Lišov Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice.
Vybavenost obce Knihovna Koupaliště Mateřská a základní škola Hřiště a stadion Zdravotní středisko Policejní stanice Pošta Dům s pečovatelskou službou Kino Hřbitov Muzeum Střední odborné učiliště
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Lišov Počet částí obce: 13 Počet katastrálních území: 12 (Kolný, Velechvín, Lhotice u Českých Budějovic, Červený Újezdec, Dolní Slověnice, Hůrky u Lišova, Horní Slověnice, Dolní Miletín, Horní Miletín, Lišov, Levín u Lišova, Vlkovice) Výměra obce: 9355 ha Počet obyvatel (31.12.2013): 4214 ↑ Hustota obyvatel: 45,0 obyv/km2 ↑ Typ: Město Obec s pověřeným obecním úřadem: Lišov
Charakteristika Město Lišov, srdce mikroregionu Lišovsko, leží v malebné mírně zvlněné krajině jižních Čech, asi deset kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Českých Budějovic, na okraji Třeboňské pánve. Městečko se rozkládá na pozvolném východním svahu, podél hlavní silnice vedoucí z Českých Budějovic do Třeboně. Lišov je také místem významného geologického útvaru dělícího Českobudějovickou pánev od Třeboňské, pojmenovaného "Lišovský práh". Nejvyšším místem této pahorkatiny je kóta Větrník v nadmořské výšce 566 m. n. m. Většinu území tvoří pahorkatý reliéf terénu, který směrem k východu přestupuje do Třeboňské rybniční pánve. Na počátku 21. století je Lišov významným jihočeským městem. Po stránce administrativní k němu patří kdysi samostatné obce (dnes místní části) Červený Újezdec, Hrutov, Hůrky, Kolný, Levín, Lhotice, Miletín, Slověnice, Velechvín a Vlkovice. Centrem města je tržní náměstí s historickou zástavbou kolem půdorysu vnitřní osnovy města. Ve směru severním navazují na historickou zástavbu nové obytné bloky s rodinnou výstavbou. Historická zástavba je v centru zasažena několika moderními bytovými domy. Na severovýchodě a jihu jsou situovány provozovny služby výrobního charakteru. Rozvoj výstavby probíhá severním směrem, ke sportovišti. Městem procházejí cyklotrasy 1106, 1243 a turistické trasy KČT. Červený Újezdec V roce 1900 bylo v obci 21 domů a 121 obyvatel, v roce 1915 měl Červený Újezdec podle Chytilova adresáře 139 obyvatel. K 31.12.2005 měla obec 25 popisných čísel, 31 obyvatel a zhruba stejný počet chalupářů. Na návsi stojí novogotická kaple, přestavěná do dnešní podoby v roce 1896, kaplička sv. Benedikta tady však stála již v roce 1785. V osadě se zachovalo několik pěkných lidových staveb.
Historie Lišov Lišov byl založen někdy v druhé polovině 13. století. Přesné datum není známo. Místo pro lokaci městečka však bylo vybráno příhodně, neboť dávná komunikační trasa mezi jižními Čechami a jihem Moravy získala po založení Českých Budějovic roku 1265 na významu a obchodní ruch na cestě z Budějovic do Třeboně a dál k Jindřichovu Hradci postupně sílil, čehož lišovští řemeslníci a obchodníci čile využívali. Lišov byl také významnou dopravní křižovatkou, neboť z něho vedla přímá spojnice k hradu Hluboká. V písemných pramenech je městečko Lišov poprvé uváděno až v roce 1334. Listina, vydaná v srpnu tohoto roku v Českých Budějovicích tamním rychtářem Klaricem, se sice nikterak netýká Lišova jako takového, ale mezi osobami, které v ní vystupují, se uvádí také budějovický měšťan a konšel Oldřich z Lišova. Význam Lišova postupně sílil. Na zdejším náměstí se pravidelně konaly trhy a místní obyvatelé mohli nabízet své zboží nejen v okolních místech, ale také na trzích za hranicemi Čech, odkud naopak směli do Lišova dovážet sůl. Již od počátku 15. století měl Lišov také právo užívat tzv. hrdelního práva. Ve stejné době se na písemných dokumentech objevuje poprvé také lišovský znak, kterým byl štít s dvouocasým nekorunovaným českým lvem. Stejné vyobrazení je symbolem města Lišova dodnes. V průběhu staletí nabýval Lišov na významu a stával se významným obchodním a řemeslným střediskem východního Českobudějovicka. Čeští panovníci na něj pamatovali udělováním nových výsad či obnovováním platnosti starších práv. V držení Lišova se postupně vystřídala řada majitelů. Městečko bylo původně součástí královského panství Hluboká, které ale čeští panovníci často zastavovali do rukou šlechtických rodů, a tak se pány Lišova postupně stali Lobkovicové, Rožmitálové, Pernštejnové, páni z Hradce, či Malovečtí z Malovic. Těm bylo hlubocké panství jakožto účastníkům stavovského povstání konfiskováno a následně přešlo do držení císařského generála Baltazara Marradase. Od roku 1661 pak byli držiteli Lišova Schwarzenbergové. V té době již v Lišově stálo téměř 90 poddanských usedlostí (několik z nich však stále následkem nedávné třicetileté války pustých), byla tu radnice, škola, farní kostel sv. Václava s přilehlým obydlím faráře a hřbitovem, a také obecní špitál pro chudé. K obecnímu majetku dále náležel pivovar, dva mlýny, cihelna, hospodářský dvůr, bohaté lesy a také několik rybníků v okolí. Na počátku 18. století tu žilo již téměř 600 obyvatel, z nichž naprostá většina byla české národnosti a katolického vyznání. Působilo tu také několik řemeslnických cechů. Zástavba, původně rozložená jen podél hlavní silnice, se postupně zahušťovala a na volných plochách na okraji městečka se začaly stavět nové domy a nové ulice. V roce 1831 stálo v Lišově již přes 300 obytných domů, ve kterých žilo více než 2 000 obyvatel. Náměstí dostalo v polovině 19. století novou dlažbu, na veřejných prostranstvích se objevilo první osvětlení, zajišťované nejprve olejovými a později petrolejovými lampami. Začalo se také s budováním kanalizace v jednotlivých ulicích, stavěly se nové silnice do okolních vsí a na náměstí i na hlavní ulici bylo vysázeno množství stromů. Od roku 1850 byl Lišov střediskem soudního a později také samosprávného okresu a mělo zde působiště několika významných státních úřadů a institucí. Mezi lety 1855 až 1868 tu byl samostatný okresní úřad a od roku 1864 i okresní zastupitelstvo. Lišov byl také městem soudním, neboť zde téměř sto roků (v letech 1850-1949) sídlil okresní soud. Své úřadovny tu měl také berní úřad, okresní hospodářská záložna, okresní osvětový sbor, okresní školní výbor, notářství a některé další instituce. Aktivně tu působila také celá řada spolků, sdružení a korporací, z nichž největšího uznání si vydobyli hasiči a sokolové. Pro nadané žáky z Lišova i okolí byla roku 1901 zřízena měšťanská škola, pro níž byla již roku 1904 postavena nová budova se třemi učebnami a kreslírnou. Daleko za hranice regionu Lišov proslul také jako centrum nábytkářské výroby. Desítky truhlářských firem, živnostníků a řemeslníků se svou znamenitou prací a také moderními pracovními metodami přičinily o všeobecné rozšíření reklamního sloganu „Lišov – město nábytku“. Červený Újezdec První historická zmínka pochází z roku 1390, ačkoliv stopy osídlení v okolí jsou z mnohem dřívějších dob. V tomto roce jakýsi Petr z Újezdce prodal plat ze svých lánů slověnickému faráři. Stával zde svobodnický dvorec, jehož držitelem byl roku 1460 Jan Mazanec u Újezda, příslušník drobného šlechtického rodu. V roce 1461 získal od husitského krále Jiřího z Poděbrad vlastní erb. Nejpozději v první polovině 16. století došlo k rozdělení dvorce na dva, přičemž větší zůstal svobodnickým a druhý se stal poddanským. Sídlil tu i nadále svobodnický rod Mazanců z Újezdce, na poddanské usedlosti je připomínán k roku 1558 Dvořák Mazanec. Postupně vznikaly ve vsi další grunty a chalupy, náležející částečně ke hlubockému panství a částečně k majetku zdejších svobodníků.Za stavovského povstání 1618 byla víska i oba újezdecké dvorce vypáleny a velká část obyvatel povražděna vojsky Katolické ligy, vedené generálem Buquoyem. Červený Újezdec nebyl jedinou obcí takto postiženou, z blízkého okolí potkal stejný osud také obce Kolný, Velechvín, Levín a Hůry. Vsi Provod a Žďár již nebyly nikdy
osídleny a zcela zanikly. K obnově dvorců v Červeném Újezdci však došlo, a tak již v roce 1632 vznikla registra Mazancovského dvora a vlastníkem se stal Petr Gros. V těchto letech se počet obyvatel v Čechách snížil podle některých odhadů až o 70%. Příčinou byly hromadné emigrace po roce 1627 a genocida třicetileté války. Robotní povinnost vzrostla až desetinásobně, z 15 dní před bitvou na Bílé hoře až na 150 dní v roce 1650. V šestidenním pracovním týdnu to znamenalo polovinu času pracovat na panském kromě dalších odvodních povinností. Není divu, že poddanské usedlosti pustly a neprosperovaly. V letech 1653 – 1654 byl držitelem dvora Pavel Pamwerl a od roku 1658 rytíř Jiří Kunáš z Machovic a od roku 1667 Schwarzenbergové, kteří v té době výhodně skupovali jihočeská panství od různých majitelů. Menší dvůr nazývaný Vojířovský, náležel kolem poloviny 17. století budějovickému měšťanu Valentinu Mundterovi a v roce 1663 byl rovněž prodán Schwarzenbergům. Během šedesátých let 17. století se tak stal součástí hlubockého panství. Kníže ze Schwarzenbergu pak nařídil oba dvory rozdělit a vytvořit z nich menší poddanské usedlosti. Obecní pastouška měla popisné číslo 8 a žil v ní obecní pastýř a slouha. Název Červený Újezdec se poprvé objevuje ve statistickém lexikonu k roku 1921, do té doby se užíval úřední název Červený Újezd. Jméno dostala obec podle zvláštní načervenalé barvy půdy, která obsahuje značné množství zvětralého břidličného podloží. Po zániku vrchnostenského zřízení se Červený Újezdec stal v létech 1850 - 1919 osadou obce Velechvín, 1919 - 1943 byl samostatnou obcí, v létech 1943 - 1945 osadou obce Lhotice, od roku 1945 do 11. 6. 1960 znovu samostatnou obcí, v období 12.6.1960 - 30.6.1980 osadou obce Kolný a od 1.7.1980 až do současnosti je osadou obce Lišov. Roku 1921 vznikl hasičský sbor, který působí dodnes, v roce 1928 byla založena obecní knihovna, roku 1927 byla provedena elektrifikace, od roku 1968 zajíždí do obce autobusová linka z Lišova přes Hosín do Českých Budějovic. Pamětihodnosti
KAPLE PANNY MARIE LOURDSKÉ - na půli cesty k rybníku Koníři stával v polovině 18. století dřevěný sloup, kolem kterého se ubírala procesí na pravidelné poutě do rakouského Maria am Zell. V roce 1766 zde byl postaven zděný sloup, jehož výklenky byly opatřeny obrazy Panny Marie Zellenské, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta a sv. Ignáce z Loyoly. Boží muka vydržela téměř sto třicet let. Pak už byla ve špatném stavu, a tak se v letech 1895 – 1896 postavila nová kaplička zasvěcená Matce Boží Marii Panně.
KOSTEL SV. VÁCLAVA – původní kostel, který stál přibližně na místě dnešního, nedostačoval svou kapacitou a proto byl v roce 1864 postaven dnešní kostel sv. Václava. Téhož roku byl vysvěcen biskupem J .V .Jirsíkem. Z původního kostela zůstala pouze věž s podezdívkou. Později byla mírně přestavěna a roku 1878 se začalo s výměnou krytu věže. V roce 1898 byla fara v Lišově povýšena na děkanství. Lišovské zvony – z bývalých čtyř zvonů byl nejstarší sv. Václav z roku 1508. V roce 1917 byl zakoupen a vysvěcen nový zvon, který byl v roce 1934 znovu ulit tak, aby ladil s ostatními zvony. 28. září 1934 následovala slavnost svěcení zvonů spolu s oslavou sedmdesátého výročí vysvěcení a posvěcení chrámu sv. Václava.
LIŠOVSKÁ FARA – barokní budova, jedna z nejstarších staveb v Lišově.
LOCUS PERENNIS - "Věčné místo" – jeden ze sedmi základních bodů výškového měření v bývalém Rakousku – Uhersku. Zdejší nadmořská výška je zde přesně 565,1483 m. n. m.(podle hladiny moře v Terstu). Značka je kryta jehlanem s latinským názvem a bývá mylně pokládána za střed Evropy. Locus perennis je chráněn jako významná technická památka.
RYBNÍK DVOŘIŠTĚ – se nachází ve Slověnicích a je jedním z největších rybníků u nás. Založen byl ve 14. století za vlády císaře a krále Karla IV. Je zde možnost vodních sportů a rybolovu. U rybníka se nachází kemp s možností ubytování v chatičkách nebo ve vlastních stanech a obytných přívěsech. Návštěvníkům je zde k dispozici též restaurace.
SCHWARZENBERSKÝ ŠPITÁL – byl založen 2. září 1676 Janem Adolfem Schwarzenbergem, který ho zasvětil sv. Janu Křtiteli a sv. Antonínu Paduánskému. Špitál sloužil vysloužilým sloužícím knížecího rodu, kteří zde dožívali. Ve 30. letech 20. století daroval Jan Schwarzenberg špitál městu Lišovu. Dnes je zde muzeum F. M. Čapka, výstavní síň Jana Rafaela Schustera a galerie
MUZEUM F.M.ČAPKA - František Miroslav Čapek za svůj život shromáždil cennou sbírku blaťáckých krojů a jiných národopisných předmětů a velkou část věnoval právě lišovskému muzeu. Naleznete zde i exponáty věnované lišovskému truhlářství.
VÝSTAVNÍ SÍŇ J.R. SCHUSTERA - Významný malíř a pedagog, který byl dlouholetým občanem Lišova, se narodil 24. října 1888 v Březnici u Blatné. Svou učitelskou dráhu začal v Českých Budějovicích, poté se přesunul do Zlivi a v září roku 1912 přešel na obecnou školu do Lišova jako zatímní odborný učitel. 21. června 1915 odešel v uniformě rakousko-uherského vojáka přímo do války. Do Lišova se po první světové válce vrátil a vyučoval na zdejší měšťance a vedle toho i na živnostenské škole. J.R.Schuster miloval kraj kolem Českých Budějovic, Blata a se zvláštní láskou maloval Lišovsko. Své umění zachytil ve stovkách obrazů z tohoto kraje. Ze své rozsáhlé tvorby daroval městu Lišov 42 obrazů. Lišovští se mu odvděčili čestným občanstvím, které bylo Schusterovi uděleno roku 1978 k jeho 90. Narozeninám. Od roku 2001 jsou obrazy vystaveny v objektu městského muzea. Jan Rafael Schuster zemřel 28. ledna 1981. GALERIE - Galerie se nachází spolu s Muzeem F.M.Čapka a výstavní síní J.R. Schustera v pravém křídle Schwarzenberského špitálu. V galerii se konají v době turistické sezóny výstavy našich současných malířů a výtvarníků. Tyto výstavy se konají od května do září a jsou každé tři týdny obměňovány. Součástí každé výstavy je vždy slavnostní vernisáž, která je doprovázena kulturním vystoupením. Stalo se již tradicí podávat při vernisážích občerstvení v podobě chleba se sádlem a škvarkami.
SOCHA sv. ANNY – plastika sv. Anny stojí na náměstí. Nechal ji zhotovit zdejší zbožný měšťan Karel Svoboda v roce 1760, farář Pohl ji vysvětil 26. srpna 1760.
SOCHA sv. JANA NEPOMUCKÉHO - patří mezi významné a zároveň nejstarší dochované lišovské památky. Kamenná barokní socha stojí v horní části města u hlavní silnice v místě, kde cesta odbočuje na Jelmo. Sochu nechal vlastním nákladem postavit zdejší farář Jan Mann v roce 1715.
VĚTRNÍK - další místo související s měřením zemského povrchu, trigonometrický bod I. řádu, s jehož pomocí není zaměřována výška, nýbrž vzdálenosti na zemském povrchu.
ŽIŽKŮV DUB - ve Velechvínském polesí se nachází památný Žižkův dub, u něhož se Jan Žižka scházel se svým bratrem Jaroslavem a zemany a společně spřádali plány proti mocným Rožmberkům.
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ano Výpis ložisek nerostů: Název ložiska: Dunajovice - Libín, nerost: jílovce, surovina: jíly pórovinové, organizace: neuvedena, těžba: dosud netěženo, subregistr: prognózy neschválené (ostatní) Název ložiska: Kolný, nerost: granodiorit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena, těžba: dosud netěženo, subregistr: evidovaná ložiska nevýhradní Název ložiska: Levín u Lišova, nerost: granulit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena, těžba: dřívější povrchová, subregistr: evidovaná ložiska nevýhradní Název ložiska: Levín u Lišova, nerost: granulit, surovina: stavební kámen, organizace: neuvedena, těžba: dřívější povrchová, subregistr: evidovaná ložiska nevýhradní Výskyt dobývacích prostorů: ano Výpis dobývacích prostorů: Název dobývacího prostoru: Lišov, nerost: cihlářská surovina, organizace: A.K.U.P.I. CB spol. s.r.o., stav: ukončená těžba Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne ano Výpis starých důlních děl Lokalita: propad Lhotice u Č. Budějovic, ohlášeno: 1.1.2011, surovina: uhlí černé Výskyt poddolovaných území: ano
Výpis poddolovaných území: Název: Lhotice u Č. Budějovic 1, surovina: uhlí černé, projevy: neuvedeno, stáří: před i po 1945 Název: Lhotice u Č. Budějovic 2, surovina: uhlí černé, projevy: haldy, stáří: před i po 1945 Název: Lhotice u Č. Budějovic 3, surovina: uhlí černé, projevy: neuvedeno, stáří: před i po 1945 Název: Lhotice u Č. Budějovic 4, surovina: uhlí černé, projevy: haldy, stáří: před i po 1945 Název: Červený Újezdec, surovina: polymetalické rudy-uhlí černé-neznámá, projevy: propadliny, stáří: před r. 1945 Název: Červený Újezdec 2, surovina: polymetalické rudy, projevy: propadliny, stáří: před r. 1945 Název: Velechvín, surovina: polymetalické rudy, projevy: žádné, stáří: před r. 1945 Název: Rudolfov u Č. Budějovic, surovina: polymetalické rudy, projevy: haldy+propadliny+otevřená ústí, stáří: před r. 1945 Název: Horní Slověnice, surovina: železné rudy, projevy: žádné, stáří: do 19. století Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ne Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ano Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav 2012) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ano (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP) Velké zdroje znečišťování ovzduší: ano (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav 2012) Výskyt ekologických zátěží: ano Výpis ekologických zátěží: Lišov; skládka Lišov 2x Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ne ano NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Výpis evropsky významné lokality: Dvořiště Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ano Přírodní památka: ne Výpis přírodních rezervací: Dvořiště Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Lípa malolistá; Dub letní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ne
Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Lišov: pivovar; měšťanský dům; fara; špitál; základní triangulační bod; sousoší sv. Anny Samotře; kostel sv. Václava; socha sv. Jana Nepomuckého_ Červený Újezdec: mohylová pohřebiště_ Dolní Miletín: boží muka kamenná, sloupková_ Dolní Slověnice: venkovská usedlost; kostel sv. Mikuláše a Linharta; Rožmberská rybniční soustava_ Hůrky: boží muka; pomník padlým v třicetileté válce a v obou světových válkách_ Kolný: venkovská usedlost; zaniklá středověká osada_) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 9355 ha Zemědělská půda celkem: 4069 ha, což je 43,5 % z celkové výměry obce Orná půda: 2946 ha, což je 72,4 % z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 135 ha, což je 3,3 % z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 989 ha, což je 24,3 % z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 4189 ha, což je 44,8 % z celkové výměry obce Vodní plochy: 645 ha, což je 6,9 % z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 86 ha Ostatní plochy 365 ha Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 4,8 % Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 1,75 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura (Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ano Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: dobrá Technická infrastruktura: Vodovod: ano Kanalizace: ano Plynofikace: ano Skládka: ano (skládka Lišov) Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 2011): 4113 ↑ Počet obyvatel (31.12.2013): 4214 ↑ Věková struktura obyvatelstva: Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2013): 15,5 % ↑ Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2013): 17,1 % ↑ Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2013): 1,10
8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Počet obydlených bytů (SLDB 2011): 1566 ↑ Počet obydlených domů (SLDB 2011): 1054 ↑ Bytová výstavba v roce 2013: 19 Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 4,5 Vybavenost: Základní škola: ano Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 55.87 ha 19.36 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 53.44 ha 51.65 ha, což je 95.7% 266.8% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 53,52 ha 60,78 ha, což je 798,5 % 810,7 % odhadované potřeby ploch pro bydlení Zjednodušená analýza zastavitelných ploch: zastavitelné – S 107766 m2 11,29 ha zastavitelné – B 420856 m2 48,83 ha přestavby – S 2755 m2 0,28 ha přestavby – B 3829 m2 0,38 ha celkem 53,52 ha 60.78 ha V ÚPD jsou vymezeny plochy pro bydlení → 53,52 ha 60,78 ha Celkový přírůstek obyvatel za posledních 10let (v letech 2001-2011 2004-2014) → +201 +225 Předpokládaná plocha pro 1 rodinný dům → 1000m2 (0,1 ha) Předpokládaná obsazenost 1 rodinného domu → 3 osoby Na plochu pro bydlení o velikosti 53,52 ha 60,78 ha připadá cca 535 608 rodinných domů znamená zajištění bydlení pro cca
→535 608 RD →1605 1824 obyvatel
Závěr → Z pohledu trendu dosavadního růstu počtu obyvatel je zřejmé, že navržené plochy pro bydlení nebudou naplněny ani do 10 let, naplněno bude cca 13 % 12 % ploch pro bydlení a je tudíž vhodné plochy pro bydlení v územním plánu redukovat, případně nenavrhovat další. (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby) 9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet bytů druhého bydlení: 194 (Tento údaj nezahrnuje chatové osady) Intenzita individuální rekreace: 0,12 (Poměr počtu bytů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2013): 6 Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne ano Místo významné události: ano Index rekreačního a turistického potenciálu: 5 6 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo:
Míra registrované nezaměstnanosti k 31.3.2014: 4,5 % Podíl ekonomicky aktivních v priméru (SLDB 2011): 4,7 % Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (SLDB 2011): 11,6 % Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 36.51 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 16.73 ha 20.0 ha, což je 45.8% 54.8% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 170 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 520 Kč/m2
SWOT analýza
Silné stránky -
plynofikace obce celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví kvalitní dopravní napojení (silnice I. třídy) růst počtu obyvatel vysoká intenzita bytové výstavby existence základní a mateřské školy a středního učňovského školství existence zdravotního střediska dostatek zastavitelných ploch pro občanskou vybavenost dostatek zastavitelných ploch pro bydlení dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Existence základní technické infrastruktury (plynofikace, vodovod a kanalizace)
Slabé stránky -
Příležitosti -
rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny vysoký potenciál individuální rekreace rozvoj služeb zaměřených na seniory vysoký turistický a rekreační potenciál
zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci zdroje znečištění zhoršená kvalita ovzduší v sídle Lišov vzhledem k průjezdu silniční dopravy zastavěným územím (I/34) absence napojení na železnici
Ohrožení -
výskyt ekologických zátěží narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení stárnutí populace Vysoký relativní úbytek dětí
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek Příznivé životní prostředí Hodnocení Míra pozitivních jevů Míra negativních jevů 5 4 Možné 2 3 Získané 40 % 75 % Vyjádření v % -1 Dílčí hodnocení (počet bodů) Hospodářský rozvoj Hodnocení Míra pozitivních jevů Míra negativních jevů 16 11 Možné 6 1 Získané 38 % 9% Vyjádření v % 2 Dílčí hodnocení (počet bodů) Soudržnost společenství obyvatel území Hodnocení Míra pozitivních jevů Míra negativních jevů 8 12 Možné 6 2 Získané 75 % 17 % Vyjádření v % Dílčí hodnocení (počet bodů) 2
ZÁMĚRY Záměry zahrnují záměry převzaté: z ÚPD obcí (ÚP, ÚPO, ÚPnSÚ), ze ZÚR, z oborových dokumentací, od obcí, od jednotlivých poskytovatelů údajů o území. Výše zmíněné záměry jsou uvedeny v souhrnné textové a grafické části, zde jsou vypsány pouze záměry předané obcemi v rámci dotazníkového šetření provedeného v červenci 2014 a dále záměry k prověření v ÚPD (jsou součástí problémů a problémového výkresu) vyplývající z neschválené první aktualizace ZÚR, oborových dokumentací, od obcí a od jednotlivých poskytovatelů, pokud nejsou již zahrnuty v ZÚR či ÚPD obce.
PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy jsou členěny na střety, závady, záměry k prověření v ÚPD a jsou blíže definovány v registru střetů a závad a záměrů k prověření v ÚPD. Tento registr tvoří nedílnou součást souhrnné textové a grafické části, obsahuje použité typy kódů, které byly identifikovány v rámci analýzy celé obce s rozšířenou působností České Budějovice. Problémy jsou dále členěny podle řešitelnosti v ÚPD.
Střety záměrů navzájem význam kód N/M N zZUR_V3ozZP
popis Střet koridoru V3 ze ZÚR se zastavit. pl. fce rekreace
řešitelné v ÚPD ANO
záměrů s limity využití území význam kód popis N/M M zZPoLC Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra M zZPoPRO Zastavitelné plochy zasahují do OP produktovodu N zZPoRK Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního biokoridoru M zZPoVZ Zastavitelné plochy zasahují do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně M zZPoLK Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biokoridoru M zZPoPU Návrh zastavitelné plochy zasahuje do poddolovaného území N zZUR_D12/1xNK Koridor silniční dopravy křižuje nadregionální biokoridor D12/1xNBK117
řešitelné v ÚPD ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
Závady urbanistické význam kód N/M M ZUoVZ hygienické význam kód N/M M KAN M S2/ZU M S1/ZU environmentální význam kód N/M M S1xLK N S2xRK
popis Zastavěné území zasahuje do OP vodního zdroje I. stupně popis Nutnost dořešit kanalizační napojení Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území popis Silnice I. třídy křižuje lokální biokoridor Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor
řešitelné v ÚPD NE řešitelné v ÚPD NE NE NE řešitelné v ÚPD NE NE
Záměry k prověření v ÚPD z 1. aktualizace ZÚR význam kód N/M N nar_aktZURxzZUR_D1/5 N N
nar_aktZURxzZUR_PT/NKolný nar_aktZURxzZUR_RBC4077
z oborových dokumentací význam kód N/M M ZamOB_VH M ZamOB_VH M ZamOB_VK M ZamOB_VK z ÚAP význam kód N/M N ZamUAP_EN
popis Nové vymezeni koridoru D1/5, úsek Ševětín Borek (severovýchodně od ČB) Nové vymezení plochy ÚR; PT/N-Kolný; Plocha pro těžbu nerostných surovin- stavební kámen Nové vymezení- vložené RBC4077; Budějovický les popis Úprava mostku Retenční nádrž Čerpací stanice splaškové vody navržené Čistírna odpadních vod navržená popis Vedení elektrické sítě VVN a ZVN
řešitelné v ÚPD ANO ANO ANO řešitelné v ÚPD ANO ANO ANO ANO řešitelné v ÚPD ANO
Problémy zjištěné analýzou ÚSES kód 23UPDXZUR_Roz 23UPDXZUR_Roz 21UPDXZUR_Roz 6UPDXZUR_Roz 6UPDXZUR_Roz 6UPDXZUR_Roz 5UPDXZUR_Chyb 4UPDXZUR_Kat
vyplývající z dokumentace RC je v menších dimenzích, než umožňuje ZÚR ÚPDXZÚR RC je v menších dimenzích, než umožňuje ZÚR ÚPDXZÚR RC je v menších dimenzích, než umožňuje ZÚR ÚPDXZÚR RC je ve větších dimenzích, než umožňuje ZÚR ÚPDXZÚR RC je v menších dimenzích, než umožňuje ZÚR ÚPDXZÚR RC je v menších dimenzích, než umožňuje ZÚR ÚPDXZÚR RC zde chybí oproti ZÚR (v UPD je vedeno jako LC) ÚPDXZÚR Dle ZÚR se jedná o RK s vloženými centry, v ÚPD je vedeno jako ÚPDXZÚR síť LK a LC popis
4UPDXZUR_Kat
Dle ZÚR se jedná o RK s vloženými centry, v ÚPD je vedeno jako síť LK a LC
ÚPDXZÚR
4UPDXZUR_Kat
Dle ZÚR se jedná o RK s vloženými centry, v ÚPD je vedeno jako síť LK a LC
ÚPDXZÚR
4UPDXZUR_Kat
dle ZÚR se jedná o RK s vloženými centry, v ÚPD je vedeno jako síť LK a LC
ÚPDXZÚR
4UPDXZUR_Kat
dle ZÚR se jedná o RK s vloženými centry, v ÚPD je vedeno jako síť LK a LC
ÚPDXZÚR
dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 5UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 5UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 5UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 10UPDXZUR_Chyb v ZÚR se jedná o RK, zde chybí 10UPDXZUR_Chyb v ZÚR se jedná o RK, zde chybí 13UPDXZUR_Chyb v ZÚR se jedná o RK, zde chybí 8UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 8UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 8UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 8UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o RK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 10UPDXZUR_Kat není jasné, zda se jedná o vložené LC, odpovídajících parametrů 28UPDXZUR_Roz průběh vedení RK neodpovídá vedení v ZÚR 11UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o NK, v ÚPD vedeno jako lokální úroveň (LK, LC) 55UPDXZUR_Roz NK je ve větších dimenzích, než umožňuje ZÚR 55UPDXZUR_Roz NK je ve větších dimenzích, než umožňuje ZÚR 56UPDXZUR_Roz NK je ve větších dimenzích, než umožňuje ZÚR 15UPDXZUR_Kat dle ZÚR se jedná o NK, zde LK které je ještě veden v jiném rozsahu USES_124 nejasné vymezení LBK (zdvojení) USES_106 nejasné vymezení LBK USES_221 zbytečně vymezený úsek LBK (zdvojení) USES_008 bez návaznosti do obce Lišov USES_009 bez návaznosti do obce Lišov USES_013 chybějící návaznost LBK
ÚPDXZÚR
5UPDXZUR_Kat
ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPDXZÚR ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD
USES_045 USES_046 USES_085 USES_104 USES_117 USES_175 USES_198 USES_203 USES_007 USES_211 USES_193 USES_087 USES_088 USES_089 USES_017 USES_040 USES_162 USES_120 USES_028 USES_217
chybějící propojení LBK do obce Lišov chybějící propojení LBK do obce Lišov nejasné vymezení LBC/LBK nejasné vymezení LBC/RBK nejasné vymezení LBK nenavazující propojení LBK nenavazující propojení LBK nenavazující propojení LBK/NRBK bez návaznosti do obce Lišov nenavazující propojení z ORP Třeboň nenavazující propojení LBK nejasné vymezení LBC/LBK nejasné vymezení LBC/LBK nejasné vymezení LBC/LBK chybějící propojení LBC/LBK chybějící propojení LBK nenavazující propojení LBK nejasné vymezení LBK chybějící propojení LBK nesystémové ukončení ÚSES (chybí návaznost z LBC)
Nedílnou součástí je souhrnná textová a grafická část.
ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD ÚPD
