Listopad ročník

25.10.2010 16:30

Stránka 1

NEP¤EHLÉDNùTE!

jeden ze zásadních obrazÛ lidské historie je Gauguinovo plátno s názvem „Odkud pfiicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?“ Jeho název, kter˘ jsme si kdysi se Zdenkem Mertou vypÛjãili jako podtitul pro faustovské muzikálové oratorium BASTARD, v sobû nese tfii principiální otázky kladené si lidstvem odnepamûti. Otázky… otázky… otázky…! Co o sobû vlastnû víme? Kdo vidí za horizont na‰í vystopovatelné minulosti, aby koneãnû fiekl, zda jsme vskutku povstali z opice, nebo to bylo jinak? (Ne, Ïe bychom na to nemûli kaÏd˘ svÛj názor, ale víme to vskutku jistû?) A kde v na‰em rozliãn˘mi paprsky prozkoumaném tûle sídlí du‰e, pakliÏe tam nûkde sídlí, a nám se jeví, Ïe sídlí? A co se s ní stane po na‰í fyzické smrti? A proã milujeme, Ïárlíme, tr˘zníme se a vÛbec v‰echno to, co ãiní ãlovûka, jak si v‰eobecnû myslíme, nejvy‰‰í bytostí na

Hana Kováříková

Poetická oslava vánoãních svátkÛ ve známém biblickém pfiíbûhu s hudeckou a klezmerskou kapelou na jevi‰ti

BETLÉM

Mûstské divadlo Brno se stalo teprve 6. divadlem svûta, kterému byla udûlena práva pro zinscenování slavného muzikálu plného kouzel

MARY POPPINS 19. - 30. listopadu a 1. - 17. prosince na Hudební scénû

¤editel: Stanislav Mo‰a Lidická 16, 602 00 Brno Tel.: +420 533 316 301 Tel./Fax: +420 533 316 410 www.mdb.cz

·éfredaktor: Jef Kratochvil Tisková mluvãí: Lucie Brouãková Lidická 16, 602 00 Brno Periodikum registrováno pod ãíslem MK âR E 12150 156. ãíslo Vydalo MdB za finanãní podpory Ministerstva kultury âR Uzávûrka: 20. 10. 2010

Náklad 7 000 ks Titulní strana: Návrh kost˘mu - Simona Rybáková

na‰í planetû? A proã se pofiád ptáme? VÏdyÈ v‰echno v na‰í lidské komunikaci jsou otázky! I kdyÏ napfiíklad vyprávíme vtip, kter˘ se v na‰í mezilidské komunikaci vyznaãuje jednoznaãnou teãkou obsaÏenou v pointû, táÏeme se, zdali nejsme pro své okolí natolik zábavní, Ïe by od nás rádo sly‰elo dal‰í anekdotu. I za vyznáním lásky, kter˘mi je dramatická literatura nabita, je sly‰et otázku: a co ty, jak ty mi odpoví‰, miluje‰ mû rovnûÏ, anebo se mám stydût za svou troufalost? A v‰imli jste si, Ïe lidská bytost, která toho má na srdci více, pozvedává svÛj hlas v prÛbûhu své fieãi do otázky, kdyÏ se potfiebuje nadechnout, a tím dává mimovolnû najevo svÛj prÛbûÏn˘ dotaz: „posloucháte mû je‰tû?“, „stojíte o to, aS TAT U TÁ R N Í M ù S T O B R N O bych vyprávûl dál?“ FINANâNù PODPORUJE M ù S T S K É D I VA D L O B R N O , I ti, ktefií se potfiebují kvalitativnû vyãlenit na úkor jin˘ch, (jednodu‰e P¤ÍSPùVKOVOU ORGANIZACI se dá fiíci, Ïe o nich ‰patnû mluví – pomlouvají je), i tito lidé, rychle hotovi s kaÏd˘m sv˘m negativistick˘m úsudkem, oni mistfii teãek, kdy se za jejich „pravdou“ nedá zdánlivû uÏ nic dodat jak je suverénní, se ptají! Jejich otázka je prostá: „Nejsem pro vás, kter˘m to sdûluju, jedineãn˘? Nejsem úÏasn˘, kdyÏ tak brilantnû dokáÏu formulovat cizí nedokonalost a ‰patnost?" Divadlo v na‰em lidském svûtû odnepamûti funguje nezastupitelnû právû proto, Ïe je schopno v souladu s na‰í pfiirozeností se dÛslednû ptát na vûci základní i roz‰ifiovat plejády otázek aÏ do absurdních poloh na‰eho uvaÏování a pfii procesu prÛbûhu divadelní inscenace se onen spoleãn˘ tok uvaÏování mûní v rituál spoleãného pfiem˘‰lení, díky nûmuÏ jsme schopni si pûstovat mimofiádnou citlivost a schopnost hlubokého ponoru do spoleãensk˘ch i intimních procesÛ na‰ich ÏivotÛ. Vûzte, Ïe i inscenace, jejichÏ pfiehled vám na jiném místû na‰eho ãasopisu nabízíme v podobû tzv. Roãního pfiedplatného, byly generovány s touhou spoleãnû s vámi si uÏívat Ïivota, vnofiovat se do nûj právû skrze rÛzné otázky. A byÈ víme, Ïe otázku zákonitû následuje jiná, jsme pfiipraveni se ptát ve v‰í upfiímnosti znovu a znovu dál, dokud se koneãnû nedozvíme, kdo jsme, odkud pfiicházíme a kam jdeme... a moÏná i potom. Na shledanou pfii svátcích otázek realizovan˘ch ve v˘jimeãn˘ch divadelních pfiedstaveních se za v‰echny kolegy MdB tû‰í

VÁÎENÍ DIVADELNÍ P¤ÁTELÉ,

Listopad

2010 16. ročník

Cena: 15,- Kč

22. - 24. a 29. a 30. listopadu na âinoherní scénû

Návrh kost˘mu prostitutky pro hudební inscenaci Muchova epopej Simony Rybákové, foto: jef Kratochvil

Obalka_listopad010

Stanislav Mo‰a, fieditel MdB

Obalka_listopad010

25.10.2010 16:30

Stránka 3

Foto: jef Kratochvil

21. fiíjna 2010 sehrál ná‰ soubor v Praze v Divadle ABC komedii „Brouk v hlavû“ pro v˘znamné obchodní partnery spoleãnosti REXEL CZ s.r.o. „Nádhern˘ veãer s excelentnû vybran˘m pfiedstavením...“, to jsou slova spokojen˘ch hostÛ. Nás tû‰í, Ïe se díky partnerství se spoleãností REXEL podafiilo do Prahy poprvé pfiivézt „Brouka“, inscenaci, kterou máme na repertoáru jiÏ ãtrnáctou sezonu.

KOLOâAVA Muzikálová balada

Adaptaci Olbrachtova románu Nikola ·uhaj loupeÏník pfiipravila autorská dvojice Petr Ulrych a Stanislav Mo‰a. Uvádíme 7., 8., 9. a 10. listopadu na âinoherní scénû.

Partnery slavnostního veãera REXEL CZ s.r.o. byly spoleãnosti: PRAKAB PRAÎSKÁ KABELOVNA, a.s., EATON Elektotechnika s.r.o., PHILIPS âeská republika s.r.o., V-systém elektro, s.r.o. a KOPOS Kolín a.s.

DOKORAN listopad2010

25.10.2010 13:11

Stránka 1

Co je stfiední Evropa jiného, neÏ spoleãn˘ hfibitov, architektonick˘ park, ble‰í trh, telefonní seznam s promíchan˘mi jmény a jídelní lístek? Dragan Velikiç (1953) patfií mezi nejznámûj‰í pfiedstavitele souãasné srbské literatury


25.10.2010 13:11

Stránka 2

Stanislav Mo‰a, Jaroslav Milfajt, Stano Slovák

V reÏii Stanislava Mo‰i a pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera zaznûlo dne 14. fiíjna 2010 v brnûnské hale Rondo monumentální scénické oratorium Arthura Honeggera Jana z Arku

25.10.2010 13:11

Stránka 3

Igor Barberiç, Svetlana Slováková

Svetlana Slováková, Igor Barberiç, Aneta Majerová




25.10.2010 13:11

Stránka 4

LELKOVÁNÍ DITY BRANâÍKOVÉ

s LADISLAVEM LAKOM¯M, JAROSLAVEM DUFKEM A ZDENOU HERFORTOVOU DOB¤E ROZEHRANÁ PARTIE Mé setkání se tfiemi hlavními protagonisty novû pfiipravované hry Dobfie rozehraná partie bylo ponûkud netradiãní. Pfiipadala jsem si totiÏ jako nezku‰ená uãitelka, která má pfied sebou svûtaznalé Ïáãky. Pfiem˘‰lela jsem proto, co mají v‰ichni tito tfii velikáni brnûnského hereckého nebe – Zdena Herfortová, Ladislav Lakom˘ a Jaroslav Dufek - mimo svoji hereckou profesi - je‰tû spoleãného. A zjistila následující: – v‰ichni jsou absolventi JAMU, to za prvé. V‰ichni tfii zde nûjakou dobu dokonce pÛsobili v roli pedagogÛ a vzdûlávali do roztrhání tûla hereckou mládeÏ. Do tfietice v‰ichni hráli v Divadle bratfií Mr‰tíkÛ, ãi v brnûnském Národním divadle. A aby toho nebylo málo, v‰ichni se s úspûchem vûnovali dabingu. RovnûÏ jsme je mohli vídat úãinkovat v populárním televizním seriálu âetnické humoresky. Dnes, po letech, se opût setkávají na prknech Mûstského divadla Brno, právû v Dobfie rozehrané partii. „Zapomnûla jsem je‰tû na nûco?“ zeptala jsem se v‰ech tfií jednoho odpoledne a zde jsou jejich odpovûdi: Jaroslav Dufek: Je‰tû jsme mûli spoleãná dûvãata tady s panem Lakom˘m! Ladislav Lakom˘ sv˘m hlubok˘m, podmaniv˘m hlasem proná‰í: Ano, ano… Zdena Herfortová: A to je v‰echno? Ladislav Lakom˘: No, je‰tû nás spojuje rozhlas, televize a známosti s brnûnsk˘mi lidmi, sedávali jsme u vína napfiíklad s Mikulá‰kem, Skácelem… Vzpomenete si je‰tû, kde jste se poprvé potkali? Jaroslav Dufek: My tady s panem Lakom˘m máme, dalo by se fiíci, spoleãn˘ cel˘ hereck˘ Ïivot. Potkali jsme se vlastnû je‰tû pfiedtím, neÏ jsme vstoupili na pÛdu JAMU u pana profesora Waltera pfied pfiijímaãkami. MÛj tatínek mi tehdy donesl 100 partyzánek, aby mû pan profesor pfiezkou‰el. A ve dvefiích jsem se srazil tady s panem Lakom˘m. Vzpomíná‰?

4

Ladislav Lakom˘: Ano, to bylo opravdu tváfií v tváfi. Jaroslav Dufek: A od té doby jdeme cel˘ Ïivot vedle sebe. Ladislav Lakom˘: Víte, my spolu studovali v jednom roãníku, jsme taková herecká dvojãata. Jaroslav Dufek: Ale kaÏd˘ jsme takov˘ jin˘, pan Lakom˘ je lyrik a já prozaik. My jsme vlastnû takové protipóly, bíl˘ a ãern˘. A Vy, Zdeni, kde jste se poprvé potkala se sv˘mi kolegy? Zdena Herfortová: No vidím to, jako by to bylo dnes. V roce 1965 jsem poprvé uvidûla pana Lakomého v úÏasné hfie Pa‰ije aneb ukfiiÏování JeÏí‰e Krista, kde jsem i já mûla hrát andûla. JenÏe pan reÏisér E. Sokolovsk˘ na mne tehdy z hledi‰tû zakfiiãel „na kolena“, já mu nerozumûla, a tak mû tato inscenace minula. Nicménû na pana Lakomého jsem se chodila dívat dál. A s Jardou jsme se poprvé potkali ve hfie Hlinûn˘ vozíãek v Mahence. On byl tehdy prostû nepfiehlédnuteln˘…nemusím snad pokraãovat… A spoleãnû jsme se


25.10.2010 13:11

Stránka 5

malé odboãení k dabingu, kter˘m jste se v‰ichni tfii proslavili a posbírali ceny… Jaroslav Dufek: Z m˘ch nejznámûj‰ích dabingÛ byl asi polsk˘ váleãn˘ seriál, kde jsem daboval kapitána Klose. A pak také Carter McKey z tehdy nesmírnû populárního seriálu Dallas, nebo Victora Gassmana, tehdej‰í italskou hvûzdu. Ladislav Lakom˘: Já daboval Alaina Delona, snad pûtkrát, potom také Jeana Maraise ve filmu Vûãn˘ návrat, Horsta Buchholze ve filmu Dobrodruh z Istanbulu. Zdena Herfortová: Já dabing milovala! Nadabovala jsem stovky filmÛ. Ale co zavfieli státní dabing, tak uÏ tolik práce nebylo, vlastnû pro mne se postupnû vytratila. Vût‰ina spoleãností, které dabing provozují, je v Praze. Ale ráda na tu dobu vzpomínám. Ladislav Lakom˘: Víte-li pak, kolik je v Praze divadel? Jaroslav Dufek: ¤ekl bych 120. Ladislav Lakom˘: Tûsnû vedle – 102. Ale vût‰ina divadel nemá takové soubory jako Mûstské divadlo. Pracují na Ïivnostensk˘ list a najímají toho, koho potfiebují a kdo má zrovna ãas. TudíÏ v Praze je spousta nevytíÏen˘ch hercÛ a proto ten dabing pfietáhli tam. My jsme jim tím tro‰ku brali chleba. Zdena Herfortová: A Praha to vlastnû teì v‰echno pokryje. Jinak já ráda vzpomínám tfieba na film Konû se také stfiílejí s Jane Fondovou. To byl pûkn˘ dabing. Ale uÏ ten film pfiedabovali. Ladislav Lakom˘: Ale to se musím Prahy zastat. To není nic proti Brnu. AÈ jsme zase objektivní. My jsme dabovali filmy na star˘ klasick˘ materiál, zvuková stopa zestárne. Prostû po tûch letech to je nekvalitní a musí se to pfiedabovat. Zdena Herfortová: Asi má‰ pravdu, ale je mi to líto. A âetnické humoresky? Zdena Herfortová: Já toãila tfii fiady tohoto seriálu je‰tû za reÏiséra A. Moskalyka a hrála jsem Vladûnku ·iktancovou. Krásná spolupráce s cel˘m ‰tábem a hlavnû s p. reÏisérem. Na tento seriál mnoho divákÛ vzpomíná a pfiáli si, aby nekonãil. Ladislav Lakom˘: Já tam v jednom pfiíbûhu hrál padûlatele penûz, také je‰tû za Tondy Moskalyka a ten mi na rovinu fiekl, protoÏe my jsme byli velcí kamarádi, Ïe uÏ jednoho herce nechce vícekrát obsazovat do stejného seriálu.

v‰ichni tfii potkávali 25 let na‰eho spoleãného divadelního Ïivota. Ladislav Lakom˘: A potom také pfiece ve Vojnû a míru. Zdena Herfortová: To jsme byli mladí a byla to krásná Kaloãova inscenace, psal se rok 1970. Jaroslav Dufek: Poãkejte, já mám téma ke Zdenû. Dvû vzpomínky. První byl ten zmínûn˘ Hlinûn˘ vozíãek. Zkou‰eli jsme tehdy na malé zku‰ebnû. Zdeniãka tam sedûla, moc jí to slu‰elo, mûla takové krátce stfiiÏené vlasy. Já po ní pokukoval, no prostû jsem na ni dûlal oãi. CoÏ musím fiíci, Ïe ona opûtovala! A u toho zÛstalo. Zdena Herfortová: Já jsem mûla ten krásn˘ tro‰ku trémov˘ pocit na kaÏdé zkou‰ce, tak jsem se na divadlo s nimi tû‰ila, bylo mi tehdy 22 let. Jaroslav Dufek: A ta druhá vzpomínka se t˘ká pfiedstavení - jak se to vlastnû jmenovalo? Ano, ano, Balada o Alim z Ke‰anu. Mûli jsme tam se Zdeniãkou spolu rozko‰n˘, krásn˘, uhádan˘ dialog dvou mlad˘ch jiÏansk˘ch lidí, ktefií se sice milují, ale zároveÀ hodnû hádají. Jak je u tûchto jiÏanÛ obvyklé. Pfiedstavovali jsme tureck˘ pár. No a na premiéru pfiijel i tureck˘ velvyslanec. Po premiéfie se konal v hotelu International raut a pan velvyslanec pfii‰el tehdy za mnou a za Zdenou a vysekl nám poklonu, Ïe ani Turci mezi sebou nejsou tak temperamentní, jako jsme byli my dva. CoÏ nás tehdy stra‰nû potû‰ilo. Ale pointa této vzpomínky je v tom, Ïe pár dní nato ãtu Svobodné slovo a tam pí‰ou, Ïe „v Praze zemfiel tureck˘ velvyslanec“… Ladislav Lakom˘: No to je ale ãern˘ humor! Jaroslav Dufek: Jo a je‰tû si vzpomínám na jedno pfiedstavení, pfií‰ernû dlouhé. Bylo to v Národním divadle v ãinohfie a hráli jsme tehdy dohromady v jeden veãer 3 hry. A ty jsi tam Zdeni hrála také, pamatuje‰, dokonce moji sestru? Zdena Herfortová: To ví‰, Ïe pamatuji, bylo to ve hfie Tarelkinova smrt a v tom kost˘mu jsem si tenkrát pfiipadala jako vagón… Jaroslav Dufek: Tak to bylo naposledy, co jsme se potkali v‰ichni tfii a vlastnû aÏ dnes se setkáváme pfii nastudování Partie. Ladislav Lakom˘: No a v dobû, kdy paní Ladislav Lakom˘ s Ivanou VaÀkovou Herfortová nastupovala k Mr‰tíkÛm, já ode‰el a Stanislavem Mo‰ou ve stejn˘ rok do penze. To se psal rok 1992. A i kdyÏ jsem potom stále hostoval, oficiálnû uÏ na premiéfie muzikálu jsem byl dÛchodce. Cikáni jdou do nebe, To je neuvûfiitelné, poãítám-li dobfie, jste tím reÏie: Stanislav Slovák dÛchodcem jiÏ 18 let! Tady platí ono známé, Ïe muÏi nestárnou! Dovolte mi prosím nyní

5


25.10.2010 13:11

Jaroslav Dufek: Já tam hrál pouze okrajovou postavu zemského velitele v nûkolika dílech. A kdy jste zaãali zkou‰et Dobfie rozehranou partii? Ladislav Lakom˘: No v ãervnu jsme mûli takové pfiedprázdninové setkání, kde jsme si k tomu nûco málo fiekli, pfieãetli si scénáfi. Jaroslav Dufek: Ale to bylo opravdu jen takové letmé seznámení, skuteãnû jsme zaãali zkou‰et aÏ minul˘ t˘den. KdyÏ jsem si ãetla obsah hry, napadla mû jistá podobnost se slavnou My Fair Lady. Zde to jsou dva dlouholetí kamarádi, zvyklí na svÛj stereotypní styl Ïivota. A ten jim rozbije Ïena. V pfiípadû My Fair Lady Lisa Doolitlová, ve Va‰em pfiípadû Zdena v roli hospodynû Rosalindy. Nemyslíte? Ladislav Lakom˘: No, není to úplnû stejné, je to trochu jinak. Ale kdyÏ se nad tím zam˘‰lím, je tam podobn˘ asi ten moment „zkulturnûní“. Rosalinda Freda a Lisa starého Higginse. Zdena Herfortová: Je tam trochu nádech lásky… Ladislav Lakom˘: O jaké lásce to mluví‰? Zdena Herfortová: No pfiece o lásce, jako vztahu dvou lidí! Ladislav Lakom˘: No poãkej, ty myslí‰, Ïe ona se do nûj zamiluje? Zdena Herfortová: No tak dobfie, budeme to naz˘vat láskyplné sympatie. Není to láska v tom pravém smyslu, v tom jarním, ani v letním rozpuku. Ale nûjak˘ druh lásky tam je, já bych se tomu nebránila! Abychom si to tedy ujasnili, pan Lakom˘ hraje Walta, pan Dufek Freda a Vy Zdeni, hospodyni Rosalindu… Ladislav Lakom˘: Já nefiíkám, aby ses tomu bránila! Ale já si zase myslím, Ïe téma lásky tam nepatfií. Já bych pouÏil jedno jediné slovo, které se mi zdá nejvhodnûj‰í a to je VZDOR! Ty sis dala za úkol mu nepodlehnout. Jeho syn tû varuje, upozorní tû na jeho povahu. A ty tam fiíká‰ doslova „ale on si na mne nepfiijde“! Zdena Herfortová: Já pfiicházím k Fredovi a vlastnû zji‰Èuji, Ïe tento druh (jak to vyjádfiit) komunikace, mám také ráda. Víte, jak se s tou hrou stále víc seznamuji, zji‰Èuji kaÏd˘m dnem její dal‰í a dal‰í rozmûr. Uvidíme, jak se to podafií zahrát a co vlastnû bude fungovat. Ladislav Lakom˘: Víte, ONA nám vlastnû naru‰í na‰i komunikaci!! Mezi mnou a Fredem. Zdena Herfortová: To ví‰, Ïenská toho na pokoji moc nenechá… zvlá‰È, kdyÏ ji to baví! Jaroslav Dufek: Já to teì vidím spí‰e v obecné rovinû, ale za svoji figuru mÛÏu fiíci, Ïe bychom mûli b˘t vlastnû s Láìou rádi, Ïe doteì nejsme odstrãeni na slepou kolej. Îe ke konci Ïivota je ãlovûku dovo-

6

Stránka 6

leno dûlat to, co má rád a to je divadlo. A Freda a Walta vidím jako dva stárnoucí muÏe, ktefií se mají prostû rádi. Mají spoleãn˘ zájem - ‰achy. A najednou mezi tyhle lidi, ktefií mají zajeté své koleje, vlítne tahleta atomová bomba, která jim v‰echno rozhází. Ladislav Lakom˘: To jejich domino! Zdena Herfortová: Nemûli bychom toho moc pfiedem prozrazovat, abychom neztratili pozornost diváka… A Rosalinda vûdûla, Ïe bude ve svém novém zamûstnání takhle „bojovat“? Ladislav Lakom˘: Samozfiejmû, Ïe to vûdûla. Fred byl na v‰echny své hospodynû hrub˘ a jeho syn, kdyÏ ji pfiíjmal, ji na to upozornil. ¤ekl jí, co ji vlastnû ãeká. Jaroslav Dufek: Já to vidím tak, Ïe ona pfii své nátufie to brala jako v˘zvu! Zdena Herfortová: Ano, obrátila v‰echno vzhÛru nohama. Ale ne proto, Ïe by to chtûla udûlat schválnû, to ne. Ona prostû je taková. Ladislav Lakom˘: Ale já si stejnû myslím, Ïe je zde evidentní daleko vût‰í du‰evní souznûní mezi Waltem a Rosalindou! Znáte ten pocit, kdyÏ nûkoho potkáte a on vám zavoní. Tak to je pro Rosalindu Walt. Prostû Fred se tomu brání, nechce, aby s ním kdokoliv manipuloval, synem poãínaje a Rosalindou konãe. Jaroslav Dufek: Fred je zkrátka svÛj a uÏ se nechce mûnit. TakÏe Herfortová a Dufek zde mají dal‰í „tureckou scénu“? Zdena Herfortová: UÏ jsme trochu star‰í „Turci“, ale aÏ tak bych to opravdu nevidûla. Jaroslav Dufek: S tvrdohlavostí tûch dvou mlad˘ch to opravdu jistou podobu má. Cítím v tom jak˘si druh boje mezi nimi. Ale nebudeme uÏ více prozrazovat, viìte? Zeptám se Vás je‰tû na pana reÏiséra Stana Slováka, jak se Vám s ním pracuje? Ladislav Lakom˘: Po tûch nûkolika zkou‰kách je moc brzo na to dûlat nûjaké závûry. Ale urãitû je to osvûÏující, nechat se reÏírovat nûk˘m mlad˘m, poznat ten svût dne‰ních mlad˘ch reÏisérÛ. Zdena Herfortová: Já jsem na práci se Stanem Slovákem spí‰ zvûdavá, zaÏila jsem ho jako asistenta reÏie u hry Apartmá a byl tehdy velmi vlídn˘ a pfiesn˘. Jaroslav Dufek: No, fieknu to takhle, Ïe do na‰ich zkornatûl˘ch cév vleje mladou krev. Ladislav Lakom˘: Já si myslím, Ïe to co on má vÛãi nám tfiem, je pokora. A to v tom pûkném a lidském slova smyslu, víte jak to myslím.

Ladislav Lakom˘ s Janem Apolenáfiem v muzikálu Cikáni jdou do nebe, reÏie: Stanislav Slovák


25.10.2010 13:11

Urãitû. Moje maminka mi fiíkala, Ïe aÏ Vás budu oslovovat, mám pouÏít titul „mistfie“, naz˘vají Vás tak? Ladislav Lakom˘: No, tak teì to není potfieba, ale to víte, Ïe ano. Jaroslav Dufek: No, mnû se líbí: Pane Mistr. Ladislav Lakom˘: Star˘m a zku‰en˘m hercÛm se tak fiíká. Zavzpomínejte je‰tû na nûjaké spoleãné pfiedstavení, prosím … Zdena Herfortová: Já tûch vzpomínek mám, Idiot, Platonov, Vojna a mír, Dvû u‰i dvû svatby, ZavraÏdûní svaté Celest˘ny, Boris Godunov, R.U.R., Zbojníci a Ïandáfii, Balada o Alim z Ke‰anu… a dal‰ích asi 20 let v Mahelovû ãinohfie... Jaroslav Dufek: Nepfiítel lidu od Ibsena. Láìa tady hrál toho kladného, hodného a já jeho záporn˘ opak. Bylo to jedno z na‰ich nejkrásnûj‰ích setkání na divadelních prknech. To je jedno z pfiedstavení, kdy mi bylo s Láìou na jevi‰ti nejlépe. Ladislav Lakom˘: Víte, já uÏ od pohledu nemÛÏu hrát nûjakého siláka a tak jsme vlastnû ve vût‰inû her byli na opaãn˘ch stranách. Já ten dobr˘ a Jarda ten ro‰Èák. KdyÏ se nad tím zamyslím, tak model na‰eho vztahu se ukázal v Olbrachtovû Podivném pfiátelství herce Jesenia. Tam jsou dva typy hercÛ – Dufek a Lakom˘. To je Jesenius a Vesel˘. Potom, co jsem toho Olbrachta pfieãetl, jsem si uvûdomil, Ïe takhle je to i mezi námi. Îe ten Jarda má to herectví od boha, já uÏ míÀ. Já si to, co mi nenadûlil PánbÛh, musím dopfiemej‰let. Jarda to tam prdne a je to tam. To je vlastnû i pfiípad Dobfie rozehrané partie. Jarda zde hraje toho cholerika a já melancholika. TakÏe cel˘ ná‰ Ïivot se pohybuje na tûchto dvou pólech. „Pfiesnû tak!“ konãí ná‰ rozhovor Jaroslav Dufek, louãí se a odchází na zkou‰ku… Zdena Herfortová: Víte, oni dva jsou opravdu a snad nejen pro mne, ojedinûlí - tak jsem se na nû ostatnû dívala cel˘ Ïivot! Pan fieditel Mo‰a mi vlastnû tuto hru spolu s dramaturgem ·otkovsk˘m nabídli k m˘m narozeninám, za coÏ jsem jim nesmírnû vdûãná. Vûfiím, Ïe v tomto obsazení to skuteãnû bude dobfie rozehraná partie a Ïe si to na jevi‰ti uÏijeme. …louãí se také Zdena Herfortová se slovy… „No, já se nemÛÏu louãit, nesná‰ím louãení… urãitû se zase uvidíme.“ Ladislav Lakom˘: Co vím bezpeãnû, tak tady v tomhle pfiedstavení se nesmí tlaãit na pilu, nesmí se zde vyrábût humor. Tím by se to zabilo. To musí vyplynout ze situace. A mohu se zeptat, ãí to byl nápad, postavit vás tfii do hlavních rolí? Ladislav Lakom˘: No, co já vím, tak pana Mo‰i. Ten vymyslel, Ïe opût potká tfii herce, ktefií témûfi cel˘ svÛj divadelní Ïivot stáli na pódiu vedle sebe. V tom je urãitá symbolika. Já osobnû to dokonce cítím tak, Ïe se tímto pfiedstavením s nimi vlastnû rozlouãím. Rozlouãím??? Ladislav Lakom˘: Já bych se toho nebál. Já bych klidnû na té rakvi tu krajku nechal. AlespoÀ pro mne je to pfiíleÏitost podat si ruce, dÛstojnû se rozlouãit a podûkovat tomu Ïivotu, kter˘ nám umoÏnil, Ïe jsme spolu mohli 40 let hrát. PromiÀte, ale sly‰ela jsem, Ïe na zaãátku nebylo úplnû jednoznaãné, zda se pfiedstavení vÛbec uskuteãní? Ladislav Lakom˘: Ono to vlastnû v jednu chvíli vypadalo, Ïe se tohle pfiedstavení vÛbec neuskuteãní. Pan Mo‰a to totiÏ nabídl Jardovi a ten fiekl svoji oblíbenou vûtu „víte, ono to má na mû moc písmenek!!!“. Ale nevím, zda na tom potom zapracovala Zdena, nebo nûkdo toho Jardu pfiemluvil, ale Jarda nakonec fiekl, Ïe do toho pÛjde.

Stránka 7

Chválabohu! A jak byste tedy divákovi „v kostce“ popsal Dobfie rozehranou partii? Ladislav Lakom˘: Je to situaãní, tro‰ku hofiká komedie o stárnoucích lidech a jejich problémech. Já bych byl moc rád, kdyby divák, kter˘ se pfiijde podívat, se usmíval. Aby nefiiãel smíchy. Sice jsou tam místa, kde by mohl fiiãet, ale jinak, aÈ se jen usmívá. My ho musíme hladit. Pro mne tahle role není vÛbec jednoduchá, protoÏe jsem uÏ star˘, jsem sám, 9 let vdovec a vím, o ãem to je. Fred má syna a ten se stále snaÏí otci nûjak pomoci, b˘t mu nablízku. Syn prodává vysavaãe, je to normální kluk. A já zde jako Walt utrousím „no vidí‰, alespoÀ se o tebe stará a mÛj syn má fabriku a vÛbec neví, Ïe existuju“. Divák si tady uvûdomí, Ïe je mezi námi spousta star˘ch lidí, ktefií Ïijí sami, opu‰tûní. Mají sice dûti, ale ti na nû ka‰lou. Tohle je na tom to smutné, to hofiké. Dûkuji Vám, Mistfie, za Va‰e slova a za velkou trpûlivost vést se mnou tento rozhovor, jakoÏ i Va‰im obûma kolegÛm, paní Zdenû Herfortové a Jaroslavu Dufkovi. Vám v‰ak hlavnû za v˘drÏ a ochotu povídat si se mnou nejdéle ze v‰ech. Bylo mi ctí se s Vámi seznámit. Napadá mû, Ïe je pravda, co se fiíká, Ïe pokud zaãíná jméno a pfiíjmení herce stejn˘m písmenem, Ïe jde o herce pfiímo od Pánaboha. Tak napfiíklad: Ladislav Lakom˘, Franti‰ek Filipovsk˘, Hugo Haas, Jifiina Jirásková, Alan Alda, Greta Garbo, Claudia Cardinale… Foto: jef Kratochvil

7


25.10.2010 13:11

Stránka 8

K¤ÍÎ * ULRYCH * HAJDA * ·TùDRO≈ * KUNDERA * P¤IDAL * KRÁTK¯ * âERN¯ * ZIEGELBAUER * MIKULÁ·KOVÁ * ULRYCHOVÁ * POLÍVKA * KRATOCHVIL * MONYOVÁ * GIRSTLOVÁ * CÓN * TREFULKA * ZOUBEK * ZÁBRANSKÁ * âERNÁ * NùMEC * PLCH * HNILIâKA * SCHERHAUFER * JEST¤ÁB * ROTREKL * MYSLIVEâEK * POSPÍ·IL * VONDRÁK * UHDE * BLÁHA * MACHOUREK * JE¤ÁBEK * GROCH * SPÁâIL * TUSCHNEROVÁ * VESEL¯ * RICHTER * GAZDÍK * KUâEROVÁ * HEGER * KROâIL * KUDùLKA * BORN * DOSTÁL * KUBÍâEK * LEJSKOVÁ * LAPâÍKOVÁ * SMEJKAL * OND¤ÍâEK * LASICA * PAVLICA * WITTMANN * TR¯BOVÁ * BLATN¯ * JUNÁK * MO·A * MILKOV * BURE·OVÁ * MERTA * KO·ËÁL * CEJPEK * OSTR¯ * PETRDLÍK * ONDERKA * JIRÁSEK * JAVOROVÁ * MORÁVEK * DUCHO≈ * MARTINEC * CIPRIAN * HRUBÁ * PROSTùJOVSK¯ * SÍS * POHANKA * NOVÁâEK * PECINA * MAREâEK * KRACIK * FIEBER * JOSEK * DU·EK * MICHÁLEK * SRBA * MAJEROVÁ * ANTALOVÁ * POSTRÁNECK¯ * ÎÁâEK * VLA·ÍNOVÁ * STARINA * HLOU·EK * B¤EZINA

tenzivního samostudia se samozfiejmû setkal i s Julií Andrews a Dickem van Dykem coby filmov˘mi pfiedstaviteli Mary Poppins a kominíka Berta. K herectví podle sv˘ch slov poprvé pfiiãichl právû na pÛdû Mûstského divadla, kdyÏ hostoval v legendární West Side Story. Následovaly dal‰í inscenace a na jejich základû pfii‰lo Dennyho rozhodnutí pfiihlásit se na JAMU. Díky tomu je z nûj vystudovan˘ ãinoherec. Ov‰em s pohybovou a taneãní prÛpravou, kterou mu mÛÏe leckdo závidût. Jeho nadání v souãasné dobû nejvíce vyuÏívá Divadlo Na Fidlovaãce, kde hraje v ·umafii na stfie‰e, Divotvorném hrnci, Stvofiení svûta, komediích Jak vyloupit banku a V korzetu pro tetu a mnoha dal‰ích inscenacích. Je také souãástí hereckého ansámblu Hapkova a Horáãkova lyrikálu Kudykam, kde hraje ·umichrásta Alfu. A od listopadu se vrátí zpût na místo, kde tohle v‰echno zaãalo – do brnûnského Mûstského divadla (ale tentokrát uÏ na Hudební scénu, která tu v dobû jeho pfiedchozího pÛsobení je‰tû nestála). Jeho Berta si nenechte ujít a vûzte, Ïe tenhle mladík nauãil stepovat cel˘ muzikál o zázraãné chÛvû s iniciály MP. I proto jsme ho mûsíc pfied premiérou vyzpovídali. „Cvak-cvak-dupity-cvak, tap-dupydupy-tap-ta-dap-cvaky-cvak!“ Rozhovor s Dennym Ratajsk˘m právû zaãíná. Jak jste se k muzikálu Mary Poppins v Mûstském divadle Brno dostal? Hrálo roli i Va‰e pfiedchozí hostování v inscenaci Shakespearovy Marné lásky snahy? Samozfiejmû, Ïe hrálo. Ale nebylo to jen kvÛli hostování v tomto pfiedstavení, protoÏe právû v Mûstském divadle Brno jsem po-

DENNY RATAJSK¯ V na‰í zemi máme zvyk, Ïe náv‰tûvy se v pfiedsíni zouvají. Kdybychom k tomu ale donutili na‰eho dne‰ního Hosta do domu,

HOST DO DOMU znaãnû bychom se ochudili. Denny Ratajsk˘ se totiÏ sv˘ma obut˘ma nohama Ïiví, a to jako stepafi. Nebo spí‰e stepující herec. PÛvodnû ho braly jen plí‰ky podbité stfievíce, ale právû díky nim se dostal k divadlu. Ve své vá‰ni pro step hltal v‰echno, kde se alespoÀ okrajovû objevil, proto se jednoho dne setkal i s americkou filmovo-muzikálovou produkcí. Do království muzikálu ho neuvádûl nikdo men‰í neÏ Fred Astaire a v rámci in8


25.10.2010 13:11

Stránka 9

prvé pfiiãichl k herectví. V roce 1996 jsem kanásobn˘ ãesk˘ i slovensk˘ mistr stezaãal hostovat jako patnáctilet˘ ve West pu dostane po divadelních prázdninách Side Story, pak v Cyranovi a vyvrcholilo to do vrcholné kondice? právû Marnou lásky snahou. Na základû Je fakt, Ïe prázdniny si uÏívám dosyta tûchto zku‰eností jsem se pfiihlásil na JAa pak mám trochu problém dostat se do MU, kde jsem pak vystudoval obor ãinohernormálu. Tentokrát nemám strach, Ïe by to ní herectví. trvalo dlouho, protoÏe pfiece zkou‰ím Mary Znal jste Mary Poppins dfiíve, neÏ nabídPoppins. ka na spolupráci na muzikálu pfii‰la? Jak se Va‰e nohy cítí po pfiedstavení? Pokud ano, tak kdy a jak jste se s ní poNohy uÏ nûkdy bolí, mlátím do toho dvacet prvé setkal? let, tak je jasné, Ïe se to projevuje. Mary Poppins jsem znal jen filmovou. Dá se spoãítat, kolik úderÛ vyÈukáte do Souvisí to s m˘m stepováním, kdy jsem slepodlahy bûhem jednoho, fieknûme minudoval snad v‰echny americké muzikály, tového sóla? abych naãerpal inspiraci a uãil se. Dodnes Nikdy jsem to nepoãítal, ale z Guinnessovy povaÏuju americké filmové muzikály z let knihy vím, Ïe nûjakému Angliãanovi se popadesát˘ch za to nejlep‰í, co kdy vzniklo. dafiilo vyÈukat snad 15 úderÛ za vtefiinu! To Stepu se vûnujete od sv˘ch devíti let, uÏ nechápu, musel to b˘t robot. pfiedtím jste dûlal lidov˘ a klasick˘ taJaká je práce co-choreografa a co nec. Co Vás ke stepu pfiivedlo? v‰echno máte v inscenaci na starosti? Vzhledem k tomu, Ïe jsem byl jako dítû velNa starosti mám pfiedev‰ím stepové variami Ïiv˘, rodiãe se mû snaÏili nûjak „zchlace a ãísla. V‰echno to zkou‰íme pofiád dodit“. Nejdfiív mû pfiihlásili do místního fotbakola, aby nám to pevnû utkvûlo v hlavû. lového klubu v Brnû-Bohunicích, kde jsem Taky se obãas snaÏím nûco poradit Lucii, si nevedl vÛbec ‰patnû, ale v momentû, kdy ale moc jí do toho nemluvím, protoÏe ona je na mou adresu zaãali pokfiikovat: „Stáhnûte vÏdycky dobfie pfiipravená. toho baleÈáka ze hfii‰tû!“, pochopil jsem, Ïe Jak nároãné je nauãit soubor Mûstského mÛj Ïivot povede jin˘m smûrem. UÏ v té dodivadla Brno stepovat? bû jsem chodil do folklorního krouÏku, pak Byl jsem mile pfiekvapen˘, s jakou rychlostí pfiibyl spoleãensk˘ tanec. A tam jsem poprto lidi chytali. Samozfiejmû, Ïe se step nedá vé zaslechl ten dusot. TakÏe na fotbal nezbyl ãas. Stepování mû úplnû nadchlo, navíc má tu v˘hodu, Ïe je to individuální disciplína a nejsem na nikom závisl˘. Bavilo mû to natolik, Ïe v té dobû jsem trénoval snad dvû hodiny dennû. Co je ve stepu nejnároãnûj‰í a nejdÛleÏitûj‰í? Je to spousta faktorÛ, mezi tfii nejdÛleÏitûj‰í bych zapoãítal techniS Petrem ·tûpánem ku, cit pro rytmus a fya Tomá‰em Sagherem v muzikálu West Side Story, zickou kondici. reÏie: Stanislav Mo‰a Jak rychle se nûkoli9


25.10.2010 13:11

S reÏisérem Petrem Gazdíkem

nauãit za dva mûsíce, ale vûfiím, Ïe na jevi‰ti bude nakonec vidût, jak v‰ichni poctivû makali. Kolik ãasu pfii zkou‰ení trávíte „na place“? Jste konec koncÛ nejen co-choreograf, ale i jeden ze dvou pfiedstavitelÛ kominíka Berta. S ãasem je to problém, protoÏe neustále jezdím na trase Brno-Praha a zpût. Znám témûfi kaÏd˘ Ïelezniãní sloup, mám spoãítané v‰echny panely na dálnici. Cestování je úmorné, ale na zkou‰kách mû to baví a nabíjí. Na place jsme témûfi pofiád, kdyÏ se nearanÏuje, tak se na druhé zku‰ebnû zpívá nebo tancuje. VytíÏení v Mûstském divadle je obrovské a za to v‰echny obdivuji. Je to velice nároãné, ale v‰ichni mají profesionální pfiístup. PfiestoÏe má Mary Poppins je‰tû pfied premiérou, mÛÏete zhodnotit, v ãem je pro Vás nejvût‰í pfiínos spoluúãasti na této inscenaci? Jsem rád, Ïe tato nabídka pfii‰la právû z tohoto divadla, protoÏe o Mûstském se v‰eobecnû ví, Ïe se tu muzikály dûlají dobfie a poctivû. O tom se teì pfiesvûdãuji na vlastní kÛÏi. Navíc tu potkávám staré známé z let minul˘ch a je pfiíjemné pracovat v prostfiedí, které dobfie znám. Byla pro stepovací ãísla zapotfiebí speci10

Stránka 10

ální úprava podlahy Hudební scény? Petr Gazdík mi fiíkal, Ïe podlaha bude speciální právû pro step, tak jsem sám zvûdav˘. Jaké jsou nejoblíbenûj‰í role ve Va‰em praÏském pÛsobi‰ti – v Divadle Na Fidlovaãce – a proã? Mou srdcovou záleÏitostí byl muzikál Funny girl, kter˘ jsme hráli i tady u vás. Má uÏ rok po derniéfie, ale pfiedstavení jsem mûl rád z toho dÛvodu, Ïe jsem mohl naplno vyuÏít ve‰keré své dovednosti, které jsem se uãil od dûtství. Honza ·mikmátor, foto: jef Kratochvil a Tino Kratochvil

V muzikálu Mary Poppins, reÏie: Petr Gazdík


25.10.2010 13:11

Stránka 11

RADKA COUFALOVÁ RADKA MACHOVÁ U KÁVIâKY S RADKOU COUFALOVOU M: Ahoj Radi, jak se má‰, nepokecáme? To ví‰, jsem na matefiské, tak mám dost ãasu... C: No, já jdu zrovna ze zkou‰ky a veãer hraju, tak si na chvilku mÛÏeme sednout!

born˘ hudební sluch, ale ne vlastnost to prodat. Básniãky a písniãky se uãí nerad, to, co ho zaujme, musí obsahovat nûjak˘ vtip anebo aspoÀ jedno sprosté slovo. Miluje Nohavicu, hlavnû písniãku Milionáfi a básniãku Haló, haló, co se stalo? Kolo se mi polámalo! Jaké kolo? Favoritka, pfieletûl jsem pfies fiídítka atd., kterou fiíkal i u zápisu. A jak se ti zkou‰í Mary?

âERT Tù VEM M: Vy teì zkou‰íte Mary Poppins, Ïe? Jaké to bude? Sly‰ela jsem, Ïe to má b˘t velkolepé! C: To urãitû bude. A co ty, jak zvládá‰ dvû dûti? Je pravda, Ïe je rozdíl jedno a dvû? M: Tak to pravda je. Matyá‰ je uÏ v první tfiídû a stává se z nûho pûkn˘ raubífi. Jifiíãek se v devíti mûsících suverénnû postaví a pfiejde se mezi pohovkou a stolkem, takÏe dal‰í Ïivé stfiíbro. V Mary s vámi taky hrají dûti, Ïe? C: Kluk a holka, ale máme je pro jistotu ve ãtyfiech alternacích. Práce s dûtmi je pro nás a hlavnû pro pana reÏiséra ofií‰ek. Dovede‰ si to pfiedstavit! M: Zvládají to? C: Nûkteré jsou moc ‰ikovné, uÏ u nás tfieba v nûãem hráli, tak ví o co jde. Herecky nás obãas strãí do kapsy! Jejich part je obsáhl˘ a opravdu tûÏk˘! Nenapadlo tû, Ïe by roli chlapeãka mohl hrát tvÛj Matyá‰? M: Tak to opravdu nenapadlo! Bude mít v lednu sedm, takÏe by vûkovû odpovídal. Má i v˘11


25.10.2010 13:11

Stránka 12

buju. A kdyÏ nemÛÏe, tak hlídá druhá babiãka, Jirkova maminka. Máme velké ‰tûstí, Ïe máme skvûlé rodiny, které nám dûti rády pohlídají a moc pomáhají. C: A co tatínek? Jak si uÏívá otcovství? M: Tatínek si to uÏívá, ale má moc práce. Jakmile je doma, snaÏí se dûtem v‰echno vynahradit. Neví‰ náhodou, jak mu to jde v divadle? C: Náhodou vím! Má za sebou úãinkování v oratoriu Jana z Arku a momentálnû je pohlcen Oidipem. V listopadu ho je‰tû ãeká premiéra Jesus Christus Superstar v praÏském Karlínû, kde se mu podafiilo získat roli Petra. V‰ak tam zkou‰el celé prázdniny, ne? M: No jo, byla jsem na v‰echno sama. Neustále jsem s dûtmi pendlovala mezi severní a jiÏní Moravou, od rodiny k rodinû, takÏe nám to docela rychle uteklo a pofiád jsem mûla nûkoho k ruce. C: A teì by to chtûlo je‰tû tu holãiãku, co? M: No...asi...jo! Tak za tfii, za ãtyfii roky...Jestli to ale bude tfietí kluk, tak mû odvezou. Mám takov˘ pocit, Ïe to tak nakonec dopadne! C: Byl by to problém? M: Jasnû, Ïe ne! C: Radko, promiÀ, já uÏ budu muset jít, musím je‰tû stihnout napsat rozhovor sama se sebou! M: Co? Co to je za blbost? C: Proã? âlovûk se pfiece obãas sám sebe na nûco zeptá, ne? M: Eee??!!?? Asi... jo...Tak ahoj, jdu vyzvednout Matyá‰ka ze ‰koly! Foto: jef Kratochvil a Tino Kratochvil

C: Je to moc pfiíjemná práce. Petr Gazdík je pohodov˘, ale nároãn˘ reÏisér a to mi vyhovuje. Má pfiesnou pfiedstavu a nenechá na nás nit suchou. Za Mary jsem vdûãná, pûvecky a pohybovû je pro mne ideální, a po herecké stránce je to pro mne nová zku‰enost a velká v˘zva. Jsem od pfiírody Ïiveln˘ tvor, v Mary musím svÛj temperament drÏet na uzdû, pofiád a dost pevnû. Doufám, Ïe se mi to nakonec podafií. Ve svém soukromém Ïivotû mám kaÏdou emoci napsanou na ãele, pro herce ideální vlastnost. Ne v‰ak pro hereãku, co má hrát asertivní „óperku“ Mary Poppins! MÛÏu pouÏít jen omezenou ‰kálu hereck˘ch prostfiedkÛ, protoÏe jakékoliv vyboãení z jejího charakteru pokazí celkov˘ dojem. PromiÀ, pofiád melu, a co ty? Ze zkou‰ky muzikálu Dostane‰ se nûkdy od dûtí? Má‰ Mary Poppins, nûkoho, kdo ti je pohlídá? reÏie: Petr Gazdík M: Jasnû! Mám úÏasnou maminku, která pfiijede z Ostravy, kdyÏ potfie12


25.10.2010 13:11

Stránka 13

ROâNÍ P¤EDPLATNÉ 2011 VáÏení divadelní pfiátelé, dovolujeme si Vám nabídnout nové pfiedplatné, díky nûmuÏ zhlédnete nejen to nejlep‰í z repertoáru na‰eho divadla, získáte v‰ak také fiadu nezanedbateln˘ch v˘hod. Mezi nû patfií napfiíklad to, Ïe kaÏd˘ pfiedplatitel má zaruãené své stálé místo v hledi‰ti (dle vlastního v˘bûru), mûsíãnû pak obdrÏí zdarma ãasopis Dokofián, ve kter˘ch se dozví o v‰ech aktivitách i zajímav˘ch projektech Mûstského divadla Brno. Na témûfi v‰echny mimofiádné akce je pak kaÏd˘ pfiedplatitel zván za neuvûfiitelnû fantastické ceny. Ostatnû; ta je zásadní uÏ pfii samotné koupi abonmá: je aÏ o 30 % niÏ‰í neÏ pfii koupi jednotliv˘ch lístkÛ v pokladnû divadla. âINOHERNÍ SCÉNA Robin Hawdon

DOKONALÁ SVATBA tfieskutá komedie Svatební obfiad a chvíle pfied ním jsou obvykle situací, kdy se lámou Ïivotní osudy. Tak je to i v jedné z nejlépe napsan˘ch komedií souãasnosti. Bill s Ráchel jsou ‰Èastní. Bill s Ráchel se budou brát. Oba se na svatbu velice tû‰í. I Tom, BillÛv svûdek, se tû‰í. I Ráchelini rodiãe se tû‰í. A krásné svatební apartmá je pronajato... JenÏe ráno pfied svatbou se Bill probudí v posteli po noci, kterou si nepamatuje, s dívkou, kterou si nepamatuje a navíc si ani nepamatuje, co se mezi nimi dûlo – a dívka fiíká, Ïe leccos. Nezb˘vá neÏ ji okamÏitû ukr˘t do koupelny a za vydatné pomoci svûdka Toma a nebohé, do vûci omylem zapletené pokojské Julie, se pokusit v‰e utajit pfied nevûstou a její matkou, zatímco na radost pijící otec zaãíná pÛsobit hotelové obsluze mírné komplikace. V‰e se navíc definitivnû zaplete ve chvíli, kdy Tom zjistí, která to dívka s Billem strávila noc. V‰e v této komedii zámûn, lÏí a nedorozumûní spûje k nevyhnutelné katastrofû, která se nakonec ukáÏe paradoxnû b˘t tím nej‰Èastnûj‰ím fie‰ením. Skvostná klasická situaãní komedie zku‰eného britského dramatika Robina Hawdona obletûla od své premiéry v roce 1994 jevi‰tû celé Evropy... ReÏie: Stano Slovák Hrají: Lenka Janíková, Milan Nûmec, Petr ·tûpán, Hana Holi‰ová, Lucie Zedníãková, Irena Konvalinová, Zdenûk Bure‰. HUDEBNÍ SCÉNA Jifií Îáãek, Zdenek Merta

PTÁKOVINY PODLE ARISTOFANA hudební politická satira ¤eck˘ dramatik Aristofanes je pro svÛj ostr˘ vtip, odvahu tnout do Ïivého bez ohledu na to,

koho z momentálních spoleãensk˘ch „elit“ a „celebrit“ si pohnûvá, právem zván praotcem v‰ech satirikÛ. PfiestoÏe jsou jeho hry témûfi 2400 let staré, jsou ve své velkolepé spoleãenské kritiãnosti stále inspirující. Zfiejmû nejznámûj‰í a nejúspû‰nûj‰í adaptací v âechách je pfiepis PtákÛ básníka Jifiího Îáãka Ptákoviny podle Aristofana, jeden z ojedinûl˘ch poãinÛ ãeského satirického divadla 80. let. Îáãek svou znaãnû volnou adaptaci Aristofanov˘ch PtákÛ tehdy komentoval vûtou: „Na pfiípadnou námitku, Ïe tohle uÏ je jiná hra neÏ Ptáci, mohu odpovûdût protinámitkou, Ïe i svût se od Aristofanov˘ch dob ponûkud zmûnil.“ Jde o text, kter˘ má pro Mûstské divadlo takfiíkajíc historick˘ v˘znam – pfii jeho inscenaci se v tûsnû pfiedrevoluãním Národním divadle poprvé se‰li reÏisér Stanislav Mo‰a a hudební skladatel Zdenek Merta. Nyní se k patfiiãnû aktualizovanému a revidovanému textu vrátili, aby se opût pokusili (Îáãkov˘mi slovy) „vyvolat ducha lidové ta‰kafiice s její Ïivelnou hravostí, plebejskou neuctivostí a humornou nadsázkou.“ NeboÈ: „Staré se tváfií jako nové, /coÏ mûní leda kolorit./ VÏdycky se sãuchnou vyÏírkové/ a usadí se u koryt!“ ReÏie: Stanislav Mo‰a Hrají: Petr Gazdík nebo Martin Havelka, Rastislav Gajdo‰ nebo Tomá‰ Sagher, Jan Mazák nebo Karel Mi‰urec, Ján Jackuliak nebo Du‰an Vitázek, Johana Gazdíková nebo Tereza Martinková, Libu‰e Barto‰ková nebo Martina Severová, Jifií Mach nebo Jakub Przebinda, Michal Isteník, Alan Novotn˘ nebo Ale‰ Slanina, Svetlana Slováková, Ivana Skálová nebo Pavla Vitázková, Zdena Herfortová nebo Markéta Sedláãková, Jan Apolenáfi nebo Ladislav Koláfi, Igor Ondfiíãek nebo Viktor Skála, Jaroslav Matûjka, Zdenûk Junák nebo Erik Pardus, Luká‰ Vlãek, Mária Lalková, Vojtûch Blahuta nebo Eva Jedliãková a dal‰í. âINOHERNÍ SCÉNA Jean Anouilh

BECKET ANEB âEST BOÎÍ drama o pfiátelství a nenávisti Proslulá Anouilhova hra je ozdobou svûtov˘ch jevi‰È uÏ dobré pÛlstoletí a jaksi ne a ne zestárnout. Snad proto, Ïe je prostû moudrá. Drama s námûtem z anglické historie (12. století) vyuÏívá techniky "divadla na divadle" k evokaci vzru‰ujícího pfiíbûhu o pfiátelství a posléze rivalitû mezi králem Jindfiichem II. Plantagenetem a jeho kumpánem, anglosask˘m feudálem Thomasem Becketem. Ten jako noblesní kolaborant virtuóznû "tanãí mezi vejci", jen aby si zachoval své v˘sady: je mlad˘, lehkomysln˘, chce Ïít a uÏívat si. AÏ do chvíle, kdy ho král pfii-


25.10.2010 13:11

nutí pfiijmout úfiad arcibiskupa canterburského, hlavy církve v Anglii: "Byl jsem ãlovûk beze cti, a najednou jsem ãest zase na‰el, kfiehkou a zranitelnou jako dítû, ãest BoÏí. A ta se stala i mou ctí." PfieloÏeno do obyãejn˘ch slov: Becket nachází ztracenou dÛstojnost a poctivost k sobû samému. Pro tuto ãest Becket obûtuje pohodlí, majetek, pfiátelství krále a vposled i Ïivot. V dramatu, které se vyznaãuje Anouilhovou elegantní schopností pojednat politikum vzru‰ivû a s nadsázkou, such˘m humorem a brilantní konverzaãní vybrou‰eností oscilující mezi vtipem a filozofickou meditací, mezi tragikou a komikou, oÏívají témata vzpoury individua proti zavedenému fiádu, samoty jedince uprostfied druh˘ch, vztahu lidského soukromí a svûta... ReÏie: Janez Starina Hrají: Petr Gazdík, Petr ·tûpán, Pavel Kunert, Ján Jackuliak, Josef Jurásek, Rastislav Gajdo‰, Stano Slovák, Viktor Skála, Jana Musilová, Miroslava Koláfiová, Hana Holi‰ová, Jakub Przebinda, Ladislav Koláfi, Jan Mazák, Eva Ventrubová, Vojtûch Blahuta, Michal Isteník, Jaroslav Matûjka a dal‰í. HUDEBNÍ SCÉNA Jerry Herman, Michael Stewart

HELLO, DOLLY! v˘pravn˘ muzikál Dílo, které po své newyorské premiéfie v roce 1964 zaznamenalo svûtov˘ úspûch, je geniální hudební adaptací divadelní hry Thorntona Wildera Dohazovaãka, jejíÏ pfiedlohou zase byla bláznivá komedie Johanna Nepomuka Nestroye A jde se fiádit, jejíÏ pfiedlohou zase byla vtipná jednoaktovka Johna Oxenforda Dobfie stráven˘ den (geneze námûtu byla tedy ponûkud sloÏitûj‰í, ale vÏdyÈ se jedná o tak vzru‰ující téma!). Kdo muzikál nezná, tomu pfiipomínáme: Jedná se o pfiíbûh podnikavé zprostfiedkovatelky sÀatkÛ na newyorském pfiedmûstí – dohazovaãky Dolly Leviové, která si ov‰em toho nejlep‰ího zákazníka nechává pro sebe a kouzlem své osobnosti dokáÏe mrzoutského starého mládence Horáce Vandergeldera nakonec zmûnit i proti jeho vÛli v galantního a milujícího muÏe. Ústfiední píseÀ byla nahrána nesãetnûkrát, ale ‰lágr z ní udûlal sv˘m osobit˘m „chraplav˘m“ hlasem aÏ Louis Armstrong. Filmové zpracování zajistilo muzikálu nesmrtelnou slávu, kdyÏ v roce 1969 vûhlasn˘ taneãník, choreograf a reÏisér Gene Kelly natoãil film s Barbrou Streisandovou a Waltrem Matthauem v hlavních rolích. Od své premiéry se tento muzikál hrál na Broadwayi do roku 1970 a dosáhl fantastického poãtu 2844 repríz. ReÏie: Gustav Skála Hrají: Alena Antalová nebo Ivana VaÀková, Igor Ondfiíãek nebo Petr ·tûpán, Hana Kováfiíková nebo Marta Prokopová, Radek Novotn˘ nebo 14

Stránka 14

Robert Rozsochateck˘, Jakub Przebinda nebo Ale‰ Slanina, Vojtûch Blahuta nebo Alan Novotn˘, Lenka Janíková nebo Ivana Skálová, Mária Lalková nebo Tereza Martinková, Zdena Herfortová nebo Kvûtoslava Ondráková, Jifiina Prok‰ová, Karel Jansk˘, Karel Mi‰urec nebo Zdenûk Bure‰ a dal‰í. âINOHERNÍ SCÉNA Jaroslav Îák - Hana Bure‰ová

·KOLA ZÁKLAD ÎIVOTA hudební komedie ze Ïivota ‰tudákÛ a kantorÛ „Co je ‰tûstí? Mu‰ka jenom zlatá!“ „Teì vám názornû pfiedvedu, jak se básník stává trpaslíkem.“ „Snûdl jsem párek nevalné chuti a nepfii‰lo mi volno.“ „Ich habe gesagt!“ Tyto vpravdû kultovní hlá‰ky pocházejí - jak v‰ichni ctitelé ãeské filmové klasiky dobfie ví - z legendárního snímku Martina Friãe ·kola základ Ïivota. JiÏ ménû je znám˘ fakt, Ïe filmov˘ scénáfi vznikl na základû divadelní komedie, kterou na v˘zvu E. F. Buriana napsal stfiedo‰kolsk˘ uãitel Jaroslav Îák. A ten vycházel z vlastní humoristické prózy ·tudáci a kantofii, jeÏ se tû‰ila u dobov˘ch ãtenáfiÛ mimofiádnému ohlasu. A tak lze dnes fiíct, Ïe Îákovy neopakovatelné postaviãky „‰tudákÛ“ a „kantorÛ“ - stejnû jako autorovo laskavû ironické vidûní ‰koly coby sportovního zápasu jsou právem nesmrtelné. Ba dokonce lze tvrdit, Ïe dokud bude existovat ‰kola, budou platit i brilantní a hluboce vtipné Îákovy postfiehy o ní. Îákova divadelní verze se stala rovnûÏ základem adaptace Hany Bure‰ové; jsou do ní navíc dûjovû zakomponovány populární písniãky tfiicát˘ch let, které v inscenaci Ïivû hraje a zpívá studentská kapela. S humorem i nadsázkou jsou tu nahlíÏeny typické ‰kolní situace, zobrazující "vûãn˘ boj" ‰tudákÛ a kantorÛ, mezi nimiÏ poznáváme povûdomé typy a charaktery prostfiedí nejen ‰kolního, ale vÛbec ãeského. ReÏie: Hana Bure‰ová Hrají: Petr ·tûpán, Milan Nûmec, Viktor Skála, Igor Ondfiíãek, Vojtûch Blahuta, Alan Novotn˘, Lenka Janíková, Hana Holi‰ová, Ivana Skálová, Ladislav Koláfi, Jan Mazák, Ivana VaÀková, Irena Konvalinová, Zdenûk Junák, Karel Mi‰urec, Josef Jurásek, Martin Havelka a Zdenûk Bure‰.

Objednávky na Roãní pfiedplatné 2011 pfiijímá komerãní oddûlení divadla, Lidická 16, 602 00 Brno, telefon: +420 533 316 410. Cena: 1.900,- Kã; pro dÛchodce, studenty a drÏitele prÛkazÛ ZTP a ZTPP 1.500,- Kã. Pfiedplatné lze zakoupit kaÏd˘ v‰ední den od 9.00 do 16.30 hodin.

Faci l i t ymanagement

Kompl exníspr ávanemovi t ost í , úkl i dovépr áce,údr žbazel eně, aut odopr ava,vykl í zení. . .

Ager ,spol .sr . o. ,Kot l ář ská51a,60200Br no Tel . r ecepce:+420533338631 www. ager . cz


25.10.2010 13:11

Stránka 16

SILVESTR 2010


25.10.2010 13:11

â I N O H E R N Í S C É N A William Shakespeare: MACBETH Divadlo v Dlouhé Jak velkou odmûnu zaslouÏí hrdina? Má Macbeth zabít krále? Kdo zabije jeho? Dá se na cestu Birnamsk˘ les? Smyje voda potoky krve? Hra o tûch, ktefií se v osudové vtefiinû rozhodli ‰patnû. Klasika, jakou jste je‰tû nevidûli. Pfiekvapiv˘ v˘klad textu, kter˘ ãasto rozru‰uje jeho tradiãní chápání a témûfi vÏdy bofií zaÏité konvence a nefunkãní kli‰é, opírá reÏisér Jan Mikulá‰ek o v˘raznou scénografii Marka Cpina. ReÏie: Jan Mikulá‰ek Hrají: Jan Vondráãek, Jifií Wohanka, Martin Matejka, Vojtûch Vondráãek, Tomá‰ Turek, Miroslav Hanu‰, âenûk Koliá‰, Miloslav König, Martin Velik˘, Tobiá‰ Vacek, Bruno Aguas, Klára Sedláãková - Oltová, Gabriela Mikulková, Magdalena Zimová, Marie Turková, Martin Kocourek. Alexandr Dumas st., Hana Bure‰ová, ·tûpán Otãená‰ek: T¤I MU·KET¯¤I Nejnovûj‰í dramatizace slavného historicko-dobrodruÏného románu rozvíjejícího romantick˘ pfiíbûh o cti, vûrnosti a lásce na pozadí politick˘ch intrik. Tfii nerozluãní pfiátelé, ãlenové královsk˘ch mu‰ket˘rÛ, stateãn˘ Athos, silák Porthos a subtilní Aramis nacházejí nového druha ve veselém gaskoÀském ‰lechtici d'Artagnanovi. Spoleãnû pak ãelí intrikám kardinála Richelieua, kter˘ se s pomocí sv˘ch ‰pionÛ - Mylady de Winter a hrabûte Rocheforta - snaÏí zkompromitovat francouzskou královnu a upevnit osobní moc. Po ãetn˘ch dobrodruÏstvích, v nichÏ je odkr˘váno i leccos ze záhadné minulosti hrdinÛ, rytífiskost mu‰ket˘rÛ a jejich vûrnost ‰lechtick˘m zákonÛm cti vítûzí nad nástrahami mstivé Mylady i kardinála. Tfii mu‰ket˘fii dodnes u-

HRAJEME chvacují sv˘m dobrodruÏn˘m pojetím, optimismem a Ïivotní energií, s níÏ hlavní postavy úspû‰nû ãelí pfiekáÏkám. V mu‰ket˘rské epopeji se Dumasovi podafiilo vytvofiit obraz nezapomenuteln˘ch hrdinÛ, ktefií se díky morálním vlastnostem, odvaze, vûrnosti a cti stali symbolem stateãnosti a rytífiskosti. Dramatizace v˘jimeãnû úspû‰n˘ch spolupracovníkÛ na‰eho divadla bude v mnohém pfiekvapující! ReÏie: Hana Bure‰ová Hrají: Michal Isteník, Igor Ondfiíãek, Petr ·tûpán, Jaroslav Matûjka, Ladislav Koláfi, Ivana VaÀková, Pavla Vitázková, Eva Jedliãková, Irena Konvalinová, Josef Jurásek, Viktor Skála, Du‰an Vitázek, Zdenûk Bure‰, Robert Jícha nebo Luká‰ Vlãek, Jan Mazák, Patrik Bofieck˘, Mária Lalková a dal‰í. Sofokles: OIDIPUS KRÁL Geniální dílo z doby pfied dvûma a pÛl tisíci lety b˘vá pokládáno za nejdokonalej‰í antickou tragédii vÛbec a tvofií jeden z vrcholÛ svûtového dramatu v‰ech dob: plnokrevnû vá‰niv˘ a vpravdû nadãasov˘ pfiíbûh o zloãinu a trestu, vinû, sebepoznání a odpovûdnosti nabízející mimofiádné herecké pfiíleÏitosti. Thébsk˘ vladafi Oidipus pátrá po pfiíãinû, pro kterou Théby suÏuje mor; podle delfské vû‰tby jde o boÏí trest za nepotrestanou vraÏdu pfiedchozího krále Laia. Oidipus, rozhodnut˘ odhalit pravdu a vykonat pomstu, objevuje krutou minulost a pfii jejím poznání prohlédnuv a poznav pravdu, sám oslepne. Pfiíbûh Oidipa je pfiíbûhem o síle osudu, naplÀujícího se právû skrze skutky, jimiÏ se mu lidé snaÏí vyhnout. Pfiíbûhem jedince, kter˘ platí za zloãin proti fiádu, aãkoliv tento zloãin spáchal nejen nevûdomky, ale dokonce proti racionální vÛli své i v‰ech ostatních zúãastnûn˘ch. Oidipus král v‰ak není

Stránka 17

pouze dramatickou anal˘zou individuálního svûdomí, obsahuje i úÏasn˘ sociální rozmûr. TfiebaÏe byl ústfiední a prvotní zloãin spáchán bezdûky, stal se reáln˘m naru‰ením rovnováhy fiádu svûta. A je neodkladnou povinností Oidipa jako vladafie, tuto rovnováhu opût nastolit, a to i za cenu sebezniãení. Sofokles vytvofiil vûãné naléhavû rezonující drama o dialektice Ïivota ãlovûka a univerza, které mÛÏe b˘t vÛãi jedinci nesmírnû kruté, nikdy se v‰ak nesmí stát panstvím náhody a zvÛle. ReÏie: Stanislav Mo‰a Hrají: Jifií Mach, Ivana VaÀková, Viktor Skála, Josef Jurásek, Jan Mazák, Michal Isteník, Jaroslav Matûjka, Zdenûk Bure‰, Miroslava Koláfiová, Irena Konvalinová, Katefiina Krejãová, Tereza Martinková, Martin KfiíÏka, Karel ·karka, Jakub Uliãník a dal‰í. Robin Hawdon: DOKONALÁ SVATBA Svatební obfiad a chvíle pfied ním jsou obvykle situací, kdy se lámou Ïivotní osudy. Tak je to i v jedné z nejlépe napsan˘ch komedií souãasnosti. Bill s Ráchel jsou ‰Èastní. Bill s Ráchel se budou brát. Oba se na svatbu velice tû‰í. I Tom, BillÛv svûdek, se tû‰í. I Ráchelini rodiãe se tû‰í. A krásné svatební apartmá je pronajato... JenÏe ráno pfied svatbou se Bill probudí v posteli po noci, kterou si nepamatuje, s dívkou, kterou si nepamatuje a navíc si ani nepamatuje, co se mezi nimi dûlo – a dívka fiíká, Ïe leccos. Nezb˘vá neÏ ji okamÏitû ukr˘t do koupelny a za vydatné pomoci svûdka Toma a nebohé, do vûci omylem zapletené pokojské Julie, se pokusit v‰e utajit pfied nevûstou a její matkou, zatímco na radost pijící otec zaãíná pÛsobit hotelové obsluze mírné komplikace. V‰e se navíc definitivnû zaplete ve chvíli, kdy Tom zjistí, která to dívka s Billem strávila noc. V‰e v této komedii zámûn, lÏí a nedorozumûní spûje k nevyhnutelné katastrofû, která se nakonec ukáÏe paradoxnû b˘t tím nej‰Èastnûj‰ím fie‰ením. Skvostná klasická situaãní komedie zku‰eného britského dramatika Robina Hawdona obletûla od své premiéry v roce 1994 jevi‰tû celé Evropy... ReÏie: Stano Slovák Hrají: Lenka Janíková, Milan Nûmec, Petr ·tûpán, Hana Holi‰ová, Lucie Zedníãková, Irena Konvalinová, Zdenûk Bure‰. Jaroslav Îák - Hana Bure‰ová: ·KOLA ZÁKLAD ÎIVOTA „Co je ‰tûstí? Mu‰ka jenom zlatá!“ „Teì vám názornû pfiedvedu, jak se básník stává trpaslíkem.“ „Snûdl jsem párek nevalné chuti a nepfii‰lo mi volno.“ „Ich habe gesagt!“ Tyto vpravdû kultovní hlá‰ky pocházejí - jak v‰ichni ctitelé ãeské filmové klasiky dobfie ví - z legendárního snímku Martina Friãe ·kola základ Ïivota. JiÏ ménû je znám˘ fakt, Ïe filmov˘ scénáfi vznikl na základû divadelní komedie, kterou na v˘zvu E. F. Buriana napsal stfiedo‰kolsk˘ uãitel Jaroslav Îák. A ten vycházel z vlastní humoristické prózy ·tudáci a kantofii, jeÏ se tû‰ila u dobov˘ch ãtenáfiÛ mimofiádnému ohlasu. A tak lze dnes fiíct, Ïe Îákovy neopakovatelné postaviãky „‰tudákÛ“ a „kantorÛ“ stejnû jako autorovo laskavû ironické vidûní ‰koly coby sportovního zápasu - jsou právem nesmrtelné. Ba dokonce lze tvrdit, Ïe dokud bude existovat ‰kola, budou platit i brilantní a hluboce vtipné Îákovy postfiehy o ní. Îákova divadelní verze se stala rovnûÏ základem adaptace Hany Bure‰ové; jsou do ní navíc dûjovû zakomponovány populární písniãky tfiicát˘ch let, které v inscenaci Ïivû hraje a zpívá studentská kapela. S humorem i nadsázkou jsou tu nahlíÏeny typické ‰kolní situace, zobrazující "vûãn˘ boj" ‰tudákÛ a kantorÛ, mezi nimiÏ poznáváme povûdomé typy a charaktery prostfiedí nejen ‰kolního, ale vÛbec ãeského. ReÏie: Hana Bure‰ová Hrají: Petr ·tûpán, Milan Nûmec, Viktor Skála, Igor Ondfiíãek, Vojtûch Blahuta, Alan Novotn˘, Lenka Janíková, Hana Holi‰ová, Ivana Skálová, Ladislav Koláfi, Jan Mazák, Ivana VaÀková, Irena Konvalinová, Zdenûk Junák, Karel Mi‰urec, Josef Jurásek, Martin Havelka a Zdenûk Bure‰.

17


25.10.2010 13:11

Stránka 18

L I S T O PA D âINOHERNÍ SCÉNA

1.11. 2.11. 3.11. 4.11. 5.11. 6.11. 6.11. 7.11. 8.11. 9.11. 10.11. 12.11. 13.11. 14.11. 15.11. 16.11. 17.11. 18.11. 21.11. 22.11. 23.11. 24.11. 25.11. 26.11. 27.11. 28.11. 29.11. 30.11.

pondûlí 18.00 úter˘ 18.00 stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 pátek 18.00 sobota 15.00 sobota 19.30 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 pátek 19.00 sobota 19.30 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 18.00 stfieda 18.00 ãtvrtek 19.30 pátek 19.30 sobota 19.30 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 18.00

HUDEBNÍ SCÉNA

A. Dumas st., H. Bure‰ová, ·. Otãená‰ek

Tfii mu‰ket˘fii

A. Dumas st., H. Bure‰ová, ·. Otãená‰ek

Tfii mu‰ket˘fii

William Shakespeare

Macbeth

Divadlo v Dlouhé

Sofokles

A4

Oidipus král Robin Hawdon

Dokonalá svatba

zakoupeno

Jaroslav Îák, Hana Bure‰ová

·kola základ Ïivota



Petr Ulrych, Stanislav Mo‰a

Koloãava


Koloãava


Koloãava


Koloãava

Robin Hawdon

zakoupeno

Robin Hawdon

televizní záznam

Robin Hawdon

televizní záznam

Dokonalá svatba Dokonalá svatba Dokonalá svatba

Sofokles

A1

Sofokles

AB2

Sofokles

A3

Sofokles

AB4

Oidipus král Oidipus král Oidipus král Oidipus král Sofokles

V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘, D. ·trunc

A2010


PPP


P18

Betlém Betlém

Brandon Thomas

Charleyova teta Brandon Thomas

Charleyova teta Carlo Goldoni

Sluha dvou pánÛ

Carlo Goldoni

Sluha dvou pánÛ V. Cejpek, Zb. Srba, J. ·otkovsk˘, D. ·trunc

M2010


PP1

Betlém Betlém

stfieda 19.30 pátek 14.00 pátek 19.30 sobota 19.30 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 pátek 19.30 sobota 15.00 sobota 19.30 nedûle 18.00 pondûlí 19.30 úter˘ 19.30

Koncert v rámci festivalu Moravia Music Fest 2010

Danish radio Big Band & B Side Band

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins vefiejná generálka P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins C5/E5 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins premiéra, P P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins C2/E2 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins C4 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins zakoupeno P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe A6/AB6 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins A1/AB1 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins A2/AB2

D

Oidipus král Betlém

3.11. 19.11. 19.11. 20.11. 21.11. 22.11. 23.11. 24.11. 25.11. 26.11. 27.11. 27.11. 28.11. 29.11. 30.11.

ZÁJEZDY: 11. 11. hostuje MdB s komedií Charleyova teta v Kolínû.

William Shakespeare Divadlo v Dlouhé MACBETH Jak velkou odmûnu zaslouÏí hrdina? Má Macbeth zabít krále? Kdo zabije jeho? Dá se na cestu Birnamsk˘ les? Smyje voda potoky krve? Hra o tûch, ktefií se v osudové vtefiinû rozhodli ‰patnû. Klasika, jakou jste je‰tû nevidûli. Pfiekvapiv˘ v˘klad textu, kter˘ ãasto rozru‰uje jeho tradiãní chápání a témûfi vÏdy bofií zaÏité konvence a nefunkãní kli‰é opírá reÏisér Jan Mikulá‰ek o v˘raznou scénografii Marka Cpina. ReÏie: Jan Mikulá‰ek Hrají: Jan Vondráãek, Jifií Wohanka, Martin Matejka, Vojtûch Vondráãek, Tomá‰ Turek, Miroslav Hanu‰, âenûk Koliá‰, Miloslav König, Martin Velik˘, Tobiá‰ Vacek, Bruno Aguas, Klára Sedláãková - Oltová, Gabriela Mikulková, Magdalena Zimová, Marie Turková, Martin Kocourek. Délka pfiedstavení: 150 min.


25.10.2010 13:11

Stránka 19

PROSINEC âINOHERNÍ SCÉNA

1.12. 2.12. 4.12. 5.12. 5.12. 7.12. 8.12. 10.12. 11.12. 12.12. 13.12. 14.12. 15.12. 16.12. 17.12. 18.12. 19.12. 19.12. 20.12. 21.12. 22.12. 26.12. 27.12. 28.12. 29.12. 30.12. 31.12.

stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 sobota 19.30 nedûle 15.00 nedûle 19.30 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 pátek 14.00 sobota 19.30 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 pátek 19.30 sobota 19.30 nedûle 15.00 nedûle 19.30 pondûlí 18.00 úter˘ 19.30 stfieda 18.00 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 pátek 18.00


Betlém

HUDEBNÍ SCÉNA R2010

Brandon Thomas

Charleyova teta Robin Hawdon

Dokonalá svatba






Z2010


T2010

Betlém Betlém

Stefan Vögel

vefiejná generálka

Stefan Vögel

premiéra, P

Dobfie rozehraná partie Dobfie rozehraná partie

Stefan Vögel

Dobfie rozehraná partie Sofokles

AB1

Sofokles

C2

Oidipus král Oidipus král

Stefan Vögel

Dobfie rozehraná partie

AB3

Sofokles

C4

Oidipus král Francis Veber

Blbec k veãefii Stefan Vögel


AB6


Betlém


Betlém


Betlém


Betlém

X2010

Slavnostní vyhlá‰ení divácké ankety

Kfiídla 2009/2010



Stefan Vögel


A1

Carlo Goldoni

Sluha dvou pánÛ

Robin Hawdon

Dokonalá svatba

Stefan Vögel

Dobfie rozehraná partie Stefan Vögel

Dobfie rozehraná partie Slavnostní silvestrovská premiéra

ZÁJEZDY: 6. prosince hostuje Mûstské divadlo Brno s muzikálem Cikáni jdou do nebe v Hradci Králové, 15. prosince s komedií Charleyova teta ve Znojmû a 17. prosince s muzikálem Jesus Christ Superstar ve Zlínû.

A4

1.12. 2.12. 3.12. 4.12. 4.12. 5.12. 6.12. 7.12. 8.12. 10.12. 11.12. 12.12. 12.12. 13.12. 14.12. 15.12. 16.12. 18.12. 19.12. 20.12. 21.12. 22.12. 22.12. 23.12. 26.12. 27.12. 28.12. 29.12. 30.12. 31.12.

stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 pátek 18.00 sobota 15.00 sobota 19.30 nedûle 17.30 pondûlí 18.00 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 pátek 19.30 sobota 18.00 nedûle 15.00 nedûle 19.30 pondûlí 19.30 úter˘ 18.00 stfieda 19.30 ãtvrtek 18.00 sobota 19.30 nedûle 18.00 pondûlí 19.30 úter˘ 18.00 stfieda 15.00 stfieda 18.00 ãtvrtek 18.00 nedûle 14.00 pondûlí 18.00 úter˘ 19.30 stfieda 19.30 ãtvrtek 19.30 pátek 17.00

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins A3/AB3 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins A4/AB4 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins


Mary Poppins


Mary Poppins Adventní koncert

Advent a andûlé P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins


Mary Poppins


Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins A5/AB5 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins


Mary Poppins

P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe Mary Poppins D/E7 P. L. Traversová, R. Sherman, R. Sherman, J. Fellowes, G. Stiles, A. Drewe

Mary Poppins


Mary Poppins


Mary Poppins


Mary Poppins

A. Lloyd Webber, T. Rice

Jesus Christ Superstar A. Lloyd Webber, T. Rice

Jesus Christ Superstar A. Lloyd Webber, T. Rice

Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È A. Lloyd Webber, T. Rice

Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È

Vánoãní koncert

Hana a Petr Ulrychovi & Javory

Vánoãní koncert

Hana a Petr Ulrychovi & Javory

Vánoãní koncert

Hana a Petr Ulrychovi & Javory S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. ·tûpán, K. Cón

Snûhurka a 7 trpaslíkÛ

S. Slovák, J. ·otkovsk˘, P. ·tûpán, K. Cón

Snûhurka a 7 trpaslíkÛ

Jerry Herman, Michael Stewart

Hello, Dolly!

Jerry Herman, Michael Stewart

Hello, Dolly!

Jifií Îáãek, Zdenek Merta

Ptákoviny podle Aristofana Jifií Îáãek, Zdenek Merta

Ptákoviny podle Aristofana Slavnostní silvestrovské pfiedstavení

19


25.10.2010 13:11

Petr Ulrych, Stanislav Mo‰a: KOLOâAVA Pfiíbûh Nikoly ·uhaje se odehrává v etnicky bohatém prostfiedí podkarpatské vesnice, v níÏ dominuje Ïivel rusínsk˘ a Ïidovsk˘. Oproti pfiedchozím divadelním podobám je posílen právû prvek Ïidovsk˘, bez nûhoÏ v˘povûì o prostfiedí, v nûmÏ se „zastavil ãas“, je nemyslitelná. A tak, vedle jiÏ znám˘ch ‰uhajovsk˘ch motivÛ, se v této verzi objevují i Olbrachtovy motivy ze Ïivota chasidÛ s charakteristick˘mi rysy tohoto etnika, jehoÏ nejv˘raznûj‰ím projevem, kter˘ se uchoval aÏ do dne‰ních dnÛ, je právû hudba. Pochopitelnû Ïe muzikálová inscenace v baladickém hávu je nemyslitelná bez Ïivého hudebního doprovodu, o kter˘ se stará skupina Javory roz‰ífiená o obsazení klezmerské kapely. Nemen‰í úlohu zde má i choreografie Vladimíra Kloubka a filmové dotáãky Dalibora âernáka. ReÏie: Stanislav Mo‰a

HRAJEME Hrají: Robert Jícha nebo Stanislav Slovák nebo Petr ·tûpán, Radka Coufalová nebo Markéta Sedláãková, Eva Jelínková nebo Libu‰e Billová, Ivana VaÀková nebo Helena Dvofiáková, Katefiina Jakubcová nebo Petra Jungmanová, Miroslava Koláfiová, Pavel Straka, Alan Novotn˘ nebo Jifií Harnach, Erik Pardus nebo Martin Havelka, Karel Mi‰urec, Zdenûk Bure‰, Tomá‰ Sagher nebo Jakub Uliãník, Zdenûk Junák nebo Ladislav Koláfi a dal‰í. Václav Cejpek, Zbynûk Srba, Jan ·otkovsk˘, Dalibor ·trunc: BETLÉM Vánoce - jeden z pfiíbûhÛ, na kterém stojí na‰e civilizace, pfiíbûh o narození JeÏí‰e Krista. Pfiíbûh, kter˘ nutká a vybízí k znovuzpfiítomÀování i na divadelních prknech. Pfiíbûh, kter˘ si Mûstské divadlo Brno nechtûlo a nemohlo nechat ujít, u kterého nemohlo dopustit, aby chybûl v jeho repertoárové nabídce. Autorsk˘ t˘m (jehoÏ souãástí kromû reÏiséra ZbyÀka Srby byl i rektor JAMU Václav Cejpek, dramaturg inscenace Jan ·otkovsk˘ a hudebník Dalibor ·trunc) se v‰ak rozhodl nesáhnout po existujících lidov˘ch hrách a montáÏích z nich, ale vykroãil cestou nepomûrnû riskantnûj‰í. A sice cestou koláÏe, které nechce jen na divadle oÏivit líbeznost jesliãek, ale nahlédnout betlémsk˘ pfiíbûh z více úhlÛ, zafiadit jej do ‰ir‰ího biblického kontextu, vzru‰ovat souãasn˘m pohledem, provokovat montáÏí zdánlivû nesourod˘ch prvkÛ. Tak se v textu inscenace Betlém kromû starozákonních a novozákonních motivÛ a fragmentÛ z ãesk˘ch lidov˘ch her objevují i pfieklady z lidov˘ch her polsk˘ch, vala‰sk˘ písÀov˘ folklor, songy skupiny Cimbal Classic, texty Franze Werfela, Milana Rúfuse nebo Ladislava Fukse. Cílem v‰ak není destrukce vánoãního pfiíbûhu – je jím sugestivní záÏitek, bohatá a poutavá podívaná, která nahlédne onu historku, kterou zdánlivû v‰ichni známe (ale známe ji opravdu?), ve vzru‰ivû neãekaném svûtle. (Narodil se Kristus pán ov‰em chybût vskutku nesmí a nebude.) Nedílnou souãástí pfiedstavení je i hudba Dalibora ·trunce nahraná souborem Cimbal Classic, která volnû vychází nejen z moravsk˘ch vánoãních tradic. Baladiãnost pfiíbûhu podtrhují na scénû i dvû Ïivé kapely (hudecká a klezmerská) a dûti souboru Primavera. ReÏie: Zbynûk Srba Hrají: Ladislav Koláfi, Mária Lalková, Petr ·tûpán, Michal Isteník, Eva Ventrubová, Milan Nûmec, Viktor Skála, Luká‰ Hejlík a dal‰í. Brandon Thomas: CHARLEYOVA TETA Rozpustilá komedie (a vÛbec jedna z nejlépe napsan˘ch komedií v historii divadla) o dvou oxfordsk˘ch studentech,

20

Stránka 20

Charliem a Jackovi, ktefií se chystají pozvat dívky svého srdce na milostnou schÛzku. Tu v‰ak s ohledem na svou stydlivost i moÏné snadnûj‰í získání obou dívek hodlají zinscenovat jako setkání s Charleyovou tetou. Zlomyslná náhoda spolu s dluhy, typick˘m to prÛvodcem studentsk˘ch let v kaÏdé zemi a dobû, zaviní, Ïe v roli Charleyovy tety vystoupí ponûkud rozmazlen˘ student Babberley. ¤ada pfiekvapiv˘ch situací a nádhern˘ humor, vycházející z tûch nejlep‰ích anglick˘ch tradic, jsou spolehlivou zárukou kvalitní divácké zábavy s pfiíjemn˘mi ozvûnami nostalgie. ReÏie: Gustav Skála Úãinkují: Igor Ondfiíãek, Petr ·tûpán, Alan Novotn˘, Pavla Vitázková, Radka Coufalová nebo Markéta Sedláãková, Josef Jurásek, Zdenûk Junák, Irena Konvalinová nebo Eva Gorãicová, Lenka Janíková a Jan Mazák. Carlo Goldoni: SLUHA DVOU PÁNÒ Snad nejslavnûj‰í hrou Carla Goldoniho je pozdní komedie dell’arte Sluha dvou pánÛ s ústfiední postavou omezeného i mazaného Truffaldina. Vesel˘ pfiíbûh s milostnou zápletkou, ve které dívka pfievleãená za muÏe hledá svého milého, jako by ironicky vyvracel rãení, Ïe „nelze slouÏit dvûma pánÛm najednou“. Av‰ak Truffaldino svou morálnû problematickou aktivitou dokládá, Ïe tomu tak lze, a zároveÀ Ïe ãlovûk pfiitom mÛÏe dojít i ‰tûstí. Úprava a reÏie: Zdenûk âernín Hrají: Martin Havelka, Petra Jungmanová, Ladislav Koláfi, Pavla Vitázková, Zdenûk Junák, Zdena Herfortová, Irena Konvalinová, Patrik Bofieck˘, Michal Nevûãn˘. H U D E B N Í S C É N A P. L. Traversová, Richard Sherman, Robert Sherman, Julian Fellowes, George Stiles, Anthony Drewe: MARY POPPINS rodinn˘ muzikál / ãeská premiéra Mûstské divadlo Brno pfiichází ve spolupráci s Cameron Mackintosh Ltd. a produkcí Walt Disney s rodinn˘m muzikálem Mary Poppins, ãesk˘m divákÛm znám˘m v prvé fiadû díky divadelnímu remaku proslulého filmu z roku 1964, ovûnãeného pûti Oscary. Ten vznikl na motivy dûtsk˘ch kníÏek známé anglické autorky P. L. Traversové. Ná‰ pfiíbûh se odehrává v Lond˘nû konce 19. století a jeho hrdinkou je originální vychovatelka Mary Poppinsová, která se zjeví na pfiání mal˘ch dûtí Banksov˘ch, jimÏ rodiãe nevûnují pfiíli‰ pozornosti. Tato dokonalá vychovatelka disponující kouzeln˘mi dovednostmi prozáfií jejich dûtsk˘ svût hravostí, svobodou a fantazií a zcela pfievrátí pfiísn˘ fiád Banksovic domu natolik, Ïe nakonec dokáÏe promûnit i samotné rodiãe. ProtoÏe jak fiíká sama Mary: "Staãí jen chtít a rázem v‰e je moÏné!" Nejvût‰í muzikálov˘ producent v‰ech dob, sir Cameron Mackintosh, ãekal na moÏnost pfievedení filmové verze do divadelní podoby cel˘ch 40 let. Zcela jedineãnou divadelní show doplnil nov˘mi písnûmi a vytvofiil na jeho základû mimofiádnû v˘pravnou podívanou, která sklízí úspûchy v Lond˘nû i na Broadwayi. Mûstské divadlo Brno se díky svému svûtovému renomé stalo teprve 6. divadlem svûta, kterému byla pro uvádûní tohoto úÏasného muzikálu exkluzivnû povolena licence. ReÏie inscenace se chopil Petr Gazdík, drÏitel Ceny Thálie za rok 2010. Choreografie se ujala Lucie Holánková, scénografie je dílem Petra Hlou‰ka. Tû‰it se lze na strhující hudební show plnou magie, nároãná taneãní a stepafiská ãísla a samozfiejmû na úÏasné pfiedstavitelky titulní role: Alenu Antalovou, Radku Coufalovou ãi Johanu Gazdíkovou. Dále hrají: Du‰an Vitázek nebo Denny Ratajsk˘, Martin Havelka nebo Milan Nûmec, Jana Musilová nebo Markéta Sedláãková, Zdena Herfortová nebo Monika Svûtnicová, Tomá‰ Sagher nebo Luká‰ Vlãek, Karel Jansk˘ nebo Ladislav Koláfi a dal‰í.


25.10.2010 13:11

Stránka 21

POHÁDKOV¯ MUZIKÁL PLN¯ ZÁZRAKÒ POPRVÉ V âECHÁCH Mary Poppins není jen tak obyãejná chÛva. Jezdí po zábradlí, na rozdíl od nás ostatních i smûrem nahoru, z drobné pfiíruãní ta‰ky vybalí bez problémÛ fíkus, vû‰ák na kabát i nástûnné zrcadlo. Na otázku, odkud se vzala a kdo je to vlastnû zaã, v‰ichni jen krãí rameny – jen se prosl˘chá, Ïe ji pfiinesl vítr a Ïe v kaÏdé rodinû zÛstane jen tak dlouho, dokud se vítr neotoãí. Navíc má pfii ruce vÏdy lahviãku likéru LÏiãkocukfiíku, kter˘ chutná pokaÏdé tak, jak... ale to bychom uÏ prozrazovali moc. DÛleÏitûj‰í neÏ v‰echna kouzla je to, Ïe kdekoli se Mary objeví, uãí nenápadnû v‰echny kolem

P¤IPRAVUJEME sebe tomu nejpodstatnûj‰ímu: Ïe svût kolem nás mÛÏe b˘t magické místo, plné zázrakÛ a úÏasn˘ch vûcí. Staãí jen umût jej takov˘ vidût a radovat se z nûj. A rodinû Banksov˘ch, jejíÏ hlava, bankovní úfiedník pan Banks, vyznává jako recept na fungující rodinu pouze „kázeÀ a fiád“ je takové lekce vûru zapotfiebí. Mary Poppins není jen tak obyãejná postava. Od roku 1934, kdy se poprvé objevila jako titulní postava stejnojmenné kníÏky anglické spisovatelky Pamely Lyndon Traversové, se stala pro anglickou dûtskou literaturu klíãovou hrdinkou, popularitou u nás srovnatelnou snad jen s Brouãky, Rumcajsem ãi Machem a ·ebestovou. Jméno Mary Poppins nesou mnohé agentury na hlídání dûtí a kdyÏ se po tfietí knize o ní rozhodla P. L. Traversová nechat Mary Poppins navÏdy opustit rodinu Banksov˘ch, musela své rozhodnutí pod tlakem tisícÛ smutn˘ch dûtí zmûnit. Nakonec je jejich

knih o Mary osm – jedna z nich, Mary Poppins v kuchyni, dokonce kombinuje vyprávûní o Mary s kuchafikou. A tfiinácti oscarov˘mi nominacemi ovûnãená filmová verze z roku 1964 (byÈ s ní Traversová pfiíli‰ spokojená nebyla) Maryinu popularitu jen zv˘‰ila. Mary Poppins není jen tak obyãejn˘ muzikál. Proslul˘ divadelní producent Cameron Mackintosh o uvedení tohoto pfiíbûhu na divadle usiloval takfika tfiicet let – leã paní Traversová byla po filmové zku‰enosti obezfietná. Nakonec svolila a neprohloupila – divadelní muzikál se vrací mnohem víc k poetice knihy, objevuje se v nûm více jejich jedineãn˘ch postav a postaviãek. A libretista Julian Fellowes, skladatel George Stiles a textafi Anthony Drewe spojili svou práci s filmov˘mi ‰lágry bratrÛ Shermanov˘ch tak dokonale, Ïe rozdíl mezi písnûmi pÛvodními a nov˘mi nemá divák ‰anci poznat. Premiéra probûhla v roce 2004 v Lond˘nû – tam, v New Yorku i jinde po svûtû se stala Mary Poppins jedním z nejvût‰ích muzikálov˘ch trhákÛ zaãínajícího milénia. Mary Poppins je i v divadle, které usiluje o to, aby kaÏdá jeho inscenace byla tak trochu neobyãejná, inscenací mimofiádnou. Staãí jen zdÛraznit, Ïe Mûstské divadlo Brno je teprve ‰est˘m divadlem na svûtû, kter˘ tuto technicky nesmírnû nároãnou podívanou nabídne sv˘m divákÛm. Bohatû v˘pravn˘ch scén, nádhern˘ch kost˘mÛ i opravdov˘ch jevi‰tních kouzel (prozradíme jen, Ïe Mary se sv˘m de‰tníkem opravdu vzlétne) je tady vskutku poÏehnanû – stejnû podstatné je ov‰em to, Ïe Ïádn˘ z vnûj‰ích efektÛ nezniãí to základní: pÛsobiv˘ a v‰em blízk˘ pfiíbûh o rodinû, jejíÏ ãlenové najdou cestu zpátky k sobû navzájem. A to teprve dûlá z Mary Poppins pfiíbûh nejen úchvatn˘, ale doslova superkalifradÏilistikexpijalidózní. A coÏe to slovo znamená? Pfiijìte se podívat! -j‰21


25.10.2010 13:11

Stránka 22

PETR GAZDÍK CHCI, ABY MARY P¤EB¯VALA V NÁS Muzikál o zázraãné chÛvû slibuje b˘t jedním z nejvy‰‰ích muzikálov˘ch vrcholÛ leto‰ní sezony v Mûstském diva-

V OSLNùNÍ dle. Na tento vrchol, zÛstanemeli pfii alpinistické metafofie, teì s hereck˘m souborem a realizaãním t˘mem stoupá ze základního tábora první ãtené zkou‰ky vedoucí expedice – reÏisér Petr Gazdík. Zdolávání krásného kusu je podle jeho slov hodnû obtíÏné, kaÏd˘ v˘‰kov˘ metr bolí. Ale aÏ se celá v˘prava 20. listopadu dostane na sam˘ vrchol, bude to krásn˘ pohled. Kdy jste se poprvé setkal s postavou zázraãné chÛvy Mary Poppins – bylo to v kníÏce, ve filmu nebo v muzikálu? Poprvé si vzpomínám na film. UÏ 22

jako mal˘ kluk jsem byl uchvácen, kdyÏ Mary vzala dûti do parku, nebo kdyÏ ‰li spoleãnû po stfiechách a potom v‰ichni s kominíky tancovali mezi komíny. Zajímavé taky je, Ïe se první ãeská verze dabovala právû v Brnû. KníÏka je taky roztomilá, nejvíc se mi líbí pfiíbûh, kdy psík Willibard uteãe z domu a fiekne Mary Poppins, Ïe musí jeho paniãce sleãnû Larkové vysvûtlit, Ïe uÏ se domÛ nevrátí, dokud mu nepovolí pfiivést si kamaráda psa „podvraÈáka“


25.10.2010 13:11

z ulice. Ve filmu je taky úÏasná scéna, jak v‰ichni snídají u stropu, myslím, Ïe se v âarodûjkách z Eastwicku inspirovali právû touto scénou, neboÈ i tady je prostfiedkem k létání smích… No a potom, kdyÏ jsme v roce 2006 jen pár mûsícÛ po premiéfie nav‰tívili lond˘nské pfiedstavení, na‰e první otázka pfii jednání se zahraniãní agenturou poskytující práva byla, kdy mÛÏeme Mary Poppins pfiedstavit na‰im divákÛm v Brnû. To pfiedstavení bylo jedním slovem krásné, a to pomíjím slova jako magické, dojemné, v˘jimeãné ve svém sdûlení divákovi. Krom toho se jedná o muzikál opravdu rodinn˘, urãen˘ tûm nejmen‰ím dûtem aÏ po jejich nejstar‰í prarodiãe. Mnoho takov˘ch není. Která z podob díla P. L. Traversové ve Vás probouzí nejvíce fantazie? Myslím, Ïe je to právû divadelní verze. Neb˘vá tomu tak, ale divadelní adaptace je je‰tû emotivnûj‰í, je‰tû více zamûfiená na pfiíbûh rodiny Banksov˘ch, která je na za-

Stránka 23

ãátku pfiíbûhu rozdûlená díky své neschopnosti se dohodnout. S pfiíchodem Mary Poppins se zaãnou dít zázraky, které je spojují, ukazují jim cestu, nejsou to ale nûjaké „ãáry máry“, spí‰ návod na to, Ïe podívá‰-li se na svût dûtsk˘ma oãima, je V·E moÏné a staãí jen chtít… tfieba i to, aby kominík Bert stepoval hlavou dolÛ. MÛÏete fiíct nûco o historii muzikálu Mary Poppins? P. L. Traversová bydlela pr˘ ve stejném domeãku, jako je ten Banksov˘ch, a tam sepsala pfiíbûh ideální chÛvy, která létá na de‰tníku a pfiiletí vÏdy tam, kde jí je nejvíce tfieba. Kniha se tehdy stala okamÏitû bestsellerem a ãetly ji dûti po celém svûtû. Nedlouho na to následoval film, kter˘ se mimo jiné stal nejúspû‰nûj‰ím Disneyho filmem v‰ech dob. Cameron Mackintosh jako kluk miloval pfiíbûhy Mary Poppins a ãekal cel˘ch ãtyfiicet let na to, aby ji mohl jako divadelní producent uvést – stalo se tak aÏ v roce 2006 v Lond˘nû. Jde tedy o novinku.

23


25.10.2010 13:11

S producentem Cameronem Mackintoshem

P. L. Traversová nikdy jednoznaãnû neodpovûdûla na otázku, jak Mary Poppins vznikla a kde se vzala. Odpovûì vÏdy byla, Ïe Mary Poppins prostû je. Zajímavé je, Ïe mnozí z tvÛrcÛ filmu i muzikálu se shodují, Ïe myslíte-li na Mary Poppins, skuteãnû zaãnete cítit její blízkost. Máte takovou zku‰enost i Vy? Inscenuje se Vám muzikál lépe, snadnûji neÏ jiné kusy? Nebo Vás „samy od sebe“ napadají originální nápady, jak nûco na inscenaci udûlat lépe? V ãem by bylo moÏné blízkost Mary Poppins pocítit? Myslím, Ïe ano, i kdyÏ ten pocit se nedá úplnû pfiesnû popsat – moÏná by se dalo hovofiit o dobré náladû a radosti. Napadá mû tolik vûcí, jestli v‰ak budou dobré ãi dokonce lep‰í, to se teprve ukáÏe. KaÏdopádnû Mary vám nic nedá zadarmo, spí‰ naopak. Na tiskov˘ch konferencích to s oblibou dûlá fieditel MdB Stanislav Mo‰a, ale my ho tady teì nemáme, a proto poprosím o odpovûì Vás. Jaká byla cesta Mûstského divadla k právÛm na tento muzikál? KdyÏ jsme se tehdy poprvé dotázali na práva k uvedení, bylo nám sdûleno, Ïe se jedná o tak v˘jimeãn˘ poãin spolupráce Camerona Mackintoshe a Walta Disneyho, Ïe nepfiedpokládají uvedení Mary Poppins jinde neÏ na Broadwayi a West Endu. Av‰ak díky jejich pfiímé zku‰enosti s jin˘mi tituly na‰eho divadla, které povaÏují za velmi úspû‰né, nakonec po tfiíletém jednání pfiifikli práva také na‰emu divadlu. Jsme v‰ak teprve ‰est˘m divadlem svûta, které 24

Stránka 24

smí Mary Poppins uvést. Bylo to tedy tûÏké, ale úspû‰né jednání. S britskou agenturou Camerona Mackintoshe máte, dalo by se snad fiíct, del‰ím ãasem provûfiené nadstandardní vztahy. Na druhou stranu v divadle stále fiíkáte, jak jsou regule inscenací pfiísné. Jak je to v pfiípadû Mary Poppins? Regule jsou pfiísné pfiedev‰ím v tom, Ïe pfiedstavení musí b˘t takzvanû „First Class Production“, tedy na srovnatelné úrovní s jin˘mi pfiedstaveními na West Endu. To si agentura hlídá, v‰e schvaluje, pfiípadnû pfiipomínkuje, ale souãasnû nediktuje, jak na to. V˘sledek následnû pfiichází zkontrolovat supervizor, kter˘ – v pfiípadû nespokojenosti – má právo pfiedstavení i zakázat. Pfiedepsány jsou napfiíklad jen nûkteré zázraky – Mary a Bert musí létat a tak podobnû. V ãem bude brnûnská inscenace podobná té lond˘nské a v ãem naopak bude ten nejvût‰í rozdíl? Samozfiejmû kdyÏ pominu jazyk pfiedstavení. Jiná bude jistû v mnoha ohledech – choreografie, reÏie, scéna, kost˘my. A pfiedev‰ím v hereck˘ch osobnostech. Podobná bude snad v tom nejdÛleÏitûj‰ím – ve sdûlení a energii celého pfiedstavení. Prozradíte, jak budou Mary s Bertem létat? Neprozradím. Je to kouzlo a musí se pfieci proÏít. Svazují Vás jako reÏiséra poÏadavky vlastníka licence? Myslím umûlecky – napfiíklad Vy byste chtûl nûjakou scénu postavit jinak, akcentovat nûco jiného, ale v Lond˘nû fiekli: „Ne!“? VÛbec ne, oni to dokonce podporují… Samozfiejmû nechcete-li se nûjak nesmyslnû vych˘lit, napfiíklad pfiesunout Mary Poppins do roku 2150 – to by vám pak fiekli, aÈ to radûji nedûláte. Svazující je v‰ak vynikající pfiedloha, vÏdy kdyÏ dojdete k tomu nejlep‰ímu nápadu, závûru, fie‰ení, zjistíte, Ïe uÏ ho pÛvodní pfiedloha obsahuje, i kdyÏ tfieba na jiném místû. Dûláme tedy to nejlep‰í, co umíme a nemáme ambici b˘t za kaÏdou cenu jiní a objevní – pfiesto v‰ak bude na‰e pfiedstavení myslím nové. Sedm t˘dnÛ pfied premiérou, zhruba v dobû konání na‰eho rozhovoru, jste


25.10.2010 13:11

Stránka 25

New York

cestoval do Lond˘na. T˘kalo se to Mary Poppins? A co jste ve Spojeném království dûlal? âásteãnû. Jedná se o pozvání právû agenturou Camerona Mackintoshe, i kdyÏ tentokrát u pfiíleÏitosti 25. v˘roãí BídníkÛ. Standa Mo‰a jako reÏisér a já jako jeden z JeanÛ ValjeanÛ z produkcí, které teì na svûtû jsou. Jak oslavy ãtvrtstoletí veleúspû‰ného muzikálu vypadaly? A kolik sv˘ch kolegÛ ValjeanÛ jste tam potkal? V lond˘nské O2 Arénû bylo na 23 tisíc divákÛ. Energie z takového koncertního pfiedstavení je nepopsatelná. Potkali jsme spoleãnû se Standou Mo‰ou vût‰inu protagonistÛ, mezi nimiÏ byli napfiíklad originální Jean Valjean Colm Willkinson ãi originální Marius Michael Ball a mnoho dal‰ích. Jakou pozici si nejen jako reÏisér, ale také jako ‰éf muzikálu od nového kusu slibujete? Îe bude takov˘m kasovním trhákem, jako byly napfiíklad âarodûjky z Eastwicku? Jéje, moÏná kdybych byl soukrom˘m producentem, myslel bych prioritnû na kasovní trhák, ale kdybych byl dobr˘m producentem, tak myslím, Ïe ani tehdy. To je na Angliãanech právû úÏasné, vÏdy je nejprve zajímá umûlecká kvalita, nápad, interpretace, poci-

ty a katarze z pfiedstavení. Mimo jiné samozfiejmû i proto, Ïe asi vûdí, Ïe to následnû pfiinese nejvût‰í kasovní úspûch. Na poãátku dobrého divadla v‰ak musí b˘t vÏdy úplnû jin˘ cíl neÏ zisk, o tom jsem pfiesvûdãen. Já si nic neslibuji, já se modlím a moc si pfieju, aby se na‰e Mary Poppins divákÛm líbila tak, Ïe se vstupenka stane nûãím vzácn˘m, tak jako se to stalo napfiíklad u âarodûjek. Co mÛÏete fiíct o realizaã-

ním t˘mu? Mary Poppins je, krom jiného, nároãná také z hlediska propojení nûkolika taneãních stylÛ – Prak (classic dance), SuperkalifradÏilistik (Musical dance), Na to mám (Tap dance) a tak dále. Jsem tedy rád, Ïe jsem potkal Lucku Holánkovou (choreografka) a Dennyho Ratajského (cochoreograf), ktefií spolu úÏasnû spolupracují, a nejtûÏ‰í stepové ãíslo bylo hotovo jako první. I kdyÏ nutno fiíci, Ïe celé obsazení trénuje pravidelnû „step“ uÏ od bfiezna. Tû‰í mû také spolupráce s dirigentem Danem Kalouskem, kter˘ s Mary usíná a vstává také jiÏ nûkolik mûsícÛ a zab˘vá se – k mé radosti – i vûcmi, které obvykle dirigenty nechávají klidné. Podobné je to u Karla

25


25.10.2010 13:11

·karky (vokální nastudování). Petr Hlou‰ek (scénograf) odvádí úÏasnou práci a má zpracovan˘ design do kaÏdého detailu aÏ po poslední rekvizitu, v‰echny návrhy navíc vystavuje na zku‰ebnû, která uÏ je takovou malou galerií, aby herci mûli lep‰í pfiedstavu a cítili atmosféru dfiív, neÏ bude scénicky zhmotnûna. Mohl bych takto zmínit kaÏdého jednoho a v‰em dûkuji za jejich nasazení! Musím v‰ak je‰tû vzpomenout Milana Nûmce, kter˘ je m˘m asistentem a kter˘, spoleãnû s Janem ·otkovsk˘m (dramaturgem), se mnou trávil dlouhé noci pfii pfiípravû v˘sledné podoby scénáfie a scénického fie‰ení. V neposlední fiadû je to moje maminka Jana Gazdíková, která je „hereck˘m poradcem dûtsk˘ch rolí“ – bez ní bychom museli zkou‰et nejménû rok – tak, aby se to v‰ichni pfiedstavitelé dûtí Banksov˘ch zvládli nauãit.

26

Stránka 26

Co je na pfiípravû nejnároãnûj‰í? V‰e skloubit a pfiipravit tak, aby to nakonec vypadalo „jako Ïe nic“. Velkou úlohu hrají v muzikálu dûti. Bylo obtíÏné najít ty pravé pfiedstavitele Jane a Michaela Banksov˘ch? Konkursem pro‰lo na 300 dûtí a mnoho z nich bylo velmi ‰ikovn˘ch, mohli jsme tedy vybírat z tûch, které se nám v daném okamÏiku zdály jako nejlep‰í. Jane a Michael jsou opravdu hlavní role a je jim v rozmezí od sedmi do jedenácti let, musí tanãit, stepovat, zpívat, ale pfiedev‰ím b˘t autentick˘mi dûtmi George a Winiffred Banksov˘ch – to je váÏnû tûÏké! Vûfiím, Ïe jsme mûli ‰Èastnou ruku. Co pfiesnû (nebo co nejpfiesnûji) pro Vás znamená slovo SuperkalifradÏilistikexpijalidózní? Znamená pfiesnû to, co chcete, aby znamenalo! Musíte ho ale nejdfiív umût vyslovit – coÏ Mary Poppins dokáÏe i pozpátku. Pro mû je to právû v této chvíli ONA – Mary Poppins. Ptáte se, jaká je? No pfiece: SUPERKALIFRADÎILISTIKEXPIJALIDÓZNÍ! Chtûl byste, aby Va‰e dûti vychovávala taková Mary Poppins? Pfiál bych si, aby Mary Poppins pfieb˘vala v nás a nebylo tedy tfieba její pomoci! Honza ·mikmátor, foto: jef Kratochvil a Stanislav Mo‰a (Lond˘n)


25.10.2010 13:11

KOMEDIE ·KOLA ZÁKLAD ÎIVOTA P¤ÍJEMNù P¤EKVAPILA V úvodu pí‰i, Ïe inscenace pfiekvapila. Opravdu. Pfii tom se nedûje nic neãekaného. Pfiekvapila v‰ak svou fyziãností. Je to vlastnû star˘ a vÏdy objevn˘ fakt, Ïe i znám˘ filmov˘ pfiíbûh (protoÏe na ten divadelní se málokdo pamatuje) najednou dostane jin˘ a vícevrstevn˘ rozmûr, kdyÏ je podán Ïiv˘mi herci. A Ïe to interpreti v MdB umí, je také známou skuteãností. Je aÏ obdivuhodné, jak v‰echny ty fórky pfiesnû vy‰ly. VÏdyÈ byla jenom premiéra a dal‰í léty ovûfienou skuteãností b˘vá, Ïe (skoro vÏdy) napoprvé nejménû patnáct procent vtipÛ nevyjde. Îe by v‰echno jalové v generálkách vychytali? Asi ano. ProtoÏe diváci se chechtají skoro stále, jdou doslova ze smíchu do úsmûvu a zase do smíchu. Je tûÏké vybrat si z devíti ÏákÛ a osmi „dospûlákÛ“ ty nejv˘raznûj‰í. Je to repetent âufiil Viktora Skály? Nebo

Stránka 27

v Labyrintu, v Divadle v Dlouhé, a nejnovûji v MdB Brno. T˘pky k pohledání ·karohlíd by napsal: Takové téma se pokazit nedá. âlovûk pfiející ocení, Ïe reÏisérka Bure‰ová je nádhernû zpfiítomnila, neboÈ vytváfiet kopie Pe‰ka, Filipovského, Marvana a dal‰ích nesmrteln˘ch bylo by sice pohodlné, ale nesplnitelné. Miluji Divadlo v Dlouhé a jeho hvûzdy Táborského, Vondráãka, Turka, Sedláãkovou a Bure‰ovou s nimi. Ona si ale chválabohu zamilovala pro zmûnu brnûnské Mûstské divadlo a po sérii závaÏn˘ch inscenací mu koneãnû vûnovala nádhernou komedii. AÏ uvidíte v roli studenta Benetky Petra ·tûpána, repetenta âufiila Viktora Skály, ‰plhouna Krhounka Vojtûcha Blahuty, socky Holouse Igora Ondfiíãka nebo estéta Boukala Milana Nûmce, budete slzet jako diváci na premiérách v sobotu a v nedûli. Jedniãku s hvûzdiãkou ov‰em pí‰u Lence Janíkové v roli tichého dûvãátka Marty Novákové, z rodu v rytmu vûãnû natvrdl˘ch a o pÛl taktu retardovan˘ch sextánek. Uãitelsk˘ sbor ‰perkuje potrhl˘ matikáfi Ladislav Koláfi, moderní ismy hluboce nenávidící ãe‰tináfi Jan Mazák, dona‰eãsk˘ latináfi Zdenûk Junák, drilem bitev vycepovaná dûjepisáfika Irena Konvalinová a klaìasové, v˘chovní modernisté Ivana VaÀková a Martin Havelka. Muzicírují v‰ichni Dal‰í slzy kanou milovníkÛm swingu a trempífiiny, neboÈ kolorit vcelku radostné úseãky mezi stíny rakouského orla a bombardérÛ tfietí fií‰e tvrdí nádherné písniãky k lítému stfietu matche gymnazijní ‰tudáci versus profesorsk˘ sbor. Muzicírují v‰ichni: Blahuta klavír, Ondfiíãek kytara, Novotn˘ kontrabas, Nûmec klarinet, ·tûpán saxofon, ‰kolník Jurásek housle, Skála bicí, Holi‰ová, Skálová, Janíková zpûv. Ne, ·kola základ Ïivota se nikdy netváfiila hlubokomyslnû. Ale zábava je to náramná tak, aÏ dlanû bolely. Moc dobr˘ vstup do nové sezony. Jifií P. KfiíÏ, Právo, 15. 9. 2010

NAPSALI O NÁS Tonda Holous, ‰ílen˘ fotbalista Igora Ondfiíãka? Z dûvãat zaujala ta nejménû nápadná, tak trochu i v pohybu vÏdy o jeden takt pozadu vystupující Lenka Janíková v roli Marty Novákové. Neuvûfiitelnû dokonale zahrála svou roli – tak trochu du‰evního opozdilce. No a kdo z profesorského sboru exceloval? Matikáfi Ladislava Koláfie? Byla to nádhernû rozevlátá komická figura. A Jan Mazák v roli pfiitroublého, aÏ zlého ãe‰tináfie, byl také k popukání…. I tak trochu fa‰izoidní dûjepisáfika Ireny Konvalinové, které vhodnû pomáhal kost˘m – skoro aktérky sado-maso…(opravdu bezvadné kost˘my v‰em navrhla Samiha Maleh). Vlastnû jak tak listuji v hezkém bulletinu, obnovuji si ty postavy a musím konstatovat, Ïe tam nebyl jedin˘ jen trochu slab‰í hereck˘ v˘kon. Kdybych chtûl b˘t spravedliv˘, musel bych popsat a pochválit v‰echny. V závûru inscenace jsem ãekal dramatick˘ tón, snad Ïe si bufiiã a odbojník Benetka (hraje Petr ·tûpán) vezme Ïivot, kdyÏ ho vyhodili ze studia. Ale on jenom „odchází ze scény“. A v‰e je dopovûzeno, kdyÏ v závûreãné projekci na pozadí pfielétají bombardéry Luftwaffe. Ano, v‰echna ta sranda se odehrává tûsnû pfied svûtovou válkou…Jako velkou hodnotu inscenace jsem uvedl nejenom herecké umûní, ale i Ïivou hudební produkci ‰tudáckého orchestru. Korunu v‰emu reÏisérka nasadila, kdyÏ v závûreãné dûkovaãce si ‰tudáci s kantory role vymûnili. Najednou se studenti rozezpívali a uãitelé vzali do rukou hudební nástroje, a to byla teprve muzika! Takov˘ aplaus hledi‰tû jsem uÏ dávno nezaÏil. ·kola základ Ïivota je tedy na svûtû. Obohatila repertoár Mûstského divadla v Brnû o nelehk˘ Ïánr hudební komedie. A zase budeme vidût na v˘vûsce u pokladny ony známé pfii‰pendlené prouÏky: „Vyprodáno“. Peter Stoliãn˘, www.musical-opereta.cz,14. 9. 2010 ·TUDÁCI A KANTO¤I MEZI ORLEM A BOMBARDÉRY Nûkterá témata se na jevi‰tû vracejí jak duchem osvícená. Na poãátku byl román a spolupráce Jaroslava Îáka s Burianov˘m D 38. O ãtyfii mûsíce pozdûji se ·kola základ Ïivota hrála uÏ v Brnû. A jednou provÏdy ji proslavil film Martina Friãe. Nepodafiilo se ‰tudáky a kantory zadupat do prachu ani ideologÛm socialistického realismu. Autora „burÏoazních slátanin“ ano. O jeho oãi‰tûní se poctivû uÏ dvacet let starají Hana Bure‰ová se ·tûpánem Otãená‰kem. ·kolu základ Ïivota ti dva invenãnû resuscitovali v Kladnû,

BRNùNSKÁ ·KOLA ZÁKLAD ÎIVOTA JE HRAV¯ I JÍMAV¯ PÍSNIâKÁL Mûstské divadlo Brno do nové sezony vplulo premiérou titulu, kter˘ v jeho filmové podobû miluje uÏ nûkolik diváck˘ch generací. Staãí pfiipomenout název ·kola základ Ïivota a mnoh˘m se automaticky vybaví slavn˘ snímek Martina Friãe. Ten v‰ak paradoxnû navázal na úspûch pÛvodního divadelního kusu, kter˘ vznikl pfied celuloidovou verzí v roce 1937. Komedii si tehdy u Jaroslava Îáka objednal E. F. Burian pro Divadlo D. Hraje ‰kolní kapela ReÏisérka Hana Bure‰ová dûj této legraãní války ponechala v osudov˘ch letech 1937–1938, krátce pfied Mnichovem. Tomuto slavnému po‰Èuchování kantorÛ a ‰tudákÛ by ãasov˘ posun k souãasnosti ani neprospûl. Krásnû rozko‰atûl˘mi archaismy dnes uÏ nikdo nemluví. Hlavnû se zfiejmû cosi dÛleÏitého zmûnilo v odvûkém zákopovém válãení mezi vychovávajícími a vychovávan˘mi. Kantofii uÏ dnes nemají tolik respektu, studenti jsou o nûco arogantnûj‰í, a to ani nemusíme vytahovat kfiiklavé pfiípady ‰ikanování pomocí mobilních telefonÛ nebo opakované pfiípady fyzického násilí na pedagozích. Bure‰ová vsadila na odér za‰lé doby a stvofiila velmi pfiíjemné retro, v nûmÏ má rozpustilá ‰vanda stejné místo jako jemná nostalgie meziváleãn˘ch ãasÛ. V Brnû vznikl vlastnû písniãkál, v nûmÏ jednotlivé v˘stupy reÏisérka proloÏila dobov˘mi ‰lágry v podání ‰kolní kapely. A tak nepolevující pfiíval slovních vtípkÛ a schválností tady je‰tû odlehãují sentimentální i hravé songy. Pokraãování na stranû 30

27


25.10.2010 13:11

Stránka 28

JI¤INA PROK·OVÁ ZDENùK BURE·: JI¤INKA JE DÁMA Hostem dne‰ního „rodinného stfiíbra“ mûla b˘t hereãka Jifiina Prok‰ová – i proto, Ïe si nedávno odnesla z Pfielouãe Cenu Franti‰ka Filipovského

jí dûti. Ne Ïe bychom se nûjak pravidelnû st˘kali, ale kdyÏ jsme se potkali, hned se k nám mûla a ãasto b˘vala i tím umírÀujícím elementem mezi Jifiím Tomkem a námi. Vzpomínám si, Ïe kdyÏ jsme si na nûco stûÏovali, vÏdycky jen mávla rukou a fiíkala: Z toho si nic nedûlejte, to je Tomek. Utkvûla Vám v nûjaké roli? Jifiinka utkvûla vÏdycky. KdyÏ vejde na jevi‰tû, vejde tam osobnost. A to se mi líbí na jejím herectví, je klidná, sebejistá, vyrovnaná. Jí na jevi‰ti vÏdycky vûfiím. Nepfiehrává, nikdy se nestalo, Ïe by fiekla nûco proti smyslu.

RODINNÉ ST¤ÍBRO za celoÏivotní pfiínos v oblasti dabingu. Ale vzhledem k naléhavosti neúprosné uzávûrky a její zaneprázdnûnosti jsme nakonec „podabingovsku“ museli její hlas nahradit. Pfiedstavit doyenku souboru MdB pfii‰el její dlouholet˘ kolega a hlavnû pfiítel Zdenûk Bure‰. V˘sledkem se nakonec stal ne rozhovor o ní bez ní, ale krásné vyznání. Pro ni. Jak dlouho se vlastnû s paní Prok‰ovou znáte? Konkrétní okamÏik, kdy jsme se poprvé setkali, si nevybavím. Ale muselo to b˘t za m˘ch studentsk˘ch let. Její muÏ, herec Jifií Tomek, byl m˘m pedagogem herectví na JAMU – vlastnû jsme tehdy zaãínali oba. On jako pedagog a já jako student. A tehdy bûhem prvního roãníku, kdy jsme se v‰ichni vzájemnû oÈukávali, jsme se asi setkali i s Jifiinkou. Jako hereãku jsem ji samozfiejmû znal, protoÏe jsem chodil sem do divadla tehdy bratfií Mr‰tíkÛ. Co se Vám vybaví, kdyÏ na tu dobu vzpomínáte? Brala cel˘ ná‰ roãník, jako bychom byly i je28

S Alenou Antalovou v muzikálu Hello, Dolly!, reÏie: Gustav Skála


25.10.2010 13:12

Stránka 29

KdyÏ pfiijde na jevi‰tû Jifiinka, pfii‰el poklid. Na mne vÏdycky pÛsobila spí‰ velmi energicky... A to taky je. Jak se to fiíká slu‰nû, je od huby, nezakr˘vá nic. ¤ekne to ráznû, ale slu‰nû, protoÏe souãasnû je dáma a za sv˘m si stojí. A umí to dodnes. MoÏná na to nûkdy i doplatí, ale neobrátí kabát jen proto, Ïe by se to hodilo. Dostal jste od ní jako ménû zku‰en˘ herec nûjakou radu? Nûjakou drobnou asi ano, ale ona ni- S Jaroslavem Zádûrou, kdy nementoruje. VÏdycky pochválila, ZdeÀkem Junákem Ïe nûco dûlám dobfie, a pak jen tak ja- a Veronikou Poláãkovou koby mimochodem navrhne: Co kdy- v komedii Slamûn˘ klobouk, bys to dûlal takto? A mûla samozfiej- reÏie: Zdenûk âernín mû pravdu. Byly a jsou to velmi vzácné rady. Na divadle se ãlovûk pofiád uãí, a to hlavnû od sv˘ch kolegÛ, jejich pozoronout. A její vyzrálé umûní mluví samo za sebe. váním získáváte dal‰í zku‰enosti. A od Jifiinky se V jejím Ïivotopisu nenajdete sice moc velk˘ch roãlovûk mohl a mÛÏe uãit pofiád. lí, byla vÏdycky ten poctiv˘ dfiíã, kádr, kter˘ kaÏA co Va‰e spolupráce na jevi‰ti? d˘ vnímá, ale fiíká se mu, aby zÛstal na místû, Setkali jsme se mnohokrát, ale asi nejbliÏ‰í partkam ho posadili a moc nevyãuhoval. Dneska uÏ nerství jsme spolu mûli v Hedû Gablerové, kdy vlastnû nemusí hrát, ve svém herectví je tak dami hrála tetiãku. Byla to v˘borná práce, protoÏe leko, Ïe staãí, kdyÏ pfiijde na jevi‰tû a je tam. Ale vzít ji za tetiãku bylo naprosto snadné. Ona jí tak pfiesto, Ïe vzhledem k vûku pfiece jen dostává stejnû uÏ tak trochu byla. Pfies ty postavy jsme se men‰í roliãky, staãí jeden v˘stup. Jako napfiíklad sblíÏili je‰tû o to víc. její inspekãní sestra v Pfieletu nad kukaããím hnízU dam se to sice tají a u hereãek zvlá‰È b˘vá dem, kde v tûch pár vûtách stojí naprosto pregvûk citlivé téma. Pfiesto, mûl jste nûkdy pocit, nantní postava. Nebo v Hello, Dolly, kde ji reÏisér Ïe pfiib˘vající vûk nese tûÏce, Ïe se bojí stárGustav Skála obsadil „jen“ do jednov˘stupové ronout? le, ale do postavy, která nese poselství celé hry. Ne. Z mého pohledu opravdu ne. Pro mne ani A i kdyÏ jde podle nûkter˘ch o plytk˘ muzikál, nestárla, ale zrála. Vidím ji pofiád stejnû. Ona se s Jifiinkou tam najednou skuteãnû vchází Ïivotní také pofiád stejnû chová, nezmûnila se. Nûkdo moudrost. Hlavnû v‰ak vûfiím, Ïe její práce v divas vûkem tfieba zahofikne, h˘ãká si své mindráky, dle nekonãí. ProtoÏe zájem o ni mezi reÏiséry je. ale Jifiinka je pofiád stejná. I kdyÏ má potíÏe, poJifiina Kube‰ová, stûÏuje si, to je samozfiejmé, ale nefÀuká. Je to foto: jef Kratochvil a Tino Kratochvil stra‰nû silná Ïenská a má jednu vzácnou vlastnost. DokáÏe pfiijímat vûci tak, jak pfiicházejí a vyrovnat se s nimi. PfiestoÏe tfieba zaÏila v divadle ãasy, kdy nebyla právû ve flóru, protoÏe se nikdy napfiíklad netajila svou nepfiízní ke komunistÛm a tak pfiednost dostávaly jiné kolegynû. Jaká je jako partnerka na jevi‰ti? Je to dobr˘ duch, kter˘ mezi nás pfiijde. Cítíte, jak se roz‰ífií nûjaká úcta, kterou k ní mají i mladí, coÏ neb˘vá vÏdycky jejich zvykem. Ale setkání s ní a vnímání jejího v˘konu na jevi‰ti nepÛsobí jen pfies rampu, ale i zpûtnû na nás v‰echny na jevi‰ti. Hello, Dolly, Tfii mu‰ket˘fii… Osm- S Erikem Pardusem desátiny oslavila paní Prok‰ová v komedii Slamûn˘ klobouk, uÏ pfied dvûma lety, ale stále hra- reÏie: Zdenûk âernín je. Jaká je jako hereãka? Dá se na ni stoprocentnû spoleh29


25.10.2010 13:12

Pokraãování ze strany 27

Na konci se pfiihlásí i válka Pfiedností umûfieného, leã divadelnû nijak obrazoboreckého kusu je hlavnû herecká perfekce. V‰ichni jasnû, pevnû a pfiesnû r˘sují své charaktery, aÈ uÏ jde o prohnané studenty ãi bláznivé pedagogy. Tato rozpustilost má ov‰em pevné kontury a nikdy se nerozpije do nekoordinovaného tfie‰tûní. Teãku starosvûtsky úsmûvné inscenace tvofií názvuky blíÏící se války. Zlovûstné pfielétávání bombardérÛ stoãí tento líbezn˘ obrázek do nûmé pfiipomínky osudÛ generace, jejíÏ mládí rámovalo totální nasazení, zavfiené ‰koly a nacistick˘ teror. Bodne vás v‰ak aÏ na konci, jinak je kus pfiíjemn˘m návratem do ãasÛ, kdy na stfiední ‰kole je‰tû b˘vala psina prostá jakékoliv zlomyslnosti a vulgárnosti. Lubo‰ Mareãek, MF Dnes, 16. 9. 2010 VENKU PRO âECHY LÉPE NEÎ S NIMI Mûstské divadlo v Brnû rozezvuãely osudy malífie Alfonse Muchy Dal‰ím velk˘m, takfika autorsk˘m dílem ·imona Cabana – reÏie, choreografie, scéna, libreto – se stala velká freska Muchova epopej v Mûstském divadle Brno. Na „vizuální hudební divadelní záÏitek“, jak zní oficiální charakteristika, pov˘‰il inscenaci Ale‰ Bfiezina. Pfiedstavovat autory není asi tfieba. Caban, znám z PraÏské pûtky, zejména z Baletní jednotky Kfieã, je v‰estrann˘m jevi‰tním tvÛrcem. Bfiezina se proslavil nejenom hudbou k filmÛm Jana Hfiebejka, ale pfiedev‰ím operou Zítra se bude… (libreto Jifií Nekvasil) – pro SoÀu âervenou v roli Milady Horákové. âervená pfiijela s Vlastimilem Harapesem na brnûnskou premiéru Muchovy epopeje a spolu s ostatními náv‰tûvníky byla svûdkem dal‰ího hudebnû scénického díla, kter˘m Mûstské divadlo Brno dlouhodobû pfiesahuje v‰echno, co se u nás v této oblasti dûje. Vlastnû o vûãném rozporu velikosti jedincÛ a ãecháãkovství vût‰iny je i bûh Ïivota svûtového malífie, doma terãe pomluv. „V PafiíÏi se mi pro âechy pracovalo lépe neÏ mezi nimi…,“ posteskl si Mucha. „Nedostatek vûdomosti nahrazuje se arogancí a zpupností. Proto je tu tak mlhavo…“ Nic vám to nepfiipomíná? Kundera, Salivarová, ·kvoreck˘, Haas, Voskovec, Forman, MartinÛ, Kubelík… Kdo neskáãe, není âech?! Muchova epopej provází Alfonse krok za krokem od jeho rozhodnutí stát se malífiem pfies PafiíÏ a New York aÏ po návrat do vlasti, na práh tvorby Ïivotního cyklu velk˘ch pláten oslavujících historii SlovanÛ a jejich m˘tÛ. Není náhodné, Ïe se také o ty obrazy âe‰i hádají dodnes, aniÏ je Praha schopna naplnit Muchovu závûÈ. Síla Muchovy epopeje proudí z vizuálního, choreografického a hudebního plánu. Caban se nechává malífiov˘mi obrazy a kresbami jen inspirovat. Prostor ãlení na vlastní velkolepé kompozice. Náznak nahrazuje kopie nedostiÏn˘ch originálÛ. V Bfiezinovû hudbû objeví vnímavé ucho ve velk˘ch orchestrálních kompozicích názvuky monumentalismu doznívajícího romantismu a nastupujícího impresionismu, ale i na‰e odkazy minulosti, napfiíklad v provokativních sólech bicích. Vlastenectví a vlastenãení Zaslechl jsem jiÏ o pfiestávce v kuloárech, jak nemuchovsk˘m Alfonsem je Michal Isteník. Na rozdíl od originálu pfiece Ïádn˘ krasavec. Platí o nûm ale, co o Cabanovû scénû: Ïádná kopie. V celku ov‰em skvûl˘ hráã deklarování rozdílu mezi vlastenectvím a vlastenãením. ¤ekl bych – odstínûno Isteníkem znamenitû. Z dal‰ích figur chvála Markétû Sedláãkové v rolích Muchovy Ïivotní lásky Marie Chytilové a frockovské Sarah. A také Stanislava Slováka v postavû nespoutaného impresionisty Gauguina, Jaroslava Matûjky coby

30

Stránka 30

malífie Marolda. Proti jejich velikosti pfiízemnost a zákefinost ãecháãka Vroubka v pojetí Tomá‰e Saghera. Vstup do nové divadelní sezony je to náramn˘. Po ·kole základ Ïivota Hany Bure‰ové pro nej‰ir‰í diváckou obec je CabanÛv a BfiezinÛv v˘luãn˘ hudebnû dramatick˘ tvar. Vlasteneck˘! Jifií P. KfiíÏ, Právo, 20. 9. 2010 MUCHOVA EPOPEJ JE NA JEVI·TI AKTUÁLNÍ, ALE NE KVÒLI TAHANICÍM Se zajímav˘m projektem vyrukovalo o víkendu Mûstské divadlo Brno. Inscenace Muchova epojej se toãí kolem vûhlasného malífie v trochu jiném duchu. A diskutovaného cyklu se v nûm nedoãkáte. Îivotních osudÛ ivanãického rodáka a nesmlouvav˘ch umûleck˘ch i národnostních postojÛ génia, kter˘ dobyl svût, si v‰ímá nezvyklé hudební pfiedstavení libretisty, reÏiséra a scénografa ·imona Cabana. Hudbu k Muchovû epopeji napsal Ale‰ Bfiezina. A v bezmála tfiíhodinovém pfiedstavení muziky není málo, je témûfi v‰udypfiítomná. TvÛrci nazvali Muchovu epopej v podtitulu vizuálním, hudebním a divadelním záÏitkem. A je moÏná zbyteãné spekulovat o Ïánru. Bude v‰ak uÏiteãné poznamenat, Ïe v Brnû nestvofiili muzikál ani operu - diváky neãeká jediná zpívaná pasáÏ. Nejde ani o melodram, ale o svérázné divadlo, v nûmÏ pfiíbûh prostupuje v˘teãná hudba, která tu zdaleka jen nekoloruje dûní na jevi‰ti. Bfiezinova zdafiilá muzika ãasto plní náladotvornou funkci, jindy popisuje prostfiedí, coÏ je ve vcelku neukecaném pfiedstavení velkou devizou. Místy muzikant Bfiezina vede diváka za vypravûãem Cabanem a v˘sledkem je opravdu pfiitaÏliv˘ hudebnû-divadelní odér. Talentovan˘ a pracovit˘ muÏ Caban se snaÏí vytvofiit fresku z osudÛ v˘jimeãného muÏe, jehoÏ Ïivot byl prost˘ milostn˘ch afér, drastick˘ch peripetií ãi osudov˘ch tragédií. O to tûÏ‰í úkol mûl, kdyÏ se snaÏil modelovat dramatick˘ materiál z portrétu pilného, talentovaného a pracovitého malífie, kter˘ je oddan˘ národnostní otázce âechÛ a svûtu Slovanstva zpoãátku více neÏ celoÏivotní lásce Marii. Caban vytahuje z Muchovy biografie zejména jeho ryzí charakter a nezáludnost, nesobeckou povahu, kterou pfiedhazuje publiku v ‰ir‰ích souvislostech. Tady nejde jen o geniálního secesního tvÛrce, jehoÏ plakáty zná kaÏd˘. Ve scénáfii konturuje momenty hrdého ãe‰ství, obecn˘ svár profesního a osobního Ïivota, doÏivotní oddanost rodné vlasti a národu. Co na tom, Ïe mnohé z tûchto témat zní souãasníkÛm starosvûtsky a pateticky. âestnost, pracovitost v kontrastu s prospûcháfistvím (‰plhav˘ MuchÛv kolega a pozdûji úspû‰n˘ politik Vroubek) a neústupná sluÏba kráse jsou vlastnû nadãasové stejnû jako nepolevující nádhera Muchov˘ch plakátÛ, pláten a skic. Îádné utápûní v ornamentech Caban v zalidnûném pfiedstavení umnû pfieskupuje scény. Kromû portrétování slavné hereãky Sarah Bernhardtové nikdy na jevi‰tû nepustí Muchovu ornamentálnost, aby se v ní neutopilo ústfiední sdûlení. Nedoãkáte se jediného pouÏití obrazové reprodukce, ale toliko náznakÛ monumentálních pláten. Tohoto srdcatého chlapíka v moravské vy‰ívané halenû zná cel˘ svût z jeho fantastick˘ch ozdob a kudrlinek, plakátov˘ch Gismond, dodnes vyrábûn˘ch prstenÛ, broÏí a náhrdelníkÛ. Tento celosvûtov˘ úspûch byl v˘sledkem nejen Muchova mimofiádného nadání a píle, ale také lidsk˘m ustrojením a v tom je Mistr moÏná záfiivûj‰í neÏ jeho fascinující obrazy a ‰perky. To je krédo inscenátorÛ. Caban konãí Muchovu jevi‰tní pouÈ kolem roku 1910, Pokraãování na stranû 32


25.10.2010 13:12

Stránka 31


25.10.2010 13:12


kdy zaãal na zámku Zbiroh vytváfiet proslulou Slovanskou epopej, o niÏ se dnes pfietahuje Praha s Moravsk˘m Krumlovem. O tento fakt se zbyteãnû dlouh˘ a po ãase divadelnû tro‰ku jednotvárn˘ kus nijak neotfie. A je dobfie, Ïe Caban a Bfiezina vzpomnûli slavného Moravana ve zcela jiném duchu, neÏ jak je dnes zprofanovan˘ ãi medializovan˘. Lubo‰ Mareãek, MF Dnes, 20. 9. 2010 MUZIKÁLOVÁ POLITICKÁ SATIRA JiÏ ‰est rokÛ nabízí Mûstské divadlo Brno na moderní Hudební scénû pestr˘, realizaãnû kvalitní, obecenstvem vyhledávan˘ a odborníky oceÀovan˘ repertoár svûtov˘ch muzikálÛ, klasick˘ch operet a zejména novinek z vlastní autorské dílny. K nim se dá pfiifiadit nynûj‰í nastudování pfiedlohy básníka Jifiího Îáãka a skladatele Zdenka Merty Ptákoviny podle Aristofana. Podobnû jako ve známûj‰ích hrách (Mír, Lysistrata) vzal si antick˘ komediograf v Ptácích (414 pfi. Kr.) na mu‰ku dobové pomûry rodn˘ch Athén, takÏe je dnes tfieba pfiistoupit ke vhodn˘m úpravám. ReÏisér a fieditel MdB Stanislav Mo‰a tento text nastudoval uÏ na JAMU (1982) a Îáãkovu citlivou, vtipnû ver‰ovanou adaptaci uvedl krátce pfied Listopadem v praÏském Národním divadle (1989). Leto‰ní inscenace prokázala, Ïe si tato jen mírnû inovovaná verze zachovala srozumitelnost, ideovou aktuálnost, zábavnost i diváckou pfiitaÏlivost. Dûjovû respektovan˘ aristofanovsk˘ pfiíbûh dvou kumpánÛ, agilnû pragmatického Primabrachose (Martin Havelka) a pasivnûj‰ího Doufaliona (Tomá‰ Sagher), ktefií demagogicky pfiimûjí opefience k vybudování vzdu‰ného Mrakoptakohradu, postupnû ovládnou jejich svobodnou fií‰i a obratnû manipulují dokonce s Olympany, celkem zdafiile kloubí nûkolik Ïánrov˘ch rovin. Kompaktnûj‰í první pÛle pfiedestírá pfiedev‰ím metaforickou pohádkovou podívanou, kdyÏ na vertikálnû ãlenûné krkolomné v˘pravû Christophera Weyerse v invenãních kost˘mech Andrey Kuãerové a choreografii Anety Majerové sledujeme pfii Ïivû hrajícím orchestru Dana Kalouska vynalézavé etudy nápadnû nalíãen˘ch, ba skuteãnû létajících ptaãích pfiíslu‰níkÛ. Roztfií‰tûnûj‰í ãást druhá s infiltrací prospûcháfisk˘ch lidsk˘ch t˘pkÛ i bohÛ do jejich rozkládající se society je pak více zacílena k domácímu dne‰ku: v kabaretní poloze, av‰ak bez karikující podbízivosti, spí‰e v náznacích a naráÏkách, satiricky reflektuje na‰i politickou scénu. Poãetné alternované obsazení (pfiipomeÀme eruptivní Slepici Zdeny Herfortové a polyglotního Laureáta Erika Parduse) sklízí potlesk na otevfiené scénû. Nedlouh˘ veãer pobaví i zamrazí. Vít Závodsk˘, T˘deník Rozhlas, 14. 9. 2010 ÎÁDN¯ STRACH P¤ED VTIPN¯M BULVÁREM Dramaturgicky pestrá nabídka âinoherní scény Mûstského divadla Brno dbá na repertoárovou vyváÏenost nároãn˘ch a oddechov˘ch titulÛ. K tûm druh˘m se po Veberovû konverzaãce Blbec k veãefii pfiidala jarní premiéra fra‰ky Robina Hawdona (nar. 1939) Perfect Wedding (1994), v novém sviÏném pfietlumoãení Jana ·otkovského nazvaná Dokonalá svatba. Pfii sledování del‰ího úseku tak volnû navazuje na linii tamních úspû‰n˘ch francouzsk˘ch ãi angloamerick˘ch zápletkov˘ch komedií typu Brouk v hlavû nebo VydrÏ, miláãku! R. Hawdon je komerãnû zdatn˘ v‰estrann˘ britsk˘ spisovatel (mj. tvÛrce dvou románÛ) a divadelník vûnující se jevi‰tnímu, filmovému a televiznímu herectví i reÏii. Z dvacítky jeho her u nás nûkolik souborÛ vãetnû amatérsk˘ch uvádûlo právû jen svûtoznámou Dokonalou svatbu, existující ve více autorsk˘ch verzích. Dûj dvojdíl-

32

Stránka 32

né komorní pfiedlohy nevelkého obsazení snadno splÀuje klasické „pravidlo tfií jednot“, ba její jevi‰tní ãas se kryje s reáln˘m. Probûhne v útulném apartmá venkovského hotelu bûhem ru‰ného pfiedsÀatkového rána a komediálnû nosná lechtivá v˘chozí situace pfiipomíná napfi. Feydeauovu více neÏli stoletou Dámu od Maxima: Ïenich s kocovinovou amnézií po proflámované noci se probudí v posteli po boku neznámé dívky, z ãehoÏ podle osvûdãen˘ch principÛ Ïánru vyplynou rozliãné zámûny, v˘mluvy a nedorozumûní ústící do závûreãného paradoxního konce, resp. ‰ance na nov˘ zaãátek. Pfiekládající dramaturg s kolegyní Klárou Latzkovou a reÏisérem Stanislavem Slovákem, postupnû se prosazujícím zatím v oblasti muzikálové (Jáno‰ík, Snûhurka a sedm trpaslíkÛ), zruãnû zkonstruovan˘ text mírnû zkrátili a upravili, takÏe jeho rychlé lakonické repliky poskytly pfiedpoklad pro nedlouh˘, dynamick˘ veãer, jehoÏ ztfie‰tûnosti na‰tûstí divákovi ani nedovolují uvûdomit si absenci nûjaké hlub‰í my‰lenkové roviny. Autorem vyÏadovaná, pfiijatelnû popisná nemûnná v˘prava Jaroslava Milfajta (kost˘my navrhla Andrea Kuãerová) s hojnû vyuÏívan˘mi dvefimi, náznakem dûlící stûny a imaginárním zrcadlem smûrem do hledi‰tû umoÏÀuje potfiebnou simultaneitu v˘jevÛ s rÛzn˘mi konstelacemi postav v obou místnostech. Hned zpoãátku nasazuje reÏie prostfiednictvím spolehlivé aktérské souhry hbité tempo a nevulgárnû vkusné nastudování s fiadou gagov˘ch v˘stupÛ (kalhoty obleãené obrácenû, skok „skrz zeì“ aj.) si dokáÏe udrÏet rytmus, gradaci a prozatím téÏ neextemporující ukáznûnost. AÏ hraniãní nasazení uplatnil hned od expozice Milan Nûmec jako Ïenich Bill. Zprvu zdû‰enû a hystericky zmatkuje z ranní loÏnicové pfiítomnosti sympaticky upfiímné, milé a pfiíjemné Judy (Hana Holi‰ová) a poté se beznadûjnû zaplétá do pasti kamuflujících lÏí sklízeje téÏ potlesk na otevfiené scénû. Dobr˘m typov˘m kontrastem je mu umûfienûj‰í a chlap‰tûj‰í pfiítel i svatební svûdek Tom Petra ·tûpána, postupnû propadající cholerick˘m záchvatÛm Ïárliveckého vzteku. U nevûsty Rachel vystihla Lenka Janíková její stfiedostavovskou upjatost a komandérskou autoritativnost. Ve figufie eroticky svÛdné, do intrik se zapojující pokojské Julie se pfiedstavila ãerstvû angaÏovaná Lucie Zedníãková, naivní, dekorum zachovávající nevûstinu matku Dafné v rÛÏovém kost˘mku a klobouku ztûlesnila Irena Konvalinová, epizoda magofiícího fieditele hotelu Duponta pfiipadla ZdeÀku Bure‰ovi. Anglická „tfieskutá komedie“ Dokonalá svatba má v solidním brnûnském provedení v‰echny pfiedpoklady stát se titulem publikem zaslouÏenû vyhledávan˘m a po pfiíkladu sv˘ch zdej‰ích Ïánrov˘ch pfiedchÛdcÛ dlouho reprízovan˘m. Vít Závodsk˘, Kam, záfií 2010 ÚÎASNù MAGICK¯ MUZIKÁL MARY POPPINS Po mimofiádném ohlasu muzikálÛ âarodûjky z Eastwicku ãi Bídníci pfiipravuje Mûstské divadlo Brno ve spolupráci s Cameron Mackintosh Ltd. a Walt Disney na listopad tohoto roku magickou show doslova pro celou rodinu. Bude jí muzikál Mary Poppins. Pfiíbûh se odehrává v Lond˘nû a jeho hrdinkou je originální vychovatelka Mary Poppinsová. Mary se zjeví na pfiání mal˘ch dûtí Banksov˘ch, jimÏ rodiãe – zejména otec, sucharsk˘ bankovní úfiedník – nevûnují pfiíli‰ pozornosti. Dûti si tedy doslova vysní zcela jinou chÛvu, neÏ by si rodiãe pfiedstavovali. Tato zvlá‰tní bytost s kouzeln˘mi schopnostmi prozáfií jejich svût hravostí a fantazií, zcela pfievrátí striktní a pfiísn˘ fiád Banksovic Pokraãování na stranû 34


25.10.2010 13:12

Stránka 33


25.10.2010 13:12


domu a nakonec dokáÏe zmûnit i samotné rodiãe. Mûstské divadlo Brno nejenÏe uvede Mary Poppinsovou jako první v âechách, ale je teprve ‰est˘m divadlem na celém svûtû, které získalo práva na tuto jedineãnou produkci. Udûlení tûchto práv totiÏ pfiedpokládá jednak neb˘valé technické vybavení divadla, a pfiedev‰ím mimofiádnou technickou vybavenost v‰ech úãinkujících. Listopadov˘ vstup Mary Poppinsové na ãeské jevi‰tû tak bude událostí nejen pro muzikálové fajn‰mekry, ale i pro v‰echny, ktefií touÏí po nápadité, poutavé, strhující hudební show pro malé i velké. Tû‰it se mÛÏete na efektní scénografii s fiadou magick˘ch trikÛ, nároãná taneãní ãísla a na jednu z nejlep‰ích ãesk˘ch hereãek – Alenu Antalovou v titulní roli, kterou reÏijnû povede její kolega, ãerstv˘ laureát Ceny Thálie Petr Gazdík. TU NEJLEP·Í CHÒVU PRO VA·E DùTI NAJDETE V DIVADLE Nevídaná kouzla a triky v nové muzikálové komedii Mary Poppins uãarují dûtem i dospûl˘m ManÏelé Banksovi z Tfie‰Àové ulice nemají dost ãasu pro své dûti. Sehnat jim chÛvu? Zdá se to b˘t nemoÏné, nikdo totiÏ s jejich jinak hodn˘mi dûtmi nemÛÏe vydrÏet. KdyÏ uÏ rodina zaãne propadat zoufalství, objeví se osÛbka opfiedená mnoha tajemstvími…Jediné, co o sobû prozradí, je: „Jmenuji se Mary Poppins a jsem prakticky dokonalá…!“ UÏ v listopadu s ní zaÏijete neobyãejná dobrodruÏství na Hudební scénû Mûstského divadla Brno. Mnoho neuvûfiiteln˘ch kouzel a trikÛ v pfiíbûhu nejslavnûj‰í chÛvy v‰ech dob, chÛvy, která pfiimûje i vás podívat se na svût jin˘ma – dûtsk˘ma oãima…Víc uÏ o nejpopulárnûj‰í svûtové muzikálové komedii souãasnosti Mary Poppins sama pfiedstavitelka titulní role Alena Antalová a reÏisér inscenace Petr Gazdík. Pfiíli‰ zaneprázdnûní rodiãe, co nemají ãas na své dûti. To je v dne‰ní dobû pfiece dost aktuální téma samo o sobû, Ïe ano? AA: To je fakt. PG: Myslím, Ïe je to aktuální téma stále a nejenom to! Mary Poppins pfiichází do svûta dospûl˘ch, lidí, ktefií uÏ zapomnûli na své sny, nápady, plány a uvûfiili, Ïe tím nejdÛleÏitûj‰ím v Ïivotû je vydob˘t si dobré postavení, moc a peníze. UÏ dávno zapomnûli na to, jaké potû‰ení mÛÏe b˘t tfieba obyãejné pou‰tûní draka. Mary Poppins dokáÏe v‰echny pfiesvûdãit, Ïe záÏitky, které proÏíváme, jsou tím, co nás nejvíce spojuje i naplÀuje… âím si získá slavná Mary Poppins témûfi okamÏitou pfiízeÀ dûtí je víc neÏ zfiejmé, fieknûte mi ale, co pfiitáhlo k této pohádkové postavû Vás? AA: Nezdá se mi, Ïe by Mary byla typicky pohádkovou postavou. Samozfiejmû, dokáÏe toho mnohem víc neÏ my – obyãejní smrtelníci – protoÏe je kouzelná. To ale není to nejcennûj‰í. Jistû, dûtem to bude ohromnû imponovat, ale myslím, Ïe její hlavní pfiedností je, Ïe jim dokáÏe rozumût, i kdyÏ je „velká“. To na ní obdivuji i já a to je tím magnetem, kter˘ mû k ní pfiitáhl a pfiitahuje. Na inscenaci samotné mû pak láká to, Ïe ji bude reÏírovat Petr Gazdík. Jsem na nûj moc zvûdavá, protoÏe jako reÏiséra ho je‰tû neznám. PG: Mary Poppins není pohádkovou bytostí v pravém slova smyslu. Já ji spí‰e pfiirovnávám k bytosti podobné napfi. Darrylu van Hornovi z âarodûjek z Eastwicku – ano, je magická ãi umí létat, ale pfiichází do reálného svûta obyãejn˘ch lidí, do svûta velmi podobného tomu na‰emu, aby tu vykonala nûjaké „své“ poslání. Na rozdíl od Darryla v‰ak nezi‰tnû! Nejvíce mû tedy poutá nikoliv „pohádkovost“, ale spí‰ úÏasná poetika pfiíbûhu, kter˘ je navíc pln˘ kouzel a humoru. Kniha hereãky a spisovatelky P. L. Traversové, podle které vznikl v roce 1964 slavn˘ film, je patrnû na-

34

Stránka 34

‰im dûtem známá. Odkud se ale vzalo divadelní zpracování? Dûjová linie zÛstává nejspí‰ stoprocentnû zachována, v ãem je ale onen muzikál na divadle jin˘ neÏ film anebo román? AA: Muzikál jsem zatím nemûla moÏnost vidût, takÏe odpovûì na tuto otázku pfienechávám povolanûj‰ím… PG: Ano, pfiíbûh zÛstává stále velmi podobn˘, i kdyÏ pfii bliÏ‰ím ohledání najdeme mnoho odli‰ností. KdyÏ vznikl mj. nejslavnûj‰í a nejúspû‰nûj‰í Disneyho film, byl muzikálov˘ producent Cameron Mackintosh mlad˘ chlapec, a jiÏ tehdy zatouÏil pfievést tento film do divadelní podoby. Podafiilo se mu v‰ak získat práva aÏ v roce 2000 a divadelní Mary Poppins spatfiila svûtlo svûta v Lond˘nû roku 2004. Od té doby je tahle inscenace povaÏována za nejúspû‰nûj‰í svûtov˘ muzikál souãasnosti, a to i pfiesto, Ïe byl uveden premiérovû pouze pûtkrát – v tûch nejvût‰ích muzikálov˘ch metropolích. Brnûnská premiéra bude tedy teprve ‰estou v pofiadí a bude prvním uvedením ve stfiední Evropû. Divadelní verze je mnohem více hudební, dynamiãtûj‰í a rozhodnû magiãtûj‰í neÏ film. Fantazie, kouzla a ãáry…Co v‰echno dokáÏe brnûnská Mary Poppins na jevi‰ti pfiedvést? AA: Jako Mary si tfieba zalétám nad hlavami divákÛ… PG: Mary Poppins dokáÏe v‰e, co si jen dokáÏeme pfiedstavit a pfiát…Nechte se pfiekvapit! Muzikál je o dûtech. Kde jste hledali pfiedstavitele dûtsk˘ch rolí? Co musí tihle malí herci na scénû zvládnout? AA: Nejsem si jistá, Ïe je zrovna o dûtech. Spí‰ o nás dospûl˘ch. Ale má‰ pravdu, dvû dûti tam mají velké role. Pfiedstavitele Michala a Jane jsme hledali prostfiednictvím nároãn˘ch konkurzÛ. Dûti musí zpívat, tanãit, stepovat a musí b˘t také v˘borní herci! PG: To je pravda, muzikál není jen o dûtech. Dûti jsou zde zprostfiedkovateli „ãistého“ vidûní svûta, skrze je – a s pomocí Mary Poppins – dokáÏeme my, dospûlí, spatfiit podstatu svûta. ¤ekl bych tedy, Ïe pfiíbûh je hlavnû o „dospûl˘ch“! Oba jste rodiãi. VyuÏili jste uÏ nûkdy sluÏeb hlídacích agentur? Anebo máte pro své dûti nûjakou svou Mary Poppins? AA: Sama se snaÏím b˘t jejich Mary Poppins (s úsmûvem). SluÏeb takov˘ch agentur jsme zatím vyuÏít nemuseli. PG: Jsem na tom stejnû. V ãem bude nová inscenace pro brnûnského diváka – malého ãi velkého – originální? Pfiedpokládám, Ïe ji uvidí i Va‰e dûti. Proã je do divadla vezmete? AA: MoÏná je trochu netradiãní Ïánrovû. Je málo takov˘ch pfiedstavení, která nejsou typickou pohádkou, a pfiitom jsou urãená dûtem. Na‰e dûti ji urãitû uvidí. UÏ teì se tû‰ím na to, jak budou vykulené a nad‰ené… UÏ abych je vidûla sedût v hledi‰ti. Musí to b˘t pfiece pecka mít maminku Mary Poppins, no ne? PG: VyrÛstal jsem v divadle. To bylo pro mne vÏdy zdrojem úÏasn˘ch vûdomostí a neuvûfiiteln˘ch záÏitkÛ. A tohle bych pfiál proÏít i sv˘m dûtem. Vûfiím, Ïe „na‰e“ Mary Poppins pohladí divákÛm, mal˘m i velk˘m, jejich du‰i. Rozhovor pro ãasopis Avion Shopping Park Brno, léto 2010 BR≈ANÉ SI PODMA≈UJÍ EVROPU Brnûnské Mûstské divadlo zaplÀuje hledi‰tû obou sv˘ch velk˘ch scén – tedy navzdory okolní mezinárodní ekonomické krizi – trvale a bez problémÛ. Nápaditû nev‰ední (i lákav˘!) repertoár totiÏ stejnû jako ‰piãkové v˘kony srovnatelné s mezinárodní úrovní jsou zárukou, Ïe divák odchází z pfiedstavení vÏdy spokojen. Dramaturgie v‰ak nespoléhá jen na osvûdãené programové „trháky“, brnûnské Mûstské divadlo dokonce jako jedna z mála

✄

.................................................

Nejv˘raznûj‰í tvÛrãí poãin (dramaturgie, scéna, kost˘my, scénická hudba, choreografie, rekvizity, masky, vlásenky, plakát, program atp.) Nejpopulárnûj‰í hereãka sezony

................................................................

.................................................................

Nejpopulárnûj‰í herec sezony

MùSTSKÉ DIVADLO BRNO – DIVADLO, KDE VZNIKAJÍ NEJKVALITNùJ·Í MUZIKÁLY V âESKÉ REPUBLICE V pofiadu âeského rozhlasu 6 Aréna, kter˘ nese podtitul Magazín o kulturní politice a politické kultufie, zaznûla 1. záfií 2010 zajímavá debata o muzikálu jako specifickém fenoménu soudobého ãeského divadla. Jako hosty pofiadu uvítala moderátorka Markéta ·evãíková známého teatrologa Josefa Hermana, autora a dramaturga muzikálÛ Patrika Fridrichovského, textafie a libretistu Michaela Prostûjovského a po telefonu byl pfiítomen i fieditel Mûstského divadla Brno Stanislav Mo‰a. Debata se po celou dobu vûnovala klíãové otázce, do jaké míry je souãasná muzikálová produkce kvalitní a co kvalitu muzikálÛ v na‰í zemi nejvíce ovlivÀuje. Michael Prostûjovsk˘ velmi trefnû podotknul, Ïe alfou i omegou ‰piãkové divadelní produkce jsou perfektnû vy‰kolení herci a pfiipomnûl také dÛleÏitost finanãních aspektÛ. V tomto smûru ocenil zásluhy Mûstského divadla Brno i Josef Herman a vyjádfiil my‰lenku, Ïe na‰e divadlo patfií k naprosto v˘jimeãn˘m scénám: „I u nás existují v˘jimky – musím zmínit Mûstské divadlo v Brnû, které muzikálové herectví pûstuje, pracují na tom a je to znát. Pak si mohou troufnout na tituly, které by se v Praze ani technicky zahrát nedaly, nebo jenom velmi obtíÏnû.“ Dodejme jen, Ïe Josef Herman mohl mít na mysli napfiíklad nedávno nastudované muzikály svûtového formátu Hello, Dolly!, Mozart! nebo Probuzení jara, za jehoÏ reÏii získal Stanislav Mo‰a hlavní cenu Divadelních novin v oboru hudební divadlo za rok 2009. Autofii pfiíspûvkÛ povaÏují za jeden z nejmarkantnûj‰ích rozdílÛ mezi ãesk˘mi a svûtov˘mi zahraniãními produkcemi pfiedev‰ím vysoké herecké ‰kolení interpretÛ. V tomto kontextu se Mûstské divadlo Brno ztotoÏÀuje s vysokou kvalitativní laÈkou nastavenou na West Endu a Broadwayi. Jak pfiipomenul Stanislav Mo‰a, Mûstské divadlo Brno má unikátní hereck˘ soubor a ocenil také pedagogické pÛsobení Janáãkovy akademie múzick˘ch umûní v Brnû, kterou pro‰la naprostá vût‰ina hercÛ Mûstského divadla: „Specifikum na‰eho divadla je v tom, Ïe rozvíjíme ãinoherní i muzikálovou umûleckou úroveÀ na‰ich interpretÛ, protoÏe roãnû pfiipravujeme pût ãinoherních a pût muzikálov˘ch premiér a herci, respektive zpûváci (já je nerozli‰uji), se stfiídají – jednou hrají v ãinohfie, podruhé v muzikálu a Janáãkova akademie kaÏd˘m rokem vypou‰tí ãím dál tím lep‰í talenty z tohoto oboru a já je nepfiijímám jako absolventy muzikálového herectví, ale jako herectví obecnû. Nechci, aby to vypadalo, Ïe se chlubím,

Thomas Bernhard: SÍLA ZVYKU Michael Kunze, Sylvester Levay: MOZART! V. Cejpek, Z. Srba, J. ·otkovsk˘, D. ·trunc: BETLÉM F. Wedekind, S. Sater, D. Sheik: PROBUZENÍ JARA Francis Veber: BLBEC K VEâE¤I Jerry Herman, Michael Stewart: HELLO, DOLLY! Zdenek Merta, Zora Jandová: NAHÁ MÚZA

scén u nás aktuálnû reaguje i na celospoleãenské, ne vÏdy jen líbivé problémy. Typickou ukázkou bylo nedávné nastudování moudfie i aktuálnû pojat˘ch Ptákovin podle starovûkého klasika Aristofana. Své publikum si brnûnsk˘ multiÏánrov˘ divadelní soubor dlouhodobû nachází také ve svûtû. ·piãkov˘m v˘konÛm umûlcÛ a jejich talentu s obdivem aplaudovalo obecenstvo témûfi v‰ech zemí Evropy, do mnoha koutÛ kontinentu jsou BrÀané zváni opakovanû. Je tomu tak i letos. Na jednu z nejprestiÏnûj‰ích pfiehlídek v Lucembursku, vzdálenou od jihomoravské metropole témûfi tisíc kilometrÛ, tedy nûco pfies devût hodin jízdy autem, byl soubor pozván i letos. Tamní Festival de Wiltz byl zaloÏen v roce 1953 jako pfiírodní amfiteátr s impozantními kulisami zámku. KaÏd˘ rok se tam stfiídají vyhlá‰ené divadelní ansámbly, slavné orchestry i znamenití umûlci z celého svûta. Jedin˘m spoleãn˘m jmenovatelem v‰ech zúãastnûn˘ch je hudba, a to v jakékoli formû. Hraje se tam klasika, jazz, opera, komorní hudba, ale i world music. Podobnû jako ve v˘chodoãeské Litomy‰li bûhem operního festivalu Smetanova Litomy‰l se také amfiteátr ve Wiltzu py‰ní od roku 1991 odnímatelnou stfiechou; jevi‰tû a zároveÀ tisíc divákÛ v hledi‰ti lze tak skr˘t pfied pfiípadn˘m de‰tûm. Nejvût‰í doménou místa v‰ak zÛstává mimofiádnû kvalitní akustika. Na renomovan˘ch wiltzsk˘ch slavnostech hudby se Mûstské divadlo Brno poprvé pfiedstavilo roku 2002 koncertním pfiedstavením Golden Broadway. Od té doby je pravideln˘m festivalov˘m úãastníkem. Úspû‰nû tam byly pod hlaviãkou brnûnského divadla uvedeny i muzikály Evita (2009), Cabaret (2008), koncertní pfiedstavení Magical Broadway (2007), Hair (2006) ãi Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È (2005). Pro leto‰ní rok, na popud zahraniãního producenta, vznikla nová verze mimofiádnû úspû‰ného muzikálu v nûmeck˘ch zemích – romantické hudební pohádky Kráska a zvífie v reÏii ‰éfa brnûnské scény Stanislava Mo‰i. „Nikterak levné lístky v cenû aÏ pûta‰edesát euro nebránily úãastníkÛm festivalu muzikál nav‰tívit,“ sdûlila nám tisková mluvãí úspû‰ného brnûnského souboru Lucie Brouãková. „Amfiteátr byl plnû obsazen˘ a po skonãení slavnostního pfiedstavení se ne‰etfiilo chválou.“ Nejnovûj‰í verze muzikálu Kráska a zvífie vznikala v Brnû, pfiestoÏe vût‰ina úãinkujících pochází ze sousedního Nûmecka. „AÏ na ãtyfii umûlce z na‰eho divadla jsme herce pro tento muzikál vybírali nûkolikadenními konkurzy ve Vídni a Hamburku uÏ na jafie leto‰ního roku,“ upfiesnila produkãní muzikálu Eva Hrbáãková. „Zkou‰et jsme zaãali na konci ãervna ve zku‰ebnách Mûstského divadla. Realizaãní t˘m i desetiãlenn˘ orchestr je aÏ na chorvatského choreografa Igora Barberiçe kompletnû zastoupen lidmi z na‰eho divadla. Inscenaci jsme pochopitelnû nerealizovali jen pro festival ve Wiltzu. Po reprízách na této pfiehlídce jsme muzikál uvádûli na turné po Nûmecku, ·v˘carsku, Rakousku a v Itálii. Nyní máme nasmlouvan˘ch celkem 84 repríz aÏ do bfiezna 2011. Ná‰ zahraniãní producent v‰ak operativnû domlouvá je‰tû dal‰í uvedení.“ Muzikál Kráska a zvífie se nyní hraje ve svûtû v nûmãinû a s pfieváÏnû nûmeck˘m obsazením, ov‰em brnûn‰tí diváci se jiÏ mohou tû‰it na verzi ãeskou. V listopadu pfií‰tího roku bude totiÏ na Hudební scénû uvedena premiéra s populárními brnûnsk˘mi tváfiemi. Haló noviny, 2. 9. 2010

Aristofanes, Z. Merta, J. Îáãek: PTÁKOVINY PODLE ARISTOFANA Jean Anouilh: BECKET ANEB âEST BOÎÍ Robin Hawdon: DOKONALÁ SVATBA

Stránka 35

Nejpopulárnûj‰í inscenace sezony (za‰krtnûte)

25.10.2010 13:12

2009/2010



25.10.2010 13:12

Stránka 36

Mûstské divadlo Brno, Lidická 16, 602 00 Brno komerãní odd.: +420 533 316 410

✄ ale kdyÏ k nám pfiijeli kolegové z Lond˘na, aby se podívali na Olivera! a âarodûjky z Eastwicku, nebo kolegové z Vídnû na Mozarta!, tak jsou to pro nû pfiedstavení srovnatelná s tûmi, která se hrají na West Endu a na Broadwayi. Myslím si, Ïe povinností kaÏdého fieditele je prostû dûlat to, na co má a kdyÏ na to nemá, tak by to dûlat nemûl.“ V˘jimeãné postavení Mûstského divadla Brno ocenil i Patrik Fridrichovsk˘: „My jsme sem byli pozváni na diskusi, která má b˘t o kvalitû. Ne náhodou je brnûnské divadlo tak kvalitní, protoÏe má schopného manaÏera, schopného organizátora a schopného divadelníka.“ To potvrzují i slova teatrologa Josefa Hermana, kter˘ spatfiuje velkou zásluhu na mimofiádném postavení Mûstského divadla Brno mezi ostatními ãesk˘mi muzikálov˘mi scénami v âeské republice právû ve vynikajícím a progresivním vedení umûleckého souboru i divadla jako celku, které u vût‰iny ostatních divadel zamûfien˘ch na muzikál nenachází: „Problém je v tom, Ïe je málo fieditelÛ jako je Stanislav Mo‰a, problém je ve vizi divadel, v urãitém plánu, co vlastnû dûlat a v urãit˘ch estetick˘ch kritériích.“ SvÛj obdiv k Mûstskému divadlu Brno pfiipojil i Michael Prostûjovsk˘: „Karlínské divadlo a Mûstské divadlo Brno je jedin˘ formát velkého muzikálu superlativu, které známe z Lond˘na, Broadwaye a Nûmecka.“ Pofiad Aréna, âesk˘ Rozhlas 6, 1. 9. 2010

...............................................

Adresa, (e-mail):

...............................................

Jméno:

Anketní lístek vhoìte, prosíme, do anketní schránky u pokladny divadla nejpozdûji do 30. 11. 2010.

PETR HLOU·EK: KRESBY A DIVADELNÍ PLAKÁTY Vystudovan˘ brnûnsk˘ grafik Petr Hlou‰ek se v zaãátcích své tvorby vûnoval poãítaãové grafice, figurální kresbû nebo návrhÛm pro golfové studio. Od roku 2005 spolupracuje osmatfiicetilet˘ umûlec s Mûstsk˘m divadlem Brno, pro které vytváfií plakáty k inscenacím a se sv˘m t˘mov˘m kolegou Daliborem âernákem i scénické projekce. Podílel se takto uÏ na projektech Magical Broadway, Jazz Side Story, Markéta Lazarová, Amfitryon, Smrt Pavla I., Orfeus v podsvûtí, Josef a jeho úÏasn˘ pestrobarevn˘ plá‰È nebo âerven˘ a ãern˘. Mimo tuto scénu vytvofiil také návrh scény pro Goldflamovu inscenaci U HitlerÛ v kuchyni v praÏském Divadle v Dlouhé nebo komiksové kresby pro Mo‰ovu inscenaci Sugar nastudovanou se souborem ve slovinské Lublani. Nejnovûji Hlou‰ek pfiipravil scénickou fotomontáÏ k muzikálu Kráska a zvífie, se kter˘m Mûstské divadlo Brno po premiéfie v Lucembursku vycestuje na turné po Evropû. V souãasné dobû Petr Hlou‰ek pracuje se scénografem Jaroslavem Milfajtem na scénû pro muzikál Mary Poppins, vûnuje se práci ve studiu DeeCee a pokraãuje i v dlouhodob˘ch pfiípravách na svÛj autorsk˘ film Legendy níÏin. Brnûnsk˘ deník, 2. 8. 2010 BRNO: PRÒSEâÍK DVOU SVùTÒ Jak vidí situaci divadel na jiÏní Moravû Stanislav Mo‰a Západní racionalitou je infikované klima ãesk˘ch zemí, obdobnû v˘chodní emocionalita spoluurãuje Ïivotní procesy na Slovensku. A my v Brnû tedy existujeme právû na oné základní ose mezi obûma tûmi rozdíln˘mi svûty. Brno v prÛbûhu desetiletí dokázalo vybudovat naprosto ojedinûlé divadelní prostfiedí, které staví na ãtyfiech základních pilífiích. Tím prvním a nejpodstatnûj‰ím je zájem, ba pfiímo nad‰ení brnûnské obce, jeho obyvatel nad dobr˘m divadlem. Druh˘m pilífiem je umûlecké divadelní ‰kolství pûstované jak na konzervatofii, tak na Masarykovû univerzitû, a pfiedev‰ím pak na divadelní fakultû JAMU. Tfietím pilífiem je naprosto unikátní vûjífi praktické divadelní nabídky, která je realizována v institucích provozovan˘ch Brnem. Národní divadlo Brno (s v˘jimeãn˘mi soubory opery a baletu – navíc jedin˘mi v Jihomoravském kraji a velkou klasickou ãinohrou), Mûstské divadlo Brno (s ojedinûl˘mi soubory muzikálu a zpûvohry tvofiícími na svûtové úrovni a s dravou souãasnou ãinohrou), Centrum experimentálního divadla (se soubory akãního divadla Husa na provázku, provokujícího HaDivadla a hloubavého Divadla U stolu) a Loutkové divadlo Radost. âtvrt˘m pilífiem jsou pak ve‰keré dal‰í a nemalé divadelní aktivity soukrom˘ch, poloprofesionálních i amatérsk˘ch souborÛ, jejichÏ ãinnost spoleãnû s divadly zfiizovan˘mi mûstem vytváfiejí z Brna meku divadla. Brno v roli pfiíkladného hospodáfie se v poslední dobû zaslouÏilo o to, Ïe témûfi v‰echna divadla pÛsobí v nov˘ch ãi rekonstruovan˘ch prostorách – napfiíklad Janáãkova akademie múzick˘ch umûní disponuje novû rekonstruovan˘m studiem Marta a v souãasné dobû byly zahájeny práce na malém muzikálovém a hudebním divadle na Orlí ulici, které bude slavnostnû otevfieno v roce 2012. I pro tuto úÏasnou a v˘jimeãnou dispozici divadelních domÛ, které jsou navíc vzájemnû dostupné pfiíjemnou procházkou, se rozhodli fieditelé v˘‰e uveden˘ch institucí postupnû vybudovat reprezentativní mezinárodní festival Divadelní svût Brno, jehoÏ první roãník právû teì startuje. Ambicí v‰ech zúãastnûn˘ch není nic jiného neÏ postupnû realizovat takov˘ svátek divadelního umûní, kter˘ by byl srovnateln˘ s festivaly v Avignonu ãi Edinburgku. Divadelní umûní je velmi specifické tím, jak je spojeno s místem svého provozování. Na celém svûtû se kaÏdodennû organizují rozliãná pfiedstavení, pfii kter˘ch jsou v tom nejlep‰ím slova smyslu místní interpreti oslavováni, a ãím men‰í obec, která je schopna vnímat své divadelní aktivity, tím vût‰í identifikace. V Praze sice mají celou fiadu tzv. „mediálních hvûzd“, mezi nimiÏ v‰ak skuteãnû dobré divadelní herce odevzdané svému obecenstvu jen stûÏí nalézáte. Ale aÈ si dûlají v Praze co chtûjí a jak chtûjí. My se mÛÏeme radovat ze sluncem prozáfieného na‰eho divadelnû jedineãného Brna. Stanislav Mo‰a, Brnûnsk˘ deník, 11. 6. 2010

Obalka_listopad010

25.10.2010 16:30

Stránka 3


21. fiíjna 2010 sehrál ná‰ soubor v Praze v Divadle ABC komedii „Brouk v hlavû“ pro v˘znamné obchodní partnery spoleãnosti REXEL CZ s.r.o. „Nádhern˘ veãer s excelentnû vybran˘m pfiedstavením...“, to jsou slova spokojen˘ch hostÛ. Nás tû‰í, Ïe se díky partnerství se spoleãností REXEL podafiilo do Prahy poprvé pfiivézt „Brouka“, inscenaci, kterou máme na repertoáru jiÏ ãtrnáctou sezonu.

KOLOâAVA Muzikálová balada

Adaptaci Olbrachtova románu Nikola ·uhaj loupeÏník pfiipravila autorská dvojice Petr Ulrych a Stanislav Mo‰a. Uvádíme 7., 8., 9. a 10. listopadu na âinoherní scénû.

Partnery slavnostního veãera REXEL CZ s.r.o. byly spoleãnosti: PRAKAB PRAÎSKÁ KABELOVNA, a.s., EATON Elektotechnika s.r.o., PHILIPS âeská republika s.r.o., V-systém elektro, s.r.o. a KOPOS Kolín a.s.

25.10.2010 16:30

Stránka 1

NEP¤EHLÉDNùTE!

jeden ze zásadních obrazÛ lidské historie je Gauguinovo plátno s názvem „Odkud pfiicházíme? Kdo jsme? Kam jdeme?“ Jeho název, kter˘ jsme si kdysi se Zdenkem Mertou vypÛjãili jako podtitul pro faustovské muzikálové oratorium BASTARD, v sobû nese tfii principiální otázky kladené si lidstvem odnepamûti. Otázky… otázky… otázky…! Co o sobû vlastnû víme? Kdo vidí za horizont na‰í vystopovatelné minulosti, aby koneãnû fiekl, zda jsme vskutku povstali z opice, nebo to bylo jinak? (Ne, Ïe bychom na to nemûli kaÏd˘ svÛj názor, ale víme to vskutku jistû?) A kde v na‰em rozliãn˘mi paprsky prozkoumaném tûle sídlí du‰e, pakliÏe tam nûkde sídlí, a nám se jeví, Ïe sídlí? A co se s ní stane po na‰í fyzické smrti? A proã milujeme, Ïárlíme, tr˘zníme se a vÛbec v‰echno to, co ãiní ãlovûka, jak si v‰eobecnû myslíme, nejvy‰‰í bytostí na

Hana Kováříková

Poetická oslava vánoãních svátkÛ ve známém biblickém pfiíbûhu s hudeckou a klezmerskou kapelou na jevi‰ti

BETLÉM

Mûstské divadlo Brno se stalo teprve 6. divadlem svûta, kterému byla udûlena práva pro zinscenování slavného muzikálu plného kouzel

MARY POPPINS 19. - 30. listopadu a 1. - 17. prosince na Hudební scénû

¤editel: Stanislav Mo‰a Lidická 16, 602 00 Brno Tel.: +420 533 316 301 Tel./Fax: +420 533 316 410 www.mdb.cz

·éfredaktor: Jef Kratochvil Tisková mluvãí: Lucie Brouãková Lidická 16, 602 00 Brno Periodikum registrováno pod ãíslem MK âR E 12150 156. ãíslo Vydalo MdB za finanãní podpory Ministerstva kultury âR Uzávûrka: 20. 10. 2010

Náklad 7 000 ks Titulní strana: Návrh kost˘mu - Simona Rybáková

na‰í planetû? A proã se pofiád ptáme? VÏdyÈ v‰echno v na‰í lidské komunikaci jsou otázky! I kdyÏ napfiíklad vyprávíme vtip, kter˘ se v na‰í mezilidské komunikaci vyznaãuje jednoznaãnou teãkou obsaÏenou v pointû, táÏeme se, zdali nejsme pro své okolí natolik zábavní, Ïe by od nás rádo sly‰elo dal‰í anekdotu. I za vyznáním lásky, kter˘mi je dramatická literatura nabita, je sly‰et otázku: a co ty, jak ty mi odpoví‰, miluje‰ mû rovnûÏ, anebo se mám stydût za svou troufalost? A v‰imli jste si, Ïe lidská bytost, která toho má na srdci více, pozvedává svÛj hlas v prÛbûhu své fieãi do otázky, kdyÏ se potfiebuje nadechnout, a tím dává mimovolnû najevo svÛj prÛbûÏn˘ dotaz: „posloucháte mû je‰tû?“, „stojíte o to, aS TAT U TÁ R N Í M ù S T O B R N O bych vyprávûl dál?“ FINANâNù PODPORUJE M ù S T S K É D I VA D L O B R N O , I ti, ktefií se potfiebují kvalitativnû vyãlenit na úkor jin˘ch, (jednodu‰e P¤ÍSPùVKOVOU ORGANIZACI se dá fiíci, Ïe o nich ‰patnû mluví – pomlouvají je), i tito lidé, rychle hotovi s kaÏd˘m sv˘m negativistick˘m úsudkem, oni mistfii teãek, kdy se za jejich „pravdou“ nedá zdánlivû uÏ nic dodat jak je suverénní, se ptají! Jejich otázka je prostá: „Nejsem pro vás, kter˘m to sdûluju, jedineãn˘? Nejsem úÏasn˘, kdyÏ tak brilantnû dokáÏu formulovat cizí nedokonalost a ‰patnost?" Divadlo v na‰em lidském svûtû odnepamûti funguje nezastupitelnû právû proto, Ïe je schopno v souladu s na‰í pfiirozeností se dÛslednû ptát na vûci základní i roz‰ifiovat plejády otázek aÏ do absurdních poloh na‰eho uvaÏování a pfii procesu prÛbûhu divadelní inscenace se onen spoleãn˘ tok uvaÏování mûní v rituál spoleãného pfiem˘‰lení, díky nûmuÏ jsme schopni si pûstovat mimofiádnou citlivost a schopnost hlubokého ponoru do spoleãensk˘ch i intimních procesÛ na‰ich ÏivotÛ. Vûzte, Ïe i inscenace, jejichÏ pfiehled vám na jiném místû na‰eho ãasopisu nabízíme v podobû tzv. Roãního pfiedplatného, byly generovány s touhou spoleãnû s vámi si uÏívat Ïivota, vnofiovat se do nûj právû skrze rÛzné otázky. A byÈ víme, Ïe otázku zákonitû následuje jiná, jsme pfiipraveni se ptát ve v‰í upfiímnosti znovu a znovu dál, dokud se koneãnû nedozvíme, kdo jsme, odkud pfiicházíme a kam jdeme... a moÏná i potom. Na shledanou pfii svátcích otázek realizovan˘ch ve v˘jimeãn˘ch divadelních pfiedstaveních se za v‰echny kolegy MdB tû‰í

VÁÎENÍ DIVADELNÍ P¤ÁTELÉ,

Listopad

2010 16. ročník

Cena: 15,- Kč

22. - 24. a 29. a 30. listopadu na âinoherní scénû

Návrh kost˘mu prostitutky pro hudební inscenaci Muchova epopej Simony Rybákové, foto: jef Kratochvil

Obalka_listopad010

Stanislav Mo‰a, fieditel MdB

Listopad ročník

Recommend Documents