LEDEN 2015
MEDIACE V ČESKÉM PRÁVNÍM PROSTŘEDÍ
ÚVOD
třebitelských sporů. Pilotní projekty byly velmi úspěšné.
V souvislosti s přijetím zákona č. 202/2012 Sb., o medi‑
Přesto u nás byla mediace přes 20 let vykonávána buď
aci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci), a tedy
jednotlivými osobami v režimu volné živnosti (dle zákona
„institucionalizováním“ mediace v České republice, bylo
č. 455/1991 Sb.), nebo byla nabízena jako jedna ze slu‑
již napsáno mnoho odborných statí1, i mnoho monotema‑
žeb v rámci různých krizových a poradenských center.
tických publikací.
Obchodní mediace byla nabízena také jako součást služeb
2
obchodních společností specializujících se na ADR pro‑ Slovo mediace vychází z latinského MEDIARE – zprostřed‑
cesy. Pravidla, kterými se mediace v tom kterém případě
kovat – a historicky ji lidstvo využívá od nepaměti. Lidi
řídila, byla např. součástí etického kodexu poradenského
v konfliktu vždy neformálně usmiřovala autorita té které
centra, nebo byla jako závazná pravidla odsouhlasena
komunity – v evropských podmínkách například farář, a to
stranami před zahájením mediace. Lišil se postup a „pra‑
dříve, než se spor dostal před rychtáře, případně před
vomoci“ mediátora a také způsob odměňování mediátora
vyšší soud. V moderní době ubývá takových přirozených
za sepsanou mediační dohodu. Mediátorem byl každý,
autorit, nebo alespoň nejsou autoritami širší komunity.
kdo si toto označení napsal na vizitku.
A tak roli usmiřujícího zprostředkovatele postupně pře‑ vzali školení odborníci.3
Po letitých diskuzích mezi nejrůznějšími „mediačními tábory“, za vydatné ingerence České advokátní komory,
V moderních dějinách patři mediace mezi ADR procesy
odborníků na ADR procesy a po kritice ze strany Evropské
(alternative dispute resolution), tedy zjednodušeně řečeno
unie, že Česká republika dosud nezapracovala do svého
je jedním ze způsobů mimosoudního řešení sporů a smě‑
právního řádu příslušné Směrnice5, spatřila světlo světa
rem na západ i na sever od českých hranic je hojně vyu‑
kompromisní zákonná úprava pravidel mediace v České
žívána (někdy povinně, před zahájením soudního řízení).
republice – zákon o mediaci, který nabyl účinnosti 1. září
4
2012. Ve vyspělých demokraciích se po dobu využívání mediač‑ ních jednání, tedy během 30–40 let, uvádí dvoutřetinová
Zákon definuje mediaci jako „postup při řešení konfliktu za
úspěšnost. V případech pracovních sporů je uváděno pro‑
účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komu‑
cento úspěšnosti 75 %, u rodinné mediace pak 65–70 %.
nikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby
Přesto obvyklá věta, která je člověku položena po té, co
jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu
se představí jako „zapsaný mediátor“, zní: „A myslíte, že ta
uzavřením mediační dohody“ (§ 2 písm. a) zákona o medi‑
mediace u nás vážně bude fungovat?“ Případně s dodat‑
aci). Zákon o mediaci se však vztahuje pouze na „zapsané
kem: „Co tedy vlastně děláte?“
mediátory“, jak je vysvětleno dále v textu.
Vývoj mediace v České republice souvisí s přenesením zkušenosti z USA během 90. let 20. století a se snahami
MEDIÁTOR
Evropské unie mediaci rozšířit do všech členských států.
Mediátor je prostředníkem vstupujícím mezi znesvářené
První vyškolení mediátoři se pokoušeli v České repub‑
strany, který jim pomáhá vzájemně pochopit svá stano‑
lice přenést zahraniční zkušenosti zejména do komu‑
viska, dostat se pod jejich povrch, rozpoznat hlubší potřeby
nitních sporů, rodinných sporů a postupně také do spo‑
a zájmy každé ze stran a na jejich základě pomáhá „vysta‑ vět“ novou dohodu, s přihlédnutím k možnostem a limi‑
1
2
3
4
02
Problematice bylo například věnováno téměř celé číslo Bulletinu advokacie č. 6/2013; kde mediaci z různých úhlů pohledu ucho‑ pili jak právníci, tak dlouhodobí mediátoři a odborníci na vlastní proces mediace.
tům té které strany. Specifickými technikami tlumí, nebo naopak „nechá vyvřít“ těžké emoce a postupně přivádí strany do stavu, kdy jsou schopny vnímat (slyšet) jedna druhou, (opět) zapojit rozum a schopnost pochopit, „jak to
T. Šišková, Facilitativní mediace (Řešení konfliktu prostřednictvím mediátora), Portál 2012 D. Potočková, Nejlepší je domluvit se, Alfom 2013 J. Plamínek, Mediace (Nejúčinnější lék na konflikty), Grada 2013 a další.
má ten druhý“. Tomuto okamžiku se také říká „aha‑efekt“.
Kolébkou „moderní“ mediace jako metody mimosoudního řešení sporů jsou USA a Kanada. Na profesionální úrovni souvisí s hnu‑ tím za rasovou rovnost, kdy v 60. letech 20. století našla své uplatnění ve sporech týkajících se občanských a lidských práv.
nativ jejich původně „jediného možného“ řešení. Podaří-li
Podrobněji k ADR procesům např. Achour, G.: Úvod do rozhodčí‑ ho řízení v mezinárodním obchodním styku, monografie Achour & Hájek, září 2014
Jeho dosažení je obrovskou úlevou nejen pro strany, ale i pro mediátora. V průběhu celého procesu tedy mediátor ulehčuje komunikaci a pomáhá stranám při hledání alter‑
5
Zejm. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES z 21. května 2008, o některých aspektech mediace v občan‑ ských a obchodních věcech, a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES z 6. července 2005, o uznávání odborných kvalifikací.
se proces dovést až k dohodě, je dalším úkolem mediá‑
Jak facilitativní, tak evaluativní mediátor pomáhá stranám
tora ohlídat její jednoznačnost, specifičnost a faktickou
zprostředkovat různé úhly pohledu. Minulostí se zao‑
realizovatelnost, s případnými „pojistkami“.
bírá jen v míře nezbytné k zprostředkování „aha-efektu“. Mediátor je odborníkem na proces mediace; strany jsou
Tuto charakteristiku by měli naplňovat všichni, kdo mají
odpovědné za výslednou dohodu.7 Účastní-li se mediace
na vizitce „mediátor“, i když tuto činnost vykonávají jako
zároveň se stranami jejich právní zástupci, je vhodné,
volnou živnost – bez jakýchkoliv zákonných pravidel pro
aby s nimi mediátor předem dohodl „přípustné“ zásahy
výkon této činnosti.
v průběhu vlastních mediačních setkání. Bude-li se každý z advokátů „do krve“ brát za „práva“ svého klienta, kre‑
Mnohem větší požadavky jsou zákonem o mediaci kla‑
ativní proces nalézání „funkčních řešení“ tím dost zbrzdí,
deny na „zapsaného mediátora“. Tento je zapsán do pří‑
ne-li znemožní.
slušného seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti po splnění podmínek upravených prováděcí vyhláškou
Stylem, kterým by klienti mohli být zaskočení, je tzv. trans‑
č. 277/2012 Sb. Mezi podmínky patří – mimo jiné – vysoko‑
formativní mediace. Tento styl je totiž zaměřen spíše na
školské vzdělání (bez specifikace zaměření studia) a slo‑
nastavení vnitřní změny u klientů - sporných stran. Cílem
žení odborné zkoušky: Písemná část zkoušky je tvořena
je zlepšení vzájemných vztahů klientů a změna postojů
otázkami z oboru práva, psychologie, sociologie, komu‑
vedoucí k tomu, aby se obdobné konflikty u nich v budoucnu
nikace a z mediačního procesu. Podstatou ústní části
nevyskytly, nebo byli schopni tyto konflikty snáze řešit
zkoušky je zvládnutí simulovaného mediačního jednání
napřímo mezi sebou. Transformativní mediace má velmi
před odbornou komisí, složenou ze zkušených odborníků
blízko k terapeutickým technikám; ani nemusí držet dále
na ADR procesy, právníků a psychologů.
popsanou strukturu mediačního procesu. Využívá se zejména v rodinných sporech a v České republice ji zatím
Po zápisu do seznamu musí „zapsaný mediátor“ dodr‑
praktikuje poměrně málo mediátorů, například pod stře‑
žovat také pravidla výkonu mediace upravená zákonem
chou různých sociálně-poradenských a rodinných center.
o mediaci (pod sankcemi zde uvedenými). S dohodou, coby uzákoněným cílem mediace, to není až
PRŮBĚH MEDIACE
tak jednoznačné. Záleží na tom, který „směr“ či „způsob“
Vlastní mediační proces je zahájen smlouvou o provedení
mediace ten který mediátor používá. Klientům doporučuji
mediace, minimálně s náležitostmi upravenými v § 4 odst.
tuto informaci zjistit hned na začátku – při oslovení konkrét‑
2 zákona o mediaci, a končí některým ze zákonem defino‑
ního mediátora. Aby pak nebyl zklamán průběhem a dél‑
vaných důvodů (§ 6 zákona o mediaci), ideálně uzavřením
kou mediačního procesu. Byť o mediaci v obecné rovině
mediační dohody. Výsledkem nemusí být jen komplexní
vždy platí, že je mnohonásobně kratší, než soudní řízení.
a konečná dohoda, ale třeba také dílčí dohoda(-y), postu‑ pová dohoda, časově omezená dohoda „na zkoušku“.
Základním směrem mediace, která je školena i praktiko‑
Záleží na stranách konfliktu, k jakému řešení v mediaci
vána v České republice, je mediace orientovaná na řešení.
dospějí.
Prvořadým cílem je dosažení dohody sporných stran. Pro splnění tohoto cíle provází mediátor strany procesem
Jak facilitativní, tak evaluativní mediace probíhá v předem
v postupných fázích (viz dále). Pro nalezení vhodného
daných fázích, z nichž některé mohou být v konkrétním
řešení může konkrétní mediátor využívat více liberální
případě velmi krátké, jiné mohou trvat i několik hodin.
(facilitativní – „neradící“) styl, nebo styl více direktivní (eva‑
Za dodržení této struktury a provedení klientů „proce‑
luativní – kdy je mediátor po dohodě se stranami případně
sem mediace“ je odpovědný mediátor. Pro laickou veřej‑
připraven vyjádřit i své hodnocení k vlastnímu věcnému
nost fáze mediace zjednoduším na: 1. přípravu mediace
řešení).
a vlastní úvod (v jeho rámci jsou zejména „vyjasněna pra‑
6
vidla hry“), 2. sběr informací, končící sestavením agendy jednání, 3. hledání řešení, charakterizované společným vyjednáváním, 4. tvorbu dohody s pojistkami. Dle různých 6
Zákon o mediaci v § 8 odst. 2 ve vztahu k zapsaným mediáto‑ rům uvádí: „Mediátor nesmí ohledně konfliktu, ve kterém vede nebo vedl mediaci nebo činil kroky k přípravě mediace, poskyto‑ vat právní služby podle jiného právního předpisu, i když je jinak k jejich poskytování oprávněn. Za právní službu se nepovažuje vyjádření právního názoru mediátora v průběhu mediace na věc stran konfliktu nebo některou její dílčí otázku.“
„mediačních škol“ jdou uvedené fáze rozdělit až na sedm postupných kroků.
7
Totéž uvádí § 3 odst. 3 zákona o mediaci.
03
Proces „standardní“ mediace (lépe řečeno netransforma‑
ODPOVĚDNOST MEDIÁTORA ZA PROCES
tivní) se může lišit u toho kterého mediátora „přímými“
V každém okamžiku mediačního procesu je mediátor
zásahy do procesu – jejich mírou a formou. Nejen ve smy‑
transparentní. Například vysvětluje stranám, proč právě
slu poskytování odborných rad, či způsobem zásahu mezi
provádí určitý úkon (např. zapisuje témata jednání na flip‑
strany v extrémně vypjatých emocích. Rozdíl je také v tom,
chart – poznámkovou tabuli), nebo proč je užitečné dodr‑
zda mediační jednání probíhá za současné přítomnosti
žet v procesu konkrétní pravidla. Srozumitelností svého
sporných stran, nebo (a v jaké fázi a jak často) mediátor
postupu vytváří bezpečné prostředí pro komunikaci spor‑
vede tzv. oddělená jednání (s každou stranou zvlášť). I tuto
ných stran. Také využití/nevyužití caucusu (požaduje-li jej
informaci by si měli klienti zjistit, než se rozhodnou pro
některá ze stran) by měl mediátor stranám objasnit.
mediaci u konkrétního mediátora. Mediátor je odpovědný za mediační proces. Strany jsou
ODDĚLENÉ JEDNÁNÍ
odpovědné za výslednou dohodu.
Oddělené jednání, nebo-li „caucus“, je některými medi‑ átory téměř výhradně aplikovaný způsob vedení medi‑
Celý proces je dobrovolný a jak strany, tak mediátor (ze
ace – například z důvodu „jednoduššího dotlačení stran
zákonných nebo smlouvou vymezených důvodů) mohou
k dohodě“, je-li mediátor zároveň odborníkem na věcnou
mediaci kdykoliv ukončit. Zákonnými důvody na straně
problematiku, která je předmětem sporu. A zároveň strany
mediátora je zejména pochybnost o jeho nepodjatosti,
– řešící obvykle obchodní spor – jsou s tímto způsobem
nebo narušení nezbytné důvěry mezi mediátorem a stra‑
vedení mediace (a často také s evaluativním zaměřením
nami (§ 5, § 6 a § 8 zákona o mediaci).
mediátora) předem srozuměny. Některými mediátory je caucus využíván v omezené míře, zejména v situaci emočně velmi rozjitřeného jednání, u kterého selhaly jiné techniky zklidnění znesvářených
PROVÁZANOST S DALŠÍ PRÁVNÍ ÚPRAVOU
stran. Nedaří-li se jinak ochránit jednu stranu před přímými
CIVILNÍ PROCESNÍ PŘEDPISY
útoky druhé strany, nebo strany nejsou schopny dodržet
Zákon o mediaci je již od svého vzniku provázán s občan‑
pravidlo „neskákání si do řeči“ a udělování slova mediá‑
ským soudním řádem (zákon č. 99/1963 Sb.); od 1. 1. 2014
torem, je dočasné oddělení stran často posledním způso‑
se mediace objevuje také v zákoně o zvláštních říze‑
bem, jak lze v mediaci vůbec pokračovat. V obchodních
ních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.; dále „z.z.ř.s.“), a to
jednáních je caucus na místě také tehdy, pokud mediátor
v hlavě páté - Řízení ve věcech rodinněprávních.
z dosavadního průběhu usoudí, že část důležitých infor‑ mací si strany nechávají pro sebe a bojí se je (zatím) vnést
Občanský soudní řád (dále „o.s.ř.“) upravuje jednak mož‑
do společného jednání.
nost soudu doporučit mediaci, jsou-li tu ukazatele vhod‑ nosti takového postupu a dále možnost přímo nařídit první
Na druhou stranu oddělená jednání mění dynamiku pro‑
setkání – se „zapsaným mediátorem“. Ve druhém případě
cesu. Platí pro ně tzv. zdvojená mlčenlivost. Bez sou‑
se vždy nařizuje „první setkání“, nikoliv vlastní mediace,
hlasu dotčené strany musí mediátor zachovat mlčenlivost
u níž je jedním ze stěžejních principů dobrovolnost. Ta
o průběhu a výsledku odděleného jednání i před druhou
spolu s principem mlčenlivosti a neutrality (nestrannosti)
stranou, nejen navenek vůči třetím osobám. Někdy je
mediátora „rámuje“ mediační jednání.
i z tohoto důvodu těžké vrátit se po oddělených jedná‑ ních zpět ke společnému stolu. Při oddělených jednáních
Soud může doporučit mediaci již v rámci přípravy jednání
také jinak pracuje proces vedoucí k „aha-efektu“, když si
(§ 114a odst. 2 písm. b) o.s.ř.), nebo kdykoliv po zahájení
strany vzájemně nenaslouchají. Navíc u strany, která právě
jednání (§ 99 o.s.ř.), a to i v průběhu řízení o odvolání.
„čeká“, může narůst obava, zda se mediátor na ni s dru‑
Zákon výslovně uvádí, že účastníci řízení jsou „upozorněni
hou stranou „nedomlouvá“. Čekající strana také může
na možnost využití mediace podle zákona o mediaci“.
v mezidobí – a často s vydatnou podporou svých právních dlnosti“ – opustit i tu část vstřícnosti, kterou v sobě ještě
NAŘÍZENÉ PRVNÍ SETKÁNÍ SE ZAPSANÝM MEDIÁTOREM
měla při společném jednání. To jsou některé z důvodů,
Přímo nařídit první setkání se zapsaným mediátorem lze
proč je třeba s caucusem pracovat uvážlivě a jsou mediá‑
v rozsahu (maximálně) 3 hodin, a to i ve stadiu přípravy
toři, kteří jej v podstatě neužívají.
jednání; probíhající soudní řízení lze za tím účelem na dobu
zástupců, kteří „na krev“ hájí svou verzi „pravdy a sprave‑
nejvýše 3 měsíců přerušit (§ 100 odst. 2 a § 114c odst. 3 písm. d) o.s.ř. a § 503 odst. 1 písm. a) z.z.ř.s.). Náklady tohoto
04
prvního setkání platí strany; stát platí pouze za účastníka
HMOTNĚPRÁVNÍ ÚČINKY SMLOUVY A DOHODY
osvobozeného od soudních poplatků (§ 140 odst. 3 o.s.ř.).
Dají-li
Proti usnesení o nařízení prvního setkání není přípustné
sepíše s nimi mediátor smlouvu o provedení mediace.
odvolání (§ 202 odst. 1 písm. m)). Ovšem jedinou sankcí,
Tato smlouvá má i výrazné hmotněprávní účinky. Již
odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prv‑
zákon č. 40/1964 Sb. („starý“ občanský zákoník) i zákon
ního setkání se zapsaným mediátorem dle nařízení soudu,
č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) upravovaly stavění
je, že soud nemusí (zčásti, nebo zcela) přiznat tomuto
běhu promlčecích i prekluzivních lhůt v souvislosti s medi‑
účastníkovi náhradu nákladů řízení (§ 150 o.s.ř.).
ací zahájenou u zapsaného mediátora. Občanský záko‑
strany
konfliktu
šanci
mediačnímu
procesu,
ník (dále „o.z.“) s účinností od 1. 1. 2014 tuto výhodu roz‑ Nedohodnou-li se účastníci řízení na osobě mediátora pro
šířil na všechny dohody o mimosoudním jednání věřitele
první setkání (ve lhůtě určené k tomu soudem), vybere
a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá
mediátora ze seznamu soud.
(§ 647 a § 654 o.z.); neváže tedy stavění běhu promlčecí
8
a prekluzivní lhůty jen na mediaci zahájenou u zapsaného Jak již bylo řečeno nařídit lze pouze první setkání se
mediátora. Nově také stanoví, že po „rozeběhnutí“ lhůta
zapsaným mediátorem. Jedinou výjimku upravuje § 474
neskončí dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu
odst. 1 z.z.ř.s.
běžet (§ 652 o.z.). Věřitel tak získává dostatečný prostor,
9
aby při nezdaru mimosoudního vyjednávání mohl své Účelem prvního setkání je získání sporných stran pro
právo řádně uplatnit.
mediační proces. Mediátor strany seznámí s výhodami mediace, a naopak by měl upozornit na její limity a nesli‑
Dospěje-li mediační proces k sepsání mediační
bovat dohodu. Zároveň splní poučovací povinnost ve smy‑
dohody, je třeba upozornit, že dohoda uzavřená
slu § 3 odst. 4 zákona o mediaci: „Před zahájením mediace
před zapsaným mediátorem není přímo vykonatelná.
je mediátor povinen poučit strany konfliktu o svém posta‑
Na exekuční titul ji může povýšit schválení soudem
vení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích
v podobě soudního smíru. V již zahájeném řízení se
smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, o mož‑
tak stane postupem dle § 99 o.s.ř. Mediační dohodu
nosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za
( její část) lze však předložit soudu také jako návrh
provedenou mediaci a o nákladech mediace. Mediátor je
na prétorský smír dle § 67 o.s.ř.; soud pak musí –
povinen strany konfliktu výslovně poučit o tom, že zahá‑
po přezkoumání souladu dohody s právním řádem
jením mediace není dotčeno právo stran konfliktu domá‑
ČR – tuto dohodu schválit, nebo zamítnout, do 30
hat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní
dnů od zahájení smírčího řízení. Výhodou soudního
cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné
smíru jsou minimální náklady (vrácení 80 % soudního
pouze strany konfliktu.“
poplatku dle § 10 odst. 7 zákona, č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; resp. zaplacení 500,– Kč za
Odměna mediátora za první setkání činí 400,– Kč za kaž‑
schválení prétorského smíru bez ohledu na to, co vše
dou započatou hodinu; každý z účastníků platí polovinu.
je obsahem mediační dohody – viz položka 9 přílohy
Úhrada této odměny představuje náklad řízení (§ 137 odst.
zákona č. 549/1991 Sb.). Dalším způsobem získání
1 o.s.ř.); ovšem náklady na vlastní mediaci se do nákladů
exekučního titulu je sepsání mediační dohody formou
řízení nepromítají a jejich výše a způsob úhrady záleží na
notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti;
ujednání mezi mediátorem a účastníky.
zde může být výhodou rychlost provedení.
Pokud po prvním setkání nechtějí strany vstoupit do
V každém případě, pokud sporné strany mají alespoň mini‑
mediačního jednání, vystaví jim mediátor potvrzení pro
mální vůli se dohodnout, je dobré učinit tak u zapsaného
soud (§ 8 odst. 1 písm. f) zákona o mediaci) a mediace není
mediátora, aby mohly využít výhody velmi jednoduchého
zahájena. Je možné, aby si strany pro vlastní mediační pro‑
převedení mediační dohody na exekuční titul, bude-li to
ces zvolili jiného zapsaného mediátora; zákon neukládá
třeba. Při schvalování dohody soudem – doslova za pár
povinnost podstoupit mediaci u toho mediátora, u kterého
korun.
proběhlo první setkání. 8 mediatori.justice.cz 9
„Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. Soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.“
05
VÝHODY MEDIACE
NESTRANNOST
RYCHLOST
Nestrannost mediátora – jeden ze stěžejních principů
Hlavní výhodou této metody, ve srovnání s řešením soud‑
mediace – v sobě zahrnuje nejen nepodjatost ve smyslu
ním, je kratší proces (v řádu dnů; ve složitých případech
zákona, ale je udržována v průběhu celé mediace vícero
několika týdnů), méně nákladný proces (náklady medi‑
způsoby.
ace zpravidla nesou strany rovným dílem – každá polo‑ vinu), stranami ovlivnitelný výsledek a možnost zachování
Mediátor dbá na to, aby každá ze stran dostala stejný
dobrých vztahů do budoucna (nebo alespoň jejich další
prostor pro vyjádření. Mediátor nehodnotí a nepřiklání
nezhoršování, což se děje s postupujícím soudním řízením).
se k žádné ze stran – ať už pro obsah či způsob vyjád‑ ření jejího stanoviska, nebo proto, že je mu někdo lidsky
MLČENLIVOST
sympatičtější. Svou nonverbalitou, rovnoměrným očním
Mediace probíhá neveřejně. Mlčenlivost mediátora a pří‑
kontaktem, stejně jako ústním projevem, vytváří pro obě
padně dalších osob, které se spolu s ním účastní na pří‑
strany stejně bezpečné prostředí. Ve zjitřené komunikaci
pravě či průběhu mediace, je ošetřena zákonem (§ 9
mezi stranami „pracuje pro obě stejně“, pokud jde o neu‑
zákona o mediaci). Mediátor proto nemůže působit v roli
tralizaci negativních výroků, vyzdvižení všeho pozitivního
svědka v případném soudním řízení. Povinnost důvěrnosti
a spojujícího, při přerámcování vyřčeného do pozitivních
se vztahuje i na dokumenty, které během mediace vznikly
souvislostí. Zároveň důsledně dbá, aby žádné ze stran
(například mediační zápis, poznámky mediátora). Naproti
nevkládal při použití mediačních technik do úst to, co
tomu smlouva o provedení mediace a závěrečná mediační
strana ve skutečnosti neřekla.
dohoda nejsou předmětem mlčenlivosti, pokud se strany nedohodnou jinak.
LIMITY MEDIACE
Bývá také obvyklé, že povinnost mlčenlivosti je smlouvou
DRUH KONFLIKTU A CÍLE SPORNÝCH STRAN
o provedení mediace rozšířena na strany konfliktu a jejich
Mediace není všelékem na všechny druhy konfliktů, ani na
právní zástupce. Pokud by totiž hrozilo, že sdílené infor‑
„vhodný“ konflikt kdykoliv v jeho průběhu. Mediace napří‑
mace budou při neúspěchu mediačního procesu použity
klad není schopná ošetřit „statusové konflikty“, kde je třeba
proti straně, která je sdílela, nebylo by téměř co mediovat.
rozhodnutí příslušného orgánu. Také není vhodná tam, kde jedna ze stran „umí jedině vyhrávat“; kde má být jedním
ŘEŠENÍ POD KONTROLOU STRAN
z cílů procesu veřejná dehonestace protistrany; kde exi‑
Určité ustoupení z pozic, přiznání vlastního pochybení,
stuje výrazná nerovnost mocenských pozic mezi stranami
uznání a ocenění druhé strany, případně omluva – to vše
nebo silný konkurenční boj znemožňující stranám ote‑
v mediaci pracuje pro dohodu. Mediace nehledá viníky,
vřené sdílení informací. Jako kontraindikátor pro mediaci
ale orientuje se na řešení – pro teď a pro budoucnost.
bývá uváděna také výrazná psychická porucha u jedné ze stran či výrazná závislost na omamných látkách nebo alko‑
U nalézaných řešení je možná výrazná kreativita oproti
holu, znemožňující přijímat za sebe závazná rozhodnutí.
možnostem, které má soud při vynášení rozsudku. Pokud ženy na světlo“, zdaleka nejde jen o peníze. Svou roli hraje
OBAVA ZE ZANEDBÁNÍ PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE
například potřeba ochrany dobrého jména, respektu, bez‑
Dalším limitem je postoj konkrétních stran, stejně jako
pečí, důvěry, možnosti spolehnout se na druhého, potřeba
mocenských orgánů, k vlastní mediaci.
jde o zájmy a potřeby stran, které jsou při mediaci „vyta‑
zbavit se napětí a začít novou životní (pracovní) kapitolu, pocit sounáležitosti nebo naopak možnost rozhodovat
Z pozice strany konfliktu přistupují k mediaci zdrženlivěji
o svém životě … a mnoho, mnoho dalších. A tyto potřeby
například orgány státní správy a samosprávy. Jako důvod
lze v mediaci promítnout do závěrečné dohody – v kon‑
bývá uváděna obava, zda by uzavřením mediační dohody,
kretizované formě jejich zajištění.
coby institutu narovnání, nebyla porušena zákonná péče řádného hospodáře. A tak se „pro jistotu“ tyto orgány
DOBROVOLNOST
soudí. Přitom účelem institutu narovnání není zjistit, jak
Zároveň hraje svou roli fakt, že vlastní proces mediace je
se věci ve skutečnosti mají, ale předejít dalším nesrovna‑
dobrovolný; strany jej mohou kdykoliv přerušit či ukončit
lostem nebo sporům tím, že se původní závazek, v němž
(§ 6 odst. 3 zákona o mediaci). Psychologicky tak nejsou
se sporné právo vyskytlo, zruší a nahradí se závazkem
„tlačeny“ do řešení a naleznou-li je společným úsilím, je
novým. K hledání takového řešení je mediační proces
tím zároveň dán předpoklad pro dodržování výsledné
„jako stvořený“.
mediační dohody.
06
Ke zvážení obchodního úspěchu při soudním jednání
nul do stádia separace, nebo destrukce. A to už je hodně
je třeba vzít v úvahu konkrétní podmínky případu (sílu
těžká práce i pro mediátora.
důkazních prostředků, reálnost alespoň částečného vymožení pohledávky po letech soudních sporů atd.),
Pak lze těžko vyvracet případnou špatnou zkušenost
případně odborné posudky a další dostupné podklady
dotyčného orgánu s mediací a vyvracet „nabyté přesvěd‑
a také aktuální judikaturu či jiná rozhodnutí příslušné auto‑
čení, že ta mediace stejně nefunguje“.
rity v obdobných případech. Po zvážení všech okolností může být ukončení sporu formou narovnání (odpovídající mediační dohodou) tím nejlepším východiskem.
JUDr. Monika Selvičková, Ph.D. T +420 270 006 111
NAČASOVÁNÍ MEDIACE
F +420 270 006 122
I „vhodné konflikty“, charakterizované například prová‑
E
[email protected]
zaností sporných stran (ať už dlouhodobou spoluprací či příbuzenskými vztahy), dále tím, že spor nevykazuje rizika trestněprávní povahy, mocenské pozice stran jsou relativně vyvážené a účastníci dávají přednost projed‑ nání sporu v soukromí, nemusí v mediačním řízení dospět k dohodě. Záleží totiž na stadiu, ve kterém se spor dostane „mediátorovi na stůl“. V závěrečné příloze je zobrazena křivka konfliktu s jednotlivými fázemi a možnostmi v té které fázi reálně „zapojit mozek“ a pracovat na nalézání řešení přinášejících užitek oběma stranám. Z pozice orgánu, který může nařídit první setkání se zapsa‑ ným mediátorem, považuji za žádoucí větší užívání tohoto institutu jak ze strany soudů, tak ze strany orgánů půso‑ bících v sociálně-právní ochraně dětí.10 Jen tyto instituce musí zvážit, zda jde o spor vhodný k mediaci a nevyužívat jej až v okamžiku, kdy všechny ostatní postupy selhaly. Je totiž velmi pravděpodobné, že se spor v mezidobí posu‑
10 Kromě soudů mají možnost nařídit první setkání se zapsaným mediátorem také orgány působící v sociálně-právní ochraně dětí. Zákon o mediaci je tu provázán se zákonem č. 359/1999 Sb., zejm. § 12 a 13 tohoto zákona.
07
KŘIVKA KONFLIKTU KŘIVKA KONFLIKTU (POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ) (POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ)
Signály Odlišnosti Polarita
Separace Vyčerpání Izolace Destrukce Únava
vyjednávání – negociace negociace facilitace facilitace mediace mediace
Bod 0: spouštěcí událost Vyčerpání: únava (třebas jen dočasná) přináší schopnost Signály: „nepoladěnost“, sem tam člověk něčím bouchne, odejde z místnosti, či „významně“ mlčí; Bod 0: spouštěcí událost přes válečné štíty druhou stranu alespoň tro‑ psychické prožívání napětí Odlišnosti: tendence vysvětlit odlišný postoj, přesvědčit o jeho správnosti, popř. mírné výhrůžky; Signály: „nepoladěnost“, semsvůj tam člověk něčím chu poslouchat; ochota ke změně strategie; projevující se odlišné zájmy, hodnoty …; nicméně stále je tu možnost racionálního bouchne, odejde z místnosti, či „významně“ není vyloučen návrat dopohledu destrukce; podle na situace ve chvílích klidu a společné hledání řešení – pokud se to podaří a strany si mlčí; psychické prožívání napětí charakteru konkrétního případu je tu naděje, situaci „vyříkají“, konflikt nepostupuje do dalších fází Polarita: tendence výrazně víc emocí, svůj projevodlišný různých postoj, znaků eskalace konfliktuže(dovolávání se svědků a jiných napřímo, Odlišnosti: vysvětlit se znesvářené strany dohodnou „sympatizantů“, konfliktu, aj.),k dohodě strany ztrácejí přesvědčit o jehozjednodušování správnosti, popř. mírné zosobňování konfliktu nebo jim dopomůže třetí osoba – schopnost mluvit o konfliktu napřímo – jako facilitátor mezi nimi může působit například výhrůžky; se odlišné zájmy, prostředník ve vyjednávání rodinný projevující přítel či spolupracovník obouhod‑ stran; výraznější vnímání odlišného oproti společnému (spojujícímu) noty …; nicméně stále je tu možnost racio‑ Separace: neschopnost spolu v jednomklidu prostoru, totální znechucení, válkaje zároveň indikáto‑ nálního pohledupobývat na situace ve chvílích Každá z fází má odlišnýzákopová slovník, který na pozicích; přerušení komunikace; k obnovení schopnosti vzájemně se slyšet a a kspolečné hledání řešení – pokud se to rem pro mediátora. Napříkladodborník hovoří-li strana o tom, jak je ventilování nashromážděných emocí je zapotřebí neutrální a nestranný – mediátor podaří a strany si situaci „vyříkají“, konflikt „strašně naštvaná a zklamaná“, je to něco jiného, než když Destrukce: různé formy útoku, ničení frontách, i za cenu sebezničujících aktivitschopná se nepostupuje do dalších fází … válka – i na několika je „totálně znechucená“ a na druhého „není Vyčerpání: únava (třebas jen dočasná) přináší schopnost přes válečné štíty druhou stranu alespoň Polarita: výrazně emocí, projev znaků podívat“. trochu víc poslouchat; ochota různých ke změně strategie;ani není vyloučen návrat do destrukce; podle eskalace konfliktu (dovolávání sejesvědků charakteru konkrétního případu tu naděje, že se znesvářené strany dohodnou napřímo, k dohodě dopomůže třetí osoba – prostředník ve vyjednávání a nebo jinýchjim „sympatizantů“, zjednodušování V postupujících fázích konfliktu se také (samozřejmě konfliktu, zosobňování konfliktu aj.), strany
a jako prvotní signál) mění neverbalita. Popis všech indi‑
ztrácejí mluvitkterý o konfliktu napřímo kátorů, semediátora. kterými v této oblasti mediátor pracuje, by vydal Každá z fází má schopnost odlišný slovník, je zároveň indikátorem pro Například hovoří-li strana o tom, jak–jejako „strašně naštvaná zklamaná“, je to něco jiného, než když je „totálně znechucená“ a na facilitátor mezia nimi může působit na samostatnou brožuru. druhého „není schopná se ani podívat“. například rodinný přítel či spolupracovník obou stran; odlišného a jako V úvodu mediátor také zjišťuje, V postupujících fázích výraznější konfliktu sevnímání také (samozřejmě prvotnímediace signál) mění neverbalita. Popis jak dlouho všech indikátorů, se kterými v této oblasti mediátor pracuje, by vydal na samostatnou brožuru. oproti společnému (spojujícímu) konflikt – řečeno mediačně „situace“ – trvá a co strany Separace: neschopnost pobývat v jednom pro‑konflikt dosud v danémediačně věci „podnikly“ (poradil s kama‑ V úvodu mediace mediátor takéspolu zjišťuje, jak dlouho – řečeno „situace“ – trvásea dotyčný co strany dosud v dané věci „podnikly“ (poradil se dotyčný s kamarády, nebo podal trestní oznámení; storu, totální znechucení, zákopová válka rády, nebo podal trestní oznámení; jednají i ústně, nebo jednají i ústně, nebo sipřerušení už jenomkomunikace; píší e-maily,k obno‑ nebo si dopisují výhradně stran). na pozicích; si už jenom píší právní e-maily,zástupci nebo si obou dopisují výhradně právní To je další z indikátorů pro určení fáze konfliktu. vení schopnosti vzájemně se slyšet a k venti‑ zástupci obou stran). To je další z indikátorů pro určení lování nashromážděných emocí je zapotřebí neutrální a nestranný odborník – mediátor Destrukce: různé formy útoku, ničení … válka – i na několika frontách, i za cenu sebezničujících aktivit
08
fáze konfliktu.
Achour & Hájek s.r.o. Kaunický palác, Panská 7, 110 00 Prague 1, Czech Republic | Tel.: +420 270 006 111 | Fax: +420 270 006 122 | www.achourhajek.com Tato publikace je vydána advokátní kanceláří Achour & Hájek s.r.o. a je určena zejména pro klienty Achour & Hájek s.r.o. a další zájemce. Žádná část této publikace nepředstavuje právní stanovisko a nelze ji vykládat jako poskytování právních nebo jiných poradenských služeb ze strany Achour & Hájek s.r.o. nebo jejích partnerů nebo spolupracujících osob nebo jakýchkoliv autorů. Achour & Hájek s.r.o. neodpovídá za aplikaci stanovisek nebo názorů vyjádřených v této publikaci na jakýkoliv konkrétní právní případ. Achour & Hájek s.r.o. udržuje databázi obchodních kontaktů za účelem rozšíření a zlepšení služeb svým klientům. Informace týkající se těchto kontaktů jsou užívány pouze pro vnitřní potřebu Achour & Hájek s.r.o. Pokud je jakýkoliv kontaktní údaj týkající se Vaší osoby nesprávný nebo pokud si nepřejete nadále zasílat publikace Achour & Hájek s.r.o., oznamte nám prosím tuto skutečnost na následující adresu:
[email protected].
www.achourhajek.com © Achour & Hájek s.r.o. 2015. Veškerá práva vyhrazena.
