[Krizová připravenost zdravotnictví]

[Krizová připravenost zdravotnictví]

1

Upozornění pro členy SKPZ!!!

Číslo: 1/2014

4. ročník

Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví a bezpečnosti v ČR a okolních zemí. Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc.; Pavel Štyndl, DiS.; Ing. Vratislav Příhoda; Ing. Tomáš Halačka a Ing. Jan Soukup Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, 128 00 Praha Tel.: 775 163 814, email: [email protected] Číslo vychází: 12. 6. 2014 Termín vydání dalšího čísla: 30. 11. 2014 Grafická úprava časopisu: SKPZ ČLS JEP Periodicita: 2x ročně (od 1. 1. 2013) ISSN 1804-9303

PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.). Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů.

2

Letošní rok je pro Společnost krizové připravenosti zdravotnictví opět rokem volebním, neboť v listopadu skončí mandát voleným zástupcům SKPZ, tj. členům Výboru a Revizní komise. Volby proběhnou korespondenčním a elektronickým způsobem v září a říjnu letošního roku podle pravidel uvedených ve Volebním řádu SKPZ a ČLS JEP. Vyhlášení výsledků a volba předsedy Výboru i Revizní komise proběhne v listopadu v Hradci Králové, již tradičně v době konání konference Medicína katastrof (27. a 28. 11. 2014). Kromě zasedání obou orgánů bude uspořádáno Shromáždění členů, na které jste zváni. Předpokládaný průběh voleb: 1. Příprava kandidátních listin: na kandidátních listinách do Výboru i Revizní komise (volí se do každého orgánu samostatně) budou zahrnuta jména všech členů s výjimkou členů Volební komise a těch, kteří o to písemně požádají (formou emailu zaslaného tajemníkovi) do konce srpna, tj. do 30. 8. 2014. 2. Sestavení volební komise: volební komise bude mít 2 členy (není stanoven min. počet). Členové Volební komise nemohou být voleni do žádného z orgánů SKPZ. Jména členů budou oznámena do 30. 8. 2014 na webu SKPZ. 3. Volební kampaň: volební kampaně jednotlivců či skupin mohou být zahájeny 1. 7. 2014. 4. Korespondenční hlasování do obou orgánů SKPZ: právo volit má každý řádný člen SKPZ. Anonymní hlasování bude probíhat na webu SKPZ v uzavřené sekci, informace o způsobu hlasování budou zaslány členům SKPZ na email a dále budou zveřejněny na webu SKPZ. Hlasování bude probíhat celý kalendářní měsíc a to do obou orgánů SKPZ současně. Členství ve Výboru je neslučitelné s členstvím Revizní komise a naopak:  Výbor: 5 členů na 4 roky  Revizní komise: 3 členové na 4 roky 5. Vyhodnocení voleb: Volební komise zkontroluje platnost zaslaných hlasů a provede vyhodnocení výsledků voleb do obou orgánů SKPZ. Výsledky předá tajemníkovi SKPZ v uzavřené obálce. 6. Vyhlášení výsledků voleb: výsledky voleb do obou orgánů budou sděleny na Shromáždění členů v Hradci Králové na konci listopadu. Přesný termín tohoto setkání bude členům SKPZ sdělen prostřednictvím emailu a na webu SKPZ. Současně budou výsledky voleb zveřejněny na webu SKPZ a to nejpozději 2 týdny po ukončení voleb. Žádáme všechny členy SKPZ, aby se zapojili do voleb a zúčastnili se Shromáždění členů v Hradci Králové.


TÉMATA ČASOPISU PRO ROK 2014

OBSAH Úvodní slovo

…….... str. 2

Činnost SKPZ Zápis ze Shromáždění členů SKPZ v Hradci Králové, 27. 11. 2013 ….…..… str. 2 Zápis z pracovního setkání Výboru a členů SKPZ ve Sloupu v Čechách, 15. 4. 2014 ……….. str. 4 Ostatní akce Nováková, Š.: Konference Ochrana obyvatelstva, Ostrava ……..… str. 6 Fišer, V.: Příprava a připravenost zdravotnictví na mimořádné události v rámci ochrany obyvatelstva ……..…. str. 8 Nováková, Š., Štorek, J.: Krizová připravenost zdrav. složek na biologická rizika ……..… str. 14 Fišer, V.: Seminář Zkvalitnění systému vzdělávání a výzkumu v ochraně obyvatelstva ……..… str. 19 Akce SKPZ Nácvik BHT ZZS PK, FN Plzeň, HZS a KHS Plzeňského kraje ……….. str. 20 Ohlédnutí za „krizovou“ konferencí ve Sloupu v Čechách ………..str. 21

CITÁTY I myšlení občas škodí zdraví Aristotelés ze Stageiry Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek. Hérakleitos z Efesu

Redakce časopisu odsouhlasila pro tento rok následující témata, na která se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu zaměřovat: 

MEDICÍNA KATASTROF V HRADCI KRÁLOVÉ



SEMINÁŘE SKPZ PRO ZZS A KHS SE ZAMĚŘENÍM NA PROBLEMATIKU VNN



JINÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA

Pokud Vás témata zaujala a máte zájem přispět do časopisu svými příspěvky, zasílejte je, prosím, na adresu redakce. Těšíme se na Vaše příspěvky. Redakce

JUBILANTI SKPZ V první polovině letošního roku oslaví významné životní jubileum hned několik našich členů: Martin Brejcha Doc. MUDr. Jarmila Drábková MUDr. Lubomír Hano Drahomíra Slobodníková Ing. Pavel Šmíra Mgr. Margita Vernarcová Jménem Společnosti jim ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním životě.


1

SLOVO ŠÉFREDAKTORA Vážení přátelé, s koncem l. pololetí roku 2014 dostáváte první číslo našeho časopisu (1/2014), který přináší nejen základní informace o činnosti orgánů a členů Společnosti ( 2 - 5 s.), ale také shrnující články, popř. plné znění prezentací členů, z nosných konferencí, popř. kongresů, dotýkajících se působnosti naší Společnosti. Přenos poznatků a postřehů z obdobných akcí je Výborem hodnoceno velmi prospěšně, mimo jiné i z důvodu složité ekonomiky a komplikované možné účasti většího počtů členské základny. Přesto Výbor společnosti nabádá členskou základnu k aktivnějšímu přístupu každého člena k akcím celostátního významu, kde jsou k dispozici aktuální tématiky z různých odvětví participujících na společném úkolu při zajišťování bezpečnosti politiky a bezpečnostní strategie státu. Velkou pozornost si zasluhuje národní Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2012 s výhledem do roku 2030 schválená vládou dne 23. 10. 2013 v kontextu s Mechanismem civilní obrany Unie pro finanční období 2014 – 2020, schváleným Rozhodnutím Rad EU a vstupující v platnost 1. 1. 2014. Oba dokumenty odkrývají rozsah úkolů v následujícím období jako např. posouzení rizik na národní úrovni do roku 2015. Význam uvedených dokumentů koreluje s požadavky bezpečnostní strategie na připravenost celé společnosti (a jejích

segmentů), a tuto nelze omezovat pouze na připravenost IZS a jeho technické zajištění. Z úhlu tohoto pohledu se vrací zpět na pořad dne problematika kritické infrastruktury, jako téma nutné k trvalému rozvoji a precizování; stejně tak nezbytnost novely koncepce krizové připravenosti zdravotnictví z roku 2007. Paralelní zájem si zasluhuje proces implementace mezinárodních zdravotnických předpisů do národního prostředí v souladu s cíli národního akčního plánu pro případ událostí podléhajícím mezinárodním zdravotnických předpisům (usnesení vlády ze dne 25. 10. 2011) a navazujících směrnic pro zdravotnická zařízení a pro letiště v Ruzyni (zahájený usnesením vlády v lednu 2013) a nový úkol – vážné přeshraniční hrozby (listopad 2013) – opírající se o širší chápání problému – vedle přenosných nemocí také další rizika. Pro členskou základnu je pak druhé pololetí roku 2014 důležité z hlediska končícího mandátu volených orgánů společnosti. Je tak před námi čas přípravy voleb a jejich zajištění průběhu podzimních měsíců tak, aby vyhlášení výsledků bylo možno uskutečnit v rámci Shromáždění členů v Hradci Králové na konci měsíce listopadu 2014. Přeji nám všem hodně úspěchů ve volbách a další činnosti Společnosti. V Praze dne 10. června 2014 MUDr. Josef Štorek šéfredaktor

ZASEDÁNÍ ČLENŮ A ORGÁNŮ SKPZ V HRADCI KRÁLOVÉ DNE 27. 11. 2013 Přítomni: MUDr. Josef Štorek, MUDr. Jiří Wachsmuth, MUDr. Pavel Hrdlička, Ing. Miroslav Procházka, Pavel Štyndl, Mgr. Karel Kouba, Martin Brejcha, Aleš Pauly 2


I. Akce SKPZ a s účastí SKPZ (2013 – 2014) 1. MEKA 2013: Hospodářský výsledek konference MEKA 2013: hrubý zisk 22 tisíc Kč, předána publicita 2. Praktický nácvik k VNN - FN Plzeň a ZZS PK v lednu 2014 (od 20. 1. 2014, jednodenní s noclehem před – nejlépe úterý a středa, středa ukázka, v úterý cvičí HZS dekontaminaci): zástupce KHS PK (prof. Pazdiora), HZS PK, SKPZ zaštítí, pozvánky rozešle a zajistí odborníky pro konzultaci, praktický nácvik proběhne všechny 4 týmy ZZS 3. Ochrana obyvatelstva, Ostrava, 4. – 5. 2. 2014 – aktivní účast SKPZ 4. MEKA Brno, 6. – 7. 2. 2014 5. Seminář SZU – MUDr. Vít a prof. Danihelka (březen 2014) 6. Konference Sloup v Čechách, 14. – 18. 4. 2014 7. Praktický nácvik k VNN v Liberci – uzavření problematiky IHR (květen) 8. MEKA SR, 4. – 6. 6. 2014 9. MEKA HK v termínu 27. - 28. 11. 2014 10. Seminář „povodně“ v Uherském Hradišti včetně evakuace nemocnice, další seminář ve spolupráci s FLKŘ „krizové softwarové nástroje“ – rozdělit na evakuaci oddělení nemocnice, evakuaci celé nemocnice (Česká Lípa, Brno, Blansko … srovnat postřehy, chyby)

II. Výbor SKPZ Členská základna: vyřazení dlužníků (2 a více nezaplacené roky) Aktuální počet členů: 87, 12 dlužníků v roce 2013 Slovenská sekce je tím zásadně narušena, bude vyřazeno hodně slovenských členů pro neplacení členských poplatků. Výbor

navrhuje podpořit slovenskou část (za předpokladu, že uhradí své dlužné částky) v Trenčíně (přes hejtmana Zlínského kraje MVDr. Mišáka) uspořádat společný seminář pro české a slovenské krizové manažery v Trenčíně. Výbor si uvědomuje svůj dluh vůči slovenské straně.

III. Redakce SKPZ Časopis: přednášek na konferencích ze stran členů SKPZ je poměrně dost, tyto příspěvky se nedostávají ve formě článků do časopisu. Výroční zpráva a časopis: řešit také grafickou stránku a najít vhodného člověka pro výpomoc v této oblasti včetně sázení jednotlivých článků do časopisu. Volby 2014: hlasování v průběhu měsíce 25. října – 25. listopadu, zpracovat výsledky na MEKU HK, v září oslovit členy SKPZ na kandidátky do voleb, odmítnuté kandidátky členů SKPZ budou tvořit volební komisi

IV. Revizní komise a ekonomické záležitosti SKPZ Revizní komise: předala Revizní zprávu Návrh rozpočtu na rok 2014: schválen, dopracovat akce SKPZ

V. Různé Na Výbor doručena žádost o spolupráci v rámci biologické bezpečnosti (Institut politologických studií UK) – setkání v Praze a nabídnout dle možnosti účast na akci v Plzni.

Zapsala: Mgr. Šárka Nováková Schválil: MUDr. Josef Štorek Dne: 27. 11. 2013


3

PRACOVNÍ JEDNÁNÍ ČLENŮ A VÝBORU SKPZ VE SLOUPU V ČECHÁCH DNE 15. 4. 2014

-

-

-

-

-

-

-

4

1. Odborná pomoc a koordinace vůči jiným subjektům/členům SKPZ: Praktický nácvik ZZS PK a FN Plzeň v lednu 2014, (SKPZ - MUDr. Štorek a Mgr. Nováková poradci při přípravě, praktickém nácviku i jeho vyhodnocení), zhodnocení pro časopis SKPZ (všichni zúčastnění) Příprava metodických pokynů ke směrnicím VNN (materiál pro HH a MZ ČR s doporučeními SKPZ – 2 běhy: 31. 3. 2. 4. 2014 a 20. - 21. 5. 2014) Projekt Lýbie za účasti ZZS PK, ZZS JmK a ZZS HK a SÚJCHBO (Ing. Pavel Častulík, MUDr. Štorek) Dobrovolníci ve ZZ (Mgr. Šárka Nováková) 2. Příprava odborných akcí: Konference MEKA SR 2014, červen (účast SKPZ - MUDr. Štorek a MUDr. Prattingerová, další účast bude zvážena, nicméně vzhledem k programu již není předpokládána další aktivní účast členů SKPZ, účast ještě zváží zástupci ZZS LK) CIMIC Liberec 2014, září (přípravou pověřeni za SKPZ: MUDr. Štorek, Mgr. Nováková, za KHS LK: MUDr. Prattingerová, za ZZS LK: Martin Beneš) Kulatý stůl a seminář na SZÚ Praha, září (MUDr. Štorek, Mgr. Nováková) Zvážit přípravu workshopu v UH (10. 9. 2014) na téma „utopená nemocnice“ po domluvě s FLKŘ a městem Uherské Hradiště

3. Aktivní účast na proběhlých konferencích: - Konference Ochrana obyvatelstva Ostrava - Štorek, J.; Nováková, Š.: na téma „Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru“, příspěvek do sborníku a poster) - Fišer, V.: „Příprava a připravenost zdravotnictví na mimořádné události v rámci ochrany obyvatelstva") - Štorek, J.; Havránková, R.: „Aspekty zdravotnického zabezpečení evakuace obyvatelstva ze zóny havarijního plánování JEZ v kontextu platné krizové a resortní legislativy“ - Recenzované periodikum - Sborník přednášek XIII. ročníku mezinárodní konference Ochrana obyvatelstva 2014, Ostrava, VŠB-TU 5. - 6. únor 2014. ISBN 978-80-7385-142-2 (ISSN 1803-7372); s. 238-240. - Vyhodnocení konference pro časopis SKPZ (Mgr. Nováková a Ing. Fišer); - Konference MEKA Brno (MUDr. Štorek) - Štorek, J.; Brehovská, L.; Smejkal, P.: „Výpadky dodávek elektrického proudu a funkčnost zdravotnických zařízení (Jihočeský kraj)“. - Sborník IX. kongresu s mezinárodní účastí Medicína katastrof Brno 2014, Brno, hotel Continental, 6. února 2014, ISBN, Dostupné na www: http://www.meka-brno.cz/


- Seminář Výzkum a vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva pořádaný FLKŘ UTB Zlín (Ing. Fišer a MUDr. Štorek): - Štorek, J.: „Vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva ve zdravotnictví“; - Mezinárodní workshop Zkvalitnění systému vzdělávání a výzkumu v oblasti ochrany obyvatelstva. Sborník příspěvků UTB ve Zlíně, FLKŘ Uherské Hradiště 27. března 2014, ISBN 978-80-7454-336-4; s. 385-392 - vyhodnocení pro časopis SKPZ (Ing. Fišer)

- Vyhodnocení voleb proběhne v listopadu na konferenci v Hradci Králové - Aktuální počet členů: 85

4. Plánovaná účast na jiných akcí - Konference „Crisis management – strategie, bezpečnost a výzkum“ v Brně, 12. - 13. 6. 2014 (Ing. Fišer, MUDr. Štorek), přihlašování do 30. 4. 2014 - Seminář „Zdravotní dopady krizových situací na obyvatelstvo a životní prostředí v ČR“ v Praze, 15. 5. 2014 (Ing. Fišer, MUDr. Štorek), přihlašování do 12. 5. 2014.

-

-

-

-

-

-

5. Volby Návrhy na dva členy volební komise schválil Výbor (Vratislav Příhoda a Pavel Štyndl), příp. zájemci si mohou hlásit do 30. 6. jako náhradníci Člen SKPZ se může odhlásit u tajemníka SKPZ do 30. 6. z kandidátní listiny Složení Výboru z pěti členů a Revizní komise ze tří členů zůstane zachováno V říjnu proběhnou korespondenční volby (30 dnů)

-

6. Příspěvky do časopisu MUDr. Mašek, MUDr. Procházka, Ing. Častulík o konferenci v Izraeli pohledem každého z nich Ing. Častulík – seminář CBRN v Brně M. Harapát – Možné využití dobrovolníků ČČK ve LZZ (Thomayerova nemocnice) MUDr. Hrdlička a M. Brejcha – informace z návštěvy CBO Těchonín MUDr. Hlaváčková – psychosociální intervenční služba a její využití ve zdravotnictví Všechny příspěvky zaslat do 30. 9. Mgr. Novákové 7. Ostatní Příští rok poslední konference ve Sloupu pod vedením Olinky Markové! Další ročníky budou předány novému pořadateli Výsledky cvičení „Blackout“ Magistrátu Prahy zatím nejsou k dispozici Vyšel druhý díl knihy „Medicína katastrof a hromadných neštěstí“ do J. Štětiny (více viz www.skpz.cz nebo www.grada.cz) Nabídka ČLS JEP na účast v pracovní skupině k Elektronickému zdravotnictví nebude SKPZ využita, zaslat děkovný dopis (tajemník).

Zapsala: Mgr. Šárka Nováková Schválil: MUDr. Josef Štorek


5

VIII. ROČNÍK KONFERENCE OCHRANA OBYVATELSTVA, OSTRAVA VE DNECH 4. – 5. 2. 2014 Konferenci zahájili svými úvodními slovy významní hosté: genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, brig. gen. Ing. Miloš Svoboda a prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD. Generál Miloš Svoboda shrnul uplynulý rok 2013 z pohledu hasičského záchranného sboru, připomněl tvorbu a schválení nové Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030, která byla následně předmětem samotného přednáškového bloku. Dále zmínil pokračující vybavování požárních jednotek především díky využití finančních prostředků ze strukturálních fondů. Mezi dalšími zmíněnými body byl také nadnárodní koncept civilní ochrany na evropské úrovni a v neposlední řadě značné úsilí věnované vzdělávání obyvatelstva k mimořádným událostem ve školách, příprava vzdělávacích programů pro základní a střední školy, do kterého se zapojilo také Ministerstvo obrany s připomínkou stále platné branné povinnosti. Vzdělávací programy v ochraně obyvatelstva jsou připravovány v úzké spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, díky čemuž se toto vzdělávání dostalo také do základních učebních osnov nejen ZŠ a SŠ, ale také do vysokých škol pedagogických, kde se připravují budoucí a druhy modulů kapacit pro odezvy na mimořádné události včetně jejich certifikací. Pozn.: redakce: všechny závěry Rady EU pedagogové na svoji profesní dráhu. Rovněž již byli proškoleni stávající pedagogové (v počtu 28 tisíc) a Generální ředitelství HZS ČR připravilo celou řadu učebních textů a pomůcek věnované ochraně člověka za mimořádných událostí. 6

Samotná konference byla v letošním roce obohacena o sekci „Zdravotní záchranářství v ochraně obyvatelstva“, která probíhala v odpoledních hodinách paralelně se sekcí věnované Ochraně obyvatelstva a nové Koncepci. Sekce Zdravotní záchranářství se zúčastnilo několik našich členů, proto věříme, že jejich přednášky si budete moci vyslechnout na „zdravotnických“ konferencích, příp. se s nimi potkáte na našich stránkách časopisu.

Obrázek 1: Hlavní přednáškový sál

Z prvního bloku přednášek jsme pro Vás vybrali příspěvek plk. Ing. Jiřího Chalupy z Generálního ředitelství HZS ČR na téma „Mechanismus civilní ochrany Unie pro finanční období 2014 – 2020“, který na konferenci přednesl Mgr. Lukáš Pidhaniuk. Mechanismus civilní ochrany EU byl schválen Rozhodnutím EU dne 17. 12. 2013 (č. 1313/2013/EU) a v platnost vstoupil dne 1. 1. 2014. Finanční krytí pro provádění Mechanismů civilní ochrany Unie pro období let 2014 – 2020 činí 368 428 000 EUR. Mezi povinnosti členských států patří mimo jiné:




posouzení rizik na národní (celostátní) úrovni do r. 2015 a následně každé tři roky podávat zprávu,  soupis kapacit, které členský stát dobrovolně poskytne pro odezvu na mimořádné události v rámci budovaných Evropských kapacit pro odezvu na mimořádné události. V první polovině roku 2014 budou během řeckého předsednictví připravovány prováděcí akty, které mimo jiné definují typy, najdete na stránkách: www.hzscr.cz/clanek/zavery-rady-eu-vramci-pracovni-skupiny-pro-civilni-ochranueu.aspx Z odpoledního bloku věnovaného „Koncepci ochrany obyvatelstva“ jsme pro Vás připravili zkrácený výpis přednášek, které představil celý tým z GŘ HZS ČR. Ing. Daniel Miklós, MPA představil priority Koncepce a zdůraznil multiresortní pojetí koncepce, která není jen „hasičská“, přestože je GŘ HZS ČR zpracovatelem a předkladatelem této koncepce. Ochrana obyvatelstva již není jen plnění úkolů v CO, prochází napříč povodňovou ochranou, prevencí nebezpečných látek, radiační ochranou a dalšími. Z fází mimořádné události je stěžejní fáze prevence, připravenost a reakce, obnova je spíše okrajová v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Bezpečnost je záležitost státu, služba svým občanům (= institucionálnost, což je současně jeden ze čtyř vrcholových strategických cílů Koncepce). Bezpečnostní strategie ČR, článek 80 říká, že připravená společnost je tehdy, je-li připravený občan. Tedy nejen systém IZS a jeho technické zabezpečení.

Obrázek 2: Host konference - Miroslav Štěpán

Prioritu „Vzdělávání obyvatelstva v ochraně obyvatelstva včetně širšího zapojení občana“ představila Mgr. Eleonóra Tilcerová. Koordinátoři preventivně - výchovné činnosti (PVČ) v terénu již fungují druhým rokem a jejich činnost přináší první přínosy. Přesto je nutné obyvatelstvo pravidelně vzdělávat, nezůstávat u jednorázového setkání s ochranou obyvatelstva. Projekty zaměřené na PVČ by měly být jen doplňkovou formou vzdělávání obyvatelstva v této problematice. Vytvořené vzdělávací programy v ochraně obyvatelstva do škol zahrnují zdravovědu, ochranu člověka za mimořádných událostí, dopravní výchovu a také obranu státu. Druhou prioritu „Zapojení právnických osob a fyzických podnikajících osob“ představil Ing. Luboš Votípka, který zmínil také hodnotu firemního dobrovolnictví, které se v ČR rozrůstá a je např. soustředěno v „Byznys pro společnost“, které se řídí heslem: darovat a získat. Okruh možných subjektů pro spolupráci lze vydefinovat mimo jiné prostřednictvím těchto zákonů: - 18/1997, IV. kategorie, - 59/2006, skupina B, - 254/2001, 1. kategorie, dále jsou to subjekty soustřeďující velké množství osob na omezeném prostoru, jako jsou obchodní a sportovní centra, haly apod., dále objekty dotčené ochranou obyvatelstva. Tyto subjekty pak budou zapojeny do přípravy na mimořádné události a krizové situace a jejich řešení cestou užší spolupráce s odpovědnými orgány veřejné správy a zvýšeným podílem na realizaci konkrétních úkolů. U těchto subjektů bude zvýšena zodpovědnost za bezpečný provoz a akcentován jejich podíl na zvyšování ochrany obyvatelstva na takto ohroženém území. Výsledkem bude odpovědný přístup právnických a podnikajících fyzických osob v prostoru jejich podnikání, ale také v prostoru, který může být zasažen účinky případné mimořádné události vzniklé v souvislosti s jejich činností. Nedílným přínosem této spolupráce budou také nové


7

technické normy a předpisy, které budou odpovídat aktuálním znalostem. Kritickou infrastrukturu, představující třetí prioritu, prezentoval plk. Ing. Ivan Koleňák. Jedná se o stále živou problematiku, přestože EU (po schválení své evropské směrnice) hledá další směry a přístupy k dalšímu vývoji kritické infrastruktury (dále též „KI“). Zájmem ČR je tuto oblast nadále rozvíjet a zdokonalovat. Přestože do roku 2011 jsme neměli žádné legislativní dokumenty upravující systém KI, byly právním předpisem (vyhláška č. 432/2010 Sb.) vymezeny pojmy, působnosti, povinnosti a následně proběhl proces určení prvků KI. Dnes máme 8 prvků evropské KI a 1365 prvků KI (v 7 odvětvích) ze 152 subjektů. Z celkových 9 odvětví nemá žádný prvek KI odvětví potravinářství a zemědělství a také zdravotnictví. Vzhledem k vývoji bezpečnostní situace a rizik a také v souladu s návrhem zákona o kybernetické bezpečnosti je připravována novela KI a vytvoření nového odvětví: komunikačních a informačních systémů. Mgr. et Mgr. František Paulus z Institutu ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč představil poslední prioritu Koncepce – a sice Vědu, výzkum, vývoj a inovace v oblasti ochrany obyvatelstva. Z vysokoškolských institucí bude vytvořena platforma pro výzkum a vývoj také v oblasti ochrany

obyvatelstva – patří sem mimo jiné Univerzita obrany Brno, Policejní akademie ČR, Institut ochrany obyvatelstva v Lázních Bohdaneč, Technická univerzita Ostrava, ČVUT v Praze, UTB Zlín a další. Z celkových 72 vysokých škol v ČR je do přípravy odborníků v ochraně obyvatelstva zapojeno 22 VŠ. Z dalších přednášek, které zazněly na konferenci, si Vás dovolujeme upozornit na příspěvky na téma evakuace osob a akce s hromadným výskytem osob, které byly prezentovány z několika úhlů pohledu. Jeden samostatný blok přednášek byl věnován „Dnům NATO v Ostravě“ právě z pohledu zajištění bezpečnosti takto významné akci s vysokou návštěvností (přibližně 200 tisíc návštěvníků v průběhu dvou dnů od roku 2011). Dalším důležitým příspěvkem byla prezentace činnosti „ČAHD“, tj. České asociace hasičských důstojníků, neboť na jejich stránkách: www.cahd.cz si můžete stáhnout všechny metodické listy, předpisy a další dokumenty vydané GŘ HZS ČR. Najdete zde také tzv. check-listy, katalog typových činností pro složky IZS a další zajímavosti. Mgr. Šárka Nováková Tajemník SKPZ Email: [email protected]

PŘÍPRAVA A PŘIPRAVENOST ZDRAVOTNICTVÍ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI V RÁMCI OCHRANY OBYVATELSTVA (KONFERENČNÍ PŘÍSPĚVEK V PLNÉM ZNĚNÍ) Ve dnech 5. a 6. února proběhl v OstravěVšech deset příspěvků, které zazněly Porubě již XIII. ročník mezinárodní konference v tematickém konferenčním bloku Zdravotní OCHRANA OBYVATELSTVA. Ve svém programu záchranářství v ochraně obyvatelstva, by si přitom organizátoři poprvé zásadně z nejrůznějších důvodů zasloužilo podrobnější akceptovali významnost průniku problematiky přiblížení. Tím spíše, že na stránkách ochrany obyvatelstva jako takové konference jsou veřejně dostupná pouze s problematikou zdravotnické záchrany abstrakta. Nicméně se podívejme blíže a ochrany života a zdraví. alespoň na úvodní vystoupení poukazující na 8 [Krizová připravenost zdravotnictví]

průnik problematik a to na pozadí průniku koncepcí ochrany obyvatelstva a krizové připravenosti zdravotnictví. K vyobrazení reálného stavu připravenosti systému zdravotnictví k plnění očekávané role na úseku ochrany obyvatelstva je přitom použita krátká sonda několika pohledů na stav schopnosti efektivně zdravotnicky reagovat na možný výskyt vysoce nebezpečných nemocí, protože toto nás aktuálně asi zaměstnává nejvíc. Spojitost rezortních koncepcí Ochrana obyvatelstva je mimo jiné plánováním, organizováním a výkonem činností za účelem zajištění připravenosti na řešení následků mimořádných událostí, zvláště postihujících zdraví a životy obyvatel. Je přitom považována za širokou multiresortní disciplínu, soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, v souladu s platnými právními předpisy. Tím tedy také, či spíše zejména, i v gesci Ministerstva zdravotnictví. Do této gesce spadají mimo jiné případy ohrožení veřejného zdraví výskytem vysoce nebezpečných nemocí, které jsou samy o sobě pokládány za mimořádné události ve smyslu definování tohoto pojmu v zákoně o integrovaném záchranném systému („IZS“) [4]. Na tomto místě pak je již zřetelně vidět onen poukazovaný průnik ochrany obyvatelstva v gesční působnosti Ministerstva vnitra se zdravotnictvím v působnosti Ministerstva zdravotnictví. Oba rezorty pak disponují i dokumentovanými vizemi pro naplňování svých působností v podobě výše uvedených koncepcí:  Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 [2], usnesení vlády č. 805 ze dne č. 23. října 2013  Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR [3], usnesení bezpečnostní rady státu č. 9 ze 3. dubna 2007 Na omezeném prostoru není místo pro hlubší polemiky nad obsahem obou dokumentů. Lze

ale již při zběžném seznámení vysledovat jejich podobnost co do struktury obsahu a tedy i pohledu na obě problematiky. Koncepce ochrany obyvatelstva sleduje těchto šest dílčích úseků, na něž zaměřuje analýzu a cíle: o síly, o věcné zdroje, o úkoly ochrany obyvatelstva, o krizové řízení, o výchova a vzdělávání, o věda a výzkum, vývoj, inovace. Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví sice sleduje těchto úseků pouze pět: o lidské zdroje, o věcné a finanční zdroje, o medicína (zdravotnické úkoly a činnosti), o systém řízení, o právní prostředí, nicméně přesto lze dílčí úseky takříkajíc „spárovat“, protože v koncepci zdravotnictví jsou úseky vzdělávání + věda, výzkum, vývoj diferencovány v rámci úseku lidských zdrojů. Na straně zdravotnictví pak sice zůstane osamoceně navíc úsek právního prostředí, ale to má své důvody a nijak to nenarušuje srovnání. Co tím chce básník říci? Že podobnost obou koncepcí o přípravě společného (bezpečnostního) systému ke zdolávání dopadů mimořádných událostí na obyvatelstvo, byť vnímaná rámcově na úrovni struktury, prostě není náhodná, ale je racionální. Jestliže přitom ještě paradigmaticky přijímáme život a zdraví obyvatelstva jako hodnotu vyšší než „pouze“ životní prostředí a majetek (?), pak i zdravotnická ochrana života a zdraví by měla mít v koncepci ochrany obyvatelstva očekávatelně výrazný a konkrétně vymezený podíl odpovědnosti věcně příslušného rezortu zdravotnictví na plnění koncepčních cílů v oblasti obecně gesčně příslušející rezortu vnitra. Reálně je ovšem v koncepci ochrany obyvatelstva podíl zdravotnictví konkrétně zakotven pouze součinností na pěti úkolech ze dvaceti čtyř a je tedy poměrně omezený. Na


9

druhou stranu se tomu ale asi nelze ani divit, jestliže koncepce připravenosti zdravotnictví není uvedena mezi dokumenty použitými pro zpracování koncepce ochrany obyvatelstva. Lze bohužel pouze spekulovat, čím že to může být …? Mimořádná událost vysoce nebezpečné nemoci Pojem vysoce nebezpečné nemoci jsme zvyklí vnímat v rámci problematiky ochrany veřejného zdraví a tedy ve spojitosti s působností příslušných orgánů ochrany veřejného zdraví, které si veřejnost nejčastěji (a správně) spojí s krajskými hygienickými stanicemi („KHS“). Ve spojení s vnímáním výskytu vysoce nebezpečné nemoci, či lépe již s výskytem podezření, musíme ale na tomto místě zabrousit do zákona o IZS a připomenout si, že:  KHS jsou vyjmenovanou složkou IZS  Podezření a výskyt vysoce nebezpečné nemoci je mimořádnou událostí  IZS je vytvořen za účelem koordinovaného řešení následků mimořádných událostí jeho složkami V tomto případě, jestliže ze zákona spadá typ mimořádné události do věcné působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví (kterým je i ministerstvo zdravotnictví), tedy lze oprávněně očekávat v této věci aktivní vedení ostatních složek IZS právě orgány ochrany veřejného zdraví? Zatím se to tak ale v praxi nejeví, bez ohledu na usnesení vlády č. 785 o „Národním akčním plánu České republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005)“, který bylo uloženo realizovat podle schváleného harmonogramu. Jedním z úkolů bylo vydání „Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb“. Úkol byl sice splněn s nepodstatným časovým zpožděním, nicméně společně s vydáním oné 10

Směrnice usnesením vlády ze dne 9. ledna 2013 č. 15 dostal ministr zdravotnictví další zásadní úkol, a to ve spolupráci s ostatními ministry předložit vládě do 30. září 2013 zprávu o tom, že plnění postupů uvedených ve Směrnici a v jejích přílohách bylo v oblastech působnosti jejich rezortů zajištěno 31. května 2013! Vzhledem k tomu, že za pár týdnů už bude výročí tohoto požadavku a kde nic, tu nic, jeví se již situace poněkud podivně… V každém případě, ve spojitosti s IZS a dalšími předpisy vydanými na úseku zdravotnictví v rámci jeho reformy (budiž mi prominuto, ale protože s pojmem reforma si většinou spojujeme význam vyšší nové kvality, tak to raději nazývám jen změnou), zejména zákonem a prováděcími předpisy ke zdravotnické záchranné službě („ZZS“), objevují se nám na terminologické scéně zdravotnické složky. V našem případě tedy složky, které by již měly být, a dokonce již i s jistou historií, schopny plnit úkoly na úseku ochrany obyvatelstva při podezření/výskytu vysoce nebezpečné nemoci („VNN“). Je jich ale dost, mají potřebné vybavení a schopnosti? Zdravotnické složky Pojem zdravotnické složky je nejprve nezbytné obsahově vymezit. Obecně za ně lze pokládat všechna zdravotnická zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, včetně poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a orgánů ochrany veřejného zdraví. S ohledem na výše zmíněnou Směrnici by měly být tyto složky jednak schopny identifikovat/vyslovit důvodné podezření na VNN, jednak pacienta bezpečně (pro okolí) přepravit z jednoho zdravotnického zařízení do druhého a také jej přijmout k léčení. Jde tedy o účelové pracovní shrnutí všech poskytovatelů zdravotních služeb, které lze zapojit do aktivního řešení následků (jakékoliv chemické, biologické, radiační, nukleární – „CBRN“) mimořádné události pod jeden pojem. Když pomineme KHS se specifickými úkoly, vyjde nám z celkového počtu více než 28 tisíc statisticky


evidovaných poskytovatelů zdravotních služeb (za rok 2012) soubor nejvíce 172 zdravotnických složek ČR dotčených připraveností na VNN (potažmo obecně CBRN) mimořádné události. Zejména jde přitom o 14 ZZS a 10 fakultních nemocnic. Je přitom zapotřebí také dodat, proč nejsou do počtu zdravotnických složek zahrnuty orgány ochrany veřejného zdraví. Tyto orgány totiž nejsou zdravotnickým zařízením, jsou správními úřady. Jsou sice významným prvkem systému reakce na ohrožení na úseku ochrany veřejného zdraví, měly by jej ale řídit a v rámci bezpečnostního systému státu představovat odbornou garanci rezortu zdravotnictví za připravenost na MU s CBRN, přinejmenším s VNN. V dalším pohledu na zdravotnické složky rozlišíme čtyři skupiny, které zřizuje:  stát - především 10 fakultních nemocnic (devět zřízených MZ a jedna zřízená MO),  kraj - především 14 zdravotnických zařízení ZZS a dále 7 „krajských nemocnic“ včetně nemocnic s traumacentrem v krajích bez fakultní nemocnice,  obec (například Úrazová nemocnice Brno, nemocnice Bílovec, …),  jiná právnická osoba - početně nejčastější, avšak z hlediska lůžkové kapacity nikoli významní zřizovatelé nemocnic zařazených do výběru „zdravotnických složek“. Za povšimnutí stojí, že mezi poskytovateli lůžkové péče pouze ti zřizovaní státem ve své organizační struktuře akceptují útvary realizující úkoly tzv. krizové připravenosti, aniž by bylo jejich vytváření podmíněno povinností z právního předpisu, podobně jako dnes u poskytovatelů ZZS. Důvodem povšimnutí je důsledek, kterým je přetrvávající absence legislativních a v návaznosti finančních podmínek pro organizovanou přípravu „nestátních“ nemocnic na řešení zdravotních následků MU, natož s VNN nebo CBRN. V souhrnu pak lze těžko hovořit o připravenosti celého systému, jestliže ani v ZZS a ve státem zřizovaných nemocnicích není příprava koordinovaná, na

stejné úrovni, a přípravou sil.

se

stejnými

prostředky

Vzdělávání a výcvik Připravenost zdravotnických složek na řešení událostí s VNN/CBRN je zásadně podmíněna připraveností pracovníků. V rámci základní kvalifikační přípravy se však nejen pracovníci ve zdravotnictví (zdravotničtí i nezdravotničtí) s problematikou CBRN setkávají pouze okrajově, v souvislosti se seznámením s problematikou řešení MU vůbec. Je třeba se proto ptát, zda jsou, popřípadě kde hledat možnosti zlepšení? V rezortu zdravotnictví je vzdělávání v rámci zákonů č. 95/2004 Sb. a č. 96/2004 Sb. prováděno odděleně pro vysokoškolské pracovníky lékaře i nelékaře a pro ostatní zdravotnické pracovníky a další pracovníky ve zdravotnictví (včetně nezdravotnických vysokoškoláků). Zákony však nevkládají do seznamu odborností zdravotnických pracovníků žádnou odbornost cíleně zaměřenou na, řekněme, krizovou připravenost a koneckonců takovouto kvalifikaci nevyžadují k pokrytí svých úkolů ani ZZS. Dílčí vzdělávací aktivity přesto existují, v rámci specializačního vzdělávání personálu zdravotnických složek. V závislosti na poptávce jsou prováděny Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze („IPVZ“) a Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně („NCONZO“). Realizované specializační vzdělávací kurzy zaměřené na krizový management zdravotnictví, jsou zde ale obsahově orientovány primárně na management krizové připravenosti zdravotnictví, doplněné o problematiku psychosociální intervence. S typy zdravotních postižení osob při použití CBRN prostředků nebo úniku látek do životního prostředí, se způsoby detekce a ochrany a poskytování odborné zdravotní pomoci jsou zde posluchači seznamováni pouze rámcově, v závislosti na aktuálním lektorovi, bez nezbytného materiálně technického zázemí.


11

Mimo organizované vzdělávání pak u ZZS krajů, v souvislosti s garancí státního příspěvku na definovanou působnost pracovišť krizové připravenosti, probíhá vlna zřizování tzv. (bio)hazard týmů. Bohužel, i při existujících koncepcích ochrany obyvatelstva, nekoordinovaně ze strany ústředních orgánů a bohužel i mezi sebou. Další aktivity ke zvýšení úrovně připravenosti na CBRN MU jsou prováděny ad hoc, na bázi místně navazované součinnosti zdravotnických složek, především ZZS a fakultních nemocnic, podmíněné aktivitou subjektů specializovaných na různé typy ohrožení včetně CBRN. Do této oblasti spadají i instruktáže a výcvik v používání tzv. „bioboxů“ a „biovaků“ při výskytu VNN a cvičení součinnosti mezi ZZS a nemocnicemi (zpravidla fakultními), které jsou těmito prostředky, rovněž různě, vybaveny. Z jiných podobných ohrožení jsou, zejména hasičskými záchrannými sbory krajů, organizována cvičení motivovaná výskytem mimořádné události s únikem toxických chemických látek, ne však přímo látek z okruhu chemických zbraní uvažovaných v rámci teroristického útoku s použitím CBRN. V menší míře jsou pak zdravotnické složky zapojovány do cvičení s radiačním ohrožením (ZÓNA), zpravidla organizovaných ústředními správními úřady (Státní úřad jaderné bezpečnosti a MV) v rámci jejich rezortní působnosti. O vyhodnocení těchto cvičení a případném relevantním odrazu do praktické připravenosti zdravotnických složek však často nejsou informace. V oblasti „bio-rizik“ je v posledním období pozitivním posunem navazovaná spolupráce mezi civilními a vojenskými zdravotnickými složkami v rámci „CIMIC“ (Civil&Military Cooperation). Je však zapotřebí připomenout, že CIMIC je především aktivitou NATO s cílem „vytvořit a udržovat vztahy mezi vojenskými a civilními subjekty k vytvoření potřebných morálních, materiálních a taktických výhod vojenským jednotkám pro plnění stanovených úkolů“. Pozitivním posunem je zde proto navázání aktivních vztahů zdravotnických složek se 12

složkami vojenskými za účelem zvýšení úrovně připravenosti civilních zdravotnických zařízení na události s CBRN při oboustranné prospěšnosti spolupráce. Negativem je skutečnost, že aktuálně je tato spolupráce budovaná pouze „zdola“, od výkonných prvků a ne „shora“ rezortními a správními orgány. Vybavení a postupy Zde zcela jednoznačně platí, že úroveň vybavení zdravotních složek odpovídá platné legislativě a také financování. Zřizovateli poskytovatelů zdravotních služeb je totiž favorizováno tzv. povinné vybavení zdravotních složek stanovené právními předpisy. Toto vybavení je však jednoznačně orientované pouze na zajištění činností běžné zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení s ohledem na jeho „civilní“ účel, bez uvážení jiných úkolů kladených „zdravotnickým složkám“ v souvislosti s jinými právními předpisy, například k IZS nebo – směrnicím k VNN. ZZS je tak povinna mít vozidlo rychlé lékařské pomoci vybaveno:  bezpečnostní přilbou,  bezpečnostními (pracovními) rukavicemi,  osobními ochrannými pracovními prostředky proti infekci pro všechny členy výjezdové skupiny, přičemž již nikde není blíže závazně specifikováno, pro jaký stupeň ochrany má ochranné vybavení splňovat kritéria. Například ve vztahu k odkazované platné evropské normě EN 14126:2003 (Ochranné oděvy - Všeobecné požadavky a metody zkoušení ochranných oděvů proti infekčním agens). To je ovšem při existujícím směrnicím k VNN a v nich obsaženým úkolům zásadní nedostatek pro výběr ochranných prostředků a také zajištění financování, protože jde o řádové rozdíly. Výběr ochranného vybavení také určuje náročnost výcviku pracovníků ZZS a nemocnic a diferencované postupy práce s tímto vybavením. Z příslušné vyhlášky a hlavně neexistence jiných specializovaných předpisů je proto zřejmé, že ministerstvem (tvůrcem předpisů)


nebylo při tvorbě předpisů přihlédnuto k již v té době závazným typovým činnostem z katalogu typových činností IZS, předpokládající i podíl na řešení celého spektra CBRN událostí zdravotnickými složkami. Nové vyhlášky (z r. 2012!) tak neodráží požadavky kladené na poskytovatele zdravotních služeb z „Národního akčního plánu ČR pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (MZP 2005)“ z roku 2011, s příslušnými směrnicemi. Míru možného podílu „zdravotnických složek“ a především efektivnost nákladů na vlastní ochranu a výcvik dále zásadně snižuje také fakt, že žádná zdravotnická složka a ani orgány ochrany veřejného zdraví nejsou standardně vybaveny pro včasnou detekci ohrožení CBRN látkami. Při průběžném plnění svých běžných úkolů při poskytování zdravotnických služeb také ani nelze požadovat trvalé provádění svých běžných činností s nasazenými ochrannými pomůckami. Lze uplatňovat a také je uplatňována pouze zásada předběžné opatrnosti a pohotovosti ochranných prostředků, při které ale nelze vyloučit vyřazení části personálu z dalšího procesu řešení zdravotních následků události v důsledku zdravotního postižení při prvotní nebo i druhotné kontaminaci. Vzniká tím riziko možného faktického kolapsu zdravotnických schopností bezpečnostního systému v celkem krátkých lhůtách od vzniku mimořádné události. Vzhledem ke svému „vybavení“ dovednostmi i detekčními a ochrannými prostředky jsou proto pracovníci zdravotnických složek i přes jejich nezpochybnitelné místo při řešení MU s VNN/CBRN co nejblíže postiženým „druhosledovou složkou“, mimo zónu bezprostředního ohrožení, postupující v součinnosti za jinými složkami, které na základě detekce konkrétního ohrožení určují potupy ochrany před šířením ohrožení v souvislosti s prvotním odborným zdravotnickým ošetřením a přemístěním postižených (kontaminace) z místa události do ZZ. Jako z jiného světa k tomu v konferenční diskuzi v souvislosti s vyhodnocováním cvičení

ZÓNA zazněl názor prezentovaný z řad HZS, že zdravotničtí pracovníci mají přece povinnost poskytovat ZZS a tak musí být pomoc poskytnuta bez ohledu na nebezpečí a jeho úroveň = je-li postižený v identifikované ohrožující zóně a ochranné prostředky nejsou k dispozici. Nevůli zdravotníků se obětovat si titíž hasiči vysvětlují tím, že se zdravotníci neopodstatněně bojí radiace. Na námitku, že jde o velmi úzký pohled nerespektující vícerozměrnost problému a naopak odhalující vlastní neznalost bylo odpovědí rozpačité mlčení. Co dodat… je stále mnoho těch, kteří se ještě neprobudili z hrdinských snů o povinnosti záchrany za každou cenu do drsné reality praktického života. Dávný výrok říká: „hrdinů jsou plné hřbitovy“. Dodávám, že zneschopněný/mrtvý hrdina už nikomu nepomůže a kapacity zdravotního systému jsou omezené! Závěr Ano, provedená sonda do prostředí průniku ochrany obyvatelstva do zdravotnictví je velmi rámcová. Přesto dovoluje vyslovit několik závěrů: 1) Aktuálně lze v rámci zdravotnictví vyslovit uznání jisté míry připravenosti pouze jednotlivým subjektům, nikoli systému a to pouze na úseku „bio-ohrožení“ a v souvislosti se zavedením opatření v rámci řešení možného výskytu VNN. Aktivity jednotlivých subjektů zdravotnických složek nejsou rezortně koordinovány. Zásadní překážkou zvýšení úrovně připravenosti zdravotnických složek na MU s VNN/CBRN události v rámci krizové připravenosti je tedy chybějící rezortní program naplňování politiky krizové připravenosti rezortu - jako součásti základní funkce státu. 2) Díky individuálně „zdola“ prováděným aktivitám je sice subjektům zdravotnických složek dostupný vědomostní základ problematiky ochrany před účinky CBRN látek, nedochází ale k žádoucímu včasnému odrazu do právního prostředí podmi-


13

ňujícího vyčlenění potřebných finančních prostředků na ochranné pomůcky, výcvik a vzdělávání cestou aktivity ústředního orgánu. 3) Existující dokument „Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“, obsahující strategii přístupu rezortu zdravotnictví v souhrnu i k připravenosti na CBRN události, není rozpracován do podoby konkrétních projektů a stal de facto pouhou proklamací. V podobnosti s koncepcí ochrany obyvatelstva přesto stále poskytuje oporu k provedení odloženého (r. 2007) startu. 4) Pro počáteční období lze v zájmu vytváření efektivního systému zdravotnické odezvy na MU s VNN/CBRN s ohledem na dostupné prostředky zúžit pozornost pouze na relevantní zdravotnická zařízení zdravotnické složky.

V souhrnu je však také možno říci, že stav připravenosti zdravotnických složek odpovídá (bohužel) úkolům plynoucím jim z právního prostředí v souvislosti s právním statusem a návazně možnostem (podporou) financování této specifické přípravy. Při zvážení závěru se však ústředním orgánům dotčeným problematikou ochrany obyvatelstva za provedenou úvahou přímo nabízí prostor k opatřením koncepční, rychlé a efektivní změny současného stavu.

Ing. Václav Fišer Zdravotnická záchranná Jihomoravského kraje, p. o., 798/1d, 625 00 Brno e-mail: [email protected], [email protected].

služba Kamenice

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST ZDRAVOTNICKÝCH SLOŽEK NA HROZBY BIOLOGICKÉHO CHARAKTERU Klíčová slova: Krizová připravenost; zdravotnický řetězec; biologická rizika; import; vysoce nebezpečné nákazy; ÚVOD Krizová připravenost zdravotnických složek se v posledních letech dostává do popředí zájmu zdravotnické veřejnosti; těší se přízni legislativců, kteří od roku 2010 předkládají nové právní předpisy a ukotvují v právním rámci např. povinnost vytvoření pracoviště krizové připravenosti pro zdravotnické záchranné služby. Tento zájem však s sebou přináší úkoly, které je nutno zapracovat a realizovat a nejinak je tomu i u zdravotnických prvků záchranného řetězce, který plní úkoly v přednemocniční i nemoc14

niční péči. Stejně je tomu i u orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. následném, a často opomíjeném, kroku zamezujícím šíření nebezpečných vlivů a jejich dopadů na obyvatelstvo, čímž jsou pověřeny krajské hygienické stanice. Bezpečnostní hrozby definované v Bezpečnostní strategii státu (poslední z roku 2011) vymezují dlouhodobě úkoly také pracovníkům krizové připravenosti a krizovým managerům ve zdravotnictví. Zatímco přírodní katastrofy, především povodně, jsme se již za léta „prověřování“ naučili zvládat a t. č. realizujeme dlouhodobá preventivní opatření; novým úkolem jsou bioterorismus, pandemie a importované nákazy. Společným jmenovatelem těchto hrozeb je přítomnost


biologických agens, která zásadním způsobem ovlivňují způsob řešení vzniklých mimořádných událostí či je dokonce sama o sobě vyvolává. Z těchto tří základních typů mimořádných událostí s přítomností biologických látek se tento příspěvek zaměřuje především na importované nebezpečné nákazy a připravenost zdravotnických složek k reakci. Připravenost na import vysoce nebezpečných nákaz se v uplynulých třech letech zásadním způsobem změnila a nabyla hmatatelné podoby. Od odborných diskusí na konferencích se po 10-ti letech přesunula do fáze vlastní realizace v terénu – u organizací podílejících se na poskytování zdravotní péče v rámci celého zdravotnického řetězce, ale i v rámci IZS. Promítla se také na vrcholové úrovni, kde jsou nejvíce patrny výsledky této dlouholeté přípravy. Hybným momentem se ukazuje tlak Evropské komise na implementaci evropských směrnic, v tomto případě Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 (dále též „MZP (2005)“) a další dokumenty, jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví a tedy i bezpečnost občanů EU. Na evropské úrovni najdeme k dnešnímu datu (leden 2014) hned několik dokumentů řešících mimořádné události s potenciálním mezinárodním přesahem, které by se mohly šířit EU, ať už se jedná o hrozby biologického, radiačního a chemického charakteru: (1) Dne 5. listopadu 2013 bylo ve Věstníku EU (L293) zveřejněno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních hrozbách (dále jen „Rozhodnutí“). Toto Rozhodnutí si klade za cíl zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví; zahrnuje sledování vážných přeshraničních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim. Širší přístup ke zdravotní bezpečnosti na úrovni EU zahrnuje kromě přenosných nemocí i další rizika, nově jsou do Rozhodnutí promítnuty i Mezinárodní zdravotnické před-

pisy z roku 2005. Monitoring, hlášení i reakce dle Rozhodnutí se týkají zejména biologických a chemických činitelů či ekologických událostí zahrnující nebezpečí vyvolaná změnou klimatu, která jsou schopná ohrozit z důvodu svého rozsahu nebo závažnosti zdraví občanů v celé EU, vést k selhání klíčových odvětví v sociální a ekonomické oblasti a ohrozit schopnost reakce jednotlivých členských států. (2) Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, dále jen „WHO“) schválila rezolucí WHA 58.3 ze dne 23. května 2005 Mezinárodní zdravotnické předpisy (2005), přičemž se jedná o druhé vydání, které aktualizuje předchozí vydání z roku 1969. Implementace MZP (2005) probíhala v období 15. června 2007, kdy předpisy vstoupily v platnost, až do 15. června 2012. Účel a rozsah těchto předpisů spočívá v mezinárodním pojetí zamezování šíření chorob, ochraně proti němu, jeho kontrole a zajišťování reakce v oblasti veřejného zdraví způsoby, které odpovídají riziku pro veřejné zdraví, omezují se na toto riziko a umožňují vyvarovat se zbytečného narušení mezinárodního provozu a obchodu. MZP (2005) byly v ČR implementovány Národním akčním plánem České republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) (dále jen „AP ČR“), který byl schválen Usnesením Vlády České republiky z 25. října 2011 č. 785. AP ČR je výsledkem činnosti mezirezortní pracovní skupiny pro přípravu AP ČR (MPS AP), která byla ustanovena na základě usnesení č. 298/2008 Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP). Tímto dokumentem byl odstartován proces přípravy České republiky na biologické hrozby, na vrcholové úrovni byly vytipovány úkoly, které bylo nutné zajistit odpovědnými resorty, a byl vytvořen harmonogram úkolů. Tento harmonogram se stal přílohou Usnesení Vlády České republiky č. 785: Harmonogram realizace opatření Národního akčního plánu České


15

republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005). Kromě uzavření součinnostních dohod bylo zapotřebí: - přijmout směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající MZP (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci na palubě letadla přistávajícího ve vstupním místě pro leteckou dopravu, - přijmout směrnici pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající MZP (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení. Obě směrnice (viz výše citované) vypracovalo MZ ČR a byly schváleny Usnesením Vlády České republiky ze dne 9. ledna 2013 č. 14 a 15. Bez ohledu na skutečnost, že nositelem hlavní gesce v oblasti plnění požadavků WHO je MZ ČR, je implementace MZP (2005) procesem, který přináší nové úkoly napříč všemi rezorty odpovědnými za zajištění připravenosti na hrozby biologického, radiačního a chemického charakteru s potenciálem možného vzniku mimořádné události v mezinárodním měřítku s dopady na zdraví. CIMIC 2012 V roce 2011 tak vstoupil v platnost AP ČR a rovněž byla vydána nová Bezpečnostní strategie ČR, která mezi bezpečnostními hrozbami uvádí také pandemii a nebezpečné nákazy. 76. V případě výskytu a šíření infekčních onemocnění s pandemickým potenciálem vláda na národní úrovni přijímá adekvátní preventivní i represivní protiepidemická opatření a vytváří podmínky pro poskytování zdravotní péče. Orgány ochrany veřejného zdraví zajistí rychlou a validní výměnu informací o šíření onemocnění a o přijímaných protiopatřeních na mezinárodní úrovni. Zdroj: Bezpečnostní strategie z roku 2011 16

Složky IZS a především zdravotnické prvky v této době hledají postupy, kterými budou řešit mimořádné události tohoto typu, zabývají se přitom jak vlastními „standardními operačními postupy“, tak vzájemnou spoluprací. Za účelem ověření součinnosti složek IZS při řešení mimořádných událostí souvisejících s výskytem vysoce nebezpečných nákaz (dále též „VNN“) v ČR dle stávajících dokumentů, kterými jsou: - Soubor typové činnosti 05 – Nález předmětu s podezřením na přítomnost Bagens nebo toxinů (dále jen „STČ 05“) a - Typový plán – Epidemie – hromadné nákazy osob bylo v závěru roku 2012 uspořádáno společné pracovní setkání zdravotnických součástí IZS, HZS a AČR „CIMIC = CIVIL & MILITARY COOPERATION A ZDRAVOTNICKÉ SYSTÉMY V ČR“. Akci uspořádala Společnost krizové připravenosti zdravotnictví České lékařské společnosti J. E. Purkyně (dále jen „SKPZ“) ve spolupráci s Ústředním vojenským zdravotním ústavem Praha (ÚVZÚ Praha) a jeho organizační složkou Centrem biologické ochrany Těchonín (CBO Těchonín) ve dnech 10. až 13. září 2012. Nad akcí přijal záštitu hejtman Plzeňského kraje. Byly připraveny scénáře následujících modelových situací: 1. Modelová situace EBOLA – situace modelovala průběh podezření z importu VNN ze zahraničí - k lékaři ve velkoměstě přijde pacient, který má kašel, horečku, krvácení a cca před 3 týdny pobýval v Africe. V rámci tohoto scénáře byl kladem velký důraz na přípravu orgánu ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“), v tomto případě KHS PK, která byla odpovědná za komplexní řízení akce. Vzhledem k tomu, že akce byla započata telefonátem praktického lékaře na OS ZZS s tím, že vzhledem k prvotnímu vyšetření


a odebrané anamnéze pojal lékař podezření na možnou VNN typu krvácivá horečka, byl již prvotní výjezd ZZS proveden Biohazard týmem a postupně byly aktivovány další složky IZS. 2. Modelová situace VARIOLA – podezření na přípravu bioteroristického činu (STČ 05) - náhodná osoba najde v lese objekt (laboratoř) a zavolá na linku 112. Informace je předána IOS Policie ČR, které vyšle na místo hlídku OO Policie ČR. Hlídka Policie ČR po příjezdu zjistí přítomnost poraněného oznamovatele, výskyt podezřelých laboratorních zvířat (včetně uhynulých) a následně dojde k nálezu mrtvého člověka. Na místo je přivolána ZZS, HZS a KHS. Po negativní odpovědi speciálního mobilního týmu SÚJCHBO na výzvu k výjezdu byl následně aktivován Speciální mobilní biologický tým AČR. OOVZ je konstatován předpoklad výskytu vysoce virulentní nákazy, následně je policisty objevena i mrtvá osoba s klinickými příznaky VNN. Zde byl hlavní důraz kladen na přípravu a řádné provedení akce přímo v místě zásahu, kdy cílem byla minimalizace rozšíření nákazy mimo místo prvotního výskytu. Další informace o akci jsou k dispozici na www.cimic.skpz.cz. CIMIC 2012 potvrdil nezbytnost vypracování nových společných postupů pro řešení události s výskytem VNN, neboť STČ 05 není určena pro tento typ mimo-řádných událostí. Samostatná STČ je nezbytná pro správnou koordinaci řešení události (operační řízení), její zdokumentování a dodržování zákona o IZS. Následně vydané směrnice MZ ČR reagující na MZP (2005) řeší tyto události především z hlediska odpovědnosti a pravomocí, časového rámce; a garanci předává

orgánům ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici v místě události. To však neznamená, že pracovník KHS bude současně velitelem zásahu na místě události. Ve směrnicích není dostatečně řešena organizace na místě zásahu, ani skutečnost, že tento typ události se zpravidla dotýká minimálně dvou krajů (Praha jako příjemce pacienta s VNN a další obec/kraj, ve kterém byl pacient „zachycen“).

Obrázek 1 a 2: Praktická část CIMIC 2012 Dále CIMIC 2012 potvrdil správnost přístupu některých zdravotnických záchranných služeb (dále též „ZZS“), které se rozhodly budovat speciální týmy tzv. Biohazard týmy ZZS pro řešení mimořádných událostí, při nichž je u pacientů vysloveno podezření na vysoce virulentní nákazu, např. vzhledem k cestovní anamnéze v uplynulých 21 dnech. K tomuto přístupu ZZS přijala SKPZ následující doporučení, které zahrnula do „Závěrů a doporučení CIMIC 2012“.  Doporučení č. 1: Při rozhodování o možném vybudování speciálních týmů ZZS je nutné zpracovat analýzu rizik v kraji a současně zvážit vnější faktory. Výchozí jsou analýzy rizik kraje, ovšem pro potřeby ZZS je nutné s riziky více pracovat a podrobit je důkladné odborné (zdravotní a zdravotnické) analýze. Předpokladem je spolupráce s příslušným HZS a KHS.  Doporučení č. 2: Ochrana před biologickými agens zahrnuje nejen speciální ochranné prostředky pro ochranu před vysoce nebezpečnými onemocněními,


17

ale také ochranu před „běžnými“ infekcemi každodenní praxe posádek ZZS.  Doporučení č. 3: Plán aktivace speciálního týmu ZZS a podmínky jeho aktivace. Při vymezování situací pro aktivaci speciálního týmu ZZS je nutno vymezit kompetence (pravomoci) týmu k činnostem, které vykonává nebo potřebuje vykonat za součinnosti jiné složky IZS (např. Policie ČR).  Doporučení č. 4: Standardní operační postupy (dále jen SOP) vytvořené pro tyto účely doplnit o: - informace o rizicích plynoucích z infekcí a VNN, - doporučené osobní ochranné pracovní prostředky, - vhodné dekontaminační a dezinfekční prostředky pro posádku i technické prostředky (sanita, vybavení apod.), - úkoly a postupy pro zajištění vlastní ochrany, ochrany okolí a ostatních osob.  Doporučení č. 5: Pracovník KHS musí být trvale (neustále) v kontaktu s velitelem zásahu a přímo na místě pokud možno v co nejkratším čase. Telefonické spojení se ukazuje být nedostačující.  Doporučení č. 6: Velitelem zásahu nemusí být hasič, na místě se prokázalo, že velmi efektivně dokáže řídit zásah věci znalý lékař či hygienik, samozřejmě za maximální podpory ostatních složek. Bližší vyhodnocení a závěrečná doporučení jsou k dispozici ve Výroční zprávě SKPZ za rok 2012, příp. na webu Společnosti. DALŠÍ SEMINÁŘE SKPZ Poznatky a doporučení ze společného pracovního setkání v rámci CIMIC 2012 byly v průběhu roku 2013 dále diskutovány a prověřovány na seminářích SKPZ. Tyto semináře byly prioritně určeny ZZS a KHS: a) První - březnový seminář v Brně zjišťoval koncepční přístup jednotlivých ZZS k řešení událostí s výskytem VNN a k tvorbě Biohazard týmů ZZS.

18

b) Druhý seminář/workshop se konal v Českých Budějovicích v říjnu 2013. Základním cílem tohoto workshopu bylo zjistit: - aktuální stav poznání v oblasti OOPP pracovníky KHS a ZZS, - požadavky, které na plánované OOPP tito pracovníci kladou, - jejich aktuální stav vybavení OOPP (koncepci) a - zda již zakoupené OOPP umí používat a umí v nich vykonávat svou činnost. Workshopu se účastnili tři ZZS a dvě KHS a byl prioritně zaměřen na efektivní používání osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“). Stav znalostí účastníků lze celkově označit za „dobrý“. Je vytvořena základní koncepce pro pořizování OOPP, která je postupně naplňována a současně obsahuje edukaci správného používání OOPP. Výstupy a poznatky z workshopu uskutečněného v Českých Budějovicích bude odborná společnost dále rozvíjet ve spolupráci s vybranými zástupci KHS a ZZS. Cílem Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP je tvorba odborných doporučení, např. formou metodické pomůcky pro výběr OOPP, která by pomáhala pracovníkům KHS a ZZS správně vytipovat tyto pomůcky. Další kroky budou konzultovány s představiteli krajských úřadů a se zástupci Ministerstva zdravotnictví, aby jejich realizace byla v souladu s připravovanými postupy ústředního orgánu a jejich implementací na regionální úrovni.


Obrázek 3: Workshop v Českých Budějovicích

ZÁVĚR Záměrem všech zúčastněných a dotčených subjektů je vy-tváření podmínek pro trvalé rozvinování krizové připravenosti všech zdravotnických prvků a jejich přípravu na řešení události s výskytem VNN v rámci komplexní připravenosti na mimořádné událoti. K realizaci tohoto záměru je, dle dosavadních zkušeností a názorové hladiny Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, potřebný ucelený program se základním cílem: vybavenost ZZS, urgentních příjmů nemocnic a OOVZ standardizovanými postupy, soupravami prostředků a materiálními zásobami. Pilíře programu v současné době tvoří:  celostátní standardizované postupy a vybavení  inter/intra operabilita  ekonomická efektivita  konzistentní výcvik a vzdělávání v používání vybavení a aplikaci postupů.

Odborná společnost se tímto tématem bude i nadále zabývá a hledá partnery pro spolupráci. LITERATURA  zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému  Bezpečnostní strategie z roku 2011  Mezinárodní zdravotnické předpisy (2005)  Národní akční plán České republiky pro případ vzniku události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpi-sům (2005)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU o vážných přeshraničních hrozbách

Mgr. Šárka Nováková, MUDr. Josef Štorek, PhD. Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, Sokolská 31, 120 26 Praha, email: [email protected]

SEMINÁŘ ZKVALITNĚNÍ SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUMU V OBLASTI OCHRANY OBYVATELSTVA Kde: Uherské Hradiště Kdy: 27. 3. 2014 Pořadatel: Fakulta logistiky a krizového řízení UTB Zlín Obsah jednání Celkem bylo pro jednodenní akci plánováno 21 vystoupení, orientovaných téměř výhradně na problematiku vzdělávání na úseku ochrany obyvatelstva (OO), z pohledu vzdělávání ve školách od základních až po VŠ, přípravy pedagogů ochrany obyvatelstva i celoživotního vzdělávání. Ze sledu vystoupení vystupovalo několik zásadních okruhů k řešení:

 charakteristika obsahu OO jako předmětu andragogiky a pedagogiky vůči potřebám a schopnostem věkových kategorií,  hodnocení úrovně vzdělanosti v populaci,  formální kvalifikace učitele  skutečné učitelské schopnosti a dovednosti  profily absolventů a učitelů kvalifikačního a specializovaného vzdělávání,  nastavení kapacity vzdělávacích institucí proti poptávce pracovních míst,  zjednodušení procesu tvorby nových norem a předpisů a jejich sdílení,  ochrana obyvatelstva jako naplňování veřejného zájmu a trochu mimo hlavní obsahové zaměření jej pozitivně rozšířil příspěvek na téma:


19

 hodnocení odolnosti infrastruktury.

prvku

kritické

Z hlediska praktického využití lze ze semináře vyvodit: 1) bez ohledu na existující vládní koncepce a široce rozprostřenou realizaci není předmět ochrany obyvatelstva dosud jasně determinován pojmově, obsahově a ani vztahově v souboru problematik zajišťování bezpečnosti – v gesční kompetenci Ministerstva vnitra; za účelem urychlení řešení situace zřizována „ODBORNÁ PLATFORMA OCHRANY OBYVATELSTVA“ za účasti pěti VŠ (UO, PA, VŠB, UTB, ČVUT) a dvou výzkumných institucí (IOO L. B., SBP UK) za koordinace GŘ HZS. Co je přitom třeba považovat za zásadní nedostatek jinak žádoucí aktivity je úplné pominutí zapojení zdravotnických subjektů. Důvodem hodnocení je výrazný průnik problematiky ochrany obyvatelstva s problematikou ochrany života a zdraví, vycházející z podstaty – předmětem ochrany obyvatelstva je člověk a nikoli ochrana samotná! Nad příčinou stavu lze z úrovně ZZS sice aktuálně jen spekulovat, nicméně je třeba na něj soustavně upozorňovat na krajské úrovni v rámci IZS a také na ústřední úrovni cestou MZ. 2) V rámci problematiky vzdělávání v ochraně obyvatelstva je pro krajské ZZS otevřen poměrně široký prostor, zvláště zahrnujemeli do vzdělávání i výzkum (CBRN

problematika). K uplatnění ZZS krajů jsou díky současné legislativě vytvořeny dobré předpoklady prostřednictvím pracovišť krizové připravenosti v součinnosti se vzdělávacími a výcvikovými středisky (viz §9/2d)e) a §16 zákona o ZZS). Prostor je ale třeba využívat a to především rozvíjením personálního zajištění fungování pracovišť. Tím se dostáváme kruhem na půdu popisu žádoucího odborného profilu - kvalifikace pracovníků, popisu úvazku a také zajištění adekvátní odborné přípravy/vzdělávání. Náklady na vzdělávání v úseku krizové připravenosti přitom lze uhradit ze státního příspěvku na krizovou připravenost. Pořadatel k semináři vydal rozsáhlý dvoudílný sborník celkem 56 textových příspěvků. Závěr Získané materiály je třeba zevrubně prostudovat a aplikovat do vlastní praxe ve smyslu učiněných vývodů. Zejména je nezbytné soustavně pracovat na zásadní změně současného „technologického trendu“ ochrany obyvatelstva. Žádoucí změnou je míněno vnesení humanitního obsahu prolnutím s ochranou veřejného zdraví a léčebně preventivní péčí = s působností Ministerstva zdravotnictví. Logickým krokem je přitom učinit z tohoto cíle také cíl odborné Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví. Ing. Václav Fišer Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje

NÁCVIK BHT ZZS PK, FN PLZEŇ, HZS A KHS PLZEŇSKÉHO KRAJE

Koncem loňského roku začali členové BHT ZZS PK koketovat s nápadem uspořádat praktický 20

nácvik převzetí pacienta s VVN a následné dekontaminace členů BHT. Od samého počátku byla akce plánována v úzké spolupráci s FN, HZS a KHS. A to vše pod laskavou záštitou SKPZ ČLS JEP.


Plán je sice věc hezká, ale co realita? Světe div se… Realita předčila veškerá očekávání. Nemohli jsme si nikdy stěžovat na úroveň spolupráce s FN v Plzni, ani KHS a HZS v našem kraji. Aktivní přístup všech jmenovaných nás ale opravdu překvapil. Byl stanoven termín 22. ledna 2014. Fakultní nemocnice připravila prostor pro nácvik ve svém krytu, hasiči přijeli s dekontaminační linkou, my se svým vybavením a hygienici s pomyslnou maršálskou holí. Nutno zdůraznit, že akce nebyla pojata jako cvičení, ale jako nácvik. Nešlo nám o to se projít v ochranných oděvech a pak si říci, jak to bylo super. Cílem bylo postupovat krok za krokem tak jako v reálné situaci. Pro naše kolegy z FN byl nácvik premiérou ve smyslu zcela prvního setkání s ochrannými oděvy, které měli již ve svém majetku. Pro členy BHT ZZS PK potřebným procvičením dovedností a pro hasiče rutinou . A aby bylo realitě učiněno za dost, dekontaminace probíhala venku před krytem, místo vody byl opravdu použit Persteril pro dekontaminaci a vše nám dokreslilo lednové počasí, které v den nácviku začalo odpovídat zimním dnům. Značka: Ideál. Obrázek 2: Krizař Míla při výběru a oblékání OOPP

Navzdory všemu se dobrovolně v Tyveku do Persterilové sprchy vydal i lékař infekční kliniky. Ani Ing. Milan Beneš neodolal pokušení v podobě dekontaminace. Vyhodnocení akce nás teprve čeká, ale již dnes víme, že se každý zdokonalil přesně v tom, v čem se zdokonalit chtěl, že jsme všichni zase o krůček dále ve své připravenosti na reakci výskytu pacienta s VNN v našem kraji. Těžko říci, co bylo na akci nejlepší, jestli spolupráce mezi složkami nebo praktická část samotná? Asi není nutné o tom přemýšlet. Největší devizou byla ochota lidí zapojit se do něčeho, co se ještě v Plzni nedělalo. Závěrem díky moc odborné společnosti, lektorům, pplk. Ing. Jiřímu Matějkovi z GŘ HZS, hasičům ze stanice Košutka, prof. MUDr. Petru Pazdiorovi, Ing. Milanovi Benešovi z FN a všem jeho kolegům z řad lékařů a sester. Martin Brejcha Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje

Obrázek 2: Pacientka s VNN na „infekčním oddělení“

Pozn. Redakce: další fotografie najdete na stránkách www.skpz.cz.

OHLÉDNUTÍ ZA „KRIZOVOU“ KONFERENCÍ VE SLOUPU V ČECHÁCH O významném postavení a krizového řízení není pochyb.

důležitosti

Jeho místo se, zvláště po roce 1989, různě přesouvalo a legislativně velmi málo


21

podporovalo. Nyní však nastal posun a krizové řízení dostává díky novým zákonům i nový kabát a tím i svoje pevné místo v legislativě. Ne úplně to ale platí o krizové připravenosti a zvláště pak o krizové připravenosti ve zdravotnictví. Ta o svoji příčku v krizovém systému musí ještě bojovat. Není zcela dořešena její existence na všech stupních zdravotnických zařízení. Takže v současné době se u nás nachází pouze jeden typ zdravotnického zařízení, které má zákonem určeno zabývat se krizovou připraveností a to je zdravotnická záchranná služba. Jako u jedné ze základních složek IZS je to zcela pochopitelné, ale o to víc je nepochopitelné, proč tady krizová zdravotnická připravenost končí. Proč se již dále nevztahuje na další poskytovatele zdravotních služeb, zvláště pak na ty akutní? Proto je cenné a velmi chvályhodné, že všichni poskytovatelé, jichž se zákon o krizové připravenosti netýká, ji nějakým způsobem vykonávají, ve svých organizacích mají zakotvenou a snaží se na jejím rozvoji spolupracovat. Několikrát jsme se sami přesvědčili, že krize nebo mimořádná událost si čas ani prostor nevybírá. Přijde, udeří, zanechá spoušť, slzy a odejde. Ať už se jedná o přírodní živel (povodně, požáry) nebo úmyslné ničení majetku a zdraví (terorismus), nebo technické a technologické havárie a v neposlední řadě i mimořádné události zapříčiněné sociálními nepokoji, či válkou. O to víc je nutné, abychom o možných rizicích věděli a byli na ně připraveni. K tomu abychom se v této oblasti orientovali, vzdělávali a „byli připraveni“ byla opět, již po čtrnácté, zorganizována Českolipskou nemocnicí „Konference pracovníků krizové připravenosti ve zdravotnictví“. Tato konference se pravidelně koná ve Sloupu v Čechách a je výjimečná svoji strukturou a celkovou organizací, protože je pouze na bázi diskuze. Přednášející, většinou zástupce zdravotnické organizace, přednese téma a všichni ostatní 22

účastníci o něm diskutují a hledají to nejoptimálnější řešení. Letošních témat bylo nezvykle hodně. Velká diskuze se rozvinula nad problematikou přijetí kontaminovaného pacienta do lůžkového zařízení, dále se řešilo i téma agrese a následné zdravotní postižení většího počtu osob například při sportovních utkáních apod. Další téma, které se velmi citelně dotýká zdravotnických lůžkových zařízení, je nedodávka technologií – především výpadek elektr. energie s delším časovým průběhem. Tzv. blackaut je postrachem veškeré civilizace, ale ve zdravotnickém lůžkovém zařízení je to zvlášť velké riziko. Ovšem naprostou jedničkou letošní konference byla účast Traumateamu České republiky. Je to mobilní zdravotnický útvar schopný poskytnout péči v oblasti urgentní medicíny kdekoliv je potřeba. To znamená, že se kompletní tým zdravotního personálu, včetně materiálního vybavení a týlového zajištění, okamžitě na výzvu SOS zaktivuje a přesune se na místo postižení, kde je schopen za hodinu začít přijímat a ošetřovat první pacienty. Traumatým ČR je svojí činností ojedinělý a unikátní útvar, který umí poskytnout péči přímo v místě katastrofy. Vedoucím a hlavním koordinátorem a vlastně duší celého týmu je primář traumacentra a kliniky úrazové chirurgie oddělení Fakultní nemocnice Brno, pan MUDr. Petr Nestrojil, CSc. Ten také na naši „krizácké“ konferenci celý tým představil, na praktických ukázkách nám demonstroval aktivaci celého modulu a hlavně činnost zdravotnického personálu při poskytování pomoci postiženým katastrofou. Exkurze a přednášky Traumateamu ČR probíhaly dva dny v hodinových intervalech a všichni účastníci konference měli možnost se s činností a organizací tohoto útvaru seznámit. Spousta zájemců byla i z řad škol, občanských sdružení, členů HZS a PČR. Představení Traumateamu ČR bylo doplněno odpoledním blokem přednášek prezentujících


činnost TT a spolupráci na mezinárodních cvičeních a záchranných akcích. Všichni jsme velmi kladně hodnotili tento tým, hlavně jeho akceschopnost a všichni jsme s velkým uznáním konstatovali, že tudy asi vede správná cesta v řešení a likvidaci katastrof.

který se sám aktivně zdravotnickou krizovou připraveností zabývá. Vzhledem k tomu, že je tato akce v našem okrese opravdu unikátní patří Nemocnici s Poliklinikou Česká Lípa, a.s. jako organizátorovi – velký dík. Olga Marková Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

Obrázek 1: Účastníci konference

O to víc je nepochopitelné a s podivem, že i tento tým musí o svoje zařazení v rámci IZS bojovat a hledat podporu napříč politickým zdravotnickým spektrem. Všech 124 účastníků, kteří se během týdne na konferenci vystřídali, si odnáší mnoho nových poznatků, nových podnětů pro svoji práci a hlavně mnoho zážitků z exkurzí a praktických ukázek. Celkem bylo na konferenci prezentováno 24 přednášek, shlédnuto osm videosekvencí a všichni účastníci také měli možnost si vyzkoušet některé pomůcky z oblasti ochrany zdravotnických pracovníků, nebo pomůcky k resuscitaci. Na konferenci jsme také mohli přivítat zástupce Ega Zlín, výrobce zdravotnických ochranných pomůcek, ředitele několika Zdravotnických záchranných služeb, zástupce Ministerstva zdravotnictví, ředitele záchranky z polského Zhořelce, zástupce záchranky z Bratislavy, zástupce několika pražských nemocnic, úředníky z krajských úřadů, poslankyni Parlamentu ČR, vodní záchranáře a mnoho dalších odborníků zabývajících se zdravotnickou krizovou připraveností. Záštitu nad celou akcí letos převzal pan Bc. Stanislav Mackovík, poslanec Parlamentu ČR,

Obrázek 2: Poslanec Stanislav Mackovík

Obrázek 3: Primář Petr Nestrojil

Obrázek 4: Prohlídka pracoviště Traumatýmu ČR


23

[Krizová připravenost zdravotnictví]

Recommend Documents