[Krizová připravenost zdravotnictví]

[Krizová připravenost zdravotnictví]

1

Úvodní slovo šéfredaktora J. Štorek

Číslo: 2/2013

3. ročník

Čtvrtletník se věnuje krizovému řízení a plánování ve všech složkách IZS, organizacích působících ve zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí, příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti zdravotnictví a bezpečnosti v ČR a okolních zemí.

Jubilanti a Ocenění Redakce

str. 3 - 4

Dekontaminace osob – mýty a skutečnost

Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví

P. Častulík

Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr. Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc.; Pavel Štyndl, DiS.; Ing. Vratislav Příhoda; Ing. Tomáš Halačka

Jubilansti

str. 5 - 11

Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, 128 00 Praha Tel.: 775 163 814, email: [email protected] Číslo vychází: 20.12.2013 Termín vydání dalšího čísla: 30.6.2014 Grafická úprava časopisu: SKPZ ČLS JEP

Činnost KŠ ORP Zlín při požáru budovy V. Kostelník

Periodicita: 2x ročně (od 1.1.2013) ISSN 1804-9303

PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE:

str. 11 - 19

Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní. Technické parametry: příspěvky zasílejte ve formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti 10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.).

PLYN 2012 – cvičení požárních orgánů a orgánů krizového řízení

Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kontaktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů.

2

P. Ošlejšek

str. 18 - 20


TÉMATA ČASOPISU PRO ROK 2014

Dekontaminace ochranných masek P. Buchta

Redakce časopisu odsouhlasila pro příští rok následující témata, na která se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:

str. 20 - 21

Jubilanti SKPZ V druhé polovině letošního roku oslaví životní jubileum hned několik našich členů: Iveta Hermanová Mgr. Bc. Pavel Bohm Miloš Valášek Ing. Miroslav Procházka, PhD. Ing. Pavel Kostka Ing. Anton Tencer MUDr. Ivan Šavrda Jménem společnosti jim ze srdce blahopřejme a přejeme hodně štěstí a zdraví, ale i úspěchů jak v soukromém, tak v profesním životě.

Citáty Tennessee Williams: Dnešní lidé by chtěli žít zítřejší život za včerejší ceny. Dušan Radovič: Usmějte se. A ve vašem úsměvu ať je spousta dobroty a jenom trošku, trošičku trpkosti. Odpusťte životu a světu, že nejsou dokonalí. Tomáš Baťa: Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel. Jde ovšem o to, jsme-li dosti rozumní, abychom se z ní poučili. James Callaghan: Není-li přítomen ministr, rozhoduje náměstek. Není-li přítomen náměstek, rozhoduje zdravý rozum.



MEDICÍNA KATASTROF V HRADCI KRÁLOVÉ



SEMINÁŘE SKPZ PRO ZZS A KHS SE ZAMĚŘENÍM NA PROBLEMATIKU VNN



JINÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA

Pokud Vás témata zaujala a máte zájem přispět do časopisu svými příspěvky, zasílejte je, prosím, na adresu redakce. Těšíme se na Vaše příspěvky. Redakce

Slovo šéfredaktora Vážení přátelé, na konci roku 2013 Vám přinášíme druhé číslo našeho časopisu. Jeho náplní se staly přednášky, jež z nejrůznějších důvodů nezazněly na XVI. ročníku konference Medicína katastrof, která se konala v září letošního roku. MEKA 2013 byla letos realizována na půdě Univerzity T. Bati ve Zlíně, ve spolupráci s Fakultou logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti. I letos byla konference doslova nabita přednáškami a nejrůznějšími doprovodnými akcemi včetně setkání s panem hejtmanem Zlínského kraje, MVDr. Stanislavem Mišákem. Značný prostor byl poskytnut dobrovolnickým organizacím, neboť tradiční termín této konference byl z důvodu červnových povodní odložen a právě povodně opět zviditelnily činnost a potřebnost orgánů krizového řízení a jejich spolupráci s dobrovolnickými organizacemi. Přestože vlastní vyhodnocení červnových povodní nebylo hlavním tématem konference a jejich vyhodnocování bylo v té době teprve zahájeno (budeme se k této události zajisté vracet později), byla především problematika financování mimořádných událostí aktuálním tématem odborných diskusí. Některé přednášky, které zde najdete, jste mohli slyšet na jiných konferencí v průběhu tohoto roku, věříme však, že jsou svým zaměřením prospěšné a zaslouží si připomenutí.


1

Letošní povodně přinesly jednu novinku – ocenění zasahujících složek IZS. A jelikož se jedná o naprosto nový jev, rozhodli jsme se Vás alespoň o nám známých ocenění informovat. Prvním oceněným, nutno podotknout, že členkou SKPZ, je Olinka Marková. K tomuto ocenění ji obzvláště gratulujeme, neboť se jedná o ocenění za dlouholetou činnost a Olinka tak z rukou pana hejtmana Libereckého kraje převzala záslužnou medaili II. stupně. Mezi další oceněné patří Ing. Vratislav Příhoda, který převzal cenu neziskové organizace za OS ČČK Chrudim… A v neposlední řadě byla předána řada ocenění zasahujícím složkám IZS a dalším osobám, podílející se na řešení červnových povodní. Toto ocenění převzala z rukou hejtmana řada záchranářů v Jihomoravském, Středočeském a Ústeckém kraji. Podrobnosti k uděleným oceněním najdete v následující rubrice. V Praze dne 13. prosince 2013 Mgr. Šárka Nováková Tajemník redakce

Ocenění „krizáků“ Dlouhodobá spolupráce: Olga Marková, dlouhodobě, úzce a významně spolupracuje s územním odborem HZS Libereckého kraje Česká Lípa. Zároveň příkladně pracuje ve funkci členky Bezpečnostní rady ORP Česká Lípa, při přípravě na mimořádné události na záchranné a likvidační práce a pro ochranu obyvatelstva a za jejich realizaci zejména při taktických cvičeních složek IZS. V neposlední řadě je i dlouholetou organizátorkou Konference krizové připravenosti ve zdravotnictví konané každoročně ve Sloupu v Čechách. Převzato z www.i-noviny.cz, 1.11.2013

Povodně: Medaili převzala Šárka Nováková za spolupráci při řešení červnových povodní ve Středočeském kraji. Více najdete na www.kr-stredocesky.cz ze dne 2.12.2013

Nestátní nezisková organizace: · Český spolek ČČK Chrudim (Český červený kříž) „Dobrovolnictví a společenská odpovědnost nejsou závodem – není poražených a všichni jsou vítězi. Pomáhat nezištně je něco jedinečného a nelze to změřit, protože každý pomáhá tak, jak může. Proto jsme se rozhodli, že všichni nominovaní obdrží děkovný list, protože si ho všichni zaslouží,“ komentoval výběr oceněných radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor Pavel Šotola, který nad slavnostním večerem převzal záštitu. Více najdete na http://www.pardubickykraj.cz/aktuality/76479/dobrovolnikya-neziskovky-ocenil-galavecer-v-afi-palace?previev=archiv

2


DEKONTAMINACE OSOB - MÝTY A SKUTEČNOST Klíčová slova Dekontaminace; místo dekontaminace osob-MDO; souprava dekontaminace osob-SDO; okamžitá, částečná, úplná dekontaminace; CBRN; PNNP, NNP, IZS; ZZS. Key words Decontamination; mass decontamination site-MDS; mass decontamination unit-MDU; immediate, operational, thorough decontamination; emergency medical response; integrated rescue system; CBRN; EMS. ABSTRAKT Dekontaminace obětí, pacientů a všech kategorií záchranářů kontaminovaných nebezpečnými materiály stále představuje kritický prvek činností nutných k ochraně zdraví postižených osob, záchraně jejich životů, včetně bezpečnosti a ochraně zdraví při práci záchranářů. Včasná a účinná dekontaminace zasažených osob rovněž omezuje další šíření kontaminace a především brání jejímu přenosu do zdravotnických zřízení při příjmu obětí. Dosud používané dekontaminační technologie a postupy pro okamžitou individuální a hromadnou dekontaminaci osob, patří stále mezi nejslabší články dekontaminačního řetězce, v porovnání s účinnějšími technologiemi a postupy pro dekontaminaci vnějších povrchů, materiálů a techniky. Sdělení zmiňuje systémové a technologické problémy a možné způsoby jejich řešení týkající se včasné a účinnější hromadné dekontaminace osob na místech incidentů s chemickou, biologickou a radiologickou kontaminací a jejich bezpečného příjmu do zdravotnických zařízení. ABSTRACT Decontamination of victims, patients and all categories of responders being contaminated with the hazardous materials still remains as a critical element of activities needed for the protection of impacted victims’ health and their lives, including occupational health and safety of the responders. Timely and effective decontamination of exposed people also eliminates further spreading of cross contamination and avoiding its transfer into medical care facilities during admission of the victims. Currently applied decontamination technologies and procedures for immediate individual and mass decontamination of persons, is still the weakest segment of the decontamination chain, in comparison with the advanced technologies and procedures for decontamination of external surfaces, materials and equipment. Systemic and technology problems and possible solutions for timely and effective decontamination of persons with CBR contamination on-site and their safe admission to medical facilities is the part of this paper. ÚVOD Při událostech spojených s kontaminací osob nebezpečnými chemickými, biologickými či radioaktivními látkami je nezbytné v co nejkratší době provést dekontaminaci nechráněných osob za účelem omezení jejich další expozice těmito látkami. Z hlediska naléhavosti je dekontaminace osob zasažených chemickými látkami prioritní, oproti kontaminaci radioaktivními či bakteriologickými látkami. Opožděná dekontaminace osob zejména v případech expozice chemickými látkami bude zvyšovat nebezpečí poškození jejich zdraví a přímého ohrožení života. Dalším důvodem dekontaminace je umožnění bezpečného poskytnutí přednemocniční neodkladné péče (PNNP) zdravotnickými záchranáři přímo na místě a rovněž pro bezpečný transport obětí do nemocničních zařízení k poskytnutí odborné nemocniční neodkladné péče (NNP). Přes veškerou snahu o provedení dekontaminace obětí na místě události, bude docházet k samostatnému přesunu obětí přímo do nemocničních zařízení a to bez předchozí dekontaminace. Tato situace bude vytvářet riziko sekundární kontaminace zdravotnického personálu a samotných zdravotnických zařízení při příjmu kontaminovaných osob. Z toho důvodu je nezbytné upřednostnit okamžitou

dekontaminaci obětí již v rámci jejich třídění a poskytování PNNP, jako součást dekontaminačního řetězce následovaný částečnou a úplnou dekontaminaci osob jak na místech událostí, tak v prostorech nemocničních zařízení. V případech zranění obětí s polytraumaty, je prioritou poskytnout PNNP k zabezpečení životních funkcí a to ještě před provedením jejich dekontaminace. Takový scénář vyžaduje pro záchranáře a zdravotníky poskytování PNNP a NNP obětem dokonce v podmínkách kontaminace. Dekontaminační řetězec Zásady dekontaminačního řetězce byly vypracovány a materiálně zavedeny v podmínkách armády, kdy pro první fázi okamžité dekontaminace jsou vojáci vybavení individuálními dekontaminačními soupravami k provedení dekontaminace nekrytých částí těla a osobní výbavy nezbytné k provádění jejich mise. Druhou fází je částečná dekontaminace pomocí skupinových/palubních dekontaminačních prostředků k zabezpečení dekontaminace další osobní výbavy a bojových/dopravních prostředků a materiálu. Třetí fází je úplná dekontaminace pomocí prostředků hromadné dekontaminace osob (např. soupravy dekontaminace osob-SDO) a technických prostředků, vybavení,


3

materiálů, objektů, terénu, aj, např. pomocí automobilu chemického rozstřikovacího (ACHR90). Principy dekontaminačního řetězce „okamžité-částečné-úplné“ dekontaminace jsou plně využitelné i ve prospěch dekontaminace civilních obětí a zajištění bezpečnosti práce záchranářů. Nicméně využití technických prostředků a postupů dekontaminace původně používaných armádními složkami je zapotřebí přizpůsobit a modifikovat na konkrétní činnosti jednotlivých skupin záchranářů a zdravotnických pracovníků.

pro oběti. Na obrázku 1 a 2 jsou uvedeny způsoby dekontaminace pomocí sorbentu, který má široké spektrum záchytu kapalných chemických kontaminantů.

MÝTUS PRVNÍ - OKAMŽITÁ DEKONTAMINACE OBĚTÍ NENÍ PROVÁDĚNA Tento mýtus je bohužel podepřen skutečností, že základní složky IZS jako jsou HZS, JPO, Policie ČR a ZZS nejsou vybaveny vhodnými osobními dekontaminačními soupravami nezbytnými pro okamžitou dekontaminaci jako součást jejich bezpečnosti ochrany zdraví při práci (BOZP). Vedle toho příslušníci armády v případech bojového nasazení jsou vybaveni jednou individuální soupravou, určenou však pouze pro jejich osobní použití, tj. nikoliv ve prospěch dalších osob. V případech záchrany obětí jsou to právě další osobní dekontaminační soupravy a prostředky (nesené záchranáři anebo k dispozici na místě ve větším množství souprav) nezbytné k provedení asistované okamžité dekontaminaci obětí na místě incidentů a to ještě před rozvinutím dalších dekontaminačních kapacit. Okamžitá dekontaminace obětí by měla být standardní součástí zdravotnického řetězce při poskytování PNNP a nezávislá na pozdější úplné dekontaminaci. Asistovaná okamžitá dekontaminace obětí zásadním způsobem omezí jejich expozici, další poškození zdraví, ohrožení života a naopak zvýší účinnost následných terapeutických opatření v rámci PNNP a NNP. Pomocí okamžité dekontaminace dojde i k zásadnímu snížení rizika druhotného přenosu kontaminace na další osoby, záchranáře, interiéry přepravních prostředků a zdravotnická zařízení[1]. Náměty na řešení Řešení situace spočívá v přijetí koncepce zavedení prostředků a postupů okamžité dekontaminace jako součásti urgentních opatření BOZP záchranářů a zejména pro poskytování asistované okamžité dekontaminace obětem, v rámci urgentního zdravotnického řetězce pro PNNP a NNP. Vhodné aplikační formy osobních dekontaminačních souprav mohou být založeny na již známých technologiích kombinací „suché a kapalinové“ dekontaminace lidského těla (kůže, oči, ústa, nosní sliznice, uši, poranění). Osobní dekontaminační soupravy vyžadují nicméně vytvoření vhodných aplikačních forem pro výše uvedené účely tak, aby mohly efektivně plnit úlohu pro BOZP záchranářů a jimi asistované okamžité dekontaminaci obětí. Při řešení aplikačních forem osobních dekontaminačních souprav lze na jejich základě vytvářet i skupinové dekontaminační soupravy

4

Obr. 1 Dekontaminační rukavice plněná sorbentem

Obr. 2 Dekontaminace pokožky sorbentem Odstranění kontaminovaného oblečení - první fáze dekontaminačního řetězce Fyzické odstranění kontaminovaného oblečení, včetně osobních ochranných prostředků (OOP) je jedním z nejrychlejších a nejúčinnějších dekontaminačních opatření jako součást první fáze dekontaminačního řetězce. Rychlým odstraněním svrchního oblečení lze efektivně snížit značné množství původní kontaminace na povrchu lidské postavy a to v rozsahu až 70-80% (v závislosti na druhu oblečení a rozsahu pokrytí těla) a tím zásadně snížit inhalační a dermální expozici osob a sekundární přenos kontaminace. V současné době rozšířený způsob samostatného svlékání kontaminovaného oblečení samotnými oběťmi přináší další možné riziko přenosu kontaminace na jejich nekryté části těla (obličej, ruce, aj.). Vhodnější je postup asistovaného odstraňování kontaminovaného oděvu, který je však i přes snížení rizika přenosu kontaminace na oběť nadále zdlouhavý, přestože je používáno rozstříhání/rozřezání oděvních součástí nůžkami nebo nožem. Tato činnost je však také značně fyzicky náročná pro záchranáře pracujících v OOP, při odstraňování kontaminovaných oděvů zejména u nechodící a zraněných obětí. Pro usnadnění a urychlení odstraňování kontaminovaného oblečení a OOP tj. „vyříznutím“ již existuje vývojový funkční vzorek dekontaminačního řezače, který několikanásobně urychluje a usnadňuje odstraňování oděvů a oděvních součástí oproti dosud používaným nůžkám


a záchranářským nožům. Demonstrace použití nůžek a řezadla při odstraňování svrchního oděvu je ilustrována na obrázcích 3 a 4. Vzniká tím nová kategorie nástroje mechanické dekontaminace jako součást osobních dekontaminačních prostředků, který lze používat i jako nástroj pro ZZS při šetrném odstraňování oděvů a oděvních součástí u fyzicky zraněných pacientů.

Obr. 3 Ilustrace odstraňování oděvů pomocí řezadla

Obr. 4 Rozdíl v rychlosti rozříznutí kabátu pomocí řezadla a tradičním způsobem nůžkami MÝTUS DRUHÝ - HROMADNÁ DEKONTAMINACE OSOB JE SPRCHOVÁNÍ Sprchování (mytí) je všeobecně považováno za nejvhodnější technologii v procesu úplné dekontaminace lidského těla. V armádních podmínkách tato fáze dekontaminačního řetězce je pojímaná jako hygienická očista osob, což v podstatě představuje v rámci dekontaminace specifický způsob mycího procesu lidského těla se zaměřením na účinné odstraňování zůstatkových kontaminantů, po předchozí provedené individuální a částečné dekontaminaci nekrytých částí těla. Samotná dekontaminace lidského těla v procesu hygienické očisty představuje v první fázi dostatečné smočení povrchu těla vodou, dále v druhé fázi nanesení dekontaminační směsi k účinné neutralizaci a uvolnění kontaminantů mechanickým

mytím, následované ve třetí fázi důsledným opláchnutím lidského těla vodou. Kritickým bodem tohoto dekontaminačního procesu je praktická schopnost dekontaminovaných osob ve druhé fázi důsledně mechanicky opracovat veškerý povrch těla s důrazem na ochlupení a místa v zákrytech (v týlu, pod nosem, pod bradou, v podpaždí, na zádech, v rozkroku, pod koleny, chodidlech, mezi prsty, včetně vnějších ploch dlaní). Za součást dekontaminace je nutné rovněž považovat výplach očí, úst, uší a nosních sliznic. Z uvedeného plyne, že k dosažení účinné dekontaminace povrchu lidského těla sprchováním je nezbytné dostatečné množství času a zkušenosti při provádění mechanického mytí povrchu těla, oproti návykům používaných při běžném sprchování. Mnohem komplikovanější situace nastává při asistované dekontaminaci nechodících a zraněných obětí, jejichž dekontaminace vyžaduje ještě více času a fyzického úsilí záchranářů. Z pohledu výzkumu a vývoje dekontaminačních technologií nebyla historicky věnována stejná pozornost dekontaminaci lidského těla a hromadné dekontaminaci osob, tak jako tomu bylo pro dekontaminaci povrchů technických prostředků a materiálů. Důsledkem tohoto stavu jsou dosavadní nerealistické a nedostatečně zdůvodněné postupy uplatňované při dekontaminaci osob v prostředcích pro hromadnou dekontaminaci. Jinými slovy, pojem „sprchování“ ještě neznamená „účinnou dekontaminaci“ lidského těla, zejména když existují některá komerční doporučení pro pobyt ve sprchách od 3 do 5 minut. Náměty na řešení Při optimalizaci účinnosti dekontaminace osob na mobilních a stacionárních místech dekontaminace osob (MDO) je zapotřebí vycházet primárně z podkladů optimalizace dekontaminace povrchů lidského těla. Na základě takovéto optimalizace lze pouze kvalifikovaně stanovit technologické podmínky a postupy činnosti rozhodujících fází dekontaminačního procesu, jakými je úplná dekontaminace mycími a sprchovacími metodami chodících obětí a zejména asistovaná dekontaminace nechodících/indisponovaných obětí. Výstupem optimalizace by měli být údaje potřebné k účinné dekontaminaci osob s využitím mycích a sprchovacích metod, jako je teplota vody, tvary a rozmístění trysek, průtoky a tlaky vody, forma nanášení dekontaminačních směsí, doba jejich účinné expozice, prostředky a postupy účinného mechanického mytí/dekontaminace kritických částí těla, atp. Optimalizaci dekontaminace sprchováním a mechanickým mytím bude nezbytné ověřit experimentálně na reálných lidských tělech dobrovolníků, kontaminovaných např. modelovými fluorescenčně značenými látkami. Takovéto poznatky lze posléze aplikovat na optimalizaci technologického řešení mycích a sprchovacích procesů pro chodící a nechodící/zraněné osoby s asistovanou dekontaminací a na vypracování konkrétních dekontaminačních postupů.


5

MÝTUS TŘETÍ - MÍSTO DEKONTAMINACE OSOB MÁ ČISTOU A NEČISTOU ČÁST Místo dekontaminace osob (MDO je chápáno jako celkový organizační a manipulační prostor, zahrnující rovněž mobilní nebo stacionární soupravy pro dekontaminaci osob-SDO) je formálně členěno na prostory „čisté a nečisté“. Rovněž SDO je technicky rozčleněno na část nečistou - svlékárnu (pohyb kontaminovaných osob, odkládání kontaminovaného oděvu a předmětů) a část čistou - oblékárnu pro pohyb a pobyt osob po provedené dekontaminaci v rámci sestavy SDO (jednotlivých sekcí-stanů). Formální hranice mezi nečistou a čistou částí probíhá středem sprchovací sekce. V protikladu s tímto formálního členění je nutné považovat celý (i přilehlý) prostor SDO za kontaminovaný prostor, a to i bez ohledu na zásadu rozvinutí MDO/SDO v návětrném směru. Byl již experimentálně prokázán přenos kontaminace v MDO/SDO mezi jednotlivými prostory a sekcemi v důsledku pohybu osob, odkládáním kontaminovaného materiálu a změn tlakových poměrů při proudění vzduchu způsobených činností sprch. Rovněž nesystémové řešení při vyhřívání/chlazení jednotlivých sekcí generátory teplého nebo studeného vzduchu zásadně narušují kontrolované proudění vzduchu mezi jednotlivými sekcemi. Všechny tyto jevy napomáhají významně k přenosu kontaminace mezi svlékárnousprchami-oblékárnou. Členění MDO/SDO na nečistou a čistou část má pouze organizační charakter, proto celý prostor MDO/SDO je nutné považovat za potenciálně kontaminovaný a tomu je nezbytné přizpůsobit i související bezpečnost záchranářů a dekontaminovaných osob. Náměty na řešení Zdrojem kontaminace na MDO/SDO je zejména dosud používaná praxe odkládání a skladování kontaminovaných věcí ve svlékací části SDO. Tuto činnost je zapotřebí organizačně přenést do dostatečné vzdálenosti od standardního SDO, tj. do samostatně odděleného prostoru na svlékání a manipulaci s kontaminovaným materiálem. Do původní svlékací sekce přijímat osoby již s odstraněným svrchním oděvem (maximálně ve spodním prádle nebo v náhradním nekontaminovaném nouzovém oblečení) k provedení poučení, identifikačního označení, provedení dekontaminace tělních dutin a nasazení prostředku na ochrany očí před vstupem do sprchovací sekce. Dalším aktivním prvkem omezující přenos kontaminace mezi jednotlivými sekcemi SDO by měla být technologická opatření v rámci sestav SDO, a to jednak zařazením bezpečnostních tlakových přechodů mezi jednotlivými sekcemi (svlékárna-sprchyoblékárna-ošetřovna-aj.) a rovněž řešení řízené ventilace tak, aby bylo zamezeno průniku kontaminace do jiných (čistých) sekcí SDO. Znamená to například, že současný systém ohřevu/chlazení vzduchu je zapotřebí doplnit systémem rozvodů, který zabezpečí proudění (ventilační spád) od čistých sekcí SDO směrem k nečistým (od oblékárny přes sprchy do

6

svlékárny). Těmito technologickými opatřeními řízené ventilace bude možné eliminovat i nepředvídatelné lokální změny proudění vnější atmosféry, tj. principu návětrného směru při rozvinování MDO/SDO. MÝTUS ČTVRTÝ SOUPRAVY PRO DEKONTAMINACI OSOB MAJÍ KAPACITU 150200 OSOB/HOD Současné řešení MDO je realizováno formou mobilních SDO. Pro účely dekontaminace obětí v prostorech mimořádných událostí převládají SDO formou sestav z pneumatických stanů, autonomních kontejnerů, návěsů/přívěsů a jejich kombinací se stany vybavených doplňkovým příslušenstvím k zabezpečení dekontaminace osob mokrým/sprchovacím způsobem. Procesní funkčnost SDO je založena na klasickém třífázovém armádním konceptu sestávajícího se ze tří pracovních prostorů (např. stanů) pro vysvlečení osob a odložení výstroje, jejich dekontaminaci ve sprchách a osušení a oblečení čistého oděvu. Nutno však zdůraznit, že tento systém byl a je koncipován primárně pro vojenské osoby, které jsou fyzicky a psychicky velmi zdatné, vycvičené a vybavené OOP při činnosti v kontaminovaných prostředích. Jsou znalé rovněž konkrétní činnosti na SDO a disponují vysokou úrovní logistického zabezpečení a profesionálního provozu celého MDO. Naproti tomu aplikace (kopírování) tohoto modelu pro civilní prostředí nepřináší analogické výsledky při provádění dekontaminace civilního obyvatelstva a to vzhledem ke zcela odlišným podmínkám. Důvodem je zejména chaotická scéna události, různorodá skladba jednotlivých kategorií civilních osob (dospělé osoby, ženy-včetně těhotných, děti, senioři, fyzicky a psychologicky indisponované osoby), jejich vysoká zranitelnost vůči kontaminaci vzhledem k absenci OOP, jsou neznalí způsobů bezpečného chování v rizikovém prostředí, jsou nevycvičeni a náchylní k panickému chování, včetně omezené disciplinovanosti. Kritickými činnostmi bude chaotická akumulace osob na vstupu do MDO, kdy dojde k zahlcení vstupního svlékacího stanu s vysokým nebezpečím přenosu kontaminace. I když bude zvládnutý postup mokré dekontaminace osob, opět bude docházet k zahlcení kapacity v oblékacím stanu a při provádění lékařské prohlídky jak je znázorněno na obr. 6. Proto je zvládání dekontaminace civilních osob organizačně, technologicky a logisticky mnohem náročnější a komplikovanější, ve srovnání s armádním modelem MDO/SDO. Ke zvládání takovýchto náročných podmínek k provádění dekontaminace civilních osob je nutný značný rozsah asistence záchranářů a jejich praktická připravenosti takovou činnost zabezpečovat. Obr. 6 Schéma kritických činností na místa hromadné dekontaminace osob (na další straně)


Současný stav zavedených SDO. Na příkladu srovnání SDO formou souprav zavedených v AČR a HZS lze ilustrovat potřebu pro provedení systémových a technologických změn tak, aby proces dekontaminace civilních osob byl efektivnější a plynulejší z hlediska průchodnosti/kapacity a faktické účinnosti dekontaminace osob na MDO. V současnosti proklamované kapacity identických SDO v rámci AČR (150 osob/h při dekontaminaci a 120 osob/ při hygienické očistě) a u HZS (200 osob/h při dekontaminaci) jsou značně vzdálené reálným situacím. Pro takovéto množství osob nelze pomocí těchto SDO zabezpečit účinnou dekontaminaci v daném čase, pokud je k dispozici maximálně 16 sprchovacích míst. Například pro deklarovanou kapacitu 200 osob/h to představuje 12-13 skupin osob, což znamená dekontaminační cyklus pro každou skupinu osob v délce pouze 5 minut. V tomto pojetí je zcela nerealistické zvládat 5 minutové cykly pro jednotlivé skupiny. I. cyklus svlékání osob a odkládání jejich osobních věcí, oblečení nouzového oděvu a poučení, primární dekontaminace-výplach úst, očí, čištění nosu a uší vyžaduje nejméně 8-10 minut. II. cyklus dekontaminace ve sprchách k nanesení dekontaminační látky vyžaduje v první fázi dokonalé smočení celého těla po dobu nejméně 2 minut, druhou fází je nanesení dekontaminační látky (mýdla/šamponů) a důkladné mechanické mytí celého těla pomocí žínek (vhodnější by bylo používání mycích pásů tzv. „lufa“) s důrazem na mytí vlasů vyžaduje nejméně 5-6 minut a pro závěrečnou třetí fázi provedením dokonalého opláchnutí těla sprchou je potřebné nejméně 3-4 minut. Samotný dekontaminační cyklus pro chodící osoby vyžaduje takto nejméně 8-12 minut ve sprchovací části. III. cyklus kontroly úplnosti dekontaminace, osušení, druhý výplach očí a úst, výtěr nosu, uší a oblečení náhradního oděvu zabere nejméně 10-15 minut. V tomto cyklu bude navíc docházet k akumulaci osob přicházejících ze sprch, proto bude nezbytné znásobit kapacitu prostoru (míst) pro osoby v tomto cyklu, jak je znázorněno na obr. 7. IV. cyklus registrace osob, zdravotní kontrola a záznamy do registrační dokumentace může vyžadovat až 10 minut. Celková doba dekontaminačního cyklu obětí od vstupu do výstupu v dekontaminačním procesu bude takto vyžadovat až 30-40 minut. Z hlediska kalkulace kapacity, tj. průchodnosti na základě předpokladu 16 sprchovacích míst je zapotřebí

předpokládat nejméně 10-15 minutový cyklus. To znamená, že realistická kapacita stávajících SDO může být pouze v rozmezí 65-95 osob/h namísto příliš optimistické představy 150-200 osob/h. V případech dekontaminace imobilních obětí je potřebný čas na jejich asistovanou dekontaminaci v jednom cyklu ještě delší, a to v rozmezí 15-25 minut na osobu. Navíc pokud bude vyčleněna polovina dekontaminačního místa pro imobilní osoby, poklesne adekvátně kapacita pro chodící osoby. Dalším prvkem, který prakticky omezí celkovou kapacitu dekontaminace, je členění na mužskou a ženskou část. Rovněž celkový pokles kapacity bude způsoben v případě dekontaminace dětí a indisponovaných osob vyžadujících asistenci a delší dobu cyklů. Přitom v ČR nejsou zpracovány a ověřeny postupy na dekontaminaci fyzicky a psychologicky indisponovaných osob, jakými jsou děti, těhotné ženy, senioři, invalidé, osoby na invalidních vozících, osoby s chronickým onemocněním, osoby nevidomé, osoby z pečovatelských domů, mentálně postižené osoby, psychicky labilní osoby, bezdomovci, osoby různé víry a s jinými kulturními překážkami, včetně turistů a cizinců s jazykovou bariérou.

Obr. 7 Schéma rozšíření kapacit na kritických místech činností místa hromadné dekontaminace osob

Obr. 8 Způsob dekontaminace osob je nutné prověřit prakticky i s reálnými invalidními osobami


7

(Foto: Optimization Through Research of Chemical Incident Decontamination Systems, R. Amlôt, at al, # 2007203ORCHIDS, Final Report 2011) Náměty na řešení Algoritmus činností dekontaminace na MDO/SDO. V zásadě bude zapotřebí se zabývat hlubším rozborem činností a strukturou složení MDO/SDO a následnou optimalizací jejich organizace, technologického vybavení a dekontaminačního algoritmu činností. Z hlediska algoritmu lze jednotlivé kroky dekontaminace osob rozdělit do následujících 10 ilustračních fází: I. Odstranění kontaminovaného oblečení II. Obdržení osobní dekontaminační soupravy (kterou použijí osoby pro fáze III. a IV.), nasazení náhradního oblečení, identifikačního náramku a uložení osobních věcí do vaku III. Provedení částečné dekontaminace (výplach očí, úst, dekontaminace nekrytých částí těla, výtěr nosu a uší) IV. Poučení před dekontaminací ve sprchách, (doplňková částečná dekontaminace v případě neprovedení ve fázi III.), nasazení prostředku na ochranu zraku a odložení náhradního oblečení V. Dekontaminace ve sprchách (důkladné mechanické mytí a sprchování těla) VI. Osušení a výplach očí a úst, výtěr nosu a uší, kontrola účinnosti dekontaminace (v případě nedostatečné dekontaminace následuje opakovaná dekontaminace návratem do sprch jako fáze V.) VII. Zdravotní kontrola a PNNP VIII. Registrace IX. Transport na zdravotnickou etapu pro NNP X. Soustředění a humanitární pomoc Kritickými fázemi ovlivňující plynulost postupu osob v dekontaminačním procesu MDO/SDO jsou fáze I. II. a III., kdy je nutné provést okamžité odstraňování kontaminovaného oblečení a provádění částečné dekontaminace jak samotnými osobami tak za asistence obsluh MDO/SDO. Tuto činnost lze provádět nezávisle na operační pohotovosti jakékoliv SDO, což bez zbytečného prodlení přispívá ke snížení zdravotních důsledků kontaminovaných osob, a to ještě před tím, než bude probíhat úplná dekontaminace. Toto opatření omezí nahromadění osob ve vstupním stanu (svlékárna) SDO, který má omezenou manipulační kapacitu osob. Ve vstupním stanu v rámci fáze IV. dojde pouze k poučení pro činnost v dekontaminačních sprchách jako součást fáze V., dále k doplňkové částečné dekontaminace očí a úst, výtěr nosu a uší, k nasazení prostředku na ochranu očí a odložení náhradního oblečení. Z bezpečnostního a organizačního hlediska (pro omezení přenosu kontaminace a nahromadění osob ve vstupní části dekontaminačního místa) je nutné dávat přednost k odstraňování a ukládání kontaminovaného oblečení a provedení částečné osobní dekontaminace ještě ve fázi před vstupem do SDO pro úplnou dekontaminaci. To znamená, že je zapotřebí klasické řešení MDO (3 stany: svlékání-dekontaminace-

8

oblékání) doplnit dostatečně předsunutými kapacitami a vybavením k provádění fází I až III. Toto opatření v případě většího počtu obětí umožní plynulejší chod procesu úplné dekontaminace. Odložení kontaminovaných věcí ve vzdálenějším prostoru od vlastního SDO povede rovněž ke zvýšení bezpečnosti v porovnání s dosavadní praxí při odkládání a hromadění kontaminovaného oblečení ve svlékacím stanu a tím ohrožování přítomných osob. Jako součást konceptu hromadné dekontaminace civilních osob je zapotřebí řešit a zabezpečit dostupnost osobní soupravy pro hromadnou dekontaminaci obětí. Tyto soupravy by měly být součásti logistické zabezpečení mobilních a stacionárních MDO/SDO a organizačně dostupné obětem co nejdříve a to ještě před rozvinutím SDO. Obsah a formu lze variabilně řešit s dostupných prvků, jako např. náhradního oblečení-barevné rozlišení kontaminovaného a dekontaminovaného stavu, návleky na chodidla, jednorázové rukavice, rukavice, jednorázové ochranné dýchací roušky-lepící a ochranné štíty očí-lepící, vaky na kontaminované oblečení (např. jako skládací-samostavěcí koš), vaky na osobní věci, identifikační náramky, dekontaminační sorbent, desinfekční prostředek, náplň na výplach očí a úst, čistící ubrousky, tampony na čištění nosu a uší, atd.). Návody k použití řešit pomocí piktogramových instrukcí s minimálním obsahem textu. Dekontaminační soupravy, včetně SDO doplnit jednorázovými osuškami a ručníky (netkané sací textilie). Jakékoliv teoretické náměty na optimalizaci chodu činností na MDO/SDO je zapotřebí následně prakticky ověřovat s dostatečně reprezentativním počtem osob a materiálně-technickým vybavením a to v podmínkách letních a zimních klimatických sezón, tj. brát v úvahu i vliv nebezpečí hypertermie a hypotermie obětí a záchranářů. Pro účely ověřování takovýchto aktivit by byla vhodná spolupráce s pracovišti vysokých a středních (zdravotních) škol, ZZS, ČČK a HZS/JPO, AČR, aj. Závažným krokem k ověření dekontaminačního procesu musí být i praktické prověření schopností dekontaminace invalidních osob a dětské populace, včetně rodičů. Stávající technická řešení mobilních SDO vyžadují rovněž další materiálová technologická zlepšení. Jako příklad lze uvést nevhodné a málo spolehlivé komerční hadicové rozvody, plastové hadicové spojky, trysky, sprchové růžice, ventily, aj. (převážně termoplastové, používané v zahradnictví nebo v domácnostech), které zejména při nízkých teplotách ztrácí požadované mechanické vlastnosti, odolnost a spolehlivost funkcí. Tyto prvky z plastů rovněž ztrácí své mechanické vlastnosti vlivem stárnutí konstrukčního materiálu. Hadice by měly splňovat zejména široký teplotní rozsah použitelnosti a mechanickou odolnost, armatury veškerých rozvodů vyžadují zhotovení z nerezových materiálů, případně v kombinaci s odolnými kompozitními materiály. Bude vhodné věnovat pozornost inovacím rovněž v osvětlení (snížení energetické náročnosti-použití odolnějších systémů s LED prvky), v signalizaci a navigaci při řízení provozu MDO a SDO a pohybu osob (reflexní


piktogramy, audiovizuální komunikace, aj.). Výraznou inovací je zapotřebí zdokonalit účinnost dekontaminace-sprchování na základě experimentálních výstupů z optimalizace dekontaminace lidského těla. Výstupem by mělo být optimální rozložení trysek a jejich parametry, např. tvary vodních paprsků, tlaky, průtoky a teplota vody, pulzní trysky pro 3D (360°) sprchování, včetně postřiku od spodu a integrace spolehlivých směšovačů dekontaminačních směsí. Rovněž systém pro fixní-optimální pozici těla při sprchování může napomoci vyšší účinnosti dekontaminace. Velmi náročnou činností při dekontaminaci osob na MDO/SDO je proces asistované dekontaminace nechodících obětí. Dosavadní postupy manuální dekontaminace obětí na nosítkách s využitím dopravníků (konvejor), je stále fyzicky náročné a málo účinné zejména při dekontaminaci odvrácených částí lidského těla. Dosavadní systém je i málo šetrný při manipulaci s traumatologicky vážně zraněnými osobami. Inovačním námětem může být vývoj rotačních systémů nosítek a dekontaminačních rámů pro ležící oběti (usnadnění obracení obětí při dekontaminaci a ošetřování, zvýšení účinnosti dekontaminace, snížení fyzické zátěže dekontaminačních obsluh). Technologická řešení vyžaduje rovněž zvýšení bezpečnosti SDO, které je nutné považovat za kontaminovanou zónu jako celek, vzhledem k reálnému riziku přenosu kontaminace mezi jednotlivými sekcemi SDO, či hranicemi MDO. Napomoci by mělo již zmíněné řešení řízené ventilace (vyhřívání/chlazení) jednotlivých sekcí SDO, od „čisté“ směrem k „nečisté“ sekci a zejména zavedení přechodových tlakových modulů mezi jednotlivými sekcemi. Stany SDO by měly umožňovat rovněž spontánní ventilaci otevřením bočních stěn v případech vysokých okolních teplot a pro účinné odvětrávání. V neposlední řadě současná MDO/SDO postrádají technologické vybavení pro registraci obětí procházející dekontaminačním procesem. Přitom takovýto registrační systém by byl zároveň plně využitelný pro zdravotnické, humanitární a administrativní účely (záznam identity-fotografie osob, identifikační náramek s čárovým kódem /mikročip a vysačka s foto, osobní údaje, zdravotní stav, provedení dekontaminace, přenos dat do registrů, aj.).

zásahu podle odstavce 2, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost zdravotnickému operačnímu středisku, včetně uvedení důvodu tohoto rozhodnutí“. Přitom podle § 18 a článku 5) připravenosti na řešení krizových situací zajišťuje poskytovatel zdravotnické záchranné služby prostřednictvím pracoviště krizové připravenosti a mimo jiné „Pro plnění těchto úkolů (tj. krizových situací) má poskytovatel zdravotnické záchranné služby povinnost být vybaven materiálně technickými prostředky a speciálními osobními ochrannými prostředky, jejichž druhy a množství stanoví prováděcí právní předpis“. Rovněž pracoviště krizové připravenosti podle § 13, odstavce c) zajišťuje „vzdělávání a výcviku pro plnění úkolů poskytovatele zdravotnické záchranné služby v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof“. Jinými slovy příslušníci ZZS neprovádí, či provádí zásah v rizikovém prostředí ve prospěch obětí (tedy i kontaminovaných) podle toho zda jsou/nejsou materiálně vybaveni a vycvičeni/vzdělání k takovéto činnosti. Pokud stav nepřipravenosti ZZS přetrvává, způsobuje to další prodlevu v poskytování PNNP kontaminovaným obětem do té doby, pokud nebudou dekontaminovány silami HZS a předány do péče ZZS.

MÝTUS PÁTÝ - OSÁDKY ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY POSKYTNOU POMOC POUZE DEKONTAMINOVANÝM OBĚTEM Tento mýtus je podpořen současným zákonem o ZZS [2] kdy citujeme: „(2) Vedoucí výjezdové skupiny je oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu v místě události v případě, pokud by a) provedením zásahu byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny, nebo b) měl být zásah prováděn za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje. (3) Rozhodne-li vedoucí výjezdové skupiny o neprovedení

Obr. 9 a 10 Dekontaminační zásah zdravotníků ČČK v kontaminovaném prostředí Náměty na řešení Vzhledem k tomu, že ZZS je základní složkou IZS (spolu z HZS a Policií ČR), je nezbytné řešit urychleně vhodné materiální vybavení osádek ZZS, postupy činnosti a programy výcviku a vzdělávaní příslušníků


9

ZZS pro události spojené se CBRN a dalšími nebezpečnými látkami a materiály. Problematika poskytování PNNP kontaminovaných obětem ve spolupráci se HZS, jejich transport do nemocničních zařízení a včetně jejich dekontaminace by měly být základními součástmi připravenosti ZZS. Reálnost poskytování PNNP kontaminovaným obětem, demonstrovali členové Oblastního spolku ČČK Blansko již v roce 2008 (viz. obr. 9 a 10). MÝTUS ŠESTÝ - OBĚTI CBRN UDÁLOSTÍ BUDOU PŘED PŘÍCHODEM DO NEMOCNICE JIŽ DEKONTAMINOVÁNY Statistické údaje z katastrofických událostí svědčí o tom, že téměř 70-80% obětí přichází do nemocnic samostatně mimo kontrolu záchranných řetězců. V případech CBRNE mimořádných událostí lze očekávat podobné situace, kdy oběti budou přicházet do nemocničních zařízení bez provedené předchozí kontaminace a bez předběžného ohlášení. Praktickým příkladem byl útok sarinem v tokijském metru, kdy oběti nebyly vůbec dekontaminovány před vstupem do nemocničních objektů (nebylo prováděno ani odstranění svrchního oblečení). Tento přístup způsobil následnou inhalační expozici sarinem u záchranářů a zejména nemocničního personálu. Prevence mortality obětí CBRNE událostí je kriticky závislá na připravenosti místních nemocničních zařízení. V ČR existují traumatologické plány pro činnost nemocnic v případech hromadných neštěstí, bohužel specifická problematika událostí typů CBRNE není v těchto plánech dostatečně řešena, což ústí v nedostatečnou připravenost nemocnic zvládat tyto události oboru urgentní medicíny. Z hlediska technického, jsou hlavními příčinami nevhodného stavu nedostatečná vybavení nemocnic stálými a mobilizačními dekontaminačními kapacitami, vybavení zdravotnického personálu OOP, vybavení oddělení urgentních příjmů (UOP) doplňkovým prostředky, nedostatečné inženýrské úpravy OUP/ostatních oddělení proti kontaminaci, absence prováděcích zásahových a léčebných protokolů a nedostatečný výcvik/vzdělávání zdravotnického a pomocného personálu. Přitom nelze nadále spoléhat na současně deklarovaný přístup IZS, že oběti CBRNE mimořádné události budou bezpečně dekontaminovány na místě události a to ještě před transportem do nemocničního zařízení. Přes veškerou snahu realizovat tento přístup, bude docházet spontánně k příchodu obětí do nemocnice bez předchozího varování a provedené dekontaminace. Většina urgentních příjmů nemocnic není dosud cíleně vybavena stacionárními dekontaminačními kapacitami pro dekontaminaci těžce a středně zraněných pacientů. V převážné míře je takováto dekontaminace prováděna improvizovaně (viz. obr. 11). Zcela nedostatečné jsou kapacity pro dekontaminaci většího počtu přicházejících obětí bez ohlášení. Opět improvizovaně se předpokládá řešení dekontaminace většího počtu osob ve spolupráci s místním Hasičským záchranným sborem (viz. obr. 12).

10

Obr. 11 Improvizovaná dekontaminace těžce zraněného pacienta na urgentním příjmu

Obr. 12 Dekontaminace obětí v areálu nemocnice péčí HZS Náměty na řešení Z uvedených důvodu současného negativního stavu v připravenosti nemocničních zařízení na příjem kontaminovaných obětí je nezbytné a legitimní budování určitého rozsah nezávislých dekontaminačních kapacit na IZS, jako součást běžné vybavenosti pro poskytování NNP. Současně by tím bylo řešeno zvýšení bezpečnosti nemocničního personálu, chodu nemocnice a ochrana ostatních pacientů proti možnému ohrožení CBR kontaminací. Přímá spolupráce například s OUP nemocnic na koncepčním řešení a dodávkách komplexního technologického, materiálního zabezpečení a odborné přípravy personálu s potenciálními řešiteli by mohla být klíčovým přístupem k řešení dosud nevyhovující situace. Příkladem možné spolupráce na modelové řešení příjmu kontaminovaných obětí a jejich dekontaminace by mohlo být možné zapojení FN Bohunice Brno (OUP v rámci Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny-KARIM, Centrum urgentní medicíny a českým Traumatologický tým) spolu s FN Olomouc a FN Ostrava, tj. s pracovišti, které se problematice urgentního příjmu kontaminovaných obětí již věnují. V rámci programu krizové připravenosti zdravotnictví na nekonvenční události (CBRNE) bylo by možné i řešit a zabezpečovat další potřeby například:


I. Technologie a prostředky pro ZZS při poskytování PNNP a transport obětí při nekonvenčních událostech (CBRNE) II. Technologie a prostředky pro nemocniční zařízení pro příjem kontaminovaných pacientů a poskytování NNP při nekonvenčních událostech III. Komplexní řešení technologií pro zdravotnictví a zodolnění pro nekonvenční události Tato problematika by vyžadovala návrhy na komplexní řešení na „klíč“, včetně dodání konkrétních technologických prostředků a sestav (ochranného, detekčního, dekontaminační vybavení), případných stavebních úprav, včetně postupů použití, protokolů činností a výcviku personálu. Nezbytná stálá dekontaminační kapacita nemocničního zařízení může být stanovena na základě ročního počtu pacientů na urgentním příjmu poděleného koeficientem od 500 do 1000 v závislosti na předurčení nemocnice pro události s hromadnými oběťmi a potenciálním rizikem vzniku CBRNE události v okolí spádové působnosti, např. 3050 obětí za hodinu. Řešením mohou být kontejnerové SDO s pohotovostí 24/7 umístěné před OUP, popřípadě stacionární MDO jako součást nemocničních infrastruktury. Mimo toho je nezbytné posoudit rovněž potřeby a způsoby mobilizačního rozšíření těchto kapacit při skutečné události s hromadnými oběťmi většího rozsahu ve spolupráci se složkami IZS. Řešením může být alternativní využití objektů infrastruktury nemocničního zařízení, včetně možnosti zřízení mobilních nafukovacích hal pro dekontaminační, třídící a humanitární účely. ZÁVĚR Dekontaminace osob ve spojitosti se skutečnou nebo i jenom potenciální kontaminací nebezpečnými látkami a materiály vyžaduje naléhavý dekontaminační zásah v rámci dekontaminačního řetězce počínaje okamžitou dekontaminací, následovanou částečnou a úplnou dekontaminací. Časově prioritní dekontaminace musí být prováděna v případech zasažení obětí chemickými nebezpečnými látkami, vzhledem k rizikové inhalační a kožní expozici. Každé zpoždění okamžité

dekontaminace ohrožuje zdraví a životy obětí a umožňuje přenos kontaminace na další osoby, včetně záchranářů. V rámci dekontaminačního řetězce okamžitá dekontaminace s využitím osobních prostředků dekontaminace plní úlohu BOZP záchranářů a zároveň umožňuje asistovanou okamžitou dekontaminaci obětí, jako součást opatření v rámci zdravotnického záchranného řetězce. Do kategorie okamžité dekontaminace je zapotřebí standardně zařadit i postupy bezpečného snímání oděvů z těla obětí, čímž lze rychle odstranit značnou část kontaminace. Novým prvkem při snímání kontaminovaného oblečení, včetně OOP lze považovat řezací-dekontaminační nástroj umožňující rychlé a bezpečné odstraňování kontaminovaných součástí oblečení. Z uvedených důvodů bude vhodné zavedení kategorie okamžité dekontaminace do standardních postupů složek IZS a zdravotnických zařízení. V rámci dekontaminačních postupů pro hromadnou úplnou dekontaminaci obětí je zapotřebí reálně prověřit skutečné kapacitní schopnosti stávajících SDO a to na základě optimalizace účinnosti dekontaminace lidského těla a s různými kategoriemi obětí, včetně imobilních. Je nezbytné rovněž revidovat a zdokonalit dosud používané algoritmy a postupy činností na MDO/SDO za účelem eliminace kritických fází, které omezují včasnost a plynulost a kapacity provádění dekontaminace. Z hlediska připravenosti zdravotnických zařízení na příjem kontaminovaných obětí je rovněž nezbytné budovat určitou úroveň jejich vlastních nezávislých dekontaminačních kapacit. Literatura [1] Okamura et al., “Secondary exposures from offgassing of Sarin”: The Tokyo Subway Sarin Attack, Disaster Management, Part I, p. 615 [2] Zákon o ZZS, (§ 18, část sedmá, Oprávnění a povinnosti členů výjezdových skupin) Ing. Pavel Častulík, CSc1 Ing. Jiří Slabotinský, CSc2 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických látek v životním prostředí, Brno; [email protected] 2 Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, v.v.i., Příbram; [email protected]

ČINNOST KRIZOVÉHO ŠTÁBU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ZLÍN PŘI POŽÁRU BUDOVY č. 103 V BÝVALÉM AREÁLU SVITU 9. – 11. 1. 2013 Klíčová slova: Krizový štáb, činnost krizového štábu obce s rozšířenou působností Zlín, požár budovy č. 103 ve Zlíně.


11

Abstrakt: Příspěvek se zabývá mimořádnou událostí ve statutárním městě Zlíně, jež vznikla v důsledku rozsáhlého požáru budovy č. 103 v areálu bývalého Svitu Zlín – skladu elektrotechniky, firmy HP Tronic a činností Krizového štábu obce s rozšířenou působností Zlín, při řešení této mimořádné události. ÚVOD V následujícím článku je uvedena a zobecněna činnost Krizového štábu obce s rozšířenou působností Zlín (dále jen KŠ ORP Zlín) při řešení činností ke zmírnění následků při zdolávání největšího požáru v novodobých dějinách města Zlína, kdy zasahovalo 50 jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů, celkové škody byly vyčísleny na stovky milionů korun, ovzduší města bylo průběžně monitorováno a do bezpečí byly přemístěny stovky dětí a desítky zaměstnanců mateřských škol a jeslí. O svolání KŠ ORP Zlín rozhodl primátor statutárního města Zlína - předseda KŠ ORP Zlín, na základě doporučení a žádosti velitele zásahu ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 12 odst. 1 písm. c) a d), nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke své zdravotní indispozici pověřil primátor města řízením KŠ ORP Zlín místopředsedu KŠ ORP Zlín, pověřeného náměstka primátora.

1.

SLOŽENÍ KRIZOVÉHO ŠTÁBU

Členy krizového štábu ORP Zlín jsou členové (stálí členové KŠ): a) bezpečnostní rady ORP Zlín – 8 členů, b) stálé pracovní skupiny krizového štábu – 26 členů. Členy stálé pracovní skupiny KŠ ORP Zlín jsou: a) tajemník krizového štábu, b) pracovníci magistrátu města Zlína (dále jen “MMZ”), c) zástupci základních složek IZS a odborníci (popř. starostové nebo jimi pověření zástupci událostí dotčených obcí v působnosti ORP Zlín) s ohledem na druh řešené mimořádné události. U ORP Zlín jsou vyčleněni, připraveni a cvičeni další zaměstnanci a odborníci (odborné pracovní skupiny) k případnému rozšíření nebo posílení KŠ (po rozhodnutí předsedy KŠ - primátora SMZ) s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace. Jsou to odborné skupiny pro: a) součinnost a komunikaci, b) týlové zabezpečení, c) analýzu situace a plánování, d) nasazení sil a prostředků, e) ochranu obyvatelstva a obranu. 2. SLED UDÁLOSTÍ DO ÚVODNÍHO JEDNÁNÍ KRIZOVÉHO ŠTÁBU

12

Sled událostí a činností od vzniku mimořádné události do Úvodního jednání KŠ: - 01.18 hod. (dále bez hod.) informace SMS od KOPIS ZK o vzniku požáru v budově č. 103 bývalého areálu Svitu, 3 lidi ve 3. patře, následná opatření a zásah složek IZS a Městské policie Zlín (dále jen “MPZ”), použití termokamery HZS – nalezeno několik ložisek požáru, vše řeší velitel zásahu (dále jen “VZ”) HZS Zlínského kraje (dále jen “ZK”). - 04.02 požádána stálá služba MPZ operační službou KOPIS ZK o možnost zajištění následného vyrozumění obyvatel VISO města, (“v areálu bývalého Svitu hoří sklad elektroniky, nedaří se najít ohnisko požáru, zasahuje několik profesionálních i dobrovolných jednotek hasičů SMZ, ORP Zlín, ZK i sousedních krajů”) v návaznosti na zjištěné množství splodin a stavu, informace předána i primátorovi SMZ. - 04.50 informace od VZ, že budova skladu má zřejmě narušenou statiku, nedaří se najít ohnisko požáru, na místo jede měřící laboratoř HZS a krajská hygiena, dle VZ není třeba svolávat KŠ, v tu dobu hlídky MPZ informují o situaci pouze okolí, požádána stálá služba MPZ o zabezpečení statika (řešeno cestou příslušného odboru Magistrátu města Zlína), - 05.20 na doporučení a žádost VZ svolává primátor SMZ (předseda KŠ ORP Zlín) KŠ ORP Zlín a pověřuje řízením KŠ místopředsedu KŠ ORP Zlín, úvodní jednání KŠ ORP Zlín je stanoveno na 06.30, o stavu informován zástupce ZK v dosažitelnosti. - Od 05.30 prováděno svolání členů KŠ ORP Zlín. - 05.45 až 05.53 se souhlasem místopředsedy KŠ ORP Zlín provedeno 3x varování a vyrozumění obyvatelstva města Zlína s využitím VISO. - Od 06.00 zahájeno rozvinování pracoviště KŠ a zahájeny základní činnosti v místnosti KŠ ORP Zlín (dále jen “KŠ”).

Obr. 1 Rozsah požáru budovy č. 103 v areálu bývalého Svitu


3. ÚVODNÍ JEDNÁNÍ KŠ (06.30 – 08.20 dne 9. 1. 2013) Po kontrole přítomnosti, kompetentnosti a stavu akceschopnosti KŠ bylo řešeno: - doklady a seznámení se situací (inf. a požadavky velitele zásahu, MPZ, složky IZS, vlastní), doklady a doporučení k návrhům, doporučením a způsobům řešení, požadavkům VZ a vzniklého stavu, - vydání rozhodnutí (úkolů) místopředsedou KŠ, - rozpracování, zabezpečení a realizace rozhodnutí a vydaných úkolů. V průběhu jednání: - v 06.51 podána informace zástupci ZK v dosažení a následně hejtmanovi ZK, - v 07.11 vyhlášen 3. stupeň požárního nebezpečí (povolány další hasičské jednotky). K činnosti KŠ na jeho úvodním jednání: A) Při hodnocení situace a návrhů řešení bylo doporučeno: - upřesnit zónu ohrožení, - informovat jesle, mateřské a základní školy v zóně ohrožení, - řešit požadavek HZS ZK provedení screeningu města, - prověřit a řešit povolání laboratoří HZS a Krajské hygienické stanice, - informovat sdělovací prostředky, neprodleně připravit a zveřejnit zprávy na stránky města a internet, - z důvodu možného zřícení budovy řešit s VZ bezpečnostní zónu, zabezpečení a zajištění zákazu vstupu novinářů a neoprávněných osob, - zahájit a řešit občerstvení (pitný režim) a stravu pro zasahující a následně i pro KŠ, - řešit doplnění a připravit směnnost KŠ, - připravit se na možné přemístění nebo přesun (evakuaci) především dětí z jeslí, mateřských a základních škol ze zóny ohrožení, - udržovat součinnost s VZ a složkami IZS, být připraveni na řešení jejich požadavků, - starosty obcí ORP Zlín zatím nekontaktovat (až v následném pořadí), - zabezpečit varování, vyrozumění a informování obyvatelstva, včetně v nepokrytých oblastech a krizových lokalitách s využitím VISO, služebních vozidel, megafonů a jiných prostředků hlídek MPZ, kontaktovat místní rádia a sdělovací prostředky a požádat je o odvysílání tiskové zprávy, - prostřednictvím KOPIS ZK zabezpečit zveřejnění tiskové zprávy ve veřejnoprávních médiích. B) Rozhodnutí místopředsedy KŠ a vydání úkolů: a) Tajemníku KŠ a vedoucímu Stálé pracovní skupiny KŠ: 1. Organizovat práci KŠ se zaměřením na možný odsun dětí z jeslí, mateřských a základních škol, popř. dalších osob ze zóny ohrožení do náhradních prostorů (evakuace).

Obr. 2 Jednání krizového štábu ORP Zlín 2. V součinnosti s ředitelem MPZ zabezpečit svolání dalších určených členů KŠ (ředitele dopravní společnosti a technických služeb, odborné skupiny pro týlové zabezpečení). 3. Organizovat zřízení a obsazení kontaktního místa pro styk a informování obyvatelstva a veřejnosti zasedací místnost MPZ, zveřejnění telefonního čísla pro veřejnost v součinnosti a cestou tiskového mluvčího MMZ). 4. Zabezpečit organizaci a rozvinutí činnosti odborných skupin KŠ pro týlové zabezpečení, ochranu obyvatelstva – evakuaci a osob k obsazení kontaktního místa. 5. Příprava, organizace a zabezpečení přemístění a odsunu dětí do náhradních prostorů z předpokládaných zasažených MŠ, ZŠ a dalších osob do náhradních prostor (evakuace). 6. Okamžitě prověřit schopnosti a možnosti stravovacích zařízení a operativně řešit zabezpečení stravy. 7. Zabezpečit součinnost s VZ k zabezpečení pitného režimu zasahujícím a výdeji stravy, vydat pokyny, zabezpečit a organizovat cestou odborné skupiny pro týlové zabezpečení výdej stravy pro zasahující a aktivovaný KŠ dle požadavků a počtů nahlášených VZ a počtu svolaných do KŠ. (Pitný režim pro všechny řešit okamžitě, stravu řešit formou bufetu v době od 08.00 hod. pro cca min. 125 již zasahujících.) Výdej první teplé stravy zasahujícím i KŠ zabezpečit v období 12.00 – 13.00 hod. pro cca 185-190 osob (předpoklad 150 zasahujících do 12.00 hod.). Další teplou stravu řešit následně vždy po 4,5 až 6 hod. dle nahlášených počtů zasahujících VZ, povolaných členů KŠ a dalších aktivovaných. 8. Organizovat monitoring ovzduší s využitím laboratoří HZS a KHS, hlášení, vyhodnocování a předávání informací o stavu. 9. Připravit směnnost pro průběžnou práci KŠ. 10. Koordinovat a řídit činnost KŠ, udržování součinnosti se složkami IZS, zpracování zpráv a hlášení, organizace následného varování a informování obyvatelstva o stavu. 11. Řešit a zabezpečit požadavky a potřeby VZ.


13

12. Průběžně informovat členy BR ORP Zlín o podávání zpráv, informací, plnění úkolů a stavu. b) Řediteli MPZ: 1. Zabezpečit svolání osob k doplnění KŠ – ředitele dopravní společnosti a technických služeb, vedoucí odboru školství, předurčeného vedoucího odborné skupiny pro týlové zabezpečení, osobu pro zřízení kontaktního místa. 2. Zabezpečit varování, vyrozumění a informování obyvatelstva SMZ s využitím VISO, služebních vozidel, megafonů, hlídek MPZ a jiných prostředků, relace vysílání dle pokynů, součinnost s tiskovým mluvčím MMZ. 3. Podílet se hlídkami MPZ na uzavření zóny ohrožení a být připraven k zabezpečení při odsunu přemístěných osob (evakuovaných) z rizikových oblastí. c) Tajemnici MMZ: 1. Navázat součinnost se složkami IZS a v rámci příslušných odborů a oddělení MMZ (jejich aktivace, připravenost k plnění požadovaných nenadálých úkolů). 2. Zabezpečit informovanost mateřských škol Prštné a Louky a prostřednictvím odboru školství další ředitele jeslí, mateřských a základních škol, prověřit a organizovat jejich screening. 3. Příprava dle screeningu a situace na možné přemístění nebo odsun (evakuaci) především dětí MŠ a ZŠ ze zóny ohrožení do náhradních vhodných prostorů, prověření dalších, případně ohrožených nebo zasažených soc. zařízení a domů. d) Technikovi požární ochrany: 1. Zabezpečit přehled o nasazených silách a prostředcích SMZ a ORP Zlín, příprava podkladů pro zabezpečení pitného režimu a stravy zasahujícím jednotkám. 2. V součinnosti s VZ organizovat a zabezpečit v místě zásahu místa pro výdej stravy (odpočinku) zasahujících jednotek (pro první výdej stravy do 12.00 hod.). 3. Udržovat součinnost s VZ a zasahujícími jednotkami SDH SMZ a ORP Zlín. e) Tiskovému mluvčímu MMZ: 1. Připravit tiskovou zprávu pro městské stránky, novináře a internet, zprávu pro varování a informování obyvatelstva a relaci pro VISO – po odsouhlasení KŠ v součinnosti s MPZ zabezpečit její odvysílání (VISO) opakovaně, neprodleně a dále ve stanovených časových relacích. 2. Kontaktovat místní rádia a sdělovací prostředky a požádat je o odvysílání schválené tiskové zprávy. f) Všem příslušníkům KŠ: 1. Hlášení o provedené kontrole a zjištěném stavu, přijatých a odeslaných zprávách (i negativní) průběžně hlásit vedoucímu Stálé pracovní skupiny KŠ a chronologicky zaznamenat u zapisovatelek KŠ.

14

2. Upřesnění činnosti, chodu a způsobu práce KŠ, spojení, příchodu a opouštění KŠ, činnosti zapisovatelek, příjmu, předávání a záznamu příchozích, odchozích zpráv (úkolů) – potvrzení o jejich převzetí apod. 3. Byl upřesněn čas a účast na následném průběžném jednání KŠ ORP Zlín v 16.30 hod. V 08.18 byla předána informace, že PČR a hasiči zahájili na místě evakuaci lidí (pracujících) z okolních budov - č. 104. V závěru jednání byly tiskovým mluvčím MMZ předloženy a členy BR projednány a doporučeny ke schválení obsahy tiskové zprávy a zprávy k odvysílání VISO. 4. PLNĚNÍ ROZHODNUTÍ A ÚKOLŮ Z “ÚVODNÍHO JEDNÁNÍ KŠ” a) V období 08.20 – 10.00: - Provedeno svolání a doplnění KŠ. - Návštěva orgánů KŘ ZK. - Zahájen monitoring ovzduší laboratoří HZS a upřesněn systém monitoringu (08.30). - Navázání spojení s jeslemi, mateřskými a základními školami SMZ, kancelářemi místních částí SMZ, odborem školství ZK, Univerzitou T. Bati a dalšími subjekty. - Plánování a příprava odsunu dětí – evakuace. Na základě prověření a vyhodnocení stavu, doporučení a dohovoru s řediteli základních škol bylo rozhodnuto místopředsedou KŠ základní školy neevakuovat – ředitelé škol budou řešit situaci v jejich kompetenci, v případě nutnosti požádají KŠ o pomoc – průběžná informovanost. - Zabezpečení a předání stavební dokumentace VZ. - Sledování naměřených koncentrací - nulové (08.54). - Řešena a odsouhlasena 1. a 2. vlna odsunu (evakuace) dětí. - Vydán pokyn k 09.00 pro zahájení odsunu EVAKUACI 405 osob (dětí 343 + 62) zaměstnanců škol (08.56). - Sdělení ředitelky KHS ZK – laboratoř 1. segment lehký zápach, všechny měřené hodnoty pod stanovenou mez, po analýze stavu a diskusi doporučuje zástupce KHS ZK pozastavit odsun do doby upřesnění výsledků měření, pokyn místopředsedy KŠ k pozastavení odsunu (09.20), nadlimitní hodnoty pouze čpavku na Tyršově nábřeží (09.28). - Vydán pokyn místopředsedou KŠ k pokračování odsunu 405 dětí a zaměstnanců škol (09.30). - Organizace a realizace odsunu dětí (evakuace) vyvážení děti z lokalit, náhradní program přemístění z centra Zlína do vybraných prostor nouzového ubytování (kina Květen Malenovice, ZŠ E. Zátopka, Štefánikova 2701 a 2514, M. Alše 558). - Nabídka letecké služba (vrtulník) z Brna – odmítnuto. - Zajištění a zabezpečení pitného režimu a stravy v místě zásahu a KŠ.


- Sledování stavu monitoringu ovzduší, posuzován stav (09.40) – opatření naměřeným hodnotám (4260 mikrogramů a čpavku v lokalitě Tyršovo nábřeží, limit je 200). b) V období 10.00 – 12.00: - Opatření k informování rodičů cestou vedoucího a zaměstnanců školského odboru. - Zjištěna zvýšená koncentrace čpavku u nemocnice v Příluku (10.10). - Stav v místě zásahu - zasahuje 38 jednotek HZS ZK. - Průběžně probíhá a je monitorován odsun dětí do náhradních prostor. - Řešena žádost soukr. školy Lipová o přemístění dětí (9 dětí + 2 dosp.) – rozhodnuto a realizováno (10.22), následně dalších škol MŠ tř. T. Bati, Dětského domu Burešov, MŠ Lipová, nabídka pomoci od ředitelky 12. ZŠ M. Alše 558 (jako záloha) apod. - V laboratoři HZS v lokalitě Malenovice nezjištěny žádné koncentrace (10.23). - Vyhlášena zpráva KŠ cestou VISO (následně 3x) informující občany o zjištěné přítomnosti čpavku v ovzduší (od 10.36). - Kontaktovány školy v gesci ZK cestou ved. odboru školství ZK, firmy z okolí o stavu ovzduší, (nehrozí nebezpečí, je na majitelích firem, jak vyhodnotí provoz firmy a setrvají na pracovišti). - Na základě požadavku VZ pro zajištění bezpečnosti při provádění ZaLP bylo zabezpečeno plně omezení vjezdu všech motorových vozidel do zóny ohrožení a dalších nezbytných přilehlých prostorů. - Ukončen odsun MŠ do náhradních prostorů evakuace (cca 11.00). - Upřesněn stav nasazených jednotek hasičů 33 jednotek s min. 150 osobami přímo zasahujících a další povolané osoby k zabezpečení a monitoringu (11.32). - Na základě výsledků měření a stanoviska KHS ZK přijato rozhodnutí, děti zůstanou v náhradním zařízení do 14.00 (následně odvezeny zpět). - Informace o stavu ředitelům přesunutých jeslí a mateřských škol a o stavu a přijatých rozhodnutích ředitelům ostatních mateřských a základních škol. - Místopředsedou KŠ vydán pokyn ke zřízení kontaktního místa – tel. linky pro veřejnost v zasedací místnosti MPZ. - Opětovné měření Tyršovo nábřeží, fotbalový stadion - hodnoty čpavku zvýšené 5 ppm (11.47). - Hlášení VZ o LOKALIZACI POŽÁRU (11.50). - Zabezpečení a výdej stravy pro cca 190 zasahujících osob (12.00 - 13.00). c) V období 12.00 – 14.00: - Ve 12.29 se dostavili na KŠ zástupci GŘ HZS MV ČR a HZS ZK. Podána informace o stavu a řešení situace (vysloveno uznání a pochvala). - Zřízena krizová linky občanům – její zveřejnění. - Informace zástupců KHS o měření Zdravotního ústavu v lokalitě stadion – Tyršovo nábř., 4. a 5. ZŠ

Havlíčkovo nábřeží 3114 – 4. ZŠ – Havlíčkovo nábřeží 2567 – 5. ZŠ – výsledky nepřekračují limity (13.01). - V 13.45 zabezpečeno vyslání 8 autobusů pro přemístění dětí z náhradního umístění.

Obr. 3 Zřízená výdejna stravy a občerstvení pro zasahující -

Výsledky měření HZS – Lesní čtvrť – nulová hodnota a dále Havlíčkovo nábř., Štefánikova, Kvítková opět nulová hodnota (13.59).

d) V období 14.00 – 16.30: - Zahájení odsunu přemístěných dětí zpět – celkem 220 osob (170 dětí + 50 dospělých). - Rekapitulace přemístěných (evakuovaných):

-

-

Monitoring odsunu dětí zpět. Řešení stavu odpadních vod v součinnosti se Zdravotním ústavem Ostrava, příprava provedení případného rozboru vody. Výsledky měření 16 lokalit ve 14.13 - vše nulové hodnoty nebo všechny látky podlimitní, pouze u dříve naměřené vyšší hodnoty prachu již hodnoty klesající, i oblast Kudlov - laboratoř HZS, nulová hodnota.


15

-

-

-

-

-

-

-

-

Informace VZ (14.16) o stavu požářiště – z 90% hrozí zřícení hořící budovy (malá budova), velká budova zatím není jasné. Informace KHS ZK poslední měření - všechny hodnoty včetně Kudlova pod stanovený limit (provedeno opětovné měření na místech, kde byl amoniak - 14.19). Zabezpečení informovanosti vedoucích a ředitelů jeslí, mateřských a základních škol (k zabezpečení normálního chodu všech škol a zařízení následný den, pokud jiná situace, budou včas informování být na spojení). V 14.40 hlášení o stavu a počtech dětí (vedoucí odboru školství – v pořádku, vše bez problémů, z jeslí Tyršova – již všechny děti předány rodičům). Monitoring - nečistoty u stadionu a na všech měřených místech – podlimitní hodnoty. Místopředseda KŠ odsouhlasil směnnost práce KŠ, vydán pokyn MPZ k aktivování, vyrozumění a svolání osob určených do směn, upřesněn dosah MPZ, členů BR (15.05). Součinnost a informace Moravské vodárenské o monitoringu stavu vody přicházející do čističky v areálu bývalého Svitu a do Dřevnice. Řešen požadavek VZ na zabezpečení stravy a pitné vody pro zasahující – zabezpečeno cestou JPO II/1. Stav monitoringu (15.56) laboratoří HZS - město Zlín nulové hodnoty, u Mitasu 3 ppm čpavku. Informace zástupce PČR o odebírání vzorků vody HZS ZK (16.16). Informace VZ - dochází k lokalizaci jednotlivých pater budovy, z důvodu zákazu vstupu do budovy nelze lokalizovat požár ve 4. a 5. NP, předpoklad zvládnutí požáru po lokalizaci (úplného dohoření a uhašení) 4. a 5. NP následující den (dny), teplota budovy klesá, předpoklad zmenšování požáru. Situace by se komplikovala a výrazně změnila stav k horšímu, pokud by budova spadla, budou požádány laboratoře Zdravotního ústavu o monitoring budovy v noci. Předpoklad cca 80 hasičů k zásahu přes noc do rána. K 16.30 informace vedoucí odboru školství převážná část dětí předána rodičům.

5. “1. PRŮBĚŽNÉ JEDNÁNÍ KŠ” (16.30 – 17.00 dne 9. 1. 2013) A) Stav: - Proběhla úvodní informace o vývoji a prognóze dalšího vývoje situace. - Vyhodnocení a stav plnění uložených úkolů (splněny a plněny). - Finanční řešení, stav, zdroje, opatření. - Rozhodnutí, úkoly a opatření. B) Rozhodnutí místopředsedy KŠ, úkoly a opatření: a) Úkoly tajemníku KŠ a vedoucímu Stálé pracovní skupiny KŠ: 1. Udržovat nepřetržité spojení a součinnost s VZ a se složkami IZS.

16

2. Připravit a po odsouhlasení zaslat na ZK standardizované hlášení k 18.00 hod. se stavem k 17.00 hod. a následně do 08.00 hod. se stavem k 07.00 hod. 3. Připravit a zaslat informaci starostům obcí ORP Zlín o stavu a situaci. 4. Zabezpečit v součinnosti s VZ a cestou vedoucího odborné skupiny pro týlové zabezpečení stravování zasahujících a členů KŠ k 18.00 hod, 24.00 hod., 06.00 hod. a následně, pitný režim zabezpečovat průběžně. 5. Řešit průběžně požadavky VZ. 6. Organizovat monitoring ovzduší, sledovat zjištěné hodnoty a reagovat na vzniklou situaci. C) Úkoly řediteli MPZ: 1. Nadále průběžně a nepřetržitě pokračovat v započaté činnosti, kontrolách, neustále sledovat a monitorovat situaci, udržovat součinnost s PČR a VZ, zvláštní pozornost věnovat období v nočních hodinách. 2. Po odsouhlasení zprávy vyhlásit prostřednictvím VISO informaci občanům SMZ o situaci z měření ovzduší - nehrozí nebezpečí ze zamořeného ovzduší. 3. MPZ být připraveni na situaci v případě zřícení hořící budovy. 4. Zabezpečit od 18.00 hod. do 07.00 hod. 10.1.2013 přesměrování krizové linky občanů do místnosti KŠ (obsluha zapisovatelky KŠ). d) Úkol zástupcům složek IZS a MPZ: Informovat o stavu tajemníka a vedoucího Stálé pracovní skupiny KŠ vždy ráno k 07.00 hod. e) Úkol tiskovému mluvčímu MMZ: Připravit zprávu pro veřejnost o neškodlivosti ovzduší, zveřejnit na stránkách města, vyhlásit VISO. f) Upřesnění a pokyny pro všechny členy KŠ: 1. Upřesnění doby a místa “2. průběžného jednání KŠ ORP Zlín” (na 07.00 hod. dne 10.1.2013, MPZ). 2. Upřesněna dosažitelnost a směnnost KŠ, složek IZS a MPZ. 3. K 18.00 hod. přejít na směnnou činnost KŠ ve snížených počtech KŠ dle schváleného rozpisu směn, řízení a organizace a činnosti KŠ provede tajemník a vedoucí Stálé pracovní skupiny KŠ. 4. Odsouhlasená TM MMZ předložená zpráva pro veřejnost o výsledku monitoringu (neškodnosti ovzduší) a obsah zprávy pro hlášení VISO. Odsouhlaseno a schváleno místopředsedou KŠ “Standardizované hlášení KŠ ORP Zlín“ pro ZK k 18.00 hod. Pokyny tajemníka a vedoucího Stálé pracovní skupiny KŠ k ukončení činnosti stávajícího složení KŠ a zahájení směnnosti k 18.00 hod. 6. PLNĚNÍ ROZHODNUTÍ Z 1. PRŮBĚŽNÉHO JEDNÁNÍ KŠ


A

ÚKOLŮ

a) V období 18.00 – 24.00: - K 18.00 nástup, převzetí a činnost nové směny KŠ, monitoring ovzduší (kromě Prštné 3 ppm čpavek, ostatní BZ). - Odeslání schváleného „Standardizovaného hlášení KŠ ORP Zlín“ na ZK se stavem k 18.00 hod. - Odeslání informace starostům obcí ORP Zlín o stavu a situaci. - Odeslání e-mailů ředitelům jeslí, mateřských a základních škol, stacionářům s informací o stabilizaci situace, zajištění provozu ve školách (ukončeno do 18.30). - Organizace a řešení výdeje stravy zasahujícím (120 porcí), řešení a zabezpečení požadavku na balenou vodu pro zasahující. - Zpráva VZ – zpráva od statika – stav nezměněn a další posouzení ráno. - Odpovědi na informace občanů ohledně větrání. - Období 19.50 - 20.55 kontrola tajemníka a vedoucího stálé pracovní skupiny KŠ na místě zásahu, součinnost s VZ, výdej stravy - stav a závěry: o při výdeji stravy zasahujícím 30 porcí bez masa (řešena náhrada), o 4. a 5. NP je stále aktivní (zákaz vstupu do objektu), probíhá rekapitulace stavu a snížení počtu zasahujících jednotek, očekává se sesuv menší budovy, o VZ doporučuje v dopoledních hodinách následujícího dne ukončení činnosti KŠ, avšak stravu a pitný režim požaduje nadále pro zasahující zabezpečovat, o požadavek VZ – zabezpečit posyp a zálohu posypu v zóně ohrožení v případě námrazy v ranních hodinách, o požadavek na VZ – mít přesný přehled o zasahujících, zabezpečit organizovanost při odběru stravy zasahujícími a včas nahlásit počty stravovaných. - Monitoring ovzduší (20.15) - pouze Prštné 3 ppm čpavku (změna větru), ostatní místa 0, upřesnění činnosti a hlášení laboratořím při monitoringu ovzduší (24.00, 03.00, 06.00, hlášení se stavem k 07.00). - Řešení požadavku VZ - požadavek na dispečink Technických služeb Zlín – v případě vzniku námrazy mít připravené vozidla (multi) s posypem a na pokyn KŠ zabezpečit posyp v okolí zásahu dle požadavku VZ – zajištěno (21.03). - Ve 21.40 dopřesňuje VZ počty stravovaných - 90 porcí jídla na půlnoc a předběžně 90 porcí na ráno (snídani), následně dopřesněny počty stravovaných a úkoly vedoucímu odborné skupiny pro týlové zabezpečení KŠ (na snídani pokud jemné párky, tak zabezpečit porce 200 g tj. 3-4 ks). - Hlášení ve 23.20 monitoringu ovzduší - naměřeno v Prštném 2 ppm, jinak vše 0. b) V období 00.00 – 07.00: - K 24.00 proběhla směnnost pracovníků KŠ.

-

-

-

-

-

-

Informace VZ – jídlo pro zasahující na místě, dostačující (00.11). Požadavek VZ na novou dodávku kávy (01.49) – zajištěno. Hlášení laboratoří - monitoringu ovzduší 02.05 – všechny měřené hodnoty pod limitem. Informace VZ - ve 3. a 4. NP není jasný stav, jinak je situace pod kontrolou (02.15). Upřesnění počtů VZ ranní stravy zasahujících na cca 70 porcí (02.27). Dořešeno snížení počtů ranní stravy na 06.00 hod. (02.35). Monitoringem z místnosti KŠ (kamerami) zjištěno nefunkčním signalizační zařízení na železničním přejezdu u Intersparu (na okraji zóny ohrožení) informován VZ, KOPIS HZS ZK, MPZ (03.21) cestou MPZ přejezd zabezpečen a informována PČR a ČD - Správa železnic (03.32). Informace VZ - stav nezměněn, setrvává, pokračuje občasné zahořívání, předpoklad sesuvu menší budovy (03.35). V 04.14 vyžádán VZ posypový vůz – zabezpečeno do 04.28 potvrzen na místě. Hlášení stavu monitoringu laboratořemi HZS – všechny měřené lokality pod mezí detekce, nulové hodnoty (05.00). Informace VZ o přehledu nasazených silách a prostředcích - 9 sborů, 70 zasahujících (05.10). Obhlídka místa zásahu, součinnost s VZ, prohořívání 4. NP budovy, doporučení VZ k ukončení činnosti KŠ, avšak nezbytnost dalšího zabezpečení stravování zasahujících jednotek (05.28 – 05.54). Výsledky měření laboratoře KHS - všechny hodnoty negativní, s konkrétními výsledky přímo seznámí zástupce KHS ZK na průběžném jednání KŠ (06.33). Výsledky měření laboratoře HZS – zaznamenány všude nulové hodnoty (06.50).

7. “2. PRŮBĚŽNÉ JEDNÁNÍ KŠ” (07.00 – 7.45 dne 10. 1. 2013) A) Informace o stavu a prognóze dalšího vývoje situace: - Požár lokalizován, zasahuje 5 profesionálních jednotek, 1 dobrovolná, cca 50 zasahujících, vstup do objektu zakázán, prohořívání 4. NP, předpoklad ukončení zásahu v průběhu následujícího dne. - Odhad škody na majetku nad 200 mil. Kč. - Doporučení VZ ukončení činnosti KŠ (na dosah), zabezpečovat stravu v intervalech 12.00, 18.00 a 24.00 hod. a průběžně pitný režim zasahujícím jednotkám. - Doporučení aktivní infolinky a průběžné informace pro obyvatele. B) Vyhodnocení a stav plnění a uložených úkolů: - Splněny a plněny.


17

-

Zástupcem KHS ZK doloženy výsledky měření laboratoří KHS (všechny negativní – podlimitní). Finanční řešení, stav, zdroje, opatření.

C) Rozhodnutí, úkoly a opatření místopředsedy KŠ: 1. Na doporučení VZ, stavu, výsledků a doporučení zást. KHS ZK ukončit činnost KŠ ORP Zlín v 08.00 hod. 10.1.2013. 2. Po ukončení činnosti situaci monitorovat a řešit v gesci oddělení krizového řízení a obrany v součinnosti s MPZ a odborem vnitřní správy. 3. Následná a průběžná opatření řešit cestou oddělení krizového řízení a obrany, MPZ a odborem vnitřní správy (monitorování stavu, součinnost s HZS ZK a IZS strava, pitný režim, střežení, uzavření, zborcení budovy, předání apod.) – o stavu a výsledcích nadále průběžně informovat místopředsedu KŠ ORP Zlín. 4. Telefonní linky KŠ přepojit na stálou operační službu MPZ, infolinku na Informační centrum města. 5. Členové KŠ budou do odvolání „na dosah“, situaci neustále sledovat, v případě naléhavosti bude znovu aktivován KŠ. 6. Činnost laboratoří KHS (HORIBA, ZÚ Ostrava) ukončit v 08.00 hod. 7. Zabezpečit cestou vnitřní správy MMZ kontinuitu ve výdeji stravy pro zasahující (12.00, 18.00 a ve 24.00), pitný režim zasahujícím řešit oddělením krizového řízení a obrany s využitím JPO II/1. 8. Tajemníkem a vedoucím Stále pracovní skupiny KŠ připravit a předložit ke schválení „Standardizované hlášení KŠ ORP Zlín“ se stavem k 07.00 hod., zabezpečit jeho odeslání a zabezpečit informovat o ukončení činnosti KŠ (VZ, KOPIS ZK, ZK, starostům obcí ORP Zlín, - hejtmana ZK osobně informuje místopředseda KŠ). 9. Tiskovým mluvčím MMZ předložit k odsouhlasení informaci pro obyvatelstvo a tiskovou zprávu o stavu, ukončení činnosti KŠ ORP Zlín a přeložení infolinky, zabezpečit zveřejnění. D) Závěr: - Tajemník a vedoucí Stále pracovní skupiny KŠ ujasnil a upřesnil: o postup a činnosti k ukončení činnosti KŠ ORP Zlín, o způsob, organizaci, formu a pořadí předání hlášení a informací o ukončení činnosti KŠ a následných činnostech (VZ, KÚ ZK, starostům obcí ORP Zlín, jednotkám JSDH MČ, KOPIS ZK, hejtmanovi ZK), o soustředění, dopracování, předání a uložení dokumentace, písemností a materiálu KŠ, o úkoly zapisovatelkám, o organizaci a oznámení ukončení činnosti KŠ, likvidace pracoviště, odevzdání podkladů a dokumentace, o stanoviště, součinnost a spojení s místopředsedou KŠ, s VZ, tajemnicí MMZ, MPZ a odborem vnitřní správy.

18

- V 7.45 ukončeno 2. Průběžné jednání KŠ ORP Zlín, následně: o 07.45 odesláno oznámení na KÚ ZK (e-mailem), o 07.49 odesláno oznámení starostům obcí ORP Zlín (e-mail), o 08:00 ukončena činnosti KŠ, o 08.10 odesláno Standardizované hlášení KŠ stav k 07.00 hod. na KÚ ZK (e-mail), o 08.15 oznámeno ukončení činnosti KŠ VZ, KOPIS ZK a hejtmanovi ZK (tel.). 8. NÁSLEDNÁ ČINNOST (10. 1. 2013 - 11. 1. 2013) - Od 08.00 monitoring situace, součinnost s VZ a složkami IZS a MPZ. - Zabezpečení a organizace výdeje stravy ve 12.00 (50 osob), 18.00 (60 osob), 24.00 (30 osob). - 11. 1. 2013 v 10.00 předání požářiště majiteli (fy CREAM), resp. vyšetřovacímu týmu a kriminální službě PČR. - 10.00 – 17.00 asistence JPO II/1 Zlín-Prštné (CAS). - 17.00 ukončení asistence. 9. NASAZENÉ SÍLY A PROSTŘEDKY ORP ZLÍN a) KŠ ORP Zlín: (9. – 10. 1. 2013) – 06.30 – 18.00 – 34 osob. – 18.00 – 24.00 – 11 osob. – 07.00 – 10 osob. – 07.00 – 08.00 – 26 osob. b) Zasahující jednotky a technika JPO II/1 a JSDH MČ SMZ: JPO II/1 Zlín-Prštné – 10 osob, 8 JSDH MČ SMZ – 38 osob (v záloze zůstaly 3 JSDH MČ SMZ). Celkové počty od SMZ nasazené do zásahu - 48 osob, 13 ks techniky a 7 dýchacích přístrojů a 1 přetlakový ventilátor. c) Zasahující jednotky a technika JSDHO ORP Zlín: - 9 JSDH obcí ORP Zlín – 58 osob s technikou. 10. ČERPANÍ FINANCÍ Z VYČLENĚNÝCH PROSTŘEDKŮ Statutární město Zlín má ve smyslu § 25 zákona č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů vyčleněny dostatečné finanční prostředky jak na přípravu, tak řešení vzniklých krizových situací. Z této položky bylo na řešení vzniklé situace čerpáno: a) Strava, pití pro zasahující a KŠ: - strava: 97.950,-Kč - občerstvení a pitný režim: 17.810,-Kč b) Další nezbytné náklady: - měřící vůz HORIBA ZÚ Ostrava KHS ZK: 99.200,-Kč - odvoz a přívoz evakuovaných: 17.500,- Kč - refundace mezd zasahujícím hasičům: 28.500,- Kč Čerpané finanční náklady vykázané CELKEM: cca 260 960,-Kč 11. CELKOVÉ ZÁVĚRY


a) Klady: - Včasné, operativní rozvinutí a zpohotovění pracoviště KŠ pro zahájení jeho činnosti, včetně aktivace, operativní a důsledné práce zapisovatelek KŠ. - Navázání včasného spojení s kancelářemi místních částí SMZ a jejich informování o aktivaci KŠ, stavu, upřesnění součinnosti a přenosu informací. - Aktivní a iniciativní přístup všech členů KŠ po celou dobu aktivace KŠ, při plánování a při plnění úkolů pro řešení vzniklých situací a jejich zvládnutí. - Klidná a pohodová práce v KŠ, vyplývající ze znalostí a připravenosti členů KŠ řešit vzniklé krizové situace a zvládnutí jimi systému práce v KŠ. - Potvrdila se účelnost a oprávněnost provedených odborných školení, nácviků a cvičení s pracovníky KŠ v získání základních návyků, dovedností a rutinnosti v činnostech a základních úkonech v průběhu rozvinování KŠ, při jednání KŠ, rozhodovacím, plánovacím i realizačním procesu činností a především plánování evakuace obyvatelstva, při provedeném nácviku KŠ v terénu 31. října 2012(viz prezentace – info). - Potvrdila akceschopnost povolaných a vyzvaných dobrovolných jednotek místních částí SMZ (JSDHO) a jednotek obcí v působnosti ORP Zlín. b) Zjištěné nedostatky: - Neorganizovanost a nepřehled při výdeji stravy zasahujícím. - Neustrojenost a neoznačení členů KŠ na pracovišti KŠ. - Nenavázání včasného spojení se starosty obcí v působnosti ORP Zlín (rozhodnutí místopředsedy KŠ). - Provozní složitost v používání hesel a adres při napojování příslušníků BR a KŠ na internet, stránky města a tiskárnu. c) Vzniklé návrhy a doporučení: 1. Zdokonalit součinnost s velitelem zásahu v systému objednávání stravy a přehlednosti při jejím výdeji zasahujícím. 2. Se zástupci HZS ZK a při školení s veliteli JSDHO projednat a upřesnit systém zabezpečení pitného režimu, stravy a systému jejich výdeje při zásazích, činnost a součinnost velitele zásahu, velitelů úseků a velitelů jednotek. 3. Dbát na ustrojovací kázeň a označení pracovníků KŠ v místnosti KŠ a především při opuštění místnosti KŠ a v terénu. 4. V souladu zákona č. 240/2000 Sb. a příslušných prováděcích vyhlášek a směrnic dbát na soustavné udržování součinnosti a informovanosti starostů obcí v působnosti ORP Zlín a kanceláří MČ SMZ. 5. Znovu prověřit hlasitost, lámavost zvuku a funkčnost hlásičů VISO a POVIS u SMZ a případně provést jejich úpravu nebo přenastavení.

6. Prověřit a popř. aktualizovat zpracovaný Krizový plán ORP Zlín o důsledný přehled u jeslí a všech druzích škol (mateřské, základní, střední, vyšší odborné, vysoké apod.), se zaměřením a prověřením stavu a dislokace vzniklých soukromých škol a tento přehled po 3 měsících aktualizovat. 7. V krizovém plánu (plánu evakuace) provést upgrade, popř. doplnění vhodných míst pro soustředění a ubytování evakuovaných osob vytvořením nových kategorií míst: a) vhodné pro děti z jeslí a MŠ, b) vhodné pro žáky ZŠ, c) vhodné pro invalidy a postižené, d) vhodné pro všechny kategorie”. 8. Vyřešit a zjednodušit připojení členů KŠ pomocí WIFI na internet s jednotným ihned dostupným heslem. 9. Zajistit jednoduché jednorázové připojení pomocí WI-FI do vnitřní sítě pro členy BR a určené členy KŠ. Plní: VOKŘAO a OI 10. Zajistit připojení na tiskárnu KŠ pomocí WI-FI, popř. řešit jiné operativnější připojení členů KŠ na tiskárnu(-y). 11. Provést doplnění a obměnu poškozených, upotřebených oděvů, věcí, příslušenství a techniky použitých zasahujícími JSDH MČ SMZ a JPO II/1 při zásahu. 12. Vyhodnocení svolání a činnosti KŠ při řešení této mimořádné události provést na plánovaném odborném školení členů KŠ a se starosty obcí v působnosti ORP Zlín na následném setkání starostů správního obvodu ORP Zlín. LITERATURA: [1] Zákon č. 239/200Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. [2] Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. [4] Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. a nařízení vlády č. 431/2010 Sb. [5] Směrnice Ministerstva vnitra č.j. MV-117572-2/POOKR-2011 kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce. Kontakt: Ing. Václav Kostelník, CSc. Statutární město Zlín, oddělení krizového řízení a obrany Magistrátu města Zlína, vedoucí oddělení, L. Váchy 602, 761 40 Zlín, [email protected], tel: 577 630 671, mob: 604 220 448, fax: fax: 577 434 185


19

PLYN 2012 – SPOLEČNÉ CVIČENÍ JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ORGÁNŮ KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA OLOMOUC A SPOLEČNOSTI RWE DISTRIBUČNÍ SLUŽBY, S.R.O. ÚVOD V září 2012 proběhlo na území města Olomouc taktické cvičení jednotek požární ochrany, složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení Statutárního města Olomouc. Tématem cvičení bylo provádění záchranných a likvidačních prací v případě požáru vysokotlaké regulační stanice plynu s následným výpadkem zásobování plynu v části města Olomouc. Téma cvičení bylo zvoleno s ohledem na analýzu vzniku možných mimořádných událostí na území města a předpokladu, že by tato mimořádná událost měla významný dopad na velký počet obyvatel města. Námět cvičení vycházel rovněž z reálných mimořádných událostí, které vznikly v minulosti na území Olomouckého kraje a České republiky. Např. v roce 1998 došlo vlivem závady na regulační stanici k výpadku zásobování plynem pro několik desítek tisíc obyvatel města. V roce 2006 došlo rovněž vlivem poruchy na regulační stanici plynu v Jeseníku k omezení dodávek plynu pro cca 1200 odběratelů, tento výpadek probíhal za extrémních klimatických podmínek při 200 C. Příprava cvičení probíhala několik měsíců a podíleli se na ni jak příslušníci HZS Olomouckého kraje, tak zaměstnanci Magistrátu statutárního města Olomouc a pracovníci společnosti RWE Distribuční služby, s.r.o. Základní rozehra cvičení vycházela ze situace, kdy dojde k iniciaci unikajícího plynu v regulační stanici plynu na ul. Lipenská v Olomouci v době, kdy probíhá rekonstrukce plynovodního řádu v přilehlé lokalitě. Tyto okolnosti způsobí, že z důvodu uhašení požáru je nutné uzavřít vysokotlakou část plynovodu a s ohledem na probíhající opravy není možné zajistit zásobování plynem v části města Olomouce. Přerušení dodávky plynu nastane v městských částech Chválkovice, Týneček, Bělidla, Hodolany a Holice, bez plynu se ocitne cca 3 259 odběratelů. Mimořádná událost vznikne na začátku zimního období, kdy se teploty pohybují v rozmezí 0 až -3 0C. V ohrožené lokalitě se nachází vedle velkoodběratelů plynu několik sociálních a školských zařízení zřizovaných městem Olomouc. Na základě odhadu pracovníků RWE distribuční služby, s.r.o. se předpokládá obnovení dodávky plynu pro odběratele ze středotlaké sítě do 24 hodin a nízkotlaké sítě do 48 hodin. Z pohledu právních předpisů byla využita především oprávnění daná zákonem o požární ochraně [1] a zákonem o IZS [2]. Na základě ustanovení §13 zákona o IZS [2] byl požádán velitelem zásahu o koordinaci záchranných a likvidačních prací starosta

20

obce s rozšířenou působností Olomouc – primátor statutárního města Olomouc. Z pohledu právních předpisů z oblasti energetiky byla využita oprávnění daná energetickým zákonem [3] a prováděcími vyhláškami [4]. Provozovatel distribuční soustavy vyhlásil stav nouze v plynárenství dle §54 energetického zákona [3,4]. 1.

Taktické cvičení požárních jednotek

Samotné cvičení se skládalo ze dvou částí, taktické cvičení jednotek požární ochrany a cvičení štábů. První část, taktické cvičení jednotek požární ochrany, mělo prakticky procvičit činnost jednotek na místě zásahu a spolupráci s pracovníky RWE Distribuční služby s.r.o. Jednotky požární ochrany prováděly průzkum místa zásahu, vytýčení nebezpečné zóny, nasazení proudu pro ochlazování okolí a evakuovaly osoby z přilehlého domu. Policie České republiky zajistila částečné uzavření frekventované komunikace a řídila dopravu. Zásah jednotek požární ochrany probíhal ve II. stupni poplachu bez zřízení štábu velitele zásahu. Na místě byl přítomen i řídící důstojník HZS, který zajištoval součinnost mezi velitelem zásahu a havarijní službou města Olomouc. Havarijní služba města Olomouc je nepřetržitá služba vykonávaná pracovníky magistrátu města, která zajišťuje plnění úkolů města v případě vzniku mimořádné události. Z důvodu hašení požáru a následné opravy regulační stanice bylo nutné uzavřít vysokotlaké přívodní potrubí. V důsledku toho byl předpoklad omezení dodávky plynu pro velký počet obyvatel. S ohledem na předpokládaný dopad na obyvatelstvo a zapojení dalších složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů bylo využito ustanovení zákona o IZS a o koordinaci záchranných prací byl požádán primátor města, který pro koordinaci využil svůj krizový štáb. 2.

Štábní cvičení orgánů krizového řízení

Druhá část cvičení probíhala v režimu štábního cvičení. V rámci HZS Olomouckého kraje je nastaven systém aktivace jednotlivých úrovní řízení, svolání štábu HZS a zajištění podpory pro činnost krizových štábů obcí s rozšířenou působností. V souladu s těmito pravidly byl svolán štáb HZS a operační skupina, která zajišťovala zprovoznění pracoviště pro činnost stálé pracovní skupiny města a informační podporu pro tuto skupinu. Pracoviště krizového štábu města bylo zprovozněno na požární stanici v Olomouci. V rámci úvodního zasedání


stálé pracovní skupiny krizového štábu města byla prezentována základní situace a její předpokládaný vývoj. Základní informaci o situaci a předpokládaném vývoji prezentoval i zástupce RWE distribuční služby s.r.o., který zároveň zprostředkovával výměnu informací mezi stálou pracovní skupinou štábu a havarijní komisí RWE Distribuční služby, s.r.o. Stálá pracovní skupina krizového štábu města řešila následující úkoly.  Analýza dopadu omezení dodávky plynu na důležité objekty o sociální zařízení, školy, prvky kritické infrastruktury  Opatření pro nouzové přežití ve vybraných objektech (domovy důchodců, sociální centra, školy) o evakuace, stravování, náhradní vytápění o psychosociální pomoc, sociální služby seniorům o náhradní provoz školských zařízení  Obnova dodávky plynu o pomoc s kontaktováním odběratelů (evidence obyvatelstva apod.) o vstup do uzamčených objektů za účelem uzavření HUP (právní analýza, součinnost při vnikání, dokumentace, zajištění prostor po vstupu)  Spolupráce při informování obyvatelstva o zřízení informačních linek (zelená linka) o tiskové zprávy Průběh cvičení Výše uvedené činnosti byly zajištovány ve spolupráci se štábem HZS a havarijní komisí distributora plynu. S ohledem na předpokládanou dobu výpadku a s ohledem na nemožnost zajistit náhradní způsob dodávky plynu, potažmo tepla, bylo rozhodnuto vedoucím krizového štábu, že všechna opatření budou soustředěna především na obnovu dodávky plynu a zajištění nouzového přežití pro klienty zařízení sociálních služeb a školy. Při obnově dodávky plynu je z bezpečnostních důvodů nezbytně nutné zajistit uzavření všech uzávěru plynů u odběratelů ještě před napuštěním potrubí. Tento důvod komplikuje situaci v případě, že některý z odběratelů plynu je mimo odběrné místo a má hlavní uzávěr nepřístupný z volného prostranství. Distributor plynu má zpracovaný postup jak kontaktovat odběratele. V případech, kdy se nepodaří zpřístupnit uzávěr plynu, je nutné násilně vstoupit do objektu a uzavřít uzávěr nebo zajistit přerušení potrubí, např. výkopem a mechanickým přerušením potrubí. RWE Distribuční služby s.r.o. vyžadovala právě v této oblasti součinnost s krizovým štábem, především v informování obyvatel, dohledání kontaktů na zákazníky a případné zajištění násilného vstupu. Jedním z úkolů krizového štábu bylo i nalézt právní cestu a stanovit podmínky, za jakých by bylo možné vstoupit do objektu a provést uzavření plynu. Pro vnikání do objektu byly využity operativní skupiny

složené z příslušníků Policie, HZS, zaměstnanců magistrátu a pracovníků RWE Distribuční služby s.r.o. Součástí cvičení bylo i praktické sestavení takovýchto skupin, jejich instruktáž a vyslání do terénu. Na základě rozehry cvičení byly vytipovány objekty s problematickým přístupem, kam byly tyto skupiny vyslány. Skupiny samozřejmě neprováděly násilný vstup, ale snažili se kontaktovat zákazníka přímo v místě bydliště. Další část stálé pracovní skupiny krizového štábu řešila opatření ve vazbě na zajištění podmínek pro nouzové přežití osob v sociálních zařízeních, jejich přemístění nebo nouzové zásobování teplem. Prakticky byli kontaktováni ředitelé jednotlivých zařízení a byly zjišťovány jejich požadavky a možnosti nouzového přežití klientů. Samostatné činnosti zaměřené na technickou stránku obnovy dodávky plynu řešila havarijní komise RWE Distribuční služby s.r.o. Přínos cvičení Přestože v rámci cvičení bylo použito několik operačních skoků a voleny situace, jejichž vznik je málo pravděpodobný, cvičení obsahovalo většinu procesů realizovaných krizovým štábem při koordinaci záchranných a likvidačních prací. Cvičení potvrdilo efektivitu procesů nastavených u HZS Olomouckého kraje při zajištění řešení rozsáhlých mimořádných událostí a zajištění podpory krizových štábů obcí s rozšířenou působností. V rámci cvičení se samozřejmě projevily i nedostatky, na které je nutné se do budoucna připravit. Například zpracování odborné analýzy řešící vstup do objektů, jejich zpětné zajištění a předávání vlastníkovi apod. Mezi další úkoly bude patřit především optimalizace složení stálé pracovní skupiny krizového štábu a další. Přes všechny drobné nedostatky cvičení zvýšilo úroveň připravenosti HZS Olomouckého kraje, Statutárního města Olomouce a Pracovníků RWE Distribuční služby, s.r.o. na spolupráci a potvrdilo efektivitu nastaveného systému řízení a komunikace. Použitá literatura [1] Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů [2] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (Energetický zákon) [4] Vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství Autoři: plk. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D.1) kpt. Ing. David Buček1) Ing. Jan Langr2) 1) HZS Olomouckého kraje, 2) Statutární město Olomouc


21

DEKONTAMINACE OCHRANNÝCH MASEK ÚVOD Po splnění úkolů vyčleněných osob KHS v rámci zásahu Integrovaného záchranného systému (IZS) v Nebezpečné zóně (NZ) bude nutné v řadě případů (jakými bude např. podezření, či při prokázání kontaminaci osob nebezpečnými agens) provést m.j. také dekontaminaci ochranných pomůcek, včetně ochranných masek (OM). Dekontaminace v širším pojetí zahrnuje detoxikaci (odmoření otravných látek – OL), či biocidů, dále dezaktivaci (odstranění radioaktivních látek - RL) a dezinfekci patogenních agens. I když kontaminaci OL či RL nelze zcela vyloučit (např. po teroristických útocích), jsou případy s kontaminací patogenních agens, jak to potvrzuje praxe, poměrně časté. Ze zkušeností Hasičského záchranného sboru (HZS) a také Armády České republiky (AČR), které jsou spolu s Policií ČR hlavními složkami IZS vyplývá, že pravděpodobnost kontaminace OM je malá. Nicméně z bezpečnostních důvodů je však dekontaminace OM prováděna v rámci ostatních dekontaminačních prací, včetně hygienické očisty osob. Zatímco kontrola účinnosti detoxikace či dezaktivace OM je realizována, účinnost dezinfekce se neověřuje. Je tomu tak proto, že zatímco pro detekci OL a RL existuje přístrojové vybavení pro rychlou a relativně metodicky nenáročnou detekci pomocí přenosných přístrojů, pro snadné a rychlé vyhodnocení mikrobiologického vyšetření povrchů kontaminovaných patogenními agens neexistuje u uvedených složek vybavení.

1. METODY DEZINFEKCE OM Dekontaminace OM se zásadně neprovádí v místě zásahu (NZ), ale v k tomuto účelu vyčleněném místě. OM se sejmou a uloží do doby provedení dekontaminace do dokonale uzavíratelných obalů. Pro provádění dekontaminace tuhých povrchů existuje obecná zásada, že jí předchází očista. To platí i pro dekontaminaci OM. Způsob a použité prostředky k čištění a sušení jsou doporučeny výrobcem OM. Tak např. pro dezinfekci masek 3MTM jsou doporučeny utěrky 3M 105 – Face Seal Cleaner. K čistění a také k vlastní dezinfekci se smějí používat jen rozpouštědla a látky, které nepoškozují materiály, z nichž je OM vyrobena. Čím je paleta materiálů, z nichž je OM vyrobena pestřejší, tím obtížněji se hledá vhodné rozpouštědlo a vlastní dezinficiens. Z tohoto hlediska maska 3MTM (jejíž díly jsou vyrobeny odhadem z 10 látek různého chemického složení) bude znamenat obezřetný přístup ve volbě metody dezinfekce.

22

Obr. č. 1: Ochranné masky 1.1 Čištění ochranných masek Obecné schéma čištění OM zpravidla zahrnuje: - odpojení těch částí, které jsou výrobcem doporučeny (dovoleny) - malá znečištění odstranit pomocí smotku textilu či gázy zvlhčené roztokem povrchově aktivní látky (tekutá mýdla, mycí prostředky); případně na odstranění ulpívající nečistoty použít měkké kartáčky - opláchnutí omytých částí čistou vodou - sušení součástí OM - kompletace OM z odpojených dílů. Poznámka:Poslední dva úkony se provádí jen v případě, že bezprostředně nenásleduje dekontaminace OM. 1.2 Dezinfekce ochranných masek Závažný problém volby dezinfekčního činidla a pracovního postupu dezinfekce spočívá v tom, že musí být voleno takové desinficiens, které má účinnost, která je v souladu s charakterem kontaminantu, ale také s vazbou na daný povrch. Bakterie, či viry, atd., pak musí být k dezinfekci použito činidlo s příslušnou účinností, nebo případně se širokospektrou účinností. Původce VNN se předpokládá virus varioly a viry Ebola, Lassa, Marburg, Nipah a Hendra. Volba vhodného dezinfekčního činidla je tedy ovlivněna jak druhem kontaminantu, tak možnými nežádoucími interakcemi složek činidla, či činidla jako celku s materiály, z nichž je OM vyrobena. Činidla, mající účinnost na všechny druhy mikroorganismů jsou označována písmeny ABCMTV. Takových je, bohužel, ze seznamu činidel schválených k používání (o počtu více než 400) jen přibližně 10 (asi 2 až 3 %). Převahu tvoří činidla na bázi aldehydů (zejména glutaraldehydu, glyoxalu a formaldehydu) a následují činidla na bázi kvartérních amoniových solí (KAS). Ale ani těch činidel, která mají znak ABTMV (čili nemají sporicidní účinnost) je pouze asi 6 %. Také zde


mají jako účinná složka zastoupení především aldehydy a dále chloraminy. Pro praktické použití jsou nejvýhodnější ta činidla, která mají širokospektrý účinek a jejichž složení napovídá, že budou jako celek kompatibilní vůči materiálům OM 3. Náleží k nim např.: ORTHOSEPT N, ORTHOSEPT P, GASROSEPT, SEKUSEPT Forte aj. V AČR a také u HZS je zavedeno činidlo mající dezinfekční účinnost na všechny druhy mikroorganismů; tj. ABCMTV: Hvězda (výrobce MPD plus Rakovník). Lze ji použít jak ve formě roztoku, tak jako pěnu s optimální stabilitou.

Obr. č. 2: Sekusept Forte 1.3 Hlavní charakteristiky činidla Hvězda: Univerzálnost. Hvězdu lze použít k dekontaminaci povrchů zasažených jak průmyslovými škodlivinami a 0L (k detoxikaci), tak patogenními agens (k dezinfekci) i povrchů kontaminovaných RL (k dezaktivaci). To ji zásadně odlišuje od dosud používaných dekontaminačních činidel, která tuto univerzálnost postrádají. Kromě toho díky přítomnosti tenzidů významně snižuje povrchové napětí vody, čímž má výborné smáčecí vlastnosti. Všechny výše uvedené vlastnosti byly testovány akreditovanými laboratořemi. Jednoduchá příprava dekontaminační směsi. Hvězda je dvousložkovou směsí. První složka (alkalická, označovaná AB) je kapalina, která obsahuje mj. 3 % hm. NaOH, 10 % kationogenního tenzidu (alkyldimethylbenzylamonim chlorid) a méně než 5 % neionogenního tenzidu. Druhá složka (peroxidická, označovaná CC) je kapalina, která obsahuje mj. 20 % peroxidu vodíku. Složky AB a CC se skladují každá ve zvláštním obalu. „Koncentrovaný“ roztok činidla Hvězda se připraví smícháním 4 objemových dílů složky AB a 1 objemového dílu složky CC. Postup přípravy zředěných roztoků Hvězdy spočívá ve zředění složky AB vodou a následném přidání složky CC (eliminace pěnění). Nutná doba kontaktu činidla s dekontaminovanými povrchy je pro detoxikaci, dezinfekci a dezaktivaci vždy 5 min.

Hvězda nevykazuje žádné významné korozní účinky na materiály (je kompatibilní prakticky vůči všem materiálům a i případné zbytkové koncentrace nejsou senzibilizující vůči lidské kůži). Dlouhá doba exspirace. Exspirace složky AB je 3 roky, exspirace složky CC je 1 rok, což je o půl roku více než je exspirace Persterilu. Hvězda je schválena k používání hlavním hygienikem ČR a Státní veterinární správou ČR. Poznámka: a) Při přípravě 10% obj. činidla Hvězda je výrobcem stanoven následující postup: 4 obj. díly složky AB + 45 obj. dílů vody a nakonec 1 obj. díl složky CC. Tento postup zabraňuje nadměrnému pěnění. b) Další informace o dekontaminačním činidlu Hvězda lze získat na webových stránkách http://www.hzscr.cz/clanek/aktivity-chemickesluzby.aspx (chemická služba, odkaz „Aktivity chemické služby“): protokoly o zkouškách, bezpečnostní listy obou složek, bližší informace o činidle. 2. KONTROLA ÚČINNOSTI OCHRANNÝCH MASEK

DEZINFEKCE

Zdravotní ústavy, jejich vybraná pracoviště jsou schopna provádět mikrobiologickou ověření účinnosti dezinfikovaných masek na přítomnost patogenních agens. Ověřením účinnosti dezinfekce na inokulovaných vybraných nepatogenních agens na sledovaných površích a kontrolou na reziduální zbytkovou přítomnost dezinficiens bude doložena účinnost sanitace a dezinfekce. Závěr: 1. Vzhledem k úkolům vyčleněných složek KHS v rámci zásahu IZS v NZ existuje reálná pravděpodobnost kontaminace patogenními agens ochranných prostředků, včetně ochranných masek. 2. Existují dezinfekční činidla (mj. činidlo Hvězda) se širokým spektrem účinnosti, která by bylo možné po ověření jejich kompatibility využít i k dezinfekci ochranných masek. 3. Zdravotní ústavy svými vybranými pracovišti jsou schopny provádět nejen dezinfekci OM kontaminovaných patogenními agens, ale i provedení testu účinnosti dezinfekce s vystavením protokolu o provedených opatřeních.


23

[Krizová připravenost zdravotnictví]

Recommend Documents