LEZECKÁ STĚNA SPORTOVNÍ CENTRUM POD JULISKOU
-1Lezení na umělé stěně (soutěžní lezení), je dnes už nedílnou součástí horolezectví. Asi málo horolezců, dalo by se říci, před nedávnou dobou, by si dokázalo představit nějaký druh horolezectví v hale. A je to tady. Pohodlnost, stálost počasí, dobré jištění a vysoká míra bezpečnosti, a v neposlední řadě i časová dostupnost udělaly z tohoto odvětví téměř „masový“ sport. Z jakých příčin se horolezci, milovníci pohybu v extrémním prostřědí a podmínkách volné přírody nechali zavřít do nějaké haly? Těchto příčin bude asi více, ale nejdůležitější budou následující dvě. Možnost celoročního tréninku v podmínkách blízkých lezení v přírodě, v teple aniž by se muselo jezdit tisíce kilometrů někam na jih. Druhou příčinou je pořádání soutěží ve sportovním lezení. Každý určitě pochopí, že není dobré upravovat chyty a stupy na přírodní skále, pro závod, který zde může proběhnout pouze jedenkrát. Umělá stěna naproti tomu nabízí téměř nevyčerpatelné množství možností.
-2Umělé stěny jsou tedy (hurá) zde, tak proč si to také nezkusit. Je však potřeba dodržet pár zásad a osvojit si několik základních dovedností, které nám umožní provozovat tento sport bez vážnějších katastrof a zdravotních poškození. Na umělé stěně to není běžné, ale i zde se vyskytují smrtelné úrazy. VYBAVENÍ. Lano. Zásadně používáme lana určená pro horolezectví testovaná zkušebnou se symbolem CE nebo mezinárodní horolezeckou federací UIAA. Pro lezení na umělé stěně se hodí jednoduché lano označené na koncovce lana číslicí 1.Absolutně nevhodná, smrtelně nebezpečná jsou statická lana!!! Úvazek. Pro lezení na umělé stěně dostačuje pouze sedací úvazek. Je potřeba používat úvazky určené pro horolezectví ( ne pracovní ) testované zkušebnou CE nebo UIAA. Sedací úvazek se skládá z nohavic, spojovacího oka a opasku. Nohavice jsou nosnou částí sedacího úvazku. Bývají opatřeny stabilizačním popruhem, sloužícím k tomu ,aby lano zůstalo v nevyšším bodě nohavic. Spojovací oko spojuje nohavice s opaskem a slouží k procvaknutí jištění nebo slanění.Jde tudíž také o nosnou část úvazku. Jistící pomůcka se vždy používá v kombinaci s karabinou s pojistkou. Používá se také HMS karabina s pojistkou v kombinaci s polovičním lodním uzlem. Cenově nejdostupnější je slaňovací osma, která ovšem není uznaná jistící pomůcka. Pro použití na umělé stěně však plně její funkce dostačuje a na umělé stěně Pod Juliskopu ji používáme. Při pořizování nové výbavy je lepší si pořídit nějakou modernější pomůcku na které je možné také slaňovat, např. Reverso,ATC... Není důležité jakou pomůcku zvolíme, ale je nezbytné se s jejím používáním dokonale seznámit a na základě toho ji perfektně ovládat. Lezecké boty tzv.“lezečky“ jsou další součástí lezecké výbavy. Každý, kdo poznal rozdíl mezi normálními sportovními botami a lezečkami, dojde k názoru, že lezení s touto obuví je mnohem jednodušší a jistější. Na trhu se vyskytuje velké množství značek a typů těchto bot. Nedá se přesně doporučit určitý typ, ale je na každém, aby si vyzkoušel která bota mu sedí a které dá přednost. Můžeme snad připomenout, že tyto boty se kupují těsnější než ty, v kterých běžně chodíme. Nazouvají se na bosou nohu, aby kontakt byl co nejtěsnější. Magnezium se nalézá v pytlíku, který má lezec připevněn v pase na zádech. Aplikuje se na ruce, zvyšuje tření a zabraňuje klouzání rukou na chytech, což uspoří lezci jeho silové prostředky. Magnezium se prodává v kostkách, sypané nebo tekuté. Tekuté vyžadují na některých stěnách, poněvadž nepráší a nedělá nepořádek.
-3– DOVEDNOSTI. Správné oblečení úvazku nám dává jistotu, že v případě pádu bude úvazek fungovat tak jak má. Popruhy tvořící úvazek nesmí být nikde překrouceny, oko je uprostřed těla vpředu a přaska musí být zavřena a dotažena podle návodu výrobce, který je přiložen ke každému novému úvazku. Opasek je dotažen tak akorát, nesmí škrtit ani být příliš volný.
Správné navázání na lano je další životně důležitou dovedností, kde se netolerují chyby. Možností jak se navázat na lano je více, ale pro naše potřeby je nejlepší protisměrný uzel. Je to stabilní uzel, nemá tendence se rozvazovat a dá se po zatížení poměrně dobře rozvázat. Na laně asi 80 cm od konce lana uvážeme osmičkový uzel. Lano protáhneme sedacím úvazkem takto. Nejprve nohavicemi a stabilizačním popruhem a potom opaskem. Následně protisměrně provážeme připravený osmičkový uzel tak, aby volný konec lana přesahoval vzniklý uzel minimálně o 15 cm. Vzniklé oko má být velké přibližně jako oko sedacího úvazku. Ovládání jistící pomůcky. Pro potřeby lezecké stěny používáme slaňovací osmu v kombinaci s karabinou se zámkem. Lano musí být provlečeno osmou tak, aby horem osmy vycházel konec lana vedoucí k lezci. Spodem konec lana vedoucí k blokující ruce. Ruka pod osmou nikdy nesmí opustit lano. Pokud chceme lano osmou posouvat, blokující ruka se zvedne nad osmu. Pokud chceme blokovat, blokující ruka se posune pod osmu, tím se zvýší tření a lano se zablokuje. Musíme si však uvědomit, že osma je slaňovací pomůcka, která pro jištění na
-4umělých stěnách dostačuje. Je i finančně nejschůdnější. Pro lezení v ostatních podmínkách bychom měli používat modernější pomůcky jako např Reveeso, ACT nebo různé „kyblíky“. Není důležité jakou jistící pomůcku si vybereme, ale musíme se s ní naučit pracovat a bezchybně ji ovládat.
Správné zapínání expresek. Expreska jsou dvě karabiny spojené prošitým popruhem. Na umělých stěnách bývají stabilně osazeny, tudíž při jejich zapínání nás zajímá pouze to, aby zapnuté lano šlo od stěny karabinou směrem k lezci. Když si do jištění (nýt, kruh,...) zapínáme expresky sami, musíme brát v úvahu také směr, kterým budeme pokračovat dále. Lano pak probíhá karabinou od stěny k lezci a zámek karabiny musí být na opačné straně než kam polezeme.
-5KOMUNIKACE. Než začneme lézt musíme vědět, jak se budeme dorozumívat. V podmínkách umělých stěn jde celkem o jednoduchou situaci. V podmínkách hor se komunikace občas stává velmi obtížným problémem. Základní formulace je dobré dodržovat. Než dvojice začne lézt řekne si toto. Jistič řekne „jistím“ lezec odpoví „lezu“. Tak se oba ujistili, že vědí co mají dělat. Pokud chce lezec lano zkrátit říká „dober“, pokud chce lano prodloužit říká „povol“. Když doleze na vrchol říká „dober sedám“. Po dobrání se nechá spustit. Při lezení v přírodních podmínkách se používají ještě další formulace, ale s těmi se na umělé stěně nesetkáme.
TECHNIKA. Lezení je velmi komplikovaný pohyb, který se nedá přesně předepsat pro všechny lezce. Dá se říci, že jednu cestu vyleze každý trochu jiným způsobem. Je to dáno rozdílnou výškou, silovou dispozicí, rovnováhou, pohyblivostí... Přesto pár obecných pravidel je všem společné. Ačkoliv se zdá, že nejdůležitější jsou pro lezení ruce, opak je pravdou. Snažíme se, aby většinu práce odvedly nohy. Ruce se snažíme, pokud možno, udržet napnuté v loktech. Vždy se snažíme, aby těžiště těla bylo umístěno nad stojícíma nohama. Jinak zbytečně zatěžujeme ruce. Pokud chceme udělat krok nohou, je potřeba přemístit těžiště nad stojnou nohu. Když tomu tak není, budeme mít tendenci kácet se někam do strany. Budeme tím opět zbytečně zatěžovat ruce. Důležité je zkombinovat polohy rukou a nohou do rovnovážného postavení. Možnosti těchto kombinací je téměř nekonečné množství. Záleží vždy na talentu a schopnostech lezce jak se s danými podmínkami vyrovná. PŘED LEZENÍN. Je potřeba si ohlídat pár důležitých věcí. Nejprve bychom se měli rozcvičit. Poté si upravit vlasy. Dlouhé vlasy, které se dostanou do jakékoliv jistící pomůcky, není skoro možné odsud dostat jinak než ustřihnutím. Oba lezci před nástupem do stěny se vzájemně zkontrolují – jak mají zapnuty úvazky, jak je lezec navázaný, jak má jistič zapnutu jistící pomůcku. PŘI LEZENÍ. Pokud mezi lezci proběhla počáteční komunikace mohou začít lézt. Pozornost věnujeme správnému cvakání expresek. Jistič stojí u stěny mírně stranou od spádnice lezoucího. Lezec si dává pozor, aby neměl lano za patou. V případě pádu by mohla dojít k přetočení lezce hlavou dolů.
-6Dále je důležité, aby si lezoucí dvojice dávala pozor na pohyb dalších lezců. Není dobré stát pod lezoucím nebo spouštěným lezcem. Nikdy se nesmí stát ,aby došlo ke zkřížení lan. Při zatížení dojde velmi lehce k přepálení těchto lan. Je vždy lepší si trochu počkat při nástupu do cesty než si vzájemě šlapat po rukách a po nohách. Pokud lezeme stylem „TR“ (lano visí shora) musí nahoře být vždy zapnuto vratné jištění a poslední expreska.
Tato publikace není určitě vyčerpávající, ale pro základní obeznámení s touto problematikou by měla dostačovat. Mnoho hezkých zážitků při lezení Vám přeje
Pavel Hadrava Použitá literatura: Hudy info, Základy bezpečného lezení. Hudy sport, 2006. Procházka V. a kol., Horolezectví. Olympia, 1990. Schubert, P., Bezpečnost a riziko na skále, sněhu a ledu. DAV Munchen. Vomáčko, S., Boštíková, S., Lezení na umělých stěnách. Grada Publishing, a. s.,2003.
