Lišov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice.
Vybavenost obce • Knihovna • Koupaliště • Mateřská a základní škola • Hřiště a stadion • Zdravotní středisko • Policejní stanice • Pošta • Dům s pečovatelskou službou • Kino • Hřbitov • Muzeum • Střední odborné učiliště
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Lišov Počet částí obce: 13 Počet katastrálních území: 12 (Kolný, Velechvín, Lhotice u Českých Budějovic, Červený Újezdec, Dolní Slověnice, Hůrky u Lišova, Horní Slověnice, Dolní Miletín, Horní Miletín, Lišov, Levín u Lišova, Vlkovice) Výměra obce: 9355 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 4119 Hustota obyvatel: 44 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 4164 Hustota obyvatel: 45 obyv/km2 Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov
Charakteristika Město Lišov, srdce mikroregionu Lišovsko, leží v malebné mírně zvlněné krajině jižních Čech, asi deset kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Českých Budějovic, na okraji Třeboňské pánve. Městečko se rozkládá na pozvolném východním svahu, podél hlavní silnice vedoucí z Českých Budějovic do Třeboně. Lišov je také místem významného geologického útvaru dělícího Českobudějovickou pánev od Třeboňské, pojmenovaného "Lišovský práh". Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník v nadmořské výšce 566 m. n. m. Většinu území tvoří pahorkatý reliéf terénu, který směrem k východu přestupuje do Třeboňské rybniční pánve. Na počátku 21. století je Lišov významným jihočeským městem. Po stránce administrativní k němu patří kdysi samostatné obce (dnes místní části) Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín a Vlkovice. Centrem města je tržní náměstí s historickou zástavbou kolem půdorysu vnitřní osnovy města. Ve směru severním navazují na historickou zástavbu nové obytné bloky s rodinnou výstavbou. Historická zástavba je v centru zasažena několika moderními bytovými domy. Na severovýchodě a jihu jsou situovány provozovny služby výrobního charakteru. Rozvoj výstavby probíhá severním směrem, ke sportovišti. Městem procházejí cyklotrasy 1106, 1243 a turistické trasy KČT. Červený Újezdec V roce 1900 bylo v obci 21 domů a 121 obyvatel, v roce 1915 měl Červený Újezdec podle Chytilova adresáře 139 obyvatel. K 31.12.2005 měla obec 25 popisných čísel, 31 obyvatel a zhruba stejný počet chalupářů. Na návsi stojí novogotická kaple, přestavěná do dnešní podoby v roce 1896, kaplička sv. Benedikta tady však stála již v roce 1785. V osadě se zachovalo několik pěkných lidových staveb.
Historie Lišov Lišov byl založen někdy v druhé polovině 13. století. Přesné datum není známo. Místo pro lokaci městečka však bylo vybráno příhodně, neboť dávná komunikační trasa mezi jižními Čechami a jihem Moravy získala po založení Českých Budějovic roku 1265 na významu a obchodní ruch na cestě z Budějovic do Třeboně a dál k Jindřichovu Hradci postupně sílil, čehož lišovští řemeslníci a obchodníci čile využívali. Lišov byl také významnou dopravní křižovatkou, neboť z něho vedla přímá spojnice k hradu Hluboká. V písemných pramenech je městečko Lišov poprvé uváděno až v roce 1334. Listina, vydaná v srpnu tohoto roku v Českých Budějovicích tamním rychtářem Klaricem, se sice nikterak netýká Lišova jako takového, ale mezi osobami, které v ní vystupují, se uvádí také budějovický měšťan a konšel Oldřich z Lišova. Význam Lišova postupně sílil. Na zdejším náměstí se pravidelně konaly trhy a místní obyvatelé mohli nabízet své zboží nejen v okolních místech, ale také na trzích za hranicemi Čech, odkud naopak směli do Lišova dovážet sůl. Již od počátku 15. století měl Lišov také právo užívat tzv. hrdelního práva. Ve stejné době se na písemných dokumentech objevuje poprvé také lišovský znak, kterým byl štít s dvouocasým nekorunovaným českým lvem. Stejné vyobrazení je symbolem města Lišova dodnes. V průběhu staletí nabýval Lišov na významu a stával se významným obchodním a řemeslným střediskem východního Českobudějovicka. Čeští panovníci na něj pamatovali udělováním nových výsad či obnovováním platnosti starších práv. V držení Lišova se postupně vystřídala řada majitelů. Městečko bylo původně součástí královského panství Hluboká, které ale čeští panovníci často zastavovali do rukou šlechtických rodů, a tak se pány Lišova postupně stali Lobkovicové, Rožmitálové, Pernštejnové, páni z Hradce, či Malovečtí z Malovic. Těm bylo hlubocké panství jakožto účastníkům stavovského povstání konfiskováno a následně přešlo do držení císařského generála Baltazara Marradase. Od roku 1661 pak byli držiteli Lišova Schwarzenbergové. V té době již v Lišově stálo téměř 90 poddanských usedlostí (několik z nich však stále následkem nedávné třicetileté války pustých), byla tu radnice, škola, farní kostel sv. Václava s přilehlým obydlím faráře a hřbitovem, a také obecní špitál pro chudé. K obecnímu majetku dále náležel pivovar, dva mlýny, cihelna, hospodářský dvůr, bohaté lesy a také několik rybníků v okolí. Na počátku 18. století tu žilo již téměř 600 obyvatel, z nichž naprostá většina byla české národnosti a katolického vyznání. Působilo tu také několik řemeslnických cechů. Zástavba, původně rozložená jen podél hlavní silnice, se postupně zahušťovala a na volných plochách na okraji městečka se začaly stavět nové domy a nové ulice. V roce 1831 stálo v Lišově již přes 300 obytných domů, ve kterých žilo více než 2 000 obyvatel. Náměstí dostalo v polovině 19. století novou dlažbu, na veřejných prostranstvích se objevilo první osvětlení, zajišťované nejprve olejovými a později petrolejovými lampami. Začalo se také s budováním kanalizace v jednotlivých ulicích, stavěly se nové silnice do okolních vsí a na náměstí i na hlavní ulici bylo vysázeno množství stromů. Od roku 1850 byl Lišov střediskem soudního a později také samosprávného okresu a mělo zde působiště několika významných státních úřadů a institucí. Mezi lety 1855 až 1868 tu byl samostatný okresní úřad a od roku 1864 i okresní zastupitelstvo. Lišov byl také městem soudním, neboť zde téměř sto roků (v letech 1850-1949) sídlil okresní soud. Své úřadovny tu měl také berní úřad, okresní hospodářská záložna, okresní osvětový sbor, okresní školní výbor, notářství a některé další instituce. Aktivně tu působila také celá řada spolků, sdružení a korporací, z nichž největšího uznání si vydobyli hasiči a sokolové. Pro nadané žáky z Lišova i okolí byla roku 1901 zřízena měšťanská škola, pro níž byla již roku 1904 postavena nová budova se třemi učebnami a kreslírnou. Daleko za hranice regionu Lišov proslul také jako centrum nábytkářské výroby. Desítky truhlářských firem, živnostníků a řemeslníků se svou znamenitou prací a také moderními pracovními metodami přičinily o všeobecné rozšíření reklamního sloganu „Lišov – město nábytku“. Červený Újezdec První historická zmínka pochází z roku 1390, ačkoliv stopy osídlení v okolí jsou z mnohem dřívějších dob. V tomto roce jakýsi Petr z Újezdce prodal plat ze svých lánů slověnickému faráři. Stával zde svobodnický dvorec, jehož držitelem byl roku 1460 Jan Mazanec u Újezda, příslušník drobného šlechtického rodu. V roce 1461 získal od husitského krále Jiřího z Poděbrad vlastní erb. Nejpozději v první polovině 16. století došlo k rozdělení dvorce na dva, přičemž větší zůstal svobodnickým a druhý se stal poddanským. Sídlil tu i nadále svobodnický rod Mazanců z Újezdce, na poddanské usedlosti je připomínán k roku 1558 Dvořák Mazanec. Postupně vznikaly ve vsi další grunty a chalupy, náležející částečně ke hlubockému panství a částečně k majetku zdejších svobodníků.Za stavovského povstání 1618 byla víska i oba újezdecké dvorce vypáleny a velká část obyvatel povražděna vojsky Katolické ligy, vedené generálem Buquoyem. Červený Újezdec nebyl jedinou obcí takto postiženou, z blízkého
okolí potkal stejný osud také obce Kolný, Velechvín, Levín a Hůry. Vsi Provod a Žďár již nebyly nikdy osídleny a zcela zanikly. K obnově dvorců v Červeném Újezdci však došlo, a tak již v roce 1632 vznikla registra Mazancovského dvora a vlastníkem se stal Petr Gros. V těchto letech se počet obyvatel v Čechách snížil podle některých odhadů až o 70%. Příčinou byly hromadné emigrace po roce 1627 a genocida třicetileté války. Robotní povinnost vzrostla až desetinásobně, z 15 dní před bitvou na Bílé hoře až na 150 dní v roce 1650. V šestidenním pracovním týdnu to znamenalo polovinu času pracovat na panském kromě dalších odvodních povinností. Není divu, že poddanské usedlosti pustly a neprosperovaly. V letech 1653 – 1654 byl držitelem dvora Pavel Pamwerl a od roku 1658 rytíř Jiří Kunáš z Machovic a od roku 1667 Schwarzenbergové, kteří v té době výhodně skupovali jihočeská panství od různých majitelů. Menší dvůr nazývaný Vojířovský, náležel kolem poloviny 17. století budějovickému měšťanu Valentinu Mundterovi a v roce 1663 byl rovněž prodán Schwarzenbergům. Během šedesátých let 17. století se tak stal součástí hlubockého panství. Kníže ze Schwarzenbergu pak nařídil oba dvory rozdělit a vytvořit z nich menší poddanské usedlosti. Obecní pastouška měla popisné číslo 8 a žil v ní obecní pastýř a slouha. Název Červený Újezdec se poprvé objevuje ve statistickém lexikonu k roku 1921, do té doby se užíval úřední název Červený Újezd. Jméno dostala obec podle zvláštní načervenalé barvy půdy, která obsahuje značné množství zvětralého břidličného podloží. Po zániku vrchnostenského zřízení se Červený Újezdec stal v létech 1850 - 1919 osadou obce Velechvín, 1919 - 1943 byl samostatnou obcí, v létech 1943 - 1945 osadou obce Lhotice, od roku 1945 do 11. 6. 1960 znovu samostatnou obcí, v období 12.6.1960 - 30.6.1980 osadou obce Kolný a od 1.7.1980 až do současnosti je osadou obce Lišov. Roku 1921 vznikl hasičský sbor, který působí dodnes, v roce 1928 byla založena obecní knihovna, roku 1927 byla provedena elektrifikace, od roku 1968 zajíždí do obce autobusová linka z Lišova přes Hosín do Českých Budějovic. Pamětihodnosti •
KAPLE PANNY MARIE LOURDSKÉ - na půli cesty k rybníku Koníři stával v polovině 18. století dřevěný sloup, kolem kterého se ubírala procesí na pravidelné poutě do rakouského Maria am Zell. V roce 1766 zde byl postaven zděný sloup, jehož výklenky byly opatřeny obrazy Panny Marie Zellenské, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Ignáce z Loyoly. Boží muka vydržela téměř sto třicet let. Pak už byla ve špatném stavu, a tak se v letech 1895 – 1896 postavila nová kaplička zasvěcená Matce Boží Marii Panně.
•
KOSTEL SV. VÁCLAVA – původní kostel, který stál přibližně na místě dnešního, nedostačoval svou kapacitou a proto byl v roce 1864 postaven dnešní kostel sv. Václava. Téhož roku byl vysvěcen biskupem J .V .Jirsíkem. Z původního kostela zůstala pouze věž s podezdívkou. Později byla mírně přestavěna a roku 1878 se začalo s výměnou krytu věže. V roce 1898 byla fara v Lišově povýšena na děkanství. Lišovské zvony – z bývalých čtyř zvonů byl nejstarší sv. Václav z roku 1508. V roce 1917 byl zakoupen a vysvěcen nový zvon, který byl v roce 1934 znovu ulit tak, aby ladil s ostatními zvony. 28. září 1934 následovala slavnost svěcení zvonů spolu s oslavou sedmdesátého výročí vysvěcení a posvěcení chrámu sv. Václava.
•
LIŠOVSKÁ FARA – barokní budova, jedna z nejstarších staveb v Lišově.
•
LOCUS PERENNIS - "Věčné místo" – jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku – Uhersku. Zdejší nadmořská výška je zde přesně 565,1483 m. n. m.
(podle hladiny moře v Terstu). Značka je kryta jehlanem s latinským názvem a bývá mylně pokládána za střed Evropy. Locus perennis je chráněn jako významná technická památka.
•
RYBNÍK DVOŘIŠTĚ – se nachází ve Slověnicích a je jedním z největších rybníků u nás. Založen byl ve 14. století za vlády císaře a krále Karla IV. Je zde možnost vodních sportů a rybolovu. U rybníka se nachází kemp s možností ubytování v chatičkách nebo ve vlastních stanech a obytných přívěsech. Návštěvníkům je zde k dispozici též restaurace.
•
SCHWARZENBERSKÝ ŠPITÁL – byl založen 2. září 1676 Janem Adolfem Schwarzenbergem, který ho zasvětil sv. Janu Křtiteli a sv. Antonínu Paduánskému. Špitál sloužil vysloužilým sloužícím knížecího rodu, kteří zde dožívali. Ve 30. letech 20. století daroval Jan Schwarzenberg špitál městu Lišovu. Dnes je zde muzeum F. M. Čapka, výstavní síň Jana Rafaela Schustera a galerie
•
MUZEUM F.M.ČAPKA - František Miroslav Čapek za svůj život shromáždil cennou sbírku blaťáckých krojů a jiných národopisných předmětů a velkou část věnoval právě lišovskému muzeu. Naleznete zde i exponáty věnované lišovskému truhlářství.
•
VÝSTAVNÍ SÍŇ J.R. SCHUSTERA - Významný malíř a pedagog, který byl dlouholetým občanem Lišova, se narodil 24. října 1888 v Březnici u Blatné. Svou učitelskou dráhu začal v Českých Budějovicích, poté se přesunul do Zlivi a v září roku 1912 přešel na obecnou školu do Lišova jako zatímní odborný učitel. 21. června 1915 odešel v uniformě rakousko-uherského vojáka přímo do války. Do Lišova se po první světové válce vrátil a vyučoval na zdejší měšťance a vedle toho i na živnostenské škole. J.R.Schuster miloval kraj kolem Českých Budějovic, Blata a se zvláštní láskou maloval Lišovsko. Své umění zachytil ve stovkách obrazů z tohoto kraje. Ze své rozsáhlé tvorby daroval městu Lišov 42 obrazů. Lišovští se mu odvděčili čestným občanstvím, které bylo Schusterovi uděleno roku 1978 k jeho 90. Narozeninám. Od roku 2001 jsou obrazy vystaveny v objektu městského muzea. Jan Rafael Schuster zemřel 28. ledna 1981.
•
GALERIE - Galerie se nachází spolu s Muzeem F.M.Čapka a výstavní síní J.R. Schustera v pravém křídle Schwarzenberského špitálu. V galerii se konají v době turistické sezóny výstavy našich současných malířů a výtvarníků. Tyto výstavy se konají od května do září a jsou každé tři týdny obměňovány. Součástí každé výstavy je vždy slavnostní vernisáž, která je doprovázena kulturním vystoupením. Stalo se již tradicí podávat při vernisážích občerstvení v podobě chleba se sádlem a škvarkami.
•
SOCHA sv. ANNY – plastika sv. Anny stojí na náměstí. Nechal ji zhotovit zdejší zbožný měšťan Karel Svoboda v roce 1760, farář Pohl ji vysvětil 26. srpna 1760.
•
SOCHA sv. JANA NEPOMUCKÉHO - patří mezi významné a zároveň nejstarší dochované lišovské památky. Kamenná barokní socha stojí v horní části města u hlavní silnice v místě, kde cesta odbočuje na Jelmo. Sochu nechal vlastním nákladem postavit zdejší farář Jan Mann v roce 1715.
•
VĚTRNÍK - další místo související s měřením zemského povrchu, trigonometrický bod I. řádu, s jehož pomocí není zaměřována výška, nýbrž vzdálenosti na zemském povrchu.
•
ŽIŽKŮV DUB - ve Velechvínském polesí se nachází památný Žižkův dub, u něhož se Jan Žižka scházel se svým bratrem Jaroslavem a zemany a společně spřádali plány proti mocným Rožmberkům.
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výskyt dobývacích prostorů: ano Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dunajovice - Libín, nerost: jílovce, surovina: jíly pórovinové, organizace: neuvedena Název ložiska: Kolný, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Název ložiska: Levín u Lišova, nerost: granulit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Lišov, nerost: cihlářská surovina, organizace: A.K.U.P.I. CB spol. s.r.o., stav využití: ukončená těžba Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ano Výskyt sesuvných území: ne
2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivoých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Lišov; skládka Lišov Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ne NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Dvořiště Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa malolistá Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Lišov: pivovar; měšťanský dům; fara; špitál; základní triangulační bod; sousoší sv. Anny Samotře; kostel sv. Václava; socha sv. Jana Nepomuckého_ Červený Újezdec: mohylová pohřebiště_ Dolní Miletín: boží muka kamenná, sloupková_ Dolní Slověnice: venkovská usedlost; kostel sv. Mikuláše a Linharta; Rožmberská rybniční soustava_ Hůrky: boží muka; pomník padlým v třicetileté válce a v obou světových válkách_ Kolný: venkovská usedlost; zaniklá středověká osada_) Národní kulturní památky: ne
5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 9355 ha Zemědělská půda celkem: 4072 ha 4071 ha, což je 43.5% z celkové výměry obce Orná půda: 2961 ha 2960 ha, což je 72.7% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 135 ha 134 ha, což je 3.3% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 976 ha, což je 24.0% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 4184 ha 4187 ha, což je 44.8% z celkové výměry obce Vodní plochy: 644 ha 643 ha, což je 6.9% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 88 ha 86 ha, což je 0.9% z celkové výměry obce Ostatní plochy 369 ha 367 ha, což je 3.9% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4.9% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 1.74 1.739 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ne skládka Lišov Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 3806 Počet obyvatel (SLDB 2001): 3918, změna k roku 1991: nárůst 2.9% Počet obyvatel (2002): 3954 Počet obyvatel (2003): 3989 Počet obyvatel (2004): 3988 Počet obyvatel (2005): 4027 Počet obyvatel (2006): 4047 Počet obyvatel (2007): 4089, změna k roku 1991: nárůst 7.4%, změna k roku 2001: nárůst 4.4%, změna k roku 2006: nárůst 1.0% Počet obyvatel (31.12.2009): 4164, změna k roku 2007: nárůst 1.8% Počet obyvatel (31.12.2011): 4119, změna k roku 2009: pokles 1.1% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 20.7% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 17.8% Děti do věku 14 let (2007): 14.1%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 20.9% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 14.2% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 14.7% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 14.1% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 14.6%, změna relativního počtu k roku 2001: nárůst 3.6% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 15.0% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 1.057 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 16.1% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1.095
8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 1390 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 1427 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 1037 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 943 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 88 Bytová výstavba v roce 2011: 15 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 30 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 3.21 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 55.87 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 53.44, což je 95.7% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 63 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 125 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 188 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 30.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 53,52 ha 53.57 ha, což je 798,5% 178.1% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 511 Intenzita individuální rekreace: 0.34 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): 2 (Kemp: 1; Ostatní: 1) Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 6.4% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011: 5.5% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 8.8% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 6.9% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 36.51 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 16.73 ha, což je 45.8% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí)
Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace) Dlouhodobý růst počtu obyvatel Vysoká intenzita bytové výstavby Existence základní a mateřské školy a středního učňovského školství Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Nízká míra nezaměstnanosti vyřazeno Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Výpis slabých stránek Zhoršená kvalita ovzduší v sídle Lišov vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím (I/34) Absence napojení na železnici Výpis příležitostí Rozvoj služeb zaměřených na seniory Turistický a rekreační potenciál Vysoký turistický a rekreační potenciál Výpis hrozeb Výskyt ekologických zátěží Vysoký relativní úbytek dětí Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení Stárnutí populace
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 40% (2+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 50% (1+1/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Dobré (počet bodů: 1) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 31% (3+2/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 13% (1+0/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi dobrý (počet bodů: 2) Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 75% (6+0/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 17% (0+2/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Velmi dobrá (počet bodů: 2) Vyváženost Velmi dobrá (počet bodů: 5) Hodnocení zůstává
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady sZUoVZ - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Hygienické závady sS1/ZU - Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území sS2-VZ - Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje
sS2/ZU - Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území sS2-VZ - Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Environmentální závady sS1xLK - Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor sS1xNK - Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor sS2xLK - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor sS2xRK - Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry technické infrastruktury zUPXZUR61 - Střet koridoru V3 ze ZÚR se zastavit. pl. fce rekreace Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nZUoLC - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZUoLE - Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa nZUoLK - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů nZUoNK - Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru Střet sPROoZU – produktovou x zastavitelné území Střety dopravních záměrů zS1xRK - Záměr silnice I. třídy křižuje regionální biokoridor Střety záměrů ze ZÚR JčK s limity využití území – nadmístní: Prověřit střet zXZUR 13: Prověřit střet koridoru silniční dopravy D12/1 s vymezeným NBK117 (zS1xNK). Prověřit vedení koridoru silniční dopravy D12/1 se stávající ÚPD. Prověřit vedení koridoru silniční dopravy D12/1 se stávající ÚPD. Prověřit koridor železniční dopravy D3/3 se stávající ÚPD, prověřit koridor silniční dopravy D41/5 se stávající ÚPD. Prověřit vymezení prvků regionálního a nadregionálního ÚSES se stávající ÚPD. Střety záměrů s hodnotami v území k.ú. Spolí u Ledenic: koordinace rozvojových ploch s biosférickou rezervací UNESCO sídlo Slavošovice: koordinace rozvojových ploch sídla s ochranou krajinného rázu
