 1. stupni mezitřídní soutěž Znáš svoji školu? Soutěži předcházelo vytvoření otázek na téma historie, okolí a budova školy. Z množství otázek byly vybrány ty nejzajímavější a nejzáludnější, ze kterých ekotýmáci vytvořili elektronickou formu soutěže Riskuj. Ve druhém soutěžním kole hádali soutěžící pomocí odkrývání souřadnic portréty zaměstnanců školy a 3. kolo bylo zaměřeno na poznávání míst ve škole podle detailů na fotografiích. Máte-li zájem ověřit si svoje znalosti o naší škole, přijďte si 7. května také zasoutěžit. ZSJL inzerce

KAMENICTVÍ

Litovel, Svatoplukova 127 Tel., fax: 585 341 478, mobil: 605 131 789 ZHOTOVENÍ POMNÍKŮ OPRAVY HROBŮ ZÁKRYTOVÉ DESKY NA HROBY, SCHODY Z KAMENE A TERACCA

18 / SPORT

Sportovní pozvánky HÁZENÁ  2. 5. v 10 hodin mladší žáci – Cement Hranice  2. 5. v 11.30 hodin muži B – TJ Senice na Hané  9. 5. ve 13 hodin mladší dorost – Sokol II Prostějov  9. 5. v 15 hodin starší dorost – Sokol II Prostějov  16. 5. v 9 hodin mladší žáci – SK Velká Bystřice  16. 5. v 10 hodin starší žáci – SK Velká Bystřice  16. 5. v 11.30 hodin muži B – TJ Veselá  16. 5. v 13.30 hodin Turnaj mladší miniházené  17. 5. v 9 hodin Turnaj starší miniházené  22. 5.–24. 5. Litovel Mini Cup 2015 – velký třídenní turnaj miniházené, 24 družstev (hraje se na hale i v sokolovně)  30. 5. v 10 hodin starší žáci – Sokol Centrum Haná  30. 5. v 11.30 hodin muži B – Slovácká Slávia Uh. Hradiště  31. 5. v 9 hodin Turnaj starší miniházené MALÁ KOPANÁ  7. 5. v 18 hodin FC Levotil – SK MP Olomouc  22. 5. v 18 hodin FC Levotil – FC Chelsea

Pozvánka NA BOUZOVSKOU 30 so 16. 5., hřiště TJ Sokol na Bouzově Na 41. ročníku turistického pochodu Bouzovská třicítka na pěší účastníky čekají trasy o délce 3, 8, 15 a 30 km, cyklisté si mohou vybrat z 28 nebo 43 km. Zapsat se na startu je možné mezi 7. a 11. hodinou, dojít do cíle je třeba do 16.30 hodin.

Jak se vydařila sezóna našim lyžařským nadějím „Kdo je nejlepšííí?? Tatrááán!!!“ zaznívalo při každém vyhlašování nejlepších závodníků na stupně vítězů. Naše mladá přípravka lyžařů LO TJ Tatran Litovel se letos poprvé s velkou vervou a bez většího očekávání vrhla „po hlavě“ do 3. ročníku nejprestižnějšího seriálu lyžařských závodů po celé Moravě Madeja Sport Cup 2014/15. Celkem dvanácti závodů letošní lyžařské sezóny se zúčastnilo sedm našich lyžařských nadějí. Z přípravky chlapců to byli Matyáš Novák, Jirka Kročák, Honza Papula, Adam Majer a Tobiáš Novák, z přípravky holek Karolína Vacková a za kategorii předžaček závodila Klára Prachařová. S velkým odhodláním a v plném nasazení chtěli zvítězit všichni. Jako tým „nováčků“ obsadil LO TJ Tatran Litovel konečné 10. místo z celkového počtu 34 týmů. Za sebou jsme nechali týmy věhlasných jmen, jako je např. Kometa Brno, Ski team Zlín, TC Praděd a další. Mezi jednotlivci naši lyžaři zá-

odnesl Jirka Kročák. Jménem lyžařského oddílu TJ Tatran Litovel vyjadřujeme velké díky a obdiv především našim malým lyžařským nadějím, trenérům, rodičům a všem ostatním příznivcům našeho oddílu. Věříme, že i v nadcházející zimní sezóně budeme patřit mezi jedničky! Co dodat na závěr? I na naší placaté Hané umí děti jezdit rychle z kopce až na pódiová umístění. SKOL

Pozvánka na 8. ročník Silácké Litovle 16. května Osmý ročník sportovní soutěže Silácká Litovel, který se každoročně organizuje na počest světoznámého sportovce Gustava Frištenského, se letos uskuteční v sobotu 16. 5. od 10 hodin ve Sportovní hale ZŠ Vítězná. První ročník Silácké Litovle byl uspořádán v roce 2004. Původním záměrem pořadatelů bylo připomenutí odkazu tohoto slavného sportovce. Ohlas na soutěž byl veliký. Proto jsme soutěž nejprve opakovali v intervalu dvou let a nyní ji pořádáme každý rok. Gustav Frištenský, přestože se proslavil jako zápasník, byl všestranně silově zaměřen

a jeho trénink obsahoval i prvky atletiky a gymnastiky. Proto si i letos sportovci změří své síly v následujících disciplínách: ve shybech na hrazdě (gymnastická disciplína), bench pressu na rovné lavici se 70kg činkou (silová disciplína), přehazování medicinbalem přes hrazdu (silově vytrvalostní soutěž), skoku dalekém z místa (atletická disciplína), přenášení různých břemen na čas (silově vytrvalostní soutěž), vzpěračském nadhozu s 50kg činkou (silová disciplína). O přestávce diváci uvidí ukázku řeckořímského zápasu a budou

si moci zasoutěžit v páce. Tentokrát budou rozhodčími Dušan Tesařík a Martin Vodák, několikanásobní mistři ČR a Evropy v páce (Arm Wrestling). Letos poprvé je hlavním organizátorem soutěže Společnost Gustava Frištenského, která uchovává odkaz tohoto výjimečného člověka, propaguje a podporuje sportovce všech věkových kategorií. Přijměte mé osobní pozvání na tuto soutěž. Přijďte prožít 16. 5. příjemný den s milovníky silových sportů v Litovli. Na viděnou s vámi se těší Mgr. Zdenka Frištenská

Chudobínské hřiště má nové zázemí

NA SPORTOVNÍ DEN DO MLADČE so 16. 5., hřiště v Mladči TJ Sokol Mladeč zve na sportovní den pro děti i dospělé. Doprovodným programem je výstava drobného zvířectva, ukázka agility a zneškodnění pachatele psem, představení sokolníků, poníci aj. Od 20 hodin čeká návštěvníky karneval s kapelou Motors.

řili jako hvězdy. Matyáš Novák obsadil konečné 2. místo a Jirka Kročák místo čtvrté. Ostatní ovšem nezaháleli, v každém závodě dosahovali skvělých bodovaných umístění. Dne 29. února se konal v Petříkově další ročník přeboru Olomouckého kraje. Zde jsme již druhým rokem obhájili titul přeborníka Olomouckého kraje, který právem patří našemu nejlepšímu mladému lyžaři Matyáši Novákovi. Druhé místo si

Na místě vyhořelého objektu u hřiště v Chudobíně byl firmou OFC, spol. s r. o., z Ludkovic postaven tzv. technicko-společen-

ský objekt, který bude sloužit obyvatelům Chudobína jako zázemí pro pořádání sportovních a společenských akcí. Objekt je tvořen pěti spojenými montovanými moduly. Celkové rozměry objektu jsou 10 krát 13 m. Uvnitř se nachází velká společenská místnost, sociální zařízení, šatna, dřevník a sklad. Objekt je napojen na všechny inženýrské sítě (i na novou kanalizaci),

mimo plyn. Opláštění tvoří nahnědo namořené modřínové laťování. Celkové náklady na vybudování jsou 1,5 milionu Kč, k tomu je nutné ještě přičíst cca 120 tisíc Kč na vynucenou přeložku kabelu O2, který se nachází přímo pod objektem. Vnitřní vybavení bude řešeno ve spolupráci s osadním výborem během letošního roku. M. Kopečný, MHaSI

ROZMANITOSTI / 19

Litovelský bylinkář: HLOH OBECNÝ a další léčivé hlohy Stromek nebo keř z čeledi růžovitých (Rosaceae). Roste hojně na suchých místech na okraji lesů a strání. Nejlépe se mu daří ve vápenité půdě. Mezi velmi významné léčivky patří hloh obecný (Crataegus laevigata), který kvete v květnu. Květy mají zvláštní vůni, která může být pro některé lidi až nepříjemná. Léčivé účinky má květ, list a plod. Hloh je charakterizován smyslem pro znovunastolení radostné obnovy a milující účasti na životě, která je založena zejména na upřímnosti k sobě samému. Pomáhá především lidem s rozpolcenou osobností, měkkým a velmi citlivým na jedné straně a s rysy tvrdohlavosti a neústupnosti na straně druhé. Léčebně hloh pomáhá proti stresu a nespavosti, má močopudné účinky, rozšiřuje cévy, zklidňuje srdeční neurózu, tlumí a harmonizuje srdeční arytmie, snižuje vysoký krevní tlak, působí protiskleroticky, léčí i některé typy závratí. Hloh je vhodné použít při léčbě následků po infarktu myokardu a v prevenci ischemické choroby srdeční. Květ a list užíváme ve formě nálevu nebo lihové tinktury, plod ve formě odvaru. Nálev připravíme ze 2 čajových lžiček květů na šálek vařící vody, necháme je 10 minut vyluhovat, poté scedíme a užíváme 3x denně dlouhodobě. K léčení se nejčastěji užívá tinktura z květů. Na její výrobu použijeme 1 díl květů a 5 dílů 60% lihu. Necháme po dobu 3 týdnů vyluhovat, poté scedíme přes papírový filtr a uložíme do chlad-

na, nejlépe do tmavých skleněných lahví typu prachovnice. Užíváme denně 20 až 30 kapek tinktury před obědem a večeří, případně před spaním. Bylinář Josef A. Zentrich používal k léčení kombinaci připravenou z 50 % hlohové tinktury, 30 % jírovcové tinktury a 20 % jinanové tinktury pro harmonizaci srdečního chodu a na zlepšení prokrvení a pružnosti cévních stěn. Dávka byla 20 až 35 kapek 4x denně. Léčivé jsou i u nás rostoucí další hlohy jako hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), hloh křivokališný (Crataegus praemonticola) a hloh Lindmanův (Crataegus lindmanii). Tradiční čínská medicína používá velkoplodé hlohy – hloh peřenoklanný (Crataegus pinnatifolia) a hloh klínovitý (Crataegus cuneata). Jejich plody jsou sladkokyselé, užívají se jako ovoce a mají léčivé účinky. Po usušení se používají ve formě odvaru nebo prášku. Léčivě zastavují průjem, snižují vysoký krevní tlak a cholesterol v krvi, působí jako srdeční tonikum. Dále mají antioxidační, antibakteriální a afrodiziakální účinky. Velmi podobné účinky má i severoamerický hloh břekolistý (Crataegus pedicellata), u nás hojně pěstovaný v botanických zahradách (např. v botanické zahradě přírodovědecké fakulty v Olomouci). Indiáni v USA nejčastěji používají hloh Douglasův (Crataegus douglasii), jehož plody na-

zývají medvědí bobule. Při léčení květy se používají pouze hlohy, které kvetou bíle. Květy jinak zbarvené, například růžově, se k léčení nepoužívají. Keřů hlohů si v nedávné minulosti vážili naši předkové, pro které byla tato rostlina posvátná. Květy hlohu byly poslové jara, věnečky z nich bývaly na májkách a na svatbách. Staří Římané a Slované mívali větvičky hlohu zavěšené nade dveřmi, aby chránili svá obydlí a chlévy před škodlivými duchy, neštěstím a zásahy blesků. Hlavní ochranná síla hlohů však spočívala ve strážení pramenů a studní. V Irsku jsou na mnohých místech dodnes velké keře hlohu nedotknutelné

Starý dub na louce u splavu podlehl času a nečasu

Kdysi tu stávaly dva. Dva vysoké, staré duby na louce

nedaleko splavu. Jeden silný a plný života, každého roku

zelený novým listím. Druhý po léta suchý, jehož holé větve se pnuly vysoko k nebi. V roce 2004 se krajem prohnalo tornádo. Ten, jenž byl tak živý a plný mízy, zůstal ležet. Ten zdánlivě mrtvý přetrval. Po léta představoval dominantu tohoto kousku světa a přitahoval oči fotografů, malířů i kolemjdoucích. Na přelomu března a dubna nás příroda obdařila rozervaneckým počasím. Občasné slunečné chvíle střídaly vánice, krupobití a silný vítr. A strom, který odolal i tornádu, podlehl aprílovému nečasu. Vyvrácený z kořenů, přesto majestátní. Každý máme svůj úkol a čas... hk

a většina posvátných vodních pramenů a studánek má vedle sebe posvátný hloh. Dle keltských pověstí člověk, který usne u keře hlohu, nezestárne ani o minutu a po probuzení získá novou osvěžující energii. Astrologové a alchymisté vidí v hlohu nebeský vliv ve spojení Venuše a Marsu. Mars se projevuje v trnech jako ochrana, zatímco Venuše v květech, které symbolizují krásu a něhu. Je to jednota mezi mužskými a ženskými částmi kosmické tvůrčí síly. Vladimír Vytásek Vážení příznivci léčivých rostlin, srdečně Vás zvu na poznávací bylinkovou vycházku na Kosíř, která se koná 9. května. Sraz je v 8.30 hodin na vlakové zastávce Kaple u Čelechovic. Pořadatel: IRIS Prostějov

20 slunečných stupňů Celsia

460 osob na ochozu radniční věže

20 / fotoreportáž

Zahájení turistické sezóny

11. dubna

150 návštěvníků muzea harmonik

78 dětí na Lesánkově cyklotrase

kolem 250 příležitostných kanoistů na Nečízu

60 zájemců o prohlídku radnice včetně sklepa

Na shledanou 16. dubna 2016!

160 návštěvníků muzea

nejstarší účastník narozený v roce 1928

78 zájemců o historii knihovny

nejvzdálenější turista ze Semil

kolem 200 lidí v kapli sv. Jiří

450 účastníků zaregistrovaných ve stánku KČT