Letní integrační tábor

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra Křesťanské výchovy

Magda Dostálová

Letní integrační tábor Bakalářský projekt

Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Petra Potměšilová, PhD.

2011 1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářský projekt vypracovala samostatně a pouţila pouze uvedenou literaturu a prameny. V Olomouci dne 31. března 2011 Magda Dostálová

2

Poděkování: Ráda bych poděkovala PhDr. Mgr. Petře Potměšilové, PhD. za podporu, pomoc a odborné vedení při vypracování tohoto bakalářského projektu a Jiřímu Machovskému, který mi byl ochoten poskytnout cenné informace týkající se organizace letního tábora.

3

Obsah Úvod .................................................................................................................. 5 1

Zábřeh ....................................................................................................... 6

2

Charakteristika neziskových organizací ..................................................... 8 2.1

3

Občanské sdruţení ............................................................................ 10

Speciální pedagogika ............................................................................... 12 3.1

Mentální retardace ............................................................................ 14

3.2

Socializace ....................................................................................... 15

3.2.1 Integrace ....................................................................................... 17 3.3

Reakce rodiny na postiţené dítě ........................................................ 19

3.4

Zdravotně postiţené děti a jejich vztah se sourozenci ........................ 21

3.5

Výchova a vedení mentálně postiţeného dítěte ................................. 23

4

Občanské sdruţení Hvězdička.................................................................. 24

5

Letní integrační tábor ............................................................................... 25 5.1

Organizace letního integračního tábora ............................................. 26

5.1.1 Klientela ....................................................................................... 26 5.1.2 Termín .......................................................................................... 26 5.1.3 Propagace ..................................................................................... 26 5.1.4 Personální zajištění ....................................................................... 27 5.1.5 Ubytování a stravování.................................................................. 28 5.1.6 Zdravotní stav a věk dítěte ............................................................ 28 5.2

Rozpočet letního integračního tábora ................................................ 29

5.2.1 Moţnosti získání sponzorských darů ............................................. 32 5.2.2 Srovnání ceny letního integračního tábora s jinými........................ 32 5.3

Program letního integračního tábora ................................................. 34

5.3.1 Denní reţim .................................................................................. 34 5.3.2 Denní plán .................................................................................... 35 Závěr ................................................................................................................ 52 Pouţité zkratky................................................................................................. 53 Literatura a prameny ........................................................................................ 55 Seznam příloh .................................................................................................. 58

4

Úvod Bakalářský projekt zakládá a představuje novou neziskovou organizaci, občanské sdruţení Hvězdička. Pod záštitou tohoto sdruţení organizujeme letní integrační tábor pro děti s mentálním postiţením. Tento projekt se dělí na část teoretickou a praktickou. Část první, druhá a třetí je teoretická, část čtvrtá a pátá je praktická. První kapitola se v teoretické části zabývá historií a současností města Zábřeh. Druhá kapitola se stručně věnuje neziskovým organizacím, především občanskému sdruţení. Třetí kapitola pojednává o speciální pedagogice, se zaměřením na mentální postiţení a mentální retardaci. V této kapitole jsou rozebírány vztahy mezi zdravotně postiţenými dětmi a jejich sourozenci. Čtvrtá kapitola představuje vlastní vizi občanského sdruţení Hvězdička, jeho organizační strukturu a také jeho poslání a cíle. Poslední, pátá kapitola, podrobně popisuje letní integrační tábor, jeho vlastní organizaci a jeho podrobný program. Zaměřuje se na jeho klientelu, personální zajištění, ubytování a stravování, rozpočet, moţnosti získání sponzorských darů a srovnání ceny letního integračního tábora s ostatními letními tábory v ČR.

5

1 Zábřeh První zmínka o Zábřehu se nachází na listině brněnského sněmu z roku 1254. Zábřeh byl městem jiţ v roce 1278. Majiteli Zábřehu se v 16. století stali Boskovicové. Jan Boskovic odkázal kolem roku 1589 rodový majetek svému synovci Ladislavu Velenovi ze Ţerotína. Ten byl ale po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 zbaven svých veškerých statků a Zábřeh přešel do drţení Karla z Liechtenštejna. Zábřeh zůstal spjat dlouhých tři sta let s rodem Liechtenštejnů. 1 Město

bylo

později

negativně

ovlivněno

třicetiletou

válkou,

která

pozastavila jeho vývoj. Aţ v polovině 19. století se město vzchopilo a to díky rozvíjejícímu se průmyslu. 2 Koncem 18. století byl dán městu základ dnešního vzhledu, kdy po ničivém poţáru byly téměř všechny domy znovu postaveny. Jádro si charakteristický vzhled uchovalo aţ do poloviny 20. století. Tehdy na okrajích města vyrostla nová panelová sídliště a novostavbám se neubránil ani střed města.3 Město Zábřeh leţí na rozhraní severní a střední Moravy a zaujímá rozlohu 3 458 ha. Zábřeh má dvě důleţitá centra, jedno historické, Masarykovo náměstí a druhé náměstí Osvobození. Masarykovo náměstí obsahuje historicky ceněné památky, například zámek, který byl kníţecím hradem a později lesním úřadem Liechtensteinského kníţectví. Město je tvořeno z několika místních částí, a těmi jsou Dolní Bušínov, Hněvkov, Pivonín a Václavov. Dolní Bušínov je především centrem rekreace a jeho velká část je chatovou oblastí. Město nabízí několik neziskových a ziskových organizací s moţností kulturního vyţití. Například Dům dětí a mládeţe Krasohled; o.s. Res-sef;

1

VESELÝ, M. Zábřeh-historie [online]. [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW: . 2 VESELÝ, M. Zábřeh-historie [online]. [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW: . 3 VESELÝ, M. Zábřeh-historie [online]. [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW: .

6

Katolický

dům; Klub ve zdi; Dětský klub Archa; Beny klub; Zábřeţská kulturní, s.r.o.; Volné seskupení studentů. Dále také různé pěvecké, taneční a šermířské soubory.

4

4

Turistické stránky města Zábřeha a Mikroregionu Zábřežsko[online]. [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW: .

7

2 Charakteristika neziskových organizací Neziskové organizace jsou organizace, které nebyly zaloţeny za účelem podnikání. Tyto organizace jsou zaloţeny za účelem poskytování určité sluţby nebo uţitku. 5 Neziskové organizace se dělí na státní (vládní, veřejné) neziskové organizace a na nestátní (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace. Státní (vládní, veřejné) neziskové organizace Tyto organizace zabezpečují převáţně realizaci výkonu veřejné správy. Jejich posláním je podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu či obce. Státní neziskové organizace se charakteristikami svých činností částečně blíţí nestátním neziskovým organizacím. A to tím, ţe nejsou zaloţeny za účelem podnikání a s tím spojenou produkcí zisku, který by slouţil k dělení mezi členy organizace. 6 Státní neziskové organizace jsou rozděleny na několik základních typů. Základní typy státních neziskových organizací Mezi základní typy organizací patří: příspěvkové organizace rozpočtové organizace organizační sloţky státu, kraje, obce Dále blíţe definujeme základní typy státních neziskových organizací. Příspěvkové organizace Příspěvkové organizace získávají většinu financí ze státního rozpočtu, ale mohou mít i jiné zdroje příjmů. Mezi tyto organizace patří například státní divadla a muzea. 7 5

RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. ŠKARABELOVÁ, S. Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace[online]. [cit. 2010-11-12]. Dostupné z WWW: < http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf >. 7 RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. 6

8

Rozpočtové organizace Rozpočtové organizace získávají finanční zdroje především z veřejných rozpočtů. Jsou jimi například státní školy. 8 Organizační sloţky státu, kraje, obce Organizačními sloţkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu. 9 Nestátní (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace „Neziskové

organizace

jsou

charakterizovány

jako

organizace,

které

nevytvářejí zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele, zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů.“10 Neziskové organizace jsou nezávislé na vládě a státu a jsou samostatné. Mají soukromoprávní charakter, ale nejsou zaloţeny za účelem podnikání, důleţitější jsou pro ně výsledky hlavního poslání. Nestátní neziskové organizace jsou děleny na několik základních typů. Základní typy nestátních neziskových organizací Mezi základní typy nestátních neziskových organizací patří: občanská sdruţení nadace a nadační fondy obecně prospěšné společnosti církevní právnické osoby

8

RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. 10 Neziskovky.cz [online]. [cit. 2010-07-14]. Dostupné z WWW: . 9

9

Dále blíţe definujeme základní typy neziskových organizací. Nadace a nadační fondy Jsou sdruţením majetku zřízené pro dosahování obecně prospěšných cílů. Majetek nadace tvoří nadační jmění a ostatní majetek. 11 Obecně prospěšné společnosti Jsou neziskové organizace, které jsou zaloţeny za účelem poskytování obecně prospěšných sluţeb. Vyvíjí činnost a poskytují sluţbu za předem stanovených a pro všechny uţivatele stejných podmínek. Pokud dosáhnou zisku, nepouţijí ho pro vedlejší činnost, ale pro činnost hlavní. 12 Církevní právnické osoby Církev a náboţenská společnost se stává právnickou osobou registrací podle zákona č.3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností. 13 Vzhledem k tomu, ţe se v bakalářském projektu věnujeme občanským sdruţením, charakterizujeme je podrobněji v kap. č. 2.1.

2.1

Občanské sdružení Zákon č. 83 / 1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů

stanovuje, ţe občané mají právo svobodně se sdruţovat bez povolení státního orgánu. 14 Občanské sdruţení je sdruţení fyzických a právnických osob se stejným zájmem, můţeme jej označit také jako nepolitické a nenáboţenské sdruţení občanů.

11

RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. 13 SKOVAJSA, M. Občanský sektor. 14 RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. 12

10

Vznik občanského sdružení Občanské sdruţení vzniká registrací na Ministerstvu vnitra ČR, jemuţ musí být předloţeny dva stejnopisy stanov a návrh na registraci. Tyto listiny předkládá přípravný výbor, který je tvořen minimálně třemi občany, z nichţ alespoň jeden dosáhl plnoletosti. Přípravný výbor musí být dohodnut na činnosti organizace, jejímţ cílem je naplnit poznání a přinést uţitek. V případě, ţe návrh na registraci nemá náleţitosti stanovené zákonem, nebo jsou v něm objeveny nepřesnosti, vyzve ministerstvo vnitra přípravný výbor k odstranění nedostatků a to nejpozději do pěti dnů po obdrţení návrhu. Aţ ministerstvu vnitra dojde návrh, který nemá ţádné vady, je zahájeno řízení o registraci. Pokud nemají stanovy nedostatky, ministerstvo vnitra provede registraci, přidělí identifikační číslo a zašle přípravnému výboru jeden výtisk stanov s vyznačením registrace a s přiděleným identifikačním číslem. 15 Občanské sdruţení není zaloţeno za účelem podnikání. Podnikání nesmí být jeho hlavní činností. V případě, ţe jeho aktivity naplňují podmínky ţivnostenského zákona, je potřebné získat ţivnostenské oprávnění. 16 Zánik občanského sdružení K zániku občanského sdruţení můţe dojít rozhodnutím členů občanského sdruţení nebo Ministerstva vnitra ČR. Není-li

ve

stanovách

občanského

sdruţení

stanoveno

jinak,

můţe

o dobrovolném rozpuštění sdruţení rozhodnout nejvyšší orgán sdruţení. Sdruţení po dobrovolném rozpuštění zaniká. Současně musí být rozhodnuto i o majetkovém vypořádání. 17

15

SKOVAJSA, M. Občanský sektor. SKOVAJSA, M. Občanský sektor. 17 SKOVAJSA, M. Občanský sektor. 16

11

3 Speciální pedagogika „Speciální pedagogiku lze charakterizovat jako vědní obor, který je zaměřen na teorii a praxi výchovy, vzdělávání a rozvoj osob se speciálními potřebami.“18 Cílem speciální pedagogiky je maximálně

moţné začlenění jedince

se speciálními potřebami do společnosti. Je ale nutné akceptovat moţnosti a schopnosti kaţdého jedince a vycházet z individuálního přístupu.19 Speciální pedagogika je členěna na několik oborů. Zde je uvedena stručná charakteristika. Členění speciální pedagogiky: 1. Psychopedie – obor zabývající se klienty s mentální retardací. 2. Etopedie – je obor zabývající se výchovou a vzděláním osob, které mají poruchy chování. 3. Logopedie – je obor zabývající se osobami s narušenou komunikační schopností. 4. Surdopedie – je obor zabývající se klienty se sluchovým postiţením. 5. Tyflopedie – je obor zabývající se osobami se zrakovým postiţením. 6. Somatopedie – je obor zabývající se postiţením hybnosti. 7. Speciální pedagogika osob s vícenásobným postiţením – je obor zabývající se kombinovanými vadami. 8. Speciální pedagogika osob se specifickými poruchami učení, chování a pozornosti. Vzhledem k zaměření bakalářského projektu, jednotlivé druhy postiţení charakterizujeme stručně. Mentální retardaci podrobněji v kap. č. 3.1.2. Speciální pedagogika pracuje s mnoha dalšími pojmy. Mezi základní patří například defekt, defektivita, handicap, vada, postiţení, znevýhodnění. Tyto pojmy dále ujasňujeme v základních definicích.

18 19

LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. s. 5. LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika.

12

Defekt Pojem defekt můţeme chápat jako vadu, chybění nebo ztrátu v anatomické stavbě organismu a poruchy v jeho funkcích. Defekty členíme podle doby vzniku na vrozené a získané, podle charakteru, na orgánové a funkční a dle intenzity na lehké, střední a těţké.20 Defektivita Defektivita označuje poruchu jednoty organismu a prostředí, které se projevuje narušením společenských vztahů mezi handicapovaným jedincem a prostředím. Defektivitu lze speciální výchovou upravit nebo zcela odstranit.21 Handicap Handicap je chápán jako překáţka, znevýhodnění nebo nepříznivá situace, která vyplývá z omezené schopnosti jedince uplatnit se stejně dobře, jako se to daří ostatním lidem. 22 V Mezinárodní klasifikaci vad, postiţení a znevýhodnění uvádí Světová zdravotnická organizace následující definice: Vada

(Impairment):

Označuje

jakoukoliv

ztrátu

nebo

abnormálnost

psychologické, fyziologické nebo anatomické struktury nebo funkce. Postižení (Disability): Jedná se o jakékoliv omezení nebo ztrátu schopnosti (vyplývající z vady) jednat a provádět činnosti standardním způsobem. Znevýhodnění (Handicap): Je nevýhoda vyplývající z vady nebo postiţení jedince, která jej omezuje nebo znemoţňuje plnit roli, která je pro tohoto jednice normální. 23

20

LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 22 MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. 23 VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÉ OBČANY. Národní plán pomoci zdravotně postiţeným občanům. [online]. [cit. 2010-07-07]. Dostupné z WWW: . 21

13

3.1

Mentální retardace „Mentální retardace je souhrnné označení vrozeného postižení rozumových

schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Můžeme ji definovat jako neschopnost jedince dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože byl k tomu výchovně stimulován.24 Mentální retardací můţe být označováno celkové sníţení rozumových schopností jedince. Toto celkové sníţení můţe být provázeno niţší schopností orientovat se v ţivotě.25 Mentální retardace můţe mít celou řadu příčin. Obecně je lze rozdělit do dvou základních skupin a to na endogenní a exogenní. Endogenní příčiny (genetické) jsou způsobeny spontánní mutací v zárodečných buňkách a exogenní příčiny vznikají vlivem prostředí. 26 V roce 1992 vstoupila v platnost 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů Světové zdravotnické organizace (WHO), která rozděluje mentální retardaci na 6 kategorií: F70 lehká mentální retardace F71 středně těţká mentální retardace F72 těţká mentální retardace F73 hluboká mentální retardace F78 jiná mentální retardace F79 nespecifikovaná mentální retardace (pouţívá se v případech, kdy nelze diagnózu mentálního postiţení stanovit)

24

VÁGNEROVÁ, M. Úvod do vývojové psychopatologie III. : Vzdělávací handicap – postižení schopností nezbytných k učení. s.289. 25 ČERNÁ,M. Česká psychopedie. 26 LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika.

14

Klasifikace mentální retardace, viz Příloha č. 1 Charakteristiky nejčastěji se vyskytujících syndromů spojených s mentální retardací, viz Příloha č. 2 Mentální postižení Definice mentálního postiţení z různých hledisek: Biologický přístup – Mentální postiţení je způsobeno trvalým závaţným organickým nebo funkčním poškozením mozku. Psychologický přístup – Mentální postiţení je primárně sníţená úroveň rozumových schopností, které jsou měřitelné standardizovanými testy inteligenčního kvocientu Sociální přístup – Mentální postiţení je charakteristické dezorientací ve světě a ve společnosti, která jedince omezuje zvládat vlastní sociální existenci bez cizí pomoci Pedagogický přístup – Mentální postiţení je sníţená schopnost učit se navzdory vyuţití specifických vzdělávacích postupů a metod. Právní přístup – Mentální postiţení je sníţená způsobilost k samostatnému právnímu jednání.27 V současné české psychopedii se termíny jedinec s mentálním postiţením a jedinec s mentální retardací pouţívají jako synonyma. 28

3.2

Socializace Socializace je definována jako „proces maximálního rozvoje osobnosti

a začlenění do pracovního a společenského prostředí.“29

27

PLEVOVÁ, I. SLOWIK, R. Komunikace s dětským pacientem. ČERNÁ, M. Česká psychopedie. 29 LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika, s. 10. 28

15

Resocializace Je proces, při kterém dochází k opětovnému navrácení jedince do společnosti. U všech postiţených osob není míra zapojení do výchovně vzdělávacího a pracovního procesu i do společenského ţivota stejná. Proto lze rozlišit několik stupňů socializace: Integrace Integrace vyjadřuje úspěšné začlenění handicapovaného jedince do společnosti zdravých lidí výchovou a vzděláváním, v pracovním uplatnění i společenském souţití. 30 Adaptace Adaptace je schopnost postiţeného jedince přizpůsobit se společenským podmínkám. 31 Utilita Utilita označovaná jako tzv. sociální upotřebitelnost, znamená zařazení handicapovaného jedince do společnosti za předpokladu celoţivotní společenské ochrany a pomoci. 32 Inferiorita Inferiorita označovaná jako tzv. sociální nepouţitelnost. Zařazení jedince do společnosti je velmi obtíţné a sociální vztahy zde nejsou vytvořeny. 33

30

MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. 32 LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 33 LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 31

16

3.2.1 Integrace „Integrace je postoj společnosti k handicapovaným občanům, který je neodmítá, nesegreguje, ale naopak se snaží vytvářet optimální podmínky pro jejich začlenění do „hlavního proudu“ společenského života.“34 Pod pojmem „integrace“ se v současné pedagogické teorii i praxi rozumí vzdělávání jedinců společně s jejich nepostiţenými vrstevníky a zařazování ţáků s různými druhy zdravotního postiţení do běţných škol a běţných tříd, v nichţ se vzdělávají ţáci bez postiţení. 35 V dokumentu Světové zdravotnické organizace jsou definovány stupně integrace, kde jsou rozčleněny následujícím způsobem: 1. Sociálně integrovaný – je jedinec účastnící se plně společenských činností. 2. Účast inhibovaná – jedinec je mírně omezen v plné účasti na společenských činnostech. 3. Omezená účast – jedinec se neúčastní v důsledku svého postiţení obvyklých společenských aktivit plně. 4. Zmenšená účast – jedinec v důsledku svého postiţení není schopen navazovat náhodné kontakty a jeho účast na společenském ţivotě je omezena na přirozené komunitární vztahy. 5. Ochuzené vztahy – je omezení ve fyzickém, sociálním či psychickém vývoji bez tendence na zlepšení. 6. Redukované vztahy – jedinec je schopen udrţovat vztahy pouze k vybrané a omezené skupině nebo jedincům. 7. Narušené vztahy – jedinec v důsledku svého postiţení jiţ není schopen udrţovat trvalejší vztahy s ostatními lidmi. 8. Společensky izolované – u jedince není moţné zjistit míru integrace z důvodu izolovanosti. 36 Integrace je často označována jako opak segregace (segregace = oddělení, odloučení). 34

ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. s. 12. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. 36 LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. 35

17

Segregace V historii nebyli vţdy všichni jedinci se speciálními potřebami akceptováni společností. Často docházelo k segregaci. Segregace je označení pro vyřazování ze společnosti. I v současné době můţe docházet k segregaci, proto je nutné vytvářet adekvátní podmínky, metody a formy práce s osobami se speciálními potřebami. 37 Znázornění stupňů socializace v poměru k segregaci, viz Příloha č. 3

37

LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika.

18

Reakce rodiny na postižené dítě

3.3

Obavy, nejistoty a někdy i stres v rodině dítěte s mentálním postiţením začínají často ještě dříve, neţ je postiţení diagnostikováno. Rodiče mohou tušit, ţe s jejich dítětem není něco v pořádku a ţe se nevyvíjí standardním způsobem.

38

Reakce rodičů na postiţení dítěte mají typické projevy, které se podobají sledu reakcí na závaţné onemocnění. Dobu, odkdy je dítě povaţováno definitivně za postiţené, označujeme jako krizi rodičovské identity. Jedním z faktorů, které modifikují rozvoj identity dítěte, je změna reakcí a výchovných postojů rodičů. Pokud je dítě jiţ od raného věku přijato jako postiţené, nejsou poţadavky ani očekávání, které na ně rodiče kladou a vztahují, jako kdyby bylo zdravé. 39 Reakce rodičů na postiţení dítěte můţeme rozdělit na několik fází: 1. Fáze šoku a popření. První reakcí na subjektivně nepřijatelnou traumatizující skutečnost, ţe dítě je trvale postiţené, je šok. Lze jej charakterizovat výroky rodičů např.: „To není možné, to nemůže být pravda“. Situaci nelze přijmout, jelikoţ je natolik tíţivá a proto vesměs dochází k popření. Tato fáze je typická citovým vychýlením, rozrušením a neochotou uvěřit. 2. Postupná akceptace reality, vyrovnání se s problémem Tato fáze závisí na racionálních a emocionálních faktorech. Je umoţněna získáváním většího mnoţství informací a pochopení charakteru postiţení dítěte a moţností dalšího rozvoje.

3. Realistický postoj k dané situaci „Rodiče dítě akceptují takové, jaké je a jsou ochotni je rozvíjet v mezích jeho možností.“40 38

ČERNÁ, M. Česká psychopedie. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie handicapu. 40 VÁGNEROVÁ, M. Psychologie handicapu. s. 78. 39

19

Pešová (2006) uvádí odlišný sled fází: 1. Fáze prediagnostická – rodiče přichází k psychologovi 2. První fáze – fáze šoku – sdělení diagnózy spojené s hlubokým otřesem rodičů 3. Druhá fáze – fáze reaktivní – bolest, ţal, zklamání, úzkost, viny, agresivita 4. Třetí fáze – adaptace – realistické hodnocení situace 5. Čtvrtá fáze – reorientace – rodiče začínají jednat, vyhledávají pomoc a nové informace 6. Pátá fáze – překonání krize41 Přijetí diagnózy je pro rodiče velmi stresovou situací. Je ale důleţité, aby tuto situaci zvládli. Způsob, jakým rodiče situaci zvládají, ovlivňuje to, jakou zátěţí bude nemoc pro dítě.

41

PEŠOVÁ, I. Poradenská psychologie pro děti a mládež.

20

3.4

Zdravotně postižené děti a jejich vztah se sourozenci „Pozitivní vztahy mezi sourozenci usnadní a zároveň představují celoživotní

podpůrný systém. Vztah vzájemné lásky a podpory se v případě, kdy je jedno dítě postižené, vytváří mnohem obtížněji a je pro rodinu klíčový.“42 Příchod postiţeného dítěte do rodiny bývá často stresem nejen pro rodiče, ale i pro sourozence. Část úkolů spojených s postiţeným dítětem v rodinné dělbě práce bývá přenášena i na sourozence. Někdy také dochází k dohodě, ţe aţ to bude potřeba, převezmou sourozenci péči o postiţeného bratra nebo sestru. Někdy to můţe vést ke značným konfliktům. U zdravých sourozenců mlčení o budoucnosti vyvolává značnou úzkost.43 Výchova postiţeného dítěte je velmi náročná a je důleţité, aby postiţené dítě v rodině nezůstalo jedináčkem. Není to dobré pro dítě ani pro rodiče. Narození zdravého dítěte přinese do rodiny radost a uklidnění.

44

Být sourozencem postiţeného dítěte je jiţ od počátku těţkou rolí. Zdravé dítě jiţ od raného věku můţe pociťovat od rodičů větší náklonnost k postiţenému dítěti. I kdyţ si zdravé dítě můţe uvědomovat, ţe jako zdravé nepotřebuje tolik pozornosti jako postiţený sourozenec, můţe se u něj projevovat ţárlivost. V mladším věku si tuto skutečnost uvědomuje dítě víc, a také ţárlivost na postiţeného sourozence můţe být výraznější. V době puberty zdravého sourozence můţe dokonce docházet ke studu. Zdravý sourozenec si uvědomuje zvláštnost v rodině a můţe mu to být nepříjemné. Neustálé pohledy a naráţky či dotazy na postiţeného sourozence jej mohou velmi zraňovat. V pozdějším věku se zdravý sourozenec se svou rolí smíří, přestává se stydět i ţárlit. Zdravý sourozenec často přebírá část péče o svého postiţeného sourozence za rodiče. Tato skutečnost se můţe objevovat v případech, kdy oba rodiče pracují nebo vyţadují od zdravého sourozence pomoc.

42

RICHMAN, S. Výchova dětí s autismem: aplikovaná behaviorální analýza. s. 95. PEŠOVÁ, I. Poradenská psychologie pro děti a mládež. 44 MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. 43

21

Nejen věk sourozenců, ale i pořadí narození dětí můţe vypovídat o stavu rodiny. Pokud se narodí zdravé dítě jako druhé, můţe to být pro postiţené dítě velký přínos. Postiţené dítě přestává být středem pozornosti, jak to bylo doposud. Rodiče by měli dělit svou lásku, něhu, pozornost i péči rovným dílem mezi obě děti. Po určité době začne postiţené dítě svého mladšího sourozence napodobovat. Neprojeví se to v pohyblivosti nebo v hbitosti, ale v období, kdy mladší dítě začíná mluvit. Postiţené dítě se později snaţí svému mladšímu sourozenci vyrovnat.45 Jestliţe se postiţené dítě narodí aţ po dítěti zdravém, je zde hrozba, ţe si matka vytvoří zvláštní vztah k postiţenému dítěti, při kterém se spojí vrozená mateřská láska se soucitem. A zdravé starší dítě je zatlačeno do pozadí. Ţádná matka by si to nejspíše nepřiznala, ale v rodinách s postiţeným dítětem toto nebezpečí existuje. V ţivotě staršího dítěte můţe být nepříznivým zásahem narození mladšího sourozence zvláště tehdy, jde-li o dítě mentálně postiţené. Postiţené dítě můţe časem získat v rodině takovou pozici, ţe naruší její celkovou rovnováhu. Rodiče a prarodiče sice nepřestanou mít ostatní děti rádi, ale jejich soustředěná péče o postiţené dítě můţe působit neblaze na jeho sourozence. 46 „Lásku a péči musí rodina uvážlivě rozdělovat mezi děti zdravé i dítě postižené tak, aby se zdravé děti změnily postupem času v ochránce dítěte postižného a postižené dítě je milovalo a mělo v nich po celý život oporu.“47

45

MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. 47 MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. s. 73. 46

22

3.5

Výchova a vedení mentálně postiženého dítěte „Výchovu a vzdělávání lidí s mentálním postižením chápeme jako celoživotní

proces.“48 Výchovou rozumíme všechny vlivy tj. ţivelnou i řízenou přípravu jedince pro osobní individuální ţivot a pro plnění společenských úkolů. Mimořádné nároky jsou kladeny na vychovatele, učitele, odborné pedagogy, lékaře, zdravotní a sociální pracovníky, kteří výchovně působí na postiţené osoby.49 Výchova mentálně postiţeného dítěte je náročnější a dlouhodobější neţ výchova normálních dětí. Výsledky práce se ale přesto nevyrovnají výsledkům práce se zdravými dětmi. Cílem výchovy mentálně postiţeného dítěte by měla být jeho co největší soběstačnost a schopnost sebeobsluhy.50 Ve výchově je důleţité, abychom všechno, co se dítěti podaří, hlasitě chválili: „ty to umíš, ty jsi šikovné, podívej se, táto, mámo, co my uţ umíme“. Takovéto pochvaly není nikdy dost. Ale i kdyţ se něco podaří hůře, musíme dítěti dodávat sebedůvěru a nepřerušovat jeho další pokusy. 51 Problémem mentálně postiţených dětí někdy můţe být strach z cizích tváří a z cizího prostředí. Někdy mohou i odmítat komunikaci s cizími lidmi. Cizí osoby v nich mohou produkovat strach, bojácnost a útěky. Proto je důleţité, aby tyto děti byly zvyklé na širší okruh lidí. Pokud se dítě cítí dobře i v okruhu méně známých lidí, můţe se lépe zařadit do společnosti.

48

ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. s. 55. MONATOVÁ, L. Pedagogika speciální. s. 23. 50 MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. 51 MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. 49

23

4 Občanské sdružení Hvězdička Občanské sdruţení Hvězdička Občanské sdruţení Hvězdička je sdruţení občanů zabývající se pomocí dětem s mentálním postiţením a jejich rodinám. Aktivity sdruţení probíhají v pronajatých prostorách podle charakteru a zaměření akce. Vlastní prostory prozatím nemá. Organizační struktura občanského sdruţení Hvězdička Podle Stanov občanského sdruţení je nejvyšším statutárním orgánem valná hromada, která volí pětičlennou radu sdruţení. Rada sdruţení je výkonným orgánem sdruţení. Statutárním zástupcem občanského sdruţení Hvězdička je předseda, který pracuje samostatně. Rada sdruţení pracuje na principu dobrovolnictví. Poslání a cíle občanského sdruţení Hvězdička Za hlavní cíle občanského sdruţení Hvězdička je povaţována integrace handicapovaných dětí a

mládeţe do

společnosti,

organizování ozdravných

a sportovních aktivit pro osoby s handicapem a také napomáhání rozvíjení zájmové činnosti a účelnému vyuţívání volného času dětí a mladistvých s handicapem. Těchto cílů občanské sdruţení Hvězdička dosahuje především těmito formami: Poskytování poradenství a pomoci Organizování charitativních akcí Organizování integračních táborů Organizování společenských a kulturních akcí pro handicapované, jejich rodiny a přátele Návrh na registraci občanského sdružení Hvězdička, viz Příloha č. 4 Stanovy občanského sdružení Hvězdička, viz Příloha č. 5 Přínos občanského sdružení Hvězdička, viz Příloha č. 6

24

5 Letní integrační tábor Letní integrační tábor je určen zdravotně postiţeným dětem a jejich zdravým sourozencům. Tento tábor je určen především dětem mentálně postiţeným či mentálně retardovaným. Letní integrační tábor se nezaměřuje pouze na integraci a pomoc handicapovaným, ale také na pomoc zdravým sourozencům postiţených dětí. Zdravý sourozenec můţe proţívat různé situace, můţe mít mnoho pocitů nebo dotazů týkajících se onemocnění postiţeného bratra či sestry. Také můţe mít problémy či trápení, se kterými se rodičům zatím nesvěřil. Tento letní tábor nabízí zdravým sourozencům nový pohled na onemocnění svého postiţeného bratra či sestru. Nabádá k navázání nových kontaktů a přátelství s dětmi se stejnými problémy. Program, který je předběţně sestaven, se bude v průběhu tábora měnit dle individuálních potřeb dětí. Cílem letního integračního tábora je: 1. Integrovat postiţené dítě 2. Pomoci zdravému sourozenci najít si kamarády se stejnými ţivotními osudy a následné smíření se se situací 3. Dopřát rodičům dítěte relaxaci a týdenní odpoutání od dítěte „ V integraci neboli maximální socializaci zdravotně postižených do společnosti plníme dva hlavní cíle: 1. Sociální

rehabilitaci

postižných

změnami

jejich

vlastního

ve společnosti a změnami jejich prožívání životních situací 2. Přípravu zdravé populace k životu s postiženými“52

52

KREJČÍŘOVÁ, O. Psychopedie: kapitoly z didaktiky mentálně retardovaných. s. 115.

25

chování

5.1

Organizace letního integračního tábora Je nutné, aby rodiče účastníků tábora vyplnili přihlášku na letní prázdninový

pobyt a odeslali ji na adresu občanského sdruţení nejpozději 3 měsíce před začátkem letního integračního tábora. Provozovatel má povinnost oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví konání letního tábora s uvedením místa, termínu a počtu účastníků a to nejpozději dva měsíce před jejím zahájením. 53 Přihláška na letní integrační tábor, viz Příloha č. 7

5.1.1 Klientela Letní integrační tábor je určen dětem zdravotně postiţeným a jejich zdravým sourozencům. Je určen především dětem s mentálním postiţením a mentální retardací. Prostředí není plně bezbariérové, proto tento tábor není vyhovující pro děti na vozíčku.

5.1.2 Termín Červenec, srpen, 7 dní (sobota – pátek). Odjezd do Dolního Bušínova v doprovodu hlavního vedoucího tábora z Olomouce a z Ostravy.

5.1.3 Propagace Klienti se na letní integrační tábor získávají: Vyvěšenými plakáty na plakátových plochách ve městě Ostrava, Olomouc a Zábřeh. Plakát letní integrační tábor, viz Příloha č. 8 Oslovením stacionářů denních a týdenních, občanských sdruţení, domovů pro osoby se zdravotním postiţením apod.

53

PRACOVNÍCI ODDĚLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ IDM. Tábory a jiné zotavovací akce. Průvodce jejich přípravou.

26

5.1.4 Personální zajištění V průběhu tábora pečuje o děti hlavní vedoucí, několik oddílových vedoucích, několik zdravotníků a osobních asistentů. Počet zdravotníků, oddílových vedoucích a osobních asistentů je určen počtem dětí účastnících se letního tábora (1 – 2 zdravotníci na 20 dětí, 1 oddílový vedoucí na 10 dětí a 1 osobní asistent na 1 – 2 postiţené děti). Předem je také kontaktován praktický lékař, který bude poskytovat zdravotní péči v místě konání tábora. O účetnictví se stará externí účetní (hospodář). Počet těchto pracovníků je určen podle počtu dětí, které se zúčastní letního tábora. Oddíloví vedoucí jsou osoby, které mají jiţ zkušenost s vedením nebo organizací letního tábora. Zdravotníci jsou lékaři, zdravotní sestry či zdravotničtí asistenti, kteří mají praxi s účastí na letních táborech jako zdravotníci nebo pracují ve zdravotnictví. Osobní asistenti jsou vybíráni z řad studentů vysokých škol, kteří studují pedagogický nebo zdravotnický obor. Osobní asistenti jsou osoby starší 18 let, které mají jiţ zkušenost s péčí o zdravotně postiţenou osobu. Osobní asistenti jsou vybíráni pomocí dotazníku a osobního pohovoru. Jejich motivací bývá často sběr nových informací či zkušeností. Osobní asistenti mají za úkol po dobu tábora aktivně pomáhat handicapovanému dítěti při kaţdodenních činnostech. Hlavní vedoucí nese plnou zodpovědnost za všechno. Musí být starší 18 let, musí mít zkušenosti s dětmi a mládeţí. Také řídí práci všech pracovníků na táboře a nese hlavní zodpovědnost za spokojenost dětí. Hlavní vedoucí má povinnost komunikovat se všemi pracovníky, podílí se na upřesňování jídelníčku, kontroluje práci zdravotníka, hospodáře a kuchaře. Vede celý výchovný proces a práci oddílových vedoucích. 54 Všichni zmínění se letního tábora účastní jako dobrovolníci, bez nároku na odměnu. 54

PRACOVNÍCI ODDĚLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ IDM. Tábory a jiné zotavovací akce. Průvodce jejich přípravou.

27

5.1.5 Ubytování a stravování Ubytování Ubytování bude v rekreačním středisku Prefa55v Dolním Bušínově. Rekreační středisko nabízí ubytování a stravování v hlavní budově. V přízemí i v prvním patře budovy je několik třílůţkových a čtyřlůţkových pokojů. Přízemí i patro má své vlastní hygienické zařízení. V přízemí je společenská místnost, která slouţí také jako jídelna. V areálu je k dispozici dětská klubovna, která je vhodná pro vyuţívání volného času dětí při nepříznivém počasí. Děti budou ubytovány v přízemí nebo v prvním patře, odděleně podle pohlaví. Osobní asistenti budou sdílet pokoj s postiţeným dítětem, které mu bude na začátku tábora svěřeno do péče. Stravování Stravování zajišťuje penzion, kuchaři se přizpůsobují jídelníčku vhodnému pro děti. Strava 5x denně a dostatek tekutin po dobu celého dne. Moţnost i dietní stravy (např. bezlepková strava). Případné diety dítěte musí rodiče nebo lékař vyplnit v přihlášce na letní prázdninový pobyt.

5.1.6 Zdravotní stav a věk dítěte Zdravotní stav dítěte zhodnotí praktický lékař a uvede své vyjádření v přihlášce. Tento tábor je určen pro děti od 7 – 17 let.

55

Rekreační středisko Prefa [online]. [cit. 2010-07-22]. Dostupné z WWW:.

28

5.2

Rozpočet letního integračního tábora Rozpočet (při max. počtu účastníku tábora (10 postiţených dětí, 15 zdravých dětí

+ 1 zdravotník, 1 hlavní vedoucí, 2 oddíloví vedoucí, 8 osobních asistentů)). 1. Stravování + ubytování (penzion) 64 750 Kč Stravování: 6 x snídaně 13 x svačina 6x oběd 6 x večeře + dostatečné mnoţství tekutin po celý den Ubytování: 6 dní + 6 nocí 2. Doprava 6 000 Kč Příjezdy a odjezdy LT: Olomouc – Zábřeh (vlaková doprava) Ostrava – Zábřeh (vlaková doprava) Zábřeh – Dolní Bušínov (autobusová doprava) Dolní Bušínov – Zábřeh (autobusová doprava) Zábřeh – Olomouc (vlaková doprava) Zábřeh – Ostrava (vlaková doprava) Výlety: Dolní Bušínov – Úsov (autobusová doprava) Dolní Bušínov – Zábřeh (autobusová doprava) Mírov – Dolní Bušínov (autobusová doprava)

29

3. Honoráře personálu 0 Kč 4. Materiál potřebný k programu 2 000 Kč Hry: Fotbalový míč a jiné míče, létající talíře, pexesa, skládačky, puzzle, karty, stolní hry, různé hračky… Pracovní pomůcky: Obvazy, knoflíky, pastelky, fixy, barvy, štětce, výkresy, plátna, tempery, dřevěné kolíčky na prádlo, krepové papíry, dopisní papíry, obálky, pohlednice, tuţky, propisky, provázky, bílá trička, nůţky, batikovací barvy… 5. Vybavení lékárny 1 200 Kč Ibalgin 5 balení Paralen 1 balení Kinedryl 1 balení Carkl – ţivočišné uhlí 1 balení Olynth – nosní kapky 1 ks Robitusin – roztok proti kašli 1 ks Stopangin – kloktadlo proti bolesti v krku 1 ks Mastný tyl – přípravek urychlující hojení 1 ks Septonex – oční kapky 1 ks Zklidňující gel po bodnutí hmyzem 1 ks Cerex – tablety proti alergické reakci 1 balení Ajatin – desinfekce 1 ks Vazelína 1 ks Obvazová gáza hydrofilní skládaná sterilní 2 ks Náplast na cívce 1 ks; rychloobvaz 1 ks Elastické obinadlo 2 ks Sterilní obvaz 2 ks

30

Škrtící obinadlo 1 ks Trojcípí šátek 1 ks Obvazová vata 1 balení / 50 g Lékařský teploměr 1 ks Resuscitační rouška 1 ks Anatomická pinzeta 1 ks; chirurgická pinzeta rovná 1 ks Dřevěné lopatky 20 ks Lékařské rukavice 1 pár Rouška PVC 1 ks Dlahy pro fixaci, různé rozměry 2 ks 56 6. Vstupy do památkových objektů 1 500 Kč Hrad Úsov: Děti 6 – 15 let 35 Kč / os. Dospělí (doprovod) 70 Kč / os. 7. Vedlejší výdaje 2 000 Kč Finanční rezerva na nečekané výdaje. Celkem: „Má dáti“ 76 250 Kč 1. Státní dotace XX Kč 2. Sponzoři XX Kč 3. Cena letního tábora 3000 Kč/os Celkem: „Dal“ 75 000 Kč (předpokládaná získaná částka za letní tábor (počet účastníků 25) bez případných dotací a sponzorských darů)

56

Lékárničky Shop [online]. [cit. 2010-01-04]. Dostupné z WWW:< http://lekarnickyshop.cz/info_zdravotni_zajisteni_tabora.php >.

31

5.2.1 Možnosti získání sponzorských darů

Při ţádání o poskytnutí sponzorských darů je moţné se obrátit například na tyto organizace: Accenture Fond Nadace Terezy Maxové dětem Podpora Accenture Fondu Terezy Maxové a finanční prostředky jsou určeny neziskovým organizacím, pěstounským rodinám a ústavním zařízením, které pracují intenzivně na zlepšení všestranného rozvoje znevýhodněných dětí. Tento fond podporuje výchovu, vzdělávání a všestranný rozvoj dětí, speciální terapie, odborné sluţby atd.57 Nadace Děti – kultura – sport O grant sociální a zdravotní si mohou zaţádat nemocnice, sociální ústavy a neziskové organizace. Je také moţné zaţádat si o grant na podporu školství a zájmové činnosti, ten je určen pro mateřské, základní, střední a vysoké školy, odborná učiliště, speciální základní a mateřské školy, dětské domovy, domy dětí a mládeţe, občanská sdruţení a mateřská centra.58

5.2.2 Srovnání ceny letního integračního tábora s jinými Ceny letních táborů v ČR se různě liší. Je to dáno především způsobem ubytování, stravování a náročností programu, který organizátoři připravili. Namátkově je pro srovnání vybráno několik letních táborů „Letní tábor Jezdecký klub o. s.“, Radkova Lhota, „Letní tábor Asterix a Obelix“ RS Březová a „Letní tábor Beskydská olympiáda“.

57

Accenture Fond Terezy Maxové dětem [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW:< http://www.terezamaxovadetem.cz/nase-pomoc/jak-pomahame/korporatni-fondy/accenture-fondnadace-terezy-maxove-detem/>. 58 Nadace děti – kultura - sport [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW:< http://www.nadacedks.cz/articleDetail.aspx?fldId=44&id=47>.

32

„Letní tábor Jezdecký klub o. s.“, Radkova Lhota Jezdecký klub nabízí 7 denní letní tábor v Radkově Lhotě. Ubytování je zajištěno ve stanech s podsadou, hygiena zajištěna v objektu. Program tábora zaměřen převáţně na výuku jízdy na koni. Cena tábora je 2 950,- Kč.59 „Letní tábor Asterix a Obelix“ RS Březová Letní tábor je spojen s tématikou Asterixe a Obelixe. Jedná se o 7 denní tábor, ubytování zajištěno v budově. Cena tábora je 2 900,- Kč.60 „Letní tábor Beskydská olympiáda“ Letní tábor je pořádán v místě Čeladná v Moravskoslezském kraji. Děti jsou ubytovány v penzionu. Cena 7 denního tábora je 3 500,- Kč.61

59

Jezdecký klub o. s. [online]. [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW:< http://www.jkosrl.wbs.cz/Letnitabor-2011.html >. 60 Asterix a Obelix [online]. [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW:< http://www.istan.cz/cz/deti-mlade 61 Beskydská olympiáda [online]. [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW:< http://www.detsketabory.info/?akce=detail_tabora&tabor=2055 >.

33

5.3

Program letního integračního tábora Tento program je sestaven pouze orientačně, je zřejmé, ţe v průběhu tábora

bude upravován a přizpůsobován. Program je tvořen z programu dopoledního, odpoledního a večerního. V tomto programu je také přihlíţeno na moţnost nepříznivého počasí.

5.3.1 Denní režim 7.15 hod. ranní budíček 7.30 hod. ranní rozcvička 8.00 hod. snídaně 8.45 hod. kontrola úklidu 9.00 hod. dopolední program 10.30 hod. svačina 11.00 hod. dopolední program 12.30 hod. oběd 13.00 hod. odpolední klid (cca 30 min. – 60 min. dle potřeby) 14.00 hod. odpolední program 15.30 hod. svačina 16.00 hod. odpolední program 18.30 hod. večeře 19.00 hod. večerní program 21.00 hod. večerka (velmi individuální, dle věku i dříve)

34

Ranní budíček Děti jsou probouzeny oddílovými vedoucími nebo pomocí hudby kaţdý den v 7.15 hod. Při prodlouţeném programu v předchozím dni se ranní budíček posunuje na pozdější hodinu. Ranní rozcvička Ranní rozcvička začíná v 7.30 hod. a trvá 15 minut. Slouţí k nastartování organismu a musí být bezpečná a příjemná. Rozcvička je v reţii oddílových vedoucích. Při rozcvičce mohou probíhat různé aktivity a to například cvičení, protahování, běh, míčové hry. Po rozcvičce následuje krátký odpočinek a hygiena. Kontrola úklidu Pokoje dětí jsou v průběhu tábora denně nebo namátkově kontrolovány. Kontrola se zaměřuje na úklid pokojů. Jednotlivci mohou být za pořádek v pokoji hodnoceni.

5.3.2 Denní plán

1. den: sobota Dopolední program Dopolední aktivity: Příjezd na místo tábora, přidělení osobních asistentů, ubytování. Aktivita: Příjezd na místo tábora, přidělení osobních asistentů, ubytování Průběh aktivity: Příjezd na místo tábora v dopoledních hodinách. Přidělení osobních asistentů k postiţeným dětem (max. 2 děti na 1 asistenta). Následné ubytování (osobní asistenti společně s postiţenými dětmi). Motivace: Vhodná motivace, např. povzbuzením: „ Kdo ukáţe svému asistentovi, jak se umí rychle vybalit, a co si hezkého na tábor přivezl?“ Nebo: „Aţ se všichni ubytujeme, tak si zahrajeme společně hru.“

35

Cíl aktivity: Děti i vedoucí jsou ubytováni, děti s postiţením mají přiděleného svého osobního asistenta. Odpolední program Odpolední aktivity: Seznamovací hra, seznámení s blízkým okolím, výlet k přehradě a na kopec u Krchleb62 Hry, které jsou nabízeny v areálu penzionu. Pomůcky: Fotbalový míč, různé míče (volejbalový, pěnový…). Aktivita: Seznamovací hra: „Kdo to je?“ Průběh aktivity: Děti se rozdělí do dvojic (mohou je rozdělit i vedoucí), a jejich úkolem je se tomu druhému představit (jak se jmenuje, kde bydlí, jaké má zájmy). Po uběhnutí 5 – 10 minut si děti sednou do krouţku. Poté probíhá představování, ale tím způsobem, ţe nepředstavují sebe, ale svého kamaráda z dvojice.(Vhodné je, kdyţ jsou k sobě přiděleni sourozenci, mohou sdělit, co mají na sobě vzájemně nejraději, své dobré vlastnosti atd.). Motivace: Motivace povzbuzením: „ Kdo si zapamatuje o svém kamarádovi nejvíce informací?“ Cíl aktivity: Děti se mezi sebou znají, umí si určité informace zapamatovat. Aktivita: Seznámení s blízkým okolím, výlet k přehradě a na kopec u Krchleb Průběh aktivity: Děti se svými vedoucími a asistenty poznávají okolí procházkou k přehradě a na kopec u Krchleb. Na kopci je velké hřiště, kde mají děti moţnost zahrát si libovolné míčové hry (fotbal, hru Bumbrlík…). Při návratu na penzion mají moţnost hrát venkovní hry, které areál nabízí (kuţelky, trampolína, houpačky, kolotoč). Motivace: Děti na procházce poznají okolí penzionu. Kdyţ procházku zvládnou, za odměnu si můţou všichni zahrát libovolné hry u penzionu.

62

Obec Krchleby [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupné z WWW:< http://www.regionmohelnicko.cz/obec/krchleby/>.

36

Cíl aktivity: Děti znají okolí penzionu. Večerní program Večerní aktivity: Hra „Večerní trojboj“. Hra se skládá za tří disciplín: dětský kurz první pomoci, třídění knoflíků, hra „Na malíře“. Pomůcky: Obvazy, knoflíky různých barev a velikostí, pastelky, fixy, barvy, štětce, výkresy. Aktivita: Dětský kurz první pomoci Průběh aktivity: Děti se učí obvazovat zlomeniny. Učí se obvazovat končetiny svým kamarádům, sourozencům nebo asistentům. Motivace: Děti se naučí něco nového a budou umět zraněnému kamarádovi pomoci. Cíl aktivity: Děti vědí, k čemu se obvaz pouţívá, vědí, jak obvázat končetinu. Aktivita: Třídění knoflíků Průběh aktivity: Děti třídí knoflíky podle barev a velikostí do krabiček. Motivace: Vhodně propojit s příběhem a pouţít pomůcky (např. hračku klauna). Klaunovi se rozkutálely knoflíčky, zkuste mu je všechny roztřídit a zařadit. Cíl aktivity: Aktivita slouţí k procvičování jemné motoriky. Děti poznávají barvy a velikosti knoflíků. Aktivita: Hra „Na malíře“ Průběh aktivity: Děti mají za úkol co nejlépe namalovat svého sourozence (kdyţ dítě na táboře sourozence nemá, kreslí kamaráda nebo asistenta). Motivace: Děti si zkusí, jak umí namalovat sourozence nebo kamaráda. A potom zjistí, zda se na obrázku sourozenec nebo kamarád pozná.

37

Cíl aktivity: Sourozenci spolu spolupracují. Snaţí se co nejlépe se navzájem ztvárnit. Alternativa denního programu (nepříznivé počasí) Případná změna odpoledního programu: Seznamovací hry ve společenské místnosti.

2. den: neděle Dopolední program Dopolední aktivity: Rozdělení dětí do týmů (oddílů), přiřazení oddílového vedoucího. Aktivita: Rozdělení dětí do týmů (oddílů), přiřazení oddílového vedoucího Průběh aktivity: Děti jsou jiţ od začátku tábora rozděleny do čtyř skupin (oddílů). Děti musí být co nejspravedlivěji rozděleny podle věku a předpokládaných schopností. Dále je k oddílům přiřazen oddílový vedoucí, který bude po dobu tábora patronem skupiny a bude se skupinou blízce spolupracovat. Oddílový vedoucí můţe být přiřazen např. losem. Motivace: Oddíloví vedoucí můţou mít masky nebo převleky pohádkových postav. Děti se můţou těšit, ke kterému vedoucímu budou přiděleny. Cíl aktivity: Děti jsou rozděleny do skupin a mají přiřazeného svého oddílového vedoucího. Odpolední program Odpolední aktivity: Zvolení názvu oddílu a týmového pokřiku, tvorba oddílové vlajky, výroba jmenovek. Pomůcky: Plátno (např. staré prostěradlo), temperové barvy, dřevěné kolíčky na prádlo, fixy.

38

Aktivita: Volba názvu oddílu a týmového pokřiku Průběh aktivity: Děti si se svým vedoucím oddílu nachází v přírodě vhodné místo a společně se snaţí vymyslet název oddílu, který by tým nejlépe označil. Společně se také snaţí vymyslet oddílový pokřik, který musí vyjádřit jen jednou větou. Motivace: Snaha o to, aby název a pokřik oddílu byl ten nejlepší a nejoriginálnější ze všech skupin. Cíl aktivity: Děti mají vytvořený název oddílu a týmový pokřik. Aktivita: Tvorba oddílové vlajky Průběh aktivity: Děti tvoří pomocí temperových barev na plátně oddílovou vlajku. Tato vlajka na sobě nese název oddílu a určité znaky či symboly zdůrazňující záměry a názory skupiny. Motivace: Snaha o to, aby oddílová vlajka byla ta nejlepší a nejoriginálnější ze všech skupin. Cíl aktivity: Děti mají vytvořenou oddílovou vlajku. Aktivita: Výroba jmenovek Průběh aktivity: Kaţdé z dětí dostane dřevěný kolíček na prádlo. Na jednu stranu kolíčku si napíše jméno a vykreslí si jej podle svého uváţení. Děti si mezi sebou mohou pomáhat. Motivace: Práce s nezvyklým materiálem. Děti motivovat slovy: „ doma nám maminky na kolíčky moţná nedovolí kreslit, ale s námi si to můţete zkusit.“ Cíl aktivity: Děti mají vytvořeny jmenovky z kolíčků na prádlo. Lépe si zapamatují navzájem svá jména.

39

Večerní program Večerní aktivity: Dětská diskotéka Pomůcky: Vhodný hudební doprovod (rádio, PC…), výzdoba. Příprava diskotéky je v reţii vedoucího tábora. Aktivita: Dětská diskotéka Průběh aktivity: Volná zábava dětí za doprovodu hudby. Motivace: Volná zábava na diskotéce. Příleţitost neřízeně si hrát a bavit se. Cíl aktivity: Děti se libovolně baví, tančí a hrají si spolu. Alternativa denního programu (nepříznivé počasí) Případná změna odpoledního programu: Zvolení názvu oddílu a týmového pokřiku, tvorba oddílové vlajky a výroba jmenovek není prováděna venku, ale ve společenské místnosti.

3. den: pondělí Dopolední program Dopolední aktivity: Hra „Co do lesa nepatří“ Pomůcky: Krepový papír, různé předměty. Aktivita: Hra „Co do lesa nepatří“ Průběh aktivity: Pro děti je v lese připravena stezka, po které se orientují pomocí „fáborků“ vyrobených z krepového papíru. Děti se pohybují po označené trase lesem. Po trase se setkávají s různými zavěšenými předměty (např. PET láhev, tuţka, bota, časopis…) Děti mají za úkol zapamatovat si co nejvíce předmětů, se kterými se v lese setkaly a na konci stezky jich co nejvíce napsat na papír.

40

Postiţené děti se mohou rozhodnout, zda lesní stezku budou procházet i se svým sourozencem nebo jen s asistentem. Na konci trasy čeká všechny děti odměna. Motivace: Motivovat např. příběhem: „ v lese neposední skřítci udělali nepořádek. Zkuste najít a poznat předměty, které do lesa nepatří. Cíl aktivity: Děti se umí orientovat po lesní stezce, vědí, co do lesa nepatří, spolupracují se sourozencem nebo s osobním asistentem. Odpolední program Odpolední aktivity: Návštěva zámku Úsov63 Pomůcky: Sbalené batohy na cestu (pití, svačina, pláštěnka, popř. peníze). Aktivita: Návštěva zámku Úsov Průběh aktivity: Ihned po obědě jedou děti se svými asistenty i vedoucími autobusy do Úsova navštívit lovecký zámek. Mimo prohlídky zámku mohou navštívit i atrakce, které toto místo nabízí. Návrat ve večerních hodinách. Motivace: Děti si prohlédnou nová místa a projedou se autobusem. Na závěr se můţou těšit na různé atrakce, které zámek nabízí (např. strašidelnou chodbu, zajímavé hry a soutěţe). Cíl aktivity: Děti mají nové informace a poznatky o zámku Úsov. Večerní program Večerní aktivity: Psaní dopisů a pohlednic domů, výroba a závody vlaštovek. Pomůcky: Dopisní papíry, obálky, pohlednice, tuţky, propisky, pastelky, výkresy různých velikostí.

63

Zámek Úsov [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupné z WWW:.

41

Aktivita: Psaní dopisů a pohlednic domů Průběh aktivity: Děti píšou pozdravy z tábora domů. Postiţeným dětem pomáhá sourozenec a osobní asistent. Handicapované děti kreslí domů obrázky. Motivace: Kdyţ děti pošlou domů dopis, udělá to všem velkou radost. Cíl aktivity: Děti mají napsané nebo nakreslené pozdravy domů. Sourozenci si navzájem pomáhají. Aktivita: Výroba a závody vlaštovek Průběh aktivity: Děti se učí vytvořit vlaštovku z papíru podle instrukcí vedoucích. Vytvořenou vlaštovku si mohou vykreslit libovolně pastelkami. Kdyţ mají všechny děti vlaštovky hotové, probíhá závod v tom, která doletí nejdále. Motivace: Motivovat slovy: „kdyţ budeme papírové vlaštovky vyrábět, tak se třeba na nás přiletí nějaké vlaštovky podívat.“ Cíl aktivity: Děti se umí soustředit a podle instrukcí vedoucích vyrobit z papíru vlaštovku. Alternativa denního programu (nepříznivé počasí) Případná změna dopoledního programu: Aktivita: Navlékání korálků, výroba korálků z neuvařených těstovin Průběh aktivity: Děti si vyberou typ z nabízených neuvařených těstovin a ty si obarví temperovými barvami. Poté, aţ barvy zaschnou, mají děti moţnost navléknout si těstoviny na provázek nebo na pevnou nit. Mohou si z nich vytvořit náhrdelník nebo jiné doplňky. Motivace: Děti si můţou pro sebe vyrobit náhrdelníky nebo náramky. Vytvořené předměty můţou někomu darovat. Cíl aktivity: Děti mají procvičenou jemnou motoriku, jsou kreativní.

42

4. den: úterý Dopolední program Dopolední aktivity: Vytvoření lesního strašidýlka a lesního domečku. Pomůcky: Různé přírodní materiály, papír, provázek. Aktivita: Tvorba lesního strašidýlka Průběh aktivity: Děti si v areálu penzionu nasbírají různý přírodní materiál (listy, kůru ze stromu, větvičky…), poté dostanou od vedoucích další uţitečný materiál (papír, provázek…). Kaţdé dítě si vyrobí lesní strašidýlko. Navzájem si můţou pomáhat a radit. Motivace: Tvorba lesního strašidýlka je vhodná propojit s příběhem. Např. děti si vytvoří kamaráda, který bude hlídat celý les i tábor. Cíl: Děti umí pouţívat přírodní materiál. Umí si navzájem pomáhat. Aktivita: Tvorba lesního domečku Průběh aktivity: Všechny děti spolu s vedoucími jdou na libovolné místo do lesa, tam si samostatně najdou místečko a pomocí přírodních materiálů vyrobí domeček pro lesní strašidýlko. Děti si navzájem můţou pomáhat, nebo jim můţe pomáhat asistent. Do vyrobeného domečku si můţou své strašidýlko nastěhovat. Motivace: Děti vytvoří lesní domeček pro své lesní strašidýlko, aby měl také svůj domov. Cíl aktivity: Děti kreativně pouţívají svoji fantazii. Děti umí vyrobit pomocí přírodních materiálů domeček pro strašidýlko. Odpolední program Odpolední aktivity: Táborový závod sourozeneckých dvojic (překáţkový běh, hod oštěpem a létajícím talířem, pexeso, kuţelky). 43

Tyto hry plní kaţdý z dvojice jednotlivě, ale výsledky závodu se sourozencům sčítají (pokud dítě na táboře nemá sourozence, je ve dvojici s kamarádem nebo asistentem). Pomůcky: Provázek, kolíky, dřevěná tyč, létající talíř, pexeso, prázdné PET lahve, malý míč. Aktivita: Překáţkový běh Průběh aktivity: Na začátku závodu děti dostanou závodní kartičku, kde jim budou zapisovány výsledky. Závod běţí samostatně, sourozenec je podporuje. Překáţky na překáţkový běh vytvoří vedoucí pomocí provázků a kolíčků. Do různých výšek zabodnou kolíky a tyto spojí provázkem. Děti mají při závodu úkol nataţené provázky přeskočit nebo podlézt. Motivace: Děti si vyzkouší překáţkový běh. Ti co jej zvládnou, získají diplom. Diplom, viz Příloha č. 9 Cíl aktivity: Děti umí samostatně zdolat překáţku. Mezi sourozenci se navzájem podporují a motivují. Aktivita: Hod oštěpem a létajícím talířem Průběh aktivity: Oštěp představuje lehká dřevěná tyč. Děti hází do volného prostoru oštěpem a poté létajícím talířem. Délka hodu se měří. Motivace: Děti si vyzkouší hod oštěpem a létajícím talířem. Ti co jej zvládnou, získají diplom. Cíl aktivity: Děti umí házet oštěpem i létajícím talířem do dálky. Děti si tímto způsobem zlepšují koordinaci pohybů a sílu rukou. Aktivita: Pexeso Průběh aktivity: Děti si ve dvojících zahrají pexeso. Motivace: Děti hrají pexeso, a zjistí který kamarád má nejlepší paměť.

44

Cílem hry: Sourozenci si spolu hrají, upevňují si svůj vztah společnou hrou. Aktivita: Kuţelky Průběh aktivity: Vedoucí připraví kuţelky (z PET lahví). Děti se míčkem snaţí kuţelky shodit na zem. Motivace: Děti si vyzkouší aktivitu, tak jak ji neznají. Můţe se uskutečnit i turnaj. Cíl aktivity: Děti aktivně hrají hry. Rozvíjí tak své myšlení a tělesnou kondici. Večerní program Večerní aktivity: Táborák, opékání špekáčků, zpěv písniček s kytarou. Průběh aktivity: Děti odpoledne po táborovém závodě společně s asistenty a vedoucími v lese sbírají vhodné dřevo a klacíky pouţitelné na táborový oheň. Později vedoucí připraví táborák, vhodné potraviny a pomůcky k opékání. Náplní večerního programu je opékání potravin (špekáčky, párky, chléb, rohlík…), dále také zpívání táborových písní za doprovodu kytary. Motivace: Děti si můţou zazpívat své oblíbené písně a uţít si spoustu zábavy a legrace. Cíl aktivity: Děti společně tráví čas u táborového ohně. Zásady pro pobyt v přírodě, viz Příloha č. 10 Alternativa denního programu (nepříznivé počasí) Případná změna dopoledního, odpoledního a večerního programu: Dopolední aktivita: Domeček pro strašidýlka se vytvářet nebude, strašidýlka si děti vytvoří ve společenské místnosti.

45

Odpolední aktivita: Divadlo Průběh aktivity: Děti soutěţí ve svých oddílech. Vedoucí předem připravili téma divadelního představení (např.: téma „Vyznání lásky“, „Návštěva babičky“…). Děti s pomocí vedoucího nacvičí představení na dané téma. Vyrobí si společně masky. A po uplynutí doby si celotáborově předvedou divadelní představení. Motivace: Vhodně motivovat příběhem např.: „dnes jste se stali herci v divadle a máte za úkol ztvárnit určité téma spolu s oddílovým vedoucím.“ Tato hra můţe být zakončena slavnostním předáním „Oskara“ za nejlepší herecké výkony. Cíl aktivity: Děti umí spolupracovat a připravit divadelní představení. Večerní aktivita: Kreslení zámku Průběh aktivity: Děti mají za úkol na papír nakreslit zámek Úsov, na kterém byly předchozí den. Motivace: Děti poznají, jakou mají paměť. I jak si dokázaly vybavit zámek, který navštívily. Cíl aktivity: Děti si jsou schopny vybavit vzhled zámku. Děti jsou při kresbě kreativní.

5. den: středa Dopolední program Dopolední aktivity: Batikování triček Pomůcky: Bílá trička, nebarevné provázky, nůţky, batikovací barvy. Aktivita: Batikování triček Průběh aktivity: Do společenské místnosti si děti donesou bílé tričko, které si měly dovézt z domova na batikování. Vedoucí vysvětlí postup obvazování trička provázkem. Poté si děti u stolu obvazují libovolně trička provázkem. 46

Osobní asistenti všem pomáhají. Aţ mají děti trička obvázaná, můţou si vybrat barvu na své tričko. Trička obarví vedoucí později. Motivace: Děti si samostatně navrhnou a vyrobí tričko, které je jedinečné. Cíl aktivity: Děti si umí vyrobit tričko, umí pracovat s provázkem. Rozvoj jemné motoriky. Odpolední program Odpolední aktivita: Túra, výšlap na Mírov64 Pomůcky: Sbalený batoh s pitím, svačinou a pláštěnkou. Aktivita: Túra, výšlap na Mírov Průběh aktivity: Po zkráceném odpoledním klidu (cca o 15 minut) jdou děti na pěší túru na Mírov. Polní cesta vede přírodou a je dlouhá cca 10 km. V průběhu túry budou probíhat přestávky dle potřeby dětí. Pokud dítě jiţ dál jít nechce, snaţíme se o jeho motivaci tzv. „mašinkou“ (všechny děti se chytí za ruce a jako mašinka jdou dál k cíli). Pokud tato metoda není efektivní, snaţíme se motivovat dítě pomocí sourozence. Ten jej chytí za ruku a jdou cestou dál společně. Pokud přesto dál dítě do cíle nechce a cíl je ještě více neţ půl cesty, můţe se dítě vrátit s asistentem nebo s vedoucím do tábora. Po příchodu k cíli následuje procházka po okolí Mírova a prohlídka Mírovské věznice z určité vzdálenosti. Návrat zpět do tábora je autobusem. Motivace: Děti si můţou tipovat, za jak dlouhou dobu tuto trasu dokončíme. Tipy dětí se zapíšou a po túře se zhodnotí. Děti můţeme motivovat i tak, ţe vedoucí vezmou z tábora oddílové vlajky a oddíl, který dojde kompletní do cíle zapíchne svou vlajku v Mírově do půdy. Tak budou všichni obyvatelé vědět, ţe na tomto místě děti byly. Cíl aktivity: Děti jsou schopny zvládnout pěší túru. Děti se umí vzájemně motivovat a dokáţou dojít společně k cíli.

64

Obec Mírov[online]. [cit. 2010-08-07]. Dostupné z WWW: .

47

Bezpečnost při pěších přesunech, na vycházkách a výletech, viz Příloha č. 11 Večerní program Večerní aktivity: Klidové hry Pomůcky: Skládačky, puzzle, karty, stolní hry, papíry a pastelky, hračky, panenky. Průběh aktivity: Děti po túře odpočívají formou klidové hry. Společně hrají hry dle výběru. Motivace: Děti si můţou zvolit klidnou činnost dle vlastního výběru. Cíl aktivity: Děti si společně hrají a relaxují. Alternativa denního programu (nepříznivé počasí) Případná změna odpoledního programu: Aktivita: Zpěv písniček a zahánění špatného počasí Průběh aktivity: Děti se společně sejdou ve společenské místnosti a za doprovodu kytary zpívají známé písně. Učí se také společně písně nové. Motivace: Děti zpívají veselé písničky, aby přivolaly sluníčko. Cíl aktivity: Děti si opakují známé písně a učí se písně nové.

6. den: čtvrtek Dopolední program Dopolední aktivity: Při příznivém počasí koupání nebo jen opalování u přehrady, vzdálené od penzionu cca 500 metrů. Aktivita: Při příznivém počasí koupání nebo jen opalování u přehrady vzdálené od penzionu cca 500 metrů. 48

Průběh aktivity: Koupání dětí v přírodě musí být přizpůsobeno jejich plaveckým schopnostem a fyzické zdatnosti. Děti se mohou koupat jen pod dozorem vedoucích a zdravotníka. S dětmi se koupe vţdy vedoucí. Je však ve vodě nanejvýš s deseti dětmi. Vedoucí vchází do vody jako první a jako poslední vychází z vody ven. Dozor musí být zabezpečen i nad dětmi, které se nekoupou. Po vykoupání nesmí prochladnout, musí se řádně osušit a převléci do suchého prádla. 65 Motivace: Děti se osvěţí a hrají si ve vodě. Některé se s pomocí asistentů a vedoucích můţou učit plavat. Cíl aktivity: Děti jsou osvěţeny v horkém letním dni. Bezpečnost při koupání, viz Příloha č. 12 Odpolední program Odpolední aktivity: Hledání pokladu Pomůcky: Krepové papíry. Aktivita: Hledání pokladu Průběh aktivity: Trasa k pokladu je vytvořena v lese v přehledném terénu. Děti jsou vedoucími zavedeny ke startu. Na trasu jsou vypouštěny jednotlivě (postiţené děti si můţou vybrat, zda chtějí jít jen s asistentem nebo i se sourozencem). Před startem jsou upozorněny, ţe si mají zapamatovat cestu k cíli. Děti se na trase orientují podle fáborků vyrobených z krepového papíru. Po trase se setkávají s určitými úkoly. 1. úkol: zapamatuj si cestu 2. úkol: zazpívej nahlas písničku 3. úkol: natrhej a dones do cíle ty nejhezčí květiny 4. úkol: dones do cíle dva kamínky

65

PRACOVNÍCI ODDĚLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ IDM. Tábory a jiné zotavovací akce. Průvodce jejich přípravou. s.11.

49

Aţ dorazí všechny děti do cíle a odevzdají květiny a kamínky, můţou společně vykopat poklad. Poklad se nachází pod hromadou listí. Kaţdé z dětí dostane za statečné absolvování trasy odměnu. Motivace: Na konci trasy děti čeká odměna za statečnost. Cíl aktivity: Děti se orientují po trase a plní zadané úkoly. Večerní program Večerní aktivity: Kresba mapy Pomůcky: Papíry, tuţky, pastelky, fixy. Aktivita: Kresba mapy Průběh aktivity: Děti dostaly před hledáním pokladu za úkol zapamatovat si cestu. Večer mají cestu zakreslit do mapy. Motivace: Děti zakreslí cestu k pokladu, vytvoří mapu. Vytvořenou mapu můţou zakopat do země, aby ji mohl někdo v budoucnu najít. Cíl aktivity: Děti si umí zapamatovat cestu k cíli a zakreslit ji na papír. Alternativa denního programu (nepříznivé počasí) Případná změna dopoledního programu: Aktivita: Tichá pošta Průběh hry: Děti sedí s vedoucími v kruhu. Vedoucí vymyslí libovolnou větu a pošeptá ji hráči sedícímu po pravici a ten ji šeptem pošle dál. Aţ zpráva oběhne celé kolo, vyřkne se nahlas. Tato hra můţe být velmi úsměvná. Motivace: Děti umí sedět v tichosti. Hra můţe být spojena s „bobříkem mlčení – tichosti“. Cíl hry: Děti relaxují při klidové hře. Umí sedět v klidu a tichosti. 50

7. den: pátek Dopolední program Dopolední aktivity: Sbalení věcí, úklid pokoje, odjezd domů. Aktivita: Sbalení věcí, úklid pokoje, odjezd domů. Průběh aktivity: Děti si samostatně balí věci do kufrů. Postiţeným dětem pomáhají sourozenci a osobní asistenti. Vedoucí po dětech kontrolují prázdné pokoje. Motivace: Děti si balí věci a můţou se snaţit o to, kdo bude u autobusu nejrychleji. Cíl aktivity: Děti si umí správně sbalit věci a dodrţovat pořádek. Účastníci tábora nejsou nikdy do plánovaných aktivit tábora nuceni. Kdyţ jsou děti smutné nebo se necítí dobře, mají moţnost odpočívat v pokoji, nebo si hrát s kamarádem pod dohledem vedoucího nebo osobního asistenta. Po dobu celého tábora mají děti k dispozici „táborovou schránku důvěry“, do které mohou psát své připomínky, návrhy, stíţnosti, dotazy a osobní problémy. Vedoucí dětem na zprávy odepisují.

51

Závěr Předloţený bakalářský projekt je zaměřen na občanské sdruţení Hvězdička a jeho letní integrační tábor pro děti s mentálním postiţením a mentální retardací. Teoretická část bakalářského projektu se snaţí vystihnout základní informace o neziskových organizacích a také o mentálním postiţení a mentální retardaci. Tyto informace jsou důleţité pro realizaci projektu a také pro jeho pochopení. Cílem praktické části bakalářského projektu je vytvoření plánu pro realizaci letního integračního tábora. Účelem bakalářského projektu je vytvoření vhodných podmínek pro kvalitní trávení volného času mentálně postiţených a mentálně retardovaných dětí a jejich sourozenců prostřednictvím letního integračního tábora. Pro postiţené děti by tento tábor měl být přínosem, jelikoţ nabízí mnoţství zajímavých aktivit a seznámení s novými lidmi. Dětem intaktním tento tábor nabízí relaxaci, zmírnění stresu a seznámení se sourozenci postiţených dětí. Letní integrační tábor přináší dětem zkvalitnění a upevnění vztahů se sourozenci. Tento bakalářský projekt popisuje problematiku mentálního postiţení. Také se snaţí poukázat na vztahy mezi sourozenci, z nichţ jeden je postiţený a nabízí moţnost zlepšení sourozeneckých vztahů prostřednictvím letního integračního tábora. Tento bakalářský projekt je realizovatelný a jeho realizace by byla velkým přínosem pro děti s mentálním postiţením i pro jejich sourozence.

52

Použité zkratky aj. a jiné apod. a podobně atd. a tak dále cca circa (přibliţně) č. číslo ČR Česká republika č.ú. číslo účtu g gram hod. hodina IDM institut dětí a mládeţe JmKR jihomoravský kraj kap. kapitola Kč. Koruna česká kg kilogram km kilometr ks kus LT letní tábor m metr

53

MR mentální retardace např. například okr. okres os. osoba o.s. občanské sdruţení PC počítač p.č. poštovní číslo PET lahve Polyethylenové lahve PSČ poštovní směrovací číslo PVC Polyvinylchlorid RČ rodné číslo RS rekreační středisko Sb. sbírky s.r.o. společnost s ručením omezeným tel. telefon (telefonní číslo) tzv. tak zvaný WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

54

Literatura a prameny ČERNÁ, M. Česká psychopedie. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-2461565-3. KREJČÍŘOVÁ, O. Psychopedie:kapitoly z didaktiky mentálně retardovaných, Olomouc: Netopejr, 1997. ISBN 80-902057-9-8. LUDÍKOVÁ,L. Speciální pedagogika. Olomouc:Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0557-1. MARKOVÁ, Z. Mentálně postižené dítě v rodině. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Publikace č. 0-72-23/1. MONATOVÁ,L. Pedagogika speciální. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995. ISBN 80-210-1009-6. PEŠOVÁ, I. Poradenská psychologie pro děti a mládež. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1216-4. PLEVOVÁ, I. SLOWIK, R. Komunikace s dětským pacientem. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2968-8. PRACOVNÍCI ODDĚLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ IDM. Tábory a jiné zotavovací akce. Průvodce jejich přípravou, Praha: IDM MŠMT, 2004. ISBN 80-86033-93-7. PRŮCHA, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995, ISBN 80-7178-029-4. RICHMAN, S. Výchova dětí s autismem: aplikovaná behaviorální analýza, Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-102-6. RŮŢIČKOVÁ, R. Neziskové organizace. Brno:ANAG, 2005. ISBN 80-7263282-5. SKOVAJSA, M. Občanský sektor. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-6810.

55

SOVÁK,

M.

Nárys

speciální

pedagogiky.

Praha:Státní

pedagogické

nakladatelství, 1986, publikace č. 06-40-13/6. ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2000. ISBN 8071785067. VÁGNEROVÁ, M. Úvod do vývojové psychopatologie III: Vzdělávací handicap – postižení schopností nezbytných k učení. Liberec: TU v Liberci, 2003. ISBN 8070836695. VÁGNEROVÁ, M. Psychologie handicapu. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 807184-929-4. Elektronické zdroje ŠKARABELOVÁ,S. Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace[online]. [cit. 2010-11-12]. Dostupné z WWW: < http://www.ecvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf >. VESELÝ, M. Zábřeh-v číslech [online]. [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW: . VESELÝ, M. Zábřeh-historie [online]. [cit. 2010-06-22]. Dostupné z WWW: . VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŢENÉ OBČANY. Národní plán pomoci zdravotně postiženým občanům [online]. [cit. 2010-07-07]. Dostupné z WWW: < http://www.nrzp.cz/userfiles/file/narodniplan1992.pdf>. Accenture Fond Terezy Maxové dětem [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW:< http://www.terezamaxovadetem.cz/nase-pomoc/jak-pomahame/korporatnifondy/accenture-fond-nadace-terezy-maxove-detem/>. Asterix a Obelix [online]. [cit. 2010-11-29]. http://www.istan.cz/cz/deti-mladez/3-asterix-a-obelix.html >.

Dostupné

z WWW:<

Beskydská olympiáda [online]. [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW:< http://www.detske-tabory.info/?akce=detail_tabora&tabor=2055 >. Jezdecký klub o. s. [online]. [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW:< http://www.jkosrl.wbs.cz/Letni-tabor-2011.html >. 56

Klubko - Vzdělávací středisko při JmKR Pionýra. Bezpečnost při práci s dětmi [online].

[cit.

Dostupné

2010-07-07].

z WWW:

. Lékárničky Shop [online]. [cit. 2010-01-04]. Dostupné http://lekarnicky-shop.cz/info_zdravotni_zajisteni_tabora.php >.

z WWW:<

Nadace děti – kultura - sport [online]. [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW:< http://www.nadacedks.cz/articleDetail.aspx?fldId=44&id=47>. Neziskovky.cz

[online].

[cit.

Dostupné

2010-07-14].

z WWW:

<

http://neziskovky.cz/cz/>. Obec

Krchleby

[online].

[cit.

2010-08-05].

Dostupné

z WWW:

. Obec

Mírov

[online].

[cit.

Dostupné

2010-08-07].

z WWW:. Rekreační středisko Prefa [online]. [cit. 2010-07-22]. Dostupné z WWW: . Turistické stránky města Zábřeha a Mikroregionu Zábřežsko[online]. [cit. 201006-22]. Dostupné z WWW: . Zámek

Úsov

[online].

[cit.

2010-08-05].

.

57

Dostupné

z

WWW:

Seznam příloh Příloha číslo 1 – Klasifikace mentální retardace Příloha číslo 2 – Charakteristiky nejčastěji se vyskytujících syndromů spojených s mentální retardací Příloha číslo 3 – Znázornění stupňů socializace v poměru k segregaci Příloha číslo 4 – Návrh na registraci občanského sdruţení Hvězdička Příloha číslo 5 – Stanovy občanského sdruţení Hvězdička Příloha číslo 6 – Přínos občanského sdruţení Hvězdička Příloha číslo 7 – Přihláška na letní integrační tábor Příloha číslo 8 – Plakát letní integrační tábor Příloha číslo 9 – Diplom Příloha číslo 10 – Zásady pro pobyt v přírodě Příloha číslo 11 – Bezpečnost při pěších přesunech, na vycházkách a výletech Příloha číslo 12 – Bezpečnost při koupání

58

Příloha č. 1 – Klasifikace mentální retardace

Kódování

Stupeň

IQ (jakýkoliv

IQ (jakýkoliv

Přibliţný

Přibliţné %

podle MNK -

mentálního

test se

test se

mentální věk

osob s MR

10

postiţení

standardní

standardní

v dospělosti

daného

odchylkou

odchylkou

16)

15)

67 – 52

69 – 55

8,3 – 10,9

85,0

51 – 36

54 – 40

5,7 – 8,2

10,0

35 – 20

39 – 25

3,2 – 5,6

3,5

< 20

< 25

< 3,2

1,566

F 70

Lehká

stupně

mentální retardace F 71

Středně těţká mentální retardace

F 72

Těţká mentální retardace

F73

Hluboká mentální retardace

66

ČERNÁ, M. Česká psychopedie.

59

Příloha č. 2 - Charakteristiky nejčastěji se vyskytujících syndromů spojených s mentální retardací

Společné tělesné znaky

Charakteristika Syndrom způsobený změnou Downův syndrom

Malá postava, mohutná

počtu chromozomů. Hloubka

šíje, plochý široký obličej,

mentálního postiţení je různá,

krátké široké ruce, šikmé oči

nejčastěji jde o lehkou nebo střední

s koţními záhyby ve vnitřních

mentální retardaci. Je ovlivňována

koutcích, malá ústa a nízké

výskytem nemocí a zdravotních

patro, sníţený svalový tonus,

komplikací. Např. vrozené srdeční

zvýšená citlivost na respirační

vady, ţaludeční a střevní abnormality,

infekce.

myopie, poruchy štítné ţlázy aj. Syndrom fragilního X chromozomu

Častá příčina mentální retardace,

Dlouhý a úzký obličej,

která je geneticky podmíněna,

velké uši, vysoce klenuté

s častějším výskytem u muţů. Ţeny

patro, vyčnívající čelo,

mohou být přenašečky. Lidé s tímto

nápadně velký obvod hlavy,

syndromem mají nedostatky různého

v období puberty zvětšená

stupně především v oblasti kognitivní,

varlata.

časté jsou poruchy pozornosti a řeči. Tento syndrom se vyskytuje i ve spojení s autismem. Rettův syndrom

Geneticky podmíněné

Zpomalený růst hlavy,

neurodegenerativní onemocnění, které

kroutivé pohyby rukou,

postihuje především ţeny. V počátcích

nedostatečné ţvýkací pohyby,

bývá psychomotorický vývoj zcela

problémy s dýcháním, ataxie

v normě, kolem jednoho roku ţivota

trupu, skolióza, epileptické

nebo i dříve u dítěte postupně dochází

záchvaty.

k úplné nebo částečné ztrátě

60

verbálních a manuálních schopností. Angelmanův syndrom

Vzácné chromozomální

Svalové abnormality,

genetické postiţení. Charakterizováno

opoţděný motorický vývoj,

je vrozenou mentální retardací

epileptické záchvaty, výbuchy

s absencí řeči.

smíchu, neobvyklé rysy obličeje (dominuje v obličeji brada a špičatý nos).

Prader

–

Williho

syndrom

Chromozomální postiţení

Krátké končetiny,

s častějším výskytem u chlapců.

lahvovité prsty, úzké čelo,

Od narození hypotonické a

buclaté tváře. Časté zrakové

hypotrofické, kolem druhého roku

i sluchové problémy.

ţivota se objevuje hyperfagie. V předškolním věku obezita vyvolaná nutkavou potřebou jídla. Značná kazivost zubů. Syndrom

kočičího

křiku

Chromozomální porucha.

Malá hlava, nízko

Typický je zde křik, který je

posazené uši, široké obočí,

důsledkem hypoplazie hlasivek.

šikmé oči, abnormálně malé

Projevuje se především v dětství

čelisti.

a s věkem mizí. Klinefelterův syndrom

Chromozomální aberace, vyskytující se pouze u muţů. Bývá

Vysoká postava, ubývající svalový tonus.

často diagnostikován aţ v pubertě, kdy jsou nápadná malá varlata a později chybějící spermatogeneze. Postiţena je také řeč, vyskytuje se opoţděný vývoj řeči. Turnerův syndrom

Chromozomální porucha

61

Zpomalený růst, malá

vyskytující se u ţen. Je provázena

tělesná výška, nápadná koţní

poruchou v sexuální oblasti.

řasa na krku.67

Nedochází k vývoji sekundárních pohlavních znaků. Objevuje se také často strabismus, dysfunkce hrubé i jemné motoriky, opoţdění v pohybovém vývoji.

67

ČERNÁ, M. Česká psychopedie

62

Příloha č. 3 – Znázornění stupňů socializace v poměru k segregaci

Stupeň zapojení

Postoj jedince

Postoj společnosti

1. Integrace

samostatnost

obvyklý

2. Adaptace

samostatnost

určité ohledy

3. Utilita

nesamostatnost

dozor a řízení

4. Inferiorita

závislost

ošetřovací péče68

68

SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky.

63

Příloha č. 4 - Návrh na registraci občanského sdružení Hvězdička

Návrh na registraci občanského sdružení Ministerstvo vnitra ČR Vyřizuje: Magda Dostálová Tel.: … E-mail: … Datum: …

Věc: Návrh na registraci občanského sdružení Váţená/váţený … Zasílám Vám návrh na registraci občanského sdruţení, které bude uţívat název Hvězdička, se sídlem na adrese Líšná p. č. 73, okr. Přerov. Návrh občanského sdruţení je v souladu s § 6 zákona č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů. Zmocněncem přípravného výboru oprávněným jednat jeho jménem je Magda Dostálová. V souladu s § 6 zákona č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů, předkládá přípravný výbor ve sloţení: Magda Dostálová bytem: r. č.: Ostatní členové přípravného výboru: Podpisy členů přípravného výboru: ................................................... .............................................. 64

.............................................. Příloha: dva stejnopisy stanov občanského sdruţení

V Přerově dne …

65

Příloha č. 5 – Stanovy občanského sdružení Hvězdička Stanovy občanského sdružení

Občanské sdruţení Hvězdička Čl. 1 Název, sídlo, působnost 1) Název sdruţení: Hvězdička 2) Sídlo sdruţení: Líšná č. p. 73, okr. Přerov 3) Oblast působnosti sdruţení: Olomoucký kraj Čl. 2 Statut sdružení 1) Sdruţení je dobrovolné, nezávislé, sdruţující členy na základě společného zájmu. Čl. 3 Cíle činnosti sdružení

Cíle sdruţení jsou: integrace handicapovaných dětí a mládeţe do společnosti spolupráce s dětskými domovy a ústavy organizování ozdravných a sportovních aktivit pro osoby s handicapem napomáhání rozvíjení zájmové činnosti a účelnému vyuţívání volného času dětí a mladistvých s handicapem 66

Čl. 4 Náplň a formy činnosti 1) Náplň činnosti musí odpovídat cílům sdruţení. 2) Hlavní formou dosahování těchto cílů je: poskytování poradenství a pomoci organizování charitativních akcí organizování integračních táborů organizování společenských a kulturních akcí pro handicapované, jejich rodiny a přátele Čl. 5 Členství ve sdružení

1) Aktivním členem sdruţení můţou být fyzické osoby starší 18let a právnické osoby, které souhlasí se stanovami a cíli sdruţení. 2) O přijetí za člena sdruţení rozhoduje na základě písemné přihlášky rada sdruţení. 3) Členství zaniká vystoupením člena písemným oznámením radě rozhodnutím valné hromady o vyloučení úmrtím člena sdruţení zánikem sdruţení 4) Aktivní člen má právo účastnit se činnosti sdruţení a jeho orgánů a být o této činnosti informován účastnit se členské schůze, volit orgány sdruţení a být do nich volen předkládat návrhy, podněty a připomínky k činnosti sdruţení 67

podílet se na stanovování cílů a forem činnosti sdruţení 5) Aktivní člen má povinnost dodrţovat tyto stanovy a svou činností naplňovat cíle sdruţení Čl. 6 Orgány sdružení Orgány sdruţení jsou: valná hromada rada sdruţení předseda Čl. 7 Valná hromada 1) Valná hromada je nejvyšším orgánem sdruţení, schází se nejméně jednou ročně. 2) Valnou hromadu svolává rada sdruţení. Členská schůze je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň polovina členů sdruţení. 3) Valná hromada schvaluje stanovy sdruţení a jejich změny, rozhoduje o zániku sdruţení schvaluje rozpočet, zprávu o činnosti, zprávu o hospodaření za minulé období a revizní zprávu rozhoduje o vyloučení člena rozhoduje o výši členského příspěvku 4) Zasedání valné hromady řídí předseda sdruţení. Při zasedání musí být přítomna alespoň polovina všech členů sdruţení.

68

5) Valná hromada rozhoduje hlasováním. Čl. 8 Rada sdružení 1) Rada sdruţení je výkonným orgánem sdruţení, který za svou činnost odpovídá valné hromadě. Rada řídí činnost sdruţení v období mezi zasedáními valné hromady. 2) Členství v radě vzniká volbou na valné hromadě na základě návrhu některého ze členů. 3) Rada má nejméně 5 členů. 4) Radu svolává předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, nejméně 2x ročně. 5) Rada zejména volí ze svých členů předsedu a místopředsedu koordinuje činnost sdruţení svolává valnou hromadu zpracovává podklady pro rozhodnutí valné hromady rozhoduje o přijetí za člena sdruţení 6) Předseda a místopředseda rady zastupují sdruţení navenek a jednají jeho jménem. 7) K zajištění činnosti sdruţení můţe rada zřídit kancelář sdruţení. 8) Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. 9) Rada rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. 10) Jestliţe se přes opakované nejméně dvojí/trojí svolání v průběhu 6 měsíců nesejde usnášeníschopná valná hromada, přebírá její pravomoci rada.

Čl. 9 69

Předseda 1) Předseda naplňuje rozhodnutí rady a zastupuje sdruţení navenek, jedná jeho jménem, přijímá zaměstnance sdruţení do pracovního poměru a rozhoduje o běţných záleţitostech sdruţení. Rozsah pravomocí předsedy stanoví rada. 2) Předsedu volí rada sdruţení. 3) Předseda je odpovědný za plnění rozhodnutí rady, vedení účetní evidence a plynulý chod sdruţení. 4) Předseda připravuje podklady pro jednání rady sdruţení. Čl. 10 Zásady hospodaření

1) Sdruţení je neziskovou organizací, příjmy budou tvořit členské příspěvky, různé dary, dotace a granty, které budou pouţívány na činnost sdruţení. 2) Výdaje sdruţení jsou zaměřeny na uskutečňování cílů sdruţení v souladu s formami činností podle těchto stanov a rozpočtem sdruţení. 3) Sdruţení má právo na vlastní razítko a tiskopisy.

Čl. 11 Okolnosti zániku sdružení

1) Sdruţení zaniká pravomocným rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR z důvodů stanovených zákonem nebo dobrovolným rozpuštěním či sloučením s jiným sdruţením.

70

2) O dobrovolném rozpuštění sdruţení či jeho sloučení rozhoduje valná hromada. 3) Majetkové vypořádání sdruţení se při jeho zániku řídí rozhodnutím valné hromady. Čl. 12 Závěrečná ustanovení 1)

Toto

sdruţení

vzniká

registrací

Ministerstvem

vnitra

ČR.

2) Dojde-li mezi členy sdruţení ke sporu o výklad těchto stanov, je k jejich výkladu oprávněna valná hromada. V Přerově dne:

Přípravný výbor: ………………………………………………………. ………………………………………………………. ……………………………………………………….

71

Příloha č. 6 - Přínos občanského sdružení Hvězdička

Přínos Občanského sdružení Hvězdička integrace handicapovaných dětí a mládeţe do společnosti spolupráce s dětskými domovy a ústavy organizování ozdravných a sportovních aktivit pro osoby s handicapem rozvíjení zájmové činnosti a vyuţívání volného času dětí a mládeţe s handicapem poskytování poradenství a pomoci organizování charitativních akcí organizování integračních táborů organizování společenských a kulturních akcí pro handicapované, jejich rodiny a přátele vytváření programů pro dětské domovy a ústavy

72

Příloha č. 7 – Přihláška na letní integrační tábor

Přihláška na letní integrační tábor Údaje v této přihlášce slouží pouze pro potřeby provozovatele této akce Místo konání: Termín: Hlavní vedoucí: Údaje o účastníkovi tábora Jméno a příjmení: Datum narození: RČ: Adresa: PSČ: Tel: Zdravotní pojišťovna: Úrazové pojištění: ano X ne Číslo pojistky: Jméno a příjmení otce: Zaměstnavatel: Adresa zaměstnavatele: Tel: Jméno a příjmení matky: Zaměstnavatel: Adresa zaměstnavatele: Tel: Platba: Cena tábora: 3000 Kč Způsob úhrady: sloţenkou X bankovním převodem Platba provedena: (kým) Č. ú. plátce: Vyplní lékař Dítě je zdravé, můţe se zúčastnit tábora a absolvovat táborový program. Byl (a) očkován (a) proti: Dostal (a) sérum proti: Prodělal (a) tyto choroby: Zvláštní upozornění:

73

Diagnóza dítěte (handicap): Zdravotní omezení: Dieta: podpis, razítko:

Vyplní rodiče Prohlašuji, ţe mé dítě dovede – nedovede dobře plavat. Upozorňuji, ţe mé dítě

Diagnóza dítěte: Zvláštnosti dítěte: Jiné potřeby dítěte: Způsob usínání dítěte: Vypište případné alergie, uţívání léků apod.

podpis otce, podpis matky Prohlášení rodičů: Beru na vědomí, ţe v případné neúčasti dítěte na LT mi bude z účastnického poplatku odečtena částka na nejnutnější reţijní náklady. podpis otce, podpis matky Poznámka rodičů:69

69

PRACOVNÍCI ODDĚLENÍ VZDĚLÁVÁNÍ IDM. Tábory a jiné zotavovací akce. Průvodce jejich přípravou.

74

Příloha č. 8 – Plakát letní integrační tábor

Občanské sdružení Hvězdička srdečně zve děti na týdenní dobrodružství do Dolního Bušínova. Letní integrační tábor je určen zdravotně postiženým dětem a jejich zdravým sourozencům. Na tomto táboře poznáte nové kamarády a prostředí, naučíte se mnoho nových věcí a užijete si spoustu zábavy! Z bohatého programu se můžete těšit na výlet na hrad Úsov, procházku do Mírova, batikování triček, hledání pokladu, soutěže a další… Termín: Cena:

3 000 Kč

(zahrnuje ubytování v penzionu uprostřed krásné přírody + strava 5x denně + vstupné a doprava)

Více informací: Občanské sdružení Hvězdička Magda Dostálová tel. 607 001 002, [email protected]

75

Příloha č. 9 – Diplom

Občanské sdružení Hvězdička uděluje diplom _______________ za ________________

Letní integrační tábor v Dolním Bušínově

O. s. Hvězdička

76

Příloha č. 10 - Zásady pro pobyt v přírodě Rozdělávání ohně je dovoleno jen na místech k tomu určených a označených, popřípadě i na místech, kde k tomu byl dán souhlas majitelem pozemku nebo příslušným orgánem státní správy. Pro rozdělávání ohně platí tato omezení: je zakázáno rozdělávat oheň v lese a do 50 metrů od okraje lesa (výjimku můţe povolit pouze vlastník pozemku) u táborů a míst navštěvovaných pravidelně je dobré získat písemný paušální souhlas s umístěním ohniště oheň není povoleno rozdělávat v blízkosti dozrávajícího obilí, v blízkosti stohů sena a slámy, dále ve vyschlé nebo suché trávě a na rašelinových pozemcích; místo pro rozdělávání ohně musí být izolováno od všech snadno zápalných látek; ohniště musí být ohraničeno nehořlavým materiálem; ohniště nezakládáme na pařezech, hrabance, listí; místo, kde byl rozdělán oheň, se smí opustit teprve po úplném vyhasnutí (uhašení) ohně; jiskry nesmí ohroţovat zápalné předměty a zápalný kryt půdy; v blízkosti ohně musí být zdroj vody na hašení; je zakázáno vypalovat křoviny, plevel a suchý rákos; oheň se nikdy nesmí nechat bez dozoru; děti nesmí samostatně, bez dozoru dospělé osoby, obsluhovat tepelné spotřebiče; v objektech je třeba dodrţovat předpisy pro uţívání tepelných spotřebičů; dbát na kázeň při „provozování” ohně, nebezpečí popálenin, opaření párou nebo vodou z kotle, pád do ohně z nešikovnosti nebo při nekázni;

77

v letních měsících obecní a okresní úřady často místně zpřísňují opatření k zabránění vzniku poţárů - zákaz vstupu do lesních porostů, absolutní zákaz rozdělávání ohně.70

70

Klubko - Vzdělávací středisko při JmKR Pionýra. Bezpečnost při práci s dětmi [online]. [cit. 2010-0707]. Dostupné z WWW: .

78

Příloha č. 11 – Bezpečnost při pěších přesunech, na vycházkách a výletech účastníky výletu seznámit vţdy se směrem, trasou a cílem výletu; při hrách a pochodu se vyhýbat svahům a velkému sklonu; při zdolávání přírodních překáţek dávat dětem záchranu; poučit děti o moţnosti pokousání zvířaty a nakaţení vzteklinou, pobodání hmyzem, uštknutí jedovatým hadem, v listnatých lesích dávat pozor na klíšťata; upozornit děti na jedovaté rostliny a houby; nebrat na náročné túry fyzicky slabé, netrénované, málo otuţilé děti; jednotlivce zásadně nepouštět ani na menší túry samostatně; pozor na úpal, úţeh, záněty spojivek; v mlze neztratit spojení mezi jednotlivými členy skupiny; na cestu se nevydávat při silném větru nebo vichřici; před cestou zkontrolovat výzbroj a výstroj, která musí být v dobrém stavu a odpovídat plánované akci; první zastávku udělat vţdy po 10-15 minutách a věnovat ji úpravě výstroje. Další zastávka - mladší děti po 2-3 km chůze, starší po 4-5 km. Je-li pochod delší neţ 4 hodiny, počítat s přestávkou nejméně 1,5 hodiny, za letního vedra přes poledne 3-4 hodiny; do časového rozvrhu zařadit rezervu 1-2 hodiny pro nepředvídané případy; tempo pochodu limitovat nejméně zdatným jedincem (jde v první skupině); jeden výchovný pracovník jde vpředu, druhý vzadu skupiny; omezení ve zvedání břemen představuje u dětí i váha batohu (do 10 kg).71

71

Klubko - Vzdělávací středisko při JmKR Pionýra. Bezpečnost při práci s dětmi [online]. [cit. 201007-07]. Dostupné z WWW: .

79

Příloha č. 12 – Bezpečnost při koupání koupání kolektivu osob mladších 18 let je moţné pouze se souhlasem a za přítomnosti pověřené osoby starší 18 let schopné vykonávat dozor u této činnosti; koupání dětí v přírodě musí být přizpůsobeno počasí, fyzické zdatnosti dětí a jejich plaveckým schopnostem; děti se mohou koupat jen za dohledu osoby činné při zotavovací akci jako dozor; dohled můţe vykonávat jen osoba, která je schopna poskytnout záchranu tonoucímu; koupat se děti smějí nejdříve 1 hodinu po hlavním jídle nebo intenzivním cvičení; koupání musí být výslovně uvedeno v denním programu tábora, je-li zařazeno dodatečně, musí tuto změnu vyznačit v programu vedoucí tábora; před koupáním je třeba prozkoumat dno, přístup k vodě, hloubku vody a vyhradit prostor pro plavce i neplavce; při první návštěvě koupaliště se vedoucí osobně přesvědčí o plaveckých schopnostech dětí a rozdělí je na plavce a neplavce; při koupání více oddílů a plaveckém výcviku dětí má být přítomen zdravotník tábora; pro neplavce platí neopouštět vyhrazený prostor. Pokud neprobíhá výcvik neplavců, měly by mít děti plovací vestu nebo kruh, či jiné rovnocenné vznášecí pomůcky; ani plavci se nesmějí vzdalovat mimo stanovený prostor pro koupání; neukázněné děti odešleme okamţitě z vody; je vhodné rozdělit děti do dvojic s tím, ţe se navzájem hlídají; s dětmi se koupe vţdy vedoucí a je s nimi ve vodě; program ve vodě zařazovat jen v teplém počasí nebo tehdy, jsme-li schopni zajistit následné prohřátí účastníků (sauna, vytápěná místnost); vedoucí musí mít neustálý přehled o všech dětech, tedy i o těch, které se právě nekoupou;

80

doporučují se společná koupání oddílů s tím, ţe na nekoupající se děti dozírá druhý vedoucí; je vhodné děti ve vodě označit, nejlépe barevně rozlišenými čepičkami nebo páskami; po vykoupání se děti převlečou do suchého oděvu, zejména před cestou do tábora ze vzdálenějšího koupaliště nebo před zahájením jiné činnosti; Koupat se nesmí: 100 m na obě strany od mostů, přístavních můstků veřejné dopravy, překladišť a vjezdů do přístavů; v poţárních bazénech a nádrţích; u jezů do vzdálenosti, kterou stanoví plavební správa po projednání se správcem jezu; v místech zakázaných a označených plavební správou nebo poříčním oddílem policie; v chovných rybnících označených majitelem; v nádrţích pro odběr pitné vody. Je zakázáno: kříţit plavební dráhu plavidel s vlastním pohonem, přibliţovat se k nim, zavěšovat se a lézt na ně; zavěšovat se a lézt na plavební znaky, poškozovat je a přemisťovat; vstupovat na jezy, plavební zařízení a jejich části, na přístavní můstky, určené pro účely vodní dopravy; nechat se volně unášet na nafukovacích lehátkách na vodní hladině v plavební dráze.72

72

Klubko - Vzdělávací středisko při JmKR Pionýra. Bezpečnost při práci s dětmi [online]. [cit. 2010-0707]. Dostupné z WWW: .

81