LANOVÁ DRÁHA PEC POD SNĚŽKOU – SNĚŽKA (1949 – 2012)
KAŽD Ý SI PŘIJ D E N A SV É Výňatek z brožurky z roku 1950
Nová lanovka na Sněžku přináší mnoho turistických, sportovních a rekreačních možností. Střední stanice, Růžová hora, je spojena cestami s hřebenovou oblastí, a to vpravo cestou vedoucí k Růžohorkám a Portášovým boudám, vlevo cestou na Obří boudu. Sestupem od horní stanice Sněžky po Jubilejní cestě. Od Obří boudy jdou pak cesty na Luční boudu a dál až na Černou horu, kde lze používat lanové dráhy do Jánských Lázní. Na svazích Sněžky a přilehlých horských loukách přijdou si na své dobří lyžaři i začátečníci. Sjezd od Růžové hory přes Růžohorky až do Velké Úpy a louky kolem Růžohorek skýtají mnoho sportovních radostí.
LANOV KA V RAC Í DLUH Výňatek z brožurky z roku 1950
Poprvé 10. listopadu 1949 přivezly sedačky lanovky na Sněžku nejen radost rekreantů, ale i potvrzení, že ani nepřízeň přírody nemůže zmařit nadšenou práci našich dělníků a železničářů. Od té doby plní lanovka po celé trati svůj úkol a zrozena z práce a nadšení vrací svůj dluh pracujícím, kteří s lyžemi i bez nich vychutnávají okolní svahy a turistické možnosti. Rychlostí 2,5 m za vteřinu a největší výšce 13,5 m se soukají sedačky lanovky jedna za druhou nad vrcholky smrků, nad horskou loukou, kamenitou bystřinou a nepřehlednými záhony horské kleče nahoru. Kolem dokola je krásný pohled na vršky Krkonoš. Radost rekreantů přímoz každého vyzařuje, když na trati dlouhé celkem 3 600 m, překonává pohodlně a bezpečně ve 25 minutách výškový rozdíl 690 m.
LA N OV K A V H ISTOR I CK Ý CH DATECH
T EC H N I C K É Ú D A J E STA R É L A N OV KY Typ: VON ROll, typ VR 101 Výrobce: Transporta Chrudim (v licenci Von Roll) Druh: dvouúseková osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s odpojitelnými dvoumístnými sedačkami a třemi nástupními stanicemi Pec pod Sněžkou 890 m n. m. Růžová hora (přestupní) 1334 m n. m. Sněžka 1594 m n. m.
15. 1. 1949 Zahájení provozu 1. úseku z Pece p. Sněžkou na Růžovou horu 10. 11. 1949 Zkušební provoz 2. úseku na Sněžku 1. 7. 1950 Povolení trvalého provozu 2. úseku na Sněžku 1957 Zrušení vodovodu z Obřího dolu na Sněžku 1962 – 1963 Rekonstrukce tratě 2. úseku na Sněžku 1977 Přestavba stanice Růžová hora – nová dílna, náhradní proudový zdroj a trafostanice 1982 – 1983 Rekonstrukce brzd, zabezpečovacího zařízení a elektrické instalace 1990 Ukončení provozu České boudy na Sněžce 1. 7. 1997 Předání lanové dráhy Českými drahami městu Pec p. Sněžkou, provozovatelem se stává společnost Lanová dráha Sněžka, a.s. Zprovozněn nový odbavovací systém SKI DATA. 1999 Jediným vlastníkem lanové dráhy se stává město Pec p. Sněžkou 2004 – 2005 Oprava všech stanic lanové dráhy 23. 4. 2006 Nové řízení pohonu 2. úseku frekvenčním měničem 10. 7. 2008 Vydání stavebního povolení na novou lanovou dráhu 1. 9. 2011 Předání staveniště – zahájení stavby nové lanové dráhy 13. 5. 2012 Ukončení provozu 2. úseku na Sněžku 2. 9. 2012 Ukončení provozu lanové dráhy Pec pod Sněžkou – Sněžka 2011 – 2014 Stavba nové lanové dráhy březen 2014 Uvedení nové lanové dráhy do provozu (předpokládaný termín).
Technická data:
1. úsek 2. úsek Pec p. Sněžkou – Růžová hora Růžová hora – Sněžka
V provozu od: Šikmá délka: Převýšení: Průměrný sklon: Tažná větev: Umístění pohonu: Systém napínání: Hmotnost závaží: Výkon hlavního pohonu: Max. dopravní rychlost: Čas jízdy: Typ dopravního lana: Průměr dopravního lana: Typ napínacího lana: Průměr napínacího lana: Počet sedaček: Časový interval sedaček: Vzdálenost sedaček: Počet podpěr: Přepravní kapacita:
15. 1. 1949 1. 7. 1950 1560 m 1967 m 464 m 240 m 31,20 % 12,86 % pravá pravá stanice Růžová hora stanice Růžová hora závažím ve stanici Pec p.Sn. závažím ve stanici Sněžka 5,3 tun 12 tun 75 kW 55 kW 2,5 m/s 2,5 m/s 10,5 min 13,2 min šestipramenné Warrington 6 x K13W-SFC 1570 B Zz 23 mm 23 mm šestipramenné Seal 330 drátů, vinutí XP, ČSN 02 4346.45 40 mm 40 mm 44 55 28,8 s 28,8 s 72 m 72 m 19 23 250 osob/hod 250 osob/hod
Od zahájení provozu bylo použito: Dopravní lano 26 kusů 28 kusů Napínací lano 10 kusů 9 kusů Z toho do konce roku 1959 bylo lano vyměněno na dolním úseku 9x a na horním 7x.
P R OVOZNÍ ZA MĚSTNA NCI L A NOVÉ DRÁHY Akštejn Z. Bakoč Z. Bárta F. Bartoš M. Barvínek V. Bednář Berger J. Bernard R. Bohm P. Bonsch J. Bonschová M. Bouška J. Brát A. st. Brát A. ml. Braun W. Brož Jan Brož Jiří Bureš V. Bureš V. Čapková B. Černý L. Černý P. Čumrik A. Čumrik J. Čumrik P. Diviš F. Diviš P. Doleček Doležal K. Doležal M. Doležalová Dostál J. Doubek B. Drábek V. Drábková B. Drapák K. Dubský P. Dvořáček I. Dvořáková Efler G. Eliáš J. Engová V. Enz K. Exnar J. Felix J. Fiala J. Flegl V. Floriš M. Fürbacher J. Gojdáš J. Gregor B. Gregor M. Gyori P. Haas F. Hanák F. Hanyš P. Hasman V. Haša Z. Haubrt T.
Hauser J. Havelka A. Havelka Ma. Havelka Mi. Havran V. Hejtmánková L. Helebrant Hencl P. Herzog J. Hillert F. Hintner J. Hlaváček J. Hnízdo B. Hofman J. Hofmann D. Hofmann T. Hofmanová A. Holeček T. Vlad. Holubec Holý S. Homolka P. Hořický J. Hrdá B. Hrubý M. Hůlek K. Chlebec J. Chlebec K. Jahodová Z. Janas L. Janda V. Janoušková J. Jaroš J. Jedlička Jedlička Z. Jedličková I. Jirounek Ježek J. John. M. Kábrt V. Kamberský A. Kameníček K. Kameníčková J. Kaňka V. Karasínský F. Karmoš Kerhát M. Kašpar T. Khunt A. Kindl E. Kindlová B. Kiška M. Kiška M. ml. Klajntrt Klempíř R. Kleprlík R. Knajfl O. Kolesár V. Konečný M. Kopecký J.
Korbr B. Koreš Z. Kořínek J. Kořínková Kos M. Kosek M. Kosták P. Kouba F. Koza F. Krákora B. Kraml P. Krejčí M. Kripner Kroupa R. Kršňák M. Křečková Křikava B. Křížek J. Kuba F. Kubec J. Kubeček K. Kudláček F. Kulhánek J. Hinková K. Lank Lánský Lazar J. Lehký J. Lorenc V. Loufek J. Macko M. Marešová J. Martinec J. ing Matas M. Matějíček V. Matějovič J. Mědilek J. Meisner Z. Melichar Š. Merten Mikula J. Mitlohner H. Molk V. Mudroch R. Mullerová J. Musák R. Musil K. Musil Z. Musil F. Myška J. Nedomlel Nehyba J. Nechanický P. Neužil J. Nevečeřa S. Nikolaj Nol Novák B. Novák M.
Novák O. Novotný Novotný B. Novotný P. Odvárko F. Ondřišek V. Palotáš Š. Pavlista T. Péza J. Pich R. Pikl M. Pilařová M. Pirožková M. Pohludka M. Pohludková B. Pokorná V. Polák L. Polda J. Poldová S. Polický Porubský D. Porubský J. Posner D. Povolný Z. Pozler D. Praus M. Prokopec J. Prouza A. Průcha J. Pultrová E. Rait V. Rait V. ml. Rambousek J. Rathner A. Reif Z. Richtr J. Rudolf Russ M. Russ V. Rybář Rýdl J. Řezníček F.ing. Serbousek A. Sitek J. Skála J. Skrbek A. Slaninová D. Smutný Z. Souček T. Stach J. Stodola J. Střelec Be. Střelec Bo. Střelec R. Suchý K. Svoboda Josef Svoboda Jindř. Svoboda K. Svoboda L.
NÁČELNÍCI LAN OV É D RÁH Y Svobodová M. Svobodová R. Šebková J. Šedivý S. Šíma P. Šimek J. Šípek M. Škarnitzel J. Škvrna M. Šmatlák P. Šolc J. Štaude Štibráni Štumfová M. Šturm J. Šusta D. Šváb P. Švec J. Švestka J. Táborská H. Tamchyna J. Thamm A. Tippelt H. Tomeš Z. Trejtnar V. Třeček L. Umlauf Urban J. Urbanec V. Uxa J. Vacek J. Vacek L. Václavík M. Válek O. Valnoha M. Vašata Veselá M. Veselka P. Veselý B. Vogel T. Vogl M. Volman P. Volman J. Volmanová H. Vořechovský O. Vořechovský O. Vosmik T. Vrbenský V. Wolf A. Zadina J. Zbitek J. Zelenka D. Zelenka T. Zeman J. Zmatlík S. Žaba P. Žižka L. Žižka M.
1. 11. 1955 – 30. 4. 1984 1. 5. 1984 – 31. 8. 1989 1. 9. 1989 – 31. 1. 1990 1. 2. 1990 – 31. 8. 1995 1. 9. 1995 – 31. 10. 1996 1. 11. 1996 – 30. 6. 1996 od 1. 7. 1997
Michal Floriš Václav Lorenc Walter Braun František Řezníček Vladislav Holubec Tomáš Vogel Jiří Martinec, Ing.
Nejdéle sloužící: Michal Floriš, 29 let (1955 – 1984)
Nejdéle sloužící: Havelka Antonín, 42 let (1959 – 2003) Nejstarší žijící: Khunt Alois, 94 let (*1917) Celkem 294 osob (z toho 33 žen) a 15 členů statutárních orgánů a.s. (od 1. 7. 1997). Zaměstnanec lanové dráhy Petr Kosták (rok 1950)
OD HISTO R IE PO S OUČA STNOST V LEDNU LETOŠNÍHO ROKU UPLYNULO JIŽ 63 LET OD CHVÍLE, KDY SEDAČKY LEGENDÁRNÍ LANOVKY NA SNĚŽKU SVEZLY SVÉ PRVNÍ PASAŽÉRY. AČ TO ZNÍ NEUVĚŘITELNĚ, LANOVKA JE I PO 63 LETECH PROVOZU PRAKTICKY V PŮVODNÍM STAVU A JE TAK NEJSTARŠÍ PROVOZOVANOU LANOVKOU U NÁS. PRÁVEM PATŘÍ TAKÉ MEZI NEJZNÁMĚJŠÍ A NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ LANOVKY V ČESKÉ REPUBLICE. Vrchol Sněžky, nejvyšší hory České republiky, je turisty navštěvován odpradávna. Již v roce 1681 zde byla postavena čtrnáctimetrová kaple sv. Vavřince. V roce 1850 následovala Slezská bouda a v roce 1868 také Česká bouda s fungujícím poštovním úřadem a telegrafem. S oživením turistiky po 2. světové válce bylo ve druhé polovině 40. let rozhodnuto postavit na Sněžku lanovou dráhu. Po lanovkách na Černou horu, Ještěd, Pustevny a Pláň v pořadí pátou na území dnešní České republiky. Původně byla zvažována varianta, kdy by lanovka vedla z Obřího dolu přes rokli Rudníku k Obří boudě a odtud na Sněžku, ta však byla zamítnuta a bylo rozhodnuto ve prospěch varianty s mezistanicí na Růžové hoře. Vybrána byla nabídka znárodněné chrudimské Transporty n.p. (dříve Wiesner Chrudim), která na základě zakoupené licence od švýcarské firmy Von Roll nabídla novou technologii lanové dráhy, t.j. odpojitelné dvousedačkové lanovky. Na sedačky se nastupuje za klidu, jejich posun ve stanicích a vypouštění na trať zajišťuje obsluha. Typickým znakem lanovek typu VON ROLL - VR 101 je provedení sedaček, kde cestující sedí bokem ke směru jízdy. Výstavba lanové dráhy na Sněžku byla zahájena v roce 1946 odlesněním trasy prvního úseku, navezením potřebného materiálu a postavením pomocné dopravní lanovky od Lesovny na Růžovou horu. V letech 1947 a 1948 pak výstavba pokračovala betonováním základů stanic a podpěr a montáží technologie. Celková hodnota stavby lanové dráhy včetně stavebních prací a výkresové dokumentace byla podle předběžného rozpočtu vyčíslena na 4 796 900 Kč. Stavební část zajistily Československé stavební závody, závod TESKO. 15. ledna 1949 byl slavnostně zahájen provoz na prvním úseku na Růžovou horu. Zájem veřejnosti byl obrovský, vždyť hned v prvním roce převezla lanovka směrem nahoru 112 200 osob a směrem dolů 82 291 osob. Mezitím probíhaly dokončovací práce na druhém, delším úseku z Růžové hory až na vrchol Sněžky, i zde byla důležitým pomocníkem nákladní lanovka. Zkušební provoz byl zahájen 10. listopadu 1949, od 1. července 1950 je pak i druhý úsek v trvalém provozu. Původně se počítalo s průběžným provozem bez přestupování v mezistanici Růžová hora, kde by se sedačky mezi oběma úseky přesouvaly ručně po kolejnici, nakonec bylo ale rozhodnuto o trvalém odděleném provozu obou úseků (mj. i z důvodu rozdílných typů sedaček na obou úsecích).
Vrchol Sněžky před stavbou lanovky
Lanovka po zahájení provozu
Dolní stanice Pec p. Sněžkou – původní příchod ke stanici
Stanice Sněžka
Provozovatelem lanové dráhy byly od počátku Československé státní dráhy. Začátek provozu nebyl zcela jednoduchý, zkušenosti s provozem lanových drah měl tehdy jen málokdo. K první větší úpravě došlo již po několika letech, kdy byly elektromotory přemístěny pod konstrukci poháněcí stanice na betonový základ (původně byly umístěny na této konstrukci). Dále bylo v prvních letech nutno odstranit řadu technických problémů a provést mnoho vylepšení. Další problémy souvisely s extrémními klimatickými podmínkami na Sněžce, kdy se na podpěrách druhého úseku tvořily silné námrazy a docházelo tak k vypadávání dopravního lana z kladkových baterií. V letech 1962 – 1963 proto provedla firma Transporta Chrudim rekonstrukci tratě druhého úseku, při níž byly některé podpěry sníženy, jiné zcela odstraněny nebo naopak přidány. Tato úprava sice situaci zlepšila, ale zcela neodstranila. V zimě roku 1968 došlo dokonce k pádu lana na všech podpěrách od č. 3 výše, jeho zpětné nahazování pak zabralo 5 dní. V roce 1982 byla provedena rekonstrukce brzd, zabezpečovacího zařízení a elektrické instalace, tak aby zařízení lanovky vyhovovalo tehdy nové normě ČSN 27 3005. Provoz lanovky je zejména na druhém úseku velmi často ovlivněn silným větrem. Téměř polovinu dní v roce tak druhý úsek bývá z tohoto důvodu mimo provoz. Nejvíce je větrem ovlivněna závěrečná část tratě pod horní stanicí, kde vede trasa lanovky jen kousek nad hranou Obřího dolu. Na vrcholu Sněžky často vítr dosahuje v nárazech až 200 km/hod (55 m/s). Již v 70. letech se začala projevovat nedostatečná přepravní kapacita lanovky, v letním období při pěkném počasí se u dolní stanice v Peci p. Sněžkou tvoří až čtyřhodinové fronty. Vůbec největší návštěvnost zaznamenala lanovka v letech 1972 a 1973, kdy bylo přepraveno více než 250 000 cestujících. Celkem pak lanovka od roku 1949 až do současnosti vyvezla na Sněžku více než 6 750 000 osob.
Stanice Růžová hora
Životnost technologie lanové dráhy byla výrobcem předpokládána na 17 let. To, že je lanovka na Sněžku po 63 letech provozu stále v původním stavu, zní neuvěřitelně. Proto se již od roku 1976 uvažuje o výstavbě zcela nové, modernější lanovky. V tehdejší studii se počítalo s dvoulanovým systémem čtyřmístné kabinky z Transporty. Koncem 80. let pak bylo vypracováno několik dalších studií, kdy bylo uvažováno o nabídce rakouské firmy Girak na moderní šesti nebo osmimístnou kabinkovou lanovku a prodloužení trasy prvního úseku až k Lesovně. V roce 1997 byla lanovka stejně jako ostatních pět lanovek Českých drah (Sněžka, Černá hora, Komáří Vížka, Javorový vrch a Ještěd) zprivatizována. Novými majitely se staly Pec pod Sněžkou (51 %) a Malá Úpa (49 %). V roce 1999 se jediným vlastníkem stalo Město Pec pod Sněžkou, provozovatelem pak akciová společnost Lanová dráha Sněžka, a.s. s podílem Města Pec pod Sněžkou ve výši 71 %.
Stanice Pec pod Sněžkou
Již v roce 1999 zahájil provozovatel přípravné práce směřující k výstavbě nové lanové dráhy. Byla vypracována studie, která počítala se zcela novou trasou prvního úseku a posunutím dolní stanice blíže k centru města. Na prvním úseku se počítalo s odpojitelnou čtyřsedačkovou lanovkou o délce 1628 metrů na Růžohorky, zpět do Pece měla vést 1964 m dlouhá sjezdová trať. Výběrové řízení na dodávku prvního úseku vyhrála firma Leitner. Z Růžohorek na Sněžku pak měla pokračovat čtyřmístná kabinková lanovka s délkou 2971 metrů a se samočinnou úhlovou stanicí na Růžové hoře (v místě dnešní stanice), která by odklonila trasu o 8–10° do směru současného druhého úseku. S touto variantou ovšem nesouhlasily orgány ochrany přírody, ty podmiňovaly výstavbu lyžařského areálu na Růžohorkách ponecháním původního druhého úseku pouze „na dožití“. Výstavba nové lanovky tak byla opět odsunuta. Teprve v dalších letech došlo ke shodě s orgány ochrany přírody, kdy byla vybrána varianta rekonstrukce lanovky v původní trase z Pece na Sněžku a s posunutím dolní stanice k chatě Lesovna. Tentokrát se podařilo najít kompromis s mnoha podmínkami a získat souhlasné stanovisko ochrany přírody. Přípravy rekonstrukce tak po dlouhých 30 letech mohly začít. V obou úsecích byla vybrána technologie osmimístné kabinkové lanovky. Po zapracování všech podmínek výstavby bylo rozhodnuto o výstavbě čtyřmístné kabinkové lanovky. Zásadním bodem kompromisu je, že přepravní kapacita nové lanovky nepřevýší kapacitu současné lanovky, tzn. 250 osob za hodinu.
V IZUALIZACE STAN IC N OV É LAN OV É D RÁH Y
Stanice Sněžka
I když se v září 2012 stávající tradiční dvousedačková lanovka definitivně zastaví, Sněžka bez lanovky dlouho nezůstane. Nejpozději v březnu 2014 se na vrchol Sněžky (1602 m n.m.) rozjede lanovka nová.
Stanice Růžová hora
Stanice Pec pod Sněžkou Lanovka v zimě
T EC H N I C K É Ú DA J E N OV É L A N OV É D R Á H Y Výrobce: LEITNER A.G. (Itálie) Typ: GD4 Druh: dvouúseková osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s odpojitelnými čtyřmístnými kabinkami a třemi nástupními stanicemi Pec pod Sněžkou 890 m n. m. Růžová hora (přestupní) 1334 m n. m. Sněžka 1594 m n. m. Technická data:
1. úsek 2. úsek Pec p. Sněžkou – Růžová hora Růžová hora – Sněžka
Šikmá délka: 1747 m Převýšení: 508 m Umístění pohonů: Růžová hora Systém napínání: hydraulické Počet podpěr: 19 Průměr dopravného lana: 38 mm Výkon motorů: 224 kW Počet kabin: 15 Tažná větev: pravá Dopravní rychlost: 5 m/s Časový interval kabin: 57,6 s Vzdálenost kabin: 288 m Počet osob v kabině: 4 Doba jízdy: 5 min 49 s Teoret. přepravní kapacita: 250 osob/hod.
1969 m 252 m Růžová hora hydraulické 17 38 mm 224 kW 17 pravá 5 m/s 57,6 s 288 m 4 8 min 24 s 250 osob/hod
Kabinky nové lanovky
Nové stanice Růžová hora a Sněžka budou vybudovány na stávajících místech. Stanice v Peci pod Sněžkou je pro snadnější dostupnost posunuta k chatě Lesovna. Podařilo se splnit i podmínky pro stavbu trasy úseku na Sněžku vyprojektováním speciálních podpěr. Investorem celé akce, Městem Pec pod Sněžkou, byla v roce 2009 získána finanční dotace z evropských fondů ve výši 230 milionů korun a v následujícím roce v soutěži na realizaci zvítězila stavební firma BAK stavební společnost, a.s. Trutnov s dodavatelem lanové dráhy firmou LEITNER A.G. z Itálie. Stavba byla zahájena přípravnými pracemi na místě budoucí dolní stanice v Peci pod Sněžkou v říjnu 2011.
Město Pec pod Sněžkou
Lanová dráha Sněžka, a.s. 542 21 Pec pod Sněžkou www.snezkalanovka.cz
Město Pec pod Sněžkou 542 21 Pec pod Sněžkou www.pecpodsnezkou.cz
Design&printing
Odpojitelný spínací aparát VR101 (VON ROLL)
