[Krizová připravenost zdravotnictví]

[Krizová připravenost zdravotnictví] 0

OBSAH Úvodní slovo Činnost SKPZ

Číslo: 1/2015

5. ročník

Časopis se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví a bezpečnosti ČR a okolních zemí.

Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc.; Pavel Štyndl, DiS.; Ing. Vratislav Příhoda; Ing. Tomáš Halačka a Ing. Jan Soukup. Ing. Vašek Fišer Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, 128 00 Praha Tel.: 775 163 814, email: [email protected]

Zápis z jednání Výboru společnosti dne 26.1.2015 ….…..… str. 3 Záznam z pracovní cesty dne 30.1.2015….…..… str. 5 Závěry Výboru SKPZ ….…..… str. 19 Akce SKPZ Fišer V.: XV. Konference pracovníků krizové připravenosti ve zdravotnictví ve Sloupu v Čechách ……….. str. 17 Závěrečná zpráva z workshopu VNN v Jihlavě ……….. str. 21 Ostatní akce a články Nováková Š.: Mozaika připravenosti zdravotnických složek v ČR na hrozby biologického charakteru aneb poznatky odborné společnosti z nácviků a cvičení VNN v roce 2014 ……….. str. 7 Nováková Š.: Nová bezpečnostní strategie ČR ……….. str. 16

Číslo vychází: 30. 8. 2015 Termín vydání dalšího čísla: 30. 12. 2015 Grafická úprava časopisu: SKPZ ČLS JEP Periodicita: 2x ročně (od 1. 1. 2013) ISSN 1804-9303

TÉMATA ČASOPISU

PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE:

PRO ROK 2015

Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů.

…….... str. 2

Redakce časopisu odsouhlasila pro následující rok témata, na která se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:   

MEDICÍNA KATASTROF, ČERVEN - ROŽNOV POD RADHOŠTĚM SEMINÁŘE SKPZ PRO ZZS A KHS SE ZAMĚŘENÍM NA PROBLEMATIKU VNN JINÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA

Pokud Vás témata zaujala a máte zájem přispět do časopisu svými příspěvky, zasílejte je, prosím, na adresu redakce.


Těšíme se na Vaše příspěvky.

ÚVODNÍ SLOVO Vážení čtenáři, vážení členové SKPZ, příprava červnové konference Medicína katastrof je vždy vysilující a vyžaduje max. nasazení nejen členů Výboru SKPZ, ale i dalších osob, které se dobrovolně staly členy výborů konference MEKA za účelem její důstojné organizace a kvalitní náplně po stránce obsahové, tj. odborné. Společně s další vzdělávací odbornou akcí – workshopem pro ZZS k tématu VNN - kterou jsme v první polovině roku pořádali vedle posledního „Sloupu“ a jedním odloženým seminářem na téma povodně, který se opět nepodařilo zajistit především z hlediska odborných účastníků, je toto období důkazem, že silami (členů Výboru SKPZ) je nutné šetřit, a to nejen v terénu, ale také při výkonu dobrovolné činnosti ve Výboru SKPZ. Výbor konference víceméně kopíroval Výbor SKPZ, proto je nutné ocenit, že za účelem přípravy konference se sešel hned 3x (Brno, Sloup a Rožnov pod Radhoštěm) vždy s měsíčním odstupem. Plnění úkolů přesto vázlo stejně jako vázlo přihlašování českých účastníků (k 30.3. t.r. bylo přihlášeno 50 účastníků konference, ale z tohoto počtu tvořili účastníci z ČR sotva 20 %). „Světluškou“ tohoto ročníku konference se stal Štěpán Mana ze zlínské ZZS, kterému bych tímto ráda poděkovala nejen za sebe, ale i za celý výbor konference, protože díky jeho vstřícnosti, pečlivosti a především výdrži se konference uskutečnila a měla hladký průběh. Závěry z konference Vám přineseme v dalším čísle. Výbor SKPZ tedy potřeboval letošní léto na odpočinek, protože bylo nutné znovu načerpat síly a energii. Nízká aktivita členské základy si totiž, po prvním čtyřletém (vlastně spíše pětiletém) období, vybírá svou daň. Přestože Vám v tomto čísle představujeme složení Výboru a Revizní komise SKPZ, tak jak se na něm členové obou orgánů dohodli, otázkou zůstává, zda se v této podobě sejdou zástupci obou orgánů i v září. Aktivity SKPZ

se neustále rozrůstají a lidí ochotných se na nich aktivně podílet bohužel spíše ubývá. V listopadu tak můžete s velkou pravděpodobností očekávat, že na Shromáždění členů SKPZ v Hradci Králové (nebude-li dříve) se bude Výbor i Revizní komise ptát, zda vůbec členové stojí o aktivní odbornou společnost a co jsou ochotni udělat či jak k tomuto stavu přispět. Velice neradi bychom kromě poslední letošní konference ve Sloupu (která naštěstí našla svého pokračovatele i místo – více se dočtete uvnitř), oznamovali i konec konference Medicíny katastrof ve Zlínském kraji a konec celé SKPZ. Věřím, že SKPZ mám ještě co členům a odborníkům nabídnout, že její možnosti jsme stále ještě nevyčerpali způsobem, který by jí neumožňoval další existenci. Bohužel nutno konstatovat, že s tím nejcennějším, co má (měla) - s lidskými zdroji - jsme hospodařili (sice v dobré víře) natolik špatně, že se nám dlouhé latentní období členské základy vrátilo i s úroky. Využijte proto, prosím, následujících měsíců k zamyšlení nad tím, co odborná společnost SKPZ nabízí za možnosti, co Vám jednotlivcům přináší a co můžete naopak udělat Vy pro její rozvoj a světlou budoucnost. Redakce časopisu pro Vás připravila novou obálku časopisu, kterou díky opožděnému vydání tohoto čísla můžete vidět již nyní. Nové čtyřleté období SKPZ tak i navenek avizuje první změny, které budou pokračovat.

V Praze dne 13. srpna 2015 Mgr. Šárka Nováková redaktorka


ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ VÝBORU SPOLEČNOSTI USKUTEČNĚNÉ DNE 26.1.2015 Účastníci: MUDr. J. Štorek, Mgr. Š. Nováková, MUDr. J. Mašek + dva členové korespondenčně KHS (viz informace o struktuře členské základny uvedené ve výročních zprávách SKPZ)  schválen návrhu rozpočtu pro rok 2015 (viz příloha č. 1)

1) Výbor 

VÝSLEDKY VOLEB: a) složení Výboru SKPZ předseda: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. místopředseda: MUDr. Jiří Mašek sekretář: MUDr. Pavel Hrdlička tajemník, pokladník: Mgr. Šárka Nováková vědecký sekretář: Ing. Pavel Častulík, CSc. b) složení Revizní komise předseda: Ing. Tomáš Halačka člen: MUDr. Jiří Wachsmuth člen: Ing. Václav Fišer



Členská základna, členské poplatky:

- informace o platbách členských příspěvků v roce 2014: k 25.11.2014 neuhrazeno 24 členy, tj. téměř jedna třetina, projednáno na výboru dne 26.11., úhrada některými členy, celkové příjmy za členské poplatky od roku 2011 klesly o 3 tis. Kč z důvodu poklesu počtu členů SKPZ - vyřazení neplatičů: Lenka Caklová (ověřen její souhlas), Monika Kornerová - informace o zrušení členství na základě předložené žádosti člena SKPZ: - odchod do důchodu: Ing. J. Mlejnecký, Ing. V. Pour - změna zaměstnání: Mgr. T. Halajčuk, Z. Vodková - v roce 2014 přijata jedna nová žádost o členství - pro srovnání v roce 2013 bylo vyřazeno 8 členů + 1 úmrtí + 1 vlastní žádost - úkol Výboru a RK: zvýšit činnost v prezentaci SKPZ za účelem získání nových členů, zaměřit se především na kraje, VŠ, nemocnice, ZZS,



PŘÍPRAVA NOVÉHO PROGRAMOVÉHO PROHLÁŠENÍ 2015-2018 (odloženo na další jednání Výboru).

2) Konkrétní akce SKPZ 

Informace o připravovaných/plánovaných vzdělávacích akcích - setkání s dobrovolníky (zvážit); - seminář k VNN na Vysočině (uspořádat na jaře?); - konference ve Sloupu (duben, tajemník zajišťuje dárek za SKPZ, finance?); - MEKA 2015 v Rožnově pod. Radhoštěm v termínu 10.-12.6.2015; jednání proběhne dne 5.2.2015 v Brně* - Seminář „utopená nemocnice“ v Uherském Hradišti v termínu 13.-14.5.2015; - Setkání s hejtmany (zvážit); - Kulatý stůl ve spolupráci se SZÚ**; - seminář „radiace“ ve spolupráci s prof. Navrátilem a jeho OS ČSL JEP v termínu 18.19.9.2015 na Kladně (viz zápis prof. Navrátila příloha č. 2). *Dne 30.1.2015 MUDr. Štorek a Mgr. Nováková uskutečnili pracovní cestu do Uherského Hradiště a Zlína za účelem projednání spolupráce se starostou UH, děkana FLKŘ a hejtmana ZK, zápis z této cesty viz příloha č. 3 **Jednání na konferenci Ochrana obyvatelstva v Ostravě, zápis viz příloha č. 4 

Zahraniční akce


-

Izrael 2016 – článek do časopisu z roku 2014 spojit s pozvánkou na rok 2016

-

Projednat na MZ ČR (BKŘ) možnosti využití krizových peněz ZZS na tyto akce (které náklady lze z toho proplatit, vybrat zástupce ZZS napříč ČR), současně zda je možnost pro ostatní subjekty resortu zdravotnictví obdržet nějakou dotaci MZ na tyto zahraniční akce

- SKPZ nadále usiluje o spolupráci v projektech do bezpečnostního výzkumu a dalších programů EU Ú: Schůzka na SZÚ Praha ke grantům (MUDr. Vít a MUDr. Novotná) Ú: Projekt „komunikace“ s FTN – připravit studii = dotazníková akce 5) Různé

3) Redakční rada časopisu 

Články do časopisu SKPZ v roce 2015, resty z roku 2014: - Častulík+Mašek – Lýbie, Izrael, - FTN – spolupráce ZZ a ČČK, - Nováková - závěry MEKA 2014 budou/jsou obsahem druhého čísla roku 2014() - Možnost zařadit studentské práce pokud se rozvine spolupráce s fakultami



ČLS JEP: Návrhy na jmenování nových členů akreditačních komisí pro MZ ČR na funkční období 2015-2020 – za urgentní medicínu MUDr. Josef Štorek, Ph.D. – odesláno na MZ na začátku ledna 2015 (vyřizuje na MZ ČR: Zbyněk Podhrázký)



28.1.2015 valná hromada ČLS JEP (prof. Blahoš čestným členem předsednictva ČLS)



Jiří Mašek – spojka mezi SKPZ a Asociací ZZS, zahájit větší spolupráci – dodat písemnou informaci o možnostech spolupráce, které by J.M. prezentoval na jednání Asociace ZZS dne 25.2.2015. Podklady zaslat do 20.2., Z: Štorek (včetně vzdělávání v UM), na dalším jednání Asociace ZZS by byla možná osobní přítomnost s ústní informací



Zpráva o cvičení VNN v Plzeňském kraji s úmrtím pacienta – za pozorovatele SKPZ vypracovat sumarizaci postřehů a doporučení



Cvičení VNN v Brně na letišti – zvážit výstup do časopisu

Složení redakční rady pro 2015-2018 - dosavadní složení: MUDr. Štorek, MUDr. Mašek, Ing. Halačka, Ing. Častulík, Mgr. Nováková, Ing. Soukup, MUDr. Prattingerová, Ing. Příhoda, p. Štyndl - členové Výboru (příp. RK) chtějí vystoupit z redakce časopisu, budou nadále přispívat z titulu svého členství v orgánech SKPZ. Tyto nahradit jinými členy SKPZ – řešit ve Sloupu v Čechách na konferenci. - Výbor konkrétně navrhuje nabídnout místo v redakci Martinu Brejchovi a v případě potřeby realizovat jednání redakce v Plzni. - jednání redakce 2015-2018 budou spojena s jednání Výboru či RK (duben Sloup, listopad Hradec K., tj. dvakrát ročně). - Příprava nové obálky časopisu.





článek do Praktického lékaře (neuskutečněno Štorek).

Zápis z jednání Výboru bude postoupen na vědomí členům Revizní komise k jejímu vyjádření a schválení vzhledem k bodům týkajících se hospodaření a Revizní komise.

Zapsala: Mgr. Šárka Nováková Schválil: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Dne: 3.2.2015

4) Věda a výzkum – projekty


ZÁZNAM Z PRACOVNÍ CESTY VÝBORU SPOLEČNOSTI ZE DNE 30.1.2015 Účastníci: MUDr. J. Štorek, Mgr. Š. Nováková 1. Děkan FLKŘ UTB, Uherské Hradiště  Nejprve projednána konference MEKA 2015 – aktivní účast FLKŘ jak ze strany pedagogů, ale i studentů, FLKŘ vyšle v případě potřeby autobus na konferenci. Studentům uspořádat studentskou sekci na konferenci a přizvat i studenty z jiných fakult. Pokud bude více studentů, lze uspořádat v květnu prezentaci studentských prací s následným výběrem přednášek na konferenci (optimálně skloubit se semináře, resp. volně navázat termínově). Příp. možnost prezentace EGO Zlín. Ú: Oslovit dopisem děkana FLKŘ a předsedy SKPZ ostatní děkany fakult s nabídkou účasti, Z: Nováková+Štorek Ú: Aktualizovat seznam fakult zabývajících se krizovým řízením, Z: Nováková+Navrátil Ú: Oslovit vedoucí kateder s nabídkou zařazení do studentské sekce a současně vytvoření „výboru“ pro výběr studentských přednášek. Dále pak lze využít i do časopisu SKPZ v rozsahu cca 5 stran. Vytvořit z nich redakční radu pro časopis SKPZ. Z: Nováková+Štorek+Hron. 

Projednána spolupráce při žádosti o granty z vědy a výzkumu, a to nejen Bezpečnostního výzkumu, u kterého lze předpokládat, že bude ještě letos znovu vypsána výzva na nevyčerpané finanční prostředky; ale i OPVZ. Ú: Seznam recenzovaných a impaktovaných časopisů (vyžádat od prof. Navrátila), Z: Nováková+Štorek Ú: Zaslat náměty společného projektu společně s poděkováním za přijetí děkanem, Z: Štorek+Nováková+Častulík, T: během února Ú: Zaslat na základě výzvy z FLKŘ projektový záměr pro společný projekt. Z: Štorek+Častulík+Nováková





 

Projednána propagace SKPZ na FLKŘ – formou plakátu nebo textu v informačním televizním systému fakulty. Dodat text s dvojí či trojí obměnou podle aktuální společně připravované akci. Ú: Příprava textu a projednání podmínek ze strany FLKŘ, Z: Nováková, T: během února Ú: Odsouhlasit časové rozvržení a plán propagace, úprava navržených textů do finální podoby, Z: Nováková, T: do konce března Projednána možnost uspořádat seminář „utopená nemocnice“ v prostorách fakulty. Ú: Prověřit termín semináře a možnosti fakulty na přednáškové prostory (cca 30 osob), možnosti ubytování a stravování a přípravy/tisku finálního sborníku přednášek. Z: Nováková, T: do konce února Konference v krizové logistice na regionální úrovni bude zřejmě letos pokračováno (září). FLKŘ pořádá na konci května vlastní konferenci k chemickým zbraním, pozvánku výbor obdrží.

2. Starosta města Uherské Hradiště  Starosta se z jednání omluvil, zastoupil jej tajemník Mgr. Josef Botek, dále byl přítomen Ing. Lacka, pracovník krizového řízení. Oba přítomní velmi pozitivně přivítali možnost spolupráce a vzájemně se přítomní shodli na důležitosti a přínosu krizové připravenosti prováděné nejen v retrospektivní formě.  Předmětem jednání bylo dohodnutí základní podoby semináře „utopená nemocnice“, který se bude konat, po dohodě s tajemníkem, ve dnech 13.-14. května 2015. Seminář bude dvoudenní s dopoledním příjezdem a předpokládaným zahájením ve 13 h za účasti starosty. Starosta převezme nad akcí záštitu, nutno ještě ověřit způsob žádání (Ing. Lacka) a možnost finanční podpory, která nebyla na setkání projednána. Místo konání FLKŘ. První den bude věnován zdravotnickým zařízením (nemocnice UH zatopena v roce 1997,


následně v roce 2006 evakuována z důvodu možného zatopení, ovšem záplavová vlna nepřišla, dále v roce 2010 zvažována opět evakuace ze stejného důvodu, nakonec nebyla provedena. Možnost porovnání provedených opatření v těch třech letech.). Druhý den bude věnován sociálním zařízením, které bylo v UH rovněž evakuováno. Zde byl zaznamenán velký stres klientů ze samotné evakuace, přidat tedy psychosociální aspekt evakuace (přednese např. tajemník). Všechny potřebné dokumenty jsou nám k dispozici, pohledat fotky aj. K dispozici jsou také zkušenosti z evakuace městského úřadu Uherský Brod (několikrát ročně) kvůli nespokojenému občanovi. Dalším námětem této akce je metodika výpočtu Štěpána Many při zkoumání krizové připravenosti stanovišť ZZS ve Zlínském kraji a výsledná zjištění. Ú: Dopisem potvrdit termín, požádat o poskytnutí loga města a starostu o finanční prostředky, vypracovat předpokládaný rozpočet akce. Z: Nováková. T: do 15.2.2015 Ú: Příprava pozvánky a ve stejném termínu požádat o její schválení, následně rozeslat účastníkům. Z: Nováková, T: do 28.2.2015 Ú: Oslovit dopisem dohledané přednášející/aktivní účastníky (bývalý starosta Karásek, bývalý ředitel nemocnice Karásek a další) s žádostí o aktivní účast. Kontakty předá Ing. Lacka.

3. Hejtman Zlínského kraje  S MVDr. Stanislavem Mišákem, hejtma-nem Zlínského kraje, byla projednána spolupráce při přípravě konference Medicína katastrof 2015 v podobě převzetí záštity a poskytnutí finanční dotace, v obou případech s pozitivním výsledkem jednání. Dále byl hejtman pozván na konferenci a bude nutné s ním v nejbližší době projednat termín jeho účasti a přizpůsobit program konference. Současně bylo projednáno přizvání hejtmana Jihomoravského kraje, Moravskoslezského a Olomouckého, příp. také Kraj Vysočina na konferenci. Pan hejtman přislíbil v tomto směru svou podporu. Ú: Připravit dopis ZK včetně žádosti o dotaci a rozpočet akce, Z: Nováková, T: do konce února Ú: Připravit pozvánky ostatním hejtmanům, Z: Nováková a Štorek, T: do konce března, optimální nejprve ověřit termíny zasedání komisí AK ČR s ohledem na konferenci MEKA. 

Dále byl pan hejtman pozván na seminář v Uherském Hradišti, který byl ten den dojednán s děkanem FLKŘ a tajemníkem města UH. Ú: Zaslat pozvánku s konkrétním termínem akce, Z: Nováková, T: do konce března

Zapsala: Mgr. Šárka Nováková Schválil: MUDr. Josef Štorek Dne: 2.2.2015

Ú: Připravit program semináře, Z: Nováková+Štorek+Lacka, T: do konce března



Ú: Zjistit pro Ing. Lacku aktuální stav ZZKS Příbram – zájem o Sety2000 pro rozšíření lůžkové kapacity.

CITÁTY

Následně může seminář volně pokračovat další akci zaměřenou na environmentální problematiku a zdraví s dopadem na krizovou připravenost ve smyslu zabývat se problémy, které přijdou: jak zabránit znečištění zdrojů pitné vody? Ekologická zátěž ze slunečních elektráren či polystyrenu ze zateplování obytných prostor?

Proboha, radujte se více! Je to jediný a nejspolehlivější lék na všechny nemoci. Nikolaj Vasilijevič Gogol

Někteří se stanou odvážnými až tehdy, když už nemají jiné východisko. William Faulkner


MOZAIKA PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICKÝCH SLOŽEK V ČR NA HROZBY BIOLOGICKÉHO CHARAKTERU ANEB POZNATKY ODBORNÉ SPOLEČNOSTI Z NÁCVIKŮ A CVIČENÍ VNN V ROCE 2014 Mosaic of health care components preparedness in the Czech Republic against biological threats and/or the findings of the expert health association from the training and exercises on HIDs in 2014 - konferenční příspěvek Mgr. Šárka Nováková1), MUDr. Josef Štorek, Ph.D. 1,2), Ing. Pavel Častulík, CSc.1,3) 1) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, Sokolská 31, 120 26 Praha, email: [email protected] 2) Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Jírovcova 24, 370 04 České Budějovice, www.zsf.jcu.cu; email: [email protected] 3)

Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických látek v životním prostředí; Kamenice 126/3, 625 00 Brno; [email protected]

ABSTRAKT Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru se nadále zásadním způsobem vyvíjí a především zpřesňuje v detailech. Krajské specifikace je samozřejmě nutné zohledňovat, nicméně z nácviků a cvičení, kterých se zúčastnili zástupci naší odborné společnosti a další odborníci v roce 2014, je patrné, že těchto „krajských odlišností“ je více a netýkají se pouze nepodstatných detailů. Postupně se sice daří přejímat osvědčené a prověřené postupy, přesto však převažuje územně příslušný přístup, který tříští připravenost České republiky jako celku. Jak to ve výsledku v ČR vypadá, mapuje tento příspěvek, který se sice přednostně věnuje zdravotnickým složkám IZS, ovšem v tomto případě je spolupráce s HZS ČR nezbytná a tudíž jako složka neopominutelná.

ABSTRACT Crisis preparedness of the health care components against biological threats undergoes continuous development and detailed improvements. Regional´s specifications are taken into account, however the findings obtained by the representatives of our expert health care association during 2014 shows, that there some more differences and not only in the details. Gradually there is the success in accepting of confirmed and verified procedures, nevertheless, there still remains an exclusive regional approach, which fragmented preparedness of Czech Republic as whole. This presentation is mapping the situation in Czech Republic, with the priority of the health care components within the Integrated Rescue System. Naturally in this case the collaboration with the Fire Brigade Corps is also indispensable and as such the vital component of the system.


VÝCHODISKA Připravenost na import vysoce nebezpečných nákaz (dále jen „VNN“) se v uplynulých letech zásadním způsobem změnila a nabyla konkrétnější hmatatelné podoby. Hybným momentem se ukazuje tlak Evropské komise na implementaci evropských směrnic, v tomto případě Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 (dále též „MZP (2005)“) a další dokumenty, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví a tedy i bezpečnost občanů EU. Pozn.: Revidované Mezinárodní zdravotnické předpisy (2005) vychází z předpokladu, že žádná země nemůže plně chránit své občany v izolaci, nebo prostřednictvím tradičních kontrol na hranicích. Široké definice pojmů "rizika pro veřejné zdraví", "nemoc" a "akce" mají zajistit, aby se na rizika způsobená náhodným nebo úmyslným uvolňování patogenů nebo chemických či radioaktivních látek předpisy vztahovaly.1 V případě vzniku události s potenciálem pro ohrožení veřejného zdraví na mezinárodní úrovni je v souladu s MZP (2005) zajišťováno posouzení, hlášení a reakce podle typu vzniklé události: a) hlášení infekčních onemocnění = odpovědna krajská hygienická stanice jako OOVZ b) hlášení události radiační povahy = SÚJB c) dohled nad událostmi chemické povahy má v oblasti ochrany zdraví člověka MZ ČR. V České republice byl v návaznosti na evropské předpisy vydán příslušný akční plán (schválen Usnesením Vlády České republiky ze dne 25. října 2011 č. 785) a dvě směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci: na palubě letadla a ve zdravotnickém zařízení.

Na základě výše uvedených dokumentů jsou na úrovni krajů vypracovány „plány reakce na výskyt VNN“, které jsou zahrnuty do havarijních plánů krajů.

Historické okénko Zpráva WHO (The World Health Report, z roku 1996) varuje, že u některých závažných nemocí, jako je cholera, malárie a tuberkulóza, byl zaznamenán „smrtící comeback“ v mnoha částech světa, přestože je možné jim předcházet nebo jsou léčitelné. Ve stejné době mnoho nových a vysoce infekční onemocnění, jako je HIV/AIDS a nechvalně proslulá hemoragická horečka Ebola (v obou případech neléčitelné nemoci), představují další hrozby. 1996 „Stojíme na pokraji globální krize infekčních chorob. Žádná země není před nimi v bezpečí. Žádná země si už nemůže dovolit ignorovat jejich hrozbu," říká v této zprávě generální ředitel WHO, Dr. Hiroshi Nakajima. „V posledních 20 letech se objevilo nejméně 30 nových onemocnění a nyní společně ohrožují zdraví stovek milionů lidí. Pro mnohé z těchto nemocí, neexistuje žádná léčba, lék nebo vakcína.“2 2007 Stejná zpráva z roku 2007 již používá nové slogany: „diplomacie, spolupráce, transparentnost a připravenost." V našem stále více propojeném světě, vznikají nové nemoci nevídaným tempem, často s možností překročení hranic a rychlého šíření. „Když svět je v nebezpečí kolektivně, stává se obrana společnou odpovědností všech národů.“3

Obr. č. 1 – reakce na událost s potenciálem ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu; Zdroj: vlastní

Posouzení

Hlášení

2

1

http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2007/pr44/en/

3

http://www.who.int/whr/1996/media_centre/press_release/en/ http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2007/pr11/en/


Reakce

Obr. č. 2: Trendy v četnosti výskytu malárie; Zdroj: WHO (http://gamapserver.who.int/mapLibrary/Files/Maps/ProgressTowardsTragets_final.jpg)

Z čeho se skládá mozaika připravenosti na výskyt VNN v ČR?

a PČR, popř. další subjekty plánovanou pomoc na vyžádání.

a) V první řadě se jedná o připravenost samotných subjektů podílejících se na události dle MZP (2005), v její kterékoli fázi. Vezmeme-li to od konce, je tím posledním střípkem v souladu s MZP (2005) Ministerstvo zdravotnictví a jeho ohlašovací povinnost vůči ostatním členským státům. První v řadě je místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“), který v tomto případě představuje krajská hygienická stanice (dále jen „KHS“) provádějící prvotní posouzení události. Ta pak předává hlášení všem dotčeným, mmj. také Ministerstvu zdravotnictví ČR, a spouští reakci včetně aktivace, resp. přípravy určeného poskytovatele zdravotních služeb na hospitalizaci pacienta s podezřením na VNN, v případě ČR se jedná o Nemocnici Na Bulovce. Samotná reakce na vzniklou situaci však nemusí být zvládnutelná pouze prostředky a silami KHS a zpravidla požádá o pomoc složky IZS: HZS, ZZS

Do systému reakce je zapojen také Státní zdravotní ústav, zdravotní ústavy v ČR pro zajištění dílčích úkolů (převážně následného charakteru, tj. transport a analýza vzorků, provedení ohniskové dezinfekce apod.). Do systému reakce jsou vzaty také subjekty plnící „pojistnou“ roli pro případ vyčerpání sil a prostředků subjektů „první linie“, např. útvary Armády ČR (Vojenský zdravotní ústav a jeho odbor biologické ochrany Těchonín). b) Zvládnutí vzájemné spolupráce, tzn. znalost rolí a kompetencí, způsobu komunikace a zadávání úkolů, ale také např. sjednocení odborné terminologie. Teprve na tomto základě lze začít s praktickou částí spolupráce formou dílčích nácviků složitějších úkonů.

c) Ověření vlastní součinnosti formou cvičení s následným vyhodnocením a promítnutí zjištěných poznatků do plánovacích a


poskytující

prováděcích dokumentů dovedností a znalostí.

i

praktických

2. AKCE „CIMIC 2012“ Akci „CIMIC 2012“ uspořádala Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti J. E. Purkyně, z. s. (dále jen „SKPZ“) ve spolupráci s tehdy Ústředním vojenským zdravotním ústavem Praha (ÚVZÚ Praha, dnes VZÚ Praha) a jeho organizační složkou Centrem biologické ochrany Těchonín (CBO Těchonín) ve dnech 10. až 13. září 2012 (bližší informace o průběhu a zjištěných výstupech poskytuje příspěvek z minulého ročníku této konference, tj. z roku 2014). Tato akce potvrdila nezbytnost vypracování nových společných postupů pro řešení události s výskytem VNN, neboť STČ 05/ IZS „Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů“ není určena pro tento typ mimořádných událostí, přestože lze její některé listy složek IZS použít zcela nebo s minimálními úpravami. Samostatná STČ je nezbytná pro správnou koordinaci řešení události (operační řízení), její zdokumentování a dodržování zákona č. 239/2000 Sb., o IZS. Následně vydané směrnice MZ ČR reagující na MZP (2005) řeší tyto události především z hlediska odpovědnosti a pravomocí, časového rámce; a garanci předává orgánům ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici v místě události. To však neznamená, že pracovník KHS bude současně velitelem zásahu na místě události, přestože je garantem - nebude na místě události včas k tomu, aby řídil záchranné a likvidační práce v místě zásahu. Ve směrnicích není dostatečně řešena organizace na místě zásahu, ani skutečnost, že tento typ události se zpravidla dotýká minimálně dvou krajů (Praha jako příjemce pacienta s VNN a další obec/kraj, ve kterém byl pacient „zachycen“). Oproti nálezu předmětu se v případě VNN její zdroj nákazy, tj. osoba podezřelá z nákazy, pohybuje, má zdravotní obtíže atd. V případě výskytu VNN na letišti je situace ještě komplikovanější díky mezinárodnímu prostoru, ve kterém se osoba podezřelá z nákazy nachází.

3. NÁCVIKY VNN V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V PRŮBĚHU R. 2014 Ve všech krajích postupně probíhají nácviky reakce na výskyt VNN, některé kraje dokonce v průběhu roku 2014 řešily skutečné podezření (ve všech případech bylo podezření vyvráceno, míra rizika však v jednotlivých případech byla různá, proto i vyvrácení nebylo vždy doloženo laboratorními výsledky). Přehled případů podezření je uveden na obr. č. 2. Obr. č. 3: Případy podezření na ebolu v ČR, Zdroj: vlastní

Ať už jsou scénáře nácviků umístěny do jakéhokoli prostředí, základní osnova – sled dílčích úkolů, které je nutné řešit, je stále stejná: 1. Zajistit bezpečnost okolí včetně ochrany osob v bezprostředním okolí pacienta 2. Zajistit bezpečný transport pacienta do ZZ 3. Zajistit bezpečnost prostoru po jeho opuštění pacientem a jeho návrat do běžného provozu bez omezení 4. Zajistit likvidaci nebezpečných odpadů 5. Zajistit hospitalizaci a léčbu pacienta včetně laboratorní diagnostiky 1. Zajistit bezpečnost v okolí pacienta Bezpečnost zasahujících osob ve smyslu BOZP je řešena použitím vhodných adekvátních osobních ochranných pracovních pomůcek (dále jen „OOPP“) poskytujících biologickou ochranu (EN14121). Skutečnost, že OOPP musí splňovat požadavky normy pro biologickou ochranu ještě neznamená, že je to jediné kritérium výběru. Poznatky z praktických cvičení zdůrazňují, že rozhodnutí o výběru a nákupu OOPP není vhodné provádět, dokud není definován postup a rozsah


vykonávaných činností. Bez znalosti postupů nasazování, svlékání a dekontaminace OOPP nelze vybrat jejich správné dílčí komponenty. Druhá fáze ovlivňující výběr OOPP pak spočívá v jejich vzájemném slaďování jednotlivých prvků OOPP při zachování ochranné funkce jako celku. Poslední fáze před nákupem představuje ověření dostupnosti všech potřebných velikostí a jejich ověření funkčnosti OOPP na budoucích uživatelích. Je nutné si uvědomit, že každý jsme originál a nestavíme laťkový plot, ale vytváříme tým specialistů pro specifické činnosti ve specifickém rizikovém prostředí.

V ostravské nemocnici využili registrace ve vstupní hale, kde jej sestra rovněž odkloní (po uvedení příznaků a pozitivní cestovní anamnézy) do izolační místnosti. Opět pacient nemluví se sestrou napřímo, ale sestra je chráněna přepážkou se skelní výplní (viz obr. 2 a 3 série Postřehy z nácviků, obr. č. 3). V tomto případě se neosvědčila izolace pacienta na oddělené nevybavené chodbě (pacient si neměl kde sednout, doba do transportu je poměrně dlouhá, je nutné zajistit také přístup na toaletu), nicméně je zde opět využit komunikační prostředek (telefon) pro nepřímou komunikaci s pacientem (viz obr. 3 série Postřehy z nácviků).

Postupně se objevují také nové přístupy v používání OOPP – některé jsou vzhledem k aktuálně probíhající epidemii eboly zaměřeny pouze na virus eboly, jiné jsou obecnější a platí pro celou skupinu VNN, čímž v doporučeních a radách vztahujících se k OOPP vznikají rozdíly ve struktuře doporučovaných OOPP i postupu jejich oblékání a svlékání. Zatím není používání OOPP ve zdravotnictví postaveno na „evidence-based medicine (medicína založená na důkazech), proto je dle sdělení ECDC nutno používat „zdravý rozum“ a nad prováděnými postupy přemýšlet a hledat skutečné riziko. OOPP je nutné používat vždy na základě hodnocení rizika (posoudit rozsah prováděných činností, infekčnost VNN, zdravotní stav pacienta, místo zásahu a vzdálenost jeho přepravy, atd.).

V obou uvedených případech bylo zamezeno přímému kontaktu zdravotnického personálu s pacientem. Určený personál je při následném přímém kontaktu s pacientem již vybavený OOPP, rovněž poskytne základní osobní ochranné prostředky (rukavice – pot, respirátor – sekrety) pacientovi, aby zamezil šíření nákazy. S nasazením respirátoru je možné pacientovi pomoci, ale personál při této činnosti již není ohrožován na svém vlastním zdraví.

Jedním z dalších okamžiků, které je nutné v této fázi řešit, je jak zajistit rychlou a bezpečnou izolaci pacienta podezřelého z VNN. Jednotlivé nácviky na VNN v krajích se s tímto úkolem vypořádali různě. Vyberme tedy ty nejzajímavější, neboť neexistuje jediné řešení uplatnitelné vždy a všude: např. infekční klinika v Plzni (samostatný pavilon) usiluje o odklon takového pacienta ještě před jeho vstupem na kliniku (viz obr. 1 ze série Postřehy z nácviků v jiných krajích, obr. č. 3). Pacient je ohlášen venkovním zvonkem na sestru, která jej okamžitě směřuje do izolační místnosti, která má přístup zvenku, tudíž pacient nevstupuje do vnitřních prostor kliniky mezi další pacienty a zdravotnický personál.

Další opatření je zapotřebí provést pro okamžité zajištění bezpečnosti a ochrany okolí a osob před možným nekontrolovatelným šíření VNN. Musí být vymezena kontrolovaná pásma zabraňující pohybu nekvalifikovaných osob, tj. vymezit nebezpečnou zónu a stanovit ohnisko nákazy, což jsou dva odlišné prostory. Je nutné vyznačit prostor zásahu, stanovit vhodné transportní (evakuační) trasu pro pacienta a určit vhodné místo pro přivezenou techniku, zajistit přístupové koridory a pamatovat na zázemí pro zasahující, kam bude zamezen vstup jiným osobám. Současně musí být všem osobám, které se nachází uvnitř zdravotnického zařízení, zabezpečeno poskytnutí zdravotní péče. Tyto pacienty, jejich doprovod nebo návštěvníky není vhodné „odložit“ z hlediska zdravotní péče a dalšího informování a na dvě hodiny zavřít v čekárně bez dalšího kontaktu s nimi.


Obr. č. 4: Postřehy z nácviků v jiných krajích

2. Zajistit bezpečný transport pacienta Bezpečný transport pacienta patří z pohledu ochrany veřejného zdraví mezi nezbytná ochranná/preventivní opatření, kterými je nutno zamezit šíření nákazy. Mezi odborníky i zasahujícími složkami se v uplynulém roce 2014 podařilo rozšířit osvětu z pohledu vhodných transportních izolačních prostředků osob (dále jen „TIPO“), které podle zásad biologické bezpečnosti musí být funkční v podtlakovém režimu filtroventilace k zamezení úniku infekce generované pacientem z TIPO (ať už se jedná o pevný box AČR nebo „měkký“ vak, viz obr. č. 5 - 8) do vnějšího prostředí. Bohužel současná praxe v používání některých TIPO v přetlakovém filtro-ventilačním režimu je zcela nepřípustná a v přímém rozporu se zásadami biologické bezpečnosti při nakládání se zdroji VNN. Některé druhy TIPO, jež jsou k dispozici pro transport VNN pacientů, nesplňují základní bezpečnostní požadavky ohledně výkonnosti filtroventilace (dosažení podtlaku min. -50 Pa, obměna vzduchu uvnitř TIPO min. 50 krát za hodinu).

Nedostatečná obměna filtrovaného vzduchu uvnitř TIPO (např. 12 krát/hod.) vytváří vysoké riziko tepelného stresu pro pacienta s horečkou. Nedostatečná obměna vzduchu způsobuje negativní mikroklimatické podmínky v TIPO (nárůst vlhkosti a teploty), které zásadně omezují možnost termoregulace pacienta pocením při jeho izolaci v TIPO. Při vnější okolní teplotě (letní podmínky) se toto riziko znásobuje. Tepelný komfort pacienta s horečkou musí být zajištěn, neboť „pobyt“ pacienta v TIPO může dosahovat řady hodin (uložení pacienta do TIPO, příprava k transportu, dekontaminace, vlastní transport, proces příjmu ve VNN zdravotnickém zařízení, atd. může dosahovat 3-6 hod.). Bezpečný transport při tak dlouhém uložení pacienta v TIPO, který by neměl být otevřen v průběhu vlastního transportu, vyžaduje také důkladnou přípravu pacienta (zajištění žilních vstupů, ale také záchyt moče, popř. zacévkování močových cest).


Obr. č. 5 – 8: Ukázka transportních izolačních prostředků osob (zleva nahoře: biobox AČR, biovak EBV 40 a EBV 30 a „izraelský“ IsoArk N36)

Optimální je také přizpůsobení převozní sanity typu transportu, a to nejen z hlediska minimalizace přístrojového vybavení uvnitř sanity, provedení preventivních opatření pro usnadnění následné dezinfekce vnitřního prostoru anebo vybavení vlastní filtroventilační jednotkou chránící okolí během transportu pacienta (min. je vypnutí klimatizace, je-li společná pro část řidiče i pacienta, nezávislost jednotky na provozu vozidla, zajištění vytápění apod.), ale také zajištění dostatku náhradních OOPP pro případ protržení, náhradního civilního oblečení po skončení transportu, dezinfekčního prostředku a jiné. Další úkol spojený s bezpečností transportu pacienta spočívá v dezinfekci/dekontaminaci samotného TIPO po opuštění ohniska nákazy. Tato činnost je sama o sobě náročná a specifická, vyžaduje znalost TIPO a stanovení vhodných dezinfekčních prostředků včetně správného principu jejich nánosu a příp. po uplynutí stanovené doby působnosti jejich oplachu. Vzhledem k časové náročnosti dekontaminace TIPO je vhodné zajistit buď předání pacienta v TIPO druhému týmu zajišťující jeho transport anebo provádět

dekontaminaci osob, které pacienta připravovali k transportu, souběžně s dekontaminací TIPO. Další otázkou je místo provádění dekontaminace TIPO. Podle bojového chemického řádu HZS se dekontaminace provádí na výstupu z nebezpečné zóny, resp. před vstupem do čisté zóny. Dekontaminaci je možné provést při odchodu z ohniska nákazy, pokud je ohnisko skutečně totožné s nebezpečnou zónou tzn., že přístupové chodby a prostory, kterými pacient prošel, nejsou a nemohou být kontaminovány. Pak může vzniknout situace simulovaná ve zdravotnickém zařízení (dále též „ZZ“) v Ostravě, kde byla dekontaminace pacienta v TIPO prováděna před opuštění izolační místnosti. Chceme-li provádět dekontaminaci uvnitř ZZ, vznikají další „kritická místa“ zásahu. Je nutné umět se vypořádat s mokrým povrchem a šířením dezinfekčního přípravku v daném prostoru ZZ. Dále je nutné zvážit, zda bude dekontaminace prováděna v dekontaminační sprše nebo bude nános dezinfekčního roztoku proveden jiným, např. ručním, způsobem a bez oplachu. Každopádně je nutné v obou případech zajistit záchyt odpadní vody. Zda dekontaminovaný TIPO s pacientem je


vhodné přenášet k přistavené sanitě před ZZ bez OOPP, je další diskutovaný problém (viz obr. č. 7 vlevo dole). 3. Zajistit bezpečnost prostoru a jeho návrat do běžného provozu bez omezení Tato část zatím není předmětem prováděných cvičení, z části také proto, že činnosti, které vedou ke splnění tohoto úkolu, jsou teprve ve fázi příprav a jejich sestavování. Jedná se o průběžnou a především závěrečnou ohniskovou dezinfekci ohniska nákazy. V případě zdravotnického zařízení vyvstává otázka, zda pověřený personál (ať poskytovatele zdravotních služeb nebo nasmlouvaného subdodavatele pro úklid) je dostatečně připraven pro provádění dezinfekce v potřebných OOPP, které by měly být vyššího stupně než u běžně prováděné dezinfekce bez předchozí kontaminace VNN. V případě ohniska nákazy v prostorách urgentního příjmu nebo jiného vysoce frekventovaného a důležitého oddělení ZZ je obnova provozu vysoce akutní záležitostí z hlediska času, neboť může dojít k vyřazení jediného traumatologického centra v kraji. Kromě otázek KDO a KDY tuto ohniskovou dezinfekci provede, se objevila také nová otázka: JAK a CO? Kromě povrchové dezinfekce je totiž nutno počítat s vnitřním vybavením, které může být v některých případech (hotely, ale i ZZ) značně drahé a jejich zničení či poškození povede k vyčíslení vysokých škod ze strany majitele. Navíc toto vnitřní vybavení nemusí být prioritně vybíráno z hlediska snadné dezinfekce (potahy, koberce apod.). Překvapivě dekontaminací pacientů na příjmu do ZZ a následnou dekontaminací kontaminovaných prostor ve ZZ se některé nemocnice zabývaly více v roce 2013 než 2014. Jednalo se však o první vlaštovky váhající mezi variantou jakéhosi předpřipraveného „improvizovaného dekontaminačního pracoviště“ ve ZZ a zbudováním profesionálního dekontaminačního pracoviště obsluhovaného příslušníky HZS, které by bylo rozvinuto v případě odpovídající mimořádné události4. 4

Více informací najdete v časopise Krizová připravenost zdravotnictví, SKPZ ČLS JEP, 2. číslo 3. Ročník: Dekontaminace osob – mýty a skutečnost, Ing. Pavel

4. Zajistit likvidaci nebezpečných odpadů Poslední fází reakce na výskyt VNN je likvidace nebezpečných odpadů vzniklých v průběhu zásahu na místě události, tj. sběr, bezpečné uložení s předchozím tříděním odpadu a následně bezpečný odvoz ukončený vlastní likvidací. Směrnice se touto částí podrobně nezabývá, je tedy na dohodě hygienické stanice a HZS, jakým způsobem budou tuto část řešit. Z odpadu je vyčleněn materiál, který je určen k dekontaminaci, v tomto případě dezinfekci, a následně je znovu začleněn do používání. Tento však musí být rovněž bezpečně uložen k transportu do místa dekontaminace, povrchově dekontaminován a teprve pak odvezen na místo určení. Na samotný odpad určený k likvidaci se pak vztahuje stejný postup, využít lze soukromé subjekty, spalovny, které jsou schopny si pro odpad ve stanovém čase přijet a odvézt jej do spalovny, v případě potřeby mohou přivézt i potřebný počet odpovídajících obalů vhodných pro transport nebezpečného odpadu. 5. Zajistit hospitalizaci a léčbu pacienta včetně laboratorní diagnostiky Směrnice pro VNN schválené Vládou ČR v roce 2013 stanovují jako cílové zdravotnické zařízení Nemocnici Na Bulovce, záložním pracovištěm pro hospitalizaci pacientů s VNN je Centrum biologické ochrany Těchonín, jehož využití schvaluje Hlavní hygienik ČR. Další alternativou mohou být i regionální infekční pracoviště, kterých může být využito v případě vyhodnoceného nižšího rizika.

4. STAV K 31. 12. 2014 Realizované nácviky a cvičení složek IZS odhalila bílá místa a zpravidla přinesla potřebné upřesnění a zdokonalení způsobu reakce. Rozkryly ovšem také širokou škálu možných scénářů od místa zásahu (vysokoškolské koleje, zdravotnické zařízení ambulantního či lůžkového typu, hotel, byt nemocného atd.) až po vlastní průběh zásahu Častulík CSc. nebo ve stejnojmenné příspěvku na konferenci Ochrana obyvatelstva – Dekontam v Ostravě z roku 2013


s možným úmrtím pacienta během transportu či naopak chodícím pacientem v dosud dobrém zdravotním stavu. Vzhledem k velkému množství variantních řešení tak logicky vzniká otázka garance správného postupu. V rámci cvičení je proto nezastupitelná úloha nezávislých pozorovatelů z jiných krajů a odborníků z řad odborných společností a jiných nezávislých subjektů, kteří pak pomáhají s vyhodnocováním průběhu cvičení. Hodnotící zprávy ze cvičení jsou pak neocenitelným zdrojem zkušeností s možností jejich předávání dál, bohužel jsou často považovány za „interní“ materiál v rámci kraje a prezentovány jsou jen hrubé obrysy průběhu cvičení. Jedním z problémů, často na pokraji zájmu, je způsob komunikace v průběhu zásahu, kdy se na místě setkávají i dvě tři složky s různými způsoby „vnitřní“ komunikace, která však v souhrnu může být vzájemně neslučitelná a přinést naopak problémy druhým. Dalším dosud řádně nedoceněným rizikem je délka zásahu, která se může lehce dostat nad 2 – 3 hodiny, což se sebou nese nároky na zvyšování počtu zasahujících osob pracujících v OOPP. V odpovídajících OOPP se doporučuje práce v délce trvání max. 3 – 4 hodiny (např. pokud je příslušník HZS vybaven stlačeným vzduchem v lahvi, pak toto obecné doporučení neplatí). Z dosud provedených cvičení vyplývá, že délka zásahu pod dvě hodiny je téměř nemyslitelná (není-li vyhodnocení rizika epidemiologem sníženo na nízké či nulové, což může mít za následek změnu režimu prováděného zásahu), přičemž komplikace, které mohou nastat, mohou snadno tuto délku zvýšit na šest hodin.

5. ZÁVĚR V závěru roku se uskutečnila dvě setkání s cílem předat si vzájemně mezi kraji poznatky z těchto cvičení uvnitř jedné složky: jedná se o seminář Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč určený chemikům HZS krajů konaný v listopadu a setkání ředitelů KHS v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR v prosinci. Věříme, že tato setkání budou probíhat nadále. SKPZ se bude i nadále

aktivně podílet na těchto úkolech a podobně, jako tomu bylo v roce 2014, nabízí svou účast formou pozorovatelů nejen u plánovaných nácviků a cvičení, ale také spolupráci na doporučených postupech a dalších materiálech pro reakci na výskyt VNN. Na základě dosavadních zkušeností a získaných informací považujeme za důležité se v připravenosti na VNN koncepčního charakteru zaměřit na následující:  Připravenost na zdravotnického systému na nakládání s VNN pacienty vyžaduje především cílené vypracování a sjednocení protokolárních postupů činností prvního kontaktů s VNN pacientem, postupů OOVZ, činností ZZSBiohazard týmů, spolupráce se složkami IZS (HZS, Policie ČR), příjmových zdravotnických zařízení pro VNN pacienty, atd.  Pro pozemní a letecký převoz pacientů s VNN je zapotřebí definovat základní technické požadavky na TIPO pro zajištění bezpečnosti vnějšího okolí a zdravotnického personálu, včetně bezpečných mikroklimatických podmínek pro pacienty izolovaných v TIPO.  Pro ochranu zdravotnického personálů proti expozici VNN je zapotřebí stanovit požadavky na vlastnosti OOPP, postupů jejich použití, nasazovaní a bezpečného odkládání, včetně postupů různých úrovní dezinfekce a odpovídajících prostředků.  Zavést inovované vzdělávací programy a praktické výcviky na problematiku připravenosti zdravotnického personálu při řešení událostí spojených s únikem nebezpečných materiálů a CBRN událostí.  Předložit náměty na potřeby bezpečnostního výzkumu pro rezort zdravotnictví (2016-2020) pro řešení připravenosti jednotlivých zdravotnických složek na nekonvenční události spojené s unikem nebezpečných materiálů, vč. CBRN ohrožujících zdraví a životy osob. Společnost děkuje všem, kteří ji dosud na svá cvičení přizvali, a zve Vás na další seminář na toto téma, který připravuje na jaro 2015, jako pokračování cyklu seminářů určených pro ZZS, ZZ (urgentní příjmy, infekční oddělení) a KHS.


SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ  STČ 05/IZS „Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů“; zdroj: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs587832.aspx  Národní akční plán ČR pro případ události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům; zdroj: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/narodniakcni-plan-cr-implementace_3039_5.html  Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb; zdroj: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/smernicepro-zdravotnicka-zarizeni_2879_5.html  Časopis Krizová připravenost zdravotnictví, SKPZ ČLS JEP; 3. ročník, číslo 1 a 4. ročník číslo 1; zdroj:

http://www.skpz.cz/wpcontent/uploads/2012/07/1-2013.pdf a http://www.skpz.cz/wpcontent/uploads/2012/07/Číslo-1-2014.pdf  tiskové zprávy WHO, zdroj: http://www.who.int/mediacentre/news/release s/en/ Použité fotografie:

 http://www.hzscr.cz/clanek/v-ostravske-fakultninemocnici-se-konalo-cviceni-izs-s-ebolou.aspx

 http://www.hzscr.cz/clanek/metodicke-cvicenipro-vysoce-nebezpecnou-nakazu.aspx

Pozn. redakce: Příspěvek byl prezentován na konferenci Ochrana obyvatelstva 2015 v Ostravě

NOVÁ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČR Vláda ČR dne 4.2.2015 schválila Bezpečnostní strategii ČR, která slouží jako základní dokument bezpečnostní politiky ČR a navazují na ni další strategie a koncepce. "Bezpečnost ČR je založena na prinicipu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví, svobody, lidské důstojnosti a majetku. Ačkoli je za zajišťování bezpečnosti primárně odpovědná vláda, pro snižování rizik naplnění hrozeb je žádoucí aktivní spolupráce občanů ČR, právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy." (str. 6 Bezpečnostní strategie ČR 2015) Řada východisek a hrozeb uvedených v Bezpečnostní strategii ČR 2011 zůstává v platnosti. Zvyšující se závažnost nevojenských hrozeb (přerušení dodávek strategických surovin, negativní aspekty mezinárodní migrace, kybernetické útoky nebo závažná hospodářská a finanční kriminalita) překračují hranice a omezují schopnost ČR reagovat samostatně. V souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací v oblastech bezprostředně

sousedících s členskými státy NATO a EU kladou také rostoucí nároky na schopnost Evropy samostatně reagovat. Narůstajícím bezpečnostním rizikem v Evropě fenomén tzv. zahraničních bojovníků. Mezi nově identifikované hrozby patří:  oslabování

mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti (některé země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů),

 extremismus a nárůst interetnického a sociál-

ního napětí (existence sociálně vyloučených lokalit a sociálních skupin se spolupodílí na vytváření kriminogenního prostředí, vyvolává interetnické a sociální napětí, které následně využívají nejrůznější extremistické skupiny).


Změny textu oproti bezpečnostní strategii z roku 2011 se prakticky týkají jen tří oblastí: 1. reflexe změn mezinárodního prostředí (Rusko/ Ukrajina, Blízký východ), 2. politických důrazů současné vlády (zvyšování obranných výdajů, bezpečnostní rozměr EU) a 3. rostoucího významu kybernetické bezpečnosti. O potřebě aktualizovat Bezpečnostní strategii z roku 2011 v důsledku změn bezpečnostního prostředí rozhodla v červnu 2014 Bezpečnostní rada státu. Úpravy aktualizují vybrané části původního textu a zpřesňují některé formulace, revizi koordinovalo Ministerstvo zahraničních věcí.

Ke stažení: Bezpecnostni_strategie_2015; UV č.79 bezpečnostní strategie ČR 2015 - 04022015 Odkaz: http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskov e_zpravy/x2015_02_04_vlada_aktualizovala_bezpe cnostni_strategii.html

Pozn. redakce: Bezpečnostní strategie ČR společně s dalšími strategickými a koncepčními dokumenty najdete také v sekci Odkazy/Materiály

XV. KONFERENCE PRACOVNÍKŮ KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ VE SLOUPU V ČECHÁCH V nepřerušené řadě se letos již po patnácté sešli v Rekreačním zařízení Dolů Bílina pracovníci různých typů poskytovatelů zdravotních služeb a institucí ke společnému rokování o praktických i teoretických otázkách připravenosti zdravotnictví k řešení zdravotních následků celého spektra současných hrozeb. Za zastavení ale stojí tato konference hned z několika důvodů.

Historie konference Jak je patrné z uvedeného ročníku, konference má na dnešní poměry již úctyhodnou trvanlivost. Její první konání se odehrálo v roce 2001, symbolicky současně v roce vzniku odboru bezpečnosti a krizového řízení Ministerstva zdravotnictví podle právě nového krizového zákona. Účast pracovníků odboru ministerstva již od prvních ročníků také významně přispěla k vytvoření a nakonec i přijetí „Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“ Bezpečnostní radou státu v dubnu 2007. S položením teoreticko-praktických základů dalšího směrování příprav na mimořádné události a krize

v rezortu se pojem krizové připravenosti posléze ustálil v rezortní praxi i názvu konference.

Specifika konference Laickým pohledem může vzniknout dojem, že bez ohledu na název se každoročně mnoho akcí přinejmenším významnou částí v problematice krizové připravenosti zdravotnictví překrývá. Namátkou vedle „Sloupu“ např. několik konferencí Medicína katastrof, Dostálovy dny, dny urgentní medicíny organizované zdravotnickými záchrannými službami v krajích atd. Čím si tedy právě tato akce zasluhuje pozornost? Především charakterem své netypické organizace. Stala se určitým „lidovým“ fórem svého téma, nesvázaného akademickými obyčeji ostatních odborných konferencí a oficiálních setkání. Například je zvykem, že na jednotlivá vystoupení je již od přípravy programu vyčleněno tolik času, kolik je ho zapotřebí pro srozumitelné ucelené sdělení, od 30 do 60 minut!


Nabídkou „řadovým“ zaměstnancům zdravotnických zařízení a úřadů sdělit osobní zkušenosti bez obvyklých nároků v neformálním přátelském prostředí za příznivou cenu pobytu (díky rekreační úrovni ubytování při výborné kuchyni) a symbolickém účastnickém poplatku se staly „Sloupy“ zdrojem poučení pro dnes již v souhrnu stovky účastníků, byť převážně ze severozápadní části republiky. Díky tomu není dnes krizová připravenost zdravotnictví alespoň mezi účastníky personálně anonymní. Od záchranných služeb, přes nemocnice až po orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví. I letošní program takto přivedl k sobě témata vysoce nebezpečných nákaz, cvičení, legislativy, plánování nebo i využití IT včetně kamerových systémů.

zejména §§6 a 23 zákona o zdravotnické záchranné službě. Praktické nenaplnění těchto ustanovení je nahlíženo jako aktuálně zásadní překážka plné realizace tzv. zdravotnického záchranného řetězce, přičemž působnost stanovená MZ zákonem má charakter státní správy! Odborná společnost proto bude aktivněji vstupovat do jednání s MZ v zájmu zabezpečení komplexní krizové připravenosti zdravotnictví se dvěma zásadními návrhy: 1) v rámci MZ vytvoření pracovní pozice k zajištění výkonu koordinace úkolů ZZS krajů podle zákona, 2) vytvoření podmínek pro plnohodnotné zapojení poskytovatelů akutní lůžkové péče v IZS vedle ZZS včetně obdobných podmínek financování krizové připravenosti. Ing. Václav Fišer ZZS JmK, p.o. a člen SKPZ ČSL JEP

Dvojité jubileum Při informaci o patnáctém ročníku nelze nevzpomenout, že stejně jako i v jiných případech by ani Sloupu nebylo bez obětavého organizátora, v našem případě dlouholeté pracovnice Nemocnice s poliklinikou v České Lípě, Olgy Markové. Díky jejímu neutuchajícímu elánu, nadšení pro věc a osobitému humoru se stala téměř legendou a právě jí je za trvanlivost a přínos sloupských konferencí zapotřebí poděkovat. Za svou činnost byla oceněna i hejtmanem Libereckého kraje. Při jejím letošním životním jubileu je namístě jí srdečně poděkovat a vyjádřit přání, aby při ohlášeném ukončení pracovního poměru spolu s ní neodešla do penze i „její“ konference.

Pozn. redakce: Konference ve Sloupu budou pokračovat. Dohodli se na tom členové výboru SKPZ, přičemž organizaci konference převzala nové členka SKPZ – MUDr. Eva Tauchmanová. Konference se bude konat ve stejném termínu i místě. Pozvánka bude zveřejněna na webu SKPZ a Společnost bude nadále jejím odborným garantem.

JUBILANTI SKPZ V první polovině letošního roku oslaví významné životní jubileum hned několik našich členů:

Přínos patnáctého ročníku Nakonec je třeba říci, čím je hodný pozornosti letošní ročník? Je to především tím, že pozadí vlastního programu konference využil při svém jednání výbor Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP mimo jiné k charakterizování současné situace a vymezení dvou klíčových priorit pro nejbližší období. Východiskem pro závěry odvíjející se od výše zmíněné Koncepce je přitom platná legislativa a

Štěpán Mana Aleš Pauly Dagmar Poláková Jménem Společnosti všem ze srdce blahopřejeme a přejeme hodně štěstí zdraví, ale i úspěchů v osobním i profesním životě.


ZÁVĚRY VÝBORU SPOLEČNOSTI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICTVÍ Při příležitosti tradiční konferenční akce proběhlo dne 14. dubna řádné jednání výboru Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví, odborné společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z. s. Hlavním odborným bodem jednání bylo vyhodnocení přínosu hlavních očekávaných vystoupení na konferenci vzhledem k dalšímu zaměření činnosti společnosti ve směru hlavních priorit ve smyslu „Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví České republiky“ (dále „Koncepce“) jako stěžejního programového dokumentu při založení společnosti.

Výbor při svém jednání konstatoval, že v uplynulém období se v připravenosti zdravotnictví na adekvátní odezvu na velké mimořádné události s hromadným postižením zdraví sice podařilo realizovat mnoho aktivit a dílčích záměrů a to především na úseku připravenosti poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a ochrany veřejného zdraví. Poukazuje však na skutečnost, že bez ohledu na existenci právního prostředí jsou aktivity krizové připravenosti realizovány jednotlivými poskytovateli zpravidla bez zastřešení ústřední úrovní, a koordinovány ponejvíce právě cestou odborné společnosti, tedy mimo výkon státní správy na úseku zajišťování bezpečnosti. Bohužel,


problémy a to i legislativní povahy spatřuje společnost v naplňování všech pěti základních sektorů Koncepce. Jako zásadní, ale aktuálně odstranitelnou, překážku naplnění Koncepce vidí výbor společnosti po reformě (legislativy) zdravotnictví ve výstavbě krizového managementu ústředního správního úřadu tak, aby byly pokryty obě nedílné součásti působnosti MZ ČR, tj. zdravotní část a část ochrany veřejného zdraví; nejvhodněji v úseku zdravotního náměstka ustanovením pozice krizového tajemníka ZP, obdobně v úseku HH ČR krizového tajemníka OVZ; a to k zajištění odborné náplně krizové připravenosti obou součástí resortu. Koordinaci předat do působnosti 1. NM, popř. resortního koordinátora krizové připravenosti, a administrativní podporu zajistit odborným útvarem úřadu (OKŘ), který zajišťuje funkčnost sekretariátu resortního krizového štábu. Dokončit konstrukci funkčního „zdravotnického záchranného řetězce“ (laik/občan – PNP ZZS – NNP nemocnic) jako výchozí úrovně skutečné schopnosti poskytovatelů zdravotních služeb být efektivní součástí integrovaného záchranného systému a zajištění elementární úrovně stavu krizové připravenosti rezortu. Východiskem pro řešení je platná legislativa, zejména §§ 6 a 23 zákona 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Působnost stanovená MZ zákonem má charakter státní správy, bez ohledu na zřizovatelskou roli krajů k poskytovatelům ZZS. Fakticky nestejnorodé naplnění těchto ustanovení znamená v praxi nadále problematické zapojení zejména poskytovatelů akutní lůžkové péče do IZS. Z pohledu společnosti je to nahlíženo jako aktuálně zásadní překážka plné realizace zdravotnického záchranného řetězce. Výbor Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP k tomu pro nejbližší období vymezil dvě klíčové priority pro jednání s Ministerstvem zdravotnictví, odvětvovým ústředním správním úřadem:

1) v rámci výkonu státní správy podle platného zákona o ZZS vytvořit na MZ funkční (pracovní) pozice (v úseku 1.NM, ZN a HH ČR) k zajištění výkonu ústřední koordinace úkolů zdravotnictví krajů v krizové připravenosti, v součinnosti s kraji jako zřizovateli ZZS a poskytovatelů zdravotních služeb dotčených plněním opatření krizových plánů (resortního, krajského); 2) v rámci výkonu státní správy vytvořit podmínky pro plnohodnotné zapojení poskytovatelů akutní lůžkové péče a ochrany veřejného zdraví do IZS dle zákona o IZS a do krizové infrastruktury dle krizového zákona, zejména v podobě obdobných podmínek financování krizové připravenosti jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb. Pro další období navrhuje výbor Společnosti KPZ ČLS JEP, z. s. kultivovat spolupráci s resortním orgánem krizového řízení (MZ ČR) na platformě výbor SKPZ a členové BRS a jejích pracovních orgánů (M, NM, HHČR) a prostřednictvím přítomnosti členů společnosti v pracovních, popř. poradních komisích a orgánech ministerstva k problematice krizové připravenosti a krizového řízení resortu. Podmínky a pravidla spolupráce projednat na společném prvním setkání představitelů krizového managementu ministerstva a výboru SKPZ ČLS JEP, z. s. Projednáno výborem SKPZ ČLS JEP, z. s.

CITÁT „My ve Zlíně chceme vykonat velkou práci nejen pro sebe, ale pro celý svět. Celý svět pracuje pro nás a my jsme povinni pracovat pro celý svět.“ Tomáš Baťa


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z WORKSHOPU „Řešení VNN v ČR – zkušenost a praxe“ Jihlava, dne 19.5.2015 (40 účastníků ze 12 ZZS) Akcelerace problematiky řešení VNN v ČR a zájem o resortní i meziresortní spolupráci stoupl s ohrožením epidemií Eboly v průběhu roku 2014. Opožděná reakce centrálních orgánů na mezinárodní předpisy IHR (2005) byla důvodem pro vznik 14 krajských individuálních řešení v průběhu uplynulého roku. Účastníci jednání (zástupci ZZS, ZZ, OOVZ, HZS a další) vyslechli 9 odborných sdělení s tematikou krajského řešení BHT, nácviky činnosti BHT, reálné nasazení BHT (Karlovy Vary), ale také přednášky na téma optimálního materiálního vybavení a logistiky činnosti BHT. Ke každé přednášce byla poměrně bohatá diskuse, která ukázala na potřebu některé postupy dále upravit. Na základě přednášek a diskuse jsme společně dospěli k následujícím závěrům a doporučením: 1) Aktivace BHT – operátor KZOS provádí jeho aktivaci5: 1. za podmínky, že OOVZ aktivuje „systém reakce na VNN“ na základě informace od: a) OOVZ b) operátorů KOPIS či OS PČR; 2. pokud se jedná o akutní stav pacienta, který se vrátil ze zemí s výskytem VNN na základě informace lékaře ze ZZ (lůžkové, PL, ambulantní specialista), přičemž vyslání speciálního týmu ZZS nepovede k riziku z prodlení, které by ohrozilo život pacienta (současně bude informace neprodleně předána OOVZ k dalšímu posouzení

události). Jinak je vyslána standardní výjezdová skupina ZZS s osobními ochrannými prostředky. 3. V případě vytěžení informace volajícího z terénu (domov, veřejná místnost, ulice apod.), které vede operátora KZOS k podezření na VNN (cestovní anamnéza pacienta) a vyslání posádky ZZS představuje jedinou možnost posouzení zdravotního stavu pacienta zdravotnickým pracovníkem (současně žádá o spolupráci OOVZ). - Doporučujeme přepojit volajícího z KOPIS na ZOS ZZS a hlasovou komunikaci operátora KZOS přímo s volajícím z místa události; rovněž v případě aktivace „systému reakce na VNN“6 z rozhodnutí OOVZ doporučujeme komunikaci KZOS s OOVZ za účelem jasné a jednoznačné komunikace zamezující špatnou interpretaci předávaných zpráv. 2) Výjezd BHT – akceptovány různé modely s výjezdem od 5 do 60 min. od aktivace cestou KZOS Pozn.: Zde dochází k obecné spokojenosti s aktivací BHT do 60 minut, což souvisí s aktivací výjezdního týmu OOVZ. Z diskuse vyplynula reálnost výjezdu BHT do 10 – 15 minut (resp. nasazení BHT v každé službě, viz ZZS KHK) a dojezdem do 60 minut na kterékoli místo v kraji, což je přínosné v případě, že pacient

6 5

Rozhodnutí o vytvoření a nasazení BHT je rozhodnutím jednotlivých ZZS, neboť tyto speciální týmy nejsou uloženy žádným orgánem a není právně vymahatelné. Jejich vnitřní pravidla se tak mohou v jednotlivých krajích lišit.

„Systémem reakce na VNN“ rozumí autoři předem dohodnutý a nacvičený systém reakce na výskyt podezření na VNN, který v jednotlivých krajích vytvářejí OOVZ ve spolupráci se složkami IZS. Tento systém reakce vychází z příslušných směrnic zpracovaných Ministerstvem zdravotnictví.


s podezřením na VNN se nenachází ve ZZ a je bez zdravotního dozoru (v terénu). Závěr č. 1: Nutno analyzovat efektivní složení a dostupnost BHT a efektivnost z pohledu zkrácení doby aktivace BHT i celého zásahu. Argumentace PRO: 1. V terénu bez lékaře musí zdravotní stav pacienta posoudit zdravotník (lékař x záchranář), při aktivaci „systému reakce na VNN“ je HZS i PČR na místě do 10 – 15 minut, přesto je pacient s podezřením na VNN bez zdravotnického dozoru, neboť prioritně řeší tyto složky zajištění a organizaci místa zásahu. 2. Všechna dosavadní podezření v ČR byla vyslovena zpravidla mimo pracovní dobu OOVZ a tedy i sítě praktických lékařů a ve 2 případech z celkových 5 se jednalo o vyslovení podezření ve ZZ. Argumentace PROTI: 1. Nasazení členů BHT do všech služeb na ZZS je náročnější na organizaci, může zvyšovat mzdové prostředky ZZS. 2. Výskyt pacienta s podezřením v terénu není jediným identifikovaným scénářem (navíc zde vstupuje otázka, kdo vyslovil podezření na VNN - KZOS? a z jakých zdrojů posuzuje země navštívené pacientem z hlediska rizikovosti) a v případě pacienta ve ZZ je poskytnutí zdravotní péče zajištěno ze strany ZZ. Otázkou zůstává efektivita celého zásahu, pokud složky IZS (HZS a PČR) jsou k činnosti připraveny po více než 30 minutách a s realizací vlastního zásahu je vyčkáváno na příjezd OOVZ, potažmo ZZS, které vyjíždějí centrálně z jednoho místa v kraji a navíc mají aktivaci 60 minut. Přitom se jedná o zdravotnický zásah složek IZS. 3) Systém práce BHT na místě - diskutovány 2 varianty: 1. Rychle aktivovatelná (do 5 minut), úsporná, ovšem méně komfortní z hlediska realizovaných úkolů v místě zásahu. Výjezdní skupina (dále též „VS“) je složena ze dvou osob, tj. 2x „exponovaný“ záchranář (vzor ZZS KHK), 2. Aktivace do 60 min., komfortní, bezpečnější, založeno na dvou dvoučlenných týmech 2x „exponovaný“ záchranář a 2x „čistý“

záchranář, kteří nemusí být ve službě a jsou aktivováni až pro výjezd sanitního vozidla a doprovodného vozidla (ZZS JMK, Plzeňský kraj aj.) Závěr č. 2: Obě varianty systému práce v místě zásahu jsou možné, bude nutné porovnání při dalších nácvicích především z hlediska bezpečnosti a rychlosti reakce, poněvadž délka zásahu má vliv na počet nasazených záchranářů (pobyt v OOP). Následně bude vyvozen doporučený postup pro ZZS.Za tímto účelem bude svolána pracovní skupina k dalšímu jednání, nicméně 2 samostatné výjezdní skupiny představují rychlejší zásah a poskytují větší bezpečnost nasazených pracovníků ZZS. Závěr č. 3: Určit do štábu velitele zásahu zástupce složky ZZS (či jiného poskytovatele zdravotních služeb pro převoz pacienta). Jeden z možných návrhů k další diskusi: Nasazení BHT na převoz VNN suspekta lze členit na 2 skupiny však ve složení vždy 1+2: BHS A: Přejímací skupina v počtu 1+2. Dva záchranáři koordinovaní a podporovaní jedním vedoucím skupiny (lékař) pro převzetí suspektu, jeho příprava pro transport, uložení do TIPO a provedení průběžné dezinfekce. Vedoucí skupiny má na starosti jak koordinaci, tak komunikaci a bezpečnost nasazované skupiny a stává se členem štábu velitele zásahu. BHS B: Transportní skupina v počtu 1+2. Dva záchranáři (jeden z nich řidič) koordinovaní a podporovaní jedním vedoucím skupiny (lékař). Druhý záchranář a lékař poskytují zdravotnickou péči suspektu v TIPO. Celkový počet aktivního BHT by měl být 12, tj. 2x BHS A a 2x BHS (12). Celkový počet vycvičených záchranářů by měl být alespoň o 6 více jako doplňkoví členové v případě nedostatku řádných členů BHT. Tímto návrhem není dotčeno doporučení „Těchonínské pracovní skupiny“ na manipulaci pacienta s TIPO třemi osobami, zde se předpokládá spolupráce s příslušníky HZS, kteří fyzicky pomohou s přenášením pacienta. Současně výše předložený návrh připouští i


variantu, kdy bude vedoucí obou BHS zastoupen jednou osobou (bez přímého kontaktu s pacientem), která bude dozorovat prováděné činnosti obou BHS, poskytovat informace štábu velitele zásahu a předávat informace o průběhu zásahu BHS A přebírající BHS B. Počet členů BHT by tedy nemělo být dogma a v současnosti je předmětem dalších diskusí. 4) Vybavení členů BHT – OOP -

V současnosti akceptovatelné vybavení představených týmů (ZZS Kraje Vysočina, JMK, MSK, Plzeňský, Ústecký i Královéhradecký kraj).

- Objevují se problémy s protržením obleků – náhradní OOP jsou nezbytností, stejně tak vlastní dezinfekce (dezinfekce rukou se provádí po každé činnosti, proto BHT musí mít nezbytné vybavení s sebou při vstupu do nebezpečné zóny). - Je nutné sledovat délku zásahu – není možné, vzhledem k zátěži, kterou OOP představují, nechat jeden tým v OOP více než 4 hodiny – bohužel neexistují žádné limity pro použití OOP s filtroventilací. (Přípustná doba pobytu v OOP je limitována zejména vnější teplotou. Pro izolační OOP existují časové limity nošení dle vnější teploty, rovněž existují experimentální údaje (SÚJCHBO) o vlastnostech jiných typů OOP z hlediska jejich používání.) - OOP s filtroventilací, která by zabezpečovala i tepelný komfort uživatele, nejsou na českém trhu dostupné a nabízené nesplňují účinnou ventilaci na podporu chlazení. Součásti používání OOP je podmínkou zdravotní prohlídka a zátěžový test jednotlivců, včetně doporučení absolvovat praktickou zátěž ve zvolené sestavě OOP v tepelné komoře (SÚJCHBO), k ověření odezvy organizmu při pracovně-tepelné zátěži. Doporučení pro výbor SKPZ - jednat se SUJCHBO a dalšími výzkumnými organizacemi na tvorbě doporučení pro délku pobytu v OOP i vhodný výběr OOP (jednání vést cestou MZ ČR) – tato skutečnost vede mnohé ZZS k tvorbě BHT jako dvou týmů (jeden pro vstup do nebezpečné zóny a uložení pacienta do TIPO včetně dekontaminace a předání

„čistému“ týmu, který zajišťuje transport do cílového ZZ). - Závěr č. 4: Nabízené OOP na českém trhu mají převážně charakter pro průmyslovou BOZP a nesplňují zcela potřeby na spolehlivou ochranu příslušníků BHT. Základním nedostatkem nabízených ochranných oděvů je chybějící integrita kapuce s ochrannou maskou a celková konstrukce ochranných oděvů umožňujících samostatné bezpečné odkládání. Je žádoucí vejít do kontaktu s výrobci ochranných oděvů k provedení změn v konstrukci a v integraci s dalšími součástmi OOP. V tomto smyslu by MZ ČR mělo podpořit zainteresované výrobce ke zlepšení ochranných vlastností OOP potřebných k profesionální ochraně členů BHT. Obecně je zapotřebí jednotlivé prvky materiálního vybavení BHT sjednodit tak, aby byla zabezpečena potřebná úroveň ochrany, zaměnitelnost a ekonomická efektivnost. Tím budou zefektivněny náklady výrobců na inovaci OOP pro zdravotnictví i podpořena a zjednodušena mezikrajská výpomoc a součinnost s HZS krajů. Pracovní skupina pod vedením Ing. P. Častulíka připraví doporučení technických parametrů OOP pro VŘ na doplnění vybavení v jednotlivých krajích. Další vybavení BHT představila ZZS JMK – voděodolné obaly na matry, „balíčky“ pro pacienta. 5) Vybavení BHT transportními prostředky pro pacienta Tj. BIOBOXY, BIOVAKY, vhodné podvozky pro transportní izolační prostředky osob (TIPO), vozidla s filtroventilací, atd. - žádné z prezentovaných řešení nelze označit za ideální (nedostatečná filtroventilace zjištěna u armádního bioboxu i Biovaku EBV 30/40 – Pracovní skupina pod vedením Ing. P. Častulíka připraví doporučení tech. požadavků na transportní prostředky pro VŘ na doplnění vybavení v jednotlivých krajích) Závěr č. 5: za optimální vybavení se jeví: 1. Speciální vozidlo amb. typu C s filtroventilací a vnitřní zástavbou


vhodnou pro snadnou dekontaminaci. K přepravnímu účelu může být vyčleněno starší (neperspektivní) vozidlo s minimální zdravotnickým vybavením a opatřené vyměnitelnou izolační fóliovou vestavbou, chránící původní interiér vozidla a usnadňující dekontaminaci/dezinfekci. 2. - TIPO s výkonnější filtroventilací (zatím není na trhu k dispozici, potenciálně takové TIPO je k dispozici, vyžaduje ještě sjednocení požadavků BHT na doplňkových funkcích), vždy s podtlakovým režimem. - Představena možnost izolace chodících pacientů s použitím ventilovaných chráničů horní poloviny těla s kuklou v režimu podtlaku, tato varianta umožňuje pěší přesun pacienta a možnost transportu pacienta vsedě, přičemž vychází ze shody mezi krajskými ZZS, že pacient bude ukládán do TIPO s ohledem na svůj zdravotní stav. Podmínce „bezpečného transportu“ nařízeného OOVZ vyhovuje kromě použití TIPO také použití prostředků osobních ochrany (jak členy posádky ZZS, tak nasazení těchto prostředků transportovanému pacientovi), ty by však vždy měly odpovídat riziku přenosu VNN (kontaminace tělesnými tekutinami, sekrety, exkrety), tj. kromě ochrany dýchacích cest také rukou a dalších nekrytých částí těla z důvodu nutnosti zabránit expozici kůže a sliznic, kontaminaci oblečení a tím i dalšímu přenosu patogenů. Z tohoto důvodu by u chodícího pacienta neměla být opomenuta dezinfekce podrážek obuvi a rukou, nasazení prostředků osobní ochrany (respirátor bez výdechového ventilu, ochranný oděv, rukavice a návleky). - Všechny ZZS, které při nácvicích používají přetlakový EBV 30, jsou srozuměni s riziky tohoto nevhodného TIPO. 6) Dekontaminace na místě - Při nácvicích dekontaminace se projevila propustnost BIOVAKŮ EBV 30 při použití dekontaminačního prostředku, tento nedostatek byl odstraněn následně výrobcem u

modelů EBV 30/40 pomocí nepropustných zipů (musí být použity kombinované filtry na záchyt nejen biologického agens, ale také chemických látek!), minimální propust je však nadále hlášena. - Stejný problém s minimální propustností byl rovněž zjištěn u původního modelu izraelského IsoArku N-36. Nový model IsoArk N36-7 je již zcela odolný proti průniku kapaliny/aerosolu do vnitřního prostoru. - Optimální z hlediska nulové propustnosti je BIOBOX od Armády ČR, avšak má nedostatečný ventilační výkon a omezenou filtrační účinnost. - Pro dezinfekci TIPO doporučen mimo jiné roztok PERSTERILU 2 % (2x) v režimu ošetření, oplach vodou, ošetření bez oplachu. - Přijato doporučení č. 1: individuální možnost dekontaminace členů BHT a TIPO vlastními silami BHT bez nutnosti rozvinutí dekontaminační jednotky HZS (mechanický rozstřikovač například se širokospektrálním, nedráždivým, nekorozivním a bezoplachovým dezinfekčním prostředkem VIRUSOLVE PLUS) (Doporučení připraví pracovní skupina po konzultaci s hygienickou službou a infekcionisty). - Dekontaminaci je nutné cvičit po jednotlivých okresech (s předurčenými stanicemi HZS k dekontaminaci) a prověřit schopnost HZS použít dekontaminační jednotku v praxi včetně znalosti HZS všech typů OOP používaných složkami IZS a TIPO (zkušenosti z dosavadních nácviků jsou různé….) - Dekontaminace dalších osob a prostor na místě zásahu (ordinace, veřejná místnost) dále bude probíhat podle pokynů epidemiologa a HZS. - Dezinfekce osob, které nebyly v kontaktu s pacientem, nevyžaduje zprovoznění dekontaminační sprchy, lze využít jednodušší alternativy dekontaminačního pracoviště - při použití rozprašovače s dekontaminačním prostředkem pak lze pustit do nebezpečné zóny i zasahující složky IZS jako doprovod těmto osobám (představuje urychlení zásahu).


7) Účast epidemiologa - Stěžejní role při řešení MU v posouzení a následném vyhodnocení situace7, - aktivace do 60 minut (telefonické spojení k dispozici na všech OS – KOPIS, KZOS a OS PČR) k výjezdu na místo události, - zajištění a zahájení transportu 1. pacienta s podezřením na VNN nečeká na fyzickou přítomnost epidemiologa (je dostatečná „konzultace na dálku“), prioritně jsou však „evakuováni“ z místa události osoby mimo kontakt s tímto pacientem (po dezinfekci rukou a podrážek obuvi předáni PČR). Zde se jako stěžejní ukazuje otázka, kdo a jak provede tuto „triáž“ na místě události, pokud není přítomen epidemiolog, který je oprávněn provádět hodnocení rizika. V případě události ve ZZ, může tuto činnost provést ZZ v rámci prozatímních opatření. - Rychlost „evakuace“ pacienta s podezřením na VNN je závislá na těchto faktorech: a) rychlost vyhodnocení celé situace a spuštění „systému reakce na VNN“, b) určení závažnosti/rizikovosti osob v místě události, tj. kontaktů (OOVZ, příp. ZZ), c) rychlost „evakuace“ jednotlivých skupin osob nacházející se v nebezpečné zóně, v místě události (evakuovat jen ty, osoby, jejichž vyvedení z nebezpečné zóny umožní bezpečný transport pacienta z ohniska nákazy), d) rychlost, resp. prostupnost PČR při provádění evidence/legitimace osob a následně e) poučení těchto osob OOVZ, přičemž může jít o prostory ve ZZ nebo mimo něj a je rozhodující také místo, kde bude docházet k legitimaci a poučení osob (velitelské vozidlo PČR v bezpečné zóně apod.). - Ostatní problematiku řeší epidemiolog na místě (vyhodnocení epidemiolog. situace a následná opatření v místě ohniska nákazy).

7

Není předmětem tohoto materiálu popsat veškerou činnost epidemiologa

- Prioritou OOVZ je především zjištění kontaktů nejen ve ZZ, ve kterém pacient pobýval a ve kterém bylo vysloveno podezření na VNN, ale především kde pobýval a s kým se stýkal do doby, než přišel do tohoto ZZ. Rychlost zjištění a vyhledání těchto kontaktů v rámci kraje a ČR je důležitá z hlediska zamezení dalšího šíření VNN. 8) Účast PČR - Zajištění místa zásahu a kontrola pohybu osob, - zajistí doprovod BHT do Prahy – doprovodné vozidlo, - další činnosti PČR nediskutovány (odvoz odpadu apod.). - Jinak činnost bez připomínek, pouze od potencionálně exponovaných pacientů nevyžadovat doklady, které nemají přímo u sebe a musí je někde dohledávat … (zavazadla turistů v letadlech apod.), čímž dochází ke zbytečné další kontaminaci předmětů i osob (přehrabávání zavazadel v zavazadlovém prostoru, přesun osob v prostoru apod.), ale řešit vstupem PČR do nebezpečné zóny a odebrání dokladů přímo v místě jejich uložení příslušníky PČR (třeba i se systematickým vynesením zavazadel). 9) Možnost transportu zemřelého přímo do krematoria - Postup představila ZZS PK, bohatá diskuse (biovak s pacientem, ale bez FVJ vložen do tzv. konečné rakve, biobox se do konečné rakve nevejde!). - Má určité administrativní limity (list o prohlídce těla zemřelého, časový odstup kremace od doby vlastního úmrtí, povolení kremace hygienikem apod.), proto do okamžiku rozhodnutí OOVZ uložení těla v transportním prostředku v mrazícím boxu v krematoriu. Tak vznikne časový prostor pro bezpečné dořešení. - Přijato doporučení č. 2 k dalšímu projednání s MZ ČR a Nemocnice Na Bulovce (NNB) pacienta, který zemře při převozu, dovézt do cílového ZZ (Praha – NNB nebo OBO Těchonín),


kde řešit po dohodě na místě (jedno řešení pro potencionální pacienty ve všech krajích v republice). - Řešit odběr biologických vzorků před převzetím suspekta BHT a jeho transportem do ZZ pro účely potvrzení/vyvrácení podezření na VNN - Závěr č. 6: „krajské řešení“ – spolupráce s místním krematoriem – připravit pro případ zvýšeného počtu úmrtí při ev. epidemii VNN 10) Předání transportovaného pacienta do cílového ZZ - Pro BHT všech krajů existuje tč. jediné cílové pracoviště pro pacienta s podezřením na VNN = infekční klinika NNB (záložním řešením je nemocnice Odboru biologické ochrany Těchonín – ale po 24 hod. aktivaci s požadavkem na MZ ČR – využití již při druhém pacientovi s podezřením na VNN v ČR). - Zkušenosti s předáním pacienta z Karlových Varů a telef. konzultacemi s lékaři tohoto pracoviště (Praha NNB) nejsou dobré - Doporučení č. 3: uspořádat společný nácvik předání pacienta s VNN od posádky BHT do tohoto ZZ (za účastni zástupců BHT ze všech krajů), stejný nácvik realizovat s OBO Těchonín a vypracovat postupy pro ZZS s uvedením specifik pro obě výše jmenována pracoviště – úkol pro výbor SKPZ. - Je nutné vyřešit problematiku předání pacienta, který zemře během transportu

11) 14 krajských modelů BHT - Tč. objektivně existuje 14 krajských modelů BHT, z nichž 7 bylo představeno na workshopu (Vysočina, ÚK, PK, MSK, JMK, KVK, KHK), u zbývajících ZZS je model BHT zjišťován elektronickou formou prostřednictvím dotazníku). - Z důvodu absence centrální koordinace vzniklo 14 různých modelů BHT a počáteční nevýhoda tč. umožňuje porovnat a vybrat na základě zkušeností z nácviků i „ostrých nasazeních“ BHT optimální řešení pro: vyhodnocení tísňové

výzvy, aktivace BHT, složení BHT, materiální vybavení a společné postupy, spolupráce mezi resortními složkami (ZZS, hygiena) ale i meziresortní (zdravotníci, PČR, HZS). - Specifikum představuje zásah na letišti, kde je velké množství osob a práce se zdravými nekontaminovanými pasažéry je časově i organizačně náročná. - Dále bylo upozorněno na problém „jednoho pacienta“ – všechny nácviky počítají s jedním pacientem podezřelým na VNN, žádná ZZS nemá víc než 1 ks TIPO, což odporuje logice – cestující jsou zpravidla dva, při izolace dvou osob s podezřením na VNN vznikne požadavek na mezikrajskou výpomoc mezi ZZS – BHT je tedy nutné max. sjednotit a seznamovat s odlišnostmi v jiných krajích (lze předpokládat, že by BHT ZZS jiného kraje přebíral pacienta s podezřením na VNN v čisté zóně). 12) Odborná pracovní skupina a příprava dalších workshopů Ustanovit odbornou pracovní skupinu pro operačních postupy BHT, materiální vybavení a výcvik. Úkolem odborná skupiny složená z odborných zástupců ZZS, OOVZ, ZZ, HZS a výzkumných pracovišť bude: a) Vypracování návrhů standardních operačních postupů (SOP) pro činnosti spojené s převzetím suspekta na VNN, jeho medicínské přípravy na transport, umístění v TIPO, průběžné dezinfekce věcných prostředků, transport do určeného příjmového ZZ, předání do ZZ a ukončení zásahu b) Vypracování návrhů standardní postupy spolupráce v rámci IZS (HZS, Policie, OOVZ, ZZS) c) Vypracování návrhů na jednotné materiální vybavení BHT (zdravotní vybavení, OOP, TIPO, dezinfekčních prostředků, transportní prostředek) d) Vypracování návrhu výcvikového programu na přípravu BHT Realizace workshopů k bodům a)+b); c) a d).


Zpracovali: kolektiv autorů SKPZ ČLS JEP, z.s.

Dne: 30.6.2015

Použité zkratky:

OOVZ

BHT BHS HZS KOPIS KZOS OOP

biohazard tým ZZS biohazard skupina BHT hasičský záchranný sbor krajské operační a informační středisko (HZS) krajské zdravotnické operační středisko ZZS osobní ochranné prostředky

OS PČR PČR PL TIPO ZZ ZZS

orgán ochrany veřejného zdraví (Hygienická stanice hl. m. Praha a krajské hygienické stanice) operační středisko PČR Policie ČR praktický lékař transportní izolační prostředek osob zdravotnické zařízení, resp. poskytovatel zdravotních služeb zdravotnická záchranná služba

Další fotografie najdete na http://www.skpz.cz/akce/fotoalbum/nggallery/fotoalbum/jihlava-2015

POZVÁNKA NA KONFERENCI MEDICÍNA KATASTROF, ROŽNOV POD RADHOŠTĚM


[Krizová připravenost zdravotnictví]

Recommend Documents