LETOHRADSKÝ ZPRAVODAJ 8
2016 ročník XXVI., cena 15 Kč
SDRUŽENÍ OBCÍ ORLICKO
PARTNERSKÁ
MĚSTA
HAUSEN AM ALBIS
NIEMCZA
DARUVAR
Foto: Iva Janoušková
CHRÁNĚNÉ BYDLENÍ A OBCHŮDEK. Do nových prostor u nádraží, které slouží k bydlení, ale také jako dílna a prodejna rukodělných výrobků klientů Domova pod hradem Žampach, zavítali v úterý 12. července starosta Petr Fiala s radní Ivou Janouškovou a radním Pardubického kraje Pavlem Šotolou. Role průvodce se ujal ředitel žampašského domova Luděk Grätz. Více na str. 6. Foto: archiv
MLADÍ HASIČI vstoupili úspěšně do druhé poloviny ligy závodem v Dolním Třešňovci. V mladší kategorii si nejlépe vedl tým B, který ve finále zvítězil, čtvrté místo obsadil tým A. Čtvrtí skončili starší žáci, pro které je to nejlepší letošní výsledek. Výkony našich družstev jsou tou nejlepší pozvánkou na závěrečný závod ligy 10. září u nás v Letohradě. Foto: Ladislav Hauf
LETOHRÁTKY - DVA DNY ZÁBAVY v areálu Mateřské školy Taušlova. Na hlavním pódiu si děti užily vystoupení šermířů i Mimoňů. Medaile a poháry se rozdávaly v mobilní hokejbalové střelnici. Své stanoviště měli i Lesní klub, Český červený kříž, myslivci, kynologové, hasiči, policisté a městští strážníci. Foto: Iva Janoušková
HARMONIE ZÁŘILA NA FESTIVALU VE ŠTĚTÍ. Na mezinárodním festivalu FEDO 2016 ve Štětí získala Dechová harmonie Letohrad nejvyšší ocenění – první místo za interpretaci filmové melodie. Významný úspěch byl ještě podtržen oceněním pro Martinu Hřebíčkovou za sólový výkon v Korsakovově skladbě Let čmeláka. Foto: archiv
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ. Společenská komise přivítala v pátek V OBŘADNÍ SÍNI letohradského zámku byli slavnostně přiví24. června mezi letohradské občany Alexandru Sladkou, Tere- táni noví občánci města, a to Ondřej Svoboda, Eliška Matyášozii Hubálkovou, Denise Kočíře, Lauru Luxovou a Ester Stejska- vá, Lily Vaňousová, Šimon Sedláček a Tadeáš Sedláček. lovou. Foto: Tereza Vyčítalová Foto: Tereza Vyčítalová
LZ 8/2016
STAROSTŮV ÚVODNÍK Prázdniny se přehouply do své druhé poloviny. Užíváme sluníčka, občas i tropických teplot, na které zase až tak navyklí nejsme. Mnozí zamířili k moři, třeba i do Chorvatska. Právě tam jsme vyrazili o druhém červencovém víkendu společně s Big Bandem a hasiči - navštívit partnerský Daruvar. Ten sice leží ve vnitrozemí, přesto nás přivítalo sluníčko a tropické vedro, snad ani jiné počasí u nich nepamatuji. Big Band vystoupil na mezinárodním festivalu a ve čtyřech koncertech předvedl své umění, hrál i v nejstarší české osadě v Chorvatsku – Ivanově Sele. Místním se vystoupení velmi líbila a já byl oprávněně hrdý. Potěšila mne také neskrývaná radost zástupců českých škol v Daruvaru, MŠ Ferdy Mravence a ZŠ J. A. Komenského. Těm jsme předali české dětské knihy, za něž děkuji spoluobčanům, kteří je poskytli do sbírky. Daruvarští se o nás tradičně pěkně postarali a třídenní výjezd potvrdil výborné přátelství občanů našich měst. Léto není jen sluníčko, ale také časté bouřky a deště, které nás letos potrápily více než dříve, a to zejména na Orlici. Za hodinu několikrát napadlo až nebývale velké množství vody, kterou pole neudrželo, a voda nadělala neplechu v obydlené části Orlice. Částečně byl podvakrát na vině ne zcela funkční poldr, bohužel nepomohl ani stav zemědělských ploch. A to jednak druhem vysetých plodin, ale také rozoranými příkopy podél polních cest. To vše jsme se zemědělci řešili na společném setkání, kde z jejich strany byla přislíbena náprava, včetně odvozu naplavené zeminy z poldru. VaK Jablonné nad Orlicí pročistil kanály, ale když již při třetí průtrži opětovně tryskala voda poblíž hlavní spojky mezi Orlicí a Kunčicemi, přišlo se společným úsilím na důvod zmenšeného odtoku z hlavního potrubí, bylo ucpáno záchodovým prkénkem… Technické služby instalovaly na dvou místních komunikacích čtyři nové „srážky“, které mají za úkol zachytit tekoucí vodu po komunikaci a navést ji do kanálů, intenzivněji se musíme také věnovat pravidelnému čištění kanálů. Vstoupili jsme do jednání s projektanty poldru o dalších, před mnoha lety navržených opatřeních, která nebyla realizována. Dřívější návrhy vyhodnotíme a prokáží-li svoji opodstatněnost, budeme hledat dotační možnosti k jejich budoucí realizaci. To bude ovšem nějaký čas trvat. Určitě je lépe řešit příčiny před následky. Při všech deštích jsem postiženou oblast v reálném čase navštívil a nebylo mi dobře při pohledu na živel a už vůbec ne na smutek a hněv postižených. Pokud ovšem během hodiny napadne tolik vody jako za několik týdnů, nelze zcela vyloučit opakování problémů. Město je připraveno pomoci lidem z krizového fondu. Děkuji našim dobrovolným hasičům za pomoc při zmenšování následků přívalových dešťů i při následném úklidu komunikací. Je dobře, že se ještě před prázdninami podařilo zrekonstruovat budovu WC na koupališti a instalovat solární příhřev vody dětského bazénu. V součinnosti s Orlem Orlice bylo vybudováno dětské hřiště u Orlovny, nová dětská atrakce nahradila dosloužilou na dětském hřišti na sídlišti U Dvora a nová venkovní tělocvična (tzv. workoutové hřiště) je veřejnosti k dispozici u skateparku v Proutnici. Pokračování léta bez extrémních změn počasí a dobré vyžití v Letohradě přeje Petr Fiala
Z PRACOVNÍHO KALENDÁŘE STAROSTY MĚSTA
Z PRACOVNÍHO KALENDÁŘE 1. MÍSTOSTAROSTY MĚSTA
Pá 1. 7. Účast na jednání vstupního výrobního výboru před zahájením projekčních prací - I/11 Šedivec, I/11, II/360 a III/31216. So 2. 7. Jízda prvním letošním turistickým vlakem Králický Sněžník; setkání s motorkáři z Daruvaru a Letohradu; svatby – oddávající. Čt 7. 7. – Ne 10. 7. Návštěva partnerského města Daruvaru (Chorvatsko). Po11. 7. Jednání starostů dotčených obcí s projektanty cyklostezek do Pastvin. Út 12. 7. Jednání s projektantem chodníků v Letohradě L. Stejskalem; prohlídka bytů chráněného bydlení a obchůdku se sortimentem od uživatelů chráněného bydlení. St 13. 7. Jednání s projektantem cyklostezky Letohrad J. Adamcem; jednání s manažerem Sdružení obcí Orlicko A. Fialou; jednání se zástupcem společnosti Equica V. Matějíčkem. Čt 14. 7. Jednání - cyklostezka Letohrad – Pastviny. Pá 15. 7. Jednání s projektantem cyklostezky Letohrad J. Adamcem. So 16. 7. Svatba – oddávající. Po 18. 7. Jednání s majitelem Kovo Doleček. St 20. 7. Jednání se zástupcem společnosti Triada J. Brychtou; zasedání rady města. So 23. 7. Zahájení akce Lanšperské šermování. Po 25. 7. – Pá 29. 7. Dovolená. So 30. 7. Svatba – oddávající.
Út 21. 6. Exkurze ve spalovně a třídírně odpadů SAKO v Brně, seznámení se systémem nakládání s odpady, zpracování separovaných složek, prohlídka jednotlivých provozů, seminář. St 22. 6. Setkání s pedagogickými pracovníky ZUŠ k problematice budoucího umístění a rozvoje školy v souvislosti s rekonstrukcí Domu kultury; zasedání zastupitelstva města. Pá 24. 6. Účast na kontrolním dnu opravy kaple sv. J. Nepomuckého na Kopečku; předání odměn žákům základních škol, kteří se ke Dni Země podíleli na sběru drobných elektrospotřebičů. Po 27. 6. Chrudim/Výjezdní zasedání komise regenerace MPZ – seznámení s rozhlednou Bára II, muzeem barokních soch a informačním systémem na historickém hřbitově U Kříže. Út 28. 6. Jednání s vedoucím odboru majetku, ředitelem TS a projektantem na poldru Orlice v návaznosti na předchozí vyplavení hasičské zbrojnice; účast na valné hromadě společnosti VaK Jablonné nad Orlicí. St 29. 6. Pracovní schůzka s R. Sokolem k přípravě Plánu odpadového hospodářství města Letohradu pro další pětileté období; zasedání rady města; jednání komise pro výběr zakázky na motorová vozidla. So 9. 7. Účast na zahájení 8. Řemeslnické soboty a vysílání ČRo DVOJKA o Letohradu a okolí. St 20. 7. Zasedání rady města.
SDRUŽENÍ ORLICKO POMÁHÁ OBCÍM I OBČANŮM Starostky a starostové členských obcí Orlicka projednali poslední červnové úterý v Čenkovicích řadu bodů. K nejzásadnějším patřilo zřízení Centra společných služeb Orlicka, projekty cyklostezek nebo projekt monitorování kvality podzemních vod v Kyšperské synklinále. Poradenské centrum a spolupráce obcí Centrum společných služeb Orlicka je projektem Svazu měst a obcí ČR, kde je Orlicko partnerem. Obsahem činnosti centra je jednak poskytování odborných poradenských služeb členským obcím Orlicka s cílem ulehčit práci místních samospráv, jednak to je příprava a realizace projektů meziobecní spolupráce. Poradenská činnost centra bude také směrována k občanům regionu Orlicka. Možnost poradenských služeb centra pro veřejnost bude zveřejněna v průběhu druhého pololetí tohoto roku. Cyklostezky K projektům meziobecní spolupráce již řadu let patří příprava a následná realizace cyklostezek. V současné době jsou dokončovány podklady včetně projektové dokumentace pro územní řízení na cyklostezky Letohrad – Pastviny a Žamberk – Pastviny a na cykloturistické propojení ze Žamberka do Rokytnice v Orlických horách. Do konce září proběhne výběrové řízení na zhotovitele dokumentace pro územní řízení cyklostezky Letohrad – Verměřo-
vice – Jablonné nad Orlicí s odbočkou k podniku Formplast v Bystřeci. V jednání je rovněž převzetí investorství od Regionu Orlicko-Třebovsko na propojení z Písečné na stávající cyklostezku Letohrad – Ústí nad Orlicí. Monitorování kvality podzemní vody Zásadním tématem pro celé Orlicko je kvalita pitné vody, která je získávána z hydrogeologické struktury Kyšperská synklinála. S pomocí Pardubického kraje a provozovatelů vodovodů přispívá Orlicko k řešení jak stavu monitorovacích vrtů, tak i k vlastnímu monitorování jakosti podzemních vod. Malé památky Orlicka Jako již tradičně, díky příspěvku od Pardubického kraje z Programu obnovy venkova (300 tis. Kč), schválilo Sdružení obcí Orlicko dotační podporu dalším šesti malým památkám v obcích. Jejich obnova bude stát 1,1 milionu korun, obce ze svých rozpočtů přispějí částkou 800 tisíc. Za dobu existence programu Malé památky Orlicka se počet rekonstruovaných památek v území blíží již ke stovce. Starostové členských obcí vyslechli mimo jiné informace Místní akční skupiny Orlicko i firem zabývajících se přípravou projektů k zateplení budov, likvidaci bioodpadů či optimalizaci nákladů jističů přípojných míst elektrické energie. Petr Fiala, starosta a předseda Sdružení Orlicko
OPRAVA HISTORICKÉHO JÁDRA POKRAČUJE Oprava historického jádra města pokračuje obnovou kamenných zdí ve Vitanovského ulici. Jak jsme vás již informovali, získali jsme za krajské prvenství v soutěži o nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace památkové zóny 100.000 Kč od Ministerstva kultury ČR a k tomu 50.000 Kč od Pardubického kraje. K dotacím je nutno přidat vlastní prostředky a uhradit DPH, nicméně je to další finanční zdroj, který nám pomáhá udržovat městský majetek historického jádra v požadovaném stavu. Celkové náklady na opravu zdiva ve Vitanovského ulici v délce 28 m od točitého schodiště na nádvoří zámku až
k domu čp. 89 jsou rozpočtovány na 441.536 Kč. Nyní je rozpracovaný první úsek v délce 16 metrů. Zbývající část je odvislá od dotace z rezervy MK ČR. V letošním roce pro nás opravuje stejná firma Jan Barvínek Přelouč i obvodovou zeď zámeckého parku na jeho jižní straně k Hradisku v celkovém objemu 1.677.060 Kč, jak bylo uvedeno v předešlém čísle zpravodaje. V podzimních měsících se dočkáme kompletace všech prvků a tedy dokončení opravy morového sloupu uprostřed náměstí a obnovení fasád na kapli sv. J. Nepomuckého na Kopečku. Martin Hatka, předseda komise regenerace MPZ
3
LZ 8/2016 RADA MĚSTA SVATOVÁCLAVSKÁ SLAVNOST NA ZÁMECKÉ TERASE Římskokatolická farnost požádala o bezplatný pronájem zámecké terasy, kde uspořádá 28. září tradiční Svatováclavské slavnosti. Slavnost bude jako každoročně zahájena bohoslužbou v kostele sv. Václava za doprovodu Familia Cantorum. Z dobrovolného vstupného farnost uhradí náklady spojené s konáním slavnosti. Na plakátech bude město uvedeno jako spolupořadatel. Rada města výpůjčku terasy a potřebných vnitřních prostor zámku schválila. OEZ STAVÍ NOVOU HALU Společnost OEZ požádala o dočasnou výpůjčku městského pozemku přilehlého k OEZ, kam uskladní zeminu vyhloubenou při stavbě základů nové haly. Na tomto prostoru zřídí společnost v době od 4. 8. 2016 do 31. 4. 2017 mezisklad vytěženého materiálu. Po dokončení stavby uvede zapůjčený prostor do původního stavu. V HAUSENSKÉ ZVELEBUJÍ OKOLÍ DOMU Rada města schválila pro dům čp. 910 v Hausenské ulici výpůjčku části pozemkové parcely. Společenství vlastníků zapůjčený prostor zvelebí - vysází živý plot – a zřídí klidovou zónu okolo domu. V JÍDELNĚ VYMĚNÍ MYČKU, V KNIHOVNĚ POČÍTAČOVÝ SERVER Základní škola U Dvora obdržela souhlas rady města s nákupem nové myčky za 116.344 tisíc korun do školní jídelny, protože stávající zařízení dosloužilo. Kulturní centrum Letohrad pro změnu vymění dosluhující server pro knihovnu za spolehlivé zařízení s dostatečnou kapacitou. Současně nainstaluje nový program, na který získalo peníze z Pardubického kraje. Obě příspěvkové organizace města zaplatí nákupy ze svého fondu investic. ŠERMÍŘI PREZENTUJÍ MĚSTO Spolek Honorata se sídlem v Letohradě může používat znak města při webové prezentaci spolku a na propagačních materiálech v rámci akce Lanšperské šermování, která se uskutečnila v sobotu 23. července. NÁVŠTĚVNÍ ŘÁD PARKU UPŘESNĚN Rada města upřesnila pravidla pro návštěvníky krajinářského parku, kde roste mnoho vzácných rostlin a neobyčejných dřevin z různých koutů světa. U všech vstupů do zámeckého parku - přístupný je po celý rok budou umístěny informační tabule s nápisy, jak se lidé mají v parku chovat. Z návštěvního řádu plyne, že psi musí být na vodítku, že cyklistům i jezdcům na koních je vstup zakázán. Také koupání v kašně není dovoleno, stejně jako stanování nebo rozdělávání ohně. PANORAMATICKÉ ZÁZNAMY PRO SEZNAM.CZ Společnost Seznam.cz pořizovala v termínu 1. 7. do 17. 7. panoramatické záznamy zámeckého parku pro portál Panorama ve službě Mapy.cz. Od rady města obdržela povolení ke vjezdu osobního auta Škoda Octavia do parku, kde byly panoramatické snímky pořizovány. Rada odsouhlasila, že osobní automobil se může pohybovat po zpevněných cestách v parku. Zápis a úplné znění usnesení RM z 29. 6. 2016 na www.letohrad.eu.
PODPOŘTE BEZPEČNOST VE MĚSTĚ. PŘISPĚJTE NA KAMEROVÝ SYSTÉM
Radnice ve spolupráci s místními podnikateli a živnostníky opět rozšiřuje kamerový systém ve městě. Ve druhé polovině letošního roku budou nainstalovány další tři kamery, a to u pošty (Družstevní ulice), u ZŠ Komenského (Komenského ulice) a v zámeckém parku. Dohromady tak bude v Letohradě devět kamerových bodů, nad jejichž záznamy bude dohlížet městská i státní policie. Pokud chcete také přispět ke zvýšení bezpečnosti v Letohradě, můžete poskytnout příspěvek na městský kamerový systém formou reklamy. V takovém případě kontaktujte do 31. 8. 2016 vedoucího finančního odboru Aleše Brokeše (tel. 724 117 562,
[email protected]). (re)
4
RADNICE SI SPOLKŮ POVAŽUJE, OBDAROVALA JE DVĚMA MILIONY Letohrad patří k městům s dlouhou tradicí spolkové činnosti. O sousedskou pospolitost se přičiňuje 56 spolků. Mezi ně letos z Fondu pro volnočasové aktivity město rozdělilo více než dva miliony korun. Šanci získat peníze z fondu mají všechna sdružení, jež se věnují práci s mládeží nebo se jinak podílejí na nabídce aktivit pro volný čas.
V současnosti Letohrad vkládá do fondu zákonné příjmy z hazardu a z loterií. Další peněžní prostředky město přerozděluje z desetimilionového daru společnosti OEZ. „Velmi si vážím štědrosti OEZ, který svým každoročním darem podporuje takto region a vyžití v něm, čehož využívají i jeho zaměstnanci. Věřím, že i v budoucnu bude podpora z OEZ pokračovat, protože jde na dobrou věc,“ uvedl starosta Petr Fiala.
„Finanční prostředky rozdělujeme v souladu s kritérii fondu na pravidelnou činnost i na jednorázové akce. Letos rozpočet města počítal s částkou přes dva miliony korun, kterou jsme na základě žádostí rozdělovali,“ připomenul radní Stanislav Beneš, jak je nastavený systém přidělování finančních prostředků z Fondu volnočasových aktivit. Pro menší sportovní oddíly nebo neziskové organizace je Fond volnočasových aktivit často jediný způsob, kde mohou přijít k penězům, což dokládá na příkladu Dechové harmonie její manažer Josef Mařík: „Koncem června jsem podepsal smlouvu o podpoře města našemu spolku – velmi si toho vážíme. Bez této základní podpory by orchestr zcela jistě nemohl existovat. Děkuji.“
V mnoha obdobných městech ale takové štěstí spolky nemají. „Ze zkušeností ostatních kolegů z celé republiky vím, že podmínky nastavené v Letohradě jsou vynikající. Díky městu máme nové kostýmy, zbraně, světla, podporuje nás v grantové oblasti, nemusíme se bát zeptat a požádat město o pomoc s čímkoliv,“ chválí dotační systém manažer spolku Honorata Petr Kubíček a dodává, že všechny spolky a zájmové skupiny by si měly uvědomit, že příspěvek na činnost a další podpora je věc nenároková a to že peníze dostanou, je pouze dobrou vůlí a koncepcí rozvoje zájmových sdružení, která v Letohradě funguje. Starosta Petr Fiala k tomu dodává: „Velmi si vážím činorodosti spoluobčanů a fungování desítek rozličných spolků v Letohradě. Často uvádím, že také díky nim máme právě takové přívětivé klima, jakým se může pochlubit jen málo míst.“ mag
Ne všechna města mají takové možnosti, aby zájmová sdružení podpořila. I tady před lety rozdělovala samospráva mezi spolky pouhou čtvrtinu dnešní částky.
LZ 8/2016
JAK TO DĚLAJÍ JINDE dotovat z jiných zdrojů měst. Stejně tomu tak je v Německu. V České republice zatím převládá populismus, kdy představitelé měst argumentují nezvyšováním nízkých poplatků za nakládání s odpady, ale skutečné náklady v přepočtu na jednoho občana jsou kryty z jiných zdrojů, a tak zatěžují rozpočet obce a leckde ve skutečnosti meziročně stoupají.
Technologie čištění spalin v SAKO Brno. Říká se, že člověk se má poučit z chyb, ale nejlépe cizích, neboť to je nejméně bolestivé. Nejlevnější výzkum, jak to dělat naopak nejlépe, lze postavit také na přebírání zkušeností a postupu jiných, v našem případě zemí, krajů, obcí a firem. Od 1. ledna 2016 platí na Slovensku nový zákon o odpadech, který ukládá obcím, že na krytí výdajů s nakládáním s odpady mohou použít jen vybrané poplatky. Nelze tedy tento provoz
Blíží se schválení zákona o nakládání s odpady a s tím probíhá i diskuse o možných zvýšeních poplatků za jejich ukládání Foto: archiv na skládky. Na toto téma jsem již několikrát psal. Blížíme se však k rozcestí, kde budeme nuceni se rozhodnout, zda půjdeme cestou levnějších postupů, tedy lepším tříděním, nebo zdražováním poplatků. Část z toho mohou ovlivnit zastupitelé města a část sami občané, například v Hradci Králové přispělo ke zlepšení třídění prodloužení intervalu svozu na čtrnáctidenní. V Mikulově a okolí využívají Inteligentní systém nakládání s odpady, kde nádoby jsou opatřené čipy a poskytují
se slevy v dalším roce jako u nás podle čárového kódu. Každá rodina má na internetu přehled o množství odevzdaných tříděných i směsných odpadů. Směsný odpad se vozí na spalovnu v Brně. V úterý 21. června zorganizovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje exkurzi do moderní spalovny a třídírny odpadů v Brně. Ta zde funguje od roku 1905. Dnešní spalovna je v provozu od roku 1989 s moderním pětistupňovým systémem čištění spalin od roku 2004. Dlouhou dobu se vede diskuse nejen o výši poplatků od občanů, poplatků za skládkování, ale i o variantě likvidace podstatné části směsných odpadů spalováním s výrobou elektrické energie a tepla. Je dobré mít v době přípravy nových plánů odpadového hospodářství měst vlastní poznatky o provozu zařízení jaké je v Černé za Bory u Pardubic nebo SAKO v Brně. Osobně bych přál každému, kdo bez rozmyslu a námahy odhazuje odpady bez třídění, vidět, jaké je náročné s těmi stovkami tun ekologicky nakládat. V tisku se lze setkat s názory, že obce mohou zavést systém vážení vyprodukovaného směsného odpadu a podle toho je zpoplatňovat. Technicky je to možné, ale chybí odpověď na otázky, jak to dělat na sídlištích s velkoobjemovými kontejnery, nebo s vypočítavými občany, kteří by pak odkládali směsný odpad na jiná místa, než do své nádoby. Martin Hatka, 1. místostarosta
5
LZ 8/2016 KRÁTCE DOBRÁ ZPRÁVA, NOVÁ CISTERNA PRO HASIČE Město zažádalo Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky o investiční dotaci na zakoupení nové cisterny v roce 2017. Mezi tisícovkou žadatelů se žádost města o cisternu pro letohradské hasiče umístila na čtvrtém místě a v příštím roce tak téměř jistě dostaneme dotaci na pořízení cisternové automobilové stříkačky ve výši 2,5 milionu korun. „Poprvé v historii obdrží místní hasiči zcela novou cisternu, budeme u toho a za to jsem rád, protože si zaslouží jezdit k zásahům bezpečně,“ komentoval starosta Petr Fiala výborný výsledek. Na cisternu za cca šest milionů korun přispěje vedle státu také Pardubický kraj, ten podpoří nákup nové cisterny částkou 300 tisíc korun, město přidá 3,5 milionu korun ze svého rozpočtu. (re) U „ZÁMEČKU“ SKOČILA SRNA POD KOLA ZÁCHRANKY Skok do silnice se stal v úterý 12. července osudným srnce, která ve čtvrt na šest ráno zkřížila cestu vozidlu rychlé zdravotnické služby. Osádka sanitky, která vjížděla do Letohradu ve směru od obce Lukavice, neutrpěla žádná zranění. „Škoda na sanitce byla vyčíslena na deset tisíc korun. Srnka byla na místě mrtvá, převzal ji myslivec,“ uvedla další podrobnosti k nehodě policejní mluvčí Lenka Vilímková. (jan) ČTYŘKOLKA PRO POLICISTY Motopark letohradských policistů se rozrostl. K terénnímu autu dostali čtyřkolku. „A to proto, že vykonávají celoroční službu v zimě v lyžařském a v létě v turistickém centru obce Čenkovice,“ vysvětlila policejní mluvčí Lenka Vilímková s tím, že čtyřkolku CF moto Gladiátor využijí i v dalších hůře dostupných terénech v rámci svého služebního rajonu. (jan) SOFTWARE ZLEPŠÍ SPOLUPRÁCI HASIČSKÝCH JEDNOTEK V TERÉNU Pardubický kraj přispěl Hasičskému záchrannému sboru Pardubického kraje částkou přesahující 435 tisíc korun na software pro komunikaci a koordinaci v terénu. Moderní technologie rozšíří stávající navigační a informační systém na všechny jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí typu JPO II a JPO III a zlepší součinnost při mimořádných událostech. Dané jednotce sboru dobrovolných hasičů se zobrazí příkaz k výjezdu i s mapou a podrobným popisem události, navigace k místu výjezdu nebo on-line aktualizované informace s přepočtem trasy jízdy. (re) U ORLOVNY BYLO ŽIVO, GRILOVALO SE A HRÁLO Dětský ráj u Orlovny slouží dětem od letošního června. Na skluzavce i prolézačkách je každý den odpoledne živo. V pátek 15. července tu členové Orla s pohostinstvím Orlovna uspořádali dětské odpoledne (foto na titulní straně) s grilováním, kde nechyběl skákací hrad, soutěže anebo třeba klauni. (jan) VÝSADBU V TYRŠOVĚ ULICI DOKONČÍ NA PODZIM Dokončení výsadby v Tyršově ulici zatím brání neustále se objevující plevel, přestože byl několikrát proveden postřik. Po něm pak ošetřený prostor působí poněkud nevzhledným dojmem. Občany tedy prosíme o shovívavost. Do podzimu letošního roku zahradníci vysázejí na záhony trvalky. (hk) SENIOR PAS ŠETŘÍ PENÍZE Pardubický kraj spustil letos v červnu projekt Senior Pas. Ten poskytuje seniorům nad 55 let věku možnost čerpat slevy pět až padesát procent nejen v České republice, ale také v Dolním Rakousku. Do projektu je zapojeno více jak dva tisíce poskytovatelů slev, seznam všech slev je přehledně uveden na webových stránkách projektu www.seniorpasy.cz. Slevová karta Senior Pas se vydává zdarma. (re)
6
V ROTNEKU OSLAVILI 110. VÝROČÍ ZALOŽENÍ SBORU.
Sbor dobrovolných hasičů v městské části Letohradu – Červené si na červnových oslavách připomněl 110 let od svého založení. Oslav se zúčastnil starosta Petr Fiala, který připnul k praporu sboru stuhu. Foto: archiv
ZMĚNILI ADRESU, SAMOSTATNÉ BYDLENÍ JIM SVĚDČÍ
ní z nových obyvatel Letohradu dokonce pracovali pro město, další nalezli uplatnění v chráněné dílně za obchůdkem s rukodělnými výrobky.
Foto: archiv Do služby chráněného bydlení v Letohradě se v posledních třech letech přistěhovalo z Domova pod hradem Žampach jedenáct lidí. Nejdéle bydlí zdravotně postižení uživatelé v Komenského ulici, naproti nádraží vedou vlastní domácnost teprve rok. Další se v horizontu dvou let nastěhují do dvou rodinných domků v lokalitě Nad Bažantnicí, kde budou mít k dispozici čtyři byty. „Domov je zapojen delší dobu do projektu transformace. Vybraní klienti Domova pod hradem Žampach změnili adresu, protože dostali šanci, aby se nastěhovali do chráněných bytů v Letohradě, kde žijí v běžném prostředí za podpory našich zaměstnanců již tři roky,“ pochválil ředitel Domova pod hradem Luděk Grätz spolupráci s městem Letohrad, protože samostatné domácnosti jeho lidem svědčí. Prv-
„Nové prostory u nádraží slouží v rámci transformace sociálních služeb k bydlení, ale také k výrobě a prodeji výrobků,“ vyzval starosta Fiala k návštěvě obchůdku, kde zakoupením výrobků může každý přispět na dobrou věc. „Těší mě, že se handicapovaným v Letohradě líbí. Při každoročním předvánočním setkání s našimi novými sousedy se utvrzuji, že myšlenka vlastního bydlení v městských nebo privátních bytech jim velmi prospívá.“ Do konce letošního roku otevře Domov pod hradem Žampach za reprezentativním letohradským obchůdkem sociálně terapeutické dílny pro šest lidí. Tato ambulantní služba je určená pro zdravotně postižené, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném ani chráněném trhu práce. „Podstatou této služby je podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie,“ nastínil Luděk Grätz nejbližší plány. Službu chráněné bydlení provozuje Domov pod hradem Žampach ve dvou bytech v bytovém domě na Komenského ulici č. p. 42 a ve třech bytech v Tyršově ulici naproti vlakovému nádraží, kde je také umístěn obchůdek s rukodělnou dílnou. mag
SEKÁNÍ PLOCH KOLEM HŘBITOVA A KAPLE V ČERVENÉ Na radnici byl doručen dopis anonymního pisatele, podepsaný za „rotnecké občany“, se žádostí o vysvětlení, proč již druhým rokem není udržováno (sekáno) prostranství okolo hřbitova a kaple v Červené. Protože se anonymovi těžko odpovídá, využíváme pro informovanost rotneckých obyvatel zpravodaj.
tov každoročně posekané. Převážnou část ploch již několik let seče zčásti na sušení a zčásti na zelené krmení místní občan. Plochy k takovémuto účelu nevhodné udržují technické služby. Údržba pozemku okolo kaple je věcí jeho vlastníka, a to Římskokatolické farnosti Letohrad.
Celou záležitost jsme prověřili nejen na místě, ale také jsme se dotázali několika občanů bydlících v Červené. Došli jsme k závěru, že nevíme, co pisatele k napsání tohoto anonymu vedlo, neboť Město Letohrad má své pozemky navazující přímo na hřbi-
Pokud se pisateli nezdá odpověď jako vyčerpávající, může kontaktovat (nejlépe osobně, aby záležitost mohla být zcela vyjasněna) Hanu Koblížkovou, úřednici městského úřadu, která má zeleň ve městě ve své gesci. (hk)
LZ 8/2016
DAROVALI ČESKÉ KNIHY CHORVATSKÝM DĚTEM
KRÁTCE PÁROU Z LETOHRADU POD KRÁLICKÝ SNĚŽNÍK První červencovou sobotu odstartovaly pravidelné letní jízdy historických vlaků na trati Česká Třebová – Červený Potok. Druhý ročník akce, kterou připravil Pardubický kraj ve spolupráci s Českými drahami, nabízí cestujícím možnost navštívit nejen malebnou krajinu v okolí Letohradu, ale také celou řadu vojensko-historických památek či horská střediska. V minulém roce tuto příležitost využily téměř čtyři tisíce cestujících a velkému zájmu se těšila také letošní první jízda, na kterou vyrazila pětinápravová lokomotiva řady 534. Cesta se však neobešla bez drobných technických problémů, které však byly vyřešeny díky zásahu vlakové čety. (re) ŘEMESLA PŘILÁKALA TISÍCE LIDÍ Na osmý ročník Řemeslnické soboty přijelo na čtyři tisíce návštěvníků, mezi nimiž nechyběl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Přímo na nádvoří se nacházelo studio Českého rozhlasu 2, odkud bylo odvysíláno mnoho informací o Letohradu a jeho okolí. (ov) STAVBA KRUHÁKU NA ŠEDIVCI SE UŽ RÝSUJE
Starosta Petr Fiala a radní Hana Kotlářová předali české knihy ředitelce mateřské školy Zdence Kutilové. Foto: archiv předávala iniciátorka sbírky radní Hana KotlářoLetohradští předali druhý červencový pátek vá se starostou Petrem Fialou knižní dar pro děti dětské knihy české mateřské a základní škole v Daruvaru. Čtyři bedny dětských knih českých krajanů v partnerském městě. Ředitelky obou školautorů věnovali lidé, kteří se zapojili do společských zařízení, kde děti učí česky, nešetřily chváné výzvy Darujte knihu. lou za bohatou zásilku knih, které podpoří zájem dětských čtenářů: „Vítáme cokoli, co je české. Pro Před rokem, když byli zástupci letohradských spolnás české knihy mnoho znamenají. Snažíme se děků na návštěvě v partnerském Daruvaru, tak se ptatem nabídnout lákavé tituly, aby si je s chutí přečetly, li, čím by mohli krajanům přispět. Odpověď zněla: nebo poslechly.“ „Uvítali bychom české knížky pro děti a nemusí být nutně nové.“ Nápadu se chopila radní Hana KotláKnihy pro krajanské školy věnovaly čtyři desítky řová s ředitelkou ZŠ U Dvora Hanou Pavlíčkovou lidí nejen z Letohradu. Všem dárcům, kteří se do a společně oslovily rodiče školáků i veřejnost, aby knižní sbírky zapojili, vyjadřuje poděkování starosdarovali knihu pro Daruvar, kde česky hovoří dvata Fiala: „Jak v chorvatském Daruvaru pilují češtinu, cet procent krajanů. Výzva měla úspěch a letos v udržují české zvyky a projevují hrdost k češství, tomu červenci předalo město Mateřské škole Ferdy Mrabychom se od nich mohli učit. Děkuji všem, kdo do vence a Základní škole J. A. Komenského téměř sbírky přispěli.“ tři sta krásných publikací. „Když jsme zjistili, že vám chybí čtení pro děti, požádali jsme letohradské, aby probrali své knihovničky a vybrali z nich české knihy. Sešlo se nám jich hodně. Doufáme, že se vám budou hodit,“ s těmito slovy
Sbírka knih pro chorvatské krajany žijící v Daruvaru a jeho okolí pokračuje. Kdo se rozhodne přispět, může nosit dětské knihy do ZŠ U Dvora nebo na městský úřad. mag
Foto: HZS Pardubického kraje Další vážná dopravní nehoda zkomplikovala v úterý 12. července provoz na křižovatce protínající silnice I. třídy č. 11 a II. třídy č. 360 v katastru obce Šedivec, přestože po tragické nehodě před třemi lety silničáři na popud starostů upravili v loňském roce vjezd do křižovatky směrem od Letohradu. Tehdy také slíbili, že na Šedivci vybudují kruhák. Stavět by se mělo podle Ředitelství silnic a dálnic do dvou let, nyní probíhá územní řízení. „Nová křižovatka umožní bezpečnější přechod chodců na protilehlou autobusovou zastávku a také překonání silnice první třídy pro cyklisty,“ je přesvědčený starosta Petr Fiala, který žádal za starosty řešení této problémové křižovatky. (re)
STARÉ ELEKTRO SBÍRÁME DESET LET, VYDALO BY NA 700 ROZHLEDEN Ocelová konstrukce rozhledny na pražském Petříně váží asi 175 tun. Jen ze železa získaného z vyřazených elektrospotřebičů, které u nás lidé za posledních deset let předali k recyklaci, by se takových rozhleden dalo postavit sedm set.
se v českých domácnostech začaly zabydlovat už začátkem 20. století. Patří mezi ně třeba lednice, pračky nebo vysavače. Souviselo to s vlnou masového připojování ke vznikající elektrické rozvodné síti.
Zároveň se takto podařilo „vytěžit“ množství dalších surovin, aniž by se tím dále ztenčilo ubývající nerostné bohatství. Díky stále vyspělejším recyklačním technologiím se totiž daří získat zpět a znovu využít kolem 90 procent materiálů, z nichž jsou elektrozařízení vyrobena. Například běžná mikrovlnná trouba je z více než poloviny vyrobena ze železa, přibližně 16 procent její hmotnosti tvoří sklo a 12 procent plasty.
Od té doby jim přibyly nové funkce, změnil se design, základní technologické principy ale zůstaly stejné. A nedokážeme si bez nich představit každodenní život. Potvrdil to i průzkum, který ELEKTROWIN letos uskutečnil. Více než polovina dotázaných by si vzala lednici dokonce na pustý ostrov – tak je pro ně nepostradatelná. Pětina by ocenila, kdyby jim život Robinsonů zpříjemňovala pračka.
Co z domácností mizí a v jakém množství, to je dobře vidět zejména posledních deset let, kdy se v České republice vysloužilé elektro systematicky sbírá a recykluje. ELEKTROWIN, který je největším českým kolektivním systémem a zajištuje zhruba polovinu tuzemského sběru a recyklace, se za tu dobu postaral o sběr a následnou recyklaci více než 15 milionů spotřebičů. Sesbírané spotřebiče položené jeden za druhým by vytvořily řadu měřící přes 6000 kilometrů, takže by se daly hned dva a půl krát vyskládat po obvodu státní hranice České republiky.
Jepičí život mají naopak přístroje s paměťovým nosičem. Typickým příkladem byl hit 90. let, videorekordéry systému VHS. Ty velmi rychle vystřídaly CD přehrávače, které jsou v posledních letech nahrazovány paměťovými médii. Některá elektrická zařízení, která jsme ještě nedávno mohli vidět jen v muzejních sbírkách, se naopak do domácností vracejí. Jsou to hlavně kuchyňské roboty s bohatým příslušenstvím pro domácí výrobu nejrůznějších pochutin, které se naposledy masově vyráběly ve 30. a 40. letech 20. století. Některé nesou dokonce stejnou značku, je pravděpodobné, že se jejich výrobci inspirovali i ve vlastních firemních muzeích.
Století vytrvalci i jepičí život Některé spotřebiče, které dnes běžně používáme,
Novinka Made in EU I když tedy není většina běžně používaných spo-
třebičů v českých domácnostech žádnou novinkou, stále ještě poměrně nový je způsob, jak s nimi nakládáme po skončení jejich životnosti. Když totiž našim předkům dosloužila lednice nebo vysavač a skutečně již nešly opravit, zůstávaly dál – „na památku“. Jejich pořízení totiž představovalo tak velkou investici, že vyhodit je bylo nepředstavitelné. Kam také? K větší obměně domácích spotřebičů začalo v českých zemích docházet až v 60. letech minulého století. Ucelený systém jejich sběru a recyklace se ale začal rodit teprve na počátku nového tisíciletí, přesněji po roce 2005, tedy právě před deseti roky, kdy se do české legislativy promítla tehdy nová evropská směrnice. Díky tomu se staré spotřebiče postupně přestaly házet do popelnic, a když se nevešly, vozit na černé skládky. Jinde v Evropě systém fungoval dříve, u nás byly vytvořeny základy pouze pro televize, chladničky a zářivky, což byla nová povinnost vyplývající z členství v Evropské unii. Na rozdíl od některých jiných direktiv, má ta odpadová jednoduchou logiku. Vychází z toho, že nejlepší je odpad, který vůbec nevznikne. Většina toho, čeho se zbavujeme, se totiž skutečně dá úspěšně recyklovat a získané suroviny znovu použít. ELEKTROWIN (PR)
7
LZ 8/2016
DOBROTY Z RODINNÉ FIRMY ZNAJÍ V CELÉM KRAJI Rodinná firma MASOEKO se soustředí na výrobu masných produktů s vysokým podílem masa. Skot a prasata nakupují u místních zemědělců, což má také nesporně vliv na dobrou chuť výrobků. Sortiment, který zahrnuje přibližně stovku masných výrobků i specialit, rozvážejí po regionu vlastní pojízdnou prodejnou. V Letohradě mají prodejnu pod Pavlišťákem a u kruhového objezdu při výjezdu na Šedivec. O historii společnosti jsme si povídali s Janem Šlesingerem ml. z Kunčic.
Kam spadá historie firmy Masoeko, která letos slaví dvacetiny? Historie názvu firmy Masoeko spadá do doby, kdy jsem měl ve Vlčkovicích zemědělskou farmu. Název jsem zaregistroval, ale nepoužíval. Pod touto hlavičkou jsme pak založili rodinnou firmu. V současné době stojí v čele firmy Jan, David a Martin Šlesingerovi. Dá se vystopovat historie řeznického řemesla ve vaší rodině? Historie řemesla v naší rodině jde trochu bokem. Kdo ještě pamatuje, tak na Dolní cestě na Orlici bylo řeznictví u Lesáků a provozovala ho moje teta. Jinak v naší rodině řeznictví nepatří k tradici. Co vás přivedlo na nápad věnovat se uzenářství a zpracování masa? To byla taková shoda náhod. Koncem osmdesátých let jsem stavěl dílnu, garáž a sklep. Krátce po revoluci v osmdesátém devátém se zastavil kamarád a povídá mi: „Nechceš změnit projekt a zřídit si výrobnu uzenin a masa? Ve světě dobře fungují malé porážky.“ Bylo rozhodnuto, požádal jsem projektantku, aby přemalovala dokumentaci a místo garáže jsme dostavěli malá jatka. Co pro vás bylo na začátku nejtěžší? Že jsme nic neuměli. Vyučil jste se řezníkem, nebo jste poznával řemeslo za chodu? Nejsem vyučený řezník, ale můj nejmladší syn ano. Za ty roky praxe se člověk pochopitelně něco naučí. V začátcích i dlouho potom jsem si sjednával řezníky, kteří pro nás odbornou práci dělali. Jezdili jste někam na zkušenou? Ono nebylo moc kam. Kdy vaše firma vlastně vznikla? Když to spočítám zpátky, tak v roce 1996. Nicméně Masoeko je nástupkyní té původní firmy. To byla jaká firma? Předtím to byla Mušle, s. r. o., Maso uzeniny Šlesinger. Byl jsem fyzická osoba a tím, že jsem neměl dostatek zkušeností a nebylo mně vše nakloněné, jak mohlo, tak jsem dopadl špatně. Musel jsem s podnikáním skončit. Poté nastoupila nová firma Masoeko. Připravilo vás něco o vaše ideály? O představy? Všichni jsme byli z doby před revolucí naučeni, že když se něco řekne, tak to platí. Bohužel dnešní doba už taková není. V mnoha případech se mi stalo, že jsme se na něčem dohodli, podali si na to ruku a já v závěru nakonec zjistil, že domluva nefunguje. Další věc je závist a špinavé praktiky konkurence. Než jsem všechno pochopil, tak jsem si musel několikrát natlouct.
8
Rodinnou firmu vedou zleva David, Martin a Jan Šlesingerovi. Komplikovala rozjezd firmy nařízení nebo dotační systémy? Dotační systémy jsme na začátku moc nevyužívali. Nařízení nám podnikání komplikovala. Kupříkladu schválený projekt na novou porážku jsme museli v polovině hrubé stavby změnit podle toho, jak Unie nařídila další úpravy. Museli jsme část provozu zbourat a přestavět jinak, to bylo složité období. Jaké byly počáteční investice? Na první jatka postavená z dílny jsme si půjčili peníze od příbuzných. Hrubá stavba již stála, dodělávky nebyly tak složité. Banku jsme požádali o dvanáctimilionový úvěr až na přístavbu. Co vás v dnešní době omezuje? V dnešní době? Hmm. V podstatě získání nových zaměstnanců, to je opravdu velký problém. Lidem se přestává chtít pracovat rukama, každý by chtěl, obrazně řečeno, sedět u počítače. Nevím, kdo jednou bude tento stát živit, počítače těžko. Co pro vás znamenal vstup do Evropské unie? V dané chvíli dost komplikací, změn, starostí a papírů. Dosáhli jste na nějakou evropskou dotaci? V posledních dvou letech jsme získali dotaci na obnovu strojního vybavení a pořízení rozvozových aut. Kolik lidí jste zaměstnávali na začátku a kolik máte zaměstnanců dnes? Úplně na počátku mé historie jsem byl ve firmě já a řezník. Pak pochopitelně počet lidí narůstal. Nástupnická firma Masoeko zaměstnává dneska šedesát lidí.
Foto: archiv
Na čem si nejvíce zakládáte? Začnu trochu jinak. Záměr jsem měl, snažil jsem se ho realizovat. Již zmíněná lidská závist a konkurenční tlaky způsobily, že jsem si sáhl úplně na dno. Jsem rád, že přes všechny negativní vlivy se podařilo firmu zpátky nastartovat. Ukázalo se, že záměr a nasazení mělo smysl, že to funguje. Dneska jsme v okolí jediná rodinná firma v tomto oboru. Vedle kamenných obchodů provozujete pojízdnou prodejnu, což je v dnešní době fenomén. Vypadá to jako fenomén, nicméně provoz je nákladnější než v kamenné prodejně. Původně rozvážely naše zboží dvě pojízdné prodejny, ale prodej byl ztrátový. Teď jsme postupně eliminovali trasy a místa, kam zajíždíme, tak jsme maličko nad čarou. Odběratele máme v Hradci Králové, kde nás znají a vědí o nás už šestnáct let. Na začátku června jsme v tomto krajském městě otevřeli klasickou prodejnu, což má logiku. Vyrábíte uzenářské výrobky, kdo vymýšlí receptury? Receptury vymýšlíme sami, jsou dané složením masa a kořením. Každý nápad vyzkoušíme, ale je pravda, že řada dobrých výrobků nenašla správnou odezvu a skončila v šuplíku. Nové výrobky stále zkoušíme, protože zákazník je od nás očekává. Výrobky Masoeko jsou ověnčeny cenami. Před časem jsme získali od Ministerstva zemědělství povolení užívat značku Klasa, letos jsme v Mlsu Pardubického kraje uspěli se dvěma výrobky, a to medovou šunkou a česnekovým salámem. Podle čeho poznám, že si kupuji opravdu váš salám, váš špekáček a váš párek? Nesou logo naší firmy na obalech, aby se nedaly zaměňovat, a aby zákazník poznal, že si koupil výrobek opravdu od nás. Stávalo se, že naše zboží se prodávalo pod jinou značkou.
Foto: Luboš Kozel
Přání do budoucna? Prosperovat, nezkrachovat a hlavně mít spokojené zákazníky. (mag)
LZ 8/2016
KONCERTY BIG BANDU OŽIVILY TRADIČNÍ FESTIVAL Na devátém Mezinárodním festivalu dechových hudeb Flig 2016 v partnerském Daruvaru hostoval ve dnech 8. až 10. července letohradský Big Band. Na čtyřech hojně navštívených koncertech vystoupil s orchestry z Chorvatska i Maďarska. Zahraniční turné swingové kapely tak zapadlo do oslav jejich dvacetiletého působení na české hudební scéně. Náš Big Band nadchl chorvatské posluchače při všech čtyřech vystoupeních, které absolvoval v rámci turné. Hudebníci předvedli širokou škálu svého umění v pečlivě vybraném repertoáru i pestré choreografii koncertů. Uváděli různé hudební žánry, od gospelu, přes swing až po české lidovky.
Světově proslulou píseň Škoda lásky si s nimi s chutí zazpívalo zcela zaplněné hlediště jak na náměstí, tak v parku nebo v místní části Ivanovo Selo. V této nejstarší obci patřící k Daruvaru, kam přišli čeští osadníci před 190 lety, probíhal v sobotu 9. července etno den. Jako první vystoupili právě naši muzikanti, protože večer je čekal hlavní koncert v rámci festivalu na daruvarském náměstí. Letohradský Big Band s Oktet Girls - soudě podle reakcí návštěvníků i hostitelů - osvěžil festivalový program dechových hudeb. Jak řekl zakladatel a dirigent orchestru Rostislav Zábraha, koncertní šňůra v chorvatském Daruvaru, s nímž Letohrad uzavřel smlouvu o partnerství v roce 2012, důstojně završila dvacetiletou činnost Big Bandu. (na)
Foto: archiv
9
LZ 8/2016
PÉČE O POTŘEBNÉ JE DŮLEŽITĚJŠÍ NEŽ O BUDOVY, JAKKOLIV KRÁSNÉ Václav Vacek spravuje letohradskou farnost šestadvacet let. Pečuje o kostely i lidskou duši. Zastává se slabších a bezbranných, svými otázkami, mnohdy provokativními, podněcuje lidi k hledání odpovědí, ale také je rozděluje. Trefně toto hledání charakterizoval Jan Rybář v předmluvě knihy Josefa Beránka Měl jsem štěstí na lidi: „Probouzí lidi z ospalosti, povzbuzuje k myšlení, dodává odvahu k vyslovování vlastních názorů. A právě jeho otevřenost nenachází u leckoho pochopení.“ Tak jaký člověk je farář Václav Vacek, který slaví v srpnu životní jubileum? Hledejte s námi.
k pokroku. Vítáme nové vymoženosti v medicíně, novou verzi mobilu, kuchyňského zařízení nebo nové technologie. Např. psychologie nám pomáhá k uspořádávání sebe sama a k dobrému soužití s druhými. Také ale víme, že pouze technický pokrok nás nezachrání. Pokrok ve 20. století umožnil zabíjení lidí v míře dříve nepředstavitelné. Zapomněli jsme na úctu k životu a k člověku. Život jednotlivce, naše soužití v rodině, ve společnosti, je stále v ohrožení. Tak proč se někdo pohoršuje nad novými, poplatnými době, otázkami v kostele? Raději je neklást? Vítám je a vyhlížím je; nezahanbuje mě, že jsem je nepoložil já nebo na ně neobjevil odpovědi.
OTISKY PAMĚTI
Kdo patří mezi vaše oblíbené autory? Ti, kteří hledají co nejhlubší smysl života: Elie Wiesel, Martin Buber, Pinchas Lapide, Viktor Frankl, Antoine de Saint Exupéry, Antony de Mello, z našich autorů třeba Arnošt Lustig, Jan Sokol, Daisy Mrázková (to je český Exupéry, její knížky jsou pro čtenáře od 5 do 100 let).
Toužil jste být od dětství farářem? Jediné, čím jsem si přál být, tak to bylo zvěrolékařem. (S úsměvem říkám, že život bez zvířat je nelidský.) Kdo vám pomohl nalézt cestu? Ovlivnili vás rodiče ve výběru povolání? Rodiče nepřímo. Vyrůstal jsem v dobré rodině, ale na rodičích jsem viděl, že jsou ještě větší hodnoty. (Maminka za války dovolila tátovi vstoupit do odboje, i když věděla, že může skončit jako vdova nepřítele Říše.) Kdy jste poprvé přišel do Letohradu jako kněz? Co vám utkvělo v paměti? Když jsem začal objevovat velikost křesťanské kultury, chodíval jsem, ještě jako student techniky, z Čermné na bohoslužby P. Františka Karla do orlického kostela. Byla tam obdivuhodná atmosféra. Když jsem po létech v nádherném kostele sv. Václava viděl před sebou ty pěkné lidi - formované předešlými kněžími - bylo to zavazující. Co považujete v životě za nejdůležitější? Nemyslet jen na sebe. Přijmout kus odpovědnosti za svobodnou společnost. Před léty jsme přivezli do Letohradu výstavu „Zmizelí sousedé“ a studenti gymnázia s paní učitelkou Mlynářovou pak hledali, kam se poděli zdejší Židé. Místní Židé se vlastní pílí zmohli a pak jim bylo vše ukradeno a téměř všichni byli zavražděni. Komunisté po válce také schopnějším lidem všechno ukradli a nespočet rodin zničili. Proto nestačí jen pečovat o své nejbližší. I zlé se může opakovat. Řada dnešních podnikatelů také dává lidem práci a křísí nějaké ruiny nebo pomáhá potřebným - a ví, co je lidská závist. Propojí-li se závist s nenávistí, je to ničivé. Proto si vážím třeba Ruprechtových. Pan JUDr. Ruprecht odmítl vynášet rozsudky nadiktované jistou partají a ta se mu pomstila několikaletým vězněním. Jeho paní znala cenu charakteru, nevyčítala mu jeho postoj, nerozvedla se ním, naopak, stála za ním, pečovala o rodinu a ještě o obec. Takových lidí ale nebylo nikdy dost. Zlo potřebujeme hlídat víc než naší předkové. Často říkáte, že lidé jsou důležitější než kostely. Ubírá vám starost o svěřené kostely, polnosti a lesy drahocenný čas, který byste raději věnoval setkávání se s lidmi? Kostel je bohatstvím místa a země, ne jen majetkem lidí chodících do kostela. Zdědili jsme víc kostelů, než kolik dnes potřebujeme. Nebyl jsem pro restituce - ohromné břemeno péče o památky nám zůstalo. Ředitel školy má údržbáře a ekonoma. Já pečuji o 11 památkových staveb sám. Každodenně vícekrát procházím okolo obrazů svých předchůdců - vím jen o kousku z toho, jak mnoho pomáhali lidem. Fara byla vždy místem, kde se mohlo plakat. Mně například velice trápí
10
Václav Vacek.
Foto: Respekt
mor rozvodů. Nikoho nesoudím, ale rozpad rodiny je velikým neštěstím. Dříve každý politoval sirotky, dnes na děti z rozpadajících se rodin málokdo myslí. Procházejí strašným trápením. I jejich spolužáci prožívají velikou nejistotu, zda se nerozvedou jejich rodiče. Péče o potřebné je důležitější než o budovy, jakkoliv krásné, zvláště když máme co nabídnout lidem, kteří o pomoc stojí. Třeba při budování svých rodin. A nemyslím jen na náboženskou nabídku. Co se změnilo za dobu vašeho působení v letohradské farnosti? Minulý režim nás držel pod krkem, sotva jsme lapali po dechu. Svoboda nám přinesla velké možnosti, smíme se setkávat nejen v kostele, ale i vzdělávat se, věnovat se mládeži, rodinám, pečovat o potřebné, můžeme pořádat sbírky pro lidi v nouzi. Práce Charity je všeobecně ceněná. Pořádáme přednášky na důležitá témata, a další akce, vydáváme časopis… To vše nabízíme veřejnosti. Na našich farních stránkách (www.letohrad.farnost.cz) lze vidět bohatou nabídku našich programů. Kolik lidí chodí do kostela na bohoslužby? Nevyprazdňují se lavice? To, čemu se říká „víra,“ je vztahem k Bohu. O vztahy je třeba pečovat, jinak nás netěší nebo se rozpadnou. Neobjevíme-li Boha jako osobního přítele, dopadáme jako v nevydařeném manželství; polovina manželství je u nás rozbitá. To je negativní stránka bohaté a konzumní společnosti. Máme možnost veřejnosti připomínat hodnoty naší civilizace. Neznám jinou kulturu, ve které by měl každý člověk tak velkou hodnotu jako v kultuře židokřesťanské. Zdědili jsme ji a chceme ji udržet; co lepšího můžeme nabídnout svým dětem a vnukům? Přiznávám, že jsme my, křesťané, nedali společnosti to, co jsme mohli. Také jsme přinejmenším nešikovní, často mluvíme řečí nesrozumitelnou lidem zvenku. Přijdou-li na bohoslužby, třeba na pohřeb, těžko rozumějí tomu, co se tam koná. Vinou není jen jejich nevzdělanost, že jsou cizinci ve vlastní kultuře. Zdá se mi, že rád svými promluvami i názory své okolí provokujete. Nechci nikoho dráždit, kladu otázky, ty přece vedou
Kdybyste mohl na světě něco změnit, co by to bylo? Autor nádherné štukové výzdoby na stropě našeho kostela sv. Václava nám nechal pozoruhodný vzkaz v presbytáři jsou čtyři líbezné postavy ctností: Spravedlnost, Moudrost, Statečnost a Uměřenost. Ke spravedlnosti nedojdeme bez třech následujících. Co nebo kdo je největším nepřítelem člověka? Člověk, já sám sobě. Mohu být pro druhé požehnáním nebo ohrožením (např. mohu přispět k dobrým vztahům nebo být jejich ničitelem). Celý život máme krotit své démony, nesnášenlivost, sobectví, lhostejnost, pýchu, touhu po moci, sklon k manipulaci… Patří humor k víře? To jsme to dopracovali, že nám lidé kladou takové otázky (vím, čím jsme si to způsobili). Smysl k humoru máme od svého Tvůrce. Kdo humor nepěstuje, k tomu nejdou děti, takový ať se ani nežení. Nejraději mám židovské vtipy. Židé hledají moudrost, nepošklebují se druhým, dokážou se smát sami sobě. Znáte tenhle? Sára se ráno dívá do zrcadla: „To jsem ale ošklivá stařena! Ale Khonovi to přeju.“ Jdou dva a jednoho podělá pták. Hned se ozve: „A jiným zpívaj!“ Děkuji za rozhovor. Magdalena Navrátilová
Farář Václav Vacek (11. 8. 1946) Narodil se v Dolní Čermné u Letohradu v rodině účetního a švadleny. Jeho otec byl politický vězeň nacistického i komunistického režimu. Po maturitě začal při zaměstnání studovat strojní fakultu na ČVUT. Posléze studoval na CMBF v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975, poté působil jako kaplan a administrátor v Jičíně, Náchodě, České Třebové, Pardubicích, Lipolticích, Hněvčevsi, Chlumci nad Cidlinou a Písečné. Před rokem 1989 byl součástí církevního disentu, podílel se v něm na vydávání samizdatu, byl členem sboru poradců kardinála Františka Tomáška. Od roku 1990 je farářem v Letohradě. Je členem kněžské a pastorační rady Královéhradecké diecéze. Zdroj: Wikipedia
LZ 8/2016
PORODNÍ BÁBY VE MĚSTĚ KYŠPERKU Porodní bábou bývala starší, zkušená, pro své znalosti všemi vážená žena. Dohlížela na průběh těhotenství, a když přišel čas porodu, doporučovaly dobové spisky několik století nazpátek „nejprve nechť odstraní zbytečné osoby a zvířata ze světnice“. Pak nastal bábin hlavní úkol - pomáhat rodičce a poté opatřit matku i novorozeně. Často, nad rámec svých povinností, léčila ostatní děti v rodině, případně zastupovala rodičku v domácnosti – vařila, uklízela, obstarávala dobytek i drůbež. V domě proto zaujímala přední postavení a jejím rozkazům se nikdo neodvážil odporovat. Předpokládalo se, že je zběhlá ve vedení porodu i v přírodním léčitelství. Ve starším období se rovněž očekávala znalost pověrečných rituálů k zajištění přežití matky i dítěte. V případě ohrožení života novorozence měla porodní bába církevní povolení k tzv. křtu z nouze. Peníze dostávaly babičky jen výjimečně, povětšinou se musely spokojit s naturáliemi. Existovala různá ustanovení o jejich právech a povinnostech či požadavcích na vzdělání. Odborné přezkoušení nařídil již r. 1651 Ferdinand III., ovšem až do poloviny 19. století nebyl dekret nijak významně uplatňován. Lidé si více cenili zkušeností než „lejstra“ Se zapisováním jména porodní báby u novorozence se v matrikách farnosti Kyšperk začalo 14. 10. 1791. Ačkoliv výnos o nezbytnosti kvalifikace platil skoro sto padesát let, ani jedna ze zdejších babiček tenkrát nebyla „zkoušená“. První s předepsaným vzděláním se v Kyšperku objevila teprve roku 1840. Krátce absolvovalo babicí kurz dalších devatenáct žen. Ovšem ani to automaticky neznamenalo, že budou ve výhodnější pozici. Např. Apolena Beršíková z Kyšperka 49 marně soupeřila s nezkoušenou Eleonorou Matyášovou. Lidé si patrně více cenili zkušeností než „lejstra“. Matriky narozených uložené v SOA Zámrsk končí dubnem 1898. V zaznamenaných sto sedmi letech (1791-1898) je ke křestním záznamům připsáno šedesát pět jmen porodních bab. Zřetelně vystupuje šest zvlášť oblíbených babiček. Činnost jedné pozvolna navazuje na druhou a pokrývají téměř celou sledovanou etapu. Babická živnost První matričně doloženou porodní bábou je Dorota, vdova Estlerová z Kyšperka. Její muž, pětasedmdesátiletý kyšperský láník Jan, zemřel 3. 6. 1776 v Kisskorösi v Uhrách. Dorotě a dětem zůstal dům na Novém městě 32. O tři roky později vyhořel, vdova se patrně dostala do problémů. Snad právě tehdy začala provozovat babickou živnost. Jako porodní bába pracovala plných dvacet let, naposled 16. 10. 1810. Za tuto éru pomáhala na svět 248 dětem. Zemřela o necelé čtyři roky později, 2. 4. 1814 údajně ve věku 92 let. Souběžně s ní působila v letech 1791-1808 Magdalena, manželka Jana Moravce z Lukavice. Ovšem zdaleka nedosáhla věhlasu své kolegyně. Byla přítomna při 84 porodech. Už od r. 1792 pomáhala rodičkám nárazově i Juliana Klára, vdova po Františku Glitschovi, ranhojiči z Kyšperka. Po manželově smrti žila v domě na Novém Městě 37. Roku 1791 se společně se synovou rodinou přestěhovala do čp. 47 na velké straně náměstí. Lékařské znalosti získala jak od muže, tak od syna, kyšperského lékaře. Naplno se práci porodní báby začala věnovat poté, co živnost ukončila Dorota Estlerová. Ovšem ani Juliana už nebyla nejmladší… Ještě roku 1815 asi-
Zavolejte porodní bábu - péče o novorozeně. Malba Leopolda Garcii Ramona Koupel. Reprofoto: www.bridgemanart.com stovala při narození deseti dětí, ale už 22. 7. 1816 ve věku osmdesáti let zemřela. Celkem byla přítomna u 52 porodů. Ještě za působení vdovy Glitschové se 12. 10. 1810 mezi porodní báby zařadila Anna, manželka Antonína Kolomého z Lukavice 8. Od r. 1816 jí připadlo čelné postavení, které si udržela po celou téměř dvaadvacetiletou kariéru. Odrodila celkem 259 dětí. Naposledy u porodu přisluhovala 16. 1. 1833 a krátce nato, 7. 5. 1833, zemřela ve věku 68 let na vodnatelnost. Josefa, manželka Jana Vychytila, chalupníka z Orlice 74, se narodila 4. 10. 1773 v Kunčicích 22 do rodiny tkalce Jana a Kateřiny Slavíkových. Provdala se za Františka Studeného, chalupníka z Orlice 51. Poté, co ovdověla, vstoupila 4. 11. 1810 do manželství s Janem Vychytilem, chalupníkem v Orlici 74. Poprvé pomohla rodičce 31. 10. 1823. Když se r. 1827 stala vdovou podruhé, věnovala se práci porodní báby intenzivněji a r. 1831 již stála v čele žebříčku. Jako první z Kyšperka se r. 1840 přihlásila do porodnického kursu. Patřila tam mezi většinové osazenstvo k ženám z chudých poměrů, které provozovaly babictví kvůli obživě. Složila předepsané zkoušky, jež se konaly buď v Praze na lékařské fakultě, nebo u krajského fyzika. Ona a její kolegyně nezískaly jen lékařské vědomosti. Byly rovněž nabádány k čestnému chování, zakazovalo se jim pití alkoholických nápojů, nařizovalo se povolat lékaře ke komplikovanému porodu a pod hrozbou trestu nesměly provádět potraty a podávat léky rodičce a dítěti. Jako zkoušená působila Josefa Vychytilová v Kyšperku dalších osm let, až do 24. 12. 1847. Nedlouho potom, 4. 2. 1848 zemřela. Celkem se babictví věnovala dvacet pět let a pomohla na svět 461 dětem. Souběžně s ní provozovaly praxi v omezeném rozsahu i Josefa, manželka Jana Malého, krejčího z Kyšperka (87 porodů v letech 1813-1836), Marie, manželka Františka Škaldy, učitele z Orlice (62 porodů v letech 1828-1849) a konečně od roku 1840
Eleonora, vdova po lukavickém chalupníku Janu Matyášovi, která roku 1848 převzala vedoucí postavení. Ačkoliv nikdy nesložila babicí zkoušky, za šestnáct let asistovala u 216 porodů. Poslední dítě odrodila 3. 9. 1855. O rok dříve se po absolvování kursu zařadily mezi porodní báby dvě její nástupkyně. Františka, vdova po učiteli Janu Novákovi, žila na Podměstí a za dvacet osm let (1854-1882) přivedla na svět 170 dětí. Porodní bába - rekordmanka Podstatně rozsáhlejší klientelu měla Marie, vdova po Filipu Mikešovi, hospodářském úředníku z Podměstí, jež za třináct let (1854-1867) pomohla v těžké chvíli 360 rodičkám. Ještě 26. 10. 1867 je zapsána jako Mikešová a tři dny nato je v matrice uváděna coby zkoušená a manželka Josefa Duška, mistra krejčovského z Kyšperka 204. Pryč byla doba zaříkávání a pověr, poměry se zlepšily, takže ve světnicích se už nepovalovala zvířata, která by bylo třeba vyhánět. Marie teď prováděla v souladu s moderním přístupem před porodem nejdřív rodinnou i zdravotní anamnézu a vyšetření. Protože poskytovala matkám nejen celistvou péči, ale patrně též psychickou podporu, což bylo při nezkušenosti mladých žen a absenci sexuální výchovy zvlášť důležité, získala rychle oblibu, důvěru a vážnost. Mívala pravidelně přes třicet asistencí ročně a za třicet čtyři let (1854-1888) přivedla na svět rekordních 1028 dětí. Už jako vdova zemřela 15. 7. 1888 v Kyšperku, Sirkové ulici čp. 240. Ještě, když provozovala živnost, začaly vykonávat praxi další absolventky kursu – Josefa Kašparová z Kyšperka 32 (1884-1895, 109 porodů) a Otýlie Tschepenová z Kyšperka 152 (1885-1898, 301 porodů). Od 3. 2. 1889 k nim přibyla Anna Faltusová z Kyšperka 33 (1889-1898, 208 porodů). Oproti minulosti už žádná z těchto tří žen pracovně nijak výrazně nepřevýšila své kolegyně. Doba, kdy přední postavení zaujímala jen jedna porodní bába, byla pryč. Marie Glöckner Kyšperská historická encyklopedie
11
LZ 8/2016
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
DIPLOM ČESKÉ FILHARMONIE PRO MARKÉTU
Narodili se 16. 5. 2016 Martin Moravec 21. 5. 2016 Jakub Kalous 27. 5. 2016 Tereza Machová 1. 6. 2016 Robin Mikyska 22. 6. 2016 Matyáš Jansa Vážení rodiče, radujeme se s vámi společně z narození děťátka a vítáme je jako nového občánka našeho města. Jubilanti 70 let 11. 8. Václav Vacek, Letohrad 15. 8. Josef Hlaváček, Letohrad 23. 8. Karel Martinek, Letohrad 27. 8. Josef Škorpil, Letohrad, Jankovice 80 let 4. 8. Hana Kunderová, Letohrad 81 let 4. 8. Marie Šípková, Letohrad, Kunčice 13. 8. Karel Doleček, Letohrad, Orlice 25. 8. Radomír Taraška, Letohrad 82 let 11. 8. Radim Smrčka, Letohrad 25. 8. Jindřich Jirásek, Letohrad 83 let 6. 8. Ludmila Moravcová, Letohrad, Kunčice 13. 8. Marie Vyhnálková, Letohrad 27. 8. Marie Pilařová, Letohrad 87 let 1. 8. Josef Černohous, Letohrad 10. 8. Blanka Moravcová, Letohrad, Jankovice 88 let 2. 8. Božena Kubíčková, Letohrad 13. 8. Miluška Dušková, Letohrad 89 let 18. 8. Anežka Fajtová, Letohrad 93 let 30. 8. Jiří Otava, Letohrad 97 let 3. 8. Věra Blažková, Letohrad Vážení spoluobčané, blahopřejeme vám k významnému životnímu výročí, které v srpnu oslavíte, a přejeme vám pevné zdraví, hodně štěstí, spokojenosti a životního elánu. Jubilanty uvádíme jen v případě, že do uzávěrky měsíčníku máme písemný souhlas. Manželství uzavřeli 28. května 2016 Pavel Moravec, Letohrad – Petra Vojáčková, Letohrad 18. června 2016 Jan Jehlička, Kunvald – Lucie Dostálová, Žamberk Pavel Randis, Letohrad – Alena Krejčová, Letohrad 25. června 2016 Tomáš Nový, Letohrad – Eva Krupičková, Nekoř 2. července 2016 David Šlesingr, Letohrad – Markéta Pecháčková, Letohrad Karel Volštát, Letohrad – Marie Kučerová, Lukavice 9. července 2016 Petr Doleček, Nekoř – Elena Šimková, Nekoř Vážení novomanželé, blahopřejeme vám k uzavření manželství a přejeme, ať je vaše manželství trvalé a šťastné. Vzpomínáme + 22. 6. Věra Paukrtová, Letohrad 75 let + 7. 7. Ludmila Zemanová, Letohrad 90 let + 7. 7. Marie Karlíčková, Letohrad 74 let + 11. 7. František Motyčka, Letohrad, Kunčice 71 let Vážení pozůstalí, přijměte projev upřímné soustrasti.
12
Markéta Dominikusová převzala diplom od ředitele České filharmonie Davida Marečka. Příležitost rozšířit si vzdělání a získat cenné zkušenosti v akademii prvního českého orchestru dostala vedle studentů a absolventů středních a vysokých hudebních škol z České republiky i ze zahraničí také houslistka Markéta Dominikusová. Na závěr akademie obdržela diplom od generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka. S Českou filharmonií vystoupila naše talentovaná rodačka mimo jiné na Velkém finále, tradičním vrcholu festivalu Smetanovy Litomyšle: „Jednalo se také o můj poslední koncert s Českou filharmonií v rámci Orchestrální akademie a jsem moc ráda, že jsem
Foto: archiv ČF
se s nimi mohla rozloučit právě Mou vlastí od Bedřicha Smetany v rodišti tohoto významného českého skladatele.“ Pod taktovkou talentovaného představitele mladé dirigentské školy Jakuba Hrůši vystoupila v letošní sezoně již potřetí. „Koncertování pod jeho vedením byl pro mě pokaždé velký zážitek a na tento koncert jsem se obzvlášť těšila,“ uvedla Markéta Dominikusová, kterou tréma svazuje při každém koncertu s Českou filharmonií. „Nezáleží to jen na tom, pod jakým dirigentem orchestr hraje, ale také na programu.“ mag
STALO SE V ROCE 1991 RODÁK - VÝZNAMNÝ DOKUMENTARISTA Kyšperský rodák Milan Maryška, jehož otec tu často hrával v divadelním souboru Kolár, je autorem TV seriálu „Sibiř – země žalu – země naděje,“ ukazující pravdu o skutečných poměrech na Sibiři. PRÁZDNINOVÉ OPRAVY V ZŠ U DVORA ZŠ U Dvora provedla stavební úpravy za účelem zateplení budovy. O prázdninách bylo demontováno 80 oken, vymalovány třídy a provedena potřebná údržba. Škola na Orlici je po rekonstrukci ve výborném stavu, zato kunčická ZŠ má v havarijním stavu střechu, rozvod vody a elektřiny. ZAHRÁDKÁŘI A MOŠTÁRNA Svaz zahrádkářů stojí před velkým problémem. P. Vojtěch žádá zpět pozemek, na kterém je moštárna, a požaduje její vystěhování do konce roku. Za letošní rok žádá alikvotní částku z ročního nájmu 43.000 Kčs (red. poznámka: Kčs = korun československých). Moštárna sloužila zdejším občanům od roku 1965. Pokud se nenajde vhodný náhradní objekt, bude muset být zrušena. Vzhledem ke zdražení elektřiny bude letos láhev 0,7 l moštu z vlastních jablek stát 3,50 Kčs, jinak 5 Kčs (+ 2 Kčs zálohy za láhev). SEDM SET LET KUNČIC 700 let oslavila obec zároveň se dvěma dalšími výročími: 200 let od založení Ovčína a 100 let hasičského
sboru. V sobotu se konal sraz rodáků v Ráji, z něhož byl pořízen soubor fotografií pro archiv. Výstava v Kampeličce připomněla historii obce i hasičského sboru. Slavnost pokračovala v neděli v areálu zdraví. POMOC FARNÍ CHARITY ČERNOBYLSKÝM DĚTEM Farní charita v Letohradě uspořádala akci „Pomoc černobylským dětem“. Je tomu už pět let, co v Černobylu došlo k havárii jaderného reaktoru, ale následky dosud trvají. V mírně radioaktivní zóně Ukrajiny a Běloruska žijí tisíce dětí, které trpí různými nemocemi z ozáření – záněty sliznic, chudokrevností, depresemi. Těmto dětem by pomohl ozdravný pobyt u nás. Získaly by novou zásobu vápníku, vitamíny, posílil by se jejich imunitní systém a poznaly by i teplo rodinného života. Na výzvu charity se přihlásilo mnoho věřících, kteří byli ochotni vzít tyto děti přechodně do své rodiny a starat se o ně. A tak 27. září do Letohradu přijelo 26 dětí od 8 do 14 let a k tomu ještě 12 malých dětí se svými maminkami. Letohrad měl tedy v říjnu a listopadu o 49 obyvatel víc. Děti tu měly svoji třídu, kde se učily se svými učitelkami. O víkendech býval zábavný program, se skauty poseděly u ohně, jezdilo se na výlety, nadšení vzbudila návštěva bazénu. Za tento obětavý projev opravdové křesťanské lásky si všichni, kdo se na pomoci podíleli, zaslouží obdiv a úctu spoluobčanů. Miroslav Machek, kronikář
LZ 8/2016 ŠKOLY
VYBER SI, CO CHCEŠ
TUNA VÍČEK PRO MÍŠU
V závěru školního roku je větší prostor pro realizaci volnějších projektů. Mezi ně v naší škole patří akce nazvaná „Vyber si, co chceš“. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je možnost ochutnávky takové volnočasové aktivity, která by se mohla stát pro žáka koníčkem na delší dobu, nebo nahlédnutí do různých oborů činnosti dospělých.
Na projektu jsem snad nejvíce ocenila velikou pestrost aktivit, která umožnila to, že si každé dítě mohlo zvolit takovou činnost, která právě pro něho byla v danou chvíli ta pravá, která ho nejvíce zajímala, lákala. Někteří žáci si svým výběrem ověřili, v čem jsou dobří, jiní zase poznali obory, činnosti, ke kterým se třeba později už nikdy nedostanou.
Dětem jsme nabídli až tři desítky aktivit, z nichž si pro dva dny, ve kterých projekt probíhá, vybíraly ty činnosti, které chtěly zkusit, nebo ve kterých se chtěly zdokonalit. A protože se tento projekt koná jednou za dva roky, byl pro mě ten letošní ročník prvním setkáním s ním. Zatím jsem akci znala jen ze slov výroční zprávy, nebo z obecného popisu školního vzdělávacího programu. Byla jsem tedy zvědavá – jak to vezmou žáci, jaké aktivity se nám podaří jim nabídnout, jak to bude probíhat organizačně atd.
Rozšíření rozhledu a vnímání života kolem sebe Když tedy zhodnotím celý projekt očima „zaujatého pozorovatele“, mohu s potěšením konstatovat, že náš školní projekt naplnil pro zúčastněné žáky myšlenku, kterou v sobě nese název tohoto projektu: Vyber si, co chceš – tzn., co chceš jednou možná dělat, nebo čím budeš chtít trávit svůj volný čas. Věřím, že i toto je cesta, kterou se nám podařilo dětem rozšířit obzor jejich rozhledu a vnímání života kolem sebe i vlastní budoucnosti.
Rytí do skla i tvůrčí psaní Nesmírně mě překvapilo, z jak široké nabídky si žáci mohli vybírat. Některé přímo zajišťovali učitelé, některé rodiče našich žáků, za některými jsme vyrazili do okolí. Sama jsem byla přítomna dvou aktivit – jedné, s názvem „Mladí novináři“, kdy žáci obcházeli jednotlivá místa, kde činnosti z „Vyber si, co chceš“ probíhaly, a na základě získaných informací a postřehů od účastníků psali pak novinový článek. Druhou z nich bylo „Rytí do skla“, kde si děti přímo v dílně mohly vyzkoušet toto zajímavé umělecké řemeslo. Při obou záležitostech jsem pozorovala zájem dětí o věc a jejich snažení o dosažení dobrého výsledku.
Na závěr bych ráda poděkovala těm, kteří pro žáky jednotlivé aktivity připravili. Děkuji tedy učitelům za jejich nápady a všem „externistům“ za jejich ochotu věnovat svůj čas naší škole, našim žákům. Dlouho jsem si hrála s myšlenkou, jakým způsobem poděkovat všem, kteří nám svou účast ochotně nabídli, nakonec jsem jejich jména umístila symbolicky pod střechu naší školy. Děkuji všem níže uvedeným za to, že se do našeho projektu zapojili. Činnostmi, které dětem nabídli, přinesli nejen zajímavé podněty pro naše žáky, ale vlastně se tak na čas stali i součástí naší školy. Hana Pavlíčková, ředitelka ZŠ U Dvora
ČTEME VE DRUŽINĚ Od školního roku 2015 se školní družina na Orlici i U Dvora zapojila do projektu „Celé Česko čte dětem“. Do školní družiny na Orlici každou středu přicházejí jak rodiče, prarodiče dětí, tak paní učitelky, maminky na mateřské dovolené i bývalá knihovnice Eva Hlaváčková, kde společně s dětmi tráví příjemný čas při čtení knihy. Školní družina na ZŠ U Dvora se setkává s četbou knihy každý pátek.
Děti poslouchají různé pohádky, básničky, ale i humorné a napínavé příběhy. Při předčítání sledují obrázky z knih, tím lépe prožívají samotný děj a dostávají se tak do světa snů, fantazie, kouzel či reality. Jsme rádi, že knihy přinášejí dětem radost, krásné zážitky a nabádají je k tomu, aby více četly. Stanislava Stejskalová, Hana Hrdinová, ZŠ U Dvora
Uzavřeli jsme školní rok a s ním i sbírku víček pro Míšu Bednáře z Dolní Dobrouče. Za celý rok jsme nasbírali celkem 927 kilogramů plastových víček (výnos 6 489 Kč) a 256 kilogramů kovových víček (výnos 770 Kč). Mnohokrát děkujeme všem, kteří se k naší sbírce připojili a víčka nám pravidelně dodávali - ZŠ U Dvora Letohrad, ZŠ Komenského Letohrad, MŠ Taušlova Letohrad, MŠ U Dvora Letohrad, Letohradské soukromé gymnázium, Masoeko Kunčice, OEZ, restaurace Sauna, restaurace Nový Dvůr, Bapa Letohrad, Česká pošta Letohrad, školy a obecní úřad ze Semanína, ZŠ Mladkov, ZŠ Orlické Podhůří, ZŠ a MŠ Slatina nad Zdobnicí, obec Sobkovice. Na vánočních koncertech v Letohradě a na jarním koncertě v Dolní Dobrouči jsme také uspořádali sbírku finanční, ke které jsme ještě přidali část výtěžku ze vstupného. Z koncertů v Letohradě jsme tak věnovali 10.000 Kč a z koncertu v Dolní Dobrouči 2.700 Kč. Celkem jsme tedy během školního roku Míšovi věnovali 19.959 Kč. Chtěli bychom všem dárcům a účastníkům sbírky velmi poděkovat a popřát Míšovi, aby mu vybrané prostředky co nejvíce pomohly. ZUŠ Alfonse Muchy
SPORT
NĚCO Z TENISOVÝCH KURTŮ Letní dny nabízí nespočet sportovních aktivit a pro tenisty je to vrchol sezony. Vrcholí soutěže družstev a také se pořádá množství turnajů jednotlivců. Dovolte mi tedy krátké ohlédnutí za výsledky letohradských hráčů. V soutěži družstev Letohrad nominoval tenisový klub týmy do všech vypsaných kategorií. Výstavní skříní v minulosti bývaly především výkony nejmenších hráčů. To se opět potvrdilo, když babytenisté (6 - 8 let) postoupili mezi osm nejlepších v Pardubickém kraji a ve čtvrtfinále podlehli favorizovaným Svitavám. Začínající minitenisté (do 6 let) bojovali až do posledních kol základní části o postup do čtvrtfinále, na který v konečném součtu nedosáhli. Soutěž zakončili vyrovnanou bilancí pěti vítězství i proher. Příjemným překvapením jsou vystoupení mladších žáků. Družstvo loni postoupilo do pardubického přeboru a cílem bylo tuto soutěž udržet. Soutěž se vyznačovala velkou vyrovnaností. Letohradští tenisté bojovností přehráli Chrudim, Perštýn Pardubice „B“, Vysoké Mýto a Hlinsko, což v konečném důsledku znamenalo skvělé 4. místo. Souběžně mladší žáci herně podpořili i kategorii starších žáků. Družstvo vyhrálo dva zápasy a i přes čtyři porážky to
v konečném pořadí stačilo na 5. místo v krajské soutěži. Výsledky dorostenců naopak zůstaly za očekáváním. Odehráli několik vyrovnaných utkání, ale ani jediné nedotáhli do vítězného konce. Družstvo dospělých mělo ambice udržet krajskou soutěž i pro příští sezonu. To se nakonec podařilo díky dvěma vítězstvím nad „béčky“ Ústí nad Orlicí a České Třebové. Část letohradských hráčů se účastní také turnajů jednotlivců v rámci Českého tenisového svazu. Štěpán Středa potvrzuje stoupající výkonost a na začátku sezony dokázal zvítězit na dvou turnajích mladších žáků ve čtyřhře. Shodou okolností se oba turnaje konaly ve Vysokém Mýtě. Podobně si vedl i Timon Jurajda, když vyhrál turnaj mladších žáků ve čtyřhře v Uherském Brodě. V dnešní uspěchané době jsme si vědomi, že hraní soutěžních zápasů a turnajů může znamenat značnou časovou a finanční zátěž pro rodiče hráčů. Proto bychom chtěli poděkovat vedoucím družstev a rodičům hráčů za podporu při soutěžních zápasech a věříme, že výsledky a především předvedená hra je pro děti potěšením. -pj-
MOŘEPLAVEC NA PLAVBĚ KOLEM SVĚTA Mořeplavec Martin Doleček v minulých dnech odcestoval do Austrálie, aby připravil loď a pokračoval v započaté sólo plavbě kolem světa. Jak známo, Martina potkala v Tasmánském moři silná bouře, která mu poškodila loď a přišel o hlavní kormidlo. Výroba nového kormidla není jednoduchá a nedá se zvládnout za krátký čas. Z toho důvodu přerušil plavbu a pokračování naplánoval na čas, který je pro další plavbu ideální. Tento mezičas využil k opravě lodi, výrobě nového kormidla a k návštěvě domova. Nyní se vrací do Austrálie a začátkem září by chtěl opustit kontinent. V plavbě bude pokračovat směrem na Indický oceán, Madagaskar do Jižní Afriky, kam by měl doplout na Vánoce. Na cestě plánuje i několik zastávek. Na přelomu měsíců leden – únor se chce vydat Atlantickým oceánem směrem na Brazílii a pokračovat do Karibiku. Pokud vše dobře půjde, mohl by v březnu doplout na ostrov Martinik, kde by tak úspěšně ukončil svoji plavbu kolem světa, a tím si zároveň splnil svůj velký sen. Sledujte na www.martindolecek.com /z
FACEBOOK
Město Letohrad - Oficiální stránka
www.letohrad.eu
13
LZ 8/2016 KALENDÁŘ AKCÍ KULTURNÍ CENTRUM Předprodej vstupenek v informačním centru tel.: 465 622 092, www.info.letohrad.eu Po 25. 8. 2016, 21:00 hodin – zámecká terasa LETNÍ KINO: Kinematograf bratří Čadíků: Život je život 95 minut / přístupný / komedie / ČR Vstupné: dobrovolné (vybrané vstupné půjde na charitativní účely) Út 26. 8. 2016, 21:00 hodin – zámecká terasa LETNÍ KINO: Kinematograf bratří Čadíků: Sedmero krkavců 97 minut / přístupný / fantasy, pohádka / ČR Vstupné: dobrovolné (vybrané vstupné půjde na charitativní účely) St 27. 8. 2016, 21:00 hodin – zámecká terasa LETNÍ KINO: Kinematograf bratří Čadíků: Gangster Ka 100 minut / přístupný od 12 let / krimi, drama, thriller / ČR Vstupné: dobrovolné (vybrané vstupné půjde na charitativní účely) Čt 28. 8. 2016, 21:00 hodin – zámecká terasa LETNÍ KINO: Kinematograf bratří Čadíků: Gangster Ka Afričan 98 minut / přístupný od 12 let / krimi, drama, thriller / ČR Vstupné: dobrovolné (vybrané vstupné půjde na charitativní účely)
FARMÁŘSKÉ TRHY Další farmářský den na Václavském náměstí se koná v úterý 20. září 2016. Široký sortiment zboží budou prodávat pěstitelé, chovatelé či zpracovatelé v prostoru mezi zámkem a muzeem. TERMÍNY v roce 2016: Úterý: 18. 10. / 15. 11. 2016 DŮM S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU 465 676 539, 723 136 377 Čt 15. 9. 2016, 14 hodin PEČOVÁK SLAVÍ PATNÁCTINY Den otevřených dveří spojených s připomínkou 15 let od otevření. Odpoledne naplněné hudbou, vzpomínkami a setkáváním. HASIČI KUNČICE www.kuncice.eu So 12. 8. 2016, 16 hodin, hřiště Pod Lipami KUNČICKÝ KRAVÁL Tradiční festival s patnáctiletou tradicí nabídne legendu americké hardcore scény Pro-Pain a dalších dvanáct kapel.
ZÁJEZD Místní skupina Českého červeného kříže v Letohradě pořádá ve středu 21. září 2016 AUTOBUSOVÝ ZÁJEZD NA STŘEDNÍ MORAVU Rudka u Kunštátu – návštěva jeskyní s legendárními sochami, zahrady smyslů a park vstupné 80 Kč/60 Kč/40 Kč Brodek u Konice ve 12 hod společný oběd – menu 80 Kč od 13 hod. bylinná zahrada – možno zakoupit bylinky (směsi i rostlinky) bez vstupného Na zpáteční cestě města Boskovice, Prostějov, Olomouc – návštěva dle dohody s účastníky zájezdu. Odjezd v 7 hodin z Václavského náměstí, přes Kunčice (autobusové zastávky) a Orlici u Sýrárny, u DK OEZ (podle přihlášených účastníků). Návrat kolem 19. hodiny – rozvoz účastníků dle nástupu. Cena zájezdu: pro členy ČČK 150 Kč, pro ostatní účastníky 200 Kč. Přihlášky a úhrady poplatku u Hedviky Dvořákové, tel.: 465 391 810, mobil: 723 507 891. Přihlášky včetně platby co nejdříve, nejpozději do 15. září 2016. Těšíme se na vaši účast.
POKRAČUJE: Městské muzeum Letohrad VÝSTAVA: Jan Umlauf, malíř a fotograf Výstava u příležitosti výročí 100 let od úmrtí významného kyšperského umělce. Od 27. 6. letní sezona: Po – Pá 8.00 – 11.00 12.15 – 17.00, So – Ne 9.00 – 11.30 12.15 – 17.00 hodin. Výstava potrvá do 4. 9. 2016. Vstupné: 30 Kč / 20 Kč snížené / 70 Kč rodinné Výstavní prostory zámku VÝSTAVA: Expedice středověk Interaktivní výstava pro celou rodinu, která vás přenese do období středověku. Děti si mohou vylézt na turnajového koně, vozovou hradbu nebo obléknout středověké oděvy či zbroj. Přijďte si vyzkoušet právo útrpné zavřením do klády nebo k pranýři, psaní husím brkem, prohlédnout husitské zbraně a řadu dalších zajímavostí. Výstava potrvá do 4. 9. 2016. Otevřeno: Po – Ne 9.00–11.30, 12.30–17.00 hodin. Vstupné: 40 Kč/ snížené 30 Kč / děti do 5 let zdarma PŘIPRAVUJEME NA ZÁŘÍ 2016: HUDBA: Petra Janů & Amsterdam / Koncert pod Lipami – Mirai, Jelen, W.A.F. BĚHÁME PRO… KINO: Učitelka VÝSTAVA: Houby PORADENSKÉ STŘEDISKO AUDIOHELP POBOČKA Ústí nad Orlicí
Přijmeme prodavače – prodavačku do GASTRO prodejny v Letohradě Pracovní doba Po – Pá 8.00 – 17.00 hod. Práce s PC, nutná základní znalost účetnictví, skladové
INZERCE evidence, office, kompletní nákup a prodej přes informační sw, e-shop. Nástup možný ihned, mzda dle výkonu 14 – 18.000 Kč hrubého. Více informací na
[email protected] nebo tel.: 602 491 840
Čtvrtek 15. 9. 2016 12.30 - 15.30 hod. PORADNA PRO NEDOSLÝCHAVÉ Kontaktní osoba Vladimír Král (
[email protected]).
INZERCE WWW.DUSEVNI-POHODA.CZ - TERAPIE EFT, RELAXAČNÍ MASÁŽE, DETOXIKACE ORGANISMU GABRIELA FORMÁNKOVÁ, OBJEKT RESTAURACE SAUNA V LETOHRADĚ. TEL.: 603 799 499
LETOHRADSKÝ ZPRAVODAJ – měsíčník z Letohradu, periodický tisk územního samosprávného celku. Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: E 10552. Vydavatel: Město Letohrad, Václavské náměstí 10, 561 51 Letohrad, IČO: 00279129. Odpovědný redaktor: Magdalena Navrátilová. Redakční radu řídí Vladimír Zamazal. Adresa redakce: Václavské náměstí 10, 561 51 Letohrad, tel. 465 676 421, mob. 724 040 347, e-mail:
[email protected], http://www.letohrad.eu. Příjem inzerce: Ludmila Ulbrichová, tel. 465 466 443, e-mail:
[email protected], nebo v redakci na městském úřadu. Tisk a korektura: Golem Group s.r.o., Mírová 891, Letohrad, tel. 465 466 467. Periodicita 12x ročně. Náklad 930 ks. Uzávěrka příštího čísla je 15. 8. 2016 ve 12.00 hod. Ročník XXVI., číslo 8/2016. Cena 15 Kč. Datum vydání 29. 7. 2016.
14
LZ 8/2016
MOTORKÁŘI NA SPANILÉ JÍZDĚ
Před dvěma lety se začala psát historie spolupráce motorkářů z Letohradu a z partnerského města Daruvaru. Víkendové setkání začátkem července bylo v režii letohradských. Po uvítání starostou Petrem Fialou na náměstí se vydali - po svých - na prohlídku zámku a parku. Pak už skupina motocyklových nadšenců z Česka i Chorvatska vyrazila na spanilou jízdu s dalšími účastníky Čermenského motosrazu. Foto: archiv INZERCE
SpoleÏnost Nativia s.r.o. se sídlem v LetohradÝ pĖijme
REFERENTA MARKETINGU Náplć práce: • organizace podpory prodeje • realizace výstav • spolupráce s reklamní agenturou • realizace remních projektĬ Nutné pĖedpoklady: • komunikaÏní schopnosti v rámci týmu • analytické myšlení („selský rozum“) • peÏlivost a zodpovÝdnost • ĖidiÏský prĬkaz • angliÏtina výhodou
FACEBOOK
Město Letohrad - Oficiální stránka
www.letohrad.eu
Nabízíme: • malý, ale výkonný pracovní kolektiv • mobilní telefon, sleva na remní výrobky/služby • volná pracovní doba, další vzdÝlávání • pracovní pomÝr na dobu neurÏitou
Ing. Zuzana Kulhavá, tel.: 773 923 327 e-mail:
[email protected]
15
DŮM, KTERÝ NĚKOLIKRÁT ZMĚNIL PODOBU
Jediné původní vyobrazení domu je na obraze od Ignáce Umlaufa kolem roku 1850.
Reprofoto: Stanislav Adamec
LETOHRAD V PROMĚNÁCH ČASU
Foto: archiv Dům čp. 82 patřil k Podměstí (původně samostatná obec, od roku 1848 sloučena s městem, též zvaná Podrychtí), vystavěn byl vrchností a v roce 1728 prodán prvnímu majiteli Jiříku Píčovi. Dalšími významnějšími obyvateli domu byla v 19. století řemenářská rodina Filipova. V roce 1884 původní přízemní domek čp. 82 vyhořel a byl postaven nový dvoupatrový. Po dostavbě se dalším majitelem stává Bedřich Schlapl a v roce 1907 rodina lékaře Rudolfa Straky (*1865), původem z Potštejna, který zde měl i svoji ordinaci. Straka byl lékařem občanským i drážním a za války lékařem ve vojenské nemocnici.
Foto: archiv Pavel Tacl Provozoval také domácí lékárnu. Po roce 1950 byl dům znárodněn a Strakova rodina se později odstěhovala do Prahy. Dům pod správou Městského bytového podniku chátral. V roce 1991 dům dostává rodina v restituci zpět a vnučka Rudolfa Straky Hana Rauchová prodává dům Janu a Miroslavě Šlesingerovým. Od roku 1994 zde probíhají stavební úpravy, v roce 2000 získává dům rodinná firma Masoeko. V současné době jsou majiteli Jan, David a Martin Šlesingerovi. S využitím podkladů Stanislava Adamce a podkladů katastrálního úřadu zpracoval V. Zamazal INZERCE