Kronika. Chrbonína. obce. má 168 listů, tj. 336 stran

Kronika obce

Chrbonína má 168 listů, tj. 336 stran.

Kronikáři : 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Václav Kvasnička, učitel při ob. šk. v Chrboníně Jaroslav Kaisler, ředitel národní školy v Chrboníně Josef Placata, ředitel ZDŠ 1.-5. v Chrboníně Jan Pokorný, ředitel ZDŠ 1.-4. v Chrboníně Ladislav Vácha, člen JZD Choustník Jan Šafář, zaměstnanec Elektroisoly Tábor

Popis obce Poloha obce: Obec Chrbonín, katastrální obec okresu táborského, se nachází na jižním svahu kopce Blaníku, asi 4 km severovýchodně zřícenin hradu Choustníku, vystavěném na západní části strmou skálou ukončeného, zalesněného žulového masivu, jenž se jako strážce z výše dívá po dalekém okolí. Hlavní směr polohy obce jest od západu k východu při cestě z Radenína do Vlčevsi, vedlejší – na jih, podél cesty ke Mlýnům. K obci patří samota „u Zelenků“, jako číslo 28., stojící asi 11/2 km jihovýchodně od Chrbonína. K vesnici ze všech stran přiléhají pole nebo louky. Za poli táhne se na severu, východě a jihovýchodě souvislý pás lesa. Na jižní straně obce svažuje se katastr chrbonínský lučinatým údolím, jímž také odtéká všechna voda z Chrbonína, k vesnici Mlýnům. Nad Mlýny vysoko se zdvíhají vrcholy Stražiště, Budislavské hory a Choustníka a údolí tak uzavírají. Západ katastru je bezlesý, otevřený svojí rovinatostí západním větrům.

Výstavba obce: V Chrboníně je 48 popisných čísel. Vesměs přízemní stavby jsou zděné, s taškovou nebo eternitovou krytinou. Jen některé stavení mají některou část dřevěnou. Obyčejně stodolu. Jiná mají některou střechu nebo její část ještě doškovou. Ale i ta se jistě brzy ztratí. Dřevěné stěny bytu má pouze obydlí číslo 13. Mnozí rolníci svá obydlí přestavují. Přestavby jsou prostornější, vzdušnější a pohodlnější. Vnitřek obce by velmi získal na vzhledu upravením cesty vedoucí vsí a odstraněním hromad kamení u jednotlivých stavení. Takto si cizí člověk, který musí Chrbonínem projít za deštivého počasí, neodnese příliš milou vzpomínku. Cesta je velmi blátivá, opravdu velmi, svodnice tekoucí vody naprosto nedostatečné a vyhnouti se – není

kam. Poněkud upravován je chodník před školou. Že vzhledu obce krásy nepřidá – přes všechen pokrok ve způsobu hospodaření na náves vytékající močůvka z některých dvorů, je více než jisté. Z dálky je na Chrbonín pohled pěkný. V létě k tomu přispívá hlavně zeleň četných stromů.

Majitelé budov: Číslo domu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

Jméno

Přídomek

Praveček František Drda Matěj Tenkl František Drda František Vácha Josef Hovorka Václav Praveček Jan Sedláček Jan Jindra Jan Tenklová Antonie Veselý Josef Taraba Karel Žid František Veselá Anna Pořízek Vladimír Jůza Josef Beránek Jan

u Šafářů u Drdů u Šárů u Převrátilů u Cihlářů u Radostů u Havlíků u Kalců u Kubelů u Šenkýřů u Veselů u Tarabů u Chaloupků u Andrejsků u Pořízků u Holubů u Beránků

18. 19. 20. 21. 22. 23.

Vácha Matěj Žid Vojtěch škola Kovář Josef Hovorka Alois Kovář Josef

u Váchů u Židů u Zedníků u Kovářů

Výměra polí luk lesa

24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48.

Kazda Alois Kvasnička František u Kuchařů Drda Václav u Brabců Tenkl František u Mařánů Beneda Jan u Zelenků Návara Josef u Kučeráků Petrů Karel u Roulenců přeměněno na stodolu č. 42 Nově vystaveno u začátku cesty Kračmera Václav ke Křeči. Původ. připoj. k 22. Chlada František u Tabáčníků Drda Jan u Potůčků Kvasnička Antonín u Bednářů Křepelka Václav u Venclů škola (budova I. třídy) Hodina Matěj u Hodinů Černý Václav u Matysáků Šafář Jan u Plášilů Příplata František u Krejčů Křepelka Karel u Kastorů Chladová Kateřina u Chladů Tománek Antonín u Friců Vácha Václav u Trafikantů Petrů František u Ševců Pavlovský u Pavlovských Křepelka Alois u Křepelků

Škola: Škola (dnešní budova I. Třídy s bytem pro řídícího učitele) byla vystavena roku 1851. (Ale již na počátku 19. Století byla dřevěná chalupa ve zdejší obci pro školu postavena! Po vybudování nové školy byla prodána a roku 1918 do základů shořela. Jest to nynější číslo 35.)

Jednotřídní škola byla později rozšířena na dvoutřídní. Pro druhou třídu postavila obec zvláštní budovu vedle, na místě dřívější „pastoušky“_ v letech 1892-1893, kdy byla odevzdána svému účelu.

Kaplička Uprostřed obce, tam, kde se dělí cesta na cestu k Vlčevsi a Mlýnům, stojí zděná, dosti prostorná kaplička se zvonem. Před vchodem je železný kříž s dvěma lipami. Původní kaplička – vlastně jen zvonička – stála na obecním pozemku před číslem 30. Před ní byl dřevěný kříž s dvěma topoly. Pozemek prodán Jos. Petrů, otci nynějšího majitele č. 30, zvonička i s křížem a topoly odstraněna. Na jejím místě je zahrádka, u jejíhož plotu na východní straně stojí dnes „Roulencův kříž“ – železný.

Kříže: „Šárův kříž“ stojí ve východní části obce u čísla 46. Podobný kříž je postaven na rozcestí u západního východu z obce. Dále na ohybu cesty k Radenínu je „Havlíkův křížek“. Na cestě vedoucí od západního konce vsi do Choustníku jdeme okolo tří křížů. Nejblíže obce – u rozcestí cest záhumenních je kříž „Chaloupkův“, na křižovatce s cestou Terezín – Mlýny kříž „Andrejskův“. Nejdále při cestě do Choustníku je kříž „ Šafářův“, dříve „Musilův kříž“. Všechny tyto kříže jsou železné s kamenným podstavcem.

Rozloha katastru: Katastr obce Chrbonína měří podle parcelního protokolu celkem 708 ha 62 a. Z toho je: polí a luk ………………… 420,92 ha lesů ……………………….. 256,25 ha rybníků …………………. 3,48 ha

zastavěné plochy …… 2,91 ha pastvin a cest …………. 25,06 ha

Nadmořská výška: Chrbonín leží 595,5 m nad mořem. Nejvýše položeným místem katastru jest hřbet Blaníku (659 m), nejnižším místem je lučinaté údolí u Zelenkova rybníku. V katastru obce je celkem 6 rybníků: 1. Rybník „Za branou“ – obecní – v němž je postavena hasič. schráň. 2. „Panský rybník“ – zvaný též „ Za branou“. 3. Rybník „ Za vsí“ – dříve „Musilův“. 4. „Zelenkův rybník“, patřící majiteli č. 28, u něhož se nalézá. 5. „Starý rybník“ – v lese Tuhoníně 6. „Nový rybník“ – v lesích při cestě z Chrbonína do samoty – Lišek. Rybníky s čísly: 2., 3., 5.,6. patří k velkostatku v Radeníně. Částí obce protéká potůček, jenž odvádí vodu z pramene obecního haltýře u čísla 40. a pramene na sadě č. 6. Oba prameny se spojují při cestě u čísla 5., tečou strouhou podle čísla 29. a přibírají „Na haltýřích“ vodu z druhého obecního haltýře u nejjižnějšího cípu školní zahrady. Tento potůček protéká oběma rybníky „Za branou“ a spojuje se v lukách „Pod potoky“ s potokem, který vzniká v lukách „Na prklasech“, protéká rybníkem „Za vsí“ a teče jižním směrem k Zelenkovu rybníku. Na lukách katastru vzniká několik malých potůčků. Jejich vody nelze pro nepatrnost využíti k jinému než zavodňování. Pitné vody je v Chrboníně vždy dostatek.

Lidové názvy: Lidové názvy zdejšího katastru dává připojený plánek. Názvu těchto se používá všeobecně. Někteří majitelé mají však pro svůj pozemek ještě jiný název zvláštní. Nejmladším pojmenováním je název „Na Slovensku“. Jsou to pozemky získané parcelací dvora v Terezíně. Název tento vyjadřuje vzdálenost a obtížnost jízdy, neboť je třeba jeti velikou oklikou.

Podnebí: Obec Chrbonín leží v kraji tvořícím přechod z příznivěji položeného území středočeského (s výjimkou „České Sibiře“) do chladnějších krajů Českomoravské vysočiny. Nejsnadnější přístup mají západní a východní větry. Chrbonín má dosti srážek v létě i v zimě, kdy pro zaváté cesty, které všechny vycházejí ze vsi hlubokými úvozy, je „odříznut od světa“. Za suchá léta jsou pokládány roky: 1893, 1904, 1911, 1917, 1928, 1935. Deštivé počasí působilo škody r. Poslední zhoubné krupobití bylo v roce 1903.

Obyvatelstvo: Podle sčítání z roku 1930 žilo k 1.prosinci toho roku v Chrboníně 269 obyvatel. Z toho 123 mužského, 146 ženského pohlaví. Všichni byli Československé státní příslušnosti, české národnosti. Podle náboženské příslušnosti bylo 268 římských katolíků, 1 bez vyznání. Čísti a psáti neuměli 4 lidé, 1 uměl jen čísti.

Zaměstnání: Obživu skýtá obyvatelům Chrbonína zemědělství. Každý ze zdejších zemědělců obhospodařuje tolik pozemků, že jej s rodinou jejich výnos uživí. Hospodaří na pozemcích vlastních, pouze několik malozemědělců si pronajímá něco z pozemků obecních. Majitelé menších hospodářství jsou také řemeslníky, hlavně zedníky. Jako řemeslníci pracují však jen příležitostně, hlavně po zemědělských pracích, kdy se v obci nebo v blízkém okolí přestavuje nebo staví něco nového. Jeví se nedostatek zemědělských dělníků a to jak služek, tak čeledínů, hlavně místních, a proto i zde nacházejí práci mladí lidé ze Slovenska. Nedostatek domácích dělníků má příčinu v tom, že chlapci z malozemědělských rodin, nemohou-li zůstati doma jako budoucí nástupci svých otců, se učí řemeslu a dívky odcházejí za službou do měst, ačkoliv je známo, že si u sedláka při šetrnosti za několik roků vyslouží menší „věno“, kdežto v městě nikoliv.

Služby: V popřevratových letech se silným stavebním a jiným ruchem a se silnou poptávkou po pracujících silách všeho druhu odjíždělo za výdělkem i do Prahy a odtud i do jiných měst. Nyní jsou to vzácné výjimky. Kromě zemědělství – jako hlavní zaměstnání – jsou tu i jiná. Tak při usedlosti čp. 10 je zároveň živnost hostinská, při čp. 15 obchod se smíšeným zbožím. Druhý obchod se smíšeným zbožím je v nájmu čp. 29. (Obchodník Jan Fučík, svobodný, příslušný do blízké obce Krtova.) Oba tyto obchody mají též prodej láhvového piva. (Ne, že by spotřeba piva byla v Chrboníně tak velká, spíše proto,že je hostinec nevýhodně položen až na západ kraji obce.) Majitel usedlostí 36. provozuje kovářství, majitel číslo 46. obuvnictví, oba v menším rozsahu, hlavně poslední z obou. Je zde i truhlář a tesař, kteří čas od času někomu něco menšího zhotoví. Také švadlena se zde časem

vyskytne. Obyčejně děvče po vyučení – než si najde výnosnější místo, nebo se vdá. Krejčí, kolář, zámečník nebo strojník v obci není, když se těmto řemeslům několik zdejších hochů vyučilo.

Hospodářský stav obce: Půda chrbonínského katastru nevyniká úrodností. Je hlavně původu rulového s hojným příměskem rozdrobeného křemene. Místy je více písčitá, místy spíše hlinitá. Vrstva ornice je spíše hluboká než mělká a to i na návrších. Této hloubce a při tom i propustnosti vzhledem k vodě děkují zdejší hospodáři za to, že ani suchý ani mokrý rok není pro ně katastrofálním. Jen málokterá pole mají „ouvar“, totiž místo, kde se spodní voda dostává blízko k povrchu, ztěžuje z jara a je příčinou menší úrody na tomto místě. Pomáhají tu trativody. Ke chvále zdejších rolníků nutno říci, že – až na ojedinělé výjimky – své pozemky, hlavně pole a lesy přímo vzorně obhospodařují a to je také příčinou, že mívají pěknou úrodu. Častým a hojným hnojením přírodními a umělými hnojivy snaží se – s úspěchem – dodati půdě, co jí na přírodní úrodnosti schází. Jejich láska k půdě po předcích zděděné zasahuje i lesy, neboť mnozí kupují při každé příležitosti palivo různého druhu, jen aby vlastní les ušetřili. Pouze v lukařství zůstávají zdejší zemědělci, hlavně ti, kteří mají luk dosti velkou plochu, při starém způsobu hospodaření. Sklízejí pouze, co samo na louce vyroste. Celá péče – u mnohých – je v tom, že louku zavodní, mohou-li, nebo jen z jara pažit „spražní“- rozhrabou krtiny a odstraní případné znečištění přívalem za doby tání sněhu. To drobní zemědělci, kteří mají luk málo, si jich více hledí. Jako odezva celkově velmi dobrého hospodaření je dobrý až velmi dobrý hospodářský stav jednotlivých zdejších rolníků. Případy hospodářského poklesu několika jsou zaviněny jejich osobními vlastnostmi.

Po stránce nemovitého majetku získali v posledních 20 letech, hlavně majitelé usedlostí dříve s velmi malou výměrou, jednak příděly při parcelaci dvora v Terezíně, ale také koupí od prodávajících rolníků. Takovou příležitostí byl prodej pozemků Adolfa Poláka, bývalého chrbonínského obchodníka na čís. 15., který se odstěhoval z obce (byl jediným izraelitou u nás), odprodej pozemků od čís. 12. Karla Taraby a čísla 2. Matěje Drdy. Hospodářství jsou i dobře vybavena stroji. Místo dřívějších žentourů, odkázaných na pohonnou sílu tažných zvířat, zařídili si mnozí i drobní zemědělci – místo ručních mlátiček a řezaček – stroje nové, dokonalejší, poháněné benzinovými nebo elektrickými motory. První benzinový motor si koupil v r. 1923 Jos. Veselý, rol. z čísla 11., právě tak jako první čistící mlátičku (v roce 1928). Starší méně praktické stroje nebo nářadí jsou stále nahrazovány typy zdokonalenými.

Elektrizace V roce 1927 byl učiněn pokus zapojiti Chrbonín do elektrizačního plánu venkova. Úkol tento měla tehdy provésti celá obec. Tento plán nebyl uskutečněn hlavně pro malé porozumění okolních obcí. K elektrizaci došlo až v roce 1932, ale to již nikoli obecně, mnoho hospodářství zůstalo bez této vymoženosti. Když totiž byla ztracena naděje na elektrizaci v roku 1927, zařídili si mnozí rolníci benzinový pohon strojů. Nyní o elektrický proud příliš nestáli jednak z obavy, že při prodeji zánovního benz. motoru příliš ztratí, jednak prý proto, že „elektrika každou chvíli nepůjde“, kdežto jejich motor jde vždycky. Jak je dnes viděti, mysleli na přerušení vedení příliš mnoho na pohodlí a zdravotní stránku elektrického svícení méně a na to, že časem si asi

„elektriku“ také přece jen zavedou, příliš málo. Vadil jistě i počínající hospodářský pokles zemědělství. Bylo ustaveno „Družstvo pro rozvod elektrické energie“ s výborem v čele. Ještě téhož roku (1932) 22.prosince náves obce prvně osvětlena. Během času přistoupilo ještě několik členů k „Družstvu“. Elektrické energie se používá k svícení, pohonu mlátiček a řezaček. V čís. 19. mají zvláštní motorek na pumpování vody.

Příslušnost k úřadům: Obec Chrbonín patří k politickému a soudnímu okresu táborskému. Náleží tedy pod pravomoc těchto úřadů: v Táboře: okres. úřadu, okres. soudu, krajského soudu, berní správy i úřadů, okres škol. výboru, obchod. a živnostenské komory, okres. správ. komisi, v Brně: k ředitelství stát. drah. Po stránce duchovní správy k farnímu úřadu v Choustníku, diecési českobudějovské. Poštovním úřadem a četnickou stanicí náleží k Radenínu.

Spolky: Ve zdejší obci jsou tyto spolky: Místní osvětová komise, založená v roce 1925: předseda: Jos. Veselý, rolník, č.11., jednatel: Frant. Boháč, říd. Učitel, pokladník: Jan Beránek, rolník, č. 17. Pořádá hlavně příležitostné oslavy, divadelní představení a pod. podniky, mající zvyšovat kulturní úroveň občanů. Hasičský sbor, založený v roce 1931 na popud předsedy místní osvětové komise Jos. Veselého, který se stal také prvním jeho

starostou. Náčelníkem zvolen Jan Beránek, jednatelem a vzdělavatelem říd. učitel Frant. Boháč. Při ustavení zapsáni 23 členi. Zvolený starosta sboru i jeho náčelník se však práce ve sboru velmi záhy vzdali. V činnost uvedl sbor vlastně učitel Frant. Černý, který v Chrboníně působil po 2 roky. Při zařízení sboru věnovala obec na stříkačku, výzbroj a výstroj 50000Kč. Stříkačka je motorová; byla umístěna v nově postavené schráni na kraji rybníka „ Za branou“. Schráň a leznice stojící naproti za cestou byly pořízeny nákladem asi 15000Kč. Od roku 1933 je náčelníkem Frant. Příplata, syn rolníka z č. 41, starostou Jos. Jůza, rolník z č. 16. Z politických organizacích je tu zastoupena Republikánská strana svojí místní organizací.

Obecní zastupitelstvo: V posledních volbách, konaných 12. června 1932, zvolen starostou obce František Příplata, domkář, č. 41. Jeho náměstkem František Drda, rolník, čís. 4. a tito členové obec. zastupitelstva : Drda Jan, č. 34, Drda Václav, č. 26, Jindra Jan, č. 9, Jůza Josef, č. 16, Kvasnička Frant., č. 25, Praveček Jan, č. 7., Taraba Karel, č. 12., Vácha Josef, č. 5., Veselý Josef, č. 11., Žid Vojtěch, č. 19. Úřad starosty obce vykonává zvolený náměstek Frant. Drda, poněvadž zvolený starosta – Frant. Příplata – odjížděl v době přejímání úřadu za výdělkem do Prahy.

Historie obce Ves Chrbonín patřila původně k panství choustnickému. (R. 1562 dostalo se zdejší chudině přídělu žita k zmírnění nedostatku chleba od choustnické vrchnosti.) Roku 1575 zastavil Petr Vok z Rožumberka příjmy ze vsi Chrbonína – Oldřichu Smrčkovi ze Mnichu, roku 1593 byl Chrbonín prodán Jiříku Homutovi z Harsova, připojen k Bělé, pak k Radenínu. Posléze stal se poddanskou rodu Kolovrat Kratovský, se sídlem v Hrobech. Za dob patrimoniálních úřadů byla zdejší obec spravována rychtářem ustanoveným vrchnostenským úřadem v Hrobech. Rychtářem býval zde téměř dědičně majitel č. 16, z rodiny Lapáčků, jenž též nařizoval výkon roboty. Sedláci a chalupníci chrbonínští byli robotou povinni buď u dvora ve Hrobech, v Radeníně nebo v Terezíně – dnes Terezíně zvaném – jakožto nejbliž. dvorech své vrchnosti.

Robota: Sedláci na číslech 1., 2., 3., 4., 6., 11., 14., 15., 16., 18., 19., 24., 25., 26. a 27. vykonávali každého týdne třídenní robotu potažní. Kdo chtěl býti na rok prost této povinnosti, mohl se vykoupiti za placení 50 zlatých vrchnostenskému důchodu. Vykoupiti se z roboty navždy bylo možno za 700 zlatých ve Stříbře. To, že se někdo ze sedláků nevykoupil, nesvědčí o jejich zámožnosti! Chalupníci z čísel 5., 7., 8., 9., 12. a 13. konali robotu ruční neboli pěší 11/2 až 21/2 dne v týdnu.

Spojení s Vlčevsí: Po zrušení roboty byl Chrbonín sloučen se sousední vsí Vlčevsí. Spojené obce byly řízeny představenstvem voleným z obou obcí.

Život v obci: Poměry hospodářské Díky dobrému hospodářskému postavení téměř všech zdejších rolníků s větší i menší výměrou, jež je výsledkem jednak přírodních podmínek hospodářských, jednak určitých vlastností zdejších zemědělců, je hospodářský život obce utěšený. Hodně obilí dobré jakosti se prodá, hodně se ho doveze i do okolních mlýnů, neboť v katastru chrbonínském žádného mlýna není. Dříve býval malý staročeský mlýn „u Zelenků“, č.28, ale vyhořel, zpustl a nyní jen zbytky zdí a náhon od rybníka ukazují, kde kdysi mlýn stával. Poněvadž i hospodyně se snaží prodati co nejvíce másla, vajec a drůbeže, přichází do obce každoročně velmi značná částka peněz. Nezůstane ovšem v obci, hospodáři i hospodyně chrbonínských usedlostí hodně kupují. Při kupování je podstatný rozdíl ve způsobu,

jakým to dělají starší – a mladí, hlavně svobodní. Staří, zvlášť někteří, starodávnou zásadu: „Skoupě smluv, poctivě zaplať!“ dovedou realizovat tak dokonale, že to stojí za poslouchání i podívanou: Ale i oni se již přesvědčili (a smířili – s faktem), že někde se přeci jen smlouvat nedá. Přičinlivý „Chrbojňáci“, i malí, využívají každé příležitosti k výdělku, jako je například sbírání borůvek, jehož se zúčastní děti celé vesnice i dospělá děvčata a ženy, pokud mají čas. Výsledkem je denní příliv několika set korun do vsi po určitou letní dobu.

Lesy: Dobrý hospodářský stav rolníků podporují značnou měrou lesy. Dříve bývaly obecním majetkem. Byly rozděleny r. 1866 tak, že sedláci dostali 10 až 11 jiter za kupní cenu 300 zlatých do obecní pokladny a povinnost odváděti na věčné časy 1/2 sáhu 5/4 dobrého polenového dříví pro školu. Z chalupníků dostal každý 5 jiter lesa za 150 zlatých s povinností odváděti na věčné časy ¼ sáhu 5/4 polen škole. Obci zůstalo 1 jitro 851 sáh lesa v Kopaninách. Po čase koupil tento les Jan Beneda, č.28, takže obci zůstali konečně pouze okrajky a několik pastvišť, jež jsou vysazována. Povinnost odváděti dříví škole jest promíjena a palivo pro školu se kupuje z položky školního rozpočtu. Hospodářsky jsou chrbonínští obyvatelé – jak už podotknuto – velmi čilí. Zdá se, že je většině vrozena touha po hospodářském vzrůstu. Rolníků, kteří by se nedbale starali o zděděný majetek, špatně vzdělávali půdu nebo nedovedli správně regulovati vydání podle příjmů, je ve vsi velmi málo. Při zdokonalování nebo rozšiřování svých usedlostí zachovávají náležitou opatrnost, počínají si s rozvahou: kupují tehdy, když mají na zamýšlenou koupi – čehokoliv

– peníze nebo alespoň určité předpoklady brzkého zaplacení. Za to, že u nás není hospodářství zatížených dluhy z poválečné doby, kdy se na venkově překotně investovalo bez ohledu, že by se stávající poměry mohly změniti, a že by pak mohla přijíti finanční katastrofa, lze děkovati jen této vlastnosti. (Zaznamenati však nutno, že i u nás při všem tom počínala se u některých lidí objevovati nevážnost k penězům, hlavně drobnějším. Zmuchlané bankovky, nacpané ledabyle do kapsy, zdáli se svědčiti, že jejich majetník je patrně poměrně lehce získal.) Zdejší lid jaksi cítí, že jen poctivá práce jest požehnána, a že pouze jí lze se domoci zlepšení poměrů. V tomto duchu pracují svorně celé rodiny: rodiče, děti i výměnkám. Děti jsou od mala vedeny k práci a nejsou řídké případy, že chlapec nebo děvče – sotva 14letí – vykonávají i těžké práce a tak nahrazují – dříve služebnou – sílu dospělého člověka.

Plodiny: Na polích chrbonínského katastru jsou nejvíce pěstovány: žito, oves, jetel (jako krmivo pro dobytek i na semeno – na prodej), brambory, méně pšenice a ječmene. U větších hospodářství se pěstuje také krmná řepa pro dobytek. Většina má také záhon máku pro vlastní spotřebu, někdo trochu zelí. Zelí se dříve pěstovalo daleko více než nyní, kdy si je skoro každý koupí a na zimu nakládá. (Většinou se do kádě nebo džberu našlapuje, méně stloukává paličkou ze dřeva.) Sklizeň, zvláště je-li příznivé počasí, je velmi bohatá. V „mokrém“ i „suchém“ roce kryje se v nejhorším případě spotřeba. Před setím je vždy starostlivě sháněna setba, od níž je očekávána nejvyšší výnosnost. Žito a pšenice se zvláště v posledních letech moří. Moření však zde není nového data. Na příklad hospodář na čís. 10. – hospodář vlastně už předminulé generace, neboť dnes hospodaří na této usedlosti již jeho vnuk s matkou – moříval dávno skalicí nebo dokonce močůvkou.

Jetel byl dříve málo pěstován pro semeno. Dokud nebyly modernější mlátičky, bylo mlácení jetele obtížné. Semeno v „mošnách“ muselo býti sušeno v zimě na peci nebo z jara na slunci a cepem zbavováno obalu. Proto bylo jetelové semeno raději kupováno. Nyní si vypěstuje každý tolik „semelků“, že mnozí jetelové semeno prodávají i ve větším množství.

Nový stroj v obci: Několik občanů si koupilo dohromady i zvláštní stroj na luštění semene (r. 1934 majitelé usedlostí č.3., 9., 10., 13., 14., 18., 19., 23. a 25. společně). Z brambor se pěstují hlavně druhy k jídlu. Průmyslové druhy jen ojediněle a to ještě z části. Hrách se v posledních letech vůbec neseje. To spíše trochu vikve pro krmení.

Zvířectvo: Chová se tu hovězí dobytek bernsko-hanácký, ne čistokrevný. Poněvadž nelze v Chrboníně pro odlehlost od města a značnou vzdálenost od stanice dráhy zpeněžiti mléko – ani mlékárny v blízkém okolí není – chovají rolníci více mladého dobytka a jeho prodej je hlavním zdrojem příjmů z tohoto úseku zemědělského podniku. Výměrou největší hospodářství, asi 30 ha polí, luk a lesů, mívají přes 20 kusů hovězího dobytka. Kdo používá k tahu koní (v 10ti číslech), má obyčejně více krav a jaloviček (krav od 2-10), kdo má na potah voly, mívá krav méně, ale více volského dorostu. Praktikuje se to v takových hospodářstvích tak, že se starší voli (asi do 5ti let, déle je hospodáři nemívají) prodávají a k tahu se užívá zase mladších, dorůstajících. Voly k tahu mají v 13ti číslech; kravami tahají hospodáři s malou výměrou pozemků (ve 22 případech). Rolníci s koňským potahem, pokud jsou rolníky s více poli, mívají za druhý potah mladší volky, právě tak jako ti, kteří používají volů k tahu.

Koz se chová málo. I malozemědělci někteří vůbec koz nemají. Ovcí tu vůbec není, ačkoliv tu za stara bývávaly. Vepře mají v každém hospodářství. Prasnic je poměrně v obci málo (pouze v 7 hospodářstvích). Většina rolníků kupuje selata na trzích v Chýnově nebo v Soběslavi a vykrmuje je k prodeji. Hovězí dobytek se prodává buď doma nebo se vodí na trh do Černovic a do Tábora. Na jiné trhy zřídka kdy (do Soběslavě nebo Deštné). V Táboře bývají i pěkné trhy koňské. Dříve jezdívali na koňské trhy až do Benešova u Prahy. Z drůbeže se chovají hodně husy (až 50 jich některá hospodyně má) a slepice, méně je kachen a velmi málo krůt. Jen některý rok se v obci objeví. Holubářství se nevěnuje téměř žádná pozornost, třebaže není ve vsi holubů málo. To spíše slušně vedené králikářství lze najíti u některého zdejšího rolníka. Včelařství si hledí toliko jeden rolník (č. 24) ve větším měřítku, 4 (číslo 1., 2., 6., 30.) v menším měřítku (dvoje, troje včelařstvo mají). O rybářství je těžko mluviti, neboť rybníky v katastru patří velkostatkáři v Radeníně (jsou to vesměs rybníky s malým výnosem, zvlášť ony dva v lesích; výjimku činí rybník „Za branou“, kde dobře ryby rostou). Pouze menší rybník „Za branou“ je obecní a pronajímá si jej někdo z rolníků. Výtěžek není jistě příliš velký. Všichni pěstitelé domácího zvířectva dbají, aby se jim dařilo. Je významným zdrojem jejich příjmů. Tržba za vejce, máslo a drůbež náleží obyčejně hospodyni, která z ní uhrazuje vydání na kuchyni, kupuje drobné potřeby do hospodářství a podobné věci. Hlavně ty, které mají dospělé dcery, (neboť šetrní otcové si většinou na „ženskou parádu“ nepotrpí), mají více vydání!

Že se v Chrboníně úspěšně hospodaří je viděti hlavně také na tom, jakým způsobem vybavují zde své dcery, vdávají-li se. Škoda jen, že svá dosti značná věna, poctivě a ne právě lehce rodiči nastřádaná, odnášejí do cizích obcí!

Sociální poměry: Vzhledem k dobrému hospodářskému stavu obce jsou i poměry sociální vesměs příznivé. Pokud někteří občané potřebují pomoci, dostává se jim jí od obce různým způsobem. Byt opatřuje ve 3 případech (starším manželům, vdově se synkem a jedné staré ženě). Vším jsou na obec odkázáni: 1 školou povinný hoch, nemanželský sirotek a 1 stařec práce už téměř neschopný. Prvnímu umožňuje obec výchovu v řádné rodině, druhému nezbylo než choditi „po okolku“ – střídavě se stravovati: 2 dni u sedláků, 1 den u chalupníků. Nikdo z těch, kdo v Chrboníně žijí, nežije v bídě. Nikdo ze zdejší obce nežebrá, ačkoliv je Chrbonín žebráky a to nejen starými, práce neschopnými, ale i mladšími, mladými a zdravými, ba bohužel i žebravými dětmi – velmi často navštěvován.

Kulturní poměry: O stálé zvyšování kulturní úrovně obce snaží se především škola výchovou svých žáků a školními podniky, místní osvětová komise i hasičský sbor svojí činností. Péčí místního řídícího učitele Františka Boháče bylo po několikaletém střídání pořízeno v roce 1936 velmi pěkné, praktické (strojkové) jeviště s kruhovým horizontem, takže má chrbonínská mládež dospělá i školní možnost uplatniti své poměrně značné herecké schopnosti. Na mládeži, hlavně té, která v několika málo letech minulých opustila školu, jeví se důrazněji než dříve vliv měst. U děvčat hlavně v oblékání, u chlapců sklonem k pěstování sportu. Jeví se tento sklon

sice pouze v honičce za kopacím míčem – s honosným názvem „kopaná“, ale dříve chlapci již 16tiletí nic podobného neprovozovali. Děvčata, do 20ti let snad všechna, nenosí již do kostela nebo jinam, jdou-li do cizí obce, na hlavě šátek – jak dříve bývalo a jak dosud starší svobodná děvčata a vdané ženy činí, nýbrž právě módní přikrývku hlavy podle roční doby. Při tanečních zábavách, hlavně o masopustě při plesech, docházejí uplatnění pouze večerní toalety, kdežto dříve se šaty šily tak, aby se hodily i k dennímu nošení. Umělé „zkrášlování“ obličeje: malování, holení obočí do úzkého tvaru apod. se u chrbonínských dívek dosud nevyskytlo, nanejvýš snad užití pudru. Hoši nosí své - obyčejně nejlepší šaty, i když tyto jsou někdy hodně světlé. Z tanečních zábav pomalu mizí – dříve nezbytný zpěv před hudebníky. Dívky nyní v hostinci vůbec nezpívají, kdežto dříve o přestávkách zpívávaly, procházejíce se při tom po sále. Chrbonínští mládenci se u zábav nikdy neperou a jsou rozumní, i když jsou přímo provokováni k něčemu podobnému. Proti době před 30-40ti lety je to velký pokrok, neboť tehdy byli „Chrbojňáci“ v tomto ohledu pověstní. Obyčejných tanečních zábav se zúčastní pouze mládež. Jen málokterá žena vdaná nebo starší se jde – podívat – jak říká. O posvícenské zábavě, hasičském či jiném plese zúčastní se také několik dvojic mladších manželů. Také více maminek se jde podívati, jak dcerce přece ty nové šaty sluší. Starší hospodáři si už ani o masopustě nejdou zatančit s paní mámou „na oves“, aby se dobře vydařil. Věří patrně více umělým hnojivům. Dosti zvláštní je – proti jiným obcím – že zdejší sousedé nechodí do místního hostince „na besedu“. A to ani za zimního období, kdy není příliš práce. To spíše se zdrží v neděli v Choustníku, kam docházejí na bohoslužby.

I „chasa“ – svobodná mužská mládež – navštěvuje hostinec mimo taneční zábavu velmi zřídka. V létě za pěkného počasí sejdou se chlapci i děvčata na návsi, pohovoří, zazpívají si. Zpívají hlavně chlapci, dobří zpěváci procházejíce vesnicí. Národní píseň se, bohužel, ozve málokdy. Většinou se zpívají různé písně moderní – šlágry, jsoucí právě v oblibě. Za špatného počasí nebo v zimě jsou buď doma, nebo má každý místo, kam si chodí pohovořit. Někdy se sejdou u některého kamaráda nebo i v hostinci „na mariáš“. Hrají opravdu jen pro ukrácení chvíle. Mladší chlapci málo nebo vůbec nekouří.

Tance: O tanečních zábavách se tančí ponejvíce valčík a polka. Mladí však tančí polku způsobem zvaným „????“, kdežto starší dříve obvyklým způsobem – dokola. Mnozí chlapci umějí tančit také tango, právě tak jako děvčata. Jiné tance se v Chrboníně netančí. Starší se dívají na tance moderní poněkud – pohrdavě. Celkem jsou děvčata na tanec nadanější nežli chlapci. Společensky se nečiní rozdílu mezi rolníky s velkou a malou výměrou pozemků. Ani mezi dospělými dětmi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci: čeledínem nebo služkou – pokud jsou to pořádní lidé – není společenské mezery, ani rozdílu v oblékání. Rovněž strava se vaří pro rodinu hospodáře i čeleď snad všude stejná. Na jídelním lístku se až často objevuje káva. Bílá káva s chlebem je po celý týden nejen k snídani, ale u mnohých také k večeři a jistě i k svačinám během dne. Masité obědy bývají – snad téměř u všech – v neděli a ve svátek. Také při intenzivnější práci při některé sklizni (sena, obilí, otav apod.) objeví se masité pokrmy na stole, zvláště kdo má zjednané cizí lidi, i mezi týdnem. V zimě bývá masitá strava častěji, poněvadž se ve velké většině domů zabije vykrmený vepř – někde i dva pro domácí spotřebu.

Drůbež a stále hojnější užívání zeleniny činí stravu rozmanitější. I úprava jídel se stále lepší. Hlavně o poutích, posvícení, svatbách a podobných příležitostech se objevují na stolech jídla a pečiva, jimž se tu před časem říkalo – „panská“. Jistě tu působí také výuka vaření u dívek v posledních letech školní docházky. Sousedský styk zdejších usedlíků je dobrý, přesto, že se tu také časem vyskytne mezi některými rodinami nedorozumění. Příčinou bývají věci hospodářské nežli společenské (jinak řečeno: klepy). Avšak o nějaké zvláštní družnosti a smyslu pro pospolitost obce je tu těžko mluviti. Jeví se mezi chrbonínskými občany spíše sklon k životu „sám pro sebe“. Vzájemně se „posuzovati“ umí v Chrboníně – jako snad všude na podobných vesnicích – dokonale. Co je na nás přímo bolestné, je to, že není téměř smyslu pro práci směřující k veřejnému, obecnému dobru. U velmi mnohých lze docela zřetelně pozorovati strach z odpovědnosti, kdyby měli o něčem veřejném v zájmu obce rozhodnouti. Málokdo dovede se svým názorem předstoupiti před společnost a hájit jej, i když je o jeho správnosti přesvědčen. Projevuje se to i v jednáních obecního zastupitelstva. Starostenskému úřadu se každý brání. Nehonorované obecní práce, na příklad oprava obecních cest, nejlépe ukazují, jak málo je v Chrboníně lidí, kteří mají jasné vědomí, že pracují-li poctivě pro dobro obecné, je to v prvé řadě také jejich prospěch, a že vlastně pracují také pro sebe! Sporů, které by zneklidňovali obec tu není. V rodinách povětšině panuje správná rodinná shoda. Rozvodů, rozluk a nevěr manželských tu také není. Všechna manželství jsou řádně uzavřena. Vyskytl se v obci pouze jediný případ, že žena nežije s mužem (vzala si jej jako vdovce) ve společné domácnosti. Značná je záliba ve čtení u zdejších obyvatelů. Do Chrbonína dochází dosti časopisů. Nejen knihovna zdejší obce, ale i obce choustnické a soukromá knihovna pana faráře Poura se těší časté

návštěvě. Účast na příležitostných oslavách, školních besídkách a jiných podobných podnicích (divadlech) bývá dobrá. Poněvadž Chrbonín není velká obec, nebývá tu pořádáno nic ve větším rozsahu. Jedině hasičská cvičení dosud přilákala nejvíce lidí z okolních obcí a způsobila zde více ruchu. Jinak si každý velmi pilně hledí svého hospodaření. V jednotlivých ročních obdobích snaží se všichni vykonati příslušné práce co nejdříve a tu se zvyšuje výkonnost všech pracujících na nejvyšší možnou míru. Hlavně ve žních. Pracují nejen dospělí ale i děti a staří lidé, často přímo s přepětím sil. Během roku zachovává se sice nedělní a sváteční klid (jen obstarávání krmení pro dobytek stalo se běžným v létě i v neděli), ale při sklizni sen, ve žních a při sklízení otav pracuje se celý týden bez přestání. Ve dni sváteční se hlavně sváží. Sečení obilí, trávy na sušení, orání, dobývání brambor, mlácení, vyvážení hnoje a podobné práce se přece jen nekonají. Ojedinělé případy jsou řídké a jsou pokládány za hanbu a hřích dotyčného, není-li zřejmá naprostá nutnost takové práce.

Náboženské poměry Po stránce náboženské nutno zdejší obec zařadit mezi ty šťastné obce, které nepodlehli poválečnému protináboženskému (a hlavně protikatolickému) vření, jenž se leckde tak velmi povážlivým způsobem projevilo. I když i sem se donesla hesla – jako: „Pryč od Říma“ apod., nenalezla zde ohlasu. Ve zdejší obci nebylo provedeno nic z tohoto, zač by se občané – po určitém vystřízlivění, kde se ukázalo, že není všechno pravdou a pokrokem co se za ně vydávalo, musili styděti. Náboženský život lpí však i u nás na povrchu. Bylo by velmi potřeba, aby zásady náboženské pronikly i do života všedních dní, aby se lidé cítili katolíky nejen v kostele, ale také všude jinde a podle toho

řídili své chování a jednání. Obcí nábožensky lhostejnou Chrbonín není. Snad náboženský život prohloubí velmi dobře vedený náboženský týdeník „Neděle“, v obci četně odebíraný jenž se snaží o náboženské uvědomění svých čtenářů. Je toho velmi potřeba – a nejen v naší obci – neboť náboženská nevědomost a zmatenost pojmů je úžasná i u těch, kteří se pokládají nebo jsou pokládáni – za lidi vzdělané. V celku se zdejší občané zúčastní všeho, čím má býti jejich duchovní život povznesen (účast na nedělních a svátečních bohoslužbách, církevních slavnostech a j.) a snaží se jednati alespoň v důležitých věcech ve shodě s církevními předpisy vůbec. Příkazy pro dobu adventní, postní i ostatní vážené chvíli církevního roku usměrňují chování většiny. Lidí, kteří se úmyslně neúčastní církevního života farnosti, je v obci mizivě málo.

Politické poměry Politicky se dělí o zdejší voliče hlavně strana republikánská a lidová. Chrbonínští občané jsou dosti vlažnými příslušníky svých stran. Volby do obce byly dosud vždy konány „nepoliticky“. Před jakýmikoli volbami je v obci klid. Politická nesnášenlivost je zde věcí neznámou. Dosti často je, bohužel, slyšeti názor, svědčící o naprosté neúctě ke všem politickým stranám. Je to ale vina politických stran, neboť ty ve svých tiskovinách zájemně o sobě píší způsobem přímo hrozným. Snaží se tak jedna druhou před voliči znemožniti. Mnozí snad dovedou věc správně posouditi, jsou ale i tací, kteří čtouce určitý časopis své straně věří, že co je napsáno, musí býti pravda, „Jináč by to tam nemohli dát!“ V celku je ve zdejší obci politický klid, takřka nezájem.

Spojení s okolím: Chrbonín nemá ani železniční spojení ani silnice, které by dala možnost vedení alespoň autobusové linky obcí. Na nejbližší železniční

stanici je třeba jíti do Chýnova nebo do Černovic. Za deštivého jarního nebo podzimního počasí nebo po zimních vánicích ocitá se naše obec v málo závidění hodné situaci, neboť je těžko přístupnou každému vozidlu, zejména auto se do vsi ani nedostane. Nejpovážlivěji se tento neudržitelný stav jeví v případě rychlé lékařské pomoci. Bídné cesty jsou pro Chrbonín ranou nejbolestnější. Nejblíže je silnice vedoucí Radenínem a silnice z Choustníka do Mlýnů. Existuje již po mnoho roků snaha domoci se silnice, která by spojovala Radenín, Terezín, Chrbonín a Vlčeves, ale toto úsilí se stále rozbíjí o neústupnost Radenína, který prý „této silnice nepotřebuje“. Spojení s Táborem přímo – obstarává autobus jezdící z Černovic do Tábora. Zastávka pro Chrbonín je na rozcestí silnic pod Radenínem. Ještě dříve jezdil jiný autobus na trati Choustník – Tábor, který zajíždí až do Radenína. Co se týče cest ve vsi i mezi poli, je jisté, že by mohly býti daleko lépe upraveny, kdyby občané měli pro jejich úpravu více smyslu. Cesta vsí je časem ostudou pro naši obec. Je opravdu podivné, že hospodáři tak pečliví, jde-li o jejich osobní majetek, snášejí poměrně klidně tento nedostatek obce. Leckdo sice pohubuje, nabírá-li se mu bláto do dřeváků nebo pantoflů, nebo když mu volek leze z cesty po stráni okolo, aby ulehčil svým otlačeným nohám, ale to nemá praktického důsledku. Všechno, co se pro nápravu v tomto směru událo, znamená úžasně málo. Pravda je také, že cesty mezi chrbonínskými poli se stále úží, a že pole u obecních pastvin nápadně „rostou“. Přiorávání obecní půdy k polím by bylo záhodno rázně čeliti, neboť tento nešvar může býti v budoucnosti příčinou sporu mezi obcí a některými občany.

Stromořadí: Stromů podél cest je v chrbonínském katastru málo.

V dobách, kdy se všechen dobytek celé léto pásl (až do konce minulého století), bývaly meze některých pozemků u cest, kudy se často honívalo na pastvu, chráněny živým smrčkovým plotem, aby dobytek nezabíhal na pole (Kuchařovi smrčky při cestě do Vlčevsi, Židovy smrčky Za branou). Někde byl místo smrčků jen jednoduchý plot při těchto cestách. (Odtud patrně název Opletenka – severně od rybníka Za vsí.) O vysázení břehu cesty do Vlčevsi různými stromy: jasany, duby, břízami – byl sice po odstranění smrče pokus, ale brzy byly stromky polámány, přesekány a jejich opěrné kůly pokradeny. Několik listnatých planých stromů se udrželo při cestě do Choustníku a Radenína. Teprve v roce 1925 bylo vysázeno asi 300 ovocných stromků na „Obícce“ Za branou a podél cesty ke Mlýnům a při cestě vedoucí ze vsi do Lišek. Zde jsou výhradně třešně, kdežto Obícka a břehy cesty do Mlýnů jsou vysázeny také jabloněmi, hrušněmi, švestkami a višněmi. Nejlépe se daří třešním. Ostatní stromky byly poškozeny v zimě 1928-29 velmi silnými mrazy a ještě více hladovými zajíci, takže velmi mnoho jich dodnes pouze živoří. Za ovoce třešní obec přece již pár Kč utržila.

Výpis z knihy Dr. A. Profousa: Místní jména v Čechách. II. 1949. Chrbonín, ves mezi lesy 15 km vjv. od Tábora: 1379 villa Chrbonyn 32 lan. ad castr. Choustnik, U. Rož. 18; 1457 roboty v Chrboníně přikázány purkrabí choustnickému, sedl. z A. schw. v Třeboni; 1654 Chrbonin (kraj Bechyň), BR.4/1237 (berní rula v zemském archivu). Jméno Chrbonín vzniklo přivlastňovací příponou – in z osob. jména Chrboňa. Je známo, že stč. slova chrb (i chřib) kopec, vrch, vršek a hrb „Hӧcker“ se pro podobné znění a významovou podobnost mátla (Geb. Sl. stč. 553.) proto se podobá pravdě, že základní osobní jméno pro naše

místní jméno znělo prvotně Hrboňa (srovnej přím. Hrbas, Hrbek, Hrbec v Geb. Sl. stč. 487) a že naše místní méno znělo prvotně Hrbonín.

Retrospektivní zápis: V první polovině března r. 1923 byla při práci v kamenolomu v „Sítníku“ nalezena panem Janem Pavlovským z Chrbonína čp. 47 nádobka a v ní mince. Jednalo se o 530-550 denárů z doby Boleslava I. r. 929-967, Boleslava II. r. 967-999 a Jaromíra 1003-1012, bavorské denáry Jindřicha II. r. 955-976 a švábského vévody Oty r. 976-982. Část mincí – několik kusů a nádobka je uložena v Městském muzeu v Táboře. Část má být uložena v Národním muzeu v Praze, ale tato informace není ještě potvrzena.

O nálezu psaly noviny Večerní Slovo 13.3.1923, Národní politika 16. 3. 1923 a jiné listy v pozdějších dobách např. F Cach, Nom. Sb. I. 1953 str. 44-51. V současné době je místo nálezu porostlé stromy. Zápis byl zapsán na základě zprávy a jednání s pracovníky muzea v Táboře v r. 2000. Zapsal Ladislav Vácha 3. 2. 2000.

Rok 1936 Počasí a poměry hospodářské: Letošního roku byla zima velmi mírná a málo sněhu, takže se mnoho na saních jezditi nemohlo.

Jarní setí: Doba setí, u nás obvyklá, byla provázena příhodným počasím. Setí jaře připadává obyčejně na konec března a začátek dubna. Protože letošní práce spojená s jarní setbou nebyly ničím rušeny, bylo zaseto

z větší části již v březnu. Ozimy výborně přezimovaly a tak vyhlíželo pro rolníky vše slibně.

Senoseč: Za příznivého počasí vyrostla na lukách tak bujná tráva, že se leckde začala hodně brzy – proti jiným letům – kositi sena. Začátkem června však přišly deště. U nás se začalo kositi až po deštích, kolem 10. června, kdy nastala opět krásná pohoda. Sklizeno bylo hodně sena výborné jakosti.

Žně: Koncem června se opět rozpršelo a deštivé počasí potrvalo až do žní, kolem 20. července. Deště a poměrně značné teplo způsobily, že obilí bujně vzrostlo a polehlo tak záhy, že vývin zrna nebyl správný. To se zřetelně ukázalo při výmlatu. Sklidil se za opětně krásného počasí velký počet mandelů všech druhů obilí, ale mandel dal málo zrna a to ještě nevalné jakosti proti jiným rokům. Mandel žita polehlého úplně dal 25-30kg zrní, žito málo polehlé nejvýše 50kg. Pšenice sypala ještě méně, i 20kg z mandele. Ovsy – nejlepší – daly nanejvýš 40kg, ale takových bylo velmi málo. Ječmeny měly zase menší výnos nežli ovsy. Otav vyrostlo hodně za dešťů přede žněmi a sklidily se pohodlně.

Podzim: O podzimním setí se ukázalo tentokráte staré pořekadlo: „Rané ptáče dál doskáče!“ pravdivým. Všichni čipernější hospodáři zasely většinu ozimů ještě za příznivého počasí v prvních dvou třetinách září. Kdo se

opozdil nebo snad nějaké příčiny nemohl síti dříve, pracoval za dešťů, jež opět pak nastaly. Nějak příliš brzy se začala ohlašovati zima. Už koncem září přicházely dešťové přeháňky se sněhovou krupicí. Proto dobývání brambor, které začíná koncem září a končí v první polovině října, bylo svízelné. Částečné zlepšení počasí nastalo až začátkem listopadu, kdy teprve bylo možno dokončit setbu ozimů. Pro rolníky byl rok 1936 celkem málo příznivý, neboť mohly prodati méně obilí než jiná léta. Ceny obilí byly stanoveny v předpokladu bohatých žní a tak monopolních cen činěny značné srážky. Ceny hovězího dobytka vzdor nadbytku krmiva nebyly nízké.

Obecní hospodářství: Obecní hospodářství čísly vyjádřené jeví se takto: Celková potřeba: ………………… 20.327 Kč Celková úhrada: …………………. 9.972, 60 Kč Schodek 10.355 Kč bude opatřen hlavně 300% přirážkou k daním, takže nekryto zůstane pouze 254 Kč. Na školství je v obecním rozpočtu pamatováno částkou 6.873 Kč.

Obecní knihovna: Založena byla r. 1922 s 23 svazky. Od svého založení byla velmi rozšířena, takže konce roku 1936 čítá 194 knih. Obecním knihovníkem je řídící učitel Frant. Boháč. V letošním roce si 14 čtenářů vypůjčilo celkem 99 knih. Tyto knihy, ale určitě přečetlo více lidí, obyčejně všichni v rodině. V některých rodinách čte jeden na hlas pro všechny.

Divadla: Letos se poprvé hrálo na novém jevišti, koupeném za – asi 5.000Kč – od fy A. Polášek v Kyjově. Protože je na jevišti i za ním dosti místa, líbí se divadlo nejen divákům, ale i hercům. Byly sehrány během roku celkem 3 hry: 2 začátkem, 1 koncem roku. Hrají ochotníci z řad hasičstva i z ostatní mládeže chrbonínské. Ženatí nebo vdané dosud nehráli. Nacvičení her obstaral uč. Václav Kvasnička. Čistý výtěžek bývá kolem 200Kč.

Zábavy: V Chrboníně je nyní prakticky postavený hostinec. Starý hostinec byl v r. 1921 přestavěn. K dosti prostornému, vzdušnému sálu přistavěn ještě roku 1934 přístavek, upravený tak, že slouží za jeviště v čas potřeby. Jinak je při zábavách – pro svoji vyvýšenost – výhodným místem k sezení. Protože – z blízkého okolí – je lepší hostinec pouze v Choustníku, bývá v Chrboníně při všech podnicích spojených s tancem četná návštěva z okolních vesnic. Za nejlepší taneční zábavu je pokládán hasičský ples. Mimo tento byla pořádána ještě taneční zábava: na konec masopustu, „pomlázková“, „dožínková“, „posvícenská“ a jedna na konci roku. Na vstupném vybere se při obyčejné taneční zábavě od 500 do 1.000Kč – i více. O hasičském plese o hodně více, už proto, že se cítí povinnost podpořit spolek prospěšný všem.

Okrskové hasičské cvičení: Bylo uspořádáno 31. května 1936 – a stalo se velmi dobrou příležitostí, aby se do naší – pro špatné komunikace tiché – vesnice dostalo trochu více ruchu. Každý jaksi uznal, že obec musí vypadati co nejlépe. Proto upravena cesta z Radenína vsí až k oboum koncům, majitelé domů si v nejhorším případě uvedli do pořádku alespoň štíty obydlí zpředu,

když už ne celé stavení, postaveny brány se vhodnými nápisy a tak Chrbonín vyhlížel opravdu slavnostně. Hasičské sbory: domácí i ze sousední obcí se seřadili na cestě vedoucí od hostince do vsi, utvořen průvod k hasičské schráni, kde promluvil učitel Návara z Křeče. Veřejné cvičení provedené na sadě u čísla 13. – Frant. Žida. Také žáci školy místní i křečské se pěkným způsobem zúčastnili. Pořadatelé mohli mluviti o štěstí. Ačkoliv několik dní před tímto dnem pršelo, bylo krásné počasí. Proto byla tak pěkná účast. Až úplně ke konci programu přihnaly se mraky a přišel řádný lijavec. Hostinec možná dosud nikdy tolik lidí najednou neskryl.

Lidopisné poměry: Možno říci, že v Chrboníně obyvatel stále ubývá. Dětí se rodí málo, hlavně proto, že většina rodin má právě – děti už odrostlé, ale dosud svobodné. Děvčata se vdávají do cizích vesnic a staří umírají. V roce 1936 se narodilo celkem 5 dětí: 3 chl. + 2 dívky. Zemřelo však celkem 7 lidí z Chrbonína: Drda Matěj, výměnkář z čp. 26., někdejší starosta obce, Václav Tenkl, výměnkář z čp. 27., rovněž bývalý starosta obce, osobitý člověk se znamenitou pamětí. Dovedl velmi zajímavě – pro něj charakteristickým způsobem vypracovati, znal i v dalekém okolí – snad kde koho, jeho rodinné i majetkové poměry. Václav Dvořák, výměnkář z čp. 39. Matěj Chlada, výměnkář z čp. 33., poslední z četné rodiny, jež – ještě jeho otec – hospodařila na čísle 14. Anna Váchová se utopila v rybníce Za branou (výměnkářka). M. Křepelková z čp. 42. Zemřela ve věku před školním. Karel Drda, truhlářem vyučený svobodný bratr majitele čís. 2. Svatby byly v obci 3. Provdaly se dcery: z č. 5. do Březiny, z č. 10. do Tábora. Oženil se majitel čísla 27. Jeho manželka pochází z Tříklasovic.

Zdravotní poměry: Z nemocí se vyskytly u školních dětí příušnice. Minuly klidně bez následků.

Rok 1937 Počasí a poměry hospodářské: Zimní měsíce roku 1937 byly jako loňského roku chudé sněhem. Napadlo jej sice trochu, ale brzy nastalo oteplení. Celkově byla zima nestálá. Poměrně časté byly prudké větry, které sbíraly i ornici na polích, kde se neudržela alespoň tenká vrstvička sněhu.

Jaro: Začátkem jara byly sice chladné větry, ale nepršelo, ani nemrzlo. Proto někteří rolníci začali připravovati jarní setbu chtějíce býti alespoň z části hotovi před velikonočními svátky, které připadaly letos na konec března.

Obtížné setí: První sel majitel čís. 19 na Bílou sobotu 27. března. Po svátcích vyjeli všichni hospodáři do polí, ale nezasel nikdo. Deštivé počasí znemožnilo každou práci na poli. Během dubna podařilo se sice většinu jaře zasíti, ale ještě mnoho rolníku dosívalo až v květnu, což je u nás nezvyklé. Podobné potíže byly se sázením brambor. Na „lehčích“, písčitých polích dalo se sázeti koncem dubna, ale do „těžší“ půdy nebylo možno dříve než v květnu. Jarní období 1937 způsobilo rolníkům vůbec málo radosti. Byly tu potíže se žity. Jen málo hospodářům se žita z jara zelenala. Bylo je nutno „křísiti“ umělými hnojivy. Ale i když hospodáři „posejpali“ víc než dost, přece jen museli některá žita zaorat. Nově oseta ovsem, ječmenem nebo osázena bramborami byla tato pole vesměs až v květnu, neboť nikdo nezaorává, má-li jen jiskřičku naděje že se chatrný ozim „udělá“.

Senoseč: Protože květen byl celkem teplý měsíc, vyrostly na lukách bohaté trávy a jetele na polích. Již v druhém týdnu června se kosila sena. Sklizeň sen i jetelů byla rychlá a pohodlná, neboť bylo trvale sucho a horko. Byla to radostná práce.

Žně: Také žně nebyly pro většinu rolníků tvrdým oříškem. Na žita se vypravili ti nejchvátavější již 19. července. Úrody z polí rychle ubývalo. Žita, pšenice a ječmeny zmizely ve stodolách, aniž by téměř zmokly. Ovsy svázaly pohodlně a velmi suché jen ti, kterým dříve uzrály. V druhém týdnu srpna přišly deště a trvaly skoro až do konce měsíce. V této době sklízeny byly hlavně ovsy zasety po zaoraných žitech. Otavy letos velmi utrpěly dešti. Sekly se i v deštivém počasí („měly své neděle“ = byla obvyklá doba sklizně), ležely dlouho na lukách a tím ztratily na jakosti, i když se na konec sklízely za pěkného počasí dobře suché. Sklizeň bramborů nebyla příliš příjemná. Nedobývali-li je lidé za dešťových přeháněk, vadila přílišná vlhkost půdy. Celkově posuzováno, nemohou si rolníci své namáhavé práce naříkati. Je sice pravda, že někdo měl řídká žita, jiný zase slabší ovsy, ale obojí dalo bohatý výmlat jakostního zrna. Velmi pěkné byly pšenice a ječmeny. 1ha pole dal průměrně více než 20q žita. U pšenice byl výnos větší. Ovsa bylo kolem 19-20q z hektaru. Ječmeny velmi pěkně sypaly. Při letošních monopolních cenách stržili místní hospodáři dosti značné částky peněz za obilí. Však to všichni také velmi potřebovali, neboť loňská tržba byla opravdu ubohá. Také brambor se hodně urodilo. 1ha půdy dal okolo 200q brambor.

Velká jejich úroda však podstatně snížila poptávku, takže se těžko prodávaly a to i za laciný peníz od 12-20Kč.

Požár v obci: Dne 9. května v noci z neděle na pondělek vyhořelo stavení číslo 46. Františka Petrů. Stavení je menší a za přispění místního hasičského sboru bylo brzy po požáru. Škoda je kryta pojištěním.

Smrt prvního prezidenta Československé republiky. * 7. březen 1850 v Hodoníně na Moravě † 14. září 1937 v Lánech v Čechách

Rok 1938

Počasí a hospodářské poměry: Mírná zima. Příznivé počasí. Velmi pěkná úroda na polích i loukách. Pěkná pohoda potrvala přes polovici srpna. Pak ale nastaly dlouhé a vydatné deště, jaké už dávno ve žních nebyly. Chrbonín opět svou přičinlivostí a přesvědčením:co má své neděle, ať jde pod střechu – vyhrál. Málokdo – a to ještě jen s částí sklizně – uvízl na víc než 3 týdny v deštích. Zle byli postiženi ti, kdo se opozdili nebo měli obilí z různých důvodů na poli ještě několik dní po polovici srpna. Z počátku byla jakás-takás – naděje, ale když už obilí začalo v kopkách klíčit, kopky se zdaleka zelenaly a oves rostl. Na řadech, loučili se postižení s výsledky svého celoročního přičinění. Slunce však zase všechno vysušilo, i to hrozné bláto na našich cestách – a byl celkem pěkný slunný podzim. Po stránce hospodářské je letošní rok pro naši obec – dobrým rokem, protože dešti zničeného obilí bylo i nás málo. Zde pan učitel Václav Kvasnička skončil s psaním kroniky. Poslední řádky se zmiňují o žních a začátcích podzimu. Dnes po mnoha létech se snažíme dopátrat, proč s psaním skončil. Pamětníci už ale nejsou, ale domníváme se, že pan učitel Kvasnička byl s největší pravděpodobností povolán jako záložník k výkonu vojenské služby. V měsíci září toho roku byla mobilizace čsl. branné moci a po demobilizaci se už do Chrbonína nevrátil a začal učit jinde. V roce 1939 15. března bylo území čsl. republiky obsazeno německým vojskem, kronika byla z obce odvezena. Následné stránky byly panem učitelem Kaislerem napsány dodatečně až po válce, když byla kronika vrácena do obce.

Mnoho událostí z této doby bylo zapomenuto, protože nikdo si nedělal ani soukromé zápisky. Psaní jakýchkoli pamětí bylo velmi tvrdě trestáno. Bylo to období velmi těžké persekuce. Dodatečné zapsal L.Vácha 3.2.2000

V období německé okupace byla kronika úřady odebrána a uložena v Praze. Po skončení války byla obci vrácena. Kroniku začíná od r.1953 psáti ředitel zdejší národní školy Jaroslav Kaisler události do r.1952 jsou napsány jen přehledně.

Okupace: Československá republika byla mnichovským diktátem 29. září 1938 zmenšena o pohraniční území. 15. března 1939 obsadili němečtí fašisté Čechy, Moravu a Slezsko a zřídili nad nimi protektorát. U nás poněmčování. Nápisy v obci musely být dvojjazyčné. Na obecní úřad docházely přípisy buď dvojjazyčné nebo čistě německé. Čeští lidé nuceni nastoupit práci v německé „říši“. Ze zdejší obce byl tam František Příplata z čp.41 a Josef Tománek z čp.44. 1.září 1939 vypukla válka. Od začátku války zaveden příděl potravin na lístky. Zemědělci stali se ve svých, výrobcích samozásobiteli. Byly stanoveny povinné dodávky zemědělských produktů. Později měl zemědělec po ponechání samozásobitelských dávek všechno odevzdati. Do vsi přicházely úřední kontroly, které prováděly ve staveních prohlídky. Kouholy v naší obci vždy dopadly bez větších trestních následků. Když kantoři přišli do obce, uspořádali občané pro ně potravin a prohlídky proběhly mírně. Zásoby museli občané schovávat. Německo vstoupilo v r. 1941 do války se Sovětským svazem. Věděli jsme, že si tím fašisté přivodí svůj konec, třeba začali zběsile řádit. Občané posilovali se v odporu poslechem rozhlasu z Moskvy, Paříže a Londýna. Scházeli se na společném poslechu.

V r. 1941 stala se zdejší dvojtřídní škola jednotřídkou. Toho roku odešel řídící učitel František Boháč na školu v Klokotech. Působil zde 18let. Na jeho místo nastoupil Jaroslav Kaisler, který učil na škole Rodné u Mladé Vožice. 4. června 1942 byl v Praze zavražděn fašistický protektor Heydrich. Ve všech obcích bylo zavedeno vyšetřování. Obyvatelé museli prohlašovat, že neznají na fotografiích uvedené předměty, které pachatelé při atentátu na místě zanechali. Dva občané byli přinuceni jeti do Prahy na manifestaci, že národ s Němci souhlasí. V srpnu byl zatčen německou tajnou policií Alois Kazda, hospodář z čp.24. Čeledín jej udal, že přechovává zbraně. Na štěstí zbraně nebyly nalezeny. Zatčený se po čase vrátil z vězení nemocen. Domnělý nedostatek pracovních sil řešili nacisti nuceným přeřazováním do továren (tzv. totální nasazení). Ředitel zdejší školy J. Kaisler nasazen byl do Tábora do továrny, kde pracoval přes 11/2 roku. František Praveček z čp.1 poslán byl kopat zákopy, když se k Vídni blížila Rudá armáda. Za války nastal velký nedostatek potravin hlavně v městech. Ceny na „černém trhu“ stoupaly. Zdejší občané získali dost peněz. Téměř všichni si během války pomohli z dluhů. Ke konci války (počátkem r. 1945) denně létalo nad krajem mnoho spojeneckých letadel. 2 bomby spadly u Mlýnů směrem k Benedovům. V dubnu 1945 přišli do obce němečtí uprchlíci. Byli ubytováni ve škole v obou třídách. Naše děti se učily v hostinci. Fronta se blížila z Moravy k Čechám. Někteří občané si kopali kryty v zemi. Jeden byl v poli u luk ke Kopaninám, druhý v lese Kopaniny.

Osvobození: 5. května 1945 oznámil rozhlas, že v Praze vypukla revoluce, že vlastenci obsadili ve dne v noci, jak se Praha skutečně brání. V obci se vytvořil revoluční národní výbor. Jeho členy byli František Chlada

čp.33, Příplata František čp.41, Karel Taraba čp.12, František Petrů čp.46, Josef Adam čp.21. PO silnicích v okolí prchala nacistická vojska. Velká spousta aut stála na silnici od Lejčkova k Chýnovu. První sovětští vojáci přišli do naší obce 10. května 1945. Přišli s lidmi, kteří je šli vítat do choustníka. Večer opět odešli, protože příští dece pokračovali, na cestě ke Praze. Němečtí uprchlíci se z obce odstěhovali. Mnoho nacistických vojáků se potulovalo v lesích. Módní obyvatelé hromadně prohlíželi lesy, aby je očíslili od těchto nebezpečných živlů. Několik fašistických vojáků bylo polapeno. Němci z pohraničních krajů se vystěhovali do Německa. Pohraničí je osidlováno našimi lidmi. Z obce odešel do pohraničí obchodník Vlad. Pařízek z čp.15. Jeho usedlost koupil František Příplata z čp.41. V Choustníku je zřízena střední škola (Býv. měšťanská škola). Do ní chodí také děti z Chrbonína. Naše škola dodala tam lavice a tabuli. 26. května 1946 konaly se volby do ústavního národního shromáždění. Komunistická strana Československa obdržela 64 hlasy, lidová strana 38, národní socialisti 27, sociální demokraté 14 hlasů. V r. 1964 zřízeno bylo v obci strojní družstvo. Hospodáři si koupili společně traktor, samovazač a některé menší stroje. V r 1950 byly stroje převzaty státní traktorovou stanicí v Táboře a ze vsi odvezeny. R.1946 vyměřovala ze silnice ke dvoru u Terezína a do Radenína. Občané lámali v nově otevřeném lomě na Blaníku kámen na silnici. Ke stavbě však nedošlo. Cesty v obci a z obce se opravovaly v létech 1951, 1952. V roce 1947 bylo v zimě mnoho sněhu, léto bylo velmi suché. Obilí dalo málo slámy, zrna však dostatek. Horší to bylo s pící. Přes léto a na podzim louky úplně vyschly. Otava se nesklízela. V roce 1950 byl v obci zřízen telefon. Hovorna je umístěna v hostinci. Při stavbě sloupů k choustníku pracovali místní občané. O žních r. 1950 vyhořelo stavení Aloise Hovorky čp.22. Shořelo obytní stavení a stodola, ve které byla již část sklizně. V r. 1950 vyskytla se na katastru prvně mandelinka bramborová. Její zamoření

bramborových kultur stále vzrůstá. Občané ji hubí sbíráním a poprašováním insekticidy.

Krupobití: 11. května 1952 postihlo téměř celý katastr obce krupobití. Ve vsi není pamětníka takové katastrofy. Kolem 18 hodiny padaly kroupy přes půl hodiny. Krajina se pokryla vrstvou krup přes 1dm vysokou a dělala dojem vánoční krajiny. Zároveň se do vsi přivalilo velké množství vody, už vnikla do příbytků. U rybníka u Benedů se protrhla stavidla a rozbořil se splav. Žita a ovoce jsou úplně zničeny. Podzim téhož roku byl velmi vlhký. Celý podzim pršelo. Brambor a otavy se obtížně sklízely. Občané naší obce svou pílí však dokázali téměř všechny podzimní práce dokončit. Toto nepříznivé počasí zavinilo, že někteří rolníci nemohou splnit své dodávkové povinnosti. Protože se v okolí vyskytly nakažlivé nemoci, hlavně žloutenka, byla většina studní v zimě 1952 desinfikována. V roce 1952 se narodili:Květa Šimotová z čp.11,

Svatby: Tenklová Anna z čp.10, Květa Návarová z čp.29, František Drda z čp.34, Křepelka Václav z čp.36 Václav Kvasnička se narodil 3. 1. 1953.

Rok 1953 Obyvatelé: Statistika obyvatelstva k 1. 1. 1953. Číslo domu

Jméno přednosty domácnosti

Zaměstnání

1.

Praveček František

zemědělec

Počet osob v rodině 2

Muži Ženy 2

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 16.

Blažek Rudolf Tenkl Josef Drda Josef Vácha Josef Hovorka František Praveček František Sedláček Jan Buřič Ferdinand Tenkl Václav Veselý Josef Šimota Josef Taraba Karel neobydleno Veselý Josef Příplata František Jůza Josef Maťha Václav

17.

Hrnčíř Jaroslav

18. 19. 19. 20. 21. 22.

Vácha Matěj Žid Vojtěch Vondráček František škola Adam Josef Hovorka Alois

23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Kovář Václav Kazda Alois Kvasnička Josef Drda František Tenklová Marie Beneda Jan Návarová Marie Petrů Karel Kovář František Kračmera Josef

zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec

5 9 7 3 2 4 3 5 8 2 3 5

3 5 4 2 1 1 1 1 1 1 1 2

2 4 3 1 1 3 2 4 7 1 2 3

zemědělec zem. a tesař zemědělec dělník zem. a zedník zemědělec zemědělce kolář

5 5 4 3

2 3 1 1

3 2 3 2

7

3

4

5 4 3

4 2 1

1 2 2

dělník zemědělec

4 5

1 3

3 2

zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec zemědělec

2 2 4 5 5 3 2 7 5 5

1 1 3 3

1 1 1 2 5 1 2 5 3 2

2 2 2 3

33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48.

Chlada Jaroslav zemědělec Drda František zemědělec Kvasnička Alois zemědělec Křepelka Václav zem. a kovář Kaisler Jaroslav ředitel školy Hodina Matěj zemědělec neobydleno Šafář Jan zemědělec Příplata František výměnkář Křepelka Karel zemědělec Chlada František zemědělec Tománek Antonín zemědělec Vácha Václav zem. a trafik. Petrů František zemědělec Pavlovský Jan zemědělec Křepelková Kateřina zemědělec

2 3 4 3 3 3

2 2 1 2 1 1

4 2 4 6 3 2 6 5 1 194

2 1 2 2 2 1 5 2 89

1 3 1 2 2 2 1 2 4 1 1 1 3 1 105

Podle statistiky ve školní monografii bylo 23. 3. 1929 v obci 300 osob, 137 mužů a 163 ženy. Za 24 roky jest se úbytek 106 obyvatelů.

Místní národní výbor: Obec řídí místní národní výbor. Členy jsou: František Petrů z čp.46, předseda, Karel Křepelka z čp.42, místopředseda a zemědělský referent, František Kovář z čp.31, finanční referent, František Chlada z čp.43, zásobovací referent, František Příplata z čp.41, kulturní referent, Václav Křepelka z čp.36, Alois Hovorka z čp.22, Václav Kovář z čp.23, František Hovorka z čp.6, Chlada Jaroslav z čp.33, Jaroslav Křepelka z čp.48, Ferdinand Buřič z čp.9.

Obecní tajemník: Obecním tajemníkem je František Volf z Radenína, který je zároveň obecním tajemníkem v Krtově.

Neplniči: Za rok 1952 nesplnili předepsané dodávky zemědělských produktů z čp.1, 6, 7, 16, 17, 18, 19, 23, 24, 25, 27, 38. Tyto rodiny neobdržely šatenky a potravinové lístky. Nebyla jen povolena domácí porážka vepře.

Hospodářské zvířectvo: 1. ledna byl tento stav hospodářského zvířectva: koně 17, hovězí dobytek 279, vepřů 273 (z toho 25 chovných prasnic), ovce 2, kozy 28, slepice a kohouti 1143, husy 46, kachny 26, krůty 2, králíci 43.

Knihovna: 1.ledna bylo v místní lidové knihovně498 knih.

Rada žen: 13.ledna byla v obci ustavena rada žen. Předsedkyní je Růžena Adamová z čp.21, členkami jsou Anna Příplatová z čp.41, Marie Návarová z čp.29, Růžena Kaislerová z čp.37.

Ples: 31.ledna pořádali hasiči ples.

Maškary: 16.února uspořádali místní občané maškarní průvod. Byli v něm ženich s nevěstou, fotograf, harmonikář, hajný, strážník, medvěd, kominík, drážník a ještě jiní. Večer se konala v hostinci zábava.

Svoz kamene: V únoru se svážel z lomu na Blaníku kámen na vyzdění strouhy u čp.39 a 42. Část strouhy byla vyzděna již na podzim minulého roku.

Únorové slavnosti: 24.února konala se v hostinci oslava únorových událostí 1948. Promluvil na ní řed. Školy J.Kaisler.

Hnojiva: V únoru bylo obci přiděleno toto množství umělých hnojiv:draselná sůl 104q, struska 40q, superfosfát 36q, dusičnan 26q.

Osevní plán: Letošní osevní plán je tento :žito 58 ha, pšenice 33 ha, oves 49 ha, ječmen 16 ha, ozimá směska 2,10 ha, jetel červený dvousečný 57 ha, luštěniny krmné ??? ha, hrách 1,58 ha, len 5 ha, mák 2 ha, brambory 63 ha.

Závazky: Počátkem měsíce března zavázali se místní občané k oslavě 1. a 9.května k těmto závazkům: Jarní práce budou provedeny za 12 dní místo za 15. Ošetření luk se provede v nejkratší době na 100%. Provede se rozšíření orné půdy určené ONV na 100%. Sběr železného šrotu provede se do 1.května na 50%.

Mezinárodní den žen: 7.března byl v místním hostinci oslaven Mezinárodní den žen. Promluvil tajemník MNV Fr. Volf.

Živnost kolářská: Začátkem března zrušena životnost kolářská Fr.Vondráčka, protože onemocněl. Dílnu měl v obecním domku č.39.

Dodávka dřeva: Letos mají hospodáři dodati 160 m dřeva.

J.V.Stalin zemřel: 5.března zemřel předseda vlády SSSR a tajemník Ústředního výboru KSSS J.V.Stalin. K uctění jeho památky byla v hostinci dne 9.března

společně vyslechnuta smuteční tryzna. Na hromadný poslech se sešlo 45 občanů. Domy byli vyzdobeny smutečními prapory.

President republiky Kl.Gottwald zemřel: 14.března zemřel president republiky Klement Gottwald v 11.hod. dopoledne. Zprávu přinesl rozhlas po 2.hod. odpoledne. Všichni občané byli velice překvapeni náhlím presidentovým skonem. Toho dne večer byla ve škole smuteční slavnost, na které promluvil řečník z Tábora. Pohřeb se konal 19.března. Občanstvo ve 13.hod. věnovalo 5.minut ticha vzpomínce na zemřelého presidenta. V 16.ho. shromáždilo se ve škole 70 občanů, aby hromadně vyslechli rozhlasový přenos z jeho pohřbu.

Ant. Zápotocký presidentem: 21.března byl zvolen presidentem republiky dosavadní předseda vlády Antonín Zápotocký. Na jeho počest vyvěšeny státní vlajky.

Železná neděle: 22.března byla pořádána „železná neděle“. V obci byl vykonán sběr surovin, hlavně železného šrotu. Sebralo se 20q železa(roční plán splněn na 100%), 26kg papíru, 23kg textilu, 51kg kostí a 9 vajec.

Ošetření stromů: Kolem 20.března provedlo se v obci ošetření a postřik ovocných stromů.

Počasí: Letošní zima byla poměrně mírná. Velké mrazy nebyly, sníh však ležel trvale. V lednu byly jen dvakrát mrazy -16oC, 9.února -15 oC. Jinak byly teploty značně vyšší. Poslední týden v únoru nastala obleva. V první třetině března sníh pozvolna roztál a bylo tepleji. 13. a 14.března napadal sníh, přišlo mrazivé počasí. Po několika dnech sníh roztál. 21.března vyjelo několik hospodářů připravovat pole. 23.března jelo se na polní práce již všeobecně.

Poslech rozhlasu: 5.dubna poslouchali zemědělci v hostinci zemědělský rozhlas. Mluvili členové vlády. Po poslechu byla diskuse o JZD a o zemědělských pracích.

Květnové oslavy: 8.května byla slavnostní schůze MNV ve škole. Žáci provedli kulturní vložku. 10.května účastnili se žáci v místě běhu vítězství.

Počasí: Stav polních kultur:Žita značně vyhynula a byla řídká, jetele byly také řídké. Na jaře bylo chladno. Následkem toho byl pomalý růst kultur. Vyvrcholení chladna nastalo 9.května. Přes noc napadlo asi 10cm sněhu. Celá krajina byla pod sněhem, třebaže stromy právě kvetly. Mnoho větví se zlámalo. Hospodáři sníh střásali. 10.května sníh ležel a nový připadává. Přes noc byl mráz. Se střech visely rampouchy.

Zemědělství: Na jaře projevil se nedostatek píce a slámy. Hospodáři kupovali slámu z velkého stohu v Radeníně (okresní reserva), kterou tam na podzim dovezli. Dobytek hynul. Někteří hospodáři museli zdvíhat dobytek.

Měnová reforma: 1.června byla provedena měnová reforma a zrušen odběr potravin na lístky. Vyměňovalo se 50 starých Kč za 1Kčs nové měny, část ale v lepším poměr 1:5. Naši občané vyměňovali peníze v Radeníně. Hodnota peněz se zvýšila. V obchodech je dostatek zboží.

Počasí: 3.června ráno ve 4hod. padá sníh a zůstává ležet. Teplota +1oC. Větve stromů jsou sehnuty až k zemi. Sníh padá do 7hod. a leží do 10hod. dopoledne. Nejvíce škody utrpěla žita. Silná žita polehla, slabá stála. V senách bylo deštivé počasí. Na ovse se objevilo mnoho sněti.

Žně: 20.července se ojediněle začalo síci žito a jarní ječmen. Během týdne byly žně v plném proudu. Počasí bylo příznivé. Trigonometr: V červenci byl na Kopaninách postaven trigonometrický bod (věž).

Počasí: Žně měly dobrý průběh. Bylo příznivé počasí. Výnosy však zůstaly daleko za minulými léty. Byl to následek špatného jara. Podzim byl velmi suchý. Orba obtížná. Ozim pro nedostatek vláhy jen slabě narostl. První větší srážky přišly teprve o vánocích. Začalo sněžit. Nedostatek slámy snaží se rolníci nahradit hrabankou z lesa.

Beseda: 31.října uspořádali žáci zdejší školy besedu s občany. Poděkovali jim za plnění dodávek brambor.

Měsíc čs. – sov. přátel: 8.listopadu uspořádali žáci štafetový běh obcí k oslavě 36. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Odpoledne byla ve škole besídka na zahájení měsíce čs. – sovět. přátelství. K tomuto Měsíci hlásil MNV s.presidentovi A.Zápotockému splnění těchto závazků: Podmítka provedena na 115 ha(splněno na 100%), řepka zaseta na 3 ha (100%), 130 kusů vajec nad plán u jednotlivých zemědělců splněn na 100%, sklizeň otav na 77 ha(100%), orba s předradličkou 30 ha provedena na 15 ha, hluboká orba 150 ha provedena na 28 ha, sběr odpadových surovin splněn na 122%. ONV v Táboře byla odevzdána zdravice a stuha pro sovětský lid. Měsíc čs. – sovět. přátelství ukončen byl 9.prosince slavnostní schůzí v hostinci.

Pohyb obyvatelstva: Pohyb obyvatelstva. V čp.2 zemřel 22.února Matěj Drda ve věku 74let, v čp.3 zemřel 5.května František Tenkl ve věku 95let. Byl to nejstarší občan obce. V čp.4 zemřel 8.června František Drda ve věku 73let, v čp.22 zemřela 3.července Antonie Hovorková ve věku 40let, v čp.25 zemřel dne 18.října Fr.Kvasnička ve věku 78let. Z čp.10 se vdala Anna Tenklová do Kozmic, z čp.17 odešel Jaroslav Hrnčíř do učení do Prahy, z čp.18 odešel Ladislav Vácha na vojnu, z čp.26 se vdala Libuše Drdová do Bolinky u Vlašimi, z čp.29 odešla Květa Svitáková se synem k manželovi do Nových Dvorů, z čp. 42 odešel Jaroslav Křepelka na vojnu a Miloslava Musková do Prahy. Do čp.26 se přivdala Antonie Drdová se synem, v čp.29 se narodil Jan Sviták, v čp.42 se narodila Věra Musková, do čp.46 se vrátila Věra Petrů. Svatby byly v čp.42 a 26. Stav obyvatelstva koncem roku: 84 mužů, 105 žen, všech 189.

Stavby: V letošním roce byly provedeny tyto stavby: Fr. Drda v čp.26 vystavěl na jaře novou stodolu. U tohoto čísla zanikla tím stará dřevěná stodola krytá došky:Poslední dřevěné stavby v obci jsou:stodola u čp.24 a obytné stavění čp.13, které je však opuštěné a značně zchátralé. Střecha se již na několika místech provalila. Fr. Hovorka z čp.6 provedl velkou přestavbu obytného stavění. Na podzim bylo dokončeno vyzdění svahu u strouhy kolem čp.42 a 29. Na zdi byl vystavěn plot. Cesta vedoucí od kapličky k čp.19 byla skopána, aby byla rovnější a její povrh byl opraven. Koncem roku byla provedena sbírka na Koreu. Vynesla 115Kčs.

Plnění dodávek: V letošním roce byl tento předpis dodávek a jejich plnění : Žito:předpis 1179,70q, ječmen:166,70q-177q, oves:264,70q-148,50q, brambory:5461q-3957,50q,vejce:76734kusů, dodáno 67668 kusů, mléko 181485l-119051l. V letošním roce dodáno 126 kusů vepřů ve

váze 251,91q. 1q žita stál 80Kčs, 1q jedlých brambor 21Kčs, s příplatkem 29 Kč, průmyslové brambory 24 Kč.

Rok 1954 Zemědělský plán: Podle rozpisového sumáře státního plánu rozvoje zemědělské výroby na r.1954 má se v obci vypěstovati podle plánu ONV v Táboře:ozimá pšenice na 33ha při výnosu 20,5q na 1 ha celková sklizeň 678q; žito 57 ha, výnos 18,5q, sklizeň 372q; oves 49,1 ha, výnos 14,40q, sklizeň 894q; hrách 2,7 ha, výnos 9,3 q, sklizeň 25q, luštěniny krmné na zrno 3,2 ha, výnos 14,40q, sklizeň 46q; řepka 3 ha, výnos 11q, sklizeň 33q, mák 1 ha, výnos 5,2q, sklizeň 5,2q; len 6 ha, výnos stonků 18q, semene 3,1q, sklizeň stonků 108q, semene 18,6q; kmín 0,5 ha; brambory 59 ha, výnos 156q, sklizeň 9200; krmných plodin 77,19 ha; louky 78,92 ha, výnos 300q, sklizeň 2367q; - skot celkem k 31.12.1953 343 kusů, z toho krav 175 kusů, plánovaný stav k 31.12.1954 318 kusů, z toho krav 161 kus;- výroba mléka 264040l;koně k 31.12.1954 16 kusů, ovce 9 kusů, výroba vlny 36kg; prasat k 31.12.1954 256 kusů, drůbež 1460 kusů, z toho slepic 1350 kusů, výroba vajec 144450 kusů.

Úmrtí: 18.ledna zemřel Karel Taraba z čp.12 ve věku 70let. Zastával také službu posla MNV.

Svatba: 16.ledna se ženil František Tenkl z čp.3. Jeho manželka je z Krtova. Odstěhoval se do Kralup, kde pracuje v továrně.

Ples: 23.ledna pořádán hasičský ples. Účast proti minulému roku byla slabší, ale jinak se vydařil.

Schůze: 5.února byla v hostinci schůze o národních výborech. Řečník byl z Tábora. Diskutovalo se o pracovnících MNV a ONV. Občané byli s prací MNV spokojeni, určité výhrady měli proti ONV. Hlavní část diskuse se věnovala nedostatku silnice v obci.

Svatba: 6.února se ženil Alois Vácha z čp.5. Jeho manželka je z Pořína.

Počasí: Začátkem roku napadlo dosti sněhu. V polovině měsíce ledna byla slabá obleva. 23.ledna začalo mrazivé a větrné počasí. Bylo i v únoru. Vítr odvál s polí Většinu sněhu. 27.ledna bylo ráno -21oC, 31.ledna ráno -21oC a v poledne za slunečného počasí -15oC. Nejnižší teplota v obci byla 1.února ráno -22oC. V nižších polohách byly teploty mnohem nižší. Ještě ve dnech kolem 20.února byly ráno teploty -15oC a pak celodenní mráz. Zmrzlo ovoce na půdách, naložená vejce a zelenina ve špízích. Zamrzlo mnoho vodovodů. Někomu namrzly brambory ve sklepech a v krechtách. Nastaly závady v zásobování uhlím. Byla omezena osobní doprava, aby mohly jezdit vlaky s uhlím. V letošní zimě byl nedostatek elektřiny. Do vánoc byly večery téměř bez elektrického proudu. Svítilo se petrolejovými lampami a svíčkami. Po vánocích se situace zlepšila. V určitých dnech byl však ráno a večer proud vypnut.

Chřipka: V únoru se šířila epidemie chřipky. V naší obci onemocnělo jen málo občanů. Jinde řádila chřipka velmi silně. Byly zakázány taneční zábavy.

Úmrtí: 16.února zemřel místní kovář Václav Křepelka ve věku 68let. – 22.února zemřel Václav Kračmera z čp.32 ve věku 70 let.

Ples: 27.února uspořádali hasiči druhý ples. Byl slabě navštíven. Přišlo také několik masek.

Maškary: 1.března chodily po vsi maškary. Hospodáři oblékli se do žertovných obleků a masek. Chodili od čísla k číslu.

Mezinárodní den žen: 7.března pořádala škola oslavu Mezinárodního dne žen.

Přednášky: 13.března přednášel ředitel J.Kaisler ve škole na téma:Slunce, zdroj života a Neviditelný život. Přednáška byla doprovázena světelnými obrazy.

Smuteční slavnost: 14.března byla uspořádána smuteční vzpomínka k prvému výročí úmrtí J.V.Stalina a K.Gotvalda. Slavnost byla ve škole.

Spála: Kolem 15.března vypukla v obci silná epidemie spály. Denně přijížděl do vsi lékař k novým případům. Nemocné děti vozili do táborské nemocnice k léčbě penicilinem. Byla to největší epidemie od první svět. války. Tak např. 24.března bylo odvezeno 6 dětí do nemocnice.

Počasí: Poslední dni v únoru se oteplilo. 17.března jel první hospodář vláčit pole. Následující dni jen ojedinělí zemědělci pracovali na poli. 22.března se již vyjelo hromadně na pole.

Schůze: 19.března bylo v obci pořádána veřejná schůze. Na ní byl občanům vyložen nový volební zákon. Referent byl z Tábora. Občané diskutovali o práci národních výborů.

Divadlo: 27.března sehrál zde ČSM z Měšic divadelní hru „Zorka“.

Přednášky: 28.března přednášel řed. Zdejší školy J.Kaisler na téma: Jak člověk poznává vesmír, Je život na jiných planetách? Při tom promítal diafilm.

Ovocné stromy: V měsíci březnu byly v obci ošetřeny ovocné stromy a proveden postřik.

Přednášky: Během měsíce dubna přednášel vždy v neděli řed. Školy J.Kaisler na toto téma: Vznik a stáří Země, Afričtí trpaslíci, Stavba hmoty, Darwinismus, Moskevské Metro, Velká práva sovětských občanů, Byl počátek a bude konec světa, Původ člověka. Přednášky byly početně navštěvovány. Promítal se při nich diafilm.

Beseda o knize: 11.dubna byla ve škole pořádána beseda o knize M.Pujmanové Život proti smrti.

Úmrtí: 13.dubna zemřela Anna Veselá z čp.14 ve stáří 62 let.

Volby: 14.dubna byla sestavena Národní frontou a občany schválena kandidátka pro volby do MNV dne 16.května. Kandidáty jsou: Frant. Příplata, čp.15, Frant. Chlada, čp.43, Karel Křepelka,čp.42, Josef

Veselý, čp.14, Frant. Petrů, čp.46, Alois Hovorka, čp.22, Josef Kračmera, čp.32, Růžena Adamová, čp.21, Anna Tenklová, čp.10. Na příští schůzi vystoupili kandidáti s tímto akčním plánem: Na zemědělském úseku budeme sledovat připouštění krav a prasnic, budeme dbát, aby byly řádně ošetřeny louky, aby byla obdělávána veškerá půda v obci, aby byly dodržovány agrotechnické lhůty, aby byl dodržován zástav skotu. Ve výstavbě obce: Zřídíme úřadovnu MNV v domě Fr. Příplaty čp.41, který tuto budovu nabízí celou pro veřejné účely a předal by ji na podzim t. r., bude-li potřebná částka na zakoupené uhrazena ONV. Plánujeme zřízení samosprávného vodovodu pro celou obec. Práce spojené s výkopem provedou občané svépomocí. Pro ulehčení nákupu zajímáme se o zřízení prodejny Jednoty v místním hostinci V. Tenkla čp.10. Ve škole plánujeme stavbu nových záchodů, protože staré jsou na spadnutí. Požádáme školský referát ONV o pomoc. Věříme, že ONV pojme do plánu stavbu silnice z Chrbonína přes Terezín do Radenína. O přípravu a průběh voleb starají se v obci 3 komise. V obvodní komisi jsou Alois Kvasnička, čp.35, Frant. Kovář, čp.31, Tománek Josef, čp.44, Příplatová Anna, čp.31. V místní komisi jsou Josef Adam, čp.21, Sedláčk Jan, čp.8, Karel Taraba, čp.12, Jan Šafář, čp. 40, Marie Navrátilová, čp.29. V okresní komisi jsou Jaroslav Kaisler, čp.37, Frant. Drda, čp.26, Václav Tenkl, čp.10, Emilie Kazdová, čp.24. V komisi pro volby do okresu, která má sídlo v Radeníně, jsou ze zdejších občanů Fr. Petrů;čp.46 a Jaroslav Chlada, čp.33. Do okres. nár. výboru kandiduje za okresek, ke kterému patří i Chrbonín, Václav Strnad, člen JZD v Turovci. Do KNV kandiduje za zdejší okrsek Vlasta Mrázková, vedoucí zahradnické farmy v Sezimově Ústí.

Počasí: Počasí v dubnu bylo chladné a vlhké. 16.dubna padal sníh. Žita dobře přezimovala. Pšenice jsou slabé. Také některé jetele. Řepka zklamala. Musela se zaorat. První bouřka byla 2.květa.

Spála: Epidemie spály skončila 15.dubna. Jiné případy se neobjevily. Celkem v obci onemocnělo 16 dětí, které se léčily v nemocnici. Jistě však zůstaly některé případy nepoznány nebo nehlášeny.

1. květen: 1. května účastnilo se několik občanů oslav v Táboře.

Taneční zábava: Tento den byla v hostinci pořádána taneční zábava.

Film: 5. května promítal Svaz čs.- sov. přátelství z Tábora v hostinci film Rytíř zlaté hvězdy. Účast 74 osoby.

Volby: 6. května šli členové všech volebních komisí na instruktáž do Radenína.

Oslavy: 8. května byla uspořádána ve škole oslava osvobození Sovětskou armádou.

Volby: 9. května chodily v obci tři dvojice občanů, které vysvětlovaly význam a postup voleb do národních výborů.

Beseda: 11. května se občanům představil nový kandidát do okres. nár. výboru Vojtěch Kučera z Terezína. Zároveň uspořádali vojáci z Hrob estrádu a promítali film Osudy žen.

Divadlo: 15. května sehrála osvětová beseda z Chotčin v místním hostinci divadelní hru Slatky – zmatky.

Volby: 16. května konaly se volby do národních výborů. Volební místnost byla v hostinci. Zdejší škola ji vyzdobila. Volby začaly v 7ho. ráno. Do 13.hod. odvolili všichni občané. Volby měly klidný průběh. Bylo 121 voličů. Bylo 121 platných volebních lístků. Kdo s kandidátem nesouhlasil, mohl jej na lístku škrtnout. Kandidáti do MNV byli všichni zvoleni. Žádný nedostal méně než 100 hlasů. Do okresního národního výboru zvolen Vojtěch Kučera 64 platnými hlasy, do krajského nár. výb. Vlasta Mrázková 71 hlasem. Den před volbami a v den voleb navštívili volební místnost zástupci úřadů. Volby řídila okrsková komise, zástupcem ONV byl Josef Adam. Veškerý volební materiál byl ihned zaslán do úschovny ONV v Táboře.

Nový MNV: 25. května konala se v hostinci veřejná schůze s novým MNV. Nový MNV si zvolil předsedu Fr. Petrů čp.46., tajemníkem Fr. Chlada čp.43., druhým členem rady K. Křepelka čp.42. Předsedou zemědělské komise zvolen Jos. Veselý čp.14. a členy její J. Kračmera čp.32. a Fr. Drda čp.26. Do finanční komise zvoleni Al. Hovorková čp.22. a Fr. Kovář čp.31., do školské a osvětové A. Tenklová čp.10.,R.Adamová čp.21. a J. Kaisler čp.37. Při schůzi byl přítomen zástupce ONV Bílek z Tábora.

Počasí: Červen a červenec byly velmi vlhké, často pršelo. Seno se obtížně sklízelo. 20. července, kdy již loni začínaly žně, letos jsou na některých lukách ještě kupy sena, některé louky jsou ještě neposečené. Trav a jetelů narostlo dost, ale pro špatné počasí se těžko sklízely. Obilí následkem dešťů a větrů polehlo, zvláště ječmeny a ovsy. Ovocné stromy byly napadeny mšicí a roztoči. Listy měly pokroucené. Ovoce však bylo hojnost. První žito se seklo 27. července spíše pro nedostatek slámy než pro zralost.

Mezinárodní den dětí: 30. května byl oslaven Mezinárodní den dětí. Žáci zdejší školy pořádali v hostinci besídku.

Sběrna mléka: V červnu byla postavena dřevěná sběrna mléka před č. 14. Na stavbu přispěla táborská Madeta (mlékárna) 1000 Kčs.

Černý kašel: O prázdninách vyskytl se u dětí černý kašel.

Škola: Do zdejší školy bylo 1. září zapsáno 37 žáků.

Vodovod: Na podzim byly vykopány na loukách pod Blaníkem 2 studny pro vodovod. Vyzděny byly betonovými skružemi. Materiál s dopravou stál 5200 Kčs. Práci konali občané dobrovolně a zdarma. Stavbu vodovodu provádí Krajská vodohospodářská služba v Českých Budějovicích, oblastní vodárna v Táboře.

Měsíc čs. – sov. přátelství: 7. listopadu uspořádala škola štafetu k zahájení Měsíce čs. – sovět. přátelství. Odpoledne byla ve škole oslava Velké říjnové social. revoluce.

Protest: V listopadu zaslali občané protest proti remilitarizaci Západního Německa.

Volby: 28. listopadu volby do Národního shromáždění. V předvolební době psali žáci občanům dopisy. V obci agitovaly dvojice. Volby se konaly v hostinci ve vyzdobené místnosti. Všichni voliči hlasovali pro kandidáta Národní fronty Julii Prokopovou.

Počasí: Podzim byl deštivý. Sníh až před vánocemi a brzy roztál.

Knihovna: Místní půjčovna knih (knihovna) měla koncem roku 486 svazků. 33 návštěvníci si vypůjčili 334 knihy.

Pohyb obyvatelstva: Pohyb obyvatelstva (pokud není již uveden v letošních zápisech). Narodili se Josef Žid č. 19. 7. května, Věra Drdová z č. 26. 15. srpna, Marie Kračmerová z č. 32. 14. října, Jana Váchová z č. 5. 30. října. Zemřeli: Josefa Veselá z č. 11 ve věku 56 let, Petronila Tenklová z č. 3. 27. listopadu ve věku 76 let. Odstěhovali se: Jaroslav Vácha z č. 18. do Prahy do ústavu pro tělesně vadné, Václav Maťha z č. 16. s rodinou do Radenína. Do obce přibyli: Jan Beránek s šestičlennou rodinou z Petrovic, okres Ústí nad Labem, do č. 29. dne 24. května. Františka Trpáková do č. 14. z Kozmic. Z vojenské presenční služby se vrátili: Frant. Kazda z č. 24. a Jaroslav Křepelka z č. 48.

Rok 1955 Rok začal bez sněhu. Bylo větrno. 17. ledna byla vichřice, která polámala v lesích dosti stromů a sházela ze střech tašky. V polovině února napadlo velmi mnoho sněhu. Vítr zavál úvozy. Začátkem března přišly silné mrazy. Sníh stále leží. Ještě 17. března byla velká vánice. Teprve 21. března začíná obleva. Od 1. dubna přestaly mrazy a přišly deště; trvaly do poloviny dubna a znemožnily hospodářům vyjeti do polí. Od 15. dubna padá hodně sníh. 19. dubna jsou zaváty úvozy. Prvně jeli někteří hospodáři vláčit pole 22. dubna. Ale protože se počasí opět pokazilo, vyjelo se na pole hromadně teprve 26. dubna. Zemědělské práce jsou zdrženy. Brambory se sázely kolem 10. května. Některá žita vyhynula. Květen byl studený a vlhký. 21. května

byly ještě sněhové přeháňky. Léto bylo mokré. Jen na několika polích začali žně 8. srpna. Většina hospodářů vyšla na žně až 15. srpna. Deště zpomalily zrání a často práci zdržovaly. Teprve po 20. září zmizely z polí poslední panáky ovsa. Podzim byl naproti tomu suchý. Brambory se dobře dobývaly. Aby byla jejich sklizeň včas hotova, pomáhaly zdejším hospodářům brigády studentů z Tábora a dělníků ze Sezimova Ústí. Letošní brigády obci velmi pomohly. Studenti pomáhali také trhat len. Do vánoc jen občas padal sníh a slabě mrzlo. O vánocích pršelo a byla mlha. Bylo bláto. Celkem byl letošní rok vlhký.

Zemědělská výroba: Následkem vlhka byla úroda obilí, brambor i jetelů slabší. Obilí poléhalo. Při žních vyslala STS samovaz bez přímého náhonu od traktoru. V mokré půdě a v polehlém obilí se stroje smýkaly- Jádrové ovoce nebylo v obci téměř žádné, protože na jaře stromy vůbec nekvetly. Jedině byly třešně. Po deštích rozpraskaly a hnily. Borůvek v lesích bylo také méně než v roce minulém. Při žních vytvořili zemědělci z č. 3., 10., 46. pracovní skupinu. Dodávky byly splněny u obilí na 98%, sena a brambor na 100%.

Živočišná výroba: Stav hospod. zvířectva k 31. 12. 1955. Koně: 19 kusů, hovězí dobytek: 349, prasata: 292, kachny: 13, husy: 37, slepice: 1106. Ceny při prodeji dobytka za 1 kg: hovězí 3,5 Kčs, vepřový 6 Kčs. Vejce kg 8,40 Kčs, na volném trhu v zimním období 25 Kčs. Nad plán bylo dodáno vepřové a hovězí maso a vejce. V obci není ještě JZD.

Jiná zaměstnání: Z obce pracují 2 tesaři na vodním díle na Lipně, 2 zedníci jezdí na práci do Tábora, 2 děvčata šijí v továrně na prádlo v Táboře, 2 žáci studují jedenáctiletku a průmyslovou školu pro mechanizaci

stavebnictví. Majitelé menších hospodářství pracují v okolních státních lesích.

MNV: Místní národní výbor je v tomtéž složení jako v minulém roce. Úřední místnost je v soukromém domě předsedy MNV. Úřadovna, která měla být v domě č. 41., zatím zřízena není. Tím nemůže mít MNV úřední hodiny, protože občané chodí za předsedou od rána do večera. Veřejné hovory s občanstvem jsou prováděny při veřejných schůzích MNV, které jsou dosti časté. Debaty bývají rušné.

Národní směna: Na popud MNV byla 3. dubna pořádána národní směna. Při ní občané ošetřili stromy na obecních alejích, upravili hřiště a cesty.

Úprava obce: Fr. Drda č. 34. vystavěl novou stodolu, Frant. Kovář č. 31. Dostavěl chlívky pro vepře. O prázdninách byla opravena fasáda školy. Upraveny byly cesty ke Mlýnům a přes obec k hostinci, která byla po deštích ve velmi špatném stavu. V lednu bylo přivezeno 700 m železných rour pro vodovod. Byly složeny na loukách nedaleko studní a v obci u hospodářů. Položeny letos nebyly. Koncem února se vozil z Choustníka kámen na další vyzdění koryta strouhy v obci. Práce však na stavbě letos začata nebyla. Školní hřiště u rybníka za č. 47. bylo jako nevhodné zrušeno a nové upraveno na rozcestí polních cest do Mlýnů a Choustníka. Je vhodné, velké a mezi stromovím.

Veřejný život: V lednu pořádali požárníci ples, který byl navštíven četnými občany z okolních obcí. 11. února provedl řed. školy přednášku s diafilmem: Pěstujeme ovoce. Ochrana přírody. Jak lesy pomáhají přetvářet přírodu. 19. února uspořádaly místní ženy „babský bál“. Byla to zásluha jen 8 žen. Ostatní se pro různé výmluvy nepřipojily. Ušily si

stejné šaty po vzoru svérázu. Při plese tančily národní tance. Přestože byla velká vánice, dostavilo se dosti občanů z okolních obcí. Všem chutnalo cukroví a pečivo, které ženy napekly. 22. února chodily maškary. 6. března konala se ve škole oslava Mezinárodního dne žen. Žáci předvedli pásmo básní a písní. Byl promítnut diafilm o Boženě Němcové. V první polovině měsíce března chodily v obci dvojice občanů, aby lidem vysvětlily nebezpečí atomové zbraně a sebraly podpisy na protestní listině. 13. března promítal ř. J.Kaisler diafilmy: Jak zvyšovat užitkovost hospodářských zvířat. 19. března pořádali místní ochotníci divadelní představení Sládci od K. J. Erbena. 1. května se účastnilo několik občanů oslav v Táboře. 3. května promítal dům osvěty z Tábora film, Zítra se bude tančit všude. Návštěva 85 osob. 6. května byla v hostinci veřejná schůze. Z ní byly zaslány dopisy do SSSR a Německé spolkové republiky. Vyzývaly k boji za mír. 9. května byla v hostinci pořádána beseda k výročí osvobození. Žáci předvedli básně, zpívali, tančili a sehráli divadlo o pejskovi a kočičce. 8. května byla taneční zábava. 28. května se účastnili místní požárníci cvičení v obci Lomu. 5. června byl promítán film Zloděj kol. 12. června byl oslaven Mezinárodní den dětí. Škola provedla v hostinci besedu s dětským divadlem. Téhož dne se místní požárníci účastnili cvičení v Chotovinách. 19. června přednášel řed. školy J. Kaisler na thema Husitské revoluční hnutí. Promítány diafilmy. 25. června sehráli zde ochotníci z Měšic veselohru Kudy kam? 5. července byla pálena hranice k upomínce upálení M. J. Husa. Proslov měl J. Kaisler. Účastnili se také požárníci. 10. července navštívilo několik občanů oslavy na Kozím Hrádku, kde promluvil president republiky A. Zápotocký. 11. září byl promítán film Ďáblova krása. 6.listopadu byla ve škole uspořádána beseda k oslavě Velké říjnové socialistické revoluce a tím zahájen Měsíc čs. – sovět. přátelství. Kulturní pořad obstarala škola. Týž den běžela přes ves štafeta s poselstvím sovětského lidu. Do Sovětského svazu byl zaslán vyzdobený dopis se závazky zdejších občanů. 8. listopadu promítal se

v hostinci film Dovolená s Andělem. 11. prosince přednášel řed. J. Kaisler o nových způsobech zemědělských prací a promítal zeměděl. diafilmy ze SSSR. 22. prosince uspořádala škola besedu s Dědou Mrázem, které se účastnilo mnoho rodičů.

Politika: V obci jsou dvě politické strany: Komunistická strana Československa a Čs. strana lidová. Většina obyvatelstva je však bezpartijní.

Kultura: Místní lidová knihovna měla k 31. prosinci 543 svazky. Výpůjček za rok bylo 403. Čtenářů bylo 37.

Škola: Od 1. září je zdejší škola opět dvojtřídní. Ředitelem je J. Kaisler, učitelkou M. Štolová z Choustníka. Škola má 42 dětí.

Výzkum květeny: Od letošního roku provádí J. Kaisler výzkum okolní květeny pro Čsl. akademii věd.

Pohyb obyvatelstva: V letošním roce se narodili: 17.5. Václav Veselý z č. 14., 23.8. Jiří Hrnčíř z č. 17., 25.9. Karel Taraba z č. 12., 29.8. Josef Drda z č. 34. Zemřeli: Barbora Hovorková z č. 6., 18.6. ve věku 73 let, František Petrů z č. 46., 7.12. ve věku 84 let. Na vojnu odešli: J. Vácha z č. 18. a Václav Hovorka z č. 22., z vojny se vrátili: Ladislav Vácha z č. 18. a Jaroslav Křepelka z č. 42. Odstěhovala se Bl. Kohoutová z č. 16. za manželem do Horní Plané na Šumavě.

Rok 1956 Počasí a zemědělská výroba: Leden byl teplý, často pršelo. 28. ledna přišla náhlá změna počasí. Do 28. února trvaly silné mrazy. Např. 29. ledna – 14oC, 1. února – 23oC, 9. a 10. února – 30oC. Obleva začala 29. února. Všechen sníh se ztratil. Po několika dnech přišly nové mrazy a napadlo plno sněhu. Kolem 25. března sníh na polích již není. Koncem března začíná jarní počasí. 19., 20., 21. dubna padal sníh a zůstal ležet. Jarní práce byly zdrženy. Brambory se začaly sázet 9. května. Letos pomrzlo mnoho stromů, zvláště ořechů. Některé ořechy se v létě probudily k životu. Sena se špatně sušila. Léto bylo vlhké. Žně začaly opožděně až 9. srpna. Část obilí a lnů polehla. Úroda obilí je slušná. Krmení je hodně. Brambory velmi narostly. Sklizeň byla však obtížná. 23. července padaly kroupy. Škod nenadělaly. 11. srpna byl celý den velký liják. Vyskytla se hojněji mandelinka bramborová. Porosty brambor se musely poprašovat. Bylo také hodně chroustů. 5. září skončilo sečení ovsů a trhání lnu. Svoz obilí u JZD skončil 19. září. Pak se začaly dělat otavy. Konec října a polovice listopadu byly velmi vlhké. Déšť se střídal s mrazem. Brambory v brázdách namrzly.

Tím vznikly značné škody. Mnoho namrzlých brambor přišlo do krecht. Brambory začaly hnít. Krechty se za teplejších dní v lednu 57 musely otevřít a brambory přebírat. Setí se zdrželo. JZD doselo žito 16. listopadu. Část pšenice se nedosela. Hlubokou orbu prováděl pásový traktor. 19. listopadu začaly mrazy až – 10oC. Až do vánoc bylo studeno. Před vánoci napadl sníh.

JZD: Dne 27. února bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo. Ustavení předcházela propagace zástupci ONV v Táboře a členy jiných JZD. Na schůzi 27. 2. promluvil vedoucí tajemník KSČ z Tábora Jiří Machoň. Při schůzi se rozhodlo 64 občanů ke vstupu do JZD. Byly to zemědělské usedlosti č. 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 11, 14, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 29, 30, 32, 33, 38, 40, 41, 42, 43, 45, 46, 48. Mimo družstvo zůstaly usedlosti č. 1, 5, 10, 12, 23, 26, 28, 31, 34, 35, 36, 44. Družstvo je 3. typu. Družstevníci si zvolili předsedu Josefa Veselého č.14, místopředsedu Karla Křepelku č. 42, zootechnikem Rudolfa Blažka č. 2 (během roku jej vystřídal Jan Beránek č.29), agronomem Alois Hovorka č. 22, skladníkem a pokladníkem František Příplata č. 41. Účetním se stal Josef Šimota č. 11, který se funkce vzdal a novým účetním se stal Josef Adam č. 21. Ten také na funkci resignoval. 1.5. byl zvolen účetním ředitel zdejší školy Jaroslav Kaisler. Členy z revisní komise byli zvoleni: Jaroslav Chlada č. 33, Josef Tenkl č. 3, Marie Tenklová č. 27. Družstvo bude hospodařit na 263 ha zemědělské půdy, z toho 203 ha orné půdy (po vyloučení zemědělců z č. 8, 9, 48) 31 ha půdy mělo být přiděleno soukromě hospodařícím rolníkům. Po čase se však družstvo rozhodlo i tuto půdu převzít do svého hospodářství. (Jednalo se o půdu větších zemědělců.) Na schůzi 14. 3. byla schválena hospodářsko-technická úprava půdy. Louky již na sena budou

sklízeny v honech. Soukromníkům budou přiděleny louky mimo hony. Pole budou dána do honů po žních. Na schůzi 23. 3. byly přijaty výkonové normy: každý člen má odpracovat nejméně 150 pracovních jednotek, ženy s malými dětmi 120 pj. Schválen plán nákupu strojů, výstavba drůbežárny a kravína, adaptace porodny pro prasnice a konírny. Koncem dubna podali odhlášku členové z č. 8, 9, 48. Protože nečekali, až budou moci podle vzorových stanov vystoupiti a přestali v družstvu pracovat, byli vyloučeni a pozemky jim nevráceny. Drůbežárna se staví na poli za č. 19. Do ní zakoupeno 600 kuřat. Dohotovena byla počátkem srpna. Konírna se adaptovala ve stájích č. 3. Skončena také začátkem srpna. Porodna bude z kolny v č. 16. Prasnice se svedly až v zimě. Kravín se bude stavět příštím rokem na severní straně obce. Letos se sveze materiál k jeho stavbě. Na konírnu bylo vynaloženo 13 000 Kčs, na adaptaci porodny 27 000 Kčs, na novostavbu drůbežárny 32 000 Kčs. Dobytek byl společně ustájen 5. června. Tato událost působila na některé členy, že požádali jiné členy, aby si pro jejich dobytek přišli. Většina členů však sama dobytek svedla do společných stájí. Je jich 13. Z toho je zřejmé, jak nutná je novostavba kravína. 10. června byl na členské schůzi projednán a schválen celoroční výrobní plán a celoroční rozpočet na r. 1956. Pracovní jednotka je plánována 12 Kčs. Naturální dávky na pj jsou: pšenice 1.5 kg, žito 1.5 kg, ječmen 0.50 kg, oves 1.50 kg, brambory 4 kg, seno 2 kg. Po celoročním vyúčtování bylo na pj vypláceno 16 Kčs. Peněžní hodnota naturálií činí 11 Kčs. Celkem obdrželi členové na pj 27 Kčs. Většina výdajů na nákupy osiv, hnojiv, krmiv, stavebního materiálů a strojů bude kryta z uzavřených úvěrů u Státní banky a Investiční banky. Patrony našeho JZD jsou JZD Turovec a Lesní správa Strkov u Plané nad Lužnicí. Družstevníci se snaží, aby družstvo prosperovalo. Včas nastupující do práce. Všechny jarní práce byly ve lhůtách dokončeny. Při senoseči nasypal někdo na loukách u Terezína hřebíky a zatloukl do země kusy železa. Při sečení se porouchala sekačka u traktoru. Při žních sekl obilí nový traktor a samovazač ze STS v Turovci. Jeho práci si družstevníci

chválili. Kromě toho seklo několik skupin se sekačkami na menších polích. Ukázala se potřeba hospodaření na honech, aby se nemuselo stále přejíždět. Brigády z Tábora pomáhaly sklízet brambory. Na podzim se vyměřily záhumenky (0.50 ha), rozoraly se meze, vytvořily se hony a vydělily se pozemky soukromníkům. Živočišná výroba vynesla 172 570 Kčs, rostlinná 279 305 Kčs, ostat. výnosy (za práce) 31 635 Kčs. Celkem 483 510 Kčs. Vydání: na pojistném, daních a úrocích zaplaceno 23 496 Kčs. Výdaje na výrobu činily 110 336 Kčs. Změny ve stavu počtu zvířat a osiv 13 463 Kčs. Příděl fondu osiv 10 000 Kčs, příděl fondu krmiv 10 000 Kčs. Celkem 167 295 Kčs. Peněžní důchod 316 215 Kčs rozdělen: příděl nedělitelnému fondu 33 845 Kčs, provoznímu zajišťování fondu 21 532 Kčs, sociálnímu fondu 14 000 Kčs, kulturnímu fondu 4 000 Kčs, doplňkové odměny 400 Kčs. Na pracovní jednotky bylo vyplaceno 242 438 Kčs. Celkem bylo spotřebováno v JZD 15 152 prac. jed. Dodávky plnilo JZD část jako soukromníci a ostatní jako celek. JZD dostalo 4 621 kg vepřového masa (dodávka), hovězího masa 6 725 kg dodávky a 3 257 kg státní nákup, mléka 51 182 l, sena 5 600 kg, pšenice 7 515 kg dodávky a 5 870 kg státní nákup, žita 35 133 kg dodávky a 500 kg státní nákup, ječmene 6 012 kg dodávky a 5 834 kg státní nákup, ovsa 6 800 kg dodávky, brambor 157 115 kg dodávky a 140 350 kg státní nákup, máku 270 kg dodávky, semeno lnu celkem 4 850 kg, stonků 18 755 kg. Z nových stojů družstvo nakoupilo: elektromotor, obraceč na seno, rozmetadlo hnojiv, kladívkový šrotovník, elektrickou brusku na kosy a trhač lnu. Koncem roku mělo JZD 190 ks hovězího dobytka, z toho 75 krav, prasat 45 ks, z toho 21 prasnic, 3 ovce, 262 slepic. Po založení JZD rozdělila se obec na dva tábory: na družstevníky a soukromníky. Mezi nimi vládla nevraživost, zpočátku padly i nadávky. Trpí tím účast občanů na schůzích. Nejvíce nepříjemností bylo proto, že pole a louky soukromníků připadaly do honů. Někteří soukromní zemědělci neobdělali všechna pole. Tito také nesplnili dodávky.

Doprava: Koncem července a začátkem srpna vyměřovali inženýři novou trasu silnice. Půjde poněkud jiným směrem než podle původního vyměření, více severněji od dvora v Terezíně. Do roka se prý bude stavět. Obecní cesty se společně neopravovaly. Každý si opravil cestu sám na tu stranu, kam potřeboval jezdit.

Obchod: Hostinský Václav Tenkl přislíbil, že postaví prodejnu. S prací započal, ale pro nedostatek materiálů ji zastavil. Prodejny je v obci zapotřebí. Zvlášť ve žních je plýtváním času chodit pro chléb do Radenína. Většina hospodyň již doma chléb nepeče. Žito nechávají hospodáři ve mlýně. Dostanou poukázky na chléb a ten si vybírají v prodejně. Ceny některého zboží (hlavně průmyslového) byly sníženy. Pro venkov je to přínos, protože zde se hlavně průmyslové zboží kupuje. Téměř v každé domácnosti je pračka.

Peněžnictví: JZD přijímá a poukazuje platby prostřednictvím Státní banky v Táboře. Jen drobné příjmy a vydání projdou pokladnou. Podá-li člen JZD nebo samostatně hospodařící zemědělec svůj produkt výkupnímu podniku, poukáže mu výkupní podnik platbu do Státní spořitelny, jednatelství v Radeníně. Tam si chodí hospodáři v neděli potřebné peníze vyzvednout. Mnozí je tam ukládají na vkladní knížku, někteří na výherní knížku. Hodně občanů sází do Sazky a Sportky. Sázky se uzavírají na výsledky sportovních zápasů nebo na vylosování jmen různých odvětví sportu.

Správa obce: MNV dokončuje poslední rok svého funkčního období. Letos bylo na MNV rušno. Členové, až na jednoho, vstoupili již na začátku do JZD. Nemálo starostí bylo s uskutečněním stavby vodovodu a silnice. Veřejné schůze jsou málo navštěvované. To je jakoby zdejší dávnou „tradicí“. Proto se obecní záležitosti projednávají s občany při jiných

příležitostech. V březnu byly vyměňovány občanské průkazy. Hasičská stříkačka byla upravena jako přívěs za traktor.

Politické strany: V obci jsou dvě politické strany: Komunistická strana Československá a Lidová strana. Obě však nemají mnoho příslušníků. Většina obyvatel je bezpartijních.

Výstavba obce: Letos byla zbourána stará chalupa č. 13. Byla opuštěná. Stavebního materiálu použilo JZD na stavbu vepřince č. 16. 2. října se začala kopat strouha pro vodovod. Od studní na Blaníku až do vsi provedl výkop bagr. 12. října byly zde delegace z různých částí republiky, aby si prohlédli mechanizaci stavby vodovodu. Při kladení rour pomáhal pojízdný jeřáb. Při mrazech, které se letos brzy dostavily, nemohl bagr na zledovatělé cestě přes ves pracovat. Výkop od č. 46 až k hostinci a od kapličky k č. 19 byl proveden ručně.

Hmotná úroveň obyvatel: Se zvědavostí očekávali členové JZD i samotní zemědělci výsledek hospodaření našeho JZD. Více se věřilo zprávám zlým než dobrým o hospodaření jiných JZD. Výsledek dopadl dobře. Živobytí měl každý dobře zajištěno v naturáliích. Po výplatě doplatků nastaly nákupy. Kupoval se textil, nábytek, matrace, pračky, jízdní kola. Všichni starší lidé pobírají důchod. Mnoho starých hospodářů ocenilo společné hospodaření. Dříve by musel pracovat ještě ve stáří dost pilně na polích. Nyní, dík společně pracujících mladších členů, může klidně užívat svého stáří. 8. a 9. května byli všichni obyvatelé prohlédnuti štítovým rentgenem v Chýnově, zdali nejsou nemocni tuberkulosou. Koncem května vypukla mezi dětmi epidemie spalniček. Onemocněla většina dětí. V listopadu se vyskytl mezi dětmi černý kašel. Zdravotní stav dětí ve škole kontroloval lékař z Chýnova. Chrup jim byl ošetřen 2krát za rok ve středisku v Táboře.

Kultura: 21. ledna pořádali požárníci ples. Vydařil se. 11. února uspořádal výbor žen „babský bál“. Vydařil se i přes nepříznivé počasí. Peníze budou věnovány na postavení televizní antény. V březnu byl uspořádán měsíc knihy. Osvětová jizba vystavovala knihy za oknem školy. 11. března byla ve škole beseda k Mezinárodnímu dni žen. Děti po besedě podarovaly ženy květinami a holubičkami, které sami zhotovily. 29. března přednášel Dr. Procházka z Tábora o vzorových stanovách JZD. 9. května bylo ve škole oslaveno výročí osvobození. Kulturní pořad obstarali žáci národní školy. 3. listopadu byl ve škole seřízen televizní přijímač. Daroval jej ONV v Táboře. Protože obec leží pod kopcem, je příjem často rušen. 9. listopadu uspořádala škola večer sovětských pohádek s promítáním diafilmů. 11. listopadu oslaveno 39. výročí VŘSR. Žáci národní školy předvedli kulturní pořad. O zimních prázdninách pořádala škola besedu s dědou Mrázem. Byli přítomni i rodiče dětí. Národní škola má letos 42 žáků ve dvou třídách. 1. února byl na škole ustaven pionýrský oddíl.

Obyvatelé: Dne 8. února se narodila Hana Křepelková z č. 36. Zemřeli: Václav Pavlovský z č. 47, dne 24. dubna (narozen 1. ledna 1862), Josef Kovář z č. 31, dne 27. listopadu (narozen 8. října 1877). Oženil se František Kazda z č. 24. Jeho manželka Marie Tenklová je z č. 27.

Rok 1957

Obyvatelstvo: V tomto roce se narodili: Pavel Dvořák v č.p. 16. (18.1.), František Kazda v č.p. 24. (3.5.), Josef Vácha v č.p. 5. (2.10.), Jana Šimotová v č.p. 11. (7.10.), Jiří Kvasnička v č.p. 35. (26.12.). V tomto roce nikdo nezemřel. Přistěhovali se: M. Kubartová z Choustníka do č.p. 6., Štěpán Dvořák ze Stoklasné Lhoty do č.p. 16., Josef Vácha z č.p. 18. se vrátil z pres. vojenské služby. Svatbu měli: Jaroslav Křepelka z č.p. 48. a Marie Buřičová z č.p. 9. Marie Hovorková z č.p. 22. se provdala do Turovce.

Zemědělství: Stav členů JZD se nezměnil. Samostatně hospodařící zemědělec z obce žádný nepřistoupil. Družstvo mělo celkem 52 členů, z toho 3 již pro stáří nepracovali. Velikost sdružených hospodářství v JZD: 2 závody 0,50 – 2 ha, 7 závodů 2 – 5 ha, 7 závodů 5 – 10 ha, 3 závody 10 – 15 ha, 4 závody 15 – 20 ha, 3 závody přes 20 ha. Stálé skupiny ve výrobě nebyly. Členové ze živočišné výroby a ze staveb pomáhali i v rostlinné výrobě. Plánovaná spotřeba pracovních jednotek: 21000. Plán se překročil na 22667 p.j. Překročila je rostlinná výroba a stavby. Na 1 pj se plánovalo 8 Kčs zálohy a 8 Kčs doplatku. Plánovaných 16 Kčs za pj se dodrželo. Naturálie na 1 pj činily: 2,5 kg chlebového obilí, 1,95 kg krmného obilí, 5 kg brambor a 2 kg sena. Celková hodnota naturálií činila 9,89 Kčs na 1 pj. V minulém roce bylo plánováno v penězích na pj 12 Kčs, vyplácelo se 16 Kčs. Na jaře se začal stavět kravín. Z JZD pracovalo na stavbě stále 6 členů. Brigády zednických učňů z Tábora postavily zdi. Brigáda tesařů z Tábora zhotovila krov. Do zimy byl kravín pod střechou. Vnitřní úprava bude se dělat v příštím roce. Družstevníci si vedli při práci v JZD dobře. V čas plodiny sklidili. Na záhumenkách pracovali většinou v neděli. Samostatně hospodařící zemědělci poznali, že vstup do JZD znamená zvýšení hmotné úrovně. Jejich poměr k JZD se zlepšil. Až na několik snažili se splnit dodávky. Strojní a traktorová stanice v Radeníně prováděla přípravu půdy, sázela strojem brambory,

sekla obilí, trhala len, hubila plevel v jařinách a ve lnu. Družstevníci však kritizovali špatné pluhy a pozdní orbu, která se protáhla až do zimy. Také podmínku nestačila stanice zajistit.

Rostlinná výroba: JZD oselo 20 ha pšenicí (výnos 22 q po 1 ha), 37 ha žitem (23,5q ), 15 ha ječmene (27q), 37 ha ovsem (28q), 6 ha lnem, 37 ha brambory (170q). Pícnin na orné půdě bylo 37 ha. Soukromý sektor se záhumenkovým hospodářstvím osel 7,20 ha pšenicí, 19 ha žitem, 7 ha ječmenem, 19 ha ovsem, 3 ha lnem, 18 ha brambory. JZD dodalo na povinné dodávky 79 q pšenice, 369 q žita, 63 q ječmene, 71 q ovsa, 1636 q brambor, 46 q sena. Na státní nákup dodalo JZD 86 q žita, 108 q ječmene a 1119 q brambor. Lněného semene se prodalo na dodávku 8 q, na státní nákup 27 q. Z nových plodin zaselo JZD 1 ha kukuřice na siláž. Vyrostla do velké výšky. Byla vystavena na zemědělské výstavě v Táboře. V boji proti mandelince bramborové pomáhalo letadlo, které poprášilo všechny porosty brambor. Stalo se tak prvně v obci. Proti ohnici a plevelům ve lnu prováděla STS postřik s hnojem. Přípravek rozpuštěný ve vodě je rozprašován, zachytí se na chloupkách plevelů a ničí je. Začátkem února se při teplém počasí hnojily louky, rozhazovala se umělá hnojiva. 16. a 17. února selo JZD jarní pšenici. Pěkně narostla a sypala více než ozimá, která na některých částech lánů dala slabé výnosy. 18. května se dosázely brambory. 8. července přišla velká bouře a pršelo 3 týdny. Přestalo, když u nás začínaly žně. Pokračovaly dosti rychle. Obilí se sklidilo za dobré jakosti. V nižších polohách vzrostlo i obilí neposečené. 15. listopadu skončilo setí ozimů. Senoseč začala 14. června a skončila 5. července. Sena bylo více než loni. V senách bylo velmi horké počasí. Dodávky žita, pšenice a ječmene splnilo JZD do 10. srpna. Letos nebylo téměř žádné ovoce. Stromy kvetly, ale plody neusadily. Odpočívaly. Při sklízení brambor pomáhaly brigády z Tábora a patronátní závod Lesní závod z Plané nad Lužnicí.

Živočišná výroba: Stav dobytka koncem roku u JZD: 189 ks skotu, z toho 77 krav, 155 ks prasat, z toho 20 prasnic, 2 ovce, 620 slepic. Soukromí sektor se záhumenkovým hospodářstvím měl 145 ks skotu, z toho 88 krav, 184 ks prasat, z toho 9 prasnic. JZD vyrobilo 101300 l mléka (nadojeného a vysátého), 27418 vajec, 27174 kg hovězího v živé váze a 12497 kg vepřového v živé váze. Dodalo na povinnou dávku 73699 l mléka, 24513 vajec, 13113 kg hovězího masa a 7630 kg vepřového masa. Na státní nákup dodalo 12630 l mléka, 2730 vajec, 1693 kg vepřového masa, 353 kg drůbeže. Průměrná roční dojivost na 1 krávu byla 1324 l, průměrná snůška na slepici 115 ks. Začátkem února vyskytla se na sousedním pacovském okrese slintavka dobytka. Naší části táborského okresu byly zakázány schůze a zábavy. Všechny vchody do stájí byly posypány vápnem. Do blízkosti naší obce se však slintavka nedostala.

Finanční hospodaření JZD: Příjmy ze živočišné výroby činily 296677 Kčs, z rostlinné výroby 271327 Kčs, ostatní příjmy 54206 Kčs. Některé náklady na výrobu: Spotřeba nakoupených hnojiv 46562 Kčs, spotřeba nakoupených krmiv 32844 Kčs, pohonných látek a mazadel 8243 Kčs, ostatního materiálu 21783 Kčs, odměny řemeslníkům a specialistům 29076 Kčs. Výdeje na výrobu byly celkem 199955 Kčs.

Doprava a stroje: 5. března byly zástupci MNV v Praze, aby na ministerstvu projednali stavbu silnice, jejíž stavba byla ohrožena. Práce na ní začala 1. července v Radeníně. Buldozer odhrnoval ornici a urovnával terén na budoucí silnici. Auta přivážela z dráhy kamen. Všechnu práci prováděly stroje, takže na silnici bylo zaměstnáno jen nepatrně dělníků. Urovnání terénu pokročilo dokonce roku ke dvoru v Terezíně. Navážení kamene skončilo za špýcharem. Přes zimu stroje nepracovaly. Dělníci upravovali spodek silnice v bažinách za dvorem. Protože JZD v Terezíně rozoralo meze, kudy vedla pěšina ode dvora

k autobusové zastávce u Bažantnice, chodí se nyní cestou k sádkám u Radenína. Tím se cesta prodloužila. V obci je 1 malé starší auto, 3 motorová kola a 9 motocyklů. 2 samostatně hospodařící zemědělci mají traktory vyrobené z benzinových motorů. JZD koupilo 1 traktor za 25752 Kčs a dva vlečné vozy po 9777 Kčs. Má nyní svůj vlastní dopravní prostředek. Odpadne shánění aut pro dopravu materiálu a odvoz produktů. Traktor a vozy trpí však špatnými polními cestami. Stroje koupilo družstvo ze svých prostředků.

Obchod: Přede žněmi začal hostinský V. Tenkl v č.p. 10. stavět prodejnu. Dokončil ji. Chybí jen část vnitřního zařízení. Letos však k otevření nedošlo.

Peněžnictví: Při doplatcích za rok 1957 dostavili se mezi členy zástupci státní spořitelny v Táboře a jednatelství v Radeníně. Členové si uložili u jednatelství v Radeníně 27% svých doplatků.

Práva obce: Letos proběhly volby kandidátů do MNV, ONV, KNV. První schůze kandidátů byla 30. dubna v místním hostinci. Byl přítomen kandidát do ONV Vojtěch Kučera z Terezína, kandidát do KNV Václav Zelenka z Tábora, zástupce ONV a Lesního závodu v Plané nad Lužnicí. Účast občanů byla nepatrná. Vojáci z Tábora předvedli kulturní program. Veřejná schůze se opakovala 13. května. Konala se ve škole. Děti pozvaly rodiče dopisy a uspořádaly pro občany besedu. Účast byla velká. K voličům promluvil náměstek předsedy ONV s. Stejskal. Přítomen byl i předseda ONV s. Tychtl. Před schůzí navštívili zástupci ONV občany doma. 19. května se konaly ve škole volby. Škola byla vyzdobena. K volbě se dostavilo všech 121 voličů. Odevzdáno bylo 120 hlasů pro kandidáty. Jeden volič hlasovací lístky schoval a odnesl. Zvolení kandidáti do MNV jsou: Anna Tenklová, č.p. 10., Beránek Jan, č.p. 29., Křepelka Karel, č.p. 42., Petrů

František, č.p. 46., Příplata František, č.p. 15., Veselý Josef, č.p. 14., Adam Josef, č.p. 21., Adamová Růžena, č.p. 21., Hovorka Alois, č.p. 22. Předsedou byl zvolen František Petrů, který tuto funkci zastává od roku 1945. Okresní národní výbor koupil usedlost č.p. 41. od Františka Příplaty a zřídil zde kancelář pro MNV. V jedné místnosti je kancelář pro JZD. Hlavní snahou nového MNV je dokončit silnici a vodovod a dokončení socializace vesnice.

České politické strany: KSČ má v obci málo členů. Členské schůze se konají ve škole. Svůj vliv uplatňovala strana v MNV a JZD.

Veřejné podmínky: V lednu pořádali požárníci ples. V únoru byl ples „vodáků“. Pořádali jej pracovníci na vodovodu. Škola pořádala oslavy významných dní (Mezinárodní den žen, Mezinárodní den dětí, výročí Velké říjnové socialistické revoluce, nadílku dědy Mráze). Na besedy byli pozváni občané. V měsíci březnu (měsíc knihy) uspořádána za oknem školy výstava nových knih. V lednu a únoru konalo se školení družstevníků. Přednášející (z Tábora) seznámili družstevníky se základy zootechniky a agronomie. 1. května byli družstevníci s patronálním závodem (Lesní závod Planá nad Lužnicí) na oslavách 1. máje.

Výstavba obce Pokračovalo se ve stavbě vodovodu. Zaházelo se vedení po celé obci. Dokončila se stavba nádrže na Blaníku. Přípojky do domů ještě zavedeny nejsou. V zimě se uvolnila ucpávka konce potrubí u hostince. Voda vytékala na cestu a zamrzala. Na cestě se vytvořil ledový kopec.

Hmotná úroveň obyvatelstva: Vznikem JZD mění se i hmotná úroveň obyvatelstva. Protože členům zůstává celá platba za pracovní jednotky i zisk za záhumenky (prodej mléka, vajec, prasat) mají dostatek na nákup různých zařízení. Kupují

se pračky, nábytek, šicí stroje, linoleum. Všichni členové jsou pojištěni. Mají lékaře a léky zdarma.

Kulturní poměry: Škola je letos opět dvojtřídní. Navštěvuje ji 47 žáků. Z Chrbonína je 32 žáků, z Terezína 15. Ředitelem školy je J. Kaisler, učitelkou Marie Štolová, která dochází z Choustníku. Všichni žáci od 3. postupného ročníku jsou členy pionýra. V Táboře studují 2 žáci na jedenáctileté střední škole a jeden na průmyslové škole. V obci je zřízena osvětová jizba. Pořádá se školou besedy při oslavách památných dní. K jizbě je přičleněna knihovna. Z ní si vypůjčují hlavně nejmladší a nejstarší čtenáři. Mladí žádají hlavně pohádky a dobrodružnou četbu. Protože televize, která je ve škole, jde velmi špatně, navštěvují občané kino v sousedním Radeníně. Putovní kino do obce nejezdí, protože je k nám velmi špatná cesta.

Rok 1958 Obyvatelé: V obci bylo koncem roku 188 obyvatel. Během roku zemřeli 16. 4. Josef Petrů z č.p. 30 ve stáří 91 let a 17. 10. František Praveček z č.p. 1 ve stáří 54 let. Narodili se: 16. 1. Marie Křepelková z č.p. 48., 19. 8. Marie Drdová z č.p. 34.

Zemědělství: Jednotné zemědělské družstvo mělo koncem roku 61 členů. Nově přistoupili: Václav Tenkl č.p. 10. (Jeho manželka do JZD nevstoupila, protože vede v obci prodejnu Jednoty.) Marie Šafářová z č.p. 40. Je v družstvu v učebním poměru. Družstvo hospodaří na 271 ha zemědělské půdy, z toho je 209 ha orné půdy. V družstvu je sdruženo 27 závodů. Záhumenků je 28 s výměrou 13,97 ha zemědělské půdy,

z toho 7 ha orné půdy. K 31. 12. 1958 mělo družstvo 194 kusy skotu, z toho 82 krávy, 105 prasat, z toho 21 prasnic, 2 ovce, 561 slepic, 8 kohoutů, 16 koní. Na záhumenkách bylo 28 krav a 58 prasat. Byl dostavěn nový kravín na 96 dojnic. V listopadu se do něho svedly krávy ze stájí družstevníků. Vystavěna byla druhá drůbežárna pro 250 slepic. Družstvo koupilo tyto nové stroje: pojízdný pásový dopravník, dvě krouhačky na řepu, potahový vůz, žací stroj potahový a výfukovou řezačku. Spotřebovalo se toto množství strojených hnojiv: 121 q Thomasovy moučky, 414 q superfosfátu, 316 q draselné soli, 20 q ledku vápen., 44 q síranu amon., 155 q vápna. Na celý rok bylo plánováno 22 800 pracovních jednotek, vyčerpalo se 21 863 pracovní jednotky. Výnosy obilí a brambor proti minulému roku poklesly pšenice 23 q/ha, žito 21 q/ha, ječmen 22 q/ha, oves pod 20 q/ha, brambory necelých 90 q/ha. Na některých polích byl výnos velmi nízký. Vlhké počasí stěžovalo řádné obdělávání půdy. Dodávky družstvo splnilo kromě brambor. Dodalo 123 q pšenice, 346 q žita, 56 q ječmene, 71 q ovsa, 7,60 q lněného semena, 54 q stonků, 1519 q brambor, 102 q vepřového masa, 158 q hovězího masa, 73455 l mléka, 25068 ks vajec. Na státní nákup dodalo 57 q pšenice, 97 q žita, 164 q ječmene, 22 q vepřového masa, 26046 l mléka a 22625 ks vajec. Družstvo vyrobilo celkem 118522 l mléka a 48602 ks vajec. Na pracovní jednotku bylo plánováno 14 Kčs. Vyplácelo je však jen 10 Kčs. Snížení odměny za p.j. bylo zaviněno nízkým výnosem plodin (hlavně brambor, nedostatkem vlastních krmiv, nízkou produkcí selat, malým váhovým přírůstkem u dobytka, který byl dodáván na jatka). Naturální dávky byly sníženy a činily na p.j.: 1,20 kg pšenice, 1 kg žita, 0,40 kg ječmene, 0,90 kg ovsa, 2 kg brambor, 2 kg sena. Družstvo spotřebovalo za rok za 60990 Kčs zakoupených krmiv. Slámu dováželo až ze Slovenska. Byla to hlavně sláma kukuřičná. Dobytek ji dobře žral. Na prasnici připadaly jen tři odchovaná selata. Loni 10 selat. Je to hluboko pod průměrem. V družstvu vyskytly se i některé nezdravé zjevy, které dobrým družstevníkům chuti k práci nepřidávaly. Několik členů se pod různými záminkami vyhýbalo

práci, nebo o družstevní majetek příliš nedbali. Tržby družstva: z živočišné výroby plánováno 372900 Kčs, uskutečněno 343132 Kčs, z rostlinné výroby plánováno 277800 Kčs, uskutečněno 193236 Kčs, ostatní příjmy plánovány 38000 Kčs, uskutečněno 36 496 Kčs. Celkem výnosy plánovány 688700 Kčs, uskutečněno 572869 Kčs, jeví se ztráta 116000 Kčs. Členům na pracovní jednotky bylo vyplaceno 189652 Kčs místo plánovaných 319200 Kčs. Náklady se proti plánu téměř nesnížily. Náklady na výrobu činily 239000 Kčs proti plánovaným 253000 Kčs. Příděl nedělitelnému fondu činil 51600 Kčs. Družstvu v práci pomáhala strojní a traktorová stanice ze Záhostic u Chýnova. Bylo to hlavně kosení samovazy a hluboká orba. Plevel v jařinách, lnu a kukuřici hubil se postřikem. Strojní stanice k tomu používala vozového postřikovače. Mandelinka bramborová se ničila postřikem z letadla. Zákrok byl úspěšný. O žních se mlátilo u kravína, kde družstvo postavilo novou velkou mlátičku, zapůjčenou od strojní stanice. Slámy je dostatek a dávala se do stohu u kravína. V obci je 15 soukromně hospodařících zemědělských závodů s 33 pracujícími osobami. Hospodaří na 140 ha zemědělské půdy (z toho 84 ha orné půdy). Zatím se pro vstup do jednot. zeměděl. družstva nerozhodli, ač byli zváni.

Doprava: Letos byla doprava do obce velmi svízelná. Staví se nová silnice. Po ní se jezdit nedá. Polní cesta z Radenína je téměř nesjízdná. Od těžkých aut je hluboko rozřezaná. Jezdí se od Radenína přes kopec kolem cesty po polích. Silnice byla během roku povezena kamenem od Radenína až k hostinci do Chrbonína. Byla pokryta jen hrubým kamenem. Drobný kámen se naveze až v příštím roce. Před obcí bylo nutno přemístit sloupy elektrického vedení, které stály v cestě. Úvoz za hostincem se značně rozšířil. Zeminu odstraňovalo rypadlo. Jednalo se také o zavedení autobusové linky. Má se uskutečnit v příštím roce. Nejobtížnější doprava byla při podzimních deštích, kdy se do vsi dostala jen nejsilnější auta.

Obchod: V měsíci květnu byla otevřena v hostinci prodejna Jednoty. Pro obyvatele to znamená velké ulehčení. Nemusí se chodit za nákupem do sousedních obcí. Protože dnes hospodyně už chleba nepečou, ztratilo se mnoho času při obstarávání chleba v sousedních obcích. Často se tím narušovala práce o žních. Nejvíce si oddechly děti, které musely táhnout několik bochníků z Radenína. Protože se auta Jednoty nemohla z počátku dostat do vsi, dopravoval zboží sám hostinský traktorem. Chleba se vozí dvakrát týdně (pondělí a pátek). Dopravují ho sem hospodáři z Krtova. Občané si zřízení prodejny chválí, ale namítají, že více utratí. Škoda, že prodejně není přidělováno průmyslové zboží. To musí občané shánět v okolních obcích nebo ve městě. Pro obec je určena prodejna prům. zboží v Choustníku. Dříve pekli hospodyně chléb doma. Nyní se šetří dřevem i časem. Žito se vyměňuje přímo ve mlýně za poukázky na chléb. Od nás se jezdí do mlýna v Hrobech.

Peněžnictví: Tržby za prodané produkty nedostává družstvo přímo. Výkupní podniky je zasílají na účet družstva u Státní banky v Táboře. Tržby soukromě hospodařícím zemědělcům a záhumenkářům jsou poukazovány do Statní spořitelny – jednatelství v Radeníně. Tam si chodí občané pro peníze. Někteří si ukládají peníze na výherní knížky. Ve škole se provádí spoření žáků.

Politický život: V místním národním výboru nebylo změn. Jeho činnost se upírala hlavně k zvýšení zemědělské produkce. Práce podle odborů nebyla nijak členěna. Většina práce spočívala na předsedovi a tajemníkovi. K zabezpečení jednotlivých úkolů ve výrobě pořádány veřejné hovory s občany. Často se dostavilo málo občanů. Veřejné podniky společně MNV, škola, SČSP a VŽ. Během roku byly oslavovány památné dny (výročí února, Mezinárodní den žen, Mezinárodní den dětí, výročí

VŘSR). Hlavním pořadatelem oslav byla škola. Osvětová jizba pořádala přednášky a besedy s odborníky (zvýšení živočišné výroby, Hygiena venkova, Význam NF v JZD, zabezpečení krmivové základny, umělé družice Země). V zimě se probíral materiál určený pro sjezd zástupců JZD. Místní organizace KSČ a MNV uspořádaly několik veřejných schůzí, na jejichž pořadu byly světové a domácí politické události.

Výstavba: V letošním roce byly upraveny studně vodovodů, protože voda unikala kolem studní. Do většiny čísel byl zaveden vodovod. Ke kravínu byla postavena přípojka elektrického vedení. Koncem října začal Okresní stavební podnik z Tábora stavět u školy nové záchody. Tato práce pokračovala velmi pomalu.

Počasí: Letošní zima v lednu a únoru byla mírná. Větší mrazy vůbec nebyly. Do konce února bylo málo sněhu. Koncem února a začátkem března napadlo však sněhu mnoho. Byly vánice. Úvozy byly zarovnané, jezdilo se po polích. 8. března vozil do vsi písek pásový traktor, protože pro ostatní vozidla byla cesta nesjízdná. 28. března se oteplilo. Sníh slezl za dva dny. Ale nastalo opět chladno s nočními mrazíky. 10. dubna byl citelný mráz. Prvně se vyjelo do polí 14. dubna. Připravovalo se pole na kopcích k setí. Prvně se selo 21. dubna. Setí obilovin skončilo 28. dubna. První bouřka byla 5. května. Brambory se začaly sázet 8. května a skončilo se 27. května. 12. července se přehnala odpoledne přes ves bouře. Blesk uhodil do stavení Jana Šafáře č.p. 40. Shořel krov na obytném stavení a stájích, vyhořela stodola. Požárníci uchránili sousední stavení č.p. 7. V létě byly časté deště, bouřky s větry. Obilí polehlo. Družstvo začalo síci žito 31. července. 6. srpna přišla bouřka s lijákem. Kolem 9 hodiny večer padaly kroupy. Nejvíce utrpěly ječmeny a ovsy. Prvně se sváželo 18. srpna (ječmen). Žně pokračují pomalu. Brzy odpoledne přicházejí bouřky s deštěm. Sečení pšenice skončilo 21. srpna, žito se doseklo

27. srpna kosami. Teprve 27. srpna začíná stálejší počasí. Mlátilo se i v noci. Pomáhala brigáda lesního závodu v Plané nad Lužnicí. Vojáci s auty svážejí obilí. 4. září byla vidět pěkná polární zář. Podzim byl velmi vlhký. Není možno kopat brambory a sít. Len zůstává ležet na louce a zahnívá. 27. a 28. 10. pomáhaly všechny děti z obce při dobývání brambor. Koncem října se počasí zlepšilo. Seje se, vozí len, sváží otava. Zbytek otav se posekl ke krmení, protože se nemohl usušit. Začátkem prosince nastaly mrazy. Začal padat sníh.

Rok 1959

Zemědělství: Jednotné zemědělské družstvo mělo koncem roku 58 členů, z toho bylo 28 členů ve stáří 46-60 let. K 31.12. mělo JZD 213 ks skotu, z toho 86 krav, 183 ks prasat, z toho 28 prasnic, 610 ks slepic a 14 koní. Postavena byla montovaná drůbežárna, mostní váha, teletník a adaptován vepřín v č.p. 4. Ze strojů byly nakoupeny: traktor Zetor, automatická mlátička, sázeč brambor a dva samovazy. Na celý rok byla plánovaná spotřeba 23800 p.j., vyčerpáno bylo 24123 p.j. Na jeden p.j. bylo plánováno s naturáliemi 18,51 Kčs, dosáhlo se 18.01 Kčs. Skutečné peněžní příjmy činily 740195 Kčs. JZD pěstovalo zrniny na 114 ha, len na 7 ha, brambory na 34 ha, pícniny na orné půdě na 52 ha (z toho kukuřice 7 ha). Hektarové výnosy se proti loňskému roku snížily. Podle plánů mělo JZD nadojit 136000 l mléka, nadojilo se 129000 l, u vajec byl plán 55000 ks, skutečnost 45000 ks, plán masa byl splněn 29000 kg. Příděly nedělitelnému fondu z peněžních příjmů dosáhly 218295 Kčs, celý nedělitelný fond činí 903849 Kčs. Průběh zemědělských prací byl normální. 18. března se vyjelo prvně vláčit. Ale 10. dubna ještě do rána napadl sníh. Senoseč začala 2. června. Pro sucho narostlo méně trávy, než jiná léta. 23. července začalo JZD kosit žito. 7. srpna se začíná mlátit žito. 11. srpna se skončilo sečení ovsa. 10. září skončil svoz otav. Bylo jich mnoho, nahradily slabší sklizeň sena. Podzim byl suchý, těžko se oralo. 19. – 22. března konala se v Praze celostátní konference JZD. Mezi 10 delegáty z okresu byl předseda zdejšího JZD Josef Veselý. Mezi soukromě hospodařícími zemědělci nebylo změny.

MNV: Činnost MNV se zaměřovala především na zajišťování plnění zemědělské produkce. Spolu s místní organizací KSČ zajišťoval provádění politických akcí. Na pomoc JZD organizoval brigády.

Výstavba obce: Od 1. ledna se pokračuje ve stavbě silnice přes ves. Protože je silnice širší než původní cesta, bourají se zahrádky a tarasy před domy. Nová silnice má přímější směr. Ve středu obce byla zvýšenina. Úpravu terénu prováděl buldozer. Kolem silnice od hostince až k MNV byla vybudována kanalizace. U rybníka za vsí byla pro silnici postavena hráz a most. Při úpravě silnice a okolí byla také poražena velká lípa u č.p. 11. Bylo přemístěno elektrické vedení u č.p. 1.,2.,3. a 35. V květnu se začala opravovat cesta od středu obce k č.p. 19. Pracovali na ní brigády občanů. 20. února přišla do obce komise, aby projednala zřízení autobusové linky do obce. Bude zavedena po dokončení silnice a postavení garáže pro autobus. V tomto roce se měla provádět generální oprava školy v částce 80354 Kčs. Byly postaveny jen nové záchody. Jsou splachovací. Staré záchody spadly. Nové byly postaveny u školy č.p. 20. na školní zahrádce. Jímka byla postavena na dvoře.

Hmotná úroveň obyvatel: Hmotná úroveň obyvatelů obce se stále zlepšuje. Zlepšuje se bydlení, stoupá počet koupelen. Opravují a přestavují se obytné místnosti. Občané častěji vyhledávají lékaře. Ve škole jsou děti prohlíženy lékařem a očkovány proti záškrtu, tetanu a TBC. Zdarma jim byl opraven chrup.

Kulturní poměry: Škola je dvojtřídní. Ve druhé třídě se vystřídali tři učitelé: M. Kuberová z Vlčevse, A. Dušková z Tábora a František Matějů z Křeče. Do školy chodí 35 žáků, nově bylo zapsáno 6 žáků. Škola obstarávala všechny oslavy v obci. Všichni žáci pionýrského věku byli členy Pionýra. Osvětová beseda pořádala přednášky s diafilmy. Dům osvěty z Tábora promítal v obci několikrát do roka filmy. 6. června uspořádal n. podnik Madeta z Tábora estrádu, kterou navštívili i členové z okolních JZD. Druhou estrádu uspořádal Dům osvěty

z Tábora 11. srpna. V době masopustu byl uspořádán maškarní průvod. V září navštívili členové JZD brněnský veletrh.

Různé: 7. dubna večer v 8:30 hodin přeletěl přes obec velký meteor. Ozářil krajinu jako ve dne. Po 3-4 minutách byla slyšet detonace.

Dodatečný zápis: V roce 2003 bylo dodatečně dotazem v domě č. 42. (dříve Křepelkovi) u potomků zmíněné rodiny, že 4. 4. 1960 náhle zemřel Karel Křepelka ze míněného domu. Pracoval jako vedoucí stavební skupiny v JZD. Dále bylo zjištěno, že 26. 5. 1959 po delší nemoci zemřel dlouholetý předseda Místního národního výboru Chrbonín (starosta) pan František Petrů z č.p. 46. V roce 1951, dne 29.7. zemřel majitel domu č.p. 29., pan Josef Návara, dlouholetý člen hasičského sboru. Zapsáno 24. 11. 2003

Rok 1960 Zemědělství: Jednotné zemědělské družstvo mělo koncem roku 61 členů. (Z toho bylo 54 členů trvale pracujících.) Sdružovalo 29 závodů.Nově přistoupili: Josef Tománek z č.p. 44., Jaroslav a Marie Křepelkovi

z č.p. 48. Plocha JZD vyrostla o 7,55 ha. Ke konci roku mělo družstvo 228 ks skotu, z toho 86 krav, 196 ks prasat, z toho 27 prasnic, 680 ks slepic a 12 koní. Byl zakoupen nový vlečný vůz a pračka na brambory. Ve skladovací koloně byly zabudovány ventilátory na dosoušení píce. Na rok bylo plánováno 24000 p.j., vyčerpáno bylo 25400 p.j. Na jeden p.j. bylo plánováno s naturáliemi 20,51 Kčs, skutečnost byla 16.41 Kčs. Byly sníženy naturálie i odměna v penězích klesla z plánovaných 16 Kčs na 13 Kčs. Skutečné peněžní příjmy činily 900521 Kčs. Příděl nedělitelnému fondu z peněžních příjmů dosáhl 514687 Kčs. Celkem činil nedělitelný fond 2071250Kčs. Vrost hlavně přírůstkem družstevního majetku, přínosem strojů i staveb. Osev kukuřice byl zvýšen na 15 ha. Výnos brambor byl velmi slabý, 71 q/ha. 1. dubna se začalo sít. Žita špatně přezimovala, některá bylo nutné zaorat. Jetele jsou pěkné. V květnu se hubil plevel v jařinách postřikem z letadla. Letadlo přistávalo na poli na Blaníku. Také mandelinka bramborová se hubila poprašováním z letadla. 9. června se začínají síci louky. Pro déšť se nemůže sušit. Stále prší. Zrání obilí se zdržuje. Žně začaly až 9. srpna. Jsou zdržovány stálými dešti. Pole jsou rozmoklá. Dva traktory tahají jeden samovaz. Len polehl, trhá se ručně. Pomáhají brigády z patronátního závodu a děti. Od 22. srpna se počasí zlepšilo. Denně pomáhá brigáda z lesního závodu v Plané nad Lužnicí. Při svozu pomáhají také vojáci. 9. září splnilo JZD dodávku obilí 750 q. 10. září se dosekl poslední oves, 28. září končí svoz obilí. Při dokončování žní se sušily otavy. 5. října se začaly kopat brambory. Pomáhaly brigády žáků z Tábora a z patronátního závodu. 22. listopadu byla skončena sklizeň brambor a řepy. Letošní rok byl velmi vlhký s výstředním počasím. O vánocích a 30. 12. 1959 se na východě silně blýskalo, hřmění slyšet nebylo. Přes Českomoravskou vysočinu přecházely bouřky. V lednu byly silné mrazy. 18. – 20. března napadlo tolik sněhu, že ho nebylo tolik po celou zimu. Padal ještě 24. – 27. dubna. 17. května byla v noci velká bouřka a padaly kroupy. Škody nenadělaly. Liják splavil z polí zem. Voda natekla do nízko-plošných domů. 17. října napadl první sníh.

MNV: V letošním roce končí období činnosti poslanců MNV. 22. dubna byla veřejná schůze, na které byla probrána práce dosavadního MNV. 25. dubna bylo na MNV zřízeno agitační středisko pro přípravu voleb. Volby se konaly 12. června. Volební místnost byla ve škole. Všech odevzdaných 117 hlasů bylo pro kandidáty Národní fronty. Do nového MNV byli zvoleni: František Příplata, Josef Adam, Jan Beránek, Josef Veselý 14, Anna Tenklová 10, R. Kaislerová, K. Taraba, Fr. Drda 26, J. Faluda ze Zárybničné Lhoty. Předsedou MNV zvolen F. Příplata, tajemníkem J. Faluda, předsedou zeměděl. komise F. Drda, finanční k. K. Taraba, pro výstavbu J. Adamm kulturní a školské R. Kaislerová. Zároveň byli zvoleni zástupci do ONV v Táboře ( F. Příplata z Chrbonína), do KNV s. Svoboda z Předboře, do Ns s, Kutiš z Tábora. Nový MNV se dal zásluhou předsedy MNV F. Příplaty do budování v obci. Nejbližším úkolem bude oprava školy, zřízení kanalizace po vsi a opravu cesty k Choustníku. 23. a 24. dubna při národní směně byl upravován chodník kolem silnice a dělány komposty na loukách. Odpracovalo se 682 brig. hodin. 1. května byly členové JZD a mládež s traktorem na oslavách v Táboře.

Výstavba: Ve škole byl opraven byt ředitele školy. Postavením nové silnice kolem školy, dostaly se podlahy bytu pod úroveň silnice. Okolí školy a školní dvůr byly při deštích zaplavovány vodou. Byt byl vlhký a nezdravý. Shnilé podlahy nahrazeny byly cementovými s gumovými deskami. Vyměněna okna a místnosti byly jinak rozděleny. Při bytě byla zřízena koupelna a spíž. Do bytu byl zaveden vodovod. Po celé délce školy byla zřízena kanalizace. U zahrádky pod školou byla postavena nová zeď a drátěný plot. Největší zásluhu o tuto úpravu má předseda MNV František Příplata. J. Hrnčíř v č.p. 17. přestavovalo obytnou část stavení, podobně přestavovali obytné části J. Křepelka v č.p. 42. a L. Vácha v č.p. 18. V obecním domu v č.p. 41. byla postavena garáž pro autobus. A. Kvasnička z č.p. 35. rozboural část

obytného stavení a vystavěl na zahrádce nové blíže k silnici. V prosinci se opravovala cesta ke Mlýnům. Koncem prosince byl v obci zřízen místní rozhlas.

Hmotná úroveň obyvatel: V letošním roce byly školní a menší děti očkovány proti obrně novou látkou, která se podávala ústy. 15. listopadu byla ustanovena místní skupina Československého červeného kříže. Vstoupilo do ní 26 členů. Do plánu si dala školení první pomoci a lékařské přednášky.

Doprava: Protože byla letos dokončena stavba silnice do Radenína, zřídila Československá autobusová doprava spoj do Tábora přes Chýnov, Planou nad Lužnicí, Sezimovo Ústí. Spojení je pětkrát denně. Jízdné činí 8 Kčs.

Kulturní poměry: Během roku bylo uspořádáno 6 filmových představení Domu osvěty a SČSP z Tábora. Ochotníci z Měšic sehráli divadelní představení „Dalskabáty“ (10. 12.) a děti z Křeče „Medvěd a víla“ (18. 4.). Uspořádány byly 2 lékařské přednášky: O věcech nadpřirozených, Lety do vesmíru. 28. 9. byla pořádána beseda u dalekohledu za velké účasti občanů. Vedl ji Ing. Šváb z Tábora. Občané si prohlédli dalekohledem zajímavé hvězdy na obloze. JZD podniklo pro členy zájezd do Prahy. Při příležitosti památných událostí byly pořádány ve škole slavnostní besedy za hojné účasti občanů a mládeže. Během roky byly 2 besedy o knize. Letos byly v obci 3 plesy, z nich jeden zaměstnanců pivovaru z Tábora. V letošním roce bylo provedeno výškové měření v katastru obce. Na domech č.p. 37. a 40. byly zasazeny výškové značky.

Dodatečný zápis: Od 1. září 1960 začal z obce jezdit autobus. Jezdili dva řidiči – František Bárta z Tábora a Jaroslav Zadražil z Chýnova. Na lince se střídali po dvou dnech. První spoj do Tábora odjížděl ve 4:35 hodin a poslední spoj přijížděl po 23 hodině, kdy přivážel dělníky z odpolední směny. Nocovna řidičů byla nejprve v č.p. 41. a později v č.p. 13. Zapsáno 4. 11. 2003

Rok 1961 - 1962 Kronikář: V srpnu 1962 se odstěhoval místní ředitel školy a kronikář Jaroslav Kaisler do Radětic u Bechyně. Rok 1961 a 1962 je psán jen souhrnně v roce 1963. Kronikářem od 1. ledna 1963 je Josef Placata, ředitel místní školy.

Zemědělství: Rok 1961 poměrně mokrý, rok 1962 je rok velmi suchý.

Výnosy JZD v roce: (z ha) 1961

1962

Žito 26q Pšenice 23q Oves 24q Ječmen 23,8q Brambory 129q Dále krmná kapusta, z 1 ha 250q zelené hmoty řepa krmná len

37q 24,9q 23q 33,7q 152q

250q 25q

Koncem roku 1962 mělo JZD tuto mechanizaci: 4 traktory, 4 vlečné vozy, 2 vyorávače brambor, 2 secí stroje, 3 smyky, 2 lišty žací na trávu, 3 samovazy, 3 pluhy, 1 podmítač, 1 silážní kombajn, trhač lnu, mlátičku, mlátičku obilí, 2 zrnomety, třídičku brambor, pračku brambor, šrotovník ŠK 40, krouhačku bulvin, nakladač NH-100, 2 obraceče na seno, 2 kultivátory 4 ks bran. Za rok 1962 utržilo JZD celkem 1173000Kčs. Jednotka pracovní byla ve výši 18Kčs. Na každou jednotku se vyplácena prémie 2Kčs.

Ceny zemědělských produktů za 1q : Žito 140Kčs Pšenice 135 Kčs Oves 80 Kčs Množitelské brambory 90 Kčs Jedlé brambory 49 Kčs Dodávky byly splněny. Některé produkty dány přes plán (brambory 104%).

Živočišná výroba: Počet krav Ostatní skot Prasnice Ostatní prasata Slepice Koně

1961 87 ks 126 ks 24 ks 191 ks 334 ks 10 ks

1962 89 ks 125 ks 22 ks 172 ks 530 ks 10 ks

Dodávky: Maso vepřové Maso hovězí Mléko Vejce

190 q 170 q 136000 l 86000 ks

Představenstvo JZD: Předseda Agronom Živočichář Pokladník Účetní Člen představenstva

František Chlada Josef Kvasnička Jan Beránek František Příplata Ludmila Juráčková Josef Šimota

Počet členů JZD k 31.12.1962 je 55 členů. Z toho v roce 1961 28 žen a v roce 1962 23 žen. Na jednoho pracovníka připadá 5,1 ha.

Meliorace: Meliorační práce začaly na 32 ha na podzim, v listopadu, v Zábrdí. Dokončeny v příštím roce na jaře.

Soukromý hospodáři: V obci je stále 13 soukromých hospodářů. Vlastní 101 ha. Dodávky rostlinné výroby splněny. V živočišné výrobě dluží dodávku : Praveček Josef 31 (maso a mléko), Kovář Václav 23 (maso), Sedláček Jan 8 (maso), Benedová Marie 28 (mléko).

Vztahy města a vesnice: Občané dojíždějí do zaměstnání do města, druh zaměstnání: Josef Petrák, řidič Sběrné suroviny Tábor Jan Šafář, normovač Elektroizola Tábor Jaroslav Hrnčíř ml., Vodní stavby Tábor

Jaroslav Křepelka, Vodní stavby Tábor Jaroslav Hrnčíř st., Lada-Soběslav Josef Cikánek, Vodní stavby Tábor Jiří Drda 26, stavební podnik Tábor Jiří Hovorka, Zvil České Budějovice Jaroslava Hrnčířová, Otavan Božena Hanousková, Otavan Josef Vácha, Středisko ochrany rostlin Čekanice Marie Chladová, Elektroizola Tábor Štěpán Dvořák, výkupní podnik Chýnov Alois Kvasnička, cestář, Okresní správa silnic Tábor

Autobus: Spojení s okresním městem autobusem. Jezdí 5x denně. V neděli nejede vůbec. Na autobus musí cestující chodit do Radenína na zastávku.

Rozpočet MNV: Rozpočet MNV na rok 1962 - celkem 75600 Kčs, vyčerpáno 70714 Kčs.

Oslavy: V obci byly tyto oslavy: MDŽ, požární soutěž - květen, MDD divadlo pro děti, beseda k VŘSR, SČSP uspořádal v měsíci čes. - sov. přátelskou besedu: Komunismus zvítězí. Zaslány rezoluce k VŘSR. V listopadu - Karibská oblast, ohrožení Kubánské republiky USA (tzv. americká blokáda Kuby).

Založení ČSM: V polovině listopadu 1962 bylo v Chrboníně založeno ČSM. Organizace má 15 členů: Do výboru byli zvoleni: Jan Šafář, Josef Placata, Milada Kvasničková, Anna Tenklová, Marie Chladová. Výroční ustavující schůze byl přítomen člen OV z Tábora.

Náboženství: Vliv náboženství je stále velký. Všechny církevní svátky jsou drženy - nepracuje se. V květnu v místní kapličce májové pobožnosti. Zúčastňovala se mládež v hojném počtu. Někteří občané si stěžovali, že tajemník MNV ruší "májovou pobožnost" (upozornila Frant. Trpáková) tím, že zajišťoval účast na veřejnou schůzi MNV spolu s ředitelem školy v místním rozhlase.

Výstavba: V roce 1961 bylo započato s výstavbou silnice na Choustník. Práce byla prováděna v "akci Z". Silnice vybudována v délce asi 500m. V roce 1962 bylo v práci pokračováno. Na podzim 1962 byla povolena kanalizace v obci. Akce provedena svépomocí občanů. V roce 1962 byl dostaven druhý kravín. Přestavbu rodinného domku provedl: František Drda 34 (1962), Alois Kvasnička (1961)

Počasí: První sníh napadl 12. listopadu a udržel se do konce prosince. Mrazy koncem prosince kolem -23oC.

Sňatek: 1961 se vdala Jaroslava Hrnčířová č. 17 . Jmenuje se Hanousková. Chlapce má z Radenína. V roce 1962 umřela Antonie Pravečková č. 7. Počet obyvatel v Chrboníně k 31.12.1962 činí 162 obyvatel.

Rok 1963 Počasí: Zima začala 12. listopadu 1962 (napadl první sníh). Udržel se do konce března. Ještě počátkem dubna jsou na severních stráních zbytky sněhu. V průměru byla 50 - 60 cm vrstva sněhu. Foukal silný východní vítr. Vánice se sněhem snad byla každý den. Největší závěje na silnici mezi Chrbonínem a Radenínem (okolo 2 m). Teploty v měsíci lednu a únoru se pohybovaly kolem -25o C. Chrbonín byl dvakrát odříznut od civilizace. Prvně koncem ledna (okolo 19.1.), podruhé kolem 10. února. Autobus jezdil z Radenína a několik dní jen z Hrob. Do Chrbonína se pro závěje vůbec nedostal. Letošní zima nemá pamětníka. Od poloviny června do konce července nepršelo. Teploty kolem 30oC. Srpen a září deštivé. Podzim příznivý pro sklizeň zemědělských produktů. 21.11. poletuje první sníh (neudržel se). Slabé mrazy: -4oC.12.12. napadl sníh, udržel se přes vánoční svátky. Ze 14. na 15.12.mráz 20oC. Větší mrazy do konce roku nebyly.

Borůvky: V obci sebráno 45q borůvek. Vyplaceno 21000 Kčs. Na začátku sezóny stál 1 kg 4 Kčs, koncem 6 Kčs. Nejlepší sběrači: rodina Veselých z č. 14 a rodina Petrů z č. 30. Každá si vydělala kolem 2500 Kčs.

Houby: Sebráno 90 kg hříbků. 1 kg stálo 3 Kčs. V první polovině září začaly růst houby. Houbaři se sjížděli z daleka, až z Tábora. Letos byly pro houby příznivé podmínky: nevymrzlo podhoubí, pršelo, teplo. Po

několika letech opět bohatá žeň. Houby rostly do konce října. Houbaři si opravdu přišli na své.

JZD: Rok 1962 příznivý pro zemědělství.

Rostlinná výroba: Hektarové výnosy: Žito Pšenice Oves Ječmen Brambory

24q 24 q 23 q 23 q 185 q

Dodávky: Žito Pšenice Oves Brambory

plán 610 q 120 q 2900 q

splněno 635,01 q ... 104,09% 38,70 q 125,10 q ... 104,01% 4195 q

Živočišná výroba: Počet krav Ostatní skot Prasnice Ostatní prasata Slepice Koně Telata do 6. měsíce

88 179 20 232 200 10 49

Dodávky: Maso vepřové Maso hovězí Mléko Vejce

Plán 220 q 175 q 129000 l 76000 ks

Splněno

Počet členů JZD k 31.12.1963 - celkem 55 z toho 23 žen. Přistoupil v říjnu Václav Kovář č.23. Na jednoho pracovníka připadá 5,2 ha. Věkový průměr pracovníků je 40 let. Pracovní jednotka: 20 Kčs + naturálie. Patronát nad JZD převzala armáda z Tábora místo táborské nemocnice. Při letošní sklizni brambor pomohla brigáda - ZDŠ Planá nad Lužnicí, patronátní útvar vojáků z Tábora, místní organizace ČSM. Brambory dokopány 30.10..

Soukromý hospodáři: Počet soukromých hospodářů v obci - 12. Jsou to : Marie Benedová č.28, Ferdinant Buřič č.9, František Drda č. 26, František Drda č. 34, František Kovář č.31, Václav Křepelka č.30, Alois Kvasnička č.35, Jan Pavlovský č.47, Josef Praveček č.41, Jan Sedláček č. 48, Karel Taraba č.12, Alois Vácha č.5.

Dodávky: Obilí celkem Brambory Mléko Vejce Maso

plán 13,5 vagónů 11,7 vagónů 62980 l 36500 ks 15200 kg

plnění 13,25 vagónů Nedodáno 8 q Splněno na 80 %

MNV: Rozpočet na rok 1963 - příjmy 53400 Kčs, výdaje

Výstavba: Pokračování na cestě k Choustníku, ukončení kanalizace. V srpnu natřeny dveře a okna v kanceláři MNV. V srpnu obílena škola, v září proveden nátěr oken a dveří budovy školy. 20. - 21. 11. provedena betonáž chodníku ve škole. Pracovali: František Příplata, Jaroslav Chlada, Josef Adam, Alois Hovorka.

Obyvatelé: Statistika obyvatelstva k 1.1.1964. Číslo

Jméno přednosty

Zaměstnání

Naroz.

M Ž

domu 1. 2.

3.

4.

5.

6. 7.

8.

9. 10.

domácnosti Josef Praveček Rudolf Blažek Marie Blažková Marie Blažková Jaroslav Blažek Josef Tenkl Anna Tenklová Anna Tenklová František Tenkl Blažena Tenklová Josef Drda Růžena Drdová Josefa Drdová František Drda Hana Drdová Josef Drda Alois Vácha Anežka Váchová Jana Váchová Josef Vácha František Hovorka Marie Kubartová František Praveček Božena Pravečková Marie Pravečková Jan Sedláček Antonie Sedláčková Marie Petráková Josef Petrák Marie Petráková Jaroslava Petráková Ferdinand Buřič Marie Buřičová Božena Buřičová Kateřina Jindrová Václav Tenkl

Soukr. zem. JZD JZD Zam. "Jiskra" Žák JZD JZD Brigád. JZD Zem. učiliště Žákyně JZD JZD Důchodce Učeň JZD Žákyně Soukr. zem. Žákyně Žák Důchodce Les. dělnice JZD JZD Žákyně Soukr. zem. Sběrné sur.

Soukr. zem. Výměnkářka JZD

8.11.1905 13.4.1913 24.11.1912 3.11.1947 2.2.1949 15.3.1912 26.3.1922 30.5.1945 22.10.1947 3.1.1950 12.2.1913 15.10.1926 30.1.1892 4.8.1948 7.12.1949 18.8.1951 8.8.1916 1.4.1924 30.10.1954 20.10.1957 29.3.1906 10.3.1904 16.11.1906 5.9.1905 25.10.1949 15.6.1902 10.12.1906 21.12.1933 1.5.1930 25.7.1960 4.3.1963 13.5.1912 18.6.1914 27.1.1940 23.11.1885 2.9.1917

1

2

2

3

2

3

3

2

2

1

1

1

2

2

4

1

3

11.

12.

14.

15.

16.

17.

Anna Tenklová Antonie Tenklová Anna Douchová Eva Tenklová František Doucha Dagmar Douchová Marie Tenklová Věra Tenklová Josef Šimota Josefa Šimotová Květa Šimotová Jana Šimotová Karel Taraba Anežka Tarabová Marie Tarabová Jana Tarabová Karel Taraba Josef Veselý Zdeňka Veselá Františka Trpáková Josef Veselý Marie Veselá Václav Veselý František Příplata Anna Příplatová František Příplata Pavel Příplata Anna Příplatová František Příplata Anna Jůzová Jiřina Dvořáková Štěpán Dvořák Pavel Dvořák Jana Dvořáková Miroslav Dvořák Jaroslav Hrnčíř Anežka Hrnčířová

Ved. Jednoty Důchodce Zeměměřička JZD Slévač Studující Žákyně JZD JZD Žákyně Soukr. zem. Žákyně Žák Důchodce JZD JZD Žák

JZD JZD Důchodce Učeň JZD Studující JZD JZD Výkupní pod. Žák

Vod. Stavby JZD

21.11.1914 4.1.1884 22.8.1943 24.10.1945 15.11.1940 27.10.1963 17.9.1947 26.8.1950 17.3.1919 12.5.1922 6.4.1952 7.10.1957 6.12.1909 20.1.1923 1.5.1950 8.8.1951 25.9.1955 8.1.1913 15.4.1925 1.10.1894 8.2.1949 25.2.1950 17.5.1955 30.9.1910 12.7.1925 21.12.1879 25.6.1945 27.3.1947 2.11.1948 21.6.1902 25.2.1934 24.12.1929 18.1.1957 14.2.1960 2.1.1963 8.6.1912 15.1.1915

2

7

1

3

2

3

3

3

4

2

3

3

18.

19.

21.

22. 23.

24.

25.

26.

Jaroslav Hrnčíř Jaroslava Hanousková František Hrnčíř Božena Hrnčířová Marie Hrnčířová Jiří Hrnčíř Matěj Vácha Antonie Váchová Ladislav Vácha Josef Vácha Vojtěch Žid Anna Židová Josef Žid Emílie Židová Josef Žid Josef Adam Jaroslava Adamová Alois Hovorka Alois Hovorka Jaroslav Hovorka Jiří Hovorka Václav Kovář

Alois Kazda Emílie Kazdová František Kazda Marie Kazdová František Kazda Milada Kazdová Josef Kvasnička Anna Kvasničková Josef Kvasnička František Drda Václav Drda Antonie Drdová

N.P."Lada" Otavan ČSD Otavan Silon Žák Důchodce JZD STS Důchodce JZD JZD Žák Důchodce Zam."Jiskra" JZD JZD V.Z.S. Horník JZD

Důchodce JZD JZD Žák JZD V domácnosti Rostlinář JZD Soukr. zem.

3.5.1938 3.1.1940 13.1.1943 15.11.1945 29.7.1947 23.8.1955 21.2.1875 12.6.1901 26.5.1933 7.5.1935 29.12.1889 14.6.1893 8.4.1922 3.11.1923 7.5.1954 1.3.1912 22.3.1941 17.11.1907 2.6.1939 10.4.1943 10.4.1944 5.3.1906

14.6.1900 22.11.1903 10.6.1931 27.11.1937 3.5.1957 8.5.1963 19.7.1908 8.6.1912 24.8.1940 16.12.1921 30.1.1888 1.10.1919

4

4

3

1

3

2

1

1

4 1

3

3

2

1

27. 28.

29.

30

31.

32.

33.

34.

Jiří Drda Antonín Sklenář Věra Drdová Jana Drdová Marie Tenklová Anna Tenklová Jan Beneda Marie Benedová Josef Beneda Jan Beránek Josefa Beránková Anna Beránková Eva Beránková Jaroslava Beránková Marcela Beránková Věra Beránková Marie Beránková Karel Petrů Marie Petrů Marie Petrů Věra Petrů Zdena Petrů Jaroslava Petrů František Kovář Božena Kovářová Alena Kovářová Josef Kračmera Anna Kračmerová Jan Kračmera Antonie Kračmerová Marie Kračmerová Jaroslav Chlada František Chlada František Drda Marie Drdová Jan Drda Josef Drda

Zedník Kovosvit Žákyně JZD Důchodce Soukr. zem.

Zootechnik JZD Silon Žákyně

Topič JZD Silon Jiskra Žákyně žákyně Soukr. zem.

JZD JZD Žák Žákyně Důchodce JZD Důchodce Soukr. zem Důchodce Žák

6.3.1944 3.5.1948 15.8.1954 21.8.1949 23.1.1909 21.2.1891 11.5.1887 27.5.1897 18.2.1920 10.8.1919 5.12.1925 14.9.1947 4.8.1963 30.11.1948 6.3.1951 26.7.1953 26.1.1961 25.10.1903 6.9.1914 7.6.1946 20.11.1947 3.7.1953 27.1.1951 16.4.1908 22.7.1914 24.4.1948 3.1.1923 31.12.1924 17.12.1951 14.10.1954 30.4.1887 16.3.1914 24.11.1877 6.11.1926 20.12.1925 19.6.1892 29.8.1955

4

3 2

2

1

1

7

1

5

1

2

2

3

2

35.

36.

37.

38.

40. 42.

43.

44.

46.

Marie Drdová Alois Kvasnička Milada Kvasničková Milada Kvasničková Václav Kvasnička Jiří Kvasnička Anna Křepelková Václav Křepelka Jarmila Křepelková Marie Křepelková Hana Křepelková Josef Placata Ivana Placatová Monika Placatová Matěj Hodina Antonie Hodinová Marie Cikánková Josef Cikánek Marie Cikánková Jan Šafář Marie Šafářová Jan Šafář Josefa Křepelková Jaroslav Křepelka František Chlada Růžena Chladová Marie Chladová Růžena Chladová František Chlada Josef Tománek Marie Tománková Alžběta Petrů Anna Petrů František Petrů Jan Petrů Václav Petrů Věra Petrů

Soukr. zem Lesní dělnice Žák Důchodce Soukr. zem. Žákyně Řed. školy Administrát. JZD JZD JZD Pozem. stavby JZD V domácnosti Tech. úředník JZD Vodní stavby Předseda JZD JZD Dělnice Učeň Žák JZD V domácnosti JZD V domácnosti Učeň Učeň Žák

19.8.1958 16.8.1918 3.8.1925 29.10.1947 3.1.1953 26.12.1957 29.2.1892 11.8.1923 27.5.1924 29.11.1953 8.2.1956 9.4.1941 27.3.1941 20.6.1963 7.7.1892 27.5.1904 2.3.1941 27.9.1936 5.8.1963 24.3.1909 10.10.1906 8.9.1941 16.7.1908 19.2.1933 29.9.1911 25.8.1917 24.11.1945 26.2.1947 22.7.1950 9.9.1923 30.11.1891 27.10.1915 12.6.1887 5.2.1946 1.5.1947 20.8.1950 9.7.1953

3

2

3

2

1

4

1

2

2

3

2

1

1

1

2

3

1

1

3

3

47.

48.

Jan Pavlovský Marie Pavlovská Marie Pavlovská Jaroslav Křepelka Marie Křepelková Marie Křepelková Jaroslava Křepelková

Soukr. zem.

Traktorista V domácnosti

5.5.1897 29.5.1902 11.6.1894 1 2 6.2.1931 29.12.1938 16.1.1958 3.11.1962 1 3 Celkem : 86 102

MLK: Dána do pořádku. Obstarány nové skříně. Provádí se postupné balení knih. Pomohla ZO - ČSM. Knihovna má 4 skříně - umístěna ve druhé třídě v budově školy. Knihovníkem je místní ředitel školy Josef Placata. Počet svazků k 31.12. 1963: přírůstkové číslo 940.

ČSM: V listopadu provedeny nové volby výboru. Předseda ZO zůstává Jan Šafář, tech. úředník. Členové výboru: Eva Tenklová, Růžena Chladová, Marie Tenklová, Milada Kvasničková. Počet členů organizace činí 16 svazáků. Začátkem května 1963 dokončeno částečně hřiště na vybíjenou. Zakoupena síť a míč. Odbíjená připoutala hodně mladých.

Školení CO: 2. prosince 1963 zahájeno školení II. etapy všenárodní přípravy obyvatelstva k CO. Školení probíhalo v těchto dnech: 2.12., 9.12., 11.12., 13.1.. Přednášel ředitel místní školy Josef Placata, Josef Kvasnička a lékař z patronátního útvaru. Školení se zúčastnilo 33 občanů. Závěrečná beseda provedena 24.1.1964.

Kultura: Taneční zábavy a plesy:

Leden Únor Květen Červenec Říjen Listopad

Ples SČPO, ples pivovarnický (pivovar Tábor) Maškarní průvod s taneční zábavou Taneční zábava - ČSM Taneční zábava - SČPO Taneční zábava - osvětová beseda Terezín Taneční zábava - ČSM

25. února 1963 - únorové vítězství pracovního lidu. Relace v místním rozhlasu. Připravila škola s ČSM. 8.3.1963 - MDŽ - školní besídka spojená s předáním dárků pro maminky. 25. října 1963 beseda s vojáky z patronátního závodu ke Dni čs. armády. Odpoledne ve škole pro ZDŠ, večer pro občany v místním hostinci. Přednášel a besedu vedl mjr. Peňaz. 6.11.1963 besídka k VŘSR, kulturní vložku zajistili žáci ZDŠ. K této příležitosti žáci třetí třídy složili slavnostní pionýrský slib. Na besídce výstava sovětské knihy organizována místní lidovou knihovnou. 21.12.1963 školní besídka s příchodem Dědy Mráze a Sněhurky. V přípravě pomohl výbor ČSM. Besídka velmi zdařilá.

Narození: 5.8.1963 se narodila Eva Beránková č.29, 5.8.1963 Milada Kazdová č.24, 5.8. 1963 Marie Cikánková č.38, 2.1.1963 Miroslav Dvořák č.16, 28.10.1963 Dagmar Douchová č.10.

Sňatky: Marie Šafářová č.40 se provdala za Duška t Tříteže (okr. Pelhřimov), Anna Tenklová č.10 za Františka Douchu z Vlčevse (okr. Tábor).

Úmrtí: Letos zemřela Františka Kovářová č.31, Josef Veselý č.11, Marie Kovářová č.23.

Výstavba: V polovině prosince 1963 byla vybudována během 14 dnů asfaltová silnice z Radenína do Chrbonína.

Rok 1964 Zima: Letošní zima byla celkově mírná, ale vleklá. Počátkem ledna sněhu málo (3 - 5 cm). Mrazy kolem -20oC. Silné východní a západní větry. Začátkem března bez mrazů, slunečné dni. Sníh taje. V Chýnově, v Táboře bez sněhu. Ze 13. na 14. března napadalo opět 10 cm nového sněhu. Mrazy kolem -10oC.

Beseda: 17. a 24. února se konala v obci beseda na téma: "Historie obce Chrbonína a okolí"; přednášel a besedu vedl kronikář a místní ředitel školy Josef Placata. Beseda byla rozdělena do dvou večerů: 1. Historie Chrbonína do r. 1900 2. Historie od r. 1900 do současnosti Byly čteny ukázky z kronik. Beseda měla značný úspěch. Účast 17. února 51 občanů, 24. února 54 občanů. Zúčastnil se jeden z nejstarších občanů František Chlada z č.33, narodil se 24.11.1877.

MDŽ: 6. března besídka ve škole k MDŽ. Kulturní program a dárky maminkám zařídila ZDŠ. Hráno loutkové divadlo: "O honzovi a kočičce". Přítomno 58 dospělých.

Tajemník MNV: V první polovině ledna odešel tajemník MNV s. Josef Falada do střediskové obce Hrob. Do voleb bude tuto funkci zastávat František Drda z č.26.

Jaro: Letošní jaro se opozdilo. O příchodu mluvit po 10. dubnu. Kolem 20. dubna silný východní vítr. Počasí počátkem května studené. Tepltoty mírně nad nulou, přeháňky. Obilí dobře přezimovalo. Družstevníci vyjeli do polí v polovině dubna. 30. dubna začali družstevníci sázet brambory.

Úprava obce: 2. května 1964 poraženy dvě lípy u kapličky, odstraněn křížek. Kolem postaven železný plot, natřen, vysázeny květiny. 28.dubna vyměněny u druhé budovy školy okapové roury, při vnitřní straně. 1.června nahozena budova MNV, kolem vybudován betonový chodník. Budova obílena.

Kultura: 18. ledna 1. února 25. duben 29. dubna 7. června

Ples požárníků Ples pivovarníků z Tábora Taneční zábava - SČSP Chrbonín Zdravotnická beseda spojena s promítáním filmů. Téma: Úrazy v zemědělství Taneční zábava - Svaz arm. Chýnov

Úmrtí: 28. února zemřela Marie Tománková č. 44, narozena 30.11.1891.

Volby: 14.3. ustanovena místní volební komise: předseda - Josef Placata č.37; náměstek - Jaroslav Chlada č.33; jednatel - Alois Kvasnička č.35; členové - Eva Tenklová č.10, Josef Kvasnička č.25. 2. dubna veřejná schůze občanů, navrhování kandidátů do MNV, ONV, JčKNV, NS a na volby soudců. Přítomen zástupce okresní volební komise NF, Knapež. Přítomno 37 občanů. 17. dubna veřejná schůze občanů, sjednocování navrhovaných kandidátů. Přítomen s. Knapež, 21 občanů. Zaregistrováni byli tito kandidáti: 1. Ladislav Vácha č. 18, nar. 26.5.1933 2. Jan Beránek č. 29, nar. 10.8.1919 3. Josef Adam č. 21, nar. 1.3.1912 4. František Drda č. 26, nar. 16.12.1921 5. František Příplata č. 15, nar. 30.9.1910 6. Václav Tenkl č. 10, nar. 9.2.1917 7. Alžběta Petrů č. 45, nar. 27.10.1915 8. Karel Taraba č. 12, nar. 6.12.1909 9. Josef Kračmera č. 32, nar. 23.1.1923 10. Růžena Drdová č. 4, nar. 15.10.1926 11. Jan Šafář č. 40, nar. 8.4.1941

14. května byli vyvěšeny zaregistrovaní kandidáti, vyvěšeny seznamy voličů. 3. června veřejná schůze - představení kandidátů. Přítomno 25 občanů.

Do okresního národního výboru za náš obvod se představil a poděkoval za kandidaturu s. Říha z Vlčevse a za soudce z lidu s. Kratochvíl z Vlčevse. 14. června se konaly volby do všech stupňů národních výborů, do NV a volby soudců z povolání a z lidu. V Chrboníně byla volební místnost v sále hostince u Tenklů. O vkusnou výzdobu se zasloužil dosavadní předseda MNV s. Příplata a ředitel místní školy. Volby u nás začaly v 6:45 ráno. Jako první volič se dostavil jeden z nejstarších občanů Chrbonína, František Chlada č. 33. Obec splnila svou občanskou povinnost v 8:20. Volili všichni občané. Zaregistrovaní kandidáti byli zvoleni všemi 118 hlasy.

Senoseč: Senoseč začala 7. června. Seno se suší dobře, zatím nepršelo.

Odchod ředitele školy: Ředitel školy Josef Placata byl přeložen na vlastní žádost do Bechyně. Odstěhoval se z Chrbonína koncem června. Působil zde 2 roky. Po odchodu ředitele ZDŠ Placaty z Chrbonína zůstala místní obecní kronika bez kronikáře. A tak nyní s odstupem 14 let se ujímá dopsání kroniky, pokud budou materiály dostupné a za pomoci s. Ladislava Váchy, dřívějšího předsedy MNV nyní předsedy Občanského výboru, nynější řed. ZDŠ v Chrboníně Jan Pokorný. Tento přišel na zdejší školu 1.září 1977 po uzavření školy v Chabrovicích dočasně za řed. Alenu Grulichovou, která je na mateřské dovolené. Jan Pokorný se narodil 3.4.1921 v Soběslavi. Pak žil s rodiči v Zálší na veselských blatech. Učitelský ústav vystudoval v Soběslavi. Prvá učitelská léta strávil v Polabí. Od r. 1945 působil jako ředitel školy v

Brandlíně 19 let, pak rok v Košicích a až do roku 1977 pak v Chabrovicích.

Na výroční schůzi JZD dne 7.února byli zvoleni funkcionáři na další období. Předsedou byl opět zvolen František Chlada. Živočichářem s. Josef Beránek, rostlinářem s. Kvasnička Josef. Do představenstva byli zvoleni Křepelka Jar., Šimota Josef, Příplata František a Drdová Růžena. Pokladníkem František Příplata. Do revizní komise pak předsedou Alžběta Petrů a členy této komise Veselá Zdeňka a Žid Josef. Skladníkem Tománek Josef. Na schůzi 20.2. 1964 usneseno postavit v JZD garáže na traktory a dílny na opravu zemědělských strojů. Dále schváleno postavení silážní jámy. Členská schůze 7.4.1964 přijala za nové členy JZD Františka a Janu Hrnčířovou. Za novou účetní byla zvolena A. Šafářová jako zaměstnanec JZD. Od 1.10. 1964 přijalo pak představenstvo nové členy JZD Jana Sedláčka, dále pak Jana a Marii Pavlovských.

Práce MNV: V roce 1964 byly prováděny zemní práce na cestě k Choustníku a ke Mlýnům. Rekonstrukce el. sítě.

Rok 1965 Leden v novém roce začíná bez sněhu a je pěkné počasí. JZD dělá bilanci svého hospodaření v hostinci u Tenklů 23. února 1965. V únoru napadlo plno sněhu. Nebylo snad dne, kdy by nepadal a vítr nefoukal. Ještě v březnu ležel dlouho sníh, takže se začalo síti až v dubnu. I v dubnu bylo střídavé počasí až do konce měsíce.Květen byl rovněž studený a vlhký. V polovině května byla žita asi 15 cm vysoká, zatímco jindy už metala. Dosévaly se ještě poslední ovsy a směsky, ale takřka do bláta. Brambory se sázely velmi dlouho - ještě v červnu. I v červnu ještě pršelo. Brambory začaly hnít. Sena se dosoušela ještě o žních a to ještě velmi špatně. Obilí sypalo málo, ječmeny byly tak krátké, že jej jetele a trávy na mnoho místech přerůstaly. V celé naší republice se rozvodňovaly řeky a potoky. Zejména Dunaj na Slovensku se rozlil z hrází a zatopil daleké okolí. Mnoho vesnic a domů pobořil, že není pamětníka tak velkých škod. Brambory se začaly kopat 16.října. Kupodivu, jak narostly veliké, ale moc se loupaly a byly nahnilé, takže byla obava, že do jara nevydrží. Koncem října nastaly mrazíky a napadlo trochu sněhu. Ozimy byly zasety z poloviny - Na polích v okolí zbylo plno lnu. V listopadu začaly mrazy na sucho. Přesto se rozvážel hnůj. Zima pak začala brzo, ale byla nějaká divná. Mrzlo, padal sníh, hned zas pršelo, takže počasí bylo nestálé a z toho plno nemocí. Výroční členská schůze se konala 26.2.. Rostlinář s. Kvasnička zhodnotil dosažené výsledky a zejména dobré výsledky brambor. Živočichář J. Beránek pak výsledky v živočišné výrobě, kde byly úkoly splněny. Na nového předsedu za nemocného Františka Chladu byl navržen a schválen František Příplata. Účetní A. Šafářová byla přijata za členku JZD. Výpis z rozboru: "Rok 1965 nebyl pro naše JZD příznivý. Práce

stěžovaly stálé deště. Plánované výnosy až na brambory nebyly splněny. V živočišné výrobě jsme překročily tržby o 44000 Kčs. Klesla nám však dojivost o 200l na krávu. Nedokážeme vypěstovat dostatek selat." V roce 1965 byla uskutečněna stavba montovaného skladovacího prostoru.

Oslavy: 6. března byl oslaven MDŽ. Za spolupráce školy a ČSŽ v hostinci u Tenklů. 20. výročí osvobození ČSSR sovětskou armádou bylo významnou událostí měst i vesnic. Zde bylo oslaveno kulturním pásmem ve škole. V rámci oslav MDD byl promítnut dětem film: Zoologická zahrada a jiné.

III. CS: Konec června a začátek července byly slavným vyvrcholením 20. výročí osvobození naší vlasti a to III. Celostátní spartakiádou v Praze na Strakově. Zde náš lid opět ukázal nevídaný výkon své tělovýchovy - mládí, zdraví a tělesnou zdatnost vysoké úrovně. V únoru se konal v hostinci u Tenklů ples požárníků. Pohyby obyvatel - narození, úmrtí, sňatky budou uvedeny souhrnně za celé období.

Akce v obci: V roce 1965 byl navážen kámen na cestu k Choustníku a ke Mlýnům.

Úmrtí: Matěj Vácha č.18, nar. 1875 zemřel 17.2.1965.

Rok 1966 Během ledna se konečně počasí ustálilo. Začaly tuhé mrazy až 20oC, sněhu napadlo 20cm. Únor pak začal oblevou a deštěm. Některé dny vysvitlo slunce a bylo teplo, že i včely proletovaly jako v březnu. 20.února bylo tak krásné počasí, jako by chtělo býti jaro. I špačkové a skřivani již přilétli. To mělo za následek hnití brambor v krechtech a ty se musely narychlo přebírat. Pole osychala a na sušších místech se začalo sít. Avšak počátkem března začalo přeprchat a jindy zase byly mlhy. Později dokonce začal padat i sníh a foukal studený vítr. Duben byl již lepší a tak se ve druhé polovině dosévalo obilí. Tráva rychle rostla, dělaly se pěkné jetele. Počátkem května byly krásné dny. Sázely se brambory. Sena letošního roku začaly velmi brzy - již koncem května. Počasí bylo velmi pěkné - teplota až kolem 20oC. Sucho a teplo bylo až do 20.června, kdy přišel první vydatnější déšť a pak se již střídalo vlahé počasí. Obilí rychle dozrávalo. Po Choustnické pouti se šlo na první žita. Ale pak začaly deště.Sklizeň se stále protahovala. Teprve v srpnu začala naplno. V JZD se vozilo obilí vlhké, neboť nebylo možné čekat na lepší počasí. Obilí v panákách začalo vzrůstat a vznikaly velké škody. Žně se protáhly skoro do konce září.

Vojenské cvičení "Vltava": Vojenské cvičení spojeneckých armád Varšavské smlouvy pod názvem "Vltava" se konalo v roce 1966. Od 19. až 26. září v okolí našich obcí. Již před půldruhým měsícem se konal zde průzkum terénu. Před cvičením, které se pak provádělo v okolí Chrbonína, bylo zde i letiště směrem k Choustníku. Za opletenkou přistávaly těžké vrtulníky z nichž vyjížděla velká auta a obrněné vozy. V okolí Chrbonína byli nejvyšší představitelé spojeneckých armád v čele s maršálem SSSR Grečkem. U Budislavské hory byl hlavní sraz vojska a tanků. Ten den létaly vrtulníky, trysková letadla, vše jen hřmělo.

Obcemi projížděli vojáci spojeneckých armád, pozdravováni všemi obyvateli. Budovy byly vyzdobeny. Uprášení ruští, maďarští, němečtí a naši vojáci unaveni se na nás usmívali a mávali. Někteří vojáci pak ještě několik dní v našem okolí zůstali. Naši lidé je navštěvovali, nosili jim jídlo a pití. Každý večer létaly rakety. Zvláště pak na rozloučenou. Vojáci se loučili s našimi lidmi neradi. Nikdy prý na Čechy nezapomenou. Řed. ZDŠ Fr. Zdražila v.v. z Chýnova zastupoval zde na škole nepřítomného řed. K. Krále, který byl také na cvičení. Byla zde provedena beseda s vojáky. Podzim roku 1966 byl pěkný, že ani pamětníka není. Tepla až horka taková, že ani v létě nebyla. Brambory se sklízely již kombajnem. Přijížděly brigády, neb práce byly zpožděné a zdálo se, že se ani nesklidí, neb byl již pozdní podzim. Zima začínala trochou sněhu a slabými nočními mrazíky. Přes den pak hřálo slunce. Nezdravé počasí mělo za následek "asijskou chřipku", která se rychle šířila mezi obyvatelstvem. Málokdo ji nedostal.

Oslavy: K MDŽ byla provedena besídka v hostinci u Tenklů. Přítomnost asi 60 osob. MDD byl oslaven krátkým pásmem a soutěžením. K VŘSR byla uspořádána školní oslava. V lednu se konal ples požárníků, v únoru pak ples ČSŽ. V roce 1966 byla rozbořena u školy, která dříve sloužila jako "chudobinec". Na jejím místě bylo MNV postaveno skladiště na uhlí a dříví. Tím se však odhradila jedna strana zahrádky, která je znehodnocována domácím zvířectvem sousedů školy.

JZD: Výroční schůze JZD se konala 17.2.1966. Konala se volba představenstva pro léta 1966-1968. Zvoleni byli: předsedou František

Příplata, rostlinářem Josef Kvasnička, živočichářem Josef Beránek, další členové František Chlada, Jaroslav Křepelka, Růžena Drdová a Josef Šimota.

Akce v obci: V roce 1966 byla provedena kanalizace v obci. Oprava cesty na Blaník a k Terezínu mezi pozemky v Rovných a u Hory. V JZD pak byly zaváženy zeminou cesty k Terezínskému dvoru.

Rok 1967 Letošní zima byla mírná a proto příhodná k tomu, aby se na polích dohnalo, co se pro nepřízeň počasí v minulém roce nedohonilo.

Hnojily se louky, někde se dokonce oralo, neb leden i únor byly bez sněhu. JZD bilancovalo svoji práci na výroční schůzi dne 16.února 1967. Rozbor o hospodaření přednesli s. Příplata, Kvasnička a s. Šafářová. CVFP byl schválen všemi 37 přítomnými členy. Koncem února a počátkem března bylo pěkné počasí. Na jetelích se sbíral kámen a byla naděje, že se bude brzy sít. Ale od poloviny března se počasí zhoršilo a nastaly ledové větry. Dvakrát řádila vichřice, která nadělala velké škody na střechách, v lesích vyvrátilo mnoho stromů. 20.března 1967 do rána napadlo mnoho sněhu a padal dále. Teprve počátkem dubna se počasí ustálilo. Provádělo se urychlení setí a sázení brambor. V JZD nastupuje stále více strojů. Sazečky na brambory již sází všechny brambory na polích JZD. Objevují se kopkovače na seno, nové druhy obracečů, shrnovačů atd. Jetelů a trav je letos dosti. Sena se dělají za pěkného počasí. Rovněž žně letos probíhají dobře. Nepršelo celé léto. Obilí bylo vesměs stojaté, takže se vesměs uplatnily stroje. Řádkovače a kombajny. Sláma byla odvážená suchá. Jak již bylo řečeno, pro jarní mokré počasí se nemohly brambory dobře oborávati. Pak uhodila přes celé léto sucha. Tím nemohly brambory narůst. Bylo jich na počet sice mnoho, ale malé, což ztěžovalo sklizeň. 8.září začalo po dlouhé době pršet. Otavy byly již většinou sklizené. Sníh začal padat koncem listopadu. Nastaly i silnější mrazy. V JZD byla provedena letošního roku stavba sklepa u kravína a nahoře pak místo pro přípravu krmiv ke šrotování. Zahájena byla stavba garáží. MNV provedlo v letošním roce asfaltování cesty k Choustníku a asfaltování v obci od č.25 k č.18. Byla provedena výsadba okrasných stromů. Na členské schůzi JZD dne 10.listopadu bylo schváleno zakoupení obilného kombajnu a provedení meliorací.

Oslavy: Oslava únorového vítězství se konala 28.února ve škole. K MDŽ byla provedena žáky zdejší školy besídka, které se zúčastnilo 50 osob z Chrbonína a Terezína. 9.květen - Den osvobození byl vzpomenut školním programem.

Rodinné domky: Letošního roku se začíná se stavbami několika rodinných domků. Životní úroveň obyvatel se zvětšuje. Přibývá osobních aut, jiných vymožeností v domácnostech. Vyrovnává se rozdíl mezi vesnicí a městem.

Rok 1968 Leden a únor byli bez sněhu - dosti teplo. Březen začal sice sněhem, ale ten již nemá delšího trvání. Od poloviny března se již začíná síti. Je teplo a pěkně. Polní práce rychle pokračují. Všechny jařiny byly v březnu zaseté. V dubnu jsou noční mrazíky. Přesto je ozimé obilí pěkné.

Jelikož je sucho, sázejí se sazečkami všechny brambory. V polovině dubna byly velmi horké dny. Teplota dosahovala až 24 i 28oC. Začátkem května po velkých vedrech začalo pršet. Silně se ochladilo, takže obilí ve vývoji přibrzdilo. Začátkem března se začaly sekat louky k sušení. Ale často přeprchá. Ke konci června se opět vyčasilo a teploty dosahovaly až 30oC. Obilí i brambory slibují dobrou úrodu. Žitné žně začínaly v polovině července. Obilí se nejdříve řádkovalo a pak teprve kombajny mlátilo (dvoufázová sklizeň). Do skladů se odváželo pěkné obilí. Koncem srpna začalo počasí opět zlobit a JZD i soukromí zemědělci měli starosti, se slámou i s obilím. A tak se žně protáhly až do začátku září. Úroda brambor byla letos pěkná. Pomáhají sklízet brigády. Dokopávají se koncem října. Prvního listopadu bylo krásně, ale pak nastaly mlhy, neb prší. Již 13.listopadu uhodily velké mrazy, začal padat sníh a byla zde syrová zima. Ukrývaly se na rychlo krechty brambor. Na vánoční svátky napadlo skoro 40cm sněhu a mrazy stále trvaly.

Akce MNV: V tomto roce měla být provedena generální oprava školy. Avšak MNV nebyly ONV přiděleny finanční prostředky atak nebyla splněna dohoda o úpravě školní zahrady, výměna oken, dveří, podlah, izolace, dlažby a vnější úpravy budovy a zdí za dřevníkem. MNV bylo rozhodnuto, že nebude investovat do staré budovy a že bude provedena generální oprava první budovy. Proto se začaly soustřeďovat finanční prostředky na tuto akci.

Situace v zemi: V naší zemi se vytvořila v r. 1968 nepřehledná situace, ze které chtěly těžit reakční síly a připravovaly svržení vlády. Proto musela konečně zasáhnout vojska Varšavské smlouvy a obnovit u nás pořádek. Nebyla to okupace, jak někteří lidé uváděli, ale pomoc, o kterou bylo požádáno.

JZD: Výroční členská schůze JZD se konala 22.února 1968. Zde byla přijata nová kandidátka představenstva pro rok 1968. Byli navrženi a schváleni: předseda s. Příplata, rostlinář s. Kvasnička, živočichář s. Beránek a další členové: Drdová, Kazda, Šimota, Křepelka, Hovorka, Kračmera. Plánovaná PJ byla 24 Kčs, záloha na PJ 13 Kčs. Podle usnesení členů schůze z 11.6.1968 bude od 1.1.1969 zavedeno v JZD peněžní odměňování. Členská schůze se usnesla podat žádost o přiznání charakteru: "JZD s vyšší úrovní hospodaření". V roce 1968 byla v JZD ukončena stavba garáží. Provedena byla stavba bytové jednotky a kanceláří JZD. MNV pokračovalo v asfaltování cesty do Choustníka.

Rok 1969 I v dalších zimních měsících pokračovaly silné mrazy a bylo plno sněhu. Byla obava, že brambory v krechtech namrznou. Zvěř trpěla hladem. Mnoho jí uhynulo vysílením. Počátkem března ještě padá sníh. 8.3. napadalo a nafoukalo až 1m sněhu, takže nemohla být uskutečněna besídka k MDŽ. I nadále pak trvalo ošklivé počasí, které mělo za následek vyvolání "mongolské chřipky". Teprve po 10.dubnu se začalo dělat v polích, ne pak náhle přišly horké dny a vše rychle vysychá. Ke konci dubna je již počasí ustálené, dosívá se obilí a sází brambory. V květnu byla již práce v polích hotová. Nastala velká horka. Obilí je pěkné, na lukách tráva vysoká, ale řídká, neboť jsou stále horka, až 30oC, až do konce měsíce. Červen začíná deštěm. Týden prší a zem byla již tam přemokřená, že se v polích jen ztěžka dalo jet. Teprve koncem června se počasí

ustálilo a sena se sekla již přestárlá. Žně začínaly začátkem srpna. Zrno však nebylo tak kvalitní, neboť uhodily opět velká horka, až 30oC. Tím dosychalo vše najednou. Kombajny mlátily na stojato i ze řádek. Brambory narostli veliké a jejich hodně. Pomáhají brigády z vojenské posádky z Tábora. Následkem sucha se na podzim velmi špatně oralo a připravovalo podzimní setí. Někde se orba protáhla až do prosince. Obilí zaseté za sucha špatně vzcházelo a na zimu nic nenarostlo. 25.listopadu začíná již na zmrzlou zem padat sníh a začíná velká zima.

JZD: Výroční členské schůze 5.února 1969 se zúčastnilo 45 členů z celkového počtu 61 členů. Od 1.1.1969 je družstvo s vyšší úrovní hospodaření a proto se v plánu nejedná již o odměnu na PJ, ale na normy. Výše normy byla stanovena na 30 Kčs. Obilí, brambory, seno se budou vydávat ve výši 1,5 kg zrna, 1,5 kg brambor + seno na všechny prac. normy. Proto bylo schváleno srážet zálohově ve výplatách členům 4 Kčs na 1 normu. Vyúčtování bude vždy jednou za celý rok. Prodej bude prováděn za tyto ceny: 1q žita - 130 Kčs, 1q pšenice - 140 Kčs, oves - 110 Kčs, ječmen - 110 Kčs, brambory - 40 Kčs a seno 40 Kčs. Dále zde bylo schváleno spoření všech členů přes STBČ ve výši 13Kčs na jednu normu. V roce 1969 byla dokončena stavba bytové jednotky a klubovny JZD. MNV prováděl zemní práce na cestě k Vlčevsi. Podél silnice k Choustníku byly vysázeny ovocné stromy. Názor MNV na opravu staré školy, je že finanční náklady budou větší než finance na stavbu budovy nové. Proto bylo započato s jednáním o povolení stavby nové školy.

Kulturní akce: MDŽ proveden za spolupráce školy a ČSŽ. Požárnický ples se konal v lednu.

Rok 1970 Zima byla bohatá na srážky. Bylo někde i přes 1 metr sněhu a trvala dlouho do jara. Jaro bylo studené, příroda se dlouho probudila. V další době často pršelo. Objevila se opět "mongolská chřipka" jako roku loňského. Vesměs jsou ohroženi dospělí lidé a to ve velké míře po celé Evropě. Zanechává po sobě různé následky. Teprve začátkem dubna se začíná se setím a to je jako by se pěkného počasí ukrádalo, neb každou chvílí padá ještě sníh. Ještě ani koncem dubna nebylo setí JZD ukončeno pro nestálé počasí. Na 1. května padal sníh, ozimé obilí je řídké, od sněhu místy prázdné a stále je zima. Přesto se seje, sázejí se brambory. Krmení v JZD dochází a tak se brakuje kde co. Konečně 15. května1970 přišel májový déšť a hned na to i bouře s deštěm a teplo, takže se začalo vše zelenat. Pak až do konce května bylo pěkně, takže práce v polích rychle postupovaly.

O žních bylo pěkně, takže silné stroje se mohli uplatnit. Lidí k manuální práci ubývá. Žně skončily v září. Koncem září se začaly dobývat brambory. Opět pomáhaly brigády z různých podniků. Podzim byl hodně deštivý.

JZD: Výroční členská schůze JZD se konala 10. února1970. Na nové funkční období v letech 1970-1971 bylo navrženo a schváleno všemi přítomnými představenstvo v tomto složení: předseda V. Vokůrka bytem Chýnov; členové: František Příplata, Josef Kvasnička, J. Beránek, R. Drdová, Fr. Kazda, Jar. Křepelka, A. Hovorka, J. Šimota. Do revizní komise: předseda J. Šimota; členové: Zd. Veselá, M. Petráková a J. Dvořáková. Zvolení funkcionáři pro rok 1970-1971: V.Vokůrka - předseda JZD J. Kvasnička - agronom J. Beránek - zootechnik L. juráčková - ekonomka A. Šafářová - mzdová a pomocná účetní Členská schůze přijala nové členy: Annu Hovorkovou č.22, Annu Balínkovou č.21 a byly zařazeny do živočišné výroby. Stavby plánované na léta 1970-1975: 1. Na rok 1970 dokončení meliorací 29,21 ha z roku 1969 2. Novostavba porodny prasat pro rok 1972 - 1975 3. Bytová výstavba pro členy JZD pro rok 1972 - 1975 4. Výhled na meliorace: stoka na obci (zadán projekt)- stoka do Faldic Meliorace u Křiže a ve Faldicích. Po vypracování dokumentace bude žádáno o zařazení do plánu.

28.5.1970 členská schůze JZD schválila přihlášky nových členů do JZD. Františka Drdu jako traktoristu a M. Kvasničkovou. 6.11.1970 pak další členy Marii Váchovou a Františka Víznera. MNV pokračoval v práci na cestě k Vlčevsi navážením kamene. Pořízena nová požární stříkačka PPS - 12.

Rok 1971 V tomto roce bylo v zimních měsících málo sněhu. Měsíc únor se vyznačovalo poměrně vyššími teplotami. V první polovině března však padal sníh, byly velké vánice, sněhu místy až 1 metr. Pak však šel rychle dolů a tak se ještě ve druhé polovině března se začalo se setím. A během dubna bylo zaseto i brambory byly zasázené. Květen však byl chladný a deštivý. Od poloviny května byla velká horka a sucha. Obilí i ostatní plodiny byly pěkné. Ale začátkem června začalo pršet a tak posečené trávy stály místy ve vodě. Obilí začalo polehávat. 19.6. pršelo celý den a noc. Do pole nebylo možno vjet. Traktory se tahaly z polí navzájem. Teprve v prvém týdnu července hodila velká horka. Zbývající sena se dostala domů přerostlá a přestárlá. Žně pak nastaly za velkých veder až 30oC a pokračovaly velmi rychle pomocí kombajnů na stojato i ze řádků. Úroda byla vcelku bohatá. Koncem srpna mělo JZD sklizeno. I slámu po kombajnech. Do konce roku 1971 bylo počasí pěkné a beze sněhu. Na Vánoce bylo pěkné, teplé počasí. Dne 21.8.1971 k večeru začal hořet v obci Skopytce velký sklaďák JZD od elektrického zkratu, kde bylo uloženo obilí, seno a sláma. Mnoho požárních sborů se tam zúčastnilo záchranných prací. Mezi nimi i požární sbor z Chrbonína. Zásah trval od 16 hodin 21.8. do 12 hodin dne 22.8..Byl uchráněn kravín. Začátkem roku 1971 byl prováděn soupis osob, bytů - mimořádná akce, která se provádí vždy za delší období. Bylo zjištěno, že naše republika má 14602000 občanů.

JZD: Výroční členská schůze se konala 9.února1971 již v nově upravené klubovně JZD. Schválen přístup Zdenka Vanáta, který byl zařazen do dílny a jeho manželka do živočišné výroby. 26.5.1971 rozhodnut v

představenstvu, aby byla objednána a postavena kůlna na stroje, v jejíž prvé části by byl sklad na hnojiva. Na schůzi představenstva dne 31.5.1971, kde byli zástupci OZS z Tábora s. ing. Chyška a s. Grasev, se jednalo o sloučení našeho JZD s JZD Vlčeves a Mlýny. Z jednání vyplynulo, že sloučení není možné, pro naše JZD vhodné a žádoucí. 12.11. ČS schválila za členku A. Pacltovou, M. Čížkovou, J. Veselého ml. a Fr. Petrů. Na této schůzi byli členové JZD informováni o velkovýkrmně pro výrobu masa v Turovci SDP, o výši příspěvku na tuto stavbu. Přesto, že družstevníci chápali nutnost tohoto sdružení, nezaujali k tomu podniku kladné stanovisko proto, že se uvažuje o výkrmu od 40 kg do 100 kg, což nepřinese družstvu úsporu pracovních sil a nákladů.

Volby v roce 1972: V podzimních volbách roku 1972 do NV byli zvoleni do MNV: předseda - Ladislav Vácha; tajemník - Jan Šafář; dále pak poslanci Tenkl Václav, Petrák Josef, Příplata František, Křepelka Jaroslav, Petrů František, Drdová Růžena a Kazdová Marie.

Oprava požární zbrojnice: V roce 1971 byla opravena v Chrboníně požární zbrojnice, zrušená místnost, dána nová vrata.

Rok 1972 Leden začal mrazy a napadlo mnoho sněhu. Ten ležel až do jara. Obilí dobře přezimovalo, jen jetele byly slabší. Zato narostlo hojně trav. Jařiny byly pěkné, ale hodně polehlé. Proto ve žních, při

kombajnové sklizni mnoho obilí zůstávalo na polích. U pšenice bylo zrno velmi špatné. Při žních pomáhaly zde v rámci výpomoci i cizí kombajny. Brambory byly nad očekávání velké a bylo jich hodně. Ale bylo je těžké dobývat, neb bylo dost mokro a velká nať se musela předem sekat, zůstala na zemi a tím se špatně vyorávaly. Mnoho jich zůstalo na poli. I letos zde pomáhaly brigády. Kukuřice byla pěkná a tak bylo dosti krmení. Podzimní práce proběhly bez větších obtíží. Hlavní politickou událostí v tomto roce byly volby do všech zastupitelských orgánů NV. V naší obci se zapojila do akcí, které pořádal MNV jako byly přednášky, voličské seznamy, seznamování s kandidáty na poslance všech stupňů atd. i škola. Žáci nacvičovali kulturní pásmo na předvolební schůzi. V péči školy byla i výzdoba volební místnosti. Žáci vyvěšovali agitační materiál na veřejných prostranstvích. Volby proběhly v naší obci důstojně. Jak je již uvedeno, byli do našeho MNV zvoleni všichni navržení poslanci: Ladislav Vácha, Šafář Jan, Tenkl Václav, Petrák Josef, Příplata František, Křepelka Jaroslav, Petrů František, Drdová Růžena a Kazdová Marie.

JZD: Výroční členská schůze se konala letos 9.2.1972 v hostinci u Tenklů. Přítomno bylo 48 členů JZD a 20 hostů. Mimo rozbor hospodaření se jednalo o stavbě čerpací stanice, o předpokladech pro výstavbu porodnice pro prasnice, o pomoci stavebníkům - členům JZD Chrbonín a to dřevem z lesů JZD - 5 m3 /140 Kčs. Poskytnutí půjček na rodinné domky: L. Váchovi - 10000 Kčs, Fr. Kazdovi - 25000 Kčs, J. Veselému - 22500 Kčs a Jar. Hrnčířové - 22500 Kčs. Kračmerovi 25000 Kčs, Hovorkovi A. - 22500 Kčs, A. Šafářové - 22500 Kčs.

Účast na VIII. sjezdu JZD: Za JZD Chrbonín se zúčastnila VIII. sjezdu JZD v Praze dne 14.7.1972 ekonomka JZD s. Juráčková.

Předpoklady pro sloučení: Na schůzi představenstva 15.12.1972 vyšel návrh na sloučení JZD Chrbonín s JZD Choustník a Krtov, který se zdál být přijatelnější než s JZD Mlýny a Vlčeves. Byly prozkoumány možnosti a pak 29.12.1972 svolána členská schůze. Na této členské schůzi JZD byl přítomen s. Makovec a zástupci OZS z Tábora s. ing. Chyška a s. Zedník. Po různých výkladech a hodnoceních došlo k souhlasu ke sloučení, které bylo jednohlasně všemi přítomnými schváleno. A tak rokem 1973 je JZD Chrbonín součástí JZD Podhradí v Choustníku.

Výstavba školy: Stará škola již neodpovídala hygienickým požadavkům a proto po předchozích přípravách a řízení došlo v květnu 1972 k její demolici a počátku výstavby nové, montované. Do konce školního roku - června 1972 - byly vybudovány stavební skupinou JZD nové základy. JZD i ostatní občané měli zájem a každý přispěl pracovním zapojením podle svých možností. Učebna byla prozatím umístěna v první budově. Z této akce jsou k dispozici fotografie, které zajistil předseda MNV s. Vácha. Výstavba montované školy pak postupovala velmi rychle. Díky patří všem, kteří se o toto dílo zasloužili, zejména předseda MNV s. Ladislavu Váchovi, s. Příplatovi a J. Šafářovi. Finanční prostředky na stavbu i potřeby školy zajišťoval MNV v Chrboníně. Díky stavební skupině JZD začne vyučování v nové budově od 1.9.1973, která bude velmi pěkným prostředím pro školní práci dětí.

Kulturní akce: Oslavu MDŽ zajistili 8.3.1972 žáci školy. Provedeno v Chrboníně i v Terezíně. Den Vítězství byl oslaven 8.5. ve škole. Slavnostní VČS JZD 9.2.1972 zakončena taneční zábavou. Hrála hudba z Českých Budějovic.

Rok 1973 Jak již bylo zapsáno, došlo v posledních dnech roku 1972 ke sloučení JZD Chrbonín s JZD Choustník a Krtov. Pracovníci JZD mají nyní možnost širšího uplatnění, ať již v dílnách JZD Choustník, na stavbách v Předboři, kde se dělá nová porodnice prasnic, kulturní dům v Choustníku atd. Bylo možno spojit síly a využít lépe stromového parku, zakoupit další stroje. Naše nové sloučení JZD Choustník obhospodařuje celkem 1350ha zemědělské půdy. Střediskovou obcí je pro nás nyní Choustník.

Akce v obci: Během roku 1972 a 1973 pracovala stavební skupina JZD na dokončení školní budovy. A tak nový školní rok byl zahájen slavnostním otevřením nové školy. Otevření provedl předseda MN s. Vácha. Školní budova byla vybudována za 11⁄2 roku. plánovaný rozpočet 350000 Kčs nebyl překročen. Při budování školy pomáhali brigádnicky občané zdejší obce. Slavnostnímu zahájení byli přítomni zástupci JZD, ČSŽ, ONV. Ředitelem školy byl ustanoven od 1.9.1973 Vladimír Ježek, který vyučoval ve druhé třídě a učitelem v první třídě byl Radomír Procházka. Oba dojížděli ze Soběslavi. Školu navštěvovalo k 1.9.1973 33 žáků ve dvou třídách. Poslední týden před zahájením školního roku stavební skupina JZD Choustník dokončovala fasádu. Během soboty a neděle školnice Josefa Beránková a rodiče žáků připravili školu k provozu. Začátek školního roku byl sice svízelný. Chyběly učebnice, nábytek. (Který přesto, že byl objednán včas, byl dodán až před Vánocemi.)

MNV vycházel škole všemožně vstříc. A tak bylo možno objednat další moderní pomůcky, takže je škola velmi dobře vybavena. Ať již moderní promítací technikou, potřebami pro samostatnou práci žáků a podobně. Na dokončování interiéru školní budovy i na zlepšení prostředí i okolí školy se podíleli vyučující i děti.

Významná výročí: Tento rok proběhla významná výročí, při nichž se zapojila i škola. Bylo to SNP, 28. říjen, VŘSR, Vítězný únor, MDŽ a Den Vítězství jako školní oslavy neb vzpomínky. V zimních měsících byly uspořádány dva plesy. Počasí během roku. Letošní zima byla mírná. Jaro poměrně vlahé. Sklizeň luk a jetelů probíhaly již společnými silami a rozšířeným mechanizačním zařízením velmi rychle. Senáže i siláže byly dobré jakosti, což se pak projevovalo i na dojivosti krav. Rovněž žně probíhaly za příznivého počasí a s rekordní sklizní v průměru kolem 35q/ha, což zde nebylo ještě dosaženo. Rovněž sklizeň brambor byla letos splněna s poměrně menší brigádní pomocí. Byly nasazeny bramborové kombajny, které sklidily velkou část ploch. Podzimní práce byly skončeny do konce října. Počátkem prosince nastaly silné mrazy. Až -20oC. Tyto trvaly 10 dnů, načež zima zmírnila. Sněhu bylo málo. Vánoce byly již opět bez sněhu.

Práce v obci: V obci byl rozšířen vodovod k rodinným domkům a rovněž cesty byly rozšířeny k rodinným domkům. Bylo započato s kanalizací k rodinným domkům. Cesta i kanalizace směřovány ze silnice k Choustníku na cestu ze vsi k Mlýnům.

Rok 1974 I v letošním roce byla zima celkem mírná, sněhu málo. I jaro bylo příznivé, takže jarní práce začaly poměrně brzy. Až do poloviny května bylo pěkné počasí, takže se zdálo, že se bude opakovat loňský pěkný a úrodný rok. Ve druhé polovině května však nastala chladna a deštivé počasí. To trvalo velmi dlouho. Sena bylo uděláno velmi málo a ještě špatné jakosti. Většina píce musela býti senážována a silážována. I žně se stále oddalovaly, neboť obilí za chladného a deštivého počasí pomalu zrálo. V našem sloučeném JZD vyjely kombajny 16.srpna. Celé žně byly deštivé a obilí se doslova kradlo. Žně, které byly původně plánovány na 18 - 20 dnů, se následkem nepříznivého počasí protáhly do poloviny září a to ještě mnoho slámy na polích zůstalo. Pozdním skončením žní se i velmi opozdila sklizeň brambor i ostatních podzimních prací. Brambory se dobývaly ještě v listopadu, neboť kombajny se do polí těžko dostávaly. Celý podzim byl velmi mokrý, takže orba musela být prováděna většinou dvěma traktory, které se do půdy velmi bořily. Krmení se seklo a sváželo těžce a tak pole zůstávala hluboce rozježděná. Všude byly velké ztráty. I přes tyto velké ztráty byl státní nákup obilovin splněn. Počasí o Vánocích pak bylo možno nazvat jarním. Teploty v noci kolem 0oC, přes den pak +6oC. Proletovaly včely. Dne 25.prosince pršelo a byla bouřka. Starší pamětníci říkají, že takovýto rozmarný rok nepamatují.

Životní úroveň: V uplynulém roce 1973, kdy došlo ke sloučení JZD, měli někteří družstevníci obavy o zabezpečení životní úrovně. Po uplynutí dvou let lze říci, že nedošlo k žádnému poklesu výroby a pracovní normy, naopak je dosahováno stále lepších ekonomických výsledků, i když není vše bez závad. To se objevuje pak v rostoucí životní úrovni obyvatel. Všichni snaživý občané si opravují staré, nebo stavějí nové

domky. Vybavují je nejnovějším zařízením včetně ústředního topení, koupelen, prádelen, televizí atd. Auto je dnes v každém domě, někde i dvě. I v ošacení, spotřeby potravin a jiných ukazatelích dnes skutečně není rozdílu mezi městem a vesnicí. Dnes vzdálenosti nehrají roli. Zaměstnanci JZD jezdí do divadel, na rekreace, do zahraničí a to za přispění svých podniků. Úspory ve spořitelnách rostou. V roce 1973 činily v našem okrese úspory za každého obyvatele skoro 10000 Kčs, zatímco před rokem 8600 Kčs. Z toho všeho je patrno, že naše vesnice jde správnou cestou za zvýšení životní úrovně.

Rok 1975 Po mírné zimě přišlo vlhčí jaro. Na polích se doháněly práce, které se pro značné vlhko nemohly uskutečnit. Avšak duben a květen byly opět vlhčí a na těžších polích se nedalo sít. Práce se pozdily a již toto pozdní setí a sázení okopanin ohrožovalo příští úrodu. Jak se později ukázalo, úroda v roce 1975 byla skutečně nižší než v roce 1974, kdy zde bylo docíleno nejvyšších výnosů v historii vůbec.

30. výročí osvobození: Rok 1975 byl rokem 30. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Všechen náš lid se připravoval uvítat toto výročí zvýšeným pracovním úsilím. Všechny složky v obci plánovaly zvýšenou činnost. Konaly se přednášky, besedy, zájezdy a podobně. I naši družstevníci využívali společenského zařízení v Choustníku. Po přeložení školy Vladimíra Ježka do Hlavatců a odchodu učitele Rad. Procházky přichází od 1.9.1974 na školu nová ředitelka Alena Grulichová a učitelka Eva Holasová. Obě z Chýnova. Škola není ještě zkolaudována. Chybí vrchní fasáda, kterou slíbil OSP v Táboře. Tuto udělali proto rodiče dětí v roce 1975. Do školy byly zakoupeny garnýže, rolety a závěsy. K 30. výročí osvobození ČSSR připravili žáci kulturní program pro veřejnost. Během roku škola zajistila i další akce: VŘSR, Vítězný únor a MDŽ. 27.9.1974 se žáci zúčastnili "Partyzánského běhu," který pořádala ZDŠ Hroby. Během školního roku navštívili žáci 3x plavecký bazén v Českých Budějovicích. Letošního roku 15června 1975 pořádala opět škola v Hrobech na hřišti v Kozmicích čtyřboj žactva, kterého se zúčastnily i děti z

Chrbonína. Zde dělala záběry i Československá televize. OÚNZ v Táboře uspořádal soutěž ke světovému dni zdraví. V celookresním měřítku se umístila na druhém místě Jana Charvátová a byla odměněna balíčkem ovoce. 26.1.1975 uspořádala místní složka ČSŽ za pomoci školy dětský karneval. Tato akce byla úspěšná a hodně navštívená. (Fotografie jsou ve školní kronice.)

Akce MNV: MNV zajistil v roce 1975 rozšíření elektrické sítě k rodinným domkům a úpravu cest k těmto domkům.

Nové domy: Za poslední léta byla v Chrboníně postavena řada nových domků, zejména při silnici k Choustníku. Jsou to popisná čísla 50 - 62.

Rok 1976 Rok 1976 se vyznačoval mírnou zimou i mírným jarem. Práce na polích začaly koncem března. V květnu začalo teplé slunečné počasí, které se pak stupňovalo až ve vedra. Ta trvala celý červen a červenec bez větší vláhy. Píce na lukách i polích mizela. Brambory začaly již žloutnout a usychat a zdálo se, že bude následkem katastrofálního sucha velmi špatná sklizeň. Sena bylo velmi málo. Krmení pro dobytek bylo ohroženo. ONV byla podniknuta různá opatření. Brigády vysekly trávu na všech těžko stroji dostupných místech a podél silnic. Obilí začalo předčasně usychat. Sklizeň obilí začala koncem července. Počátkem srpna však začalo vydatně pršet. Pršelo celý týden. Tyto deště jakoby vzkřísily porosty brambor. Ty začaly znovu růst a úroda byla nesmírná. Avšak při sklizni brambor se objevily potíže. Polovina hlíz totiž byla zralá a druhá půlka zmlazená. To způsobovalo včasné hnití brambor. Atak úroda nebyla vcelku tak špatná, jak se z počátku zdálo. Žně i podzimní práce proběhly normálně. Ve žních bylo využito skupinového nasazení kombajnů. Velká péče byla věnována ztrátám při sklizni zrna. Sklizeň slámy byla prováděna vysokotlakovými lisy a sběracími vozy. Klimatické podmínky v roce 1976 měli největší dopad na výrobu krmných plodin, zejména kukuřice, jetelů a trav, kde nebylo docíleno plánovaných výnosů. Následkem nižší zásoby objemných krmiv z důsledků sucha nebylo docíleno plánované produkce mléka.

XV. sjezd KSČ: 12.dubna 1976 začal v Praze XV. sjezd KSČ a trval do 16.dubna. Tento sjezd se stal významným mezníkem v celém našem veřejném i hospodářském životě. Přinesl zhodnocení dosažených výsledků v naší zemi a plány a směrnice pro příští období 5 let šesté pětiletky. Splnění těchto úkolů přinese další zlepšení životní úrovně nás všech.

Karneval: Dne 1.2.1976 se konal dětský karneval.

Volby: Již v měsíci září a říjnu žila celá naše země přípravami nadcházejících voleb do všech zastupitelských orgánů. Občané byli seznamováni s programem obcí a měst, později s navrženými poslanci. Volby byly záležitostí všech občanů a proto se na ně kladl velký význam. Byly uskutečňovány mnohé závazky, zejména na splnění předvolebních akcí a podobně. Volební místnost v naší obci byla v nové škole. Výzdobu provedla škola. Rovněž kulturní pásmo na předvolební schůzi. Samotné volby se pak konaly ve dnech 22. a 23. října. Zvoleni byli všichni navržení poslanci a to již do sloučeného MNV v Choustníku. Za obec Chrbonín byli zvoleni do MNV v Choustníku: Ladislav Vácha, František Chlada, s. Kvasničková a Jaroslava Hrnčířová. Jako aktivista do fin. komise pak Jan Šafář. Tím přešel MNV do Choustníku. Obec Chrbonín hospodařila samostatně od roku 1875. Dříve patřila obcí k Vlčevsi. Prvním starostou v roce 1875 byl Jan Vácha z Chrbonína č.18, děd předsedy MNV, Váchy Ladislava, který předával úřad MNV Choustníku v roce 1976 .

Akce MNV: V roce 1976 byla upravována vodní nádrž u Vlčevse. Bylo doplněno elektrické osvětlení u rodinných domků.

Nová koncepce na školách: Dnem 1.9.1976 vstoupila v platnost Nová koncepce na našich školách a začalo se dle ní vyučovat ve všech prvních ročnících ZŠ.

Soutěž ve sběru lesních plodin: Žáci zdejší školy se přihlásili letos do soutěže Jednoty - LSD Tábor ve sběru lesních plodů. Nejlepší sběrač naší školy Milan Křepelka obdržel jako odměnu náramkové hodinky, Jana Charvátová sifonovou láhev, Jitka Petráková bagmington a Jana Fišerová soupravu psacích potřeb. Nejvíce potěšilo dobré umístění v soutěži Sběrný surovin v Českých Budějovicích. Ve II. kategorie jsme obsadili v rámci okresu 1. místo a v rámci kraje 4. místo s průměrem 207,86 Kčs na žáka. Za tento úspěch udržela škola jeden poukaz do Jugoslávie. (Split 1.7. - 17.7.). Ze žáků byla vylosována Jitka Petráková. V soutěži OUNZ na počest Sovětského dne zdravý získal cenu potravinový balíček V.Radosta. Také ve sběru léčivý bylin se umístila škola Chrbonín v celookresním měřítku. Nejlepší byla Jana Fišerová.

Rok 1977 Občanský výbor: V důsledku sloučení MNV, ke kterému došlo při posledních volbách do zastupitelských orgánů, stará se o místní věci kromě MNV též Občanský výbor v Chrboníně jehož předsedou je Ladislav Vácha.

Změna na škole: Za ředitelku ZDŠ Alenu Grulichovou, která je na mateřské dovolené, nastoupil dočasně ředitel Jan Pokorný, který sem přišel ze zrušené školy v Chabrovicích. Od května do konce škol. roku vedla školu Eva Holasová a ve 2. třídě pak vyučovala důchodkyně Marie Matoušková z Tábora. V měsíci říjnu byla s konečnou platností škola zkolaudována. Zápisy jsou uloženy na MNV v Choustníku.

Oslavy: K VŘSR provedly žáci kulturní pásmo pro rodiče ve škole. Rovněž Vítězný únor oslaven společně s rodiči 25.2.1977. 6.2. byl uspořádán ČSŽ a školou dětský karneval. Byl hojně navštíven. 8.3. se konala besídka k MDŽ hostinci u Tenklů. V lednu se konal ples požárníků a v únoru ples ČSŽ.

Akce MNV: V roce 1977 pokračovali práce na vodní nádrži u Vlčevse. Provedeno asfaltování cest.

Rodinné domky: Za poslední léta byly v Chrboníně postaveny tyto rodinné domky: č.50 - Jan Janů z č.3

č. 51 - Jan Šašek z č. 14 č. 52 - Josef Veselý z č 14 č.53 - Jar. Hrnčíř z č. 29 č. 54 - Jar. Hovorka z č.22 č. 55 - Jan Šafář z č. 40 č. 56 - Fr. Brabec z č.29 č. 57 - Josef Paclt z č.15 č. 58 - Ladislav Vácha z č.18 č. 59 - František Kazda z č.24 č. 60 - Josef Kvasnička z č.25 č. 61 - Fr. Drda z č. 4 č.62 -Jan Kračmera z č.32

Dodatečné zápisy od roku 1964 do roku 1977 provedl Jan Pokorný

Zápisy od roku 1964-1977 kontrolovala R. Jandová, členka OKA. 20.11.1978

Jak je vpředu uvedeno, poslední zápis do kroniky byl proveden v r. 1977. Je velmi stručný, protože autor Jan Pokorný zde učil na škole krátkou dobu a nebylo možno vystihnout vše, co se v létech, která popisuje, přihodilo. Snad i to, že chybí důležitý údaj z r.1976 kdy v

dubnu došlo ke zrušení MNV v Chrboníně, v jehož čele stáli L. Váchač. 58 a Jan Šafář č. 55. Dále chybí pohyb obyvatel od roku 1965 dodnes. Veškerou agendu obce převzal Místní nár. výbor v Choustníku a tím i správu Chrbonína. Samostatnou obcí byl Chrobonín od r. 1875 do r. 1975 = 100 let. V roce 1989 na den 8.5. byl uspořádán sjezd rodáků u příležitosti 610 let od založení Chrbonína. Celá vesnice žila atmosférou oslav. Všude se uklízela, každý se snažil, aby vesnice pěkně vypadala. Nemálo starostí bylo s přípravou programu; organizace se ujali L. Vácha a J. Šafář, bývalí funkcionáři obce. Údaje jsme opatřovali z dostupných zdrojů, vyslechli jsme několik pamětníků, mimo jiné pana Karla Tarabu, který je nejstarším rodákem. Dále jsme čerpali z kroniky školní a také našich pamětí co jsme slyšeli od našich otců. Byl vypracován program, který byl přítomným rodákům v hostinci pana Tenkla č. 10 přečten. Při této příležitosti hrála k poslech a tanci kapela Fr. Chlady a lze říci, že setkání bylo úspěšné. Mnozí se neviděli celé roky a tak se mnozí ani nepoznali. Bylo o čem vyprávět a nechyběli slzy dojetí. Pří té příležitosti byla zasazena za vsí směrem na Choustník lípa rodáků. Při tom Lad. Vácha pronesl krátký projev. Všichni měly radost z krásného dne. Radost jsem měl i já, autor těchto vzpomínek a tak mě pojala myšlenka doplnit dostupná data chybějící v předu. Vzhledem k tomu, že vykonávám funkci v JZD Choustník přenese se toto předsevzetí do zimních měsíců, nebo až v době důchodové. Bude nutno obstarat mnoho údajů a to si vyžádá čas. Při získávaní údajů je možné, že některé budou získány dříve, některé později a nebude tak možné je chronologicky sestavit tak, jak by to mělo být. Mou snahou je zachytit co nejvíce a budoucímu pokolení zanechat vše co se událo. Protože v Chrboníně pracuje pouze Občanský výbor bez pravomocí, je hlavní činnost soustřeďována do Choustníku. Budou nebo mohou se některé děje prolínat s dějem v Choustníku, zejména co se týká zemědělské činnosti JZD Choustník. Zapsal L. Vácha

Dodatek: Lípa rodáků byla zasazena naproti prvnímu křížku za vsí, (cca 150 m), který staří občané nazývali "Chaloupkův". Byl u pole, které patřilo k č. 13 a kde se po chalupě říkalo " U Chaloupků". Majitelé byly Židovi č.13. V tomto místě se zpravidla při pohřbu občanů naší obce koná krátké zastavení a rozloučení se zemřelým. Lípu zasadil nejstarší muž ze setkání rodáků, kterým byl K. Taraba (*16.12.1909) z č.12.

Dříve, než začneme doplňovat naší obecnou kroniku, dovolíme si napsat něco na úvod. Po odstěhování dlouholetého kronikáře pana ředitele J. Kaislera v roce 1962 z naší obce a později pak i Josefa Placaty ze Sudoměřic u Bechyně, nebyly do naší kroniky pořizovány žádné zápisy. Tuto smutnou skutečnost se pak snažil napravit pan řídící Jan Pokorný ze Soběslavi, který v naší škole učil od školního roku 19771978 do školního roku za vydatné pomoci pana Váchy. (*26.5.1933)

Po jeho odchodu se pak v naší obci nenašel (a snad ani nebyl hledán) nikdo, kdo by zápisy do kroniky o životě v naší obci zapisoval. Kronik zapadla do oblasti zapomnění. V obci začala na počátku 80. let bohatá výstavba rodinných domků a při tom si nikdo nevzpomněl, že je třeba o tom zanechat svědectví budoucím generacím. Bez viny nejsme ani my dva, kteří jsme tehdy v čele samostatného MNV stáli a to od ledna 1972 do února 1976, kdy se náš MNV sloučil na doporučení vyšších orgánů - ONV s MNV Choustník. Snahu sjednat nápravu projevil nový mladý starosta obce pan Jaroslav Tupý z č.43 (*15.10.1970), který byl zvolen do funkce starosty obce ve volbách v roce 1994. Jeho snaha najít kronikáře vyzněla na prázdno. Tato skutečnost nás přiměla k tomu, že jsme se v únoru 1997, přestože nejsme nejmladší, (Lad. Vácha z č.58, *26.5.1933 - 64 roků; Jan Šafář z č.55, *8.9.1941 - 56 roků), rozhodli zanechat příštímu pokolení doklady ve formě zápisů v kronice o tom, jak se v naší obci žilo na sklonu 20. století. I když jsme věděli, že náš záměr nebude lehký, snažili jsme se zápisy pánů učitelů Placaty a Pokorného doplnit údaji o obyvatelích obce. Ve snaze usnadnit nám práci, roznesl po rodinných domcích starosta obce p. Jar. Tupý z č.43 dopis občanům,kde je žádal o spolupráci a pomoc se získáváním údajů tím, že by občané vyplnily dotazník, který tvořil přílohu dopisu. Těch, kterým osud a historie naší obce nebyla lhostejná a vyplnili dotazník bylo jen velmi málo. Byli to obyvatelé z č.: 7, 10, 12, 18, 22, 34, 35, 38, 39, 40, 43, 51, 54, 55, 58, 64, 68 a jim za to patří poděkování. Toto je příkladný odraz lhostejnosti o tom zanechat budoucím generacím něco o životě obyvatel Chrbonína na konci 20. století.

Tato skutečnost způsobila, že v jednotlivých vyplňovaných létech nejsou úplné zápisy o tom kdo začal chodit od základní školy, kdo ji ukončil, kdo se vyučil a mnoho dalších zajímavých údajů. Bylo by snad na d naše síly tyto údaje v jednotlivých rodinách osobně získávat a za roky 1963 - 1996 je zapsat. Stáli jsme tedy před problémem, jak dál. Po přečtení zápisu pořízených v kronice po odchodu pana řídícího učitele Jaroslava Kaislera, který v roce 1962 odešel učit do Radělic u Bechyně, jsme se rozhodli doplnit alespoň údaje chybějících let o občanské záležitosti, (narození, svatby, přistěhování, přestěhování, odstěhování, úmrtí), které by alespoň trochu přiblížily pohyb obyvatel a život v naší obci. Ani tento způsob nebyl jednoduchý. Pomocnou ruku nám tím, že nám umožnila nahlédnout do karet evidence občanů, nám podala účetní OÚ paní Marie Kvasničková z č.60 (*26.10.1942), která agendu občanů vede. Tímto způsobem jsme získali údaje o obyvatelích a patří i jí za to poděkování. V datech přistěhování, přestěhování a odstěhování se pravděpodobně vyskytují časové rozdíly, neboť naše údaje byly čerpány z karet evidence obyvatel, jak je výše uvedeno a jak jsme se přesvědčili, je vždy nějaký časový rozdíl mezi skutečným dnem a dne zapsaným v kartě. Údaje o stavbách nových rodinných domků jsme získali z ústního podání stavebníků. Dalším, který nám pomohl údaje o hospodaření JZD je dlouholetý agronom pan Josef Kvasnička (*24.8.1940) z č.60 a jemu patří za tuto pomoc poděkování. S konceptem zápisu jsme začali 4.února1998 a skončili 30.března 1998.

A nyní každý něco o sobě: Ladislav Vácha, nar. 26.5.1933 zde v Chrboníně v č.18 jako syn zemědělce. Zde jsem také chodil do školy v roce 1939 až 1945, tedy v době II. světové války. Moje mládí nebylo příliš radostné, protože válečná doba přinášela mnoho nesnází. Měl jsem ještě dva sourozence, z nichž nejmladší onemocněl dětskou obrnou, což byla nemoc, která v dnešní době téměř vymizela. Léčení stálo mnoho peněz a nemělo valných úspěchů. V současné době již bratr Jaroslav nežije. Celý život jsem pracoval v zemědělství. V současné době jsem v důchodu. Jsem dosud členem ZOD Choustník a v sezonních pracech pomáhám zejména při sklizních. Jan Šafář (narozený 8.9.1941 v Pelhřimově). Celý život bydlím v Chrboníně. Nejprve to bylo v domě č. 40 a od 6.12.1975 v nově postaveném rodinném domku č.55. V létech 1972 - 5 jsem vykonával v naší obci funkci tzv. tajemníka místního národního výboru (MNV); v pořadí 2. funkce na úřadě obce. Celý život dojíždím do zaměstnání do Tábora. Pracuji tam v Elektroisole, kde vykonávám hospodářskou funkci. Přestože čas mezi odchodem a návratem z práce je jedenáct a čtvrt hodiny a volný čas je pro mne vzácný, rozhodl jsem se, že do té doby, než se najde jiný kronikář, budu společně s panem Ladislavem Váchou st. (*26.5.1933) pořizovat zápisy do kroniky obce. A na konec úvodu - Vám všem, kteří budete žít po nás, zde zanecháváme řádky s vroucí a vřelou prosbou, nenechte naší obecní kroniku "zemřít", provádějte zápis každoročně; moc Vám - budoucím - za to děkujeme... A nyní, na dalších listech jsou údaje za roky 1963 - 1996, které jsme zjistili.

Rok 1963 Narození: 2.1. 4.3. 4.8. 5.8. 5.8. 27.10.

Miroslav Dvořák č.16 Miloslava Petráková č.8 Eva Beránková č.29 Marie Cikánková č.38 Milada Kazdová č.24 Dagmar Douchová č.10

Úmrtí: 10.8. 17.8. 22.10. 16.9.

Františka Kovářová č.31 Václav Vácha č.45 Josef Veselý č.11 Marie Kovářová č.23

Sňatek: 2.2. 17.2.

Marie Šafářová z č.40 a Václav Dušek ze Stříteže č.12 Anna Tenklová z č.10 a Fr.Doucha z Vlčevse

Přistěhování: 22.5.

Fr. Doucha z Vlčevse do č.10

Odstěhování V únoru

Marie Šafářová z č.40 do Stříteže

Rok 1964 Narození: 3.4. 25.8.

Luboš Křepelka č.48 Alena Cikánková č.38

Úmrtí: 2.3. 7.8. 15.10. 27.8.

Marie Tománková č.44 Alois Kazda č.24 Vojtěch Žid č.19 Josefa Váchová č.45

Sňatek: V březnu 4.4. 4.4.

František Hrnčíř č.17 a Jana Coufalová z Nového Sedla okr. Sokolov Božena Buřičová č.9 a Jan Strnad z Nové Vsi u Chýnova Jan Šafář z č. 40 a Anna Komárková z Křeče

24.10.

Josef Kvasnička z č.25 a Marie Šustrová z Křeče

Přistěhování: 12.5. 17.5. 7.12.

Anna Šafářová do č.40 Jana Hrnčířová do č.17 Marie Kvasničková do č.25

Odstěhování: 18.4. 28.4.

Manželé Anna a Fr. Douchovi z č.10 do Sezimova Ústí Jaroslava a Jan Hanouskovi z č.17

Události v obci: Na podzim zahajuje JZD Chrbonín adaptaci stodoly v č.13 na bytovou jednotku pro manžele Janu a Františka Hrnčířovi, kteří přišli pracovat do JZD. V č.8 rozšiřují manželé Petrákovi byt o jednu místnost a sociální zařízení a to ze stáje, kterou zmenšili. Fasádou, v červnu, ukončují Manželé Marie a František Drdovi z č.34 přestavbu obytných místností rodinného domu. Přestavbu začali v dubnu v roce 1962.

Z minulých let: V roce 1963 vybudoval místní národní výbor Chrbonín (předseda František Příplata z č.15) svépomocí kanalizaci od č.34 k č.27.

Rok 1965 Narození: 9.4. 5.5. 30.6. 11.8. 13.9. 22.11.

Jana Hrnčířová č.17 Milan Křepelka č.48 Stanislav a Miroslav Kazdovi č.24 Hana Šafářová č.40 Hana Kvasničková č.25 Jitka Petráková č.8

Úmrtí: 17.2. 27.5. 16.9.

Matěj Vácha č.18 Anna Petrů č.46 Václav Drda č.26

Sňatek: 20.2.

Anna Tenklová z č. 3 a Josef Žid Kozmice

Odstěhování: 17.3. 28.5.

Anna Židová z č. 3 do Kozmic Marie Ptáková z č.30 do Chýnova

Rok 1966 Narození: 27.9. 23.10 31.12.

Pavel Kvasnička č.25 Petr Příplata č.15 Miroslav Balínek č.29

Úmrtí: 28.4. 4.5. 6.6.

Kateřina Jindrová č.9 Josef Adam č.21 František Příplata st. č.15

Sňatek: 30.4. 9.7. 27.8. 12.11.

Božena Hrnčířová z č.17 a Fr. Kánov ze Svaté Anny Anna Beránková z č.29 a Václav Balínek z Kozmic. Eva Tenklová z č.10 a Jaroslav Radosta ze Svaté Anny Marie Chladová z č.43 a Fr. Škrleta z Krtova

Odstěhování: 10.5. 20.11.

Božena Kánovová do Svaté Anny Marie Škrletová do Krtova

Výstavba: V dubnu zahajují Drdovi č.26 přestavbu obytného domu. V květnu začínají v č.10 přestavbu kolny na bytovou jednotku, která byla dokončena v prosinci téhož roku a obdržela samostatné popisné číslo 39.

Rok 1967 Narození: 12.2. 4.5. 23.5. 22.7. 1.12.

Roman Příplata č.15 Zdeněk Cílek č.35 Miroslav Hrnčíř č.17 Jaroslav Radosta č.39 Ivana Kadlecová č.2

Úmrtí: 3.7. 14.10.

Anežka Váchová č.5 Jiří Hovorka č.22

Sňatek: 7.1. 4.2. 1.4. 15.7. 23.9. 23.9.

František Příplata ml. z č.15 a Olga Marholtová Spitihněv okr. Zlín Milada Kvasničková z č.35 a Zdeněk Cílek z Radenína Jaroslav Hovorka č.22 a Anna Pilařová z Horní Pěná Marie Blažková č.2 a Václev Kadlec z Mostu Věra Petrů č.30 a Jaroslav Bažant z Čekanic Zdena Petrů č.30 a Donát z Tábora

Přistěhování: 24.1. 3.2. 5.3. 10.5. 23.8.

Olga Příplatová do č.15 Jaroslav Radosta do č.3 Zdeněk Cílek do č.35 Anna Hovorková do č.22 Václav Kadlec do č.2

Stavby: Na jaře byla zahájena stavba garáží na traktory JZD (u kravínů). V ní byl umístěn i sklad náhradních dílů pro stroje a dílna pro opravu strojů. Na půdě budovy byl vybudován sklad pro obilí. V tomto roce byla dokončena adaptace stodoly v č. 13. V ní byla vybudována bytová jednotka pro manžele Janu a Františka Hrnčířovi, 2 kanceláře pro JZD, 1 místnost pro konání schůzí a 1 místnost, v níž byla zřízena nocovna pro rodiče autobusů ČSAD (Československé automobilové dopravy).

Ropovod: V tomto roce byl přes katastr obce budován ropovod. Jeho vyústění je ve skladech. Benziny na Smyslově - v lesích za Zárybiční Lhotou. NA poli "u Hory", kudy ropovod vede, byla předčasně sklizená část brambor, aby bylo možné provést zemní práce a položení potrubí o průměru asi 20 cm.

Úmrtí: Jiří Hovorka zemřel ve věku 23 let na následky popáleniny po celém těle ve vimperské nemocnici. Došlo k tragické události v lesnické dřevěné ubytovně v Borové Ladě okr. Prachatice. Při zatápění do kamen použili benzín, došlo k výbuchu a následoval požár, došlo k popáleninám více osob. Pohřbu se zúčastnilo více spolupracovníků, kteří přijeli ze Šumavy autobusem. Dodatečně zapsal Ladislav Vácha 3.2.2000

Rok 1968 Narození: 2.1. 27.4. 12.5.

Marcela Balínková č.21 Jaroslav Hovorka č.22 Marie Šafářová č.40

Úmrtí: 11.10. 29.12.

Matěj Hodina č.38 Antonie Tenklová č.10

Sňatek: V dubnu Marie Veselá č.14 a Milan Mičo ze Šumperka Pavel Příplatač.15 a Blanka Dvořáková z 24.8. Kozmic 19.10 Marie Tenklová č.10 a Jiří Drda č.26 26.10 Anna Příplatová č.15 a Josef Paclt Lány

Přistěhování: 17.1.

Václav Balínek z Kozmic do č.21 a jeho žena z č. 29 do č.21

Odstěhování: 13.1. 25.8. 12.11.

Jaroslava Adamová z č.21 do Tábora Pavel Příplata z č.15 do Kozmic Anna Pacltová z č.15 do Lánů

Silnice: Místní národní výbor začíná budovat silnici směrem na Vlčeves.

Výstavba rodinných domků: Křepelkovi z č.48 provedli přístavbu 2 místností západně od stávající budovy. Drdovi z č.26 v prosinci dokončili přestavbu obytného domu.

Rok 1969 Narození: 17.4. 28.4. 6.6. 21.7.

Dagmar Příplatová č.15 Eva Drdová č.26 Milan Mičo č.14 (později změnil příjmení na Šašek) Karel Čížek č.7

Úmrtí: 6.3. 5.10.

Marie Pavlovská č.47 Jaroslav Chlada č.33

Sňatek: 7.2. 12.4. 19.4. 26.4. 26.4. 8.11.

Marie Hrnčířová č.17 a Jaroslav Pasler Chotoviny u Tábora Marie Pravečková č.7 a Karel Čížek Dvorce u Soběslavi Jan Petrů č.43 a Věra Nováková Radenín Růžena Chladová č.43 a Jaroslav Tupý Zhoř u Tábora Blažena Tenklová č.3 a Jan Janů Radenín Hana Drdová č.4 a František Vachta Chýnov

Přistěhování: 12.11. 1.3. 25.3.

František Vachta z Chýnova do č.4 Josef Cikánek z Debrníka u Soběslavi do č.38 Marie Drdová z č.10 do č.26

Odstěhování: 21.8.

Olga a František Příplatovi, dcera Dagmar a syn Roman do Spitihněvi okr. Zlín

Rok 1970 Narození: 20.1. 26.1. 22.5. 25.6. 1.7.

Pavlína Janů č.3 Václav Kadlec č.2 Jiří Vachta č.4 Eva Radostová č.39 Martin Čížek č.7

V tomto roce v obci nikdo nezemřel.

Sňatek: 6.6. 20.6. 20.6. 29.8. 12.9.

Jaroslav Hrnčíř č.17 a Jaroslava Beránková č. 29 Marie Tarabová č.12 a Jaroslav Wortner ze Soběslavi Jana Tarabová č.12 a Jan Dvořák z Chýnova Antonín Sklenář č.26 a Anna Šimečková z Dlouhé Lhoty Ladislav Vácha č.18 a Marie Straková (roz. Jůzová vdova) z Lažan

Přistěhování: 10.1. 10.6. 8.10. 3.11.

Jan Janů z Radenína do č.3 Julie Vísnerová do č.19 z Vikmanova okr. Karlovy Vary Marie Váchová a děti Josef a Marie Strakovi z Lažan do č.18 František Vísner z Vikmanova okr. Karlovy Vary do č.19

Odstěhování: 8.5. 16.3 26.6.

Josef a Emilie Židovi se synem Josefem z č. 19 do Kralic Zdeněk a Milada Cílkovi se synem Zdeňkem do Chýnova Jana Dvořáková z č.12 do Chýnova

29.6. 20.7. 3.3.

Marie Wortnerová z č.12 do Soběslavi Růžena Tupá z č.43 do Zhoře u Tábora František Chlada z č.33 do domova důchodců v Choustníku

Hasičská soutěž: Družstvo požárníků z naší obce se zúčastnilo soutěže požárních družstev okrsku Chýnov ve Vodici a v kategorii mužů získalo 1.místo.

Výstavba: V květnu zahajují výstavbu rod. domku č.50 manželé Jan a Blažena Janů z č.3

Prodej domu: Na jaře prodává 1/2 usedlosti č.19 (blíže k č.18) pan Josef Žid manželům Julii a Františkovi Wísnerovým z Vikmanova v okr. Karlovy Vary.

Jánského plaketa: Za 10 bezplatných odběrů krve získal bronzovou plaketu Mudr. Jánského Jan Šafář ml. (*8.9.1941) z č.40.

Rok 1971 Narození: 1.1. 14.1. 23.1. 22.3.

Jana Hrnčířová č.29 Zdena Janů č.3 Ilona Pacltová č.15 Jana a Lenka Drdovy č.26

Úmrtí: 8.3. 26.4. 26.3.

Anna Tenklová (svobodná) č.27 František Praveček č.7 František Chlada č.33 (*24.11.1877 - 94 roků)

Sňatek: 17.4. 30.10. 20.11.

Jana Drdová č.26 a Václav Petrů z č. 46 František Chlada č.43 a Ludmila Švancarová ze Záluží u Tábora Marcela Beránková č.29 a František Brabec z Krtova

Přistěhování: 3.2. 2.3. 7.12.

Anna a Josef Pacltovi a synové Petr a Milan z Lánů do č.15 Milan Mičo ze Šumperka do č.14 Ludmila Chladová ze Záluží u Tábora do č.43

Odstěhování: 2.2.

Alena Hromířová, roz. Kovářová z č. 31 do Suchdola nad Lužnicí

26.2. 27.9.

Marie Paslerová, roz. Hrnčířová z č.17 do Chotovin u Tábora Manželé Jana a Václav Petrů z č.26 a 46 do Krtova

26.8.

Manželé Anna a Václav Balínkovi a děti Mirek a Marcela do Chýnova

Stavba: Na jaře zahajují stavbu rodinného domku č.58 manželé Ladislav a Marie Váchovi z č.18. Zeminu vybagrovanou při výkopu základů vyvážejí do cesty, která spojuje cesty vedoucí do Choustníka a ke Mlýnům.

Vyměření stavebních parcel: V listopadu byly pracovníky Geodesie Tábor vyměřeny stavební parcely pro zájemce o stavbu rodinných domků. Zájemců bylo po vyřízení prodeje od vlastníka pozemků pana Josefa Veselého z č.14 zřízeno právo osobního užívání za cenu 4Kčs/m2. Byly vyměřeny stavební parcely: 614/2 o výměře 900m2 pro Josefa Veselého ml. (*8.2.1949) z č.14 614/3 o výměře 846 m2 pro manžele Jaroslavu (*30.11.1948) a Jaroslava (*3.5.1938) Hrnčířovi z č.29 614/4 o výměře 854 m2 pro manžele Annu (*25.12.1948) a Jaroslava (*10.4.1943) Hovorkovi z č.22 614/5 o výměře 854 m2 pro manžele Annu (13.11.1941) a Jana (8.9.1941) Šafářovi z č.40

Zahájení stavby: V červnu zahajují manželé Anna a Josef Pacltovi výstavbu rodinného domku, který po dostavbě obdržel č.57. Jmenovaní dosud bydlí v č.15.

Požární ochrana: Inspekce požární ochrany předala novou stříkačku PPS 12 místnímu sboru dobrovolných hasičů v roce 1970.

Rok 1972 Narození: 5.6. 15.6. 15.7. 8.8. 27.11.

Šárka Hovorková č.22 Helena Brabcová č.21 Martina Vachtová č.4 Stanislav Chlada č.43 Ladislav Vácha č.18

Úmrtí: 1.1. 3.5. 30.10.

Julie Víznerová z č.19 František Hovorka z č.6 Josef Kvasnička st. z č.25

Sňatek: 29.1. 29.4. 10.6.

František Tenkl z č.3 a Jarmila Veselá z Chýnova Věra Tenklová z č.10 a František Tománek z Choustníka Josef Veselý z č.14 a Marie Nemravová z Kozmic

Přistěhování: 2.1. 30.3. 1.8.

František Brabec z Krtova do č.21 Zdeněk a Jarmila Vanátovi do č.19 k Víznerovům, rodičům Jarmily Vanátové Marie Veselá, roz. Nemravová z Kozmic do č.14

Přestěhování: 16.10.

Jan a Blažena Janovi s dcerami Pavlínou a Zdenou z č.3 do č.50

Odstěhování: 12.6.

Věra Tománková, roz. Tenklová z č.10 do Choustníka

8.10.

Zdena Donátová, roz. Petrů z č.30 do Tábora

Svazarm: V obci byla založena základní organizace Svazarmu, jejíž činnost je zaměřen hlavně na pomocné práce při opravě osobních automobilů. Prostor pro dílnu poskytl pan Josef Petrák v č.8.

Poražení lípy: Po zbourání staré školy se porazila i lípa, která byla v těsném sousedství staré školy (uvnitř dvora). Zahájení staveb rodinných domků: V dubnu zahajují výstavbu rodinného domku č.53 manželé Jaroslava a Jaroslav Hrnčířovi z č.29. V květnu zahajují výstavbu rodinného domku č.59 manželé Marie a František Kazdovi z č.27. V květnu je zahájena přestavba části stodoly u č.14 na bytovou jednotku s pozdějším číslem 51. 17.6. zahajují výkopem základů rodinného domku č.52 manželé Marie a Josef Veselých z č.14. V druhé polovině července zahajují výstavbu rodinného domku č.55 manželé Anna a Jan Šafářovi z č.40. V říjnu zahajují výstavbu rodinného domku č.62 manželé Anna a Josef Kračmerovi z č.32.

Dokončení stavby: 16.10. se přestěhovali z č.3 do nového rodinného domku č.50 manželé Blažena a Jan Janů.

Soutěž hasičů: V květnu se zúčastnilo družstvo hasičů soutěže družstev v Kloužovicích u Chýnova a získalo 2.místo.

V říjnu podepsali majitelé lesních pozemků "Ve struhách" prohlášení, že souhlasí s tím, že přes jejich lesní pozemky může vést zamýšlená trasa silnice Chrbonín - Vlčeves. Jsou to občané: Taraba Karel č.12, Veselý Josef č.14, Vácha Alois č.5, Hodinová Antonie č.38, Praveček Josef č.1, Buřič Ferdinand č.9 a Sedláček Jan č.8.

Rok 1973 Narození: 12.4.

Renata Janů č.50

Úmrtí: 25.10.

Jan Beneda č.28 (samota mezi Chrbonínem a Mlýny)

Sňatek: 27.10.

Jaroslav Blažek z č.2 a Marie Krátošková z Kozmic Věra Drdová z č.26 a Karel Dvořák z Bítova Marie Mičová z č.14 a Jan Šašek z Katova

Přistěhování: 16.12. 16.12.

Karel Čížek z Dvorců u Soběslavi do č.7 Jan Šašek z Katova do č.14

Přestěhování: V prosinci

Ladislav Vácha s rodinou z č.18 do nového rodinného domku č.58

Odstěhování: 10.1. 24.9. 10.12. 17.12.

Marie a Milan Mičovi z č.14 do Šumperka Jaroslav Blažek z č.2 do Kozmic Hana a František Vachtovi a děti z č.4 do Chýnova Jana a Frant. Hrnčířovi a dvě děti z č.13 do Sezimova Ústí II.

Stavby: 1.5. zahajují stavbu rodinného domku č.54 manželé Anna a Jaroslav Hovorkovi z č.22. V květnu zahajují Drdovi z č.4 výstavbu rodinného domku č.61. V září zahajují přístavbu (rozšíření) rodinného domku č.8 manželé Marie a Josef Petrákovi. Dům byl v přízemí rozšířen o jednu místnost a halu a byla provedena nástavba jedné bytové jednotky.

Vyučení: Ve SOU (Středním odborném učilišti) Kovosvit v Sezimově Ústí II. se vyučil obráběčem kovů Karel Taraba ml. z č.12. V Zemědělském stavebním sdružením v Táboře se vyučil zedníkem Josef Drda z č.34.

Kanalizace: Na podzim byla rozšířena kanalizace od č.45 do č.27.

Silnice: V září byla vyasfaltována silnice od č.48 ve směru na Vlčeves a to až na začátek lesa "Ve struhách". Asfalt byl položen na započatou silnici na Vlčeves.

Soutěž požárníků: Družstvo požárníků se v červnu zúčastnilo soutěže požárních družstev v Terezíně.

Rok 1974

Narození: 3.3. 9.4. 21.4. 5.5. 17.5. 21.5. 7.6.

Pavel Radosta č.39 Miroslav Veselý č.14 František Chlada č.43 Roman Dvořák č.26 Zdena Šašková č.14 Eva Brabcová č.21 Jaroslav Hrnčíř č.29

Úmrtí: 21.11. 29.7. 25.10. 29.11.

Jan Sedláček z č.8 Josefa Šimotová z č.11 František Kovář z č.31 Rudolf Blažek z č.2

Sňatek: 1.6. 28.6.

Václav Veselý z č.14 a Věra Kroužková z Tábora Věra Beránková z č.29 a Jiří Mikulenka ze Sezimova Ústí

Přestěhování: 15.10.

Rodina Marie a Jana Šaškových z č.14 do č.51

Odstěhování: 19.1. František Tenkl z č.3 do Chýnova 29.7. Václav Veselý z č.14 do Tábora 27.10. Marie a Václav Kadlecovi a děti z č.2 do Chýnova Zahájení staveb: 25.3. zahajují manželé František a Ludmila Chladovi z č.43 výstavbu rodinného domku na pozemku bývalého majitele Václava Váchy č.45.

9.5. zahajují manželé Marie a Josef Kvasničkovi z č.25 výstavbu rodinného domku č.60.

Rozšíření vodovodu: V květnu dochází k rozšíření vodovodu k nově budovaným rodinným domkům od křižovatky u č.6 až k parcele, na níž byl později postaven rodinný domek č.66 (Jiří a Alena Kvasničkovi). Stavbu financuje Místní Stavební Výbor, rýhu pro litinové potrubí bagruje "bělorusem" pan František Dolejš z Terezína, který pracuje u "Okresní meliorační správy Tábor" se zmíněným strojem.

Budování kanalizace: Po vybudování vodovodu se buduje i kanalizace od rybníka pod č.19 k budovaný rodinným domkům č.52 až 56. Rýhu zhotovuje opět p. Dolejš z Terezína. Kanalizační roury pokládají sami stavebníci.

Škola: Do nové školy přišli ve školním roce 1974-1975 učit nové učitelky. Ředitelka - p. Alena Grulichová a sl. Eva Holasová, obě z Chýnova.

Rok 1975 Narození: 14.2.

Drahomíra Hovorková č.22

21.3. 5.8. 4.11.

Petra Čížková č.7 Pavla Dvořáková č.26 Radek Paclt č.57

Úmrtí: 13.10.

František Vízner č.19

Sňatek: 17.10. 8.11. 8.11.

Marie Straková z č.58 a Jindřich Smolík ze Soběslavi Jana Šimotová č.11 a Jiří Boháč z Dudova Marie Křepelková z č.48 a Jaroslav Přívozník z Košic u Soběslavi

Přistěhování: 25.11.

Jaroslav Přívozník z Košic do č.48

Odstěhování: V září

Marie Smolíková, roz. Straková z č.58 do Soběslavi

Přestěhování: V červenci Jaroslav a Jaroslava Hrnčířovi a děti z č. 29 do nového rod. domku č.53 21.10. Ludmila a Frant. Chladovi a synové z č.43 do č.45 6.12. Anna a Jan Šafářovi a dcery z č.40 do č.55 V květnu bylo dokončeno rozšíření domu č.8.

Rok 1976

Narození: 23.3. 29.3.

Jana Boháčová č.11 Radek Přívozník č.48

Úmrtí: V tomto roce v obci nikdo nezemřel.

Sňatek: 20.3. 27.11. 27.11.

Frant. Drda č.4 a Wladyslawa Suwala z Polska Květa Šimotová z č.11 a Václav Bělohlav ze Skopytců Jan Kračmera č.32 a Růžena Vozábalová z Malšic

Přistěhování: 30.4. 28.4.

Wladyslawa Drdová, roz. Suwala do č.4 z Polska Jiří Boháč z Dudova do č.11

Odstěhování: 14.7. 31.8.

Marie a Jaroslav Přívozníkovi z č.48 do Košic Antonín Sklenář z č.26 do Chýnova

Přestěhování: V lednu 26.6. 20.7. 26.9. 5.11

Marie a František Kazdovi a děti z č.27 do č.59 Anna a Jaroslav Hovorkovi a děti z č.22 do č.54 Marie a Jan Šaškovi z č.14 do č.51 Marie a Josef Kvasničkovi a děti z č.25 do č.60 Marcela a Frant. Brabcovi a dcery z č.21 do č.56

Vyučení: Marie Drdová ml. z č.34 ukončila učební obor prodavačka potravin vyučení u Potravin v Plané nad Lužnicí.

Loučení: Počátkem roku na doporučení vyšších orgánů (ONV Tábor) dochází ke sloučení MNV Chrbonín a MNV Choustník.

Koupaliště: Počátkem června se začíná budovat na mokrých loukách ve Struhách vodní nádrž v níž by bylo možné v létě koupání. Při budování pomohlo mechanizačními prostředky JZD Choustník a podnik Silnice Soběslav.

Dostavba: V červnu byla dokončena výstavba domu č.61.

Rok 1977 Narození: 4.2. 14.5. 10.7.

Markéta Drdová č.61 Martina Bělohlavová č.11 Jiří Boháč č.11

Úmrtí: 21.2. 5.5. 18.12.

Anna Židová č.19 (zemřela v Praze) Jan Šafář č.40 Josef Tenkl č.3

Sňatek: 17.9. 22.10.

Josef Straka z č.58 a Blažena Voráčková z Krtova Václav Kvasnička z č.35 a Vlasta Havlenová z Jánské, okr. Děčín

Přistěhování: 27.1. 5.4.

Václav Bělohlav ze Skopytců do č.11 Růžena a Jan Kračmerovi z Malšic do č.62

Přestěhování: 9.7.

Marie a Josef Veselý z č.14 do č.52

Jánského plaketa: Jan Šafář ml. (*8.9.1941) získal za 20 bezplatných odběrů krve stříbrnou plaketu MUDR. Jánského.

Rok 1978

Narození: 17.3. 13.5. 28.5.

Josef Veselý č.52 Kateřina Kračmerová č.62 Lenka Kvasničková č.35

Úmrtí: 30.3. 15.4. 16.8. 23.9. 3.11.

František Chlada č.43 Jan Pavlovský č.47 Karel Petrů č.30 Antonie Kračmerová č.32 Anna Kvasničková č.25

Sňatek: 24.6. 8.7. 18.11. 18.11. 18.11.

Marie Křepelková č.36 a František Skala Věra Petrů č.46 a Josef Krch z Kozmic Jana Dvořáková č.16 a Vlastimil Metelec z Třebelic u Malšic Josef Drda z č.34 a Jaroslava Prokopová z Vlčevse Marie Drdová č.34 a Jan Dvořák z Lažan

Přistěhování: 20.7. 28.11.

Marie Pilařová z Horní Pěné k dceři Anně Hovorkové do č.54 Jaroslava Drdová, roz. Prokopová z Vlčevse do č.34

Přestěhování: 28.1.

Anna a Josef Pacltovi a čtyři děti z č.15 do č.57

Odstěhování: 10.8. 10.10. 27.11.

Věra a Josef Krchovi z č.46 do Radenína Věra Dvořáková, roz. Drdová z č.26 a děti do Chýnova Marie Dvořáková, roz. Drdová z č.34 do Záhostic

Základní školní docházku ukončila Marie Cikánková (*5.8.1963) z č.38.

Nemovitosti: V tomto roce převedla Božena Pravečková nemovitost č.7 na dceru Marii a Karla Čížkovi. V červnu prodává zemědělskou usedlost č.49 (původní č.19) - část blíže k rybníku, dcera zemřelé Anny Židové, paní Vlasta Kučerová z Prahy manželům Jindřišce a Pavlu Hornsteinerovým z Prahy - Čimic. V červenci prodává syn zemřelých manželů Víznerových dům č.19 manželů Jaroslavě a Janu Heissigerovým z Prahy.

Rok 1979

Narození: 12.1. 2.3. 12.5.

Květa Bělohlavová č.11 František Drda č.61 Jan Krch (rodiče v Radeníně)

Úmrtí: 9.8. 23.11.

Antonie Váchová č.18 Josef Veselý č.14

Sňatek: 27.10.

Josef Drda č.4 a Hana Brabcová z Choustníka

Odstěhování: 11.1. 11.1.

Jana Metelcová, roz. Dvořáková z č.16 do Tábora Jiřina a Štěpán Dvořákovi a synové z č.16 do Stoklasné Lhoty

30.6. bylo po 6 letech ukončeno vyučování v nové základní škole, která byla slavnostně otevřena 1.9.1973. Poslední učitelka byla slečna Eva Holasová z Chýnova. Od 1.9. dojíždí všichni žáci do základní školy v Choustníku. Základní školní docházku ukončila Alena Cikánková (*25.8.1964) z č.38. Požárníci se zúčastnili soutěže požárních družstev v Předboři. Z naší obce soutěžila dvě družstva. Družstvo starších požárníků skončilo na 1.místě. V dubnu zahajují stavby rodinných domků: manželé Marie a Karel Čížkovi z č.7, domek po dostavbě obdržel č.64. Manželé Věra a Josef Krchovi, domek po dostavbě obdržel č.65.

Rok 1980

Narození: Pavel Drda č.34 Lucie Drdová č.61 Tomáš Drda č.61 Markéta Tarabová (rodiče bydleli v Krtově)

11.2. 17.7. 26.8. 21.10

Úmrtí: Marie Benedová č.28

27.3.

Sňatek: 26.4. 21.6. 13.9. 15.11.

Karel Taraba č.12 a Jindřiška Mašková z Krtova Marie Kračmerová č.32 a Miroslav Lhotka, Malý Ježov Hana Křepelková č.36 a Jaroslav Kos z Božetic Marie Petráková č.8 a František Svoboda z Mlýnů

Přestěhování: 31.10.

Jana a Jiří Boháčovi a děti z č.11 do č.63

Odstěhování: 19.7.

Marie Lhotková, roz. Kračmerová z č.32 do Malého Ježova

Školní docházku (základní) ukončili: Jitka Petráková č.8, Hana Šafářová č.55, Milan Křepelka č.48, Hana Kvasničková č.60 a dvojčata Miroslav a Stanislav Kazdovi č.59.

Rok 1981

Narození: Vlasta Kvasničková č.35 Josef Drda č.34 Radka Bělohlavová č.11 Aleš Krch č.65 Jana Kračmerová č.62

24.3. 1.5. 7.5. 4.12. 17.12.

Úmrtí: Anna Jůzová č.16 Josef Praveček č.1 Václav Kovář č.23 Jana Boháčová č.63

11.5. 3.6. 30.6. 21.12.

Sňatek: 4.7.

Jiří Kvasnička č.35 a Alena Jonášová z Košetic

Odstěhování: 24.4. 20.7.

Hana Kosová, roz. Křepelková č.36 do Božetic Jaroslava a Josef Drdovi z č.34 a synové do Zárybničné Lhoty

V červnu se vyučila ve SOU v Třeboni pánskou krejčovou Marie Cikánková z č.38. 18.1. získal za 40 bezplatných odběrů krve zlatou plaketu MUDR. Jánského, Josef Cikánek (*27.9.1936) z č.38. 31.5. se v obci na loukách pod rybníkem "Za vsí" konala soutěž požárních družstev u příležitosti 50 let založení požárního sboru. Celou soutěž organizačně zajišťoval místní požární sbor. Při a po soutěži hrála požárníkům dechová hudba Ladovanka ze Soběslavi. Družstvo z naší obce získalo 1.místo. Soutěž byla zahájena hymnami a projevem předsedy občanského výboru p. Ladislavem Váchou z č.58.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 29.5. do 25.6., žně od 28.7. do 19.8., sklizeň brambor od 7.9. do 22.10.

Rok 1982 Narození: 22.9.

Josef Drda č.4

6.10.

Jiří Kvasnička č.35

Úmrtí: 2.5. 27.5. 7.8.

Jaroslav Hrnčíř č.17 Anežka Tarabová č.12 Jan Drda č.34

Sňatek: 11.9.

Marie Cikánková č.38 a Jan Janura z Vlčevse

Přistěhování: 6.4. V říjnu

Alena Kvasničková z Košetic do č.35 Věra a Josef Krchovi z Radenína do č.65

Odstěhování: 13.4. 14.9.

Jaroslava Křepelková č.48 do Prahy Marie Janurová z č.38 do Vlčevse

Přestěhování: 20.11.

Marie a Karel Čížkovi a děti z č. 7 do č. 64

Základní školní docházku ukončili: Marie Šafářová z č. 55 a Jaroslav Hovorka z č. 54. V červnu se doučila pekařkou Alena Cikánková z č. 38. 20.5. zahajují výstavbu rodinného domku č. 66 manželé Alena a Jiří Kvasničkovi z č. 35. 1.3. kupují po zemřelém Josefu Pravečkovi, který nezanechal dědice ani závěť, dům č. 1 manželé Dvořákovi z Plané nad Lužnicí a manželé Čupitovi z Tábora.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 1.6. do 25.6., žně od 31.7. do 2.9., brambory od 2.9. do 22.10., krmná řepa do 29.10.

Rok 1983

Narození: 15.6. 1.11.

František Svoboda č. 8 dvojčata Jaroslav a Petr Boháčovi č. 63

Úmrtí: 26.4. 2.8.

Marie Šafářová č. 40 Jaroslav Křepelka č. 42

Sňatek: 15.4. 9.7. 3.9. 4.6.

František Kazda č. 59 a Jaroslava Turalová z Palkovic Alena Cikánková č. 38 a František Šanda z Mlýnů Eva Beránková č. 29 a Jiří Podroužek ze Sezimova Ústí Jiří Boháč č. 63 a Ivana Zabloudilová z Brna

Přistěhování: 27.7.

Jiřina Šultysová z Prahy do č. 13

Odstěhování: 20.7. Alena Šandová z č. 38 do Mlýnů 8.9. Eva Podroužková z č. 29 do Sezimova Ústí V únoru, o výroční členské schůzi Mysliveckého sdružení v Chrboníně, která se konala v hostinci u Tenklů v č. 10, došlo na popud vyšších orgánů ke sloučení s Mysliveckým sdružením Vlčeves. Nově vzniklé myslivecké sdružení si dalo název Myslivecké sdružení Tuhonín - Vlčeves.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 1.6. do 25.6., žně od 19.7. do 14.8., brambory od 29.8. do 17.10.. Bylo příznivé léto i podzim.

Dům č. 12 byl převeden na dceru majitelů - Janu Dvořákovou, roz. Tarabovou, zahrada od č. 12 byla převedena na syna majitelů - Karla Tarabu ml.

Rok 1984

Narození: 5.4. 11.4.

Jindřich Taraba Petr Kazda č.59

Úmrtí: 29.4. 12.7.

Emílie Kazdová č.24 Marie Pilařová č.54

Sňatek: 25.2.

Jana Váchová z č.5 a Václav Zadražil z Chýnova

Přestěhování: 18.5.

Alena a Jiří Kvasničkovi a syn z č.35 do č.66

Přistěhování: 30.1.

Otto Šultys z Prahy do č.13

Odstěhování: 28.2. 3.9.

Jana Zadražilová z č.5 do Chýnova Květa a Václav Bělohlavovi z č.11 a dcery do Tábora

V dubnu zahajují výstavbu rodinného domku č.68 manželé Jindřiška a Karel Tarabovi. Střední zemědělskou školu - obor ekonomika zemědělství - ukončila maturitou v Blatné Hana Šafářová z č.55. V červenci vybudovali občané obce svépomocí kovovou čekárnu pro cestující. Byla postavena na křižovatce silnice u č.14.

V listopadu byl proveden převod nemovitosti č.35 (Milada a Alois Kvasničkovi) na syna, Václava Kvasničku.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 4.6. do 21.6., žně od 16.8. do 5.9., brambory od 9.8. do 26.10. Podzim byl příznivý.

Rok 1985 Narození: 29.1. 31.7.

Zbyněk Kvasnička č.66 Kamila Šultysová č.13

Úmrtí: 30.1.

Marie Pavlovská (svobodná) č.47

Sňatek: 23.11.

Hana Kvasničková z č.60 a Vlastimil Prokop z Vlčevse

V květnu začínají provádět nástavbu domu č.35 manželé Vlasta a Václav Kvasničkovi. V červnu ukončil Jaroslav Radosta z č.39 výuční obor s maturitou na Středním odborném učilišti v Sezimově Ústí II. V červnu se vyučil Jaroslav Hovorka z č.54 na Středním odborném učilišti v Sezimově Ústí II obráběčem kovů. Jan Šafář z č.55 získal zlatou plaketu MUDR. Jánského za 40 bezplatných odběrů krve.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 28.5. do 18.6., žně od 9.8. do 6.9., brambory od 12.8. do 18.10. Byl příznivý podzim.

Rok 1986 Narození: 6.3. 21.7. 21.8.

Radek Kazda č.59 Miroslava Příplatová č.8 Luboš Křepelka č.48

Úmrtí: 28.4. 29.6. 2.10.

Josefa Drdová č.4 Antonie Sedláčková č.8 Ferdinand Buřič č.9

Sňatek: 1.2. 26.4.

Miroslava Petráková č.8 a Jaroslav Příplata ze Skopytců Luboš Křepelka č.48 a Marcela Lhotková z Radenína

Přistěhování: 8.5. 16.6.

Marcela Křepelková z Radenína do č.48 Antonín Libecajt do č.6 z Prahy

Odstěhování: 24.9. 24.11.

Hana Prokopová z č.60 do Sezimova Ústí II Ing. Ivana Boháčová a synové z č.63 do Brna

V květnu začínají manželé Hana a Josef Drdovi z č.4 provádět přístavbu domu. Přístavba byla provedena v zahrádce před původním štítem a vznikla tak nová bytová jednotka. Maturitou počátkem června ukončila Marie Šafářová č.55 studium na Střední pedagogické škole v Soběslavi, obor učitelství na mateřských školách.

Základní školní docházku ukončila Šárka Hovorková z č.54 a Ladislav Vácha z č.58.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 27.5. do 20.6., žně od 28.7. do 6.9., brambory od 5.8. do 14.10. Byl příznivý podzim.

Rok 1987

Úmrtí: 15.5. 22.10. 23.11.

Antonie Hodinová č.38 Alois Kvasnička č.35 Marie Petrů č.30

Sňatek: 15.8.

Milada Kazdová č.59 a Václav Bouchal z Lažan

Přistěhování: V dubnu Jindřiška a Karel Tarabovi z Krtova do č.68

Odstěhování: 8.4. 7.12.

Josef Tománek č.44 do domova důchodců v Choustníku Milada Bouchalová č.59 do Chýnova

Eva Radostová z č.39 se u Jednoty Tábor v červnu vyučila prodavačkou potravin. V srpnu dokončili manželé Vlasta a Václav Kvasničkovi nástavbu domu č.35. V č.48 byla provedena nástavba v původním prostoru. Byla tam vybudována jedna místnost. 19.10. byla převedena nemovitost č.32 z Aloise Hovorky st. (*17.11.1907) na syna Aloise Hovorku ml. (*2.6.1939).

Údaje o pracích v JZD: Sena od 12.6. do 1.7., žně od 8.8. do 5.9., brambory od 10.8. do 17.10.

Rok 1988 Úmrtí: 24.10.

Karel Čížek ml. (*21.7.1969) zemřel tragicky na železniční stanici Stránčice u Prahy

16.4.

Anna Křepelková č.36

Sňatek: 3.9.

Pavel Kvasnička č.60 a Zdena Lapáčková z Vlčevse

Přistěhování: 15.2.

Jaroslav Příplata do č.8 ze Skopytců

Odstěhování: 7.3.

Anna Křepelková č.36 do Záhostic

Základní školní docházku ukončila Drahomíra Hovorková z č.54. Od 17.9. do 2.10. byly v Soulu, v Jižní Korey uspořádány letní olympijské hry.

Údaje o pracích v JZD: Sena od 3.6. do 16.6., žně od 22.7. do 19.8., brambory od 1.8. do 18.10. Od 22.4. do 28.5. vůbec napršelo. Bylo suché a slunečné počasí a větry.

Rok 1989 Narození: 9.2. 15.8.

Markéta Kvasničková č.60 Vít Křepelka č.48

Úmrtí: 19.6. 20.11.

Karel Taraba č.12 Františka Trpáková č.14

Sňatek: 1.4.

Eva Drdová č.26 a Jiří Říha ze Slap u Tábora

Přestěhování: V červnu Hana a Josef Drdovi z č.61 do č.4

Přistěhování: 25.4.

Zdena Kvasničková z Vlčevse do č.60

Odstěhování: 23.1. 22.3. 1.9. 2.10.

Jiřina Šultysová a děti z č.13 do Prahy Jitka Petráková z č.8 do Prahy Marie Svobodová z č.8 do Mlýnů Petr Paclt z č.57 do Choustníka

V důsledku příznivého počasí začínají 14.4. v naší obci rozkvétat rané třešně. 18.4. však ráno leželo 3 až 5 cm sněhu a 27. a 29.4. padal na rozkvetlé třešně sníh.

Údaje o pracích v JZD: Setí jařin od 20.3. do 10.4., sázení brambor od 5.4. do 25.4., sena od 22.5. do 15.6., žně od 6.8. do 23.8., brambory od 20.7. do 18.10.

Jak je již v kronice uvedeno dne 8.5. bylo uspořádáno v naší obci setkání rodáků. 8.5. bylo pondělí. Pondělní volno bylo napracováno v

sobotu 6.5., aby vzniklo souvislé volno před 9.5., kdy byl státní svátek - Výročí osvobození. Setkání bylo zahájeno ve 14:30 hodin. Po oficiálním programu, prohlídce obce a výstavky v nové škole a večeři pak večer následovala až do půl 4 do rána taneční zábava. V den setkání bylo v obce trvale hlášeno 159 obyvatel. 39 občanů pracovalo v JZD a nebylo důchodového věku. 16 členů JZD a důchodového věku pracovalo nepravidelně, sezóně a příležitostně. 18 členů JZD a důchodového věku pro pokročilý věk, a nebo nemoc, vůbec nepracuje. 35 občanů dojíždí do zaměstnání mimo obec. V obci bylo 11 dětí do 6 let, 18 dětí navštěvuje základní školu v Choustníku. 10 dětí studuje na středních školách, jeden na vysoké škole, 4 děti se učí v učilištích. Dvě ženy jsou na mateřské dovolené, jedna žena pracuje ve službách a 4 chlapci byly na vojně.

Rok 1990 Narození: 17.6. 11.11.

Pavel Kvasnička č.60 Jan Příplata č.8

Úmrtí: 2.1. 19.1. 2.10. 31.10.

Marie Blažková č.2 Božena Pravečková č.7 Marie Buřičová č.9 Alois Vácha č.5

Svatba: 31.3. 16.6.

Jaroslav Radosta ml. č.39 a Jaroslava Topinková ze Křeče Lenka Drdová č.36 a Ing. Havránek z Tábora

Odstěhování: 13.3. 15.6. 2.10.

Otto Šultys č.13 do Libeře Jaroslav Radosta č.39 do Křeče Eva Říhová roz. Drdová do Slap

Opravářem zemědělských strojů se v Soběslavi vyučil Lad. Vácha ml. z č.58. V červnu ukončila maturitu na střední ekonomické škole v Táboře své studium Šárka Hovorková z č.54. 3.7. ukončila promocí studium na pedagogické fakultě v Českých Budějovicích - obor učitelství na 1. stupni základní školy - Marie Šafářová č.55. 3.9. Začala učit na základní škole v Choustníku a to vyučováním ve třetí třídě. Jejími prvními žáky z Chrbonína byli Jana Kračmerová č.62 a Aleš Krch č.65. V říjnu a listopadu byla na budově staré školy (budova blíže k č.23) provedena výměna krytiny. Eternitové šablony byly nahrazeny

alukrytem. Přitom byly opraveny i oba komíny (část nad střechou). Na opravě pomáhali zdarma i občané obce. Od 1.1. byla v č.10 zavedena opět soukromá živnost - hostinská činnost. V souvislosti s hospodářsko-politickou situací, která vznikla po listopadu 1989, se začaly zdražovat i pohonné hmoty. Od 19.7. se cena benzínu speciál zvýšila z 8Kčs na 12Kčs - za jeden litr; benzínu super z 9Kčs na 13Kčs; nafty z 7,50 Kčs na 9Kčs. Od 6.10. se zdražila opět nafta a to z 9Kčs na 12Kčs. Vlivem zdražení pohonných hmot se zvýšily ceny tzv. jednotlivého jízdného v autobusech o 30%, ceny tzv. dělnických týdenních jízdenek o 100%. Dělnická týdenní jízdenka z Chrbonína do Tábora přes Chýnov a Zárybničnou Lhotu se ze 13Kčs zvýšila na 26Kčs. V únoru byla v č.54, v domě Jaroslava Hovorky, zařízena soukromá opravna jízdních kol - "Noveko". Svoji činnost ukončila v březnu roku 1992.

Údaje o pracích v JZD: Setí jařin od 15.3. do 23.3., sena od 21.5. do 20.6., žně od 27.7. do 16.8., brambory od 23.7. do 14.10. Výnosy zemědělských plodin - porovnání roku 1990 s předešlými roky. Rok 1957 1961 1962 1990

Pšenice 22,23,24,9,71,8,-

Žito 23,5,26,37,51,5,-

Ječmen 27,23,8,33,7,64,8,-

Oves 28,24,23,71,6,-

Brambory 170,129,152,Nezjištěno

Rok 1991

Narození: 4.10.

Tomáš Duda č.50

Úmrtí: 24.1.

Anna Tenklová č.10

Sňatek: 6.4. 29.6. 6.4. 6.4.

Milan Šašek č.51 a R. Fauová ze Zárybničné Lhoty Jana Hrnčířová č.53 a Jiří Čížek ze Sezimova Ústí Zdena Janů č.50 a Radek Kanov z Tábora Pavlína Janů č.50 a Jiří Duda za Soběslavi

Přistěhování: 20.11. 23.9. 19.4.

Jiří Duda do č.50 Jaroslav Čupita do č.67 Hana Volemanová do č.6

Odstěhování: 30.4. 29.6. 6.4.

Milan Šašek z č.51 do Zárybničné Lhoty Jana Hrnčířová z č.53 do Sezimova Ústí Zdena Janů z č.50 do Tábora

V roce 1991, převedení nemovitosti č.10 z Anny a Václava Tenklových na dceru Evu Radostovou č.39. Po smrti matky Anny Tenklové. K 1.1., zřízení soukromé živnosti - nákup a prodej smíšeného zboží živnostenský list Eva Radostová dříve Jednota.

Vojna: 3.4. základní vojenskou službu k útvaru Pohraniční stráže nastoupil Ladislav Vácha narozen 1972 na 1,5 roku. 3.9. Jaroslav Hovorka č.54 - zahájení činnosti v organizaci Biohumus - pěstování žížal, činnost ukončena v květnu 1993.

Soutěž: 1.6. ku příležitosti založení požárního sboru (1931) konala soutěž hasičských družstev na loukách pod rybníkem "Za vsí" mezi č.31 a č.48. V soutěži mužů získalo družstvo hasičů z naší obce 3.místo.

Myslivci: 13.7. uspořádalo myslivecké sdružení "Tuhonín" tematický zájezd do Tří seker u Mariánských Lázní. Účastníci si prohlédli voliérový odchov bažantů, tetřevů a oboru na odchov divokých prasat. Zájezd ukončili příjemným posezením a zábavou v motorestu v Kasejovicích.

ZOD: Jarní práce začaly setím jařin od 5.4. do 15.4., senoseč od 6.6. do 1.7., žně od 8.8. do 27.8., sklizeň brambor od 5.8. do 24.10.

Rok 1992 Narození: 17.9.

Kateřina Mastilová č.56

Úmrtí: 20.9. 2.4. 10.6. 24.12.

Kateřina Mastilová č.56 Růžena Chladová č.43 Jan Beránek č.29 Josef Tománek č.44

Sňatek: 1.2. 12.12. 21.3. 25.4. 28.3. 21.11.

Eva Radostová č.39 a Kubec z Tábora Renata Janů č.50 a Pavel Capouch z Roudné Eva Brabcová č.56 a Fr. Mastil z Tábora Jana Drdová č.26 a Luděk Hubáček ze Slap Ilona Pacltová č.57 a Ing. Pavel Rytíř z Tábora Hana Šafářová č.55 a Ing. Mir. Kuchař z Měšic

Přistěhování: 1.7. 4.5. 4.5.

Jan Dubský do č.67 z Božejovic František Mastil do č.56 z Tábora Jaroslav Tupý do č.43 z Klokot

Odstěhování: 7.12. 1.6. 22.4. 25.5. 2.7. 27.11.

Eva Radostová - Kubecová z č.39 do Tábora Jana Drdová - Hubáčková z č.26 do Slap Lenka Drdová - Havránková z č.26 do Tábora Ilona Pacltová - Rytířová z č.57 do Tábora Hana Volemanová z č.6 do Tábora Hana Šafářová z č.55 do Měšic

Vyučení: Pavel Radosta se vyučil zedníkem ve zvl. učilišti v Soběslavi. Drahomíra Hovorková z č.54 se vyučila ve SOU Třeboň pánskou krejčovou.

Ukončení činnosti: V březnu ukončila soukromá živnost "Noveko" - J. Hovorka č.54 svoji činnost.

Vojenská služba: V měsíci září se vrátil z výkonu služby u Pohraniční policie v hodnosti četaře Ladislav Vácha nar.1972.

Lesy: Vlastníci lesů postupně přebírali od 14.4. a dále během roku zpět do užívání vlastní lesy, které byly ve správě Státních lesů. Předání zahájil z Lesní správy Chýnov zástupce Jan Vejbora.

Převod nemovitostí: 10.3. po smrti Růženy Chladové došlo k převodu nemovitosti č.43 na dceru Růženu Tupou z Tábora.

Stavby v obci: V podzimních měsících bylo zahájeno odbahnění rybníku "Za branou" pod č.49 a č.34. Menší rybník pod hasičskou zbrojnicí do něhož ústí odpady z obce byl vybudován jako biologická čistící nádrž s přepadem do dolního rybníka. Usazené bláto bylo vyváženo auty na skládku ke kravínu. Hráze byly zpevněny kamennou vyzdívkou a betone. S ukončením prací se počítá v příštím roce.

ZOD: Jarní práce byly zahájeny setím jařin od 10.4. do 22.4., senoseč od 27.5., žně trvaly od 25.7. do 8.8. - bylo suché a horké klima, brambory od 27.7. do 14.10.

Prodej nemovitostí: 2.4. prodali sourozenci Jaroslav Blažek a Marie Kadlecová roz. Blažková dům č.2 Marii Elizabeth Zahradníkové z Holandska.

Rok 1993

Narození: 18.6.

Klára Dudová č.50

Sňatek: 3.4. 11.9. 9.10. 4.12. 30.10.

Šárka Hovorková č.54 a Čížek z Košic Petra Čížková č.64 a Vlast. Růžička z Tučap Drahomíra Hovorková č.54 a Zd. Hnát z Černovic Milan Paclt č.57 a Jaroslava Okrouhlíková z Choustníka Jaroslav Tupý č.43 a Renata Žaludová z Radenína

Přistěhování: 9.1. 28.12.

David Dvořák do č.1 z Plané nad Lužnicí Renata Tupá do č.43 z Radenína

Odstěhování: 19.1. 11.9. 24.3. 27.9. 18.10.

Šárka Hovorková č.54 do Košic Petra Čížková č.64 do Tučap Renata Janů č.50 do Roudné Božena Kovářová č.34 do Suchdola nad Lužnicí Drahomíra Hovorková č.54 do Černovic

V květnu byla pozastavena činnost org. Biohumus panem Jaroslavem Hovorkou (výroba humusu pro hnojení). Od počátku ledna byla stavebně upravována budova č.13, na podzim byla firmou Kulhavý zahájena výroba lisovaných výrobků. V jarních měsících majitelé lesů postupně přijímali svůj majetek od Lesní správy Chýnov. V měsíci červnu, 7.6. byly za jeden den tři bouře v 11:30, 14:15 a v 17:00. Ve 14:15 blesk uhodil do dvou jasanů na zahradě p. Libecajta

č.6 a do dubů na zahradě č.2 majitelky Anny Zahradníkové z Holandska. Větších škod bouře nenadělaly. Od 1.1. vznikla samostatná Česká republika rozdělením Československé republiky na dvě části.

Peníze: Počátkem února si občané obce na poště v Radeníně vyměňovali nové české peníze za staré platné v bývalé Československé republice. Peníze byly měněny 1:1.

Počasí: Na nový rok bylo jasno, mráz -9oC a klidno. V únoru 24.2. celý den padal sníh - kalamita. V březnu zaváta silnice k Choustníku, odstraňování sněhu frézováním - OSS Tábor.

Záhumenky: 25.9. byly zájemcům přidělovány a měřeny záhumenky.

Stavby v obci: Během roku byly zpevňovány břehy a hráze u rybníků pod č.34 a č.49. Stavba byla zakončena kolaudací a bylo prostavěno 1250 000Kč. Kolem cesty zasazeny stromy. Od počátku roku byla opravována místnost bývalé třídy ve školní budově č.37. Stavbu domu zahájil Milan Paclt.

Vojna: Na vojenskou základní službu do Chotěboře nastoupil Miroslav Veselý nar. 9.4.1974 z č.52. Nástup 1.7.

ZOD: Jarní práce začaly setím jařin od 6.4. do 16.4., sázení brambor od 21.4. do 29.4., senoseč od 28.5. do 25.6., žně od 24.7. do 21.8., sklizeň brambor od 26.7. do 4.11.

Daně: Od letošního roku jsou zrušeny domovní daně a nahrazeny daněmi z nemovitostí. Každý vlastník si vypočítal daň sám, podle platných předpisů a podal přiznání k dani z nemovitostí na finančním úřadě v Táboře. Dřív byla daň placena z plochy bytů, zatímco od let. roku daně zahrnují všechny budovy, garáže, pozemky i volné plochy majitelů. Daně se týkají i lesních pozemků t.j. převzatých v loňském a letošním roce od Státních lesů. Na lesní pozemky bylo na dobu 5 let od placení upuštěno zákonným rozhodnutím. Od roku 1998 se bude platit i z lesů.

Rok 1994 Narození: 5.2.

Pavlína Kazdová č.59

30.3.

František Mastil č.56

Úmrtí: 27.2.

Alois Hovorka st. č.22

Sňatek: 23.4. 1.10.

Marie Šafářová č.55 a P.Kůrka z Nové Včelnice Martin Čížek č.64 a Monika Fauová ze Zárybničné Lhoty

Přistěhování: 15.11.

Monika Fauová - Čížková do č.64

Odstěhování: 3.5. David Dvořák z č.1 do Plané nad Lužnicí 28.3. Ing. J.Duda z č.50 do Soběslavi V dubnu Ing. Ivana Boháčová z č.63 do Brna

Odměny: V letošním roce obdržel Václav Kvasnička č.35 za 40 bezplatných odběrů krve zlatou plaketu Mudr. Jánského.

Škody: Ráno 28.1. byl v katastru obce silný vítr, který nadělal velké škody zejména v lesích. Celý díl lesa byl polámán a vyvrácen i s kořeny na Kopaninách. Majitelé, bratři František a Josef Drdovi měli mnoho práce při likvidaci polomů a následné obnovy lesa.

Náhlá smrt: Před odjezdem autobusu byl u garáže dne 14.2. nalezen mrtev řidič Josef Kavan z Chýnova. Přes veškeré snahy o oživení nebylo pomoci.

Úrazy: Při pokládání kanalizace v obci Záluží u Tábora utrpěl Josef Cikánek z č.38 četné zhmožděniny, když se na něj ve výkopu sesypala zemina. Léčení trvalo asi jeden měsíc. Na křižovatce u Terezína spadl z koně Josef Petrák. Kůň se polekal jedoucího motocyklu, došlo k pádu koně na majitele, a ten utrpěl zlomeniny žeber, pohmožděniny na plicích a celém těle. Po úrazu byl léčen v nemocnici v Táboře. K úrazu došlo 15.6.

Volby: Volby obecního zastupitelstva se konaly 18. a 19. 11.1994. Navržení kandidáti: Tupý Jaroslav Hovorka Jaroslav Drda František Drdová Hana Paclt Milan Čížková Marie Křepelka Jaroslav Kvasničková Vlasta

Počet hlasů 90 69 86 61 80 54 80 75

Pořadí 1. 6. 2. 7. 3.-4. 8. 3.-4. 5.

Voda: Počátkem srpna 1994 montoval Jivak na vodovodní přípojky vodoměry na měření odběru vody.

Převod: V roce 1994 došlo k převodu nemovitosti č.19 z majitelů Jana a Jaroslavi Heissigerových z Prahy na dcery Ivu Weisovou žijící v Německu a Janu Stampfli žijící ve Švýcarsku.

Vojna: Z vojny se vrátil 27.6. Miroslav Veselý č.52.

ZOD: Zahájení prací: sena od 30.5., žně od 22.7. do 1.8., brambory od 22.7. do 18.10. Byly příznivé podmínky pro žňové a podzimní práce.

Rok 1995 Narození: 26.5.

Monika Čížková č.64

Sňatek: Jana Boháčová č.63

Přistěhování: 15.8. 10.1. 10.10. 4.4.

David Dvořák do č.1 z Plané nad Lužnicí Růžena Dvořáková do č.1 z Plané nad Lužnicí Marie Jůzová do č.58 z Lažan Karel a Jindřiška Tarabovi a děti do č.68 z Krtova

Odstěhování: 13.3. 25.4.

Jana Boháčová č.63 do Prahy Helena Brabcová č.56 do Plané nad Lužnicí

Oslava: Zlatou svatbu oslavili Anna a František Příplatovi z č.15 a to 10.2.1995. Základní školní docházku dokončila Markéta Tarabová.

Převody: Paní Iva Weisová koupila 9.8. nemovitost č.21 od manželů Havlíčkových z Tábora.

ZOD: Zemědělské obchodní družstvo započalo se sklizní sena od 26.5. do 30.6., žně od 24.7. do 2.8., brambory od 25.7. do 24.10.

Rok 1996

Úmrtí: 17.7.

František Příplata č.15

Sňatek: 23.11.

Ing. Stanislav Chlada č.45 a Miluše Příplatová ze Křeče

Přistěhování: 21.3.

Alena Čupitová do č.67 z Tábora

Obecní úřad převzal do své správy od Jivaku místní vodovodní rozvody vody, kterými jsou zásobovány domácnosti a provozy družstva vodou. Za 1m3 vody se platí obci 9Kč. V září bylo vyměněno kovové potrubí vodovodu za potrubí z PVC od šachty u č.46 k č.48.

Stavby: V září bylo započato s demolicí č.31 firmou K-Efekt z Tábora. Majitelem domu č.31 je František Příplata z okr. Uherské Hradiště, rodák z Chrbonína. V prosinci 1996 bylo instalováno tepelné čerpadlo v č.26 za účelem vytápění domu, využívá se tepelné energie země z hloubky 1.5 až 1.8m.

Soutěž: Hasiči se zúčastnili soutěže požárních družstev ve Skopytcích a získali 4. místo. V měsíci listopadu a prosinci byly postaveny sloupy a natažen telefonní kabel. Zapojeni byli asi 4 účastníci.

Lze očekávat, že v příštím roce bude pokračováno v zapojování další zájemců o telefon.

ZOD: Jarní práce byly zahájeny setím jařin, dále hnojením luk a připravováním ozimů. Setí jařin od 11.4. do 21.4. - vlhké jaro. Senoseč od 22.5. do 7.6., žně od 8.8. do 1.9., brambory od 29.7. do 13.11. - nejdelší sklizeň v historii ZOD se protáhla vlivem dešťů.

Skutečnosti bez zjištění dat: Kámen, který byl počátkem 80.let navezen na skládku u č.48 a který byl původně určen na stavbu silnice k Vlčevsi byl použit na výstavbu polních cest na Blaníku, do Lišek a na Zárybničí. Ze strany obce Vlčeves nebyl zájem o propojení silnice, nebyly Chrbonínu přidělovány fin. prostředky od ONV Tábor. Na katastru obce Chrbonín bylo ještě provedeno odlesnění na plánované trase a z části byly provedeny zemní práce. Dále nebylo zjištěno, kdy bylo opravováno koupaliště. Původní hráz stavěná v roce 1976 se sesunula na nezpevněném podloží. Na dno byly položeny bet. panely do kovových profilů. Od té doby slouží všem, kdo se přijdou osvěžit.

Nález: Při sběru kamene byla na poli na parc. č.837 nalezena kamenná koule o p. 98 mm. Je původu sopečného a vznikla nabalováním křemičitých částí na vzduchovou bublinu. Podobné koule byly nalezeny na bechyňsku. Uložena je v muzeu v Táboře. Odborný výklad podal archeolog muzea Tábor. Původní domněnka, že se jedná o opracovanou část kamene se tedy nepotvrdila.

Rok 1997 Narození: 20.5. 4.9.

Lenka Chladová č.45 Patrik Mastil č.56

Úmrtí: 27.5. 15.7. 10.10.

Anna Kračmerová č.32 Josefa Křepelková č.42 František Drda č.34

Sňatky: 26.4. 14.6. 19.7.

Zdena Šašková č.51 a Libor Stejskal z Kloužovic Radek Paclt č.57 a Petra Čupitová č.67 František Chlada č.45 a Ing. Jaroslava Pivcová z Košic

Odstěhování: 7.5.

Zdena Šašková - Stejskalová do Kloužovic

Přestěhování: 8.7.

Petra Čupitová - Pacltová z č.67 do č.57

Životní jubilea: Zlatou svatbu oslavili 9.2.1997 v č.4 manželé Drdovi.

Ostatní jubilea: 26.3. 27.3. 21.6. 24.6.

Anna Tenklová č.3 Anna Pacltová č.57 Josef Paclt č.57 Jan Janů č.50

75 let 50 let 50 let 50 let

2.9. 17.9. 26.10. 27.11.

Václav Tenkl č.10 Marie Drdová č.26 Marie Kvasničková č.60 Marie Kazdová č.59

80 let 50 let 55 let 60 let

Škola: Základní školní docházku ukončili: Jana Kračmerová č.32 a Aleš Krch č.65. V letošním roce začali chodit do první třídy v Základní škole v Choustníku: Jan Příplata z č.8 a Pavel Kvasnička z č.60.

Vojna: K výkonu základní vojenské služby odešel 1.7. Josef Veselý z č.52. Ze základní vojenské služby se vrátil Jiří Boháč.

Počasí: Rok 1997 navázal na počasí, které panovalo od loňských vánoc. Na Nový rok - 14OC. Největší mráz po Vánocích 27.12. - 12OC. Dne 2.1. byl mráz -120 C. Nízké teploty byly až do 25.1. to už bylo kolem 0OC. A pršelo. V únoru a březnu se střídalo předjarní počasí. Kolem 16 hodiny dne 13.2. se strhla nad obcí sněhová bouře se silným větrem provázená blesky a hromobitím. Silný vítr nadělal škody v lesních porostech na Kopaninách a v Liškách. Zejména byly vyvráceny statné smrky i s kořeny. Teplým dnem byl den 9.3. - v neděli, kdy bylo slunečno a teplo. Překonán byl rekord zaznamenáván v pražském Klementinu 18,3OC. Celý další týden bylo pěkně a slunečno, takže bylo započato se setím obilí. Naše obec je hospodářsky začleněna do ZOD Choustník takže setí probíhalo ve velkém. Teplé počasí skončilo 17.3., ráno byl opět sníh a silnice se prohrnovaly. Ráno 30.3. na Boží hod velikonoční bylo 0O C a ležel sníh. Po půlnoci 19.3. byla bouře a napadl nový sníh. I v dubnu padal

sníh a mrzlo. 13.4. ráno bylo -7,5oC a napadlo 9 cm sněhu. Květen byl tzv. májový. Počátkem června byly krásné dny na sušení sena, teploty kolem 28OC. V pondělí 30.6. padaly kroupy a způsobily škody na zelenině, ovocných stromech a řepě. V pátek 4.7. od 16:15 až do 16:45 byl silný a vydatný déšť i druhý den 5.7. celé odpoledne dosti pršelo. Velké škody následkem velkých dešťů naší obci nevznikly.

Povodně: Vytrvalé deště zasáhly východní Čechy a zejména v oblasti Moravy byly katastrofální povodně. Řeky Bečva a Morava zaplavily mnoho domů, protrhaly hráze, silnice, železniční tratě. Kolem řeky Moravy byly zaplaveny vesnice i města. Nejvíce postiženou obcí byly Troubky, kde se řeka rozlila po celé vesnici a v nočních hodinách odnášela vše co stálo v cestě. Došlo k nedozírným škodám na majetku. Celá vesnice se ocitla v zoufalství. Voda odnesla celé domy, silnice, utopila se drobná i velká zvířata. Byly ztráty na lidských životech. Zoufalí lidé čekali na záchranu na zbylých střechách domů, na půdách a vyvýšených místech. Zachraňovali hasiči, vojáci, policie, Červený kříž, zdravotníci. Městy a vesnicemi jezdila těžká vojenská technika a převážela vodou odříznuté lidi do míst, kam se nedostaly pozemní prostředky, tam létaly vrtulníky a přenášely lidi do bezpečí. Občané naší obce sledovali katastrofu v televizi a 24.7. uctili památku všech, kteří byli oběťmi katastrofy minutou ticha, vyzváněly zvony. Obecní úřad svolal 18.července veřejnou schůzi obecního zastupitelstva a bylo rozhodnuto finančně podpořit povodněmi postižené částkou 5000Kč z obecního rozpočtu. Dále bylo rozhodnuto uspořádat mezi občany sbírku peněz. V neděli 27.7. od 19 do 21 hod. za přítomnosti členek obecního zastupitelstva paní Vlasty Kvasničkové č.35 a paní Hany Drdové č.4 bylo vybráno od občanů 18350 Kč. Z naší obce byla tedy částka 23350Kč. Odeslána do postižené obce Kostelany na Moravu v okrese Uherské Hradiště.

Obecní zastupitelstvo z Kostelan zaslalo obecnímu úřadu v Chrboníně děkovný dopis, který je založen v příloze kroniky společně s fotografií obce Kostelany. V mnoho místech jsou poškozeny zdroje pitné vody, je tedy velké množství vody v plastových lahvích přesunováno spolu s trvanlivými potravinami a ošacením do obcí v povodí řek Bečvy a Moravy. Po opadnutí vody byly do nejvíce postižených míst na demoliční a likvidační práce posláni vojáci a dobrovolníci. Záchranných prací se zúčastnil i rodák z Chrbonína Jiří Boháč č. 63, který konal vojenskou službu v Táboře, do postižených oblastí byli převeleni. Ani nejstarší občané nepamatují takovou katastrofu. Měsíc červenec byl tedy vlhký, příznivý pro růst hub. Celkem pěkné počasí bylo v době žní, které začaly 6. srpna sklizní řepky v Cihelně. Poslední obilí - žito na honu u Hory bylo sklizeno 22. srpna. Podzimní měsíce září a říjen byly příznivé pro sklizeň brambor, orbu a setí ozimů. Sklizeň brambor byla na honu v Liškách ukončena 24.10.

Změna času: V noci z dne 25.10. na 26.10. byl zrušen letní čas. V minulých létech letech docházelo k přesunu o měsíc dříve.

Zatmění měsíce: V době od 20:16 hod. do 22 hod. dne 16. září bylo úplné zatmění měsíce. Pozorování bylo možné i v naší obci, byly příhodné atmosférické podmínky.

Sníh, mráz: První sníh napadl 27.10., ale ležet nezůstal. O svátcích Všech svatých a o Dušičkách bylo pěkně. Další sníh padal v neděli 16. listopadu, ale opět roztál. Větší mráz byl ve dnech 16.,17.,18. prosince - kolem -10C. Do konce roku nebyly větší noční mrazy než -3 - -4C a nebyl ani sníh.

Počasí v průběhu roku v naší obci a okolí bylo příznivé pro dobrou úrodu všech plodin. Pouze kroupy, které padaly s deštěm 30. června zanechaly škody na řepce cca 10%.

Z obce: Na veřejné schůzi dne 7.3., která se konala v hostinci u Tenklů v č. 10. seznámil přítomné pan Kulhavý se záměrem rozšířit podnikání v naší obci. Podniká již v č.13 od podzimu r.1993. Byla vytipována budova nové školy, kde se nevyučuje a o tyto prostory nikdo nemá zájem. V měsíci březnu byla mezi obecním úřadem a panem Kulhavým podepsána nájemní smlouva. V dubnu a květnu probíhaly stavební úpravy. Ve stěně u silnice bylo vyjmuto okno a panel pod oknem. Byla tam postavena kovová vrata k nakládání a vykládání výrobků. Stavební úpravy stály 122000 Kč. Po pěti letech bude nájem zvýšen na min. částku 60000 Kč/rok. Od 1.6. 1997 byla zahájena výroba drobných nádob z kovu, jako jsou odpadní koše apod. V provozu jsou zaměstnanci z Chrbonína Jan Janů č.50, který dříve pracoval v dílnách ZOD Choustník. Renata Tupá č.43, Marcela Křepelková č. 48. Další čtyři dělnice dojíždějí z okolí. Ve staré budově školy je vybudována bývalá třída pro účely schůzí a veřejné schůze zastupitelstva. V místnosti je i výčepní pult a je při schůzích využíván. V lednu byla opravena požární stříkačka PPS 12 v Českých Budějovicích. Za opravu bylo zaplaceno 10342 Kč. Současně byly nakoupeny dvě hadice za 3886 Kč. Dále byla opravena požární zbrojnice. Byly vyměněny venkovní páry krokví, položena byla nová krytina z alukrytu. Oprava stála 51082 Kč. V ceně není započítána cena krytiny, která byla zakoupena již v roce 1990 při opravě střechy na staré budově školy. Současně byla v roce 1997 opravena omítka na kapličce a na škole. Opravy provedla stavební skupina obecního úřadu v Radeníně.

Na veřejné schůzi dne 18.4. 1997 se zastupitelstvo usneslo, že bude přispívat částkou 10000 Kč manželům z naší obce při narození dítěte. Tyto částky byly již vyplaceny manželům Miluši a Stan. Chladovým č.45 a manželům Evě a Frant. Mastilovým č.56.

Stavby: Soukromě byly stavěny hospodářské budovy v čísle 57. pro živočišnou výrovu a betonový septik. Drobné stavební úpravy byly prováděny v č.21. Do rozestavěného rodinného domu č.69 se v srpnu nastěhoval Milan Paclt s rodinou. Na stavbě rekreační objektu v č.31 se v roce 1997 téměř nepracovalo.

Hasiči: Na své schůzi 23.3. v hostinci u Tenklů v č.10 se hasiči rozhodli uspořádat v naší obci hasičkou sportovní soutěž. Ta se konala 10.5.1997 od 12:30 hodin na loukách pod rybníkem u č.48. Prostor pro soutěž si hasiči zajistili sami. Na soutěž přijelo 14 družstev z okolních obcí. Jedno družstvo dětí z Dlouhé Lhoty. 3 družstva žen: Krátošice I., Krátošice II. a Choustník. 10 družstev mužů: Krátošice I., Krátošice II., Skopytce, Choustník I., Choustník II., Dlouhá Lhota, Chabrovice, Krtov I. a II. a Chrbonín. Soutěžilo se ve dnou disciplínách; štafetě a útoku. K poslechu hrála instrumentální kapela zařízení p. J. Smolíka. Po soutěži byla v hostinci zábava. Muži z Chrbonína neuspěli. Starosta obce svolal na den 20.11. do schůzovní místnosti členy sboru. Cílem schůze bylo napravit nějaké nedostatky. Výsledkem jednání byl návrh na obsazení funkcí hasičů jinými mladými členy. Předseda sboru: Jaroslav Hovorka ml. č.54 narozen 27.4.1968 Velitel: Jiří Boháč č. 63 narozen 10.7.1977 Strojník: Miroslav Veselý č.52 narozen 9.4.1974 Jednatel: Radek Paclt č.57 narozen 4.11.1975

Preventista: František Drda č.61 narozen 2.3.1979 Navržení funkcionáři hasičů byli do svých funkcí jmenováni na veřejné schůzi obecního zastupitelstva dne 12.12.1997. Jmenovaným funkcionářům popřál starosta Jaroslav Tupý hodně úspěchů v jejich dobrovolné činnosti.

Činnost myslivců: Počátkem března likvidovali myslivci starou bažantnici, která byla na poli na okraji Kopanin. Pole, které patří k č.38 chtějí majitelé zalesňovat, nebo%t není vhodné pro obdělávání. Drátěné pletivo, dřevěné sloupy byly odklizeny. Stará konstrukce byla spálená. Při jarních pracích pomáhali myslivci zemědělskému družstvu, sbírali kámen na poli u Blaníku a Nad sady dne 27.4.1997. V tomto desetiletí došlo k poklesu lovné zvěře na téměř nulové hodnoty, rozhodli se myslivci pěstovat bažanty a kachny. Po dohodě s obecním úřadem oplotili volný pozemek nad rybníkem mezi č. 31 a č.48. Práce začaly 18.5. a skončili 29.6.97. Byla nakoupena jednodenní bažantí kuřata z líhně v Miškovicích u Kroměříže. Po dobu 8 týdnů je odchovával doma předseda myslivecké společnosti Fr. Chlada z č.45. Poté bylo 120 kuřat přemístěno do bažantnice. V květnu uspořádali myslivci jednodenní výlet na výstavu trofejí, zbraní, střeliva, stejnokrojů z Lysé nad Labem. Dále byly nakoupeny malé kachny a po odchovu pana Chlady byly vypuštěny na rybník a loveny byly 29. a 28.9.97. Další pomocí družstvu byl sběr balíků slámy na farmě Předboř. Na honech v tomto roce nebylo povoleno střílet zajíce pro velmi nízké stavy. Stříleli se pouze vypuštění bažanti a škodná zvěř, protože v mysliveckém sdružení z Chrbonína a Vlčevse, které má název "Tuhonín" se na společných honech střílí nejvíce vypuštěných bažantů z okolí, je zájem o hony veliký. Na první hon 8.11. se sešlo 47 myslivců a 7 honců. Hon byl zakončen večeří a posezením při hudbě v hostinci u "Tenklů". Stejně tak tomu bylo 6.12. kdy se na hon sešlo 54 myslivců a 9 honců. druhý hon se konal na katastru Vlčevse. Zakončení bylo taktéž v Vlčevsi se stejným programem. Poslední

brigádou myslivců v roce 1997 bylo porážení starých třešní do Lišek včetně úklidu dřeva dne 27. a 28. 10.1997.

Kultura: Pravidelně jsou konány myslivecký a hasičský ples. První byl konán 4.ledna hrála k tanci a poslechu skupina "Veselka", kterou řídil člen M.S. p. Chlada. Byla hojná návštěva. Tombola byla složena převážně z lovné zvěře. Druhý ples byl hasičský. Hrála kapela "Rolnička" z Tábora řízena panem Jaroslavem Strnadem. Další kulturní život je pasivní a spočívá v poslechu televizních pořadů. V součastné době je v obci možno volit 4 televizní programy. Jsou to: ČT1 - česká televize 1.program; ČT2 - česká televize 2.program; Nova - soukromá televize; Prima - soukromá televize. Příjem televize Prima je v obci možno sledovat až od letošního roku po vybudování zesilovače v Radimovicích u Želče. Mnozí občané též mají videopřehrávače na nichž si přehrávají nakoupené nebo půjčené kazety. Někteří majitelé televizorů mají též parabolické antény, které umožňují příjem mnoha programů ze světa přes satelity. Občané též jezdí do divadla do Tábora nebo Soběslavi.

Doprava: Mimo zimní údržby nebyly na komunikacích prováděny žádné práce. V příštím roce je plánována kabelizace telefonu, po uložení kabelů do země plánuje obecní úřad opravy cest.

Vodovod: Péče o vodovod spočívá jednak v odebírání vzorků vody, pro rozbor a případné pokyny laboratoře. Dále je prováděna kontrola seřizování a spínání zařízení pro čerpání vody do vodovodního řádu ze studní pod školou. Po sepsání nájemní smlouvy s p. Kulhavým, byla provedena výměna přípojky od hlavního řádu do školy.

Telefon: Po delší jednání byla v prvních dnech července u nové školy postavena telefonní budka. Přístroj byl ale dodán až za tři měsíce, tj. 29.září. Byly též zařízeny účastnické stanice občanům, kteří na telefon čekali několik let. V letošním roce se tedy dočkali. V č.8, 26, 45, 56, 65 a obecní úřad. Postavení sloupů a zavěšení kabelů bylo provedeno na konci roku 1996.

Chov ryb: V rybníku " Za vsí" mezi č. 31 a 48 chová několik občanů pro svou zálibu kapry. Po podzimním výlovu je odváží k vyčištění do koupaliště do "Struh". Pokud se chov vydaří, prodávají ryby zájemcům v obci a okolí.

Mládež: Všeobecně lze říci, že mládež je většině zapojena do života obce prostřednictvím spolků, zejména hasičů. Účastňují se prací na údržbě obce, rybníku, koupaliště, hřiště a zúčastňují se akcí organizovaných obecním úřadem. Ve volném čase se věnují různému sportu nebo se scházejí ve srubu pod hrází rybníka pod č.34. Přijíždí sem i mládež z jiných vesnic, zejména při oslavách jmenin, narozenin některého z mladých. Přitom grilují selata nebo kuřata. Tyto oslavy začínají většinou v pátek po příchodu z práce a mnohdy se i značně protáhnou. Poslouchají také rokovou hudbu reprodukovanou z kazet. V zimě pořádá mládež hokejové přebory na zamrzlém rybníku, někteří zdatnější hrají VHL (vesnická hokejová liga). V mužstvu obce Křeč a dosahují dobrých výkonů. Jsou to: Ladislav Vácha ml. nar 27.11.1972 z č. 58 a Pavel Radosta nar. 3.3.1974 z č. 39. Hrají s mužstvy z Černovic, Chabrovic, Jistebnice, Čenkova apod. Výhru nad soupeři někdy řádně oslaví. Oslav se zúčastňují chlapci, někdy i dívky.

Změny: V minulých letech od posledního statistického seznamu obyvatel k 1.1.1964 došlo k mnoha změnám majitelů nemovitostí. Někteří staří

majitelé zemřeli, jejich potomci se odstěhovali nebo došlo ke změnám z jiných důvodů (přiženění apod.) Změny nastaly v těchto případech: Josef Praveček č.1 nar. 8.11. 1905 soukromě hospodařil až do své smrti. Zemřel 3.6.1981, po jeho smrti nebylo přímých dědiců, nemovitost převzal stát, dle tehdy platných předpisů a zákonů. Dobytek byl prodán na jatky a pole předána do obhospodařování do JZD Choustník. Část usedlosti byla prodána 1.3.1982 panu Josefu Dvořákovi z Plané nad Lužnicí, stodola byla prodána p. Jar. Čupitovi z Tábora, který část stodoly přestavěl na byt a v druhé časti provozuje truhlářskou živnost. Vzniklo tak čp. 67. Prodej zprostředkoval fin. odbor ONV Tábor. Rudolf Blažek a Marie, dcera Matěje Drdy č.2 - po jejich smrti byla nemovitost zděděna synem Jaroslavem Blažkem a dcerou Marií Blažkovou, provdanou Kadlecovou. Oba dědici usedlost prodali Anně Elizabeth Zahradníkové z Holandska. František Hovorka č.6. Po jeho smrti 3.5. se stal dědicem jeho synovec Josef Hovorka z Příbramska. Ten dům prodal na jaře r. 1986 panu Antonímu Libecajtovi z Prahy 9. Ferdinand a Marie Buřičovi č.9. Po smrti byl dům převeden na vnučku Jaroslavu Křepelkovou z č.48. V současné době je dům využíván pro rekreační účely majitelka bydlí v Praze, je provdaná Míchalová. Majiteli č. 12 byli Karel a Anežka Tarabovi, po jejich smrti se stala majitelka Jana Tarabová, provdaná Dvořáková Chýnov. Majiteli č.13 byli František a Marie Židovi. Po jejich smrti byla dřevěná budova zbourána, stodola byla upravena v r.1994 na bytovou jednotku a druhá část stodoly byla v r.1967 přestavěna na kancelář a schůzovní místnost. V roce 1990 byl tento objekt na požádání snachy původního majitele vrácen v restituci a pak prodán panu Kulhavému z Jílového u Prahy.

Majiteli č.16 byli Anna a Josef Jůzovi, dále dcera Jiřina provdaná Dvořáková. Manželé Dvořákovi se v r. 1979 v lednu odstěhovali do Stoklasné Lhoty a majitelkou se pak stala jejich dcera Jana Dvořáková provdaná Metelcová. Dům slouží k rekreaci. Majiteli č.19 byli Vojtěch a Anna Židovi, po jejich smrti syn Josef Žid, Vlasta Židová provdaná Kučerová s bydlištěm v Praze. Syn Josef s manželkou Emílií Židovou prodali polovinu domu Františku Wiznerovi ze Strakonicka v r. 1970. Wiznerovi dále dům prodali v červenci v roce 1978 manželům Jaroslavě a Janu Heissigerovým z Prahy. Manželé Heissigerovy předali majetek dcerám paní Hiessigerové z prvního manželství, Ivetě Veisové z Brém v Německu a Janě Stampfli z Pfeffingem ze Švýcarska. Majetek byl převeden v r.1994. Dům č.21 byl dříve majetkem rodiny Kovářových, asi do roku 1939, kteří si postavili dům z č.31 do něj se přestěhovali. Pak se vystřídalo několik majitelů a nájemníků Adamovi, Balínkovi, Brabcovi pak byl koupen Národním výborem se záměrem dům zbourat. Pak byl dům znovu prodán p. ing. Havlíčkovi z Tábora, který v roce 1995 dále prodal součastné majitelce Ivetě Veisové z Brém. Rodina Kovářových byla majiteli č.23, posledním majitelem byl Václav Kovář nar. 5.3.1906, který zemřel 30.6. 1981. Protože nebylo přímých dědiců, převzal dle zákonů majetek stát. V r. 1986 koupili dům manželé Květa a Jaromír Černých k rekreačním účelům. Majiteli č.30 byli manželé Karel a Marie Petrů. Po jejich smrti zdědila domek dera Zdena Petrů, provdaná Donátová z Tábora. Majiteli č.31 byli manželé František a Božena Kovářovi. Po smrti Fr. Kováře v r.1974 se paní Kovářová přestěhovala k provdané dceři Aleně Hromířové do Suchdola nad Lužnicí. Později byl domek prodán Chrbonínskému rodákovi s poli a lesy panu Františkovi Příplatovi, narozenému v roce 1948, který bydlí na Moravě v okrese Uherské

Hradiště. Celý dům byl zbourán a současně rozestavěn jako objekt určený k rekonstrukci. Dům č.41, jejich majiteli byli Příplatovi byl 50. letech koupen MNV na kancelář obce. Domek od obce koupil k rekreaci p. Milan Broum z Tábora. Majitelem domu č.33 byl Jaroslav Chlada, který zde bydlel se svým otcem Frant. Chladou. Syn Jaroslav, ale zemřel dříve než jeho otec, který byl pro své stáří umístěn do domova důchodců v Choustníku. Zdědili majetek všichni živí sourozenci Jar. Chlady. Domek je užíván k rekreaci. Josefa a Jaroslav Křepelkovi z č.42 (matka a syn) byli majiteli až do smrti Jaroslava do roku 1983, domek zdědily děti jeho zemřelé sestry z Prahy Miloslavy. František a Růžena Chladovi byli majiteli domu č.43 od 10.3.1992 je majitelkou jejich dcera Růžena Tupá z Tábora.V domku bydlí její syn, současný starosta obce s manželkou Renatou Tupou. Majitelem č.44 byl Josef Tománek, který dům prodal panu Hnilicovi z Tábora a odešel do domova důchodců v Choustníku, kde 24.12.1992 zemřel. Dům byl opraven a používá se k rekreaci. Václav Vácha byl majitelem domku č.45, který zemřel 17.8. 1963.Prodával se zde tabák a cigarety. Po jeho smrti byl domek převeden na rodinu Chladovu z č.43, protože manželství p. Váchy bylo bezdětné. Celý objekt byl zbourán Frant. Chladou a postaven byl nový rodinný domek. Současnými majiteli č.45 jsou manželé Frant. a Ludmila Chladovi, kteří se po dokončení stavby přestěhovali z č. 43. Po smrti manželů Jana a Marie Pavlovských majiteli č.47 dům zdědila jejich dcera Marie Pavlovská provdaná Rytířová z Chotčin. Dům prodala manželům Voříškovým ze Sezimova Ústí. Ti domek opravili a využívají ho k rekreaci.

Majitelé č.49 byli Vojtěch a Anna Židovi. Po jejich smrti zdědila dcera Vlasta provdaná Kučerová z Prahy. Ta dům č.49 prodala manželům Pavlu a Jindřišce Hornsteinerovým z Prahy. Kolnu za obytným stavením zbourali, obytnou budovu opravili a spolu s jednou polovino stodoly a sadem je užíváno k rekreaci.

Rozvoj motorismu: První osobní auto vlastnil pan Josef Veselý z č.11. Jeden z největších hospodářů. Auto značky Aero bylo dvousedadlové a koupil si ho brzy po válce. Po roce 1945 téměř nikdo motorové vozidlo nevlastnil. Menší motocykl zn. NSU měl hostinský Václav Tenkl z č.10. Teprve mezi roky 1950-60 se objevily první motocykly Č2-125 a Jawa. Motocykl ČZ 125 koupil v roce 1956 Ladislav Vácha, později Jawu ČZ 175 Josef Kvasnička z č.25 a Josef Vácha z č. 18 si koupil Jawu 250 cm3. Tyto motocykly byly v různých kubaturách ve velké oblibě. Na sklonku 60. let si někteří občané kupují jeté automobily Škoda - Octávia. Jsou to Josef Vácha a Ladislav Vácha v r.1969. Pak následovaly Škodovky 100, 110, 105, 120 dále značky Žiguly, Lade a Trabant. Několik občanů si později koupilo Favority. Po roce 1989 to byly automobily ze západních zemí většinou ojeté. Na konci roku nebyla auta pouze v č. 3,7,22,28,29 a 36. Obyvatelé těchto domů byli většinou starší nebo neměli ani řidičské průkazy. V některém domě vlastní i dvě auta. V dnešní době je auto na vesnici nezbytné, jezdí se zejména za nákupy, k lékaři,do divadel, atd. Veřejná doprava autobusy je omezována a občanům nevyhovuje. Mnozí občané si koupili za osobní auto přívěs pro přepravu menších nákladů. Někteří šikovnější si přívěsy vyrobili svépomocně doma.

Politický život: V tisku a televizi bylo připomenuto, že 24.4.uplynulo 50 let od zahájení cesty ing. Hanzelky a Zikmunda do Afriky a Latinské Ameriky. Cestu podnikli v roce 1948 českým osobním automobilem Tatra, který měl chlazení válců vzduchem. Tito dva cestovatelé posílali do vlasti velké množství fotografického, zvukového a

písemného materiálu. Velký zájem o jejich zážitky projevovali i posluchači rádia v Chrboníně. Svoje zážitky později zajímavou formou knižně. Jejich začátek vysílání byl zahajován v rádiu charakteristickou znělkou.

Návštěva papeže: Ve dnech 25. - 27.4. navštívil naší vlast již po třetí papež římskokatolické církve Jan Pavel II. První v roce 1990 to byla první papežská návštěva v našich dějinách, druhá v roce 1995. Papež se narodil 18.5.1920 v polských Wladowicích, vlastním jménem Karel Josef Vojtyla. Do funkce papeže byl zvolen 16.10.1978 jako 226. papež v dějinám římskokatolické církve.

Příloha: Po 7 měsících letu dne 4. července přistála na planetě Marsu americká sonda Pathfinder. V ranních hodinách zemřela v Paříži na následky autohavárie Anglická princezna Diana. Profesor MUDR Švejcar, uznávaný pediatr světového jména zemřel 30.1.1997, ve věku téměř 100 let. Spolkový kancléř Helmuth Kohl podepsal s předsedou české vlády Václavem Klausem deklaraci, která má uzavřít otázky minulosti. Tato deklarace byla 30. ledna schválena spolkovým sněmem Německa. Na státní návštěvu přijel 18. března marocký král Harald I. a královna Sonja. Ve věku 120 let zemřela 4. srpna Francouzka Jeanne Calmentová, hodnověrně nejstarší člověk světa. Předseda ODS (občanská demokratická strana) Václav Klaus oznámil 30.11., že podává demisi a sním tak odstupuje celá vláda. Příčinou byly informace o financování ODS.

Do provozu byl 6.11. uveden 62 km dlouhý úsek dálnice D5 z Plzně do Rozvadova. Český statistický úřad 22.12. oznámil že český národ stárne a vymírá. Je pravděpodobné že v roce 2014 klesne počet obyvatel České Republiky pod 10 milionů, počet dětí klesne minimálně na 15% více než čtvrtina obyvatel budou tvořit obyvatelé starší 60 let. Úvaha nad hospodářsko-politickou situací v obci a ve světě. Rok 1997 byl rokem politických a ekonomických krizí. Peníze nejsou v životě člověka to nejdůležitější, ale svojí roli v životě hrají. Zejména u lidí na venkově. Na počátku roku se vyměřovala německá marka za 17 Kč na konci se už platilo téměř 20 Kč, takže hodnota koruny značně poklesla. Pro občany to vždy znamená ztrátu, protože mzdy a ostatní příjmy se odvíjejí od hospodářské situace v zemi i ve světě. Zemědělské družstvo má v zahraničí zakoupené stroje na úvěr, chemikálie a jiné důležité nákupy jsou uskutečňovány prostřednictvím jiných firem ze zahraničí, zaplatí se více a tím méně zbude na mzdy. Porovnáme-li možnosti zahraničních zemědělců s našimi, zjistíme, že nakupují např. za 1 l mléka 1 l nafty. Český zemědělec nakoupí za 1 l mléka jen 0,5 l nafty, někdy i méně. Obdobně je tomu i v ostatních plodinách a komoditách. V celém státě se uplatňuje tržní hospodářství, ale moc se to nedaří, zejména zemědělcům. V případě vyšší úrody nejdou zemědělské výrobky na odbyt a ceny značně klesají. Stát připouští dovozy zemědělských výrobků a obilí, buď bezcelně nebo jen s malým clem, takže dobře prodat se českému zemědělci moc nedaří a nemá téměř žádný zisk. Chybí peníze na obnovu budov, mechanizace a rozvoj. Problémem jsou obchodní vztahy mezi jatkami, mlékárnou a ostatními odběrateli. Za dobytek a mléko platí odběratelé opožděně a málo, zákazník v obchodě musí platit ihned a ceny v obchodech jsou vysoké. Např. zemědělec dodá do obchodu brambory za 4,50 Kč, ale zákazník platí 8-9Kč/ kg, ale i více. To považujeme za neúměrný zisk obchodníků na úkor zemědělců. Tím se pohlíží ve veřejnosti tak, že zemědělec vyrábí draho. Taková politika vytváří

nespokojenost. Jsou případy, že odběratelé dluží zemědělcům za obilí, řepku, brambory a ostatní i půl roku a déle.

Vládní krize: Podáním demise vlády Václava Klause se v zemi prohloubila politická krize. Na konci roku 1997 nebyla nová vláda ještě sestavena. Celkově lze hodnotit rok 1997 jako rok neklidu nejen v České Republice, ale i ve světě.

Kometa: Na jaře tohoto roku byla občany obce pozorována Hale-Boppova kometa, která večer byla viditelná na obloze na severozápadě a k ráno na severovýchodě.

Obecní úřad: Po zrušení roboty byl Chrbonín sloučen se sousední vsí Vlčeves, spojené obce byly řízeny představiteli z obou vesnic. Samostatnou obcí se Chrbonín stal až v roce 1875. Prvním starostou se stal Jan Vácha z č.18 nar. 1846 a pak následovali: Václav Tenkl z č.27, Matěj Drda z č.26, Josef Kovář z č.21.V období I. světové války od r. 1914 až 1918 byli starosty Václav Hovorka z č.6, František Žid z č.13. Po roce 1918 byl starostou Frant. Žid z čísla 11. po něm Josef Veselý z č. 11. Od roku 1932 František Příplata z č.41, byl ale zastupován pro nepřítomnost v obci Františkem Drdou z č.4 do roku 1945. Od r.1945 tedy po válce se vytvořily Národní výbory a pojmenování starostů bylo nahrazeno předseda MNV (místní národní výbor). Předsedou prvního národního výboru po válce od voleb v roce 1945 byl František Petrů z č.46 do roku 1959 - úmrtí. Od r. 1960 František Příplata z č.15 (dříve č.41) do r. 1972. Od r. 1972 Ladislav Vácha z č.18 (pak č.58) do r. 1976, kdy byla obec Chrbonín sloučena s obcí Choustník. Po roce 1989 se předsedové MNV zase nazývali starostové. V roce 1990 získal Chrbonín opět samostatnost a od r. 1990 byl starostou Jiří Drda z č. 26 po něm od roku 1994 Jaroslav Tupý z č. 43 do dnes. Je nejmladším starostou v okrese Tábor.

Statistika trvale přihlášených osob k 31.12.1997: Č.p. 1 Č.p. 2 Č.p. 3 Č.p. 4

Č.p. 5 Č.p. 6 Č.p. 7 Č.p. 8

Č.p. 9 Č.p. 10 Č.p. 11 Č.p. 12 Č.p. 13 Č.p. 14 Č.p. 15 Č.p. 16 Č.p. 17 Č.p. Č.p. 18 Č.p. 19 Č.p. 20 Č.p. 21 Č.p. 22

Růžena Dvořáková David Dvořák Bez trvalého bydlení, rekreační objekt Anna Tenklová Václav Tenkl Josef Drda Růžena Drdová Josef Drda Hana Drdová Tomáš Drda Josef Drda Josef Vácha Antonín Libecajt Neobydleno Josef Petrák Marie Petráková Jaroslav Příplata Miroslava Příplatová Miroslava Příplatová Jan Příplata Neobydleno Václav Tenkl Josef Šimota Neobydleno Výrobní provoz p. Kulhavého Zdeňka Veselá Anna Příplatová Neobydleno Anežka Hrnčířová Jiří Hrnčíř Josef Vácha Rekreační objekt Školní budova Rekreační objekt Alois Hovorka

26.8.1950 16.6.1974 26.3.1922 14.9.1943 12.2.1913 15.10.1926 19.8.1951 21.2.1960 26.8.1980 22.10.1982 2.10.1957 2.2.1930 1.5.1930 21.12.1933 15.5.1962 4.3.1963 21.7.1986 11.11.1990 2.9.1917 17.3.1919

15.4.1925 12.7.1925 15.1.1915 23.8.1955 7.5.1935

2.6.1939

Č.p. 23 Č.p. 24 Č.p. 25 Č.p. 26

Č.p. 27 Č.p. 28 Č.p. 29 Č.p. 30 Č.p. 31 Č.p. 32 Č.p. 33 Č.p. 34 Č.p. 35

Č.p. 36 Č.p. 37 Č.p. 38 Č.p. 40 Č.p. 41 Č.p. 42 Č.p. 43 Č.p. 44 Č.p. 45

Č.p. 46

Rekreační objekt Neobydleno Neobydleno František Drda Antonie Drdová Jiří Drda Marie Drdová Marie Tenklová Josef Beneda Josefa Beránková Marie Beránková Neobydleno Novostavba nedokončeno Josef Kračmera Rekreační objekt Marie Drdová Milada Kvasničková Václav Kvasnička Vlasta Kvasničková Lenka Kvasničková Vlasta Kvasničková Václav Křepelka Jarmila Křepelková Obecní úřad Josef Cikánek Marie Cikánková Neobydleno Rekreační objekt Rekreační objekt Jaroslav Tupý Renata Tupá Rekreační objekt František Chlada Ludmila Chladová Stanislav Chlada Miluše Chladová Lenka Chladová Alžběta Petrů

16.12.1921 1.10.1919 6.3.1944 17.9.1947 23.1.1909 18.2.1920 5.12.1925 26.1.1961

23.1.1923 20.12.1925 3.8.1925 3.1.1953 10.8.1952 28.5.1978 24.3.1981 11.8.1923 27.5.1924 27.9.1936 2.3.1941

15.10.1970 13.4.1974 22.7.1950 26.10.1951 8.8.1972 28.6.1974 20.5.1997 27.10.1915

Č.p. 47 Č.p. 48

Č.p. 49 Č.p. 50 Č.p. 51 Č.p. 52

Č.p. 53 Č.p. 54 Č.p. 55 Č.p. 56

Č.p. 57

František Petrů Rekreační objekt Jaroslav Křepelka Marie Křepelková Luboš Křepelka Marcela Křepelková Luboš Křepelka Vít Křepelka Rekreační objekt Jan Janů Blažena Janů Jan Šašek Marie Šašková Josef Veselý Marie Veselá Miroslav Veselý Josef Veselý Jaroslav Hrnčíř Jaroslava Hrnčířová Jaroslav Hrnčíř Jaroslav Hovorka Anna Hovorková Jaroslav Hovorka Jan Šafář Anna Šafářová Marie Kůrková František Brabec Marcela Brabcová Helena Brabcová František Mastil Eva Mastilová František Mastil Patrik Mastil Josef Paclt Anna Pacltová Milan Paclt Radek Paclt Petra Pacltová

5.2.1946 6.2.1931 29.12.1938 3.4.1964 7.3.1968 21.8.1986 15.8.1989 24.6.1947 3.1.1950 8.9.1949 25.2.1950 8.2.1949 10.11.1950 9.4.1974 17.3.1978 3.5.1938 30.11.1948 7.6.1974 10.4.1943 25.12.1948 27.4.1968 8.9.1941 13.11.1941 12.5.1968 23.1.1949 6.3.1951 15.6.1972 29.4.1969 21.5.1974 30.3.1994 4.9.1997 21.6.1947 27.3.1947 6.12.1969 4.11.1975 9.12.1977

Č.p. 58 Ladislav Vácha Marie Váchová Ladislav Vácha Marie Jůzová Č.p. 59 František Kazda Marie Kazdová František Kazda Jaroslava Kazdová Miroslav Kazda Stanislav Kazda Petr Kazda Radek Kazda Pavlína Kazdová Č.p. 60 Josef Kvasnička Marie Kvasničková Pavel Kvasnička Zdena Kvasničková Markéta Kvasničková Pavel Kvasnička Č.p. 61 František Drda Wladyslawa Drdová Markéta Drdová František Drda Lucie Drdová Č.p. 62 Jan Kračmera Růžena Kračmerová Kateřina Kračmerová Jana Kračmerová Č.p. 63 Jiří Boháč Jiří Boháč Č.p. 64 Karel Čížek Marie Čížková Martin Čížek Monika Čížková Monika Čížková Č.p. 65 Josef Krch Věra Krchová Jan Krch

26.5.1933 26.1.1935 27.11.1972 23.8.1911 10.6.1931 27.11.1937 3.5.1957 12.2.1963 30.6.1965 30.6.1965 11.4.1984 6.3.1986 5.2.1994 24.8.1940 26.10.1942 27.9.1966 25.3.1969 9.2.1989 17.6.1990 4.8.1948 5.5.1950 4.2.1977 2.3.1979 17.7.1980 17.12.1951 4.3.1955 13.5.1978 17.12.1981 4.7.1954 10.7.1977 20.9.1949 25.10.1949 1.7.1970 14.8.1976 26.5.1995 22.1.1955 9.10.1953 12.5.1979

Č.p. 66

Č.p. 67

Č.p. 68

Č.p. 39

Aleš Krch Jiří Kvasnička Alena Kvasničková Jiří Kvasnička Zbyněk Kvasnička Jaroslav Čupita Alena Čupitová Jan Dubský Veronika Čupitová Karel Taraba Jindřiška Tarabová Markéta Tarabová Jindřich Taraba Jaroslav Radosta Eva Radostová Pavel Radosta

4.12.1981 26.12.1957 17.3.1960 6.10.1982 29.1.1985 19.2.1954 1.6.1956 7.2.1958 22.12.1986 25.9.1955 2.2.1960 21.10.1980 5.4.1984 30.1.1938 24.10.1945 3.3.1974

Rok 1998 Narození: 9.6 14.12.

Dominik Paclt č. 57 Jan Hovorka č. 54

Úmrtí: 30.1. 11.6.

Marie Tenklová z č. 27 Jarmila Křepelková z č. 36

Sňatky: 27.6.

Jaroslav Hovorka z č. 54 a slečna Miroslava Benešová z Berouna

Odstěhování: Antonie Drdová z č.26 do Chýnova do Pečovatelského domu

Přistěhování: Miroslava Hovorková z Berouna do č.54 po sňatku Petr Kůrka nar. 13.2.1966 z Nové Včelnice do č.55

Životní jubilea: 23.1. Josef Kračmera č.32 30.1. Jaroslav Radosta č.34 12.2. Josef Drda č.4 3.5. Jaroslav Hrnčíř č.53 4.8. František Drda č.61 11.8. Václav Křepelka č.36 30.11. Jaroslava Hrnčířová č.53 25.12. Anna Hovorková č.54 29.12. Marie Křepelková č.48

75 let 60 let 85 let 60 let 50 let 75 let 50 let 50 let 60 let

Základní školní docházku ukončili: Josef Drda z č.4 nar. 22.9.1982.V září nastoupit do učení na Kovosvitu S. Ústí jako zámečník. Jiří Kvasnička z č.66 nar. 6.10.1982, nastoupil do učení jako automechanik pro Vodní stavby S. Ústí. Teoretická výuka probíhá v Táboře.

Ukončení učebních oborů: Vlasta Kvasničková nar.24.3.1981 z č.35 se vyučila cukrářkou u s.r.o. Domita Tábor (pekárny) a nastoupila do pracovního poměru. Tomáš Drda nar. 26.8.1980 z č.4 se vyučil jako instalatér - topenář v Soběslavi a nastoupil u firmy Seta v Táboře.

Zápis dětí: V pátek 6.2. proběhl zápis dětí do prvních tříd v Choustníku, z naší obce nebylo zapsáno žádné dítě.

Výkon základní vojenské služby: František Drda nar. 23.3.1979 z č.61 nastoupil 5.1. základní vojenskou službu. Z výkonu vojenské služby se po roce vrátil Josef Veselý nar. 17.3. 1978 z č.52 a nastoupil do ZOD Choustník. V úterý 22.12. se po roce vrátil František Drda z č.61 a nastoupil do dílen ZOD Choustník.

Studijní obory: Dvouletou nástavbu po vyučení ukončila Lenka Kvasničková narozená 28.5.1978 z č.35 maturitou. Učební obor prodavačka textilů ukončila Markéta Tarabová nar. 21.10.1980 z č.68 a nastoupila 1. září dvouletému nástavbovému studiu zakončenému maturitou. Do mateřské školky v Choustníku nastoupili 1.září za pěkného dne Pavlína Kazdová ner.5.2.1994 z č.59 a Klára Pacltová 11.5.1994. Do Chýnova nastoupil František Mastil nar. 30.3.1994 z č.56.

Úrazy: Při cestě z práce utrpěl v katastru obce Dl. Lhota Jan Krch z Chrbonína č.65 nar. 12.5.1975 úraz. Léčení včetně rehabilitace trvalo asi 6 měsíců. V pondělí 16.11. zemřel ing. Pavel Příplata z Kozmic. Chrbonínský rodák ve věku 53 let, pracoval ve veřejné správě na referátu životního prostředí okresního úřadu v Táboře. V Kozmicích bydlel od roku 1968.

Počasí: Začátkem roku bylo zcela bez sněhu s teplotami -1,5C. Sníh nepadal až do 20. ledna a noci byly s teplotami do -5C. Byly i ranní mlhy, v některých dnech pršelo. Poprašek sněhu byl až ráno 21.1. a mrzlo do 11C. Až únor začal mrazem -16C, ale jen do 5.2. Od 7.2. tál sníh a až

do konce února bylo nad 0. Na stromech zejména na třešních byly pupeny. Střídal se déšť s jasnými dny. Dle přísloví "Březen za kamna vlezem" se od 1.3. ochlazovalo se sněhovými přeháňkami. Noční mrazy byly do 16.3., kdy byly jasné noci. Jaro nastoupilo 20.3. ve 20:54 s teplotou slabě nad nulou a četnými sněhovými přeháňkami. Ráno 21.3. byl mráz -5,5C a čerství poprašek sněhu. Koncem března a začátkem dubna byly teplé dny 15C, 1.4. po 19 hodině první bouřka z tepla a mírný déšť. Po velikonocích v úterý 14.4. přeháňky krupice, na trávě a na polích bylo bílo. Na sv. Jiří 24.4. rozkvetly první rané třešně. Ve druhé polovině ledna bylo téměř sucho, déšť byl pouze ojedinělý. Záhumenkáři sázeli brambory od 17. do 24.4. Práce na polích nebyly pro špatné počasí přerušeny. Téměř celý květen bylo sucho, první vydatný déšť byl 21.5. a v sobotu 30.5., v neděli 31.5. byl silný krátký déšť. Jabloně kvetly již po 1.5. Na sv. Medarda 8.6. celý den slabě pršelo. 1. letní den byly denní teploty kolem 27C, slunečno, teplo se slabým větrem. Díky červnovému počasí příroda dohnala zpoždění, které při nedostatku vláhy v květnu vzniklo při vegetaci jařin a okopanin. O Choustnické pouti v neděli 5.7. téměř celý den pršelo. V týdnu od 5.7 do 12.7.bylo chladno a deštivo, takže byly případy, kdy se v domech topilo. Pranostiku, že Medardova kápě, 40 dní kape Medard v letošním roce dodržel. Od 18.7. byly teplé dny s teplotami do 36C. V Chrboníně 31C. Tyto rekordní teploty byly příčinou velkých bouří. Na Slovensku v okrese Prešov v pondělí 20.7.byly velké bouře, povodně a vznikly tam velké škody na majetku a životech (Sabinov). Také ve východních Čechách byly povodně v okrese Rychnov nad Kněžkou s velkými škodami a ztrátami na životech. V některých místech v noci napršelo z 22. na 23.7. 200l/m2. Někteří lidé spojují tyto katastrofy s kometou v loňském roce. O žních bylo sucho, slunečno. Od zář bylo asi 10 dni sucho pak od 11.9. do pátku 18.9. byl deštivý celý týden, takže sběr brambor byl přerušen až do 21.9. Od tohoto data se ve sklizni pokračovalo u družstva i záhumenkářů. Hladiny řek v období dešťů opět kulminovaly. První podzimní den 30.9. bylo jasno 5C přes den kolem 15C. Pan Šafář

sbíral s rodinou na záhumence brambory. V říjnu od 11.10. čtyři dny přeprchalo, pak bez deště až do 23.10. Od 24.10. pršelo. V pondělí 26.10. hřmělo a padala sněhová krupice. Letní čas se měnil v neděli ráno 25.10. ve 03:00 hod vrátily ručičky hodin na 02:00. Od 24.10. do 1.11. spadlo mnoho vody na Šumavě ve dvou dnech 80l/m2. Hladiny řek stouply na Otavě vyhlášen II. povodňový stupeň. Déšť byl doprovázen silným větrem na Pacovsku a na Šumavě byly vyvráceny stromy. Na horách vítr dosahoval rychlosti 120km/hod. Voda postupně opadávala a na mnoha místech kolem řek čerpali vodu ze sklepů. Na některých místech byly strženy střechy domů. Od 2.11. je jasno a neprší. Celý den pršelo 10.11. sv. Martin na bílém koni nepřijel, ale střídavě přes den pršelo. První sníh padal 14.11., 15.11. sněhové přeháňky, pak roztál zůstal pouze na kopci Blaníku. Postupně padal od 17.11. Zvyšoval se i noční mráz, v sobotu ráno 20.11. -10C a 8cmsněhu. Větší mráz 22.11. -12C. Počátkem prosince sychravo, mlhy až do 5.12. Na stromech jinovatka ve dne -3C. Od 12.12. obleva.Síh roztál, zima se vrátila od 21.12. Ranní teploty -4C, trochu sněhu. Na štědrý den sníh, -7C, vítr, padá sníh při cestě na půlnoční mši. Na druhý svátek vánoční obleva, sníh roztál. Poslední den v roce je celý den zataženo, celý den mráz -5C slabý vítr, jinovatka.

Rybníky: V letošním roce z hlediska hospodaření byly rybníky využívány jako loni k chovu ryb a kachen (pouze rybník u č.48). Ostatní rybníky slouží jako zásoba vody pro účely požární.

Myslivecké sdružení: Také v letošním roce byla činnost myslivců bohatá. Výroční členská schůze se konala 7.3. ve Vlčevsi. Již 28.3. byla první brigáda na vyřezávání a pálení náletových dřevin na stoce pod Tříklasovicemi, za účelem získání finančních prostředků na chod sdružení. Rozšiřování bažantnice za rybníkem u č.48 se provádělo 5. a 19. dubna. Pro účely stavby byla uzavřena smlouva na obecní pozemek na němž bažantnice stojí na dobu 10 let mezi obecním úřadem a mysliveckým sdružením.

Další brigáda byla u ZOD na farmě Chrbonín 25.4. na sběr kamene. Dne 6.5. bylo nakoupeno 150 ks kachňat, která byla 31.5. vypuštěna na rybník. Odchována byla v maringotce u č.45 panem St. Chladou. Na Moravě byla nakoupena bažantí kuřata a po odchovu vypuštěna do voliéry za rybníkem. Kachny byly přikrmovány kopřivami a okřehkem. V sobotu 20.6. byl uspořádán přebor ve střelbě na asfaltové holuby. Odměna myslivců za celoroční práci jsou hony na kachny a to 5.9., 12.9. a 30.10. Celkem bylo uloveno 132 ks kachen. Z posledního houfu bylo 42 ks ošetřeno a uloženo pro tombolu na myslivecký ples. V lovecké sezóně myslivci společně oslavili ve Vlčevsi 50 narozeniny člena Jiřího Bejblíka z Vlčevse. Ve voliérovém odchovu docházelo ke vzájemnému klování bažantů, prováděli členové MS 27.9. připalování zobáků. v sobotu 19.9. pomáhali myslivci s opravou protržené hráze na rybníku "Moučka", kde by bylo výhledově možné po dohodě s majitelem o chovu ryb. První podzimní hon se konal 7.11. v Chrboníně a to na bažanty, lišky a prasata. Na srazu před lovem se sešlo v místním hostinci 39 myslivců a 3 honci. Nejdříve se konaly lesní leče a na konec se stříleli bažanti ve stráních u Kopanin. Střeleno bylo 44 bažantů. Chyceny byly dvě lišky a jedno divoké sele. Po honu byl v hostinci proveden tradiční myslivecký soud a po něm bylo pasování mladého myslivce Miroslava Bejblíka z Vlčevse. Zábavu zpříjemnili harmonikáři V. Tenkl - hostinský a pan Makovec a Vančata. Další společný hon byl v části Vlčeves. Za účasti 41 myslivců a 5 honců a bylo střeleno 42 bažantů, chycena byla 1 liška. Zakončení bylo ve Vlčevsi jako 7.11. v Chrboníně. Poslední hon byl na škodnou 27.12. na polovině katastru Chrbonína. Nebyla střelena ani černá zvěř ani škodná. Hon byl zakončen v buňce v lese " Tuhonín" od 12 do 16 hodin. V zimním období je zvěř přikrmována jádrem. Za účelem schůzí a odpočinku mají myslivci v lese "Tuhonín" umístěnou stavební buňku a v době honu v katastru Chrbonín zde bývá zastavení s občerstvením. V období žní sbírali balíky slámy myslivci na farmě Předboř 1 den.

Hasiči: Mladá generace hasičů čistila 23.5. koupaliště ve "Struhách" a 9.5. se hasiči účastnili soutěže v Krátošicích. Družstvo z Chrbonína se umístilo na 3. místě z 9 zúčastněných. Účastnili se : J. Boháč č.63, Mir. Veselý č.52, Jar. Hrnčíř ml č.53, Pavel Radosta č. 39, Michal Broum č. 41, Radek Paclt č. 57, Ladislav Vácha ml č.58 a Josef Veselý ml č.52. V pátek 18.12. se prvně v zasedací síni obecního úřadu konala výroční členská schůze hasičů za účasti zástupce obecního výboru Mir. Matouška z Dlouhé Lhoty. Schůze se zúčastnilo 26 místních členů. Schůzi řídil předseda sboru Jaroslav Hovorka ml. z č. 54. Za nové členy byli přijati Tomáš Drda č. 4 nar. 26.8.1980, Josef Drda č.4 nar. 22.9.1982, Aleš Krch z č. 65 nar.4.12.1981, Václav Žalud z Radenína a Petr Vachta z Chýnova.

Kultura: Kulturní život v obci v tomto roce byl obvyklý jako v loňském roce. V místním hostinci se dne 10.1. konal myslivecký ples, na němž hrála kapela "Ševětínka". Jako zpěvák účinkoval s nimi zdejší rodák p. František Chlada z č.45. Na požárnickém plese hrála kapela Jindřicha Smolíka. Součástí každého plesu byla tombola. V sobotu 9.5. probíhala oslava Dne matek v Družstevním domě v Choustníku. V programu účinkovali také žáci z naší obce, kteří do Choustníku chodí do školy. Na oslavě byly nejenom členové jejich rodin, ale i ostatní občané. Zemědělské družstvo organizuje pro členy a ostatní, kteří pomáhali při sklizni posezení při hudbě společně s občerstvením a besedou. Doprava je zajišťována auty družstva.

Komunikace: K hlavní péči o komunikace patří zimní prohrnování sněhu a následný posyp. Prohrnování provádí na základě smlouvy s obecním úřadem syn soukromého zemědělce p. Radek Paclt. Posypávání zajišťuje zemědělské družstvo. Asfaltování silnice od č. 55 k hasičské zbrojnici bylo provedeno v roce 1992.

Vodovod v obci: Díky péči p. Fr. Drdy z č. 61 nar. 4.8.1948 o celý komplex zařízení studny, přečerpávací stanice nebyly se zásobováním vodou problémy. Vodou jsou zásobovány všechny domácnosti i rekreační, provoz p. Kulhavého v č. 13 a v pronajaté budově školy, budova obecního úřadu a oba zemědělsky využívané kravíny pro 220 ks krav.

Telefon: V pondělí 1.6. začala stavební telekomunikační firma "Telestar" u č. 58 s výkopem rýh a pokládáním kabelů. Kabel byl položen po celé obci. Poté byl kabel pokládán směrem na Radenín a napojen do skříně před Radenínem. V obci bylo pokládání kabelu ukončeno 17. srpna. Materiál, který byl uložen v bývalé garáži na autobus si o dokončení stavby firma "Telestar" odvezla v pátek 28.8.. V úterý 3.11. začal SPT Telecom s instalací telefonních přístrojů do bytů. Bylo zřízeno 37 telefonních stanic. Dvořák David č.1, Tenklová Anna č. 3, Drdová Hana č. 4, Veselá Z. č.14, Hrnčíř Jiří č. 17, Vácha Josef č.18, Weisová Iva č. 19, Beránková Jos. č. 29, Kvasnička Václav č. 35, Tupý Jaroslav č. 43, Křepelka Jaroslav č. 48, Janů Jan č. 50, Šašek Jan č. 51, Veselý Josef č. 52, Hrnčíř Jaroslav č. 53, Hovorka Jaroslav č. 54, Šafář Jan č. 55, Paclt Josef č. 57, Vácha Ladislav č.58, Kazda František č. 59, Kvasnička Pavel č. 60, Drdová Markéta č.61, Kračmera Jan č. 62, Čížek Karel č. 64, Kvasnička Jiří č. 66, Čupita Jaroslav č.. 67, Taraba Karel č. 68 a Paclt Milan č. 69. Celkem 28 přístrojů. Ostatní byly zapojeny dříve, včetně telefonního automatu u školy.

Volby: V pátek 19.6. od 14 do 22 hodin a v sobotu od 7 do 14 hodin se po celé republice konaly volby do parlamentu. V naší obci bylo zapsáno 113 voličů, odvolilo 103 voličů, tj. 91,15%. Volební komise: Předseda - Mgr. Marie Kůrková č. 55 nar. 12.5.1968. Zapisovatel - Renata Tupá č. 43 nar. 13.4.1974. Členové komise - Eva

Mastilová č.56 nar. 21.5.1974; Lenka Kvasničková č.35 nar. 18.5.1972; Markéta Drdová č.61 nar. 4.2.1977.

Výsledky voleb: ČSSD ODS KDU-ČSL KSČM SPR-RSČM Unie svobody Nezávislý Demokr. unie Důchodci Česká str. nár. soc. Strana zelených Celkem

29 hlasů 18 hlasů 15 hlasů 13 hlasů 9 hlasů 6 hlasů 3 hlasy 3 hlasy 3 hlasy 2 hlasy 2 hlasy 103

28,16% 17,48% 15,56% 12,62% 8,74% 5,83% 2,91% 2,91% 2,91% 1,94% 1,94% 100%

Na základě rozhodnutí státních orgánů se ve dnech 13. a 14. 11. i v naší obci konaly komunální volby, pro zastoupení do obecního úřadu a senátní volby do senátu ČR. V obci bylo zapsáno 119 voličů, odvolilo 102 voličů tj. 85,71%, nedostavilo se 17 voličů. Do obecního zastupitelstva byly zvoleni podle počtů odevzdaných hlasů ze 102 voličů: Jaroslav Tupý nar.15.10.1970 č.43 František Drda nar.4.8.1948 č.61 Vlasta Kvasničková nar. 10.8.1952 č.35 Hana Drdová nar. 21.2.1960 č.4 Jaroslav Hovorka ml. nar. 27.4.1968 č.54 Jiří Boháč ml. nar. 10.7.1977 č.63 Jaroslav Hrnčíř ml. nar. 7.6.1974 č.53

93 hlasů 91 hlasů 77 hlasů 77 hlasů 76 hlasů 66 hlasů 55 hlasů

Do obecního zastupitelstva dle počtu odevzdaných hlasů nebyli zvoleni: Milan Paclt nar.6.12.1969 č.69, 55 hlasů a Josef Veselý nar. 8.2.1949 č.52, 52 hlasů. Do senátu získal nejvíce hlasů Mgr. Pavel Eybert 25 hlasů tj. 36,76%. Protože do senátu neprošel žádný z navržených kandidátů, konalo se druhé kolo voleb do senátu. Ve druhém kole voleb do senátu volilo pouze 19 ze 119 zapsaných voličů tj. 15,97%. Z 19 voličů jich 15 odevzdalo hlas pro Mgr. Eyberta z Chýnova tj.78,85% z odevzdaných hlasů. 4 hlasy tj. 21,05% z odevzdaných hlasů dostal Mudr. Jaroslav Kopecký z Tábora. Zvítězil tedy Mgr. Eybert z Chýnova. Volební komise byla složena ze stejných členů jako v parlamentních volbách.

Zemědělství: Jarní práce byly v Chrboníně zahájeny 3.3. přihnojováním ozimů, sběrem kamene v ozimech a setí jařin. Setí bylo ukončeno 5. dubna.V průběhu jarních prací byla i první bouřka z tepla 1.4. v 19:15 hodin. Brambory se začaly sázet 17.4 a 22.4. bylo dosázeno. Z důvodu sklizně brambor kombajny, byla půda určena k sadbě odkameněna prosetím naorané zeminy. Sběr kamene byl ukončen 19.5. na všech polích.Všechny práce proběhly v agrotechnických lhůtách a v dobré kvalitě. V Choustníku v družstevním domě se 27.3. konala členská schůze, tedy i členů z Chrbonína. Sklizeň sena začala sečením 23.5. a byla ukončena 29.5. uložením senáže do sil. žlabů. Tradiční sušení sena se neprovádělo. Žně začaly sečením ozimého ječmene v sobotu dne 13.7. v den svátku sv. Markéty o níž se říká "svatá Markéta hodila srp do žita". Sečení se provádělo na honu na "vrších" o 16 hodině. Po sklizni ozimého ječmene byla přestávka, protože ostatní obilí ještě nebylo zralé. V této přestávce se sekaly otavy a sklizeny byly kvalitně - za pěkného počasí. Žně pak pokračovaly až po svaté Anně a díky dobrému počasí a píli zdejších byla sklizeň ukončena sečením ovsa na lánu u Hory 18.8. O 4 dny později byla sklizena láma na všech polích a uložena do skladů. Setí řepky olejky bylo skončeno 17.8. na honu za

"Úvozy". Sklizeň brambor začala v pondělí 31.8. a první byly prodány a.s. Bohemia Chips na výrobu bramborových lupínků. V Chrboníně byla sklizeň brambor ukončena na honu Blaník 6.10. v celém družstvu 23.10. Průměrný výnos byl 315q/ha. Kukuřice na zrno se sklízela novou technologií ELKS tj. skladováním do obřích vaků. Do tří vaků bylo nalisováno 385 tun kukuřice ke krmení zvířat. Setí ozimů bylo ukončeno 7.10. Polní práce byly zakončeny hnojením zaorávkou hnoje na honech "Obci" a "Cihelně" v týdnu od 23. do 27.11. Z obilovin bylo prodáno žito, ostatní obilí je určeno ke krmení zvířat a jako naturální dávky pro členy, dále jako nájemné z pozemků. V naší obci chová družstvo ve dvou kravínech 220 ks krav a narozená telata, produkuje se hlavně mléko. Všechno co e urodí a odchová je jediným příjmem našich lidí zde na venkově, proto tedy krátká a stručná úvaha o situaci zemědělců, jejich starostech, potížích v každodenním shonu, těžké práci a každodenním počasí o nedělích i svátcích. Takto psal i zdejší rodák pan Kvasnička na začátku kroniky v r. 1936 a cítím tak i já. Jak je v předu již uvedeno je snahou všech zemědělců poctivě pracovat a vytvářet podmínky pro dobrou sklizeň i dobré výsledky ve stájích. Hoří výsledky jsou při prodeji obilí a zvířat pro jateční účely, mléka apod. Ceny za zemědělskou produkci jsou nízké. U zvířat je pokles cen až o 10 Kč/kg živé váhy u mléka o 1 Kč/l. Na počátku roku doufali všichni zemědělci, že snahou a pílí, kterou během celého roku projevují při práci dosáhnou aspoň minimálního zisku, moc se to ale nedaří. V současné době panuje na venkově velká nespokojenost, protože ze zemí evropské unie se do naší země dováží větší množství dotovaných a levných zemědělských výrobků což ovlivňuje a podkopává ceny za které prodávají naši hospodáři. Ceny v obchodech za které nakupuje zákazník, ale téměř neklesají. Tato situace vznikla tím, že zástupci naší vlády uzavřeli v r.1999 dlouhodobou smlouvu s EU v Bruselu, která je nyní plněna a do naší země se dováží mnoho zemědělských výrobků a i potravin ač jich naši zemědělci dokáží vyrobit dostatek a v dobré kvalitě. Další dohoda, která platí od 1.12.1998 o dodávkách do naší země stanoví, že budou dováženy i

odpady pro zpracování v potravinářském průmyslu v zemí EU. Jedná se o nepochopitelné akty zástupců naší vlády, jakých by nebyl schopen uzavřít náš sedlák se základním vzděláním. O svízelné situaci na venkově píše i tisk, informuje rozhlas a televize. Narůstá nespokojenost, která se na veřejnosti projevuje nejrůznějšími způsoby. Jízdy se zemědělskými stroji na silnicích je spomalována doprava apod. Členové ZOD protestovali na silnici E55 v Soběslavi a upozorňovali na špatnou situaci rolníků. Dne 30.11. odjel ministr zemědělství pan Fencl do Bruselu vyjednávat omezení nebo zastavení dovozu. Po výsledcích jednání, které byly projednány českou vládou a zástupci rolníků by se měla situace změnit. Konec toku přinesl částečné uklidnění, ale jak to dopadne v příštím roce si nikdo nedokáže představit. Jaký bude příští rok? Tuto otázku si kladou nejen zemědělci, ale i mnoho občanů naší země. V tomto roce poškodili přemnožení polní hraboši velkou část úrody na všech plochách i nově na podzim osetých a je možné, že ovlivní úrodu i v příštím roce. Záleží na mnoha okolnostech a na přezimování osetých ploch,jaká bude příští úroda a jak se tím ovlivní veškerý život, hospodářský, společenský a ostatní na českém venkově. Že naši zemědělci umí dobře hospodařit svědčí i dosažené výnosy v tunách. Přehled za rok: Pšenice Ozimý ječmen Žito Jarní ječmen oves Řepka Brambory

1997 5,72 5,50 5 4,54 5,05 3,28 ?

1998 5,70 3,70 5 4,18 4,82 2,71 31,5

Údaj ze zdroje ZOD Choustník od ostatních zemědělců není podchycen, protože většina soukromých zemědělců úrodu neváží.

Činnost obecního úřadu v obci: V týdnu od 9. do 13. 3 byly u budovy "starší školy" umístěny dva kontejnery na odpady. Z nichž jeden je určen na plastové láhve a druhý na sklo. 5.5. byly firmou "Bréda" v obci instalovány dopravní značky. Asi 14 dnů předem byly pro značky zabetonovány železné sloupy. Obecní úřad za instalaci značek včetně značek, sloupků a zabetonování zaplatil 12259,80Kč. Připomínky k malému počtu značek byly ze strany občanů na veřejné schůzi obecního zastupitelstva 10.7.1998. Starosta obce p. Tupý přislíbil tuto záležitost projednat. 10.7. začala stavební firma Jiří Drda z Chrbonína č.26 s opravou komína na kotelně u "nové školy" a střechy na sociální zařízení, kde až dosud byla navařená "ipa". Komín na kotelně byl zbourán až po střechu, postaven znovu a jeho výška byla prodloužena kameninovou rourou. Za opravu střechy a komína obecní úřad zaplatil zmíněné firmě 17608,50Kč. V letním období, v době prázdnin pečovali o zeleň (sečení hřiště, trávy okolo rybníků "za branou") Josef Drda nejml. z č.4 (nar. 22.9.1982) a Jiří Kvasnička ml. z č.66 (nar. 6.10.1982). Za účelem zabránit vniknutí nepovolaným osobám do kapličky, nechalo obecní zastupitelstvo u ZOD Choustník zhotovit do jejího vchodu dvoukřídlovou kovovou mříž. Zhotovil jí občan naší obce František Kazda ml. (nar. 3.5.1957) z č. 59. Fakturovaná cena byla 13050Kč. Zazdění mříže provedla opět stavební firma Jiří Drda z č.26. Na úpravu zavážené polní cesty vedoucí severně od č.10 objednal OÚ buldozer u STS Nová Ves u Mladé Vožice. Úprava navezeného materiálu byla provedena 14. a 15.9., cena úpravy činila 8691 Kč. Největší akcí, kterou organizoval obecní úřad a která si vyžádala nejvíce finančních prostředků bylo asfaltování místních komunikací (po ukončení pokládky telekomunikačních kabelů). Asfaltování provedla firma Strabag Pelhřimov, provoz Soběslav. Asfaltování probíhalo ve dvou etapách. První začala 12.10. a to převozem techniky do naší obce, 13.10. byly zaasfaltované díry na

komunikacích. Vlastní asfaltování začalo 14.10. a to od č.32 k č.35, 15.10. od č.35 k č.6 a okolo kapličky, 16.10. byla dokončena křižovatka u č.6 a zbytek materiálu byl položen mezi č.24 a č.22. Druhá etapa pokračovala od 3.11. V tento den byl vyasfaltován úsek od č.15 až za požární zbrojnici, kde bylo provedeno napojení na již dříve vyasfaltovaný povrch komunikace mezi rodinnými domky, pokračovalo pak od č.34 k č.25 a od mostu rybníka: u "Křepelků" až k č.48. Druhý den 4.11. byl vyasfaltován úsek od mostu rybníka "u Křepelků" až k č.46 a úsek od č.46 až na úpatí polí "na Blaníku". Tímto byla oprava komunikací ukončena. 50000Kč nákladů zaplatilo ZOD Choustník, které místní komunikace rovněž užívá a obecní úřad zaplatil částku 858281,60Kč. Někteří majitelé domů si nechali na vlastní náklady vyasfaltovat i vjezdy do dvorů. Píše zmíněné práce byly provedeny kvalitně (včetně zdvižení všech uzávěrů vodovodů do domů) a občané obce tuto akci hodnotili jako velmi prospěšnou a z hlediska zastupitelů obce jako záslužnou. Finanční prostředky si na celou akci obecní úřad ušetřil rozvážným hospodařením v předchozích letech 1994-1998. Pro zlepšení osvětlení (večerního) u domu č. 22,23 a 24 nechal obecní úřad firmou Vlček ze Sezimova Ústí sejmout nesvítící výbojku na nástřelku domu č.24 a nahradit jí tělesem se zářivkovými trubicemi a nechal jí umístit níže. Druhé těleso bylo instalováno na nástřeší stodoly stojící mezi č.24 a č.22. Stejná firma nainstalovala na základě požadavku občanů z č.54 a č.55 reproduktor obecního rozhlasu na sloup stojícího na hranici č.53 a č.54. Instalace výbojek a reproduktorů si vyžádala finančního nákladu 10274 Kč. Na základě požadavku kronikářů objednal OÚ u Papírnictví Petr Rumler z Prahy 5 dvě celokožené kroniky v ceně 1300 Kč/kus, z nichž jedna bude určena pro zápis a druhá pro přílohy ke kronice. Obecní úřad kroniky obdržel koncem září. Na veřejné schůzi obecního zastupitelstva v pátek 10.7. schválilo zastupitelstvo vyplácí rodičovského příspěvku manželům Petře a Radku Pacltovým ve výši 10000 Kč na základě žádosti podané po narození syna Dominika

(*9.6.1998). V průběhu roku 1998 se konaly schůze veřejné obecního zastupitelstva a na nich byli občané seznamováni: 25.2. Hospodaření OÚ za rok 1997 a plánovaný rozpočet na rok 1998. Telefonizace obce. Zařízení termínovaného vkladu. Schválení příspěvku na dárek pro žáky základní školy, kteří končí školní docházku. 1.5. Seznámení s vyhláškou o odpadech a prováděcí pokyny.Pronájem pozemků myslivcům na stavbu bažantnice. Pronájem obecní garáže (bývalá garáž na autobus u č.41) pro firmu Telestar (telefonizace obce). Informace o dopravním značení v obci. 10.7. Projednání žádosti o podporu rodičovství rod. Radka Paclta. Odpočet spotřeby vody. Informace o telefonizaci obce. Oprava střechy na nov škole a na sociál.zařízení u školy. 28.8. Volby do obecního zastupitelstva. Informace o jednání o opravě cesty od kravína směrem k lesu "Tuhonín". 30.10. Seznámení s kandidáty do obecního zastupitelstva (9 nezávislých kandidátů). Informace o nákladech na vyasfaltování hlavní silnice v obci. Seznámení s urbanistickou studií v rámci programu "Obnovy venkova" provedenou architektonickým studiem Aska ing. arch. Stacha z Tábora. 27.11. Volby, výsledek, volba starosty a místostarosty.

Nové budovy: Nové budovy (stavby) v tomto roce žádné nebyly zahájeny ani dokončeny. Rozestavěná zůstává stavba na bývalé zemědělské usedlosti č.31. Celý rok se na stavbě nepracovalo. Nástavba obytné místnosti nad verandou byla provedena v č.59 - u Kazdů.

Různé: V této stati jsou popsány události, které se přímo k událostem v obci nevztahují, ale přímo či nepřímo se dotýkají života našich občanů a

postupem let budou možná z hlediska historie zajímavé. Souběh událostí je řazen za sebou chronologicky. Od 1.1.1998 došlo ke zvýšení sazeb pojistného ze zákoného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Jako přehled uvádíme sazbu za nejvíce se vyskytující vozidla, což jsou osobní automobily se zdvihovým objemem válců nad 1000 cm3 do 1350 cm3 včetně: r.1996 - 804 Kč; r.1997 - 1212 Kč; r.1998 - 1932 Kč. Na konci roku 1997 podala vláda Václava Klause demisi do konce roku 1997 nebyla nová vláda sestavena. Prezident republiky Václav Havel 2.1. 1998 jmenoval novou vládu v čele s premiérem Josefem Pšovským, guvernérem České národní banky. Nedělní ráno 22.2. bylo pro příznivce sporu velkým svátkem, neboť v 8:00 hod ráno SEČ na zimních olympijských hrách v Japonském Naganu vybojovali Čeští hokejisté vítězstvím 1:0 nad Ruskem zlaté olympijské medaile. Tyto zlaté olympijské medaile byly vybojovány na olympijských hrách prvně za 90 let trvání českého hokeje. Tomuto předcházelo, že 20.2. v 9:30 hod. SEČ ráno zvítězili nad Kanadou na penalty 2:1. Hrdinou našeho týmu se stal brankář Dominik Hašek, který byl v té době členem kanadského týmu Bufalo Sabres. Návrat hokejistů ze ZOH v pondělí 23.2. v podvečer byl snad největším sportovním svátkem všech dob a byl bouřlivě oslavován po celé Praze a hlavně na Staroměstském náměstí, kde se "zlatí hoši" po dlouhé cestě a z radosti nad velkým úspěchem ukázali ve veselé náladě. Na týchž ZOH 2 olympijské medaile jednu stříbrnou a jednu bronzovou získala v běhu na lyžích Kateřina Neumanová z jihočeského Písku. S cílem, zanechat budoucím generacím fotografie naší obce došlo 11.4. k fotografování obce z polí "na Vrších" a 13.4. z věže hradu Choustník. Tuto pomoc nám nabídl a provedl pan ing. Miroslav Kuchař z Měšic č.110, zeť kronikáře Jana Šafáře. Tyto fotografie jsou založeny v příloze kroniky. Jako předchozí léta, tak i v tomto roce, došlo ke změně SEČ na tzv. letní čas a to 28.3. ve 02:00 hod. na 03:00 hod. K opačnému posunu došlo 25.10., kdy se letní čas změnil na čas středoevropský. Jako každým rokem, tak i tomto roce, od čtvrtečního odpoledne 9.4.

do sobotního rána 11.4. včetně, místní chlapci "řechtali", aby zvykem, který se v naší obci dlouhá léta udržuje, připomněli občanům velikonoční dobu. Skupina chlapců je vyfotografována v příloze kroniky. O velikonoční neděli 12.4. bylo pozorováno v naší republice zemětřesení, jehož epicentrum bylo v Rumunsku a jeho velikost v epicentru dosahovala 5 - 6 stupňů Richterovy škály. Na jarní dovolené v Tyrolských Alpách, v období kolem velikonoc, vážně a náhle onemocněl prezident Václav Havel následkem perforace (prasknutí) tlustého střeva. Na rychlo byl operován v nemocnici v Insbruku. Operaci 14.4. provedl rakouský chirurg profesor Ernst Bodner. V sobotu 18.4. mladí občané obce budovali zamýšlené tenisové hřiště u cesty za hasičskou zbrojnicí. K dalším brigádám se více nesešli a hřiště zůstalo nedokončené. Poslední týden v květnu ( 25. - 31.5.) všichni občané suší seno a využívají tak pěkného, jarního, slunného počasí. Půl roku platné ceny elektrické energie od 1.7. 1997 se zase od 1.1.1998 zvyšovaly a znovu pak od 1.7.1998. Sazba (v Kč)

BS B N

Od 1.7.1997 Stálý Cena za měsíční jednu plat kWh 8,00 2,39 43,00 1,50 34,00 0,62

Od 1.1.1998 Stálý Cena za měs. jednu plat kWh 9,30 2,78 50,00 1,74 39,50 0,82

Od 1.7.1998 Stálý Cena za měs. jednu plat kWh 11,00 3,45 58,00 2,19 45,00 0,91

Vysvětlení k přehledu: Jednotlivé sazby jsou určeny: BS - pro domácnost s malou spotřebou elektřiny - do 470 kWh /měsíc B - pro domácnost s větší spotřebou elektřiny - nad 470 kWh/měsíc

N - pro domácnost s větším odběrem elektrické energie v době nízkého zatížení elektrizační soustavy. doba sazby "N" je 8,- hodin za jeden den (24 hodin) a je nastavena na časovém spínači správcem elektrizační soustavy. Časový spínač je zaplombován. Doba sazby "N" je na časovém spínači rozložena do dvou i více časových spínačů. "Stálý měsíční plat" je sazba za pronájem elektroměru. Pokud domácnosti mají spotřebu v sazbě "B" a "N" (obě sazby) mají v budově elektroměr s dvěma počítadly a měsíční plat je součet za obě sazby. Od 1.1.1999 se ceny elektrické energie nezvyšovaly. 6.čerevnce vyhrála česká tenistka Jana Novotná prestižní tenisovou hrou žen, nejstarší na "starém kontinentě" v Anglii - Wimbledon. Pro lepší informovanost občanů SP Telecom (statní podnik Telecom) umístil do "budky" veřejného telefonního automatu stojícího u budovy "nové školy", informační tabulku, na níž jsou informace o číslech "tísňového volání", jak telefonovat a volací čísla do některých států. Tabulka je v jazyce českém, německém a anglickém. Na základě příznivé předpovědi počasí na 3 dny seče většina občanů v sobotu 18. a v neděli 19. července otavy. Po vítězství ČSSD (české straně sociálně demokratické) v parlamentních volbách (19. a 20.6.) jmenoval ve středu 22.července prezident Václav Havel vládu premiéra Miloše Zemana. Byla to první levicová vláda od roku 1989. V neděli 26.července (den svátku svaté Anny), ve vojenské nemocnici v Praze - Střešovicích, od 10 do 13 hod. operoval rakouský chirurg prof. Mudr. Ernst Bodner podruhé v tomto roce prezidenta Václava Havla. Šlo o uzavření vývodu tlustého střeva po perforaci v dubnu tohoto roku. Stav budování telefonní sítě okolo kapličky v naší obci 30. července je zachycen na fotografii umístěné v příloze.

Na tradiční zemědělské výstavě "Země živitelka" v Českých Budějovicích (27.8. - 3.9.) ve stánku s.r.o. Farmatec podával informace včetně nabídky služeb občan naší obce p. Martin Čížek (*1.7.1970) z č.64. V posledním týdnu v červenci prováděla zaměstnankyně architektonického studia "ASKA" z Tábora, které byl OÚ zadán projekt v rámci obnovy vesnice mapování současného stavu a rozsahu staveb. Od 1. září došlo ke změně dodávači pošty do naší obce. Stávající pošta - Radenín - (PSČ 39120) ukončila dodávání pošty do Chrbonína a okolních obcí. Tedy od 1.9. do Chrbonína dojíždí osobní automobil České pošty až z Chýnova a nové PSČ je 39155. V sobotu 17. října se před tzv. osvícenskou taneční zábavou hrál na fotbalovém hřišti za č.19 fotbalový zápas mezi obcí Chrbonín a Radenín. Po fotbale se pil sud piva o nějž se hrálo. S nadcházejícím podzimem přicházejí i výlovy rybníků. I místní rybáři za přihlížení obce za mlhavého počasí lovili v sobotu 24.10. rybník u č.48. V sítích keserů převládali kapři. Po odlovu byly ryby odvezeny do koupaliště k tzv. vyčištění. Ve středu 28.10., 80 roků od vzniku první Československé republiky bylo připomenuto občanům pouze ve veřejných sdělovacích prostředcích. V obci se žádné oslavy ani tzv. vzpomínkový večer nekonal. V rámci republiky udělil prezident Václav Havel státní vyznamenání vynikajícím či zasloužilým občanům republiky a i některým občanům cizích států na pražském hradě. Vyznamenání probíhalo ve Valdštejnském sále a bylo přenášeno televizí. V tento den bylo ráno +7C, celý den bylo pošmourno a slabé dešťové přeháňky. Celý den foukal vítr, jehož rychlost na horách dosahovala 130km/hod. I v naší obci foukat večer silný vítr a pršelo.

U příležitosti zmíněného výročí republiky byl otevřen nový tzv. Dlouhý most v Českých Budějovicích přes řeku Vltavu. Na veřejné schůzi obecního zastupitelstva v pátek 30.10. seznámil starosta obce Jaroslav Tupý z č.43 občany obce s urbanistickou studií naší obce v rámci programu "Obnovy venkova", kterou zpracoval ing. arch. Stach z Tábora. Cena projektu (studie) činila 90000Kč z obecního rozpočtu bylo za studii zaplaceno pouze 28000Kč zbytek nákladů byl zaplacen z prostředků ?? OKÚ - 30000, stát 30000. Ve Vinohradské nemocnici v Praze se v pondělí 23.11. podrobil operaci srdce František Kazda ml. (* 3.5.1957) z č. 59. Závěr roku, tzv. Silvestr oslavila mládež v zasedací místnosti obecního úřadu. V půlnoci byla oslava zpestřena zábavnou pyrotechnikou. K tomu, aby poslední stránky této kroniky nechaly příštím generacím pohled na život obce jistě trochu podrobnější, rozhodli jsme se, že se ještě zmíníme obyvatelích, jejich zvycích či tradicích, byť je jich, jen málo, které se buď v naší obci mezi obyvateli obce udržují. I když při podrobném čtení pozorný čtenář ví, že je na str. 294 zmínka o plese, jejíž alespoň 20 roků zvykem, že po ní či druhou sobotu v lednu se v hostinci (u Tenklů č. 10) pořádají plesy myslivců. Po mysliveckém plese za 14 dnů je v místním hostinci zase ples hasičů. Po plese hasičů, v neděli odpoledne, s přičiněním členek "svazu žen" se konal dětský karneval, na který rády chodily děti nejen z naší ale i ze sousedních obcí. Stálým, každý rok se opakujícím zvykem je řehtání o Velikonocích, které je doménou místních chlapců do věku 14 roků. Po odřehtání v sobotu časně ráno, pak po 8 hodině ranní začnou chodit po koledě. Po odříkání koledy a zařehtání jim mladá děvčata, a nebo hospodyně dají koledu, vejce nebo peníze. Tímto koledováním v naší obci chození po

koledě v pondělí o Velikonocích odpadá, zatím co jinde se koleduje až v pondělí. Zvykem, který pomalu zanikl, bylo, že týden před Velikonocemi o tzv. "květné neděli" světily v kostele mladé letorosty jívy, zvané kočičky. Ty pak zpravidla o Velikonočním pondělí roznášeli hospodáři do osetých polí a kočičky měly chránit úrodu před živelnými pohromami. 30.4. se udržuje jako den pálení čarodějnic. Mladí chlapci natěží dřevo, to složí do hranice a s nástupem večera hranici zapálí.K hořící hranici se scházejí nejen mladí, ale i rodiče, či prarodiče s malými dětmi. Dospělá mládež pak u ohně posedí, poveselí se a případně chlapci postaví májku. Pouť, která se drží v neděli po svátku panny Marie 2.7., je pouť tradiční. Při ní do farní obce Choustník přijíždějí zábavné atrakce, které slouží k potěšení dětí a mládeže. Je to pouť první a hlavní. Jako další by měla být po svátku sv. Václava, ale ta se již téměř nedrží. Další poutí, kam zpravidla chodili hojně naši předkové byla pouť u Sv. Anny po 26.7. v obci Sv. Anna u Vlčevse. I v dnešní době bývá dosti navštěvovaná. S podzimem, po sv. Havlu (16.10) se slaví posvícení a v sobotu se pořádá posvícenská taneční zábava. První a druhý listopad je svátkem "všech svatých" a "dušiček". Přesto tyto dny nejsou státem uznávanými svátky, v naší obci se zpravidla nepracuje. Před těmito dny občané upravují hroby svých blízkých, osazují je maceškami, zdobí je věnci a rozsvěcují na nich svíčky. Mezi tradice udržované v prosinci patří tzv. "barborky". V před večer svátku sv. Barbory, tedy 3.12., si mladá děvčata z prostěradel zhotoví oblečení, přes obličej si přetáhnou průhlednou látku (záclonu, nebo řídké obinadlo) a v tomto přestrojení navštěvují rodiny s malými dětmi, kterým pak dávají dárky od Barborek. Dárky rodiče či prarodiče připraví zpravidla předem a Barborkám je při příchodu do domu předají k předání.

Dva dny po Barborkách zase chodí Mikuláš s čerty. Způsob návštěv je stejný, za Mikuláše a čerty se však převlékají mladí chlapci a samozřejmě, že svým oblečením a hlomozem působí na děti daleko více strašidelněji. Není výjimkou, že občas vybouchne i nějaký výrobek z oboru zábavné pyrotechniky. Po obejití vesnice se zpravidla ještě posedí při občerstvení, aby doplnili tekutiny vypocené pod maskami (někdy i gumovými). Poslední tradicí započatou tzv. sametové revoluci v r. 1989 je, že se v před Vánočním čase (adventu) rozsvěcuje s veřejným osvětlením i osvětlení na thuji stojící u kapličky. Osvětlení je z barevných žárovek a rozsvěcí se až do 6. ledna, do svátku sv. Tří králů. Zvyky, které nelze zařadit do žádného ročního období jsou svatby. V den svatby se zpravidla ženy, dívky a děti scházejí před domem nevěsty či ženicha, aby se na ně podívaly. Rodina, v níž se svatba koná, pak občany pohostí cukrovím a pitím. Zpravidla týden před svatbou pořádá ženich či nevěsta loučení se svobodou, na nichž se scházejí kamarádi k posezení, zpěvu, veselení a pohoštění. Zemřelý občané z naší obce se zpravidla pohřbívají na hřbitově v Choustníku do rodinných hrobů. Pohřební průvod vychází od domu smutku (rakev se zemřelým veze auto pohřební služby) a jeho první zastavení je u prvního křížku za č. 55, kam se za zemřelého občana pomodlí, loučící se osoba požádá účastníky pohřbu o odpuštění zemřelému. Pokud doprovází smuteční průvod hudba, po modlitbě u křížku zahraje píseň na rozloučení s obcí. Smuteční hosté za křížkem přesednou do aut nebo autobusů a jednou do Choustníka. Dříve chodil smuteční průvod pěšky až do Choustníka. Od r. 1971 se začalo tradovat, že zpravidla na požádání pozůstalých dochází před spuštěním do hrobu k rozloučení, kterém se hodnotí skutky a zásluhy zemřelého v době života. Pohřeb žehem bývá v Chrboníně ojedinělý.

S ohledem na končící kroniku považuje za vhodné zanechat pro příští generace přenechat přehled o cenách potravin v obchodě p. Evy Radostové (č.10) na konci roku 1998.

1 kg chleba (veka) 17,- Kč 1 kg sýr krájený - cihla 107,- Kč 1 kg hladké mouky 8,90 Kč 100g čokolády mléčné 15,- Kč 1 kg hrubé mouky 9,20 Kč 100g čokolády hořká 13,20 Kč 1 kg polohrubé mouky 9,10 Kč 1 ks bonboniéry (176g) 41,- Kč 1 ks rohlík 1,50 Kč 1/2 l 10 lahvové pivo Gambrinus Kč 1 ks houska 1,50 Kč

8,50

1/2 10 lahvového piva Třeboň Kč 1 kg salám měkký obyč. 75,50 Kč 0,7 l limonáda Deštěnka 4,30 Kč 1 kg salám trvan. Turistický 112,- Kč 0,3 l sodová voda 2,- Kč 1 kg cukr kostky 22,70 Kč 1 kg soli 8,20 Kč 1/2 l 10 lah. pivo Pilsner Urquell 13,80 Kč 1 kg máslo 112,- Kč 1 kg cukr moučka 19,8 Kč 1/4 kg másla 28,- Kč 1/2 l 12 lah. piva Pilsner Urquell 14,80 Kč 1kg cukr písek 19,80 Kč

7,50

0,7 l minerálka Mattoni 5,- Kč 100g káva - zrna - nemletá- obyč. Kč

21,-

20 ks cigaret (s filtrem i bez filtru) Start Kč

28,-

1 kg sýr krájený plísňák 120,- Kč 20 ks cigaret zn. Sparta 36,50 Kč 20 ks cigaret zn. Petra 34,50 Kč 1/2 l destilátu Rum 82,50 Kč 1 l víno bílé zn. Sklepmistr 54,- Kč 1 l víno bílé zn. Cechovní pohár 47,- Kč 1/2l vodky zn. Franz Josef 86,- Kč 1 ks balení (krabička)- porcovaný čaj - 25 porcí Kč

14,50

Výše cen je odvislá od cen, které má dodavatel ve velkoskladech a promítá se do ní i dopravné. Od druhé poloviny roku lze v místním obchodě v č. 10 se smíšeným zbožím nakoupit láhve všech velikostí

se zkapalněním plynem PB (propan - butan) pro potřebu domácností na vaření.

Nezaměstnanost: Ke konci roku byly v naší obci nezaměstnané dvě ženy - (svobodná děvčata). V uplynulém roce 1997 byla u č. 13 postavena cisterna na skapelnění PB (propan-butan), který slouží k vytápění provozovny fi. p. Kulhavého ze Žampachu přes plynový kotel ústředního topení. Za zmínku ještě stojí autobusové spojení (veřejná doprava) naší obce s okolím. Hlavní spojení s okresním městem Tábor je jízda autobusem "Chrbonín - Sezimovo Ústí II " do Nuzbel (jízdné 7 Kč) pak přestup na autobus "Černovice - Tábor", který končí v Táboře. Cena jízdného z Nuzbel do Tábora činí 14 Kč. Směrem na Tábor z naší obce odjíždí autobus v : 4:30 hod, 6:40 hod., 8:10 hod. (jen v době školního vyučování), 13:15 hod. a 16:05 hod. Od Tábora přijíždí autobus v : 6:15 hod., 7:15hod. ( jen v době školního vyučování), 13:10 hod., 15:40hod. a 19:05hod. Všechny spoje (příjezdy od Tábora) pokračují a končí v Choustníku, odkud je někdy přípoj na Soběslav autobusem linky "Soběslav - Psárov". Do Choustníka nejede jen poslední spoj přijíždící do Chrbonína v 19:05 hod. Cena jízdného z Chrbnonína do Choustníka je 5 Kč. Uvedené ceny jízdného jsou pro dospělé osoby. Ceny jízdného pro děti (do 15ti roků vč.) jsou poloviční. Několik vět je nutné ještě věnovat rozestavěné a dosud nevyrábějící elektrickou energii, jaderné elektrárně Temelín, která je od naší obce vzdálena vzdušnou čarou cca 35km. Její 4 chladící věže jsou za běžného počasí vidět ze silnice z Chrbonína do Choustníka a z polí před č.55. Přípravné stavební práce byly zahájeny v březnu roku 1985. (skrývka zeminy, budování silnic) Základová deska pod první blok (reaktor) byla zhotovena na jaře v roce 1987. Základová deska pod druhý blok (reaktor) byla zhotovena na podzim v r. 1988. První stavby vedoucím na JETE (jaderná elektrárna Temelín) byl pan Václav Kříž z

Českých Budějovic. Ředitelem výstavby byl pan Frant. Kratochvíl z Plané nad Lužnicí. Informace o JETE nám opatřil pan Jiří Boháč st. z č.63 a patří mu za to poděkování.

Co napsat na závěr? Po několika desítkách hodin prožitých na konceptem i nad čistopisem jsme dospěli na konec této kroniky, jíž dal základ, do níž první slova napsal chrbonínský rodák z č.25, pan učitel Václav Kvasnička v roce 1936, který pak žil v Mnichovicích u Prahy. I když mezi její prvním a posledním zápisem uplynulo 63 roků, nemůžeme být z pohledu kronikářů s jejím obsahem plně spokojeni. Uvnitř je nepopsáno mnoho stránek a nikdo z nás neví, kdo a proč tyto vynechal, co tam mělo být zapsáno. Čas do daleka a do nenávratna odvál tu dobu, která není v kronice zachycena. Bylo by jistě zajímavé číst to, co se v této době událo, kolik radosti, zklamání, žalu a bolesti prožívali ti chrbonínští občané, kteří žili před námi v období, které v kronice není zachyceno. Je to období kdy v Evropě řádila II. světová válka (léta 1939-1945), období před ní a bezprostředně po ní, kdy se začalo přitvrzovat ve svobodě projevu, konání a podnikání a kdy se i naši občané museli podrobovat příslušnému politickému režimu. Za dva roky práce na kronice a její příloze s fotografiemi a výstřižky máme tak trochu pocit radosti i uspokojení z toho, co jsme udělali. Jsme si vědomi, toho, že jako vše, nejsme ani my dokonalí a naše práce se nemusí každému líbit a že není ideální. Ty, kteří budou číst naše zápisy prosíme o shovívavost, pochopení a prominutí, že tam

není zapsáno to, co si laskavý čtenář představuje, že by tam mělo být. S rozechvěním zavíráme tuto kroniku. Uzavíráme ji ve víře, že snad ta nová, do níž, pokud budeme živi v příštím roce začneme zapisovat to, co se v posledním roce druhého tisíciletí událo, bude psána v budoucnu tak, že po žádné roce nezůstane "bílé místo" (nezapsaný rok) až my nebudeme moci, že se v obci najde aspoň jeden člověk, který bude mít tolik lásky k obci, v níž žije, že kroniku povede a zápis o životě v obci bude pořizovat každoročně. Moc se přimlouváme a pevně věříme, že tomu tak bude a za to budoucím předem děkujeme!

Zápis od strany 311 do strany 346 provedli Vácha Ladislav, Šafář Jan. Zápis ověřil starosta obce Jaroslav Tupý.