[Krizová připravenost zdravotnictví]

[Krizová připravenost zdravotnictví]

Úvodní slovo šéfredaktora J. Štorek

Číslo: 1/2011

Jubilanti SKPZ

1. ročník

Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví v ČR a okolních zemí. Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví

str. 3

Redakce

Výsledky voleb do orgánů SKPZ Š. Nováková

VOLBY 2010

Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková

str. 4

Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc. a Ing. Petra Jirásková Grafická úprava a příprava titulní strany: Macon studio – Roman Macík

Zápis ustavující schůze SKPZ 25.11.2010

Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, 128 00 Praha Tel.: 775 163 814, email: [email protected]

Redakce Číslo vychází: 26.1.2011 Příští č. vydání: 28.4.2011 Vychází: 4x ročně

str. 5 - 6

PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní.

Zápis ze zasedání SKPZ dne 18.1.2011 Redakce

Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů dodaných inzerenty.


str. 6 - 8

1

Prohlášení Výboru SKPZ

Protipovodňová opatření ve Zlínském kraji

Redakce

Redakce

str. 20 - 22

str. 9

Využití LZS HK při bleskové povodni na Liberecku 2010

Děkujeme, odcházíme J. Štorek

I. Novák

str. 22 - 23

str. 10 - 12 Povodeň ve Višňové z pohledu OS ČČK Praha Zlínském kraji

Novela krizového zákona J. Hora

R. Smejkal

str. 12 - 17

str. 23 - 25

Průběh povodní ve Zlínském kraji

Kalendář akcí Redakce

V. Vaculíková

str. 26 str. 17 - 20

2

Témata časopisu pro rok 2011 Redakce


Slovo šéfredaktora Vážení přátelé, přeji nám všem na počátku roku 2011, aby to byl rok příjemný, tvořivý a pro nás všechny úspěšný ve společném konání. Nejen Výbor společnosti, ale i redakční rada časopisu, pevně věří, že uplynulé desetiletí nás všechny vybavilo nepřeberným množstvím zkušeností a poznatků z nelehké cesty prosazování úlohy a role krizových manažerů ve zdravotnictví, ale také ze spolupráce s ostatními účastníky výstavby Integrovaného záchranného systému a národního bezpečnostního systému. A že všichni považujeme za vyvrcholení společné snahy vznik nové odborné společnosti. Stojíme tak na prahu nového roku a stejně tak na prahu nové etapy naší práce tou je kultivace společnosti souběžně se zvyšováním úrovně připravenosti zdravotnictví čelit následkům soudobých hrozeb. A i když „pandemii“ odvál čas a svátky klidu a pohody udělaly tlustou čáru za rokem 2010, nelze nerespektovat zákonitost katastrofického cyklu v té části, která definuje cestu poučení, zdokonalení a poznání. Nejen z těchto důvodů je snaha Výboru dále pracovat s tématikou pandemie jako s přípravou na další možnou hrozbou, vytěžit maximum informací z právě proběhlé a dotáhnout náměty a návrhy na lepší řešení, než které se realizovaly pod tlakem času, společnosti a nové mutace chřipkového viru. Z tohoto důvodu se i naše Společnost v tomto roce vrací k tématice „Pandemie chřipky“ jako mediální partner pro připravovaný seminář v březnu 2011 za účasti Hlavního hygienika České republiky, vedoucí Kanceláře WHO v České republice a předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP. Stejnou měrou zůstává před námi rok 2010 jako rok třech velkých povodňových katastrof v České republice (zejména její dvě vlny v severní části republiky), které je nutno prostudovat s vědomím realizovaných opatření od ničivých povodní let 1997 – 2001; najít vhodná doporučení pro ostatní členy společnosti, ale také obecná doporučení pro odbory zdravotnictví krajských úřadů, jak regulovat a organizovat zdravotní péči o postižené osoby ze zasažených oblastí, kterým se během několika minut mění potřeby zdravotní péče, dostupnost zdravotnických služeb a ochrana jejich zdraví. Nejen proto zůstávají povodně roku 2010 v pozornosti naší společnosti, ale i v programu Přípravného výboru mezinárodní konference Medicíny katastrof v červnu 2011. Určitě se k danému tématu také vrátí na svém jednání i odborný seminář ve Sloupu v Čechách v dubnu roku 2011. Konec roku 2010 sebou přinesl i řadu legislativních změn a i těm se budeme věnovat na stránkách našeho časopisu.

Těším se na Vaši spoluúčast nejen na stránkách naší společnosti, ale i na společných akcích, jejichž přehled máte k dispozici i v tomto čísle časopisu společnosti. V Praze dne 3. ledna 2011

MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Šéfredaktor

Jubilanti SKPZ V prvním čtvrtletí letošního roku jubileum hned několik našich členů:

oslaví

životní

Martin Beneš Ing. Alena Brodská Pavel Florián Mgr. Jan Karásek Ing. Miroslav Tomašovič

Jménem společnosti jim ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním životě.

Redakce „Každé poznání vychází ze srdce, každé vzdělání ze života.“ Christian Friedrich Hebbel


3

VÝSLEDKY VOLEB DO ORGÁNŮ SKPZ Dne 25. listopadu 2010 proběhly volby do orgánů Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví (SKPZ). V souladu se stanovami SKPZ, které vycházejí ze stanov České lékařské společnosti J. E. Purkyně má společnost tři orgány, členové jsou voleni do dvou z nich: Výboru společnosti a Revizní komise. Z platného seznamu členů SKPZ (evidovaných k 31.10.2010) byla vytvořena kandidátní listina, ze které byli voleni členové do jednotlivých orgánů společnosti. Hlasování se zúčastnilo 43 členů z celkového počtu 73 členů, kteří se ke členství v SKPZ přihlásili do termínu konání voleb, tj. do 17 h dne 25.11.2010. Účast členů na prvním shromáždění tedy byla nadpoloviční a program ustavující schůze, jehož jediným bodem programu byly právě volby, byl na začátku zasedání jednomyslně schválen. Za dohledu Volební komise, která byla ustanovena ze tří členů SKPZ (Jaroslav Hora, Olga Marková a Pavel Štyndl), proběhly první přímé volby. Po skončení hlasování byly ihned na místě jednotlivé hlasy sečteny a Volební komise vytvořila pořadí úspěšných kandidátů podle nejvyššího počtu získaných hlasů. Výsledky hlasování do Výboru společnosti *: MUDr. Josef Štorek 35 hlasů (tj. 81 %) Ing. Anton Tencer 13 hlasů (tj. 30 %) 28 hlasů (tj. 65 %) MUDr. Dana Hlaváčková Mgr. Šárka Nováková 24 hlasů (tj. 56 %) MUDr. Hrdlička Pavel 9 hlasů (tj. 21 %) Náhradník: MUDr. František Bílek 7 hlasů (tj. 16 %) Výsledky hlasování do Revizní komise*: Ing. Miroslav Procházka 16 hlasů MUDr. Jiří Wachsmuth 14 hlasů 11 hlasů Bc. Jolana Němečková Náhradník: Ing. Jiří Hájek 8 hlasů

(tj. 37 %) (tj. 33 %) (tj. 26 %) (tj. 19 %)

* Pozn.: Uvedený seznam je již očištěn o kandidáty, kteří přijali funkci v jiném orgánu společnosti nebo kteří dodatečně odstoupili ze své kandidatury. Členové Volební komise se svou účastí na přípravě voleb vzdali své kandidatury. Uvedené procenta vyjadřují procentuální podíl získaných hlasů ze všech hlasujících.

Volební komise SKPZ

4

Délka volebního mandátu je 4 roky pro členy obou volených orgánů. Vlastní postup voleb a pravidla naleznete ve vypracovaném návrhu Volebního řádu, který je zveřejněn na našich internetových stránkách v sekci O Společnosti/Interní předpisy. Výsledky voleb byly vyhlášeny dne 26.11.2010 na konferenci Medicína katastrof v Hradci Králové, jejímž organizátorům touto cestou děkujeme za spolupráci, a následně zveřejněny i na internetových stránkách naší společnosti. Zvolení členové Výboru společnosti: Funkce** Předseda Místopředseda Vědecký sekretář Tajemník Člen

Jméno MUDr. Josef Štorek, PhD. Ing. Anton Tencer MUDr. Bc. Dana Hlaváčková Mgr. Šárka Nováková MUDr. Pavel Hrdlička

Zvolení členové Revizní komise: Funkce** Předseda Místopředseda Člen

Jméno MUDr. Jiří Wachsmuth Ing. Miroslav Procházka, PhD. Bc. Jolana Němečková

** Pozn.: Volba funkcí proběhla mezi členy volených orgánů tajně na zvláštním zasedání. Tímto je současně ukončena činnost pracovního Přípravného výboru společnosti a jeho členům, stejně jako členům Volební komise, děkujeme za aktivní přístup a pomoc při ustanovení nové odborné společnosti. Členům Výboru společnosti i Revizní komise přejeme hodně sil v jejich práci, kterou tato nová fáze v životě SKPZ přinesla. Jsme rádi, že do nového roku můžeme vykročit připraveni a bez nesplněných úkolů z minulého roku, který byl spíše ve znamení příprav. Mgr. Šárka Nováková Jménem Přípravného výboru SKPZ

Předání výsledků voleb k vyhlášení


ZÁPIS Z USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SPOLEČNOSTI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICTVÍ ČLS JEP USKUTEČNĚNÉ DNE 25. 11. 2010 V HRADCI KRÁLOVÉ I. ČLENSKÁ ZÁKLADNA A VOLBY SKPZ 1.1. Sumarizace přihlášených členů • Aktuální stav přihlášených členů k 24.11.2010 byl 60 fyzických osob. • V průběhu konference Medicína katastrof v Hradci Králové se přihlásilo dalších 13 členů, v okamžiku zahájení voleb tak měla společnost 73 členů. 1.2. Volby SKPZ 2010 Průběh voleb byl následující: 1. Přítomnými členy jednohlasně odsouhlasen program 2. Jmenována volební komise: Ing. Jaroslav Hora, Olga Marková a Pavel Štyndl, DiS. 3. Rozdání hlasovacích lístků včetně kandidátních listin 4. Přímé hlasování členů prostřednictvím volebních lístků ČLS JEP 5. Sečtení hlasů a stanovení pořadí podle výsledného počtu získaných hlasů 6. Ověření souhlasu zvolených členů 7. Stanovení náhradníků 8. Zveřejnění výsledků voleb dne 26.11.2010 v průběhu konference (viz příloha v PPT) 9. Tajné hlasování do jednotlivých funkcí – první zasedání Výboru a Revizní komise 10. Zápis ustavující schůze

II. PRVNÍ ZASEDÁNÍ VÝBORU SKPZ 2.1. Volba předsedy Předsedou společnosti se stal jednohlasným zvolením MUDr. Josef Štorek, místopředsedou byl zvolen Ing. Anton Tencer, vědeckým sekretářem byla zvolena MUDr. Dana Hlaváčková, funkce pokladníka a tajemníka se ujala Mgr. Šárka Nováková a pátým členem Výboru je MUDr. Pavel Hrdlička (jednalo se o tajnou volbu mezi členy Výboru). Toto složení Výboru včetně navržených funkcí bylo jednohlasně odsouhlaseno všemi jeho členy. 2.2. Schválení výše členského příspěvku Výše ročního členského příspěvku pro členy SKPZ bude činit 200 Kč pro OS + 280 Kč pro ČLS JEP, pro studenty (týká se studentů bakalářského, magisterského i inženýrského studia) bude roční příspěvek snížen na 100 Kč pro OS. Jiné rozlišení mezi členy SKPZ (ani věkové) nebude využito (např. důchodci, ženy na mateřské dovolené apod.) a platí pro ně stejný příspěvek jako pro členy SKPZ.

Pro členy ze Slovenské republiky bude výše členského příspěvku přepočítána aktuálním kurzem k 1.1. daného roku. Členský příspěvek je odpuštěn pouze čestným členům SKPZ. Tento návrh byl jednohlasně odsouhlasen všemi členy Výboru. 2.3. Zvolení garanta pro e-learningové kurzy ČLK Na základě žádosti ČLK ze dne 5.9.2010 byla jednohlasně zvolena koordinátorem a garantem pro kurzy celoživotního vzdělávání ČLK MUDr. Dana Hlaváčková. Tento návrh byl jednohlasně odsouhlasen všemi členy Výboru. 2.3. Dopis prezidenta ČLK dr. Kubka k úhradám zdravotní péče K tomuto dopisu a ke sdělení ČLS JEP nemá SKPZ žádné připomínky. 2.3. Dopis IPVZ ke společnému jednání OS Společné jednání se uskuteční dne 9.12.2010 ve Velkém sále IPVZ v Praze. Projednávané kurzy nemají bezprostřední souvislost se zaměřením SKPZ, proto se nepředpokládá účast za naši OS. 2.6. Programové prohlášení Výboru SKPZ pro následující funkční období Členové Výboru připraví pracovní návrh tohoto materiálu (MUDr. Štorek a MUDr. Hlaváčková) ke korespondenčnímu připomínkování. 2.7. Stanovy SKPZ Stanovy včetně Jednacího řádu budou nejprve připomínkovány a odsouhlaseny členy Výboru, následně budou rozeslány všem členům SKPZ ke schválení. Rozeslání všem členům Výboru zajistí tajemník Výboru. 2.8. Zpráva o činnosti SKPZ za rok 2010 Tajemník připraví pracovní návrh Zprávy o činnosti SKPZ za rok 2010 včetně finančního přehledu. Zpráva bude předložena do konce t.r. ostatním členům Výboru a po jejím odsouhlasení Revizní komisí bude zveřejněna na webu SKPZ. Za rok 2010 nebude vzhledem k ustanovení Výboru a Revizní komise koncem listopadu vypracována Revizní zpráva za rok 2010.


5

III. 3.1. • • • •

HARMONOGRAM ZASEDÁNÍ VÝBORU Harmonogram zasedání Výboru 2011 Konference MEKA Brno: 3. – 4. února 2011 Konference ve Sloupu: 18. – 22. dubna 2011 Konference MEKA Zlín: 8. – 10. června 2011 Konference MEKA Hradec Králové: listopad 2011

3.2. Další zasedání Výboru Další zasedání se uskuteční v únoru 2011 při příležitosti konání konference Medicína katastrof 2011 v Brně, pokud nebude stanoveno jinak.

Dne: 26. 11. 2010

Zapsala: Š. Nováková

ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ VÝBORU A REDAKČNÍ RADY ČASOPISU USKUTEČNĚNÉHO DNE 18. 1. 2011 V PRAZE Přítomni: Výbor SKPZ: Redakční rada: Hosté:

MUDr. Josef Štorek, Ph.D., Ing. Anton Tencer, MUDr. MUDr. Pavel Hrdlička, Mgr. Šárka Nováková, (MUDr. Bc. D. Hlaváčková – omluvena) MUDr. Jana Prattingerová, MUDr. Jiří Mašek, Ing. Pavel Častulík, MUDr. František Bílek, PhD. Mgr. Martina Štanclová, Bořek Procházka

I. ČLENSKÁ ZÁKLADNA SKPZ 1.1. Sumarizace přihlášených členů - aktuální stav přihlášených členů k 31.12.2010 je 75 fyzických osob. - v průběhu ledna byla doručena 1 přihláška ze USZS MSK – David Machálek. Ú1: Dokončit databázi krizových pracovníků ve zdravotnictví a na základě ní oslovit potenciální členy na severní Moravě. T: Průběžně

II. ZASEDÁNÍ VÝBORU SKPZ 2.1. Zasedání v roce 2010 - odsouhlasen zápis z ustavující schůze SKPZ, která se uskutečnila dne 25.11.2010, Ú2: Dosud nesplněné úkoly nadále evidovat tajemníkem. T: Průběžně

6

-

předložen návrh rozpočtu na rok 2011 včetně akcí SKPZ (viz příloha) – jelikož akce roku 2011 nejsou v definitivní podobě schváleny, jedná se o předběžný rozpočet, který bude upřesněn. Korespondenční odsouhlasení členy Výboru zajistí tajemník, následně bude předpokládaný rozpočet roku 2011 předložen Revizní komisi.

2.4. Stanovy SKPZ Ú3: Tajemníkem zajistit korespondenční odsouhlasení členskou základnou včetně zpřístupnění na webu SKPZ. T: Do 28.2.2011

2.2. Prohlášení Výboru - odsouhlasen předložený návrh „Prohlášení Výboru SKPZ“, zveřejnit v časopise a na našem webu (viz příloha), - představení záměru předsedy společnosti o vytvoření pracovních skupin v rámci SKPZ – pracovní skupina se zástupci armády (využít jejich zkušeností z misí), dále D. Hlaváčková, J. Štorek, J. Hora, V. Fišer a další (Intervenční tým Úrazové nemocnice Brno – „Trauma tým“, Lékaři bez hranic apod.).

2.5. Tiskovka a společenský večer - dne 25. ledna se uskuteční tisková konference s novináři za účelem prezentovat vznik společnosti a její zámysl vzniku, v druhé části křest časopisu Krizová připravenost zdravotnictví, který v letošním roce vychází oficiálně jako 1. ročník, - vysloven souhlas s připravenou tiskovou zprávou, pozvánkou na obě části (viz příloha), účast potvrdil MUDr. M. Vít a MUDr. Šteflová, účastnit se budou také zástupci ČLS JEP, prof. Pokorný (účast dalších zástupců MZ ČR bude teprve projednána). Ú4: Tajemník je pověřen rozesláním pozvánek včetně sledování účasti. T: Do 24. 1.2011

2.3. Rozpočet 2010 a předpoklad na 2011 - jednohlasně schválen rozpočet loňského roku a jeho uzavření, rok uzavřen s pozitivním výsledkem hospodaření, předat Revizní komisi (viz příloha),

2.6. Seminář pandemie Brno - jednodenní seminář v Brně na NCO NZO (kapacita sálu 80 míst), - seminář bude pod záštitou WHO ČR a WHO SR společně s MZ ČR (MUDr. Vít) a Českou


-

vakcinologickou společností ČLS JEP (prof. Prymula), koordinace příprav SKPZ, domluvit s hlavními představiteli termín konání (březen 2011), mezi účastníky pozvat epidemiology KHS, zástupce krajských úřadů, UKM nemocnic, členy SKPZ a ČVS.

2.7. MEKA Brno (3. a 4. února 2011) - zaslána žádost na ředitele FN Brno s pozitivní odpovědí ke spolupráci, - záměrem je prodloužit program konference do 4.2.2011 odborným seminářem (diskuse na odborné téma – analýza současného stavu v KRP zdravotnictví a přínos SKPZ včetně diskuse k pracovnímu materiálu zabývajícím se Koncepcí krizové připravenosti zdravotnictví z roku 2007, v druhé části semináře prohlídka FN Brno), seminář je bezplatný. Ú5: Sledovat účast nahlášenou členy SKPZ (nahlášení účasti do 30.1. t.r.) a zajistit organizaci semináře ve spolupráci s FN Brno. T: Do 3. 2.2011 2.8. MEKA Zlín - dosud stanoven pouze termín 8. až 10. června 2011, další informace ze strany EGA Zlín neposkytnuty přes veškeré urgence ze strany tajemníka i předsedy SKPZ, - nabídka spolupráce agentury BPP – Bořek Procházka: uspořádání letošního ročníku konference (v Luhačovicích) včetně finančního zabezpečení za předem dohodnutou provizi, poskytnutí registračního systému pro účastníky konference elektronickou formou (web), zabezpečení tiskových materiálů, sborníku včetně ISBN atd.; SKPZ by nastavila odborný program, zajistila účastníky konference v podobě seznamů adresátů, vhodné je předat seznam firem pro sponzorství; konečné vyjádření o organizaci a pořádání konference ve spolupráci s agenturou je nutné předat do konce měsíce ledna, výhodou agentury jsou nejen její zkušenosti s pořádáním obdobných akcí a profesionální přístup, ale i akceptace způsobu hospodaření v rámci ČLS JEP, - pokud nebude situace konferencí vyjasněna do konce měsíce ledna včetně ustanovení organizačního výboru a vědecké rady, která by zajišťovala odborný program, bude od letošního ročníku upuštěno z časových a organizačních důvodů.

III. OSTATNÍ 3.1. Návštěva u prof. Blahoše (ČLS JEP) - Předseda SKPZ společně s tajemníkem navštívili v minulém týdnu prof. J. Blahoše (předseda ČLS JEP) za účelem nastavení spolupráce v letošním roce, pozvání na připravované akce a především pomoci při

-

zahájení spolupráce s MZ ČR. Následně byl připraven ze strany SKPZ dopis o možnostech vzájemné spolupráce, který prof. Blahoš zašle svým jménem na MZ ČR (viz příloha). Dne 31.1.2011 se uskuteční Sjezd delegátů ČLS JEP s volbami do Představenstva a Revizní komise ČLS JEP – tohoto sjezdu se za SKPZ zúčastní předseda MUDr. J. Štorek.

3.2. Vizitky a PF 2011 - Výbor dále souhlasí s tiskem vizitek pro členy Výboru (následně i pro členy Revizní komise) prozatím v počtu 50 ks/os. - Výbor bere na vědomí seznam adresátů elektronických PF 2011 rozeslaných v prosinci. Ú6: Tajemník zajistí tisk odsouhlasených vizitek a přípravu zbývajících. T: Průběžně 3.3. Informace členů SKPZ Výbor souhlasí s účastí MUDr. J. Prattingerové na konferenci "Train-the-Trainer sessions on Preventing Bioterrorism“ pro centrální Asii a východní Evropu (INTERPOL).

IV. HARMONOGRAM ZASEDÁNÍ • Konference MEKA Brno: 4. února 2011 – setkání členů SKPZ • Konference ve Sloupu: 18. – 21. dubna 2011 – zasedání Výboru a Revizní komise • Konference MEKA Zlín: 8. – 10. června 2011 – zasedání Výboru • Konference MEKA Hradec Králové: listopad 2011 – zasedání Výboru 4.1. Další zasedání Výboru Další zasedání se uskuteční ve Sloupu, přičemž pracovní setkání se uskuteční ještě v únoru t.r. při příležitosti konání konference MEKA 2011 v Brně; příp. záležitosti k projednání ohledně semináře k pandemii budou diskutovány korespondenčně.

V. USNESENÍ VÝBORU Výbor na svém zasedání dne 18. ledna 2011: a) vzal na vědomí informaci tajemníka dle bodu 1.1., dále výsledek jednání Redakční rady v bodech 3.1., 6.1., 6.2., 6.3., b) ukládá Revizní komisi provést kontrolu hospodaření v roce 2010 a předloženého návrhu rozpočtu na rok 2011, dále provést kontrolu přijatých závěrů a usnesení Výboru dle Stanov společnosti, c) souhlasí s výsledkem závěrů projednávaných bodů 2.1., 2.2., 2.3., 2.4., 2.5., 2.6., 2.7., 2.8., 3.2., 3.3., 4.1.


7

VI. ZASEDÁNÍ REDAKCE SKPZ 6.1. Redakční rada a Statut RR - Redakční rada zůstává v nezměněném složení, členové se shodli, že není nutné provádět jmenování členů redakce, Statut Redakční rady zůstává rovněž v stávajícím znění. Ú: Oslovit další vhodné kandidáty na členství v redakci (pí P. Jirásková). Ú: Všem členům redakce bude koncem ledna zaslán aktuální návrh Statutu k připomínkování do 28.2.2011, následně bude statut postoupen členům Výboru ke konečnému schválení. 6.2. Redakční plán vydávání časopisu - schválen harmonogram vydávání časopisu pro rok 2011 (viz příloha) včetně doplnění témat jednotlivých čísel časopisu (zveřejnit na webu), - po celý rok předpokládá Redakční rada vydávání v elektronické podobě. - žádost o přidělení ISSN odsouhlasena, nejprve zveřejnit na webových stránkách časopis, teprve potom je možné žádost odeslat (viz příloha). Ú: Rozšířit distribuci časopisu na krajské úřady – vedoucí odboru zdravotnictví bez ohledu na jejich členství v SKPZ. Ú: Zajistit tajemníkem zpřístupnění obou čísel časopisu na webu SKPZ. 6.3. Analýza Koncepce KRP Výbor bere na vědomí připomínky a výsledek jednání Redakční rady k pracovnímu materiálu „Analýza Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví“ a připraví materiál „Otevřená, široká diskuse ke Koncepci krizové připravenosti zdravotnictví“, k němuž bude zahájena diskuse se členy SKPZ na odborném setkání členů SKPZ dne 4. února 2011 v Brně (v rámci konference MEKA Brno 2011). Tato diskuse společně s připraveným materiálem a podrobnou analýzou stávajícího stavu včetně připomínek členů se stane podkladem pro přípravu nového návrhu Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví, kterou je nutné dle sděleného názorů členů SKPZ připravit. Diskuse a připomínky členů budou uzavřeny na konferenci v červnu, kde budou k tomuto tématu přijaty závěry, neboť členové Výboru se necítí v tento okamžik kompetentními k vypracování takového stanoviska bez předchozí diskuse v široké členské základně. Přijaté závěry pak Výbor předloží Ministerstvu zdravotnictví ČR.

Ú: Za tímto účelem pověřuje redakce tajemníka zasláním stávající Koncepce krizové připravenosti členům Výboru a jejím zveřejněním na webu SKPZ. Postoupena bude rovněž obdobná koncepce ze Slovenské republiky. T: do 31. 1. 2011 6.4. Časopis a ostatní záležitosti - diskutovány vybrané články v prvním čísle časopise – navrženy úpravy některých článků, - diskutována titulní strana (viz příloha) a celkový vzhled časopisu – členy redakce vybrán návrh číslo 1, který je bližší stávající verzi titulní strany s modelem kříže, na titulní stranu nebudeme umísťovat fotografii, ale ponecháme v každém čísle stejnou titulku s křížem, který bude seskládán z jednotlivých zástupných symbolů (ZZS, orgány veřejného zdraví, zdravotnická zařízení, stát a občan), Ú: Ing. Častulík připraví návrh pravidel a postupů pro zasílání a psaní příspěvků do časopisu a postoupí k doplnění ostatním členům redakce. 6.5. Další zasedání Redakční rady Zasedání se uskuteční cca 14 kalendářních dní před distribucí druhého čísla časopisu, tj. v den uzávěrky 14.4. t.r. (čtvrtek). Místo bude upřesněno (předpokládaný čas zahájení je ve 14 h).

REDAKCE SOUHLASÍ S PROJEDNANÝMI BODY A JEJICH ZÁVĚRY BEZ PŘIPOMÍNEK.

VI. RŮZNÉ Zápis bude zaslán všem členům Výboru k připomínkování ve lhůtě 7 kalendářních dní, následně bude zápis uzavřen a postoupen předsedovi Revizní komise ke kontrole (7 kalendářních dní). Zápis ze zasedání bude tajemníkem zpřístupněn na internetových stránkách SKPZ (bez příloh).

Zapsala: Š. Nováková, tajemník Dne: 20. 1. 2011 Odsouhlasil: MUDr. Josef Štorek, předseda Dne: 21. 1. 2011

Sjezd delegátů s volbami do předsednictva a revizní komise Sjezd delegátů s volbami do předsednictva a revizní komise se uskuteční dne 31. ledna 2011, ve velkém sále Ústřední vojenské nemocnice, U Vojenské nemocnice 1200, Praha 6 - Střešovice. Zahájení je v 9,30 hodin. Kandidátní listina je vyvěšena na webových stránkách ČLS JEP www.cls.cz.

8


PROHLÁŠENÍ VÝBORU SKPZ PRO OBDOBÍ 2011 - 2014 Respektujíce pravidla a principy výstavby České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) odsouhlasil Výbor společnosti následující prohlášení:

6.

Dbá na dodržování etických zásad.

7.

Dbá na užívání pouze takových plánovacích a vzdělávacích standardů, jejichž povaha a účinek jsou podloženy v současnosti uznávanými vědeckými důkazy nebo shodou názorů národních či mezinárodních autorit.

8.

Usiluje o spolupráci s jedinci, kteří se podílejí na prevenci, na zmírňování vzniklých škod nebo reagují na škody, které jsou následkem soudobých hrozeb.

A) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP:

je odbornou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně;

je dobrovolným sdružením lékařů, farmaceutů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví a příbuzných oborech;

je organizační složkou ČLS JEP s číslem 1340.

C) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP: 1.

Pořádá a organizuje vnitrostátní a mezinárodní vzdělávací akce (kongresy, sympozia, konference, přednášky, semináře, kurzy, diskusní fóra apod.).

2.

Podporuje publikační činnost v oblasti krizové připravenosti zdravotnictví a poskytovatelů zdravotní péče.

3.

Účastní se prostřednictvím delegovaných výběrových, konkurzních, zástupců akreditačních a jim podobných řízení.

4.

Vysílá své zástupce do poradních sborů, komisí a dalších orgánů, jakož i do nejrůznějších forem řízení, týkajících se problematiky související s připraveností zdravotnictví čelit následkům soudobných hrozeb.

5.

Je ve své odborné činnosti autonomní a nese za svůj výkon plnou odpovědnost.

B) Definuje své poslání a cíle: 1.

2.

3.

Dbá o rozvoj a rozšiřování vědecky podložených poznatků v krizové připravenosti zdravotnického systému a poskytovatelů zdravotní péče a příbuzných oborech, usiluje o jejich využívání při zdokonalování úrovně připravenosti systému a jeho prvků čelit následkům soudobých hrozeb a z nich vyplývajících rizik pro zdravotní stav populace a pro funkčnost systému. Podílí se na zvyšování úrovně odborných znalostí svých členů v oblasti bezpečnostní politiky státu, krizového managementu a příbuzných oborů a na šíření poznatků soudobého vědeckého poznání v oblasti bezpečnosti a připravenosti zdravotnického systému. Podporuje vědeckovýzkumnou činnost v oblasti připravenosti zdravotnického systému, napomáhá ve vytváření podmínek pro seznamování odborné veřejnosti s jejími výsledky a zasazuje se o jejich uplatňování v praxi.

4.

Všestranně se podílí na řešení otázek týkajících se řízení, organizace i vlastní realizace připravenosti, přípravy a plánovacích postupů, manažerských funkcí a činností souvisejících s připraveností systému a jeho prvků k multidisciplinární odezvě na dopady soudobých hrozeb na zdravotní stav populace a na funkčnost systému poskytujícího zdravotnickou pomoc a zdravotní péči.

5.

Vytváří podmínky pro výměnu informací a rozvoj všech forem spolupráce mezi svými členy i organizacemi a institucemi obdobného zaměření v České republice i v zahraničí.

V Praze dne 18. ledna 2011


Výbor SKPZ ČLS JEP

9

VYUŽITÍ LETECKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY HRADEC KRÁLOVÉ PŘI BLESKOVÉ POVODNI NA LIBERECKU 7. 8. 2010 ABSTRAKT Letecká záchranná služba Hradec Králové (LZS HK) zasahuje ročně u více než 600 případů. Na základě centrálního operačního řízení Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (ZZS KHK) prostřednictvím Krajského zdravotnického operačního střediska (KZOS) se tedy buď samostatně nebo v součinnosti s pozemními posádkami ZZS KHK podílí na řešení stavů s nejzávažnějšími důsledky na zdraví pacientů. Významným dílem participuje rovněž na poskytování neodkladné přednemocniční péče (PNP) ve spádové oblasti Pardubického kraje, společně s kolegy ze stanoviště v Brně, Jihlavě a Olomouci. Nijak výjimečné nejsou však ani zásahy v ostatních oblastech ČR, zejména pak v případech mimořádných událostí, jejichž řešení vyžaduje operativní nasazení zvýšeného množství sil a prostředků. Takovýmito případy se v posledních několika letech ukazují být kromě velkých nehod v dopravě zejména živelné události, v naprosté většině povodně s bleskovým vývojem. Vrtulníky LZS v těchto případech mohou sehrát důležitou roli při realizaci záchranných prací nejen v rámci vlastního spádového území.

Královehradecký kraj

Klíčová slova: letecká záchranná služba, zdravotnická záchranná služba, krajské zdravotnické operační středisko, blesková povodeň, speciální letecké činnosti, podvěs, hasičský záchranný sbor, jednotka sboru dobrovolných hasičů obce

SPECIÁLNÍ LETECKÉ ČINNOSTI Stanoviště LZS HK zahájilo svůj provoz 1.7. 1990. Primárním posláním LZS je rychlá doprava zdravotnického týmu a odpovídajícího materiálového a technického vybavení na místo zásahu včetně míst nedostupných běžnými pozemními prostředky ZZS. Vzhledem ke geografickému uspořádání spádové oblasti a výskytu velkého počtu turisticky významných lokalit v nepřístupném terénu se krátce po zahájení činnosti LZS HK začalo uvažovat o využití LZS k provádění zásahů s vrtulníkem za využití lanového podvěsu, včetně prací ve výškách a nad volnou hloubkou (speciální letecké činnosti – SLČ). První konkrétní kroky byly podniknuty v létě 1992, kdy se za účasti specialistů Horské služby, Báňské záchranné

10

služby a Zásahové jednotky Krajského ředitelství Policie České republiky Hradec Králové provedl první výcvik posádek LZS HK. Od roku 1992 až dosud prošel postoj k výcviku SLČ, jejich provádění a celkový přístup k nim složitým vývojem a jeho historie vydá na samostatný článek. V současné době je letový provoz LZS HK zajišťován soukromým provozovatelem. Používaným typem vrtulníku je Eurocopter EC 135 T2, který plně umožňuje provádění zásahů v podmínkách LZS, včetně inkriminovaných speciálních činností. Vzhledem k četnosti provádění reálných zásahů za pomoci podvěsů (cca 15 – 20 ročně) je značná pozornost věnována příslušnému výcviku posádek. Současný systém


provádění SLČ na stanovišti LZS HK tak umožňuje jejich realizaci kdykoliv v průběhu letové pohotovosti vrtulníku bez nutnosti aktivace osob mimo přímý výkon služby.

BLESKOVÁ POVODEŇ V sobotu 7.8.2010 v dopoledních hodinách realizovala LZS HK za špatných, nicméně letových povětrnostních podmínek dva zásahy. Jejich průběh nastínil možnost nepříznivého vývoje počasí, zejména na severozápadě území ČR. Kusé informace o rychlém vývoji kritické situace v Libereckém kraji (LK) zaznamenali členové posádky ze sdělovacích prostředků. V 15:14 pak přichází žádost ZZS LK o pomoc s řešením kritické situace v postižených oblastech. KZOS okamžitě vydává pokyn posádce LZS HK ke vzletu s podvěsem a podle příslušného standardu žádá příjezd leteckého záchranáře Hasičského záchranného sboru (LZ HZS). Mezitím provedla posádka LZS v součinnosti s pozemním personálem přípravu materiálu, ustrojení do celotělového postroje a základní kontrolu vybavení. Lékař telefonicky domlouvá zásady rádiového spojení se zasahujícími složkami. Po příjezdu LZ HZS (po cca 3 min.) a krátké navigační přípravě vzlétá v 15:20 vrtulník směr Raspenava, která byla krizovým štábem stanovena jako kontaktní místo. V průběhu letu panovaly značně nepříznivé klimatické podmínky. Posádka byla nucena vyhýbat se možným překážkám a několikrát oblétat místa s prakticky nulovou viditelností. Vzhledem k velkému vytížení operátorů KZOS a rádiové sítě ZZS LK, jsou pokusy o spojení v pásmu 160 MHz bez odezvy. Po přiblížení k místu zásahu se nakonec pomocí terminálu Matra povedlo navázat spojení s Krajským operačním a informačním střediskem HZS. Na základě jeho pokynů jsme akutně odkloněni do města Frýdlant, které zůstalo odříznuto od okolí po zničení všech přístupových komunikací a mostů. V oblasti byl rovněž zaznamenán výskyt několika osob uvězněných uprostřed rozbouřeného vodního toku, pro něž je zásah vrtulníku jedinou možností záchrany. Přes nízkou oblačnost a hustý déšť přistáváme v 16:15 jako první vrtulník v centru Frýdlantu, kde nás ihned kontaktuje zasahující Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Větrov (JSDHO). Její velitel nás v krátkosti informuje o situaci. Na základě zjištěných skutečností okamžitě vzlétáme s podvěsem k akutnímu vyzvednutí starší ženy (* 1948), která je již několik hodin uvězněna v koruně stromu uprostřed rozbouřeného proudu. Její lokalizace a vyproštění se ukázala jako extrémně náročná a vyžádala si maximální nasazení všech členů posádky. Vyčerpaná žena s příznaky II. stupně hypotermie byla bezprostředně po evakuaci ošetřena lékařem LZS a následně transportována do nemocnice ve Frýdlantu prostřednictvím JSDHO. Je vysoce pravděpodobné, že delší dobu by se již v koruně stromu neudržela. (Rozhovor s postiženou ženou lze najít na webu http://zpravy.idnes.cz/ctyri-hodiny-cekala-vevetvich-na-zachranu-ta-prisla-az-s-vrtulnikem-1g2/domaci.asp?c=A100808_120844_domaci_hv.)

Mezitím pokračovala posádka LZS HK v provádění záchranných prací v centru města. Postupně byli z balkónu domu s pečovatelskou službou a střechy sousední budovy evakuováni další postižení. Jednalo se o muže (* 1947) a ženu (* 1957), oba polymorbidní pacienti, odkázáni na pomoc okolí. Záchranné práce v centru Frýdlantu byly komplikovány špatnou viditelností, kterou provázel vytrvalý hustý déšť. V prostoru bylo množství překážek - vysokých budov, anténních stožárů, pouličního osvětlení a zejména nadzemního vedení vysokého napětí. Navíc v okolí začaly operovat policejní a armádní vrtulníky a zatím nebyla známa součinnostní frekvence. Vzhledem ke stavu PHM jsme po evakuaci pacientů a jejich předání pozemním složkám bez dalšího přistávání odlétli na základnu LZS Liberec k jejich doplnění. Také let do Liberce byl komplikován nepříznivou meteorologickou situací. Část cesty jsme tak dokonce museli realizovat přes území Polska. Budova LZS Liberec se mezitím stala operační základnou všech vrtulníků v okolí. (EC 135 T2 LZS Liberec, 2x Bell 412 Policie České republiky – Letecké služby, 2x W3A Sokol Armády České republiky). Dobu potřebnou k tankování jsme proto využili ke koordinaci činnosti a rádiového spojení s ostatními zasahujícími vrtulníky. Po návratu do Frýdlantu jsme ihned pokračovali v provádění záchranných prací. Na žádost ZZS LK jsme – tentokrát bez nutnosti podvěsu – transportovali ženu s otevřeným poraněním dolní končetiny. Pacientka byla po ošetření předána do péče ZZS. S blížícím se soumrakem jsme začali zvažovat návrat zpět na základnu v HK. Při stále nepříznivém počasí totiž hrozilo, že budeme nuceni ponechat vrtulník v Liberci a tím omezit akceschopnost v rámci vlastního spádového území. Přesto jsme na žádost velitele JSDHO provedli ještě rekognoskační lety v prostoru Višňová – Poustka – Bílý Kostel nad Nisou. V kontrolovaných oblastech buď již operovaly jiné vrtulníky nebo nebyla nutná letecká evakuace obyvatel. Proto jsme po doplnění PHM v Liberci odlétli zpět na základnu. DISKUSE Srpnové události na Liberecku poodhalily několik zajímavých skutečností. Především poukázaly na významný potenciál skrytý v JSDHO. Je obdivuhodné, jak se dobrovolní hasiči s minimálními zkušenostmi, prakticky nefungujícím spojením a zastaralým vybavením vypořádali s organizací a prováděním záchranných prací. Do budoucna ale bude nezbytné modernizovat jejich vybavení a techniku a především zdokonalit praktické řídící dovednosti, zejména velitelů jednotek. Méně příznivé je zjištění, že pracovníci ZZS jsou pro práce v nepříznivých klimatických podmínkách naprosto nevhodně vybaveni. Používané osobní


11

ochranné prostředky jsou ve velké většině pro delší práci v terénu nevhodné a poskytují pouze minimální ochranu zejména před deštěm a větrem. Samostatnou kapitolu tvoří otázka spojení zasahujících jednotek. Opět se prokázalo, že koordinaci činností jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému (IZS) není možné realizovat prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě. Ta je totiž díky kolapsu inženýrských sítí buď přímo paralyzována nebo alespoň přetížena. Mimoto nevyhovuje legislativním normám – např. ohledně záznamů hovorů apod. Koordinace prostřednictvím terminálů Matra je realizovatelná pouze v podmínkách profesionálních složek IZS, protože JSDHO (jako základní složka IZS), případně městská policie, jimi prakticky nejsou vybaveni. V této oblasti je skutečně o čem přemýšlet. Významným kladem je využití komunikační letecké přilby záchranářem v podvěsu, čímž je umožněna jeho komunikace s palubou vrtulníku. Bez tohoto spojení by např. uvedené vyproštění pacientky z koruny stromu bylo jen velmi těžko realizovatelné.

ZÁVĚR Je zřejmé, že v případě živelné události typu bleskových povodní je pro celou řadu obyvatel

postižených oblastí vrtulník jedinou možností k záchraně života. Neexistuje jiná varianta, jak evakuaci celé řady postižených realizovat. Bereme–li v úvahu časový faktor, je jasné, že při nebezpečí z prodlení jsou vrtulníky LZS ve své spádové oblasti první, ne–li jedinou variantou možné pomoci. Otálení s jejich nasazením z různých důvodů, popřípadě čekání na přímou medicínskou indikaci může mít pro řadu lidí fatální důsledky. Živelné události několika posledních let naznačují, že jsou de facto nepředvídatelné a mohou se objevit prakticky kdekoliv na území ČR. Nejen s ohledem na tuto skutečnost lze předpokládat, že požadavek na rychlý zásah vrtulníku LZS s podvěsem se může týkat kteréhokoliv z jejich 10 stanovišť na území státu. Proto by výcvik SLČ (v příslušném rozsahu a podle odpovídající metodiky) měl být nedílnou součástí praxe každého stanoviště LZS v České Republice.

Bc. Ivo Novák Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Letecká záchranná služba Hradec Králové

PRAKTICKÁ ZKUŠENOST KRIZOVÉHO TÝMU HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY OS ČČK PRAHA PŘI POVODNÍCH NA LIBERECKU – SRPEN 2010 Klíčová slova: Český červený kříž, humanitární jednotky, druhosledová podpora, povodně, stav nebezpečí, obec Višňová, Liberecký kraj, jednotka sboru dobrovolných hasičů

ÚVOD Každá mimořádná událost bez ohledu na její rozsah, místo a charakter je zároveň prověrkou připravenosti základních složek IZS a rovněž dalších organizací, které spadají do širšího vymezení IZS. Kromě zjištění, zda systém pomoci a podpory zareagoval včas a správně je dobré si s odstupem času položit otázku, co nového mimořádná událost v tomto ohledu přinesla, zda je možné vytěžit více z nové zkušenosti a promítnout ji do přípravy na další krizové situace. V tomto duchu bych se rád podělil o zkušenost našeho Krizového týmu z povodní na Liberecku (srpen 2010) a s odstupem několika měsíců vyzdvihl specifikum konkrétní situace v oblasti obce Višňová (okres Liberec, správní obvod ORP Frýdlant), které se může stát inspirací pro podobné mimořádné události v budoucnosti. Článek se nejprve věnuje vysvětlení základních kategorií (Krizový tým, Humanitární jednotky ČČK, druhosledová podpora), dále popisu

12

místa mimořádné události a jeho specifik a následně Višňová průběhu samotného zásahu Krizového týmu a jeho působení v místě postižení. V závěru příspěvku je vyzdvižena nová praktická zkušenost – model zajištění kontinuální zdravotní péče v místě postižení do doby stabilizace a konsolidace situace a návratu do běžného života a model „přesměrované tísňové linky“.


HUMANITÁRNÍ JEDNOTKY ČČK, KRIZOVÝ TÝM

nasazení je v řádu dnů, ve specifických případech i v řádu týdnů.

Český červený kříž (ČČK) v rámci své organizační struktury formuje tzv. Humanitární jednotky, které se systematicky cvičí a jsou připraveny v případě mimořádné události plnit úkoly, ke kterým byly vyškoleny na poli druhosledové podpory.

Naše Humanitární jednotka (v rámci Oblastního spolku pro Prahu 1) má do své struktury začleněný Krizový tým Humanitární jednotky (dále jen „Krizový tým“), který je připraven k zásahu v řádu jednotek hodin a jehož úkolem je v nejkratší možné době plnit své úkoly v postižené oblasti a postupně předat toto území dalším družstvům v rámci humanitárních jednotek. Krizový tým je připraven k výjezdu v počtu 4 - 5 osob (s možností náhradníků) a vybaven motorovým vozidlem. Členové týmu jsou dobrovolníky ČČK, různých profesí, většinou vysokoškolsky vzdělaní (nelékařského i lékařského směru).

Druhosledová podpora nastupuje ve fázi, kdy jednotky prvního sledu (IZS) provádějí nebo dokončují záchranné a likvidační práce. Druhý sled má přispět v rámci třetí fáze (fáze obnovy) k co nejrychlejšímu přechodu z nouzového stavu do obnoveného systému fungující infrastruktury a zajišťování životních potřeb obyvatelstva. Druhého sledu se většinou ujímají různé nevládní organizace a doplňují tak státní systém záchrany a pomoci v první a druhé fázi. Jednou z těchto organizací je i ČČK.

NASAZENÍ KRIZOVÉHO TÝMU V POSTIŽENÉ OBLASTI Působení Krizového týmu, které je předmětem tohoto příspěvku, probíhalo v době srpnových povodní 2010 ve spádové obci Višňová. Obec Višňová leží ve Frýdlantském výběžku, v severní části Libereckého kraje. Je tvořena devíti osadami: Višňová, Andělka, Předlánce, Víska, Poustka, Saň, Loučná, Minkovice, Filipovka (celkem cca 1 450 obyvatel). Především obce – Víska, Minkovice, Poustka, Višňová, Předlánce a Filipovka – které byly všechny zatopeny, leží v nivě řeky Smědé se sklonem do Žitavské pánve, od které ji oddělují umělé hory vzniklé z výsypek povrchového dolu Turów v Polsku, protějškem je panoráma Jizerských hor.

V praxi to znamená, že každý oblastní spolek – OS ČČK (oblastní spolky jsou zastoupeny ve větších městech) v rámci své členské základny vytváří Humanitární jednotky v rozsahu 20 - 30 osob, které jsou připraveny plnit své úkoly na poli humanitární pomoci, a to především na svém spádovém území, případně na území jiného oblastního spolku, pokud jsou k tomu vyzvány. Humanitární jednotky aktivují svoji činnost samostatně, na základě rozhodnutí svých krizových štábů nebo tzv. jako „pomoc na výzvu“ IZS (konkrétně Hasičského záchranného sboru ČR). V oblasti svého působení pak jednají v koordinaci s krizovým štábem obce (zástupci ČČK často bývají jeho členy) a na místě zásahu podléhají rozkazům velitele zásahu. Humanitární pomoc se v první řadě zaměřuje na poskytování předlékařské první pomoci, distribuci materiální humanitární pomoci a v poslední době i na poskytování psychosociální pomoci postiženému obyvatelstvu. Jednotky jsou vybaveny základním zdravotnickým materiálem a rovněž materiální výbavou potřebnou například pro zajištění evakuace osob v postižené oblasti (lehátka, stany, várnice, přikrývky apod.). Časová dispozice jednotek je v řádu hodin/dní od vyhlášení krizového stavu a délka jejich

Obec a její obyvatelé jsou od nepaměti zvyklí na zvedání hladiny řeky Smědá a i z dobových fotografií vyplývá, že zástavba domů je po těch mnoha letech na vyšší hladinu řeky zvyklá (Jizerské hory mají evropský rekord ve výši srážek, 29.7.1987 spadlo 345 mm na 1 m2 za jediný den). V kritický den, v sobotu 7.8.2010 však došlo následkem vytrvalých a silných dešťů k prudkému zvýšení hladiny nejen u řeky Smědé, ale i u vedlejších potoků Miňovskému a Višňovskému. Do 10:00 h stoupl vodní stav na Smědé v Předláncích z 25 cm na 280 cm s kulminací téhož dne v 15:30 h na stavu 327 cm (při průtoku 177 m3/s – přitom průměrná roční


13

hodnota činí 3,1 m3/s). Od 10:30 je Víska kompletně pod vodou včetně přístupových cest a železnice, po 12:00 h začínají individuální evakuace. Příkaz k hromadné evakuaci přichází v 17:00 h, ale obec není schopna tento úkol technicky ani informačně zvládnout (panuje informační vakuum způsobené výpadkem mobilních sítí a elektrické energie). V sobotní podvečer zasahuje vrtulník a evakuuje 10 osob, které zůstaly odříznuty v nejpostiženějších částech obce. Ve stejnou chvíli, tj. 7.8.2010 v 16:30 je na území Libereckého kraje hejtmanem kraje vyhlášen stav nebezpečí (původně do 14.8.2010 do 24:00 h, nakonec je prodloužen na jeho maximální délku trvání - 30 dní). Obec předává ve 22:00 hod vedení krizového štábu obce na hasičský krizový štáb. Záchranné práce byly zahájeny v sobotu 7.8.2010 v ranních hodinách, kdy na místě působily v rámci prvního sledu především Jednotka sboru dobrovolných hasičů obec Višňová.

Zatopená obec Višňová Od pondělí 9.8.2010 se začaly do oblasti stahovat další jednotky prvosledové pomoci (pracovníci městské policie, celní správy, armády ČR bez ohledu na místní příslušnost k Libereckému kraji). Počínaje pondělím 09.08.2010 byl zahájen nástup jednotek druhosledové podpory (především ČČK), které se začaly zapojovat do práce prvního sledu pomoci, který ještě zabezpečoval především likvidační práce. Náš Krizový tým dne 9.8.2010 reagoval na výzvu k pomoci místně příslušného oblastního spolku ČČK (v Liberci) a po vlastní aktivaci dle postupů stanovených ve svém krizovém plánu byl vyslán do Libereckého kraje. Vyslaný tým čítal 4 osoby (s následnými dvěma rotacemi 3 a 4 osob). Nasazení Krizového týmu v postižené oblasti Višňová, kde byla zřízena „centrála Krizového týmu“, bylo zahájeno 9.8.2010 v 15:00 h, tedy cca 48 hod po vyhlášení krizového stavu. V ten okamžik bylo v obci soustředěno minimum techniky k likvidaci škod. Všechny výjezdy Krizového týmu byly v koordinaci s krajským krizovým štábem. ČČK v rámci dopoledního rozvozu základní humanitární pomoci

14

zavezl první zásobu na obecní úřad obce Višňová, který si vlastní distribuci v obci organizoval sám. Obec Víska byla v té chvíli zatím nepřístupná, jediná cesta byla pouze pěšky po poničené železniční trati nebo s pomocí hasičské techniky. Po zjištění základní situace v obci a v dalších spádových obcích v zasažené oblasti byl hasiči zajištěn přístup do nejvíce postižené Vísky. S ohledem na nastupující večer bylo možné provést jen základní monitoring situace a vyhodnotit největší současná a budoucí rizika z pohledu potřebnosti zdravotnické a psychosociální pomoci. Za nejpostiženější a nejvíce potřebnou byla určena horní část obce Víska. Monitoring probíhal pěšky a osobní komunikací s postiženými obyvateli. Na místě bylo zjištěno, že jsme první kontaktní pomocí, která může nabídnout základní zdravotnický materiál pro ošetření jednoduchých poranění.

Počínaje druhým dnem nasazení byly Krizovým týmem zajišťovány základní činnosti, které jsou standardní náplní jeho činnosti: předlékařská první pomoc, distribuce humanitární pomoci a poskytování psychosociální pomoci. Samotný monitoring byl kompletně ukončen do 53 hodin od jeho zahájení a zmapováno bylo přes 120 zasažených domů a zjištěny potřeby přibližně 550 - 600 osob v zasaženém území. Činnost Krizového týmu v místě postižení byla ukončena 15.8.2010, tj. po šesti dnech působení. SPECIFICKÁ ČINNOST KRIZOVÉHO TÝMU V MÍSTĚ KASTASTROFY Mnohem důležitější pro získání nové zkušenosti, na kterou se tento článek zaměřuje, byla souhra několika okolností, které přispěly k tvorbě taktických řešení přímo na místě. Těmito okolnostmi byla jednak složitá dopravní obslužnost ze strany ZZS (RLP a RZP), tak také absence praktického lékaře (resp. jeho velmi omezená dostupnost – jeden půlden v týdnu) ve spádové obci Višňová (zahrnující i okolní obce). Zejména docházející léky v těch částech obce, které byly velmi špatně dostupné, se časem ukázaly jako problém, který zaměstnává stále více času Krizového týmu a často i hasičů, kteří v této oblasti také pomáhali.


Problém spočíval v tom, že velká část léků byla na lékařský předpis, ale praktický lékař v obci působí jen jedenkrát týdně (cca do 13 h) a bohužel povodně v tomto harmonogramu nic nezměnily, ani dočasně, tedy po dobu nezbytně nutnou*. Část léků tedy byla předepisována lékaři z Frýdlantu nebo až z Liberce. Dopravní vzdálenost do nejbližších správních měst byla: Frýdlant 10 km (12 minut jízdy autem), Liberec 30 km (40 minut jízdy autem). Dostupnost uvedených měst byla ztížena tím, že všechny přístupové cesty vedly přes zaplavené území (včetně přístupu z polské strany). Kromě toho osada Víska byla zcela odříznuta i v rámci obce Višňové, neboť byly strženy oba přístupové mosty.

Most Minkovice včetně stržených náběhů Situace byla řešena nejprve zjištěním lékové potřebnosti na místě přímo u postižených, informace jsme následně předali na centrálu ČČK do Liberce (pokud nebylo možné řešit problém u místního praktického lékaře nebo ve Frýdlantu), kde byl kontaktován ošetřující lékař, který předepsal léky a ty se následně druhý den nebo společně s některou humanitární zásilkou zaslaly na obecní úřad ve Višňové a při další terénní obchůzce byly doručeny pacientovi. Velké zastoupení mezi léky měly antidepresiva (přitom nejbližší psychiatrie byla právě v Liberci). Situace s léky se stabilizovala přibližně pátý den po sobotní kulminaci v souvislosti s tím, jak se zlepšovala dopravní dostupnost do Frýdlantu a Liberce (obnova silnic a železnice).

Druhá situace, která poznamenala další vývoj, nastala v úterý 10.9.2010 a měla charakter urgentního stavu. Byly nahlášeny dva případy srdečního selhání a jednoho řezného poranění s masivním krvácením v krátkém časovém sledu po sobě. První oznámení bylo přijato na tísňovou linku 155 a na místo byla vyslána posádka Rychlé lékařské pomoci (RLP). Následná oznámení na tísňovou linku již nebylo možné předat vozu, který byl na cestě teprve k prvnímu případu, a tak na místo byl vyslán nedaleko se nacházející vůz vojenské sanity, patřící k liberecké brigádě. Poté, co se zjistilo, že řezné poranění bylo pravděpodobně mylným poplachem a oba vozy vyřešily urgentní srdeční případy, byla v rámci spolupráce učiněna dohoda mezi Krizovým týmem a vojenskou sanitou, aby tato sanita zůstala operovat na místě pro případ, že by se četnost volání na linku 155 začala zvyšovat. Bylo zjevné, že obslužnost RLP nebo RZP z výjezdového stanoviště ve Frýdlantu je komplikovaná, a to jednak vzhledem k hrozící rostoucí četnosti výjezdů a také dopravním komplikacím (hustý provoz, omezený počet sjízdných silnic a probíhající likvidační práce na silnicích – například složitá obnova elektrického vedení, železničních přejezdů apod.). Vojenská sanita tak plnila úlohu dalšího mobilního týmu v terénu, který prováděl monitoring a zároveň mohl vykonávat rychlou zdravotnickou pomoc přímo na místě (včetně případného transportu raněných do spádové nemocnice ve Frýdlantu) a to bez velkého časového dojezdu. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že například i přesun mezi obcí Višňová a Víska (cca 2 km) někdy zabral i několik desítek minut, a to z výše uvedených důvodů. Počínaje dalším dnem – středou plnila vojenská sanita funkci výjezdové posádky tísňového volání 155 a všechny případy nutného výjezdu byly automaticky směrovány na vojenskou sanitu (model „Přesměrované tísňové linky“). Jejich služba byla počínaje čtvrtkem posílena o vozy RZP z Jablonce nad Nisou v režimu 12 hodinových směn s 24 hodinovou dostupností (vojenská sanita byla dostupná pouze přes den, přibližně v rozsahu 12 hodinové směny). Mobilní týmy byly počínaje středou doplněny rovněž o dobrovolníky z Asociace dobrovolných záchranářů, kteří v lokalitě také působily na dobrovolnickém základě v období středa až pátek a také v režimu non-stop. Praxe následujících dnů ukázala, jak vzniklý model byl efektivní, neboť největší četnost ošetření a zásahů byla mezi 4. a 13. dnem od vyhlášení krizové situace – denně cca 40 ošetření a 4 - 5 převozů k hospitalizaci do Frýdlantu (CMP, infarkt, malé dítě se zevní infekcí patřily k nejvážnějším). Všechny týmy (vojenská sanita, RZP z Jablonce n. N. a dobrovolní záchranáři) v době, kdy nebylo žádné tísňové hlášení, fungovaly jako patroly v terénu (vždy byl jeden vůz k dispozici u obecního úřadu ve Višňové), rozvážely léky, prováděly převazy, lékařská


15

ošetření apod. Krizový tým se ujal koordinace této činnosti a to právě s ohledem na již podrobnou znalost místních obyvatel, terénu a akutních potřeb a prováděl aktivní „Monitoring v terénu“. Krizový tým byl i spojovacím komunikačním článkem při řešení všech potřeb v oblasti zdravotní a psychologické péče, které byly směřovány od obecního úřadu nebo krizového štábu (především formou společných pravidelných schůzek). NOVÉ ZKUŠENOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍ PÉČE V POSTIŽENÉ OBLASTI SHRNUTÍ Krizový tým byl do postižené oblasti nasazen přibližně 48 hodin po kulminaci stavu řeky Smědá a jejího průtoku a začal plnit své základní úkoly druhosledové podpory paralelně s probíhajícími záchrannými a likvidačními pracemi prvosledové pomoci. Z tohoto hlediska byl nasazen v pravý okamžik, který si konkrétní situace na Liberecku vyžadovala. S odstupem času je možné vyhodnotit, že tým mohl být nasazen o cca 5 - 7 hodin dříve a zefektivnit plnění svých úkolů. Jedná se zejména o monitoring naléhavých potřeb v nejpostiženější části obce – Víska.

Zpětné hodnocení rovněž potvrzuje předpoklad (který již dávno není jen teoretickým), že druhosledová podpora (v pojetí, které zde bylo představeno) je jedinou pomocí, která může efektivně nastoupit buď ke konci, nebo po skončení záchranářských prací prvního sledu pomoci. Neexistuje za ní jiná náhrada a již vůbec ne státem koordinovaná. Bez její přítomnosti by na místě postiženém katastrofou zůstalo vakuum a proces obnovy by pro místní úřady byl mnohem složitější.

Druhá zkušenost byla rovněž důležitá, neboť ve spolupráci s armádou (vojenská sanita) bylo možné zajistit kontinuální monitoring situace na místě a využívat vojenskou i civilní RZP k výjezdům k případům vyžadujícím zásah profesionálů nebo k urgentním případům (hlášených na lince 155 a následně přesměrovaných přímo do vozu RZP, který patroloval v obci). Přestože to nebylo původním záměrem, tak alokace Krizového týmu do jednoho místa katastrofy na dobu několika dnů vedla k dobré místní znalosti a k možnosti předávat ZZS (posádkám RZP a RLP) správné, konkrétní a úplné informace o zdravotní situaci v postižené oblasti (a to zvláště s ohledem na vysokou fluktuaci posádek RZP a RLP v místě postižení - různé směny, posádky vozů atd.). Tím byl vytvořen funkční model „Monitoringu v terénu“ (zajišťováno všemi týmy: RLP, RZP, Krizový tým, dobrovolní záchranáři atd.) a „Přesměrované tísňové linky“ (zajišťováno pouze RLP a RZP). Krizový tým na místě katastrofy plnohodnotně monitoroval situaci zdravotních potřeb obyvatelstva a díky získané znalosti prostředí mohl pomoc poskytovanou profesionálními jednotkami efektivně směrovat. Možná, že se tento souhrn získaných specifických zkušeností a poznatků může stát zdrojem pro formování užší metodiky a rozvíjení teoretického konceptu druhosledové podpory.

Graf 1: Intenzita působení povodně (Voda), složek IZS, ZZS, Krizového týmu (KT) a potřebnosti léků.

Uvedený argument je ještě více posílen výše uvedenými dvěma specifickými situacemi, se kterými bylo nutné se na místě vypořádat. Pokud vše stručně shrneme, tak na místě katastrofy bylo třeba zajistit péči o místní obyvatele z pohledu jejich lékových potřeb a také monitoring jejich dalších zdravotních potřeb (převazy apod.). Jejich předávání do rukou profesionálů se ukázalo nejen jako nutné, ale i jako velmi efektivní.

16


Každý z faktorů byl ohodnocen na bodové škále od 0 do 10. Hodnocení se týká složek a jevů v rozsahu a vymezení uvedeném v textu. Časový rozsah je stanoven na prvních 14 dní od vyhlášení krizového stavu. Den 1 odpovídá neděli 8.8.2010.

Doplnění redakce

•

[Škola 2009] ŠKOLA, J. Humanitární jednotky ČČK. Sborník Konference humanitárních jednotek. Praha 2009

•

[Štorek 2002] ŠTOREK, J. Humanitární jednotky ČČK. In Zdravotnický instruktor ČČK. Praha 2002, 120 str.

•

2010] citace údajů o obci [Višňová [online].Dostupné na WWW: www.ob-vis.net.

Vyjádření starostky obce Višňová Marie Matuškové ze srpna 2010: • Z devíti částí obce Višňová zatopeny: Filipovka, Předlánce, Poustka, Višňová, Minkovice a Víska • Zatopeno 156 domů • Demolice nařízena na 2 domy „Škody na obecním majetku 30 mil Kč, škody na majetku občanů nevyčíslitelné. Obdrželi jsme 1,6 mil Kč, které byly ihned utraceny. Prvotní náklady na záchranné a likvidační práce (vyvezení odpadů, štěrk do děr na komunikacích, odstranění náplav, PHM, stravování, opravy techniky) vyčísleny na 7 mil Kč. Dosloužila hned 3 hasičská auta.“

Ing. Richard Smejkal člen OS ČČK Praha 1, velitel Krizového týmu (Humanitární jednotka)

*Pozn.: Praktická lékařka má v postižené oblasti 3 ordinace: Višňová, Arnoltice a Černousy, takže poskytuje péči pacientům nejen v obci Višňová, navíc také ordinaci v Černousích měla kompletně zatopenu.

POUŽITÉ ZDROJE

PRŮBĚH BLESKOVÝCH POVODNÍCH VE ZLÍNSKÉM KRAJI – KVĚTEN A ČERVEN 2010 ABSTRAKT Dne 16. května 2010 zasáhly území Zlínského kraje intenzivní srážky, které způsobily vzestup hladin vodních toků. Dne 17.5.2010 byla svolána povodňová komise Zlínského kraje, která od 18.5.2010 zasedala a pracovala v nepřetržitých směnách. Pro povodňové komise a veřejnost byly zřízeny stálé telefonní linky. Vzhledem ke zhoršující se situaci vyhlásil hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák stav nebezpečí, který byl následně prodloužen do 31. května 2010. Od 2. června 2010 území Zlínského kraje zasáhla druhá vlna povodní a hejtman Zlínského kraje opět vyhlásil stav nebezpečí, který trval do 13. června 2010. Klíčová slova: bleskové povodně, stav nebezpečí, Zlínský kraj

PŘÍČINY POVODNÍ Příčinou květnové povodně (16. 5. 2010 – 31. 5. 2010) byla tlaková níže, která postoupila ze Středomoří nad východ Evropy, kde setrvala bez výraznějšího pohybu po dobu více než dvou dní. Tento typ synoptické situace je pro vznik povodní ve střední a východní Evropě velmi příhodný, podobná situace se podílela i na vzniku velkých povodní v posledních letech (1997, 2002). Srážky se na severovýchodě ČR vyskytovaly již v uplynulých týdnech před povodní, což způsobilo nadnormální míru nasycení půdy. Hlavní srážková činnost započala v sobotu 15. května.

Obec Pravčice (Kroměřížsko) – nejvíce postižená obec, opakovaně zasahovaná povodněmi


17

Od sobotního do nedělního rána napadlo až 180 mm srážek za 24:00 h, do pondělního rána pak spadlo dalších až 110 mm za 24:00 h. V noci z neděle na pondělí srážková intenzita dosahovala v Beskydech 8 – 15 mm za hodinu, což se projevilo prudkými vzestupy nejprve na menších vodních tocích. Prudký vzestup následně nastal také na Rožnovské Bečvě a dále po toku na spojené Bečvě. Během pondělního rána a dopoledne došlo na menších a horních tocích ke kulminaci, srážky sice pokračovaly, avšak jejich intenzita poklesla na hodnoty do 4 mm za hodinu, což se odrazilo na malých tocích, kde hladiny kulminovaly a přešly k pozvolným poklesům. Trvalý vzestup naopak pokračoval na dolních tocích v souvislosti s dotokem z horních částí povodí. Příčinou povodně začátkem června (1. 6. 2010 – 13. 6. 2010) byla tak jako v případě květnové povodně tlaková níže nad východní Evropou. Proudění kolem středu této níže přineslo intenzivní srážky mimo jiné i na východ České republiky, do oblastí Beskyd a Bílých Karpat. Srážky se v těchto oblastech vyskytovaly již v uplynulých týdnech, což způsobilo nadnormální míru nasycení půdy.

V údolí Bečvy došlo k řadě rozlivů. K rozsáhlým rozlivům došlo i 18.5.2010 v ranních a dopoledních hodinách na soutoku Bečvy a Moravy, kde byl průtok podle údajů ČHMÚ cca 800 m3/s, a pod soutokem. Zaplavena byla dolní část města Kojetín a opět i obec Troubky. V důsledku těchto rozlivů došlo ke zploštění a zpomalení povodňové vlny. V Kroměříži hladina Moravy od dosažení III. SPA (17.5.2010 ve 24:00 h) stoupala o cca 3 – 5 cm za hodinu. Pak se zřejmě v důsledku rozlivů vzestup zpomalil, hladina ovšem začala opět stoupat a v noci z 18. na 19.5.2010 po rychlém vzestupu (až 10 cm za hodinu) kulminovala 19.5.2010 v 6:00 h na hodnotě 684 cm. Obdobný průběh měla povodňová vlna na řece Moravě i v měrném profilu Spytihněv. Od dosažení hodnoty III. SPA (17.5.2010 ve 14:00 h) zvolna hladina stoupala a kulminovala v 11:00 h 19.5.2010 při výšce hladiny 666 cm (689 m3/s).

KVĚTNOVÁ POVODEŇ Od 14.5.2010 jsou starostům obcí předávány výstrahy ČHMÚ, tedy dva dny před příchodem první povodňové vlny. V důsledku extrémních srážek v Beskydech došlo k rychlému vzestupu hladin toků v povodí Bečvy a k rychlému překročení III. SPA. Dne 16.5.2010 byly nejprve aktivovány povodňové komise měst Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. Ještě téhož dne byla provedena prověrka spojení na členy Povodňové komise Zlínského kraje (dále jen „PKZK“). Nastala intenzivní spolupráce se zástupci povodňových komisí obecních úřadu obcí s rozšířenou působností, ve stejnou dobu začíná také průběžná spolupráce s dispečinkem Povodí Moravy. Průběžně byly telefonicky zjišťovány stavy na vodních tocích v územních obvodech obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vzájemná komunikace probíhala převážně e-mailem, telefonicky či osobně při monitorování v terénu. Ve Valašském Meziříčí došlo dne 16.5.2010 ve 22:00 h k evakuaci 70 osob. S ohledem na zhoršující se situaci a na nepříznivou předpověď ČHMÚ byla prostřednictvím KOPIS HZS ZK svolána PKZK, která začala zasedat dne 17.5.2010 v 7 h a pracovat ve dvou nepřetržitých směnách. Byly zřízeny speciální stále telefonní linky pro povodňové komise a pro veřejnost. Řekou Moravou protékalo v té době jen 70 - 80 m3/s a nárůst průtoku byl v důsledku nižších srážek v Jeseníkách malý a pozvolný (kulminace 19.5.2010 ve 2:00 h bez dosažení SPA). Také průtoky v Dřevnici a Olšavě nebyly velké. Kulminace zde proběhly 17.5.2010 – tedy před příchodem povodňové vlny z Bečvy a nijak výrazně tak neovlivnily stav v Moravě.

18

Obec Pravčice – nasazení vysokokapacitního čerpadla, největší počet zasahujících hasičů na místě Dne 18. 5. 2010 ve 14:30 h vydal hejtman Zlínského kraje z důvodu vzniklé krizové situace spočívající v ohrožení životů, zdraví a majetku v důsledku opakujících se dlouhotrvajících dešťových srážek, vysoké úrovně spodní vody, vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity na většině toků Zlínského kraje, reálné hrozbě zaplavení značného území Zlínského kraje, nebezpečí přelití neregulovatelných vodních nádrží, hrozbě sesuvů a nepříznivé hydrometeorologické situaci rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů a to pro správní území obcí s rozšířenou působností Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště. Stav nebezpečí byl vyhlášen do 24.5.2010 do 24 h. V průběhu následujících dní až do 21.5.2010 docházelo k poklesu hladin řek na I. SPA. Od 22.5.2010 se ovšem stupňovaly problémy se spodní vodou a vodou z polí. V důsledku podmáčení půdy docházelo k navyšování počtu sesuvů půdy i mimo území, ve kterém byl vyhlášen stav nebezpečí. I proto byl stav nebezpečí prodloužen rozhodnutím hejtmana Zlínského kraje ze dne 24.5.2010 do 31.5.2010 a současně došlo k jeho rozšíření i na další území. Stav nebezpečí skončil dne 31.5.2010 ve 24 h.


ČERVNOVÁ POVODEŇ V důsledku extrémních srážek v povodích levostranných přítoků Moravy (Bečvy, Dřevnice, Olšava) došlo k rychlému vzestupu hladin menších toků a k rychlému překročení III. SPA. Olšava v Uherském Brodě dosáhla I. SPA dne 1.6.2010 v 19:00 h a III. SPA dosáhla již následujícího dne 2.6.2010 v 6:40 h, přičemž hladina stále stoupala. Obdobně Dřevnice ve Zlíně dosáhla z původně I. SPA ještě téhož dne 2.6.2010 v 6:00 h na III. SPA a hladina dále stoupala. Řeka Morava v Kroměříži byla na I. SPA a ve Spytihněvi na II. SPA, všechna místa byla ovšem se stoupající tendencí.

aje a

Letecký pohled na obec Kunovice – nejpostiženější území na UherskoHradišťsku

Kulminace na řece Moravě měla v důsledku vydatných průtoků v Olšavě a Dřevnici (obě řeky kulminovaly dne 2.6.2010 v 11 h) a v důsledku rozložení srážek nestandardní - opačný průběh (povodňová vlna šla proti proudu): ve Spytihněvi došlo ke kulminaci 2.6.2010 v 16:00 h., v Kroměříži 3.6.2010 ve 2:00 h a v Olomouci 4.6.2010 v 1:00 h. Dne 2.6.2010 byly tak v brzkých ranních hodinách postupně aktivovány povodňové komise měst Uherský Brod, Vizovice, Luhačovice, Zlín a Otrokovice. V 8 h již bylo zahájeno zasedání PKZK. Ještě téhož dne v 8:30 h byl hejtmanem Zlínského kraje vyhlášen stav nebezpečí pro celý Zlínský kraj. V odpoledních hodinách došlo k evakuaci 17 osob ve Zdounkách a v obci Lužkovice byla po opadnutí vody nalezena mrtvola muže. Od 3.6.2010 hladina vodních toků průběžně klesala až pod I. SPA, byly evidovány další sesuvy půdy. Stav nebezpečí byl ukončen dne 13.6.2010 ve 24 h.

ŠKODY ZPŮSOBENÉ POVODNĚMI Škody způsobené oběma vlnami povodně se projevily zejména poškozením majetku fyzických a právnických osob (včetně obcí a měst) i státu jak na budovách, tak na komunikacích, zemědělské půdě, technické infrastruktuře. Došlo také k rozsáhlé újmě na zemědělských plodinách a lesních porostech. Dalším problémem jsou sesuvy půdy a přemnožení komárů v některých částech zaplavených území.

Povodí Zlínského kraje a povodňová vlna na řece Moravě v červnu 2010

Kroměříž, 3. 6. 2010 – povodňová vlna ve 2:00

Spytihněv, 2. 6. 2010 – povodňová vlna v 16:00

Okres Zlín


19

Květnová povodeň: - zasaženo 38 obcí (celková rozloha 570 km2), - evakuováno bylo 86 osob a - evidováno 33 sesuvů půdy. Červnová povodeň: - zasaženo 108 obcí, - evakuováno bylo 25 osob a - evidováno 68 sesuvů půdy. Zlínský kraj shromažďoval údaje o předběžných škodách, které vznikly povodněmi na nemovitém i movitém majetku státu, kraje, obcí, podnikatelských subjektů, právnických osob nepodnikajících i fyzických osob. Sumarizace předběžného odhadu nákladů na odstranění následků povodní na majetku sloužícím k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní pohromou, je následující: Květnová povodeň: Červnová povodeň: Celkem Zlínský kraj:

872 255 tis. Kč 411 752 tis. Kč 1 284 007 tis. Kč

Při obnově území po povodni je nutno zaměřit se na stabilizaci dopravní infrastruktury, inženýrských sítí a nutnost rekonstrukce základní občanské vybavenosti. Při likvidaci následků povodně je nutná pomoc občanům při obnově jejich bytového fondu a rovněž pomoc podnikatelským subjektům. V případě půdních sesuvů je nutný nadále jejich trvalý monitoring, případně jejich sanace, která si vyžádá značné finanční prostředky.

ZDROJ • Zpráva o povodňové situaci na území správního obvodu Zlínského kraje květen – červen 2010 publikovaná dne 23. 8. 2010 (http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=146481&doctype =ART&nid=2754&cpi=1)

Mgr. Věra Vaculíková Vedoucí oddělení vodního hospodářství Odbor životního prostředí a zemědělství Zlínský kraj, Krajský úřad

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI Přes ničivé povodně, které se přehnaly i Zlínským krajem, měly tyto povodně na některých místech i jedno prvenství – ověřily nově vybudovaná protipovodňová opatření. Loňské povodně totiž ukázaly, že protipovodňová opatření, která vznikla po katastrofálních povodních v roce 1997 na mnoha místech ve Zlínském kraji, mají svá opodstatnění a spolu s protipovodňovým plánem měst jsou zárukou bezpečnosti jejich obyvatel. Jak uvedla Mgr. V. Vaculíková, od roku 1997 byla pozornost všech odpovědných osob zaměřena především na ochranu území v povodí řeky Moravy. V té době nejpostiženější Otrokovice jsou již dnes dostatečně ochráněny proti povodni, také obce níže po toku - Napajedla a Spytihněv. Tato opatření začala být připravována bezprostředně po hrozivé povodni. „Zbývá dořešit ochranu Tlumačova - ta vázne na majetkoprávních poměrech. Dále jsou aktivně připravována protipovodňová opatření (PPO) v oblasti souměstí Staré Město, Uherské Hradiště a Kunovice. Tam se složité územní řízení jakýmsi způsobem dotahuje do zdárného konce a tato PPO patří mezi prioritní, o jejichž financování by se měl postarat stát. Území kolem toku Moravy, které je pro náš kraj stěžejní, je celkem vyřešeno až po hranici s Jihomoravským krajem. Byla zrealizována také řada malých dílčích PPO, např. na toku Dřevnice - jez v Přílukách a Lužkovicích, oprava spodních výpustí na vodním díle Horní Bečva atd. PPO jsou financována většinou z dotací ministerstva zemědělství a z prostředků Povodí Moravy, s.p.“ Protipovodňová opatření na území Uherského Hradiště a Starého Města jsou dle vypracovaného Plánu hlavních priorit povodí ČR třetí prioritou na povodí Moravy. Sedmou prioritou je řízená inundace na území Kroměříže (seznam prioritních oblastí v povodní Moravy a Dyje lze najít na internetových stránkách1)).

20

„Otrokovice proto při bleskových povodních na Moravě v roce 2010 stály mezi dvěma řekami jako vodní tvrz. Až na několik sklepů, kam pronikla spodní voda, obstálo město beze škod. Zásluhu na tom mají nejen protipovodňová opatření, ale i práce profesionálních a dobrovolných hasičů, policie, členů povodňové komise a krizového štábu, technických služeb i dalších složek fungujících při hrozbě živelné pohromy.“ 2) „Od posledních povodní, které potrápily město Napajedla v březnu a dubnu 2006, jsme se zase něco přiučili. V minulosti byla provedena rozsáhlá protipovodňová opatření za desítky milionů korun, levobřežní zastavěná část města je ochráněna proti stoleté vodě. Na této straně řeky však hrozí jiné nebezpečí - dešťová voda, která se kanalizací dostává z celé levobřežní části do řeky. K jejímu průchodu slouží klapky v povodňové stěně a odlehčovací komory. Když se zvedne hladina řeky, je nutné tyto komory uzavřít, aby se voda netlačila kanalizací zpět do přilehlých ulic. Odlehčovací komory obsluhují zaměstnanci Moravské vodárenské a.s., kteří pracují na naší čistírně odpadních vod, klapky v povodňové stěně a na tzv. Janišově strouze zase zaměstnanci Služeb města Napajedla, p.o. Letos se svého úkolu zhostili obě organizace ve spolupráci s Jednotkou dobrovolných hasičů Napajedla opravdu na jedničku. Pro tu nejhorší variantu měli zaměstnanci Moravské vodárenské a.s. v odlehčovací


komoře připraveno velmi výkonné čerpadlo včetně vlastního náhradního zdroje.“ 3) Do Kunovic přišla voda náhle, nečekaně a všechny zaskočila. Veškerá protipovodňová opatření, která se u obce budovala, nebyla dostatečně účinná. Na místě pracovaly týmy z Charity a společnosti ADRA, které se snažily zjišťovat jednotlivé potřeby zasažených rodin, a to pro lepší koordinaci pomoci. Dobrou práci odváděl i povodňový orgán obce, jehož členové pracovali po celou dobu a účinně komunikovali se záchranáři. Přestože povodně nedosáhly ani úrovně z tragického roku 1997, znovu se ukázalo, že protipovodňová opatření pomáhají ochránit majetek občanů i obcí. Stav řeky Moravy byl na úrovni o něco více jak dvacetileté vody, přesto nadělil spoustu starostí. Potvrdilo se, že voda je schopna nás překvapit, ať jsme připraveni sebevíc a vždy s sebou přinese nové poznatky.

V neděli dorazilo do Zlínského kraje velkokapacitní čerpadlo HFS 3000 (pomoc poskytl povodňový odřad HZS Jihočeského a Plzeňského kraje)

V některých místech Zlínského kraje hasiči čerpali vodu nepřetržitě celý týden. Na některá zvlášť závažná nebo důležitá místa ochrany bylo vysláno větší množství jednotek hasičů nebo se hasiči postupně na místě střídali. Např. v zaplavené oblasti několika domů u obce Bělov na Zlínsku zasahovalo 14 jednotek hasičů z širokého okolí. Podobná situace byla v obci Zářičí na Kroměřížsku, kde se střídalo na deset jednotek hasičů. „V ORP Kroměříž byla nejsložitější situace ve Zdounkách, kde došlo k zaplavení části obce s nutností evakuace osob z domova seniorů do nedalekého kulturního domu. Další kritické místo bylo ve Kvasicích, kde z důvodu ochránění obce a zajištění rozlivu vody do lesa musela být odstřelena hráz Panenského potoka. V Pravčicích vznikla laguna ohrožující obydlené části obce, která se zde držela již třetí týden od předchozí květnové povodně. Nasazením velkého počtu čerpací techniky byla hladina udržována v bezpečné výši, při červnové povodňové vlně již bylo přikročeno k překopu komunikace a tím došlo k samovolnému odtoku zadržované vody. K nejsložitější situaci došlo ve městě Kunovice, kde došlo k zaplavení dvou ulic do výšky cca 70 cm a zasažená plocha tvořila cca 50 – 60 ha. V Uherském Brodě došlo k zaplavení regionální rozvodny firmy E.ON 110/22 kV, dále odříznutí Valašského Meziříčí na hlavních silničních tazích (Hranice n. Moravě – Valašské Meziříčí-Rožnov p. Radhoštěm - E 442, 35; Valašské Meziříčí – Nový Jičín - 57; Valašské Meziříčí – Vsetín – I/50), ohrožení chlorovodíkové stanice v Rožnově p. Radhoštěm ve firmě ON Semiconduktor Czech republic s.r.o., dále zřícení rodinného domu a ohrožení dalších v obci Vidče u Rožnovské Bečvy.“ Do Kunovic přijela také psycholožka HZS Zlínského kraje, která se snažila se svými kolegy z psychosociálních týmů řešit těžký dopad povodní na psychiku místních lidí. „Technicky nejnáročnější situace v okrese Zlín byla při přečerpávání potoka Hrabůvky do Dřevnice v Otrokovicích a při čerpání laguny v katastru obce Bělov a to z hlediska možností příjezdu a ustavení zásahové požární techniky, neboť příjezdové cesty byly slepé a úzké a nebyl zde dostatek prostoru pro otáčení a vzájemné vyhýbání požární techniky.“

Zasahující hasič evakuuje vlastní rodinu – ani profesionálním záchranářům se tyto pohromy nevyhýbají (profesionální hasič na snímku je zároveň členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce) Pozn. redakce: Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje poskytl svou fotodokumentaci, za což děkujeme a při té příležitosti jsme požádali tiskového mluvčího mjr. Mgr. Bc. Iva Mitáčka o několik momentů z loňských povodních.

ZDROJ • 1) Internetové stránky Povodí Moravy, s.p. www.pmo.cz/pop/2009/moravaúend/d-povodne/d4.html • 2) Otrokovické noviny č. 6/2010, Michal Kratochvíl, http://www.otrokovice.cz/newWebOtr/otrNoviny/ otrNoviny.aspx?item=2010 • 3) Napajedelské noviny č. 7/2010, Stanislava Kozmíková, http://www.napajedla.cz/oficialniprezentace/mesto-napajedla/noviny/ • Internetové stránky HZS Zlínského kraje www.hzs-zlkraje.cz


21

NA AKTUÁLNÍ TÉMA – „DĚKUJEME, ODCHÁZÍME“ Počátek roku 2011 v resortu určuje dění kolem akce „Děkujeme, odcházíme“, která je projevem nespokojenosti nemocničních lékařů; a jejímž východiskem je standardní právní prostředí státu, zde reprezentované možnostmi zákoníku práce. Odezva vedení resortu směřující k využití možností nestandardního právního prostředí, reprezentované zákonem o krizovém řízení, otevírá opětovně základní otázku o zajišťování bezpečnosti České republiky a jejích občanů, včetně zdravotnických pracovníků. Je nutné se vrátit k základním dokumentům bezpečnostní politiky, jako je Bezpečnostní strategie České republiky, a zde hledat odpověď: „Bezpečnostní politika je vnímána jako souhrn opatření a kroků za účelem prevence a eliminace hrozeb a z nich vyplývajících rizik s cílem zajistit vnitřní a vnější bezpečnost, obranu a ochranu občanů a státu.“ Pod pojmem hrozba se rozumí jakýkoli fenomén, který má potencionální schopnost poškodit zájmy České republiky. Hrozba může být přírodní nebo může být způsobena aktérem nadaným vůlí a úmyslem – jedincem, skupinu, organizací…. Pod pojmem riziko se rozumí možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne událost, která se považuje z bezpečnostního hlediska za nežádoucí. Riziko je vždy odvoditelné z konkrétní hrozby. Míru rizika = pravděpodobnost škodlivých následků = je možno posoudit na základě analýzy rizik (ta vychází mimo jiné i z posouzení připravenosti společnosti hrozbám čelit). Pod pojmem bezpečnost se rozumí žádoucí stav, kdy jsou na nejnižší míru snížena rizika plynoucí z hrozeb vůči: obyvatelstvu, svrchovanosti a územní celistvosti, demokratickému zřízení a principům právního státu, vnitřnímu pořádku, životnímu prostředí, plnění mezinárodních bezpečnostních závazků a delším definovaným zájmům. Takto vnímané bezpečnost České republiky je předmětem zájmu a působnosti národního bezpečnostního systému, součástí kterého je i zdravotnictví, a který je od roku 2000 budován nad kompetencemi a působnostmi jeho jednotlivých prvků (definovaných citovaným krizovým zákonem). V nastalé diskusi mezi Českou lékařskou komorou, resp. LOK-SČL a MZ ČR, se opět, jako v nedávné minulosti (viz aktivita exministryně zdravotnictví doc. MUDr. Milady Emmerové, CSc.), najednou objevují úvahy o „využití krizového managementu“, a to nejen vládního, ale i resortního. A to i přes ustanovení dotčeného krizového zákona, který ministerstvu

22

zdravotnictví jednoznačně svěřuje odpovědnost za: vedení přehledu možných zdrojů rizik, provádění analýzy ohrožení a v rámci prevence odstraňování nedostatků, které by mohly vést ke vzniku krizové situace; a za rozhodování o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků (pokud zvláštní předpis nestanoví jinak). V kontextu výše uvedeného je „akce Děkujeme, odcházíme“ hrozbou, která v sobě skrývá riziko navození stavu ve zdravotnictví, který bude pro pacienty nežádoucí! Rozsah následků je pak nutno posoudit analýzou uvedeného rizika, včetně schopnosti resortu, resp. společnosti čelit podobné hrozbě. Dosavadní průběh událostí spíše nese příznaky specifické bezradnosti, generované nezkušeností s obdobnou situací! Z hlediska zákonitostí vývoje krizových situací se jedná o předkrizový stav, který je ještě řešitelný obvyklou činností správních úřadů tak, aby nedošlo k rozvoji krize ve zdravotnictví (jako důsledek průběhu skutečnosti, která naruší chod zdravotnictví jako citlivé infrasktruktury společnosti do takové míry, že bude ohrožena její stabilita), např. vznikem lékařské katastrofy1 (tj. zhroucení zdravotní péče o jednotlivce jako důsledek události, zde: nedostatek lékařského personálu). Teprve v tomto okamžiku bude možno uplatnit nástroj vyhlášení „krizové stavu“ ve smyslu platné krizové legislativy. Profesionální práce s krizovou legislativou a navazujícími dokumenty je však také v resortu zdravotnictví odvislá od existence stabilního a profesionálního systému krizových manažerů, kteří jsou především resortně připravovaní k specifické odborné způsobilosti, kterou v současných podmínkách bezesporu resortní krizový management je a bude čím dál víc. Klíčovým pro krizový management resortu se jeví multioborový a interdisciplinární profesionální tým odborného útvaru ministerstva zdravotnictví a jeho zásadní role sekretariátu krizové štábu ministerstva; a také manažerská zdatnost všech členů krizového štábu jako pracovního orgánu ministerstva k řešení krizových situací. V resortní působnosti nadále zůstává zajistit koordinaci příprav ve znění koncepce krizového řízení zdravotnictví, která řeší v souladu s 1

WADEM : PREHOSPITAL AND DISASTER MEDICINE : HEALTH DISASTER MANAGEMENT, GUIDELINES FOR EVALUATION AND RESEARCH IN THE UTSTEIN STYLE, Volume 17, supplement 3, 2004


výsledky vědeckého poznání a s potřebami společnosti zásadní otázky zdravotnické politiky, a to i v rámci zajišťování bezpečnosti České republiky. V tomto smyslu je požadavek na nápravu celého systému zdravotní péče – resortní krizový management nevyjímaje - plně legitimní a nanejvýš aktuální, již proto, že na podobnou hrozbu společnosti nemá současný národní krizový management připravený scénář řešení, ani v podobě typového plánu krizové situace. Využití krizového managementu resortu je možné za předpokladu reálně prováděné analýzy hrozby a všech rizik z ní vyplývajících; k tomu je dostupný nástroj permanentního vyjednání všech dotčených stran a průběžné uvažování o možnostech řešení, včetně přípravy nezbytné sady krizových opatření pro případ vyhlášení legitimního krizového stavu. Krizový stav se však vyhlašuje na část nebo na celé území státu; zdravotnictví však pokrývá celé území státu a všechny dopady hrozby, resp. vyplývající rizika by se dotýkaly všech občanů, nejen jednotlivých kategorií pacientů. S ohledem na předem známé datum naplnění hrozby je klid v resortním krizovém managementu přinejmenším znepokojující. Vždyť odchodem předpokládaného počtu cca 3 700 lékařů se dostane zdravotnictví, resp. dotčení poskytovatelé zdravotní péče, do situace ne nepodobné odlivu lékařů v důsledku doplňování Armády České republiky podle branného zákona a zcela evidentně si vynutí nutnou „restrukturalizaci systému poskytovatelů zdravotní péče, ale i vlastní rozsah poskytované zdravotní péče“, i když při nadbytku zdravotních sester. Jsou-li takové scénáře k dispozici (jako výraz řízení připravenosti resortu od roku 2000 do dnešních dní), lze použít dostupný legitimní nástroj „tvorby nového krizového plánu

ministerstva zdravotnictví“ na zvládnutí personální krize. Scénář branného zákona je však svázán s použitím krizového stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; dopady na krajská zdravotnická zařízení a možnosti krajských vlád jsou soustředěny na krajské správní celky a v pravomoci hejtmanů jsou pak nižší krizové stavy. Představa, že kraje budou operovat s krizovými opatřeními krátkodobého charakteru a vláda s dlouhodobými krizovými opatřeními, je precedentní pro roztržení jednotně zajišťované zdravotní péče na celém území České republiky, ale také pro anomální mechanismy krizového řízení. Nerespektování pravidel krizového řízení národního bezpečnostního systému resortem povede pod tlakem času k obrazu „zoufalého hašení požáru“. Úlohou MZČR je odvrátit jednoznačnými a přitom legitimními kroky předem anoncovanou personální krizi ve zdravotnictví. SKPZ se znalostí problematiky krizového plánování ve zdravotnictví, včetně souvisejících legislativních norem, jednoznačně preferuje urychlené dosažení dohody a návratu lékařů do nemocnic. Prevencí obdobných krizových stavů v českém zdravotnictví je jednoznačně bezodkladná realizace ministerstvem představené reformy zdravotnictví, do které však musí být aktivně zapojeny i krajské vlády, stavovské, profesní a odborové organizace, a další věcně příslušné instituce ve zdravotnictví.

V Praze dne 24. ledna 2011

Výbor SKPZ ČLS JEP

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST V ROCE 2011 – NOVELA KRIZOVÉHO ZÁKONA Začíná se blýskat na lepší časy i pro zdravotnictví? S počátkem nového roku 2011 začala platit novela vydaná nařízením vlády č. 431 ze dne 22. prosince 2010, kterou se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení, při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností. Také zapracovává příslušné předpisy

Evropské unie a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury. Co je konkrétně nového? V podstatě jde o rozsáhlou úpravu, ale stručně. Upravuje se vymezení pojmů, doplňují se opatření při vyhlášení stavu nebezpečí, stanovují se průřezová a odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury. Rozšiřují se práva a povinnosti orgánů krizového řízení při vyhlášení nouzového stavu a stavu ohrožení - vlády, ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví,


23

Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky.

f)

Upřesňují se působnosti orgánů kraje a dalších orgánů s působností na území kraje – hejtmana, krajského úřadu, hasičského záchranného sboru kraje, také orgánů obcí s rozšířenou působností – starosty, obecního úřadu a bezpečnostních rad a krizových štábů.

g)

V obecných ustanoveních se upřesňuje finanční zabezpečení krizových opatření, zabezpečení závaznými geografickými podklady a oblast zvláštních skutečností. Upravují se práva a povinnosti osob - právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob.

h)

i) Nově se definuje kritická infrastruktura její subjekty, prvky, ochrana, kritéria a povinnosti a plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Zavádí se pojem styčný bezpečnostní zaměstnanec s určením jeho povinnosti včetně požadavků na jeho odbornou způsobilost a vzdělání. Doplňují se oblasti kontroly, přestupků, správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob, společná ustanovení ke správním deliktům a vztah ke správnímu řádu. Nově se stanovují pokuty za přestupky fyzických osob až do 100.000,- Kč a za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob až do výše 3.000.000,- Kč.

j)

k)

l) Co vyplývá z novely krizového zákona a co stojí za povšimnutí? 1. Nové vymezení pojmů: a) krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením nebo 2. ochranou kritické infrastruktury, b) krizovou situací mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému2), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), c) krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob, d) pracovní povinností povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci, která je nutná pro řešení krizové situace a kterou je tato osoba povinna konat v místě určeném orgánem krizového řízení, e) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení,

24

m)

věcným prostředkem movitá nebo nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace, kritickou infrastrukturou prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu35), zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu, evropskou kritickou infrastrukturou kritická infrastruktura na území České republiky, jejíž narušení by mělo závažný dopad i na další členský stát Evropské unie, prvkem kritické infrastruktury zejména stavba, zařízení, prostředek nebo veřejná infrastruktura36), určené podle průřezových a odvětvových kritérií; je-li prvek kritické infrastruktury součástí evropské kritické infrastruktury, považuje se za prvek evropské kritické infrastruktury, ochranou kritické infrastruktury opatření zaměřená na snížení rizika narušení funkce prvku kritické infrastruktury, subjektem kritické infrastruktury provozovatel prvku kritické infrastruktury; jde-li o provozovatele prvku evropské kritické infrastruktury, považuje se tento za subjekt evropské kritické infrastruktury, průřezovými kritérii soubor hledisek pro posuzování závažnosti vlivu narušení funkce prvku kritické infrastruktury s mezními hodnotami, které zahrnují rozsah ztrát na životě, dopad na zdraví osob, mimořádně vážný ekonomický dopad nebo dopad na veřejnost v důsledku rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života, odvětvovými kritérii technické nebo provozní hodnoty k určování prvku kritické infrastruktury v odvětvích energetika, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, doprava, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správa.

2. Práva a povinnosti Ministerstva zdravotnictví: Ministerstvo zdravotnictví je v době krizového stavu oprávněno: a) zajistit nákup a distribuci potřebných léčivých přípravků, a to i neregistrovaných podle zvláštního právního předpisu; v tomto případě neplatí povinnost oznámení a zveřejnění výjimky podle tohoto zvláštního právního předpisu, b) koordinovat na vyžádání kraje činnost zdravotnických záchranných služeb a zdravotnických zařízení, která mají urgentní příjem anebo statut specializovaného centra, při poskytování neodkladné zdravotní péče, c) rozhodnout o rozsahu poskytované zdravotní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních v případě zavádění regulačních opatření podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.


Dále pak ministerstvo jako ústřední správní úřad: •

zajišťuje připravenost na řešení krizových situací v jeho působnosti

•

zřizuje pracoviště krizového řízení,

•

zpracovává plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací, (dále jen "krizový plán"); krizový plán schvaluje ministr,

•

zřizuje krizový štáb jako pracovní orgán k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, jehož složení a úkoly určí a věcné, organizační a administrativní podmínky pro jeho činnost zajistí ministr,

•

•

•

•

•

poskytuje Ministerstvu vnitra každé dva roky informaci o provedených kontrolách subjektů evropské kritické infrastruktury včetně informací o závažných zjištěních a nařízených opatřeních.

Dále pak:

zajišťuje na základě vyžádání jiného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu provedení odborných prací vyplývajících z jejich působnosti,

vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,

•

poskytuje na požádání podklady ministerstvům, krajským úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností,

rozhoduje o činnostech k řešení krizových situací a ke zmírnění jejich následků, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

•

vyžaduje prostřednictvím Ministerstva vnitra potřebné podklady od krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,

organizuje okamžité opravy nezbytných veřejných zařízení pro přežití obyvatelstva a k zajištění funkčnosti veřejné správy,

•

stanovuje podřízeným územním správním úřadům povinnost poskytovat na vyžádání podklady pro zpracování krizových plánů krajů.

vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, obcím, právnickým a fyzickým osobám.,

•

ministerstva si poskytují bezplatně a bez zbytečného odkladu údaje z informačních systémů veřejné správy, které spravují, a to v rozsahu nezbytném pro zajišťování připravenosti na krizové situace a při jejich řešení, nebrání-li tomuto poskytnutí zvláštní právní předpis.

•

navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra,

•

vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby, jako provozovatele stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury nebo prvku evropské kritické infrastruktury, informace nezbytné k určení těchto prvků včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,

•

určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury, a o tomto určení informují bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na takto určených prvcích evropské kritické infrastruktury,

•

poskytuje Ministerstvu vnitra jednou ročně informaci o ochraně evropské kritické infrastruktury včetně údajů o typech zranitelnosti, hrozbách a zjištěných rizicích,

•

Ministerstvo jako ústřední správní úřad k ochraně kritické infrastruktury náležející do jeho působnosti:

•

•

zasílá návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu; návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury, kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole,

Závěrem Tímto stručným sdělením jsem chtěl upozornit na platnou novelu krizového zákona, která má samozřejmě dopad na všechny subjekty v resortu zdravotnictví, správní úřady a ostatní zúčastněné. Současně s novelou zákona č. 240/2000 Sb. bylo nařízením vlády č. 431ze dne 22. prosince 2010 novelizováno i nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb. a současně bylo vydáno i nové nařízení vlády č. 432 ze dne 22. prosince 2010 o kritérií pro určení prvku kritické infrastruktury, které definuje odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury. Držme palce ministerstvu zdravotnictví, ale i sobě při aplikaci těchto novel do praxe (najdete je ve Sbírce zákonů v Částce 149). Jsem přesvědčený, že právě naše odborná Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti JEP ČLS má obrovský potenciál pomoci. Vše nejlepší, hodně zdraví a pevné nervy v roce 2011 přeje všem


Ing. Jaroslav Hora Fakultní nemocnice Na Bulovce referát krizové připravenosti

25

KALENDÁŘ AKCÍ Termín: 3. února 2011

„UČÍME SE OD JINÝCH“ Důležité upozornění vydané Červeným křížem a záchrannými organizacemi:

Název: Medicína katastrof Brno 2011 Pořadatel: Úrazová nemocnice Brno Místo: Brno, hotel Holiday Inn Přihlášky k aktivní účasti: 7. 1. 2011 Odkaz: http://www.meka-brno.cz

Termín: 4. února 2011 Název: Setkání členů SKPZ Pořadatel: SKPZ a FN Brno Místo: FN Brno, Jihlavská 20, Brno Odkaz: http://www.skpz.cz

Záchranáři a řidiči ambulance si všimli, že u dopravních nehod má většina zraněných u sebe mobilní telefon. U zraněných osob, se kterými nelze komunikovat, zásahové síly neví, koho by měli z dlouhého seznamu adres kontaktovat. Řidiči a lékaři záchranné služby tedy navrhli, aby každý zadal do svého adresáře v mobilu osobu, kterou je třeba kontaktovat v nouzovém případě, pod mezinárodně uznávanou zkratku: ICE = In Case of Emergency (pro případ záchrany). Pod touto zkratkou zaznamenejte telefonní číslo osoby, která bude v případě nouze kontaktována policií, hasiči či první pomocí. Pokud chcete kontaktovat více osob, potřebujete ICE1, ICE2, ICE3 atd. Předejte, prosím, toto hlášení všem kamarádům a známým, aby tato zkratka nalezla celosvětové uplatnění.

Termín: březen 2011 Název: Seminář pandemie chřipky Pořadatel: SKPZ + MZ ČR + WHO ČR + WHO SR

TÉMATA ČASOPISU PRO ROK 2011

Místo: Brno Odkaz: http://www.skpz.cz

Termín: 18. – 21. dubna 2011 Název: XI. Konference pracovníků krizové připravenosti ve zdravotnictví Pořadatel: Nemocnice Česká Lípa a.s.

Redakce časopisu odsouhlasila pro letošní rok následující témata, na které se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:

•

POVODNĚ 2010

•

AKČNÍ PLÁN ČR KE ZVÝŠENÍ PROOČKOVANOSTI PROTI SEZÓNNÍ CHŘIPCE

•

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST RESORTU

•

KRITICKÁ INFRASTRUKTURA A NÁRODNÍ

Místo: Česká Lípa – Sloup v Čechách Přihlášky k aktivní účasti: pí Marková Odkaz: http://www.nemcl.cz

Termín: 8. – 10. června 2011 Název: Medicína katastrof Zlín 2011 Pořadatel: SKPZ ČLS JEP Místo: Zlínský kraj

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM

Přihlášky k aktivní účasti: do 30.3.2011 Odkaz: www.skpz.cz

A LEGISLATIVNÍ RÁMEC KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI (1. číslo)

Pokud Vás témata zaujala a máte zájem přispět do časopisu svými příspěvky, zasílejte je, prosím, na adresu redakce. Těšíme se na Vaše příspěvky. Redakce

26


[Krizová připravenost zdravotnictví]

Recommend Documents