listopad 2009 ÚVODNÍ INFORMACE

listopad 2009 ÚVODNÍ INFORMACE Prostřednictvím projektu EUROREGIONÁLNÍ PERISKOP Vám přinášíme zajímavé články z novin, internetu a další a informace z území polské části Euroregionu Nisa. Případné připomínky a náměty ke zlepšení prosím zasílejte na [email protected]. Jaroslav Zámečník, jednatel Euroregionu Nisa

Výběrčí parkovného nahradí stroje Zdroj:http://www.polskatimes.pl Jelení Hora – Od poloviny příštího roku by měly v Jelení Hoře nahradit výběrčí parkovného nahradit automaty na prodej parkovacích lístků. Při zavádění „parkomatů“ chce Jelení Hora využít zkušenosti z jiných měst, která již tato zařízení provozují. Podle zástupce primátora Jerzy Lenarda se již dnes město na změny připravuje. Vedení města se také rozhoduje zda nakoupí zařízení na vlastní náklady a pak by veškeré příjmy šly do rozpočtu města, nebo prostřednictvím výběrového řízení najde firmu, která by zařízení koupila a provozovala. V tom případě by se město o peníze s firmou dělilo. Takové dělení již dnes funguje mezi ním a firmou zaměstnávajíc výběrčí parkovného. Jerzy Lenard přiznal, že zakoupení automatů je velmi nákladné. Jedno zařízení stojí 3,5 tis. eur a v úsporné variantě, rozmístění automatů každých 50 metrů, by město potřebovalo 28 kusů. Proto se jeví nákup zařízení prostřednictvím firmy pravděpodobnější. Dnes je v centru Jelení Hory přibližně 400 placených parkovacích míst. Řidiči platí na území ohraničeném ulicemi: Wojska Polskiego, Mickiewicza, Wolności, Korczaka, Groszowa, Kasprowicza, Poznańska, Obrońców Pokoju, Podwale, Mostowa, sídliště Robotnicze, Kilińskiego, Kubsza, 1 Maja. Současný systém parkovného přináší měsíčně 60 až 70 tis. zlotých a město se o tuto sumu dělí s provozovatelem služeb. Samospráva má za to, že až automaty nahradí výběrčí parkovného, mohou příjmy vzrůst o několik desítek procent i bez zvýšení ceny parkovného. Podle zástupce primátora Lenarda takové jsou zkušenosti v jiných městech. Proč počítají s takovým zvýšením příjmů? V automatech je možné zaplatit v každé době. V případě Jelení Hory je to každý pracovní den od 7 do 17 hod. Když lístky prodávají lidé, lze se někdy placení vyhnout. U automatů se nedá vyloučit možnost prodlouží doby vybírání parkovného na 10 hodin denně (od 8 do 18 hod.), přičemž systém kontroly bude účinnější než nyní. Kontroloři budu kroužit po parkovištích každých několik desítek minut a budou kontrolovat, zda je za oknem platný parkovací lístek. Na autech se budou častěji objevovat tzv. botičky a bude také fungovat odtahová služba. Cena za odtah auta bude až 600 zlotých. Primátor tvrdí, že nejde jen o zvýšení příjmů rozpočtu, ale jedná se i o zrychlení rotace aut na placených parkovištích, protože nyní mnozí řidiči parkují na parkovišti řadu hodin a odjíždějí až v době, kdy na parkovišti nikdo není a nemusí platit. Vedení města zároveň slibuje, že při zavedení nového systému se současně zvýší počet neplacených parkovacích míst. Nepočítá se s výstavbou nových parkovišť, ale bude zaveden jednosměrný provoz v některých ulicích. Kdo bude chtít ušetřit, bude muset dojít do centra pěšky. Dnes se platí v centru jeden zlotý za půl hodiny, za první započatou hodinu dva. Ceny se nezměnily od roku 2004.

Potok Młynówka se stane turistickou atrakcí Kłodzka i Jelení Hory Zdroj: http://www.gazetawroclawska.pl Jelení Hora/Kłodzek - Každý kdo se prochází podél potoka Młynówka, který teče centrem Jelení Hory, si drží nos a odvrací hlavu. Stejně zanedbaný je v Kłodzku. Nebude to ale už dlouho trvat a vše se změní. V Jelení Hoře plánují podél řeky stezku pro pěší a cyklisty v délce 2,5 km. Projekt předpokládá vyčištění bahnitého dna a vysázení stromů a keřů. Přestože se většina obyvatel Jelení Hory bydlících v blízkosti potoka již nemůže dočkat, obyvatelka domu na ul. Podwale p. Lydia Kaczorek tomu nevěří, protože úpravu potoka již město slibuje dlouho. Další obyvatelé hovoří o tom, že kvůli zápachu není možné otvírat okna a na březích potoka je stále plno odpadků. „Řeka bude vyčištěna a zpřístupněna pro kajakáře,“ uvádí vedoucí Oddělení evropských fondů Městského úřadu v Jelení Hoře Jadwiga Osińska. Umožní to sjíždět potoka překrásnými trasami na území CHKO Dolina Bobru. Milovník horského kajakářství Artur Borowicz uvádí, že pokud se to podaří, bude to opravdu skvělé, protože k tomu jsou zde vynikající podmínky, které by bylo škoda nevyužít. Věří, že se podaří.

Experti Maršálkovského úřadu již schválili projekt k využití potoka Młynówka k financování z EU a zároveň byl zahrnut do programu revitalizace Jelení Hory. Celá investice si vyžádá náklady ve výši 7,5 mil. zlotých, z toho 4,3 mil. by mělo být pokryto z EU. Práce mají být zahájeny na jaře příštího roku a budou ukončeny na jaře v roce 2011. Také v Kłodzku byla do městského programu doplněna revitalizace potoka Młynówka. Vedení města si představuje, že zde budou po jeho vyčištění jezdit gondoly s turisty. Tento nápad měli již před osmi lety investoři z Norska, ale k jeho k realizaci nedošlo. O tom, že se řeka může stát atrakcí, se již dávno přesvědčili v Legnici. Při zpevňování břehů řeky Kaczawy v rámci protipovodňových opatření zde byla v roce 2003 vybudována pěší zóna. Stezka s lavičkami vede mezi dvěma mosty od ulice Wrocławska a Kartuska a plánuje se její prodloužení.

Lyžaři oživí Sobieszów Jelení Hora (Sobieszów) - Zanedbaná okrajová městská část Jelení Hory, ležící na úpatí hradu Chojnik, má velkou šanci stát se královstvím lyžařů a turistů. V Sobieszowě má vzniknout 40 km lyžařských tras. Umožní to podpora partnerského města Jelení Hory, kterým je český Jablonec nad Nisou. Obě města společně vypracovala plán revitalizace sportovních středisek. Samosprávy podaly žádost o dotaci z EU a podepsaly dohodu o investici. V současné době čekají na schválení projektů. Plán předpokládá, že na úpatí historického hradu Chojnik, na ul. Bronka Czecha v Jelení Hoře, vznikne moderní sportovní centrum se šatnami, sociálním zázemím, místy pro rozhodčí a speciálním startovním místem. Projekt zahrnuje vytýčení 40 km rekreačních stezek na území lesních správ a Krkonošského národního parku. Bude je možno využívat v zimě pro běžecké lyžování i v létě pro pěší turistiku. Je to ideální místo pro milovníky nordic walkingu. Unavení turisté si budou moci odpočinout na zastřešených lavičkách. Po uskutečnění projektu vznikne konkurence pro Jakuszyce, protože na Jakuszycké Polaně je stále větší provoz a není již kde parkovat. Vznikne také dva kilometry dlouhá trasa pro kolečkové lyže, plánuje se kempink a velké parkoviště. Investice bude stát kolem 7 mil. zlotých a samosprávy se snaží získat dotace z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Bolków asi přijde o turistickou atrakc Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Hledač pokladů zasypal vstup do podzemí Bolków - Před rokem objevená podzemní turistická trasa v německé zbrojní továrně měla být jednou z atrakcí Bolkówa. Pravděpodobně nevznikne, protože vedení města nenašlo způsob jak získat práva k pronájmu těchto podzemních prostor. Badatel podzemí Mieczysław Bojko, který odkopal vchod do podzemního komplexu tunelu pod horou Ryszarda, se jej rozhodl znovu zasypat. Ztratil naději, že mu obec povolí jeho využití. Bojko, badatel tajemství Dolního Slezska, chtěl získat práva k užívání podzemí na dobu 20 až 25 let a díky dotaci z EU, o kterou se mohl ucházet teprve po uzavření smlouvy s městem, chtěl v podzemí zřídit turistickou trasu s expozicí související s 2. světovou válkou; německými zbrojními továrnami a technikou ražení podzemních prostor. Vznikl by tak prostor pro exponáty spojené s koncentračním táborem Gross Rosen, jehož vězni podzemní továrnu v Bolkówě vybudovali. Trasa dlouhá 450 m měla být otevřená do dvou let. Průzkumník počítal s tím, že o ni bude obdobný zájem, jako o uranové štoly v Kowarech, které ročně navštíví 100 tis. turistů. Městský úřad bohužel na jeho návrh neodpověděl. Starosta Bolkowa Jarosław Wroński vysvětluje, že není proti podzemní trase, ale že se jedná o problémy právního charakteru. Pozemek je v majetku obce, ale nachází se pod zemí, a jejich vlastníkem je tak stát a obec s tím nemůže nic dělat. Jinde však tento problém uměli vyřešit. Podle Jacka Grużlewského, ředitele Zlatých dolů v obci Złoty Stok, které ročně navštíví 150 tis. turistů, jsou předpisy týkající se podzemí sice složité, ale lze je interpretovat tak, že s těmito prostory obec může nakládat, aniž by byly porušeny předpisy. Z předpisů lze odvodit, že podzemí patří tomu, na jehož území se nachází vstup. Ve Złotém Stoku obec vložila tento majetek do společnosti, která organizuje návštěvy dolu a samospráva má 35% podíl v této firmě. Navíc starosta obce chce, aby i podzemí podléhalo placení daně. Vedení města Bolkowa ujišťuje, že se pokusí nalézt řešení tohoto problému. Aby však bylo možné podzemní prostory využívat, musí s tím souhlasit městské zastupitelstvo. Starosta říká, že to může být problém, protože ve městě koluje řada

fám. Podle nich měl badatel Bojko během nocí vyvážet pytle se zlatem a bedny s poklady, které objevil v podzemí. On to však odmítá. Bolków tak nejspíš zůstane spícím městečkem, známým pouze středověkým hradem, na kterém se čas od času pořádají rytířské turnaje a hudební festival Castle Party. Tyto akce jsou zajímavé, avšak lákají návštěvníky pouze na několik dnů v roce. Navíc by vedení Bolkowa chtělo zorganizovat v létě příštího roku na náměstí jarmak starožitností.

Evropská unie sype dotace do Jelení Hory Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Jelení Hora - Nehezká budova jelenohorského kulturního centra (JCK) na ul. Bankowa se má brzy změnit k nepoznání. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj získalo město 5,6 mil. zlotých na jeho rekonstrukci. K tomu poskytne město ze svého rozpočtu další milión. Za tyto peníze bude obnovena zničená fasáda historické budovy a rekonstrukce se bude týkat interiérů, střechy a nový vzhled získá také divadelní sál. V něm vznikne nové jeviště, profesionální ozvučení a klimatizace. Opravy začnou počátkem příštího roku. Evropské prostředky ve výši 6,7 mil. zlotých umožní zachránit i soubor barokních náhrobních kapliček u kostela Povýšení Svatého Kříže. Projekt se týká restaurování 19 náhrobních kapliček. Nový vzhled získá také celý areál kolem kostela. Vzniknou nové aleje s okrasnými keři a lavičkami zapadajícími do prostředí, objeví se osvětlení a odpadkové koše. Kostel i zrekonstruované kapličky budou mít nově také venkovní osvětlení. V projektu jsou také zahrnuty propagační aktivity. Vznikne galerie, která bude v několika jazykových mutacích seznamovat s historií kostela. V počtu 1500 ks se objeví vícejazyčná monografie o kapličkách a 5 000 brožur. Dalších téměř 20 mil. zlotých obdrží z EU Jelení Hora na výstavbu Cieplických termálních bazénů. Zajímavé je, že podklady pro čerpání dotací připravil Okresní úřad Lwówek Śl., který byl k tomuto pověřen dolnoslezským vojvodou, protože úřad v Jelení Hoře nemohl v této věci rozhodnout sám. Investorem bude město Jelení Hora a protože náklady na výstavbu budou kolem 48 mil. zlotých, musí město zajistit dodatečné finanční zdroje. Bude třeba žádat o úvěr nebo vydat městské dluhopisy. Město rovněž zanedlouho podepíše smlouvu s Polskou organizací cestovního ruchu o dotaci. Bazény vzniknou na dvouhektarovém pozemku, koupeným od továrny PMPoland. Několik desítek metrů za plotem továrny se nachází vrt pramene C-1, odkud by měla být čerpána teplá voda pro ohřev bazénů. Výhodou je také poloha poblíž lázeňského parku. Komplex bude mít dva letní bazény a několik krytých bazénů. Výstavba termálních bazénů by měla začít v příštím roce. V Jelení Hoře jsou za přípravu žádostí o dotace z fondů EU zodpovědní zaměstnanci Oddělení evropských fondů. Jsou to čtyři zaměstnanci, kterým pomáhají dva stážisté. Jelení Hora se nachází v čele dolnoslezských obcí z hlediska čerpání evropských dotací. Je na druhém místě podle počtu realizovaných projektů. Má jich 30 v celkové výši 123 mil. 407 tis. zlotých. V získávání dotací předstihl Jelení Horu pouze Wrocław, za ní je pak např. Zgorzelec, Trzebnica, Oleśnica a Wałbrzych.

Devět zájemců soutěží o tržiště v Jelení Hoře Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Jelení Hora - V nejbližší době se má rozhodnout kdo v nadcházejících třech letech bude spravovat jelenohorská tržiště. Do výběrového řízení se přihlásilo devět zájemců. Pět z nich chce získat bazar na největším sídlišti – Zabobrze, dva zájemci chtějí provozovat bazar v Cieplicích a Flora v centru města. Požadavky na nájemné jsou různé. Minimální výše nájmu za tržiště na Zabobrzi je 18 tis. zlotých bez DPH, zatímco v Cieplicích jen 3,8 tis.. Nájemci musí také respektovat povinnost vybírat tržní poplatky. Také vzhled tržnic vyžaduje řadu zlepšení. Týká se to např. Flory, kde jsou budky plechové a ne všechny cestičky mají zpevněný povrch. O hodně lépe je na tom tržiště na Zabobrzi, do kterého již město ze svého rozpočtu investovalo několik tisíc zlotých. Celkem je na všech tržnicích Jelení Hory 400 stánků. Obchodníci přiznávají, že každým rokem se počet kupujících snižuje. Vedení města chce změnit i vzhled tržišť. Zodpovědní úředníci jelonohorského magistrátu zpracují koncepci pro výstavbu tržní haly nebo zástavbu estetickými pavilony. Do diskuze budou přizváni i obchodníci, aby mohli konkrétně poukázat na veškeré možné výhody a nevýhody. Dále se projedná i zkušeností z jiných měst, zejména Wrocławi a Świdnice, kde tržní haly prosperují.

Společný zájem má usmířit rozhádanou Szklarskou Porębu

Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Szklarska Poręba – Po stopách podhalanského Jurgowa chce jít Szklarska Poręba a společnými silami, za peníze obyvatel, vybudovat nové lyžařské středisko. Podobný systém již funguje v polsko-slovenském příhraničí, kde 240 horalů založilo společnost a za 12 mil. zlotých vznikl areál se čtyřmi vleky. Když se za několik let vynaložené náklady začnou vracet, společníci začnou vydělávat. Předseda městského zastupitelstva ve Szklarské Porębě Grzegorz Sokoliński říká, že také oni chtějí přizvat občany města ke společné akci. Město vlastní v centru pozemek, na kterém by bylo možné umístit 800 metrů dlouhou čtyřsedačkovou lanovku, několik menších vleků, systém umělého zasněžování a snowpark pro lyžaře. V létě by se svah změnil na cyklistický park se sjezdovými trasami. Investice by měla být ekologický šetrná a navíc louka leží mimo národní park. V urbanistických plánech, zpracovaných městským úřadem jsou tyto pozemky určené pro vleky. Realizaci projektu by bylo možné zajistit klasickým způsobem, čili prodat investorovi, ale vedení města se to zřejmě pokusí udělat jinak a tímto způsobem sjednotit rozhádanou Szklarskou Porębu. Všechny by spojil společný zájem, uvedl Sokoliński. Zatím se debatuje nad právními aspekty vzniku společnosti. Celkové náklady by byly kolem 8 mil. zlotých, přičemž by město vložilo do společnosti pozemek a obyvatelé jako společníci by si koupili její akcie. Nabídka by měla přijít za několik měsíců. Za předpokladu, že by se v devítitisícovém městě pro tuto variantu rozhodlo 1000 obyvatel, musel by každý koupit akcie za 8 tis. zlotých. Manažer cestovního ruchu a občan města Szklarska Poręba Zbigniew Kubiela se domnívá, že je to dobrý obchod, do kterého určitě bude investovat. Sleduje jiné lyžařské střediska a ví, že návratnost investic je již po 6 až 7 letech. Domnívá se také, že investory budou vlastníci hotelů a penzionů. Říká také, že po vybudování areálu by právě oni mohli nabízet zdarma vstupenky na vleky tak, jak je tomu v alpských hotelích.

Více policistů v ulicích Szklarské Poręby Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Szklarská Poręba – Geniálně jednoduchý nápad měl ředitel jelenohorské policie. Chce zlikvidovat stálé noční služby na policejní stanici ve Szklarské Porębě a tím se stane, že policisté budou v terénu a v noci budou hlídat ulice. Nápad se osvědčil v Jelení Hoře, kde byla před čtyřmi lety uzavřena policejní stanice na velkém sídlišti Zabobrze. Místo ní byl zřízen revír okrskářů. Díky tomu dohlížejí na sídliště každou noc dva policejní vozy, místo jednoho. Podobná změna nyní nastane ve Szklarské Porębě, kde plánují převedení policistů sloužících na stanici v noci na hlídkovou činnost. Vedoucí policie v Jelení Hoře, inspektor Zbigniew Ciosmak uvádí, že toto je začátek změn, které zjednoduší práci všech jednotek v jelenogórkém okrese. Policisté nemají sedět na stanici, ale kontrolovat to, co se děje ve městě. Dnes na stanici ve Szklarské Porębě pracuje 25 osob, včetně pěti v pohotovosti. Město je však po celou dobu hlídáno jednou hlídkou. Po změnách, budou policisté, kteří sloužili v noci na stanici, převedeni na hlídky. Díky tomu bude oblast střežená dvěma hlídkami. Pokud bude občan potřebovat v noci pomoc, zavolá na linku 997, kde dispečer v Jelení Hoře ihned informuje hlídku, která se nachází ve Szklarské Porębě. Když se tyto změny osvědčí, budou uplatněny také na stanici v Kowarech a v jednotce doprovázející zadržené osoby k jelenohorskému soudu. Starosta Szklarké Poręby Arkadiusz Wichniak nechce zatím změny komentovat. Ředitel policie ho však ubezpečil, že jimi nedojde ke zhoršení bezpečnosti obyvatel i turistů. Domnívá se, že není důležité, z jakého místa je hlídka volána, jestli ze stanice nebo z městského ředitelství. Důležité je, aby se hlídka dostavila velmi rychle na požadované místo. Kdo potřebuje pomoc, bezplatně zavolá na linku 997 nebo 112, kde hlášení přijme dispečer, a zda to bude v Jelení Hoře nebo ve Szklarské Porębě, nemá vůbec žádný význam. Obyvatelé jelenohorského Zabobrze potvrzují, že zrušení policejní stanice nepocítili, naopak, častěji potkávají hlídkující policejní auto.

Město plné kamer, v Jelení Hoře bude bezpečněji Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Jelení Hora – Jednašedesát kamer bude hlídat návštěvníky Jelení Hory. Město obdrželo z Evropské unie 1,26 mil. zlotých na vybudování systému monitoringu turistických zdejších míst. Primátor města p. Marek Orębalski vysvětlil, že projekt obsahuje systém vizuálního monitoringu, díky kterému se návštěvníci města budou cítit bezpečněji. Systém má obsahovat 61 rychlootočných kamer s možností velkého přiblížení obrazu, které budou umístěny ve vyhřívaných a vodovzdorných skřínkách na území celého města. Nejvíce budou monitorovaná místa, která nejčastěji

navštěvují turisté, hodně kamer však bude zaměřeno také na jelonohorské památky. V centru jich bude 34 kamer, po 11. v části Zabobrze a Cieplice a pět v Sobieszowě. Většinou budou umístěné na městských budovách. U každé kamery bude umístěna informační tabule s upozorněním, že místo je monitorováno. V jelení Hoře vzniknou čtyři dozorčí centra, do nichž budou proudit signály z kamer. Hlavní sídlo bude v budově městské policie na ul. Armii Krajowej, následující na ředitelství policie na ul. Nowowiejska, v Okresním centru krizového řízení na ul Sudecka a také v sídle policejní stanice v Cieplicích. V budoucnosti by systém mohl být rozšířen minimálně na 200 kamer, které by se mohly objevit na dalších místech města. Ředitel jelonohorské městské policie p. Jerzy Górniak uvádí, že kamery nenahradí hlídky, které budou nadále vysílány do nejnebezpečnějších části města. Kamery ovšem zefektivní práci strážníků, neboť dovolí zmenšit počet hlídek v některých částech města. Navíc operátoři v centrále budou mít stálý přehled, což dovolí rychle zasahovat. Díky záznamům z kamer budeme mít také důkazy pro soud v případě nahrání pachatele přestupku nebo trestného činu. Místa, kde budou kamery umístěny, byla vybrána na základě analýzy trestné činnosti v příslušných částech města. Navíc bude bezpečnost obyvatel střežit posádka sedmimístného terénního auta, které bude vybavené kamerou i obslužnou stanici systému, což umožní monitorování hromadných akcí, např. sportovních zápasů. Celý projekt bude stát 1,8 miliónů. Kamery budou zapojeny v srpnu příštího roku.

Szklarska Poręba chce více za pozemky Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Szklarská Poręba - Hluboko do svých kapes budou muset sáhnout obyvatelé Szklarske Poręby, v níž se zvyšují poplatky za dlouhodobé užívání nemovitosti až 40x. Například Janusz Rodzewicz za pozemek velikosti 600 m2, na kterém stojí jeho dům, platil dosud 17 zlotých ročně, po zvýšení poplatek činí více než 700 zlotých, což je podle něj šokující. Vedení města to vysvětluje chybou úředníků před několika lety. Obec je povinna každé dva až tři roky aktualizovat ceny nemovitostí a výši poplatku. To se však v některých částech Szklarské Poręby neprovádělo až 40 let. Předseda městského zastupitelstva Grzegorz Sokoliński uvádí, že byly situace, kdy se za jeden hektar platilo ročně 7 zlotých. To potvrzuje, že přes řadu let se nikdo nestaral o příjmy obce a teď se to konečně začíná dávat do pořádku. Problém se bude dotýkat velké části města. Aktualizace ocenění pozemků potrvá ještě několik let. Musí se rozložit na etapy, protože roční rozpočet obce by nezvládl náklady na tuto činnost. Oceňování provádí znalci, kteří nejsou zaměstnanci městského úřadu a za služby se musí zaplatit. V jiných dolnoslezských obcích, např. v Jelení Hořee nebo v Karpaczi byla aktualizace ocenění zahájena před několika lety. Tehdy se obyvatelé tohoto města ocitli ve stejné situaci, jako nyní obyvatelé Szklarské Poręby. Zástupce starosty Karpacze Ryszard Rzepczyński uvedl, že v případě nemovitostí, u kterých nebylo oceňování aktualizováno několik let, došlo až k pětinásobnému zvýšení. „V současné době jsme se vypořádali s oceňováním většiny pozemků a nyní jsou již aktualizovány průběžně každé dva až tři roky,“ vysvětlil. Naštěstí samosprávy nemají právo žádat od obyvatel vyšší poplatky zpětně za předchozí roky, kdy se aktualizace neprováděla. Zvýšení se je možno vyhnout změnou dlouhodobého užívání na vlastnické právo. Změna je úplatná ve prospěch vlastníka, tj. obce a jsou při tom uplatňované bonifikace. V některých případech je možné stát se vlastníkem pozemku již za 10 % jeho ceny.

Koalice pro lyžování Zdroj: www.gazetawroclawska.pl Zakopane / Szklarská Poręba - Samosprávy měst, které mají příjmy z lyžování, chtějí společně přesvědčit politiky ke zvláštnímu přístupu k horským střediskům. „Beze změn daňových předpisů nedohoníme konkurenci z Čech a Slovenska,“ říká starosta Zakopaného Janusz Majcher a dodává, že podnikatelé provozující vleky platí stejné daně jako jiné firmy, to znamená, že mají povinnost je platit za celý rok, nikoliv pouze v zimě, kdy vydělávají. I když daň z nemovitostí, kterou platí vlastníci vleku, posiluje rozpočty obcí, měla by vláda, podle názoru samospráv, tyto daně zrušit. Nyní sice existuje možnost částečného osvobození od daně, ale nelze to provádět běžně. Proto samospráva navrhuje, aby osvobození pro tyto poplatníky bylo upraveno zákonem. Předseda městského zastupitelstva ve Szklarské Porębě označuje stávající systém za nemocný. V Polsku se nevyplácí investovat do vleků, protože čím více podnikatel investuje, tím vyšší zaplatí daň. Vlek je stavba, za kterou má povinnost odvést 2% z její hodnoty. K tomu je třeba připočítat daň za plochu sjezdovky. Náměstek ředitele kabinové lanovky ve Świeradowě Zdrój, Ryszard Brzozowski přiznává, že tyto výdaje značně prodlužují dobu návratnosti investic. „Na jedné straně máme ekologická omezení, např. nemůžeme provozovat restauraci na horní

stanici vleku nebo postavit další sjezdovky, na druhé straně za vlek platíme podle daňové stupnice nejvyšší sazbu,“ upozorňuje Brzozowski. Účastníci fóra lyžařských měst hovořili také o možnostech společné organizace velkých sportovních akcí.

V Jizerských horách vznikl Park temného neb Zdroj: www.gazetawroclawska.pl. a www.szklarskaporeba.pl Jizerka - V horské české obci Jizerka byla začátkem listopadu podepsána Polsko-česká dohoda. Polští a čeští přírodovědci a astronomové podepsali memorandu o ochraně. Podle nich je třeba tmu v této lokalitě chránit, protože se jedná o jedno z posledních míst v regionu, kde lze volně pozorovat hvězdy. Jedná se o území 74 km2, z čehož 39 km 2 je na polské straně. Memorandum o zřízení prvního v Evropě mezinárodní oblasti tmavé oblohy podepsali zástupci Astronomického institutu Vratislavské unverzity, Astronomického institutu Akademie věd ČR, Lesní správy Świeradów zdrój, Lesná správy Szklarska Poreba, CHKO Jizerské hory a Regionálního ředitelství Státních lesů v Liberci. Sylwester Kolomański z Astronomického institutu Vratislavské univerzity zdůraznil, že nebe je v této oblasti 20x temnější, než nebe nad městy a díky tomu je dokonale vidět úchvatné hvězdné konstelace a dodává, že zde je vidět Mléčná dráha doslova jako na dlani. Každý, kdo aspoň jednou stráví noc v jizerské chatě Orle nebo chatě Chatka Górzystów, bude mít dlouho v paměti obraz zdejšího nebe. Pokud ovšem není zrovna oblačno. Je to unikátní místo v celém Polsku. Proto studenti univerzity zahájili práce na tvorbě částí Jizerských astronomických projektů. Bude to trvat dva roky, ale již dnes jsou vidět první výsledky. V létě byly zprovozněny profesionální sluneční hodiny. Aktuální čas si zde mohou snadno zjistit návštěvníci chaty Orle poblíž Jakuszyc. Další etapou má být instalace gnómonu– dvoumetrové kamenné jehlice, jejíž stín ukazuje polohu Slunce. Na trase k Chatce Górzystów vznikne také 4,5 km dlouhá naučná stezka – model Sluneční soustavy. V plánu je také výstavba kamenného kruhu na Stogu Izerskim, kde turisté poznají tajemství hvězd při jejich pozorování. Projektu se zúčastnili vědci z Astronomického institutu České akademie věd. Více na: www.izera-darksky.eu Toto i další vydání jsou ke stažení na www.ern.cz