KYTICE KOPRETIN Přichází letní slunovrat, plíží se jako světelný stín po střechách domů z městské zahrady a olizuje cihlové komíny jako tříbarevný kocour svoje tlapky. Věští teplé léto. Vzduch trne očekáváním naděje příštích dnů, startu nového léta, příslibu úrody zimního času, kolapsu představ v zajetí nového strachu z rozhraní roku ztuhlého pozdními příchody naděje dvaceti minulých let. Nepodlehnout
Lupina
Regulace Jehnického potoka v rámci akce dešťové kanalizace Ořešín.
rezignaci posledních dnů letošního jara, rvát se s nepřízní času pozdního věku, s prosbou na suchých rtech a nad bídu každodenních strastí se postavit, jak stavíme vázu kopretin na bílý a slavnostně prostřený stůl. Kytice kopretin vrhá stín na bílý ubrus stolu, neboj se, nespadneš dolů, nejsi stín, jsi člověk z masa a kostí a o tom faktu nejsou žádné pochybnosti, snad ve snu, kdy ztrácíme své tělo, či tehdy, kdy se v nás
Lokalita „Na loučkách“
na okamžik světlo lásky rozsvítilo jak po noci, když narodil se nový den, tak vzbuď se a buď připraven. Karel Stránský
Pohled od Náměstí 3. května
Odbor sociálních služeb ÚMČ Brno-Královo Pole poskytuje péči občanům i dalších městských částí. Součástí odboru sociálních služeb je: - Pečovatelská služba - Denní stacionář - Odlehčovací služba - Kuchyň s jídelnou pro důchodce Pečovatelská služba se dělí na službu terénní a ambulantní. Terénní pečovatelská služba se poskytuje v domácnostech klientů. Pečovatelky zajišťují běžné práce k udržování domácnosti (běžný úklid, luxování, mytí podlahy, mytí oken, vynášení odpadků, donáška uhlí a vody). Dále zajišťujeme obstarávání nákupů, pochůzek (lékař, čistírna, pošta), převlečení ložního prádla, mytí nádobí, pomoc při osobní hygieně, pedikúru, dohled nad dospělým občanem v domácnosti…Stále častěji je také poskytována pomoc při podání jídla. Nejvíce využívanou službou je dovážka obědů auty pečovatelské služby. Ambulantní pečovatelská služba, je poskytována v zařízeních pečovatelské služby, která se nacházejí na ulici Kabátníkova 8, Kartouzská 14 a Štefánikova 63a. Prádelny jsou umístěny v domech na ulici Kabátníkova 8 a Kartouzská 14. Prádelny jsou využívány k praní prádla od klientů z domácnosti a pereme také prádlo nutné k zajištění provozu pečovatelské služby. Střediska osobní hygieny (SOH) se nacházejí na ulici Kabátníkova 8 a Štefánikova 63a. SOH umožňují poskytovat hygienické služby obča-
nům, kterým je nelze zajistit v jejich domácnostech pro nedostatečné vybavení, a kteří pro svůj zdravotní stav nemohou využívat hygienická zařízení určená pro ostatní občany. Ve SOH zajišťujeme pomoc při osobní hygieně a pedikúru. Pečovatelská služba je občanům poskytována na základě doporučení lékaře. Úhrada za úkony pečovatelské služby je stanovena podle vyhlášky 505/2006 Sb. a zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Bezplatně se poskytuje účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let, osobám, které jsou účastny rehabilitace podle zákona č.119/1990Sb., osobám, které byly zařazeny v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru a rodinám, ve kterých se narodily současně 3 nebo více dětí. Pečujeme o klienty, kteří žijí v Brně – Králově Poli, Řečkovicích, Mokré Hoře, Ořešíně, Jehnicích, Ivanovicích, Medlánkách a Útěchově. V domě na ulici Kabátníkova 8 se dále nachází Denní stacionář a Odlehčovací služba. Denní stacionář (Domovinka) - umožňuje rodinám, které pečují o staré občany, svěřit tuto péči pracovnicím pečovatelské služby po dobu, kdy jsou rodinní příslušníci v zaměstnání. Denní stacionář také mohou navštěvovat senioři, kteří jsou osamělí a chybí jim kontakt se společenským prostředím.
Denní stacionář
2
Kapacita zařízení je 10 klientů. Provoz Denního stacionáře je jen v pracovní dny. Úhrada pobytu na Denním stacionáři činí 10,- Kč / hod. Odlehčovací služba (přechodný pobyt pro seniory) - lůžkové zařízení: umožňuje péči o osamělé občany, kteří pro svůj nepříznivý zdravotní stav nemohou zůstat ve vlastní domácnosti, nejsou a nemohou být umístěni ve zdravotnickém zařízení, není pro ně místo v domově důchodců a všechny jejich potřeby nemohou být zabezpečeny terénní pečovatelskou službou. Dále umožňuje rodinám, které pečují o seniory, pobyt těchto seniorů na přechodném pobytu po dobu jejich dovolené, nemoci, při rekonstrukci bytu …po dobu až 3 měsíců. Kapacita přechodného pobytu je 15 klientů. Klienti mají zajištěnou péči po 24 hodin. Za stravu uhradí klient denně 130,- Kč a za péči 150,- Kč. Cílem těchto služeb je poskytovat kvalitní péči a podporovat soběstačnost občanů, aby mohli vést samostatný život a zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí. Dosáhnout u občanů odstranění pocitu osamocenosti a bezmocnosti. Zajistit občanům základní sociální poradenství a přispět tak k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Kuchyň s jídelnou pro důchodce se nachází na ulici Ptašínského 9/11. Cena oběda je 50,- Kč a večeře 43,Kč. V kuchyni se připravuje normální strava, žlučníková a diabetická dieta. Stravu rozvážíme do bydliště auty PS, nebo je možné ji sníst v jídelně na Ptašínského ulici, či si ji odnést domů. Hlavním cílem pečovatelské služby je to, aby senioři mohli co nejdéle setrvat ve svých domácnostech, co nejblíže svým blízkým. Snažíme se, aby služby, které poskytujeme, byly kvalitní a na vysoké profesionální úrovni. Všichni pracovníci odboru sociálních služeb mají potřebnou kvalifikaci k výkonu své práce. Máte-li zájem o některou z výše uvedených služeb, volejte pro více informací na tel.: 541 42 84 11-14, 602 595 256. (red)
Strážníci na kolech budou letos ještě víc vidět V zářivě žlutých dresech, od letoška i díky využití reflexních pruhů v pase a na modrých rukávech ještě lépe viditelných, vyrazily už v květnu do terénu na území města Brna cyklohlídky městské policie. Jejich
MPB cyklohlídky
značnou výhodou je fakt, že právě na kole mohou operativněji vykonávat hlídkovou činnost na rozlehlých prostranstvích městské aglomerace, a to i v odlehlejších lokalitách, kde není možné ke zrychlenému přesunu používat motorizované prostředky. Cyklohlídky strážníků budou po celé léto dohlížet na dodržování veřejného pořádku a monitorovat městský mobiliář v brněnských parcích či v přírodních územích využívaných hojně k rekreaci a odpočinku. Zapojení cyklohlídek MPB do přímého výkonu služby se v minulých letech osvědčilo, a tak kromě Brněnské přehrady, vinohradských Akátek a líšeňského Mariánského údolí, budou strážníci na jízdních kolech občanům k dispozici i v dalších vytipovaných částech města.
Mgr. Pavel Šoba, MP Brno
P. JAROSLAV HUDEC Farář a děkan v Šitbořicích 1938 - 1997 Tento text je připomínkou jeho života, zvláště pak jeho slavnostní primice v Jehnicích v červenci 1938 a jeho kněžského a učitelského působení v Šitbořicích, jeho stateč-
složek v obci, oddílů katolických nosti v letech druhé světové války skautů z Jehnic a Ořešína a zástupců a věrného naplňování kněžského Kostelní jednoty, která byla tehdy poslání v dalších desetiletích. v Jehnicích založena na podporu P. Jaroslav Hudec se narodil 1. zamýšlené výstavby kostela. (K jeho července 1912 v Molenburku (dnes Vysočany) na Drahanské vrchovině. výstavbě však nedošlo v důsledku složité politické situace a zejména Pocházel ze zemědělské rodiny pak pozdější okupace českých zemí manželů Andělíny a Vincence fašistickým Německem.) Výbor se Hudcových, kteří hospodařili na aktivně zúčastnil příprav a orgagruntě č. 4, přízviskem „U Vavrů“. Zde se jim narodilo šest dětí: Anna, nizace vlastního průběhu primiční oslavy. František, Karel, Vincenc, Jaroslav V následujícím textu jsou retroa Andělína. Syn Jaroslav byl v pořadí spektivně přiblíženy vzpomínky na pátým potomkem. Po úmrtí maminky Andělíny v roce 1920 se otec v roce 1924 s celou rodinou odstěhoval do Jehnic. Jaroslav po ukončení obecné školy v Molenburku, navštěvoval klasické gymnasium v Brně, ul. Legionářů (dnes Třída kpt. Jaroše), Nejstarší dcera Anna drží za ramena bratra Vincence, maminka kde v roce 1933 Andělína má na klíně nejmladší Andělínku a otec Vincenc syna maturoval. Poté Jaroslava. Vedle něho stojí synové František a Karel. studoval bohosloví v Brně, které ukončil v roce 1938. tuto jedinečnou událost odehrávající Jáhenské svěcení obdržel 2. dubna se v Jehnicích před 75 lety, jak je 1938, slavnostní vysvěcení nových zpracoval RNDr. František Tonar ze kněží se uskutečnilo 7. července svých osobních zážitků a rodinných 1938 v katedrále sv. Petra a Pavla podkladů. v Brně. Světícím biskupem v Brně To bylo slávy, radosti a hrdého byl tehdy ThDr. et PhDr. Josef sebevědomí, když se celá rodina Kupka. Ceremoniální obřad na podílela na přípravě Jaroslavovy Petrově se konal za velké účasti primice. Otec Vincenc Hudec brněnských věřících, členů rodiny a spoluobčanů z Jehnic a Ořešína. Primice, první veřejná mše novokněze P. Jaroslava, se konala druhou neděli v červenci roku 1938. Jedinečnou událost, první toho druhu v Jehnicích, si nikdo nechtěl nechat ujít. Mše a slavnostního primičního obřadu se zúčastnil velký počet jehnických občanů, pozvaných hostí a dalších přihlížejících z okolních vesnic. V Jehnicích na návsi u zvoničky (kapličky) byl postaven oltář, kde P. Jaroslav sloužil svoji první mši svatou. Naproti zvoničce, v domě u Perniců, se konaly přípravy na vlastní bohoslužbu. Pro přípravu primiční slavnosti byl ustaven organizační výbor, jehož členy se stali zástupci téměř všech veřejných Novokněz P. Jaroslav Hudec 3
Primiční průvod prochází vesnicí, P. Jaroslav mezi družičkami
byl pyšný, že jeho syn Jaroslav vystudoval kněžství, a chtěl mu vystrojit důstojnou primiční slavnost. Mamince Andělíně bohužel krutý osud nedopřál dožít se tohoto okamžiku. Brzy po první světové válce, v roce 1920, ve svých 37 letech zemřela na následky pandemie španělské chřipky, která tehdy zle řádila v celé Evropě a vyžádala si obrovské oběti na lidských životech. Tenkrát byl její Sláveček ještě malý chlapec, začal právě chodit do obecné školy. Primice se bohužel nedožil ani jeho strýc, P. František Hudec, mladší bratr otce Vincence, farář v BrněZábrdovicích. Zemřel 3. srpna 1936, necelé dva roky před Jaroslavovým vysvěcením. Byl vážně nemocen a zákeřnému onemocnění žaludku ve svých 59 letech podlehl. Na dokončení kněžských studií svého synovce Jaroslava měl nemalý vliv, zejména když Jaroslav několikrát zvažoval studium bohosloví opustit. P. František si synovce Jaroslava natolik oblíbil, že ho ještě jako
studenta alumnátu v případě úmrtí pověřil pozůstalostním řízením svého majetku. Příprava ojedinělé události působila celé rodině nemalé starosti. Veškerá tíha odpovědnosti padla především na otce Vincence, hlavu rodiny, Jaroslavovy sestry Annu a Andělínu a na Julii, manželku staršího Jaroslavova bratra Františka, později hospodáře v Jehnicích.
Mladší družičky v průvodu jehnickou návsí
Za pomoci několika obětavých sousedek z Jehnic a pod vedením zkušené kuchařky paní Praxové z Řečkovic se Jaroslavovy sestry a švagrová Julie ujaly nelehkého úkolu a vystrojily Jaroslavovi slavnostní hostinu. Mezi pozvanými 4
hosty byli zástupci brněnské biskupské konzistoře, duchovní řečkovické farnosti (děkan P. František Stejskal, P. Jan Beneš, katecheta P. Jiří Fiala) a několik Jaroslavových spolužáků, studujících ještě bohosloví nebo již nově vysvěcených kněží, a mnoho členů rozvětvené Hudcovy rodiny, žijící v Molenburku. Slavnostní primiční mše a oslavy se zúčastnilo velké množství občanů z Jehnic a sousedních vesnic a atmosféru slavnosti nám dodnes dokumentují zachované fotografie. Brzy po primici obdržel P. Jaroslav z brněnské biskupské konsistoře umístěnku. Byl jmenován kaplanem v Šitbořicích na Hustopečsku, kam neprodleně nastoupil. V šitbořické farnosti a na faře u starého pana faráře P. Eduarda Chadima našel svůj nový domov. Kaplan Jaroslav se novému prostředí velice rychle přizpůsobil, brzy se stal oblíbeným duchovním a mezi šitbořickými věřícími občany si získal mnoho příznivců. Starý pan farář si mladého energického kaplana oblíbil a byl s ním spokojen jak při výkonu duchovních povinností ve farnosti, tak i s výukou náboženství na obecné škole v Šitbořicích a na měšťance v Těšanech. Pověřoval ho nejrůznějšími úkoly a postupně tak připravoval na převzetí farnosti, až on sám odejde do důchodu. Koncem srpna 1938 pan farář onemocněl a brzy na to odešel do starobního důchodu a P. Jaroslav převzal šitbořickou farnost. Šitbořice se staly jeho celoživotním kněžským působištěm, působil a žil zde téměř 60 let, až do své smrti.
Vykonávání duchovních povinností ve farnosti v průběhu německé okupace nebylo snadné, a zejména pak poslední dny druhé světové války v dubnu roku 1945, při osvobozování Šitbořic, byly pro P. Jaroslava velice nebezpečné. Rusové o vesnici řadu dnů urputně bojovali. Frontová linie se několikrát vystřídala a těžké boje o Šitbořice si vyžádaly mnoho padlých německých a ruských vojáků, mnoho mrtvých a raněných z řad civilního obyvatelstva a obrovské ztráty na majetku občanů. Poslední dny války přežívali všichni občané ve sklepích nebo v nejrůznějších úkrytech. V těchto kritických okamžicích silně věřící šitbořičtí farníci často požadovali pro raněné a těžce nemocné poskytnutí útěchy a pomoci svého oblíbeného kněze. Obtížný úkol dopadl na faráře P. Jaroslava Hudce, který tehdy prokázal kus opravdového hrdinství a osobní odvahy, když na žádost některých farníků v průběhu osvobozovacích bojů zajisté i s obavami a strachem o svůj vlastní život opouštěl úkryt ve farním sklepě, kde s několika sousedy prožíval poslední dny války, a v kněžském hábitu, většinou sám, občas v doprovodu některého odvážnějšího občana, navštěvoval těžce raněné a nemocné. Několikrát tak přecházel linii fronty z jedné
P. Jaroslav s družičkami v čele průvodu (Průvod prochází kolem bývalé prodejny „Včela“. Vedle ještě stojí starý dům s obchůdkem u Havlásků)
od vojáků: „Pop, pop idět…,“ a na dolním konci dědiny, který ještě okupovali Němci, byl zase „Pfarrer“. Měl tehdy velké štěstí, že ho Rusové nebo Němci při přecházení fronty nezastřelili. Odvahu a poskytování duchovní útěchy, kterou svým farníkům v těchto těžkých chvílích prokazoval, mu jeho spoluobčané nikdy nezapomněli. Jaroslavův otec Vincenc, prožíval konec války v Jehnicích s rodinou svého druhého syna Františka. O Jaroslavovi v té době neměl
Řazení oddílů jehnických a ořešínských katolických skautů do průvodu „Na kovárně“
strany vesnice na druhou, aby poskytl věřícím požadovanou svátost posledního pomazání. To pak na horním konci vesnice nad kostelem, kterou již osvobodili Rusové, slyšel
sebemenší informace. V Jehnicích též sváděli Rusové urputné boje s německými vojáky, kteří se opevnili ve škole „Na kovárně“. Na školu útočily oddíly ruských vojáků, 5
vystřídaných na samém konci války vojáky Rumunské královské armády, kteří pak Jehnice 9. května 1945 osvobodili. Dne 3. května Němci jehnické občany z vesnice vyhnali za údajnou spolupráci s partyzány, a ti pak poslední dny války prožívali převážně v Lelekovicích a porůznu ve vesnicích severně od Brna. Podobně o den dříve, 2. května, stejný osud stihl i občany Ořešína. Domů se pak obyvatelé obou vesnic vraceli až 9. a 10. května. Vincenc Hudec s rodinou syna Františka a ostatními jehnickými občany odešel do Lelekovic, kde však nezůstali, a pokračovali dále až do Unína na Tišnovsku. Tam Hudcova rodina našla azyl u vzdálených příbuzných. V Uníně se Vincenc dobře znal též s panem Klepárníkem, sedlákem, majitelem pily a palírny. Ten, jakmile Vincence uviděl, hned mu sděloval, že ve zprávách, které zaslechl na své krystalce, se hovořilo o těžkých bojích při osvobozování Šitbořic. Klepárník věděl, že Vincenc má v Šitbořicích syna knězem. Jakmile Vincenc tuto informaci uslyšel, nebyla s ním žádná řeč, stále myslel na svého Jaroslava. Zanechal členy své rodiny v Uníně a vrátil se zpět do Jehnic s tím, že se musí co nejdříve dostat do Šitbořic, aby zjistil, jak to s Jaroslavem vypadá a zda-li je vůbec živ. Při zpáteční cestě domů došel až na kopec Babu k Jehnicím, dále
ho však Němci nepustili. Vrátil se zpět do Lelekovic, kde se náhodou setkal s majitelem jehnického dvora panem Žofkou, a spolu se do Jehnic dostali. Pan Žofka uměl německy a s vojáky se dobře domluvil. Doma Vincenc zjistil, že jeho hospodářství je vykradeno a veškerý dobytek je pryč. Všude byl nepředstavitelný chaos a nepořádek, přesto se snažil ještě uschovat a zachránit, co se dalo. Poslední dny fronty prožil sám v Jehnicích a netrpělivě čekal na návrat své rodiny z Unína. Jakmile se Hudcova rodina vrátila domů, jeho první cesta vedla do Šitbořic. V prvých dnech po válce žádná doprava nefungovala, a proto se do Šitbořic vydal pěšky, se svým teprve třináctiletým vnukem Slávkem. Vincencovi tehdy bylo již 70 let. Během osvobozovacích bojů v dubnu 1945 Šitbořice utrpěly obrovské materiální škody. Více než polovina domů vyhořela a v obci nezůstal jediný dům, na kterém by se válka nepodepsala. Ani jedna střecha nezůstala celá. V porovnání s tím, jak vypadala vesnice, kostel utrpěl jen nepatrné škody. Na kostele byl přeražen okenní pilíř na věži, poškozeny zvonová konstrukce a věžní hodiny a rozbito šest oken, okapy a omítky. Na faře byla stržena střecha a vzniklý požár byl uhašen farářem a obětavými lidmi z okolí. Jakmile ustaly boje a fronta se přesunula k Brnu, pustili se všichni občané do obnovy zničené vesnice. Farář Hudec s obětavými pomocníky se dal do uklízení kostela a farní budovy. Roku 1946 byly kostel a fara
opraveny, plechové ciferníky věžních hodin nahrazeny skleněnými a před kostelem byl postaven pomník padlým ruským vojákům. Následující léta, zvláště pak po únorových událostech roku 1948, byla pro faráře P. Jaroslava Hudce, kněze působícího v hluboce náboženském prostředí Šitbořic, tvrdým oříškem. Velice často narážel na okresního církevního tajemníka, který mu vytvářel mnoho nepříjemných překážek v jeho duchovním působení, iniciativu P. Hudce však neohrozil. Ten ve své kněžské činnosti a při zvelebování kostela a fary především spoléhal na podporu a spolupráci šitbořických občanů, kteří za ním vždy věrně stáli a svého kněze podporovali. V průběhu padesátých, šedesátých a dalších let se P. Jaroslav Hudec podílel na řadě aktivit. Při opravě a modernizaci kostela se uskutečnily náročné akce, např. pořízení nových zvonů (1947), instalace akumulačních kamen do kostela (1955), rozšíření hřbitova (1958), oprava fasády kostela a oslava 50. výročí výstavby nového kostela za účasti kapitulního vikáře J. Kratochvíla (1963). (Nový kostel byl postaven na stejném místě, kde stával starý, který byl jako nevyhovující zbourán.) Z iniciativy P. Jaroslava Hudce byla provedena obnova vitrážových oken v kostele (1966), opravena socha sv. Jana Nepomuckého, pořízen elektrický pohon zvonů (1969) a elektronické ozvučení kostela (1970), na faře vybudováno ústřední topení (1971). V roce 1971 byl P. Hudec jmenován děkanem
klobouckého děkanství a takétuto funkci odpovědně vykonával. V dalších letech bylo provedeno zateplení klenby kostela minerální plstí a renovace výmalby presbytáře a obrazu z hlavního oltáře (1974), renovace výmalby v chrámové lodi (1975), oprava fasády kostela (1978), oprava fasády fary a nově byl upraven bohoslužebný prostor presbytáře – obětní stůl (1979). Dá se říci, že čím lépe byl pan farář zapsán u místních věřících, tím horší měl situaci na okrese. Mnohokrát byl předvolán na „kobereček“ k okresnímu tajemníkovi do Břeclavi, kde mu bylo před komisí vytýkáno jeho působení v Šitbořicích jako protistátní, protistranické. Byl mu dáván za vinu liknavý přístup drobných zemědělců do tvořícího se JZD apod., bylo mu vyhrožováno přeložením na jinou farnost. Vždy se ho však zastali a podrželi spoluobčané Šitbořic, včetně stranické organizace. P. Jaroslav Hudec zemřel v sobotu 28. června 1997 ve věku nedožitých 85 let. Smuteční rozloučení s oblíbeným knězem se konalo v úterý 8. července 1997 v chrámu Páně v Šitbořicích za velké účasti místních věřících, všech kněží klobouckého děkanství a zástupce brněnské biskupské konzistoře. Jeho tělesné pozůstatky byly uloženy do hrobu na hřbitově v Šitbořicích. S laskavým svolením a využitím materiálů pana Františka Tonara a paní Ludmily Ulrichové upravil Ivo Pekař
RIVIÉRA V PISÁRKÁCH, BAUEROVA 7, BRNO
www.kinonariviere.cz
J E D I N É L E T N Í D I G I TÁ L N Í K I N O S P R E M I É R O V Ý M I F I L M Y
6
S TAT U T Á R N Í M Ě S TO B R N O F I N A N Č N Ě P O D P O R U J E T U R I S T I C K É I N F O R M A Č N Í C E N T R U M M Ě S TA B R N A
Výsledky sčítání lidu (uvádíme bez komentáře) Městská část Brno-Jehnice
Období 26.3.2011
1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu Celkem 1 102 418 543 80 61
muži 550 226 275 38 11
ženy 552 192 268 42 50
bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské
Celkem 930 2 114 178 277 26 8 290
muži 459 2 35 110 116 10 5 154
ženy 471 79 68 161 16 3 136
0 - 14 15 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 79 80 a více let
Celkem 1 102 172 70 124 194 167 161 76 54 56 26
muži 550 91 39 54 99 86 78 41 26 26 8
ženy 552 81 31 70 95 81 83 35 28 30 18
česká moravská slezská slovenská německá polská romská ukrajinská vietnamská neuvedeno
Celkem 1 102 583 242 4 1 7 225
muži 550 273 127 2 1 6 117
ženy 552 310 115 2 1 108
Celkem 1 102 107 194 146 5 9 1 339 462
muži 550 49 97 73 2 3 1 174 230
ženy 552 58 97 73 3 6 165 232
Celkem 583 549 375 63 86 24 7 34
muži 316 296 188 44 54 13 20
ženy 267 253 187 19 32 11 7 14
Obyvatelstvo celkem z toho rodinný stav
svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené vdovci, vdovy
2. Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání Obyvatelstvo ve věku 15 a více let
z toho podle stupně vzdělání
3. Obyvatelstvo podle věku Obyvatelstvo celkem
z toho ve věku
4. Obyvatelstvo podle národnosti Obyvatelstvo celkem
z toho národnost
5. Obyvatelstvo podle náboženské víry Obyvatelstvo celkem Věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti Věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti Církev římskokatolická Církev československá husitská z toho Českobratrská církev evangelická Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Pravoslavná církev v českých zemích Bez náboženské víry Neuvedeno
6. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní v tom:
z toho podle postavení v zaměstnání ze zaměstnaných
zaměstnanci zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci ženy na mateřské dovolené
nezaměstnaní
7
7. Domovní fond Domy úhrnem Domy obydlené
z toho podle vlastnictví domu
z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce domu
fyzická osoba obec, stát bytové družstvo spoluvlastnictví vlastníků bytů 1919 a dříve 1920 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011
Celkem 337 313 290 7
rodinné domy 327 304 290 -
bytové domy 9 9 7
ostatní budovy 1 -
7
5
2
-
14 71 31 25 102 66
14 70 30 25 95 66
1 1 7 -
-
rodinné domy 333 276 10 5 17 34 69 185
bytové domy 43 4 1 35 2 19 15 2 3
ostatní budovy -
8. Obydlené byty podle právního důvodu užívání a počtu obytných místností Obydlené byty celkem z toho právní důvod užívání bytu
z toho s počtem obytných místností
KROUŽKY NA LIPCE – HRAVÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY Také ve školním roce 2013/2014 se mohou vaše děti zapojit do kroužků Lipky, stačí si jen vybrat. V pestré nabídce letos opět najdete kroužky pro děti všech věkových kategorií, které je hravou formou učí poznávat okolní svět, přírodu a roli člověka v ní. Navštěvování kroužku je přitom pro děti ideální příležitostí, jak se
ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní 1 2 3 4 5 a více
Celkem 376 276 4 11 35 7 36 49 71 188
seznámit s novými kamarády a naučit se vzájemně spolupracovat. Jednotlivé kroužky jsou zaměřeny na rozmanité aktivity, ať už přírodovědné, řemeslné nebo třeba jazykové. Kroužky na Lipce přitom mají jeden společný cíl: rozvíjet v dětech vztah k přírodě formou, která je i naše lektory baví. Nabízíme také poslední volná místa na příměstských i pobytových
táborech Lipky. Aktuální nabídku všech kroužků a táborů Lipky najdete na stránkách www.lipka.cz v sekci Volný čas. Těšíme se na vás!
ELEKTROINSTALACE provádím opravy, pohotovost včetně SO a NE. Revize a hromosvody. Tel.: 608 850 834
MALBY 14 Kč/m 2, nátěry dveří 350 Kč/kus, radiátorů, oken, fasád aj. Tel.: 606 469 316, 547 225 340 www.maliribrno-horak.cz Brno-JEHNICE a okolí. Platba hotově = SLEVA 250 Kč !
Hledám ke koupi RD v Jehnicích a blízkém okolí, možné i k rekonstrukci. Garáž a zahrada výhodou. Cena dle stavu do 6 mil. Kč. Tel.: 721 610 512 Koupím pozemky v okolí Jehnic a okolí, ideálně pro stavbu RD. Tel.: 721 610 615
Vydává Městská část Brno – Jehnice. Redakční rada: Ing. Ivo Pekař (předseda), PhDr. Miroslava Menšíková, Prof. Karel Stránský, Václav Šicha. Adresa: Redakce časopisu Jehnické listy, Náměstí 3. května 5, 621 00 Brno, tel.:541 237 425, fax.:541 237 157 IČO 00225983. www.brno-jehnice.cz. Vychází 4x ročně. Příloha 12 x ročně. Číslo 6 vydáno dne 28.6.2013 v Brně. Sazba a tisk NOVPRESS s.r.o. Počet výtisků: 430. Cena: ZDARMA. Registrováno MK ČR E 14179
