ÚVODEM 2
Polovinu tohoto vydání časopisu Jdi pracovat! jsme věnovali absolventům, kteří jsou benjamínky ve svých pracovních kolektivech. Zažívají, jaké to je být nejmladším a nejnovějším. Z článků se dozvíte, že být nejmladší není žádné drama a zaměstnavatelům to může přinést značné výhody. To shrnuje i článek o výhodách absolventů pro zaměstnavatele. Tipy a rady, jak správně vykročit do nového zaměstnání shrnuje článek Můj první pracovní den. Kdo má do prvního zaměstnání ještě daleko, může si přečíst o brigádách z domu, o nočních přivýdělcích nebo o práci s handicapovanými.
Jdi pracovat! 4. ročník, 2. číslo Vychází: 7. 11. 2013 Náklad: 7 000 ks Evidenční číslo: MK ČR E 21391 Distribuce zdarma Vydavatel: Mgr. Petra Štorková, Čeloudova 1108/76, Třebíč, 674 01, IČ: 75428555, 777879212,
[email protected], www.jdipracovat.cz
První pracovní kolektiv patří stejně jako mnoho jiných „poprvé“ k těm, která se nezapomínají. Ať máte jen ty pozitivní a možná i trochu vtipné vzpomínky… Petra Štorková, vydavatelka
www.facebook.com/jdipracovat
Redakce: Petra Štorková (šéfredaktorka), Adéla Beranová, Štěpánka Huláková, Alena Klimková, Jana Faltýnková, Lenka Košťálová, Marie Šotkovská, Iva Sedláčková, Tereza Rašková, Lucie Hromádková, Marie Venclů, Adam Fajnor, Sára Šimečková Korektura: David Štork, Petra Štorková Grafika: David Kalla (david-kalla.cz) Tisk: Final Exit (final-exit.cz) Foto na titulní straně: Michal Košťál Texty vycházejí na internetových stránkách www.jdipracovat.cz.
Letem světem Pracovní nabídky najdete na Facebooku
Redakce portálu jdipracovat.cz přichází s novinkou. Vytvořila 8 facebookových skupin, které sdružují studenty i zaměstnavatele. Skupiny kopírují rozdělení pracovního trhu dle oborů. Do budoucna má redakce v plánu ještě další. Skupiny vznikly jako facebooková alternativa ke klasickým webovým pracovním portálům, které přinášejí pracovní nabídky. Ty zveřejňují studenti, zaměstnavatelé i spolupracovníci portálu jdipracovat.cz.
Na facebooku hledejte
Jdi pracovat v EKONOMICKÝCH oborech Jdi pracovat v HUMANITNÍCH oborech Jdi pracovat v PEDAGOGICKÝCH oborech Jdi pracovat v IT oborech Jdi pracovat v PŘÍRODOVĚDECKÝCH oborech Jdi pracovat v PRÁVNICKÝCH oborech Jdi pracovat v LÉKAŘSKÝCH oborech Jdi pracovat ve SPORTOVNÍCH oborech
zice a cenné kontakty, nebo se naučíte, jak uspět v přijímacím řízení a ještě získáte profesionální fotografii do vašeho CV. Foto: Archiv Career Days
ÚVODEM
2-3 úvodem 4 poradna 5 vzdělávání 6-9 personální rady 10-11 stáže 12-13 Brigády 30 14-15 zaměstnání 16-29 speciál: benjamínci kolektivu
3
Milí čtenáři, výrazy jako zajíc, zobák, ucho, bažant nejsou nic lichotivého, nicméně každý z nás už určitě někdy byl takovým benjamínkem. V prvním pracovním kolektivu je tento nováčkovský stav často okořeněn sžíváním se s jiným denním režimem, než na který jsme byli ve škole zvyklí. A k tomu nás ještě čeká učení zcela nových věcí. Ale i tak se to dá zvládnout a časem na to i s úsměvem vzpomínat.
JobAcademy má ocenění
Kariérní centrum Masarykovy univerzity vyhrálo první místo v soutěži Národní cena kariérového poradenství 2013. Do soutěže, kterou pořádá centrum Euroguidence, byla nominována interaktivní konference JobAcademy, která se v Brně uskutečnila v dubnu 2013. Tu pořadatelé soutěže nakonec ocenili prvním místem v kategorii Počin v oblasti kariérového poradenství. Kariérní centrum dostalo ocenění od centra Euroguidance již podruhé. V minulém roce získalo prvenství v kategorii Vysokoškolského poradenství.
Získat práci či stáž můžete na Career Days Zapište si do diáře: 13.–14. března 2014 se v pětihvězdičkovém hotelu Corinthia v Praze uskuteční ojedinělý pracovní veletrh. Máte jedinečnou šanci setkat se přímo s HR manažery renomovaných společností, díky kterým získáte reálný pohled na jednotlivé pracovní po-
Foto: Archiv JobAcademy
Stránku připravila PETRA ŠTORKOVÁ
Na dotazy vám zdarma odpoví
4
Děkuji za váš portál, který mi v mnohém otevřel oči. Zeptám se ale na rovinu a asi trochu laicky: Opravdu je nutné hledat práci s předstihem? Šla jsem na vysokou školu, abych si pracovní místo zajistila tak nějak „automaticky“. Ve vašich článcích ale někdy čtu, že hledat práci až po státnicích je pozdě. Kdy je tedy podle vás dobré začít hledat? Anka B. Záleží na oboru, který studujete a na jeho možnostech uplatnění. Vzhledem k přesycenosti studentů na trhu práce se firmy zaměřují nejen na studijní výsledky, ale také na pracovní zkušenosti. Není nutné mít formu úvazku HPP při škole, avšak je vhodné mít kontakt s pracovní sférou v podobě brigád, ne/placených stáží, trainee programů nejlépe z oboru, který studujete. Firma pak vidí, že máte jednak pracovní návyky, ale také zájem o práci a rozvoj v oboru. Hledat práci je tedy vhodné co nejdříve již při studiu. Hledání závazné práce (tedy
v oboru), kam byste přestoupila po absolvování studia, bych doporučila alespoň rok před státnicemi. Pavla Horáková, konzultantka Kariérního centra MU v Brně.
Existuje mnoho způsobů, ať už během studia, nebo po něm, jak univerzita pomáhá uspět ve výběrovém řízení a poskytuje informace o pracovních nabídkách. Kariérní centrum MU
Foto: Freedigitalphotos.net
Studuju na vysoké škole v prezenční formě studia a chci začít pracovat. Zajímalo by mě, zda je třeba něco zařídit na úřadu práce, pojišťovně nebo jinde před začátkem samotné brigády? Zda je potřeba nahlásit, že při studiu pracuji a případně to doložit dohodou? Anebo je potřeba něco z toho zařídit po skončení brigády? Markéta Studujete-li prezenčně, pak máte statut studenta, a je to tedy v podstatě vaše hlavní zaměstnání. Není tedy třeba cokoliv řešit s úřadem práce, stačí vám podepsat dohodu o provedení práce, nebo jiný druh pracovní smlouvy přímo se zaměstnavatelem a tzv. růžové prohlášení, díky kterému získáte slevu na dani. O zbytek se nemusíte starat. Iva Sedláčková, personalistka společnosti United Service.
Centrum se snaží prostřednictvím různých školení zvýšit kariérní konkurenceschopnost studentů a absolventů MU a tím jím pomoci k lepšímu uplatnění na trhu práce. Poskytuje i konzultace ohledně životopisu či motivačního dopisu. V neposlední řadě pořádá veletrh pracovních příležitostí JobChallenge. www.kariera.muni.cz
Tržiště práce
V informačním systému můžete v levém panelu pod kolonkou „Vývěska“ najít i „Tržiště práce“, které shromažďuje veškeré partnery Masarykovy univerzity a je přehledně rozděleno dle oborů. Každá firma zde má své vlastní vlákno a inzeruje zde své pracovní nabídky. is.muni.cz/auth/bt/trziste_prace
Inzerce práce na Vývěsce v ISu
Tamtéž jako Tržiště práce, tedy na vývěsce v ISu, můžeme nalézt i záložku „Inzerce“, kde jsou pod kolonkou „Práce“ inzerovány brigády i pracovní pozice všeho druhu, pro studenty i absolventy MU. is.muni.cz/auth/vyveska
Fakultní a katederní weby
Nejen univerzita jako celek, ale i některé fakulty se snaží pomáhat při hledání zaměstnání nebo praxe. V některých případech tuto funkci přebírají i přímo katedry.
Několik zajímavých odkazů
PŘF MU: www.sci.muni.cz/cz/ Akce/Nabidky-zamestnani PDF MU: www.ped.muni.cz/kariera-a-uplatneni/pozice-nejen-pro-absolventy/ FI MU: www.fi.muni.cz/for_partners/ LF MU: www.med.muni.cz/index. php?id=718 FSS MU (pouze pro Katedru mediálních studií a žurnalistiky): http://medzur.fss.muni.cz/pracovni-prilezitosti/ PRF MU (pouze stáže): praxe.law. muni.cz/index.php?way=nabidka_praxi FF MU (pouze stáže): www.phil. muni.cz/wff/home/vztahy ESF MU (pouze stáže): www.econ. muni.cz/studium/praxe-a-staze/
Facebookové skupiny
Od letošního podzimního semestru byly spuštěny i facebookové skupiny pro všechny fakulty Masarykovy univerzity, kde správci společně s inzerenty ze skupiny zaměstnavatelů publikují nabídky práce přímo rozdělené dle oborů. Tato aktivita je studentská iniciativa. jdipracovat.cz/facebookove-skupiny
VZDĚLÁVÁNÍ
Na stránkách jdipracovat.cz máte možnost položit otázku z kariérní, pracovně-právní i živnostenské oblasti. Odpovídají specialisté v oboru – konzultanti, personalisté i podnikatelé. Odpovědi získají zájemci zdarma, když napíšou na www.jdipracovat.cz/poradna. Vybíráme některé z nich.
5
PORADNA
poradna jdipracovat.cz PETRA ŠTORKOVÁ
Hledáte práci? ILENKA univerzita může pomoci KOŠŤÁLOVÁ
Při mnoha výběrových řízeních je motivační dopis nutnou přílohou k životopisu. Foto: Pixmac
PETRA ŠTORKOVÁ
6
Martin Plášil Dagmar Šperková specialista vzdělávání/personalista náborů MediaCall, s. r. o. www.mediacall.cz
Motivační dopis je v dnešní době určitě podstatnou součástí prvotní prezentace uchazeče o zaměstnání. Dá se říci, že s vyšší pozicí a specializací jeho důležitost jen roste. Základní parametry dobře napsaného motivačního dopisu bych vyjádřila slovy: výstižnost, vyzdvižení praxe, dosavadních zkušeností a schopností a samozřejmě zmínění samotné motivace. Není třeba tedy psát dlouhé odstavce, které pouze rozepisují údaje uvedené v životopise, ale stačí jen v několika větách vyzvednout to, co je pro nás samotné v rámci řádků CV to nejpodstat-
ředitel agentury SODAT, s. r. o. www.sodat.cz
Uvedl bych dva příklady: 1. Uchazeč má zájem pracovat na velmi specializované pozici (např. v IT), kde budou rozhodujícím kritériem znalosti či certifikace. V takovém případě stačí mít kvalitní životopis a motivační dopis již není nutný. 2. Uchazeč má zájem pracovat na nespecializované pozici (např. asistent/ ka), zde často personalista dojde do situace, kdy i po selekci životopisů na základě vzdělání a praxe zbude stále několik desítek vhodných uchazečů. Nyní přijdou na řadu pomocná kritéria k výběru nejvhodnějších uchazečů k pohovoru, mezi která patří i motivační dopis. Ne vždy je tedy motivační dopis
A chyby? Mantra českých životopisů a motivačních dopisů: „Jsem komunikativní, flexibilní a rád se učím novým věcem.“ Uchazeči, by si měli uvědomit, že jakmile tuto větu mají ve svém resumé všichni, pak ztrácí rozlišovací schopnost, nehledě na fakt, že kdyby to skutečně byla ve všech případech pravda, patrně bychom měli nejvýkonnější ekonomiku široko daleko.
Kateřina Kyselá personálně organizační manažer AGEL, a.s. www.agel.cz
Pro naše rozhodnutí, zda přijmeme zaměstnance do pracovního poměru na pozici zdravotníka, jsou motivační dopisy méně důležité. Prioritní je splnění kvalifikačních předpokladů a tzv. odborné způsobilosti, která jsou jasně stanovena legislativou, a to zákonem 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. Dalším důležitým kritériem, zejména pro obsazení klíčových pozic, jsou reference na uchazeče a v neposlední řadě také úspěšné absolvování výběrového řízení.
Dominika Kortusová Recruitment Assistant Proveon, a.s. www.karieraproveon.cz
Na motivační dopis v dnešní době bohužel spousta uchazečů zapomíná nebo jej nepovažuje za důležitý. Pro nás je to však pravý opak, neboť se v něm odráží skutečný zájem a motivace uchazeče. Vždy, když mi přijde odpověď na inzerát s motivačním dopisem, má u mě uchazeč už dopředu malé plus… Nejčastější chyby bývají bohužel gramatické. Mnohdy se člověk nestačí divit, jak se podmět s přísudkem neshoduje. Špatná bývá často i samotná větná skladba. Souvětí jsou zbytečně komplikovaná a dopis pak působí nesrozumitelně. Často vídáme též překlepy. Nejhorší „vadou“ motivačního dopisu však bývá přílišné sebevědomí a chvála. Pokud o sobě člověk mluví pouze v superlativech, nepůsobí to dobře. Naopak oceňujeme, když nám uchazeč napíše, že o pozici má zájem, protože chce na sobě pracovat a zlepšit se. Personalisté sestavili nejčastější chyby v motivačních dopisech. Co tedy může uchazeč o práci udělat v motivačním dopisu špatně? Pošle motivační dopis, který… … neexistuje … kopíruje informace v životopisu … je psaný nesrozumitelně a s pravopisnými chybami … není výstižný a zbytečně zabíhá do nedůležitých detailů … obsahuje rádoby vtipné historky nebo soukromé „tajnosti“ … je hodně sebevědomý a uchazeč se v něm až příliš chválí … neobsahuje důvod, proč se uchazeč na danou pozici hlásí … není ničím zajímavý a je plný standardních obecných frází
PERSONÁLNÍ RADY
Na některé pozici je motivační dopis důležitý, jindy ho uchazeč nepotřebuje. Jak to vidí personalisté, jsme se zeptali v anketě. Zajímalo nás: Je pro vás důležitý motivační dopis? Jaké chyby v nich uchazeči nejčastěji dělají?
nější. Občas se uchazeči i docela rozepíší a snaží se motivační dopis zpestřit informací například o oblíbeném drinku či historkou z rodinného prostředí. Takové rozepisování určitě nedoporučuji, protože nikdy nevíte, jaký bude mít zrovna dotyčný personalista smysl pro humor.
nutný, rozhodnutí závisí na každém uchazeči. Co však posune kandidáta o libovolnou pozici vždy dopředu před ostatní účastníky, je písemná reference či potvrzení praxe z předchozích zaměstnání (či brigád), takovéto potvrzení má totiž statisticky pouze jeden až dva uchazeči ze sta.
7
PERSONÁLNÍ RADY
V motivačních dopisech bývají chyby. Nejen gramatické
8
1. Absolvent je vychovatelný Firma si může svého zaměstnance vychovat: většina studentů není ve škole natolik vytížená, aby si nenašla trochu času na práci či praxi na nabízených tzv. trainee programech a stážích, kde si mohou studenta či absolventa ozkoušet a vychovat zadarmo, nebo za velmi výhodných podmínek. 2. Absolvent se snadno učí novým věcem Absolvent je tvárný a umí jazyky: ne nadarmo se říká, že škola člověku dá jakýsi rámec a skutečné pracovní vzdělání získá až praxí. Absolventi jakožto mladí lidé jsou zvyklí ze školy učit se novým věcem a vzdělávat se, mimoto většina z nich ovládá na velmi dobré úrovni jeden až dva světové jazyky, což může být pro zaměstnavatele značnou výhodou oproti starší generaci.
3. Absolvent je levnější Většina absolventů si je vědoma toho, že nemá příliš mnoho pracovních zkušeností, a proto, byť mají do budoucna různé ambice, se většina spokojí s nižším platem a jako benefit vnímají přísun nových znalostí a zkušeností. 4. Absolvent je flexibilní Po ukončení vysoké školy je jen málo absolventů vdaných a ženatých, většinou nemají rodiny a prioritou je pro ně kariérní rozvoj. Proto jim nevadí pracovat s vysokým nasazením dlouho do noci, dělat přesčasy, cestovat z místa bydliště či odejít za prací do jiného města a pracovní kolektiv se pro ně může stát i preferenční skupinou lidí pro trávení volného času, což pozitivně ovlivňuje jejich pracovní výsledky. 5. Absolvent může přinést dotace Zaměstnavatel na absolventa často čerpá různé dotace: vzhledem k tomu, že jsou absolventi chápání ministerstvem práce a sociálních věcí i Evropskou unií jako riziková skupina z pohledu trhu práce, snaží se jim pomoci nalézt uplatnění formou různých podpor a dotací, díky kterým může získat zaměstnavatel refundaci celé mzdy až po dobu jednoho roku.
2. Posílají nudné životopisy Nemáte-li praxi, kterou můžete v životopisu vyzdvihnout, pohrajte si s grafikou a udělejte životopisu nějakou parádní úpravu, která každého zaujme, zvláště tehdy, usilujete-li o tvůrčí pozici. Pozor ale na přeplácanost! 3. Připojují nevhodné fotografie do životopisu Na tomto místě se naopak vtipnost a originalita nedoporučuje. Fotky
v plavkách nebo z prostředí letního festivalu na personalistu dojem neudělají. Pokud nemáte pěknou portrétovou fotografii, tak radši nevkládejte do vašeho CV žádnou. 4. Mají prázdný životopis Zavzpomínejte, pro koho jste kdy jakkoliv pracovali, klidně zadarmo pro kamaráda, v otcově firmě či v rámci školního projektu, počítá se všechno. Spousta uchazečů také uvádí své koníčky. Hlavně ať není životopis jen vaše jméno a škola, kterou jste studovali. 5. Neumí nabídnout něco navíc Připojte k životopisu něco, co personalistu zaujme. Například psychotest či odkaz na absolventskou práci.
____/inzerce/________________________
Konečně
brigáda pro tebe flexibilní pracovní doba
95 Kč/h
V čem dělají absolventi nejčastěji chyby 1. Podceňují motivační dopis Spousta uchazečů, kteří svůj živoFoto: morguefile.com
/Proveon
www.karieraproveon.cz
tel.: 800 777 879
PERSONÁLNÍ RADY
Ačkoliv si všichni absolventi myslí, že jsou na trhu práce téměř neuplatnitelní, protože za sebou nemají rozsáhlé pracovní zkušenosti, není tomu tak. Řada zaměstnavatelů volí právě je, a to hned z několika důvodů.
topis posílají na desítky pracovních pozic a vlastně ani nevědí přesně kam, často přikládají pouze přílohu bez jakéhokoliv textu v e-mailu. Personalista pak nezřídka ani neví, na jakou pozici se uchazeč hlásí, a také zda má o práci vůbec zájem.
9
PERSONÁLNÍ RADY
Co může absolvent zaměstnavateli nabídnout IVA SEDLÁČKOVÁ
STÁŽE 10
Některé obory nemají praxi při studiu povinnou, jiné požadují jen několik málo odpracovaných hodin. Najdou se proto tací, kteří na praxi docházejí dobrovolně a bez nároku na mzdu. V anketě tři studenti Právnické fakulty Masarykovy univerzity prozrazují, proč věnují svůj volný čas tomu, aby nahlédli pod pokličku právnickému povolání. Otázky
1. Kde jste absolvovali dobrovolnou praxi? 2. Proč jste do toho šli? 3. Splnila praxe vaše očekávání?
Lenka Sudolská, studentka 3. ročníku 1. Absolvovala jsem dvoutýdenní praxi u Okresního soudu v Novém Jičíně, na občanskoprávním úseku. 2. Kvůli zkušenostem. Měla jsem po zkouškovém skoro čtyři týdny volna do začátku dalšího semestru a rozhodla jsem se tento čas využít. V té době jsem byla teprve
ve druhém ročníku studia, a tudíž jsem měla za sebou spíše teoretické předměty. Chtěla jsem tedy zjistit, jak to chodí v praxi. 3. Tuto praxi mi doporučili kamarádi, takže jsem věděla, co od toho můžu očekávat. I přesto, že praxe spočívala především ve studování spisů a přítomnosti na jednáních, rozhodně jsem si z ní odnesla něco nového. Měla jsem možnost hovořit se soudci a zjistit, jak takový soud funguje. Také mi to pak v dalším semestru pomohlo v předmětu Občanské právo procesní, jelikož jsem mohla aplikovat poznatky nabyté během praxe na teoretický výklad přednášejících.
Maroš Podstavek, student 4. ročníku
1. Na právním úseku Fakultní nemocnice s poliklinikou v Žilině. 2. Na konci šestého semestru jsem si řekl, že je konečně čas si vyzkoušet, jak moc využiji teoretické znalosti v praxi. Řekl jsem si, že volné prázdninové dny zkusím strávit na místě, kde se řeší vztahy medicíny a práva, i s etickými a morálními problémy,
____/inzerce/________________________
Registrujte se na zkoušku IELTS a získejte 30 hodin online přípravy zdarma!
[email protected]
STÁŽE
TEREZA RAŠKOVÁ
val jednou, a to na Okresním státním zastupitelství v Novém Jičíně. 2. Měl jsem ještě týden času po ukončení povinné odborné praxe na probační a mediační službě, tak jsem si zašel do vedlejší budovy na státní zastupitelství, kde jsem byl už několikrát na povinné praxi, a týden si tam domluvil. Právě tady jsem se naučil na konkrétních příkladech v podstatě všechno, co bylo o trestním procesu potřeba vědět, a to především ke zkoušce, která mě čekala. 3. Určitě ano, trestní proces není sice ve svých základech nijak zvlášť složitý, obsahuje ale spoustu drobných háčků a problémů, na které není možné za krátkou dobu přijít. Naučil jsem se něco nového a velmi Bohdan Knězek, absolvent užitečného. BC 2013 _brno a7 praxi 10/16/13 PM Stránka 1 1. Dobrovolnou jsem12:20 absolvo-
11
Čas strávený na neplacené stáži se vám v životě mnohokrát vrátí. Foto: Dreamstime Stock Photos
v odborné rovině. Protože se jednalo o státní instituci, získání místa pro bezplatnou praxi proběhlo bez komplikací a po uzavření smlouvy jsem na dva týdny nastoupil. 3. Spíše ano. Původní představy o úžasně komplikovaných právních problémech se nevyplnily. Setkal jsem se spíše s běžnou agendou, jako jsou pracovněprávní vztahy, veřejné zakázky a tak podobně. Měl jsem ale možnost nahlédnout do uzavřených a probíhajících sporů s pacienty, státními orgány, zaměstnanci a obchodními partnery. A následné konzultace s vedoucím kanceláře patřily mezi ty nejzajímavější momenty.
www.britishcouncil.cz
Na stáž i dobrovolně!
Na co si dát pozor při hledání práce z domu ALENA KLIMKOVÁ
BRIGÁDY 12
Nahlédněte do obchodního rejstříku, v němž je společnost (popř. konkrétní osoba) zapsána, a snažte se vygooglovat všechny informace, jež jsou o této společnosti na internetu uvedeny. Hodně vám napoví i návštěva diskusních fór, na nichž se uživatelé baví o dané firmě, pro kterou byste chtěli začít na dálku pracovat. Zjistíte tak, zda je společnost opravdu seriózní, nebo zda máte od její pracovní nabídky dát rychle ruce pryč.
Trvejte na osobním setkání s potenciálním zaměstnavatelem
I když hledáte „pouze“ práci z domu, zkuste se se svým potenciálním zaměstnavatelem setkat osobně. Pro většinu zaměstnavatelů by měl být souhlas samozřejmostí. Pokud ovšem váhá, zbystřete, možná tady něco nehraje. Kdo totiž nemá čisté úmysly, bude trvat na komunikaci přes telefon či e-mail.
Kompletace kuličkových per, lepení pytlíků, psaní dopisů, výroba dárkových balicích papírů, přepisování dopisů nebo výroba plyšových medvídků. Tak na tuto formu manuální práce z domu, která na první pohled vypadá velmi lákavě, často narazíte na českém internetu. Jenže, co když se jedná o podvod? Poptávající totiž ve většině případů od zájemce o práci z domu žádá, aby mu na uvedenou adresu v dopise poslal prázdnou obálku a desetikorunovou známku. Za to prý zájemce obratem obdrží další informace o práci z domu, kterou si vyhlédl. Má to ale zásadní háček, často se jedná o podfuk. Málo práce za hodně peněz? Ovšem, že ne. Registračním či vstupním poplatkem to celé začíná a končí. A žádná další práce z domu se už nekoná. Pokud nechcete při hledání práce z domu naletět, vstupní poplatky rozhodně neplaťte. Zaměstnavatel by měl za odvedenou práci přece platit vám a nikdy by to nemělo být naopak.
Na typu činnosti záleží
Uvažujte nad typem práce, kterou byste chtěli vykonávat z domova. Taková jednodušší manuální práce, za jejíž plnění v inzerátu avizují až 7 tisíc korun týdně, už zavání nekalým jednáním.
Skloubit studium s přivýdělkem není snadná záležitost. Jedním z řešení je sehnat si brigádu, která se dělá v noci. Distribuce tiskovin – Noviny se třídí u pásu, poté je řidiči rozvážejí do trafik. Třídění pošty – Dopisy a balíky se třídí na centrální poště. Noční řidiči – Existuje několik brigád, které vyžadují auto a řidičský průkaz. Sem patří práce poštovních doručovatelů, lepičů plakátů či řidičů rozvážejících ke zpracování čerstvou drůbež. Inventury – Když obchody večer zavřou, začíná přepočítávání zboží. ____/inzerce/________________________
Pekárny – Kromě novin bývá ráno čerstvé také pečivo, což znamená, že i pekařina je noční práce. Pořadatelská služba – Převážně v létě se mohou studenti uplatnit při pořádaní koncertů jako pořadatelská služba. Balení masných výrobků – K brigádě potřebujete potravinářský průkaz. Zemědělské práce – S létem a časným podzimem jsou spjaty brigády v zemědělství, například noční sběr chmelu. Expedice vánočních balíčků – Firmy, jejichž zákazníci si objednávají produkty přes internet, posilují své řady v období Vánoc prostřednictvím brigádníků.
BRIGÁDY
Prověřte si společnost či osobu, která práci z domu nabízí
Pozor na vstupní poplatky, jde o podvod
LUCIE HROMÁDKOVÁ
13
Práce z domu je snem mnoha studentů. Poohlížíte se po brigádě, nebo dokonce hledáte práci na plný úvazek, kterou byste mohli vykonávat přímo z domu? Možná, že nakonec práci z domu vůbec nenajdete a pouze naletíte podvodníkům. Na co si tedy dát pozor?
Práce při studiu. Zn. V noci
Mít dobré kolegy, příjemné pracovní prostředí a vyhovující náplň práce. To je přání nováčků v pracovním kolektivu.Foto: David Kalla
Kláře se lepila smůla na paty, přesněji na podpatky...
ZAMĚSTNÁNÍ 14
První den v práci je jedním z mála „poprvé“, která se odehrají vícekrát za život. Ze svého kouzla tím ale nic neztratí a navíc: můžete tak využít možnosti se neustále zlepšovat. Každý však tento den vnímá úplně jinak – pohodáři si v něm mohou až libovat, pro stresaře může být noční můrou i několik dní dopředu. Jedno je však jisté – udělat dobrý dojem jistě není k zahození. Projdete-li úspěšně pohovorem, který představuje už sám o sobě dost stresující záležitost, mohlo by se zdát, že všechny související zážitky zvedající hladinu adrenalinu v krvi už máte za sebou. Možná ano – záleží na tom, jak dobře snášíte přechod do nového prostředí a související adaptaci. Je jisté, že byste rádi, aby vše proběhlo hladce, což znamená mít pohodové kolegy, jasně zadané úkoly, vyhovující náplň práce a příjemné pracovní prostředí.
Jak zapadnout do kolektivu a neutrhnout si ostudu
Dobré vztahy na pracovišti jsou základem toho, abyste se v práci rychle adaptovali. Nezapomeňte – nejste na jazykovém kempu a nehledáte si přátele, se kterými můžete procvičovat angličtinu. Proto se nesnažte být přehnaně přátelští hned od počátku, vezměte si čas na pozorování toho, jak to ve společnosti chodí, a jaké jsou obecně vztahy mezi kolegy. Stejně tak se vyvarujte příliš osobních poznámek: v přátelské rovině může být peprná historka dobrým způsobem, jak rozbít ledy, v pracovních vztazích s tímto trumfem raději počkejte, než se jako mezi přáteli budete opravdu cítit. Stejně tak si dejte pozor, abyste zbytečně neprotlačovali svoje znalosti, kterých máte jako absolvent bezesporu plno. Mohli byste tím nechtěně zpochybňovat zkušenosti starších kolegů, což k odbourání počátečních rozpaků rozhodně nepomůže. Kolegové si zcela jistě pamatují svoje začátky, kdy byli také trošku ztracení, ulehčete jim i sobě práci tím, že si budete dělat poznámky o postupech nebo programech, které při práci užíváte, příště už si budete umět poradit sami.
Benjamínci kolektivu
Speciálem tohoto čísla je série článků o zajímavých absolventech, kteří jsou benjamínky ve svém pracovním kolektivu. A to buď kvůli svému věku, nebo kvůli délce působení na pracovišti. Dočtete se o jednom z nejmladších státních zástupců v Česku nebo o tělocvikářce, která je ze všech kantorů na škole zaručeně nejmladší, a ještě navíc učí skoro samé kluky, nebo o vojenském analytikovi, jenž je v oboru už 10 let a pořád je jedním z věkově nejmladších. A co třeba mladá informatička nebo čerstvý absolvent medicíny, kteří pracují jen několik měsíců a už plní náročné úkoly? Poznali jsme také absolventa ekonomického oboru, který našel uplatnění až v Číně. A nezapomněli jsme ani na milovníky doktorandské alternativy „povolání“.
ZAMĚSTNÁNÍ
MARIE ŠOTKOVSKÁ
15
Můj první pracovní den
To, že průběh vašeho prvního dne závisí také na oboru, potvrzuje zkušenost Kláry, která byla bez problému přijatá do brněnské internetové reklamní agentury a měla se dostavit v osm hodin ráno k úvodní schůzce s ostatními vybranými uchazeči. Podařilo se jí však zaspat a probudila se půl hodiny před začátkem setkání s tím, že cesta trvala 35 minut. S kartáčkem v puse volala novému šéfovi, že se bohužel zdrží, a to nejspíš 15 minut – první telefonát. Na hlavním nádraží se jí díky nepozornosti nepodařilo nastoupit do správného trolejbusu, takže nabrala dalších 10 minut zpoždění – druhý telefonát. S vě-
domím, že na ni čeká pět lidí, se u kýžené výstupní zastávky vrhla ke dveřím, aby záhy zjistila, že zastávka je pouze na znamení, které samozřejmě nevyslala – třetí telefonát, dalších 10 minut zpoždění. V botách na podpatku doběhla pěkně splavená do firmy. Nejdřív nevěděla, jakou strategii má zaujmout, ale pak si řekla, že už se omluvila dostatečně v předchozích třech telefonátech, proto vstoupila hrdě a podala šéfovi ruku. Šéf si ji přeměřil od hlavy k patě a s úsměvem na rtech poznamenal: „Koukám, že jste vášnivá sportovkyně. Víte o tom, že provozujeme také internetovou fitness televizi? Máme zrovna nové dresy – o přestávce vám pro jeden dojdu, myslím, že byste nás mohla slušně reprezentovat.“
DOBRÁ PRAXE DNES VYHRÁVÁ
VYLEPŠETE SI SVŮJ PROFIL NA TRHU PRÁCE A ZÍSKEJTE PRAXI V KOMUNIKACI A OBCHODU
BRIGÁDA/HPP - OPERÁTOR/KA CALL CENTRA KOUKNI: MEDIASERVIS - ZÁKAZNICKÉ CENTRUM VOLEJ: +420 602 165 571 PŘIJĎ: DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, KAŽDÉ ÚTERÝ V 16 HOD., VÍDEŇSKÁ 995/63, BRNO PIŠ:
[email protected]
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
Učitelka tělocviku a biologie na škole s převahou chlapců Pavla Bártlová nemá o vtipné historky z hodin nouzi. Foto: Vítězslav Bártl.
PETRA ŠTORKOVÁ
Pracovat již při studiu je záslužné a v mnoha ohledech užitečné. Absolventka pedagogického oboru na Fakultě sportovních studií Pavla Bártlová takovou zkušenost má a ne tak ledajakou. Po získání bakalářského titulu nastoupila na částečný úvazek jako učitelka tělocviku na chlapecké škole. Ve dvaadvaceti letech začala učit tělesnou výchovu na škole, kde je jen desetina dívek, zbytek jsou chlapci – studenti technických maturitních i učňovských oborů. Mladá vyučující Pavla, která krom tělocviku vystudovala i biologii, je benjamínkem kolektivu se vším všudy. „Když jsem nastoupila, tak jsem byla jediná pod třicet. Teď jsme tady tři, ale stejně jsem nejmladší,“ svěřuje se. „Kolegové se na mě ze začátku moc netvářili. Byla jsem zavřená v kabi-
netu u tělocvičen a oťukávala jsem se s nimi jen na obědech. Od ledna mi pak dali i hodiny biologie, takže jsem se více pohybovala v kolektivu a vztahy se lepšily,“ dodává.
Mezi puberťáky
U studentů bylo přijetí mnohem bouřlivější. Sympatická mladá brunetka „za katedrou“ způsobila na škole poprask. „Při nástupu mi pan ředitel řekl, že je sám zvědav, jestli mladá holka mezi puberťáky bude spíš výhoda, nebo nevýhoda,“ usmívá se. Pavla rozhodně své mládí považuje za klad. „Jasně, nezařvu v tělocviku jako statný muž a respekt nemám taky zdaleka stejný, ale jsou žáci, kteří potřebují i jiný přístup, a osvědčilo se mi s žáky více komunikovat,“ popisuje své zkušenosti. Pavla se o sladké studentské mládí připravila dobrovolně. Práci totiž začala hledat poté, co se těsně nedostala na magisterské studium. „V den, kdy jsem podepsala smlouvu
Hození do vody
Stejně jako v jiných odvětvích, i benjamínci za katedrou jsou na začátku překvapeni různými věcmi. „Zaskočilo mě asi to, že tady nebyl žádný takzvaný uvádějící učitel. Na vysoké škole se o tom pořád mluví, že by na každé škole měl být, ale praxe je jiná a nemyslím si, že my jsme výjimka. Nikdo mi moc neřekl, co a jak, tudíž je člověk hozen do vody a musí se snažit sám,“ říká Pavla. Velká zkušenost učitelky Bártlové souvisí s pořádáním výletů a sportovních kurzů. „Když se mi zranil první žák, tak jsem strašně přemýšlela, co jsem udělala špatně, proč se zranil a jestli to nebyla moje chyba, ale postupem času se z toho stává rutina, protože to je pořád naraže-
Při hodině tělocviku. Foto: Archiv Pavly Bártlové
Peprné zážitky
O „humorné historky z natáčení“ nemá mladá učitelka nouzi. Se smíchem vzpomíná na žáka, který se zajímal, kolik je jí let. Pedagožku tato otázka zaskočila a ptala se, proč to chce vědět. „No, já mám totiž o čtyři roky starší přítelkyni a strašně by mě zajímalo, která z vás je starší...,“ ušklíbl se. „Přítelkyně byla starší,“ připouští Pavla s úsměvem. Další vtipnou zkušenost má z první hodiny tělocviku se sousedem, který se stal jejím žákem. „Jako děti jsme skákali panáka, jezdili na kole, hráli vybíjenou... A on se mě přede všemi zeptal, zda mi má tykat nebo vykat,“ uzavřela sympatická tělocvikářka. Studium dá mnoho teoretických znalostí, ale jak to chodí v praxi, na to si každý musí přijít sám. I když začátky jsou náročné, potom je učení fajn.
Mgr. Pavla Bártlová učitelka na střední škole Střední škola stavební Třebíč www.stavtr.cz Fakulta sportovních studií MU Učitelství tělesné výchovy pro základní a střední školy Třebíč Učí 3 roky od 22 let.
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
16
pedagožka
ný palec, bolest stehenního svalu... Nejhorší úraz zatím byl úder florbalovou hokejkou do oka.“
17
v práci, mi přišel doporučený dopis z Brna, že lidé přede mnou nenastoupí, takže jsem přijata do studia. To byla výzva stihnout všechno studium i práci,“ vzpomíná. „Občas to ale byl docela mazec. Pondělí, úterý a pátek jsem učila. Ve středu a čtvrtek jezdila do Brna na denní studium. Jeden semestr jsem jezdila do Brna vlakem 5:40, abych stíhala krasobruslení,“ mluví o peripetiích Pavla. Toto nepohodlí se jí ale vyplatilo. „Pracování při studiu byla výborná škola. Měla jsem na celý studijní proces jiný pohled než ostatní spolužáci, řekla bych realističtější,“ pochvaluje si.
Učit při studiu je výborná škola, míní mladá
Podle mladého lékaře Tomáše Korbičky, který je na brněnském oddělení ARO pouhé tři měsíce, je nejtěžší umět se rychle a správně rozhodnout. Foto: Archiv Tomáš Korbičky
MARIE VENCLŮ
Stoprocentním benjamínkem v lékařském prostředí je Tomáš Korbička, letošní absolvent Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V květnu úspěšně složil poslední státnice a 1. srpna nastoupil jako anesteziolog na ARO do Brna. Za pět let ho čeká atestace z oboru Anesteziologie a intenzivní medicína.
Jaké jsou začátky anesteziologa? Ze začátku musím alespoň půl roku strávit na anesteziologii, kde si osvojím základní anesteziologické dovednosti jako je zajištění dýchacích cest, žíly, zavádění centrálního žilního katetru, odběr arteriální krve, spinální a epidurální anestézie a další. Je potřeba tyto záležitosti rutinně a bez komplikací ovládat. Jak se to člověk bezpečně naučí, dostane se na lůžka a tam pokračuje ve vzdělávání v intenzivní péči.
Jak se cítíte jako nejmladší v kolektivu? Než se nováček plně zapojí do chodu oddělení, dostává nepopulární činnosti, které starší kolegové už dělat nemusí. Tak třeba já určitě počítám s tím, že dostanu službu na Vánoce. Je potřeba to brát s nadhledem. Náš kolektiv je velmi přátelský, panuje příjemná atmosféra, takže jsem velice spokojený. Ze začátku prostě musíte dělat posledního a nejméně významného člena s vidinou změny.
Kdo vám v začátcích pomáhá? Pro začátek jsem dostal školitelku, je to atestovaná lékařka – jinde není běžné mít svého školitele. Ta se mi věnuje první měsíce. Když jsem pak začal pracovat sám, věnuje se mi formou konzultací. Dále mě můj vedoucí pravidelně zkouší, což taky nebývá jinde zvykem. Nejdříve jsem z toho měl obavy, ale teď jsem za to rád, protože mám od něj zpětnou vazbu na úroveň mých znalostí.
Co je pro vás na práci nejtěžší? Konkrétně na ARO se často setkáváme s velmi závažnými a život ohrožujícími komplikacemi, které musíme rychle řešit, čehož mladý lékař není hned schopen. Naučit se to zvládat je běh na dlouhou trať. Třeba dneska jsme měli velmi těžké intubace, to se stává a jsem tu od toho, abych to řešil. Než se to naučím řešit sám, je potřeba být alespoň dobře připraven a komunikovat se staršími kolegy, mít s nimi dobré vztahy a spolupracovat s ostatními. Jak jste tuto pozici našel? Mailem jsem obepisoval vzdálená pracoviště a na těch bližších jsem byl osobně. Někde napsali hned, že nemají místo, někteří se ani neozvali. Nakonec se i podařilo sehnat hned dvě místa, a to v Brně v Bohunicích a v nemocnici v Boskovicích. Ve Fakultní nemocnici Brno mě požádali o zaslání životopisu na zhodnocení. Potom si se mnou domluvili osobní setkání, které jsem
preferoval víc než anonymní posílání mailů. Na schůzce ke mně bylo vedení milé a projevili o mě zájem. I z mé strany zájem trval, takže jsme se domluvili na nástupu. V Boskovicích byla nabídka srovnatelná, i přátelský přístup byl stejný jako v Brně, takže poslední kritérium pro rozhodnutí byl rozsah možností. Ve větší nemocnici je možností určitě více, a proto nakonec vyhrálo Brno. Co byste doporučil absolventům? Doporučuji zahraniční stáže. Mojí velkou chybou bylo, že jsem během studia žádnou neabsolvoval. Pokud máte možnost to zrealizovat a poznat tak zdravotnictví i v jiné zemi, jděte určitě do toho. A také je dobré se o svůj vysněný obor zajímat ještě před tím, než dostudujete. Ale to není příliš lehké – spoustu studentů určitý obor osloví až během stáží, a když se třeba na gynekologii dostanete až na konci páťáku, tak už je to skoro pozdě se pro ni rozhodnout. Pro lékaře není oproti jiným oborům příliš těžké sehnat práci, ale je těžké dostat se na oddělení, které jste si vybrali. Nesmíte se ale nechat odradit tím, že je někde velká poptávka a říká se, že tam neberou.
MUDr. Tomáš Korbička lékař Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno (momentálně na anesteziologickém úseku) www.fnbrno.cz Lékařská fakulta MU Všeobecné lékařství Brno Lékařem je 3 měsíce.
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
18
anesteziolog na ARO
Ubylo vám volného času? Objem učiva je velký, ale prostě není čas se několik hodin denně učit. Tedy stráveného času nad učením je míň než ve škole. Naproti tomu se to musíte učit důkladněji a zaměřujete se na jednu věc. Mám knihu asi 1 300 stránkovou, tu si musím ze začátku nastudovat. Na medicíně jsem byl hodně vystresovaný, učil jsem se hodně pečlivě, takže jsem neměl moc času. Nyní mám pocit, jako bych plynule pokračoval ve studiu, ale učení je zábavnější, protože se učím to, co mě baví. Po půl roce až roce se do toho dostanu a ovládnu základy, takže to bude určitě lepší.
19
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
Osobní setkání je lepší než anonymní životopisy, myslí si
v podstatě na volné noze, sám si shání práci, musí být iniciativní, nabízet se a stíhat uzávěrky. „Rozhodně to není práce pro každého,“ myslí si.
vojenský analytik Lukáš Visingr (vpravo) na křtu své knihy Zbraně 21. století. Uprostřed je editor knihy David Pazdera a nalevo stojí šéfredaktor Střelecké revue Přemysl Liška. Foto: Archiv Lukáše Visingra
ADÉLA BERANOVÁ
Vojenských a bezpečnostních analytiků a publicistů není v Česku mnoho. Absolvent Bezpečnostních a strategických studií na Masarykově univerzitě Lukáš Visingr je z těch několika desítek expertů jedním z nejmladších, byť v oboru působí již řadu let. Zájem o vojenství u něj odstartovaly počítačové hry, pak měl obrovské štěstí a dnes se může svým koníčkem živit. Lukáš Visingr působí jako vojenský analytik už deset let, přesto je ve svém oboru stále benjamínkem. „Na začátku jsem byl opravdový mladíček, teď už je i pár dalších lidí, kterým mohu radit,“ říká. Jeho starší kolegové mají nespornou výhodu ve zkušenostech a kontaktech, ale některým podle Lukáše chybí nekonvenční pohledy.
Začalo to u počítačových her
„Když jsem byl mladý, prošel jsem si asi jako každý kluk obdobím, kdy jsem byl vášnivým hráčem počítačových her. Víc než sci-fi mě ale zajímala reálná vojenská technika,“ popisuje svoje začátky absolvent Fakulty sociálních studií. Postupně si prohluboval znalosti, psal amatérské články, až ho oslovil tehdejší šéfredaktor Armádního technického magazínu (ATM). „Měl jsem obrovské štěstí, že si vybral zrovna mě, bez toho bych nebyl tam, kde jsem teď,“ vysvětluje Visingr. Píše články pro ATM, Střeleckou revue a některé časopisy vydavatelství Extra Publishing, vydal i knihu Zbraně 21. století. Zároveň dělá odborného komentátora pro média jako je ČT24, iDnes a Český rozhlas. „Pracoval jsem také na armádních zadáních a objednávkách od různých ministerstev a působím v bezpečnostní radě města Tišnova,“ doplňuje mladý odborník. Je
Lukáš Visingr začínal jako vojenský publicista v době, kdy nebyla taková konkurence, mediální trh vypadal jinak a uplatnění bylo jednodušší. Vystudoval Bezpečnostní a strategická studia hned v prvním otevřeném ročníku. „Současným studentům jejich situaci nezávidím, šance na uplatnění třeba v mém oboru je dnes už podstatně menší,“ říká realisticky vojenský analytik. Pro opravdové nadšence ale pár rad má. „Zkuste napsat do redakcí časopisů, přijít s něčím originálním neotřelým, třeba zajímavým kontaktem nebo unikátním materiálem z exotické země,“ radí Visingr. Rozhodně podle něj nemá cenu psát o věcech, které byly už tisíckrát popsané. „V takovém případě by musel autor přinést úplně nový pohled, který by čtenáře mohl zajímat,“ myslí si. „Dělejte nemožnosti. Všichni vám budou říkat, že to nejde, tak to udělejte,“ dodává Lukáš. Cílem Lukáše Visingra je udržet si svou současnou prestiž a stále být vidět. „Rád pracuji na shrnujících textech, ve kterých červenou nití propojím témata, která už lidé přede mnou popisovali jednotlivě. Může to být třeba základ pro výuku, to mě baví,“ svěřuje se. „Chci, aby po mně něco zůstalo. Aby u něčeho bylo pomyslně napsáno Visingr byl první,“ usmívá se Lukáš Visingr.
Lukáš Visingr pracovně na vojenském veletrhu IDET v Brně. Foto: Archiv Lukáše Visingra
Výhodou nováčků může být nekonvenční myšlení, schopnost být víc originální, být méně pod vlivem nějakých zavedených postupů. Nováček prostě neví, že je něco nemožné, tak to třeba zkusí a ono se může ukázat, že to zas tak nemožné není.
Mgr. Lukáš Visingr vojenský a bezpečnostní analytik a publicista na volné noze lvisingr.czweb.org Fakulta sociálních studií MU Bezpečnostní a strategická studia a Politologie Tišnov Profesionálně působí 10 let od 20 let.
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
20
Dělejte nemožnosti, vzkazuje
21
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
Současní studenti to nemají snadné
a proto si ho i více vážím a plnohodnotněji využívám.
Pracujte na sobě, radí
softwarová
22
Jana Remetová u pracovního stolu na svém americkém pracovišti. Foto: Ladislav Vosáhlo
ADAM FAJNOR
Absolvováním vysoké školy vaše cesta nekončí. Začíná! Čím dříve to pochopíte a začnete pro to něco dělat, tím snadnější bude vaše cesta k samostatnosti. To ví i čerstvá absolventka Fakulty informatiky. Dotáhla to až do Ameriky. Absolventka Fakulty informatiky Jana Remetová na své cestě dosáhla již nemalých úspěchů. Jakou roli hrála škola ve vaší pracovní kariéře? Hlavní roli. Byla jste si během studia jistá, že toto je cesta, po které se vydáte, nebo se vyskytly nějaké pochybnosti? Ale kdeže. Pochybnosti jedna či dvě se vyskytly vždy přibližně jednou za semestr, a to v lednu a v červnu.
Byli vám při studiu oporou přednášející nebo někdo jiný? Oporou mi byla a bude především rodina a přátelé. Vždy mě však motivovaly úspěchy jiných. Jako žena jsem vždy vzhlížela vždy zejména k úspěšným ženám a i na Fakultě informatiky byly takové, jejichž vědomosti a úspěchy mě vždy trošku popoháněly vpřed ve snaze uspět. Co se změnilo ve vašem životě po dostudování? Místo bydliště, denní režim, stravovací návyky, míra zodpovědnosti, stav účtu, výška cestovného, zdravotní pojišťovna, okruh známých a množství volného času. Ale jinak „pořád ta samá píseň, jen jiné okolnosti“. Nechybí vám volnost studentského života? Chybí. Ale je to vždy na člověku samém, jak si dokáže rozdělit svůj čas mezi práci a ostatní věci. Volného času mám nyní pochopitelně méně,
Kde pracujete momentálně? Od května tohoto roku pracuji v Hradci Králové ve firmě GMC Software Technology na pozici Software Consultant. Momentálně jsem na pracovním pobytu v Americe. Jak jste zapadla do kolektivu? Já si myslím, že dobře, ale to byste se spíše měli optat kolegů. Jsem poměrně extrovertní typ člověka a s lidmi vycházím dobře, takže se mi příliš nestává, že bych měla problém zapadnout. Co momentálně děláte v Americe? Co je vaší náplní práce? Pracuji na projektech pro naše zákazníky, to znamená nasazování softwarových řešení klientům.
Je vaše práce zároveň vaším hobby? Z větší časti ano. Moje práce je zajímavá, není monotónní a mám šanci potkávat mnoho lidí, pracovat v mezinárodním kolektivu, nabírat mnoho nových zkušeností a ještě cestovat. Takový trošku „dream job“ pro čerstvého absolventa. Nebojte se příležitostí a výzev, které se vám naskytnou. Nezůstaňte stát na místě a snažte se na sobě neustále pracovat. Buďte sami sebou a hlavně v pohodě, IT svět je plný pracovních příležitostí a šikovný ajťák se v něm určitě neztratí.
Mgr. Jana Remetová Software Consultant GMC Software Technology gmchk.cz Fakulta Informatiky MU Aplikovaná informatika (Bc.), SSME (Mgr.) Hradec Králové/Columbus, Ohio Do zaměstnání nastoupila letos ve 24 letech.
Mladá informatička nyní pracuje v americkém sídle firmy GMC Software Technology. Foto: Jana Remetová
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
konzultantka
23
Pracovala jste již během studia? Kromě menších brigád, které neměly s IT nic společného, jsem vedle studia dlouhodobě nepracovala. Studovala jsem však odbor SSME (Service Science Management Engineering – pozn. red.) na Fakultě informatiky, ke kterému patří i praxe, takzvaný „Interim project“. Ten jsem absolvovala ve firmě Etoscomp, s.r.o., na pozici projektový manažer.
Neoddělitelně k tomu patří komunikace se zákazníkem a domácí pobočkou, analýza požadavků a zaškolení koncového uživatele. Na tom též spolupracuji s kolegy z americké pobočky.
již při studiu,
24
státní
zástupce
Benjamínkem od malička
Martin Durda se stal státním zástupcem v osmadvaceti letech. Foto: Archiv Martina Durdy.
PETRA ŠTORKOVÁ
Vědět už v prvním ročníku gymnázia, čím by chtěl člověk být, nebývá zvykem. Překvapující navíc je, když chce být dotyčný soudcem. Absolvent brněnských práv Martin Durda je jedním z takových, kteří ví, co chtějí. Dnes sice není soudcem, ale je jedním z nejmladších státních zástupců v Česku. Martin Durda krátce po absolutoriu na magisterském oboru Právo a právní věda vstoupil do výběrového řízení na pozici právního čekatele. „Výběrové řízení jsem si vyhledal sám na stránkách justice.cz. Od skončení studia po nástup do práce uběhlo asi půl roku a celou dobu v podstatě trvalo jedno výběrové řízení, které se skládalo z písemné i ústní částí a také psychotestů,“ přibližuje Martin Durda. Po náročném a rozsáhlém konkurzu nastou-
pil mladý právník na pozici právního čekatele. Na této pozici strávil tři roky, které završil úspěšně zvládnutou závěrečnou zkouškou. „Asi tři měsíce poté jsem byl jmenován státním zástupcem. Ty jmenuje ministr spravedlnosti tak třikrát do roka. Mě jmenoval ministr Blažek tři dny před razií na vládě,“ vzpomíná na nedávné dění Durda.
Jediné výběrové řízení v životě
Na pozici čekatele není jednoduché se dostat. „V mém termínu nás bylo původně přihlášeno okolo čtyřiceti, nakonec byli přijati tři. Písemný test, který mi tak těžký nepřišel, se skládal z padesáti otázek z oblasti práva, historie soudnictví a státního zastupitelství a všeobecného přehledu, kdy jsou čtyři možnosti s jednou správnou odpovědí, postupuje deset nejlepších do ústního kola,“ vyjmenovává Durda. Ústní pohovor byl pro něj premiérou. „To pro mě bylo o hodně náročnější, neboť byl můj první a vůbec jsem nevěděl,
Ve třídě patřil Martin vždy mezi nejmladší a státním zástupcem se stal také v nejkratším možném termínu. „U nás na pracovišti jsem nejmladší, chodím se samozřejmě radit ke zkušenějším kolegům, a to především v procesních věcech, ale v rámci dobrého kolektivu je to v pohodě. V některých věcech chodí kolegové naopak pro radu ke mně,“ popisuje. Martin měl štěstí, že mu hned napoprvé vyšla jeho práce snů, ale ne všichni z jeho vrstevníků měli takové štěstí. „V dnešní době je absolventů strašně moc a trh s právníky je nasycen v podstatě ve všech oblastech, nejlépe je shánět praxi hned při studiu a následně na daném místě nastoupit. Typicky to tak Benjamínek mezi státními zástupci se za prací odstěhoval přes celou republiku. Foto: Archiv Martina Durdy.
Dobré rozhodnutí
A co myšlenky na soudcovskou židli? „Jelikož mě při studiu zaujalo především trestní právo, bylo nasnadě, že spíše do úvahy přicházela práce státního zástupce, která je v drtivé většině právě o trestním právu, zatímco u soudce není jisté, v jaké oblasti by pak člověk soudil. Na státním zastupitelství jsem spokojen,“ uzavírá státní zástupce Martin Durda a jedním dechem dodává: „Svého rozhodnutí nelituju, práce je to náročná a zodpovědná, zvláště teď, co už jsem státní zástupce a mám vlastní agendu. Na druhou stranu je užitečná a dobře ohodnocená. Na práci mě baví především její variabilita a pocit, že dělám něco pro ochranu společnosti.“ Doporučuji mít co nejvíc praxe v oboru už při studiu, kdy se sehnat určitě dá, byť třeba za minimální mzdu nebo zadarmo. A zároveň nepodceňujte ani studijní výsledky. V záplavě absolventů se zaměstnavatelé rozhodně dívají i na ně.
Mgr. Martin Durda státní zástupce Okresní státní zastupitelství Sokolov portal.justice.cz Právnická fakulta MU Právo a právní věda Sokolov 3 roky na pozici právního čekatele, od roku 2013 státním zástupcem (ve věku 28 let)
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
doporučuje
funguje v advokátních kancelářích. Po koncipientské praxi je pak možno založit si svoji advokátní kancelář. Zrovna v poslední době to tak udělali mí dva kamarádi,“ říká Durda.
25
co mě tam čeká. Byly tam jednak typicky personalistické otázky a pak otázky na práci státního zástupce, právnické znalosti a zhodnocení jedné listiny, co bych s ní jako státní zástupce dělal. Na závěr byly psychotesty, a tam jsem si nijak nevymýšlel a dělal to, co mě napadlo jako první, na ty se podle mě moc připravit nedá,“ uvádí státní zástupce.
Shánějte praxi
Nebojte se zeptat, apeluje
26
JANA FALTÝNKOVÁ
Na první dojem nenápadná dívka, dokud nepromluví. V tom okamžiku je jí plná místnost. Řeč je o Zdeňce Geršlové, studentce doktorského studia na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Po magisterském studiu se po hlavě vrhla do kolektivu ostřílených doktorandů. Před nedávnem se zviditelnila účastí v dokumentu Navždy svoji. Proč jste se rozhodla pro doktorské studium? Můj obor mě začal v průběhu magisterského studia opravdu bavit a chtěla jsem v něm pracovat dál, což by ale bez dalšího vzdělávání šlo dost těžko. Zatím si totiž stále připadám jako všechno, jen ne jako odborník. Dalším významným faktorem byl fakt, že s manželem plánujeme rodinu, a péče o děti
jde s doktorským studiem skloubit určitě lépe než se zaměstnáním na plný úvazek. A koneckonců jsem ani nenarazila na nějakou vyhovující pracovní nabídku, na kterou bych se cítila už dostatečně kvalifikovaná. V čem se toto studium liší od magisterského? Především v tom, že na doktorátu je člověk téměř výhradním pánem svého času a skladby rozvrhu. Existují samozřejmě určitá pravidla a kreditové hranice, které je potřeba v průběhu studia splnit. Dále jsou kladeny mnohem větší nároky na samostatnou práci, nutnou součástí jsou účasti na konferencích, publikace v časopisech a samozřejmě také podílení se na výuce. Není to už o tom, jestli projdete či neprojdete nějakou zkoušku, ale o vašem vlastním odhodlání, nasazení a píli. Co plánujete dělat po studiu? Bavilo by mě dělat něco na pomezí „skutečné“ matematiky a její in-
V čem spatřujete výhody a nevýhody doktorského studia? Výhodou je určitě stipendium, které dostáváme, příležitost navštěvovat naše i zahraniční konference, možnost dalšího vzdělávání. Na pomezí výhody a nevýhody je „prodloužení studentského života“. Mnohým vyhovuje, že mají jakýsi příjem i bez zaměstnání. Na druhou stranu, příjmy nejsou takové, jako při plnohodnotném zaměstnání. Máte nějakou radu pro studenty, jak zapadnout do již zaběhlého kolektivu doktorandů? Pokud ústav nabízí něco jako letní školu nebo workshop, není od věci se ho zúčastnit. Já této možnosti letos využila. Díky tomu jsem mohla poznat univerzitní prostředí z jiného úhlu pohledu. Televizní diváci vás mohli zaznamenat v dokumentu České televize Navždy svoji.
Před kamerou jste rozebírali i hodně intimní věci. Jak se to odrazilo ve vašem životě? Rozhodně se nic nezměnilo uvnitř našeho manželství, nijak výrazně se nezměnil ani náš vztah s přáteli. Co se změnilo, je to, že nás teď čas od času oslovují lidé na ulici, v dopravních prostředcích, v obchodech. A samozřejmě nám to přináší i řadu vtipných situací. Kupříkladu když jsem si šla jako oponentka pro práci studenta, dříve než jsem stačila otevřít pusu, paní sekretářka mi říká: „Já o vás všechno vím, sledovala jsem ten dokument.“ Doporučuji určitou sebereflexi – zamyslet se nad tím, jestli mě ten obor, který studuju, něčím naplňuje, jestli mě baví, něco mi přináší. Pokud ne, je lepší jít do pracovního procesu, než se trápit dalším vzděláváním.
Mgr. Zdeňka Geršlová studentka doktorského studia Ústav matematiky a statistiky www.math.muni.cz Přírodovědecká fakulta MU Matematické modelování a numerické metody Brno Doktorandkou je od 25 let, nyní je jí 26.
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
Magisterskou promocí pro Zdeňku Geršlovou studium neskončilo. Nastoupila na doktorandskou dráhu. Foto: Archiv Zdeňky Geršlové
Jak se cítíte v pozici vyučující vysokoškolských studentů? Když jsem vešla poprvé do třídy, cítila jsem se spíš jako spolužačka studentů než jejich vyučující. Mám ale výhodu, že jsem už od svých středoškolských let doučovala matematiku a další předměty a že jsem zdědila zvučný hlas. Nedělá mi problém ani vystupování před lidmi, takže jsem se celkem rychle v nové pozici adaptovala. A musím říct, že mě učení docela baví.
Dostali jsme se k tomu spíše náhodou – přes reklamu na internetu. Projekt mě zaujal, a tak jsme se zkusili přihlásit. K našemu překvapení jsme byli vybráni. Měli jsme tak možnost ukázat, že je pro nás vstup do manželství něco jedinečného, krásného a trvalého. Nevím, nakolik se to podařilo, ale ohlasy máme převážně pozitivní.
27
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
doktorandka
terpretace pro lidi, kteří jí až tolik nerozumí. Neumím si ale představit, že bych byla zavřená v nějaké laboratoři izolovaná od okolního světa.
šenosti, které jsem získal za tuto poměrně krátkou dobu, bych v Česku získal opravdu jen velmi těžko.
Zahraniční pobyt
obchodník v Číně
Světoběžník Jiří Horák získal své první pracovní místo díky diplomové práci. Po absolutoriu ho čekalo stěhování do Číny. Foto: Archiv Jiřího Horáka
ŠTĚPÁNKA HULÁKOVÁ
Existují lidé, kteří zemřou ve stejném městě, ve kterém se narodili, a volání ciziny buďto neslyší, nebo slyšet nechtějí. Jiří Horák, absolvent Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, určitě patří k tomu druhému typu lidí – cestování je provází celým životem a být delší dobu na jednom místě pro ně nepřipadá v úvahu. Čím přesně se zabýváte? Pracuji pro jednu českou firmu, která produkuje kogenerační jednotky, což je zařízení vyrábějící elektřinu a teplo spalováním nějakého plynného paliva. Naše jednotky dodáváme do hotelů, obchodních center a podobně. Já ve firmě pracuji na pozici zástupce ředitele čínského zastoupení. V Číně jsme pořád ještě docela malá firma, a tak mezi moji
pracovní náplň patří takový mix funkcí podniku. Tedy sales, marketing, nákup a PR. Na všem společně spolupracujeme s mým nadřízeným a s čínskými kolegy. Jaký byl proces po absolvování školy? Pracovat jsem začal hned tři dny po státnicích, tedy koncem ledna 2012. Při mém ročním výměnném pobytu na univerzitě v Pekingu jsem psal diplomovou práci na téma Vstup podniku na čínský trh. Při psaní práce jsem se snažil oslovit všechny české firmy, které mají v Číně nějaké trvalé obchodní zastoupení. Jedna firma mi poskytla data a dala podmínky pro napsání mé práce. Já jsem jim zase slíbil, že pro ně potom budu pracovat. Byla u vás cizina jasná volba? Ano. Věřím, že práce v cizině je pro studenta bez pracovních zkušeností velmi dobrou volbou. Po roce a čtvrt práce v zahraničí můžu říct, že zku-
Jak vzpomínáte na první dny v čínském pracovním kolektivu? Jelikož pracovní kolektiv v mojí firmě je poměrně malý, tak přijetí proběhlo bez sebemenších problémů. Samozřejmě z počátku docházelo k nedorozuměním, ale ta pramenila hlavně z úplně odlišného způsobu myšlení. Nejlepší způsob, jak tomu čelit, je být „open-minded“ a nemyslet si, že řešení problémů, jak jsem byl naučen já, je lepši než jejich. Možná je, ale rozhodne ne v Číně. Jaká jsou specifika práce v Číně? Čína je jedna z nejspecifičtějších zemí na světě. Lidé zde mají jinou mentalitu a přemýšlejí o věcech úplně jinak, než jsme zvyklí ze zá-
Myslíte, že vás škola dostatečně připravila na trh práce? Upřímně řečeno ne. Nebo jinak. Kdybych při mých studiích nevyjel do zahraničí, na trh práce bych asi připravený nebyl. Ale vzhledem k tomu, že mám díky studijním pobytům vzdělání ze tří škol, jsem získal docela znatelný náskok. Co byste poradil čerstvým absolventům, kteří by také rádi měli práci snů jako ty? Nejdůležitější je podle mě vyjet do zahraničí již během studia. Jen velmi těžko si dokážu představit, že by absolvent bez předchozí zkušenosti z ciziny bez problémů práci v zahraničí našel. Jeďte do zahraničí a zkuste si tam udělat co nejvíce kontaktů. Uvidíte, že se nějaká příležitost dříve či později objeví.
Ing. Jiří Horák Executive Assistant Tedom, a.s. www.tedom.com Ekonomicko-správní fakulta MU Podniková ekonomika a management Brno/Peking V Číně je pracovně přes rok.
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
28
práce, potvrzuje
29
BENJAMÍNEK KOLEKTIVU
usnadní hledání
Proč zrovna Čína? Už od počátku mého studia jsem chtěl přes fakultu vyjet někam do zahraničí. Vždy mě lákalo poznávání nových a odlišných krajů, lidí a kultur. Neměl jsem v mysli žádné konkrétní místo kam vyjet, jen jsem chtěl mimo Evropu. Shodou okolností jsem se dostal na Taiwan, kde jsem začal s čínštinou a poznáváním asijské kultury. V Asii se mi moc líbilo, a proto jsem v pátém ročníku na tento kontinent vyjel znovu, tentokrát do Pekingu. A zbytek příběhu znáte. A proč zrovna Čína? Kvůli zkušenostem, které jsem nabral během předchozích dvou let života v Asii. Měl jsem již nějaké kontakty a známé, navíc Čína disponuje obrovským pracovním trhem a je zde spousta příležitostí.
padního světa. Panuje zde obrovská konkurence snad ve všech oblastech. Proto je potřeba osobních známostí a kontaktů pro uzavření jakékoliv dlouhodobější spolupráce mnohem výraznější než u nás. No a samozřejmě jazyk. Čínština je velmi náročná, bohužel ale moc Číňanů anglicky neumí.
Osobním asistentem v Lize vozíčkářů SÁRA ŠIMEČKOVÁ
30
BRIGÁDY
Studenti vysokých škol se často prodírají internetovými portály a hledají možnost přivýdělku. Ne všichni však reagují na nabídku pozice osobního asistenta v Lize vozíčkářů v Brně. Zvláště pak, když k tomuto oboru nemají blízko. Studentka magisterského oboru Sociální pedagogika a poradenství Renáta Waleczková hledala brigádu. Vzhledem k charakteru jejího studijního oboru a k tomu, že měla zkušenosti s prací doprovodné pečovatelky v lázních v Karviné, se nebála a na nabídku práce s handicapovanými zareagovala. Nyní už dva roky pomáhá lidem se zdravotním postižením. Pro to, aby Renáta práci osobního asistenta získala, musela úspěšně absolvovat osobní pohovor a následně i náročné psychotesty. Navíc
Renáta při práci s handicapovaným klientem. Foto: Archiv Renáty Waleczkové
měla tu výhodu, že je studentkou sociálního oboru na univerzitě, tudíž si nemusela dodělávat kvalifikační kurz. Ten je povinný pro ty, kteří nevystudovali vysokou či vyšší odbornou školu se zaměřením na sociální nebo speciální pedagogiku. „Takže tuhle práci může vykonávat i osoba se základním vzděláním a kvalifikačním kurzem,“ dodává Renáta. „Obecně je náplní mé práce pomáhat klientům vykonávat ty činnosti, které sami udělat nezvládnou, a to na jejich pokyn a v jejich přirozených podmínkách,“ říká Renáta. Pravidelně usnadňuje klientům péči o vlastní osobu, při přípravě jídla, drobných úkonech v domácnosti nebo při cvičení. Dále doprovází klienty k lékaři, do školy a na procházky. Významnou složkou její práce je snaha osamostatnit klienta a naučit ho přemýšlet tímto způsobem. Podle Renáty by měl být osobní asistent pro klienta společníkem a měl by mu pomoct odstranit bariéry k začlenění do společnosti. Renátina pracovní doba je nepravidelná, jelikož dělá na dohodu o pracovní činnosti. Pracuje u více klientů, pár hodin týdně, ovšem u některých stráví půl hodiny, u některých i osm hodin denně, zatímco asistenti pracující na plný úvazek pracují i dvanáct hodin denně. Od toho se odvíjí i výše její odměny, která je 3 000–5000 korun měsíčně.
Společnost AGEL a.s. je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče ve střední Evropě, která od roku 2006 působí prostřednictvím své dceřiné společnosti AGEL SK a.s. i na Slovensku. Naše zdravotnická zařízení se svými výsledky právem řadí mezi absolutní špičku v rámci Evropské unie i světa. Naši lékaři a sestry splňují nejvyšší nároky na kvalifikaci, jsou motivováni k průběžnému vzdělávání doma i v zahraničí a v rámci systému mají široké možnosti seberealizace. Skupina AGEL v číslech: • 11 nemocnic • 4 000 lůžek • 120 tisíc hospitalizovaných pacientů • 2 000 000 ambulantně vyšetřených pacientů • 9 218 zaměstnanců Skupina AGEL v České republice disponuje páteřní sítí akreditovaných zdravotnických laboratoří, které provozuje také v zahraničí, sítí ústavních a veřejných lékáren a distribuční společností MARTEK MEDICAL a.s. Za posledních šest let proinvestovala skupina víc než tři miliardy korun, přičemž finanční prostředky směřovaly zejména do nákupu přístrojového vybavení a modernizace jednotlivých oddělení nemocnic a poliklinik. Nejvýznamnější investice v letošním roce: 1. Nemocnice Podlesí v Třinci v červnu slavnostně otevřela nejmodernější hybridní operační sál ve střední a východní Evropě, který umožní provádět bezpečnější a pro lékaře i pacienta komfortnější operace. Podobný hybridní operační sál se v Česku nachází pouze v pražském IKEMu a v brněnské nemocnici U svaté Anny. Celá výstavba přišla na 100 milionů korun. 2. Nemocnice Nový Jičín letos vybudovala nové PET Centrum se speciálním diagnostickým přístrojem PET CT, který je prvním přístrojem tohoto druhu v Moravskoslezském kraji. Nový PET CT představuje špičku v diagnostice onkologických onemocnění. Výstavba nového pracoviště přišla společnost na 130 milionů korun. Nymburk
Plzeň
Praha
Česká Třebová Pardubice
Šumperk Rýmařov
Prostějov
Bruntál Český Těšín
Ostrava Šternberk
Třinec
Nový Jičín Valašské Meziříčí
Levoča
Krompachy
Banská Bystrica Zvolen
Košice
Bratislava Komárno
Česká republika
AGEL a.s. Mathonova 291/1 796 04 Prostějov
Tel.: +420 582 315 920 Fax: +420 582 315 952 E-mail:
[email protected] www.agel.cz
AGEL SK a.s. Prepoštská 6 811 01 Bratislava
Slovenská republika
Tel.: +421 2 326 60 260 Fax: +421 2 326 60 261 E-mail:
[email protected] www.agelsk.sk