Kronika mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina rok 2009
Obsah
1
Významné události 1.1 1.2 1.3
2
Osady 4.1 4.2
5
Školství 5.1 5.2 5.3 5.4
1 1 2
4
Hospodaˇrení Mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina . . . . . . . . . . . . . . . . Volby do Evropského parlamentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Všeobecné veˇrejné události 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 3.10
4
ˇ Oslavy 91. výroˇcí vzniku Ceskoslovenska . . . . . . . . . . . . . . . Slatinští legionáˇri v I. svˇetové válce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pamˇetní deska legionáˇri Ondˇreji Veselému . . . . . . . . . . . . . .
Z rozhodování zastupitelských orgánu˚ 2.1 2.2
3
1
5 9
10
Stalo se pˇred 20. lety . . . . . . . . . . . . . . . . AIR PRODUCTS s. r. o. výrobna Brno . . . . . . Centrum pro seniory . . . . . . . . . . . . . . . . Sociální péˇce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Technické služby Slatina . . . . . . . . . . . . . . Nové dˇetské hˇrištˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . Bytová výstavba a regenerace panelových domu˚ Dopravní ruch ve Slatinˇe . . . . . . . . . . . . . . Trolejbusy oslavily šedesátiny . . . . . . . . . . . Slatinská kasárna . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
10 12 12 12 13 13 13 14 15 16
Osada pod Stránskou skálou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Osada Malá Slatina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17 18
17
19 Základní škola Pˇremyslovo námˇestí 1 . . . . . . . . . Základní škola Jihomoravské námˇestí 2 . . . . . . . . Mateˇrská škola Jihomoravské námˇestí 5 . . . . . . . . Integrovaná stˇrední škola polygrafická, Šmahova 110
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
19 20 21 22
6
6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10
7
Sport 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6
10
Závˇer
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
. . . . . . . . . .
23 23 23 24 26 26 26 27 27 31
34
Hasiˇcský záchranný sbor . . . . . . . . . . . . . . . . . Slatinští obˇcané mistˇri svˇeta mezi policisty a hasiˇci . . ˇ Ceský zahrádkáˇrský svaz . . . . . . . . . . . . . . . . Dum ˚ dˇetí a mládeže Fantázie . . . . . . . . . . . . . . Klubíˇcko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Svaz chovatelu˚ drobného zvíˇrectva – poboˇcka Slatina Lucius – historický šerm . . . . . . . . . . . . . . . . .
Životní jubilea 8.1 8.2 8.3 8.4
9
ˇ Brno-Slatina . . . . . . . . . . . . . Spoleˇcenský ples MC Divadelní soubor J. K. Tyla . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hody ve Slatinˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Knihovna Jiˇrího Mahena – poboˇcka ve Slatinˇe . . . . . . . Kniha mého srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Slatinské kulturní léto . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kulináˇrské hody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Klub senioru˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Rímsko-katolická farnost v Líšni – filiální obec ve Slatinˇe Slatinský historický klub . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zájmová cˇ innost 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7
8
23
Spoleˇcenský život
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
34 34 36 37 37 38 38
40
Žijí mezi námi a s námi . . . . . . . Vlˇcí bible . . . . . . . . . . . . . . . Vítání obˇcánku˚ . . . . . . . . . . . Slatinští jubilanti – nejstarší senioˇri
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
40 44 45 45
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
47 50 51 51 52 52
47 SK Slatina . . . . . . . . . . . . . . Pétangue . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Ceská asociace sportu pro všechny Slatinský atletický oddíl . . . . . . Nestlé Life In Line Tour 2009 . . . Cyklistický výlet do Slavkova . . .
53
1 Významné události 1.1
ˇ Oslavy 91. výroˇcí vzniku Ceskoslovenska
V úterý 27. rˇ íjna 2009 poˇrádala Mˇestská cˇ ást Brno-Slatina ve spolupráci se ZŠ Pˇremyslovo námˇestí 1, ZŠ Jihomoravské námˇestí 2 a Fantázií u pˇríležitosti 91. výroˇcí ˇ založení Ceskoslovenska shromáždˇení obˇcanu˚ a lampionový pruvod ˚ dˇetí a mládeže. Pruvod ˚ prošel z Pˇremyslova námˇestí od Sluneˇcního dvora ulicemi Tilhonova, Mikulˇcická, Zlínská, Budínská a Matlachova k pomníku padlým v obou svˇetových válkách pˇred kostelem Povýšení sv. Kˇríže. Po slavnostních projevech si úˇcastníci vyslechli cˇ eskou i slovenskou státní hymnu. Akce se tˇeší cˇ ím dál tím více oblibˇe. Když cˇ elo pruvodu ˚ došlo ke kostelu, konec pruvodu ˚ procházel stále ještˇe ulicí Budínskou. Tolik bylo úˇcastníku. ˚
1.2
Slatinští legionáˇri v I. svˇetové válce
V pátek 1. rˇ íjna byla zahájena výstava o slatinských legionáˇrích, kterou usporˇ ádali cˇ lenové Slatinského historického klubu ve spolupráci s Moravským zemským muzeem pod záštitou Mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina. Výstava zahrnovala krátkou charakteristiku všech slatinských legionáˇru, ˚ jejich osudy a úˇcast v bojích na Sibiˇrské magistrále, ve Francii i Itálii, až po sloˇ žité návraty zpˇet do vlasti, v té dobˇe již do Ceskoslovenské republiky, na jejímž vzniku se nemálo podíleli. Byly zde vystaveny unikátní fotografie a dokumenty z jejich boju˚ nejen na Sibiˇri, Francii a Itálii, ale také z jejich návratu˚ domu˚ pˇres svˇetové oceány, vlakem pˇres Kanadu a opˇet pˇres moˇre do ruzných ˚ míst v Evropˇe a nakonec odtud vlakem do republiky. Shromáždit takové velké množství dokumentu˚ a zpracovat je pak do výstavních exponátu˚ pˇripadlo velkou mírou na Lubomíru Krejˇcím, i když nemužeme ˚ pominout i spolupráci Ing. Lubomíra Vysoˇcana, Ing. Bohumila Reichstädtera, CSc., PhDr. Karla Janiše a zázemí, které L. Krejˇcímu vytváˇrela jeho manželka paní Emilie Krejˇcí a jeho syn Lubomír Krejˇcí. Pan Ivo Koukola vˇenoval na zhotovení nástˇenek, které byly následnˇe pˇripevnˇeny na výstavní panely, kartonový papír a potˇrebný pomocný materiál. Na výstavˇe se uskuteˇcnila i beseda s žáky ZŠ Pˇremyslovo námˇestí 1. ˇ Brno-Slatina financovala instalaci výstavy cˇ ástkou 4 972 Kˇc. MC
1
ˇ Úˇcastníci lampionového pruvodu ˚ k výroˇcí 28. rˇ íjna 1918. Vlevo Jan Cech, vpravo paní Idesová, maminka místopˇredsedy naší mˇestské cˇ ásti.
1.3
Pamˇetní deska legionáˇri Ondˇreji Veselému
V úterý 18. listopadu byla péˇci Slatinského historického klubu pod záštitou Mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina odhalena pamˇetní deska Ondˇreji Veselému na domˇe, jehož ˇ býval vlastníkem a to na ulici Rípská cˇ íslo 8. Ondˇrej Veselý byl ruským legionárˇ em a po návratu do republiky byl listonošem a nezapomenutelným amatérským divadelníkem. Na jeho roli v Jízdní hlídce pamˇetníci vzpomínají dosud. Bˇehem II. svˇetové války zadržoval udavaˇcské dopisy, adresované Gestapu, za což byl internován do koncentraˇcního tábora a tam zahynul. O jeho životˇe zasvˇecenˇe promluvil Ing. Bohumil Reichstädter, CSc. Pamˇetní deska je z indické žuly a zhotovil ji kameník pan Jaroslav Zavˇrel. ˇ Brno-Slatina poskytla na zhotovení desky cˇ ástku 15 000 Kˇc. MC
2
Výstava „Slatinští legionáˇri“. Zleva: Uniformovaný ruský kozák, Miroslava Buršíková, uniformovaný ruský legionáˇr, Ing. Bohumil Reichstädter, CSc. a místopˇredseda mˇestské cˇ ásti Brno-Líšen. ˇ
Odhalení pamˇetní desky O. Veselému. Vpravo starosta mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina Ing. Jiˇrí Navrátil.
3
2 Z rozhodování zastupitelských orgánu˚ ˇ Brno-Slatina s projektem stavby „Brno Slatina • V lednu souhlasila Rada MC obchvat“ zpracovaným projekcí Silniˇcní projekt a. s. Brno a nebylo žádných pˇripomínek ke zpracované dokumentaci. ˇ Brno-Slatina požádala Radu mˇesta Brna o zaˇrazení investice „Par• Rada MC kovištˇe na Pˇremyslovˇe námˇestí“ do závazného plánu investic mˇesta Brna na rok 2009 a vybrala pro zajištˇení ozvuˇcení a produkce Slatinské kulturní léto 2009 agenturu Václava Michalce a souˇcasnˇe stanovila termíny jednotlivých poˇradu˚ na 27. 5., 13. 6., 24. 6., 29. 7., 26. 8., 23. 9. 2009. • Rada doporuˇcila rˇ editelkám mateˇrských škol, aby pˇri pˇrijímání dˇetí do MŠ postupovali dle následujících kriterií v tomto poˇradí: dˇeti s trvalým bydlištˇem alesponˇ jednoho rodiˇce ve Slatinˇe, dˇeti 5-6 leté a dˇeti s odloženou školní docházkou, dˇeti pracujících samoživitelu˚ nebo samoživitelu˚ prokazatelnˇe nastupujících do zamˇestnání, dˇeti obou pracujících rodiˇcu, ˚ dˇeti, jejichž sourozenec již navštˇevuje stejnou MŠ, dˇeti, jichž jeden z rodiˇcu˚ pobírá rodiˇcovský pˇríspˇevek na další dítˇe, dˇeti starší 4 let, kdy je matka v domácnosti, dˇeti mladší 4 let na 4 hodiny dennˇe nebo 5 celých dnu˚ v mˇesíci a nakonec dˇeti ˇ a obcích. s trvalým bydlištˇem v jiných MC • V mˇesíci únoru Rada mimo jiné projednala a schválila hospodáˇrské výsledky zaˇrízení školního stravování, obou základních škol vˇcetnˇe pˇridružené mateˇrské školy, samostatné Mateˇrské školy i Technických služeb BrnoSlatina. • Rada i zastupitelstvo schválili nákup cisternového automobilu v hodnotˇe 6 200 tis. Kˇc pro Hasiˇcský záchranný sbor ve Slatinˇe roce 2010 s podmínˇ GR ˇ ˇ HZS CR kou, že bude spolufinancován z dotace Ministerstva vnitra CR, a z dotace mˇesta Brna. • Rada jmenovala pracovní skupinu pro posouzení žádostí o veˇrejnou finanˇcní podporu z rozpoˇctu 2009. • Rada schválila pro pˇríspˇevkovou organizaci TECHNICKÉ SLUŽBY BrnoSlatina na rok 2009 mzdové pˇríspˇevky v celkovém objemu 3 280 tis. Kˇc a souhlasila se zasláním žádosti na Technické sítˇe Brno o znovuzapojení halogenového osvˇetlení vˇeže místního kostela. ˇ • Rada rozhodla zrušit dˇetské hˇrištˇe na ulici Cernozemní – herní prvky neodpovídají bezpeˇcnostním normám, hˇrištˇe není oplocené. Hˇrištˇe se využívá hlavnˇe pro hru a soutˇeže petangue. Maminky s dˇetmi mají možnost využívat hˇrištˇe na ulici Kikerleho (za školou na Pˇremyslovˇe námˇestí).
4
2.1
Hospodaˇrení Mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina
Pˇríjmová cˇ ást Položka
ˇ Cástka v tis. Kˇc
Dotace neinvestiˇcní
29 225
Dotace investiˇcní
17 740
Poplatky, danˇe
5 222
ˇ Z VHC
14 350
Pronájmy majetku
2 022
Hasiˇci
212
Kultura, reklamy, knihy, ostatní
266
Dary
127
Sankce
19
Úroky
211
Finanˇcní vypoˇrádání Pˇríjmy celkem
2 304 71 698
Pˇríjmová cˇ ást rozpoˇctu obce (skuteˇcnost)
Komentáˇr • Neinvestiˇcní dotace jsou státní dotace a dotace z mˇesta Brna urˇcené na sociální dávky, státní správu, školství, hasiˇce, sociálnˇe-právní ochranu dˇetí, na úroky k úvˇeru a na neúˇcelovou dotaci. ˇ na rekonstrukci kuchynˇe v MŠ Jihomoravské • Investiˇcní dotace obdržela MC námˇestí 5 na vytvoˇrení jedné tˇrídy ve výši 1 000 tis. Kˇc, z fondu bytové výstavby mˇesta Brna na III. etapu regenerací ve výši 12 040 tis. Kˇc a dotace z fondu bytové výstavby mˇesta Brna na TI Šmahova ve výši 4 700 tis. Kˇc. • Poplatky a danˇe se skládají z místních poplatku˚ a danˇ z pˇríjmu˚ právnických osob za obce. • V cˇ ásti Vedlejší hospodáˇrská cˇ inost se jedná o odvody danových ˇ odpisu˚ a ˇ zisku z VHC. Tyto prostˇredky se vrací zpˇet do bytového fondu a cˇ ást je urˇcena k dotování sociálního fondu. Pˇríjmy v kapitole Hasiˇci jsou pˇríjmy za odborný dozor hasiˇcu˚ pˇri akcích. • Kultura, reklama, ostatní pˇríjmy – zde jsou pˇríjmy za prodej vstupenek na ˇ inzerci v Aktualitách o Slatinˇe a prodej knížek o Slatinˇe. ples MC, • Dary zahrnují sponzorské dary na Slatinské kulturní léto a dary neúˇcelové. • Sankce se skládají z pokut, uložených dle stavebního zákona a penále za neuhrazené faktury. ˇ uloženy u Komerˇcní banky a.s. Fi• Úroky jsou z prostˇredku, ˚ které má MC nanˇcní vypoˇrádání zahrnuje finanˇcní vypoˇrádání mezi mˇestem Brnem a ˇ vˇc. financí za odprodané byty a ostatní nemovitosti. MC
5
Financování • Dlouhodobé pujˇ ˚ cky byly pˇrijaty ve výši 44 319 tis. Kˇc • Splátky tˇechto pujˇ ˚ cek byly provedeny ve výši 7 437 tis. Kˇc • Krátkodobé financování bylo splaceno ve výši 636 tis. Kˇc ˇ cˇ erpala úvˇer od Komerˇcní banky na III. etapu regenerace paneloKomentáˇr MC vých domu. ˚
Výdajová cˇ ást Položka
ˇ Cástka v tis. Kˇc
Investiˇcní výdaje
67 169
Bˇežné výdaje
40 770
· Komunikace
1 708
· Školství
9 334
· Kultura, Aktuality o Slatinˇe, Klub duchodc ˚ u˚
682
· Mládež a tˇelovýchova
865
· Bytové hospodáˇrství · Nebytové hospodáˇrství
6 873 477
· Zelen, ˇ odpady
3 704
· Sociální dávky
1 686
· Sociálnˇe-právní ochrana · Zastupitelé
555 1 947
· Volby
176
· Místní správa
10 544
· CO + PO
630
· Danˇ z pˇríjmu právnických osob obce
466
· Veˇrejná finanˇcní podpora nezávislým organizacím
400
· Finanˇcní vypoˇrádání
664
· Ostatní
59
Výdaje celkem
107 939 Výdajová cˇ ást rozpoˇctu obce (2009, skuteˇcnost)
6
Komentáˇr • Investiˇcní výdaje zahrnují III. etapu regenerace panelových domu˚ ve výši 57 951 tis. Kˇc, pˇri cˇ emž akce bude ukonˇcena v roce 2010, II. etapa regenerace panelových domu˚ si vyžádala 100 tis. Kˇc, splátky termostatických ventilu˚ stály 515 tis. Kˇc, vybudování infrastruktury na Šmahovˇe ulici si vyžádala 4 700 tis. Kˇc, rekonstrukce kuchynˇe na tˇrídu v MŠ Jihomoravské námˇestí 5 stála 1 232 tis. Kˇc, projekt regenerace „dvouletkových domu“ ˚ stál 1 337 tis. Kˇc, projekt pˇreložek sítí pˇri regeneraci „dvouletek“ stál 111 tis. Kˇc, doplatek na sociální zaˇrízení v ZŠ Jihomoravské námˇestí 2 cˇ inil 350 tis. Kˇc, zabezpeˇcovací systém v ZŠ Pˇremyslovo námˇestí stál 84 tis. Kˇc, hrací prvek do areálu ZŠ Jihomoravské námˇestí stál 75 tis. Kˇc, sociální zaˇrízení k hˇrišti na Kikrleho ulici stálo 250 tis. Kˇc, doplnˇení topení v objektu Tilhonova 49 si vyžádalo 42 tis. Kˇc, za radiostanici pro hasiˇce se zaplatilo 46 tis. Kˇc a také pro hasiˇce byla poˇrízena elektrocentrála za 57 tis. Kˇc a pojízdné zabudované ˇ vyšly na 321 tis. Kˇc. regály do spisovny ÚMC • Komunikace: zde je zahrnuta péˇce o silnice a chodníky vˇc. zimní údržby. • Školství: sem spadají všechna školská zaˇrízení ve Slatinˇe, která jsou pˇríspˇevkovými organizacemi mˇestské cˇ ásti a obdržela rozpoˇctované prostˇredky. • Kultura, Aktuality o Slatinˇe, Klub duchodc ˚ u˚ apod.: zde jsou úˇctovány nᡠklady spojené s plesem MC, dnem dˇetí, dárky seniorum ˚ k jubileu, Slatinskými Vánocemi, Slatinským kulturním létem, vítáním malých obˇcánku. ˚ Dále jsou zde náklady spojené s vydáváním mˇesíˇcníku Aktuality o Slatinˇe. Protože vzrostl poˇcet obyvatel ve Slatinˇe, bude v pˇríštím roce zvýšen poˇcet ˇ stará výtisku˚ z 3 500 na 4 000 výtisku. ˚ Klub senioru˚ se ve spolupráci s MC o zajímavé trávení volného cˇ asu slatinských senioru. ˚ • Mládež a tˇelovýchova: zde se úˇctuje pˇríspˇevek na provoz Domu dˇetí a mládeže Fantázie, dále se pˇrispívá sociálnˇe slabším a problematickým dˇetem, zejména nabídkou trávení volného cˇ asu v rámci projektu Všechny dˇeti jsou naše. V oblasti tˇelovýchovy jsou opravována a dovybavována dˇetská hˇrištˇe. Byly opraveny všechny laviˇcky v sídlišti a vymˇenˇeny zdevastované odpadkové koše. V této skupinˇe je zahrnut i pˇríspˇevek na správu hˇrištˇe na Jihoˇ hradí náklady spojené s provozem hˇrištˇe. moravském námˇestí a MC • Bytové hospodáˇrství: byly uhrazeny úroky ke splátkám termostatických ventilu˚ instalovaných v bytových domech a úroky za úvˇer na regenerace. ˇ dotaci ze státního fondu rozvoje bydlení Na úroky k 1. etapˇe dostává MC ˇ cˇ ásteˇcný v plné výši. Na úroky za úvˇer na II. etapu regenerací dostává MC ˇ pˇríspˇevek ze státního fondu rozvoje bydlení. MC mˇela požádáno o stejný pˇríspˇevek i na III. etapu regenerace, ale v roce 2009 nebyla pˇridˇelena, takže ˇ plnˇe ze svých prostˇredku. tyto náklady hradila MC ˚ Dále byla pˇrevedena ˇ VHC pomˇerná cˇ ást pˇredplaceného nájemného za byty v nástavbách. Dle smlouvy byly finanˇcní prostˇredky pˇrevedeny na zajišt’ovací úˇcet k úvˇeru na II. etapu regenerací. • Nebytové hospodáˇrství: Zde jsou náklady spojené s pronájmy nebytových prostor, úhrady ze teplo pro školské objekty na Jihomoravském námˇestí a opravy cˇ erpadla v kotelnˇe K4. Náklady s pronájmy a úhrady ze teplo jsou prubˇ ˚ ežnˇe pˇrefakturovávány. 7
• Zelen, ˇ odpady: zde se úˇctují náklady za svoz komunálního odpadu od buˇ likvidace cˇ erných skládek menšího rozsahu a péˇce dov ve vlastnictví MC, ˇ o vzhled a cˇ istotu MC, vˇc. údržby, kácení a výsadby stromu. ˚ • Sociální dávky: jsou hrazeny ze státního rozpoˇctu a jsou pˇredmˇetem finanˇcního vypoˇrádání s mˇestem Brnem. • Sociálnˇe-právní ochrana: zde je financována cˇ innost pracovníku, ˚ vykonávajících sociálnˇe-právní ochranu dˇetí. ˇ má ve správˇe nˇekolik krytu, • Civilní ochrana a požární ochrana: MC ˚ které udržuje. Dobrovolní hasiˇci dovybavují svoji jednotku potˇrebným obleˇcením ˇ hradí všechny náklady, spojené s fungováním jeda dalším vybavením. MC notky. • Volby: zde figurují náklady, spojené s volbami do EU. • Zastupitelé: zde jsou náklady spojené s odmˇenami, školením a jízdným zejména uvolnˇených funkcionáˇru. ˚ • Veˇrejná finanˇcní podpora: (lidovˇe se pˇridˇelování finanˇcních prostˇredku˚ rˇ íká na všech úrovních státní správy „porcování medvˇeda“) v roce 2009 bylo rozdˇeleno mezi nestátní neziskové organizace a fyzické osoby 400 tis. Kˇc. • Finanˇcní vypoˇrádání: zde se promítají veškeré pˇrevody mˇestu Brnu za pˇredešlý rok. • Ostatní: v této skupinˇe jsou bankovní poplatky a ostatní finanˇcní operace, kde figurují platby, které již nemohly být proúˇctovány v roce 2008.
8
2.2
Volby do Evropského parlamentu
Volební úˇcast ve volbách do Evropského parlamentu v Mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina byla 29,07%. Název strany
Platných hlasu˚
1. Obˇcanská demokratická strana
639
31,98%
ˇ 2. Ceská strana sociálnˇe demokratická
494
24,72%
ˇ 3. Komunistická strana Cech a Moravy
233
11,66%
ˇ 4. Kˇrest’ansko demokratická unie – Ceská strana lidová
175
8,75%
5. Suverenita
74
3,70%
6. „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – VAŠE ALTERNATIVA“
52
2,60%
7. Evropská demokratická strana
51
2,55%
8. Vˇeci veˇrejné
42
2,10%
9. Strana zelených
39
1,95%
10.
SNK Evropští demokraté
33
1,65%
11.
Libertas.cz
24
1,20%
12.
Moravané
23
1,15%
13.
Dˇelnická strana
20
1,00%
Výsledky voleb do Evropského parlamentu
Ostatní strany a uskupení, které dosáhly ménˇe než 1% hlasu: ˚ Volte pravý ˇ ˇ blok-www.cibulka.net, Sdružení pro republiku-Republikánská strana Csl., Ceská strana národnˇe sociální, Národní strana, SDŽ-Strana dustojného ˚ života, Humanistická strana, Spojení demokraté-Sdružení nezávislých, Liberálové.cz, Strana demokracie a svobody, Nejen hasiˇci a živnostníci s uˇciteli do E., Balbínova poˇ etická strana, Koruna cˇ eská (monarch. strana), „Strana soukromníku˚ CR“ a NEZÁVISLÍ. Lidé a Politika nedostali ani jeden hlas.
9
3 Všeobecné veˇrejné události 3.1
Stalo se pˇred 20. lety
V Praze den 17. listopad 1989 znamenal zaˇcátek úplného zlomu v politické orientaci našeho státu. Pruvod ˚ vysoškoláku˚ a ostatních obˇcanu˚ k 50. výroˇcí smrti studenta Jana Opletala byl na Národní tˇrídˇe v Praze násilnˇe ukonˇcen tvrdým až otˇresným zásahem policejních složek. Dalšího dne studenti vyzvali herce ke spoleˇcné stávce. A již 19. listopadu vzniklo „Obˇcanské forum“ jako otevˇrené opoziˇcní seskupení obˇcanu˚ z nezávislých i oficiálních struktur. V dalších dnech následovaly manifestace na Václavském námˇestí za úˇcasti kolem 200 000 lidí a na Letné za úˇcasti kolem pul ˚ milionu lidí. Obˇcanské forum požadovalo propuštˇení politických vˇeznˇ u, ˚ odstoupení zkompromitovaných politiku, ˚ rezignaci prezidenta Husáka, respektování svobody tisku a informací. 24. a 26. 11. rezignovalo vedení ˇ v cˇ ele s M. Jakešem, na jeho místo byl zvolen Karel Urbánek z Brna. Dne KSC 27. 11. probˇehla dvouhodinová generální stávka na podporu požadavku˚ OF pod hesly „Konec vlády jedné strany“ a „Svobodné volby“. Již 27. 11. zrušilo Fedeˇ ˇ ˇ ve spoleˇcnosti rální shromáždˇení CSSR cˇ lánky ústavy CSSR o vedoucí úloze KSC a v Národní frontˇe, o marxismu-leninismu jako státní ideologii. Do Brna již 18. 11. pronikly informace o dˇení na Národní tˇrídˇe v Praze a opoziˇcní aktivisté H. Holcnerová, J. Šabata a J. Mezník svolali na 20. listopad na námˇestí Svobody demonstraci. Spolu s nˇekolika studenty filosofické a pedagogické fakulty sestavili protestní prohlášení proti zásahu Veˇrejné bezpeˇcnosti na Národní tˇrídˇe a výzvu k úˇcasti na demonstraci. Rozbíhala se stávka v divadlech. Vznikaly koordinaˇcní stávkové výbory studentu˚ vysokých škol a stávkový výbor divadelníku. ˚ Odpoledne 20. listopadu se námˇestí Svobody a okolní ulice zaplnily asi 30 000 obˇcany, kteˇrí byli seznámeni se vznikem Obˇcanského fóra v Praze a s jeho požadavky. Od 21. do 28. listopadu pokraˇcovala shromáždˇení obˇcanu˚ na námˇestí Svobody. Dne 27. 11. stejnˇe jako v Praze probˇehla generální stávka – obrovské pruvody ˚ ze všech stran mˇesta proudily na Moravské námˇestí a pˇres ˇ námˇestí Svobody po Masarykovˇe tˇrídˇe k nádraží CSD. Obˇcanská fóra vznikala postupnˇe na úrovni národních výboru˚ – pˇeti obvodních, mˇesta Brna i našeho kraje. Požadavkem byla rekonstrukce rad i kooptace nových cˇ lenu˚ do tˇechto tehdejších orgánu˚ státní moci a správy. Také v Brnˇe se otevírala nová kapitola v jeho dalším rozvoji i v životˇe jeho obyvatel. Již 1. prosince bylo evidováno kolem 900 OF po celé zemi. Nadšení a úsilí o zmˇenu systému ovládlo velkou vˇetšinu národa, s napˇetím byl sledován vývoj zejména v Praze – 10. prosince byla jmenována nová vláda s premiérem Mariˇ ˇ ve ánem Calfou jako „vláda národního porozumnˇení“, mimoˇrádný sjezd KSC dnech 20.-21. 12. zvolil za pˇredsedu L. Adamce, rehabilitoval vylouˇcené cˇ leny strany po letech 1968-9, omluvil se všem, kteˇrí byli postiženi represáliemi a schvá10
lil akˇcní program strany. 28. 12. byl A. Dubˇcek zvolen pˇredsedou Federálního ˇ shromáždˇení CSSR a 29. 12. byl prezidentem zvolen Václav Havel. I v Brnˇe probíhalo horeˇcné jednání pˇredstavitelu˚ OF o zvýšení zástupcu˚ nekomunistických stran a bezpartijních v Radˇe Národního výboru mˇesta Brna, OF pracovala i na jednotlivých pracovištích v továrnách i školách a úˇradech, proˇ Brno-venkov na Údolní ulici byla postoubíhaly demonstrace, budova OV KSC ˇ (všeobecnˇe pena pro potˇreby zdravotnictví. Postupnˇe byla budova MˇestV KSC zvaná jako „Bílý dum“) ˚ na Žerotínovˇe námˇestí pˇredána zdravotníkum, ˚ budova ˇ ˇ OV KSC Brno-venkov na Údolní je dnes sídlem ombudsmana, budova KV KSC na Burešovˇe ulici se stala sídlem rektorátu˚ brnˇenských vysokých škol a dnes je ˇ sídlem Nejvyššího soudu CR. Ve Slatinˇe se ustavující veˇrejné shromáždˇení OF uskuteˇcnilo 30. ledna 1990. Programové prohlášení stanovilo problémy, které je nutno rˇ ešit a to: • ukonˇcit provoz vojenských letounu˚ na letišti • zavést chemické cˇ ištˇení ve spalovnˇe • omezit škodliviny ze slévárny Rouˇcka • zvýšit obˇcanskou vybavenost ve Slatinˇe • poˇrádat více kulturních akcí ve Slatinˇe • obnovit místní národní výbor ve Slatinˇe • pˇripravit svobodné volby do vyšších zákonodárných sboru˚ a národních výboru˚ všech stupnˇ u, ˚ rekonstruovat jejich dosavadní složení • zrušit stavební uzávˇeru ve staré zástavbˇe vˇcetnˇe zrušení plánu˚ na její zbourání. ˇ Cleny slatinského obˇcanského fóra ve Slatinˇe byli zejména: Ing. Hana Poušková, Bc. Ivan Ondˇrík, RNDr. Libor Mrna, ˇ Ing. Jaroslav Buršík, Ing. Jiˇrí Vojtek a další. Další veˇrejné shromáždˇení OF ve Slatinˇe bylo 1. bˇrezna 1990. Byl projednán plán cˇ innosti na nejbližší období, zejména pˇríprava voleb do Federálního shromáždˇení, které se pˇripravovaly na 30. cˇ erven. Volby do místních orgánu˚ se dle zákona cˇ . 294/1990 Sb. konaly 24. 11. 1990. Termín „národní výbory“ byl nahrazen termínem „zastupitelstva obcí“. Za OF byli zvoleni Bc. Ivan Ondˇrík, Ing. Jiˇrí Vojtek, RNDr. Libor Mrna ˇ a Ing. Hana Poušková. Dne 13. ledna se uskuteˇcnil tzv. hvˇezdicový protestní pochod na letištˇe na podporu ukonˇcení vojenského provozu. Zúˇcastnilo se jej na 30 000 obˇcanu, ˚ kteˇrí se v pruvodech ˚ scházeli na plochu letištˇe ze všech stran z okolních obcí vˇcetnˇe ˇ Slatiny. Z Brna jezdily autobusy ke kˇrižovatce Tuˇranka – Rípská a pak lidé s transparenty šli již pˇešky na letištˇe. Rada obrany státu 12. listopadu 1990 požadavku na zrušení vojenského provozu vyhovˇela. Na letišti pak probíhal jen civilní provoz. Dne 1.února 1992 bylo letištˇe Brno-Tuˇrany už jako civilní zaˇrazeno do právˇe ˇ založené Ceské správy letišt’ spolu s letišti Praha – Ruzynˇe, Ostrava – Mošnov a Karlovy Vary. Programové prohlášení OF, které shrnulo aktuální problémy ve Slatinˇe, se stalo smˇernicí pro cˇ innost novˇe zvoleného zastupitelstva.
11
3.2
AIR PRODUCTS s. r. o. výrobna Brno
ˇ pan Ing. Jiˇrí Navrátil odeslal Starosta Mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina (dále jen MC) dopis Odboru životního prostˇredí Jihomoravského kraje ve vˇeci Bezpeˇcnostního programu prevence závažné havarie ve firmˇe Air Product s.r.o. V dopise upozornuje, ˇ že pracovníci Jihomoravského kraje (dále jen JMK) ignorují a pˇrehlížejí Plán opatˇrení, který vypracoval Hasiˇcský záchranný sbor JMK (dále jen HZS) a byl ˇ zásadnˇe odpˇredán firmˇe AP, která jej však neakceptovala. Dále uvádí, že MC mítá rozšíˇrení stávajícího provozu stáˇcení technických plynu˚ a skladování cca 7,5 tuny toxických látek, protože to ohrožuje životy a zdraví pˇres tisíc obˇcanu˚ Slatiny ˇ ale i zamˇestnancu˚ na Brnˇenské prumyslové ˚ zónˇe, Cernovické terase. AIR PRODUCTS zpracoval Bezpeˇcnostní program, v nˇemž nejsou zahrnuty opatˇrení HZS JMK v jeho Plánu opatˇrení, ve grafickém vyznaˇcení zóny ohrožení témˇerˇ zóna nepˇresahuje areál AP, dále v BP není uveden poˇcet ohrožených osob, zatímco v PO od HZS je poˇcet ohrožených pˇres 700 osob, dále v BP není respektován domino efekt, kdy od jedné láhve cˇ i sudu jsou destruovány další nádoby. Dále pan starosta ve svém dopisu uvádí, že AP nespolupracuje ve vˇeci pˇrípadné ˇ HZS, sousedícími podniky apod., nehavarie s patˇriˇcnými orgány – policií, MC, bere v úvahu, že od doby zahájení provozu AP se prumyslová ˚ zóna velice rozšírˇ ila a již to nejsou holá pole jako tenkrát. ˇ Brno-Slatina tedy žádá o pˇredložení BP, který bude odpovídat souˇcasMC nému provozu, stáˇcení, skladování technických plynu˚ a skladování nezanedbaˇ dovozuje, že AP vede k tvrzení o malé telného množství toxických látek. MC nebezpeˇcnosti provozu skuteˇcnost, že tak muže ˚ platit mnohem menší cˇ ástky pojistného pro pˇrípad havárie. Navíc obˇcané Slatiny podepsali petici, že nesouhlasí se zámˇery AP. V závˇeru dopisu je upozornˇení pro JMK, že v pˇrípadˇe umístˇení plánovaného skladu toxických látek v závodˇe AP dojde k masovému ohrožení ˇ Brno-Slatina. jak pracovníku˚ na Brnˇenské prumyslové ˚ zónˇe, tak i obˇcanu˚ MC
3.3
Centrum pro seniory
V kvˇetnu bylo otevˇreno zaˇrízení, poskytující odlehˇcené služby pro naše seniory. Zaˇrízení se nachází na ulici Ondˇreje Veselého cˇ íslo 5 a jeho provozovatelem je ˇ Ceský cˇ ervený kˇríž Brno. Budova je dvoupodlažní objekt a jedná se o adaptaci rodinného domku na služby, které budou poskytovány starším obˇcanum. ˚ Jeho souˇcástí mimo spoleˇcenské místnosti, venkovní zahradu a parkovištˇe pro automobily, jsou pokoje pro cca 15 osob. ˇ Cervený kˇríž tyto služby poskytuje za úhradu a maximální pobyt v tomto zarˇ ízení je stanoven na dobu tˇrí mˇesícu. ˚ Tato doba se pochopitelnˇe netýká denních návštˇev senioru, ˚ která je neomezená. Sazba za jeden den pobytu je 530 Kˇc a zahrnuje nocleh a celodenní stravu. Z hlediska provozu se jedná o sociální zaˇrízení, které nenahrazuje zdravotnická zaˇrízení. Personál tvoˇrí odbornˇe vyškolení zdravotníci.
3.4
Sociální péˇce
Po splnˇení zákonem stanovených podmínek vyplácí odbor sociální péˇce následující pˇríspˇevky v rámci hmotné nouze: pˇríspˇevek na živobytí, doplatek na byd12
lení a dávky mimoˇrádné okamžité pomoci vˇc. výplaty pˇríspˇevku˚ na hmotnou nouzi pro rodiny s dˇetmi. V rámci státní sociální podpory se vyplácí pˇrídavky na dˇeti, pˇríspˇevek na bydlení, sociální pˇríplatek a rodiˇcovský pˇríspˇevek. Obˇcanum ˚ se zdravotním postižením je možno pˇrispívat na kompenzaˇcní pomucky ˚ ˇ podle druhu zdravotního handicapu. Sociální odbor MC plní i funkci veˇrejného opatrovníka, tj. zabezpeˇcuje péˇci o nesvépravné obˇcany, kteˇrí byli z cˇ ásti cˇ i úplnˇe zbaveni zpusobilosti ˚ k právním úkonum ˚ a nemají nikoho, kdo by funkci opatrovníka pro nˇe vykonával. Nejobsáhlejší je péˇce o dˇeti a mladistvé – sociální odbor se zamˇerˇ uje pˇredevším na ochranu oprávnˇených zájmu˚ dítˇete, na ochranu jeho práv na pˇríznivý vývoj a rˇ ádnou výchovu. Kurátor dˇetí a mládeže zajišt’uje péˇci o nezletilé do 15 let, kteˇrí se dopustili cˇ inu jinak trestného, o mladistvé, proti nimž bylo zahájeno trestní stíhání cˇ i o mladistvé, kteˇrí mají opakované poruchy. Kurátor vede a realizuje dlouhodobý preventivní projekt „Všechny dˇeti jsou naše“ ˇ Brno-Slatina“. a nový projekt „Volný cˇ as dˇetí v MC Organizaˇcnˇe nároˇcné jsou akce „Vítání dˇetí“ a blahopˇrání starším slatinským obˇcanum. ˚
3.5
Technické služby Slatina
Technické služby Slatina se starají pˇredevším o cˇ istotu na ulicích a veˇrejných prostranstvích. Od letošního roku jsou obce dle nového zákona (všeobecnˇe známého jako „chodníkový zákon“) povinny zajišt’ovat i úklid chodníku, ˚ pˇrilehlých ku všem nemovitostem a to i v zimˇe. Tím pˇribylo Technickým službám více práce, ˇ vyzval obˇcany, aby zejména se zejména v zimˇe, ale i vˇetší finanˇcní zatížení. ÚMC zimním úklidem chodníku˚ u svých nemoviostí pomohli, což pˇredevším starousedlíci akceptovali. Technické služby provozují i sbˇerná stˇrediska odpadu, zajišt’ují blokové cˇ ištˇení komunikací. V jejich péˇci je i víceúˇcelové sportovištˇe na Jihomoravském námˇestí. K dizposici jsou zde tˇri kurty k aktivitám jako je tenis, nohejbal, basketbal a fotbálek na umˇelé fotbalové ploše. Zde trénují i žákovské a mládežnické oddíly SK Slatina. ˇ Reditelem je Ing. Zdenˇek Ondrejech.
3.6
Nové dˇetské hˇrištˇe
Na podzim roku 2008 byla dokonˇcena výstavba dalšího dˇetského hˇrištˇe, a to v zahradˇe ZŠ Pˇremyslovo námˇestí pˇri ulici Kikerleho. Slavnostní otevˇrení pro veˇrejnost bylo provedeno až v dubnu 2009. Vedení mˇesta Brna poskytlo na vybudování tohoto hˇrištˇe 1 milion Kˇc. Herní prvky a celý komplex splnují ˇ souˇcasné nejpˇrísnˇejší normy EU. Maminky s dˇetmi mají k dispozici hezké prostˇredí pro volné chvíle. Hˇrištˇe je na noc zamykáno panem školníkem.
3.7
Bytová výstavba a regenerace panelových domu˚
ˇ Od roku 2008 probíhá v lokalitˇe pˇri ulicích Šmahova a Rípská velká bytová výstavba, a to ve dvou etapách. V první etapˇe bylo dokonˇceno celkem 155 bytu˚
13
Dˇetské hˇrištˇe za školou na Pˇremyslovˇe námˇestí, bývalý Fügneruv ˚ sad
ruzné ˚ velikosti, v druhé etapˇe se poˇcítá s výstavbou 101 bytu. ˚ K pˇrízemním bytum ˚ náleží také malá zahrádka, nadzemní byty jsou opatˇreny balkony, lodžiemi cˇ i terasami. Po obydlení bytu˚ se pˇredpokládá, že Slatina bude mít více než 9000 obyvatel. Celý projekt bude završen výstavbou obchodních a administrativních objektu, ˚ pˇripravovaných pod obchodním názvem Brno Eastgate. Kromˇe prodejních a administrativních ploch by se zde mˇel vystavˇet i moderní hotel. Developerem obytného souboru je sdružení investoru˚ STAVOS Brno a.s. a ˇ bytová výstavba s.r.o. BOUWFONDS CR Probíhala 3. etapa regenerace panelových bytových domu. ˚ Zaˇcalo se i s pˇrípravou regenerace domu˚ v ulici Tilhonova tak, aby v 2. polovinˇe roku 2010 bylo možno zahájit vlastní regeneraci domu˚ postavených v 50. letech 20. století. Dluh na nájmu z obecních bytu˚ cˇ inil k 1. 1. 2010 celkem 379 tis. Kˇc.
3.8
Dopravní ruch ve Slatinˇe
Dopravní zatížení hlavních ulic ve Slatinˇe, zejména ulice Krejˇcího, Matlachova, Tuˇranka, je už dlouhou dobu neúnosné. Tvoˇrí se dlouhé kolony aut nejen v tˇechto ulicích, ale i z boˇcních ulic se jen obtížnˇe dostávají vozidla na hlavní vozovku. A stále plánovaný, dosud nerealizovaný, obchvat snad bude rˇ ešením jen pro vozidla jedoucí ve a po smˇeru Šlapanice – Líšenˇ a nájezd na dálnici smˇer Olomouc, ale auta jedoucí od kruhového objezdu nad ulicí Bedˇrichovickou smˇer jižní Morava a západ (napˇr. Praha) stejnˇe budou projíždˇet hlavním tahem na dálnici D1, už také proto, aby se vyhnuly prujezdu ˚ pˇres stˇred Brna. Takže propoˇcty, jak budou prujezdy ˚ Slatinou mnohem ménˇe cˇ etnˇejší, se od skuteˇcnosti asi budou lišit. Slatinˇe by pomohl takový objezd, který by navazoval na dálnici D1 mimo slatinskou aglomeraci, napˇr. kdyby plánovaný objezd nekonˇcil na šlapanické silnici, ale pokraˇcoval pˇres polní trat’ Hraniˇcky (nynˇejší polní cesta na Hraniˇckách, která je v dobˇe sucha rˇ idiˇci, znalými tuto možnost, s oblibou používána) a navázal na dálnici D1. 14
ˇ Neménˇe zatíženou ulicí je ulice Rípská – auta nejen z východní cˇ ásti Brna, ˇ ˇ ale i z prumyslové ˚ zóny Cernovická terasa projíždí Rípskou ulicí a najíždˇejí na dálnici. Na slib ministra dopravy pana Šimonovského i vládní usnesení, které bylo kdysi pˇrijato, se jaksi zapomnˇelo. Na nový nájezd z prumyslové ˚ zóny, který by byl mimo Slatinu, se tedy bud’ zapomnˇelo nebo snad byla realizace odložena? Nedobrá je i situace na Pˇremyslovˇe námˇestí. Noví obyvatelé obytných domu˚ na Sluneˇcním Dvoˇre nemají zájem využít možnosti placeného garážování v tˇechto domech (platí se mˇesíˇcnˇe 1 000 Kˇc za jedno garážové stání), ale parkují na parkovišti pˇred Sluneˇcním Dvorem. Návštˇevníci pošty a ruzných ˚ obchodu˚ vˇc. hostu, ˚ kteˇrí pˇrichází na obˇed do restaurací, nemají kde zaparkovat, stojí na úzké silnici a zavazí pˇri prujezdu ˚ ostatních vozidel. Nyní auta stávají i na objezdové silniˇcce kolem parku na Pˇremyslovˇe námˇestí a majitelé pˇrilehlých domu˚ nˇekdy ani nemoˇ Brno-Slatina rˇ ešit tak, že hou vyjet z vlastního domu. Tuto situaci ale hodlá MC zúží park po celé jeho délce asi o 2 m a vydláždí tuto plochu specielními dlaždicemi, kterými muže ˚ prorustat ˚ tráva. A zde budou moci auta parkovat a nebudou pˇrekážet prujezdu ˚ ostatních vozidel. A má být omezena dobá stání, mají být instalovány parkovací hodiny a bˇehem dne se za parkování bude platit. Neménˇe tristní je situace na zaˇcátku ulice Budínská kolem restaurace Country House, kde v dobˇe obˇedu˚ parkují vozidla tak, že stojí i na chodníku a procházející chodci se musí proplétat na vozovce mezi auty.
3.9
Trolejbusy oslavily šedesátiny
V létˇe uplynulo 60 let od chvíle, kdy do ulic Brna vyjely první trolejbusy. Na linkách od hlavního nádraží do Slatiny, z Moravského námˇestí do Králova Pole a z Komárova do Tuˇran jezdilo 15 trolejbusu˚ typu Škoda. Trolejbusy si brzy získaly všeobecnou oblibu, pˇribývaly nové vozy. V roce 1954 byla prodloužena trat’ ze Slatiny až do Šlapanic. Vznikla tak jedna z mála mezimˇestských tratí. Na konci 60. let hrozilo zastavení trolejbusové dopravy, ale na štˇestí k tomu nedošlo. Dnes patˇrí trolejbusy k Brnu stejnˇe neodmyslitelnˇe jako tramvaje.
Oslavy 140. let hromadné dopravy v Brnˇe – starý autobus s pˇrívˇesem
15
3.10 Slatinská kasárna Létání v Brnˇe má dlouhou tradici – od montgolfiér v roce 1789 pˇres balony v roce 1850 a 1862 až po vzducholod’ s plynovým motorem v roce 1872. První letoun tˇežší než vzduch vzlétl nad Brnem v roce 1907 s vídenským ˇ pilotem Ing. A. Warˇ chalovskim a první cˇ eský pilot Eduard Cihák vzlétl v roce 1912. V roce 1920 vznikl Moravský aviatický klub, jehož zakládajícím cˇ lenem byl prezident T. G. Masaryk. Postupnˇe se mˇenily i lokality vzletu, ˚ teprve až v roce 1926 bylo otevˇreno ˇ státní letištˇe v Brnˇe-Cernovicích. V roce 1929 se zaˇcala budovat vojenská cˇ ást letištˇe smˇerem ke Slatinˇe pro detašovanou cˇ ást leteckého pluku 2 z Olomouce. V roce 1931 byl v Brnˇe zˇrízen letecký pluk 5, který byl organizován jako bombardovací a od roku 1935 sem pˇresídlilo i jeho velitelství. V roce 1937 byla vybudována ve Slatinˇe letecká kasárna Dr. Edvarda Beneše. ˇ Hlavní impozantní správní budova pˇri ulici Rípská byla postavena dle návrhu Ing. Arch.. Jindˇricha Kumpošta ve funkcionalistickém stylu. Vojsko kasárna opustilo v 90 letech 20 století a celý areál vˇc. budov na ploše zhruba 10 hektaru˚ chátral. Ministerstvo obrany pozdˇeji pˇrenechalo areál Statutárnímu mˇestu Brno a od nˇej získala areál a.s. Jižní centrum, jejímž zˇrizovatelem je mˇesto Brno. Jižní centrum velmi úspˇešnˇe revitalizoval areál továrny Vankovka, ˇ je tedy reálný pˇredpoklad, že i slatinská kasárna budou pˇremˇenˇena na hezkou moderní cˇ ást Slatiny. Bohužel bude zbourána i správní budova kasáren od Arch. Ing. Kumpošta, protože její rekonstrukce by byla mnohem nákladnˇejší než demolice staré budovy a následná výstavba nového objektu. Je nesporné, že peníze mají vˇetší váhu než kulturní dˇedictví.
Hlavní budova kasáren, postavená dle návrhu architekta Jindˇricha Kumpošta
16
4 Osady 4.1
Osada pod Stránskou skálou
Pan starosta Ing. Jiˇrí Navrátil urgoval na MMB nutnost rˇ ešení nebezpeˇcí lokálních povodní v Osadˇe pod Stránskou skálou. V roce 2007 i 2008 došlo zejména na ulici Podstránské k lokální povodni, a to z duvodu ˚ výpadku elektrické energie a proto pˇri pˇrívalovém dešti nedošlo k otevˇrení nátoku do retenˇcní nádrže. Pan starosta požadoval zajistit taková opatˇrení, která by zabránila škodám, zpusobe˚ ných pˇrívalovými dešti z katastrálního území Líšen. ˇ Osadní výbor pokraˇcoval ve spolupráci se správcem chránˇeného území Stránˇ Brno-Slatina. Na 27. bˇrezna byla sjedské skály s CHKO Moravský kras i ÚMC nána spoleˇcná schuzka ˚ zodpovˇedných zástupcu. ˚ Byla provedena pochuzka ˚ po území Stránské skály, upˇresnˇeny hranice CHKO, zhodnocen vandalský zásah, pˇrislíbeny info panely a položení kamenu˚ jako pˇrírodní zabrana a další opatˇ se zúˇcastnil pan Ides – dle jeho prohlášení MC ˇ nemá prostˇredky rˇ ení. Za MC na soustavnou péˇci, muže ˚ pomoci pˇri ojedinˇelých konkrétních akcích. Info panely do konce roku nebyly instalovány, kameny jako zábrany nebyly položeny v prostoru skály tam, kde je jich zapotˇrebí. Úklid a pruklest ˚ byl proveden jen sporadicky. Skalní sráz zustal ˚ neoˇcištˇen, zbytky vyvráceného stromu nebyly odklizeny. Kosení trávy bylo provedeno jednorázovˇe jen na povrchu skály. Balíky ze shrabaného sena byly odvezeny pozdˇe a jeden balík, který byl neukáznˇeným návštˇevníkem skutálen dolu, ˚ zústal neodvezen. Problematickým zustává ˚ úklid v osadˇe, zvláštˇe na zastávkách, specielnˇe na
Stránská skála
17
Panna Maria Bolestná – soška z puvodního ˚ kostelíku Stella Aurea v Malé Slatinˇe, nyní v kostele v Modˇricích
zastávce u Zetoru. Rovnˇež rekonstrukce spalovny a její zkušební provoz je problematickou záležitostí. Na stavbˇe je veliký hluk, dodavatel stavby zneˇcišt’uje chodník do Juliánova. Na zneˇcišt’ování chodníku se podílejí i záhrádkáˇri z pˇrilehlých zahrádek i provozovatel kontroverzního restauraˇcního zaˇrízení Bocaso. Obyvatelé osady požadují protihlukovou clonu v prostoru pod spalovnou. Na pozemku, jehož vlastníkem je DpmB, si obˇcané vybudovali hˇrišt’átko pro nohejbal. DpmB se tvrdˇe proti tomu ohradil, prozatím se to rˇ eší. Byla by žádoucí vˇetší pˇrítomnost policie, množí se drobné pˇrestupky, krádeže, vloupání apod. Byl otevˇren nový obchudek ˚ s potravinami Veˇcerka. Bylo by žádoucí, aby zástupce Osady byl cˇ lenem zastupitelstva a komise pro rozvoj. Pˇredsedou výboru je Ing. Lubomír Vysoˇcan.
4.2
Osada Malá Slatina
Osada žije poklidným životem. Má nyní dobré dopravní spojení, autobus jede ve dne každou pulhodinu. ˚ Zemˇrela nejstarší rodaˇcka Malé Slatiny, paní Vˇera Veverková, provd. Kuˇcerová, ve vˇeku 85 let. Je to smutné, protože paní Kuˇcerová byla mimoˇrádnˇe hodná žena a se svým mužem se léta starala o kapliˇcku. Pˇredsedkyní osadního výboru je paní Rumpíková.
18
5 Školství (Všechny informace jsou za školní rok 2008 – 2009)
5.1
Základní škola Pˇremyslovo námˇestí 1
ˇ Brno-Slatina. • Zˇrizovatelem školy je Statutární mˇesto Brno-MC • 1. stupenˇ má 10 tˇríd v 5. roˇcnících, celkem 193 žáku, ˚ ve tˇrídˇe je prumˇ ˚ ernˇe 19,3 žáku. ˚ • 2. stupenˇ má 6 tˇríd ve 4. roˇcnících, celkem 144 žáku, ˚ ve tˇrídˇe je prumˇ ˚ ernˇe 24 žáku. ˚ • Celkem je 16 tˇríd v 9. roˇcnících, žáku˚ je 337, prumˇ ˚ ernˇe je ve tˇrídˇe 21,06 žáku, ˚ kapacita školy 400 žáku. ˚ • Specializace školy: Daltonská škola. • Školní družina má 4 oddˇelení s poˇctem 106 dˇetí a 5 pracovníku˚ (pˇrepoˇcteno 3,25) • Na škole pusobí ˚ fyzicky 24 pracovníku˚ (pˇrepoˇcteno 20,5 pracovníku), ˚ všichni mají odbornou kvalifikaci. • Nepedagogických pracovníku˚ je 6. • Ve školní jídelnˇe se stravuje 298 žáku, ˚ strava se dováží ze školní jídelny na Jihomoravském námˇestí. • Snížený stupenˇ z chování „2“ má 1 žák. • Na stˇrední školy bylo pˇrijato: na gymnazium 13 žáku, ˚ na SOŠ 20 žáku˚ a na SOU 4 žáci. • Na škole fungovalo 15 kroužku˚ s 211 dˇetmi. • Na škole je 1 žák postižený autismem, 5 žáku˚ je dislektiku. ˚ • Školu navštˇevuje 15 cizincu. ˚ • Angliˇctina se uˇcí od 1. tˇrídy, na 2. stupni je navíc nepovinná nˇemˇcina. Pˇrírodopis, chemii a informatiku škola uˇcí anglicky. • Zvláštností školy je krásný skleník i s nˇekolika exotickými rostlinami. ˇ • Školskou radu tvoˇrí Mgr. Kateˇrina Procházková, Mgr. Petr Lokaj, Jan Cech. ˇ • Reditelkou je Mgr. Svˇetlana Brankovská.
19
5.2
Základní škola Jihomoravské námˇestí 2
ˇ Brno-Slatina a kromˇe základní • Zˇrizovatelem je Statutární mˇesto Brno-MC školy je její souˇcástí i mateˇrská škola a školní jídelna. • 1. stupenˇ má 9 tˇríd v 5. roˇcnících, celkem 160 žáku, ˚ ve tˇrídˇe je prumˇ ˚ ernˇe 17,7 žáku. ˚ • 2. stupenˇ má 6 tˇríd ve 4. roˇcnících, celkem 130 žáku, ˚ ve tˇríde je prumˇ ˚ ernˇe 21,6 žáku. ˚ • Celkem má škola 15 tˇríd v 9. roˇcnících, žáku˚ je 290, prumˇ ˚ ernˇe je ve tˇrídˇe 19,3 žáku, ˚ kapacita školy 450 žáku. ˚ • Školní družina má 3 oddˇelení s poˇctem 90 dˇetí a 3 vychovatele (pˇrepoˇcteno 2,9) • Škola má 25 pedagogických pracovníku. ˚ • Nepedagogických pracovníku˚ je 9. • Snížený stupenˇ z chování „2“ má 9 žáku, ˚ stupenˇ „3“ mají 2 žáci. • Na stˇrední školu bylo pˇrijato: na gymnázium 26 žáku, ˚ na SOU 10 žáku. ˚ • Na škole funguje 17 kroužku˚ s 184 žáky. • Do školy chodí 6 žáku˚ s vývojovou poruchou uˇcení, 2 žáci tˇelesnˇe postižení a 1 autista. • Mgr. Olga Bauerová, rˇ editelka školy, v Aktualitách o Slatinˇe cˇ . 3/2009 zverˇ ejnila zajímavý cˇ lánek o Janu Amosu Komenském a Dni uˇcitelu. ˚ V nˇem píše, že zatímco rozhodnutím UNESCO je Mezinárodní den uˇcitelu˚ slaven 5. rˇ íjna až od roku 1994, v cˇ eských zemích se po generace Den uˇcitelu˚ slaví na den narození J. A. Komenského, tedy 28. bˇrezna. Odkazem velké osobnosti malého národa je vyvíjet úsilí ke zdokonalování sebe sama, k dustoj˚ nému lidskému životu. Klíˇcem k tomu je moudrost a vˇedˇení a v neposlední rˇ adˇe cílevˇedomá lidská aktivita, k cˇ emuž se škola snaží žáky vychovávat i v dnešní dobˇe. • Spoleˇcnou akcí obou ZŠ a MŠ byl 28. kvˇetna projekt „Bezpeˇcí se Slatinˇe“. Dˇeti spoleˇcnˇe z obou škol pracovaly ve skupinách a vypracovávaly témata, týkající se alkoholismu, kouˇrení, marihuany a vandalismu a prevence proti tomu. • Školskou radu tvoˇrí Ivana Bystˇrická, PaedDr. Jarmila Balejová a MUDr. Markéta Janíˇcková. ˇ • Reditelkou školy je Mgr. Olga Bauerová.
20
Mateˇrská škola Jihomoravské námˇestí 4 • Mateˇrská škola je organizaˇcnˇe zaˇclenˇena pod Základní školu Jihomoravské námˇestí 2. • Má 3 bˇežné tˇrídy s 72 dˇetmi ( z toho 30 dívek ) a 1 speciální tˇrídu s 10 dˇetmi (z toho 3 dívky). Výchovným jazykem je jazyk cˇ eský. Speciální tˇrída je urcˇ ena dˇetem s vadou rˇ eˇci – sem je zaˇrazeno 1 dítˇe z Vietnamu a 9 dˇetí cˇ eských. Do bˇežných tˇríd chodí také 1 dítˇe vietnamské a 71 dˇetí cˇ eských. Celkem do této školky chodí 82 dˇetí.
5.3
Mateˇrská škola Jihomoravské námˇestí 5
ˇ Brno-Slatina. Škola je cˇ lenem Asociace daltonských • Zˇrizovatelem je ÚMC škol a Klubu Komenský o.s. • Pracuje podle školního vzdˇelávacího programu Spoleˇcnˇe objevujeme svˇet. Nadstandardní nabídkou je výuka angliˇcitiny, hra na flétnu, výroba keramiky, plavání a cviˇcení s míˇci – zdravá záda. • Ve škole bylo 8 dˇetí, které mˇely odloženou školní docházku, 1 dítˇe mˇelo vývojovou poruchu chování a 1 dítˇe bylo mentálnˇe postižené. • 39 dˇetí se zúˇcastnilo školy v pˇrírodˇe. Základní výše úplaty za pˇredškolní vzdˇelávání bylo 420 Kˇc. • Ve školním roce 2008-9 bylo pˇrijato 66 dˇetí, nepˇrijato 63 dˇetí. • O dˇeti se stará 10 uˇcitelu˚ se stˇredním vzdˇeláním, 1 uˇcitel vysokoškolsky vzdˇelaný se specializací na speciální pedagogiku a l vysoškolsky vzdˇelaný manažer. • Škola má 6 tˇríd s 156 dˇetmi. Na jednu tˇrídu pˇripadá prumˇ ˚ ernˇe 26 dˇetí. • Velkým problémem byl nedostatek míst v mateˇrských školách. Zastupitelstvo proto rozhodlo pˇrebudovat školní kuchyni v MŠ Jihomoravské námˇestí 5 na jednu tˇrídu, cˇ ímž vzniklo 25 nových míst. S MMB se podaˇrilo vyjednat dotaci jeden milion Kˇc na tuto pˇrestvavbu. • Kolektiv Mateˇrské školy Jihomoravské námˇestí 5 pˇripravil výstavu s názvem „Slet cˇ arodˇejnic“, která byla pro veˇrejnost otevˇrena od 23. do 30. dubna. Na výstavˇe bylo možno shlédnout nejen namalované, ale i vyrobené z ruzných ˚ materiálu, ˚ cˇ arodˇejnice a výstava se konala v duchu veršování: At’ jste malí nebo velcí, at’ jste mimˇca nebo starci, at’ jste dívky nebo chlapci, pochlubte se svojí cˇ arodˇejnicí. • MŠ Jihomoravské námˇestí 5 poˇrádala IX. roˇcník Mˇestské sportovní olympiády, kterého se zúˇcastnilo 223 dˇetí ze 14 MŠ mˇesta Brna a okolí. Z naší MŠ obsadily dˇeti v bˇehu 1. – 3. místa a to Michaela Šmídová, Dominik Winkler a Tomáš Št’astný. I ty dˇeti, které nevyhrály, odjíždˇely spokojené. ˇ • Reditelkou mateˇrské školy je Mgr. Marcela Havlíˇcková.
21
5.4
Integrovaná stˇrední škola polygrafická, Šmahova 110
Školu v tomto školním roce navštˇevovalo 422 žáku. ˚ Tyto obory jsou cˇ tyˇrleté, ukonˇceny maturitní zkouškou. Absolventi všech oboru˚ mají tedy možnost pokraˇcovat ve vysokoškolském studium. Nabídka studijních oboru˚ • Polygrafie • Obalová technika • Reprodukˇcní grafik pro média • Tiskaˇr na polygrafických strojích • Technik dokonˇcovacího zpracování tiskovin Od školního roku 2007-2008 umožnuje ˇ škola zkrácené dvouleté maturitní studium v oborech Reprodukˇcní grafik pro média a Tiskaˇr na polygrafických strojích, které probíhá denní formou a je urˇceno pro uchazeˇce s výuˇcním listem. V záˇrí 2008 oslavila škola 20. výroˇcí založení – byl mimo jiné Den otevˇrených dveˇrí pro bývalé žáky, pedagogy a pˇrátele školy. V rˇ íjnu 2008 se jedna tˇrída spolu s pedagogy zúˇcastnila konference Printforum v Praze. V rámci Dne otevˇrených dveˇrí se uskuteˇcnila i exkurze do firmy Heidelberg Praha s prohlídkou nejnovˇejších tiskových stroju. ˚ V únoru 2009 žáci oboru Tiskaˇr na polygrafických strojích pˇrijeli na pozvání do tiskárny KBA-GRAFITEC, s.r.o.. Žáci 3. roˇcníku˚ se zúˇcastnili Soutˇeže dovednosti mladých tiskaˇru˚ v míchání barev. V uˇcebnách Stredné odborné školy pro žiakov s telesným postižením, Mokrohajská cesta, Bratislava, se žáci zúˇcastnili Soutˇeže zruˇcnosti mladých knihaˇru. ˚ Slatinští žáci obsadili 1. místo v kategorii A (žáci bez zmˇenˇené pracovních schopnosti). V krajském kole stˇredoškolské odborné cˇ innosti žáci obsadili svými pracemi „Pˇríruˇcka pro zaˇcínající animátory“ 5. místo a „Cesty automobilového designu“ 3. místo. Velký zájem návštˇevníku˚ v rámci Muzejní noci v kvˇetnu 2009 vzbudilo Pˇredstavení oboru Technik dokonˇcovacího oboru tiskovin, které probˇehlo v uliˇcce rˇ emesel v Technickém muzeu. Družstvo žákynˇ 4. roˇcníku bylo celkovým vítˇezem Soutˇeže dovednosti mladých grafiku˚ na výstavˇe Embax-Print v prostorách Brnˇenských veletrhu˚ a výstav. Evropská unie spolufinancuje projekt Pˇredtisková pˇríprava a inovace v oblasti tisku. Je zamˇerˇ en na zvýšení úrovnˇe odborného vzdˇelávání a zvýšení uplatnitelnosti absolventu˚ v tomto prumyslu. ˚ V rámci projektu dojde ke zvýšení technického vybavení cˇ tyˇr poˇcítaˇcových uˇceben a zaˇrízení CtP pro osvit ofsetových tiskových desek. V tomto školním roce byl také zahájen projekt Zlepšení podmínek pro využívání ICT ve výuce. Pˇrispívá k posílení kvality a k inovaci vybraných pˇredmˇetu˚ 1. a 2. roˇcníku. ˚ Není možno opomenout zmínku, že ISŠP – jmenovitˇe pan František Pospíšil – velmi ochotnˇe zajišt’uje tisk slatinské kroniky a následnˇe i její vazbu. Spolupráci je možno hodnotit jako excelentní. ˇ Reditelkou školy je paní Ing. J. Šustrová. 22
6 Spoleˇcenský život 6.1
Spoleˇcenský ples MCˇ Brno-Slatina
ˇ Brno-Slatina 5. spoleˇcenský ples. Tentokrát byl Dne 23. ledna 2009 poˇrádala MC situován do prostor restaurace Las Pegas na Langrovˇe ulici. K tanci a poslechu hrál TOM SAWYER BAND a Cimbálová muzika z Milotic s primášem Petrem Šrahulkem. Vstupné cˇ inilo 130 Kˇc.
6.2
Divadelní soubor J. K. Tyla
Divadelní soubor uspoˇrádal v sobotu 17. ledna 2009 Velký maškarní ples pro dˇeti se soutˇežemi pro maškary i soutˇež o nejhezˇcí masky. Vstupné pro dˇeti bylo ve výši 20 Kˇc, pro dospˇelé 30 Kˇc. Z divadelních pˇredstavení byla provedena komedie pro dospˇelé „Naše bábi šílí“ a „Ach, ti muži“. Pro dˇeti sehráli divadelníci „Na hradˇe straší“ a „Dvˇe Mariˇcky“. V pohádce „Mrazík“ hrají: Eva Hrdliˇcková, Petra Striegelová, Renata Sedˇ láˇcková, Petr Campa, Marie Doležalová, Radek Námˇestek, Aleš Nezval, Viktor Hoˇrata, Vlasta Zdražilová, Marta Kroutilová-Navrátilová, Veronika Kmentová a další. Spoleˇcenská akce Mikulášská nadílka v prosinci se setkala s velkým zájmem dˇetí. Divadelní soubor má v souˇcasné dobˇe 17 cˇ lenu, ˚ z toho 14 hercu. ˚ Soubor je rozdˇelen do dvou skupin – jedna hraje pohádky pro dˇeti a druhá divadelní hry pro dospˇelé. Zkoušky probíhají pravidelnˇe dvakrát týdnˇe, a to v pondˇelí a ve cˇ tvrtek od 17 do 19 hodin v sále Staré radnice na Pˇremyslovˇe námˇestí 18. Pˇredsedkyní byla do prosince paní Eva Hrdliˇcková, která mnoho let obˇetavˇe pro divadlo pracovala jako autorka her, režisérka i hereˇcka. Má velké zásluhy za to, že amatérský divadelní soubor pˇrežil všechny politické i organizaˇcní zmˇeny a že jeho cˇ inost byla vždy hodnocena jako úspˇešná. V prosinci byl pˇredsedou zvolen pan Martin Krytináˇr, absolvent divadelní fakulty Jamu v Brnˇe. M. Krytináˇr žije ve Slatinˇe a již dlouho pracuje v divadelním souboru J. K. Tyla.
6.3
Hody ve Slatinˇe
Ve dnech 11. – 13. záˇrí se už tradiˇcnˇe poˇrádaly hody. V pátek to byla Pˇredhodová letní noc, v sobotu hodová zábava, v nedˇeli hodová mše sv. dopoledne, 23
odpoledne pruvod ˚ stárku˚ Slatinou, následnˇe taneˇcní zábava a veˇcer také taneˇcní zábava. Hodu˚ se zúˇcastnuje ˇ každý rok stále více krojovaných úˇcastníku˚ a velké množství krojovaných malých dˇetí. Je škoda, že se již nenosí tradiˇcní slatinský kroj, ale kroj kyjovského typu. Poˇcasí bylo krásné, úˇcastníku˚ mnoho a nálada výborná. Je nutno podotknout, že kroje pujˇ ˚ cuje tˇem, co nemají vlastní, paní Ružena ˚ Hodanová, ˇ která svoje kroje udržuje v perfektním stavu – cˇ ist’ounké a krásnˇe nažehlené. Paní Hodanová ˇ kroje se svými pomocnicemi šije a vyšívá i nové kroje.
6.4
Knihovna Jiˇrího Mahena – poboˇcka ve Slatinˇe
V knihovnˇe je zapsáno 585 cˇ tenáˇru, ˚ z toho 197 dˇetí do 15 let. V roce 2009 navštívilo knihovnu 7 586 návstˇevníku. ˚ Bylo poskytnuto 451 informací. Hlavní pomuckou ˚ pˇri podávání informací je internet. Ten navštívilo 575 zájemcu. ˚ Kopírka slouží veˇrejnosti. ˇ Brno-Slatina ve výši 30 tis. Knihovna odebírá 15 cˇ asopisu˚ a díky dotaci od MC ˇ Kˇc z rozpoˇctu MC bylo možno nakoupit více nových knih a rozšíˇrit tak knižní fond knihovny. V knihovnˇe bylo uspoˇrádáno 12 besed pro žáky základních škol a dvˇe velké ˇ výstavy pro veˇrejnost. Castá a oblíbená témata besed jsou zejména Brnˇenské povˇesti, knihy O. Sekory, pohádky pro nejmenší, veˇcerníˇcky a jiné. Velký ohlas mˇela beseda paní MUDr. Markéty Janíˇckové na téma prevence kožních chorob. Na podzim se uskuteˇcnila velká výstava Slatinští legionáˇri v I. svˇetové válce. Uspoˇrádal ji Slatinský historický klub ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. V zimˇe byly na panelech vystaveny výtvarné práce žáku˚ základních škol. Celý rok probíhá práce s knihovním fondem – bylo odepsáno 575 knih. Vedoucí knihovny je paní Jiˇrina Tomanová ze Šlapanic.
Besedy dˇetí v Knihovnˇe J. Mahena ve Slatinˇe
24
Hody ve Slatinˇe
25
Kniha mého srdce – dˇetem recituje starosta Ing. Navrátil
6.5
Kniha mého srdce
V mˇesíci bˇreznu uspoˇrádala slatinská poboˇcka Knihovny Jiˇrího Mahena veˇrejné pˇredˇcítání pro žáky našich základních škol. K pˇredˇcítání pozvala vedoucí knihovny paní Jiˇrina Tomanová pana starostu Ing. Jiˇrího Navrátila, místostarostu Jiˇrího Idese, radní paní MUDr. Markétu Janíˇckovou a paní Nad’u Kˇremeˇckovou i rˇ editelku ZŠ Jihomoravské námˇestí paní Mgr. Olgu Bauerovou. Akce probˇehla v rámci celostátní akce „Kniha mého srdce“.
6.6
Slatinské kulturní léto
Slatinské kulturní léto zahrnovalo pravidelné koncerty a zábavný program vždy poslední stˇredu v mˇesíci na Pˇremyslovˇe námˇestí. V programu postupnˇe vystoupili: Dechový orchestr LUŠ z Boskovic, KOŠÍKBAND – rock-pop z Plznˇe, KOMˇ – jižanský rock z Brna a SAPROMIS – moderny country z Brna, POZDNÍ SBER KRA PES – bluegrass z Brna.
6.7
Kulináˇrské hody
Velké oblibˇe se zaˇcínají tˇešit zabíjaˇckové akce, organizované ruznými ˚ poˇradateli at’ už na Sluneˇcním Dvoˇre cˇ i v areálu SK Slatina pod lípami. V listopadu poˇrádalo domácí zabíjaˇcku vedení pivnice na Spartaku. V prosinci poˇrádal domácí zabíjaˇcku majitel hotelu a restaurace Sluneˇcní dvur ˚ pan Šup. Pˇredem pˇripravené zabijaˇckové lahudky ˚ – jitrniˇcky, zabíjaˇckové prejty, škvarky, 26
Slatinské kulturní léto – vystoupení skupiny Sakra pes
ovarová i cˇ erná kroupová polévka, peˇcené maso, klobásky a jiné pochoutky se tˇešily tak velkému zájmu obˇcanu, ˚ že rˇ ezníci nˇekdy ani nestaˇcili dodávat zboží na prodejní stoly. Kromˇe toho v kuchyni hotelu u p. Šupa kuchaˇrky nachystaly perníkové tˇesto, dˇeti vykrajovaly malé perníˇcky a po upeˇcení si je zdobily.
6.8
Klub senioru˚
ˇ Klub pracuje od roku 1977 a v souˇcasné dobˇe má 110 cˇ lenu. ˚ Cinnost je rozmanitá: besedy, cˇ aje, zpívání, zájezdy. Zájezdy jsou hlavnˇe poznávací nebo relaxaˇcní – ˇ ˇ cˇ lenové jezdí nejradˇeji do termálních lázní Calovo a mad’arský Mošon. ˇ V Calovˇ e je provoz omezen, buduje se nový bazén, a tak se jezdí do Mošonˇe. Vstup je bud’ 8 EUR nebo 2 700 forintu. ˚ Za šatnu se platí zvlášt’. Klub zakonˇcuje svoji bohatou a záslužnou cˇ innost spoleˇcným posezením cˇ lenu˚ u stromeˇcku a silvestrovskou ˇ oslavou. Cinnost klubu umožnuje ˇ seniorum ˚ se neuzavírat do sebe, ale rozptýlit se a pobavit se. Pˇredsedkyní je Jarka Pešová.
6.9
ˇ Rímsko-katolická farnost v Líšni – filiální obec ve Slatinˇe
Rok ve slatinské obci vˇerˇ ících probíhal bez výrazných akcí. Zaˇcátkem ledna probˇehla tradiˇcní Tˇríkrálová sbírka. Nˇekolik skupinek dˇetí, pˇrevleˇcených za tˇri krále, koledovalo po Slatinˇe. I pˇres nepˇríznivé lednové poˇcasí tato sbírka vynesla pro Charitu 13 328 Kˇc. 27
Zabíjaˇcka na Sluneˇcním Dvoˇre
V záˇrí P. Pavel Hanáˇcek SDB, povˇerˇ ený péˇcí o slatinskou filiální obec vˇerˇ ících, odešel do karmelitského kláštera v Kostelním Vydˇrí. A po zkušební dobˇe tˇrí mˇesícu˚ opustil rˇ ady salesiánu˚ a pˇrestoupil do karmelitánského rˇ ádu. Po jeho odchodu se snížil poˇcet veˇrejných aktivit nejen pro vˇerˇ ící, ale i pro slatinské obˇcany, mimo jiné dušiˇckový pruvod ˚ se svíˇckami po hˇrbitovˇe, ale nejvíc je ve Slatinˇe postrádán živý Betlém o Vánocích. Tato akce urˇcitˇe vyžadovala velké organizaˇcní úsilí a obˇetavost, ale množství lidí, kteˇrí pˇrišli (a nejen slatináci, ˇ ale lidé ze Šlapanic, Tuˇran a jiných mˇestských cˇ ástí Brna) muselo být uspokojením, že námaha nebyla marná. (Subjektivní názor kronikáˇrky – pohled pozorovatele: Nevím, zda si vedení farnosti uvˇedomuje, jakou popularitu P. Hanáˇcek získával pro slatinský kostel. Odchodu P. Hanáˇcka litují zejména starší vˇerˇ ící obˇcané, ke kterým mˇel obzvláštˇe laskavý pˇrístup.) Od záˇrí vede slatinskou filiální obec salesián P. Oldˇrich Macík SDB, který mnohé zavádˇené tradice zrušil. V prubˇ ˚ ehu roku spontánnˇe vznikla „malá scholiˇcka“ – spoleˇcenství nˇekolika mladších maminek a jednoho tatínka a jejich dˇetí. Ti pravidelnˇe zpívají pˇri cˇ tvrteˇcních mších svatých, které jsou urˇceny hlavnˇe dˇetem. Vrcholem jejich celoroˇcní cˇ innosti bylo skvˇelé a radostné zpívání na Štˇedrý den pˇri odpolední „pulnoˇ ˚ cní“ pro dˇeti a mládež. Již tradicí se stalo rozdávání betlémského svˇetla v oratoˇri slatinského kostela na Štˇedrý den odpoledne.
28
Hlavní oltáˇr ve slatinském kostele
Tˇri vitráže v oknech za oltáˇrem
29
Boˇcní oltáˇr ve slatinském kostele
Celkový pohled na lod’ slatinského kostela
30
6.10 Slatinský historický klub Klub pracoval o sedmi cˇ lenech: Ing. Reichstädter, CSc. jako pˇredseda. PhDr. Karel Janiš jako místopˇredseda, Miroslava Buršíková jako jednatelka a cˇ lenové Ivo Koukola, Lubomír Krejˇcí, Jan Štˇepánek a Ing. Lubomír Vysoˇcan. ˇ Cinnost cˇ lenu˚ klubu byla velmi rozmanitá. Snad nejrozsáhlejší rozšíˇrení historického archívu pˇrinesla agenda o slatinských legionáˇrích v I. svˇetové válce. Díky Úˇradu naší mˇestské cˇ ásti, který nám platil jízdenky do Prahy, mohl Lubomír Krejˇcí st. nˇekolikrát navštívit Vojenský historický archív v Praze, tam ofotografovat všechny dostupné materiály, které tam jsou uloženy o slatinských legionáˇrích, obˇetech války, o dobrovolcích a domobrancích období I. svˇetové války, které pak pˇrevedl do papírové formy vˇc. fotografií z archívu. Ing. Bohumil Reichstädter, CSc. pak materiály zpracoval do kratších životopisu, ˚ které jsou prubˇ ˚ ežnˇe publikovány v Aktualitách o Slatinˇe. Navíc po dobu tˇrí mˇesícu˚ probíhala v místní poboˇcce Mahenovy knihovny výstava o legionáˇrích. Byla to nároˇcná akce – Lubomír Krejˇcí pˇeknˇe graficky na formát A4 upravil životopisy jednotlivých legionáˇru˚ vˇcetnˇe jejich dostupných podobenek i s cˇ ásteˇcnou pomocí svého syna Lubomíra, s Ing. Lubomírem Vysoˇcanem a PhDr. Karlem Janišem pak na kartonový papír od Ivo Koukoly nalepili nejen životopisy, ale i další fotografie z bojišt’ nejen na Rusku na Sibiˇri, ale i z Italie a Francie a mapy, které ukazovaly, kde se bojovalo a kudy se legionáˇri vraceli domu. ˚ Zejména se jednalo o strastiplné cesty ruských legionáˇru˚ doslova kolem svˇeta domu. ˚ Výstava vzbudila velký zájem. Výstava byla ˇ financována z dotace od MC Brno-Slatina a koneˇcná výše nákladu˚ byla 4 972 Kˇc. Pˇripravuje se Tˇretí knížka o Slatinˇe. Jednotliví cˇ lenové mají cˇ lánky na ruzná ˚ témata již zpracované, návrh obsahu má již koneˇcnou podobu, ale nejsou peníze na vydání knížky. Byly zpracovány životopisy posledních žijících úˇcastníku˚ II. svˇetové války – ˇ pana Cambaly, pana Majora a pana Pajera. PhDr. Karel Janiš zveˇrejnuje ˇ v Aktualitách o Slatinˇe rubriku „Pˇripomínáme si“ a cˇ lánky k aktuálním výroˇcím cˇ i akcím. Pravidelnˇe také hovoˇrí na setkáních obˇcanu˚ k 28. rˇ íjnu a v dubnu o osvobození Slatiny v roce 1945. Ing. Lubomír Vysoˇcan a Lubomír Krejˇcí zhotovili technickou dokumentaci vˇcetnˇe fotodokumentace Kapliˇcky na Skalkách. Dle této odborné expertízy technický stav stavby je pomˇernˇe dobrý, oprava by nebyla problematická cˇ i pˇríliš nákladná. Ministerstvo kultury vede v evidenci prohlášení stavby za kulturní památku, nejsou však vyˇrešeny vlastnické vztahy. Puvodní ˚ majitelka paní Anežka Št’astná, již nežijící, kdysi souhlasila s tím, aby pozemek, na kterém stojí Kapliˇcka, byl dán do zástavy za úvˇer pro jejího vnuka Karla Koneˇcného. K. Koneˇcný však jako podnikatel zkrachoval, pozemek pˇripadl bance a ta jej dala do dražby. První dražba probˇehla v prosinci 2009, ale nikdo se k dražbˇe nedostavil. Teprve druhá dražba v dubnu 2010 byla úspˇešná a novým majitelem parcely se za cenu 85 000 Kˇc stal pan MUDr. Boris Mrázek z Brna – Lesné. Dle našich zákonu˚ se vlastníkem stavby, která evidentnˇe nemá majitele, stává vlastník pozemku. Po seznámení se s panem MUDr. Mrázkem jsme pˇresvˇedˇceni, že Kapliˇcka tím dostala po dlouhé dobˇe majitele, který má zájem o její opravu a zachování. Další velkou aktivitou klubu bylo odhalení desky legionáˇri Ondˇreji Veselému. ˇ Brno-Slatina pˇrispˇela cˇ ástkou 15 000 Kˇc. Desku zhotovil kameNa desku nám MC ník pan Jaroslav Zavˇrel. Je z hnˇedého indického mramoru, opatˇrená podobenkou ˇ O. Veselého. Je umístˇena na fasádˇe domu na Rípské ulici cˇ . 8, na domˇe, v nˇemž O. Veselý až do zatˇcení Gestapem žil a který nyní vlastní spolu se svým manže31
Kapliˇcka na Skalkách
lem jeho vnuˇcka Jarmila Nosová, roz. Veselá. ˇ na výstavu legionáˇru˚ ve výši 5 000 Kˇc a na poˇríVzhledem k dotacím od MC zení pamˇetní desky O. Veselému ve výši 15 000 Kˇc zavedla M. Buršíková úˇcetnicˇ vyúˇctování tˇechto dotací, které bylo tví klubu a následnˇe pak pˇredala Úˇradu MC pˇrijato bez výhrad. Fotoarchív má již více než 2 000 položek, archivované hmotné a papírové reálie pˇresahují cˇ íslo 1 200. Archív byl rozšíˇren o sokolské archiválie, které vˇenoval Jan Štˇepánek, poslední sokolský náˇcelník ve Slatinˇe. Ing. Lubomír Vysoˇcan vypracoval obsáhlé, snad první souhrnné pojednání vubec ˚ o Stránské skále a historii osídlení pod Stránskou skálou a v její blízkosti. Stránská skála je významná lokalita a je oficielnˇe uznána jako Chránˇená krajinná pˇrírodní oblast. Celý text této práce byl v prubˇ ˚ ehu roku postupnˇe zveˇrejnován ˇ v Aktualitách o Slatinˇe. ˇ Brno-Slatina odkázalo reklamní agenturu „FRC“ na M. BuršíkoVedení MC vou s tím, že chce vydat jako propagaˇcní materiál hru „Pexeso“ se slatinskými motivy. A tak ve spolupráci s L. Krejˇcím byly vybrány vhodné foto zábˇery slatinských zákoutí, M. Buršíková k tomu vypracovala struˇcnou historii Slatiny a ˇ Brno-Slatina pro nedostatek pepˇredali materiál zástupci agentury. Nakonec MC nˇez Pexeso nevydala. ˇ Cinností cˇ lenu˚ klubu se podaˇrilo zjistit a mnohdy i zachránit ruzné ˚ památky a údaje z historie Slatiny, které by urˇcitˇe zapadly do zapomenutí. A to by byla škoda.
32
Návrh na PEXESO
ˇ Clenové Slatinského historického klubu (zleva pánové Reichstädter, Krejˇcí, Vysoˇcan, Koukola a Janiš, chybí J. Štˇepánek a fotografující M. Buršíková)
33
7 Zájmová cˇ innost 7.1
Hasiˇcský záchranný sbor
Po témˇerˇ roˇcní pˇrípravˇe se družstvo mladých hasiˇcu˚ rozhodlo zapojit do okresní soutˇeže v požárním sportu Plamen a mˇerˇ it tak své síly i s ostatními mladými hasiˇci z Brna a okolí. V Chrlicích skonˇcili na 7. místˇe a v Bohunicích na 6. místˇe. Je to pro všechny potˇešitelné i povzbuzující. Koncem záˇrí se konal již IV. roˇcník soutˇeže hasiˇcské všestrannosti o pohár mˇestské cˇ ásti Brno-Malomˇerˇ ice a Obˇrany, nazvané „Memoriál Josefa Hladila“. Tato soutˇež je jednou z variant TFA (Toughest firefighter alive). Je to nároˇcná soutˇež, která dokonale provˇerˇ í fyzickou zdatnost, odvahu a všestranost hasiˇce. Slatinští hasiˇci ve všech cˇ tyˇrech roˇcnících zvítˇezili, v roce 2006 zvítˇezil Pavel Rous a v dalších tˇrech roˇcnících zvítˇezil vždy Tomáš Máca. Slatinský sbor cˇ ítá 24 cˇ lenu. ˚ K dispozici má sbor vuz ˚ CAS 25 – Škoda 706 RTHP a dopravní vuz ˚ DA 12 Avia 30. ˇ Clenové jednotky jsou v pohotovosti 24 hodin dennˇe. Na základˇe SMS zprávy z Krajského operaˇcního stˇrediska Brno vyjíždˇejí k zásahu do 10 minut. Pohotovostní služby pˇri poˇcetním stavu 1+4 za rok 2009 si vyžádaly 43 800 hodin. Jednotka vyjíždˇela celkem ke 33 zásahum. ˚ Bylo provedeno školení a výcvik v rozsahu 525 hodin. V rámci fyzické pˇrípravy se cˇ lenové zúˇcastnili 4 soutˇeží v poˇ žárním sportu a 2 dovednostních soutˇeží. Clenové jednotky se podíleli na údržbˇe výzbroje a výstroje a také požární zbrojnice. Této cˇ innosti bylo vˇenováno 668 hodin. Kondiˇcní jízdy v poˇctu 23 trvaly 99 hodin. Hasiˇci se podíleli na pˇrípravˇe Slatinského kulturního léta instalací reklamního poutaˇce a dovozem a odvozem ˇ lavic a židlí v rozsahu 56 hodin. Clenové jednotky instalovali Vánoˇcní strom na Pˇremyslovˇe námˇestí a instalovali prodejní stránky pro Vánoˇcní trhy, což si vyžádalo 70 hodin. Asistenˇcní služba byla zajišt’ována pˇri pálení vánoˇcních stromku˚ a pˇri pálení cˇ arodˇejnic na jejich sletu 30. dubna. V rámci propagace požární ochrany bylo zorganizováno 5 akcí, z toho jedna ve Šlapanicích a jedna ve Sloupu u Brna. V rámci sboru pracuje kroužek Mladý hasiˇc – v roce 2009 se uskuteˇcnilo 32 ˇ schuzek ˚ s prumˇ ˚ ernou úˇcastí 7 dˇetí. Clenové kroužku se zúˇcastnili dvou soutˇeží v Brnˇe.
7.2
Slatinští obˇcané mistˇri svˇeta mezi policisty a hasiˇci
Dva slatinští profesionální hasiˇci, Radek Málek a Stanislav Kalvoda, pˇrivezli ze Svˇetových her policistu˚ a hasiˇcu˚ v kanadském Vancouveru sadu zlatých, stˇríbr34
Slatinští hasiˇci na Sluneˇcním dvoˇre
35
Slatinští zahrádkáˇri schuzují. ˚ Zleva p. Hofstädter, p. Haluza a Ing. Vrána.
ných a bronzových medailí. Radek Málek zvítˇezil ve dvou disciplínách a dvakrát byl druhý, Stanislav Kalvoda získal jednu stˇríbrnou a dvˇe bronzové medaile. ˇ Ceský tým se dostal ziskem medailí na svˇetovou špiˇcku v konkurenci více než 10 000 závodníku. ˚ Radek Málek uspˇel v disciplínˇe bench press (zvedání cˇ inky v leže) v silovém dvojboji, v kulturistice a v páce, Stanislav Kalvoda v atletických disciplínách a v páce. Tomu odpovídá i zamˇerˇ ení obou hasiˇcu˚ – zatímco Málek se aktivnˇe vˇenuje kulturistice, Kalvoda dává pˇrednost atletice. Oba hasiˇci trénují v posilovnˇe v hasiˇcské stanici, ale navíc cviˇcí i v posilovnˇe Gym Blue Sun na Jihomoravském námˇestí. Je to veliký úspˇech.
7.3
ˇ Ceský zahrádkáˇrský svaz
Ve Slatinˇe pracují dvˇe zahrádkáˇrské organizace, a to jedna v tzv. staré Slatinˇe a druhá v Osadˇe pod Stránskou skálou na ulici Podstránská.
Slatina ˇ Organizace má 25 cˇ lenu˚ a roˇcní pˇríjem z cˇ lenských pˇríspˇevku˚ byl 1 000 Kˇc. MC Brno-Slatina organizaci poskytla 5 000 Kˇc na cˇ innost. Pro své cˇ leny zajistila od firmy Agrohun hnojivo – granulovaný kravský hnuj. ˚ Na cˇ lenských schuzích ˚ byla 3x degustace ovoce s odbornou pˇrednáškou. Výstava výpˇestku˚ nemohla být realizována, protože byla velmi špatná úroda. Pˇredsedou je pan Oldˇrich Haluza.
36
Podstránská Obˇcané hospodaˇrí pˇredevším na tzv. pˇrídomních zahádkách, mají je oploceny, avšak vlastníkem pudy ˚ je Magistrát mˇesta Brna. Dle rozhodnutí MMB nelze poˇ Brno-Slatina jako správce majetku zemek, na nˇemž jsou zahrádky, prodat a MC rok od roku zvyšuje nájem. Komplikovaná situace je u zahrádek, které jsou v nájmu – je obtížné získat souhlas vlastníka pro postavení chatky, jímky, vedení vodovodní pˇrípojky a pod. Výbor organizace zahrádkáˇru˚ nemá žádnou možnost pomoci svým zahrádkáˇrum. ˚ Pˇredsedou je pan Ing. Lubomír Vysoˇcan.
7.4
Dum ˚ dˇetí a mládeže Fantázie
ˇ Cinnost Fantázie je velmi rozmanitá a urˇcená pro široký okruh zájemcu˚ od dˇetí pˇres mládež, rodiˇce až po prarodiˇce. Organizuje zábavné poˇrady, sportovní akce, pobytové dˇetské tábory, ekologickou výchovu, kurzy výtvarných technik i jazykové kurzy.
Tábory Bylo zorganizováno celkem 21 táboru˚ po dobu 133 dnu˚ a to 80 pracovníky, celkem bylo odrekreováno 631 úˇcastníku, ˚ Z toho: zimních a letních pobytových táboru˚ bylo 11 po dobu 102 dnu, ˚ zajišt’ovalo je 55 pracovníku˚ pro 375 úˇcastníku˚ a tzv. pˇrímˇestských táboru˚ s docházkou na celý den do Fantázie bylo 9 po dobu 33 dnu˚ a zajišt’ovalo je 22 pracovníku˚ pro 223 úˇcastníku. ˚ Dále byl zorganizován 1 pobytový výlet „Ledová Praha“ po dobu 3 dnu, ˚ zajišt’ovaný 3. pracovníky pro 33 dˇetí.
Pˇríležitostné akce Tˇechto akcí bylo celkem 90 pro 5 828 úˇcastníku˚ a z toho o sobotách a nedˇelích 36 akcí pro 2 159 úˇcastníku. ˚ Úˇcastníci na akcích celkem: pˇríležitostné akce 5 828 úˇcastníku, ˚ plus 1 603 úˇcastníku˚ na osvˇetových a informaˇcních akcích, plus 52 úˇcastníku˚ na individuálních akcích a na ruzných ˚ ostatních bylo 903 úˇcastníku, ˚ což znamená celkové cˇ íslo 8386 úˇcastníku˚ na tˇechto akcích.
Zájmové kroužky a kurzy Tˇechto kurzu˚ a kroužku˚ bylo celkem 83 pro 735 dˇetí a dospˇelých. Z toho pˇredškolních dˇetí bylo 133, žáku˚ ZŠ 444, studentu˚ SŠ a VOŠ 11 a dospˇelých 147.
7.5
Klubíˇcko
Ve Slatinˇe již léta pracuje obˇcanské sdružení dˇetí a dospˇelých, nazvané Klubíˇcko. Pˇripravuje programy pro rodiˇce s dˇetmi, a to již dˇeti od jednoho roku. Pro nejmenší dˇeti (od jednoho roku) s jejich rodiˇci pˇripravuje cviˇcení v nˇekolika skupinách, které jsou nazvány Myšátka, Myšky, a 4 skupiny Kot’átek. Pro dˇeti od dvou let je organizováno cviˇcení a to dvˇe skupiny se nazývají Blechy a pro dˇeti 37
Dˇetské odpoledne poˇrádané Klubíˇckem v parku na Pˇremyslovˇe námˇestí
od 4 let jsou tˇri skupiny, nazvané Clubíˇcko a jedna skupina pod názvem Clubáci. Navíc pro dˇeti od cˇ tyˇr let se provádí výuka angliˇctiny a v rˇ íjnu probˇehlo dˇetské odpoledne v parku na Pˇremyslovˇe námˇestí. Dˇetem se vˇenují: Lenka Charvátová, Míla Cénková, Renata Suchánková, Vlad’ka Zicháˇcková, Hanka Vondrová, Jana Kyprá, Jitka Petˇríková, Marcela Koláˇcková a Dáša Štˇepánová.
7.6
Svaz chovatelu˚ drobného zvíˇrectva – poboˇcka Slatina
Pˇrímo ve Slatinˇe již spolek nepracuje, slatinští chovatelé se spojili s husovickými chovateli, i když v názvu zustala ˚ Slatina. Jejich puvodní ˚ vystavovatelský areál ˇ vˇcetnˇe likusové budovy pˇri ulici Rípská, kde probíhaly výstavy, je již zlikvidován a ustoupil obˇcanské výstavbˇe V záˇrí zemˇrel František Kališ (59 let), který byl již tˇretí generací v chovatelské rodinˇe Kališu. ˚ Slatinu zastupuje ve výboru Josef Krejˇcí z ulice Tuˇranka, jehož chovatelskou specialitou jsou králíci – druh Aljaška.
7.7
Lucius – historický šerm
Program vystoupení je velmi bohatý – zejména v létˇe na hradech a historických místech a slavnostech pˇredvádí skupina svá vystoupení. Pro Slatinu už tradiˇcnˇe spolupracuje na Sletu cˇ arodˇejnic 30. dubna, poˇrádá záˇrijové odpoledne, kde si pozve i další skupiny historického šermu a pro dˇeti pˇripraví ruzné ˚ hry. Veˇcer pak bývá ohnová ˇ show. Poslední vystoupení v roce bývá na Slatinských vánoˇcních trzích. Vedoucím je pan Zifˇcák. 38
Dˇetské odpoledne poˇrádané Klubíˇckem v parku na Pˇremyslovˇe námˇestí
39
8 Životní jubilea 8.1
Žijí mezi námi a s námi
Eva Krejˇcí (1972) V rodném listˇe má jméno Monika. Do školy chodila ve Svitavách. Od roku 1982 žije v Brnˇe, od roku 1997 žije a pracuje ve Slatinˇe. Je vyuˇcená jako chemiˇcka pro prádelny a cˇ istírny, zauˇcená jako cukráˇrka. Syn Pavel se narodil v roce 1998, manžel Pavel ve volném cˇ ase také maluje. Manžel pochází ze staré slatinské rodiny, jejíž cˇ lenové vynikali rˇ emeslnou zruˇcností. Navíc dˇedeˇcek Josef Krejˇcí byl výborný divadelník – amatér. Eva Krejˇcí se vˇenuje olejomalbˇe, nejoblíbenˇejší formát je 30 × 40 cm. Obrazy jsou výsledkem její fantazie, maluje kvˇetiny, zvíˇrata, užívá veselé barvy, nˇekdy spojí dva motivy do jednoho celku. Maluje pro štˇestí i kameny cˇ i kamínky. V prostorách revitalizované továrny Waniek, nyní obchodní a spoleˇcenské centrum Vankovka, ˇ vystavovala v bˇreznu. Její roztomilé kresby nesly názvy jako napˇr. Koruny, Pes cˇ i Klíˇc. Je známo, že její tvorba zkrášluje nejeden bytový interiér i ve Slatinˇe. Paní Eva Krejˇcí vystavuje pravidelnˇe i v Železném u Tišnova. Jedná se o kolektivní výstavy v rámci tzv. výtvarného léta, které se v této malé vsi poˇrádalo již po deváté. Kromˇe toho vystavuje své obrazy napˇr. v kavárnˇe Andˇel, kavárna Christián, Café Práh, v Tuˇranech, Club Arkana. Výstavy mají poetické názvy – Rozkvetlá zahrada, Barevná energie, Kouzlo pˇrírody, Veselé malování, Barevný svˇet cˇ i Kouzlo barev.
Marie Plotˇená (1946) Malíˇrka, kreslíˇrka, propagaˇcní grafiˇcka, ilustrátorka, publicistka u nás i v zahraniˇcí – žije a pracuje ve Slatinˇe. V Brnˇe vystudovala Stˇrední umˇeleckoprumyslo˚ vou školu a absolvovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Je cˇ lenˇ kou Sdružení Q, Ceské unie karikaturistu, ˚ SURSUM, Unie výtvarných umˇelcu, ˚ Sdružení Bienále Brno a Federace evropských karikaturistu. ˚ V její tvorbˇe jsou zastoupeny šperky, ale její doménou je kreslený humor a drásané pastely. Pro ni je pˇríznaˇcná jednoduchá obrysová lineární kresba bez stínování. Humor cˇ asto zakládá na mnohavýznamovosti slov, na jejich doslovné interpretaci cˇ i na absurdních situacích. Drásané pastely vznikají autorˇcinou vlastní unikátní technikou, pˇri níž papír je drsnˇen ostrým hrotem. Od devadesátých let 20. století rozšíˇrila témata své tvorby i o netradiˇcnˇe traktované biblické námˇety. Marie Plotˇená byla a je prezentována na celé rˇ adˇe výstav, jak samostatných, tak i skupinových. Je uznávanou umˇelkyní i v zahraniˇcí. Za svou tvorbu získala Marie Plotˇená 23 ocenˇení, 15 na domácí scénˇe a 8 v zahraniˇcí. 40
Malíˇrka Eva Krejˇcí a její obrazy
Pavel Švanda (1936) Spisovatel, publicista a profesor na Janáˇckovˇe akademii muzických umˇení pochází ze Znojma. Ve Slatinˇe žije již 48 let od svého snatku ˇ se sleˇcnou PhDr. Blankou Štˇetkovou, nyní paní Švandovou. V Brnˇe vystudoval gymnazium a studoval na filosofické fakultˇe Masarykovy univerzity dˇejiny umˇení. Již bˇehem studií zacˇ al publikovat povídky i poezii i filmové recenze v cˇ asopisech Film a doba a Host do domu. V roce 1970 byl cˇ asopis zakázán a Pavel Švanda vystˇrídal rˇ adu dˇelnických zamˇestnání. Svou tvorbu nemohl v té dobˇe publikovat a byl odkázán jen na samizdatové vydávání. Teprve po sametové revoluci se mohl vrátit k profesi novináˇre. Byl redaktorem cˇ asopisu Akord, Lidové demokracie, psal do Moravských novin. Od roku 1994 vyuˇcuje na Divadelní fakultˇe JAMU v Brnˇe. V posledních 20 letech vydal rˇ adu knih se svými povídkami, eseji a básnˇemi. Spolupracuje s brnˇenským rozhlasem. Pavel Švanda je cˇ lenem Obce spisovatelu˚ a redaktorem revue Proglas. Bylo mu udˇeleno cˇ estné obˇcanství mˇesta Brna.
Miloš Vlˇcek (1939) Miloš Vlˇcek se narodil ve Slatinˇe. Nejprve se vyuˇcil rˇ ezbáˇrství a restauraci dˇrevˇených artefaktu˚ v dílnˇe bratˇrí Kotrbu˚ na Petrovˇe u Heˇrmana Kotrby. Pak vystudoval Stˇrední umˇeleckoprumyslovou ˚ školu v Brnˇe a potom Vysokou školu umˇeleckoprumyslovou ˚ v Praze u Jana Kavana. Jeho umˇelecký zábˇer je nesmírnˇe široký – od drobných dˇrevˇených nástˇenných reliéfu˚ pˇres dˇrevˇené i bronzové sošky s motivy vˇetru, cesty, ženy až k velkým reliéfum ˚ (v areálu Bohunické nemocnice) a monumentálním sochám, napˇr. obrovská dubová stylizace lodi v Minnesotˇe v USA. Jeho díla jsou rozmístˇena na mnoha významných místech po celé republice i po svˇetˇe. Uspoˇrádal mnoho kolektivních i individuálních výstav. Jeho Ukˇrižovaného Krista mužeme ˚ spatˇrit na slatinském hˇrbitovˇe na jejich rodinném hrobˇe. 41
Malíˇrka profesorka Marie Plotˇená a její obrazy
Miloš Vlˇcek nyní žije na tzv. Vránovˇe mlýnu v Mokré Hoˇre u Brna, ale ke Slatinˇe si uchovává hluboký vztah.
Petr Šmaha (1945) Petr Šmaha se narodil ve Slatinˇe. Po studiích na Stˇrední umˇeleckoprumyslové ˚ škole v Brnˇe vystudoval Akademii výtvarného umˇení v Praze u profesora F. Jiroudka, kam byl pˇrijat jako mimoˇrádný talent. Od roku 1999 je cˇ lenem prestižního Spolku výtvarných umˇelcu˚ Mánes. Petr Šmaha svými mnohdy abstraktními obrazy, mnohdy velko formátovými, vyjadˇruje nejen svoje vnitˇrní pocity, ale reaguje i na veˇrejné dˇení, napˇr. jej hluboce zasáhlo nespravedlivé soudní rozhodnutí, kdy budova spolku Mánes v Praze, kterou Mánesáci zhruba pˇred sto lety vybudovali za své prostˇredky, byla soudem nedávno pˇriˇrknuta sdružení výtvarných umˇelcu, ˚ kteˇrí s Mánesem nemají nic spoleˇcného. V 50. letech 20. století stát budovu Mánes zestátnil a nyní, místo aby ji vrátil puvodním ˚ majitelum, ˚ ji pˇriˇrkl úplnˇe jinému sdružení. Jako umˇelec velmi citlivˇe reaguje na kˇrivdy a dle jeho názoru nespravedlnosti a je ochoten za nˇe bojovat vší silou. Uspoˇrádal mnoho kolektivních i individuálních výstav, 42
Miloš Vlˇcek zhotovil náhrobek na rodinný hrob na slatinském hˇrbitovˇe
43
Slatinská kapliˇcka od malíˇre Petra Šmahy
mimo jiné i ve Slatinˇe v roce 2003 u pˇríležitosti 300. výroˇcí trvání Kaple sv. Floriána na Pˇremyslovˇe námˇestí. Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie Praha, Domu umˇení Ostrava, Galerie v Litomˇerˇ icích, Národním památníku v Terezínˇe a dalších regionálních galeriích a soukromých sbírkách doma i v zahraniˇcí. Slatina je pro nˇej místem št’astného dˇetství a pˇri každé pˇríležitosti pˇripomíná, že pochází ne z Brna, ale ze Slatiny u Brna.
8.2
Vlˇcí bible
Slatinský rodák Jaroslav Monte Kvasnica (1953), spisovatel, publicista a scénarista, se celoživotnˇe zabývá studiem šelem psovitých. Po studiu na Masarykovˇe univerzitˇe pracoval jako manažer divadel a hudebních skupin, jako dˇelník pˇri archeologických vykopávkách, jako závozník, horský nosiˇc ve Vysokých Tatrách, dˇrevorubec, textaˇr a pracoval jako novináˇr a reportér v mnoha denících a cˇ asopisech. Pracoval jako redaktor, scénarista a režisér v Cablo Plus i jako sportovní redaktor televize Nova. V roce 1978 vydal básnickou sbírku Zátiší s hadem, v roce 2002 knihu Bˇeh s „vlky“ aneb Canicross. Zúˇcastnil se rˇ ady horolezeckých expedic, procestoval Kavkaz, Pamir, Karpaty, Alpy, Pyreneje, Sierra Nevadu, Sibiˇr, Kamˇcatku atd. Kde to situace dovolovala, tak jej na cestách provázeli i jeho psi. Je kmenovým autorem cˇ asopisu˚ Pes pˇrítel cˇ lovˇeka, Dobrodruh a Svˇet psu. ˚ Pˇrispívá i do cˇ asopisu Fauna, Psí sporty, Dog trail, History revue, Lidé a zemˇe, 44
Autdoor, Koktejl, Pˇríroda, ve slovenském Život so psom a americkém Sled Dog Sport. Posledních deset let se vˇenuje pˇredevším životu vlˇcích smeˇcek, za kterými putuje s fotografem Filipem Chludilem a svými aljašskými malamuty posledními evropskými divoˇcinami. Své poznatky z vlˇcí etologie, výchovy mlád’at, lovu a vlˇcí komunikace zúroˇcil ve výpravné dvoudílné publikaci. První díl je „Krajina s vlky – Rapsodie šedých stínu“ ˚ a druhý díl je „Krajina s vlky – Honba za pˇrízrakem Gévaudanu“ a zabývá se chovem vlku˚ v zajetí, charakteristikou dalších psovitých šelem a legendami a pˇredevším expedicí do francouzského Gévaudanu. Výpravné publikace jsou doplnˇeny unikátními fotografiemi Filipa Chludila a ilustracemi legendárního experta na karpatské šelmy Ludvíka Kunce.
Autor Vlˇcí bible J. M. Kvasnica
8.3
Vítání obˇcánku˚
V sobotu 16. kvˇetna byli panem místostarostou Jiˇrím Idesem v sále Staré radnice pˇrivítáni naši nejmenší slatinští obˇcánci. Slavnostním obˇradem provázela MUDr. Zuzana Fialová a všichni si vyslechli pˇekné vystoupení žáku˚ ZŠ Pˇremyslovo námˇestí pod vedením paní uˇcitelky Zdenky ˇ Paleˇckové. Do rˇ ad slatinských obˇcanu˚ bylo pozváno 37 nových obˇcánku. ˚ Pˇrišlo 32 dˇetí, z toho 20 dˇevˇcátek a 12 chlapeˇcku. ˚ V listopadu bylo pozváno 37 rodiˇcu˚ s dˇetmi, k vítání se dostavilo 28 dˇetí, z toho 12 dˇevˇcátek a 16 chlapeˇcku. ˚
8.4
Slatinští jubilanti – nejstarší senioˇri
ˇ Clenky sociální komise navštívily v roce 2009 celkem 116 jubilantu. ˚ Každému jubilantu byl pˇredán dárkový balíˇcek a blahopˇrání, podepsané panem starostou.
45
Vítání malých obˇcánku˚ ve Slatinˇe
Roˇcník
Ženy Muži
1934 (75 let)
24
20
1929 (80 let)
21
14
1924 (85 let)
17
8
1919 (90 let)
4
2
1918 (91 let)
1
1917 (92 let)
2
1914 (95 let)
1
1912 (97 let)
1
1910 (99 let)
1
Celkem
72
44
Vˇekové rozložení jubilantu˚
Z celkového poˇctu jubilantu˚ bylo 62% žen a 38% mužu. ˚ Mezi jubilanty staršími 90 let bylo dest žen a dva muži. Za celý rok 2009 bylo nakoupeno 120 dárkových balíˇcku˚ a 25 dárkových balíˇcku˚ zbylo z roku 2008. Celkem tedy bylo 145 balíˇcku. ˚ Pro rok 2010 zbylo 29 dárkových balíˇcku. ˚ Škoda, že zákon o ochranˇe osobnosti neumožnuje ˇ jmenovat alesponˇ ty nejstarší jubilanty, urˇcitˇe by mˇeli radost. Pˇredsedkyní sociální komise je Mgr. Vˇera Mazánková.
46
9 Sport 9.1
SK Slatina Motto: Sport ano, drogy ne.
Výbor jednoty Výbor SK Slatina pracuje pravidelnˇe a spolu s pˇredsedy pˇeti sportovních odddílu˚ zajišt’uje chod celé jednoty. Místo pˇredsedy tenisového oddílu Ing. Jaroslava Buršíka (vzhledem k cˇ astým zahraniˇcním služebním cestám) je cˇ lenem výboru jednoty za tenisový oddíl Oldˇrich Miklík. Schuze ˚ výboru se konají každé druhé úterý v mˇesíci v zasedací místnosti SK Tuˇranka 1. Složení výboru SK Slatina: Ing. ˇ ˇ Václav Klajsner – pˇredseda, Miroslav Smutný – tajemník, Jan Cech, Petr Campa, Marie Koneˇcná, Oldˇrich Miklík, Ing. Michal Nos a Radim Pernica – cˇ lenové.
Fotbalový oddíl Fotbalový oddíl provádˇel zaˇcátkem roku nábor mladých fotbalistu˚ do svých mládežnických družstev. • Trenérem pro mladší pˇrípravku – Jarek Šlagor. • Trenérem pro starší pˇrípravku – Martin Burian. • Trenérem pro mladší žáky – Ivan Meluzín. • Trenérem pro starší žáky – Martin Chalabala. Pod patronací místní provozovny Bomaso byl uspoˇrádán již 3. roˇcník Bomaso halová liga starších žáku. ˚ Zápasy se konaly v hale Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, na ulici Palackého 1/3. Pod patronací oddílu Tatran Bohunice se konal v Brnˇe turnaj nejmenších kluku˚ – fotbalistu. ˚ Jsou to roˇcníky 2001 a mladší. Chlapci sice nebyli moc úspˇešní, ale byla to jejich první úˇcast v takovém turnaji a je tˇreba je pochválit. Kdyby poˇradatel dodržel pˇredem vyhlášená pravidla, skonˇcili by kluci na 4. místˇe z šesti úˇcastníku. ˚ Bohužel byli poslední. Oddíl kopané nabízí široké využití ve svých sedmi mládežnických a tˇrech dospˇelých mužstvech. Je nejvˇetším sportovním oddílem v SK Slatina. Mladší pˇrípravka zahrnuje roˇcníky narození 2001, 2002, 2003. starší pˇrípravka je tvoˇrena z roˇcníku˚ 2000, 1999, mladší žáci jsou z roˇcníku˚ narození 1997, 1998, starší žáci jsou z roˇcníku˚ narození 1995, 1996, mladší dorost jsou roˇcníky 1993, 1994, starší dorost jsou roˇcníky 1990, 1991, 1992 a 1993. 47
Fotbalové utkání žáku˚ ve Slatinˇe
Družstvo
Výsledky za uplynulou sezónu
Muži A
hrají MˇeFS Brno-II. tˇrída
Muži B
hrají MˇeFS Brno-III. tˇrída
Dorost A
hraje JmKFS – I. tˇrída, skupina A
Dorost B
hraje MˇeFS Brno-II. tˇrída
Starší žáci A a mladší žáci A JmFS – I. tˇrída, skupina A Starší pˇrípravka
MˇeFS Brno-III. tˇrída, skupina C
Mladší pˇrípravka
MˇeFS Brno-III. tˇrída, skupina B
Liga starších pánu˚
MˇeFS Brno
Pˇredsedou oddílu je Ing. Michal Nos.
48
SK Slatina oddíl stolního tenisu Družstvo
Výsledky za uplynulou sezónu
A
3. místo
v soutˇeži DIVIZE
B
7. místo
Krajská I. tˇrídy
C
4. místo
Mˇestský pˇrebor
D
6. místo
Mˇestský pˇrebor
E
3. místo
Mˇestská soutˇež I a postup do mˇestského pˇreboru
F
10. místo
G
6. místo
H
15. místo
Starší žáci
6. místo
Mˇestská soutˇež a záchrana v soutˇeži Mˇestská soutˇež II. Mˇestská soutˇež IV (zde hrají stabilnˇe dorostenci) v Mˇestském pˇreboru (velkou nadˇejí je Václav Klajsner ml.)
ˇ Pˇredsedou je Petr Campa.
SK Slatina oddíl tenisu K disposici jsou 4 antukové kurty. Na zimu je vždy postavena hala nad dvˇema kurty. Kromˇe hráˇcu, ˚ kteˇrí hrají v soutˇežích, má oddíl ještˇe rekreaˇcní hráˇce. Takže v prumˇ ˚ eru se poˇcet cˇ lenu˚ oddílu pohybuje kolem 35, a to navíc na kurtech mají možnost hrát za poplatek i neˇclenové oddílu a hosté. ˇ Brno-Slatina každoroˇcnˇe poˇrádá tzv. starostenský turnaj, tˇešící se Starosta MC oblibˇe hráˇcu˚ i mimo Slatinu. V soutˇežích se mužstva uplatnily následovnˇe: • Mužstvo A hraje krajskou soutˇež skupiny CA – III. tˇrída • Mužstvo B hraje krajskou soutˇež skupiny DA – IV. tˇrída • Dorost hraje v krajské soutˇeži v základní tˇrídˇe Pˇredsedou oddílu je Ing. Jaroslav Buršík.
SK Slatina oddíl kulturistiky ˇ dotaci na dovybavení Oddíl cˇ ítá pomˇernˇe málo cˇ lenu, ˚ pro rok 2010 poskytne MC posilovny o nová náˇradí a stroje a nezbytné opravy. Vedoucí oddílu je Radim Pernica.
SK Slatina klub slatinských lyžníku˚ Koncem roku byl ustaven nový oddíl v SK Slatina a to Klub slatinských lyžníku. ˚ V programu klubu je nejen lyžování v zimˇe, ale i bˇežecké závody v létˇe. Vedoucím oddílu je Ivo Koukola.
49
Vlajka klubu SLOPE ve Slatinˇe
9.2
Pétangue
ˇ Hˇrištˇe na Cernozemní ulici používají dva pétaguové odddíly ve Slatinˇe, a to SLOPE pod vedením Františka Harašty a Brnˇenští draci pod vedením pana Hejla. ˇ Pétanguová hra je ve Slatinˇe provozována již 14 let a pod hlaviˇckou Ceská ˇ asociace pétangue klubu˚ (CAPEK) bylo uspoˇrádáno celkem 94 turnaju. ˚ Mezi nejvýznamnˇejší zde poˇrádané turnaje bylo Mistrovství Stˇrední a Východní Evropy. ˇ trojic, jednotlivcu˚ a junioru. MCR ˚ Výsledky SLOPE na Mistrovství republiky – pˇrehled: ˇ jednotlivci: 1. místo – 2000, 2003, 3. místo – 2002, 2004, • Milan Hašek – MCR ˇ mixu: MCR ˚ 1. místo – 2000, 2002,2008, 2. místo – 2006, 2007, 3. místo – 2004, ˇ dvojic: 1. místo – 2001, 2002, 2003, 2007, 3. místo 2006, 3. místo – 2003. MCR ˇ trojic: 1. místo – 2003, 2005, 2. místo 2002, 2004, 2006. – 2004, 2006. MCR ˇ mixu: ˇ dvojic – 2. místo -2003. • Luboš Šlapanský – MCR ˚ 1. místo – 2005, MCR ˇ mixu: • Eva Haraštová – MCR ˚ 1. místo – 2002, 3. místo – 2003. ˇ žen: 1. místo – 2005. • Sylvie Haraštová – MCR ˇ 50+ – 1. místo – 2009, MCR ˇ dvojic – 2. místo – • František Harašta – MCR 2002. Vedoucím oddílu a trenérem je František Harašta.
50
9.3
ˇ Ceská asociace sportu pro všechny
Pracovaly zde dva oddíly: 1. žákynˇe – dˇevˇcata pˇredškolního vˇeku až do páté tˇrídy (ve škole) a 2. ženy (lady aerobic) – cviˇcení pro ženy hlavnˇe stˇredního vˇeku • Cviˇcení je vždy po 1 hodinˇe týdnˇe. • Cviˇcitelkami žákynˇ jsou Marie Koneˇcná a Ing. Lenka Koneˇcná – Matyášová. Ženy cviˇcí Marie Koneˇcná. • Organizace mˇela v roce 2009 celkem 40 cˇ lenu. ˚ • Úbytek cˇ lenské základny byl dusledkem ˚ toho, že oddíl Rodiˇce a dˇeti musel být zrušen pro znaˇcnou finanˇcní zátˇež (velký nájem za hodinu cviˇcení v tˇelocviˇcnˇe ZŠ Jihomoravské námˇestí). Pro tuto vˇekovou kategorii pˇripravuje program napˇr. Fantázie a Klubíˇcko, takže zrušení tohoto typu cviˇcení nebylo tak bolestivé pro zájemce. • Se sokolskou skladbou Kˇrížem krážem, podobnˇe jako v roce 2008, vystupovaly slatinské ženy ve Stˇrelicích a Tišnovˇe. • Zástupkyní od roku 2005 v Metodické radˇe Regionálního centra v Brnˇe je Marie Koneˇcná. ˇ • Od roku 2010 zaˇcne nácvik hromadné skladby CASPV, která bude repreˇ na 14. svˇetové gymnaestrádˇe ve švýcarském Lausanne – WG zentovat CR se bude konat v cˇ ervenci roku 2011. Pˇredsedkyní je Marie Koneˇcná.
9.4
Slatinský atletický oddíl
Slatinský atletický oddíl byl založen v roce 2006 pod patronátem VSK Univerzita Brno. Dˇeti se zde pˇripravují na ruzné ˚ druhy atletických závodu˚ pod vedením zkušeného trenéra Lukáše Plachého. Atleti trénují ruzné ˚ technické prvky vˇcetnˇe zlepšování fyziˇcky. Úˇcastní se závodu˚ jak na dráze (na stadionu), tak i krosových i s mezinárodní úˇcastí. V roce 2008 probˇehl již druhý roˇcník Slatinského krosu na tzv. Terénkách. V dubnu probˇehl tˇretí roˇcník Slatinského krosu. Byly rozšíˇreny kategorie soutˇeže. Kromˇe kategorie dˇetí od 6 do 15 let pˇribyly pˇredstarty malých dˇetí, které mohly bˇežet za doprovodu dospˇelých a také starty dospˇelých. Tratˇe jsou vedeny vˇetšinou po travnatém povrchu kromˇe dospˇelých, kteˇrí bˇeželi cˇ ásteˇcnˇe i ulicemi Slatiny. Zúˇcastnilo se celkem 124 závodníku, ˚ nejmladší mˇel dva roky a nejstarší 52 let. Péˇce Bc. Lukáše Plachého o dˇeti je pˇríkladná, vˇenuje se mladým talentum ˚ a vede je k dobrým výsledkum. ˚
51
Vzpomínková jízda slatinských cyklistu˚ po trase slavkovského bojištˇe v roce 1805
9.5
Nestlé Life In Line Tour 2009
Nejvˇetší stˇredoevropský seriál závodu˚ na in-line bruslích pro veˇrejnost bez vˇekových limitu, ˚ elitní i výkonnostní sportovce, se již tradiˇcnˇe konal i v Brnˇe. Závod se tentokrát konal na zajímavém 3300 m dlouhém bezpeˇcném okruhu v Prumyslové ˚ zónˇe v Brnˇe – Slatinˇe v nedˇeli 14. cˇ ervna. Bylo pˇripraveno pˇet dˇetských kategorií, ˇ štafetové závody, Fitness Desítka pro hobby jezdce, Open závod Ceského poháru v pulmaratonu, ˚ dlouhém 21 km. Šéfem organizaˇcního Life In Line Teamu byl Martin Plecitý.
9.6
Cyklistický výlet do Slavkova
Dne 3. rˇ íjna se pˇred kostelem Povýšení sv. Kˇríže ve Slatinˇe ráno sešli cyklisté ze Slatiny a vyjeli na okruh po památných místech bitvy u Slavkova v roce 1805. Nauˇcnou jízdu zorganizoval pan Ivo Koukola (tˇretí na snímku zprava).
52
10 Závˇer Konˇcím záznamy do kroniky za rok 2009. Pˇrestože jsem urˇcitˇe nemohla zaznamenat všechny události a osobnosti, vˇerˇ ím že i tyto zápisy dají dostateˇcný obrázek o rozvoji naší mˇestské cˇ ásti, pestrém životˇe jejích obyvatel a mnoha institucí a organizací, o jejich problémech i úspˇeších. Samozˇrejmˇe nemohu opomenout podˇekovat cˇ lenum ˚ Slatinského historického klubu za úˇcinnou spolupráci – pánum ˚ Ing. B. Reichstädterovi, CSc. a PhDr. K. Janišovi za oponenturu textu kroniky, panu Ing. L. Vysoˇcanovi za cˇ lánek o Stránské skále, panu L. Krejˇcímu za úˇcinnou spolupráci pˇri poˇrizování fotodokumentace ˇ a panu R. Cernochovi, MSc. za provedení grafické úpravy textu kroniky vˇcetnˇe zakomponování foto snímku˚ do textu kroniky. Ocenuji ˇ duvˇ ˚ eru vedení mˇestské cˇ ásti Brno-Slatina, který mnˇe pˇri psaní zápisu˚ do kroniky podporuje a nijak neomezuje. Miroslava Buršíková Brno-Slatina, duben 2010.
53
