KRITICKÁ ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO

K RITICKÁ

ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO

VZDĚLÁVÁNÍ V OBORECH

36

A

V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Zvyšování kvality ve stavebních a dřevooborech

2009

33

OBSAH Obsah.............................................................................................................................. iii 1.

ÚVOD ..................................................................................................................... 1

2.

PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ .................................................................................. 3 2.1.

LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................ 3

2.2.

MATERIÁLNÍ ZDROJE .................................................................................. 4

3.

PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ ....................................................................................... 8

4.

DOTAZNÍK PRO ŽÁKY ........................................................................................11

5.

DOTAZNÍK PRO RODIČE ŽÁKŮ........................................................................22

6.

DOTAZNÍK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY............................................32

7.

ZÁVĚR ...................................................................................................................43

2009

1. ÚVOD Aktivity projektu jsou zaměřeny na žáky vzdělávající se ve stavebních a dřevozpracujících oborech v Moravskoslezském kraji a také na pedagogické pracovníky škol, kteří vzdělávají tyto žáky. Cílem projektu je zkvalitnění vzdělávání v oborech skupiny 33 a 36 s navazujícími přesahy do zvýšení odborné úrovně a kompetencí pedagogických pracovníků. Do projektu se zapojilo celkem 6 středních škol z Moravskoslezského kraje – tedy všechny střední školy, které vzdělávají žáky v rámci oborů skupiny 33 a 36: •

žadatel projektu: Střední škola stavební a dřevozpracující, Ostrava - Zábřeh, U Studia 33, příspěvková organizace

•

partneři projektu: o Střední odborné učiliště stavební, Opava, Boženy Němcové 22, příspěvková organizace o Střední škola technických oborů, Havířov – Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace o Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek – Místek, příspěvková organizace o Střední škola, šenk u Nového Jičína, příspěvková organizace o Střední škola řemesel, Bruntál, příspěvková organizace

•

další partneři projektu (konzultační funkce): o Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení o Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje o Svaz podnikatelů ve stavebnictví o Asociace učňovských zařízení, zájmové sdružení

Projekt je realizován bez kladení překážek, a tím je zaručen rovný přístup všech žáků v rámci projektu a uplatňován princip rovných příležitostí ve vzdělávání. Střední školy zapojené do projektu navštěvují i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou tedy přímo i nepřímo zapojeni do projektu. Zároveň se tímto prohlubují a utvrzují integrační a inkluzivní snahy zapojených institucí ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

1

2009 Všechny školy zapojené do projektu zpracovávají výroční zprávy a vlastní hodnocení školy dle platných právních předpisů.1 Analýza podmínek a průběhu vzdělávání v rámci zapojených škol do projektu byla ovlivněna nestejnorodostí, obsahovou růzností a odlišnou metodikou při zpracování vlastního hodnocení školy – autoevaluačních zpráv jednotlivých škol. Na všech šesti školách byly distribuovány tři různé dotazníky: 1. dotazník pro žáky oborů 36 a 33 2. dotazník pro rodiče žáků oborů 36 a 33 3. dotazník pro pedagogické pracovníky vzdělávající žáky oborů 36 a 33 Celkový počet respondentů dotazníků této kritické analýzy byl 2107. Z toho největší část tvořili žáci – 1268. Rodičů se zúčastnilo 682 a zbytek (tedy 157) tvořili pedagogičtí pracovníci. Podrobnosti lze vyčíst z následující tabulky a grafu. Respondenti dotazníků škola

1

Bruntál Frýdek Místek Havířov Šenov u Nového Jičína Opava Ostrava

žáci 88 86 316 153 197 428

rodiče 54 69 204 73 104 178

pedagogičtí pracovníci 27 35 33 13 16 33

Σ

1268

682

157

§12 zákona č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 15/2005 Sb. v platném znění

2

2009

2. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ Výchovně-vzdělávací proces se uskutečňuje v rámci podmínek pro vzdělávání, které jsou mnohdy jedním z určujících činitelů pro úspěšné vzdělávání. Za základní podmínky pro vzdělávání můžeme považovat materiální podmínky a lidské zdroje.

2.1. LIDSKÉ ZDROJE Lidské zdroje jsou základním stavebním kamenem každé organizace. Z hlediska školní instituce pak můžeme zaměstnance rozdělit na pedagogické a nepedagogické pracovníky. U středních škol, které zajišťují také odbornou výchovu, je možné pedagogické pracovníky dále diferencovat na učitele, učitele odborné výchovy, vychovatele, školní speciální pedagogy, školní psychology a členy vedení školy (ředitel, zástupci ředitele) a rozšířeného vedení (vedoucí úseků, vrchní učitelé odborné výchovy, předsedové předmětových komisí). Některé školy již využívají služeb školních speciálních pedagogů a školních psychologů v rámci školních poradenských pracovišť na daných školách. Větší počet pedagogických pracovníků klade zvýšený nárok na vedoucí pracovníky jednotlivých úseků škol a na uplatňování stylu řízení ředitelů škol. Na školách probíhají pravidelné porady vedení škol a rozšířeného vedení, které řeší aktuální problémy chodu škol. Struktura profesního složení pracovníků škol je naplňována podle požadavků výchovně vzdělávacího procesu a potřebnosti jednotlivých aprobací se zřetelem na individuální specifika dané školy. Pro každou školu jsou z hlediska lidských zdrojů – personálních podmínek důležité následující kategorie:

celkový přehled o pracovních školy existence koncepce řízení lidských zdrojů dané organizace včetně dynamického uplatňování této koncepce, plánování lidských zdrojů organizační struktura vedení lidí kontrola v oblasti lidských zdrojů existence evaluačních nástrojů pro kontrolu kvality lidských zdrojů kvalifikovanost pedagogických pracovníků (učitelů, učitelů odborné výchovy, vychovatelů, speciálních pedagogů, školních psychologů) složení a kvalifikovanost týmu poradenských pracovníků školy sebehodnocení pracovníků další vzdělávání pracovníků

3

2009 Ve všech školách pracují poradenští pracovníci – výchovný poradce a školní metodik prevence. Na některých školách je vytvořeno školní poradenské pracoviště, které zahrnuje kromě dvou výše uvedených pracovníků také školního psychologa či speciálního pedagoga. Školy mají pro každý školní rok vytvořen Minimální preventivní program (školní preventivní strategii), Školní program proti šikanování a školy, které zřizují školní poradenské pracoviště také Školní program pedagogickopsychologického poradenství. Poradenští pracovníci škol zpracovávají plány práce na daný školní rok a také příslušné výkazy. Tito pracovníci úzce spolupracují s dalšími institucemi a odbornými pracovišti (PPP, SPC, SVP, DÚ, VÚ, OSPOD, PČR, MěP, PMS, lékaři, psychologové, Renarkon, spolupráce s městy a obcemi, spolupráce s profesními orgány, cechy atd.). Pracovníci škol uskutečňují rozvoj svých kompetencí pomocí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a dalšího vzdělávání nepedagogických pracovníků. DVPP je velmi hojně využíváno pro zvyšování odborné kvalifikace pracovníků. Stav tohoto typů vzdělávání na školách je velmi dobrý. Vzhledem ke snižujícímu se počtu pedagogů se začíná zvedat podíl nepedagogických zaměstnanců, což je zapříčiněno tím, že školy i přes klesající počet žáků spravují stále stejně velký majetek (a to často ještě na několika místech zároveň). Pedagogové odvádějí nejen práci, kterou mají povinnou a stanovenu v pracovní náplni, ale také mnoho hodin práce navíc, která není jednak zaplacena (a zřejmě v dnešní ekonomické situaci a systému financování škol ani zaplatitelná) a která je často jaksi automaticky veřejností předpokládána.

2.2. MATERIÁLNÍ ZDROJE Všechny školy zapojené do projektu disponují velkými budovami a značně rozsáhlými areály. Mnohé školy fungují v rámci rozčlenění na hlavní budovu a odloučená pracoviště (Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě-Zábřehu, Střední škola v Šenově u Nového Jičína). Toto rozdělení klade zvýšené nároky na organizaci výuky a je i finančně nákladné. Velikosti budov odpovídá také počet učeben (Střední škola řemesel Bruntál – 17, SOU stavební v Opavě – 17 učeben, Střední škola v Šenově u Nového Jičína – 12, Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě-Zábřehu – 27 učeben). Školy zahrnují budovy teoretického vyučování a dílny. Některé školy mají také školní jídelnu (Střední škola technických oborů v Havířově – Šumbarku, Střední škola řemesel Bruntál, SOU stavební v Opavě) či výdejnu a některé i domov mládeže (Střední škola řemesel v Bruntále) či svářečskou školu nebo budovy pro rea-

4

2009 lizaci rekvalifikací a další činnosti. Část budov je využívána také pro mimoškolní a doplňkovou činnost. V budovách pro teoretické vyučování jsou kmenové učebny, odborné učebny, multimediální učebny, laboratoře a jazykové učebny. Nevyužité objekty jsou pronajímány ke komerčním účelům a to na základě nájemních smluv v souladu se zřizovací listinou. Ve třech školách se podařilo provést výměnu oken a zateplení obvodových plášťů budov. Tyto opravy byly financovány zřizovatelem (Moravskoslezský kraj), který získal dotaci z evropského Fondu soudržnosti. V průběhu roku 2009 byly ukončeny stavební práce na Střední škole společného stravování v OstravěHrabůvce, Střední škole elektrostavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku a Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě-Zábřehu. Na SOU stavebním v Opavě se také podařilo částečně vyměnit okna. Školy postupně zpracovávají energetické audity a připravují projektovou dokumentaci pro modernizaci svých budov. Na Střední škole v Šenově u Nového Jičína se podařilo vybudovat novou přízemní přístavbu, ve které vznikly nové dílny, zázemí pro údržbu, šatny a denní místnost. Na Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě se podařilo provést generální opravu výtahu, kompletní rekonstrukci tělocvičny, rekonstrukci výměníku - kotelny, opravy elektroinstalačních sítí a rozvodů. SOU stavební v Opavě má rekonstruované osvětlení ve třídách, provedenu výměnu podlahových krytin a modernizované sociální zařízení. Na Střední škole technických oborů v Havířově – Šumbarku byla modernizována ve spolupráci s předními firmami kraje učebna pro malíře a lakýrníky. Taktéž byla na této škole kompletně rekonstruována tělocvična. Střední škola v Šenově u Nového Jičína nemá vlastní tělocvičnu ani hřiště. SOU stavební v Opavě taktéž nemá vlastní tělocvičnu, ale vedle školy se nachází velký sportovní areál TS Opava, který škola využívá. Ostatní školy tělocvičnou disponují. Na střední škole řemesel v Bruntále se jeví vybavení tělocvičny jako nedostatečné (chybí např. ochranné sítě). Vybavení posiloven ve školách je sice dostačující, ale potřebovalo by již novější a kvalitnější vybavení. Jako vhodná se jeví také částečná či úplná rekonstrukce posiloven a jejich dovybavení modernějším zařízením.

5

2009 Na střední škole řemesel v Bruntále se jeví jako nefunkční šatna pro žáky v teoretickém vyučování. Ostatní školy mají šatny pro žáky funkční. Na SOU stavebním v Opavě má každá třída samostatnou uzamykatelnou šatnu. Do budoucna chtějí, aby každý žák měl svou samostatnou uzamykatelnou skříňku. Na Střední škole stavební a dřevozpracující je ukládání bot a svršků žáků řešeno šatnou s obsluhou – šatnářkami (tento systém se osvědčil jako vyhovující z hlediska minimalizace krádeží a jiného rizikového chování v prostorách šaten). Některé školy mají k dispozici odborné učebny jazyků (Střední škola řemesel Bruntál, Střední škola stavební a dřevozpracující v Ostravě, SOU stavební v Opavě). Třídy ve školách jsou postupně vybavovány výškově stavitelnými lavicemi, které vyhovují hygienickým předpisům a zkvalitňují podmínky pro vyučování. (SOU stavební v Opavě má takto vybaveny již všechny učebny). Školní knihovna je k dispozici jak žákům, tak i učitelům (Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě, Střední škola technických oborů v Havířově – Šumbarku). Na SOU stavebním v Opavě je pouze učitelská knihovna (není školní knihovna). Vybavení škol z hlediska LAN či WIFI se jeví jako postupně zlepšující. Vybavení softwarem je také dostačující. Pouze u odborných programů (TurboCad, ArchiCad), elektroprogramy a grafické programy apod.) by bylo vhodné rozšířit nabídku pro žáky a software zakoupit. Ideálním řešením by bylo také vybudování WIFI sítí v rámci školy pro možné připojení žáků, tak jak je to běžné na VŠ. Školy mají k dispozici multimediální učebny a učebny pro výuku informačních technologií (Střední škola technických oborů v Havířově – Šumbarku – 3 učebny, Střední škole stavební a dřevozpracující v Ostravě – 5 učeben, Střední škola řemesel Bruntál – 3 učebny, SOU stavební v Opavě – 1 učebna, Střední škola v Šenově u NJ – 2 učebny). SOU stavební v Opavě má jednu učebnu vybavenou PC s připojením na internet a tato učebna neslouží k výuce, nýbrž pouze pro žáky v době po vyučování. Vybavení škol audiovizuální a ICT technikou je přiměřené. Kabinety učitelů se postupně modernizují a vybavují novým nábytkem. Učitelé mají k dispozici v kabinetech počítač s připojením k internetu. Ideálním stavem by bylo, kdyby měl k dispozici ve svém kabinetě každý pedagogický pracovník škol (učitel, učitel odborné výchovy, vychovatel). Na střední škole elektrostavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku se podařilo zrealizovat několik velkých investic. Byla vybudována multimediální odborná učebna pro výuku dřevooborů. Bylo provedeno otevření a certifikace autorizovaného střediska ATB svařování plastových materiálů a také otevřena nová multi-

6

2009 mediální učebna VT a ICT pro účely diagnostiky a výuky odborných programů. Podařilo se taktéž dokončit sociální zázemí školícího střediska stavebních oborů „Permon“. Celkově technický stav budov částečně odpovídá potřebám škol. Nedostatky jsou řešeny v rámci plánovaných oprav a investičních záměrů. Větší opravy, generální opravy či dokonce stavby nových budov byly však realizovány jen u některých škol zapojených do projektu. V následujících letech bude nutné stav všech budov těchto škol zmodernizovat a opravit, aby odpovídaly normám, estetickým a technickým požadavkům pro výuku žáků ve stavebních a dřevooborech. Týká se to jak budov pro teoretickou výuku, tak také budov dílen. Školy musí tyto opravy realizovat na základě plánů investic ve spolupráci se zřizovatelem (MSK), investiční činností z vlastních zdrojů a taktéž pomocí realizace projektů (čerpání dotací z fondů EU). Odborné vybavení učeben je většinou na dobré úrovni. Praxe žáků většinou probíhá na několika různých místech (budovách, areálech) a také přímo ve firmách. SOU stavebnímu v Opavě se podařilo nově vybudovat dílny pro truhláře, tesaře a operátory dřevařské výroby; pro ostatní obory škola dokončuje rekonstrukci dílen v jiné lokalitě. Žáci se seznamují s nejnovějším vybavením a technikou také v rámci praxe a produktivní práce přímo ve firmách. Vybavení školních dílen na nejmodernější úroveň by stálo mnoho desítek miliónů korun a je zřejmě nereálné. Naproti tomu by ale žáci měli mít možnost poznat v rámci odborné výchovy přímo ve školních dílnách základní a moderní vybavení, aby při příchodu do firem měli již vytvořené pracovní návyky na těchto strojích a s tímto vybavením. Jedná se např. o CNC obráběcí stroje, které jsou dostupné žákům pouze na některých školách (Střední škola v Šenově u Nového Jičína má k dispozici 3ks CNC soustruhů a 2ks CNC frézek). Na některých školách je strojní vybavení dílen již značně zastaralé a takto je vnímají i žáci. Vybavení dílen běžnými pracovními nástroji je dostatečné, stejně tak i vybavení materiálem k výuce odborného výcviku. Je neustále nutné doplňovat a modernizovat učební pomůcky. Ve školách je k dispozici bufet a nápojové automaty. Celkově můžeme tedy konstatovat, že materiální podmínky pro vzdělávání žáků ve stavebních a dřevooborech jsou dobré, nikoliv však výborné či vynikající.

7

2009

3. PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ Nabídka oborů pro žáky stavebních a dřevooborů pokrývá celou šíři středoškolského studia – od dvouletých oborů s výučním listem, přes tříleté obory s výučním listem ke čtyřletým maturitním oborům a také dvouletým nástavbovým maturitním oborům. Všechny střední školy se potýkají s problémem sníženého počtu žáků, který je zapříčiněn kolísáním populační křivky. Jsou tím zasaženy taktéž střední školy vzdělávající žáky ve skupině oborů 33 a 36, takže se snížil celkový počet žáků nastupujících na tyto školy do oborů těchto skupin. Vyučuje se podle schválených tematických plánů a nově i podle školních vzdělávacích programů, které školy vytvořily na základě rámcových vzdělávacích programů. Školní vzdělávací programy jsou vytvořeny se zřetelem k předpokladům žáků a maximální snahou o rozvoj kompetencí žáků. Jsou posilovány mezipředmětové vztahy. Školy mají stanoven a schválen klasifikační řád školy, který je závazným vnitřním předpisem pro hodnocení a klasifikaci žáků. Žáci jsou hodnoceni klasifikačními stupni, slovní hodnocení není využíváno. Z diagnostických metod ve vyučování jsou nejčastěji používány ústní a písemné zkoušky, rozhovor; v odborném výcviku pak hlavně analýza výsledku činnosti žáků. Provádí se také testování žáků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou (v rámci rozvojového programu Kvalita). Sebehodnocení žáků je uplatňováno jen ve velmi malé míře nebo vůbec. Pedagogičtí pracovníci se snaží ve výuce uplatňovat didaktické zásady. Odpovědnost žáků k učení je celkově velmi nízká. Žáků, kteří jsou vnitřně motivováni k učení, je málo. Převládají žáci s nízkou motivací anebo žádnou motivací k učení. Na školách jsou často používány prostředky vnější motivace žáků k učení – především různé systémy odměňování žáka za školní práci. Jedním z těchto prostředků je i odměňování žáků za produktivní práci v rámci odborného výcviku. Učitelé se snaží o maximální aktivizaci žáků ve výuce, propojení vyučování s odbornou praxí a přímou zkušeností s praktickou činností ve formách a na produktivní činnosti na zakázkách. Při výuce je přihlíženo k předpokladům žáků a jsou stanovovány přiměřené výukové cíle. Je dbáno rovněž na komplexnost výukových cílů v rámci tematických celků.

8

2009 Jako hlavní metody výuky jsou využívány informačně-receptivní a reproduktivní metody. Mezi dále uplatňované metody ve výuce patří skupinová práce, práce s učebnicí, diskuze, rozhovor, dále metody názorně demonstrační a v neposlední řadě také projekty a brainstorming. Žáci pravidelně navštěvují výstavy, veletrhy, chodí na exkurze, pracují v dílnách, účastní se workshopů odborných firem. Ve výuce jsou stále častěji využívány audiovizuální pomůcky, počítačová a prezentační technika, interaktivní tabule apod. Specifikem pro tyto školy je využívání výukových modelů (které mnohdy vyrábějí sami žáci v rámci odborného výcviku) v odborných předmětech. Žáci se pravidelně účastní různých poznávacích zájezdů, lyžařských a vodáckých výcviků, sportovně- turistických kurzů apod. Komunikace ve vyučování je založena na snaze pedagogů o partnerský oboustranně odpovědný vztah v relaci pedagog – žák. Mnohdy však tento přístup naráží jednak na neochotu žáků být ve vyučování jakkoliv aktivní, tak někdy i na pejorativní až vulgární komunikaci ze strany žáků. Nezřídka se objevuje i agresivní chování žáků vůči pedagogům. Ve školách je věnována zvýšená péče žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou skupinově či individuálně integrováni. Školy se snaží uplatňovat integrativní a inkluzivní přístup k těmto žákům. K žákům s mentálním postižením, žákům s poruchami učení a žákům s ADHD je uplatňován individuální přístup a realizuje se zvýšená péče o tyto žáky. Pozornost pedagogů a zvláště poradenských pracovníků škol je věnována také různým projevům rizikového chování žáků – zanedbávání školní docházky, záškoláctví, krádeže, vydírání, vyhrožování, užívání, uchovávání a distribuce návykových látek, poškozování majetku, projevy rasismu a xenofobie atd. V rámci školních minimálních preventivních programů je prevence zaměřena právě na tyto oblasti rizikového chování žáků. Na školách se vyskytují žáci s problémy v chování a žáci s poruchami emocí a chování. Školy udělují výchovná opatření a uplatňují klasifikaci sníženým stupněm z chování. Pravidelně se schází výchovné komise. Velkým problémem škol je vysoká fluktuace žáků během školního roku, která převážně pramení z nezájmu o zvolený obor a vysokou neomluvenou absenci některých žáků. Na školách je značně velká neomluvená absence i obrovská omluvená absence. Pro komunikaci s rodiči v této oblasti je využíváno taktéž terénní práce pedagogických pracovníků – pedagogové navštěvují rodiče žáků a absentující žáky v rodinách. Mezi nejčastější formy předávání informací rodičům patří telefonický a osobní kontakt, emailová a písemná korespondence, třídní schůzky.

9

2009 Projevy šikany mezi žáky jsou cíleně vyhledávány (depistáž) a nejsou zamlčovány, ale řešeny v rámci vnitřních předpisů škol (školní řád) a dle předeme stanovených postupů (školní programy proti šikanování). Při podezření na spáchání přestupků či trestných činů je vše oznámeno na PČR. Jsou zaznamenány také nové druhy šikany mezi žáky – jako například kyberšikana. Pedagogové jsou v těchto oblastech proškolováni a dále se vzdělávají. Někteří žáci pochází z rodin se špatným rodinným a vztahovým zázemím, jsou citově deprivováni. Školy navštěvují též romští žáci a žáci jiných minoritních skupin, u kterých je dodržována zásada rovného přístupu ke vzdělání. Jsou navíc ještě podporováni v rámci různých programů (např. školy realizují program podpory romských žáků na středních školách, spolupracují s romskými policejními asistenty, probíhají kontakty s partnery z nestátních neziskových organizací atd.). Spolupráce mezi školami a dětskými domovy, diagnostickými a výchovnými ústavy je na výborné úrovni. Na některých školách je pravidelně zjišťováno klima školních tříd a v rámci výchovně vzdělávacího procesu se pedagogičtí pracovníci snaží o vytvoření co nejlepších podmínek pro vznik pozitivního klimatu ve třídách a pracovních skupinách. Pro nadané žáky i některé jiné žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vypracovávány individuální vzdělávací plány. Školy každoročně pořádají náborové akce a dny otevřených dveří. Bez kvalitního náboru by již dnes tyto školy vůbec neexistovaly. Do náborových akcí se zapojují jak učitelé teoretických předmětů, tak i učitelé odborné výchovy. V roce 2009 se uskutečnila také akce Dřevařská olympiáda, na které byly žákům končících ročníků ZŠ předváděny profese za účasti zástupců odborných firem. Školy prezentují práci svých žáků v rámci různých výstav a provádí též práce na zakázku pro veřejnost i veřejný sektor. U žáků jsou podporovány a organizovány mimoškolní aktivity, které směřují k správnému životnímu stylu a odbornému růstu. Pro žáky jsou v rámci škol vytvořeny relaxační prostory, které mohou využít o přestávkách (stolní tenis, stolní fotbal apod.). Žáci se účastní mnoha teoretických, sportovních, ale hlavně odborných soutěží v rámci celé republiky. Často jsou úspěšní a přiváží si z těchto soutěží mnohá ocenění.

10

2009

4. DOTAZNÍK PRO ŽÁKY Do vyplňování tohoto dotazníku se celkem zapojilo 1268 žáků ze skupin oborů 33 a 36 na šesti školách zapojených do projektu. Procentuální zastoupení jednotlivých škol a nominální hodnoty počtu žáků jsou patrné z grafu a tabulky.

11

2009

I.

OTÁZKA Č. 1: JSI SPOKOJEN (A) S VÝUKOU?

57% 62% 57% 42% 54%

Bruntál Frýdek Místek Havířov Šenov u Nového Jičína Opava

27 20 55 11 49

50 53 179 65 107

9 10 62 55 32

2 3 20 22 9

Ostrava

124

216

63

25

428

29% 50% 15%

6%

100%

Σ

286

670

231

81

1268

23% 53% 18%

6%

100%

%

23% 53% 18%

6%

100%

Ne

Ne

Spíše ano

31% 23% 17% 7% 25%

Spíše ne

Ano

%

Σ 88 86 316 153 197

Ano

Spíše ne

Otázka č. 1: Jsi spokojen(a) s výukou?

Spíše ano

Hodnoty

Σ 10% 2% 100% 12% 3% 100% 20% 6% 100% 36% 14% 100% 16% 5% 100%

Na otázku spokojenosti s výukou odpovědělo 76% žáků kladně (23%ano, 53% spíše ano), zhruba čtvrtina žáků záporně (18% spíše ne, 6% ne). Z toho jasně vyplývá, že ¾ žáků hodnotí výuku pozitivně a jsou tedy celkově s výukou na svých školách téměř spokojeni.

12

2009

II.

OTÁZKA Č. 2: JSI NA SVOU ŠKOLU HRDÝ (HRDÁ)?

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Ano

Otázka č. 2: Jsi na svou školu hrdý (hrdá)?

Spíše ano

Hodnoty

15% 7% 13% 5% 12%

39% 33% 30% 25% 38%

32% 40% 36% 51% 32%

15% 21% 21% 18% 18%


13 6 42 8 24

34 28 96 39 74

28 34 113 78 64

13 18 65 28 35

Σ 88 86 316 153 197

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

48

135

152

93

428

11% 32% 36% 22% 100%

Σ

141

406

469

252

1268

11% 32% 37% 20% 100%

%

11% 32% 37% 20% 100%

Hrdost žáků na svou školu je malá. Převažuje spíše negativní postoj žáků (37% spíše ne, 20% ne) ke své škole. Je pravdou, že i v povědomí veřejnosti (nejen našeho regionu) přetrvává názor, že tento typ škol navštěvují žáci s nízkou úrovní a problémovým chováním.

13

2009

III. OTÁZKA Č. 3: MŮŽEŠ OVLIVNIT PODOBU VÝUKY?

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Ano

Otázka č. 3: Můžeš ovlivnit podobu výuky?

Spíše ano

Hodnoty

14% 6% 12% 8% 13%

22% 21% 19% 19% 20%

42% 49% 38% 41% 40%

23% 24% 30% 32% 27%


12 5 39 12 25

19 18 61 29 39

37 42 121 62 79

20 21 95 49 54

Σ 88 86 316 152 197

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

64

103

153

108

428

15% 24% 36% 25% 100%

Σ

157

269

494

347

1267

12% 21% 39% 27% 100%

%

12% 21% 39% 27% 100%

Převažuje názor žáků, že v podstatě nemohou ovlivnit podobu výuky. Celkem 66% žáků odpovědělo negativně (39% spíše ne, 27% ne) a 33% žáků pozitivně (12% ano, 21% spíše ano), což přesně odpovídá poměru 2/3 ku 1/3. Poukazuje to také na fakt, že se žáci necítí být tvůrčími elementy výuky, ale pouze jen konzumenty předávání hotových poznatků (a v podstatě jim to vyhovuje).

14

2009

IV. OTÁZKA Č. 4: ČASTO SE SNAŽÍM DOZVĚDĚT VÍC O TOM, CO SE VE ŠKOLE UČÍM

6 2 37 11 24

Ostrava

90

145

133

60

428

21% 34% 31% 14% 100%

Σ

189

490

449

140

1268

15% 39% 35% 11% 100%

%

15% 39% 35% 11% 100%

15% 9% 12% 10% 13%

Ne

27 39 126 59 65

Spíše ne

42 37 116 67 83

Ano

13 8 37 16 25

Ne

Spíše ne


Σ 88 86 316 153 197

Ano

Spíše ano

% Spíše ano

Hodnoty Otázka č. 4: Často se snažím dozvědět víc o tom, co se ve škole učím

Σ 48% 31% 7% 100% 43% 45% 2% 100% 37% 40% 12% 100% 44% 39% 7% 100% 42% 33% 12% 100%

Mírná většina žáků (54% - 15%ano, 39% celkem ano) se snaží dozvědět více o tom, co se ve škole učí. Je to tedy zhruba polovina žáků, která se snaží (podle nich samotných!) získat širší škálu vědomostí.

15

2009

V.

OTÁZKA Č. 5: MÍ UČITELÉ VYSVĚTLUJÍ, PROČ SE DANOU LÁTKU UČÍM.

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 5: Mí učitelé vysvětluji, proč se danou látku učím.

25% 20% 19% 14% 27%

38% 43% 39% 33% 39%

22% 27% 30% 29% 25%

16% 10% 12% 24% 9%


22 17 59 22 53

33 37 123 51 77

19 23 95 44 49

14 9 39 36 18

Σ 88 86 316 153 197

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

137

149

89

53

428

32% 35% 21% 12% 100%

Σ

310

470

319

169

1268

24% 37% 25% 13% 100%

%

24% 37% 25% 13% 100%

61% respondentů odpovědělo kladně (24% ano, 37% spíše ano), což znamená, že učitelé žákům vysvětlují, proč se dané učivo učí a kde jej v praxi využijí. Je to z toho patrná i snaha učitelů o vnitřní motivaci žáků.

16

2009

VI. OTÁZKA Č. 6: VE VYUČOVÁNÍ SE NENUDÍM.

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Ano

Otázka č. 6: Ve vyučování se nenudím.

Spíše ano

Hodnoty

17% 9% 25% 20% 22%

33% 28% 23% 31% 30%

35% 47% 34% 29% 26%

15% 16% 17% 19% 22%


15 8 79 31 43

29 24 73 48 59

31 40 109 45 51

13 14 55 29 44

Σ 88 86 316 153 197

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

91

111

133

93

428

21% 26% 31% 22% 100%

Σ

267

344

409

248

1268

21% 27% 32% 20% 100%

%

21% 27% 32% 20% 100%

Mírná většina (52%) žáků odpověděla, že se ve vyučování nudí, výuka je pro ně nezajímavá. Nekoresponduje to s mírou odpovědí na otázku č. 1 – (viz. dotazník pro žáky, otázka č. I), kde 76% žáků je s výukou spokojeno. Nabízí se také vysvětlení této skutečnosti jiným způsobem - že nuda a nezájem o výuku je pro určitou část žáků právě tím, co od školy očekávají a co také do školy přinášejí. Určitě to ale taktéž znamená i fakt, že výuka není nejméně z poloviny pro žáky atraktivní a učivo není předáváno pro ně zajímavou formou.

17

2009

VII. OTÁZKA Č. 7: VE VÝUCE POUŽÍVÁM POČÍTAČ, INTERNET, VIDEO APOD.

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 7: Ve výuce používám počítač, internet, video apod.

20% 10% 18% 21% 25%

26% 21% 23% 30% 25%

35% 33% 29% 37% 36%

18% 36% 30% 12% 14%


18 9 58 32 49

23 18 73 46 49

31 28 91 57 71

16 31 94 18 28

Σ 88 86 316 153 197

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

86

110

112

120

428

20% 26% 26% 28% 100%

Σ

252

319

390

307

1268

20% 25% 31% 24% 100%

%

20% 25% 31% 24% 100%

Čtvrtina žáků (24%) tvrdí, že ve vyučování vůbec nepoužívá počítač, internet, video apod. 31% (což zhruba odpovídá třetině žáků) zastává názor, že tuto techniku používá jen občas. Celkem je to 55%, což není moc příznivý výsledek. Pouze 1/5 žáků používá tuto techniku ve vyučování pravidelně a ¼ žáků (25%) nepravidelně. Počítače, dataprojektory a internet se používají hlavně ve výuce odborných předmětů, DVD a video ve výuce ČjL a ON. Ideální by bylo zpřístupnění PC i pro ostatní předměty a vytvoření možnosti zabezpečeného připojení k internetu pro žáky (např. WIFI rozhraním) v celém areálu školy (tak jak je to nyní již běžné na VŠ). Vše to samozřejmě naráží na nedostatek finančních prostředků pro nákup hardwarového i softwarového vybavení.

18

2009

VIII. OTÁZKA Č. 8: VE ŠKOLE ČASTO ZAŽÍVÁM POCIT ÚSPĚCHU, KDYŽ NĚCO ZVLÁDNU.

Spíše ano

Spíše ne

Ne

20 22 62 33 50

39 38 125 52 75

22 22 102 55 54

7 4 27 13 18

Ostrava

102

160

110

56

428

24% 37% 26% 13% 100%

Σ

289

489

365

125

1268

23% 39% 29% 10% 100%

%

23% 39% 29% 10% 100%

Ne

Spíše ne


Σ 88 86 316 153 197

Ano

Spíše ano

%

Ano

Hodnoty Otázka č. 8: Ve škole často zažívám pocit úspěchu, když něco zvládnu.

23% 26% 20% 22% 25%

44% 44% 40% 34% 38%

25% 26% 32% 36% 27%

8% 5% 9% 8% 9%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

62% žáků (23% odpovědělo ano, 39% odpovědělo spíše ano) zažívá ve škole často pocit úspěchu. Vypovídá to také o stylu hodnocení žáků učiteli, kteří se snaží žáky hodnotit pozitivně a tím je motivovat pro další práci. Nabízí se i souvislost s tím, že na ZŠ bylo zřejmě více úspěšnějších žáků a nyní na tomto typu školy jsou žáci více schopni uplatnit své předpoklady pro vzdělávání v oblasti praktických dovedností.

19

2009

IX. OTÁZKA Č. 9: VE ŠKOLE SE CÍTÍM BEZPEČNĚ A POHODOVĚ.

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Ano

Otázka č. 9: Ve škole se cítím bezpečně a pohodově.

Spíše ano

Hodnoty

32% 12% 19% 16% 32%

44% 42% 46% 39% 38%

17% 28% 24% 28% 18%

7% 19% 12% 18% 13%


28 10 59 24 63

39 36 144 59 74

15 24 75 43 35

6 16 38 27 25

Σ 88 86 316 153 197

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

113

139

107

69

428

26% 32% 25% 16% 100%

Σ

297

491

299

181

1268

23% 39% 24% 14% 100%

%

23% 39% 24% 14% 100%

62% žáků se cítí ve škole bezpečně a pohodově. Z toho 23% odpovědělo ano a 39% odpovědělo spíše ano. Je však důležité i to, že 38% žáků tvrdí opak – že se ve škole necítí bezpečně (z toho 10% určitě ne, což odpovídá 181 žákům!). Je zřejmé, že se na školách vyskytuje agresivita a šikana. Školy se proti tomu snaží bojovat všemi dostupnými prostředky a tento stav minimalizovat.

20

2009

OTÁZKA Č. 10: JSEM SPOKOJEN S PRAKTICKOU A TEORETICKOU PŘÍPRAVOU NA SVÉ BUDOUCÍ POVOLÁNÍ

47% 38% 45% 39% 44%

41 33 141 60 87

8 15 84 41 39

1 4 24 28 8

Ostrava

146

169

77

36

428

34% 39% 18%

8%

100%

Σ

372

531

264

101

1268

29% 42% 21%

8%

100%

%

29% 42% 21%

8%

100%

Ne

38 34 67 24 63

Ano

Ne

43% 40% 21% 16% 32%


Σ 88 86 316 153 197

Spíše ne

Spíše ano

%

Ano

Hodnoty Spíše ne

Otázka č. 10: Jsem spokojen s praktickou a teoretickou přípravou na své budoucí povolání

Spíše ano

X.

Σ 9% 1% 100% 17% 5% 100% 27% 8% 100% 27% 18% 100% 20% 4% 100%

Převážná většina žáků (71%) je spokojena s praktickou a teoretickou přípravou na své budoucí povolání. Žáci jsou spokojeni s uplatňováním teoretických poznatků v odborném výcviku a zakouší propojenost teorie s praxí.

21

2009

5. DOTAZNÍK PRO RODIČE ŽÁKŮ Do vyplňování tohoto dotazníku se celkem zapojilo 682 rodičů žáků ze skupin oborů 33 a 36 na šesti školách zapojených do projektu. Procentuální zastoupení jednotlivých škol a nominální hodnoty počtu rodičů jsou patrné z grafu a tabulky.

22

2009

OTÁZKA Č. 1: TATO ŠKOLA NÁM POSKYTUJE DOSTATEK INFORMACÍ O STUDIJNÍCH VÝSLEDCÍCH, DOCHÁZCE A CHOVÁNÍ NAŠEHO DÍTĚTE

Ne

61% 46% 44% 34% 51%

28% 7% 39% 13% 40% 14% 44% 22% 40% 7%

4% 1% 2% 0% 2%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ano

Spíše ne

Spíše ano

%

Ne

Spíše ne

Hodnoty Spíše ano

Otázka č. 1: Tato škola nám poskytuje dostatek informací o studijních výsledcích, docházce a chování našeho dítěte

Ano

I.


33 32 90 25 53

15 27 81 32 42

4 9 28 16 7

2 1 5 0 2

Σ 54 69 204 73 104

Ostrava

94

53

25

6

178

53% 30% 14%

3%

100%

Σ

327

250

89

16

682

48% 37% 13%

2%

100%

%

48% 37% 13%

2%

100%

Rodiče žáků jsou velmi dobře informováni o studijních výsledcích, docházce a chování svých dětí. Je to o tom přesvědčeno celkově celých 85% rodičů, což je převážná většina.

23

2009

II.

OTÁZKA Č. 2: JSEM SPOKOJEN S TEORETICKOU PŘÍPRAVOU DÍTĚTE NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ

Ne

46% 4% 39% 10% 51% 13% 52% 12% 40% 7%

0% 0% 2% 3% 0%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

8%

3%

100%

44% 45% 10%

2%

100%

Ano

Spíše ne

Spíše ano

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 2: Jsem spokojen s teoretickou přípravou dítěte na budoucí povolání Bruntál Frýdek Místek Havířov Šenov u Nového Jičína Opava

27 35 70 24 55

25 27 104 38 42

2 7 26 9 7

0 0 4 2 0

Σ 54 69 204 73 104

Ostrava

87

74

14

5

180

48% 41%

Σ

298

310

65

11

684

%

44% 45% 10%

2%

100%

50% 51% 34% 33% 53%

Naprostá většina rodičů je spokojena s teoretickou přípravou svého dítěte na budoucí povolání. Vyjádřilo se tak celkem 89% rodičů – 44% ano, 45% spíše ano. Toto mínění rodičů koresponduje také s názorem jejich dětí – žáků (viz dotazník pro žáky, otázka č. X).

24

2009

III.

OTÁZKA Č. 3: JSEM SPOKOJEN S PRAKTICKOU PŘÍPRAVOU DÍTĚTE NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ

Ne

70% 57% 35% 41% 58%

24% 6% 39% 4% 39% 20% 45% 14% 27% 13%

0% 0% 6% 0% 2%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ano

Spíše ne

Spíše ano

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 3: Jsem spokojen s praktickou přípravou dítěte na budoucí povolání Bruntál Frýdek Místek Havířov Šenov u Nového Jičína Opava

38 39 72 30 60

13 27 80 33 28

3 3 40 10 14

0 0 12 0 2

Σ 54 69 204 73 104

Ostrava

91

51

26

11

179

51% 28% 15%

6%

100%

Σ

330

232

96

25

683

48% 34% 14%

4%

100%

%

48% 34% 14%

4%

100%

Převážná většina rodičů je spokojena s praktickou přípravou svého dítěte na budoucí povolání. Vyjádřilo se tak celkem 82% rodičů – 48% ano, 34% spíše ano. Toto mínění rodičů koresponduje také s názorem jejich dětí – žáků (viz dotazník pro žáky, otázka č. X).

25

2009

OTÁZKA Č. 4: V OBLASTI CIZÍCH JAZYKŮ NABÍZÍ ŠKOLA VELMI DOBRÉ PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

%

Ne

Spíše ne

Hodnoty Spíše ano

Otázka č. 4: V oblasti cizích jazyků nabízí škola velmi dobré podmínky pro vzdělávání

Ano

IV.


9 17 50 13 35

29 29 83 40 45

14 16 56 18 16

2 7 15 2 7

Σ 54 69 204 73 103

Σ 17% 54% 26% 4% 100% 25% 42% 23% 10% 100% 25% 41% 27% 7% 100% 18% 55% 25% 3% 100% 34% 44% 16% 7% 100%

Ostrava

37

78

41

17

173

21% 45% 24% 10% 100%

Σ

161

304

161

50

676

24% 45% 24%

%

24% 45% 24%

7%

100%

7%

100%

Podmínky pro vzdělávání v oblasti cizích jazyků hodnotí pozitivně 69% rodičů (24%ano, 45% spíše ano). 31% se vyjádřilo negativně (24% spíše ne, 7% ne). Celkově je tedy rozložení spokojenosti s touto oblastí vzdělávání ze strany rodičů zhruba 2/3 ku 1/3.

26

2009

OTÁZKA Č. 5: V OBLASTI INFORMATIKY A VÝPOČETNÍ TECHNIKY NABÍZÍ ŠKOLA VELMI DOBRÉ PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ

46% 35% 41% 45% 44%

Ne

Spíše ano

30% 38% 37% 23% 35%

Spíše ne

Ano

%

Ne

Spíše ne

Hodnoty Spíše ano

Otázka č. 5: V oblasti informatiky a výpočetní techniky nabízí škola velmi dobré podmínky pro vzdělávání

Ano

V.


16 26 75 17 36

25 24 83 33 45

8 15 33 16 16

5 4 13 7 6

Σ 54 69 204 73 103

Σ 15% 9% 100% 22% 6% 100% 16% 6% 100% 22% 10% 100% 16% 6% 100%

Ostrava

52

68

37

19

176

30% 39% 21% 11% 100%

Σ

222

278

125

54

679

33% 41% 18%

%

33% 41% 18%

8%

100%

8%

100%

Podmínky pro vzdělávání v oblasti informatiky a výpočetní techniky hodnotí pozitivně 74% rodičů (33%ano, 41% spíše ano). 31% rodičů se vyjádřilo negativně (18% spíše ne, 8% ne). Celkově je tedy rozložení spokojenosti s touto oblastí vzdělávání ze strany rodičů zhruba 3/4 ku 1/4.

27

2009

VI.

OTÁZKA Č. 6: S KVALITOU VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ JSEM VELMI SPOKOJEN

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 6: S kvalitou výchovného poradenství jsem velmi spokojen

41% 30% 39% 30% 43%

37% 49% 42% 41% 40%

17% 16% 14% 23% 17%

6% 4% 4% 5% 1%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%


22 21 80 22 44

20 34 86 30 41

9 11 29 17 17

3 3 9 4 1

Σ 54 69 204 73 103

Ostrava

73

84

12

7

176

41% 48%

7%

4%

100%

Σ

262

295

95

27

679

39% 43% 14%

4%

100%

%

39% 43% 14%

4%

100%

Naprostá většina rodičů je spokojena s kvalitou výchovného poradenství na školách. 82% rodičů hodnotilo tuto oblast pozitivně – z toho 39% ano a 43% spíše ano. Celkem 18% rodičů s tímto tvrzením nesouhlasí – 14% rodičů spíše nesouhlasí s tím, že je na školách kvalitní poradenství a 4% rodičů vůbec nesouhlasí.

28

2009

VII. OTÁZKA Č. 7: ŠKOLA POZITIVNĚ OVLIVŇUJE CHOVÁNÍ MÉHO DÍTĚTE

Ne

22 22 46 12 39

17 22 91 36 37

12 19 46 17 19

3 6 21 8 9

Ostrava

62

70

32

12

176

35% 40% 18%

7%

100%

Σ

203

273

145

59

680

30% 40% 21%

9%

100%

%

30% 40% 21%

9%

100%

Ano


Ne

Spíše ne

Spíše ano

%

Σ 54 69 204 73 104

Ano

Spíše ne

Spíše ano

Hodnoty Otázka č. 7: Škola pozitivně ovlivňuje chování mého dítěte

41% 32% 23% 16% 38%

Σ 31% 22% 6% 100% 32% 28% 9% 100% 45% 23% 10% 100% 49% 23% 11% 100% 36% 18% 9% 100%

Více než 2/3 rodičů si myslí, že škola pozitivně ovlivňuje chování jejich dětí. Kladně se vyjádřilo 70% rodičů (30% ano, 40% spíše ano), záporně pak 30% rodičů (21% spíše ne, 9% ne – jedná se o špatný vliv a příklad některých problémových žáků na ostatní).

29

2009

VIII. OTÁZKA Č. 8: JSEM SPOKOJEN SE SPOLUPRACÍ ŠKOLY S PARTNERSKÝMI FIRMAMI V RÁMCI ODBORNÉHO VÝCVIKU

31% 49% 40% 32% 36%

Ne

Spíše ano

52% 39% 28% 30% 46%

Spíše ne

Ano

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Hodnoty

Ano

Otázka č. 8: Jsem spokojen se spoluprací školy s partnerskými firmami v rámci odborného výcviku Bruntál Frýdek Místek Havířov Šenov u Nového Jičína Opava

28 27 58 22 47

17 34 82 23 37

7 6 49 19 11

2 2 15 9 7

Σ 54 69 204 73 102

Σ 13% 4% 100% 9% 3% 100% 24% 7% 100% 26% 12% 100% 11% 7% 100%

Ostrava

69

59

24

21

173

40% 34% 14% 12% 100%

Σ

251

252

116

56

675

37% 37% 17%

%

37% 37% 17%

8%

100%

8%

100%

Převládá spokojenost rodičů se spoluprací školy s partnerskými firmami v rámci odborného výcviku. Celkově se kladně vyjádřilo 74% rodičů (37% ano i spíše ano) a záporně 26% rodičů.

30

2009

OTÁZKA Č. 9: ŠKOLA PŘISPÍVÁ K UPLATNĚNÍ MÉHO DÍTĚTE V BUDOUCÍM PROFESNÍM ŽIVOTĚ

Ne

56% 54% 34% 37% 47%

37% 6% 35% 9% 47% 15% 49% 12% 38% 11%

2% 3% 4% 1% 4%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ano

Spíše ne

Spíše ano

%

Ne

Spíše ne

Hodnoty Spíše ano

Otázka č. 9: Škola přispívá k uplatnění mého dítěte v budoucím profesním životě

Ano

IX.


30 37 69 27 49

20 24 96 36 40

3 6 30 9 11

1 2 9 1 4

Σ 54 69 204 73 104

Ostrava

88

67

18

5

178

49% 38% 10%

3%

100%

Σ

300

283

77

22

682

44% 41% 11%

3%

100%

%

44% 41% 11%

3%

100%

Naprostá většina rodičů žáků souhlasí s tím, že škola přispívá k uplatnění jejich dětí v budoucím profesním životě. Kladně se vyjádřilo celých 85% rodičů (44% ano, 41% spíše ano), záporně pouze 14% rodičů (11% spíše ne, 3% ne).

31

2009

6. DOTAZNÍK PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY Do vyplňování tohoto dotazníku se celkem zapojilo 157 pedagogických pracovníků podílejících se na vzdělávání žáků ze skupin oborů 33 a 36 na šesti školách zapojených do projektu. Procentuální zastoupení jednotlivých škol a nominální hodnoty počtu pedagogů jsou patrné z grafu a tabulky.

32

2009

I.

OTÁZKA Č. 1: KOLEGOVÉ VYUŽÍVAJÍ VE VÝUCE PESTROU ŠKÁLU VYUČOVACÍCH METOD

Otázka č. 1: Kolegové vyu-

Hodnoty

%

33

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

Ne

Spíše ne

Ano

žívají ve výuce pestrou škálu vyučovacích metod

Spíše ano

2009

11% 23% 9% 0% 44%

56% 57% 61% 69% 44%

26% 17% 30% 31% 13%

7% 3% 0% 0% 0%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%


3 8 3 0 7

15 20 20 9 7

7 6 10 4 2

2 1 0 0 0

Σ 27 35 33 13 16

Ostrava

9

16

7

1

33

27% 48% 21%

3%

100%

30

87

36

4

157

19% 55% 23%

3%

100%

3%

100%

Σ %

19% 55% 23%

Převážná většina pedagogických pracovníků souhlasí s tím, že kolegové využívají ve výuce pestrou škálu vyučovacích metod. Pozitivně odpovědělo celkem 74% pedagogů /19% ano, 55% spíše ano), negativně 26% pedagogů (23% spíše ne, 3% ne). Poměrně vysoké procento (55%) pedagogů však zaujímá stanovisko spíše ano.

II.

OTÁZKA Č. 2: KOLEGOVÉ VYUŽÍVAJÍ PESTROU ŠKÁLU ORGANIZAČNÍCH FOREM VÝUKY

34

2009

Ne

17 20 17 4 9

5 5 12 9 2

3 0 0 0 0

Ostrava

8

17

6

2

33

24% 52% 18%

6%

100%

29

84

39

5

157

18% 54% 25%

3%

100%

3%

100%

%

18% 54% 25%

Ano

2 10 4 0 5

Ne


Ano

Spíše ne

Spíše ano

%

Σ 27 35 33 13 16

Σ

Spíše ne

Spíše ano

Hodnoty Otázka č. 2: Kolegové využívají pestrou škálu organizačních forem výuky

Σ 7% 63% 19% 11% 100% 29% 57% 14% 0% 100% 12% 52% 36% 0% 100% 0% 31% 69% 0% 100% 31% 56% 13% 0% 100%

¾ pedagogických pracovníků zastává názor, že jejich kolegové využívají pestrou škálu organizačních forem výuky. Pozitivně se celkem vyjádřilo 72% respondentů (z toho 18%ano a 54% spíše ano), negativně pak 28% respondentů (25% spíše ne, 3% ne). Je patrné, že je poměrně velká skupina pedagogů, která se vyjádřila jen spíše ano (54%) a ¼ pedagogů se vyjádřila spíše ne (25%).

III.

OTÁZKA Č. 3: JSOU UČITELÉ NA VAŠÍ ŠKOLE DOSATATEČNĚ VZDĚLÁVÁNÍ V RÁMCI DVPP

35

2009

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 3: Jsou učitelé na Vaší škole 36ostatečně vzdělávání v rámci DVPP

11% 23% 24% 8% 63%

19% 46% 45% 69% 38%

67% 29% 30% 23% 0%

4% 3% 0% 0% 0%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%


3 8 8 1 10

5 16 15 9 6

18 10 10 3 0

1 1 0 0 0

Σ 27 35 33 13 16

Ostrava

9

17

6

1

33

27% 52% 18%

3%

100%

39

68

47

3

157

25% 43% 30%

2%

100%

2%

100%

Σ %

25% 43% 30%

DVPP považují pedagogové za důležitou složku svého odborného růstu. Celkově 68% pedagogických pracovníků souhlasí s tím, že jsou učitelé dostatečně vzděláváni v rámci DVPP. Avšak pouze ¼ z nich (25%) se vyjádřila přímo ano a větší část (43%) se vyjádřila spíše ano. 32% učitelů odpovědělo na tuto otázku záporně (30% spíše ne, 3% ne). Z toho vyplývá, že v této oblasti jsou na školách ještě značné rezervy.

IV.

OTÁZKA Č. 4: ZABEZPEČUJE ŠKOLA DOSTATEK ODBORNÉ LITERATURY PRO PEDAGOGICKÉ PRACOVNÍKY

36

2009

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Hodnoty

Ano

Otázka č. 4: Zabezpečuje škola dostatek odborné literatury pro pedagogické pracovníky Bruntál Frýdek Místek Havířov Šenov u Nového Jičína Opava

0 10 1 1 11

9 15 22 8 4

10 8 9 3 1

9 2 1 1 0

Σ 28 35 33 13 16

Ostrava

5

13

10

5

33

15% 39% 30% 15% 100%

28

71

41

18

158

18% 45% 26% 11% 100%

Σ %

Σ 0% 32% 36% 32% 100% 29% 43% 23% 6% 100% 3% 67% 27% 3% 100% 8% 62% 23% 8% 100% 69% 25% 6% 0% 100%

18% 45% 26% 11% 100%

63% pedagogů odpovědělo kladně – z toho však 45% odpovědělo spíše ano a pouze 18% ano. Záporně odpověděl poměrně velký počet učitelů – 37% (z toho 26% spíše ne a 11% ne). Vyplývá z toho, že pedagogičtí pracovníci si sice myslí, že škola zabezpečuje odbornou literaturu pro své pedagogické pracovníky, ale určitě ne dostatek a v této oblasti pociťují učitelé velké rezervy.

37

2009

V.

OTÁZKA Č. 5: NA ŠKOLE SE DOSTATEČNÝM ZPŮSOBEM VYUŽÍVAJÍ PROSTŘEDKY ICT

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 5: Na škole se dostatečným způsobem využívají prostředky ICT

4% 29% 12% 15% 44%

54% 49% 73% 62% 38%

39% 17% 15% 23% 19%

4% 6% 0% 0% 0%


1 10 4 2 7

15 17 24 8 6

11 6 5 3 3

1 2 0 0 0

Σ 28 35 33 13 16

Ostrava

13

9

7

4

33

39% 27% 21% 12% 100%

37

79

35

7

158

23% 50% 22%

4%

100%

Σ %

23% 50% 22%

4%

Σ 100% 100% 100% 100% 100% 100%

Využívání prostředků ICT je kladně hodnoceno ¾ respondentů (73% z toho 23% ano a celých 50% spíše ano). 26% pedagogů zastává opačný názor (22% spíše ne a 4% ne). Z toho je patrné, že většina respondentů souhlasí s tvrzením, že na školách se prostředky ICT využívají dostatečným způsobem.

38

2009

OTÁZKA Č. 6: PEDAGOGIČTÍ PRACOVNÍCI NAŠÍ ŠKOLY SE VZDĚLÁVAJÍ VE VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Hodnoty Spíše ano

Otázka č. 6: Pedagogičtí pracovníci naší školy se vzdělávají ve výuce cizích jazyků

Ano

VI.

0% 6% 0% 15% 50%

18% 34% 15% 31% 19%

54% 46% 64% 38% 31%

29% 14% 21% 15% 0%


0 2 0 2 8

5 12 5 4 3

15 16 21 5 5

8 5 7 2 0

Σ 28 35 33 13 16

Ostrava

5

11

11

6

33

15% 33% 33% 18% 100%

17

40

73

28

158

11% 25% 46% 18% 100%

Σ %

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

11% 25% 46% 18% 100%

Vzdělávání se v cizích jazycích je slabou stránkou pedagogických pracovníků. Pouze 11% odpovědělo ano (vzdělávají se v cizích jazycích), 25% odpovědělo spíše ano. Celých 64% pedagogů odpovědělo záporně – 46% spíše ne a 18% ne. Z toho vyplývá, že pedagogičtí pracovníci se převážně nevzdělávají v cizích jazycích a mají v této oblasti značné rezervy.

39

2009

VII. OTÁZKA Č. 7: RVP POZITIVNĚ OVLIVNILO VZDĚLÁVÁNÍ NA NAŠÍ ŠKOLE

Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne

%

Ne

Spíše ne

Spíše ano

Ano

Hodnoty Otázka č. 7: RVP pozitivně ovlivnilo vzdělávání na naší škole

4% 6% 0% 8% 0%

18% 29% 33% 15% 19%

50% 51% 55% 46% 63%

29% 14% 12% 31% 19%


1 2 0 1 0

5 10 11 2 3

14 18 18 6 10

8 5 4 4 3

Σ 28 35 33 13 16

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ostrava

7

9

11

6

33

21% 27% 33% 18% 100%

Σ

11

40

77

30

158

7%

%

7%

25% 49% 19% 100%

25% 49% 19% 100%

Pedagogové nejsou příliš pozitivně nakloněni pro RVP a ŠVP. Pouze 32% odpovědělo kladně (mizivých 7% ano, 25% spíše ano). Záporně odpovědělo 68%. Z toho vyplývá, že pedagogičtí pracovníci se neztotožňují s tvrzením, že RVP pozitivně ovlivnilo vzdělávání na školách.

40

2009

VIII. OTÁZKA Č. 8: NA ŠKOLE SE DOSTATEČNĚ VYUŽÍVAJÍ UČEBNÍ POMŮCKY

3 3 6 6 1

1 0 0 0 0

Ostrava

10

16

6

1

33

30% 48% 18%

3%

100%

48

83

25

2

158

30% 53% 16%

1%

100%

1%

100%

30% 53% 16%

Ne

19 14 20 6 8

%

Spíše ne

5 18 7 1 7

Σ

18% 51% 21% 8% 44%

68% 11% 40% 9% 61% 18% 46% 46% 50% 6%

4% 0% 0% 0% 0%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ano


Σ 28 35 33 13 16

Ano

Ne

Spíše ano

%

Spíše ne

Spíše ano

Hodnoty Otázka č. 8: Na škole se dostatečně využívají učební pomůcky

83% pedagogů s tímto tvrzením souhlasí (30% ano, 53% spíše ano). Pouze 17% učitelů se vyjádřilo negativně (16% spíše ne, 1% ne). Vyplývá z toho, že pedagogičtí pracovníci si myslí, že se na školách dostatečně využívají učební pomůcky.

41

2009

OTÁZKA Č. 9: UČITELÉ NA NAŠÍ ŠKOLE JSOU OCHOTNI INOVOVAT OBSAH, METODY A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ %

7 4 2 5 1

2 0 0 1 0

Ostrava

16

12

5

0

33

48% 36% 15%

0%

100%

58

72

24

3

157

37% 46% 15%

2%

100%

2%

100%

37% 46% 15%

Ne

12 17 19 6 6

%

Spíše ne

6 14 12 1 9

Σ

22% 40% 36% 8% 56%

44% 26% 49% 11% 58% 6% 46% 38% 38% 6%

7% 0% 0% 8% 0%

Σ 100% 100% 100% 100% 100%

Ano


Σ 27 35 33 13 16

Ano

Ne

Spíše ano

Hodnoty Spíše ne

Otázka č. 9: Učitelé na naší škole jsou ochotni inovovat obsah, metody a formy vzdělávání

Spíše ano

IX.

Učitelé jsou ochotni inovovat obsah, metody a formy vzdělávání – vyjádřilo se tak celkově 83% pedagogických pracovníků (37% ano, 46% spíše ano). Pouze 17% s tímto tvrzením nesouhlasí (15% spíše ne, 2% ne).

42

2009

7. ZÁVĚR Cílem klíčové aktivity je zjištění aktuálního stavu ve vzdělávání žáků v oborech skupiny 36 a 33 s důrazem na zjištění vlivu stávajícího vzdělávání na rozvoj klíčových kompetencí jako podkladu k vytvoření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích programů. Do projektu se zapojilo celkem 6 středních škol z Moravskoslezského kraje – tedy všechny střední školy, které vzdělávají žáky v rámci oborů skupiny 33 a 36. Projekt je realizován bez kladení překážek, a tím je zaručen rovný přístup všech žáků v rámci projektu a uplatňován princip rovných příležitostí ve vzdělávání. Analýza podmínek a průběhu vzdělávání v rámci zapojených škol do projektu byla ovlivněna nestejnorodostí, obsahovou růzností a odlišnou metodikou při zpracování vlastního hodnocení školy – autoevaluačních zpráv jednotlivých škol. Na všech šesti školách byly distribuovány tři různé dotazníky: dotazník pro žáky oborů 36 a 33, dotazník pro rodiče žáků oborů 36 a 33 a dotazník pro pedagogické pracovníky vzdělávající žáky oborů 36 a 33. Celkový počet respondentů dotazníků této kritické analýzy byl 2107. Z toho největší část tvořili žáci – 1268. Rodičů se zúčastnilo 682 a zbytek (tedy 157) tvořili pedagogičtí pracovníci. Zapojené školy mají vyšší počet pedagogických i nepedagogických pracovníků a to z několika důvodů – na všech školách je kromě úseku teoretického vyučování také úsek odborné výchovy, školy realizují svou výchovně-vzdělávací činnost ve více objektech a přes pokles celkového počtu žáků jsou školy nuceny starat se o stále stejně velký movitý i nemovitý majetek. Struktura profesního složení pracovníků škol je naplňována podle požadavků výchovně vzdělávacího procesu a potřebnosti jednotlivých aprobací se zřetelem na individuální specifika dané školy. Pracovníci škol uskutečňují rozvoj svých kompetencí pomocí dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a dalšího vzdělávání nepedagogických pracovníků. Všechny školy zapojené do projektu disponují velkými budovami a značně rozsáhlými areály. Mnohé školy fungují v rámci rozčlenění na hlavní budovu a odloučená pracoviště. Školy zahrnují budovy teoretického vyučování a dílny. Některé školy mají také školní jídelnu či výdejnu a některé i domov mládeže, svářečskou školu nebo budovy pro realizaci rekvalifikací a další činnosti. Část budov je využívána také pro mimoškolní a doplňkovou činnost, eventuálně pronajímána. Ve třech školách se podařilo provést výměnu oken a zateplení obvodových plášťů budov. Některé školy provedly rekonstrukce svých objektů či přístavby nových budov. Celkově technický stav budov částečně odpovídá potřebám škol. Ne-

43

2009 dostatky jsou řešeny v rámci plánovaných oprav a investičních záměrů. Větší opravy, generální opravy či dokonce stavby nových budov byly však realizovány jen u některých škol zapojených do projektu. Nabídka oborů pro žáky stavebních a dřevooborů pokrývá celou šíři středoškolského studia – od dvouletých oborů s výučním listem, přes tříleté obory s výučním listem ke čtyřletým maturitním oborům a také dvouletým nástavbovým maturitním oborům. Všechny střední školy se potýkají s problémem sníženého počtu žáků, který je zapříčiněn kolísáním populační křivky. Jsou tím zasaženy taktéž střední školy vzdělávající žáky ve skupině oborů 33 a 36, takže se snížil celkový počet žáků nastupujících na tyto školy do oborů těchto skupin. Vyučuje se podle schválených tematických plánů a nově i podle školních vzdělávacích programů. Školy mají stanoven a schválen klasifikační řád školy, který je závazným vnitřním předpisem pro hodnocení a klasifikaci žáků. Pedagogičtí pracovníci se snaží ve výuce uplatňovat didaktické zásady. Odpovědnost žáků k učení je celkově velmi nízká. Učitelé se snaží o maximální aktivizaci žáků ve výuce, propojení vyučování s odbornou praxí a přímou zkušeností s praktickou činností ve firmách a na produktivní činnosti na zakázkách. Při výuce je přihlíženo k předpokladům žáků a jsou stanovovány přiměřené výukové cíle. Jako hlavní metody výuky jsou využívány informačně-receptivní a reproduktivní metody. Ve výuce jsou stále častěji využívány audiovizuální pomůcky, počítačová a prezentační technika, interaktivní tabule apod. Specifikem pro tyto školy je využívání výukových modelů. Komunikace ve vyučování je založena na snaze pedagogů o partnerský oboustranně odpovědný vztah v relaci pedagog – žák. Ve školách je věnována zvýšená péče žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou skupinově či individuálně integrováni. Školy se snaží uplatňovat integrativní a inkluzivní přístup k těmto žákům. Velkým problémem škol je vysoká fluktuace žáků během školního roku. Na školách je značně velká neomluvená absence i obrovská omluvená absence.

44

2009 Projevy šikany mezi žáky jsou cíleně vyhledávány (depistáž) a nejsou zamlčovány, ale řešeny v rámci vnitřních předpisů škol (školní řád) a dle předem stanovených postupů. Rizikovému chování žáků je věnována náležitá pozornost. Školy navštěvují též romští žáci a žáci jiných minoritních skupin, u kterých je dodržována zásada rovného přístupu ke vzdělání. Školy každoročně pořádají náborové akce a dny otevřených dveří. Bez kvalitního náboru by již dnes tyto školy vůbec neexistovaly. Školy prezentují práci svých žáků v rámci různých výstav a provádí též práce na zakázku pro veřejnost i veřejný sektor. Žáci se účastní mnoha teoretických, sportovních, ale hlavně odborných soutěží v rámci celé republiky. Často jsou úspěšní a přiváží si z těchto soutěží mnohá ocenění. U žáků jsou podporovány a organizovány mimoškolní aktivity, které směřují k správnému životnímu stylu a odbornému růstu. Žáci jsou s výukou na svých školách spokojeni, avšak jejich hrdost na školu je velmi malá. Žáci v podstatě nemohou ovlivnit podobu výuky. Učitelé se snaží žákům vysvětlovat vztahy mezi teoretickou výukou a praktickým užitím poznatků. Pro polovinu žáků je výuka nudná a nezajímavá. Čtvrtina žáků tvrdí, že ve vyučování vůbec nepoužívá počítač, internet, video apod. Většina žáků zažívá ve škole často pocit úspěchu. 2/3 žáků se cítí ve škole bezpečně a pohodově, avšak 38% žáků tvrdí opak – že se ve škole necítí bezpečně. Převážná většina žáků je spokojena s praktickou a teoretickou přípravou na své budoucí povolání. Rodiče žáků jsou velmi dobře informováni o studijních výsledcích, docházce a chování svých dětí. Většina rodičů je spokojena s teoretickou i praktickou přípravou svého dítěte na budoucí povolání. Podmínky pro vzdělávání v oblasti cizích jazyků hodnotí pozitivně 2/3 rodičů. V oblasti informatiky a výpočetní techniky je to dokonce přes 70% rodičů. Naprostá většina rodičů je spokojena s kvalitou výchovného poradenství na školách. Dle názoru rodičů škola pozitivně ovlivňuje chování jejich dětí a přispívá k uplatnění jejich dětí v budoucím profesním životě. Převládá také spokojenost rodičů se spoluprací školy s partnerskými firmami v rámci odborného výcviku. Pedagogové využívají ve výuce pestrou škálu vyučovacích metod a organizačních forem výuky a dostatečně využívají učební pomůcky. Celkově 2/3 pedagogických pracovníků souhlasí s tím, že jsou učitelé dostatečně vzděláváni v rámci DVPP, avšak cítí v této oblasti i skryté rezervy škol. Školy zabezpečují odbornou literaturu pro své pedagogické pracovníky, ale určitě ne dostatečné množství. Využívání prostředků ICT je kladně hodnoceno. Pedagogičtí pracovníci se převážně nevzdělávají v cizích jazycích. Pedagogičtí pracovníci se neztotožňují

45

2009 s tvrzením, že RVP pozitivně ovlivnilo vzdělávání na školách. Učitelé jsou ochotni inovovat obsah, metody a formy vzdělávání.

Červen 2009

Zpracoval: Mgr. Kamil Naščák

46

KRITICKÁ ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO

Recommend Documents