Okres Ostrava GEOLOGIE Bludné (eratické) balvany jsou rÛznû velké valouny aÏ bloky exotick˘ch, na na‰em území se nevyskytujících hornin, které k nám byly dopraveny ledovcem pfii kontinentálním zalednûní bûhem stfiedního pleistocénu pfied 250 aÏ 800 tisíci lety. Hornina Ïulového charakteru je popisována jako hrubozrnn˘ porfyrick˘ granit (popfi. granitoid). Pochází pravdûpodobnû ze synkinematick˘ch granitoidních masivÛ svekofenidního krystalinika stfiedního ·védska nebo jiÏního Finska. Svekofenidy jsou nejvût‰í regionálnû geologickou jednotkou baltského ‰títu, formovanou karelskou orogenezí pfied 1800 milióny let. Barva horniny je naÏloutle ‰edorÛÏová. Struktura je porfyrická, s vyrostlicemi narÛÏovûl˘ch nebo naÏloutl˘ch draseln˘ch ÏivcÛ, konkrétnû mikroklin, dosahujících velikosti 1 aÏ 2 cm. V základní hrubû zrnité hmotû se dále nachází plagioklas (bazick˘ oligoklas), ‰ed˘, naÏloutl˘ drcen˘ kfiemen a ãern˘ biotit v protáhl˘ch shlucích. Biotit tvofií asi 10 –15 % horniny. Z akcesorick˘ch minerálÛ je pfiítomen magnetit, apatit, fiídce epidot. Usmûrnûní horniny se projevuje orientací vyrostlic ÏivcÛ a shlukÛ biotitu jedním pfievládajícím smûrem (lineace).
1 Nejvût‰í bludn˘ balvan v âR je umístûn na podstavci pfied areálem Nové Huti.
1
Pfiírodní památka
Kunãick˘ bludn˘ balvan
Nejvût‰í bludn˘ balvan v âeské republice. Je instalován na betonovém podstavci v Ostravû-Kunãicích pfied areálem Nové Huti, a. s., na Vratimovské ulici. Katastrální území: Kunãice nad Ostravicí
Nadmofiská v˘‰ka: 229 m
V˘mûra: 25 m2
Vyhlá‰eno: 1990
Byl vyzdviÏen z hloubky 6,8 m pfii hloubení základÛ pro slévárnu NHKG v roce 1954. Rozmûry 320 × 250 × 155 cm, objem cca 6,5 m3. OV 15
287
Ostravsko Národní pfiírodní památka
Landek
Území leÏí v severozápadní ãásti Ostravy na vyv˘‰eném ostrohu nad soutokem Odry a Ostravice. Katastrální území: Koblov, Petfikovice u Ostravy
Nadmofiská v˘‰ka: 208 – 280 m
V˘mûra: 85,53 ha
Vyhlá‰eno: 1966
Landek má mezi ostravsk˘mi chránûn˘mi územími specifickou pozici, která je dána jeho polohou, geologickou stavbou, georeliéfem a historií. Na jiÏních svazích byly Odrou odkryty karbonské uhlonosné sedimenty, coÏ umoÏnilo nejstar‰í doloÏené pouÏívání uhlí ãlovûkem na svûtû (v mlad‰ím paleolitu). Uhlí se zaãalo dob˘vat v roce 1782. TûÏba ve zdej‰ím dole Anselm byla ukonãena v roce 1991. Poté byl areál dolu postupnû rekonstruován na Hornické muzeum, které bylo otevfieno v roce 1993. Osm budov areálu bylo zapsáno do seznamu kulturních památek. Území Landeku je ãlenité, rozbrázdûné jak pfiirozen˘mi roklemi, tak rÛznû velik˘mi poklesy (pinky). Hfibet LandeGEOLOGIE ku je tvofien tektonicky vysunutou krou svrchnokarbonsk˘ch hornin. Jeho povrch je pokryt spra‰ov˘mi hlínami, glacifluviálními sedimenty sálského zalednûní a místy miocénními jíly a písky. Na svazích leÏí deluviální hlíny. Antropogenní postiÏení povrchu se mnohde projevuje propadáním terénu nad star˘mi dÛlními díly. ·achtic a ‰tol, vesmûs z pfielomu 18. a 19. století, je pfies sedmdesát. Na úpatí Landeku pfii levém bfiehu Odry tvofií v˘chozy ostravského souvrství dvoudílné skalní defilé v délce pfies 2 km. Profil je pfiibliÏnû kolm˘ na smûr vrstev a je sledovateln˘ od podloÏí do nadloÏí západov˘chodním smûrem. V západní ãásti defilé vychází na povrch stfiední ãást petfikovick˘ch vrstev s málo mocn˘mi slojkami uhlí. Tabulemi jsou oznaãena zasypaná ústí ‰esti ‰tol a dvou ‰achet. Zajímavûj‰í v˘chozy pak následují zhruba o 500 metrÛ dále, pfii b˘valé v˘chodní vrátnici dolu Anselm, odkud pokraãují aÏ ke Koblovu. Tvofií je svrchní ãást petfikovick˘ch vrstev se slojemi uhlí o mocnosti aÏ 80 cm (Neoãekávaná, Juliána, Nepojmenovaná). Podél svahu ústí jedenáct
288
OV 16
star˘ch ‰tol. Nedaleko soutoku Odry s Ostravicí pak nasedají vrstvy hru‰ovské. Na jejich kontaktu je vyvinuta poloha tzv. hlavního ostravského brousku, kter˘ je s ohledem na regionální roz‰ífiení v˘znaãn˘m korelaãním horizontem hornoslezské pánve. V odkryvech vystupuje v˘chodní kfiídlo antiklinály dolu Anselm, dále k v˘chodu antiklinální ohyby dolu Franti‰ek a Hubert. Styl vrásové stavby, doprovázen˘ podéln˘mi zlomov˘mi strukturami (pfiesmyky, násuny), je oznaãován jako tektonika západních sedel. Horniny ostravského souvrství jsou sedimenty paralické uhlonosné molasy v závûru fly‰ového v˘voje paleozoické pánve. Sedimentace probíhala v cyklech, jimÏ odpovídají vrstvy o mocnosti nûkolika metrÛ aÏ desítek metrÛ. Jejich bázi tvofií polohy Ïluto‰ed˘ch pískovcÛ, místy hrubû zrnit˘ch, které se smûrem do nadloÏí zjemÀují. Následují polohy ‰ed˘ch laminovan˘ch prachovcÛ. Ty pfiecházejí do tzv. kofienov˘ch pÛd, tj. prachovcÛ a jílovcÛ s hojn˘mi zbytky kofiínkÛ bahenních rostlin, ze kter˘ch se vyvíjejí vlastní uhelné sloje. Cyklus je ukonãen sedimentací pfieváÏnû jílovcovou v kon-
tinentálním nebo mofiském prostfiedí. Ve vrstevním sledu jsou místy vloÏeny polohy vulkanogenního materiálu (brousky, tufity, tonsteiny). Korelaãnû v˘znamn˘mi horizonty jsou jílovito-prachovcové polohy s mofiskou nebo brakickou, vzácnûji v˘luãnû sladkovodní fosilní faunou. V odkryvech na Landeku je moÏno v délce nûkolika desítek metrÛ sledovat skupinu faunistick˘ch horizontÛ. Nanety, které vystupují pfii stropu petfikovick˘ch vrstev, jsou jedním z nejv˘znamnûj‰ích stratigrafick˘ch horizontÛ celé pánve. V bohatém paleontologickém obsahu jsou pfiítomny témûfi v‰echny hlavní skupiny bezobratl˘ch, zcela v‰ak pfievládají schránky mlÏÛ (nejv˘znaãnûj‰í sladkovodní: r. Naiadites, Carbonicola, mofiské:
r. Anthraconeilo). Pouze v brakick˘ch, tzv. lingulov˘ch horizontech pfievládají ramenonoÏci r. Lingula. Ve v˘chozech i sutích lze najít ãetné fosilizované zbytky plavuní, pfiesliãkovit˘ch a kapraìosemenn˘ch. PÛdním typem jsou luvizemû a místy kambizemû. PfieváÏná ãást povrchu pÛd je pfiekryta vrstvou popílku, kter˘ má velk˘ obsah základních Ïivin. PÛvodnû pfievláKVùTENA dajícím spoleãenstvem byly dubové buãiny asociace Carici-Quercetum. Do souãasnosti se zachovaly v nûkolika rÛznû velk˘ch fragmentech, nejrozsáhlej‰í leÏí na svazích nad dolem Anselm. V ãlenitém území místy aÏ pralesovitého charakteru vynikají mohutné buky lesní (Fagus sylvatica), duby letní (Quercus
Okres Ostrava ka místech, je lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Na Landeku byZVͤENA li nalezeni vzácní drabãíci Staphylinus compressus a Siagonium quadricorne. Zachoval˘ lesní porost sk˘tá vhodné hnízdní podmínky rozliãn˘m druhÛm ptákÛ. Z chránûn˘ch druhÛ zde hnízdí chfiástal polní (Crex crex), lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), Ïluva hajní (Oriolus oriolus). Pozorováni byli Ïluna ‰edá (Picus canus) a Ï. zelená (P. viridis). Díky b˘valému dÛlnímu závodu zde nacházejí vhodné podmínky netop˘fii. Na Landeku LESNICTVÍ najdeme ukázky pfiirozen˘ch i umûle zaloÏen˘ch lesních porostÛ. V západní a jihozápadní ãásti byly ve 30. letech 20. století zaloÏeny první pokusné porosty melioraãních dfievin k ovûfiení sortimentu pro ozeleÀování hald na Ostravsku. Zdravotní stav lesÛ je po‰kozován prÛmyslov˘mi imisemi, oslabené dfieviny jsou ve vût‰í mífie napadány lesními ‰kÛdci. Negativním jevem jsou také v˘sadby nepÛvodních akátÛ (Robinia pseudacacia) a dubÛ ãerven˘ch (Quercus rubra).
1
2
robur) a javory kleny (Acer pseudoplatanus), které jsou doplnûny habrem obecn˘m (Carpinus betulus), lípou malolistou (Tilia cordata) a l. velkolistou (T. platyphyllos). Pomûrnû velké plochy pokr˘vá druhotn˘ les s trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), dubem ãerven˘m (Quercus rubra) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V podrostu je hojn˘ bez ãern˘ (Sambucus nigra), od bfiehÛ Odry se pfiedev‰ím podél cest ‰ífií kfiídlatka japonská (Reynoutria japonica). Pestrost bylinného podrostu je nejpatrnûj‰í v jarních mûsících. V letním období pfievládá zejména net˘kavka malokvûtá (Impatiens parviflora). Jedin˘m chránûn˘m druhem, kter˘ lze na Landeku najít na nûkoli-
V národní pfiíVYUÎITÍ rodní památce probíhá postupná redukce nepÛvodních a rychle se ‰ífiících druhÛ rostlin (akát, dub ãerven˘, bez ãern˘, kfiídlatka japonská) ve snaze pfiiblíÏit druhovou skladbu pfiirozenému stavu. Územím prochází pfiírodovûdná a hornická nauãná stezka. Vzhledem k bezprostfiední blízkosti mûsta ãasto dochází k po‰kozování informaãních panelÛ, které jsou pravidelnû obnovovány. Za finanãního pfiispûní Magistrátu mûsta Ostravy byla v roce 1998 v blízkosti b˘valého hradiska postavena vyhlídková vûÏ. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
41 strana 296
1 Na svazích nad Dolem Anselm se zachovaly pÛvodní dubové buãiny s mohutn˘mi buky. 2 Na strm˘ch svazích Landeku na levém bfiehu Odry vystupují na povrch v˘chozy ãerného uhlí.
OV 17
289
Ostravsko
1
Pfiírodní památka
Porubsk˘ bludn˘ balvan
Bludn˘ balvan na kamenném podstavci v Ostravû-Porubû na Vfiesinské ulici. Katastrální území: Poruba
Nadmofiská v˘‰ka: 227 m
V˘mûra: 25 m2
Vyhlá‰eno: 1990
Druh˘ nejvût‰í bludn˘ balvan s absolutnû nejdel‰í osou v âeské republice. Byl vyzdviÏen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvan˘ch „V dolech“ v Porubû. Rozmûry 370 × 170 × 120 cm, objem cca 4 m3. Bludné (eraGEOLOGIE tické) balvany jsou rÛznû velké valouny aÏ bloky exotick˘ch, na na‰em území se nevyskytujících hornin, které k nám byly
1
Porubsk˘ bludn˘ balvan je druh˘ nejvût‰í v âeské republice.
290
OV 18
dopraveny ãinností ledovce pfii kontinentálním zalednûní bûhem stfiedního pleistocénu zhruba v období pfied 250 aÏ 800 tisíci lety. Hornina Ïulového charakteru je popisována jako hrubozrnn˘ porfyrick˘ granit (popfi. granitoid). Pochází pravdûpodobnû ze synkinematick˘ch granitoidních masivÛ svekofenidního krystalinika stfiedního ·védska, popfi. jiÏního Finska. Svekofenidy jsou
nejvût‰í regionálnû geologickou jednotkou baltského ‰títu, formovanou karelskou orogenezí pfied 1800 milióny let. Barva horniny je rÛÏová s nápadn˘mi ãern˘mi skvrnami tmav˘ch minerálÛ. Struktura horniny je porfyrická, s 1– 2 cm velk˘mi vyrostlicemi rÛÏov˘ch draseln˘ch ÏivcÛ, zastupovan˘ch mikroklinem. V základní hrubû zrnité hmotû se dále nachází plagioklas (bazick˘ oligoklas),
‰ed˘, naÏloutl˘ drcen˘ kfiemen a ãern˘ biotit v protáhl˘ch shlucích. Z akcesorick˘ch minerálÛ je pfiítomen magnetit, apatit, titanit, fiídce epidot. Usmûrnûní horniny se projevuje orientací vyrostlic ÏivcÛ a shlukÛ biotitu jedním pfievládajícím smûrem (lineace). Balvan po vyPOZNÁMKA zdviÏení v roce 1928 slouÏil jako pomník 10. v˘roãí vzniku âSR.
Okres Ostrava rov˘chodní Moravy a Slezska, kyãelnici Ïláznatou (Dentaria glandulosa), zapalici ÏluÈuchovitou (Isopyrum thalictroides) a brãál men‰í (Vinca minor). Dosavadními ZVͤENA prÛzkumy bylo doloÏeno 14 druhÛ savcÛ a 80 druhÛ ptákÛ (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy vyuÏívají ke hnízdûní datlovití a celá fiada pûvcÛ. Cenné jsou rovnûÏ baÏinné biotopy, poskytující optimální hnízdní podmínky devíti druhÛm ptákÛ, z nichÏ tfii patfií mezi ohroÏené – hohol severní (Bucephala clangula), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) a sluka lesní (Scolopax rusticola). V tÛních a v okolních porostech mÛÏeme najít ãolka obecného (Triturus vulgaris), rosniãku zelenou (Hyla arborea), skokana zeleného (Rana kl. esculenta) a s. hnûdého (R. temporaria).
1
Pfiírodní rezervace
Pfiemy‰ov
Men‰í lesní komplex s mokfiadem na jihozápadním okraji Ostravy poblíÏ Polanky nad Odrou. Katastrální území: Polanka nad Odrou, Svinov
Nadmofiská v˘‰ka: 215 – 237 m
V˘mûra: 30,71 ha
Vyhlá‰eno: 2001
Ojedinûle zachovalá levobfieÏní fiíãní terasa fieky Odry na území mûsta Ostravy. Je ãlenûna fiadou erozních r˘h a vyvûrá na ní asi 20 drobn˘ch pramenÛ. Pod svahem voda stagnuje a vytváfií mokfiady s vodními plochami. Znaãná ãlenitost povrchu je pfiíãinou neobvyklé pestrosti biotopÛ na malé plo‰e. GEOLOGIE Hlavní terasa Odry, vytváfiená akumulací fluviálních písãit˘ch ‰tûrkÛ zejména v dobû stonavského interglaciálu, je v oblasti chránûného území pokryta relikty glacifluviálních písãit˘ch sedimentÛ sálského zalednûní a vrstvou spra‰ov˘ch hlin. âetné erozní r˘hy
jsou vyplnûny písãitohlinit˘mi deluviofluviálními (splachov˘mi) sedimenty. V areálu pfiírodKVùTENA ní rezervace se stfiídají spoleãenstva luÏních lesÛ údolních poloh – stfiemchové jaseniny asociace Pruno-Fraxinetum, místy v kom-
plexu s mokfiadními ol‰inami svazu Alnion glutinosae, s baÏinn˘mi kfiovinami svazu Salicion cinereae a s lipov˘mi dubohabfiinami asociace Tilio-Carpinetum, která se nachází ve vy‰‰ích a su‰‰ích ãástech fiíãní terasy. Vodní plochy a prameny vytváfiejí podmínky pro ‰iroké spektrum vodních rostlin – spoleãenstva rákosin svazu Phragmition communis, vysok˘ch ostfiic svazu Caricion gracilis, spoleãenstva obnaÏen˘ch den svazu Oenanthion aquaticae – s chránûn˘mi druhy: kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bíl˘m (Nymphaea alba), Ïebratkou bahenní (Hottonia palustris). Na podmáãen˘ch místech ojedinûle roste kapradiník baÏinn˘ (Thelypteris palustris), v lesním podrostu a na loukách je hojnûj‰í snûÏenka podsnûÏník (Galanthus nivalis). Z regionálnû ohroÏen˘ch druhÛ mÛÏeme uvést bahniãku bradavkatou (Eleocharis mamillata), jilm vaz (Ulmus laevis), j. habrolist˘ (U. minor), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus) a z ohroÏen˘ch druhÛ uveden˘ch v ãerveném seznamu seve-
Mimofiádnû LESNICTVÍ cenná prameni‰tní ol‰ina s geneticky vysoce kvalitní ol‰í lepkavou. Celé území je zafiazeno do kategorie lesa zvlá‰tního urãení – lesy pfiímûstské, lesy se zv˘‰enou rekreaãní funkcí. Od severu k jihu postoupila do jedné tfietiny území holoseãná tûÏba. Obnovené porosty jsou staré 4 – 30 let. Pro zachování funkce lesa a celého ekosystému je nutné zmûnit zpÛsob obnovy na podrostní a v˘bûrn˘. Pfiírodní rezervaVYUÎITÍ ce je ze v‰ech stran izolována od okolí, jednak zemûdûlsk˘mi pozemky, jednak Ïelezniãní tratí, jednak prÛmyslovou zónou. Na jiÏním a v˘chodním okraji byl naru‰en vodní reÏim naváÏkami. Stagnací vody vznikly místní mokfiady. Péãe o chránûné území je zamûfiena pfiedev‰ím na zjemnûní hospodafiení v lesních porostech a na stabilizaci vodního reÏimu. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
151, 159 strana 297
1 Stagnující voda vytváfií v PR Pfiemy‰ov mokfiady, které prorÛstají ol‰iny.
OV 19
291
Ostravsko
1 Rezervace zauGEOLOGIE jímá ãást ‰iroké a ploché nivy Odry, vyplnûné akumulací hlinitopísãit˘ch sedimentÛ s vloÏkami organick˘ch zemin. Okolí je pokryto spra‰emi. Povrch terénu je zãásti utváfien nejmlad‰ími, antropogenními ãiniteli. PÛdy jsou pfieváÏnû glejové, fluvizemû v rÛzném stadiu v˘voje, dále gleje a moãálové pÛdy. Území tvofií lesKVùTENA ní komplex jilmov˘ch doubrav asociace Querco-Ulmetum spolu s mokfiadními ol‰inami svazu Alnion glutinosea v jihozápad-
1 Staré rameno fieky Odry v PR Rezavka.
292
OV 20
ní ãásti b˘valého rybníka. V jeho zazemnûné ãásti se rozrÛstají polykormony s vrbou ‰edou (Salix cinerea) svazu Salicion cinereae. V podrostu najdeme fiadu zvlá‰tû chránûn˘ch rostlin – kru‰tík polabsk˘ (Epipactis albensis), snûÏenku podsnûÏník (Galanthus nivalis), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) a kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata). Mimo to v luhu rostou nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus) a hvûzdnatec zubat˘ (Hacquetia epipactis), které fiadíme mezi druhy regionálnû v˘znamné. Velká ãást území je porostlá spoleãenstvy rákosin asociace Phragmitetum communis s rákosem obecn˘m (Phragmites austra-
Pfiírodní rezervace
Rezavka
Komplex luÏního lesa pfii severní hranici CHKO Poodfií. Katastrální území: Svinov
Nadmofiská v˘‰ka: 211– 215 m
V˘mûra: 83,68 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Osu území tvofií trvale zvodnûlé staré rameno Odry, které má spolu s napájecí strouhou velk˘ v˘znam pro udrÏování místního vodního reÏimu, neboÈ regulací Odry jsou minimalizovány záplavy. Znaãn˘ vliv na území mûly poklesy zpÛsobené tûÏbou uhlí. V západní ãásti Vrbenského rybníka vznikla terénní deprese, která je nyní trvale zatopena.
Okres Ostrava
2
lis), as. Typhetum angustifoliae s orobincem úzkolist˘m (Typha angustifolia) a spoleãenstvy vysok˘ch ostfiic. V mrtv˘ch ramenech jsou vyvinuty asociace Riccietum fluitantis a Hottonietum palustris. Polopfiirozené druhovû bohaté louky mÛÏeme zafiadit do svazu Arrhenatherion. Pfiírodní rezervace je pozoruhodná také z pohledu mykologického. Inventarizací byly zaznamenány napfi. ohnivec rakousk˘ (Sarcoscypha austriaca), ‰Èavnatka narudlá (Hygrophorus leucophaeus), bûlochoro‰ jabloÀov˘ (Aurantioporus fissilis), ostropórka luÏní (Oxyporus late-marginatus), pevník ka‰tanov˘ (Lopharia spadicea) a bradavnatka (Eutypa scoparia).
Území poskytuje ZVͤENA díky rozmanitosti biotopÛ vhodné podmínky mnoha druhÛm bezobratl˘ch, ale také savcÛm, ptákÛm, obojÏivelníkÛm a rybám. PrÛzkum broukÛ doloÏil nûkteré lesní druhy, napfi. nepfiíli‰ bûÏného stfievlíka Leistus rufomarginatus, pfieváÏnû montánní druh Leistus piceus a druh Abax schueppeli rendschmidti, coÏ je karpatsk˘ prvek pronikající podél fiek aÏ po Moravskou bránu. Ornitocenózy zdej‰ích luÏních lesÛ zahrnují 127 druhÛ ptákÛ (z toho 83 v území hnízdí). Jsou to napfi. strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus), vodní a mokfiadní biotopy osídlují hohol severní (Bucephala clangula), vodou‰ rudonoh˘ (Tringa totanus) a pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos). Kvalitu vodního prostfiedí indikují obojÏivelníci, napfi. ãolek velk˘ (Triturus cristatus) a skokan ostronos˘ (Rana arvalis). Jejich nároky na rozmnoÏování a zdárn˘ prÛbûh larválního v˘voje splÀuje pfiedev‰ím tÛÀ severnû od Vrbenského rybníka (9 druhÛ), dále mrtvá ramena, tÛnû a v men‰í mífie i samotn˘ rybník. Rybí obsádka zahrnuje asi 20 druhÛ. Souvislé porosLESNICTVÍ ty se zachovaly na jedné tfietinû území. V mal˘ch plochách byly pfiemûnûny na monokultury nepÛvodních dfievin (smrk ztepil˘, hybridní topoly). Hospodafiení je zamûfieno na docílení pfiirozeného stavu odpovídajícího stanovi‰ti. V podrostu musí b˘t zachováno kefiové patro a ponechány doupné stromy.
3
4 VYUÎITÍ Louky jsou v celém území aÏ na malé v˘jimky ve ‰patném stavu v dÛsledku nadmûrné aplikace statkov˘ch hnojiv. Je potfieba zahájit pravidelné kosení dvakrát roãnû a poseãenou biomasu dÛslednû vyklízet. V zámûru je rovnûÏ zaluãnûní orné pÛdy ve stfiední ãásti chránûného území a vybudování tÛnûk pro obojÏivelníky. Na v‰ech vodních plochách bude regulován rybolov a vymezena druhová skladba rybí obsádky Vrbenského rybníka.
BIBLIOGRAFIE 314
Vlivem pfierybPOZNÁMKA nûní a nevhodné rybí osádky jsou vodní plochy bez vegetace.
4 Skokan ostronos˘ (Rana arvalis) nachází v PR Rezavka vhodné biotopy.
MAPA ÚZEMÍ
144, 151, strana 296
2 Vrbensk˘ rybník s rozsáhl˘mi rákosinami je cenn˘m biotopem vodního ptactva a obojÏivelníkÛ. 3 Îebratka bahenní se zachovala na trvale zamokfien˘ch plochách luÏního lesa PR Rezavka.
OV 21
293
Ostravsko
1 Balvany byly GEOLOGIE odkryty pfii tûÏbû glacifluviálních a glacilakustrinních pískÛ, sedimentÛ s v˘znamn˘m podílem ledovcem transportovaného materiálu, ukládaného v fiíãním ãi jezerním prostfiedí pfii dílãím ústupu ãela pevninského ledovce. Po uzavfiení a rekultivaci pískovny v první polovinû ‰edesát˘ch let byly balvany pfievezeny do Ostravy. Valouny centimetrov˘ch velikostí, v ledovcov˘ch uloÏeninách na Ostravsku bûÏné, se oznaãují jako souvky. Mohou b˘t tvofieny prakticky v‰emi typy hornin, které ledovec pfii svém ‰ífiení ze seversk˘ch oblastí smûrem k jihu erodoval. Av‰ak pouze odolné horniny severského pÛvodu (napfi. granitoidy, porfyry, migmatity, ruly, amfibolity, kvarcity) se zachovaly ve vût‰ích balvanech. Nejvût‰í ze skupiny deseti balvanÛ dosahují velikosti 190 × 115 × 100 cm a 180 × 115 × 95 cm. PfievaÏu-
1 Skupinu tvofií 10 balvanÛ, které byly objeveny pfii tûÏbû v roce 1958 a posléze umístûny na v˘stavi‰ti âerná louka.
294
OV 22
je hornina typická pro svekofenidní krystalinikum stfiedního ·védska – Ïula (granit) s rÛÏov˘mi aÏ rudû ãerven˘mi draseln˘mi Ïivci, které vytváfiejí zpravidla 1– 2 cm velké vyrostlice, ojedinûle i vût‰í. Základní hmota, ponejvíce hrubû zrnitá, obsahuje kromû draselného Ïivce je‰tû plagioklas, kfiemen, biotit a akcesorické minerály. U tfií ze ‰esti balvanÛ se v horninû projevuje v˘raznûj‰í usmûrnûní stavby – lze hovofiit o synkinematick˘ch granitech resp. „Ïulorulách“ postiÏen˘ch tektonometamorfními procesy. Dva balvany jsou tvofieny migmatitickou horninou odli‰ného charakteru. Jako migmatity se oznaãují smûsné horniny, vyznaãující se vedle metamorfního pÛvodu i v˘znamn˘m podílem vyvfielé, nejãastûji granitické sloÏky. Vût‰í ze dvou blokÛ je sloÏen z partií granitoidního charakteru s velk˘mi vyrostlicemi rÛÏov˘ch ÏivcÛ, stfiídan˘ch polohami tmav‰í hrubozrnné horniny se zv˘‰en˘m obsahem zproh˘ban˘ch lupínkÛ biotitu. Men‰í balvan je tvofien jemnozrnnou horninou s provrásnûn˘m páskováním rÛÏové a nazelenale ‰edé barvy. K rozmûrovû men‰ím patfií dva balvany, tvofiené svûtle ‰ed˘m jemnozrnn˘m kvarcitem. V‰echny balvany jsou povrchovû dosti zvûtralé.
Pfiírodní památka
Rovninské balvany
Bludné balvany instalované v parku na v˘stavi‰ti na âerné louce. Katastrální území: Moravská Ostrava
Nadmofiská v˘‰ka: 214 m
V˘mûra: 25 m2
Vyhlá‰eno: 1964
Skupina bludn˘ch balvanÛ je charakteristick˘m vzorkem velk˘ch eratick˘ch blokÛ, transportovan˘ch pevninsk˘m ledovcem. Byly objeveny pfii tûÏbû v Hluãínû-Rovninách v roce 1958. V roce 1964 byly pfiesunuty na souãasné stanovi‰tû.
Okres Ostrava mi, zbytky terasov˘ch ‰tûrkÛ a naváÏkami na horninách kulmu. PÛdy tvofií hnûdozemû illimerizované oglejené, illimerizované pÛdy oglejené na spra‰ov˘ch hlínách, glejové pÛdy mûlk˘ch údolí a rovinn˘ch celkÛ, stfiednû tûÏké aÏ velmi tûÏké, bez skeletu, zamokfiené.
1
Pfiírodní památka
Turkov
LuÏní les v bezprostfiední blízkosti intravilánu mûsta na rozhraní mûstsk˘ch obvodÛ Tfiebovice, Martinov a Poruba v severozápadní ãásti okresu Ostrava. Katastrální území: Martinov ve Slezsku, Poruba-sever, Tfiebovice ve Slezsku
Nadmofiská v˘‰ka: 213 – 215 m
V˘mûra: 20,12 ha Ochranné pásmo: 14,02 ha
Vyhlá‰eno: 1993
Izolované refugium ekosystému luÏního lesa v prÛmyslovû mimofiádnû exponované ãásti Ostravy. Ze v‰ech stran je obklopeno komunikacemi, stavbami a inÏen˘rsk˘mi sítûmi. V jihozápadní a v˘chodní ãásti jsou patrné hráze b˘val˘ch rybníkÛ osázené duby star˘mi asi 200 let. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtokové kotliny a následkem kyslíkového deficitu uhynula velká ãást porostÛ vãetnû ol‰in v b˘val˘ch rybnících. GEOLOGIE Chránûné území je sevfieno mûstskou zástavbou v oblasti nivy fieky Opavy. Nivní akumulace je tvofiena flu-
viálními hlinitopísãit˘mi sedimenty, mnohde s vloÏkami organick˘ch zemin. V okolí je povrch terénu pokryt spra‰ov˘mi hlína-
PÛvodnû se KVùTENA v místech b˘val˘ch rybníkÛ vyvinuly mokfiadní ol‰iny asociace Carici elongatae-Alnetum. Ty v‰ak byly povodní znaãnû poniãeny. V bylinném podrostu pfiesto najdeme nûkteré zajímavé druhy – napfi. mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva), která sem byla zfiejmû splavena a regionálnû ohroÏené druhy ÏluÈuchu lesklou (Thalictrum lucidum), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), jilm habrolist˘ (Ulmus minor) a piÏmovku mo‰usovou (Adoxa moschatellina). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnûj‰ími druhy, k nimÏ patfií pstfieÀ dubov˘ (Fistulina hepatica), ãechratiãka (Ripartites helomorphus), suchohfiib meruÀkov˘ (Xerocomus armeniacus), hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), lupenopórka ãervenoÏlutá (Phylloporus rhodoxanthus), hovník obnaÏen˘ (Ascobolus denudatus) a bolinka mnohov˘trusá (Camarops polysperma). Porosty s bohatû ZVͤENA rozvinut˘m stromov˘m, kefiov˘m i bylinn˘m patrem, tÛnû a podmáãené ol‰iny jsou refugiem ÏivoãichÛ na okraji husté mûstské zástavby. Entomologické prÛzkumy prokázaly pfiítomnost mnoha broukÛ, napfi. silnû ohroÏeného zdobence zelenavého (Gnorimus nobilis) a zdobence Trichius rosaceus, kter˘ je ohroÏen˘m druhem luÏních lesÛ znám˘m pouze ze dvou recentních lokalit. Mokfiadní biotopy ob˘vají skokan zelen˘ (Rana kl. esculenta), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris) a ã. velk˘ (T. cristatus). MnoÏství star˘ch stromÛ vytváfií dobré podmínky pro ptáky hnízdící v dutinách, napfi. lejska bûlokrkého (Ficedula albicollis), l. ãernohlavého (F. hypoleuca), l. ‰edého (Muscicapa striata) a pût druhÛ datlovit˘ch, vãetnû strakapouda prostfiedního (Dendrocopos medius). Dále v území hnízdí Ïluva hajní (Oriolus oriolus) a slavík obec-
2 n˘ (Luscinia megarhynchos). Zji‰tûno bylo témûfi 20 druhÛ savcÛ luÏního lesa. Porosty jsou zaLESNICTVÍ fiazeny v kategorii lesÛ zvlá‰tního urãení. Asi ãtvrtinu plochy zaujímá dub ve stáfií 80 –180 let. Ostatní porosty mají vûk 30 –70 let. SloÏení: ol‰e 60 %, lípa 20 %, habr 20 %. Negativním jevem je ostrÛvkovitá v˘sadba nepÛvodního smrku a akátu. V lesních porostech je prioritou eliminace nepÛvodního smrku a akátu a podpora pfiirozeného zmlazení. Pfiírodní památVYUÎITÍ ka leÏí v tûsné blízkosti sídli‰tû a vysoká náv‰tûvnost se projevuje znaãnou antropogenní zátûÏí (ãerné skládky, se‰lap, po‰kození vegetaãního krytu cyklisty, apod.). Proto se péãe zamûfiuje na eliminaci tûchto neÏádoucích vlivÛ. V souãasnosti POZNÁMKA je moÏné sledovat obnovu rostlinn˘ch spoleãenstev zmûnûn˘ch dlouhodobou stagnací povodÀové vody v období let 1997–1998. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
151 strana 296
1 Uprostfied mûstské zástavby se zachoval luÏní les, kter˘ je biotopem mnoha druhÛ broukÛ a ptákÛ. 2 Dominantní rostlinou dna b˘val˘ch rybníkÛ v PP Turkov je kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus).
OV 23
295
Ostravsko LANDEK
STR.
288
TURKOV
STR.
295
REZAVKA (1) STR. 292 POLANSK¯ LES (2 – VIZ MAPA STR. 404)
296
OV 24
Okres Ostrava
P¤EMY·OV (1) STR. 291 POLANSK¯ LES (2 – VIZ MAPA STR. 404)
OV 25
297
Ostravsko
1
Památné stromy
2
1
Jerlín japonsk˘ na Mírovém námûstí ve Vítkovicích.
2
Lípa malolistá na Podborãí vlevo u zastávky tramvaje ã. 9 – Teplotechna ve smûru na Novou huÈ.
298
OV 26
1. Dub letní, k. ú. Hefimanice, p. ã. 29/3, pfied zaãátkem obce vlevo u ulice Vrbické ve smûru od Ostravy. O: 355 cm, Vs: 25 m, S: asi 160 let. 2. Buk lesní ãervenolist˘, skupina 2 bukÛ, k. ú. Krásné Pole, p. ã. 760, naproti vodojemu, uprostfied hfibitova 2 buky u kfiíÏe. O: 255, 250 cm, Vs: 19, 17 m, S: asi 110 let. 3. Jinan dvoulaloãn˘, „Jinan u zámeãku na ulici Fr˘decké“, k. ú. Kunãice nad Ostravicí, p. ã. 2/1, v b˘valém zámeckém parku. O: 226 cm, Vs: 19 m, S: asi 100 let. 4. Buk lesní ãervenolist˘, „Michalsk˘ buk“, k. ú. Michálkovice, p. ã. 97/36, v zahradû domu ã. p. 387 u kfiiÏovatky ulic âs. Armády a U Lékárny. O: 300 cm, Vs: 20 m, S: asi 110 let. 5. Javor stfiíbrn˘, k. ú. Moravská Ostrava, p. ã. 1007/4, 1013/6, u Matefiské ‰koly na ul. Blahoslavova 6. O: 775 cm, Vs: 25 m, S: asi 160 let. 6. Platan javorolist˘, k. ú. Moravská Ostrava, p. ã. 190, u kfiiÏovatky ul. Vojanova – Pivovarská, ve dvofie domu ã. 45 na ul. 28. fiíjna. O: 365 cm, Vs: 24 m, S: asi 160 let. 7. Platan javorolist˘, k. ú. Moravská Ostrava, p. ã. 4176, 1036/1, 20 m vlevo za hlavní bránou v˘stavi‰tû âerná louka, O: 485 cm, Vs: 25 m, S: asi 170 let. 8. Platan javorolist˘, „Platan na ul. Podûbradova“, k. ú. Moravská Ostrava, p. ã. 380, 381/1, v proluce mezi budovou OKD a b˘valou rozvodnou. O: 352 cm, Vs: 26 m, S: asi 120 let. 9. Platan javorolist˘, k. ú. Moravská Ostrava, p. ã. 882/1, v parkové plo‰e vlevo od Nové radnice mezi ulicemi Sokolská a Blahoslavova. O: 396 cm, Vs: 24 m, S: asi 150 let. 10. Lípa malolistá, k. ú. Nová Ves u Ostravy, p. ã. 296, u vchodu na hfibitov. O: 600 cm, Vs: 15 m, S: 280 let. 11. Lípa malolistá, k. ú. Nová Ves u Ostravy, p. ã. 296, na hfibitovû za kostelem. O: 496 cm, Vs: 28 m, S: asi 120 let.
Okres Ostrava 12. Lípa malolistá, k. ú. Poruba, p. ã. 834, souãást stromofiadí u ulice Nad Porubkou pod stadiónem TJ VOKD. O: 330 cm, Vs: 19 m, S: asi 130 let. 13. Metasekvoje ãínská, k. ú. Poruba, p. ã. 221, 222, v parku na námûstí Jana Nerudy. O: 262 cm (80 cm nad zemí, ve v˘‰ce 130 cm 2 kmeny 153 a 133 cm, Vs: 20 m, S: asi 40 let. 14. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Slezská Ostrava, p. ã. 81/9, pfied hlavní bránou Ostravského hradu. O: 227 cm, Vs: 22 m, S: asi 120 let. 15. Lípa malolistá, k. ú. Slezská Ostrava, p. ã. 3698, asi 100 m vpravo od zastávky tramvaje Teplotechna, na b˘valé hrázi rybníka Podborãí. O: 435 cm, Vs: 21 m, S: asi 160 let. 16. Dub letní, k. ú. Stará Bûlá, p. ã. 2616, 2615, u nefunkãního podzemního vodojemu na ul. Povûtronní. O: 410 cm, Vs: 23 m, S: asi 170 let. 17. Buk lesní stfiíhanolist˘, k. ú. Tfiebovice ve Slezsku, p. ã. 467, 470, 2358/1, v Tfiebovickém parku 20 m od budovy ã. p. 375 (Mûstsk˘ ústav sociálních sluÏeb). O: 445 cm, Vs: 24 m, S: asi 180 let. 18. Jasan ztepil˘, k. ú. Tfiebovice ve Slezsku, p. ã. 470, v Tfiebovickém parku. O: 619 cm Vs: 28 m, asi 170 let. 19. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Tfiebovice ve Slezsku, p. ã. 467, 470, 2358/1, v Tfiebovickém parku pfied budovou Mûstského ústavu sociálních sluÏeb. O: 289 cm, Vs: 26 m, S: asi 130 let. 20. Liliovník tulipánokvût˘, k. ú. Tfiebovice ve Slezsku, p. ã. 467, 470, 2358/1, uprostfied Tfiebovického parku. O: 344 cm, Vs: 30 m, S: asi 140 let. 21. Platan javorolist˘, k. ú. Tfiebovice ve Slezsku, p. ã. 467, 470, 2358/1, v Tfiebovickém parku, asi 100 m od budovy Mûstského ústavu sociálních sluÏeb. O: 445 cm, Vs: 29 m, S: asi 140 let. 22. Jerlín japonsk˘, k. ú. Vítkovice, p. ã. 893/1, pfied kostelem na Mírovém námûstí. O: 256: cm, Vs: 19 m, S: asi 110 let. 23. Platan javorolist˘, skupina 2 platanÛ, k. ú. Vítkovice, p. ã. 1237, v chodníku u Ruské ulice naproti domu ã. p. 45. O: 290, 290 cm, Vs: 28, 26 m, S: asi 120 let. 24. Platan javorolist˘, k. ú. Vítkovice, p. ã. 830, pfied farou na Mírovém námûstí. O: 298 cm, Vs: 23 m, S: asi 110 let. 25. Dub letní, k. ú. Zábfieh-Hulváky, p. ã. 356/1, na okraji lesního porostu mezi ul. U Koupali‰tû x PlzeÀská v blízkosti vedení VN. O: 345 cm, Vs: 27 m, S: asi 140 let. 26. Buk lesní, „Buk u zámku“, k. ú. Zábfieh nad Odrou, p. ã. 232, parãík u kfiiÏovatky ul. U Zámku a Dolní. O: 356 cm, Vs: 23 m, S: asi 130 let. 27. Ka‰tanovník jedl˘, k. ú. Zábfieh nad Odrou, p. ã. 439/2, pfied základní ‰kolou na Hulvácké ulici. O: 350 cm, Vs: 15 m, S: asi 120 let.
3
4
3
Dub letní pod obcí Hefimanice na ul. Vrbické.
4
Dub letní u staré vodárny na ul. Povûtronní ve Staré Bûlé.
OV 27
299
Ostravsko
5
5
300
Buk lesní ãervenolist˘ stfiíhanolist˘ v Tfiebovickém parku.
OV 28
