LÉ IVÝ MAGNETIZMUS
Jan Nedomanský
tisk: Alexander Ghisi, B$ezinova 24, Brno (c) 2000 Obsah:
-1-
Obsah: LÉ IVÝ MAGNETIZMUS................................................................................................................1 Obsah: ...............................................................................................................................................2 P$ipomínka ........................................................................................................................................4 ást 1. Zá$ení .......................................................................................................................................5 Zá$ení stvo$ení a kosmické ...............................................................................................................6 Pásma nadzemských zá$ení...............................................................................................................7 Okruh zemské magneti;nosti ............................................................................................................9 Závislost ;lov=ka na zá$ení .............................................................................................................11 Vlny výchv=v? ................................................................................................................................13 Co je lé;ivý magnetismus ...............................................................................................................14 P$ijímání síly a uzp?sobení pacienta...............................................................................................16 Lidská malichernost ........................................................................................................................18 ást 2. lov=k - nositel zá$ení............................................................................................................19 Niterné chv=ní .................................................................................................................................20 Eivotní stabilita ...............................................................................................................................22 Spojení mozk? s nitrem...................................................................................................................23 ím je regulováno lidské vyza$ování..............................................................................................25 Prost$edník lé;ivé síly.....................................................................................................................26 Vina a odplata .................................................................................................................................28 Snoubení souvislostí .......................................................................................................................29 Prost$edí ;lov=ka.............................................................................................................................30 ást 3. Lé;ivost magnetizmu .............................................................................................................32 Jak se projevuje síla lé;ivého magnetismu .....................................................................................33 Rozsah magnetické lé;by................................................................................................................35 O d?v=$e a shodách zá$ení ..............................................................................................................37 Schopnost k p$ijetí síly dobra..........................................................................................................40 Lé;ivý proud ...................................................................................................................................42 Teplejší a chladn=jší magnetické proud=ní .....................................................................................44 Pomoc p$i rozvíjení ducha ..............................................................................................................45 Pomoc p$i odchodu z této zem= ......................................................................................................46 M?He magnetické ošet$ení zá$ením n=komu uškoditi? ...................................................................47 Magnetické lé;ení a jasnoz$ivost ....................................................................................................48 Lé;ení za dob JeHíše a dnes.............................................................................................................50 Lé;ení v=d=ním ...............................................................................................................................51 ást 4. Magnetické ošet$ení ...............................................................................................................53 Magnetické ošet$ení a jeho význam................................................................................................54 Snímání zakalení .............................................................................................................................58 Ochranné lé;ení...............................................................................................................................60 Stanovení diagnosy .........................................................................................................................61 Jak se chovat p$i ošet$ení ................................................................................................................62 Prosba o sílu k pomoci ....................................................................................................................63 Od=v p$i ošet$ení.............................................................................................................................64 Netrp=livost a v?le k dobru.............................................................................................................65 Jaká odm=na náleHí za magnetické lé;ení? .....................................................................................66 M?He býti pacient lé;en sou;asn= dv=ma magnetickými lé;iteli?..................................................67 O pouHití a zneuHívání daru lé;ení ..................................................................................................68 V=domá spolupráce? .......................................................................................................................69 Osobivost a v=cnost ........................................................................................................................70 -2-
Doslov .............................................................................................................................................71 Obsah (p?vodní knihy) ........................................................................................................................72 Seznam vyobrazení .........................................................................................................................74 Obrázek 1. SíK zá$ení nadzemských pásem .................................................................................75 Obrázek 2. Zemský okruh............................................................................................................76 Obrázek 3. Výchv=vy ..................................................................................................................77 Obrázek 4. Niterné chv=ní............................................................................................................78 Obrázek 5. Velikost okruhu niterného chv=ní .............................................................................79 Obrázek 6. Rozechv=ní nitra vjemem zven;í ..............................................................................80 Obrázek 7. Rozechv=ní nitra citovým nalad=ním........................................................................81 Obrázek 8. Náznaková stupnice niterného stavu .........................................................................82 Obrázek 9. Výchv=vy proudu lé;ivé síly.....................................................................................83
-3-
P ipomínka Lé;ení osobním magnetismem, jako kaHdé p$írodní lé;ení sm=$uje k témuH cíli, jaký je posláním léka$ství všech dob. Pomoci nemocným ke znovuzískání zdraví. Prost$edky léka$ské pomoci šly s vývojem lidského rozumu cestou v=cného rozumového v=d=ní, z jehoH zkušeností sestávají, z poznatk? a pokus?, ov=$ených na lidských t=lech, p$ípadn= zví$ecích. Ve své snaze po naprosté korektnosti se drHí p$eváHn= rozumových výpo;t?, zabývajících se pomocí nemocnému lidskému t=lu, tedy ;lov=ku, jak se nám jeví našimi poznávacími t=lesnými smysly. Lé;ení osobním magnetismem však není jen lé;ení hmotného t=la, nýbrH lé;ením vý-chv=v? zá$ení. Zabývá se nejen hmotnou existencí, ale téH jemnohmotnou, jejíH zá$ení je závislé na duševním i duchovním stavu. Proto i jejich objasn=ní je nutno v=novat pé;i a zájem. I kdyH se lze p$i sledování jiného p$irozeného v=d=ní p$idrHovat a v=novat jen zá$ením hmoty a p$írodních energií, p$i sledování lidské osobnosti nelze zapomínat na další druhy zá$ení, jejichH opomíjením by nemohl být pr?b=h lé;ení a od?vodn=ní uzdravení nebo neuzdravení uspokojivý, úplný a tím i logický. lov=k vyza$uje ze sebe p$inejmenším také duševno. Je známo, He buM duševní pohodu, harmonii nebo i duševní nesoulad. Ty nevyv=rají jenom z t=lesných smysl?, nýbrH i z duševních proHívání. A jako existence duševních vjem? nemá sv?j p?vod ve hmotném, v t=le, v n=mH se sice zrcadlí a vychvívá, ale v duši, která je jemn=jší podstatou neH t=lo, tak duchovní zdravé cít=ní má sv?j p?vod a zdroj ve stejnorodé podstat= lidského bytí, v duchu. lov=k není mrtvá hmota. Kdybychom cht=li $íci i jen oHivená hmota, i tu bychom p$iznávali, He ji n=co zp?sobuje Hivou. A pro; bychom hledali zdroje tohoto oHivení jenom ve hmot=, kdyH všichni cítíme, He máme také duši a ducha, jimiH jsme lidmi na rozdíl od zví$at. Jsme tvory, do nichH byla vloHena jiskra vyššího p?vodu, abychom jí, svou lidsky duchovní podstatou, p?sobili na tomto sv=t= k uHitku a vývoji. To cítí kaHdý, kdo má cit, prochvívá to v=domím kaHdého, kdo má sv=domí, kdo nepo-tla;uje v sob= ušlechtilé lidské já sobeckými zví$ecími pudy a obludnou nelidskostí. Lidé, kte$í v sob= znásilnili a uv=znili všechno duchovní, neporozumí ovšem ni;emu mimo hrubou hmotu. Pro ty také v=d=ní o jiných skute;nostech není. Zam=Oují prost$edek hmotného Hivota za cíl a to s takovou zpupností a násilím, jakého jsme v posledních letech byli uHaslými sv=dky. S t=mito lidmi nelze diskutovat, neboK jim,chybí podstatné pro pochopení: cit, sv=domí, Hivá mluva duše a ducha! Popírajíce je, ztratili sebe sama, svou mravnost, své lidství, sv?j duchovn= radostný cíl a rozprodali se negaci, temnu, pud?m, nenávisti, strohému, syrovému, ba surovému rozumu. Chceme tu však sledovati vzestupné lidství, vedoucí k harmonii, k uzdravování nemocných, k p$itakání Hivotu a jeho ušlechtilým radostem, prost= v=ci, které povznášejí, které vedou od hmoty vzh?ru k jasu duše, k teplu a kráse, k vroucímu Hivotu ducha, k lásce a porozum=ní. Prost= k díku Tomu, kdo tyto sv=ty stvo$il a jehoH jsou ony nezcizitelným, v=;ným vlastnictvím. Spisek je jen malým výsekem v=d=ní. Jiný stupeO pozorování m?He dáti jiné, další poznatky a výhledy. Všechny jsou stejn= vítané a Hádoucí na po;átku rozvoje tohoto nového v=d=ní.
-4-
ást 1. Zá$ení
-5-
Zá ení stvo ení a kosmické Dosud jsou všeobecn= známa kosmická zá$ení, jimiH jsou všechna zá$ení, která p$icházejí z oblastí mimo okruh naší zem=koule. Tedy zá$ení hv=zdných sluncí, stálic a planet našeho hrubohmotného vesmíru. Lze je téH nazvati zá$ením vesmírným. Mimo to jsou ješt= éteri;t=jší zá$ení stvo$ení, obsaHená v zá$ení st$ední a jemné hrubohmotnosti, zá$ení jemnohmotných a bytostných center sil, i zá$ení duchovní z duchovních center velikého stvo$ení. Zá$ení stvo$ení je tedy jemn=jších druh? neH tak zvané zá$ení kosmické. I velmi r?zných podstat, od zá$ení jemnohmotného aH po zá$ení vysokých sil všehomíra. Jsou vHdy zjistitelná jen stejnorodými smysly a nástroji. Zá$ení mají svou zákonitost, proplétají se i k$íHí, ale vHdy v p$irozeném a naprosto velebném po$ádku. Zákonitost hrubohmotnosti zem= jmenujeme zákonitostí hmoty a jejích pro jev?. St$ední a jemná hrubohmotnost má však také svou zákonitost leh;ích hmot, jakoH i sv=t duševní má zákonitost duševna a jeho projev? a taktéH i duchovní centra sil mají svou duchovní zákonitost. T=mto všem zákonitostem ;lov=k podléhá a jejich poslušností si tvo$í sv?j dobrý nebo zlý osud. Jak je to jednoduché a logicky do sebe zapadající! lov=k, král tvorstva, s t=lem, duší a duchem, podléhá p$edevším hmotné zákonitosti jemn=jšího duševna a zá$iv= jasného duchovna. Zá$ení stvo$ení p$ináší nes;etné pomoci k rozvoji lidstva po stránkách všech jejich pot$eb. Nikdo není ochuzen, pokud se svým vnit$ním stavem neochuzuje sám. I nejvyšší zá$ení, duchovní, m?He kaHdý ;lov=k p$ijímati, pokud se mu otevírá nitrem vst$íc. Otev$ení spo;ívá v rozkv=tu dobrých vlastností v sob= a v uvoln=ní hlasu nitra, které duchovní zá$ení vnímá. Vnímacím orgánem nitra, tedy ducha, je sv=domí.Zá$ení stvo$ení není omezeno na zá$ení sluncí a planet, které známe pod pojmem kosmické zá$ení. Pochází z vyšších ohnisek všehomíra. Veškerá zá$ení však jsou Hivena z výsostného centra všech sil, z mocného a nevy;erpatelného Prasv=tla.
-6-
Pásma nadzemských zá ení Nad planetou Zemí se rozprostírá jemnohmotné síK tlaku z jasu oHivujícího sv=telného zá$ení. Objímá Zemi, prostupuje ji a zp?sobuje nad ní a na ní zázraky krásy, neboK ji spojuje s v=domým Hivotem stvo$ení. V síti zá$ení jsou proudy nadzemských sil, veliké a mocné, jejichH p?sobením ;lov=k na zemi Hije, a; je nezná a neví o nich, ale ;asto je lehkomysln= popírá. Bez sít= zá$ení by však v?bec nemohl vzniknout na této Zemi, to znamená, nemohl by na ní proHívat své vývojové uv=domování a zdokonalování, nemohl by zde v?bec být a Hít. Je to síK spojení s v=domým Hivotem stvo$ení, síK r?zných barev zá$ení, vln síly a vý-chv=v? jasu, síK, která reaguje jak na magneti;nost slune;ní soustavy a vesmíru, tak i na mag-neti;nost ješt= vyšších center jemnohotných kosmických sil ve stvo$ení. Tím udrHuje Zemi v rámci kosmického $ádu a po$ádku, v rámci ur;itého stupn= zralosti, ur;itého tepla a tím vhodných Hivotních podmínek. Nemohlo by býti to, co jest, nebýti zá$ení, která zp?sobují a zprost$edkují v=domé výchv=vy Hivota velikého a mnohostranného stvo$ení. Jen z tohoto vyššího hlediska je zdrávo hled=ti na zemi, na Hivot na ní i na sv?j vlastní Hivot. Jsou ješt= další záchv=vy zá$ení velikého stvo$ení, zá$ení ješt= vyšších a v=dom=jších center Háru. Jedním z nich, nejd?leHit=jší pro v=domý Hivot ;lov=ka na zemi v dob= jeho vývojového uzrávání ke zralosti, je duchovní jas výšin, který zakotvuje do všech obora lidského p?sobení v=domými lidmi a jejich ;inností. Zem= má být obohacována novým, vyšším rozvojem a o;išt=na od dosavadního šera nízkých a nep$irozených lidských zájm?, vzniklých z po-blouzn=ní a zp?sobujících zakalení. P?sobení v duchovním jasu sv=tla je nyní tím nejhlavn=jším, co máme ;initi. Sv=tlá vlákna zá$ení výšin putují zemí, kaHdému lidskému tvoru p$inášejí zv=sti v=domého kosmu a n=co po n=m cht=jí. Jen spojením s nimi m?He ;lov=k rozum=t svému vyššímu nadzemskému p?vodu, vnímat duchovní úkoly lidství a pochopit jsoucnost jemn=jších a ;istších podstat aH k tušení v=d=ní a poznání moudrosti velikého zákonodárce všeho bytí. Obraz ;. 1. znázorOuje trojný tlak jemnohmotné sít= zá$ení kolem zem=, která vyvstává v mo$i éterné meziplanetární ochranné bytostnosti. Zá$ením je p?sobeno na zem a její obyvatele. Ono však není samo zdrojem zá$ení, jakým jest jiH ;áste;n= zá$ení bytostné a duchovní, která jsou samostatn= utvá$ející. Jemnohmotné jest pasivn= rozechvíváno t=mito vyššími silami a jejich zá$í. Co znamená prakticky p?sobení sít= sv=tla pro lidské duchy? Co jim chce $íci a jaké povinnosti z toho vyplývají? Prosté pln=ní lidského Hivotního poslání! Eeny se mají státi t=mi poHehnanými tvory, jakými m=ly vývojov= jiH dávno býti. Kn=Hkami Sv=tla! Ši$itelkami zv=stí o kráse vyšších sv=t? a zakotvitelkami jejich blaHenosti a št=stí do oblastí hmotnosti. A muHové výkonnými orgány pravé výstavby, pro niH ;erpají sílu z pravdy, budují z lásky a tvo$í v ;istot=. Jen tak m?He vzniknout ;ilý ruch pravé výstavby. Lidští duchové nemají chtít p$írodu znásilOovat a kazit ji, ale zušlechKovat a rozvíjet k v=tšímu uHitku a dokonalosti. P$íroda sama o sob= ve své divokosti je krásná a svým zp?sobem nanejvýš ú;elná. Její mohutné plány obsahují staletí a tisíciletí. lov=k p$íchodem na tuto zem vnáší do nespoutané p$írody nové zušlecht=ní svými zájmy a snahami a svým lidským zp?sobem Hivota. Pokud je veden vyrovnanou lidskostí, je pr?bojným pomocníkem p$írody a vede ji vp$ed do rozvoje nové krásy a k bohatším plod?m její neúnavné Hivotnosti. Jen tam, kde se povyšuje na bezohledného vládce a zapomíná na to, He je jen malou sou;ástí velebného díla, tam p$ehání, škodí celku a nejvíce sám sob=. Je pak nevítaným hostem veliké domácnosti p$írody a bude za to tvrd= postiHen.
-7-
A p$ece by ;lov=k mohl býti p$ítelem p$írodního d=ní, jeho povzbuzovatelem a usm=rOovatelem, aby plnil své lidské poslání. Kdyby p$edevším Hena byla opravdovou Henou, jiH Stvo$itel sv=t? obda$il líbezností lidské bytosti a vyzbrojil ji n=hou tvora, jemuH nic neodolá a vše ji radostn= následuje v touze po Sv=tle. Silou své p$irozenosti, spojené se zá$ením výšin, m?He p$etvo$iti sv=t k rozvoji nebývalé krásy, oduševn=lé, produchovn=lé, prostoupené díky za radost Hivota a jásavost slunného bytí. Ano, je v lidské moci zušlechKovat sv=t, zkrásnit jej, dát mu radostný rozmach ke št=stí lidstva. Tato moc spo;ívá p$edevším v ;isté citové schopnosti Henství, v její bytostné podstat=, jíH je ono p$iblíHení k p$írod= a uHší spojení s ;istými výchv=vy velikého stvo$ení, z nichH m?He ;erpat a vnášet jejich dech do oblastí hmoty, na nichH pak m?He p?sobením muH? vyznít v souladném d=ní s plánem sil, $ídících celé vesmíry, i tuto zemi. Klí;em a nezbytnou pomocí k rozvoji výstavby nové zem= je proto Henství. Takové, jaké býti má a nyní být musí, chce-li obstát a spolubudovat dílo Sv=tla na zemi k záchran= lidstva a poHehnání tvorstva láskyplným spojením p$írodních sil se silami výšin, se silami ráje. Eeny p$i tom ;eká nejradostn=jší úsek práce: svád=ní proud? oblaHujícího sv=tla k zakotvení a prom=n= sv=tla. Jejich neviditelná ;innost nem?He býti ni;ím brHd=na, jen jejich vlastní liknavostí a lehkomyslnou povrchností. MuHi cht=jí míti pravé, nezkaHené, ;isté Heny. V ni;em d?stojn= Henském jim nebudou trvale bránit, naopak, se zalíbením p$ijmou ;istá odhodlání k d?stojné a vroucí a p$itom úcty-plné Hensko sti. To stojí za kaHdé p$emáhání a za kaHdé ukázn=ní, za kaHdou ob=K, která se zm=ní v Hivotní radost a jas, neboK duchovní cíle nevyHadují ob=tí, nýbrH jásavé p$itakání všemu ušlechtilému a radostnému. Nová Hena se stane proto nositelkou opravdové Hivotní radosti, teplem domácího krbu a n=Hnou povzbuzovatelkou muHných ;in? a muHskosti v?bec. Eena, nositelka Hivota a povzbuzovatelka sv=telných d=ní! KéH se jiH probudí a nastoupí sv?j úkol. Doma, v rodin=, v Henských povoláních, p$i nichH z?stává tím, ;ím jest a k ;emu byla ur;ena: Prost$ednicí Hivota, u;itelkou mravnosti a krásy, kn=Hkou ;istoty. PoHehnání bude s ní a bude ji provázet a ší$it se kolem ní ve št=stí všeho druhu. Dobrotivost Hivota je nekone;ná a její milosti jsou posvátným darem nového, sv=tlého lidství. Eijme v lásce a láska bude u nás p$ebývati. P?sobme v ;istot= a ;istota bude naší ochranou. Jednejme ve spravedlnosti a spravedlnosti se nám dostane na konci vývojového putování sv=ty. Tak nejlépe vyuHijeme ono zá$ení, které se k lidským duch?m zem= snáší z úrovní jejich v=;ného duchovního domova a vytvá$í poHehnané okolí zem=koule v jasu sít= soust$eMující jemnohmotné síly, nad níH p?sobí ješt= vyšší síly všehomíra.
-8-
Okruh zemské magneti nosti Jak je úchvatná a veliká skute;nost zrozování se lidských duch? na Zem! P$edstavíme-li si kolem zem=koule okruhy, mnohem v=tší neH je ona sama, a v nich mlHn= jemné ostrovy ;ekání a prom=n, neboli onen sv=t, na n=mH prodlévají zemští poutníci, kte$í opustili tuto planetu a znovu se na ni chystají. A p$edstavíme-li si dále souvislosti onoho sv=ta, blízkého pozemskosti, s tímto sv=tem, souvislosti, které nádhern= zapadají do sebe a tvo$í jednotu p$esné a neodchylné zákonitosti, pak snad pon=kud vytušíme i nádheru mnohem v=tších celk? divuplného stvo$ení. Zem=koule s obrovskými kruhy st$ední a jemné hrubohmotnosti, nám neviditelnými, je nepatrným zemským okruhem. Nejsou to ješt= ony veliké oblasti stvo$ení, nezávislé na zemi, mocné a velebné. Obraz ;. 2. znázorOuje p$ímý zemský okruh, zem=kouli s jemn=jšími zemskými oblastmi, pro nás proto neviditelnými. Zem= má nejblíHe kolem sebe úzký pruh ovzduší s tak zvanou stratosférou a ionosférou. Ten náleHí ješt= ke hrubé hrubohmotnosti zem=. Pak následuje kruh st$ední hrubohmotnosti, tak zvaný astrální sv=t, místo p$echodného pobytu zesnulých. Zde jsou zahrady myšlení, jimiH ;lov=k prochází po své pozemské smrti a v nichH Hije v tom, co si sám vytvo$il svým myšlením a svým úsilím. Jsou to oblasti stále prom=nné, nyní v=tšinou neut=šené. Nad tímto pásmem kraj? zformovaných myšlení se rozprostírají kraje zformovaného cít=ní, oblasti to jemné hrubohmotnosti Zem=. Je to op=t oblast prom=nná, v níH se utvá$ejí zformované city. KaHdý jedinec tam proHívá druh záHitk?, které odpovídají jeho niternému citovému stavu a touhám. P$irozen=, He jsou to stavy velmi r?zné, sv=tlé a oblaHující i beznad=jn= temné. Ob= tato pásma jsou oblastmi sv=tlešedého p$ísvitu. Další jemnohmotná pásma zemského okruhu jsou oblastmi mén= prom=nných, trvajících krás, v=;ného jasu a blaHených citových proHíváni, která zde vyplývají z up$ímných niter o;isKujících se lidských duch?. V první oblasti sm=rem od Zem= jsou zahrady odpo;inku, s nádhernými altánky rozjímání a mocných niterných proHívání. Zde za;íná opravdu vroucí uv=domování si krásy stvo$ení a mocné popudy k o;išt=ní znovuzrozeného lidství. Ur;itý niterný Hár a ;istota mohou vynášeti odtud poutníka do druhého pásma jemnohmotného zemského obalu, do oblastí probuzení a tím vznikající touhy po pomoci. Je to oblast jasných, v=doucích ochránc?, opravdových duchovních pomocník?. T$etí okruh, ješt= pr?zra;n=jší a zá$iv=jší, je úrovní r?Hových zahrad, v nichH v blaHeném jasu procitá poznání stále v=tšího jásavého v=domí sounáleHitosti s velkým celkem divuplného stvo$ení. Tyto t$i zemské jemnohmotné oblasti jsou étericky ;isté a pr?zra;né, jemn= modravého jasu. Zde pochopené proHívání a mocný ohlas poznání Hivotní nádhery v jasu hlubokých pravd dává moHnost vznésti se jednou nad celý zemský okruh a státi se volným poutníkem velikého kosmu. To je povinnost ;lov=ka, jeho št=stí a radost, jeho krok k cest= vzh?ru, vst$íc zá$ícímu v=;nému domovu. První krok do jasu vyšších sfér. Další kroky budou proHíváním v jemnohmotných velebných úrovních velikého lidského stvo$ení, zá$ivých a jásavých v úrovních nekone;na, které lidský rozum není schopen vnímat, proHívat a chápat, a;koli nejsou nad moHností lidského pochopení. Nástrojem porozum=ní zá$ivému Hivotu v nich je však pouze cit, všeobsáhlý a nespoutaný, svobodný. Ve vylí;ených zemských okruzích je ješt= jiný Hivot, na ;lov=ku zcela nezávislý, p?vodní Hivot bytostných sil, $ídících p$írodní d=ní Zem= a tím téH zrozování lidských duch? na ní. Pracují svým neodchyln= v=rným bytostným zp?sobem na spln=ní v?le velikého zákonodárce bytí v p$írodním $ádu tohoto úseku veliké hmotnosti. Zrozování lidských duch? na zem se d=je za pomocí ostrov? prom=n v zemském okruhu st$ední hrubohmotnosti, na nichH se odehrává p$íprava ke zrození a vstup do hrubé pozem-skosti. Zde, v této tak zvané astrální úrovni se utvá$ejí téH p$edobrazy pozemských p$írodních d=ní. V úrovni jemné hrubohmotnosti jsou dílny tvo$ivého úsilí po dokonalosti. Zde mají sv?j p?vod a zdroje -9-
nejr?zn=jší vynálezy. Zem= se všemi okruhy magnetických vyzá$ení jest i p$ímo spojena zá$ením s vyššími, nádhernými oblastmi velikého stvo$ení. Tak velikého, He jej nelze rozumem pochopit. Jen vše obsáhlý cit skrývá moHnost v úHasu mnohé vytušit a v obdivu vzývat toho, který všechno $ídí svou tv?r;í všemocí.
- 10 -
Závislost lov ka na zá ení V=d=ním o zá$ení vnikáme stále více do ú;elnosti a krásy díla stvo$ení a jeho nes;etných druh? zá$ení. Pro ;lov=ka samého je však sm=rodatné a rozhodující p$edevším to zá$ení, od n=hoH je odvislý a na n=mH je p$ímo ú;asten podstatou svého bytí. Jako jedna z pozd=ji stvo$ených bytostí je ;lov=k odvislý p$edevším od v=domého centra všech v=;ných sil, prasv=tla, prap?vodu všeho bytí, jehoH tv?r;í Hár nep$edstavitelné velebnosti a moci zp?sobuje veškerý praHivot. My lidé jsme nepatrnou sraHeninou Háru velikých oblastí v=;ného Hivota. SraHeninou duchovní podstaty, která má sv?j ochlazen=jší jas a tím slabší druh ú;innosti. Jádro v=domého lidského bytí je nitro ;lov=ka, se svými projevy cít=ní pro dobro a krásno, pro ušlechtilost a mravní $ád, pro v=;né hodnoty ;istého duchovního já. Jemný obal v=domého zá$ícího zdroje osobního Hivota, obal, který se p$i vývojové pouti ochlazen=jšími úrovn=mi zformoval kolem duchovního jádra, je duše. Tato jemná podstata niHšího neH duchovního druhu, která spojením s ur;itou duchovní magneti;ností vytvo$ila podmínky pro pobyt ducha v jemnohmotnosti, umoHOuje spojení osobn= v=domého duchovního Hivota s jemnohmotnými podstatami. Další, ješt= ochlazen=jší Hár hrubohmotných úrovní poskytl na konec snášejícímu se duchovnímu jádru, obalenému duševní podstatou, ješt= hmotn=jší obal, pozemské t=lo, jak je známe. Tyto t$i základní druhy lidského bytí mají svá podobná zá$ení, neboK jedno je odleskem druhého, jeho hrubší sraHeninou, ozv=nou, zmaterieln=ním. V pojmech o Hivém zá$ení bychom to mohli vyjád$it stupnicí tón?. Kdyby ve velikém pojmu stvo$ení t=lesnost zaznívala st$ední oktávou tón?, pak duševno o oktávu vyššími a duchovno op=t o oktávu vyššími. TytéH tóny, avšak r?zných oktáv, mají stejné barvy, ale ;ím vyšší je oktáva, tím jsou jemn=jší a jasn=jší. V tónech je obsaHen pohyb, barva a zn=ní vroucnosti, prost= Hivot ve svém slyšitelném projevu. Proto mohou být hudební oktávy dobrým vodítkem p$i zkoumání Hivota v jeho proje vech zá$ení. Zejména onoho neviditelného Hivota lidských duch?, tvor?, jejichH rozp=tí Háru vytvá$í a obsahuje taktéH oktávy, oktávy Hivotního vyznívání. VHdyK všechny stupn= stvo$ení tvo$í oktávy sm=rem vzh?ru. Všude je sedm úrovní nad sebou, osmá je za;átkem nového oddílu stvo$ení, shodného s první. Jest proto v hudb= zjeveno nádherné v=d=ní o stvo$ení, jeH jest skryto v tónech a v hudební zákonitosti. Zde bude také vhodné zamyslet se nad n=kterými nutnými pojmy. Pokrokový ;lov=k totiH nerad slyší výrazy, " duše, duch" a zejména slovo" B?h ". A p$ece není vhodn=jších a ustálen=jších pojm? pro vystiHení nadt=lesných v=;ných, mimohmotných, zá$ivých a velebných skute;ností. Materialista, neboli vyznava; hmoty ovšem nesnáší pojmy, které jej mohou usv=d;it z malosti, z úzkoprsého zuHování v=d=ní a tím nezodpov=dného strhování Hivota do výlu;né oblasti hmoty. Tyto pojmy však jedin= vystihují to pravé. Slova" duše, duch, B?h " nelze totiH zpozemštit, zmaterializovat. Je v nich p$íliš zjevná nezávislost na hmot= a nad$azenost nad ní. Kdyby, materialist?m k v?li, nebyly v?bec pouHívány, pak by se t=mto leh;eji poda$ilo udrHet všechno své bádání jen v oblasti hmoty. Jakmile však pouze jedno z nich je nutno uznat za existující, pak padá celá jejich pracn= vytvo$ená nauka. Proto je jim pohodln=jší a snazší zavrhnouti všechno, i kdyH tím staví ;lov=ka na úroveO prom=nné hmoty. Materialisticky se to dá okrášlit mnoha v=rohodnými kombinacemi a pojmy, které ovšem nevybo;ují a nesm=jí p$íliš vybo;it z rámce hmoty. Materialisté jsou proto v nádherném a všeobsáhlém v=d=ní tím, ;ím jsou v politice zpupní diktáto$i, nevidící veliký cíl a smysl lidského v=;ného Hivota ve stvo$ení a zam=$ující všechno lidské úsilí pouze na hmotnou stránku Hivota, se všemi zúHeními, zprimitivn=ním Hivota, neboli zpáte;nictvím nejhrubšího zrna. Nic neznamená jejich halas o pokroku, který vyznívá pouze ve hmotných zájmech a i tam nakonec šeredn= selhává. Jejich vyHívání vede nakonec k pudovosti. Citov= zakrOují k nepoznání od v=domého ;lov=ka, koruny stvo$ení a pomocníka tv?r;ích sil - 11 -
všehomíra. My, lidé, jsme tvory neodvolateln= závislými, ale ne na hmot=, do níH jsme pouze k vývoji vno$eni. Naše závislost je na vyšších druzích velikého stvo$ení a v nejvyšší mí$e na Stvo$iteli všehomíra, jediném východisku a zdroji veškerých sil všeho zá$ení. Náš vývoj spo;ívá v zintenzivn=ní duchovního Hivota v sob= a tím v osvobození se od p$itaHlivosti hmoty. K získání t=ch výchv=vu niterného Háru, jimiH se stáváme v=domými tvory, spolupracovníky v nádherném díle stvo$ení, kte$í po uskute;n=ní v=domého lidského poslání na sv=tech hmotnosti jsou vyššími centry zá$ivých sil p$itahováni do jasných, blaHených oblastí.
- 12 -
Vlny výchv v# Jemnohmotné magnetické vlny výchv=v? lidského osobního p?sobení vytvá$ejí ur;itá skupenství, mající r?zné tvary a sm=r výšleh?. Tak ku p$íkladu ty, které vychvívají z o;í, tvo$í kuHel, letící do nekone;na. Mozkové výchv=vy mají dva tvary. Ty, které vydává p$ední mozek jsou zvln=ny do p?lkruhu a ty, které vychvívá zadní mozek, jsou spirálové. Výchv=vy funkce jazyka, spolutv?rce hlásek, jsou r?zné plamenné tvary. Krk vychvívá kruhovit=. Uši mají výchv=vy boltcovité atd. Obraz ;. 3. Podle toho se $ídí i tvar a funkce ur;itého orgánu, p$ípadn= jeho dosah p?sobení. Formy vyzá$ení výchv=v? jsou sou;asn= formou tvar?. Zákonitost formování dává ;istota. Láska skýtá všemu vyzá$ení náplO, Hhavost a Hivot. V?le ur;uje druh a sm=r p?sobení. Tak na projevu vyzá$ení jsou automaticky ú;astná všechna t$i hlavní ohniska bytí, bez p$ímého v=domí ;lov=ka. V tom je základ vyza$ování a veškerého bytí v?bec. Trojnou jednotu má v sob= všechno, co existuje, od nejmenších atom? aH k vesmírným mocným t=les?m a celým nekone;ným sférám stvo$ení. A to je Hivot, jemuH $íkáme nev=domý. O; p?sobiv=jší a ješt= v=tší zjevující krásu musí být vyzá$ení v=domých bytostí, jeH mají rozzá$eny t$i základní ohniska bytí p$ímým a v=domým spojením s výšinami? U lidského ducha jsou to ona vyzá$ení, která vytvá$ejí osobní magnetické silok$ivky, proudy osobního ovzduší a v=nce zá$ení. TéH nádherné, p$i špatné v?li však zna;n= ošklivé myšlenkové a citové útvary, které mají vlastní Hivot a zna;né trvání. lov=k dobré v?le, který svými dlouho trvajícími city lásky formuje a vlévá Hivot dobrod=jným bytostem, které zplozuje, je spolutv?rcem Hivé a p?sobivé krásy nadzemských jemnohmotných úrovní nebo p$i špatné v?li spolutv?rcem šerých oblastí pitvorných zplozenc? a pokušitel?. Jaká je proto zodpov=dnost ;lov=ka za to, co cítí, co myslí i co d=lá! V=d=ní o zá$ení je klí;em k poznání pravdivého skute;na. Holého, nezakrytého p$etvá$kou nebo falešným domn=ním lépe v=d=ní. Takový jsi, ;lov=;e, jaký jsi ve svém vyzá$ení! Ne jakým se domníváš býti. Tvoje cít=ní, tvé myšlení a tvé skutky mluví za tebe $e;í pravdivých sv=dectví skute;na. Toto skute;no u v=tšiny lidí není p=kné. Ani u mnohých t=ch, kte$í se domnívají, He jsou ;istí a spravedliví. Jejich myšlení je usv=d;uje z p$etvá$ky na kaHdém vskutku rozhodném kroku. P$i sebe nádhern=jším po;inu nebo úkonu výstavby myslí p$edevším na sebe. Ne na díla, jimH se mají oni pod$ídit a nenáro;n= je uskute;Oovat. Eivé formy zá$ení však mluví jasnou $e;í pravdivosti, neutajitelného skute;na. To tvo$í vlny výchv=v? lidských bytostí. Je moHno popsat jejich formy, jejich druhy, jejich dosah a jejich tón a barvy? Nelze, neboK by to byla nekone;ná kniha Hivých a stále prom=nných obrazc? nejpodivuhodn=jších a nejpodivn=jších, jaké ;lov=k kdy znal a jaké dosud nezná a nedovede si v?bec p$edstavit. Ani v zá$iv= Hivé kráse, ani v nejodporn=jších formách zvrhlosti a hnusu. Je to tak dob$e pro n=j. Zabýval by se sledováním jejich zajímavostí a zapomn=l by v=cn= Hít a proHívat, pro coH sem p$išel! Ne, aby byl jen pozorovatelem, ale spolubojovníkem za lepší p$íští pro všechno lidstvo. Tím i pro sebe sama, neboK" skutkové jejich jdou s nimi ". Se všemi námi. Nepodplatn=, pravdiv= a v=cn= nám chystají budoucí Hivotní prost$edí a nové osudy. NeboK jsme sami str?jci svého osudu. Zákony stvo$ení jen vykonávají a st$eHí to, co jsme si utkali a vytvo$ili svým Hivotem, svým p?sobením, svým osobním magnetickým zá$ením. St$eHí a vracejí nám to, co jsme vyzá$ili do vesmíru. A nikdo jiný to nep$itáhne k proHití a vyHití neH op=t magnet našeho vlastního já. Zamysleme se jen nad rozsahem lidského vyza$ování pod zorným úhlem trojného lid ského bytí - duch, duše, t=lo - i nad tvo$ivou schopností cít=ní, myšlení a jednání. Bude nám jasn=ji v nitru, neboK se zjišt=ním obrovské odpov=dnosti vyhostíme ze svých projev? Hivota všechno záporné a budeme všemi silami uskute;Oovat dobro a krásu, které jsou v prosté, ale ;isté p$irozenosti. - 13 -
Co je lé ivý magnetismus Lé;ivý magnetismus je jemnohmotná síla, plynoucí stále vesmírem z vyšších center sil. M?He být v zap?sobení p$etransformována ur;itými jedinci, obda$enými schopností jejího p$ijímání. Tato síla zp?sobuje blahodárné zásahy do porušené t=lesné soustavy. Její ú;inky jsou všestrann= lé;ivé. Jako všechno p$irozené má i ona svoji zákonitost, jejíH podmínky je nutno splnit, má-li vhodn= zap?sobit. Pon=vadH je to síla nezjistitelná b=Hnými t=lesnými smysly, je t=Hce kontrolovatelná. Snad jí z?stane na vHdy vyhrazeno, He jen lidé od p$írody jí obda$ení, prost$edníci této síly, ji dovedou vyciKovat, její zákonitost sledovat a pouHívat ji, mimo on=ch jemn= vnímavých lidí, kte$í vyciKují její plynutí. Dosavadní v=decké konstatování se pohybuje v rámci lidských smysl?. U tohoto nového zjišKování však musí být smysly buM neoby;ejn= zjemn=ny nebo musí být pouHito smysl? st$ední ;i jemné hmotnosti, p$ípadn= duševních vloh a vlastností nebo dokonce duchovních schopností. Je z$ejm= dostatek moHností k ov=$ení si jsoucnosti této blahodárné lé;ivé síly, která se nevymyká z rámce lidské p$irozenosti. Naopak, ona je stupOováním p$irozenosti a její prost$edníci jsou šKastní lidé, p$írodou mile obda$eni. P$írodou? Ujasn=me si pojem tohoto slova. Je zvykem p$edstavovat si p$írodou všechno hmotné, to, co vidíme a zjišKujeme. Nejsou však p$írodou i jiné úrovn=, nadhmotné, $ízené t=mito zákony? Je proto vhodn=jší jmenovat p$írodu, jeH je nad hmotou, všeobsáhlejším pojmem" stvo$ení" a její zákonitost zákonitostí stvo$ení. Aby mohl být uHší pojem p$írody rezervován pro d=ní na naší Zemi, pop$ípad= na všech viditelných sv=tech vesmíru. Pro jiné podstaty vyššího kosmu lze rad=ji pouHívati pojmu" stvo$ení". Lidé, obda$eni darem lé;ivé síly, jsou uzp?sobeni k p$ijímání síly, plynoucí ze stvo$ení, z jemnohmotnosti. Je jemnohmotná a její zdroj je ve stejnorodém centru nadsv=tových sil. Odtud z jemnohmotnosti k nám plyne. Mimo ní plyne z jemnohmotnosti ješt= více sil a pomocí. Zde p$edevším budou radostné objevy p$íštích dob p$i rozvoji duchovního lidství. Jemnohmotná lé;ivá síla p?sobí p$edevším na jemnohmotnost lidské podstaty, kterou uzdravuje nebo posiluje a ob;erstvuje. S jemnohmotným uzdravením se dostavuje i uzdravení t=lesné. Posílení nebo uzdravení je zp?sobeno zjasn=ním. VHdyK tato síla dodává ;lov=ku jas. Ten ;lov=ka všestrann= ob;erstvuje a oHivuje, i t=lesn=. Nejprve však jemnohmotné, coH má vliv na mnoho vnit$ních p$em=n, i zdánliv= nesouvisejících. Co však v lidském Hivot= nesouvisí s vnit$ním vyzá$ením? Jas všechno projasOuje, chmury všechno zahalují. Není proto d?leHité míti v sob= jas? Lé;ivý magnetismus, jako proud síly, neviditelný a jen v jemných ú;incích zjistitelný, mohl by býti p$irovnán k proudu elektrické síly, s níH má ur;itou shodnost. Snad bychom pro ujasn=ní mohli prost$edníka lé;ivé síly p$ipodobnit k Hárovce, nebo nejnov=jšímu jejímu typu, zá$ivce. V Hárovce svítí vlákna, rozHhavená elektrickou silou. K nim sm=$uje vedením proud síly ur;itého nap=tí. K prost$edníku lé;ivé síly vede téH síla ur;itého nap=tí, která rozHhaví vlákna, dispozice v n=m - a vyzá$í sílu k ur;ité uHite;nosti v hrubé pozemskosti. Jak silná je Hárovka, tedy jak silným darem byl prost$edník omilostn=n, tolik sv=tla neboli uHite;nosti vydá, jestliHe k tomu sm=$uje ;isté cht=ní jeho svobodné v?le. Síla osobního lé;ivého magnetismu není tedy výtvorem lidského jedince, obda$eného schopností lé;iti, ona plyne z jemnohmotných center sil k t=m, kte$í byli uschopn=ni ke spojení s ní, aby ji, p$etransformovanou, p$edávali dále t=m nemocným, kte$í se jejímu p$ijetí otev$ou. Otev$ení spo;ívá ve svobodné lidské v?li, v touze, cht=ní a snaze v$aditi se do zákon? stvo$ení. TotéH znamená prost= a ochotn= p$ijímat s vd=;ností to, co k nám plyne sh?ry pro rozvoj dobra na zemi. - 14 -
Lé;ení osobním magnetismem je lé;ení silou, o níH dosud panovaly p$eváHn= jen dohady a tušení. Jejich popudem bylo p$irozené vyciKování. Jako kaHdý dohad byl i tento ovlivn=n názory toho, u n=hoH vyvstal, jeho vzd=láním a pom=rem k Hivotu a mravnosti. Z neujasn=nosti samého smyslu Hivota vznikly n=kdy výst$elky velmi podivné, nezdravé, fantastické, které se skute;ností, p$irozenou a zákon? stvo$ení dbalou, m=ly pramálo spole;ného. A p$ece bylo v kaHdé dob= mnoHství t=ch, kte$í cítili jsoucnost n=;eho mimot=lesného, vyššího, nehmotného a kte$í proto poznávali, He jsou ješt= jiné prost$edky lé;ení neHli ty, které byly vymyšleny lidským rozumem, i kdyH jsou úsp=šné a pravým dobrodiním. Nitro ;lov=ka se ve všech dobách chv=lo vibracemi jemnohmotných, duševních i duchovních skute;ností, jejichH jsoucnost sice nem?He býti potvrzena zkumavkami, ale cit ji zjišKuje jako skute;nou podstatu, vyplývající z duchovní v=;né existence, která je daleko významn=jší a d?leHit=jší neH do;asná existence pozemská. Pr?kopníci v=d=ní o duchovním poslání lidství a vyznava;i p$írodního lé;ení lehce chápou jsoucnost a p$irozenost lé;ivého magnetismu. Najdou v tomto spisku potvrzení tušeného a pobídku k dalšímu v=cnému zkoumání. NeboK obory p$írodního lé;ení stanou se brzy obsáhlým v=d=ním o p?vodu nemocí u samého jejich vzniku. Bude moHno sledovati jejich p$í;iny a pr?b=h ve všech sloHkách lidského bytí, jak v oblasti t=lesné a jemnohmotné tak i ve sloHce duševní a duchovní a v r?zných jejich odstupn=ních a druzích. Bude to v=d=ní radostné a povznášející, jako všechno, co plyne z p$írodního poznání. Šedivé a únavné jsou nauky výlu;n= rozumové. Kam vstupuje cit, je jasno a ;isto, neboK tam je pramen sv=tlého Hivotního dechu. Zajisté vyvstanou mnozí posuzovatelé a odsuzovatelé tohoto v=d=ní. Nelze se s nimi utkávati na p?d= rozumu v neú;elném plýtvání mozkovou substancí. Cht=li by pop$íti skute;nosti, na jejichH pochopení jsou ;lov=ku dány prost$edky mnohem jemn=jší, tím však v=cn=jší, prost$edky duševního vnímání a duchovního cít=ní, které jsou nejblíHe niterné základní podstat= ;lov=ka. Kdo tyto h$ivny v sob= zahrabal ;i dosud neoHivil, nem?He ovšem uznati jejich skute;nost. Wady p$irozených lidí najdou však v t=chto pojednáních mnohé radostné pou;ení a popudy k dalšímu, prohloubenému zkoumání. Lé;ivý magnetismus není síla ur;ité lidské osobnosti samé, je to sou;ást jemného zá$ení, které pot$ebuje vhodnou lidskou osobnost, uzp?sobenou k jeho p$ijímání a p$etransfor-mování, aby mohlo na lidské organismy pomocn= zap?sobit.
- 15 -
P ijímání síly a uzp#sobení pacienta Lé;ivá sílaje nejlépe p$ijímána lidmi, kte$í v prosté d?v=$e sejí nitrem otev$ou a jsou schopni svou d=tsky ;istou p$irozeností ji p$ijmout. K dobré p$íprav= pro otev$ení není zapot$ebí myšlenkového nucení se, které by bylo stejn= neú;innou p$etvá$kou, ale celková dobrá Hivotní odhodlání a p$edsevzetí. Tedy plná ú;ast nitra na kladných Hivotních náleHitostech. Otev$ení se pro p$ijetí lé;ivé síly nerozhoduje okamHité chvilkové cht=ní, ale celkový vnit$ní stav pacienta, jeho dobré srdce, jeho niterná opravdovost. Proto se ;asto stává, He ;lov=k, který, p$estoHe není o lé;ivé síle informován, poskytuje svou vnit$ní prostotou a dobrým postojem k Hivotu vhodnou moHnost k ú;innému zap?sobení. JiH p$i prvním dotyku zabere na plné obrátky, takHe výsledek je hned nebo brzy z$ejmým. To proto, He jeho vnit$ní stav poskytuje vhodné podmínky k p$ijetí. Ono kone;n= samotné dobré p$ijetí síly není ješt= sm=nkou na t=lesné uzdravení. N=kdo je jako nádoba bez dna, síla plyne skrze n=j dále, aniH v jeho t=lesnosti zap?sobila, zachytila se. ZuHitkování síly je závislé na mnoha dalších p$edpokladech. Na dobrých odhodláních, na tvrdošíjnosti špatné vlastnosti, sklonu nebo nectnosti, z níH nemoc p$ímo nebo nep$ímo vznikla, a kone;n= na osudové nutnosti její délky, jako pot$eb= vývojového procesu k uzrávání. P$ijímání síly dobrým ;lov=kem je tedy snazší a ú;inek z$ejm=jší. On v sob= chová p$irozené p$edpoklady k p$ijetí i zap?sobení. Také u kajícník?, to je lidí provinilých, ale dobré a poctivé v?le k náprav=, je p$íjem síly a její zap?sobení dob$e moHné, ba výsledek bývá ;asto nejpot=šiteln=jší. NeboK s dobrými p$edsevzetími p$i uzdravování za;íná nový, vnit$n= bohatší a krásn=jší Hivot, v n=mH tento ;lov=k nalézá a vychutnává pravé uspokojení a dosud snad netušenou radost. Radost z poznání, z širších obzor?, z hlubších proHívání krás Hivota a všech jeho prom=n a souvislostí, o nichH nem=l dosud pravé p$edstavy. Lidé rozumov= byst$í, ale bez hlubších citových vjem?, brání nep$edloHené plynulému p$ijímání síly svými rozumovými výhradami a pochybnostmi, svou chytráckou, ale p$ece omezenou domýšlivostí všeho v=d=ní nebo lépe v=d=ní, i kdyH jsou v jádru dob$í. Jejich rozumová pohotovost chce míti ve všem hlavní slovo a p$ehlíHí, He poslední slovo má mít cit, duch, to v=;né v ;lov=ku, ne pomíjivý rozum. Citu v=novat vydatnou pé;i je daleko násobn= moud$ejší. To však vyHaduje vnit$ní kázeO, námahu i zabrHd=ní mnohé strohé myšlenkové mašinérie tam, kde cht=jí vychvívati ;isté, nespoutané city. Ty jediné ;lov=ka p$etvá$ejí, zjas-Oují a vedou vp$ed i výš v tom, co jest v ;lov=ku nejzákladn=jším a nejsv=t=jším, v duchu a pravd=. Zlovolní nebo zchytrale vypo;ítaví lidé sílu buM nep$ijímají v?bec, nebo ji nezuHitko-vávají. Tak mají lehce v rukou zbraO proti" šarlatán?m". Sami jsou však smutnými šarlatány Hivota, jehoH ú;elu se zpronev=$ují. Mnohé z nich síla dokonce zneklidOuje, neboK staví jejich zchytralé lépe v=d=ní na pat$i;né skromn=jší místo, coH je ovšem popuzuje. Všechny argumenty pozemského rozumu nejsou schopny trvale odstranit z ;lov=ka cit, ponechat duši v otroctví pud? a p$ehlušit varovná napomenutí sv=domí. P$ijde ;as, kdy se zvednou vlny ušlechtilé lidskosti v proud ;istých mravních zásad a odnesou strusky bláhovostí na dno $e;išK. Pak nastane pravá doba ke vd=;nému p$ijímání proud? lé;ivé síly osobním magnetismem a nebude spor? ;i pochyb o její všestranné p?sobivosti a uHite;nosti. KaHdý nemocný ;lov=k není uzp?soben k moHnosti p$ijetí lé;ivé síly a proto nemohou býti všichni vylé;eni. Nejsou vHdy spln=ny podmínky takového druhu, aby mohlo nastat uzdravení, jeH je vlastn= výsledkem p$íznivých okolností. Kdo ony okolnosti zp?sobuje? P$edevším pacientovo nitro, jeho pom=r k Hivotu. K t=mto p$íznivým podmínkám zejména náleHí: vnit$ní radost a sv=Hest, d=tská prostota, touha po dobru a krás nu, po spravedlnosti a pravd=, nenáro;ná láska, p$irozená ;istota, jará a d?v=$ivá mysl, vroucnost a hloubka vnit$ního Hivota, prost= snahy vzestupné, zjemOující a nesobecké. - 16 -
KdyH pat$i;ná z t=chto dobrých povahových snah, odpovídající, druhu nemoci, podá ruku lé;ivé síle osobního magnetismu, pak je zap?sobení umoHn=no a uzdravení nablízku. Nep$ehlušují-li ovšem záporné stránky povahových sklon? p$íliš tuto pot=šující moHnost. K Hivotnímu záporu pat$í p$edevším všechny zlé povahové vlastnosti, vášn= a nectnosti, sobeckost, zchytralost a vypo;ítavost, ne;isté myšlení, chaotická vnit$ní rozervanost, násilnost, lakota a nep$ejícnost a prost= všechno sestupné, ztrnulé a zhrublé. Je toho mnoho, zejména v dnešním sv=t=. Kdo chce být úsp=šn= lé;en silou lé;ivého magnetismu, musí míti v sob= rozvinuty Hivotní klady ve v=tší mí$e neH zápory. Ba má mít zápor? co nejmén=, aby mohl býti ú;inek lé;ení co nejvydatn=jší. V tom je moHnost spojování se s kosmickými silami dobra, které napomáhají síle lé;ivého magnetismu k dobrému zap?sobení, ba mnohdy v?bec nemocného k lé;iteli touto silou p$ivedou, ;i zp?sobí okolnosti setkání.
- 17 -
Lidská malichernost Jak jsme mi lidé malicherní, jestliHe se zabýváme pouze pozemskými starostmi. KdyH nevidíme spojení nebes se zemí a necítíme nadobla;no nad zemí i v sob=, jestliHe v nás jiskra ducha nedává zaznít ozv=nám ráje. Jak blaHenými bychom mohli být, kdybychom pe;ovali o království BoHí, v n=mH by nám všechno k Hivotu pot$ebné bylo" p$idáno", to jest samoz$ejm= a prost= poskytnuto na cest= vývoje, neboK s tím vším bylo p$i lidsky duchovním výsevu na zem po;ítáno v nep$e berné hojnosti. Jen my lidé sami si ;iníme svým ulp=ním na hmot= a tím zúHenými obzory Hivot tvrdým bojem o chléb, nepoznávajíce vyšších obzor? a tím leh;ích moHností Hivotního pobytu zde, vydatn=jších a ;istších. Jak by byl Hivot neskonale ú;eln=jší a jemn=jší, jak by odpovídal lidské d?stojnosti! Celá zem= by se stala zahradou krásy, na níH by v=domý Hivot vyzníval v lidských sídlištích, ve m=stech i ve všech vískách a samotách stejn= intensivním v=doucím Hivotem, v rámci stále sv=Hí, stále nové a obnovující se p$írody. P$íroda stala by se nám vskutku moudrou u;itelkou a zjevující dílnou tvo$ivé ú;elnosti. Vid=li bychom v ní jeden odlesk Hivota vyšších sfér za druhým, neboK bytostná krása p$írody je zjevením krás jemn=jších a ;istších úrovní, je projevem k$íHení hmoty s oHivujícími bytostnými silami. V tom spo;ívá tvo$ivá schopnost p$írody. I p$íchod lidských duch? na zem by nám byl pochopiteln=jším a jevil by se nám n=;ím kouzeln= krásným a ú;elným, velkolep= moudrým a dobrotivým. VHdyK je v n=m krása a ú;elnost v jednot=. A jak ;lov=k na zemi Hije, takové si vytvá$í okolí, v n=mH bude Hít po smrti. BuMto se bude ;asto vracet na Zem, aby se na ní u;il a odpykával svá provin=ní, nebo bude v jemn=jších zemských okruzích dozrávat, aby se osvobodil od ne;istého zakalení a mohl na Zemi pomoci pokroku a vývoji. Nebo se dokonce bude sm=t ubírat do jiných sfér $íší stvo$ení, k ješt= intensivn=jšímu proHívání, jeH se tam stává uctíváním Stvo$itele veškeré velebné krásy úrovní. Kde lidská svobodná v?le se stala zlov?lí, je tomu ovšem naopak. To je nyní u v=tšiny lidí. P$es svá nev=domí o kráse a zp?sobu zrozování se však nikdo zrozený nevyhnul onomu nádhernému procesu vno$ení své duše do pozemského t=la na dobu pozemského Hivota. Nevyhne se ani jeho odloHení p$i odchodu z hrubé pozemskosti. Tento zákon nemohou lidé pok$ivit nebo zrušit, je v n=m mocný p$íkaz vývoje. Skv=lými moHnostmi ;ast=jšího pobytu zde na zemi je p$ivozováno neustálé zdokonalování v=;ného duchovního jádra v nás. P$i všem tom úchvatném Hivotném d=ní je ú;astno vyza$ování r?zného druhu, které se váHe, spojuje a d=lí a jeH k$íHením dává vzniknout novému, ve skute;nosti však jen zm=n=nému Hivotnímu projevu. R?zné zá$ení má p$irozen= svou r?znou magneti;nost, r?zné souvztaHnosti a pot$eby a tvo$í jednotlivosti ve velikém celku. Jednotlivosti i celek mají pevný $ád, $ád Hivota, $ád prazdroje veškerého bytí.
- 18 -
ást 2. lov=k - nositel zá$ení
- 19 -
Niterné chv ní Celkový vývojový pochod lidského ducha k v=domí a sebev=domí nastal a je pohán=n i $ízen silou rozhodnutí svobodné v?le. Ta byla obsaHena p$edevším v prosb= i touze po vývoji a zrání, po plném osobním v=domí, avšak zde m=ly sv?j první, podv=domý po;átek jiH také niterné výchv=vy. Byla to tedy svobodná v?le, která dala popud k pohybu niterného zrání a uv=domování. Tento pohyb nem?He býti jiný neH krouHivý, neboK jest d?sledkem rozhodnutí ducha, který je v=;ný a jehoH vnit$ní vývoj m?He proto býti jen v kruhu nekone;nosti, v=;nosti. /Obraz z AI KrouHivý pohyb niterného chv=ní má býti stále jasn=jší, ;istší a kolem sebe vyza$ující a vytvá$ející krásu. K tomu slouHí centrum ;istoty na druhém pólu kruhu, která mu skýtá lehkost, nový vzmach a pohyb k výšinám bytí. Stálé niterné chv=ní v pohybu, tvo$ící kruHnice výchv=v?, je radostnou písní blaHeného cít=ní krás Hivota, jenH jest z lásky. Její ohnisko je st$edem kaHdého bytí a tím i jádrem ducha. Práv= st$ed je loHiskem vycházejících a vychvívajících magnetických sil, které vyst$elují ven a sou;asn= udrHují v krouHivé rovnováze a soudrHnosti. Láska, st$ed bytí, všechno oHivuje, udrHuje, spojuje a p$ivádí do náleHité Hhavosti. V ní je vroucnost radostného pohybu, pokus bytí a slunný Hár všeho Hivota, který je nejmocn=jší silou makrokosmu i mikrokosmu. Ke svobodné v?li sm=$uje kosmické zá$ení povzbuzujícího dobra, které pomáhá svobodné v?li rozhodovati se podle zákon? stvo$ení, pokud ovšem ;lov=k svou svévolí neznemoHní tomuto dobrému vlivu moHnost zap?sobení. Dobré zap?sobení je umoHn=no stejnými záchv=vy nitra. Jen dobro se m?He spojovati s dobrem. Dobrý vliv kosmického zá$ení je tu vHdy, jen ;lov=k s ním má svou svobodnou v?lí buM siln=jší nebo slabší kontakt. Je to vliv, který tak dob$e známe v hlasu sv=domí. Zlá v?le si ovšem najde jiný, ke zlu podn=cující vliv. P$esto však i zde dobré kosmické zá$ení není zcela p$erušeno a bdí, pokud vnit$ní p$em=na proHitím a zkušenostmi je ješt= moHnou. P$i jediném dobrém rozhodnutí pak tento dobrý kosmický vliv ihned op=t povzbudiv= zasáhne. ím ;istší a Hiv=jší je niterné chv=ní, niterný pohyb, tím lépe slyšíme jemné vibrace kosmického zá$ení dobra a m?Heme se s nimi spojovati a Híti tak v souladu s v=;ností.T$i niterná ohniska lidského bytí zp?sobují všestranné p?sobení, Hivot a pohyb vp$ed, tedy rotaci dobra. Je to svobodná v?le, která pravdou p$ivozuje všestranné p?sobení, láskou Hhavý Hivot a ;istotou pohyb vp$ed. ím je ;istší niterné chv=ní, tím dostává stále v=tší lehkost a vznos, takHe výchv=vy krouHivého pohybu vnit$ního Hivota se pak vinou spirálovit= výš a výše do netušených dálav, p$itahovány vst$íc zá$ivému domovu ve výšinách duchovních sfér. M?Heme téH $íci, He svobodná v?le /A/ sm=$uje ;i ponouká vývojovým pohybem k zušlecht=ní, ;istota /B/ povzbuzuje formováním krásy k dokonalému vyzrání a láska 10,1 všechno oHivuje, udrHuje a spojuje v harmonický celek osobní Hivé jsoucnosti, onoho stále Hhav=jšího sebev=domí. M?Heme to pocítit ve chvílích krásné duševní pohody, v dobách zanícení pro dobro a krásno, ve chvílích osvícení. V nich se ;lov=k ladí na výchv=vy ušlechtilého lidství a naplOuje sv?j Hivot posv=cením kaHdého po;inu vzh?ru vynášející zákonitostí. Tím také ke zjemn=ní vnímání. Eivot v zákonitosti není strohý, smutný, od$íkavý a bezút=šný, naopak je to Hivot pilné práce, radosti a št=stí, Hivot intensivního p$itakávání všem kladným hodnotám bytí s vyuHíváním všeho, co je na zemi dáno k zušlecht=ní a zjemn=ní. Lidská láska v ní nabývá stále nových obzor? a širších zájm? a vede um=ním vnit$ního zrání k nebývalým radostem, št=stí a blaHenosti. Z kaHdé i tísnivé Hivotní situace vede paprsek sv=tla vzh?ru. P$i up$ímném soust$ed=ní nenechá na sebe pomoc dlouho ;ekati, ale je v=tší a dalekosáhlejší, neH kam mnohdy sm=$uje lidská malichernost pozemských p$ání. Proto i nevyslyšení rozumového cht=ní je nejkrásn=jším duchovním - 20 -
ziskem p$i cest= vp$ed a záslibnou pomocí. P$i tom je však zapot$ebí trp=livosti. Výchv=vy niterného pohybu je zapot$ebí stále více stupOovati, ale v rozumovém o;ekávání osobních napln=ní dovést vy;kávat aH do doby zralosti, kdy se potíH jedním rázným zásahem pak lehce zm=ní a to popudem zven;í nebo zásahem z nitra, avšak v pravý ;as. K tomu nejlépe p$ispívá pohyb niterného chv=ní. Byl ;lov=ku dán, aby zjevoval Hivot a se Hivotem spojoval. Eivot ve sv=tle je zá$ení, pohyb a chv=ní. Eivot ;lov=ka, usilujícího o sv=tlo, je téH v zá$ení, v pohybu vp$ed a chv=ní, které se docilují pouze v=domým Hivotem, prací, zkušenostmi a hlubokým proHíváním.
- 21 -
(ivotní stabilita KdyH jsme se v p$edešlé stati zmínili o zdrojích niterného pohybu s výchv=vy, m?Heme nyní snadn=ji p$istoupiti k dalšímu ujasOování, stabilit=, aniH ztratíme pojem Hivosti a všestranného pohybu. P$edstavíme-li si lidské t=lo tak, He hlavu, v níH je centrum v?le, pravdy a spravedlnosti, neboli centrum $ízení, ozna;íme kruhem v=;nosti, trup pak vývojovou elipsou a spojíme je sloupem ušlechtilého bytostného spojení, krkem, máme tu daný podstatný základ ;lov=ka jako stvo$ení v malém. Stvo$ení, které je ovládáno pravdou, láskou a ;istotou, neviditelnými a p$ece výsostn= kralujícími. Tato centra jsou skrytá. To, co je hmotn= zformované, jsou jiH t=lesné orgány v t=chto ;ástech t=la, $ízené Hárem síly, vycházející z on=ch t$í center vládnoucí jednoty. Vykonavatelé tvo$ivého p?sobení, zákony, utvo$ily ruce a nohy, v nichH se zra;í v ma lém jejich všestranné moHnosti pohybu a ;innosti, jako vykonavatel? tvo$ivého cht=ní. Bez nich by nemohl ;lov=k pracovat, p?sobit, samostatn= se projevovat, prost= Hít tvo$iv=. Ony jsou výkonnými pákami pohybu, nechK vyjde popud z rozhodnutí v?le, z vyjád$ení lásky ;i výchv=v? ;istoty. /Obraz ;.5./ , Jen v zákonité ;innosti m?He ;lov=k projeviti své úsilí vzh?ru, svou moHnost tvo$ení, dávání a braní, sv?j pevný postoj v zákonech i svou harmonii pohybu vp$ed, vst$íc ;inorodému, slunnému št=stí na pozemských nivách, prop?j;ených nám k vývoji a uzrávání. P$irozen=, He lidské t=lo nemá hlavu zformovanou do kruhu, ani trup do elipsy a kon;etiny jako páky. Tvary, jak byly zhruba $e;eny, jsou mín=ny jako jakýsi ideální, prvotní tvarový materiál, základ. Hlava se zúHila, neboK ušlechtilé lidské tvary sm=$ují k výšinám, ke štíhlosti a zjemn=ní. TaktéH trup je jinak formován, zejména zúHením v bocích k centru slune;ní pleten=, umoHOující tak plynulejší pohyby trupu a v=tší soudrHnost vnit$ních orgán?. Ruce a nohy jsou rozd=leny na t$i hlavní ;ásti s mnoha podrobnostmi, nutnými a uzp?sobenými k všestranným pohybovým moHnostem nebo stabilnímu postoji. Zakon;uje je op=t ;íslo lásky p=ti prsty, jak na rukou tak i na nohou. T$i základní centra lidského bytí a ;ty$i pohybové páky udrHují lidskou schopnost Hivota p?sobením jeho bytostn= Hivotní stability. Eivotní vnit$ní stabilita je však jen tehdy nekolísající, pevná, jestliHe máme v sob= harmonii, tj. vyrovnanost jako základ svého bytí, to znamená, jestliHe jsme docílili v sob= oHivení výchv=v? pravdy, lásky a ;istoty v rovnováze. Jen to skýtá moHnost správného uplatn=ní svobodné v?le, jíH byla poskytnuta milost p?sobení v tvo$ivém jasu. Tak dosáhneme moHnosti jednání ve spravedlnosti k v=dom=jšímu a zákonitému Hivotu, Hivotu, v n=mH vy-chvívá pohyb. V tom je dokonalost lidsky Hivotního p?sobení. Nic z toho nesmí chyb=t, má-li býti. lov=k vskutku ;lov=kem. Teprve t=mito t$emi trojnými základnami bytí m?He býti navozeno zákonité jednání. Zákon vratného p?sobení pomáhá nám poznati, He jen v dávání je moHnost braní. Podle slov: „Co zaseješ, to sklidíš!" Jásavým úsilím vzh?ru nám zákon p$itaHlivosti stejnorodého skýtá ony hodnoty, o n=H se namáháme. Zákon tíHe nám dává moHnost pevného postoje ve sfé$e t=ch dobrých zájm?, které nám jsou vlastní, zájm? našeho duchovního domova, kam nás zákon tíHe povznáší a p$itahuje. Harmonii pohybu vp$ed $ídí zákon vyrovnání, podle n=hoH musíme zaplatiti do posledního halé$e vše, ;ím jsme se na své pouti stvo$ením proh$ešovali a dohoniti, co jsme opomenuli nebo zanedbali.
- 22 -
Spojení mozk# s nitrem lov=k má dva mozky. P$ední, zna;n= veliký a zadní, malý, takHe je zván moze;ek. Jejich funkce má však býti rovnom=rn= vyváHená. P$ední mozek zprost$edkuje mimo funkcí $ízení t=la všechny vjemy z v=n;í. Zadní mozek mimo podobných t=lesných funkcí téH všechny vjemy z nitra. Obojí funk;nost je pro ;lov=ka nesmírn= d?leHitá a p$i jeho vývoji k plnému lidskému bytí nejvýš pot$ebná. P$ední mozek je zam=$en a soust$ed=n p$eváHn= na dojmy zevní, zadní mozek je uzp?soben k p$eváHnému vnímání vjem? nitra. Spolupráce obou navzájem je nutností a hlavn= pak jejich harmonie s nitrem. VHdyK ;lov=k je tvor ve skrze duchovní. Proto mají i všechny zevní vjemy sahati dále, neH pouze do p$edního mozku. Pak jsou teprve opravdov= a cele proHívány a je na n= reagováno nejen chladnou úvahou, ale i citem. Tak nap$íklad obdiv viditelné krásy je jiH spoluproHíván i zadním mozkem, k n=muH vjem pronikl p$es v=domí mozku p$edního. M?Heme p$esto p$ední mozek ozna;ovati prost= za mozek rozumový, chladný a strohý a mozek zadní za mozek citový, rozjásaný, vzletný, niterný. ím více je zadní mozek ú;asten, tím je vjem hlubší a proHívání opravdov=jší, neboK prod=lává celý niterný okruh a sice od zadního mozku míchou do slune;ní pleten= a odtud do duchovního srdce, z n=jH vychvívá jak do hlavy ke smysl?m a jimi do p$edního mozku, tak do rukou a nohou. P$ímý výkon p$edního mozku je pohotov=jší. Práce zadního mozku je hlubší, delší a všestrann=jší, zato p$inášející trvalé hodnoty. Je souladn=ji slad=na s rytmem stvo$ení a tím s v=;nými zákony. Proto máme p$i kaHdém rozhodnutí v sob= nechat rozeznat téH citový mozek, abychom vystihli správnost anebo nesprávnost svých úmysl? a mohli se rozhodnouti podle svého cít=ní vHdy správn=. K takovému rozhodnutí nám mohou p$i duchovním rozechv=ní p$isp=ti nejlépe magnetické výchv=vy p$ijímání nad hlavou. Nastalé ví$ení výchv=v? nám zprost$edkuje nebo p$ivo-lává osvícení, povznesení nebo tak zvaný hlas sv=domí. Tím nastane uv=dom=lé vroucí proHívání celou bytostí. Plné proHití je nejen slaMováním mozk? s harmonií t$í center bytí v sob=, ale sou;asn= spojováním se s oním duchovn= kosmickým zá$ením, které ovlivOuje sv=domí k vycít=ní duchovních pot$eb našeho bytí. RozvaHování ke správnému citovému rozhodnutí p$ed ;inem je sice, zvlášt= zprvu neH se to nau;íme, delší neH pohotové rozhodnutí rozumové. Je však vHdy cenn=jší. lov=k se ale m?He ;asem nau;iti i rychlému niternému rozhodování, p$i n=mH cit jako bleskem ozá$í ;lov=ka a osv=tlí i jeho rozumové myšlení ke správnému rozhodnutí. Pak je jednání v souladu s p$írodou, se sv=domím. /Obraz ;. 6/ nazna;uje rozechv=ní celého nitra vjemem zven;í, /Obraz . II rozechv=ní nitra duchovn= citovým nalad=ním, které sou;asn= zapojuje na kosmické zá$ení sh?ry ze zdroj? dobra. Funkce mozk? spo;ívá vlastn= v rozechv=ní vládnoucích magnetických výboj?, $ízených silou cht=ní, tedy svobodnou v?lí. Síla cht=ní ovlivOuje a rozvi$uje jak záchv=vy p$edního, tak i zadního mozku. Tak svobodnou v?lí vykonává ;lov=k vliv na oba tyto nádherné t=lesné nástroje lidského bytí, jimiH $ídí on své putování, sv?j vývoj a p?sobení. Na p$ední mozek má tém=$ jediný vliv osobní v?le a osobní rozhodnutí, zadní mozek je téH ovlivOován pomocn=, aby rozhodnutí sm=$ovala jen k zákonitosti vývojového zrání a aby ;lov=k nasbíral a proHil ty zkušenosti, které podporují a umoHOují jeho vnit$ní r?st. Zadní mozek je pro sv?j v=tší p$ehled $editelem a pomocníkem celkového vývoje, stráHcem Hivota, který on vede k dobrému konci. Má k tomu nejen pomoc dalších dvou ohnisek bytí, ale zejména ú;innou pomoc zá$ení dobra ze stvo$ení, které on lehce vnímá a jeH ;lov=ka osv=cuje, jakmile se vnit$ním zahloubáním stává otev$eným. Tak by tomu m=lo býti! Eel, je tomu v=tšinou jinak. P$ední mozek, který získal prvenství, nechce nyní býti poslušným pomocníkem cit?, nýbrH samovládcem, bezohledným a strohým, omezeným pouze na hmotnost a na její zájmy. Ze hmoty vznikl a hmotnost je jeho p?sobišt=m. V tisíciletích svého vývoje jsme mu ponechávali stále více d?leHitosti s p$evahou svých hmotných zájm? nad duchovními a toto zanedbání se nám nyní mstí: V nyn=jších dobách se - 23 -
stupOují tyto hmotné zájmy v otev$ené p$iznání se k materialismu, ke hmot=. Jaký je to úpadek ducha! Jaké brHd=ní zadního mozku, který nás chce vésti k výšinám, vysoko nad hmotu, k v=;nosti. V lidstvu byla provád=na jiH po tisíciletí revolta proti duchu, proti jasným a se zákoni tostí stvo$ení spojujícím cit?m, jeH jsou projevem tvo$ivé ú;elnosti a krásy. A uvád=jí sv=t v soulad s p$írodním d=ním a s Hivotními radostmi a poHehnáním výšin. Na jejich místo se ;lov=k snaHil nastoliti a nakonec nastolil rozum, spojený s tíHivou hmotou, který m=l býti p?vodn= pouze d=lníkem na vinici vývoje, nikdy ne $editelem ;i vládcem. Tak p$išla vláda z p$ehledné oblasti vyšších obzor? ducha ješt= d$íve, neH se tento mohl pln= rozvinouti, do tísnivé šed= úzkých obzor? hmoty. Lidé se stali materialisty dávno d$íve, neH bylo o materialismu zmínky. Uhnízdil se všude, i tam, kde byl p$edstírán opak a kde m=lo býti jasné v=d=ní o Bohu a jeho v?li. U;ení o v=;ném duchu bylo nahrazováno fantasiemi a náhraHkami pravého v=d=ní, ;ímH byl sv=t uvád=n do dalšího zmatku. Pon=vadH se zdravé myšlení lidí tomu bránilo, byla vyHadována slepá víra. Doslova slepá. NeboK Hivá víra by musela vésti k jasnému p$esv=d;ení, slepá k tajemným fantastickým výmysl?m a nakonec k nenávisti a panova;nosti. Kde vládne duch, jehoH projevem je cit, je vHdy volnost a svoboda, tolerance, pochopení. Vychytralost však svými výplody p$ivozuje omezení svobody, násilí, diktát. Duch a svoboda jsou nerozlu;né pojmy. VHdyK svobodná v?le rozhodování byla vloHena do základ? lidství jako p$ímý dar Hivota. Jí máme poznávat sv=t a stvo$ení i sebe v n=m a sp=t k jásavým cíl?m v=domého lidství.
- 24 -
*ím je regulováno lidské vyza ování Lidské vyza$ování je prom=nné, Hivé a pohyblivé. S kaHdou povahovou zm=nou dostává jiný ráz, jiná seskupení a souvislosti, i kdyH v základních rysech se nem=ní. Nic v tomto vyzá$ení není stabilní, pevné, neprom=nné. M=ní se, zesiluje, doplOuje, nov= utvá$í a kalí se nebo zjasOuje, nabývá nových barev a Hivosti. Jsou v n=m záchv=vy Hivotního tepu lásky i výšlehy rozhodnosti, hn=vu, nadšení a touhy, prost= všech vnit$ních proHívání a povahových reagování na n=. ím více vnit$ního klidu, tím jsou tyto výjevy vyrovnan=jší a vyzá$ení klidn=jší. V základ= se jedná vHdy o onen jiH zmín=ný trojitý zdroj vyzá$ení: o zá$ení spravedl nosti, lásky a ;istoty, které spole;n= jsou podstatou všeho bytí, všeho vývoje a všeho trvání. N=která díl;í vyzá$ení mají p$evahu jednoho z t=chto fundament? bytí a podle toho se formují, vychvívají, zbarvují. Jiná jsou rovnom=rnou sm=sí, která jen ve vyrovnanosti vydává plný projev harmonie a krásy. Také celkové lidské úsilí má býti zdravou sm=sí on=ch t$í základních sloHek lidské existence. NeboK tam, kde by ;istota nem=la v sob= lásku, byla by strohou, bezcitnou, nespravedlivou. Kdyby láska nem=la v sob= usm=rOující ;istotu, byla by p$íliš m=kkou a povolnou a tím nezákonnou. A spravedlnost bez lásky nebo ;istoty by nebyla spravedlností, nýbrH strohým gestem rozumu. V tomto celkovém lidském úsilí musí býti docílena u kaHdého jedince osobní vyrovna nost. Jinak by nep?sobil harmonicky. Je-li snad nap$íklad jeho povolání výkonem jediné ze základních sloHek, t$eba spravedlnosti, nesmí tu p$esto chyb=ti ostatní, neboK jinak by své povolání nemohl dob$e plniti, nem=l by p$edpoklady pro ryzí spravedlnost. Podobn= u výkonu povolání, které má v sob= p$evahu lásky, nebo u výkonu povolání s p$evahou ;istoty jako ku p$íkladu u ochranné stráHe, vojenství, nesmí chyb=ti mimo p$ísné nesmlouvavosti a nedotknu telnosti i láska a spravedlnost, jinak by se zvrhlo v jednostrannou slepou tvrdost a násilí. Tedy v t=chto t$ech základních duchovních sloHkách lidské existence jest zcela nezbytnou vyrovnanost, aby mohlo býti pln= v ;lov=ku u;in=no zadost jak vládnoucí spravedlnosti, tak poHehnané lásce i posvátné ;istot=. Ony jsou základem bytí a p?sobením i základem veškerého Hivého vyzá$ení. Bez n=které z nich se celkové zá$ení oslabuje a nezní plným akordem. Kdo má v sob= p$emíru ;istoty na úkor lásky, odbo;uje na cestu trvalé poHadova;nosti, kdo má v sob= p$emíru láskyplnosti, uchyluje se na cesty rozb$edlého, neuváHeného sebedávání p$es zákonitou míru. Ob= tyto sloHky, láska a ;istota, jsou vyrovnané, kdyH poslouchají vládnoucí v?li, která op=t odposlouchává v=d=ní z v?le BoHí. To skýtá výhledy k jasné a p$ímé cest= vp$ed a výš. S t=mito t$emi základovými výchv=vy bytí je tvo$ení podle ur;ení vývoje, v míruplnosti blaHivých cit?. Pod nimi formuje zákonitost ;ty$strannou vyrovnanost svými kotvišti síly. Je všestranná, mocná, p$irozená a je v ní síla pevnosti a soudrHnosti, tlaku a vznosu i síla plynulosti. T=lesné vyzá$ení, jeH je vyzá$ením krve, se reguluje ;inností Hláz s vnit$ní sekrecí. Vyza$ování jiných podstat je zp?sobováno druhem záchv=v? lidsky Hivotních projev?. Všechno lidské vyza$ování je uzp?sobováno, zbarvováno a lad=no: duchovním cht=ním, sklony, schopnostmi a sv=tlými omilostn=ními. Bytostnými zájmy, snahami, popudy a intenzitou duševních vlastností, vloh a dar?. Jemnohmotné proHívanými a zpracovanými právy, povinnostmi a pot$ebami i silou proud=ní, výchv=v? a zá$ení. Hrubohmotnými zjemn=lými smysly a t=lesnou krví s jejím sloHením, upravenými Hlázami s vnit$ní sekrecí i jinými t=lesnými orgány, potravou, nápoji, vzduchem a okolím. Je tedy r?znorodá hojnost toho, co ovlivOuje druh a barvy vyzá$ení. Dohromady tvo$í všechno síK vzájemných souvislostí, nádhernou a nepodplatnou. Eivé vyza$ování nelze totiH p$edstírat. Proto je v n=m klí; k pravdivosti, k prostému "tak jest". Všechny kladné Hivotní projevy zjasOují zá$ení, záporné je kalí. - 25 -
Prost edník lé ivé síly Síla k lé;ení zá$ením, magnetismus, plynoucí z jemnohmotnosti, má sv?j poslední vý-chv=v v lé;ivém daru, vloHeném do ducha k tomu uzp?sobeného ;lov=ka. Ten ;erpá z jemnohmotnosti, odkud lé;ivá síla k n=mu plyne, aby ji jako prost$edník p$edával dále. Lé;ení zá$ením je dar krásný a poHehnaný, jestliHe jej provází skromnost lé;itelova a jeho vd=;nost východisku síly. Je to celá soustava lé;ících pomocí, které z výchv=v? jemnohmotných st$edisek jsou sesílány a p?sobí. N=co tak d?mysln= radostného, ;ist= p?sobícího a oHiveného nelze pozemskými slovy bez rizika zakalení nebo ustrnutí vylí;it. V Hivé soustav= zá$ení, linoucí se sh?ry, p?sobí jako k$íHící se ohniska slunné bytosti, p$ivád=jící pat$i;ný druh jimi p$etransformované síly dále k pouHití. P$etransformování je nutné proto, aby mohlo býti jemnohmotnou silou zap?sobeno v hrubším hmotn=jším prost$edí, tedy na vyza$ování t=l jemné a st$ední hrubohmotnosti. Poslední prost$edník, magnetický lé;itel, je transformátorem síly, kterou svým uschopn=ním p$edává k zap?sobení na choré v hrubohmotném t=le. Je to celý $et=z ohnisek a výchv=v? jednoho a téhoH lé;ivého proudu. KaHdý lé;itel zá$ením má nechati volný pr?chod síle tak, aby samovoln= poznával vhodný zp?sob lé;ení a pod$ídil se mu. Osobní pohodlí, tedy snadnost lé;ení, tu nesmí hráti roli, zrovna tak jako vym=$ení ;asového rozp=tí p$eváHn= na zisk. Zde je p$edevším nutno nau;it se v=dom= p$ijímat a láskypln= dávat. NeboK lé;ení jest milosrdenství! KdyH však pacient neprosí o lé;ení zá$ením ze své vlastní v?le /mimo duševních chorob/, nemá se mu ošet$ení dostati. NeboK p$ijetí síly v mí$e pot$ebné k uzdravení je závislé na jeho podmínkách p$ijetí a na touze po n=m. Škoda však, jestliHe samého lé;itele p$ílišné sebev=domí nebo ješitnost chce odvád=t na cesty domýšlivého cht=ní. Pak se stává h$í;kou nesv=domitého poblouzn=ní. A domýšlivost nezná nikdy míru odpov=dnosti. Lé;b= p$írodním magnetismem se p$ikládá buM málo oprávn=ní k úsp=šné lé;b= a to lidmi jednostrann= p$ep=st=ného rozumu, nebo se od n=j o;ekává p$íliš mnoho, ;asto i v=ci, které se p$í;í zdravému rozumu i citu. Tomu ;asto napomáhají sami ti, kte$í jsouce obda$eni darem lé;ení nejsou dosti ukázn=ní a nemluví o tom, co cítí, st$ízliv= a v=cn=, anebo, coH jest lepší, o vlastních proHitích nemluví. lov=k, obda$ený tímto darem lé;ící silou, s níH on sám nemá nic spole;ného neH to, He smí na ni býti zapojen, nem?He nikdy mluvit o sob=, He on uzdravuje, tak jako ku p$íkladu elektrotechnik nem?He tvrditi, He on svítí, i kdyH na zapojení elektrického proudu má ú;ast. Tedy více skromnosti je zde na míst=. Pošetilost n=kterých magnetických lé;itel? škodí dobrému jménu t=chto pr?kopník? nové léka$ské v=dy nejvíce. V=dy, která vyplývá z p$irozeného poznání síly a soustav zá$ení ve stvo$ení v?bec, coH není tak snadné. Je k tomu zapot$ebí mnoho duševní námahy a váHného odhodlání k náro;né, láskyplné, v=doucí pomoci. KaHdý prost$edník lé;ivé síly koná svou sluHbu v rozp=tí svého uschopn=ní. M?He býti p$i tom zam=$en p$eváHn=: na pozemské t=lo a stanoviti i diagnosu t=lesné nemoci, na osobní vyza$ování a jeho okruhy a nedostatky, p$ípadn= i na sledování p$í;inné duševní diagnosy, na osv=Hování a kyp$eni p?dy pro zdravý rozvoj duchovních sil. Je to zpravidla pouze jeden z t=chto t$í druh? magnetického lé;ení, který je mu v p$evaze poskytnut a pro n=jH je svou duševní a duchovní výzbrojí nejlépe uschopn=n, mimo samoz$ejmého, p$ímého lé;ení chorob. Jest z$ejmo, He ne kaHdý, kdo má v sob= dar lé;ení magnetismem, m?He a má p$ímo lé;iti nemoci hrubohmotných t=l. Naopak, uvedený poslední druh touto silou obda$ených by lehce - 26 -
p$ijímal t=lesné nemoci pacient?. On lé;í slovy, duševním ú;astenstvím a spolucít=ním v duševních svízelích a starostech, které jakoby p$ijímal na sebe, aby se do nich vHil a mohl je s porozum=ním $ešit. V tom je podmínka pochopení svízelné situace a výhled z ní, neboK $ešení pravého východiska nelze dosíci jinak neH plným vHitím se do situace a všech jejích podstatných okolností. U t=lesných nemocí však není zapot$ebí spoluproHívati nemoc s nemocným, abychom jí mohli ;eliti. Naopak, musíme stát nad ní, abychom ji zvládli. Dar lé;ivého magnetismu ;iní ;lov=ka jarým, sv=Hím, plným vnit$ní energie, popud? a nápad?. VHdyK se tu stále setkává s novými a novými problémy a $ešením, pro n=H není obdoby a šablony, kde p$ichází stále nové situace a souvislosti, neboK Hivot kaHdého je jinou skute;ností, jinak utvá$enou a neustále prom=nnou. Lé;ení osobním magnetismem se nelze nau;it. Ten, kdo byl pro n= omilostn=n, ví, co má ;initi a bylo by chybou, kdyby v nedostatku cít=ní si cht=l vypomoci rozumovým výpo;tem nebo napodobováním. V omilostn=ní je sama sebou dána schopnost vhodného vyciKování a tedy sv?j druh a zp?sob lé;ení. Nau;ené by nebylo omilostn=ním, ale výsledkem rozumové námahy a píle, která je ve všech v=cech pozemských a naukových zcela na míst=, zde by však byla na újmu p$irozenému a samovoln= z nitra vyv=rajícímu projevu p?sobení. lov=k, obda$ený touto schopností lé;ení, má naslouchati hlasu svého nitra a u;iti se z vlastních proHití, neovlivn=n a nebrHd=n. Jeho p?sobení má býti spontánní. Kde toho není, tam dar není v ;lov=ku dozrálý a nem=l by býti p$ed;asn= probouzen a uplatOován. Má býti vy;káno doby, která sama ukáHe ;as a pot$ebu pouHití. Vnit$ní nedo;kavost a rozumové cht=ní ruší ;isté výchv=vy poznání a nenechávají projeviti se daru, který je u kaHdého pon=kud odlišný, sv?j. Omilostn=ní nem?He býti p$edm=tem osobní spekulace a nemá také býti rouškou samolibosti, v níH se n=kte$í lidé rádi sluní. Ono skýtá naopak více pokory a skromnosti, které jsou jeho nerozlu;nými sou;ástmi a nezbytnými pot$ebami p$i dobré v?li. Takový ;lov=k cítí více neH jiný, He je nepatrným tvorem tohoto stvo$ení a všechno jeho osobní v=d=ní je oproti obdivuhodnému stvo$ení malicherností. ím více cítí, tím je skromn=jší a p$irozen=jší, ohledupln=jší a p$ejícn=jší. Omilostn=ní se projevuje v ;lov=ku nejlépe pokud je d=tsky prostý, srde;ný, skromný. KdyH si uchoval ;istotu nitra a d?v=$ivou mysl, prost= zdravou Hivotní poctivost a p$irozenost, podle slov JeHíšových: "BuMte jako d=ti!" Omilostn=ní se nejrad=ji proto snáší k prostým d=tem stvo$ení. Po nich nelze Hádat obšírné v=decké v=domosti, které rozvi$ují rozum, avšak nešlechtí a nezjemOují cít=ní. Cít=ní má jiné pot$eby r?stu a uzrávání, které jsou skryty hluboko v nitru a mají své zákonité náleHitosti. Tyto náleHitosti rozn=cují sv=tla v nitru, sv=tla poznání. lov=k jimi zjistí, He je pouze sou;ástí velikého celku. M?He býti sou;ástí uHite;nou, dovede-li vyciKovati a uskute;Oovati sv?j podíl na rozvoji ;ásti lidstva, nebo neuHite;nou, jestliHe se vypíná v osobním domn=ní své d?leHitosti. Jedin= d?leHité ba nejd?leHit=jší je však to, aby poznal sama sebe a celek stvo$ení, do n=hoH náleHí, a dovedl se rozvinouti k uHite;nosti na zemi.
- 27 -
Vina a odplata Mnozí lidé se domnívají, He ošet$ení lé;ivým magnetismem je tak zázra;né, He uzdravení nastává ihned. A; mnohé p$ípady jsou tohoto druhu, p$ece jen se nemohou vymykat z rámce zákonitosti, která musí prob=hnout a naplnit se. Podívejme se jednou na sou;asný stav lidských vin, které vyplývají z lidských provin=ní proti p$írodním zákon?m, nebo z nedbání duchovního r?stu v p$ísném $ádu stvo$ení. Kolik stamilion? lidí jedná bezcitn= pro ukojení svých vlastních Hádostí na úkor druhých. Kolik zlo;inc? všech druh? a stupO? vzd=lání vnucuje své úchylné názory jiným, p$i ;emH se dopouští nejhr?zn=jších podlostí a vraHd. Kolik ko$istník? jejichH jednání je vypo;ítáno na zisk a oklamání bliHních, t=Hí z jejich d?v=$ivosti, aby je zavedli tam, kam pot$ebují, do tenat svých prosp=chá$ských zájm?. Kolik lidí kuje pomstu v šílené nenávisti a vzteku, nemluv= o t=ch, kte$í se ve vlastní rodin= dopoušt=jí útisk? a jiných p$ehmat?. Je to pohled do nekone;né mravní bídy ledabylosti a zlo;innosti všech odr?d. A to vše je vytvá$eno, cht=no a $ízeno lidmi samými. Lze si p$edstaviti, co bude za tyto p$estupky následovat? Jaká utrpení a nemoci musejí p$ijíti, aby ;lov=k smyl svou vinu v o;istné lázni zp=tných ú;ink?? Hr?za musí pojmout kaHdého, kdo se odváHí v=cn= pohlédnout na tento sou;asný stav lidstva. Je pak moHno, aby n=jaký d?sledek t=Hké zlo;inecké viny byl smyt vztaHením rukou p$írodnío lé;itele? Nemusí tu prob=hnouti zákony i tvrdý projev odplaty, která jediná p$ináší ve zp=tném ú;inku moHnost odpykání a milost znovunalezení p$irozen= dobré podstaty lidství? Nebylo by protip$irozeným bráti provinivšímu se ;lov=ku moHnost polepšení, které spo;ívá ve vyHití jeho viny a v poznání závislosti ;lov=ka na vyšším $ádu sv=t?, jímH jsou $ízeny i osudy jedinc?? Vylé;ení neboli odpušt=ní karmy m?He nastati pouze s odpykáním nebo polepšením. Všechno jiné by bylo novou vinou a zdrHováním ;lov=ka od vývoje, který má jíti ráznými kroky vp$ed! Uzdravení pro prázdné cíle není pokrokem. Není také Hádoucí, aby skute;nost pomoci lé;ivé síly uznali všichni lidé, jak se o to n=kte$í z lé;ících snaHí. Má míti uznání jen lidí dobrých. Nedobrým se nemá nabízet nebo jakkoliv vnucovat. Svým rozumovým myšlením ji stejn= nemohou pochopit takovou, jakou ona jest a zuHujícím zkreslením zp?sobují jen zmatky a škody. Rozumové myšlení nedává vid=ti ší$i a hloubku milosti lé;ení. Jen v jádru dobrým lidem nebo o dobro usilujícím máji býti pomoHeno, aby dobro na zemi bylo posíleno a v=domí naší závislosti na milostech BoHské Lásky procít=no a pochopeno. Ne rozumov=, ale jemným citem, který je okrasou p$irozených lidí. Nic protip$irozeného nemá dostávati posily z pomocí Sv=tla. Je nabíledni, He p$írodní lé;itel, který by odmítl lé;ení ;lov=ka, jehoH cíle jsou protich?dné zákon?m p$írody, bude jím ozna;en za domýšlivce nebo za ;lov=ka bez citu. Jest však skromnost v myšlení takového pacienta, He práv= jemu se má dostati milosti uzdravení? Není tomu naopak? Je hodn= poHadova;né osobivosti v tom, chtíti být zdráv cestou milosti ze Sv=tla pro ochotné p$isluhování temnu. To však takovýto nemocí postiHený nevidí a nemá mu proto býti tento druh lé;ení nezodpov=dn= nabízen. Naopak, pro n=j jsou nejvhodn=jší práv= léka$ské zákroky, p$i nichH není výjimek, neboK kaHdé léka$ství je povinno lé;iti kaHdého jako kaHdý u;itel je povinen vyu;ovati všechny Háky a kaHdý státník vládnouti spravedliv= všem lidem a jako kaHdý $emeslník a obchodník je povinen a ochoten vyjíti vst$íc všem, kte$í jeho pomoci a zboHí pot$ebují. Uzdravení lé;ivou silou magnetismu se však dostává kaHdému jinak, coH je regulováno vlastním vnit$ním stavem pacienta, jeho pom=rem k tomuto lé;ení a jeho pom=rem k zákon?m stvo$ení. Podle toho lé;ivou sílu také p$ijímá, oceOuje ji a vyuHívá.
- 28 -
Snoubení souvislostí KaHdý okamHik Hivota, kaHdá minuta i vte$ina je registrována a píšeme jí obraz své duše na desku zákon?. Zákon zp=tného p?sobení nám pak vrací v dalším osudu ú;inky. Byl-li náš postoj k Hivotu zdravý, jsou ú;inky nyní takové, He nám ponechávají základní milost zdraví. Nebyl-li ;istý, pak osudová blíHící se vlákna p$inášejí zakalení, které si najde onemocn=ní nebo rozvine d=ní, v n=mH se vybije d?sledek minulého provin=ní v duchu a síle naší viny. Do tohoto však zasahuje sou;asný vnit$ní stav ;lov=ka. Dobré cht=ní zmírOuje zlé následky minula. Jsou to Hivoucí obrazce p$eHhavování nebo spalování, které se odehrávají na okruzích lidského vyzá$ení. P$i stejném nyn=jším stavu ;lov=ka, jaký byl v dob= tehdejší viny, probíhá tato aH k jádru ;lov=ka a zp?sobuje tytéH pozemské pom=ry. Stejn= tvrd=, jak se tehdy zachoval on, postihne nyní osud i jej. P$i lepším stavu vnit$ní Hhavosti t=Hká, tmavá osudová vlákna blednou a zjemOují. Jindy procházejí barevným ohn=m tavícího procesu, ztrácejí se. Jsou to nejzajímav=jší obrazy snoubení se dobrých osudových vláken zá$ení minulosti s dobrým cht=ním nyn=jším, coH má mnoho p$ekrásných, poHehnaných projev?, jeH by bylo moHno pozorovat v nep$etrHitém up$ímném zájmu a vytrHení. Snoubení! Co v tomto slov= spo;ívá p$i lidském zá$ení, p$i tvo$ení našeho osudu! Snoubení jasu skýtá n=kolikerý jas a nové zušlecht=né projevy vzestupu duše a ducha v takové mí$e, He se nelze vymanit z úHasu krásy. Je to krása stále Hivá, chv=jící a vlnící se, stupOující se i vyrovnan= klidná a p$esto, He udrHuje sv?j pevný charakter, do ur;ité míry prom=nná, stále nová a sv=Hí. S podn=ty výchv=v?, jejichH Hhavá krása vytvá$í neustále nové obrazce snoubících splynutí. Zde si ;lov=k m?He nejlépe uv=domit, He v k$íHení zá$ení je všechen Hivot, všechno zušlecht=ní a jásavé vyuHití, všeho p$itakání Hivotu, prost= nekone;ná krása osudového i nad osudového d=ní. Proto pociKování a pozorování zá$ení p$i nemocech je neoby;ejn= zajímavé a pou;né. Mnohem zajímav=jší je však sledování zá$ení zdraví p$i dobrých Hivotních prom=nách. Nejzajímav=jší a nejpou;n=jší je však sledování zá$ení p$i odchodu z této zem= a to bezprost$edn= p$ed tím a potom. Je to p$epojování zá$ení na jiné druhy projev? lidské existence, které p$ináší mnoho zm=n. Pou;ení pro Hivot je tu nejpodstatn=jší, neboK p$ichází p$ehled výsledk? jak duchovního Hivota, tak mnohdy i celého bytí, jeho extrakt, jeho kone;ný záv=r. To je nejpou;n=jší. O t=chto nádherných prom=nných d=jích stavu zá$ení lze však st=Hí psáti. Slova nesta;í vyjád$iti m=nící se ší$i prom=n a sledovati je, jsou p$íliš hrubá, pomalá a nepruHná a bylo by snad zapot$ebí popsat celou knihu o jednom proHití, jestliHe by m=lo býti oz$ejm=no nejpodstatn=jší bez nebezpe;í ztráty souvislostí. Podrobných popis? však není zapot$ebí, neboK kaHdý ;lov=k se má sám státi citov=jším a nau;it se proHívat zadním mozkem události, které k n=mu promlouvají $e;í duchovního poznání. Je vhodno tu upozornit, He strohé p$emýšlení p$edního mozku toto vnímání p$ehlušuje, ;ímH se ono rychle v nitru ztrácí. Zdravé citové proHívání je nejú;inn=jší a nejvlivn=jší vývojovou silou, neboK sahá do hloubek duchovního zrání pro v=;né Hivotní prom=ny a r?st. Ono jde ke ko$en?m lidského duchovního zdraví, v n=mH spo;ívá záslib obnoveného Hivota a ohniska jeho jasu.
- 29 -
Prost edí lov ka KaHdý ;lov=k Hije v prost$edí, které ke svému vývoji a r?stu nezbytn= pot$ebuje. Pouze v n=m m?He získat vyrovnanost své vlastní povahy. Mnozí Halují na pom=ry, v nichH Hijí, He je zdrHují od dobrého cht=ní. Ony opravdu mnohdy zdrHují, ale nejsou to pom=ry samy, nýbrH vztah duše, který tyto pom=ry spoluvytvá$el a který je nyní pot$ebuje pro oprošt=ní od sklon?, jeH nejsou se zákony stvo$ení v souladu. Jinak $e;eno: naše okolí je obrazem naší duše. Namáhejme se, aby bylo krásn=jší a ;ist=jší, prozá$eno pochopením a láskou, napln=no úctou a vzájemným vycházením vst$íc, prostoupeno touhou po lepším a ušlechtilejším a korunováno v=rností. P$edevším však musí popud vycházeti z nás, popud trvalý, který vystupuje z nitra a je mín=n opravdov=. Pak m?He pomocn= zasáhnouti i naše okolí.Naše prost$edí nám dává moHnost poznati se. V tom je pro nás všechno. Abychom se však poznali, k tomu pot$ebujeme vnit$ní klid a vyrovnanost a velikou, velikou touhu po pravd=, aby se kaHdý z nás stal tím, ;ím býti má a jiH dávno býti m=l: ;lov=kem! P$eváHná ;ást lidstva nebydlí dosud jako lidé, jejichH p?vod je ve výšinách a kte$í proto mají svoje okolí uzp?sobovati ušlechtilým formám svého p?vodu. Naopak, oni velmi ;asto bydlí v prost$edí, které je ubíjí, tísní a dráHdí k nerozváHnostem, v okolí, které je opakem jemné ušlechtilosti. A p$ece by m=li a mohli získati nebo vytvo$iti si prost$edí vhodné, které by je povznášelo, v n=mH by se cítili ni;ím netísn=ni a které by napomáhalo, aby se ve výst$elcích svého charakteru zjemnili a probouzeli k ;istému projevu lidskosti. Kdybychom znali, jak veliká je to pomoc pro vývin našeho ducha a jeho zušlecht=ní, budovali bychom hore;n= stavby, v nichH bychom byli vskutku doma, to znamená v odlesku sv=tlých výšin, v domov=, který h$eje a p$ipomíná, zjevuje a pobízí k lepšímu, rytí$skému a ušlechtilejšímu chování. NeboK to, co je budováno jako odlesk výšin v touze po kráse, má v sob= nejen praktické náleHitosti, ale spojuje ;lov=ka s krásou forem sv=tlého prost$edí. Tyto formy jsou tak r?zného druhu, He jejich obm=ny nemusí doznati konce. Lidé mají proto nes;etn= moHností a p$edpoklad? budovati své p$íbytky a jiné budovy, celé vesnice, m=sta, lázn=, továrny a všechno pro lidské p?sobení, co vyHaduje p$íst$eší v kráse lidského druhu. V nových dobách bude nezbytn= dbáno na vhodné prost$edí, které slouHí jak duševnímu, tak i t=lesnému zdraví a výchov= ke zjemn=ní. V~poHitku krásy, která je ze sv=tla, je nutný poHadavek nové lidské bytové hygieny. Všimn=me si zde pon=kud symboliky domácího prost$edí. Rozhlédneme-li se po svém byt=, zjistíme, He všechno, co nás obklopuje, n=co symbolizuje, o n=;em nám vypráví, n=co zjevuje. ty$hranné obytné místnosti a celé budovy jsou odleskem ;ty$ zákon?, udrHujících všehomír. Kolmé st$echy zjevují trigon vlády. Obdélníkové tvary oken, dve$í, stol?, nábytku, obraz? atd. symbolizují hrubohmotnost a výhledy do r?zných d=ní. Kulaté tvary symbolizují prvotní stvo$ení v nepomíjivé v=;nosti a všechna vyzá$ení, jejichH kolob=h je neustále Hivý, nekon;ící, uzavírající se a kolující ve v=;ném pohybu d=ní. Elipsovité tvary znázorOující zpomalený pohyb sv=t? v hrubohmotnosti, nebo pohyb výchv=v? ze dvou ;i t$í ohnisek bytí. Eidle, stoly i jiný nábytek se ;ty$ma nohama znázorOují vládu, spo;ívající na ;ty$ech zákonech udrHení. Pletené a há;kované domácí pokrývky, de;ky, výšivky a tkaniny všeho druhu znázorOují Hivé proudy a tkaní v r?zných druzích stvo$ení i r?zná vyzá$ení bytostné p$írodní zákonitosti tvo$ení, p$ípadn= k$íHení sv=tlých proud? s rozli;nými jinými výrony bytí. Nádoby symbolizují p$ijímání milostí a podrHení jich k uHitku a sluHb=. Jakési rozechv=ním nastavené dlan= k zachycení hojnosti z výšin. Sv=tla svící planou vzh?ru v plamenech uctívání. Tak má planouti i duchovní cht=ní, úsilí a touha a tak se mají téH v ;lov=ku rozho$eti ctnosti a dík. Elektrické sv=tlo, dopadající shora zv=stuje jas výšin, který prosv=tluje temnoty, aby všechno stvo$ené vyvstalo v tvo$ivé kráse své ú;elnosti. - 30 -
Teplo, uvolOované spalováním r?zného topiva v kamnech, má pouze sm=r vzestupný. Stoupá nejprve vzh?ru ke stropu a odtud p$ibývá stále níHe, aH oteplí celou místnost. Nejv=tší teplota jest však vHdy naho$e tak jako ve vesmíru je vHdy nejv=tší Hár naho$e. I komínem sm=$ují plameny, teplo a kou$ vzh?ru do výše, nad p$íbytky lidí, sm=rem k nebes?m. Není prost= ni;eho, co by neneslo v sob= v=d=ní výšin, co by nesplOovalo zákonitost. Všechna tvo$ivost je ovlivOována a $ízena sh?ry a kaHdý p$edm=t, kaHdý stavební výtvor, kaHdá kv=tina i bytost skrývá v sob= v=d=ní o Hivot= ve výšinách. Lidské t=lo nejvíce, neboK ono je celým stvo$ením v malém, je nejdokonalejším a nejvíce zjevujícím výtvorem p$írody. Jeho objasn=ní by zasluhovalo podrobného studia a úvah a p$ineslo by jasno téH do mnoha nemocí, jejich vzniku a p$í;in. Blízká budoucnost to jasn= oz$ejmí. KaHdý bude v=d=ti, He má budovat ušlechtilé domácí prost$edí, pro dobro své a svých milých. Ee v tom m?He nejsnáze a nejvd=;n=ji uplatOovat p$íkaz zákona krásy a zjasnovat své okolí ve smyslu vývojového zrání.
- 31 -
ást 3. Lé;ivost magnetizmu
- 32 -
Jak se projevuje síla lé ivého magnetismu Z prost$edníka lé;ivého magnetismu plyne proud síly dlan=mi a kone;ky prst? rukou na chorá místa pacientova, na místa p$í;in nemocí, nebo všeobecn= do soustavy vyzá$ení. Chorá místa, nebo místa p$í;in nemocí jsou v=tším p$íjemcem síly neH místa zdravá a proto ruka s lé;ivou silou je k nim více p$itahována. Je tam jakési vakuum, prázdné místo v zá$ení, nebo zá$ení zakalené. To chce býti dopln=no nebo zjasn=no. Dopln=ním nebo zjasn=ním zá$ení zp?sobují se i zm=ny v krvi a v t=lesných buOkách, které se nov= reorganizují. Dosazuje se po$ádek, jak v t=lesné soustav= pozemské, tak i v astrální a jemnohmotné. To má mnoho d?sledk? a zm=n, které tém=$ kaHdý, kdo sílu p$ijme, konstatuje uleh;ením, nebo pocitem sv=Hesti jako po koupeli a pod. Je to lázeO jemn=jších t=l, které proud lé;ivé síly o;istil a osv=Hil zjasn=ním vyzá$ení, jako dopln=ním. Necht=jí tu býti rozvád=ny pocity p$i zmírn=ní bolesti t=la a podobné úlevy, které kaHdý lé;ený zná a nejsou ni;ím novým, i kdyH nejvíce kýHeným. Málokdo však dovede sledovati vnit$ní pocity, kdo není zvlášt= jemnocitný. Proto byly v knize "Osobní zá$ení" popsány okruhy vyzá$ení jemných soustav magneti;nosti, vlnivé, Hivé a stále vibrující. Jim lé;ivá síla pomáhá, u nich koná své dílo, roztá;í je, zjasOuje a uspo$ádává. lov=k si pak má nastolený po$ádek nadále udrHeti tím, He zdravé vý-chv=vy zachová v neustálém chodu, ;ili kdyH v sob= rozvlní sám za sebe chyb=jící výchv=vy pro nutnou harmonii. Pro harmonii své bytosti i pro harmonii p?sobení. Lé;ivá síla, jeH probíhá t=lem, nez?stává tedy jen v tomto t=le, ale naplní a oHiví chyb=jící okruhy vyzá$ení, pokud je povahová negace pacienta zcela nebrzdí. ím je pacient k dobru odhodlan=jší, tím je otev$en=jší p$íjmu síly, a tím mohutn=ji m?He ona zap?sobit. NezáleHí tedy jen na prost$edníku lé;ivé síly, na tom, jak vroucí pom=r má on k pomocím sh?ry, ale p$edevším také na pacientu a jeho vnit$ním stavu, na pokorné touze po polepšení, na snaze po v=domém sv=tle pravdy. Pak m?He býti lé;ivá síla i vítaným pomocníkem p$i zjemOování smysl? a zjasOování proud=ní, výchv=v? a vyzá$ení. TéH pomocníkem k rozvoji vlastností a povzbuzovatelem dobrého cht=ní. P?sobí osv=Hiv= i na rozvinutí vloh, dar?, schopností a sv=tlých omilostn=ní tím, He pomáhá k nastolení po$ádku nejen v t=le, ale i v astrálním a jemnohmotném vyzá$ení, ;ímH m?He ;lov=k v=dom=ji, p$irozen=ji a jasn=ji uskute;Oovati sv?j vývoj na zemi. Mnohým blíHícím se t=lesným chorobám m?He býti v;asným lé;ením p$edem zabrán=no, neboK dopln=né zá$ení nedává nemoci uchytit se, zahnízdit, ujmout. Naopak, lé;ící síla pomáhá strávit blíHící se zkalení jiH v okruhu osobního vyzá$ení, takHe k projevování se v t=le nemusí dojíti nebo dojde jen zeslabené. K tomu je však zapot$ebí, aby duchovní, duševní a t=lesný okruh Hiv= vyza$oval, aby lé;ený poskytoval také ze sebe moHnost obrany. Ú;elem lé;ivých sil však není d=lati trvalou ochranu, je to zásah uleh;ení na ur;itý ;as. B=hem n=ho má ;lov=k sám ze sebe vyvinouti sílu k dopln=ní zá$ení, jeH mu chyb=lo. Nezm=nili se k tomu, bude toto zá$ení ;asem op=t postrádat a tím znovu p$ivolávat nemoc. Lé;ivá síla umoHOuje nemocnému pocítit, jaký by m=l být jeho p$irozený jemnohmotný stav a pomáhá mu vyvinout úsilí, které dosud postrádal. V pozemském t=le lé;ivá síla zp?sobuje po$ádek. To je nesmírn= d?leHité. Všimn=te si nap$íklad bun=k. Jsou-li zdravé, krouHí v nich Hivot, podobný krouHení planet kolem slunce. Je to vesmír v malém. JestliHe však n=jakým rušivým tlakem je zp?sobena disharmonie, nastávají poruchy a rozklad, tedy onemocn=ní tkán=, její rozpad. Jiný tlak zp?sobuje p$ebujení,
39 - 33 -
jeH je stejn= zhoubné pro t=lo. Tak vzniká mnoho dosud nevylé;itelných nemocí, ucházení bílkovin, rakovina a jiné. JestliHe je však odstran=n rušivý tlak a lé;ivou silou zap?sobeno k prozá$ení nemocného orgánu, mohou se buOky zreorganizovat, ;ímH nastane zastavení rozkladného procesu, p$ípadn= u t=ch bun=k a orgán?, u nichH je to moHné, nová p$irozená výstavba. Magnetická síla nastoluje po$ádek v magnetickém krouHení. A pak si t=lo pomáhá jiH p$edevším samo. To zní zcela jednoduše. Odstran=ní p$í;iny zhoubného rušivého tlaku je však vázáno na zm=nu ;lov=ka. To není jiH v=c tak jednoduchá, není-li ochoty a dosti vnit$ní mravní síly k Hivotu podle zákon? p$írody, zákon? stvo$ení! To je nutno vzíti vHdy na v=domí p$i tomto poHehnaném druhu lé;ení.
- 34 -
Rozsah magnetické lé by Z hlediska t=lesného lze $íci, He osobní magnetismus lé;í všechna onemocn=ní, u nichH je biologická zm=na v?bec moHnou, kde m?He nastati reorganizace rozrušených bun=k nebo p$irozená zm=na stavu. V tom je dalekosáhlé pole p?sobnosti. K tomu p$istupuje proces uleh;ující, ob;erstvující a povznášející. Je tedy osobní lé;ivý magnetismus nep$etrHitým zdrojem lé;ivých zásah? v t=lesnosti. Nad to jeho hlavním polem p?sobení jsou zásahy do vyzá$ení a tím do t=la astrálního a jem-nohmotného. Co zde všechno m?He zp?sobiti, zdálo by se p$i podrobném studiu zázra;né a nepochopitelné. Dále lé;ení zá$ením p$ímo nezasahuje, neboK duševní vlastnosti a duchovní schopnosti jsou vyzá$ením svobodné lidské v?le a pod jejím p$ímým rozhodnutím. Zde pomáhá povznesením a zjasn=ním chápání. Lé;ení zá$ením odstraOuje všechny nedostatky podv=domé ;innosti. Do v=domé ;innosti svobodné v?le nem?He p$ímo zasahovat, zde m?He pouze nep$ímo napomáhat. KaHdý p$ímý zásah do svobodné v?le by byl provin=ním, násilím, coH touto silou ani nelze. Ona p?sobí pouze v zákonech. Ú;inky lé;ení zá$ením sahají tedy aH do podstaty jemnohmotné, co je nad tím, musí rozzá$iti ;lov=k sám. Mimo samého pozemského t=la a všech jeho orgán? a smysl? lé;í nedostate;n= Hivé lidské proud=ní, výchv=vy a zá$ení. V nich je obsaHeno pro zdraví tém=$ všechno. Vlastnostem, vlohám, dar?m a schopnostem m?He jenom napomáhat, neboK ty jsou výronem vnit$ního samostatného a svobodného úsilí kaHdého lidského jedince. Dosah lé;ivých moHností je zna;n= veliký. Sahá daleko nad moHnosti léka$ské v=dy, jejíH dosavadní pojem duševních nemocí nemá s opravdovým pojmem duše tém=$ nic spole;ného. Jsou to p$eváHn= nemoci t=la astrálního a jemnohmotného, které dosud léka$ská v=da opomíjí a zahrnuje je paušáln= pod pojem nemocí duševních. Nemoci duševní jsou však zcela jiného druhu a zp?sobuje je nedostatek dobrých vlastností v ;lov=ku, p$ípadn= ;lov=kem Hivené vlastnosti zla. Nemoci t=la astrálního a jemnohmotného jsou velmi ;etné a vyplývají buM z nedostate;ného spojení podstat v ;lov=ku nebo z jiných velmi r?zných p$í;in. Nedostate;né spojení podstat v ;lov=ku vzniká nesouladem duchovního ;i duševního vyváHení s t=lem. O tom bude dále podrobn=ji pojednáno. Další ;etné nemoci vznikají z nedostate;ného vyza$ování nebo z nedostate;né ;innosti magnetických okruh?, které mají podpo$iti Hádoucí vývoj. lov=k opomíjí vývojové pot$eby z neposlušnosti hlasu nitra a zanedbává je, coH zp?sobí za ur;itých podmínek vykolejení z normálního stavu nebo i stav poblouzn=ní. V nyn=jších dobách je zejména mnoho d?vod? pro to, aby byli lidé takto postiHeni. Astrální a jemnohmotné t=lo má své poHadavky a pot$eby, podobn= jako t=lo pozemské. O pozemské však snadn=ji pe;ujeme, neboK je vidíme a cítíme jeho pot$eby všemi t=lesnými smysly. Avšak astrální a jemnohmotné vycít=ní dalších lidských pot$eb nám pro naše hmota$ství uniká. A p$ece se je musíme nau;it téH znát, respektovat je a dát jim co pot$ebují. Astrální t=lo chce Hít potravou zjemn=lých smysl?, jemnohmotné t=lo chce Hít výrony blaHivých proud? a vibracemi osv=Hujících výchv=v? a zá$ení. Duševní a duchovní potrava je ušlechtilé vnímání krás sv=ta, prohloubené v=d=ní, dobrá literatura, um=ní, hudba a nová, stále hlubší proHívání, prost= duševní Hivot. Jak nesmírn= mnoho nových dojm? vzbuzuje vroucnost Hivota v nebývalé ší$i proHívání a chápání, které t=lesnému ;lov=ku unikají, pon=vadH je nevnímá! Práv= materialisti;tí lidé se však domnívají býti nadmíru chytrými, neboK mají ;asto spolykáno mnoho rozumových v=domostí, které Hel málokdy vybo;ují z okruhu t=lesnosti, zem=, hmoty. Jsou velmi ;inní a duchaplní, ale jen v rámci myslící Hivo;išnosti. ím blíHe dosahujeme svým poznáním k jádru Hivota, k duchu, tím nádhern=jší výhledy se rozvírají a tím více Hivota v nás koluje. Poznáváním v proHití vstupují do nás nové výchv=vy bytí a krá;ejí s námi zjasn=lé obzory nových v=d=ní, lidské duchovní podstat= bliHší, p$irozen=jší. Pak lépe pochopíme pot$eby nad t=lesného Hivota, jejichH nedostatkem mnohý ;lov=k ch$adne - 35 -
a trpí. Tak kup$íkladu astrální t=lo, ona jemná forma hrubohmotného t=la! Jak roztrhaný, pocuchaný, nedostate;ný je v=tšinou tento šat, zhotovený z jemných tkanin zá$ení. Zde se naskýtá široké pole p?sobnosti pro lé;itele magnetickou lé;ivou silou. Astrální t=lo je sou;ást jemn=jšího lidského já a má i stejnou velikost a tvar jako t=lo hrubohmotné. Reaguje však leh;eji na vnit$ní zm=ny svou snadn=jší p$izp?sobivostí. lov=k, vid=ný astrálním okem, se mnohdy ;lov=ku ani nepodobá. Jeho temné sklony a vášn=, jeho zví$ecí choutky ;iní z n=j obludu, p$íšeru, netvora. P$i dobrých lidských snahách je však forma astrálního t=la krásn=jší neH pozemské t=lo, je zjasn=lé a jemné, t$pytné a zá$ící, prozá$ené dobrým cht=ním. Pak je radostno je z$ít. I výraz ;lov=ka v t=lesnosti se jeho vlivem m=ní k dobrému, doznává p$em=ny k ušlechtilosti. Astrální t=lo je práv= nej;ast=ji porušováno, znaveno, zemdleno. Jen vnit$ní Hhavá radost je udrHuje ;ilým a zá$ícím, tedy nasyceným. Jinak Hízní, hladoví a trpí. Zemdlí-li aH po bod nezájmu, /viz Obr. ;.8/ p$irozen=, He se jeho forma podle tohoto stavu m=ní a p$etvá$í ve formu zosobn=né nudy. Nebo nabývá forem zlostné nespokojenosti, pyšné osobivosti, chtivé Hádostivosti atd., podle stavu niterného poklesnutí. Lidi, klesnuvší na bod nezájmu a níHe, nelze lé;ivou silou osobního magnetismu lé;iti. Ona je milostí, kterou tito lidé nejsou schopni p$ijmout a zuHitkovat. Všem ostatním, vnit$n= oHiveným, probuzeným, uv=dom=lým, je vítaným dobrodiním a kýHenou pomocí p$i jejich utrpeních, proHíváních a splátkách vin. Co je to boj? p$i duchovním oHivování, p$i probouzení a uv=dom=ní! Kolik krvácejících ran ;lov=k utrHí, nebo si sám zp?sobuje! To pochopí jen ten, kdo v tomto zhrublém sv=t= nastoupil cestu vzh?ru z bludišK starých názor? a ze spletí rozumových, nebo nev=rn= fanatických nauk. Tyto rány hojiti je p$edevším v moci síly lé;ivého magnetismu. Rovn=H jemnohmotné t=lo, jeH je ;istší a jemn=jší podstata jednoho z obal? ducha! Jakou výHivu a pé;i pot$ebuje! Kolik prohloubení v=d=ní a povznášejících záHitk?, kolik do zákon? stvo$ení v$azujících se rozhodnutí, kolik kázn= a v=domí sebe sama jako sou;ásti stvo$ení! Z toho pak plynou vlny radostných záchv=v?, které stupOují poznávání aH k osvícení, jeH jediné je p$echodem k blaHenému duchovnímu tvo$ení. KaHdé opomíjení nutnosti vývoje v dobách p$edpokládané zralosti je provin=ním a zp?sobuje váznutí v jemnohmotném t=le a tím p$í;inu nemoci, která p$esn= odpovídá druhu provin=ní. Projeví-li se však provin=ní aH v hrubohmotném t=le jako nemoc, pak bývá teprve p$edm=tem lé;ebné pé;e. Ne d$íve. A p$ece byl ;lov=k vnit$n= churavý jiH dávno d$íve. Lé;ivý magnetismus pomáhá p$edevším zdolávati p$ímou p$í;inu nebo jemnohmotné a astrální pr?vodní jevy rušivé p$í;iny. Jak obsáhlé jsou moHnosti onoho lé;ení, by se p$i podrobnostech rozrostlo do nep$ehledných obšírností. Sta;í k záv=ru $íci, He lé;ivá síla osobního magnetismu zp?sobuje hlavn= soulad duše a t=la a tím navozuje vyrovnanost a napomáhá k všestrannému, plnému zdraví.
- 36 -
O d#v e a shodách zá ení Výsledky lé;ení osobním magnetismem - zá$ením, jsou p$eváHn= závislé na d?v=$e pacienta v moHnost uzdravení touto cestou milosti. Bez d?v=ry je zásah velmi ztíHen a nem?He míti trvalejší výsledek. Ovšem nelze vHdy zam=Oovati chvilkové rozumové mín=ní za víru nebo nevíru. Víra vyplývá z citu a nastávají n=kdy i situace, He pacient má rozumov= mnoho výhrad a zdánliv= i ned?v=ry a p$esto je síle otev$en. Je to volání jeho duše nebo HízeO jeho ducha, skýtající podmínky pro moHnost lé;ení, p$esto He pacient se rozumov= chce brániti. Naskýtá se nes;etn= mnoho pokušení, aby jeho nitro bylo zvikláno. Nastávají situace p$ímo groteskní, je podrobován zkouškám d?v=ry svého citu a odolnosti v?;i tomu, co v;as v sob= nepotla;il, slepým d?vod?m strohého rozumu. Pro lé;ení magnetismem je ideálním stavem, kdyH pacient v=$í v lé;ivou sílu a kdyH v=dom= p$istupuje k tomuto omilostn=nému daru. Takoví pacienti jsou lé;ícímu radostí a p$i ošet$ení je cítit, jak výchv=vy poHehnání se snášejí k ob=ma zú;astn=ným. Mnohdy tém=$ slavnostní ovzduší to dává poznati. Jinak je tomu u shora zmín=ných pacient?, kte$í jsou sice v jádru dob$í, d?v=$iví, n=kdy p$ímo d=tského srdce, avšak zápasí se svým rozumem, který se jim stále staví v cestu a sehraje jim n=kdy kousky velmi d?razn= $íkající : " Ješt= jsem tu také já, tv?j nejlepší rádce, jinému nev=$!" Tito lidé vedou t=Hký vnit$ní boj neH sv?j rozum ukázní a u;iní jej uHite;ným sluHebníkem citu. Dále jsou duchovn= lhostejní lidé, kte$í uvítají vše, co jim pom?He, jen "aby se dob$e m=li na zemi", ale nezajímá je, co vyHaduje tato síla, jak se mají chovati nebo pro; je v=domý Hivot d?leHitý. Hlavn= kdyH je jim v jejich tísni pomoHeno. Starají se jen o sebe sama a pon=vadH jejich obzor nevyHaduje Hádného rozší$eného v=d=ní, mohlo by je nakonec všechno vyrušovat z jejich nedotknutelného klidu. P$ijímají sice kaHdou pomoc jim poskytnutou radostn=, ale mén= radostn= jsou oni ochotni vyjíti vst$íc svým bliHním. Je to druh sebemilujících, jejichH zájmy jsou omezeny na úzký okruh jejich nejmilejšího já. Další nevhodný druh pacient? jsou ti, kte$í vše stále kriticky zkoumají a cht=jí teprve z výsledk? nabýti d?v=ry v tento druh pomoci. U nich se zhusta stává, He všechno probíhá tak, aby jejich kritický rozum p$išel na své. Mají situaci kladného pom=ru k dobré v=ci st=Hovánu do nekone;na. Neuv=domují si, He na jemn=jší podstatu nelze bráti m=$ící hodnoty ur;ené pro hmotu a He dobrá v=c se nevzpírá, aby jimi byla blahosklonn= uznána. Je tady s jejich i bez jejich uznání. Oni ji sm=jí jen tehdy konstatovat, kdyH jsou citov= otev$ení. Pak teprve vycítí a mohou sledovat podstatu a cíl lé;ení, ne podruHné jevy, které n=kdy drze a k$iklav= cht=jí p$ehlušiti to hlavní. Blaze t=m, jejichH d?v=ra ve v=c samu je dosti silná, aby odolala všem nápor?m po-. chybností. Jejich lé;ení a to ne pouze hrubohmotného t=la, vede pak ke kýHenému cíli! O odp?rcích magnetického lé;ení není t$eba se zmiOovati. Není jich mnoho a dík cennosti lidského zdraví nejsou sto trvale se udrHovat ve své zpozdilosti ;i pošetilosti. Je však na míst= se ptáti: M?He lé;itel magnetickou silou vylé;it všechny pacienty? Nem?He. Pouze ty, kte$í se mohou vhodn= svými duševními výchv=vy spojiti s jím zprost$edkovaným zá$ením. Tím není $e;eno, He by lé;itel nemohl p$edati zá$ení kaHdému, avšak p$edaná síla nem?He býti pat$i;n= vyuHita a tím nenastane Hádoucí výsledek, coH zp?sobí zbyte;né rozlad=ní, p$ípadn= ned?v=ru v tento druh lé;ení v?bec. To by nebylo nikomu prosp=šné, a dobré v=ci by to ublíHilo. Nelze proto doporu;ovati lé;ení všech pacient? lé;ivým magnetismem bez jakéhokoliv výb=ru, nebo z d?vod?, které s moHností lé;ení mají pramálo spole;ného, tedy ku p$íkladu pro p$íznivou hospodá$skou situaci pacienta, pro jeho postavení atd. D?leHitá je moHnost nebo nemoHnost spojení pacienta s druhem p$edávané síly. KdyH p$i lé;ení osobním magnetismem bude toho dbáno, bude mén= rozlad=ní, polemik a zklamání a více spokojenosti na obou stranách. Jen tam, kde se druh pacienta a jeho nemoci shodne s druhem lé;itelovy magnetické lé;ivé síly, jsou dány p$íznivé podmínky k úplnému vylé;ení. - 37 -
Sem spadají tak zvaná zázra;ná vylé;ení nejt=Hších, léka$sky nevylé;itelných chorob. I v mén= p$íznivých podmínkách m?He však nastati uzdravení, v kaHdém p$ípad= uleh;ení a osv=Hení. Ideálem však z?stává plná shoda druh? osobního zá$ení pacientova s druhem osobního zá$ení lé;itele a tím nejp$ízniv=jší zprost$edkování lé;ivé síly. Pak jsou výsledky všestrann= uspokojivé, ba v=tšinou nejvýš p$ekvapivé. Lze vylé;iti nemoci dosud nevylé;itelné. V tom je veliké dobrodiní tohoto druhu lé;ení na poli t=lesném. V dalších druzích lidského zdraví je pot$ebnost tohoto druhu lé;ení u p$í;in nemocí zcela bez konkurence. VHdyK p$í;iny nemocí v jemnohmotném porušeném zá$ení nebyly dosud p$edm=tem reálných studií a úsilí, tím mén= váHného a odpov=dného v=deckého bádání. Tato doba je teprve p$ed námi. Lé;ivá sílaje ur;ena lidem dobré v?le. Ne kaHdý ;lov=k je schopen ji vd=;n= p$ijmout, ;ímH se sám oddaluje od moHnosti uzdravení, i kdyH by mohl býti téH tohoto dobrodiní ú;asten. Pro rozumový druh lidí je všeobecn= vhodn=jší jen rychlý a energi;t=jší zásah léka$ský, který více vyhovuje jejich snaze vyrovnat se s pozemskou skute;ností, aniH byl pohled zam=$ován na p$í;iny a p?vod jev?, pro n=H oni nemají pochopení a ochoty, ani snad vnit$ního, jemn= citového uzp?sobení. Pro tyto lidi je léka$ská v=da obzvláštním dobrodiním a p$edm=tem jejich d?v=ry a to zcela správn= a od?vodn=n=. VHdyK navrací kaHdodenn= milion?m lidí všeho druhu zdraví zp?sobem, který je výsledkem staletých zkušeností. Léka$ská v=da také lé;í pokud moHno všechny pacienty stejn= pe;liv= a to právem. Je to jejím p$íkazem a povinností. Lé;ení osobním magnetismem je však darem navíc. Jím lze pomáhati jen tam, kde je ;lov=ku zjevnou touha po dobru, i kdyH je mnohdy ješt= p$ikryta struskami nev=domostí a omyl?. Pacientovy o;i a vyza$ování srdce tuto touhu prozrazují. Nemístná nebo p$ed;asná pomoc by vracela pacienta znovu do prost$edí jeho malicherných osobních zájm? a sklon?. Tím by se nestala pomocí ke vzestupu, nýbrH brzdou, coH by stále odkládalo nutné probuzení ducha. Je-li nutné duchovní vývojové probuzení moHné jen utrpením, pak je ono prozatím tou nejlepší a jedinou pomocí. Není jiné. Jedná se p$i n=m p$ece o záchranu pro celé bytí, ne pouze pro tento krátký Hivotní úsek. To nelze p$ezírati. Všude tam však, kde je srdce otev$eno dobrému a ;istému, radostn= pomáhati je zákonem milosrdenství. Milosrdenství je ur;eno trpícím, slabým, poníHeným, ne však zlovolným. V tom je spln=ní p$ikázání: " Milovati budeš Boha svého nade všechno. " Budeš posilovati to, co chce Híti v jeho v?li, co jej chce milovati. Pak m?Heš také " svého bliHního milovati jako sebe samého. " Vycházení vst$íc bez spln=ní první ;ásti p$ikázání nebylo by výstavbové, naopak bylo by zlem. Nová doba chce však p$inášeti jen dobro, pravdu a posílení skute;ných hodnot v=;nosti v ;lov=ku a ve všech tvorech tohoto pozd=jšího stvo$ení.Lé;ení zá$ením je tedy lé;ení výstavbové, ne všeobecnou pomocí. NeboK síla k n=mu je dána sh?ry pro obnovu Hivota sv=tla na zemi. N=kte$í pacienti proud lé;ivé síly cítí a zjišKují i kudy probíhá. Jiní necítí zhola nic. A p$ece i jejich lé;ení je úsp=šné. Není tedy ú;inek lé;ivé síly závislý na tom, zda jej pacient vnímá, zda jej ,smyslov= pociKuje nebo o n=m neví. Jako u všeho je i zde proHívání v=domé a nev=domé. Ee v=domé proHívání je cenn=jší je lehce pochopitelné. V=domé proHívání se však netýká pouze v=domí smysl?. N=kdo lé;ivý proud smyslov= nepociKuje a p$ece tento druh lé;ení zcela v=dom= proHívá. Jeho duševní vnímání nebo vyciKování je siln=jším vjemem a skýtá v=tší dávku d?v=ry neH vjemy pouze smyslové. Smyslový vjem je bezprost$edn=jší, hmatateln=jší, tedy rozumov= doloHený. Jemnohmotné vnímání je více tušením, vyciKováním, tedy v=cí d?v=ry a víry, p$ípadn= v=cným zkoumáním jemn=jšími smyly a citem. lov=k tohoto druhu ví, He pomoc lé;ivé síly je zcela správná, je o ní p$esv=d;en a d?v=$uje její hojivé moci p$esto, He v po;átcích nemá o ní Hádného zjevného d?kazu. Jeho hlas citu, hlas sv=domí je však d?kazem nejsiln=jším, neboK, jak jiH d$íve bylo $e;eno, skute;nost duševní a duchovní je stejn= v=cná, ba pro ;lov=ka s duší a duchem v=cn=jší neH skute;nost pouze pozemsky t=lesná. V tom tkví jádro všeho chápání magnetického druhu lé;ení. - 38 -
U ;lov=ka, který smyslov= pociKuje tok lé;ivé síly, je duševní a duchovní d?v=ra posílena i praktickým d?kazem její jsoucnosti. JestliHe by však nenásledovalo duševní a duchovní proHití, nebyl by její ú;inek ani tak trvalý jako u ;lov=ka, který sice nemá smyslov= pociKova-telného d?kazu, ale vnit$n= proHije vroucí d=j blaHeného povznesení. Kdo však nevnímá lé;ivou sílu ani smyslov=, ani vnit$n=, tedy kdo je k ní apatický, ten vlastn= mimod=k pomoc lé;ivou silou zdrHuje ;i odmítá, i kdyH ji nezbytn= pot$ebuje. Svým lhostejným postojem se s ní nespojuje a nedop$ávají poHehnaného zap?sobení. Ona tu p$esto je i bez jeho uznání, není však pro n=j, dokud v n=m záporný postoj k duchovním cíl?m Hivota neprolomí hráze strohé, tvrdé a vyšším projev?m Hivota nep$ístupné, mnohdy aH nep$átelské rozumovosti, která je nejv=tším odp?rcem skute;n= p$irozeného Hivota. Lé;ivý proud síly probíhá u mnoha pacient? p$ibliHn= stejným zp?sobem, i kdyH se v ú;incích a pr?b=hu r?zní. N=kdy však nastává pr?b=h výjime;n= krásný a h$ejivý. To v p$ípad=, kdyH pacient je celým nitrem ú;asten a sh?ry se snáší záslibná dobrotivost plným tokem uzdravujícího omilostn=ní. Tu proudy lé;ivé síly nabývají v=tší Hhavosti a její tóny jsou vroucn=jší, velebn=jší, jasn=jší, takHe celé jemnohmotné okolí tone v Hivé zá$i, jejíH výchv=vy zní ;istými melodiemi písní a dobrotivosti BoHí. I tyto písn= jsou však vHdy jiné a doprovázejí omilostn=ný zásah, v n=mH duše zú;astn=ných jihnou v blaHivém povznesení. Z jednoho zdroje lé;ivé síly proudy plynou a p$ece vHdy jiný je pr?b=h lé;ivého ošet$ení v neviditelném a p$ece tak p?sobivém sv=t= st$ední hrubohmotnosti, významn= p?sobící na t=lesné uzdravení. asto slyšíme vyslovenou i nevyslovenou otázku, zam=stnávající nemocné. Budu ješt= zdráv? Zdravá? Je v ní obsaHen smutek, tíseO, lítosl: a Hal i skrytá nad=je, která by nejrad=ji ;lov=ka cele ovládla. Právem. VHdyK moHnost uzdravení spo;ívá v ;lov=ku samém. Mohl by býti p$ipraven uzp?sobit podmínky, aby byl op=t zdráv! Spisovatel Abd-ru-shin $ešil celý tento problém jasn= a jednozna;n= v odpov=di na otázku, která mu byla ve vztahu k lé;ení poloHena. Odpov=M zn=la: "Vkládáním rukou plyne nová Hivotní síla do nemocného. Kristova slova: "StaniH se podle víry tvé", jsou téH zde klí;em k pr?b=hu. Výsledek se $ídí zcela hodnotou ;lov=ka, to znamená, jak dalece je cenným, aby byl vylé;en, nebo jinými slovy nyn=jší doby: jak si skute;n= vnit$n= stojí, ne jak si to sám p$edstírá. Na tom stupni, ne více a ne mén=, obdrHí své uzdravení! " Také toto se utvá$í zcela ve vratném p?sobení neúchylných zákon? stvo$ení. Kdo je vnit$n= obrácen k temnu, nem?He p$ijmouti do sebe sílu sv=tla k uzdravení a kdo nechce, tomu nem?He býti uzdravení vnuceno! Síla sv=tla povolaného prost$edníka pak od n=ho odplyne pry;. P$esn= jako u evangelia. Sám Kristus nemohl nikoho p$ivésti do nebeské $íše, kdo se nev$adil do jeho evangelia, to znamená, kdo neHije podle n=j. V$elé p$ání po uzdravení je zajisté téH uzp?sobením vedoucím k p$ijetí a zap?sobení síly.
- 39 -
Schopnost k p ijetí síly dobra V nyn=jších dobách pustého materialismu není mnoho lidí schopných v=domého p$ijetí síly lé;ivého magnetismu. JestliHe se p$ece mnozí s obtíHemi dostávají ven ze za;arovaného kruhu pochyb a nevíry, k v=ci smyslov= nepociKovatelné a dosud v=decky neprobádané, pak není $e;eno, He by se roj jejich pochyb nemohl stupOovati dále. Mají k tomu staré d?vody. Jedním z nich je urychlené vyHívání karmy, tj. náhlé ;ilejší plynutí splátek starých vin, která se po lé;ivém magnetickém zásahu m?He rozpoutat, aby kone;ný cíl, všestranné uzdravení, se mohlo jednou s blaHeností p$iblíHiti. Urychlené vyvíjení karmy však snáší s neot$esenou d?v=rou jen opravdu silní lidé, lidé vskutku dob$í, jejichH pokornou a opravdovou snahou je, splatiti v tomto Hivot= co nejvíce d?sledk? starých osudových vin, aby mohli za;íti po oprošt=ní se ode všeho starého balastu Hivot nový, ke št=stí a poHehnání. K tomu je zapot$ebí mnoho skromnosti a celého cht=ní po poznání opravdového dobra. Dobro není vše, co se za dobro vydává a co bývá ;asto i v=tšinou lidí za dobro ozna;ováno. Dobro spo;ívá p$edevším v pln=ní zákon? vývoje. Tu h$eší kde kdo, neboK vývoj je rád zanedbáván. VHdyK klid je tak sladký. Klid -ustáleného myšlení a starých návyk?, rozb$edlých pocit? a pohodlného dosavadního stavu. Zlo zanedbávání však málokdo uznává a nesnaHí se je poznati. Málokdo je ochoten dospívat k novým, hlubším poznatk?m a s jejich p$ijetím odkládat staré zvyklosti a omyly. Vpravování se do nového, zákonit=jšího a tedy lidšt=jšího, vyHaduje námahy a jarých rozhodnutí a ;in?, práce i od$íkání, neustálé vlastní akce a splOování, prost= ;ilý pohyb ke kráse a zušlecht=ní. V tom je cesta ke zdraví, to vytvá$í podmínky plynulého rozvoje hodnot dobra v nitru. lov=k je od p$írody prostoupen ideou zušlecht=ní všeho daného a neustálými popudy vytvá$eti nové, ješt= hodnotn=jší, které jej v$azuje do souzn=ní s vesmírným d=ním a jeho pohybem vp$ed a výš. Nic nesmí ustrnout. V zastavení je zkáza, tlení, smrt. Ve zmeškávání ;i nedostatcích lidského duchovního vývoje ;íhají nemoci jako tíHivé úroky z prodlení, jimiH se stávají splátky starých vin ješt= tvrdší a neúnosn=jší a vytvá$ejí se potíHe nové. Lidé, kte$í ned=lají nic zlého, se domnívají, He svým ned=láním zla jsou dob$í, aby však byl ;lov=k dobrý, musí dobro uskute;Oovat. Musí neustále aktivn= vytvá$et krásu, spolupracovat s $ádem sv=t?, s $ádem p$írody a plnit lidské ur;ení. Jinak zanedbává sebe i své okolí. lov=k zanedbaný však není dobrý, on v domn=ní své dobroty dokonce zahnívá. To se ;asto stává lidem, kte$í jsou slep= v=$ící ve všech vyznáních i politických sm=rech a n=kdy i módních v=dních naukách. Pravda se má stále ov=$ovat, ona chce býti hledána a nalézána, vyHaduje neustálé pohotovosti a bd=lého zkoumání, strohé v=cnosti i povznášejícího idealismu, skromnosti i nadšení. Lidé dob$í jsou lidmi neustále u;ícími se, sm=$ujícími k novým metám a ochotnými po v=cném poznání nového a lepšího odkládati staré ustrnulé. Jsou to lidé vývojoví, ladící se s rytmem zákon? v=;nosti. Jim je pak zpravidla sh?ry všestrann= pomáháno podle výstiHného r;ení: " lov=;e, p$i;iO se a B?h ti poHehná!" Bez vlastního p$i;in=ní není poHehnání a ani jej nem?He býti. PoHehnání nutn= vyHaduje pohyb, který je p$edním zákonem stvo$ení a jedinou silou vývoje. Pohyb ve všech v=cech, ve vytvá$ení hmotných hodnot, v duševním zachvívání a obohacování i v duchovní tvo$ivosti. Všude následuje poHehnání aH po projeveném pohybu a to po pohybu radostném, láskyplném, p$irozeném. Jen v pohybu je Hivot, zastavení je smrt. Ovšem pohyb s náleHitostmi v=;ného vývojového zrání, ne pohyb uchvatitelský, omezený, k hmot= p$ipoutaný. Pohyb, jenH udrHuje harmonii všude, ve všech sloHkách lidského bytí. Má to býti pohyb k pozemské uHite;nosti, k duševnímu rozvoji i ke tvo$ivým hodnotám ducha, jehoH síly v nás d$ímají, o;ekávajíce probuzení a vydání sv=dectví krásy. U takových lidí p$ijímání síly lé;ivého magnetismu m?He vykonati divy, neboK oni sílu nejen pasivn= p$ijímají, ale pouHívají ji ke svému duševnímu obohacení, coH je nejcenn=jším zuHitkováním - 40 -
Hiv= se vlnící lé;ivé síly. To se nemusí díti vHdy v=dom=. lov=k, usilující o dobro cítí po lé;ení, He mu ono pomáhá téH k tomu, aby se rozvil v krásn=jší kv=t své osobnosti a zanechal všech malých i v=tších nedostatk?, které jej tísní a omezují v letu do sv=t? krás. Ty nejsou daleko a jsou zakotveny v kaHdém ;lov=ku. Osvobodí-li se z pout t(Hivých sklon? a z p$ipoutání se jen na hmotné zájmy, pak v n=m zap?sobí bohatá prociKování krás všeho druhu a všech tvar? a odstín?, neboK i nás lidi na tomto sv=t= obklopuje jen krása a ú;elnost. Ošklivost je z nás. Krása je projevem tvo$ivého p$írodního d=ní v ú;elných zákonech Hivota, na nás nezávislých a proto zp?sobujících harmonii, v níH jediné je zdraví jedince, rodiny, národa a lidstva. V harmonii s v=;ností. Jedná-li ;lov=k v souladu se zákony stvo$ení, nalézá ve všem jen posilu a pomoc, kterých m?He vyuHít pro dobro své i rozší$ení kruh? poHehnání do všeho, co touHí po harmonii. Touha po zdraví je jednou z nich. Nesmí však býti jediná. Jsou ješt= jiné Hivotní cíle, pro n=H je zdraví poskytováno a které mají býti brány v úvahu p$i niterné prosb= o uzdravení. Jsou to cíle v=domého lidství, sm=$ující k dobru, pravd=, spravedlnosti a lásce v ;istot= vysokých ideál? mravnosti. Takový ;lov=k m?He býti nejen uzdraven, ale také obšKastn=n, povzbuzen a povznesen. NeboK i jeho nitra se dotkla síla z oblastí bliHších duchovnímu domovu ve výšinách. Co v jiných zanechalo jen t=lesné pocity uleh;ení, to v n=m bylo svátkem nitra, duševním ob;erstvením. Nápoj zdraví byl pit s plným ú;astenstvím a p$i bd=lém stavu všech smysl? a pocit?, p$i dobré v?li ducha. Pak poHehnanou je i odpov=M ze sv=tla zákonitostí, ze sv=ta pomáhajících sil nejobsáhlejšího druhu.
- 41 -
Lé ivý proud V nedostupných výšinách jsou prav=;né zdroje všech lé;ivých pomocí. Je jich velmi mnoho a r?zných druh? a sm=r? p?sobení. Plynou z nich nejen p$ímé lé;ivé zásahy k uzdravování nemocí, ale téH blahodárné síly zdraví a blaHivých osv=Hení, síly milosrdné pomoci, znovu vytvá$ení krásy a mnoho jiného, co zp?sobuje zdravý chod domácnosti stvo$ení v neustálém v=;ném st$ídání. TéH zásahy blaHenosti a osv=d;ujícího poznání, které jako omilostOující dary lásky ;lov=ka provázejí, urychlují jeho vývoj a zvroucOují chápání, aby ze sebe vydal plný tón do harmonií stvo$ení. Proudy milostí výšin sm=$ují ke všem tvor?m všehomíra, nejen k lidem. To, co z nich ;lov=k m?He pochopiti, je jen zlomek veliké skute;nosti, mocné a velebné ve své majestátní výsosti. Proudy milostí jsou prost= všeobsáhlé. K ;áste;nému pochopení je moHno, ba je to nutnost, aby ;lov=k pouHil forem cít=ní, myšlení a $e;i k ur;itému ujasn=ní si pojmu všeobsáh-losti v pat$i;ném smyslu, tedy zde ve smyslu-lé;ivém. NeboK všeobsáhlost nemá býti nic ne$íkajícím povšechným pojmem. Má býti napln=na tvo$ivou jsoucností neustále v=;ného skute;na a Hivého d=ní. Pak teprve m?He ;lov=k procítit svým druhem ;áste;nou skute;nost a Hivoucnost pojmu "všeobsáhlosti". Všechna i ta nejvyšší v=d=ní o ní jsou však jen díl;ími úseky skute;na, tedy ;áste;ným chápáním její velikosti. Pochopení celé ší$e a hloubky pojmu všeobsáhlosti nebude ;lov=ku nikdy moHno, pon=vadH je to pojem vyšší podstaty, neH jakou m?He lidský duch obsáhnout. Zabýváme-li se zde podrobn=ji lé;ivým proudem ze všeobsáhlého zdroje milosti, ve vztahu k lé;ení osobním magnetismem, tedy ne proto, abychom jeho pojem zúHili, ale abychom jeho ;áste;né pochopení oHivili, rozší$ili a zkonkretizovali do pojm?, které i rozumový ;lov=k m?He chápati a uv=domiti si tak závaHnou jsoucnost b=Hnými smysly nepostiHitelného. Lé;ivý proud magnetické síly, plynoucí z jemnohmotných zdroj? milostné pomoci, má p=t díl;ích tok?. Tok oHivující, povzbuzující, pomáhající, posilující a obnovující. Jimi p?sobí magnetická síla na uzdravení./Obr. ;.9/ Snad by se dalo lépe $íci, He jsou to jemn= odstín=né podélné výchv=vy jedné a téHe síly, která je s to kdykoliv zasáhnouti v r?zných ú;incích a p$ece v ur;ité zákonitosti. íslo p=t je ;íslem lásky a tak i lé;ivý proud, který má sv?j prap?vod v lásce, p?sobí v p=tici r?zných ú;ink?. Není zde téH bez významu, He lé;ivý proud prochází p=ti prsty ruky, v nichH se d=lí /neprochází-li ovšem p$ímo dlaní.! Jemn= plynoucí výchv=vy tok? p?sobí v jednot=. A p$ece vHdy n=který plyne Hiv=ji, jeli jeho zásah? více zapot$ebí. Tak p$i lé;ení probíhá d=j Hivého plynutí se st$ídáním proud? a jemnou hrou barev i sv=telných tón?, s jejich vln=ním a chv=ním, provázejícím toky p$i plynutí a charakterizujícím druh zap?sobení p$i ošet$ování. Smysl, pr?b=h a ú;el druh? výchv=v? není b=Hn= zjevný a m?He býti pociKován jen zjemn=lými smysly. Není mnoho pacient?, kte$í v?bec pociKují plynutí lé;ivé síly. Tím mén= t=ch, kte$í pociKují zap?sobení ur;itého toku. Jemné vycít=ní je zde vzácností, výjimkou. Nesmírn= jemné vyza$ování sh?ry je p$evád=no do forem síly, které jsou vhodné a nutné a které mají moHnost projeviti se a zasáhnouti v p$ísné zákonitosti. Tedy na zemi v zákonitosti nejjemn=jší hmoty.
- 42 -
Eádné síle se nelze obejíti bez zákonitostí a Hádná síla nemá také tendenci projevit se jinak neH v ní. P$ísn= a d?sledn=. NeboK zákonitost je z vyzá$ené prasíly v?le, která je výsostnou vládou všeho bytí. Nic s touto v?lí stvo$eného a nic v ní p?sobícího se nevymyká z jejího respektování a z jejího pln=ní. Nejmén= pak láska, která je sou;ástí v?le a p?sobí p$ímo v ní a s ní. Lé;ení ze zdroj? milosti je p$esto darem navíc, jako nezm=rná pomoc Stvo$itele vyvíjejícím se tvor?m i tvor?m poklesnuvším a zbloudilým. Jest výronem nezm=rného smilování. Lé;ivý proud magnetismu, který plyne z milosti lásky, má v sob= všechny projevy této lásky a respektuje cele zákonitost. Milost je v tom, He urychluje zákonité d=ní v=tší nebo menší m=rou, podle uzp?sobení dobré v?le pacienta, podle touhy nitra a hnacích popud? jeho duchovního vroucího úsilí. Tok oHivující p$ivádí ;lov=ka do stavu jakéhosi varu. Všechno v n=m za;ne kolovat, nov= vyvstávat a oHivovat. P$irozen=, He u nemocného ;lov=ka p$edevším jeho nemoci a to mnohdy i velmi zastaralé. Zap?sobení toku zanechává pacienta ve stavu rozjit$ení. To je p$íprava k vlastnímu lé;ení. U n=kterých nemocí je rozjit$ení krátké, u jiných tzv. nevylé;itelných trvá i n=kolik m=síc?. Nap$íklad u sklerosy multiplex a jiných míšních chorob. Pacient sám svou duševní apatií tento stav mnohdy nekone;n= prodluHuje. Ovšem, to nelze $íci genereln=, ani ne p$i dlouhém lé;ení nebo neúsp=chu. Jsou ješt= jiné závaHné okolnosti, které nedop$ávají moHnosti uzdravení, nap$íklad t=Hká karma nebo neochota ke cht=ní pochopit to, co nemoc chce $íci, co mu zjevuje a jiné. Tok povzbuzující nastupuje po procesu oHivujícím, ;asto sou;asn= s ním. Nastoluje po$ádek, usm=rOuje a jiH hojí. Je tedy nejvýše kýHeným. Jeho blahodárný vliv je pociKován v uleh;ení pacienta od bolestí a v p$em=n= stavu rozjit$ení ke stavu lé;ivého procesu, který je po;átkem návratu ke zdraVÍ. V n=m jiH lé;ení zabírá na plné obrátky. Tok pomáhající uklidOuje všechna vzrušení, nap=tí a rozrušení nerv?. V okolí nemocného orgánu a ve všech souvislostech dosazuje po$ádek a utišení veškerých rozbou$ení. Klid, mír, d?v=ra v nový Hivot a up$ímná p$edsevzetí býti lepším ;lov=kem jsou cht=né projevy záchv=v? tohoto pomáhajícího proudu a jeho šepotu niterných zv=stí o dobrotivosti nezm=rné lásky. Tok posilující naplOuje silou sv=Hesti a nové mohoucnosti. OdstraOuje všechno ochablé a skleslé, oslabené, malátné a unavené, co nemoc zap$í;inila a co p$inesla s sebou. Skýtá posílení, sebev=domí a jeho utuHení, ob;erstvení i radost z navracejícího se zdraví a uspo$ádání nitra. Se sv=Hestí krá;í ruku v ruce další proces, obnova zdraví. Tok obnovující nastoluje normální stav, obnovu zdraví do b=Hn= zdravé funk;nosti. P?sobí k udrHení zdraví a jeho pravidelnému b=hu. T=lo je tímto obnovujícím tokem usm=rOováno ke všestrannému v$azení se do normálního chodu a udrHováno v n=m neustálou obnovou p$irozeného Hivotního zdraví a jeho doplOování, které v t=le samovoln= stále probíhá. P$i lé;ivém ošet$ování p?sobí proudy síly n=kdy odd=len= nebo téH postupn=, jindy v m=nivém st$ídání nebo i najednou a nelze jejich plynutí ni;ím usm=rOovat. Jsou $ízeny p$irozenými pot$ebami zdraví, samovoln=, nevypo;itateln=, automaticky. Pacient nemá zanechávat lé;ení ihned, kdyH se cítí uzdraven. Je vhodné nechat ješt= doznít všechny toky lé;ivého proudu síly, aby v nich zdraví bylo posíleno a utvrzeno.
- 43 -
Teplejší a chladn jší magnetické proud ní P$i magnetickém lé;ení bývá zpravidla poukazováno pacienty na pocit p$íjemné v$elosti, n=kdy však i pocit chladu, který oni p$i ošet$ování pociKují. Je to jen subjektivní pocit, nebo jemnohmotná skute;nost? Je to oboje, jak jemnohmotná skute;nost, tak i zvýšený subjektivní pocit. Všimn=te si nejprve jemnohmotné skute;nosti. P$i magnetickém ošet$ování záleHí na tom, jaký druh lé;ivé síly práv= probíhá a co je p$i n=m v p$evaze ú;astno. P$evaHuje-li pot$eba o;istných zásah?, jsou tyto chladn=jší, neboK je posiluje ;istota, která je vHdy chladná a strohá. UplatOují-li se v p$evaze nebo výhradn= proudy lé;ivé, jsou teplé, ba aH Hhavé, jsouce posilovány ;i vysílány láskou, která je vHdy teplejší, ba aH vroucí. A to ze samé podstaty v=ci. Láska vHdy h$eje a ;istota osv=Hiv= chladí. Na pociKování chladu nebo tepla p$i lé;ení má tato skute;nost sv?j jemnohmotný vliv. Avšak rozdíly v teplot= jemnohmotných proud? jsou vzhledem k t=lesné skute;nosti nepatrné, takHe zt=Hí pociKovatelné. Pon=vadH však zasahují p$ímo centra a dráhy ;istoty a lásky v ;lov=ku, jsou jejich induk;ním zesílením zvýšen= pociKována, takHe lze mluviti i o subjektivním pocitu. Je však ú;astno oboje. Jemnohmotné proud=ní svého druhu i zesílený, ;i zvýšený vlastní pocit. Tím není jemnohmotná skute;nost menší. Naopak, dovede-li zp?sobovat odezvy v mnohem hrubohmotn=jším t=le, musí to býti síla velmi reálná a silného vlivu. Její pr?kaznost je tím vno$ena v nemalé mí$e i do oblastí t=lesných smysl?, do jiné hrubší podstaty, hutn=jší a tím mén= citlivé a mén= ozvu;né. U lidí nedobré v?le není však nic pociKovatelného pr?kazné. Ale o ty se nejedná. Zato citový ;lov=k dobré v?le rád uzná jemnohmotn=jší skute;nosti, které mu zprost$edkují jeho pocity, duševní stavy a city za jsoucí skute;né, reálné. VHdyK hlas sv=domí p$itaká mimot=les-ným skute;nostem rád a s v=domím pravdivého skute;na, jestliHe mu dop$ejeme duchovní svobody a vzletu. Pak si skute;nosti mnohokráte ov=$í a p$ípadné fantasie nesv=domitých lidí zavrhne. Sledujeme-li pr?b=h jakékoliv jemnohmotné nebo duchovní síly, rozechvívající nitro sh?ry p$es zadní mozek, tu proudy ;istoty jsou nejvíce pociKovatelné v páte$i a v b$išní krajin=, tak zvané slune;ní pleteni. Proudy lásky jsou op=t nejvíce pociKovatelné v hrudi. A; oboje probíhá týmH niterným okruhem, popsaným v knize "Lé;ivý magnetismus", Obr ;.4, neboK rozechvívají nejvíce své p$íslušné centrum. TéH kaHdý ;lov=k to n=kdy pocítil p$i silných dojmech a to buM tak zvaným mrazením v zádech a 'svíráním v b$iše, nebo oblaHujícím niterným Hárem v hrudi. Teplo i chlad jsou projevy zdravého, p$írodního Hivota. Zlé, neboli nezdravé, jsou p$emíra, fanatismus nebo ztrnulost, stupOující se jednou aH v krutost, podruhé ve lhostejnost, a líné zahnívání. Nelze tedy proti sob= stav=ti ve smyslu dobra a zla teplo a chlad, oheO a vodu, jeH jsou p$irozené a ;isté, nýbrH lásku proti nenávisti, ;istotu proti kalu, dobro proti zlu, . p$irozenost proti nep$irozenosti. Všechno dobré je p$irozené a m?He býti zdravé. Všechno zlé je nep$irozené a musí zp?sobiti nemoc. Bude-li lidská spole;nost dobrá, doHije se št=stí a radosti, rozkv=tu a poHehnání. Je-li zlá, provází ji nešt=stí a Hal, rozklad a kletba. Dobro p$itahuje a posiluje dobré, taktéH zlo zlé. Tak t$ídí se zrno od plevele ve vanutí o;istných dob.Také uzdravování nemocí m?He nejbezpe;n=ji nastávati návratem k p$irozenosti, tj. k dobru, k pravd=, spravedlnosti, lásce a v=rnosti, ke kráse a harmonii, prost= k mravním hodnotám, jeH jsou hodnotami duchovními. Ty zvyšují vHdy niterný Hár, jehoH je ;istá v=cnost chladiv= osv=Hujícím doprovodem, aby duch nesho$el blaHeností v milostech lásky, ale v ;istot= tvo$iv= uskute;Ooval dílo dobré v?le na zemi a pozd=ji i v oblastech stvo$ení. P$i pocitu chladu zasahuje tedy do lé;ení o;istný proud, ;ímH se dráhy a centrum ;istoty vzruší tak, He p$ivodí pocit ochlazení. O;istný proud však není dominující nebo p$ímá sou;ást lé;ivého proudu milosrdné lásky, nýbrH zvláštní pomocí o;istných sil stvo$ení, vnášejících jas a p$ivozujících vlnivý pohyb utvá$ení krásy. Do všeho zasahují a všechno zjasOují, co chce v ;istot= p?sobit, utvá$et se, Hít.
- 44 -
Pomoc p i rozvíjení ducha Lé;ivé vlivy osobního magnetismu mohou býti n=kdy vydatnou pomocí i p$i rozvíjení ducha. To v tom p$ípad=, kdyH pacient je cele zaujat touhou po dobru a pravd= a snaHí se vyuHíti kaHdého zlepšení nemoci a osv=Hení k rozší$ení svých obzor? p$irozeného poznání. V tom je krok vp$ed a p$íliv nového oblaHujícího jasu. Zdraví je upevOováno v nejp$i rozen=jší a nejpodstatn=jší dosaHivosti, u p?vodu, u svobodné lidské v?le, která sm=$uje k náprav= a polepšení. Tím situace nemoci i celkový stav pacienta dostává jiný ráz a sm=r. Zlepšení jde ruku v ruce s dobrým cht=ním, coH je p$í;inou nového uspo$ádání stavu nemocného a jeho radostných niterných proHívání. ím je v=tší pochopení cíl? Hivotního ur;ení, tím radostn=jší a blaHen=jší je proHívání p$i uzdravování a tím hlubší zm=ny k dobrému v nitru ;lov=ka, v jeho duši a duchu. Tak t=lesné zdraví napomáhá ke tvo$ení lidské duševní ;innosti a získaná duševní rovnováha dává jasným vyza$ováním podmínky pro rozvoj duchovních sil. V tom je automatická pomoc vzájemných souvislostí. VHdyK se zdravím t=la získáváme Hivotní ;ilost, se zdravím duše rozvoj duchovní tvo$ivosti a t=ch záchv=v? nitra, které dávají vyzn=t duševní plnosti k uskute;n=ní úkol?, jeH lidský duch svým bytím v hrubohmotnosti na sebe vzal. Pon=vadH síla lé;ivého magnetismu p$ivádí do lidského vyza$ování zdravou rovnováhu, je zá$ivou pomocí p$i získávání vyrovnané plnosti lidství pro vyuHití t=ch sil, schopností, vloh a dar?, které ;lov=k v ;istém cht=ní m?He a má p$ivésti k tvo$ivému zachvívání. Síla lé;ivého magnetismu m?He tedy vydatn= pomáhati, aby se ;lov=k stal vskutku ;lov=kem. Ti, kdo sm=jí zprost$edkovati lé;ivou sílu, m=li by se proto státi nejprve sami v=doucími. Jinak onen druh zá$ivé pomoci p$i zprost$edkování síly je nevyuHit, neboK prost$edník nenechává vyzn=ti ú;ink?m toku i v tomto vyšším smyslu. Lé;ivá síla osobního magnetismu je balzámem na rány duše a na bolesti a utrpení nitra. Jeho záchv=vy harmonie z jemnohmotného sv=ta p?sobí blahodárn= na všechny projevy Hivota a jejich zjasn=ní a zvroucn=ní. Tím zp?sobuje stav ;istších záchv=v?, coH vede k harmonii v t=le, duši i duchu. T=lesné zdraví je cenný statek. Duševní zdraví je ješt= cenn=jší sloHkou tvo$ivých sil lidsky duchovní v=;né existence, coH je nekone;n= více, ba všechno, neboK p$i správném duchovním zachvívání provází ;lov=ka poHehnání výšin a tím št=stí, radost a tvo$ivý, oblaHující mír. Cesta do jasu sv=tla onoho sv=ta se tím rozprostírá voln=ji p$ed duchem této zem=, který po pídi ;asu pozemského putování se stává v=domým poutníkem sv=ty. Tam pak ve velikém stvo$ení nalézá stále nové zušlechKující projevy své osobní jsoucnosti, aH se nau;í získati vyrovnanost duchovní tvo$ivosti, která je silou ráje a tím jedinou moHností k dosaHení v=;ného Hivota v n=m. Eivota, který je smyslem celého lidského putování sv=ty a milostiplnou hodnotou všeho ur;ení ve v=;nosti. Osobní lé;ivý magnetismus tedy pomáhá, vede a povzbuzuje vp$ed. Jen to je jeho hlavní poslání a jen tím se stane dobrým pomocníkem nových dob.
- 45 -
Pomoc p i odchodu z této zem Význam lé;ení osobním magnetismem p$i neduzích je velmi pot=šitelný. Tím pot=šiteln=jší je však jeho vliv p$i odpoutávání se duše od t=la, p$ed tak zvaným úmrtím. Zp?sobuje jasn=jší v=domí do poslední chvíle a blaHené uleh;ení, které je umírajícím vd=;n= kvitováno. V dob=, kdy ;lov=ka opoušt=jí ryzické síly, není snad jiného prost$edku, který by umírajícího více osv=Hil a p$ece nep?sobil násiln= k setrvání v t=le proti v?li p$írodních zákon? a zralosti. Zde je pomoc lé;ivé síly snad nejpatrn=jší a všestranná. Osv=Huje nejen hrubohmotné t=lo v posledních dnech pobytu, ale uschopOuje ;lov=ka leh;eji se odpoutati. A jemnohmot-nému t=lu prop?j;uje ochranu lé;ivé síly na dobu prvních krok? v novém prost$edí. P$i tak d?leHité Hivotní prom=n= je pomoc více neH významná. Ne kaHdý je ovšem s to ji p$ijati a vyuHíti. To spo;ívá p$edevším v dosavadním zp?sobu Hivota umírajícího. Ne vHdy a ke kaHdému se m?He snésti milost sv=tla a ne kaHdý je jí otev$en. To je ponecháno vyššímu $ádu neH lidskému. Srde;nost, d=tskost, prostá nevinnost jsou nejlepšími prost$edky k moHnosti zap?sobení této síly, která plyne z p$irozeného pramene lásky k p$irozeným d=tem tohoto stvo$ení. Je to pomoc út=šná v dobách jejich nouze, kdy stojí zcela sami p$ed vstupem do sv=ta nových skute;ností, sv=ta, v n=mH jim bude skládati ú;ty a kde budou Híti z plod? svých jednání, myšlení a cít=ní. Vd=;nost tv?rci sv=t? za ni m?He býti prvním krokem k lepším zít$k?m duše, odpoutávající se. DluHno podotknouti, He smrt je prom=na p$irozená. Práv= nemoc byla nep$irozeným stavem, vzniklým z p$edchozích provin=ní. Smrt je i spravedlivá, milosrdná, majestátní.
- 46 -
M#1e magnetické ošet ení zá ením n komu uškoditi? Lé;ení zá$ením nikomu neuškodí, ale není vHdy ú;elné lé;ivou silou rozvinovati vibrace zdravého ;lov=ka, kdyH mnoho t=Hce postiHených volá o pomoc ve svých útrapách. Tím ovšem nejsou mín=ny p$ípady, kdy zdánliv= t=lesn= zdravý ;lov=k pot$ebuje lé;ebného ošet$ení snad nejvíce a to, kdyH zakalené zá$ení prozrazuje, He se blíHí nemoc, kterou je vhodno p$edem oslabit, aby nepronikla anebo aspoO ne v plné síle. Také tím nejsou mín=ny p$ípady, kdy se ;lov=k probouzí k ur;itému duchovnímu úkolu nebo ke spln=ní a síla mu pomáhá k v=tší pohotovosti. Pohotovosti, bd=losti, jasn=jšímu cít=ní on=ch jemných duševních záchv=v?, které rozumovost tak ráda p$ehlušuje vtíravým jarmare;ním pok$ikem zdánlivých Hivotních nezbytností a nutností, jimH podle jejího mín=ní má ;lov=k dáti p$ednost. iní tak pod nejr?zn=jšími pádnými záminkami. Zatím v tom bývá skryt jen zám=r ukrást duchovnímu získávání vhodný a drahocenný ;as. NeboK rozum se bojí o ztrátu svého prvenství, kterého se musí vzdáti, jestliHe city zaujímají své p$irozené místo klidného $editele Hivotního poslání. Zde je pomoc lé;ící síly velmi na míst=. Rozumu je sice p$i$;eno velmi ;estné a d?leHité postavení, ne však postavení vládnoucí, nýbrH spolupracující, naslouchající cit?m, jejichH zdravé rozhodnutí má on uvád=t v pozemsky viditelné ;iny. Nemá, jak s oblibou on ;iní, popírati v=cnost cit?, která je daleko d?sledn=jší, ;istší, bliHší východisku vlády a tím poslušn=jší vyšší v?le. Jen cit chápe jasn= v=;né zákony bytí, jejichH pln=ním se ;lov=k v$azuje do souhry stvo$ení. Rozum je nejlepším pomocníkem jako vykonavatel zákonit= cht=ného. JestliHe je mu však ponechána neomezená vláda, pak jde svou vlastní cestou, neznaje jiné, a to ze samé své p$irozenosti. On nem?He míti spojení s ni;ím jiným neHli se hmotou, neboK k tomu byl ur;en a vyzbrojen. Jeho všechny zájmy jsou ryze hmotné, coH se lehce m=ní v zájmy hmota$ské, kterým chce za kaHdou cenu p$isouditi nejv=tší existen;ní d?leHitost. Argumenty rozumu pro toto zneuHití jsou pozemsky pádné a jeho vláda poHaduje bezpodmíne;nou poslušnost. Rozumové d?vody cht=jí vHdy za kaHdou cenu p$ehlušit a znemoHnit moc cit?, které ;erpají z vyššího pramene síly a jsou jeho zpupné nadvlád= nebezpe;né. Za$aditi se do souhry rozumu s city však rozum nechce, neboK by tím ztratil tisíciletími tvrd= vydobyté prvenství, v n=mH jiH p$íliš dlouho byl neomezeným pánem, neH aby byl ochoten státi se skromným uskute;Oujícím pomocníkem. K p$erodu ;lov=ka, který má op=t získati ztracenou rovnováhu a nastoliti prvenství cit?, napomáhá magnetická síla zna;nou m=rou. Síla, pronikající ;lov=kem, mu dop$ává poznati, jaká by mohla býti jeho ;istá duševní p$irozenost v souladu pozemského rozumu s duchovními city. D=di;ný h$ích z porušení této rovnováhy je p$ece nejt=Hší nemocí lidstva, nemocí mozk?, jejichH výchv=vy se nedoplOují ve zdravé odezv=. Lé;ivá magnetická síla je však p$ímo burcuje k souladné ;innosti a nutnému p$erodu, jenH by dop$ál ;lov=ku státi se vpravd= ;lov=kem. Nes;etná jiná pomoc je skryta v lé;ivém zásahu magnetické síly. Neu;iní však za ;lov=ka to, co musí u;initi on sám, chtíti se ;inorod= postavit do $ad sluHebník? dobra vlastními rozhodnutími svého já, svých cit?, svého myšlení i jednání. On pouze pomáhá. Síla lé;ivé pomoci stojí mu však po boku a v ;istém cht=ní jej posiluje, osv=Huje a povznáší, jak k vyšším výhled?m ducha a jasn=jšímu chápání v=;ných pravd, tak i k radostn=jšímu p$itakání v=;ným pravdám, tak i k radostn=jšímu p$itakání pozemskému bytí. Kdo m?He za t=chto okolností $íci, He je zdravý? Ee nepot$ebuje býti zdrav=jším, lepším, se zdrav= vyvinutými smysly t=lesnými, duševními i duchovními? Lé;itel zá$ením má však dáti p$ednost nejpot$ebn=jším, coH neznamená vHdy t=lesn= pot$ebn=jším! Jsou mnohdy d?leHit=jší v=ci neHli t=lesné zdraví n=kdy i duchovn= spícího jedince. To je však v=cí lé;itelova úkolu, jeho druhu povolání, jeho osobního cít=ní a cht=ní.
- 47 -
Magnetické lé ení a jasnoz ivost Mnozí lidé se domnívají, He kaHdý magnetický lé;itel má míti téH nadp$irozené jasnoz$ivé schopnosti, He k lé;ení osobním magnetismem samoz$ejm= náleHí aspoO uhodnout diagnosu nemoci a pod. Zeptá-li se magnetický lé;itel návšt=vníka na jeho nemoc, pak prý po n=m nic není. Má p$ece na první pohled jasnoz$iv= sám v=d=t, co pacientu je, p$ípadn=, kdy se mu nemoc stala a za jakých okolností. Mnozí vyHadují dále bezpe;né vylé;ení kaHdého pacienta z jakékoliv smrtelné nemoci pouhým vkládáním rukou na n=j. A; je to chvályhodná d?v=ra, která usnadOuje lé;ení a m?He býti v n=kterých p$ípadech vypln=na, p$ece to nelze bráti za bernou minci pro kaHdý p$ípad. Zejména ne v p$ípadech rozumových výpo;t? a sobeckých zájm?. Naopak, rozumovým lidem by m=l zdravý rozum p$edevším $íci, He lidé se rodí, Hijí i umírají. Není p$ece moHno kaHdého uzdravit jiH z toho prostého d?vodu, He p$írodní zákony nesou jak vysev, rozkv=t a zralost, tak i rozklad. A rozklad nemusí vHdy nastat aH v podzimu, n=která semena hynou jiH po výsevu a jiná b=hem r?stu následkem nepohody a r?znými neo;ekávanými p$í;inami. U t=ch lidí, kte$í v=$í v nesmrtelnost duše, ve v=;nost, m?He býti pravá d?v=ra v uzdravení vHdy korunována úsp=chem, i kdyby pozemské t=lo uzdravení nedosáhlo. Zjasn=ná duše m?He býti ú;astná plného zdraví v nových pom=rech, jestliHe odchod z pozemskosti byl korunován odpušt=ním h$ích?, jejich odpykáním. Na to ;lov=k zpravidla nemyslí. Jeho snaha je uchovati se co nejdéle v pozemském t=le mezi svými. Jen setrvání v t=le je povaHováno za uzdravení. A p$ece m?He ono vésti k novému proviOování a tím ješt= t=Hší nemoci, ne-li dokonce ke kone;nému duševnímu i duchovnímu rozkladu. Takovému ;lov=ku by bylo lépe, kdyby odešel d$íve a novým Hivotem sm=l napraviti své dosavadní poklesky. Odvolání z pozemskosti m?He tedy býti vhodnou ochranou p$ed horším pádem. Lé;itel osobním magnetismem je vHdy pln d?v=ry, i kdyby v=d=l, He odchod je Hádoucí a nutný. On nelé;í výhradn= hrubohmotné t=lo, nýbrH p$edevším t=lo jemnohmotné, které po odloHení pozemského t=la ;lov=ku z?stává a v n=mH on dále Hije a p?sobí. JestliHe t=lesn= hrubohmotná magneti;nost na vyšší pokyn vyprchává, nelze ji ni;ím nahradit. Síla lé;ivého magnetismu plane v tomto p$ípad= k dobru a uHitku klidného pr?b=hu odpoutávání. Avšak zp=t k otázce, má-li býti magnetický lé;itel jasnovidným. Není-li, není o nic mén= cenným. Hlavní v=cí je, zda zprost$edkuje ;ist= sílu a má-li schopnost svými výchv=vy duševn= povzbudit a pot=šit pacienta. N=kte$í pacienti si neoby;ejn= zakládají na tom, je-li magnetický lé;itel jasnovidným, uhodne-li jak nemoc tak i její p$í;iny a po;átek. P$ípadn= jiné v=ci, které p$ímo s p$ípadem nemají nic spole;ného, ale jsou zajímavé tím, He byly uhodnuty, z$eny, vycít=ny. A; je tento úkaz zajímavý, p$ece, jde-li se k jádru v=ci, totiH k vylé;ení pacienta, má to s touto otázkou pramálo spole;ného. Co na p$íklad prosp=je lé;enému, uhodne-li lé;itel" správn=, He jeho nemoc nastala p$ed p=ti lety za ur;itých okolností a na ur;itém míst=. To pacient stejn= ví a nebylo tedy stejn= $e;eno nic nového, co by m=lo vliv na v=tší p$íliv magnetické síly. Leda, He je tím pacient uveden do stavu vzrušení a v=tší d?v=ry. JestliHe by však d?v=ra v lé;ivou moc vyHadovala vHdy tak kouzelných povzbuzení, nebyla by stejn= pravá a nep$inesla by opravdový prosp=ch. Zato klidná d?v=ra v uzdravení u ;lov=ka, který má v sob= jiskru touhy po dobru a pravd= Hivou, je trvalá a stále vroucn=jší. Jemu je lé;ení a uzdravování popudem ke zvýšené bd=losti ducha a k novým poznáním sebe i velikého stvo$ení, v n=mH se smí v radosti a v bolestech probouzet a zrát. Tím není $e;eno, He by magneti;tí lé;itelé nebyli obda$eni darem jemného ;i jasného vyciKování. Zpravidla ano, málokdy však podle p$edstava p$ání ;i poHadavk? lidí. Jejich jemn=jší vyciKování má vyšší smysl a podání. B=Hné pojetí o jasnovidnostije jen strhuje. Magnetický lé;itel nemá také moHnosti p$edvád=ti své jasnoz$ení komukoliv. Smí-li n=co vid=t ;i cítit, tedy jen ve chvílích omilostn=ní, kdy jsou dány náleHité p$edpoklady a podmínky plné milosti. To nem?He býti p$edm=tem rozumových výpo;t?, které zde tém=$ vHdy zklamávají. - 48 -
Poctivý lé;itel osobním magnetismem nem?He o -sob= nikdy tvrditi, He bude n=co vid=ti. Milost n=co z$íti nem?He býti p$edpokládána nebo rozumov= cht=na. Prohlašuje-li n=který lé;itel svou bezpe;nou jistotu v tomto smyslu, pak není daleko od p$edstírání n=;eho, co sám ve své moci nemá a m?He poškodit sebe i svou dobrou v=c. Jeden omyl však nenahradí ani sto dobrých skutk?, o nichH se ze samé podstaty dobra nemluví, aby se neztrácel jejich blaHivý ú;inek a výsledek. Omyl však letí sv=tem na špinavých k$ídlech pomluvy a zloby a je potravou a p$íleHitostí k boji proti dobré v=ci. Špatné vHdy nalézá více sluchu u lidí, neH skutky nenáro;né a nenápadné milosrdné pomoci. Proto by m=l býti magnetický lé;itel p$edevším vyzbrojen pravou skromností, prýštící z v=d=ní. ím více ví, tím více poznává, He vzhledem k obsáhlosti v=d=ní ví pramálo. To mu p$i pln=ní poslání zprost$edkování lé;ivé síly m?He podstatn= pomoci.
- 49 -
Lé ení za dob Je1íše a dnes P$i magnetickém lé;ení je ;asto vzpomínáno osoby JeHíšovy, který uzdravoval vztaHením rukou, a zázrak?, které se p$i tom ve všestranné form= staly. Je vzpomínáno s obdivem a ješt= ;ast=ji s nepochopením d=j?, které se p$i tom p$irozen= odehrávají. Slovo "p$irozen=" je tu pouHito i pro d=je tak zvané nadp$irozené, p$i nichH se nic nevymykalo zákon?m stvo$ení. Osoba JeHíše mocn=, tak$ka nezahalen= vyza$ovala svou podmanivou boHskostí, která proza$ovala obaly jeho t=la. To, co bylo v lidech dobré, bylo siln= zasaHeno a p$itahováno k n=mu a všechno d=ní se ve Hhnoucí jeho zá$i urychlovalo. Tím se stávalo zázra;né. VHdyK zázrakem byl i celý jeho Hivot, kdyH po pouhých n=kolika letech jeho putování v kraji Palestiny roznesla se zv=st o jeho p?sobení celými zem=mi a sv=tadíly. V tomto svém mládí projevil v=d=ní, které vysoko p$evyšovalo všechnu dosavadní moudrost sv=ta. Zjevil se tím, ;ím jest, synem BoHím p$išlým od Boha Otce, z jiného, svého království a op=t se do n=j vracející. Vše na n=j naráHelo. Eár jeho bytosti mocn= pronikal a zp?soboval obraty lidí, zanechávaje mocné stopy v jejich Hivotech. Nemocní, kte$í k n=mu p$icházeli s d?v=rou v jeho moc, v uzdravení, pocítili sv?j Hivotní obrat i hrubohmotné, neboK jeho síla urychlila vyHití osudové viny, která láskou k BoHí Lásce mohla býti rychle seHehnuta a nemoc se mohla státi pozemsky okamHit= vylé;itelnou. Proto rychlé vyHití karmy oz$ejmil On slovy: "Odpoušt=jí se tob= h$íchové tvoji". Rychlé vyHití rovná se tu odpušt=ní. Otázku, pro; se d=ly tak rychle podivuhodné zázraky, moHno si proto vysv=tliti p$edevším tím, He boHské jádro JeHíšovo mocn= p$eza$ovalo obaly a tím zp?sobovalo zrychlené d=ní v jeho p$ítomnosti a pak téH okolnosti, He lidé tehdejší doby byly v pom=ru k dnešku prostší, d?v=$iv=jší a tím schopn=jší k vroucímu p$ijetí JeHíšova Poselství Lásky. Dnešní d=ní je mezitím náznakem úpadku lidstva t=Hší. Mimoto se jedná nejen o poselství pravdy lidstvu, ale i o výkon spravedlnosti v soudu pro celé bytí. Je to ú;tování lidské svobodné v?le. Po lidstvu je Hádáno, aby p$es v=d=ní došlo k p$esv=d;ení, neboK jen v n=m mohou nastati i podmínky brzkého uzdravení, podmínky plné milosti. JeHíš?v p$íchod na zem byl akt rychlé pomoci zbloudilému lidstvu. Nyn=jší d=ní jest dalekosáhlým aktem nastolení vlády Spravedlnosti ve všech hmotných ;ástech sv=t? a mocným vše sv=tovým d=ním celého pozd=jšího stvo$ení. Dnes proto nesta;í k záchran= a uzdravení víra, nýbrH jedin= v=d=ní o stvo$ení. Jen v=d=ním m?He býti dosaHeno celkového uzdravení sv=ta i jedinc?. Všude musí býti nyní jasno! Šero zkreslené víry bude odvanuto a krása zákonitosti vyvstane v plném v=domí a lesku. V tom je tolik nesmírných milostí, jeH m?He duch st=Hí tušiti. Op=t je tu ú;astná láska, v jejíH zá$i nastává projev milosti. V ní se m?He rychle a zcela vy;erpati mnohé provin=ní, jestliHe bylo poznáno a chce býti od;in=no. KaHdé váHné "zázra;né" uzdravení v této dob= chce býti provázeno poznáním smyslu Hivota a v$azením se do zákon?. Jinak nem?He býti trvalé. JeHíšem mohla býti karma sOata a tím mohlo nastati uzdravení vroucí vírou v n=j. Dnes m?He býti t=Hká karmická vina úpln= vy;erpána pouze jasným poznáním a v=d=ním, coH není okamHité a vyHaduje mnoho hybnosti a námahy ducha.
- 50 -
Lé ení v d ním Nejd?leHit=jším pr?vodcem lé;ení osobním magnetismem je lé;itelovo i pacientovo vnikání do hloubek v=d=ní, jeH jediné podmiOuje a p$ináší vzestup a tím i sílu k plnému zdraví. Ve sv=tle není nemocí. Ty jsou jen v níHinách, kde je zp?sobuje nepochopení a nesoulad s v=;nými zákony stvo$ení. Proto vnikání do v=d=ní a p$izp?sobování se mu je to jediné, co m?He pln= a sv=He nastoliti harmonii ;lov=ka s v=;ností, pro niH je vývojov= ur;en. V=d=ní je to jediné, co v nyn=jších dobách m?He býti p?sobivé. Jako za ;as? JeHíšových a pozd=jších byla nejsiln=jší oporou magnetického lé;ení víra, strhující, vroucí a Hivá, tak nyní m?He býti jedinou a touHe zázra;nou pomocí síla v=doucího p$esv=d;ení. Je to p$esv=d;ení o cílech lidského putování sv=ty, o p$írodní zákonitosti, v=d=ní a divuplném stvo$ení a posléze v=d=ní o BoHí v?li a o Bohu. Nic jiného nám nem?He dáti jistotu, He jdeme správn=, neH poznání všech zákonitostí a jejich souvislostí s prap?vodem Hivota a s naším p?sobením, Hivotem a osudem. Jen v=d=ní skýtá pevnou p?du pod nohama a odrazišt=, z n=hoH m?He zapo;íti náš vzestup, naše št=stí, radost a zdraví. V n=m je skryta síla a moc, milost i v=rnost, prost= naše záchrana a spása. Záchrana ze samolibosti k moHnosti v$azení se do tvo$ivého celku a spása udrHení se ve v=;ných záchv=vech blaHeného spoluzachvívání s proudy sv=tla, jeH jediné jsou nositeli zdraví a pravého míru. Míru, v n=mH je spravedlnost, láska a ;istota vedoucím zájmem všech, míru, v n=mH m?He nerušené vzkvétati d?stojné, líbezné Henství, míru, který je zárukou rozvoje všech dobrých snah a v n=mH ochrana ;istého lidství je samoz$ejmostí, toho míru, který jako nejvyšší výkv=t lidského p?sobení umoHOuje klidné, v=cné poznání pravdy a jejich dalších a širších obzor? v=d=ní. Mír sv=tla nem?He nastoliti nic jiného neH dobro. Ono však m?He p$ivodit jen št=stí a radost a tvo$ivé spoluzachvívání s p$írodními zákony. Nezná nic jiného. Chmury jsou sv=tlu cizí. Podle toho poznáte cenu nebo bezcennost kaHdé ideje, kaHdého jedince, kaHdého úmyslu. Zp?sobuje-li harmonii, krásu, radost, zjemn=ní a povznesení, zušlecht=ní, Cudnost, úctu a d?stojnost, pak jist= je pokrokem a dobrodiním. JestliHe p$ináší násilí, úpadek mrav?, zhrubnutí a rozma$ilost, pak není dobrodiním, nýbrH zlem, p$ivolávajícím zkázu. Jak ve velikém celku lidské spole;nosti, tak i v jedinci. Jen sv=tlo pravdy nám m?He s kone;nou platností poskytuje zdraví a sv=Hest, v=domý Hivot a jasné p?sobení poznáním. V=d=ní je nyní naším nejcenn=jším lékem, naší tvo$ivou energií, naší jedinou silou všestranného vzestupu. Ve v=d=ní, které vede k pravému p$esv=d;ení, nás o;ekává i plné zdraví. VHdyK vnikání do p$irozeného poznávání zp?sobuje harmonické zachvívání nitra a tím dosazuje duševní soulad, který p?sobí blahodárn= na všechny nemoci a p$ispívá k jejich vylé;ení. Mnoho z toho jiH bylo pozorováno a to v=cn= a rozumov=. Bylo vycít=no, He v=d=ní, které sahá a vede nad lidskou sféru hmotných zájm? dodává v=tší út=chu a vnit$ní harmonii neH v=d=ní materialistické, a He nejv=tší út=chu skýtá v=d=ní o prazdroji všeho bytí veškeré lásky a dobrotivosti. V tom je práv= projev nej;istší lásky p$irozenosti a prostoty. NeboK je tím neustále, kaHdodenn= potvrzována holá a jásavá skute;nost, He B?h jest! On vládne nade sv=ty, z jeho v?le a síly Hijeme a k n=mu se smíme ve své nouzi obracet jako k dobrotivému Tv?rci všeho-míra. Je v tom vrchol v=d=ní a poznání $ádu stvo$ení, který všude vládne a vnáší sv?j blahodárný vliv a tvo$ivost. P$írodní i nadzemskou, nadsv=tovou, vesmírovou, tvo$ivost prazdroje veškeré jsoucnosti a všeho bytí. Toto v=d=ní je nejvýš út=šné, oblaHující a povznášející, prost= lé;ivé. V n=m se vykoupat znamená omýti svou duši v Hivých vodách pramen? pravdy. O;istná lázeO nitra vrací ;lov=ka zp=t k ;istot= a jasu výšin, z nichH vyšel, vrací jej k nejp$irozen=jšímu lidskému poslání, které je duchovní. Tím nastávají v ;lov=ku prom=ny, které jej usm=rOují k dobru, v n=mH není chmur a utrpení. - 51 -
Navracejí jej k lidství, které má býti v=domé, Hivé, své, svobodné ve sv=tle vyšší pravé a jediné svobody ducha, oprošt=ného ode všech tísnivých zájm? hmota$ství, jeH jsou z této zem= a nevedou od ní vzh?ru. Zájm?, které zdrHují a brzdí nutný vývoj a které nep$inášejí pravé uspokojení, jsouce pouze pot$ebou dne, prost$edníkem k dosaHení velikého cíle kone;ného vývoje. V=d=ní umoHOuje p$irozené výhledy a tím pomáhá ;lov=ku v$aditi se do v=;né harmonie. Ta jej u;í a nabádá jednati z neochv=jné zákonitosti, která se tak stává jeho pomocníkem, podporovatelem jeho dobrých snah a udrHovatelem jeho zdraví. Ne trestající silou, p$inášející odplatu nemocemi a utrpeními. V=d=ní o stvo$ení a o nejvyšším vládci všehomíra je výsostnou silou zdraví a cestou do lepšího Hivota, plného jasu a blaHenosti. KaHdý ;lov=k m?He pouHíti této síly a lé;iti se jí. Získá tím na duchu, duši i t=le. Stane se v=domým tvorem divuplných $íší stvo$ení, zdrav= vyza$ujícím a p?sobícím. lov=kem v pravém smyslu slova, bez tísnivého omezení a bez p$ikování se k materii této nepatrné planety Zem=. Jeho obzory se rozší$í a jeho duše a duch v n=m oHije a sytí se i p$im=$enou potravou duše a ducha, která k nám plyne z center Háru výsostných oblastí praHivota.
- 52 -
ást 4. Magnetické ošet$ení
- 53 -
Magnetické ošet ení a jeho význam Je mnoho druh? a zp?sob? magnetických ošet$ení, ba kaHdý lé;itel má svou osobitou metodu. Zpravidla mu vyvstala zcela samovoln=, bez úvah a u;ení se. To je nejsprávn=jší! Lé;ivá síla sama najde vhodný zp?sob svého uplatn=ní. P$esto však zde chceme dáti pon=kud nahlédnouti do pr?b=hu magnetického ošet$ení, aby bylo z$ejmé, o; tu jde v celku, t$ebaHe se pacientu jedná tém=$ výhradn= jen o uzdravení t=lesné a nesleduje ;i nechápe p$i tom d?vody své nemoci a nutnost svých dobrých p$edsevzetí. Jak jiH bylo zmín=no, je v podstat= p=t druh? lé;ivých pr?b=h? síly p$i magnetických ošet$eních. Pr?b=h oHivující, povzbuzující, pomocný, sílící a obnovující. ZáleHí na druhu lé;itelových niterných záchv=v? i na pacientu samotném, který z t=chto pr?b=h? p$eváHn= p$i lé;ení nastává. asto splývají v jedno. Není v tom Hádný p$ísn= vymezený úsek. Pacient, jehoH zájem p$esáhl pouhé cht=ní býti zdráva Híti.p$i tom dále po staré~ má v nalézání zákonitosti ve stvo$ení všestrann= usnadn=no vylé;ení a získává trvalejší ochranu. On také m?He p$ijmouti širší rozsah p?sobivosti síly a nechati na sebe zap?sobiti vícero druh?m této hojivé a osv=Hující magneti;nosti do všech svých dostupných podstat. Nejkrásn=jší odm=nou je pak povznesení, které jej p$i vnit$ním d?v=$ivém stavu prostoupí a on má zjasn=lé výhledy do krás a hloubek v=;ných poznání. Z$í Hivot v plném jasu a ú;elnosti a ochranná zá$e jej pomocn= provází. V tom, jaký druh viny zp?sobil nemoc a na jakou ší$i lé;ivosti proud? síly je s to se pacient rozechv=ti, spo;ívá v?bec moHnost nebo nemoHnost uzdravení. V tom je tém=$ celý problém lé;ivé pomoci magnetické síly, nebo aspoO p$eváHná, rozhodující ;ást. Pro ;lov=ka dobré v?le je pomoc síly lé;ivého magnetismu v tom, He mu umoHní vyjít vst$íc vytouHené lé;ivé síle z vyšších zdroj? zdravého bytí. Je to podání p$átelské ruky p?sobením sil ze stvo$ení, které lé;í v nej;istší lásce a zákonitosti, jsou-li ú;astn=ným up$ímn= p$ijímány a proHívány. Podívejme se jen na n=které úkony p$i ošet$ení osobním magnetismem. A to ne z hlediska práv= proHívaného neduhu a jeho lé;ení, nýbrH z hlediska všeobecné a celkové pomoci, jeH je zpravidla d?leHit=jší nebo stejn= tak d?leHitou jako pomoc k t=lesnému uzdravení, vymezenému ur;itou nemocí. Uvádíme zde smysl systému lé;by p$í;inné.. Ne proto, He by m=lo býti jinými magnetickými lé;iteli toto lé;ení napodobováno, ale pro oz$ejm=ní, jaké ú;elné d?vody mohou míti magnetické úkony i sebe prostší p$i magnetickém ošet$ení. P$i vloHení dlaní na o;i má prob=hnouti a ;asto prob=hne lé;ivá síla p$es p$ední mozek do zadního mozku a odtud míchou aH do slune;ní pleten=, odkud jemn= vychv=je nahoru do hrudi a skrze smysly op=t do p$edního mozku. Opíše tak kolob=h rovnováHného bytí. V tom je osv=Hení základem pro souladný, trojitý projev lidského bytí. Vkládáním dlaní na ;elo, temeno hlavy a spánky je zp?sobováno proza$ování p$edního mozku k Hádoucí jasnosti. K tomu téH slouHí vloHení prst? do ušního zvukovodu, mimo lé;ení sluchu, které tím nastává. Po stírání ;ela je prsty proza$ován ke zjasn=ní celý kv=t bd=losti, popsaný v knize "Osobní zá$ení" Obr. ;. 26-28, pro oHivování smysl? k v=tší bd=losti a p$irozené jemnosti. Roztomilým zásahem je zapojení síly do malého okruhu st$eHící ;istoty, jeH vychvívá kolem krku /Obr. ;. 30 tamtéH /, coH znamená p$edevším blaHivou pomoc štítné Hláze a tím zaslání radostného poselství všem Hlázám s vnit$ní sekrecí, tak d?leHitým pro uspo$ádávání celkového lidského vyzá$ení. Kladením jedné ruky na ;elo a druhé do zátylí se proza$ují oba mozky ke vzájemnému, harmonickému spojení. Ke spolupráci citového mozku s rozumovým, coH p$i up$ímném cht=ní po náprav= je Hivotn= d?leHitou pomocí a zmírOováním následk? d=di;ného h$íchu, který spo;ívá v nadm=rném p$ep=st=ní p$edního mozku na úkor citových výchv=v? mozku zadního, coH trvá jiH po tisíciletí v mnohých lidských pokoleních. OHivování záchv=v? ;isté citové spolupráce zadního mozku s p$edním je d?leHitým úkolem magnetického lé;ení. Pé;e zád?m jest významná pro úlevné - 54 -
proza$ování osudových vláken /Obr.;. 51/, p$ivád=jící k ;lov=ku pot$ebná proHití a splátky karmických vin. S rukou je zapot$ebí magnetickými tahy sejmouti, co na nich pozemskou ;inností ulp=lo a zajistit do nich sílu ke zvýšení duchovní píle a tvo$ivosti. /Obr. ;. 31/ P$i poloHení se pacienta na b$icho moHno rozvinovati na páte$i záchv=vy pohybu /Obr. ;. 37./ a v=novati pé;i míše s cestou výchv=v? ke slune;ní pleteni. Sou;asn= o;istným ledvinám. Snímání astrality z nohou, která na nich ráda ulpívá, se uvolOuje pacient od tíHe p$ílišných hmotných zájm?, od zakalení, která následkem ne zcela ;istých jednání na nich ulpívají.P$i poloze na znak lze rozvád=ti proudy lásky z nitra do celého t=la. /Obr. ;.14/ a proza$ovati slune;ní pleteO /Obr. ;. 15/, tak d?leHitou pro celé bytí, coH jsou nejradostn=jší úkony. Zejména, kdyH Hár slune;ní pleten= vyráHí ven k v=nci vyzá$ení /Obr. ;. 1II, oHivuje jej /Obr.;. 18/ a pomáhá povznášeti celého ;lov=ka k harmonickým záchv=v?m, spojeným s blaHenými proudy výšin. /Obr. ;. 19/ Poslední úkon p$i ošet$ení spo;ívá v zapojení lé;ivého proudu do špi;ek nohou, odkud probíhá síla celým t=lem aH k hlav= jako dík, procházející celým t=lem pacienta od spodu nahoru k dárci veškeré síly a všeho bytí. Z popisu p$í;inného systému magnetického ošet$ení vyplývá, He jsou p$i n=m probírány ;etné okruhy a výchv=vy magnetických vyzá$ení a m?He proto býti kýHeným pomocníkem nových cest. Nejen He lé;í a uzdravuje, ale všeobecn= povznáší, coH má býti a je v?bec p$edním, v?d;ím motivem magnetického lé;ení. Povznáší ty, kte$í sílu vd=;n= p$ijímají k jejich v$azení se do rytmu zákon? stvo$ení. K souzvuku s nimi je zapot$ebí, aby se lé;ící s harmonií stvo$ení spoluzachvíval a v zákonech stvo$ení Hil nebo aspoO cht=l Hít. Je i na lé;iteli samém, co lé;ením sleduje a ;emu chce v=novati sv?j dar, svou Hivotní schopnost. Zda má p$eváHný zájem nebo zájem jediný o uzdravování pozemských t=l, nebo téH vnášení zdravého po$ádku do vyza$ování nebo i sledování jemnohmotných a duševních výchv=v? ;i dokonce o radostný duchovní vzestup. Tím se zost$uje jeho pohled na podstatu a p?vod nemocí a sleduje d?leHitá diagnosa p$í;inná. O té však nelze z d?vod? opravdové pomoci s pacientem p$ímo mluviti, jen v obzvlášt= vzácných p$ípadech. NeboK duševní lé;itel postupn= povzbuzuje dobro v pacientu a nenápadn= odvádí svými pomocemi a radami od zlého. iní tak s šetrností a zdvo$ilostí zralého lidského ducha. Posouzením pacientových nectností a chyb by se docílilo jen více neklidu a brzdícího rozlad=ní. V této v=ci vskutku Hádný ;lov=k pravdu nesnáší. Není téH pomocí odkrývati chyby ;lov=ka, ale budovati na jeho dobrých vlastnostech a p$ednostech dobré dílo p$í;inného uzdravení a duševního posílení. Jen povzbuzením dobra v ;lov=ku m?He býti zdoláno zlo. Avšak i tehdy, kdyby musel lé;ený odejíti z pozemskosti podle neodvratného zákona stvo$ení, nem=ní se nic na radostné skute;nosti, He snaHil-li se poctiv= o dobro, rozkvétá zde ;i tam k novému, šKastnému a tedy zdravému Hivotu. NeboK tento i onen sv=t je jediné nedílné bytí. • Není p$ece tak zcela a výhradn= rozhodující ono dosud obávané lidské "Hivot ;i smrt", ale je zcela rozhodující a má býti obávané, zda budeme Híti v=;ný a stále tvo$iv=jší, zjasn=lejší a tím lepší duchovní Hivot v pravd=, nebo se necháme zlákati k sestupu do trýznivého p$ipoutání ke tvrdé a neúprosné hmot= a s ní ke kone;nému zániku. Lé;ení osobním magnetismem je proto obsáhlejším druhem lé;ivé pomoci. AH nastane jeho ;istý a opravdový rozvoj ve st$ízliv= v=;né a p$ece d=tsky d?v=$ivé, ;istší lidskosti, pak bude netušenou pomocí a povzbuzující pobídkou k vyšším metám produchovn=lého, citového lidství. P$i akutních nemocích nemusí býti vHdy pouHito celkového ošet$ení, nýbrH sta;í díl;í lé;ení nejr?zn=jších druh? a systém?, podle lé;itelova cít=ní a pot$eb pacienta. KaHdý lé;itel má sv?j zp?sob, který mu nejlépe vyhovuje a svým zam=$ením vede k cíli. Nem?He býti n=jakého p$edpisu nebo návodu, naopak, lé;itel musí cítiti spontánn= z nitra, co má ;init a jak se má zachovat. Nemáli samostatných vnit$ních popud?, nemá se pokoušet lé;it. Zp?soboval by a to i v dobré v?li a necht=n= celkov= více škody neH uHitku. Ne sice p$ímo vHdy pacientu, ale dozajista celkovému stavu vývoje vp$ed a výš, který vyHaduje v tomto sm=ru jasné pomoci ze sv=tla pro sv=tlo, z pravdy pro pravdu, z lásky pro lásku. Vkládáním rukou na nemocný orgán pacienta je mnohdy u;in=no zadost pomoci k t=lesnému - 55 -
uzdravení. Málokdy je však lé;ením trvalým, p$í;inným, ale do;asnou pomocí z nouze, jestliHe pacient pozdrHuje dále svou p$í;inu nemoci, nectnost, špatný sklon. Jen u kone;ného vypršení d?sledku minula, prošlé karmy, m?He býti uzdravení trvalé. Lé;itelé osobním magnetismem mají býti v=domými nositeli milosrdenství, p$irozenými pomocníky lidstva a skromnými uskute;Oovateli snah, vyv=rajících z ;isté lásky. Ti chápou celý 'problém lé;ení a nebudou strhovati sebe a lé;ivou sílu do pouhé t=lesnosti, stávajíce se tak materialisty zdraví. Celkové zdraví má jiné pot$eby neH pouze t=lesné, tak jako celkový lidský Hivot má Vyšší pot$eby neH pouze hmotné. Veliká pouK lidského ducha stvo$ením sm=$uje k tomu, aby se stal v=doucím. Také jeho pobyt na zemi slouHí jen tomuto celkovému zdokonalujícímu ur;ení. Proto je nejvyšším lidským blahem, smí-li pomáhati ke spln=ní tohoto poslání lidství, m?He-li sám krá;eti vst$íc novým poznáním a pomáhati jiným k pochopení krásy stvo$ení. P$i magnetických ošet$eních, zejména p$i ošet$ení celkovém, nastávají r?zné pr?b=hy, s menším ;i v=tším dosahem magnetického zap?sobení a to st$ídav=, sou;asn= nebo postupn=, prost= podle pot$eby a vhodnosti. Pr?b=hy jsou shodné se zmín=nými toky síly, neboK jsou jimi p$ivozovány. Zopakujeme šije tu p$i popisu magnetického ošet$ení ješt= jednou. OHivující pr?b=h nastává p$i za;átcích lé;ení, kdy nemoci, zejména skryt=jší, se rozjit$ují a oHivují, aby mohly býti v Hivém stavu lé;ení. Je to pr?b=h, který pacienti nemají rádi, ale p$i zastaralých nemocech je nezbytný. Provází jej zhoršený zdravotní stav pacienta, reakce, coH je stav p$echodný. Je sou;asn= zkouškou pacientovy d?v=ry a vytrvalosti v lé;ení. Povzbuzující neboli hojivý pr?b=h magnetického ošet$ení spo;ívá p$edevším v magnetisování bun=k t=lesných tkání a v doplOování porušené t=lesné magneti;nosti v?bec. Dále v povzbuzování oslabených t=lesných orgán? a vnášení po$ádku do všech vyzá$ení, j€jich barev a výchv=v?. TéH v uklidOování zán=tlivých hore;natých proces? a v probouzení ochablých orgán? ke zdravé funk;nosti a ke vplynutí jich do normálního stavu. Povzbuzující, hojivý pr?b=h je nejvíce cen=n a p$án, a; je jedním z p=ti druh? lé;ivé milosrdné pomoci. Regeneruje, všechno to, co bylo zachváceno negací a zápory, ne jen nemocné t=lo, ale i nemoci jiných podstat. Pomáhající pr?b=h je zejména ve snímání zakalení a v pomoci k odstran=ní duševní disharmonie. O snímání zakalení je pojednáno v samostatné úvaze a je Hádoucí pomocí p$i lé;ení. OdstraOování duševní disharmonie p$ispívá k tomu, aby se pacient zbavil tísnivých niterných rozpoloHení, vzniklých z denního Hivota a jeho proHívání. Je zapot$ebí pomoci mu, aby se uvedl do stavu ;istších niterných vibrací, jimiH získává vyšší obzory a tím vyrovnan=jší pohled na všechna nutná proHití a starosti. K uklidn=ní napomáhá téH radostná pohoda lé;itelova prost$edí, atmosféra srde;ného ú;astenství s pacientem, i kdyH beze slov. Pacientovy starosti v tomto ovzduší blednou a ustupují do pozadí p$ed celkovými problémy lidského vývoje k ušlechtilosti a k v=d=ní. Pak v n=m samém nastane vyjasn=ní. Dopln=ním magnetického osobního zá$ení získává pacient téH harmonický stav zdravých t=lesných a jemnohmotných výchv=v?, které s uklidn=ním duše skýtají zdravou vyrovnanost. To je p$i lé;ení magnetismem nejen pot$ebou, ale nezbytnou nutností k úsp=šnému zap?sobení síly. Sílící pr?b=h nastává po jakékoliv skleslosti, p$ivozené buM vy;erpáním nemocí nebo jinou t=lesnou i duševní únavou. TéH po vy;erpávajícím úsilí o nastolení vlády pravdy a spravedlnosti v sob= i ve sv=t=, po bojích s temnem a se všemi zápornými stránkami lidského spoluHití, které nyní v nejhojn=jší a nejhorší mí$e obt=Hují ty, kte$í se cht=jí osvoboditi ze zmatk? sv=ta a vyjíti ven do jasu sluncí v=;ných pravd, ke šKastnému a spokojenému Hivotu v lásce a porozum=ní. Sílící pr?b=h se pociKuje jako balzám na rány t=la i duše, rány, které sv=dí a oslabují, i kdyH nejsou t=lesn= viditelné, neboK byly utrHeny jemnohmotné a mohou býti op=t jemno-hmotnou silou lé;eny a zajizveny. Obnovující pr?b=h: V tomto pr?b=hu jsou obnovovány p$irozené pot$eby lidství, které úpadkem byly ztraceny. Je uspo$ádán správný sm=r vyza$ování ve všech druzích niterných výchv=v? a tím v ;lov=ku nastolován $ád poslušnosti a po$ádku, podle ur;ení zákonodárce . bytí. Obnovuje se p$i n=m ztracené spojení s kosmickým zá$ením dobra a p$ivozuje stav zralého lidského postoje k harmonicky zákonitému p?sobení. Je to pomoc p$i lé;ení nejvýš cenná a Hádoucí a p$i - 56 -
opravdu dobré v?li pacienta tém=$ zázra;ná. Jeho v?lí k dobru bývá totiH p$i-vozeno splynutí jím rozvln=ných kosmických sil dobra se zprost$edkovanou silou lé;ivého magnetismu, ;ímH dochází jak k duševnímu vyzrání pacienta a jeho osvícení, tak i k moHnosti plného zuHitkování ;i zap?sobení lé;ivé síly k urychlenému pr?b=hu a tím zázra;nému uzdravení. P$edevším je v n=m radostný p$ísp=vek ke znovuzrození lidství a pomoc k p$ivození zdravé .lidské všestrannosti. N=kdy mimo$ádn= nastává p$i v=doucím proHívání zvláštní povznášející pr?b=h. Zejména p$i plném p$esv=d;ení pacientov= o $ízené kráse stvo$ení a o vlád= pravdy v n=m, nebo p$i jeho odhodlání slouHiti celým svým Hitím jen dobru a dáti t=mto hodnotám a pot$ebám p$ednost p$ede vším. Tím nastává mnoho prom=n zá$ení, která zp?sobují plné niterné uleh;ení, uvoln=ní a tím povznesení. Uvoln=ním se m?He ovšem povznésti jen ;lov=k, který touHí po ;istot= a má v sob= ur;itý stupeO duchovního Háru a jasnosti. Tím se m?He spojit s jasem stvo$ení a nabýti opravdové duchovní ;ilosti. Kdo duchovn= spí, nem?He ovšem získati duchovního, sv=Hího a oblaHujícího povznesení. Jedno a totéH magnetické ošet$ení a p$ece r?zn= probíhá! Podle pot$eby pacienta získati t=lesné uzdravení, podle druhu jeho porušených výchv=v? zá$ení, podle touhy jeho duše a Hízn= jeho ducha.
- 57 -
Snímání zakalení Nemoc zp?sobuje buM nyn=jší povahový nedostatek nebo blíHící se d?sledek minulých provin=ní, který práv= dosp=l k ;lov=ku, aby mu vrátil sklizeO jeho p?sobení, zasahující do jeho vyzá$ení. P$icházejí-li jasná osudová vlákna, mají blahodárný vliv na celý duševní i t=lesný Hivot. Zato kalná zp?sobují duševní tíseO a t=lesné neduhy. JestliHe však v soustav= vyzá$ení je zp?soben jakýkoliv zdrHující zásah, tu se zpomaluje nutný kolob=h a vázne. Váznutím se usazuje kal, který pronikl do proud? vyzá$ení nesprávným myšlením nebo cít=ním nebo karmickými d?sledky. Tento usazující se kal je téH ;asto p$í;inou onemocn=ní, i t=lesného druhu. Tento kal v astrálním sv=t= má ovšem jiné projevy neHli v jemnohmotném a hrubohmotném. V jemnohmotném t=le poruchy v okruzích vyzá$ení zp?sobují p$erušování, ;ímH nastává jejich ochabování. V astrálním t=le se kal projevuje usazováním p$ilnavé astrality na t=lesných orgánech, zabraOující zdravému funk;nímu b=hu. Lé;ení zá$ením sleduje tedy mimo doplOování zá$ení téH rozptylování zakalené astrali ty aclím vnášení zdravého kolob=hu do t=lesné soustavy. Ze sraHené mlHné astrality se vytvá$ejí n=kdy, p$i dlouholetých zakaleních zá$ení, r?zné p$edevším pitvorné tvary a zr?dy, které lpí na ur;itých ;ástech t=la nebo jeho orgánech. Tento sv=t zr?d je pln ošklivosti a hnusu a dá se proti n=mu bojovati jen láskou. P$ísnou, nesmlouvavou, povznášející, všepomáhající." Je-li astralita velmi zastaralá, drHí se t=la jakoby klíšKky, jindy tvo$í seschlý p$ilnavý peká; a op=t jindy prostupuje orgán houbovit=. Podle toho je volen zp?sob lé;ení zásahu. Není-li ku p$íkladu moHno p$isátý peká; zaschlé astrality odloupnouti, je nutno jej rozrazit a jeho ;ásti s drápky zarostlými do t=la uvolOovati po ;ástech. JestliHe však je n=který t=lesný orgán p$íliš rozhlodaný, pak m?He lé;ení p$inésti ale spon zastavení rozkladného procesu a rychlejší zajizvení postiHené ;ásti. Všechno ve stvo$ení, co vzniklo podle v?le Sv=tla má své formy krásy. Nemoci, jeH vznikly ze špatné v?le lidí, z jejich protizákonného jednání, mají však opa;né formy. Jsou ošklivé a mnohdy tak odporné, jak jen st=Hí si lze p$edstaviti. Marnivost, domýšlivost, sobectví, oplzlost, jízlivost, surovost, licom=rnost a sebep$ecen=ní jsou pa$eništ=mi t=chto hnusných p$ilnavých tvar?, jejichH d?sledkem jsou pozd=jší hrubohmotné nemoci. Plození tvrdošíjného útvaru trvá léta a op=t léta pak trvá nemoc a její lé;ení, p$i n=mH nemocný nesmí dodávati útvaru novou potravu. Zakalené astrality se p$i magnetickém lé;ení snaHíme zbaviti snímáním. Vznikla nedostatkem zá$ení a proto jen zá$ení ji m?He z t=la vypudit. JestliHe t=lo je od této nemocné, zdraví brzdící mlHné látky, podobné vlá;nému, hustému kou$i, p$i ošet$ení zá$ením osvobozováno, mohlo by snad i samo p$ekonati chorobu.Dopln=ním zá$ení lé;ivým proudem se však pomoc znásobuje. Snímání nemocné astrality p$i lé;ení zá$ením napomáhá tedy p$eváHn= k tomu, aby p$irozený rozvoj t=lesných sil nebyl ni;ím rušen a p$ítok lé;ivé síly mohl být plynulejší a tím ú;inn=jší. Jako o;istný proces ve stvo$ení probíhá od shora dol?, tak i stírání nemocné astrality se d=je od hlavy k nohám. Proudy r?zných ;inností ve stvo$ení nemají však jeden sm=r, nýbrH sm=$ují do všech stran. Mají kolob=h kruhový, elipsovitý, v=jí$ovitý, proudí r?zn= jako v=try zem= nebo její $í;ní vodstvo, vyv=rají na povrch i klesají dol?, prost= jsou r?znosm=rné, r?zných tvar? a druh?. Proto i sm=r zapojování proud? magnetické síly p$i lé;ení je r?zný. Wídí se sm=rem ;innosti okruh?, svalstva i funkcemi r?zných ;ástí t=la, tedy r?znými sm=ry, jak jsou dány p$írodou a soustavou zá$ení v t=le. Zakalená astralita, neboli kal vyzá$ení, který vznikl nesprávným cít=ním, odchází p$eváHn= u spodku páte$e, u k$íHové kosti, zakalená astralita vzniklá nesprávným myšlením odchází rukama a zakalení, vzniklé následkem jednání proti zákon?m odchází p$eváHn= šlapkami nohou. - 58 -
Ošet$ování horní ;ásti t=la moHno proto nazvati uleh;ováním od následk? nesprávného cít=ní a myšlení /cít=ní Je zadní mozek a trup, myšlení je p$ední mozek a ruce/, ošet$ování nohou uleh;ováním od následk? nesprávného jednání, pocházejícího z nedostatku dobré v?le. Snímání zakalené astrality ze šlapek, kudy hlavní proud nemoci odchází, lze proto téH ozna;iti osvobozováním od p$ílišné tíHe pozemskosti, ;ist=ní na páte$i uleh;ováním od následk? nedostate;né duchovní bd=losti v cít=ní a z rukou uleh;ováním od tlaku nesprávného myšlení a rozhodování. Výsledky lidské ;innosti, neboli zá$ení zpracované zdravým úsilím má však stoupati ze spodu vzh?ru jako dík. Tedy to, co je zdravé, má se zachvívati od nohou k hlav= a odtud vzh?ru k výšinám. lov=k se tím stává leh;ím, má spojení s nadpozemskými výšinami a m?He poHehnan= p?sobit ve smyslu v?le, která $ídí obdivuhodné stvo$ení, kolob=hy sv=t?, osudy národ? i jednotlivc?.
- 59 -
Ochranné lé ení Pomocný zásah lé;ivou silou není ur;en toliko k uzdravování jiH propuknuvších nemocí. M?He býti nejlepší ochranou v dobách, kdy se kolem, ;lov=ka stahují chmury a tyto hrozí vniknouti do kruh? vyzá$ení. V této dob= p$ináší magnetické ošet$ení posílení, úlevu a pomoc, která zabraOuje zakaleným proud?m dostati se do t=lesného organismu a zp?sobiti v n=m zna;ných škod. Zde jsme u p$edb=Hného lé;ení v pravém smyslu slova, u lé;ení, kdy dosud nevyvstal)/ hrubohmotné p$íznaky nemoci, ale vnit$ní tušení dalo zneklidn=ním najevo p$ibliHování se nebezpe;í. Eel, He zneklidn=ní je jiH také nejvhodn=jší p?dou k tomu, aby zakalení pronikalo a projevovalo se. Jak blahodárn= tedy m?He zap?sobiti síla, která dodá nutnou ochranu, pohotovost a projasn=ní, jeH nep$ipouští niterné zneklidn=ní, jsouc oporou klidu a rozvahy! Co se pak ješt= vloudí, je tíHe osudových vin, které musí býti proHity. ím však budou proHity p$ipraven=ji a v=dom=ji, tím rychlejší bude jejich odpykání. Síla lé;ivého magnetismu otevírá brány k tomu pln=jšímu v=domí, takHe nemoc m?He býti nakonec vyuHita jako dobrodiní ke vzestupu, ke v$azení se do správného p?sobení cit? a myšlení, jejichH práce je v zákonitosti p$írodního po$ádku. Nejp?vodn=jší podstata ochranného lé;ení je tedy v dopln=ní vyzá$ení a v uv=dom=ní si nutnosti p$irozeného zp?sobu Hivota. V n=m si ;lov=k, který svým Hivotem usiluje o soulad se zákony p$írody, udrHuje zdraví, kdeHto jakékoliv porušování zákon? jest voláním po nemoci. Pomáhati proto k p$irozenému Hivotu, jenH jest Hivotem dobra, je nejpodstatn=jším úkolem lé;ivého magnetismu. V tom m?He býti on vedoucím, neboK znalost zá$ení je podstatou v=d=ní o Hivot= v?bec. Eivot jest zá$ení! Síla lé;ivého magnetismu posiluje osobní lidské zá$ení, navazuje na n=, spojuje se s ním, skýtá mu správný druh záchv=v? i jasnost barev. Tím vede výš, k v=domému Hivotu. Pon=vadH všechny Hivotní projevy vyza$ují, je tu dána cesta k poznání p?vodu všech nemocí a jejich vzniku. V tom m?He býti pomoc nejpodstatn=jší. Nesprávné myšlení, cít=ní a jednání sice tyto nedostatky dosti zjevn= zap$í;iOuje, ko$en nemoci však bývá ješt= dále, buM v porušené vlastnosti a vloze, nebo v nevyvinuté schopnosti, ;i v neusm=rn=ném sklonu a pudech, nebo v nevyt$íbených smyslech. Prost= v nedostate;n= p$irozen= Hivém vyzá$ení, nebo v poruše n=kterého osobního lidsky Hivotního nutného projevu. V minulosti i v p$ítomnosti.
- 60 -
Stanovení diagnosy P$i kaHdém lé;ení t=lesného neduhu dosud známou medicínou je nezbytn= zapot$ebí stanoviti diagnosu, která je podkladem pro druh lék? a zp?sob lé;ení. VHdyK na ní jediné se zakládají všechna léka$ova rozhodnutÍ. Jen správné stanovení diagnosy dává moHnost vhodného lé;ení. Jinak je tomu u lé;ení zá$ením, kdy lé;ící doplOuje nedostatky osobního vyzá$ení. Magnetické lé;ení p$edevším lé;í p$í;iny, to znamená, He sleduje vznik nemocí u místa jejich vzniku a tam se snaHí zp?sobiti nápravu. JestliHe však poHadujeme po kaHdém magneticky lé;ícím diagnosu t=lesné nemoci, m?Heme jej odvád=ti od hlavního ú;elu lé;ení zá$ením, od sledování ko$ene nemoci, p$í;iny a tím od radostného, povzbuzujícího zásahu u samého místa vzniku. Zásah m?He být nejú;inn=jší v oHivení a povzbuzení vlastnosti, jejíH nedostatek zp?sobil disharmonii v soustav= vyzá$ení a tím dal moHnost usídliti se opaku, který místo udrHování zdraví p$ináší jeho ochromení, to je nemoc. Proto jako je nezbytnou a nejd?leHit=jší pot$ebou lé;ení medicínského znáti diagnosu, tak p$i lé;ení magnetismem, zá$ením, je více neH diagnosu zapot$ebí znáti, v ;em spo;ívá nedostatek zá$ení a co jej zp?sobilo ;i vyvolalo, tedy znáti p$í;iny nemoci v soustav= vyzá$ení. Magnetický lé;itel nemusí však v=dom= sledovati tyto cesty, aby o tom vypráv=l a ;inil se zajímavým. Zprost$edkovaná síla sama sleduje cesty aH k místu p$í;iny. ZáleHí p$edevším na pacientu samém, jak dalece dává moHnost síle v n=m zakotviti, jak je jí otev$ený. Rozumá$ské výchv=vy brání zap?sobení, zrovna tak jako nezdravé sklony, které nemíní ;lov=k odloHiti. Otev$ení se síle spo;ívá v citových výchv=vech, v pokorné touze a snaze býti pomocníkem zákonitosti, tedy v p$edsevzetí usilovati o dobro, o to, státi se opravdovým ;lov=kem.. P$í;innou diagnosu, neboli p?vod nemoci m?He magnetický lé;itel z nedostatku zá$ení vycítiti, ale zm=niti, p$eroditi se, chybu odloHiti, m?He jen pacient sám. Není také vhodno o ní vHdy mluviti, naopak, je zde na míst= p$edevším, ne-li jediné, povzbuzení pacienta k onomu citovému Hivotu, který je cílem v=domého putování zemí, totiH k v$azení se do zákonitosti stvo$ení posílením té vlastnosti, která mu chybí nebo kterou nejvíce zhanobil. VyHaduje-li tedy pacient nebo kdokoli po magneticky ošet$ujícím diagnosu t=lesné nemoci, strhuje se tím jeho schopnost na úroveO hrubohmotnosti, na úroveO rozumu a nedává se tu volný pr?chod tomuto zap?sobení nebo zjišt=ní, které je vhodn=jší se stanoviska lé;ení zá$ením, významn=jší, dalekosáhlejší a tím také trvaleji ú;inné. DoplOování porušeného, zakaleného vyza$ování p$irozen= p$ivádí magnetického lé;itele k nemocnému t=lesnému orgánu, ale ur;ení diagnosy není cílem ani nezbytnou pot$ebou lé;ení zá$ením, nýbrH nutnou pot$ebou medicínské v=dy, která musí hrubohmotné projevenou nemoc ur;iti svými pom?ckami v jejím hrubohmotném stavu. Léka$ské zásahy k odstran=ní projevené nemoci jsou velikým dobrodiním medicínského léka$ství lidstvu. Pole p?sobnosti magnetického lé;itele je však v dopln=ní zá$ení a tím v pomoci pacientu, aby se stal zdrav= vyza$ujícím ;lov=kem, který bude míti nejen zdravé t=lo, ale p$edevším zdravou soustavu vyzá$ení a zdrav= p?sobící duši. KaHdá nemoc totiH tkví v nedostate;né duševní bd=losti, ve špatném myšlení, cít=ní nebo jednání, v neposlušnosti zákon? p$írody, prost= v neznalosti nebo neochot= zákonn= Hít. Lé;ení magnetickým zá$ením, které zasahuje p$eváHn= do p$í;in, lé;í i d?sledky. Lé;ení medicínské dosud p$eváHn= odstraOuje jen d?sledky, hrubohmotné p$í;iny poruch, pokud je zná a lé;í jejich projevy, nemoci. Zato však velmi d?razn=. Oba druhy lé;ení jsou pot$ebné a Hádoucí a jsou p$ínosem na cest= vp$ed. Jsou skutkem milosrdenství.
- 61 -
Jak se chovat p$i ošet$ení Zachovávat p$íkaz ml;ení. Prost$edník lé;ivé síly má býti soust$ed=n myšlením i cít=ním na lé;ení. Jinak je rozt=kán a nenapomáhá plynulému toku. Tím se p$enese ;asto p$es orgán lé;ení pot$ebný a to ne proto, He by síla na tento orgán nereagovala, ale on pro ohlušení jinou v=cí p$ehlédne jemné volání nemocného místa nebo postiHeného okruhu vyzá$ení. NechK je mu proto dop$án klid. Klidu má vyuHíti také lé;ený k radostnému p$ijetí proud?, skýtaných k jeho uzdravení. Je-li vnit$n= klidný a vhodn= p$ipravený, p?sobí síla rychleji a ú;inn=ji, snáze. Tam ovšem, kde pacient je duševn= skleslý, neboK starost brání otev$ení se, je zapot$ebí vytvo$it ovzduší d?v=ry a radosti. Zde jsou proto p$ípadná slova na míst=, slova vhodná, radostná, optimistická, vytrysklá z p$ímého srdce. Nejp?sobiv=jší pomocí k soust$ed=ní p$ed lé;ením je vhodná ;etba, skýtající d?v=ru v uzdravení. M?He býti ;ekajícímu mnohou pomocí. N=koho zajímá, má-li se lé;itel p$ed lé;ením soust$edit motlitbou a taktéH lé;ený. K tomu je vhodno p$ipomenouti nemocnému, He kaHdý ;istý cit touhy po dobru je modlitbou a je-li d?v=ryplný, je nejlepším prost$edkem k získání zdraví. Pro lé;itele, jestliHe je mu milost lé;ivé síly dobrotiv= skýtána, je nejvhodn=jší formou pozdviHení mysli vzh?ru, dík. Lze tedy $íci, He nemocný má o uzdravení nestrojeným myšlením a cít=ním prosit, lé;ící má zase za milost lé;ivých proud? d=kovat.
- 62 -
Prosba o sílu k pomoci Ošet$ení lé;ivým magnetismem je pomocí, plynoucí z milosti BoHské Lásky. ím t=Hší je nemoc, tím v=tší je díl milosti, která lé;ení provází. Prosba lé;itelova i pacientova p$ed lé;ením a p$i n=m má být vroucn=jší a duše otev$en=jší k uv=dom=ní šijí a k jejímu proHití celo duší, Hhavostí srdce. Pak zdárn=ji probíhá lé;ící proces. Proto je vhodné, aby v dob= lé;ení byl pacient soust$ed=n na probíhající lé;ení a to nejen pozemskou pozorností, ale niterným zaujetím a hloubkou p$edsevzetí. To náleHí k lé;ení tak nezbytn= jako voda k va$ení potravy. Dobré a celé zaujetí pacientovo je vodou a lé;ivá síla ohn=m, v n=mH se va$í nitro ke stravitelnosti vyšších pravd a k uHite;nosti v Hivotním poslání. V takovém o;istném v$ení se odehrává lé;ivý proces urychlen= a bezpe;n= vede k dobrému cíli. P$i vroucím procesu celého niterného ú;astenství se všechny škodliviny zneškodní v Háru mocných proHívání. Ee škodlivin je mnoho, ba nekone;né mnoHství, jsou stálým nebezpe;ím Hivotního poslání. Je to výchovný úd=l ;lov=ka pro získání stále v=tšího a Hiv=jšího v=domí aH ke vpravení se do zákonitosti. Jím teprve ;lov=k dosahuje svého opravdového pokroku a plnosti lidského proHívání a stává se':lejen t=lesn=, ale zejména duševn= a duchovn= zdravým a silným jedincem, který ví, pro; je ve stvo$ení a kam sm=$uje jeho veliká duchovní vývojová pouK. Do jasu sv=tla, které mu pak je vším. V n=m je zaslíbený v=;ný domova v n=m je ono krásné duchovní prost$edí, ve kterém se jedin= cítíme doma. Obeznamujíce se s jeho pot$ebami a jasem, spoluproHíváme lé;ení magnetickou silou mnohem intenzivn=ji, neboK i ono má výsledný úkol v;leniti nás do zákonité souhry velikého stvo$ení. Vroucn= proHité lé;ení je nejen úlevné pro t=lesnou nemoc, ale je pobídkou vnit$ního r?stu a zrání. AH bude více vhodného lé;ivého prost$edí k umoHn=ní pomoci, pak budou i výsledky poHehnan=jší a spokojenost pacient? úplná. Spln=ní, jakoH i nespln=ní t=lesného uzdravení pak má sv?j hlubší smysl a ú;el. V kaHdém p$ípad= bude vd=;nost zú;astn=ných stoupati vzh?ru jako dík. Nejvhodn=jší pro lé;ivou pomoc je jak pacientova d?v=ra v lé;ivou sílu, tak i v?bec Hivé zaujetí pro dobro a krásno, pro pravdu a spravedlnost. V tom není smlouvání ani úlev, ani plnomocných odpustk?. Zde si musí kaHdý vy$izovati sv?j ú;et se Heleznými zákony nejvyššího $editele sv=t?, který mu poskytl všechno pro zdravý vývoj. lov=k sám zh$ešil, sám pyká a sám musí své nitro rozeh$áti pro pomoc, která je pohotová mu uleh;iti b$ím= Hivota v mí$e moHnosti a pot$eby. Sám pacient bývá ;asto brzdou zjevného zásahu lé;ivé síly. Síla je tu, on však je velmi vzdálen od toho, co ;iní sílu zázra;n= p?sobivou a ú;innou, od poznání veliké dobrotivosti lásky, která naplOuje všeho mír a $ídí jej, i tento malý lidský sv=t. Cesta k tomu jest stále otev$ená a neoby;ejn= p$íznivá. Je to cesta st$ízlivých poznání skute;na, která k nám promlouvá velebnou $e;í pochopení a poznání. Jen naše vlastní námaha musí být zna;ná, neboK má odpovídat dosahu milosti a p$ízni budoucího osudu. Bezprost$ední zásah lé;ivé síly je pak jen vykonavatelem lé;ivé milosti a pr?vodcem nových dob duševního rozvoje a zrání. NáleHitostí zrání je tolik, He jeden Hivot je p$íliš krátký pro jejich proHití. ProHití m?He býti v jednom Hivot= poHehnaný po;et a jejich výsledky zjevné. Radujme se proto z kaHdého z nich a vyt=Hme z n=j pat$i;ný vnit$ní zisk, abychom stáli pevni v?;i všem zásah?m tohoto i onoho sv=ta, v rovnováze duchovní jistoty, He sv=tlo je a z?stane jedinou mocí a dárcem Hivota a jeho radostmi a zaslíbeními.
- 63 -
Od v p i ošet ení Osobní vyza$ování má zna;nou vzdálenost od povrchu t=la. Je tím v=tší, ;ím jasn=ji ;lov=k vyza$uje, tedy ;ím je magneti;t=jší. Osobnímu vyzá$ení není na p$ekáHku od=v, neboK je to vyzá$ení jiné podstaty, mnohem éteri;t=jší, kterému krati;ká vzdálenost, zp?sobená od=vem, není nikterak na závadu. Osobní vyza$ování má dosah n=kolika centimetr?, místy aH n=kolika decimetr?. TloušKka od=vu tedy p$i tom nehraje roli. S propustností látek je to podobné jako u magnetu, kterýma téH svou délku dosahu a jemuH nebrání nevodivá p$ekáHka jako je látka, papír a pod. Prostupuje je se stejnou intenzitou a p$itaHlivostí. Co by zde mohlo býti na závadu p$i lé;ení by byl od=v zna;n= špinavý. istý vlastní od=v je prozá$en osobností svého nositele. Také nový nebo vypraný od=v je vhodný dopln=k osobnosti a nejen He není na p$ekáHku, ale spíše je vítaný jako podpora k ;istému soust$ed=ní lé;itele u pacienta. Lze si lehce p$edstaviti, He obnaHování Hen p$ed magnetickým lé;itelem není pro toto lé;ení vHdy zcela nezávadné. Odkládá se stud, který je nejkrásn=jší ozdobou Heny a s ním výchv=vy ;isté cudnosti, jemnosti, ušlechtilosti a mnoho jiného. Práv= ty vlastnosti, které má magnetický lé;itel v Henách podporovat a p$ímo i nep$ímo p?sobit na jejich obnovení a posílení, jakoH i na podporu všech jiných dobrý~h vlastností. VHdyK nemoci vznikají práv= z nedbání vývojových pot$eb, z jejich porušování nedostatkem Hivé ohleduplnosti a bd=losti. Sejmutím od=vu není vnit$ní stav soust$ed=ní u pacienta zlepšen a také v lé;iteli není podpo$eno ;istší a vroucn=jší soust$ed=ní v prosb= o p$íliv lé;ivé síly. Naopak, dotyk nahého t=la m?He lé;itele i pacientku ;áste;n= odvracet od vroucí touhy k malicherným t=lesným pocit?m. Duševní jemné vjemy mohou tak býti odvád=ny do níHin všedností a zpozemšKovány. U stejného pohlaví lé;itele s pacientem by ;ást t=chto d?vod? odpadla, ale ú;ink?m lé;ivé síly se tím nic nep$idá. ObnaHení je nutné p$i masáHích t=la, aK jiH nau;ených, diplomované masérky a masé$i /nebo i s ur;itým p$ídavkem magneti;nosti/. Zde hlavní lé;ivou úlohu má prohn=tení t=la a je tedy t=lesný dotyk blahodárný a nezávadný. Zde je však zvyklostí, aH na $ídké výjimky, He Heny provád=jí masáHe Hen a muH masáHe muH?. Jinak je tomu p$i magnetickém ošet$ení, které je doplOováním zá$ení a podporou návratných i vzestupných snah. Tu jsou šaty vhodné, ba pot$ebou, ne-li nezbytností. Mnohý magnetický lé;itel byl opomíjením toho sveden ;asem na scestí, i kdyH m=l dobré lé;ebné výsledky. Nepozoroval, He jeho duše ztrácela na ;istot= a byla odvád=na od vzestupn=jších výchv=v? duchovní sluHby, pro níH sv?j lé;ivý dar obdrHel, do sféry pocit? a t=lesností. Známé z;ervenání k?He u místa nemoci je jen podruHnou zajímavostí, ale Hádnou pot$ebou nebo nutností, pro níH by m=lo býti t=lo obnaHováno. PohlíHíme-li na lé;ení osobním lé;ivým magnetismem z hlediska vnášení harmonie do osobního vyza$ování, pak zjistíme, He od=ná Hena ;i muH je soust$ed=n=jší na ;istší záchv=vy síly a tím bliHší p?vodu ;i jádru nemoci, jeH povstala z p$edchozí duševní nebo duchovní nebd=losti. Záv=r této úvahy je, He p$i masáHích je lé;ení bez od=vu nutností, p$i doplOování zá$ení je však p$edností, aby byl pacient lehce oble;en, coH podporuje jeho dobré cít=ní i jeho lepší net=lesné vyciKování jemnohmotného proudu síly. UsnadOuje se tím téH soust$ed=ní na kosmické zá$ení dobra a na milost všemocné milosrdné lásky. Jako p$i modlitb= nelze býti nahým a p$i tom se dob$e cítícím, úctyplným, tak i p$i zvroucn=lých sváte;ních chvílích magnetického ošet$ení nelze pomíjeti jemné volání duše, probouzející se k míru tvo$ivého $ádu duševní zákonitosti, která vyHaduje t=lesnou diskrétnost a ochranu, aby soust$ed=ním se na mimot=lesné mohla býti v záchv=vech nitra podána pomocná ruka blahodárnému toku oHivující síly, jeH pak vede k dalším stupO?m pomoci zá$ivého lé;ivého proudu, aH nakonec k obnov= zdraví.
- 64 -
Netrp livost a v#le k dobru Mnohý pacient je rozmrzelý, kdyH jeho lé;ení trvá dlouho, kdyH není vid=ti hned zjevného pokroku a uHitku v jeho chorob=. Je rozmrzelý tím více, He p$ed tím vy;erpal jiH všechny léka$ské pomoci a doHil se zklamání, takHe je nyní jiH ned?v=$ivý a netrp=livý. A p$ece, kde je vina? Lé;ivá síla magnetismu je tu a blahodárn= p?sobí na mnoho pacient?. Pro; práv= na n=j ne? Lé;ivá síla doplOuje zá$ení v ;lov=ku, jakmile se v n=m probudí vroucí cit pro skute;né dobro výchv=vem oHiveného ducha. Tím se spoji souladn= a tím pevn= s ní a ona m?He zap?sobit. To je totoHné s napitím se nápoje uzdravení, jímH m?He býti prodchnut tak, He i hrubohmotný nástroj ducha, t=lo, nabývá ztraceného zdraví. Nem?He to býti obrácen=. Lé;itel zá$ením by se mohl sebe více namáhati, jestliHe však postiHený není ochoten vynaloHiti ke své duchovní prom=n= dobrou v?li, nebyla by jeho námaha korunována úsp=chem. On pouze splOuje prost$ednictví uzdravující lé;ivé síly. Tím, kdo se má zm=niti, je však postiHený, protoHe k n=mu nemoc p$išla a promlouvá k n=mu $e;í zákon?, které se máme a musíme nau;iti, chceme-li býti všestrann= zdraví. Zatím je tomu tak, He n=který pacient bývá nespokojen s lé;itelem.Zpravidla pacient rozmarný, p$echytralý nebo vypo;ítavý. H$eší na to, He lé;itel zá$ením se mu snaHí ochotn= pomoci i p$esto, He pacient je svou duchovní nete;ností tém=$ v beznad=jném stavu. Jak mnohdy se však h$íšník stal nejup$ímn=jším kajícníkem! Proto lé;itel zá$ením zkouší pomoci i tam, kde podmínky nejsou valné nebo jen nepatrné, v p$edpokladu, He pacient poznáním síly dobra se m?He pro dobro siln=ji rozho$et a tím p$ivodit své uzdravení. Nestane-li se to, spo;ívá vina v síle? Nebo v magnetickém lé;iteli, který vyšel krajn= vst$íc? Asi v pacientu, který nerozvinul své citové schopnosti k poznání a tím k p$ijetí síly lásky. Chce-li Híti nadále pro prázdné cíle na zemi, k tomu nemusí býti zdráv. Nejsou to ovšem jen výslovn= prázdné cíle, pro n=H chce mnohý dále Hít, ale nedostate;né nebo Hádné vyuHití duchovních h$iven, které byly do ;lov=ka vno$eny k pouHití a k pokroku. V tom je zmeškání vývoje, zklamávání a velmi ;asto p?vod sou;asné nemoci. To všechno je zapot$ebí klidn= uváHit p$i kaHdé tzv. nevylé;itelné chorob=, nebo p$i kaHdém dlouho trvajícím lé;ení. Ne lehkomysln= odsoudit magnetického lé;itele, ale získati klidnou vyrovnanost k odhodlání pe;liv=ji zpytovati své sv=domí. Lidské zdraví je p$eváHn= $ízeno ;i usm=rOováno podv=domým nervstvem, jehoH centrála spojujících výchv=v? je ve slune;ní pleteni. Je velikým dobrodiním, He ;lov=k nem?He svou rozumovou v?lí z p$eváHné ;ásti $íditi své zdraví a nemoci. P$i jeho známém rozumá$ství by vnesl zmatek i sem. Lé;ivá síla uvolOuje podv=domé nervstvo a skýtá moHnost k nastolení zdraví. Nem?He podv=domé centrum $ízené vlády ovlivnit natolik, aby celá dávka d$ív=jších provin=ní, z nichH kaHdá nemoc vznikla, byla ihned vst$ebána, smazána, jak by v?le kaHdého pacienta nedo;kav= cht=la. Práv= v tom, He ;lov=k svou rozumovou v?lí nem?He pr?b=h nemoci ovlivnit, je záruka naprosté spravedlnosti. Kde se tak ;lov=k pokouší násilím, hypnosou, tam zp?sobí mnohonásobné škody. Jen v?le dobrého cht=ní pacientova m?He urychliti lé;ebný proces, neboK dobré cht=ní svým jasem a Hárem p$irozenosti vst$ebává a spaluje nejasnost a ne;istotu, zrychluje duševní kvas a tím p$ivozuje p$íznivé podmínky k uzdravení. Ee kladný Hivotní postoj a d?v=$ivé myšlení napomáhá lé;ení, je z kaHdodenní praxe b=Hn= známo. Mén= je však brána v úvahu síla dobrého cht=ní, která koná opravdové divy. Zejména, kdyH síla dobrého cht=ní zp?sobí hluboké p$edsevzetí Híti jiH jen poctiv=, mravn=, v=dom= a zákonit=. P$ivolává onu pomoc sh?ry, z center Hivota a Hivotního jasu, kterou m?He býti zp?sobeno i rychlé uzdravení. Je-li však pacientova v?le k dobru pouze p$echodná, je nabíledni, nebylo-li ovšem osudové zatíHení mezitím zcela vy;erpáno, He se nemoc op=t vrátí a to pochopiteln= s menšími vyhlídkami na uzdravení, kdyH nápravná dobrá v?le jiH jednou tak selhala. - 65 -
Jaká odm na nále1í za magnetické lé ení? Lé;ení zá$ením - osobním magnetismem, je jako kaHdý duchovní úkon p$edevším spln=ním. Má však býti i pozemsky ohodnoceno, i kdyH hrubohmotnými prost$edky je lze nesnadno m=$iti. Lé;ený má za úkon lé;ení zaplatit. Nemoc vznikla p$ece jeho vinou a nem?He o;ekávat, He by ji m=l za n=j n=kdo od;iOovati svým ;asem a schopnostmi. Je jeho v=cí, chce-li býti op=t zdráv. Odm=na nejsou nutn= jen peníze. Ty jsou sice prost$edkem k pozemskému Hivotu a musí býti brány v úvahu, ale odm=nou nad to je radost vylé;eného a jeho up$ímný i nevyslovený dík. To jsou hodnoty cenn=jší, provázející ;lov=ka i za pozemský Hivot, kdeHto peníze platí pouze na zemi. Magnetický lé;itel má proto konati sluHbu lé;ení z lásky k v=ci, jíH slouHí. Tam, kde by jej cht=l n=kdo vyuHívat, má však býti opatrným. Musí chrániti dar p$ed znesv=cením a zneuHitím. Kdo jej neoceOuje, pro toho není! Up$ímný dík chudobného je sice odm=nou, nikdo však není zpravidla tak chudý, aby nemohl za tuto pomoc pro své osobní zdraví nalézti i n=jakou pozemskou úhradu. KaHdá práce má býti vhodn= ohodnocena. Pro; by ;innost na základ= duchovního daru m=la býti cen=na mén= neH práce na základ= školského vzd=lání nebo pozemské obratnosti a pohotovosti? CoH duchovní dar nevyHaduje více soust$ed=ní, více proHívání, u;ení se a na konec odpov=dnosti neH jakékoliv povolání jiné? Spisovatel Abd-ru-shin ve své vzácné knize "Ve sv tle Pravdy" o tom praví: " Stejn= je tomu se zvláštními dary takových sil, které slouHí k uzdravování r?zných nemocí, nebo s podobnými poHehnanými schopnostmi. Lidé p$edpokládají nejnaivn=jším, nebo správn=ji nejdrzejším zp?sobem, He tyto schopnosti jim mají býti dávány k dispozici zdarma, protoHe prý také z duchovna byly ud=leny jako zvláštní dar. Jde to dokonce tak daleko, He mnozí lidé ješt= o;ekávají, He jim bude projevena zvláštní vd=;nost za to, He se "blahosklonn= sníHili" a ve veliké tísni pouHili pro sebe pomoci takového druhu. Takoví lidé musí býti vylou;eni z veškerého p$isp=ní, i kdyby to bylo to jediné, co by jim ješt= mohlo pomoci. Lidé nadaní t=mito dary m=li by se však sami nejd$íve nau;it odhadovat výše sv?j BoHí dar, aby se tak neházely op=t perly sviním. K poskytnutí opravdové pomoci je jim zapot$ebí mnohem více t=lesné a jemnohmotné síly, stejn= jako ;asu, neH právníkovi k jeho nejlepší obhajovací $e;i, nebo léka$i p$i ;etných návšt=vách nemocných, ;i malí$i p$i namalování obrazu. Nikomu by nenapadlo, aby poHadoval po právníkovi, léka$i nebo malí$i bezplatnou ;innost. A p$ece dobrá chápavost, kterou pot$ebují ke svému zam=stnání, je také pouze "BoHím darem" a ni;ím jiným. Odvrhn=te kone;n= tento Hebrácký šat a ukaHte se v rouchu, které vám p$ísluší."
- 66 -
M#1e býti pacient lé en sou asn dv ma magnetickými lé iteli? Tato otázka vyHaduje p$edevším rozboru, pro; vzniká nebo nastává pot$eba lé;iti se u dvou lé;itel?? Je to snaha býti d$íve vylé;en, nebo nedostate;nost ošet$ení u jednoho z nich a tím vznikající ned?v=ra? Ani jedno není správné. Síla plyne z jednoho zdroje lé;ivých sil a dvojím zprost$edkováním není nitro pacienta otev$eno více, jinak $e;eno, nem?He si nabrati více neH je mu dovoleno v ;ase jeho tísn=. Nemá proto býti bráno ošet$ení u dvou lé;itel?, ;ímH se ú;inek nestupOuje, naopak, ruší. Nevst$ebaná lé;ivá síla, zprost$edkovaná prvým lé;itelem se rozhání, mísí se s druhem síly jiné, ;ímH je rušena i plynulost a reorganizace nemocných orgán?, které tím jsou ot$ásány a postaveny do r?zných vibrací sm=sí zá$ení. N=kdy to m?He býti neškodné, jindy rušivé nebo i zhoubné. Má-li nastati zm=na v osob= lé;itele zá$ením, pak je zapot$ebí po jeho ošet$eních vy;kati ur;ité doby, aby síla i její ú;inek dozn=l a t=lesné obaly se p$ipravily na jiné druhy výchv=v? lé;ivých sil. Nejkratší termín je asi 6 týdn?. Mén= jen tehdy, kdyH dosavadní magnetický lé;itel by se nechal ješitností strhnouti do kalu temných pokušení, vydávajících je za lé;ivé a rychlý zásah sv=tlé síly k pomoci pacientu je nutností. To jsou ovšem p$ípady málo známé, výjime;né. Le; vraKme se k úvaze, pro; pacient chce voliti jiného lé;itele. KdyH je spokojen, není pro to d?vod? a jeho nemoc nebo její uzdravení probíhá cestou osudových moHností a ú;elnosti. Je p$edevším v jeho síle a cht=ní k dobru, kdy skon;í jeho karmické zatíHení a bude moci nastati uzdravení cestou milosti. S v=tší vroucností dostalo by se mu více uleh;ujících zásah? a leh;ích osudových d=ní. Závisí proto ú;inek lé;ivé síly a mnohost jejího p$ijetí p$edevším na n=m samotném. Je lehce pochopitelné p$i stavu dosavadní lidské duchovní lenosti, He místo v=tšího vlastního vnit$ního zvroucn=ní a duševní hybnosti je tu snaha pacientova po t=lesn= pociKova-teln=jších zp?sobech lé;ení, které uspokojují rozumov= a kladou menší poHadavky na nutnost citového úsilí po niterném znovuzrození, které je ú;elem kaHdé nemoci. Nemoc je p$ece upozorn=ním na n=jaký nedostatek, je pobídkou k p$erodu, k n=muH dává všechny zákonité p$edpoklady, nutíc ;lov=ka v bolesti a utrpení zrekapitulovat sv?j Hivot a naladit jej na váHn=jší tóny prohlouben=jšího nitra. Nemoc je nep$ítelem povrchností! Ona zvroucOuje a p$ivádí k pochopení smyslu Hivota i mnoha osobních událostí, jeH p$ece mají ur;itý ú;el a p$inášejí tušení nebo plné vycít=ní, He tu je cht=n osudovostí mnohostranný uHitek. To by p$i volb= magnetického lé;itele m=lo býti p$edevším bráno v úvahu. Jinak je tomu, kdyH se stal lé;itel pacientu nesympatickým, nebo jeho zp?sob lé;ení nevyhovuje. Pak má lé;ení automaticky ustati, neboK zprost$edkování lé;ivé síly je závislé velmi podstatn= na d?v=$e pacientov= a na jeho srde;nosti, s níH se otevírá p$ijetí síly. Jakákoliv upjatost, stísn=nost, odm=$enost nebo uzav$enost není prost$edím, vhodným k p$ijímání. Také magnetický lé;itel má však moHnost, ba povinnost odmítnouti lé;iti toho, kdo nemá dosti v?le k dobru nebo kdo ned?v=$uje. Tím jej p$ipravuje o draho cenný ;as, kdyH síly nevyuHívá tak, jak by otev$eným nitrem m=l a mohl. Zejména v t=ch p$ípadech, kdy pacient sm=$uje k Hivotnímu záporu, nebo je ve vleku zla, m=lo by lé;ení býti odmítnuto.
- 67 -
O pou1ití a zneu1ívání daru lé ení Dar lé;ení je ;lov=ku prop?j;en na celý Hivot. I kdyH se objevil aH v pozd=jších letech, ;ekal v n=m na probuzení od dob ranného mládí, od narození, jako h$ivna, ;ekající na vnit$ní zralost, která je p$edpokladem uv=dom=ní si daru. Je to vnit$ní Hár, který zp?sobuje podmínky, plné milosti, p$i nichH se lé;ivou silou obda$ený m?He a má ujmouti svého lé;ícího poslání, rozvoje svého sv=$eného duchovního daru. Podmínky k ujmutí se lé;ícího poslání jsou vHdy ;lov=ku nápadn= poskytnuty, bez jeho vlastní v?le, takHe je z nich z$ejmý vyšší pokyn. KdyH nastala taková osudová situace, pak uposlechnutí má býti samoz$ejmostí. Ujímati se lé;ení bez zjevného nápadného pokynu není vhodné a Hádoucí a vede zpravidla na scestí domýšlivého velikášství a sebep$ecen=ní a k jiným nebezpe;ím z nezralosti. Stav niterné pohotovosti k p$ijímání lé;ivých jemnohmotných proud? nastává v=tšinou aH v dob= zralejších let, po mnoha Hivotních proHitcích a zkušenostech a p$i ur;ité vnit$ní vyrovnanosti. Je to nej;ast=ji v dob= mezi 40 - 50. rokem stá$í, kdy hlubší úvahy o smyslu Hivota a jeho ur;ení zaujaly celé nitro a Hivotní zkušenosti jej nau;ily skromnosti. Lidé však, kte$í byli obda$eni darem lé;ení, ale ani po zjevných pokynech se lé;iti neodváHili, zahrabávají svou h$ivnu do písku rozumových zájm? a starostí. JestliHe však ;lov=k, obda$ený darem lé;ení, za;ne svou h$ivnu uplatOovat p$ed;asn=, bez pat$i;né vnit$ní pr?pravy a porozum=ní, bez duchovní zralosti, napáchá téH mnoho chyb a omyl? a m?He ve svém slepém fanatismu mnohé zmásti. Je zajímavé, He jestliHe bývá dar lé;ení projeven a upot$ebováván, neztrácí se obvykle ani tehdy, kdyH je zneuHit nebo pouHíván lehkováHn=. Byl jednou poskytnut a ú;ty z n=ho budou poHadovány po skon;ení celé pozemské pouti. KaHdému ;lov=ku totiH byla dána svobodná v?le, která mu nem?He býti odOata. Jak pouHívá svých schopností, vloh a dar?, je zcela v=cí jeho vlastního sv=domí. P$i lé;ení magnetismem rozhoduje mnoho okolností, vztah? a p$edpoklad? pro úsp=ch lé;ení. Jedním z nich je duševní p$íbuznost zájm? a snah lé;eného a lé;itele. KdyH mají oba vroucí touhu po dobru a pravd=, je lé;ení neoby;ejn= usnadn=no a m?He míti trvalé dobré výsledky. V tom p$ípad=, He zájmy lé;itele i pacienta jsou mén= duchovní, ale p$esto shodné, ani zde není úsp=ch v lé;ení odep$en. Tak to jde dále. Jsou-li lé;itel i pacient oddáni špatné ideji, fanatické, nedobré, zt$ešt=né, i tam m?He míti lé;ení úsp=ch, ale ten se ovšem rovná danaj-skému daru. Úsp=ch je tu škodou, neboK pacient by v nemoci nemohl zp?sobit tolik škod svým špatným postojem k Hivotu jako p$i získání zdraví, kdy m?He znovu nespoutané $ádit podle svého umín=ného cht=ní a p$ipravovat si nový t=Hký osud. Zevní úsp=ch lé;ení není tedy vHdy hlavní a podstatnou v=cí pro posuzování lé;ivosti osobním magnetismem. V=tší díl uHitku spo;ívá v tom, aby pacient pochopil, pro; je na sv=t= a pro; má Híti v zákonech stvo$ení pro dobro sv=ta i dobro své, k ;emu jej nemoc nabádá, co mu chce $íci a z n=j uvolniti, aby byl p$i odchodu z této zem= vskutku zdráva silný pro Hivot v=;ný, trvalý, tvo$ivý a radostný. Jsme zde na zemi za získáním zkušeností a za nau;ením se pravé Hivotní bd=losti. K tomu slouHí i nemoc, která nás právem a v;as postihuje, pomáhá nám a usnadOuje nalezení duchovního zdraví. Všechno je nám skýtáno vyšším $ízením k pochopení a vyuHití. I všechny dary, vlohy a schopnosti, které cht=jí a mají býti pouHívány jen ve správném vzestupném smyslu. Nesprávné vyuHití je jejich zneuHití! P$ed tím je t$eba se st$eHiti. Na to, co jest správné a nesprávné, nechK je vzato m=$ítko vyšších zájm? neH pouze osobní uspokojení t=la a malicherných rozumových p$ání. Pak nám i ú;elnost a d?vod nemocí vyvstane v plném jasu a nechá nahlédnouti do veliké dílny osud?, které se tkají v naprosté, p$esné a nesmlouvavé zákonitosti, v níH je mocná síla proz$etelnosti.
- 68 -
V domá spolupráce? P$írodní v=dy sledují zákonitost hmoty a jejich projev? ve všech druzích hmot pevných, tekutých i plynných. ZjišKují druhy vegetace i Hivo;išstva a konstatují je. Zákonitost hmot je tedy z velké ;ásti známa. Jemn=jší hmoty mají také svou zákonitost, která se projevuje ur;itými druhy a podstatami, jeH jsou stejn= tak rozdílné jako hmotné. Mají téH svou pevnost, plynulost a plynnost, sv?j vegetativní r?st a své druhy Hivo;išstva a tvorstva, ovšem mnohem jemn=jšího, v=domého. Sta$í národové ;ást v=domého tvorstva jemn=jších podstat znali a ozna;ovali je za nadp$irozené bytosti, které dnešek, sledující zákonitost hmoty, popírá. TéH dobro má svoji zákonitost. Jen je zapot$ebí ji sledovati v podstat= a jemnosti p$íslušných druh?. Aby bylo z$ejmo, He p?vod dobra není z této zem=, pojmenujme jeden druh jeho vyzá$ení kosmickým zá$ením dobra. Z n=j je ;erpána síla osobního magnetismu, která se dá zjišKovat a zkoumat, avšak pouze stejnorodými smysly a nástroji. Ne hrubohmotnými zkumavkami a noHi. Kdo by je cht=l ov=$ovat hmotnými nástroji, byl by jich dalek a stával by se asi tak bláhovým jako ten, kdo by šel nabírat vodu hráb=mi nebo ji cht=l krájet pitevním noHíkem. A to by ani zdaleka nebyla taková nehoráznost, jakou je ta, chtít hmotnými prost$edky zjišKovati zcela jinou, nehmotnou podstatu. Proto je zat=Hko magnetickým lé;itel?m spolupracovat s medicínskými léka$i, pokud tito sledují tém=$ výhradn= zákonitost hmoty, t=la. AH uznají jsoucnost jiných lidských podstat a budou ochotni se v$adit do jejich zákonitostí, m?He býti spolupráce moHnou a Hádoucí. D$íve by byla jen na škodu a zp?sobila by ob=ma stranám zbyte;ná roztrp;ení a zklamání. Kosmické zá$ení dobra lze sledovati všemi lidmi, kte$í v sob= mají Hivé vlastnosti dobra. Ty jsou nástroji jeho moHnosti ov=$ení a pr?kaznosti. Míti v sob= ur;itý druh Hivých vlastností dobra znamená míti moHnost jimi ov=$iti jsoucnost kosmických sil dobra, které vyza$ují, plynou, vznášejí se i zakotvují na zemi a to v lidech dobré v?le. To sledovati je p$íkazem rozvoje nových dob, které tím nutn= povedou k zušlecht=ní, zjemn=ní a zjasn=ní všech snah a cíl? pozemského snaHení. Mnozí básníci, spisovatelé, skladatelé, um=lci a vynálezci tak nev=domky ;inili. Nastane však doba v=domých spojení s kosmickými silami dobra, pro poHehnání sv=ta, pro osvícení lidstva, pro rozvoj krásy, spravedlnosti a pravdy.
- 69 -
Osobivost a v cnost U t=ch lidí, u nichH jest snaha po lepším Hivot=, setkáváme se p$íliš ;asto s umín=nou p$emírou osobivosti, která vyv=rá z p$emýšlivého zabývání se sama sebou na úkor toho, pro co cht=jí Híti. To je tak nápadné a ;asté, He je vhodno se tím zabývati. Nutno však p$edem upozorniti na to, He se chceme zabývati lidmi dobré v?le. Tito váHní lidé, hledající pravdu a touHící po uskute;n=ní lepšího Hivota na zemi, mají tendenci p$ejíti od vývojového v=d=ní k získání zdravého sebev=domí. To je krok, který musí nitern= u;initi kaHdý ;lov=k, má-li jeho duch doznati prom=ny ke zralosti, která ;lov=ka teprve staví na stupeO uHite;né lidskosti. Získání p$irozeného a láskyplného sebev=domí je velký vnit$ní kvasný projev, p$i n=mH všechno vývojov= získané bylo dáno do tavící nádoby osudu. lov=k z n=j má vyjíti se Hhavostí po dobru a krásnu. K tomu sm=$uje a to chce p$ivoditi onen kvas osobnosti, p$i n=mH je vid=t ;asto jen p=nu a cítit nezdravé výpary, coH m?He mnohého povrchn= pozorujícího ;lov=ka másti, jestliHe je lehkomysln= ochoten povaHovati p=nu za projev kvality, tedy jestliHe nezjistí celý obsah nádoby nitra ;lov=ka, v,n=mH se odehrává zrající kvasný proces. Tento kvasící proces musí prod=lati kaHdý ;lov=k, který se chce dobrovoln= vzdáti svého osobního v=domí a získati tvo$ivé sebev=domí. To znamená v$azení se do zákonitosti stvo$ení a spolup?sobení na vývoji v=tšího celku neH vlastního osobního okruhu. Tedy p$echod od osobního nazírání k neosobnímu, tedy subjektivního k objektivnímu. Proces zrání trvá léta, mnohdy celý pozemský Hivot a sahá i daleko za n=j, neboK m?He úsp=šn= skon;iti aH úplnou planoucí duchovní zralostí, v níH se ;lov=k stává v=;ným. A ;ím je kdo zralejší, tím je i duchovn= v=cn=jší a neosobn=jší. Pro; duchovn= v=cn=jší? ProtoHe duch je podstata ;lov=ka, t=lo pouze jeho slupka, protoHe duchovní je bliHší prazdroji Hivota a tedy cenn=jší a vyšší, protoHe v=cnost jest v pravd= ne ve hmot=. V duchovní v=cnosti a neosobnosti spo;ívá kategorický projev poslušnosti zákon? vývoje, sm=$ujícího od do;asnosti k v=;nosti, od trpkých proHívání v níHinách hmotnosti k blaHené tvo$ivosti ve výšinách duchovních oblastí. MoHnost tvo$ivého vzmachu je jenom jedna. Ve sv=tle duchovního Hivota. V temnu materialismu je úpadek, zhroucení, smrt. Co chce býti duchovn= Hito, musí usilovati o sv=tlo a jeho hodnoty. V tom je pravá a bezpodmíne;ná v=cnost. Všechno ostatní je pomíjivé a proto nev=cné. V=cnost a v=;nost jsou podobné pojmy. V=cnost je projev ducha, jehoH kone;ným výsledkem je v=;nost. Všechno to, co sm=$uje k duchovní ušlechtilosti a k v=d=ní, k pravd=, ke spravedlnosti, k lásce a ;istot=, všechno, co chová v sob= v=rnost duchovnímu Hivotu a jeho hodnotám, je v=cné a moudré. Opak je Hivotní zradou a tím projevem neposlušnosti, jíH je ur;ena kone;ná zkáza. Lidský Hivot je osobním a má býti nadosobním projevem tvo$ivého p?sobení v zákonech stvo$ení. Má svoje poslání a cíl, svou zá$ivou budoucnost a své v=cné výchv=vy radosti z bytí. V tom jest vše! Pln= v=domá osobnost jest ;i smí býti ;inná na neosobním díle v=;nosti. KdyH se ;lov=k osvobodí od citliv?stká$ského zabývání se sama sebou a p$ejde ke sluHb= neosobní, v=cné, získává nejkrásn=jší osobní vyza$ování, usm=rn=né, všestranné a harmonické, spojující ;lov=ka s v=;nými výchv=vy souladu všeho stvo$eného.
- 70 -
Doslov Lé;ení zá$ením neboli osobním lé;ivým magnetismem je doplOkem lé;ení dosud známého. Nechce jej nahraditi nebo p$ezírati, neboK jej nahraditi nem?He. VHdy bude zapot$ebí chirurg? a odborných i praktických léka$?, pr?kopník? nových metod lé;ení a jiných. Bude však stupOováním dosud známé lé;by, neboK m?He lé;iti p$edevším jiH p$í;iny, ne jen násled-ky,jak se d=je dosud. Stane se tedy oním preventivním lé;ením, o n=mH léka$ská v=da dlouho sní a o n=jH usiluje a které se jí dosud zdálo vzdálenou hudbou budoucnosti. Dnes je to umoHn=no poznáním celkového stvo$ení a tím r?zných druh? zá$ení i r?zných druh? lidských podstat, které nám zjevilo v=d=ní ze všeobsáhlé moudrosti Abd-ru-shinova slova Pravdy. Praví-li se vn=m, He "lé;ivý magnetismus bude zaujímati jedno z v?d;ích postavení v dalším vývoji lidského pokolení" poukazuje se tím na okolnost, He bude míti mimo lé;ivých efekt? i vliv na lidský vývoj. Další vývoj znamená zduchovn=ní, zušlecht=ní, povznesení, získání širokého v=d=ní o stvo$ení a vpravení se do jeho zákonitostí. Tomu lé;ivý magnetismus m?He nejvhodn=ji a nejp?sobiv=ji napomáhat, jestliHe je tu dobrá a pohotová v?le lé;ivou sílu takto opravdov= zhodnotit tím, kdo ji p$edává i kdo ji p$ijímá. Lé;ivá síla jest vHdy uHite;ná, nezp?sobí-li snad hned t=lesné uzdravení, slouHí k uzdravení, které je cenn=jší neH zdraví t=lesné, ke zdraví jemnohmotnému, duševnímu a nep$ímo duchovnímu. Její p$ijímání je omilostOováním k vroucn=jšímu rozvoji, pobídkou k ;ilejšímu pohybu ke splOování cíl? lidského pobytu na zemi. V?d;í postavení lé;ivého magnetismu je tedy v pomoci všem lidem dobré v?le k rozvinutí záchv=v?, zp?sobujících vzestup a k tvo$ivému uplatn=ní h$iven, vloHených do ;lov=ka za cílem uskute;n=ní výstavby a rozvoje království Míru na zemi.
- 71 -
Obsah (p#vodní knihy) P ipomínka
3
*ást 1. Zá ení
5
Zá ení stvo ení a kosmické
7
Pásma nadzemských zá ení
8
Okruh zemské magneti+nosti
10
Závislost +lov-ka na zá ení
12
Vlny výchv-v0
14
Co je lé+ivý magnetismus
16
P ijímání sily a uzp0sobení pacienta
18
Lidská malichernost
20
*ást 2. *lov k - nositel zá ení
21
Niterné-chv-ní
23
6ivotní stabilita
25
Spojení mozk0 s nitrem
26
8ím je regulováno lidské vyza ování
28
Prost edník lé+ivé sily
30
Vina a odplata
32
Snoubení souvislostí
34
Prost edí +lov-ka
37
*ást 3. Lé ivost magnetismu
63
Jak se projevuje sila lé+ivého magnetismu
39
Rozsah magnetické lé+by
41
O d0v- e a shodách zá ení
43
Schopnost k p ijetí sily dobra
47
Lé+ivý proud
49
Teplejší a chladn-jší magnetické proud-ní
51
Pomoc p i rozvíjení ducha
53
Pomoc p i odchodu z této zem-.
54
M0>e magnetické ošet ení zá ením n-komu uškoditi?
55
Magnetické lé+ení a jasnoz ivost
57
Lé+ení za dob Je>íše a dnes Lé+ení v-d-ním
59 62
- 72 -
*ást 4. Magnetické ošet ení
63
Magnetické ošet ení a jeho význam
65
Snímání zakalení
69
Ochranné lé+ení
71
Stanovení diagnosy
72
Jak se chovat p i ošet ení
74
Prosba o sílu k pomoci
75
Od-v p i ošet ení
76
Netrp-livost a v0le k dobru
78
Jaká odm-na nále>í za magnetické lé+ení?
80
M0>e býti pacient lé+en sou+asn- dv-ma magnetickými lé+iteli?
81
O pou>ití a zneu>ívání daru lé+ení
82
V-domá spolupráce?
84
Osobivost a v-cnost Doslov Obsah Seznam vyobrazení
85 86 87 89
- 73 -
Seznam vyobrazení 1. SíK zá$ení nadzemských pásem 2. Zemský okruh 3. Výchv=vy 4. Niterné chv=ní 5. Velikost okruhu niterného chv=ní 6. Rozechv=ní nitra vjemem zven;í 7. Rozechv=ní nitra citovým nalad=ním 8. Náznaková stupnice niterného stavu 9. Výchv=vy proudu lé;ivé síly
- 74 -
Obrázek 1. SíK zá$ení nadzemských pásem
- 75 -
Obrázek 2. Zemský okruh
- 76 -
Obrázek 3. Výchv=vy
- 77 -
Obrázek 4. Niterné chv=ní
- 78 -
Obrázek 5. Velikost okruhu niterného chv=ní
- 79 -
Obrázek 6. Rozechv=ní nitra vjemem zven;í
- 80 -
Obrázek 7. Rozechv=ní nitra citovým nalad=ním
- 81 -
Obrázek 8. Náznaková stupnice niterného stavu
- 82 -
Obrázek 9. Výchv=vy proudu lé;ivé síly
Obrázek chybí
- 83 -
