Kurz udržitelné výroby obuvi

Jak realizovat udržitelnou výrobu obuvi – nové profesní profily a možnosti vzdělávání Project 539823-LLP-1-2013-1-PT-LEONARDO-LMP

“Kurz udržitelné výroby obuvi”

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem

1

Proj. Num. 539823-LLP-1-2013-1-PT-LEONARDO-LMP

OBSAH:

1. Systémy standardizace a certifikace ……….………………………………………………….

2

2. Udržitelné materiály a komponenty v obuvnictví …….………………………………..

4

3. Eko-design and produktové inženýrství………………………………………………………..

5

4. Udržitelné výrobní technologie a procesy……………………..………………………….….

6

5. Nařízení a normy o ochraně životního prostředí ….………………………………………

7

6. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) v obuvnickém průmyslu..………

8

7. REACH a výrobky bezpečné pro spotřebitele - právní předpisy……………………

9

8. Smluvní, sociální a obchodní legislativa …………………………………………………….

11

9. Udržitelné balení obuvi…………………………………………………………………………….

12

10. Správa dodavatelského řetězce a logistiky v obuvnických firmách …………….

13

11. Zelený marketing………………………………………………………………………………………

14

12. Firemní praxe společenské odpovědnosti ………………………………………………..

15

1


1. Systémy standardizace a certifikace První lekce (Systémy standardizace a certifikace) má dva hlavní cíle: 1. 2.

Stanovit vědomostní základ o systémech standardizace a certifikace a zdůraznit jeho důležitost a prospěšnost pro firmy, zákazníky a země. Stanovit základní znalosti, které je třeba zahrnout do systému managementu životního prostředí založeném na UNE-EN ISO 14001.

S ohledem na tyto dva cíle je tato lekce rozdělena na dvě kapitoly: Kapitola 1 Tato kapitola definuje celou řadu základních pojmů, které nám umožňují zjistit, co je standardizace, co je norma, jaké jsou donucovací orgány, které vytváří a certifikují normy (národní i mezinárodní) a jak je sestavit (kroky, které je třeba dodržovat při vytváření norem), stejně jako seznam hlavních normalizačních organizací, evropských a mezinárodních. Také definuje, jaké jsou postupy posuzování shody a k tomuto účelu použitelný právní rámec. Zavádí pojem "směrnice" a "směrnice nového přístupu" (tyto jsou zásadní pro získání označení CE nezbytné pro jakýkoli produkt, který má vstoupit na evropský trh nebo se po něm volně pohybovat) a harmonizovaná norma, což jsou specifikace, jejichž dodržování je dobrovolné, avšak umožňují získat kvalitní produkty a zajistit, aby tyto výrobky mohly vstoupit na trh snadněji. Dalším analyzovaným aspektem jsou podobnosti a rozdíly mezi normami a patenty, vyzdvižení výhod a nevýhod každé z nich, a opatření přijatá v EU, aby patentovaná technologie byla dostupnější firmám. V závěru jsou probírány různé systémy řízení. Je definován systém řízení pro jakost výrobků (ISO 9001), životního prostředí (ISO 14001) pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OHSAS 18000) a na pracovních podmínkách (SA 8000).

Obr. 1. Systémy řízení

Kapitola 2 Tato kapitola stanoví kroky, kterými by se měly řídit obuvnické firmy při zavádění systému environmentálního managementu na základě normy UNE-EN ISO 14001. Prochází každý jednotlivý aspekt požadovaný touto normou, a shrnuje je následujícím způsobem: 1.

Environmentální politika: dokumenty stanovící záměry a obecné pokyny organizace o jejím vlivu na životní prostředí, to vše se souhlasem vrcholového vedení firmy. Tato část popisuje, co je politika životního prostředí, kdo je za ni zodpovědný a jak by měla být prováděna.

2.

Identifikace problematiky životního prostředí: se skládá z určení, jakými škodlivými účinky působí obuvnická firma svou aktivitou na životní prostředí. Jsou definovány dopady na životní prostředí, a tyto informace jsou doplněny hlavními problémy životního prostředí, které ovlivňují obuvnický průmysl (odpady, emise, vypouštění vody, spotřeba, nebezpečné látky a hluk).

2


3.

Vyhodnocení problematiky životního prostředí: po určení hlavních environmentálních problémů naší společnosti následuje ukázka, jak by měly být posouzeny za účelem zjištění, zda jsou jejich účinky významné či nikoli. To zavádí pojmy jako příroda, rozsah a frekvence, a pro lepší pochopení, následují příklady, jak provést takové posouzení.

4.

Identifikace zákonných požadavků a předpisů v oblasti životního prostředí ovlivňující obuvnický průmysl: v tomto bodě jsou určeny právní předpisy jmenovitě pro každý problém v oblasti životního prostředí, který by obuvnická firma mohla způsobit (vypouštění, odpad, emise…) a hlavní právní požadavky, které vyplývají z těchto zákonů. Obr. 2. Zákony o ochraně životního prostředí v obuvnickém průmyslu

5.

Cíle, plány a environmentální program: od identifikace environmentálních problémů, jejich posuzování a právních požadavků předepsaných právními předpisy o ochraně životního prostředí, bude postoupeno ke stanovení cílů ochrany životního prostředí (obecné cíle v oblasti životního prostředí, které si společnost sama stanoví pro úspěšné zlepšení konkrétního environmentálního aspektu za určitou dobu) a environmentálních plánů (podrobné požadavky, kvantifikované kde je to možné, vztahujících se na organizaci nebo její části, vycházející z cílů v oblasti životního prostředí) Ty jsou základem pro zpracování programu životního prostředí (realizace logistiky nezbytné k dosažení těchto cílů a plánů). To vše je ilustrováno příklady ke snadnějšímu pochopení.

6.

Struktura a rozdělení zodpovědnosti v managementu životního prostředí: V této kapitole se učíme, kteří pracovníci by měli být zodpovědní za management životního prostředí, jeho organizaci a jak by měl fungovat. Každá osoba by měla absolvovat školení o odpovědnosti za životní prostředí a kapitola obsahuje i příklad jak vyvinout vhodný plán školení o životním prostředí. Na závěr je vysvětleno co je to environmentální komunikace, komu je určena a jak by měla být prováděna a je rozlišeno mezi interní a externí komunikací.

7.

Dokumentace a záznamy v péči o životní prostředí, provozní kontrola, monitorování a měření. Audit a management revize: V rozsáhlejších organizacích jakékoli činy postrádají smysl, pokud nejsou náležitě zdokumentovány. V této kapitole se učíme udržovat odpovídající dokumentaci v oblasti životního prostředí, přičemž rozlišujeme mezi dokumentem (materiál, který vypovídá o faktu nebo vykonaném činu, který může být pozměněn, pokud se změní situace) a záznamem (svědeckým materiálem, který obsahuje informace odrážející situaci v daném čase, a proto nemůže a neměl by být měněn). Je znázorněno, jak plánovat všechny transakce, které mohou mít vliv na životní prostředí, jak zajistit, aby byly prováděny za specifických podmínek, které zabrání potenciálním dopadům na životní prostředí (provozní kontrola), a jak kontrolovat a řádně monitorovat tyto operace (sledovat, zda jsou ve shodě s plánem příslušných kontrolních provozních postupů pomocí měření a/nebo kontroly). Závěrem obsahuje kapitola instrukce o tom, co je audit, kdo má pověření ho provádět, jak ho naplánovat a vykonat (jak interní tak externí audit). Na konec je vysvětlena management revize (požadavky na její provedení, cíle a její důležitost…).

8.

EMAS: tento závěrečný tematický celek vymezuje pojem EMAS (nepovinný nástroj pro registraci a zveřejnění firem a organizací, které zavedly systém environmentálního managementu umožňující jim vyhodnocovat, řídit a zlepšovat jejich vliv na životní prostředí, zajistí jim vynikající výkon v této oblasti a jako firma se o něj mohou opřít. Navržen Evropskou Komisí.)

3


2. Udržitelné materiály a komponenty v obuvnictví Obuvnické výrobky kombinují velkou škálu materiálů a komponent, které jsou vybírány s ohledem na konstrukci, aplikaci a požadované využití. Nejběžnější typy použitých materiálů a komponent (MaC) jsou: • Useň, plátno, polyuretan, PVC, některé textilní a syntetické materiály na svršky • Kůže, vulkanizovaný kaučuk, termoplastická guma (TPR), polyuretany (PU), termoplastické polyuretany nebo etylvinylacetát (EVA) na spodky • Klenky, hřebíčky, tkaničky, nitě, očka, poutka, suché zipy, pěny, podpatky, tužinky Navíc jsou vyvíjena nová řešení, která vylepšují vlastnosti a funkci výrobků.

Obr 3. Schéma součásti obuvi

Aby bylo možno vyvíjet, vyrábět a obchodovat s ekologičtějšími a trvale udržitelnými produkty, firmy potřebují mít znalosti a kompetence ke každému typu materiálu nebo komponentů. V této lekci probereme následující témata: • • • •

Typ a původ materiálů a komponent – obnovitelné materiály, přírodní, recyklovatelné nebo biologicky rozložitelné Výroba materiálů a komponent – dopady na životní prostředí Nové materiály a komponenty Požadavky na kontrolu kvality a trvanlivost materiálů a komponent

Tato lekce bude tedy zaměřena na obuvnické materiály a komponenty, které jsou dostupné nebo ve vývoji a mohou být použity ve výrobě a také na jejich potenciální dopad na životní prostředí. Je doplněna o celostní nástroj, který mohou používat obuvničtí technici při výběru nejvhodnějších materiálů a komponent, aby vyvinuli ekologičtější a udržitelnější obuvnické výrobky. Tímto nástrojem jsou Eco značení, Eco certifikace, Analýza životního cyklu a Uhlíková stopa.

4


3. Eco-design a produktové inženýrství Za realizací trvale udržitelného výrobku stojí především design. Velká část dopadu na životní prostředí je určena už ve fázi designu daného výrobku. Tato lekce analyzuje, jak aplikovat různé koncepty, nástroje a techniky eko-designu při navrhování ekologicky šetrné obuvi s ohledem na optimalizaci spotřeby materiálu a výrobních procesů. Odstavec věnován udržitelným materiálům představí materiály používané v obuvnickém sektoru a nabízí témata k zamyšlení, jak předvídat a snižovat vliv na životní prostředí pomocí analýzy vlastností a funkce udržitelných materiálů, jejich pro a proti a zkoumá některé už existující příklady z historie. „Design pro výrobu“ ukazuje jak dosáhnout nižší spotřeby materiálu a snížit výrobní čas a zároveň udržet investice do fyzických vzorků pod kontrolu pomocí nákupní praxe a s použitím počítačových 3D nástrojů. „Design pro recyklaci“ pokrývá témata jako například: sběr produktů na konci jejich životního cyklu, oddělitelnost komponent na základě typu konstrukce, recyklovatelnost/biologická odbouratelnost jednotlivých komponent.

Obr 4. Posouzení životního cyklu obuvi

Poslední odstavec analyzuje strategie, které přijaly některé značky, aby komunikovaly jejich udržitelnost, a poskytuje tak zdroje inspirace jak se stát eko-designérem.

5


4. Udržitelné výrobní technologie a procesy KROK K UDRŽITELNOSTI začal průzkumem, který určil, jaké informace chybí obuvnickým firmám v oblasti udržitelné výroby. Analýza průzkumu vykázala seznam položek, které způsobují problémy ve smyslu udržitelnosti (např. slabý technický design, slabá organizace výroby, nedostatky v dovednostech, jak co nejúčinněji využívat zdroje, nevhodné nastavení strojů a špatně organizovaná pracovní místa vedoucí k předělávkám a zmetkům, nevhodné využití materiálů a strojů nebo nedostatečné manažerské dovednosti, které by dovedly týmy k lepším výsledkům). Školení zacílené na výrobní techniky Obsah čtvrté lekce je založen na výsledcích průzkumu. Lekce se soustředí na osvědčené postupy poskytující obuvnickým technikům dovednosti a znalosti, díky kterým bude obuvnická výroba udržitelnější. Lekce 4 je o usilování o optimální kvalitu při eliminaci odpadu, předělávek a zmetků; je o důležitosti správného nastavení a údržby strojů, nástrojů a vybavení, o dokončování objednávek včas, aby nebyla nutná letecká doprava, o organizaci výroby, operací a pracovního místa, které umožňuje efektivní manipulaci a hladký pracovní tok a o vynalézavosti, když chybí známé řešení. V žádném případě toto školení nemůže pokrýt všechny oblasti a všechna možná výrobní prostředí, proto je jeho záměrem předat správný přístup. Obsah kapitol Po krátkém úvodu k „Udržitelnosti v obuvnickém průmyslu“ v kapitole 1, vysvětluje druhá kapitola, jaké jsou důležité kroky v předvýrobní fázi. Kapitoly 3 až 8 se soustředí na výrobní oddělení od vysekávání po dokončování a dávají technikům a dělníkům konkrétní doporučení.

Obr 5. Ekologická řešení podešví

Kapitoly 9 a 10 vysvětlují, jak organizace výroby a plánování výroby pomáhají udržitelnému přístupu. Kapitola 11 popisuje metody, pomocí kterých lze zavést a podržet si udržitelnou výrobu, zatímco kapitola 12 vede studenty k osvojení si vhodných manažerských nástrojů, které přivedou tým k udržitelným výkonům.

6


5. Prostředí „Prostředí“ v moderním kontextu udržitelného vývoje zahrnuje fyzické a sociální faktory, které obklopují lidské bytosti a obsahuje půdu, vodu, atmosféru, klima, zvuk, čichové vjemy, chuť, energii, management odpadu, znečištění moří a pobřeží, biologické faktory zvířat a rostlin a rovněž i kulturní hodnoty, historická místa a památky a estetiku. Veškeré operace, kterým jsou materiály a komponenty obuvnických výrobků vystaveny, dávají přidanou hodnotu mnoha zdrojům, ale současně mají za následek vznik těkavých organických sloučenin, tekutého i tuhého odpadu a dalších emisí. V tomto modulu jsou tyto aspekty představeny v kontextu platného evropského právního rámce a doplněny a možnosti správy a osvědčené postupy. Modul je členěn do následujících kapitol •

Obecná struktura právních předpisů v oblasti životního prostředí - popisuje vývoj evropské legislativy v oblasti životního prostředí, představuje hlavní evropské strategie podle oblastí, a vysvětluje a podporuje využívání legislativních databází a vyhledávačů – kritických nástrojů umožňujících být aktuálně informován;

•

Emise do atmosféry - obsahuje těkavé organické sloučeniny a odpadní plyny, jejich hodnocení a řízení emisí

•

Spotřeba vody - uvádí hlavní zdroje spotřeby, možnosti správy a osvědčené postupy,

•

Tekuté odpady - vymezuje hlavní oblasti tekutých odpadů vznikajících během procesu, možnosti správy a osvědčené postupy;

•

Odpady - představuje hlavní odpady vznikající v typické obuvnické firmě, zásady pro správu odpadů, správa odpadů v obuvnické firmě a realizaci správy;

•

Environmentální hluk - představuje obvyklé hlavní zdroje emisí hluku spojených s výrobou obuvi, požadavky na monitorování a limitní hodnoty a možnosti prevence a minimalizace hluku;

•

Energetická účinnost - opatření, která podporují energeticky efektivní využití v obuvnickém průmyslu;

•

emise skleníkových plynů, environmentální značení a prohlášení o ochraně životního prostředí - popisuje principy spojené s odhadem uhlíkové stopy;

Obr 6. Prohlášení o výrobcích chránících životní prostředí

•

Zodpovědnost za životní prostředí – představuje koncept a odpovídající rámec právních předpisů.

7


6. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) v obuvnickém průmyslu Tato lekce představuje komplexní pohled na problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), včetně odkazů na právní předpisy. Tento online kurz zahrnuje 8 kapitol, které poskytují znalosti, dovednosti a kompetence s cílem pochopit hlavní pojmy, zásady a pravidla tzv. "osvědčených postupů při správě ochrany zdraví, životního prostředí a bezpečnosti v průmyslových podnicích". Zahrnuje především právní předpisy týkající se BOZP, firemní zdravotní a bezpečnostní politiky a strategie, plánování BOZP a řízení rizik, mimořádných událostí, jejich oznamování a požární ochrany na pracovišti, zásad bezpečnosti práce u strojů a technických zařízení, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky na pracovišti a procesní rizika v obuvnickém průmyslu.

Obr 7. Zdravotní a bezpečnostní značení

Zajištění odpovídající úrovně BOZP a ochrany životního prostředí v organizacích je nejen zárukou zachování zdraví zaměstnanců. Má také pozitivní vliv na zvýšení produktivity a kvality práce, větší prosperitě organizace a výkonnosti národního hospodářství. Vyšší standard péče o BOZP a ochranu životního prostředí, stejně jako prevence úrazů a poškození zdraví zaměstnanců by měly být nedílnou součástí firemní politiky k zajištění udržitelnosti jednoho z pilířů obuvnického průmyslu v Evropě. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je především systematický přístup ke správě BOZP a ochraně životního prostředí, který management firmy bere v úvahu v rámci manažerských činů a opatření přijatých k prevenci mimořádných událostí (nehod) a současně vytváří podmínky pro zvyšování úrovně kultury práce a celkové pohody zaměstnanců. Tento lekce pomáhá pochopit, že zavedení účinného systému řízení BOZP bude vždy záviset na schopnostech vedení organizace přesvědčit všechny zaměstnance, aby spolupracovali v činnostech, které zvyšují úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví. Sociální odpovědnost tak přivádí firmy k udržitelnému rozvoji obuvnických firem.

8


7. REACH a výrobky bezpečné pro spotřebitele - právní předpisy pro obuvnický průmysl Tato lekce zpracovává nařízení prosazené Evropskou komisí, aby byla zajištěna ochrana zdraví a bezpečnost spotřebitelů (směrnice o obecné bezpečnosti výrobků 2001/95 / ES), včetně požadavků, které výrobky musí splňovat, aby mohly být uváděny na trh výrobci a distributory. Navíc se tato lekce zabývá nařízením REACH (nařízení 1907/2006 Evropského parlamentu a Rady), což je evropské nařízení týkající se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, které je v platnosti od 1. června 2007 a reformuje legislativní rámec pro chemické látky v Evropské unii. Hlavním cílem nařízení REACH je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Nařízení REACH přenáší na průmyslový sektor zodpovědnost za řízení rizik u chemických látek a za poskytování informací o bezpečnosti vyrobených, importovaných, prodávaných a používaných látek. Z tohoto důvodu musí každá společnost splňovat jednu nebo několik požadavků stanovených v nařízení podle typu používaných, vyráběných a/nebo dovážených chemických látek a přípravků, jejich původu (ať už pocházejí z Evropské unie nebo ne) a způsobu použití v průmyslovém procesu. Tato kapitola shromažďuje informace potřebné k předložení žádosti o registraci látky, jakož i informace o zhodnocení dokumentace k registraci, a vysvětluje, jak provádět žádost o povolení látky pro konkrétní použití, které látky vyžadují oprávnění a kdo by o ně měl žádat. Navíc obsahuje informace o omezení látek, které by mohly mít vliv na obuv a komponenty a jsou stanoveny v Příloze XVII nařízení REACH, která omezuje nebo zakazuje výrobu, prodej a použití těchto látek, jejich směsí nebo výrobků z nich. Stejně tak se odkazuje na důležitost komunikace mezi subjekty v dodavatelském řetězci, jakož i jejich povinnost informovat o přítomnosti látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC) a látek podléhajících povolení v obuvnických komponentech. S cílem pomoci podnikům v obuvnickém průmyslu navázat komunikaci mezi subjekty v dodavatelském řetězci, tato kapitola nabízí vzorové dopisy, které mají být odeslány dodavatelům a zákazníkům, aby mohli komunikovat a žádat o potřebné informace o přítomnosti látek regulovaných nařízením REACH ve směsích, komponentech a výrobcích. Nařízení REACH uvádí tři skupiny důležitých látek, které lze nalézt v komponentech a přípravcích používaných při výrobě obuvi a které vedou k zákonné povinnosti pro účastníky dodavatelského řetězce obuvi. Látky, které je třeba zvážit, jsou: látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHC) (seznam zveřejněný na internetových stránkách Evropské agentury pro chemické látky), látky podléhají povolení (seznam v příloze XIV nařízení REACH) a zakázané látky (seznam v příloze XVII nařízení REACH). Každý seznam uvádí podrobnosti o možnostech využití každé látky v obuvnických komponentech.

Obr 8. internetové stránky Evropské agentury pro chemické látky

9


Dále tato kapitola popisuje některé orgány a příslušné kontrolní orgány zřízené v rámci Evropské unie ke kontrole dodržování nařízení REACH. Součástí kapitoly je i slovníček některých definic obsažených v nařízení REACH, které jsou významné pro porozumění v obuvnickém průmyslu. Na závěr je sekce bibliografie s odkazy na nezbytné informace o Směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a nařízení REACH. Na těchto odkazech je možné kontrolovat požadavky a povinnosti, které subjekty v dodavatelském řetězci obuvi musí splňovat pro registraci, povolování a omezování látek. Jsou zde také některé pokyny pro přípravu bezpečnostního listu (SDS), zpráva o chemické bezpečnosti (CSR), žádost o registraci a žádost o povolení.

10


8. Smluvní, sociální a obchodní legislativa Tato kapitola popisuje společenskou odpovědnost firem (CSR) s ohledem na udržitelnost podniku. CSR si klade za cíl přijmout odpovědnost za činnost firmy a podpořit pozitivní dopad na životní prostředí u všech zúčastněných stran včetně spotřebitelů, zaměstnanců, investorů, obce a dalších. Udržitelná výroba obsahuje celou řadu témat, specifických pro odvětví, ve kterém firma působí. Často se používá jako synonymum CSR, avšak je to mnohem složitější pojem a primárně je to nový způsob řízení firmy, který bere v úvahu rozdílné sociální, ekologické, ekonomické a etické faktory v obchodní strategii. Ekoznačky a Zelené nálepky je označovací systém pro potravinářské a spotřební výrobky. Jde o formu měření udržitelnosti zaměřené na spotřebitele, jejímž cílem je, aby při nakupování bylo snadnější brát v úvahu i dopad na životní prostředí. Ekoznačka EU pomáhá identifikovat výrobky a služby, které mají snížený dopad na životní prostředí po celou dobu jejich životního cyklu, od těžby surovin až po výrobu, používání a likvidaci. Je uznávaná po celé Evropě a je to dobrovolná značka podporující životního prostředí, které se dá věřit. Obr. 9. Značka Ecolabel

Právní předpisy o označování produktů značkou CE nabízí výrobcům celou řadu možností a vyžaduje určení, které bezpečnostní/zdravotní záležitosti je třeba řešit, který modul posuzování shody je nejvhodnější pro výrobní proces a zda použít či nepoužít EU harmonizovanou normu. Značka CE je určena především národním kontrolním orgánům členských států, a její použití zjednodušuje nezbytný dozor nad trhem regulovaných výrobků. Evropská unie je celní unie, která zabezpečuje volný obchod mezi jejími 28 členskými státy. Členové Evropské unie uplatňují společný vnější celní sazebník EU (CET) na zboží dovážené ze zemí mimo EU. Zboží dovážené ze států mimo EU podléhá dovozní dani z obratu. Zákon o bezpečnost spotřebního zboží ("CPSIA") upravuje specifické látky v dětských výrobcích, včetně dětské obuvi. CPSIA stanovuje limity pro obsah olova a ftalátů v dětských výrobcích. Právní předpisy a normy vytvořené v rámci nového přístupu Evropské unie jsou harmonizovány ve všech členských státech a zemích Evropského hospodářského prostoru pro umožnění volného pohybu zboží. Zatímco harmonizace právních předpisů EU může usnadnit přístup na jednotný trh EU, měli by si výrobci být vědomi toho, že nařízení (povinná) a technické normy (dobrovolné) mohou také fungovat jako překážky obchodu, pokud jsou jejich standardy odlišné od těch z Evropské unie. Mnoho standardů v EU jsou převzaty z mezinárodních normalizačních orgánů, jako je Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO). Posouzení shody je pro výrobce povinný krok pro výrobce v procesu dodržování zvláštních právních předpisů EU. Účelem posouzení shody je zajistit soulad při dodržování všech fázích, od návrhu až po výrobu, s cílem usnadnit přijetí konečného produktu. Nezávislé zkušební a certifikační laboratoře byly oficiálně akreditovány příslušnými vnitrostátními orgány pro testování a certifikaci na požadavky EU.

11


9. Udržitelné balení obuvi Obal musí splňovat několik funkcí. Je to nesmírně důležitý prvek v rámci dodavatelského řetězce, distribuční soustavy, a také způsobu použití nebo manipulování s výrobkem. Dále významně přispívá k bezpečnějšímu a dlouhodobějšímu používání výrobků. Navzdory tomu mají obaly negativní konotaci v pohledu široké veřejnosti vzhledem k velkému nahromadění obalového odpadu na skládkách. Obalové výrobní podniky a podniky, které používají obaly pro své výrobky, budou v budoucnu méně konkurenceschopné, pokud budou ignorovat evidentně rostoucí trend požadavků na ochranu životního prostředí ve vývoji produktů. Proto vyvstává otázka, jak se vypořádat s plánováním, návrhem, vývojem a zavedením ekologicky šetrného balení. Jaká jsou kritéria, která by měl splňovat? Tato kapitola kurzu se vypořádává s problematikou obalů ve vztahu k ochraně životního prostředí v obuvnickém průmyslu komplexním způsobem, od základního náhledu po širší hlediska vývoje. Cílem tohoto kurzu je také prezentovat případové studie z obuvnického průmyslu a poskytnout vodítko pro návrh a vývoj moderních obalů, protože proces vývoje bez použití kritéria ochrany životního prostředí už dále nestačí.

Obr. 10. Ekologicky šetrný obal na obuv

Koncept vývoje trvale udržitelných obalů se stal celosvětovým trendem. Bohužel, udržitelnost je velmi často opomíjena a ekonomickým aspektům obalů je dána přednost. Při plánování a vývoji nových obalů by firmy měly vždy dělat kompromisy mezi environmentálními, sociálními a ekonomickými aspekty obalů.

12


10. Správa dodavatelského řetězce a logistiky v obuvnických firmách Trvale udržitelný dodavatelský řetězec je stále více uznáván jako jedna z hlavních ingrediencí odpovědnosti firmy k okolí. Správné a úspěšné zvládnutí sociálních, ekologických a ekonomických dopadů uvnitř dodavatelského řetězce je pro jednotlivé firmy stále důležitější. Trvale udržitelný dodavatelský řetězec znamená zvládnout tyto dopady a podporovat správu pomocí osvědčených postupů v celém životním cyklu výrobků a služeb. Cílem tohoto řetězce je vytvořit a chránit dlouhodobé environmentální, sociální a ekonomické hodnoty pro všechny strany zapojené do výroby, prodeje a realizace jednotlivých služeb na trhu. Kurz představuje mnoho různých důvodů, proč jednotlivé firmy začínají zavádět udržitelné dodavatelské řetězce. Prvním a často hlavním důvodem je zajistit dodržování zákonů a dalších předpisů, které platí na trhu, kde jednotlivé podniky prodávají své výrobky nebo poskytují služby. Dalším důvodem pro přijetí takových opatření je skutečnost, že jednotlivé firmy se snaží ukázat jako společensky, ekonomicky a ekologicky šetrné společnosti. Tento online kurz se snaží ukázat hlavní faktory, které mají vliv na úspěšnou realizaci udržitelného dodavatelského řetězce jednotlivých firem v obuvnickém průmyslu. Řeší problematiku zadávání veřejných zakázek, výroby, zásob, dopravy, toku informací, stejně jako udržitelnou roli různých subdodavatelů, dodavatelů, zákazníků a servisních techniků. Vzhledem k tomu, že žijeme v éře rychlých změn, na které většina firem nemá významný vliv, pružnost celého dodavatelského řetězce je jedním z klíčových faktorů. Kurs též uvádí, že koncept udržitelného dodavatelského řetězce se stává skutečně globálním trendem. Nicméně environmentální aspekt je stále příliš často opomíjen ve srovnání s hospodářským prospěchem jednotlivých firem.

Obr 11. Udržitelný dodavatelský řetězec

13


11. Zelený marketing Zelený marketing rozhodně má významné místo ve strategii firmy pro udržitelný rozvoj. Ekologicky šetrná obuv se vyrábí a propaguje, aby naplnila očekávání spotřebitelů s ohledem na kvalitu, cenu a výkon a zároveň i jejich zájem o problematiku životního prostředí. Tento online kurz zahrnuje 8 lekcí, které poskytují znalosti, dovednosti a kompetence s cílem pochopit hlavní pojmy a principy Zeleného marketingu a současně naplánovat, provádět a řídit konkrétní kroky v tomto směru. Kurz představuje paradigma Zeleného marketingu spolu se souvisejícími pojmy, definicemi a principy. Kurz pokrývá témata jako například: Co je to zelená firma?; důvody a přínosy být "zelený" a co by měli výrobci obuvi dělat, aby zdůraznili "zelené" rysy produktu? Segmentace spotřebitele pro ekologické výrobky jsou analyzovány z hlediska inovativního přístupu k integrovaným značkám schopným uspokojit rostoucí poptávku po ekologicky šetrných výrobcích a službách. Nové trendy a životní styl nutí obuvnické firmy, aby rozšířily svůj zájem o spotřebitele a zvažovaly jejich chování a motivace. Začlenit udržitelné marketingové strategie do obuvnických firem a vědomosti o nových obchodních modelech, jako je například Business to Business (B2B), Business to Consumer (B2C) a e-commerce je nezbytné. Někdy značky selhávají při implementaci Zeleného marketingu. Proto tato kapitola představuje příklady rizik, eticky správná tvrzení o ekologické šetrnosti a příklady „greenwashingu“ (zbytečných až klamavých tvrzení o ekologičnosti výrobku). Aby se staly udržitelnými, měly by firmy přeformulovat jejich marketingový mix na ekologičtější produkty, ceny, místa a propagaci. Studenti se naučí komunikovat udržitelnost a propagovat ekologické produkty prostřednictvím různých kanálů, jako je inzerce, public relations, osobní prodej, sociální média, akce, digitální a mobilní marketing. Kurz představuje případové studie a úspěšné příběhy propagace udržitelnosti a zeleného marketingu obuvnických značek. V závěru je doporučen vlastní projekt, jak vypracovat plán Zeleného marketingu na ekologicky šetrnou obuv.

Obr 12. Příklad ekologicky šetrné obuvi

14


12. Firemní praxe společenské odpovědnosti To, co pohání změnu v obuvnických firmách směrem k udržitelnosti, konkurenceschopnosti a inovacím, je závazek k uplatňování postupy Sociální odpovědnosti firem (CSR) ve své každodenní činnosti. Tento online kurz zahrnuje 8 lekcí, které poskytují znalosti, dovednosti a kompetence s cílem pochopit hlavní koncepty a zásady pro přijímání odpovědnosti za vliv firmy na společnost a současně naplánovat, provádět a řídit konkrétní kroky v tomto směru. Společenská odpovědnost firem je realizována na dobrovolné bázi, nicméně právní rámec a podpůrné iniciativy EU jsou zde vysvětleny. Spotřebitelský pohled na CSR je zkoumány hlediska reakce, povědomí a důvěry spotřebitele. V dnešní době se obuvnické firmy stále více zajímají o nakládání s odpady, vodními zdroji, energetickou účinnost, recyklaci a opětovné použití. To znamená, že udržitelnost životního prostředí je nejen nutností z důvodu omezených dostupných zdrojů ale i sociální zodpovědností. Osvědčené postupy obuvnických firem pro podporu místního hospodářského růstu a zaměstnatelnosti, stejně jako charitativní organizace, dobrovolnictví a sponzoring mění vnímání spotřebitele a motivují jej, aby si vybíral značky, které demonstrují fair trade přístup. Vývoj a realizace sociálně odpovědného marketingového plánu je prospěšné pro růst obchodu v obuvnickém průmyslu.

Obr 13. Náčrt sociální odpovědnosti firem

Provádění synergické aktivity v oblasti CSR představuje přidanou hodnotu a přináší obuvnickým firmám výhody na různých úrovních, jako například: zlepšené vztahy se zaměstnanci, dodavateli a odběrateli, diferenciace značky, úspora nákladů, inovace, zvýšená produktivita a kvalita, nižší rizika při získávání nového kapitálu a trhů atd. Doporučujeme vrcholovému a středního managementu, aby se vybrali tímto směrem a pochopili, jak společenská odpovědnost přispívá udržitelnému rozvoji obuvnických firem.

15

Kurz udržitelné výroby obuvi

Recommend Documents